Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.

Vypořádání písemných vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání záměru

Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov) (Dle § 9 odst. 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Zpracoval:

Prof. Ing. Vladimír LAPČÍK, CSc. K Odře 67/10 700 30 Ostrava-Výškovice tel./fax: 596 744 750 [email protected] [email protected]

Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 17 162/4676/OEP/92 ze dne 9.2.1993 ve smyslu zákona č. 244/92 Sb., poté autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, prodloužená dne 20.07.2006 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 48011/ENV/06, které nabylo právní moci dne 04.08.2006) a následně prodloužená 01.02.2011 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne 28.02.2011 - viz příloha). Soudní znalec v oboru Čistota ovzduší. Jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (č.j. Spr 3396/94 ze dne 25.10.1994). Osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků (MŽP, č.j. 2833/740/02/MS ze dne 26.2.2003 a následně MŽP, č.j. 4433/740/04/MS ze dne 10.2.2005) ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů.

Únor 2012 _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

Vypořádání písemných vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání záměru: ZEVO Chotíkov _____________________________________________________________________________________________________

1. Vypořádání písemných vyjádření k posudku Na posudek stavby Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov), zpracovaný (12/2011) dle přílohy č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo reagováno následujícími stanovisky:

Vyjádření veřejnosti: Během zveřejnění byly k předloženému posudku podány následující písemné připomínky občanů a občanských sdružení: Paní MUDr. Andrea Krystlová (330 17 Chotíkov 347) ve svém vyjádření ze dne 22.01.2012 uvádí: Připomínky k EIA ZEVO Chotíkov /kód záměru PLK 1595/ - příloha č. 4.2 a 4.3 - akustická studie, zdrav, rizika hluku a imisí/. Příloha č. 4.3: str. 8 citace: „Prahová hladina hluku ve dne, od které se u průměrně citlivých osob začíná projevovat mírné obtěžování Mukem/je podle WHO 50 dB ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Prahová hladina pro silné obtěžování/ hlukem/ je 55 dB. Pro hluk z různých druhů dopravy nyní uvádí EEA shodnou prahovou hladinu obtěžování 42 dB L den." Str. 9 citace: „Prahová hodnota L night pro užívání sedativ a prášků na spaní je 40 dB." „...WHO doporučila 40 dB jako cílovou hodnotu L night k ochraně obyvatel." V akustické studii 4.2, bod 6.1 na str. 20 uváděno, že měření hluku z důvodů záměru ZEVO probíhalo pouze na 4 místech v obci a to pouze 1x / 1 hodinu v 1 dnu/. Nebyl zohledněn ani směr větru a stav vlhkosti vzduchu v měřené době, což hlukovou situaci dost významně mění. Navíc v měřených bodech č. M2 /dům nad školou/ a M3/„Dům U Motlů"/ bylo zjištěno, že naměřené hodnoty hluku překračují doporučenou normu dle WHO v denní i noční době. M2 den 54,2 /+-2/dB Noc 45,8 /+-2/dB M3 den 53,8 /+- 2/ dB Noc 52,7 /+-2/ dB Dle kapitoly III. 3 Závěr k riziku hluku - odhadem 42 % obyvatel Chotíkova je obtěžováno hlukem a 23 % obyvatel rušených hlukem ve spánku. Prof. Ing. Lapčík, CSc. ve svém posudku na str. 81 uvádí: "Hluk ze stávající dopravy je u obyvatel zástavby situované u komunikací příčinou obtěžování a nepříznivého ovlivnění spánku s možnými zdravotními důsledky. Podle kvantitativního orientačního odhadu může být u silnice 11/180 /M. Touškov, Černíny/ hlukem obtěžováno více než 2/3 obyvatel. U obyvatel hodnocené zástavby obce Chotíkov se jedná o cca 42 % obyvatel obtěžovaných hlukem a 23 % obyvatel rušených hlukem ve spánku." _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

2


V kapitole VII.III.3 pak dále uvádí: „Posuzovaný záměr ZEVO Chotíkov je záměrem, který by mohl mít značný vliv na životní prostředí. Je proto nutno dokonalým technickým řešením eliminovat možné negativní vlivy této akce na životní prostředí na minimum.“ V kapitole VII.III.6 bod 10. - uvádí navrhovaná protihluková opatření: v noční době nesmí být v provozu obslužná doprava staveniště, nutno omezit pracovní činnost na minimum,... - stavební stroje a zařízení na stavbě je nutno volit v souladu s akustickou studií předloženou v dokumentaci záměru,... - v dalším stupni projektové dokumentace je třeba zpřesnit akustické výpočty pro hluk ze stavební činnosti na základě upřesněných vstupních parametrů výpočtu. Protihluková opatření k zamezení hlučnosti v obci podél silnice na K. Vary, kudy bude prováděn svoz odpadu do ZEVO, nejsou vůbec uvažována, ačkoliv již nyní překračují doporučované normy WHO! /viz body měření č. 2 a 3/. Žádáme o doplnění akustické studie vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a plánovanému navýšení kapacity ZEVO na 95 000 tun ročně. Komentář zpracovatele posudku: K příloze č. 4.3 (Hodnocení vlivů na veřejné zdraví): Předmětem hodnocení vlivů na veřejné zdraví je z hlediska hluku v rámci dokumentace EIA vyhodnocení očekávané hlukové expozice obyvatel zájmového území na základě výsledků hlukové (resp. akustické) studie. Je třeba si uvědomit, že legislativní úroveň ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými vlivy hluku je stanovena platnými hlukovými limity. Vyhodnocení dodržení těchto limitů ve vztahu k posuzovanému záměru je úkolem hlukové studie. Proto u hluku, u kterého jsou stanoveny platné hlukové limity, není úkolem hodnocení vlivů na veřejné zdraví, respektive posouzení zdravotních rizik, hodnotit míru dodržení limitů a přijatelnosti hodnoceného záměru, nýbrž pouze doplnění informačního obsahu dokumentace EIA o způsob stanovení těchto limitů a o vyhodnocení možných zdravotních dopadů příspěvku záměru a celkové expozice obyvatel zájmového území. To je i případ uváděných hodnot doporučovaných WHO, které nejsou platnými hlukovými limity, ty jsou stanoveny v NV č. 272/2011 Sb. Pozn. Jiná situace nastává například v případě hodnocení imisí škodlivin v ovzduší, pro které nejsou závazné imisní limity k ochraně zdraví stanoveny. U těchto škodlivin je hodnocení zdravotních rizik v rámci dokumentace EIA podkladem k posouzení míry souvisejícího rizika a jeho akceptovatelnosti orgánem ochrany veřejného zdraví. I v případě, že výsledkem tohoto vyhodnocení je kvantifikace zdravotního rizika, je třeba si uvědomit, že za stavu dodržení platných hlukových limitů nejde v žádném případě o riziko nepřijatelné, odporující zákonem dané ochraně zdraví obyvatel, neboť některé limity představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosažitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví. Příkladem mohou být právě limity pro hluk z dopravy, související zdravotní riziko bylo vyhodnoceno a posouzeno již při stanovení těchto limitů a shledáno jako akceptovatelné. Právě citované a měřené body M2 a M3 jsou ovlivněny hlukem z dopravy na silnici I/20. Pro chráněný venkovní prostor staveb (tedy i měřené body M2 a M3) jsou hlukové limity dle § 12 a přílohy č. 3 (korekce na starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích činí + 20 dB), činí hygienický limit pro denní dobu v LAeq,16h 50 + 20 = 70 dB a pro noční dobu LAeq,8h 50 + 20 – 10 = 60 dB. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

3


V měřených bodech M2 a M3 nepřekračují naměřené hodnoty hluku hygienický limit hluku stanovený v NV č. 272/2011 Sb., pro chráněný venkovní prostor staveb ani pro denní dobu ani pro noční dobu. V souboru podmínek posudku (viz kapitola VII.III.6 posudku) v části b) je uvedena podmínka č. 10, ve které je uvedena subpodmínka: •

v dalším stupni projektové dokumentace je třeba zpřesnit akustické výpočty pro hluk ze stavební činnosti na základě upřesněných vstupních parametrů výpočtu.

Dále je možno uvést, že ve fázi zkušebního provozu bude zajištěno měření a vyhodnocení hluku v blízkosti obytné zástavby, která by mohla být dotčena hlukem z obslužné dopravy a z technologických zdrojů hodnoceného záměru, s návrhem protihlukových opatření ve venkovním prostoru v případě překročení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku (viz návrh podmínek doplněného stanoviska - kap. VII.III.6, část c, bod 4). Z výše uvedeného je zřejmé, že hlukové, resp. akustické situaci je věnována náležitá pozornost. Je nutno poznamenat, že již akustická studie, která je součástí dokumentace (příloha č. 4.2), počítala s kapacitou ZEVO Chotíkov ve výši 95 000 tun komunálního odpadu ročně. Navýšení počtu vozidel souvisejících s obsluhou areálu závodu ZEVO Chotíkov činí cca 85 vozidel za den (viz příloha č. 4.7 dokumentace - dopravní studie), což např. při denní dopravní zátěži na komunikaci I/20 představuje velmi malý nárůst. Např. z již zpracovaného doplňku hlukové studie pro ulici Studentská v Plzni (Mikula, O.: Dopravní studie – ZEVO Chotíkov. Doplněk ul. Studentská, 02/2012 – viz příloha č. 1 tohoto vyjádření) plyne, že v řešeném území (kolem ulice Studentská) dojde podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. k nehodnotitelné změně akustické situace (přírůstek max. do 0,3 dB) při provozu hodnoceného zařízení. Pan Ing. Ivan Krystl (330 17 Chotíkov 347) ve svém vyjádření ze dne 22.01.2012 uvádí: Dle zpracovaného posudku EIA ZEVO Chotíkov dochází vlivem zvýšení intenzity dopravy pro tento závod k navýšení hlukové zátěže pro část obyvatel obce Chotíkov - dle zpracovaných výpočtů sice jen „minimálně". Jelikož se jedná o novou výstavbu závodu /nikoliv stávající stav/, je povinností investora akce při jakémkoliv navýšení hlukové zátěže vyvolané silniční dopravou do závodu ZEVO Chotíkov zajistit, aby hluková zátěž z dopravy byla v souladu s příslušnými hygienickými normami a předpisy a tudíž provést příslušná protihluková opatření ke snížení již dnes nevyhovující hlukové zátěže. Navržená protihluková opatření musí být součástí projektu pro stavební povolení. Posudek prof. ing. Vladimíra Lapčíka, CSc. pouze konstatuje, že navýšení hlukové zátěže ze silniční dopravy je „nevýznamné", a proto prosím o stanovisko Krajské hygienické stanice v Plzni. Komentář zpracovatele posudku: K uvedenému vyjádření je možno uvést, že ve fázi zkušebního provozu bude zajištěno měření a vyhodnocení hluku v blízkosti obytné zástavby, která by mohla být dotčena hlukem z obslužné dopravy a z technologických zdrojů hodnoceného záměru, s návrhem protihlukových opatření ve venkovním prostoru v případě překročení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku (viz návrh podmínek doplněného stanoviska kap. VII.III.6, část c, bod 4). Jinak je nutno poznamenat, že např. z již zpracovaného doplňku hlukové studie pro ulici Studentská v Plzni (Mikula, O.: Dopravní studie – ZEVO Chotíkov. Doplněk ul. Studentská, 02/2012 – viz příloha č. 1 tohoto vyjádření) vyplynulo, že v řešeném území (kolem ulice _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

4


Studentská) dojde podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. k nehodnotitelné změně akustické situace (přírůstek max. do 0,3 dB) při provozu hodnoceného zařízení. Další skutečnosti týkající se hlukové problematiky související s hodnoceným záměrem jsou uvedeny výše v komentáři k vyjádření paní MUDr. Krystlové.

Arnika – program Toxické látky a odpady, ekologické sdružení (Chlumova 17, 130 00 Praha 3, IČ: 709 47 805), ve svém vyjádření (dopis pana RNDr. Jindřicha Petrlíka, vedoucího programu Toxické látky a odpady, ze dne 22.01.2012) k předloženému posudku uvádí následující připomínky: Obecně nesouhlasíme se závěrem posudku, že předložená dokumentace EIA (Vurm, Pilařova et al. 2011) vyhodnotila všechny dopady na životní prostředí v dostatečné míře a není ji třeba vrátit k přepracování. Z textu posudku samotného (Lapčík 2011) je patrné, že jsou v něm zaměňovány ať už záměrně anebo z neznalosti základní termíny v oblasti nakládání s odpady. Například pod pojmem kompostování odpadů autor zná jen kompostování jeho nevytříděné složky v rámci procesu mechanicko-biologické úpravy odpadů (MBÚ). Přitom jsme jak my, tak někteří další účastníci procesu EIA, poukazovali na nedostatečnost kompostování bioodpadů vytříděných přímo v domácnostech. K podobné záměně dochází v pojetí materiálového zhodnocení odpadů, tedy například jejich recyklace a kompostování vytříděných bioodpadů. Pod ním opět posudkář chápe MBÚ. Ta však vůbec nepředstavuje materiálové zhodnocení odpadů. Jak doložíme na příkladech níže, posudek rovněž vychází ze zastaralých dat o bilanci perzistentních organických látek (POPs) vstupujících do životního prostředí z různých procesů v České republice a rovněž z neúplných informací o měření emisí polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF; dále jen „dioxinů" jako souhrnný název pro obě skupiny látek) v zahraničí. Z úvah na téma emisí dioxinů je patrné, že posudek je tendenčně posunut k lepšímu hodnocení vlivu spaloven odpadů na životní prostředí, než odpovídá reálným datům. Posudek se s podanými připomínkami často vypořádává tak, že odkazuje na jejich absenci ve fázi zjišťovacího řízení. Ovšem i samotný posudek má doplnit znalosti o chystaném záměru. Tyto odpovědi považujeme proto za nedostatek posudku jako takového. Ani posudek se nevyrovnal s vyhodnocením záměru z hlediska mezinárodních úmluv, konkrétně srovnáním s dokumentem o nejlepších dostupných technikách (Secretariat of The Stockholm Convention on POPs 2008). K posudku zpracovanému Prof. Ing. Vladimírem Lapčíkem, CSc. (2011) máme ještě další připomínky - řazené podle jednotlivých okruhů: Hodnocení příspěvku spaloven k únikům a přenosům POPs do životního prostředí Autor posudku má sklony podhodnocovat podíl spaloven na produkci POPs. Lze to dokumentovat na následujících příkladech: V reakci na připomínky k dokumentaci EIA například konstatuje, že: „Je nutno uvést, že tři velké spalovny komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec) spálily dle literárních údajů v roce 2009 dohromady cca 360 000 tun odpadu a přitom emitovaly do ovzduší cca 40 mg polychlorovaných dibenzodioxinu a dibenzofuranu (PCDD/F TEQ)." Zajímavé je, že by pak například liberecká spalovna firmy Termizo musela vyprodukovat téměř polovinu z těchto emisí, protože ve své zprávě o plnění integrovaného povolení udává roční emise dioxinů do ovzduší na úrovni 18 mg TEQ. V tuhých zbytcích po spálení odpadů pak přiznává produkci dioxinů celkem přes 2 g TEQ _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

5


(Novák, Pěničková et al. 2010). Celkové emise dioxinů do ovzduší ze tří spaloven komunálních odpadů budou asi spíše na úrovni 90 mg TEQ konstatované v článku z autorova pracoviště pro rok 2007 (Horák and Hopan 2009). I toto je ovšem velmi hypotetické číslo, protože v České republice nemáme ze spaloven k dispozici data ze semikontinuálního sledování emisí dioxinů (viz jednu z připomínek níže). Posudek rovněž konstatuje, že emise dioxinů z lokálních topenišť v jedné obci o zhruba 2000 obyvatelích činí 2 až 60 mg TEQ. Pokud bychom vztáhli udávanou produkci dioxinů obcí se zhruba 2000 obyvatel na počet takových obcí v ČR (cca 200), pak by se jen tyto obce mohly při počítání té nejvyšší hodnoty emisí dioxinů do ovzduší uvažované posudkářem (60 mg TEQ na obec) podílet na celkových emisích dioxinů do ovzduší 12 g TEQ. Touto cestou bychom se dostali k podobně nadhodnoceným celkovým emisím dioxinů do ovzduší, jaké produkoval Český hydrometeorologický ústav v 90. letech minulého století a která nás řadila v emisích dioxinů mezi nejvíce zatížené státy v Evropě. Právě to vedlo k přehodnocení emisních faktorů z lokálních topenišť, jejichž vývoj dokumentuje následující graf. Skutečnost bude tedy ležet spíše někde mnohem níže než 60 mg TEQ na obec s 2000 obyvateli, na kterou autor posudku mnohokráte odkazuje ve svém srovnání s emisemi ze spaloven komunálních odpadů.

Na str. 14 posudku a dalších místech se o dioxinech uvádí, že: „největšími „přispěvateli" těchto škodlivin do životního prostředí jsou některé technologie (výroba železa a oceli, zpracování a úprava neželezných kovu - viz též dále), lokální topeniště a silniční doprava." Toto tvrzení vychází jednak ze zastaralých emisních inventur dioxinů, a jednak není pravdivé, protože se opírá o vnos těchto látek pouze cestou jejich úniků do ovzduší _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

6


a nezapočítává přítomnost dioxinů v odpadech, kde se u současných spaloven kumuluje před 90 % produkce těchto látek, a to většinou v množství několika gramů (viz níže). Pro dopravu vypočítává nejaktuálnější inventarizace emisí dioxinů jejich roční úniky na úrovni 58,6 mg TEQ za veškerou dopravu (Adamec 2010). Je tedy trochu podivné, aby doprava z hlediska ročních úniků dioxinů figurovala na prvních místech zdrojů jejich emisí do ovzduší. Spalovny odpadů i nadále zůstávají významným zdrojem vnosů látek typu dioxinů do životního prostředí. Hlavní cestou ovšem u moderních spaloven již nejsou úniky do ovzduší (s výjimkou požárů ve spalovnách), ale jejich přenosy v odpadech. Lze to doložit jednak na hlášení spaloven komunálních odpadů do Integrovaného registru znečišťování (například spalovna v Praze - Malešicích za rok 2010 nahlásila 10 g TEQ, SAKO Brno pak 1,6 g TEQ), a na zprávách spalovny Termizo Liberec o plnění podmínek integrovaného povolení (Novák, Pěničková et al. 2010), (Novák, Pěničková et al. 2011). Za rok 2010 ohlásila spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích do IRZ enormních 236 g TEQ dioxinů v odpadech.' Tatáž chyba se opakuje na str. 19, kde se tvrdí, že „Z materiálu CHMÚ vyplývá, že největší podíl na celkové produkci dioxinů v České republice je z výroby železa a oceli, další významnou složkou jsou technologie zpracovávající a upravující neželezné kovy a třetí nejvýznamnější složkou jsou již zmíněná domácí topeniště." Opět se ovšem jedná jen o množství dioxinů vypouštěných do ovzduší, aniž by se vzaly v potaz jejich přítomnost v odpadních vodách a v odpadech, tedy cesty, jimiž jsou rovněž dioxiny vnášeny do životního prostředí. Toto omezení neodpovídá Stockholmské úmluvě, která klade důraz na všechny cesty vstupů POPs, včetně dioxinů, do životního prostředí. Na str. 23 autor posudku doporučuje, že: „…bude vhodné v rámci přípravy záměru zajistit měření imisí v zimních měsících se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova a Příšova, aby v případě dalších měření v době provozu zařízení byla k dispozici srovnávací hodnota imisního pozadí (viz též podmínka, uvedená v kap. VII.III.6 posudku)." Proč ne i v letním, podzimním a jarním období? Spalovna bude produkovat škodliviny po celý rok, je tedy nesmyslné je srovnávat jen se stavem v zimních měsících. A proč ne také pro další škodliviny jako 1,3-butadien, hexachlorbutadien, hexachlorbenzen a PCB (skupinu označovanou jako dioxin-like PCB, která se započítává do celkového TEQ)? Komentář zpracovatele posudku: Nevidím na konstatování „…že tři velké spalovny komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec) spálily dle literárních údajů v roce 2009 dohromady cca 360 000 tun odpadu a přitom emitovaly do ovzduší cca 40 mg polychlorovaných dibenzodioxinu a dibenzofuranu (PCDD/F TEQ)" nic principiálně nesprávného, byť v jiných zdrojích se uvádí celkové emise dioxinů do ovzduší ze tří spaloven komunálních odpadů v ČR ve výši 90 mg PCDD/F TEQ. Je možno uvést, že roční emise PCDD/F (mg TEQ/rok) byly v roce 2008 pro tři výše uvedené spalovny následující: ZEVO Malešice 18,0 mg TEQ/rok při energetickém využití 208 225 tun odpadu za rok, SAKO Brno 4,3 mg TEQ/rok při energetickém využití 54 601 tun odpadu za rok (toto zařízení bylo před rozsáhlou rekonstrukcí) a Termizo Liberec 18,1 mg TEQ/rok při energetickém využití pouze 96 810 tun odpadu za rok. Celkové roční emise PCDD/F tedy činily 40,4 mg TEQ při energetickém využití 359 636 tun (tedy cca 360 000 tun) odpadu za rok (Horák, Hopan, Krpec, 2011). Je zajímavé, že ZEVO Malešice a Termizo Liberec vykázaly prakticky stejné emise dioxinů - 18 mg TEQ/rok, přičemž ZEVO Malešice energeticky využilo 208 225 tun odpadu za rok a Termizo pouze 96 810 tun odpadu za rok. Zde je možná jediná odpověď – v případě zařízení Termizo Liberec se jedná o starší zařízení _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

7


vůči rekonstruovanému a zařízením na čistění spalin plně vybavenému závodu ZEVO Malešice. Ve vyjádření k posudku jsou rovněž kritizovány údaje týkající se emisí dioxinů z lokálních topenišť. V posudku na str. 18 a 19 uvádím: „V říjnu 2011 byly zveřejněny údaje, které porovnávají emise dioxinů u obcí, kde obyvatelé spalují pouze tuhá paliva, s emisemi dioxinů u velkých spaloven odpadů. Je nutno uvést, že tři velké spalovny komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec) spálily dle literárních údajů v roce 2009 dohromady cca 360 000 tun odpadů a přitom emitovaly do ovzduší cca 40 mg polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F TEQ). Jedna průměrná (hypotetická) obec s 2 000 obyvateli, která by byla vytápěna tuhými palivy (cca 4 000 tun kvalitního paliva/rok), by za topnou sezónu emitovala ve spalinách do ovzduší cca 2 až 60 mg PCDD/F (jako TEQ). Je tedy možno konstatovat, že z pohledu produkce PCDD/F do ovzduší má jedna obec vytápěná tuhými palivy potenciál vyprodukovat podobné (v některých případech i větší) množství dioxinů, než je tomu u výše uvedených tří velkých spaloven komunálních odpadů. Hmotnost spáleného odpadu ve spalovně je nesrovnatelně vyšší než hmotnost spáleného paliva v průměrné hypotetické obci. Je tedy zřejmé, že kvalita spalování odpadu ve spalovně (0,12 µg PCDD/F TEQ/todpadu) je nepoměrně vyšší než kvalita spalování kvalitního paliva v lokálním topeništi (0,37 ÷ 20 µg PCDD/F TEQ/tpaliva). Důvodem je kvalitní technologie spaloven, jejíž součástí je víceúrovňové čištění spalin“. Je nutno poznamenat, že maximální údaj 60 mg PCDD/F TEQ/rok pro obec s 2 000 obyvateli pochází od European Environment Agency (EEA) pro hnědé i černé uhlí, Výzkumné energetické centrum (VEC) VŠB-Technické univerzity Ostrava udává pro hnědé uhlí 3 a pro černé uhlí 31 mg PCDD/F TEQ/rok, přičemž tyto údaje jsou odvozeny z emisních faktorů (0,766 µg TEQ/tpaliva pro hnědé uhlí a 10,5 µg TEQ/tpaliva pro černé uhlí), jejichž vstupní údaje byly měřeny na domácích kotlích. Není tedy důvod těmto hodnotám nevěřit. Nicméně zcela jiná situace u grafu, který má dokumentovat vývoj emisních faktorů z lokálních topenišť, prezentovaného RNDr. Jindřichem Petrlíkem. Tento graf s největší pravděpodobností uvádí emisní faktory PCDD/F pro hnědé uhlí, neboť hodnota faktoru pro rok 2010 ve výši 0,799 µg TEQ/tpaliva koresponduje s hodnotou 0,766 µg TEQ/tpaliva, kterou uvádí VEC VŠB-Technické univerzity Ostrava. Nicméně je nutno si klást otázku, odkud byly vzaty ostatní uvedené hodnoty - pro rok 2005 a zejména hodnota pro rok 2003, která je naprosto mimo realitu (byla snad stanovena na základě nějaké statistiky místo měření reálných hodnot?!). Je s podivem, že autor vyjádření k posudku si pro svůj výpočet emisí dioxinů z domácích topenišť pro všechny obce s 2 000 obyvateli v České republice vybral nejvyšší hodnotu (60 mg TEQ), udávanou EEA a tu pak prezentuje jako nesprávnou, když autor posudku výslovně uvádí celkové emise za topnou sezónu v rozsahu cca 2 až 60 mg PCDD/F (jako TEQ). Při použití emise pro hnědé uhlí (jedna obec) ve výši 3 mg PCDD/F TEQ/rok přitom vychází hodnota celkových emisí dioxinů pro všechny uvedené obce s 2 000 obyvateli, kterých je cca 200, ve výši 0,6 g PCDD/F TEQ/rok, resp. za topnou sezónu, což je jistě přijatelný údaj, který je ovšem stále vyšší než roční emise tří velkých zařízení na energetické využití komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec), které v roce 2009 emitovaly do ovzduší cca 40 mg PCDD/F. Je nutno zdůraznit, že výše uvedená a zástupci OS Arnika napadaná konstatování o poměru emisí dioxinů z jednotlivých skupin zdrojů do ovzduší neměla za cíl hledat absolutně přesné číselné hodnoty v této oblasti. Cílem bylo pouze poukázat na skutečnost, že emise zařízení na energetické využití komunálního odpadu jsou vůči jiným technologiím a výrobám na velmi nízké úrovni, což je nesporné. K následujícím tvrzením zpracovatele vyjádření k posudku, že „Spalovny odpadů i nadále zůstávají významným zdrojem vnosů látek typu dioxinů do životního prostředí. Hlavní cestou ovšem u moderních spaloven již nejsou úniky do ovzduší (s výjimkou požárů ve spalovnách), _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

8


ale jejich přenosy v odpadech. Lze to doložit jednak na hlášení spaloven komunálních odpadů do Integrovaného registru znečišťování (například spalovna v Praze - Malešicích za rok 2010 nahlásila 10 g TEQ, SAKO Brno pak 1,6 g TEQ), a na zprávách spalovny Termizo Liberec o plnění podmínek integrovaného povolení (Novák, Pěničková et al. 2010), (Novák, Pěničková et al. 2011). Za rok 2010 ohlásila spalovna nebezpečných odpadů v Trmicích do IRZ enormních 236 g TEQ dioxinů v odpadech“, lze konstatovat: Při argumentaci jsem se zaměřil především na potenciální emise do ovzduší, protože při jejich úniku „již není návratu“. Samotný autor svým vyjádřením potvrzuje, že hlavním problémem již nejsou úniky dioxinů do ovzduší, ale jejich přenosy v odpadech. Zde se dá nicméně namítnout, že tyto látky jsou pod kontrolou, pokud se s nimi náležitě nakládá – ukládání nebezpečných odpadů na skládky příslušných kategorií. V posuzovaném případě se předpokládá produkce 20 155 tun škváry, která nebude mít nebezpečné vlastnosti a bude po příslušné certifikaci dále nabízena k využívání např. ve stavebnictví nebo pro výrobu rekultivačních směsí v oblastech zasažených těžbou uhlí. Patřičnou úpravou škváry by nemělo docházet k vymývání těžkých kovů a v ní obsažených stopových množství POPs. Dalšími odpadními produkty jsou zbytky po čištění plynů a odloučený popílek ze spalovacích zařízení v množství cca 7 000 tun/rok, které představují odpady v kategorii nebezpečné. Tyto odpady budou odváženy na skládky nebezpečných odpadů mimo region (při takovémto nakládání s odpady není možno uvažovat o vnášení dioxinů do životního prostředí, ale o odstraňování těchto látek ze životního prostředí). Pozn.: Z podrobných bilancí vyplývá, že vlastní popílek z tkaninového filtru včetně reakčního produktu představuje 3 600 t/r, zbytek tvoří ostatní odpad z čištění spalin – sádrovec o hmotnosti 1 300 t/r a vyseparovaný železný šrot 1 900 t/r. Z uvedeného výčtu vyplývá, že se v případě nebezpečného odpadu nebude jednat o plných 7 000 tun za rok, jak bylo uvedeno v původních dokumentech, ale pouze o 3 600 tun nebezpečného odpadu za rok. Domnívám se, že údaj týkající se spalovny nebezpečných odpadů v Trmicích, která ohlásila za rok 2010 do IRZ enormních 236 g TEQ dioxinů v odpadech, se dané problematiky vůbec netýká, protože se nejedná o energetické využití komunálních odpadů. Ke konstatování uvedenému v posudku, že největší podíl na celkové produkci dioxinů v České republice je z výroby železa a oceli, další významnou složkou jsou technologie zpracovávající a upravující neželezné kovy a třetí nejvýznamnější složkou jsou již zmíněná domácí topeniště, je nutno poznamenat, že vůbec nelze hovořit o chybě (viz vyjádření výše). V podmínkách stanoviska, které jsou uvedeny v posudku v kap. VII.III.6. (část b, bod 1), je uvedeno měření imisního pozadí se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova a Příšova. Tento návrh rezultuje z připomínek uvedených ve vyjádření k dokumentaci paní Anny Kratochvílové a pana Stanislava Poka z Příšova. Nicméně nic nebrání tomu, aby měření imisního pozadí před započetím výstavby záměru bylo realizováno i v dalších lokalitách a v ostatních směrech z hlediska obytné zástavby okolních obcí. Hodnocené zařízení bude produkovat znečišťující látky (byť v malém objemu) po celý rok. Nicméně je důležité měřit imisní pozadí za nejhorších rozptylových podmínek, které nastávají za inverzních situací, jejichž výskyt je nejčastější v zimním období. Proto je vhodné měřit imisní pozadí zejména v zimním období – viz též doplněný návrh stanoviska (viz kap. VII.III.6, část b, bod 1 a část c, bod 2). K otázce imisních měření dalších škodlivin jako 1,3-butadien, hexachlorbutadien, hexachlorbenzen a PCB (skupina označovaná jako dioxin-like PCB), lze konstatovat, že vzhledem k očekávaným nízkým imisním koncentracím těchto látek by bylo jejich měření velmi problematické a navíc by nebylo výsledky možno srovnat s žádnou hodnotou, protože neexistují imisní limity pro tyto látky. Navíc je nutno poznamenat, že uvedené látky se budou v hodnoceném zařízení při teplotách cca 900 °C rekombinovat na dioxiny a ty budou imisn ě sledovány. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

9


Závěrem je nutno konstatovat, že autor posudku nepodhodnocuje podíl spaloven na produkci POPs, jak uvádí zpracovatel vyjádření k posudku. Názorně to lze dokumentovat na výše uvedených skutečnostech. Bilance odpadů a odůvodněnost záměru Na naši připomínku týkající se možností recyklace odpadů autor posudku v podstatě reaguje dlouhým textem srovnávajícím spalovnu s mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ) odpadů, ale ta vůbec nebyla předmětem naší připomínky. Za reakci vztahující se opravdu k naší připomínce lze považovat jen následující konstatování: „Zákon sice definuje energetické využívání odpadu, ale preferuje v hierarchii recyklaci. Umožňuje ale odchýlit se od doporučené hierarchie způsobu nakládání s odpady, pokud se na základě posuzování dopadu zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné." (Lapčík 2011) Problém tkví vtom, že k podobnému závěru docházejí politici ve většině krajů. Hierarchie nakládání s odpady tak zůstává jen na papíře, protože realita bude jaksi „odchýlená". Naši připomínku tedy autor posudku vůbec nezodpověděl, a proto ji zde opakujeme a žádáme o její vypořádání: „Tabulka č. 9 na str. 57 dokumentace (Vurm, Pilařova et al. 2011) ukazuje složení odpadů, které mají vstupovat do plánované spalovny. Do její kopie níže (tab. 1) jsme barevně vyznačili položky, které lze snadno recyklovat. Je jasné, že nelze zdaleka všechny tyto položky z komunálního odpadu vytřídit, ale rozhodně by při výstavbě zařízení k jejich recyklaci došlo k redukci odpadů, které by bylo nutné ukládat na skládky na míru srovnatelnou s redukcí odpadů, které dosáhne spalovna. Především je zřejmá rezerva při třídění bioodpadů přímo u původců a výstavba kapacity kompostáren na takto vytříděný odpad. Proto žádáme doplnění variant řešení o komplex zařízení na recyklaci odpadů. Došlo by tak na materiálové využití odpadů, které stojí v hierarchii nakládání s odpady výše než jejich energetické využití. Samotná energie vložená do výrobků, jež se staly odpady, tak bude zhodnocena lépe. Tabulka 1: Kopie části tabulky č. 9 z dokumentace s barevným vyznačením položek, které jsou z odpadů snadno vytříditelné a současně lze značnou část z nich také recyklovat.

Kromě již uvedených argumentů, by zprovoznění recyklačních provozů mělo větší pozitivní dopad na zaměstnanost. Recyklace odpadů má obecně méně negativní dopady na životní prostředí, globální změny klimatu i energetickou bilanci - viz například studii J. Morrise (2005). _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

10


V hierarchii nakládání s odpady jsou primárními předcházení jejich vzniku a materiálové využití. K tomu navržené spalování odpadů nepřispěje. Naopak materiály v odpadech znehodnotí." Zde končí opakovaná připomínka. Komentář zpracovatele posudku: Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí, nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady. V daném případě se nejedná o koncepční hodnocení nakládání s odpady v rámci Plzeňského kraje. Tyto otázky jsou řešeny ve studii proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TI Centrum, a.s., 03/2011). K „odchýlenosti“ hierarchie nakládání s odpady je nutno poznamenat, že tento pojem je uveden v § 9a odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.“ Je tedy nutno konstatovat, že tento postup je ze zákona možný. Prakticky se posuzování životního cyklu dá provést pomocí procesu Life Cycle Assessment (LCA), který je ovšem mimo rámec procesu posuzování vlivů na životní prostředí posuzovaného záměru. Navíc se v posuzovaném případě jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí, a proto nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s komunálními odpady. Základem recyklace je separovaný sběr komunálního odpadu z domácností. Odpad, který není hned po jeho vzniku sbírán separovaně, se stává součástí směsného komunálního odpadu (SKO). Začíná jeho kontaminace ostatními nehygienickými látkami, které jsou obsaženy v SKO. Je proto nutné dále zintenzivnit separovaný sběr v obcích a tím také navýšit míru recyklace. Mimochodem uvedená tabulka 1 uvádí údaje, týkající se směsného komunálního odpadu (SKO). Z uvedených množství by se snad dalo vyseparovat cca 5 % pro materiálové zhodnocení metodou MBÚ. V tabulce uvedený odpad je také částí SKO, který by z velké části po úpravě v MBÚ skončil na skládce. Další údaje týkající se této problematiky jsou uvedeny dále v komentáři ke kapitole „Další připomínky“. V posuzovaném případě se předpokládá produkce cca 20 155 tun škváry, která nebude mít nebezpečné vlastnosti a bude po příslušné certifikaci dále nabízena k využívání např. ve stavebnictví nebo pro výrobu rekultivačních směsí v oblastech zasažených těžbou uhlí. Nemělo by tedy docházet k vymývání těžkých kovů a POPs. Je tedy reálný předpoklad, že škvára bude využita a nebude uložena na skládku. Dalšími odpadními produkty jsou zbytky po čištění plynů a odloučený popílek ze spalovacích zařízení v množství cca 7 000 tun/rok, které představují odpady v kategorii nebezpečné. Nicméně se ukazuje, že nebezpečného odpadu bude vznikat ve skutečnosti méně (3 600 t/r – jedná se o vlastní popílek z tkaninového filtru včetně reakčního produktu), než je uvedeno v hodnocené dokumentaci (viz výše komentář ke kapitole „Hodnocení příspěvku spaloven k únikům a přenosům POPs do životního prostředí“). Při využití škváry z procesu energetického využití komunálního odpadu se dle literárních pramenů (Durdil, Kočí, Krečmerová, Kotoulová, 2009) předpokládá, že na skládku bude uloženo 2 až 5 % původní hmotnosti vstupního odpadu. Je možno konstatovat, že v hodnoceném případě tomu tak bude. K uvedené tabulce 1 lze poznamenat následující: Odpady, které jsou v tabulce barevně vyznačeny, nelze snadno ze SKO vytřídit. Nicméně je nutno si položit otázku, zda mimo kovů, které budou i v případě energetického využití komunálního odpadu vytříděny (viz dokumentace záměru str. 31, 32 a 80) a dá se předpokládat, že i využity, by našly další vytříděné složky uplatnění. S uplatněním kompostu vyrobeného z biogenní frakce je velký problém, takže se uvažuje o výrobě tzv. „energetických pelet“ z tohoto materiálu, přičemž tato další transformace _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

11


původně biologického odpadu je z hlediska jeho uplatnění ve stávajících energetických zařízeních velmi diskutabilní. Je nutno rovněž uvést, že tepelná kapacita odpadu energeticky využitého v ZEVO Chotíkov nahradí za rok cca 48 000 tun hnědého uhlí, které by jinak muselo být spáleno v provozech Plzeňské teplárenské a.s. pro zajištění potřebné tepelné kapacity města Plzně a za účelem výroby elektrické energie. Uspořené hnědé uhlí je možno použít např. jako surovinu pro chemický průmysl. Navíc je produkcí elektřiny a tepla v zařízeních na energetické využití odpadu snižováno množství emisí, které by se jinak dostaly do ovzduší spalováním hnědého či černého uhlí. Odpady produkované spalovnou a vlivy na půdu Jak jsme konstatovali v naší připomínce k dokumentaci, podle studie, kterou jsme nechali zpracovat pro směs produkovanou libereckou spalovnou komunálních odpadů, nemusí tyto odpady splňovat podmínky pro použití odpadů na povrchu terénu (Košařova 2006). Tato studie se v podstatě vůbec netýkala POPs, na které autor posudku reaguje, ale především těžkých kovů a zkoušek ekotoxicity. Studie je ke stažení zde: http://arnika.ora/libereckaspalovna-dokumentv-ke-stazeni. I nadále tedy nesouhlasíme s konstatováním autorů dokumentace, že „Celkově lze označit vliv záměru na půdu za nevýznamný...". Není započteno případné použití popele, strusky na stavbách (například při výstavbě komunikací). V takových případech pak bude docházet k vymývání těžkých kovů a POPs, což bude mít negativní dopad na kvalitu půdy v okolí takovýchto staveb. A jak ukázal nedávný případ ostravské dálnice, je struska problematickým materiálem i z hlediska jeho mechanických vlastností. Komentář zpracovatele posudku: Studie zpracovaná pro tuhé odpady liberecké spalovny se týká hlavně tohoto zařízení. V posuzovaném případě se předpokládá produkce 20 155 tun škváry, která nebude mít nebezpečné vlastnosti a bude po příslušné certifikaci dále nabízena k využívání např. ve stavebnictví nebo pro výrobu rekultivačních směsí v oblastech zasažených těžbou uhlí. Nemělo by tedy docházet k vymývání těžkých kovů a POPs. Vezmeme-li v úvahu např. situaci v Německu, pak zde se již dlouhá léta škvára upravuje, aby vyhovovala dalšímu zhodnocování. Dalšími odpadními produkty jsou zbytky po čištění plynů a odloučený popílek ze spalovacích zařízení v množství cca 7 000 tun/rok, které představují odpady v kategorii nebezpečné. Tyto odpady budou odváženy na skládky nebezpečných odpadů mimo region. Pozn.: Nicméně se ukazuje, že nebezpečného odpadu bude vznikat ve skutečnosti méně (3 600 t/r – jedná se o vlastní popílek z tkaninového filtru včetně reakčního produktu), než je uvedeno v hodnocené dokumentaci (viz výše komentář ke kapitole „Hodnocení příspěvku spaloven k únikům a přenosům POPs do životního prostředí“). Je důležité poznamenat, že riziko spojené se škvárou není určeno pouze přítomností nebo nepřítomností nebezpečných látek ve škváře – pro zabránění emisi z popelů do prostředí je také důležitá jejich chemická a fyzikální povaha, stejně jako charakter prostředí, kde bude materiál použit. Důležité tedy není to, zda škvára obsahuje nečistoty, ale to, aby byly kontrolovány případné emise ze škváry do prostředí (viz též podmínka, uvedená v kap. VII.III.6). Je nutno připomenout, že nelze srovnávat škváru, příp. strusku z energetických zařízení a strusku z ocelárenských a vysokopecních provozů. Je také nutno poznamenat, že v případě dálnice D1 (často nesprávně označované původním, dnes již neplatným názvem D47) v úseku Ostrava – Bohumín měla být použita vysokopecní struska. Z mnoha indicií je zřejmé, že tomu tak nebylo a byla použita struska z výroby oceli, což není pro daný typ stavby vhodné. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

12


Ovzduší Ve své reakci na naše připomínky týkající se množství emisí vyprodukovaných spalovnou v kontextu velkých bodových zdrojů znečišťování ovzduší autor posudku sice souhlasí, že půjde o velký zdroj znečištění, ale konstatuje, že: Jinak je energetické využití odpadu prokazatelně nejčistějším zdrojem energie získávané termicko oxidačním procesem." Nejspíš zapomněl na zemní plyn. I pro srovnání s moderními technologiemi na spalování uhlí toto obecné konstatování pokulhává u řady emitovaných látek. Trváme tedy na naší původní připomínce: "Podle vyhodnocení řady ukazatelů bude spalovna v Chotíkově druhým až čtvrtým největším bodovým zdrojem úniků škodlivin do ovzduší. Půjde o druhý největší průmyslový zdroj emisí fluorovodíku, třetí největší zdroj úniků chlorovodíku či oxidů dusíku a čtvrtý největší bodový zdroj úniků rtuti." Ani tento výčet však nepostihuje zcela škodliviny, které jsou podstatné v případě spaloven komunálních odpadů z hlediska jejich dopadů na lidské zdraví. Viz například komplexní hodnocení vlivů spalovny na lidské zdraví v podání rizikové analýzy pro americké námořnictvo (PTC 2001), kde do výčtu hodnocených látek mimo jiné patřily také 1,3-butadien, hexachlorbutadien, acetaldehyd, formaldehyd či vinylchlorid. V reakci na naši připomínku týkající se chybějících informací o emisích oxidu uhličitého V. Lapčík uvedl, že spálením 1 tuny odpadu vznikne 0,7 až 1,7 tuny CO2. To by při kapacitě 95 tisíc tun odpadů za rok představovalo 66,5 až 161,5 tisíce tun CO2 za rok. Celková potenciální úspora emisí skleníkových plynů ve srovnání s odstaveným výkonem Plzeňské teplárenské tak může hypoteticky být mezi 17 % až po jejich nárůst o 100 % (viz tabulku 2). Dá se tedy konstatovat, že příspěvek ke snížení skleníkových plynů se může minimálně blížit nule. Tabulka 2: V následující tabulce uvádíme hypotetické srovnání emisí některých látek vycházející z konstatování, že dojde v Plzeňské teplárenské, a.s. k náhradě kotle o výkonu 35 MW t. To ovšem z celkového výkonu 454 MWt není mnoho. Budeme-li postupovat tak, že to je cca 8 % výkonu a o cca toto množství klesnou i emise do ovzduší, pak to bude pro některé z látek následující roční bilance.

* Emise spalovny jsou dle tabulky č. 18 ze strany 63 dokumentace shrnující emise z 80 m komína (Vurm, Pilařova et al. 2011).

Komentář zpracovatele posudku: Je skutečností, že energetické využití odpadu je prokazatelně nejčistějším zdrojem energie získávané termicko oxidačním procesem. Např. emise NOx, které jsou rozhodujícími emisemi při spalování zemního plynu, jsou minimálně na stejné úrovni – naměřená hodnota NOx ve zkušebním provozu na obdobném zařízení na energetické využití komunálního odpadu (jaké je navrhováno v hodnoceném případě) činila 95 mg/m3N (v provozních podmínkách je garanční hodnota u tohoto zařízení 80 mg/m3N), v rámci garančních zkoušek velkého zdroje (kotle) na zemní plyn byla naměřena emise NOx rovněž ve výši 95 mg/m3N. Garanční hodnota hodnoceného zařízení ZEVO Chotíkov je 70 mg/m3N, tedy nižší než u plynového kotle. Při spalování tuhých fosilních paliv v moderních zařízeních jsou hodnoty emisí zde sledovaných znečišťujících látek vyšší, než je tomu u zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Např. u kotle bloku (výkon 200 MWe) tepelné elektrárny, která spaluje _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

13


černé uhlí (má daleko nižší obsah síry a dalších balastních látek než hnědé uhlí, takže emise jsou daleko nižší než u hnědouhelných elektráren), se běžně naměřené emise NOx pohybují v průměrných hodnotách 390 mg/m3N, u SO2 pak ve výši 175 mg/m3N, přičemž u závodu ZEVO Chotíkov se mají emise za provozních podmínek pohybovat u NOx ve výši 60 mg/m3N a u SO2 pak ve výši 14 mg/m3N. Vzhledem k tomu, že se jedná o spalovací zařízení na energetické využití komunálního odpadu s provozní kapacitou větší než 3 tuny za hodinu komunálního odpadu, bude tento stacionární zdroj zařazen dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 354/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do kategorie zvláště velkých zdrojů. Nicméně zda půjde o druhý největší stacionární zdroj emisí fluorovodíku, třetí největší zdroj úniků chlorovodíku či oxidů dusíku a čtvrtý největší bodový zdroj úniků rtuti, jak je uvedeno výše, ukážou až měření. K emisím oxidu uhličitého jsem uvedl na str. 52 posudku následující: „Konkrétní údaje pro výpočet objemu, příp. hmotnosti vznikajícího oxidu uhličitého při spalování komunálního odpadu lze nalézt v odborné literatuře a v odborných časopisech. Např. materiál BREF uvádí, že pokud je spálena jedna tuna komunálního odpadu, vznikne přibližně 0,7 až 1,7 tuny CO2. Z údajů naměřených na nejmenované spalovně komunálních odpadů v České republice plyne, že spálením jedné tuny komunálního odpadu vznikne 0,84 tuny CO2, což koresponduje s rozsahem uvedeným v materiálu BREF. Jelikož komunální odpad je heterogenní směsí biomasy a fosilních materiálů, podíl CO2 fosilního původu (např. plasty) ze spaloven tuhého komunálního odpadu, který je považován za významný ve vztahu ke klimatickým změnám, činí obecně 33 až 50 %“. Z uvedeného je zřejmé, že ve vyjádření k posudku je informace vytržena z kontextu a zabývá se jen údaji uvedenými v materiálu BREF, přičemž další část informací, které uvádějí naměřené hodnoty, nejsou uvedeny. Nicméně zpět k danému tématu. I ze zahraničních měření vyplývá, že emisní faktor činí 0,667 tun CO2 na tunu komunálního odpadu, přičemž po odečtení biologicky rozložitelného odpadu dojdeme k emisnímu faktoru 0,333 tun CO2 na tunu komunálního odpadu. Použijeme-li uvedených emisních faktorů, pak vychází emise oxidu uhličitého ve výši 31 635 tun CO2 za rok. Nicméně je nutno uvést, že navrhovaný závod pro energetické využití odpadu (ZEVO Chotíkov) nenahradí jen 8 % výkonu Plzeňské teplárenské, a.s., jak tvrdí zástupci OS Arnika. Celkový využitelný tepelný výkon je nižší než uvedený instalovaný výkon 454 MWt. Při určení podílu ZEVO Chotíkov na budoucím podílu výroby Plzeňské teplárenské a.s. je třeba vyjít z výroby tepla. Celkové dodávky tepla Plzeňské teplárenské činily loni cca 3 060 TJ/rok. Dodávka tepla navrhovaného závodu ZEVO Chotíkov do horkovodu má být 22,1 MW, což při plánované provozní době 7680 hod./rok představuje tepelnou energii ve výši 169 728 MWh/rok. Uvedená roční tepelná energie představuje 611 TJ/rok. Podíl 611/3 060 udává podíl ZEVO Chotíkov na dodaném teple Plzeňskou teplárenskou a.s. ve výši 19,96 %, resp. cca 20 %. Z uvedeného plyne, že kdyby navrhované zařízení na energetické využití komunálního odpadu zajistilo výrobu cca 20 % stávajícího tepla, nebyly by emitovány stávajícím energetickým zařízením do ovzduší emise CO2 o hmotnosti 201 125 tun, přičemž emise posuzovaného zařízení na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO Chotíkov) by měly být u CO2 ve výši 31 635 tun (viz též výše).

_________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

14


Semikontinuální měření emisí dioxinů Ve svých připomínkách k dokumentaci EIA jsme rovněž uvedli, že moderní spalovny mají běžně nastaveno semikontinuální měření emisí dioxinů. (Becker, Reinmann et al. 2000); (Mayer, Rentschler et al. 1999). Reakce v posudku je následující: „Běžně udávané emise PCDD/PCDF jsou všechny založeny na jednorázových měřeních, prováděných obvykle dvakrát ročně. Zkušenosti také se semikontinuálním měřením dioxinů a furanů mají zvláště ve vlámské části Belgie a v Rakousku. Náklady na kontinuální, resp. semikontinuální odběr vzorků dioxinů a na jejich analýzu jsou poměrně vysoké: Investice: 110 000 - 140 000 EUR (1 EUR cca 25 Kč), Zkoušení systému 4 900 EUR (odhad), Analýza (26 vzorků/rok) 20 000 EUR/rok, Údržba u dodavatele (preventivní) 2 500 EUR/rok " Dále pak dodává v posudku často opakovanou pasáž, s jejíž důvěryhodností polemizujeme výše: „Je nutno uvést, že tři velké spalovny komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec) spálily dle literárních údajů v roce 2009 dohromady cca 360 000 tun odpadu a přitom emitovaly do ovzduší cca 40 mg polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F TEQ). Jedna průměrná (hypotetická) obec s 2 000 obyvateli, která by byla vytápěna tuhými palivy (při spotřebě cca 4 000 tun paliva/rok), by za topnou sezónu emitovala ve spalinách do ovzduší cca 2 až 60 mg PCDD/F (jako TEQ). Je tedy možno konstatovat, že z pohledu produkce PCDD/F do ovzduší má jedna obec vytápěná tuhými palivy potenciál vyprodukoval podobné (v některých případech i větší) množství dioxinů za rok, než je tomu u výše uvedených tří velkých spaloven komunálních odpadu." Celou reakci na připomínku týkající se semikontinuálního měření dioxinů u moderních spaloven odpadů pak V. Lapčík (2011) uzavřel větou: „Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je tedy otázkou, zda bude nutno semikontinuální měření emisí dioxinů u posuzovaného zařízení vůbec provádět a zda by bylo v daném případě velkým přínosem pro ochranu ovzduší v dané oblasti." Domníváme se, že by přínosem bylo. Podle informací v článku Reinmanna (2002) bylo v době jeho publikace již 50 instalací systému AMESA pro semikontinuální měření dioxinů v emisích ze spaloven odpadů. Nejde tedy o tak ojedinělou záležitost, jak se snaží autor posudku dokumentovat. A co to je investice cca 3,5 milionu Kč v porovnání s několika miliardami na celou stavbu? Domníváme se, že toto „drobné" vylepšení by mohl provozovatel spalovny v zájmu zajištění spolehlivějších dat o emisích dioxinů (i v zájmu uklidnění občanů) akceptovat. Anebo se ho bojí? Mohlo by se totiž ukázat, že spalovna bude patřit k těm, které se v delším horizontu nevyrovnávají s limitem pro dioxiny tak snadno jako při předem ohlášených krátkodobých měřeních. Semikontinální měření takové spalovny v Belgii odhalilo (Reinmann 2002).1 Komentář zpracovatele posudku: Je nutno poznamenat, že uvedené údaje týkající se jednorázových měření i semikontinuálních měření dioxinů a furanů a údaje o nákladech na semikontinuální odběr 1

Citace z článku Reinmanna (2002): „After starting the continuous control of the dioxin emissions in the Flemish region of Belgium with the lst January of 2000, the Walloon region started on the lst January of 2001. The results of the first complete year of the continuous control of the dioxin emissions are available now. These results are published in the internet and show, that some plants fulfil the demands of low emission very well also by continuous control, but some plants have from time to time too high dioxin emissions."


15


vzorků dioxinů jsou převzaty z příslušného materiálu BREF pro zařízení na spalování odpadů a jsou uvedeny pro ilustraci. Stran dioxinů emitovaných domácími topeništi a třemi velkými spalovnami komunálních odpadů v České republice je nutno konstatovat, že emise dioxinů z domácích topenišť jsou vysoké i v případě, že budeme při výpočtech brát v úvahu hodnotu emisí dioxinů pro jednu obec s 2 000 obyvateli, nacházející se v dolním rozsahu uváděných emisních hodnot (cca 2 až 60 mg PCDD/F jako TEQ/rok). Při použití emise pro hnědé uhlí (jedna obec) ve výši 3 mg PCDD/F TEQ/rok vychází hodnota celkových emisí dioxinů pro všechny uvedené obce s 2 000 obyvateli, kterých je cca 200, ve výši 0,6 g PCDD/F TEQ/rok, resp. za topnou sezónu, což je údaj, který je stále vyšší než roční emise tří velkých zařízení na energetické využití komunálních odpadů v České republice (ZEVO Praha - Malešice, SAKO Brno a Termizo Liberec), které v roce 2009 emitovaly do ovzduší cca 40 mg PCDD/F (viz výše komentář ke kapitole „Hodnocení příspěvku spaloven k únikům a přenosům POPs do životního prostředí“). Pro čištění spalin u závodu ZEVO Chotíkov je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. Je zřejmé, že navržená technologie čištění spalin hodnoceného zařízení je na nejvyšší možné technické úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je pravděpodobné, že dosažené hodnoty emisí budou hluboko pod emisními limity pro PCDD/F i pro ostatní znečišťující látky. Je nutno poznamenat, že autor posudku neuvažoval při použití či nepoužití semikontinuálního měření dioxinů o finanční stránce věci, která není v souvislosti s celkovou investicí jistě rozhodující. Spíše mu šlo o to, zda při tak technologicky vyspělém čištění odpadních plynů, jak je navrhováno, má semikontinuální měření dioxinů vůbec smysl a nestačí-li tedy měření, které vyplývá z nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno také poznamenat, že představa o možném vypínání zařízení k čištění spalin (nebo jeho částí) při provozu hodnoceného závodu na energetické využití komunálního odpadu, je nereálná. Závěrem je nutno konstatovat, že je jistě možné uvažovat o instalaci semikontinuálního měření dioxinů u hodnoceného zařízení (tedy i s jeho zařazením do podmínek stanoviska viz návrh podmínek doplněného stanoviska v kap. VII.III.6 posudku). Bilance POPs a požadavky Stockholmské úmluvy Na naši výhradu, že v dokumentaci zcela chybí informace o emisích polychlorovaných bifenylů (PCB), hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu, autor posudku reagoval: „Sledování emisí PCB, hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu v odpadních plynech se ve spalovnách neprovádí." To ale není pravda, jinak by o emisích těchto látek neexistovaly žádné údaje a nemohla by být provedena jejich emisní inventura pro Českou republiku (Holoubek 2003/2005). Faktem je, že je zatím naše zákony nevyžadují, to ovšem neznamená, že by se neměly stát předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí. V reakci na naši připomínku týkající se chybějící bilance POPs, konkrétně pro dioxiny autor posudku doplnil následující: „Pro informaci jsou v následující tabulce uvedeny vstupní hodnoty PCDD/F v TKO a výstupní hodnoty PCDD/F ve škváře, v popílku a úsušcích (byly použity dostupné publikované údaje zařízení ZEVO Malešice v letech 2000 - 2006).


16


Tabulka: Vstupní hodnoty PCDD/F v TKO a výstupní hodnoty PCDD/F ve škváře, v popílku a úsušcích

Vstup TKO Výstupy Škvára popílek a úsušky

Množství (t)

Průměrná koncentrace

Hmotností tok PCDD/F (g)

1 406 019

55 ng TEQ/kg

77,3

367 537 * 37 538

17 ng TEQ/kg sušiny 1688 ng TEQ/kg

5,6 62,7

Z uvedené informace není jasné, z kolika měření v průběhu šesti let uvedená bilance vychází, nicméně hodnota průměrných koncentrací dioxinů v komunálním odpadu vstupujícím do spalovny se zdá být vysoká v porovnání se závěry jiných studií. Jak ukázaly předchozí výzkumy, množství dioxinů v komunálním odpadu značně kolísá. Abad, Abrados a kol. (2002) uvádějí například pro dvě různé časové řady měření v jedné spalovně hodnoty 2, respektive 65 pg TEQ/g. Rovněž uváděná průměrná koncentrace pro dioxiny v popílcích (tedy zbytcích z čištění spalin, rozumíme-li tomu dobře) z malešické spalovny je nízká ve srovnání s hodnotami z jiných spaloven, byť s DeDiox filtrem. Například v popílku z katalytického filtru liberecké spalovny komunálních odpadů se koncentrace dioxinů pohybovaly „kolem střední hodnoty 7,9 ng TEQ PCDD/F na gram popílku. Při representativním odběru byla stanovena hodnota na úrovni 11,2 ng TEQ PCDD/F na gram popílku odloučeném na katalytickém filtru" (Pekárek and Šyc 2008). Aby bylo možné posoudit, do jaké míry lze data z uvedené studie extrapolovat, bylo by potřeba, aby její obsah byl skutečně veřejně dostupný, nejlépe na internetu. Komentář zpracovatele posudku: Je skutečností, že se běžně sledování těchto látek ve spalovnách, resp. v zařízeních na energetické využití odpadu neprovádí. Samotný autor vyjádření k posudku uvádí, že emisní inventura těchto látek byla provedena v letech 2003/2005 prof. Holoubkem, což bylo provedeno s největší pravděpodobností v rámci výzkumu. Sledování těchto látek naráží i na další problém - naměřené hodnoty není vlastně s čím srovnat, protože neexistují emisní limity pro tyto látky. Dále je možno uvést, že PCB, hexachlorbenzen a pentachlorbenzen se rekombinují při teplotě 900 °C na dioxiny, jejichž koncentrace se sledují (a existují pro ně emisní limity). Domnívám se, že uvedená tabulka byla sestavena na základě takového počtu měření, který je reprezentativní. Jestliže Abad, Abrados a kol. (2002) uvádějí například pro dvě různé časové řady měření v jedné spalovně hodnoty 2, respektive 65 pg TEQ/g, pak hodnota průměrné koncentrace PCDD/F v TKO ZEVO Malešice, která činila 55 ng TEQ/kg (= 55 pg TEQ/g) se pohybuje v rozmezí hodnot naměřených výše uvedenými pracovníky v zahraničí. Další připomínky Na naši připomínku ke str. 20 dokumentace: „Varianty, které si pro zpracování komunálních odpadů nechala Plzeňská teplárenská zpracovat studií proveditelnosti, nezahrnují vůbec možnosti materiálového využití odpadů." autor posudku reagoval následující pasáží: „Vyhodnocení ekologických a ekonomických vlivů řešení systému nakládání s komunálními odpady na území Plzeňského kraje je provedeno ve výše citované studii proveditelnosti ve variantách A - D (viz dokumentace str. 24 a 25): _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

17


A. Nulová varianta - nebude realizována žádná technologie pro zpracování a energetické využívání směsných odpadů, bude preferováno třídění odpadu u zdroje (občana), zbývající komunální odpad bude nadále skládkován. B. Pasivní nulová varianta - odpad bude odvážen do zařízení pro využívání odpadu, vybudovaném v jiném kraji, bude podporováno třídění odpadu u zdroje (občana), zbývající podíl bude skládkován. C. Technologie pro úpravu a využívání odpadu metodou MBÚ - systém několika linek na MBÚ ve třech velkých odpadových centrech (Chotíkov, Vysoká u Dobřan, Cernošín), návaznost na využití výstupních produktu - kapacita zajištující splnění cílů POH Plzeňského kraje. D. Kombinace energetického využívání odpadu (ZEVO) a technologie MBÚ - systém ZEVO + doplňující zařízení na zpracování odpadu technologií MBÚ - kapacita zajišťující splnění cílů POH Plzeňského kraje. Z výše uvedeného je zřejmé, že není pravda, že studie proveditelnosti vůbec nezahrnovaly možnosti materiálového využití odpadu." (Lapčík 2011) Máme tomu rozumět tak, že se posudkář domnívá, že mechanicko-biologická úprava odpadů se řadí k materiálovému využití odpadů? Materiálovým využitím se běžně rozumí recyklace odpadů anebo kompostování bioodpadu, což je zcela jiný způsob nakládání s odpady než MBÚ. Materiálové využití je běžně používaným termínem a tato záměna nás u držitele autorizace pro posuzování vlivů na životní prostředí překvapuje. Komentář zpracovatele posudku: Text citovaný ze studie proveditelnosti dokládá, že oznamovatel nechal v rámci koncepčního řešení zpracovat variantní řešení, která mj. zahrnují třídění odpadu u zdroje (občana). Zpracovateli posudku je velmi dobře známo, co se rozumí recyklací odpadů anebo kompostováním bioodpadu. Nicméně je skutečností, že většina studií z poslední doby, které porovnávají jednotlivé způsoby nakládání se směsnými komunálními odpady, porovnává mechanicko-biologické úpravy (MBÚ) SKO, skládkování SKO a spalování SKO. Je nutno poznamenat, že MBÚ většinou zahrnuje drcení odpadu, jeho prosévání a třídění, přičemž lze vytřídit z odpadu určité složky, které lze poté materiálově využít, i když se nejedná o plné materiálové využití odpadů. Jak již bylo na jiných místech tohoto vypořádání uvedeno, základem odpadového hospodářství je separovaný sběr odpadů. Tímto není myšlena prevence vzniku odpadů, ale jsou míněny odpady, které již vznikly a je s nimi třeba nakládat v souladu s platnou legislativou daného státu. Abych prokázal, že se nesoustřeďuji jen na energetické využití odpadů, uvedu několik zkušeností z Rakouska, kde se domnívám, že jsou na dobré cestě k optimálnímu zhodnocení komunálních odpadů (KO). Tvorba komunálních odpadů v Rakousku vzrostla od roku 2004 do roku 2008 víc než o 10 %, přičemž tvorba směsného komunálního odpadu (SKO) klesla v uvedených letech o 0,3 %. Mimochodem tento trend se v Rakousku projevil od roku 1994, kdy zde byl zaveden separovaný sběr odpadů. Materiálové zhodnocení představuje v Rakousku (kde platí od roku bez výjimky zákaz přímého ukládání odpadu na skládky bez jeho úpravy) 49 %, z čehož bioodpad představuje 17 % (ze separovaného sběru) a energetické využití odpadů pak 35 %. Je nutno poznamenat, že energetické využití 95 000 tun SKO tedy nebrání ani recyklaci a ani separovanému sběru KO. Je žádoucí, aby odpad, který není jinak zhodnotitelný, bylo možno energeticky využít. Dá se očekávat, že přes prevenci vzniku odpadů vzroste do roku 2020 tvorba KO v České republice minimálně o 15 %. Jestliže se Statutární město Plzeň přímo nabízí svým potenciálem odběru energie do CZT, je reálná možnost využít energetický _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

18


potenciál odpadu, který není jinak zhodnotitelný, jako paliva místo spalování primárních energetických zdrojů (uhlí, plyn, mazut apod.). Citovaná a použitá literatura Abad, E., M. Adrados, et al. (2002). "Dioxin abatement strategies and mass balance at a municipal waste management plant." Environ Sci Technol 36(1): 92-99. Adamec, V. (2010). Doprava a POPs. Persistentní organické polutanty z dopravy - stav a vývoj. In: Holoubek, I. et al. 2010: Národní inventura POPs 2009. Praha, CDV. Becker, E., J. Reinmann, et al. (2000). "Continuous Monitoring of the Dioxin/Furan Emissions of all Waste Incinerators in Belgium." Organohalogen Compounds 49S: 2123. Holoubek, 1., Adamec, V., Bartoš, M., Černá, M., Čupr, P., Bláha, K., Demnerová, K., Drápal, J., Hajšlová, J., Holoubková, I., Jech, L., Klánová, J., Kocourek, V., Kohoutek, J., Kužílek, V., Machálek, P., Matějů, V., Matoušek, J., Matoušek, M., Mejstřík, V., Novák, J., Ocelka, T., Pekárek, V., Petira, K. Provazník, O., Punčochář, M., Rieder, M., Ruprich, J., Sáňka, M., Tomaniová, M., Vácha, R., Volka, K., Zbíral, J. (2003/2005). Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Project GF/CEH/01/003: Enabling activities to facilitate early action on the implementation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic. Brno, TOCOEN, s.r.o., Brno representing Consortium RECETOX - TOCOEN & Associates. Horák, J. and F. Hopan (2009). "Může jedna vesnice vyprodukovat tolik dioxinů jako velká spalovna odpadů?" Topenářství instalace(6): 36-38. Košařova, G. (2006). Posouzení vlastností směsi škváry a popílku ze spalovny odpadů TERMIZO as. dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. Hradec Králové, EG7HK: 12. Lapčík, V. (2011). Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov). Posudek ve smyslu přílohy č. 5 k zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ostrava, LAPEKO: 102. Mayer, J., W. Rentschler, et al. (1999). "LongTerm Monitoring of Dioxin Emissions of a Hazardous Waste Incinerator During Lowered Incineration Temperature." Organohalogen Compounds 41: 239-242. Morris, J. (2005). "Comparative LCAs for Curbside Recycling Versus Either Landfilling or Incineration with Energy Recovery." The International Journal of Life Cycle Assessment 10(4): 273-284. MŽP (2008). Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2007. Zprávy o životním prostředí České republiky. Praha, Ministerstvo životního prostředí ČR: 316. Novák, P., J. Pěničková, et al. (2010). Vyhodnocení plnění podmínek integrovaného povolení provozu za rok 2009. Termizo, a.s. Liberec, Termizo, a.s.: 37. Novák, P., J. Pěničková, et al. (2011). Vyhodnocení plnění podmínek integrovaného povolení provozu za rok 2010. Termizo, a.s. Liberec, Termizo, a.s.: 36. Pekárek, V. and M. Šyc (2008). Zhodnocení technologie zpracování popílku z katalytického filtru spalovny komunálních odpadů TERMIZO, a.s. z hlediska současně platné legislativy POP. Praha, Ústav chemických procesů AV ČR: 20. PTC (2001). Finál NAF Atsugi, Japan Human Health Risk Assessment. U. N. E. H. Center. Olympia, Pioneer Technologies Corporation: 574. Reinmann, J. (2002). "Results of one Year Continuous Monitoring of the PCDD/PCDF Emissions of Waste Incinerators in the Walloon Region of Belgium with AMESA." Organohalogen Compounds 59: 77-80. Secretariat of The Stockholm Convention on POPs (2008). Guidelines on Best Available Techniques and Provisional Guidance on Best Environmental Practices Relevantto Article 5 and Annex C of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants. Geneva, Secretariat of the Stockholm Convention on POPs. Vurm, K., L. Pilařova, et al. (2011). Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov). Dokumentace podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb„ o posuzování vlivů na životni prostředí v platném znění, v rozsahu podle přílohy č.4 zákona. Praha: 159. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

19


Závěr Posudek se s řadou připomínek (nejen našich) nevypořádal a ani navržené podmínky pro stanovisko tak nereflektují v dostatečné míře ochranu životního prostředí a zdraví lidí před poškozením. Potřeba záměru výstavby spalovny odpadů (ZEVO Chotíkov) není opodstatněná, protože nebyly primárně zváženy varianty zvýšení recyklace odpadů a kompostování u původců vyseparovaných bioodpadů. Navržené podmínky pro stanovisko rovněž neodrážejí stav znalostí o vlivu spaloven odpadů na životní prostředí a nejmodernější technologie (například nezahrnují semikontinuální měření dioxinů, nenavrhují sledování škály látek odpovídajících současným znalostem o spalovnách apod.). Z těchto a z dalších důvodů zmíněných v našem vyjádření výše se závěry posudku a se záměrem samotným n e s o u h l a s í m e. Žádáme o vydání záporného stanoviska k posuzovanému záměru anebo vrácení dokumentace k přepracování. Za Arniku – program Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí Komentář zpracovatele posudku: Není možno souhlasit s konstatováním, že posudek se s řadou připomínek nevypořádal a ani navržené podmínky pro stanovisko tak nereflektují v dostatečné míře ochranu životního prostředí a zdraví lidí před poškozením. Připomínky byly vypořádány (viz též komentáře výše) a doplněný návrh stanoviska reflektuje v dostatečné míře ochranu životního prostředí a zdraví lidí před poškozením (uvedené semikontinuální měření dioxinů a sledování širší škály látek je diskutováno rovněž výše). Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí, nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady. Ve světle výše uvedených skutečností se nedomnívám, že by mělo být vydáno negativní stanovisko k posuzovanému záměru. Za Hnutí DUHA zaslal dne 23.01.2012 pan Ivo Kropáček, vedoucí programu odpady Hnutí Duha, materiál Vyjádření k posouzení dokumentace EIA, ve kterém je uvedeno: 1. Procesní připomínky: Zařízení na odstraňování nebo využití odpadů? Posuzovatel dokumentace EIA se naprosto nevypořádal s touto naší připomínkou. Znovu opakujeme, že pouze díky elektro a horkovodním přípojkám, splní posuzované zařízení požadavky na energetickou účinnost zařízení dle přílohy č. 12 k zákonu č. 185/2001 Sb., a je tedy možné ji označovat zařízením na energetické využití odpadů. Bez této horkovodní a elektro přípojky nedokáže spalovna předat dále vyrobenou energii (nesplní požadavek na dostatečnou energetickou účinnost) a je pouhým zařízením na odstraňování odpadů. Viz zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. V případě, že ZEVO Chotíkov je zařízením na energetické využití odpadů. Pak musí být součástí procesu posouzení vlivu na životní prostředí také horkovodní přípojka a elektropřípojka. Skutečnost, že záměr byl rozdělen na dva záměry, je v rozporu se zákonem a není pro posouzení celého záměru ZEVO Chotíkov relevantní. V případě, že ZEVO Chotíkov je zařízením k odstraňování odpadů a přípojky nejsou součástí záměru. Znamená to, že zařízení ZEVO Chotíkov musí být posouzeno procesem posouzení _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

20


vlivu na životní prostředí jako zařízení k odstraňování odpadů. Podle zákona 100/2001 Sb., přílohy 1 by se jednalo o záměr kategorie I, konkrétně 10.2., které vždy podléhají posouzení. V obou případech je nutné dokumentaci EIA doplnit o nové podklady. Vzhledem k tomu, že zpracovatel posudku potvrdil, že přípojky nejsou součástí posuzovaného záměru, domníváme se, že je nutné se na zařízení dívat jako na zařízení na odstraňování odpadů, neboť bez přípojek (které nejsou součástí záměru), není zařízení schopné dosáhnout požadované zákonné účinnosti pro zařízení pro energetické využití odpadů. Komentář zpracovatele posudku: Jak již bylo uvedeno v posudku a vysvětleno na veřejném projednání záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)“, byl záměr „Horkovodní přípojka DN 250 a elektrická přípojka 22kV ze ZEVO Chotíkov do Plzně“ (kód záměru PLK2644P) posouzen jako podlimitní záměr k bodu 3.7 a k bodu 3.6, kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dne 06.08.2010 bylo vydáno sdělení, že záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení dle uvedeného zákona. Z výše uvedeného je zřejmé, že horkovodní přípojka DN 250 a elektrická přípojka již prošly příslušným řízením a hodnocené zařízení na energetické využití komunálního odpadu bude možno připojit na tyto inženýrské sítě po jejich vybudování, čímž bude moci předávat vyrobené teplo a elektrickou energii odběratelům a dosáhnout požadované energetické účinnosti. 2. Obsahové připomínky: Trváme na tom, že není dostatečně zpracováno variantní řešení Vybudovat megaspalovnu v Chotíkově není v žádném případě jedinou možností řešení problematiky nakládání s komunálními odpady na území Plzeňského kraje. Hnutí DUHA od počátku požaduje zpracování záměru nakládání s komunálními odpady v Plzeňském kraji variantně. Od počátku také deklarujeme připravenost Hnutí DUHA se na přípravě skutečně plnohodnotných variant podílet (nicméně jsme k spolupráci nebyli osloveni). Záměr megaspalovny „ZEVO Chotíkov" je v předkládané dokumentaci EIA posuzován jako „jediná varianta řešení" (viz str. 152 dokumentace EIA). Studie porovnávající více variant řešení nebyla dokonce ani přílohou dokumentace EIA. Nerozumíme tedy z jakého důvodu je do posudku dokumentace EIA zařazena část II.3, která pojednává o jakémsi pořadí variant, jež nejsou obsahem dokumentace EIA. Také posuzovatel reaguje v části V. na připomínky veřejnosti odkazem na nějaké neveřejné varianty, které nebyly součástí dokumentace EIA a ke kterým tedy veřejnost neměla přístup. Skutečnost, že před samotným posouzením vlivu na životní prostředí, byly nějakým neveřejným způsobem zpracovány nějaké varianty řešení, není pro veřejnost relevantní. Faktem zůstává, že veřejnost nedostala žádnou možnost se otevřeně zapojit do výběru variant řešení a je ji předložena jediná varianta řešení. Z došlých reakcí veřejnosti je patrné, že veřejnost stejně jako Hnutí DUHA tento způsob diskuse odmítá. Dokumentace EIA, tedy vychází z chybných podkladů a považuje výstavbu spalovny za jediné vhodné řešení odpadové problematiky kraje, což není pravda. Hnutí DUHA navrhuje, aby dokumentace EIA byla vrácena zpracovateli k dopracování. Především v dokumentaci chybí skutečné variantní řešení nakládání se směsným komunálním odpadem v kraji.


21


Komentář zpracovatele posudku: Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí, nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady. V daném případě se nejedná o koncepční hodnocení nakládání s odpady v rámci Plzeňského kraje. Koncepční hodnocení nakládání s odpady v rámci Plzeňského kraje bylo řešeno ve dvou studiích: V letech 2008 - 2009 nechal oznamovatel zpracovat materiál „Studie proveditelnosti Chotíkov – porovnání variant závodů na využití SKO“. Jejím cílem bylo posoudit možnosti využití areálu skládky Chotíkov pro umístění zpracovatelského závodu na využití směsného komunálního odpadu (SKO) a provedení srovnání různých variant zpracování a využití SKO z technického a prostorového hlediska a vypracovat základní informace o jednotlivých variantách (viz dokumentace str. 20). Dříve zpracovaná studie proveditelnosti byla aktualizována k 30. březnu 2011 (TI Centrum, a.s.) formou "Studie proveditelnosti integrovaného systému nakládání se směsnými komunálními odpady v Plzeňském kraji - aktualizace a rozpracování varianty energetického využití odpadů dle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje". Tato studie je veřejně dostupná na internetových stránkách KÚ Plzeňského kraje (www.kr-plzensky.cz, sekce Životní prostředí, část odpady od 27.04.2011), odkud čerpal také autor posudku. Existence výše uvedených studií dokládá, že koncepční řešení problematiky nakládání s odpady, které je v rámci kraje dáno POH, bylo řešeno v předstihu a je obsaženo ve zmíněných materiálech. Vlastní projektová EIA byla následně zaměřena pouze na hodnocený záměr (ZEVO Chotíkov) a nepočítá tedy s hodnocením koncepce nakládání s odpady v Plzeňském kraji. Na tyto skutečnosti chtěl zpracovatel posudku poukázat, když v kap. II.3 posudku uvedl výtah z uvedených studií. K vypořádání připomínky „prevence lepší spalování“ Hnutí DUHA se omlouvá, ale skutečně nemůžeme komentovat kvalitu ani závěry neveřejných materiálů, které nejsou součástí dokumentace EIA. Argumentaci zpracovatele posudku těmito neveřejnými materiály proto považujeme za neférovou. Hnutí DUHA však musí reagovat na následující větu z komentáře zpracovatele posudku: „Zákon o odpadech ale také umožňuje odchýlit se od doporučené hierarchie způsobů nakládání s odpady, pokud se na základě posuzování dopadů zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné." Hnutí DUHA v zákoně ani směrnici o odpadech nenašlo nic o tom, že by hierarchie byla „doporučená". V §9a zákona naopak v odstavci (1) stojí „V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady:…“ Hnutí DUHA se domnívá, že se zpracovatel posudku v tomto směru zmýlil, hierarchie není doporučená, nýbrž závazná. Odklon od této závazné hierarchie je možný pouze v případě, který je uveden v odstavci (2) §9a zákona o odpadech. Stejným způsobem je to uvedeno ve směrnici o odpadech. Zpracovatel posudku se dokonce na straně 61 posudku odchyluje od hierarchie nakládání s odpady, když uvádí: „Je zjevné, že hierarchie způsobů nakládání s odpady nezohledňuje význam odpadů z hlediska jejich energetického potenciálu a odráží pouze environmentální hlediska problematiky." Ukazuje tím, že naprosto neporozuměl připomínce Hnutí DUHA ani nesledoval diskusi při přijímání rámcové směrnice EU o odpadech. V případě, že (jak uvádí zpracovatel posudku) skutečně součet kapacit ZEVO Chotíkov a již připraveného zařízení MBÚ bude přesahovat 140 000 t/ročně z 230 000 t KO ročně, znamená to, že Plzeňský kraj bude disponovat kapacitou na 60 % produkce KO. To je opět v přímém rozporu s POH ČR a POH kraje, který požaduje recyklovat 50 % komunálních odpadů. Potvrzuje se tedy, že kapacita plánovaného ZEVO Chotíkov je předimenzovaná a zařízení plánuje pálit potenciálně recyklovatelné odpady. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

22


Hnutí DUHA navrhuje, aby součástí případného stanoviska EIA bylo uloženo, že ZEVO Chotíkov nesmí zpracovat ročně více odpadů než: 50 % produkce KO v kraji mínus kapacita MBÚ Vysoká u Dobřan (což je cca 45 000 t). Tímto bude zajištěno, že „závazná" hierarchie nakládání s odpady bude dodržena. Komentář zpracovatele posudku: Jak jsem uvedl výše, dříve zpracovaná studie proveditelnosti byla aktualizována k 30. březnu 2011 (TI Centrum, a.s.) formou "Studie proveditelnosti integrovaného systému nakládání se směsnými komunálními odpady v Plzeňském kraji - aktualizace a rozpracování varianty energetického využití odpadů dle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje". Tato studie je veřejně dostupná na internetových stránkách KÚ Plzeňského kraje (www.krplzensky.cz, sekce Životní prostředí, část odpady od 27.04.2011, informace o odkazu je mj. uvedena na str. 24 dokumentace, 2. řádek shora), odkud čerpal také autor posudku. Nechápu, proč je tento materiál nazván materiálem neveřejným a moje argumentace nazvána neférovou. K zákonu o odpadech a možnosti odchýlit se od doporučené hierarchie způsobů nakládání s odpady bych chtěl poznamenat následující: V komentáři k této problematice na str. 59 posudku uvádím: „Zákon o odpadech ale také umožňuje odchýlit se od doporučené hierarchie způsobů nakládání s odpady, pokud se na základě posuzování dopadů zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.“ Na tomto místě je nutno uvést, že § 9a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: „V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů. b) příprava k opětovnému použití. c) recyklace odpadů. d) jiné využití odpadů, například energetické využití.“ Dále § 9a odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: „Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.“ Nechápu, čím je můj text, který je pouze komentářem (viz výše), nikoliv tedy právní formulací, v obsahovém rozporu s citovaným odstavcem 2 § 9a zákona č. 185/2001 Sb. (viz části textu vyznačené tučnou kurzívou). Podotýkám, že nikde neuvádím, že hierarchie je jen doporučená, jak se veřejnost pokouší přesvědčit zpracovatel vyjádření k posudku, ale pouze shrnuji to, co zákon č. 185/2001 Sb. v § 9a uvádí. Je tedy nutno konstatovat, že tento postup je ze zákona principiálně možný. V posudku na str. 61, na 5. až 3. řádku zdola uvádím: „Je zjevné, že hierarchie způsobů nakládání s odpady nezohledňuje význam odpadů z hlediska jejich energetického potenciálu a odráží pouze environmentální hlediska problematiky“. Uvedené věta spíše reaguje na skutečnost, že při přípravě Operačního programu ŽP na léta 2007 – 2013 (dále jen OPŽP) nebyl zohledněn požadavek na podporu energetického využívání komunálních odpadů a teprve změnou, která vyplývá z novely nařízení o POH, bylo umožněno podporovat zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO), jako součásti integrovaného systému nakládání s odpady. Tato skutečnost patrně měla být i v posudku uvedena v plné šíři. Předešlo by se tak evidentnímu nedorozumění. Obecně lze energetické využívání odpadů považovat za vysoce aktuální a potřebné z následujících důvodů: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

23


• • • •

Odpad je ideální náhradou přírodních neobnovitelných zdrojů. Například směsný komunální odpad dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí. České republice hrozí od roku 2013 reálné sankce za to, že nesnižuje množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů. Česká republika významně zaostává za vyspělými evropskými státy ve využívání odpadů jako zdroje energie. V době odbytové krize surovin je energetické využívání odpadů ideálním řešením pro odpady, které momentálně nelze jinak uplatnit na trhu. Odbyt energií není v podstatě omezován.

Údaje týkající se kapacit ZEVO Chotíkov a zařízení MBÚ Vysoká u Dobřan byly převzaty z dokumentace (str. 25) a ze Studie proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TIC, 03/2011). Přes skutečnosti uvedené ve vyjádření k posudku předpokládám, že Plzeňský kraj splní požadavky POH ČR a POH Plzeňského kraje na recyklaci 50 % komunálních odpadů. K vypořádání připomínky „recyklace lepší spalování“ Hnutí DUHA ve své připomínce skutečně nemyslelo pod pojmem recyklace úpravu odpadů na RDF palivo. Měli jsme na mysli recyklaci ve smyslu materiálového využití. Na to však zpracovatel posudku naprosto nijak nereagoval. domnívá, že podse omlouvá, ale skutečně nemůžeme komentovat kvalitu ani závěry neveřejných materiálů, které nejsou součástí dokumentace EIA. Argumentaci zpracovatele posudku těmito neveřejnými materiály proto považujeme za neférovou. Komentář zpracovatele posudku: Je skutečností, že základem dobře fungujícího odpadového hospodářství je separovaný sběr odpadů. Uvedu několik zkušeností z Rakouska, kde se domnívám, že jsou na dobré cestě k optimálnímu zhodnocení komunálních odpadů (KO). Tvorba komunálních odpadů v Rakousku vzrostla od roku 2004 do roku 2008 víc než o 10 %, přičemž tvorba směsného komunálního odpadu (SKO) klesla v uvedených letech o 0,3 %. Mimochodem tento trend se v Rakousku projevil od roku 1994, kdy zde byl zaveden separovaný sběr odpadů. Materiálové zhodnocení představuje v Rakousku (kde platí od roku bez výjimky zákaz přímého ukládání odpadu na skládky bez jeho úpravy) 49 %, z čehož bioodpad představuje 17 % (ze separovaného sběru) a energetické využití odpadů pak 35 %. Energetické využití 95 000 tun SKO tedy nebrání ani recyklaci a ani separovanému sběru KO. Je žádoucí, aby odpad, který není jinak zhodnotitelný, bylo možno energeticky využít. Dá se očekávat, že přes prevenci vzniku odpadů vzroste do roku 2020 tvorba KO v České republice minimálně o 15 %. Jestliže se Statutární město Plzeň přímo nabízí svým potenciálem odběru energie do CZT, je reálná možnost využít energetický potenciál odpadu, který není jinak zhodnotitelný, jako paliva místo spalování primárních energetických zdrojů (uhlí, plyn, mazut apod.). K vypořádání připomínky „Doplnit předtřídění nebezpečných odpadů" Hnutí DUHA v připomínce uvedlo, že „součástí technologie musí být zařízení, které bude vytřiďovat toxické odpady na vstupu spalovny". Zpracovatel posudku však odpovídá na celokrajský způsob třídění nebezpečných odpadů, což však nebylo požadavkem Hnutí DUHA. Připomínka tedy nebyla zpracována. Komentář zpracovatele posudku: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

24


Odpad bude dovážen do areálu v Kuka vozech a velkoobjemových vozech. Pro rozrušení velkorozměrného odpadu bude instalován drtič nebo budou instalovány hydraulické nůžky. Odpad bude skladován v obestavěném odsávaném bunkru. Registrace množství přivezeného odpadu automobily bude prováděna na mostových vahách, umístěných u vjezdu do areálu. Pomocí mostových vah budou bilancovány veškeré vstupy (komunální odpad, provozní prostředky) a výstupy (odpadní produkty spalování) do/ze závodu. Energetické využití jinak nevyužitelného komunálního odpadu proběhne po separaci plastů, skla, papíru apod. (viz str. 14 dokumentace). Realizace zařízení k vytřiďování toxických odpadů na vstupu do spalovny není plánována. Nicméně veškerý dovážený komunální odpad má být kontrolován detekčním zařízením na zdroje ionizujícího záření. Pokud dojde k indikaci zdroje ionizujícího záření, bude dané vozidlo odstaveno na určenou plochu v areálu spalovny. Odvoz odstaveného vozidla z areálu ZEVO bude poté řešen dle příslušných předpisů. K vypořádání připomínky „Nedostatečně řešené výstupy“ Hnutí DUHA musí opět konstatovat, že dokumentace EIA by měla řešit, ale neřeší, naprosto konkrétně způsob nakládání s toxickým popílkem a škvárou. Hnutí DUHA požaduje, aby nyní při projednávání vlivů zařízení na životní prostředí byl popsán konkrétní způsob solidifikace popílků a smluvně zajištěno uložení všech výstupů ze spalovny před vydáním stanoviska EIA. Komentář zpracovatele posudku: V posuzovaném případě se předpokládá produkce 20 155 tun škváry, která nebude mít nebezpečné vlastnosti a bude po příslušné certifikaci dále nabízena k využívání např. ve stavebnictví nebo pro výrobu rekultivačních směsí v oblastech zasažených těžbou uhlí. Nemělo by tedy docházet k vymývání těžkých kovů a POPs. Vezmeme-li v úvahu např. situaci v Německu, pak zde se již dlouhá léta škvára upravuje, aby vyhovovala dalšímu zhodnocování. Dalšími odpadními produkty jsou zbytky po čištění plynů a odloučený popílek ze spalovacích zařízení v množství cca 7 000 tun/rok, které představují odpady v kategorii nebezpečné. Tyto odpady budou odváženy na skládky nebezpečných odpadů mimo region. Pozn.: Nicméně se ukazuje, že nebezpečného odpadu bude vznikat ve skutečnosti méně (3 600 t/r – jedná se o vlastní popílek z tkaninového filtru včetně reakčního produktu), než je uvedeno v hodnocené dokumentaci. Závěr Přeložená dokumentace EIA k záměru megaspalovny ZEVO Chotíkov neumožňuje získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí. Dokumentaci i přes posudek chybí stále celá řada důležitých podkladů. Obáváme se, že realizace projektu by přinesla navýšení znečištění ovzduší, a to i celou řadou nových a významných škodlivin, a tím i větší zatížení okolí. Megaspalovna by navíc byla významným zdrojem oxidu uhličitého a přispívala by tak významně ke klimatickým změnám. Megaspalovna je také odpovědna za těžbu a zpracování surovin, které svým provozem nenávratně zničila. V těchto souvislostech lze navíc předkládaný projekt megaspalovny považovat za energeticky málo přínosný (prevence a recyklace je energeticky výhodnější) a produkující významné množství dalších odpadů, které by musely být převážně skládkovány. Domníváme se, že komunální odpad lze v daném již tak znečištěném kraji řešit ekonomicky, ekologicky i sociálně vhodnějšími postupy, zejména opatřeními s důrazem na prevenci vzniku odpadů a postupy zajišťujícími materiálové využití a biologickou stabilizaci odpadu. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

25


Komentář zpracovatele posudku: Pro čištění spalin u závodu ZEVO Chotíkov je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. Je zřejmé, že navržená technologie čištění spalin hodnoceného zařízení je na nejvyšší možné technické úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je pravděpodobné, že dosažené hodnoty emisí budou hluboko pod emisními limity pro PCDD/F i pro ostatní znečišťující látky. Je skutečností, že energetické využití odpadu je prokazatelně nejčistějším zdrojem energie získávané termicko oxidačním procesem. Např. emise NOx, které jsou rozhodujícími emisemi při spalování zemního plynu, jsou minimálně na stejné úrovni – naměřená hodnota NOx ve zkušebním provozu na obdobném zařízení na energetické využití komunálního odpadu (jaké je navrhováno v hodnoceném případě) činila 95 mg/m3N (v provozních podmínkách je garanční hodnota u tohoto zařízení 80 mg/m3N), v rámci garančních zkoušek velkého zdroje (kotle) na zemní plyn byla naměřena emise NOx rovněž ve výši 95 mg/m3N. Garanční hodnota hodnoceného zařízení ZEVO Chotíkov je 70 mg/m3N, tedy nižší než u plynového kotle. Při spalování tuhých fosilních paliv v moderních zařízeních jsou hodnoty emisí zde sledovaných znečišťujících látek vyšší, než je tomu u zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Např. u kotle bloku (výkon 200 MWe) tepelné elektrárny, která spaluje černé uhlí (má daleko nižší obsah síry a dalších balastních látek než hnědé uhlí, takže emise jsou daleko nižší než u hnědouhelných elektráren), se běžně naměřené emise NOx pohybují v průměrných hodnotách 390 mg/m3N, u SO2 pak ve výši 175 mg/m3N, přičemž u závodu ZEVO Chotíkov se mají emise za provozních podmínek pohybovat u NOx ve výši 60 mg/m3N a u SO2 pak ve výši 14 mg/m3N. Kdyby navrhované zařízení na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO Chotíkov) zajistilo výrobu cca 20 % stávajícího tepla vyráběného Plzeňskou teplárenskou a.s., nebyly by emitovány stávajícím energetickým zařízením do ovzduší emise CO2 o hmotnosti 201 125 tun, přičemž emise posuzovaného zařízení na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO Chotíkov) by měly být u CO2 ve výši 31 635 tun. Kapacita záměru ZEVO Chotíkov je navržena na 95 000 tun směsného komunálního odpadu za rok. Tepelná kapacita odpadu nahradí minimálně 48 000 tun hnědého uhlí, které by jinak muselo být spáleno v provozech Plzeňské teplárenské a.s. pro zajištění potřebné tepelné kapacity města Plzně a za účelem výroby elektrické energie. Uspořené hnědé uhlí je možno použít např. jako surovinu pro chemický průmysl.

Za Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu zaslal dne 23.01.2012 pan RNDr. Miroslav Patrik, člen výboru klubu, vyjádření k posudku, ve kterém je uvedeno: Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu (dále jen Děti Země) jako samostatná organizační jednotka občanského sdružení Děti Země tímto na krajský úřad ve stanovené lhůtě do 25.01.2012 posílá níže své vyjádření k posudku EIA pro spalovnu v Chotíkově. Vyjádření Dětí Země - Klubu za udržitelnou dopravu k posudku EIA pro spalovnu: K navrženým 41 podmínkám souhlasného stanoviska EIA Zpracovatel posudku prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. z VŠB-TU v Ostravě (soudní znalec v oboru Čistota ovzduší dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, [email protected]) krajskému úřadu ve svém posudku EIA z prosince 2011 sice dle zákona navrhnul schválit podmínky souhlasného stanoviska EIA (pro fázi přípravy 7, pro fázi realizace 19, pro fázi _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

26


zkušebního provozu 7 a pro fázi plného provozu 8), nicméně některé lze považovat formulačně za nedostatečně, některé za chybné a některé podmínky chybějí. Děti Země vzhledem ke značným a dlouholetým praktickým zkušenostem o kvalitě procesů EIA a správních řízení níže předkládají úpravu některých navržených podmínek stanoviska EIA a navrhují jejich seznam doplnit o další, neboť podle nich tak budou přesněji a lépe ochráněn veřejný zájem na příznivé životní prostředí. a) přípravná fáze Navržená podmínka: 1. k územnímu řízení, nejpozději však ke stavebnímu povolení podat žádost o kácení dřevin rostoucích mimo les. Souhlas s kácením a rozsah náhradních výsadeb stanoví příslušný orgán ochrany přírody. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: Žadatel dobře ví, že má podat žádost dle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. k povolení kácení mimolesních dřevin. Tuto žádost může dle judikatury NSS podat, až bude mít závažný důvod, kterým je územní rozhodnutí. Navržená podmínka: 2. při plánování organizace výstavby zohlednit povinnost kácení dřevin rostoucích mimo les jen v době vegetačního klidu, to je v období od 01.10. do 31.03. kalendářního roku. Úprava textu podmínky: Mezi podmínkami povolení kácení mimolesních dřevin bude uvedeno, že lze kácet jen mimo období hnízdění ptáků (včetně synantropních jako je vlaštovka obecná v domech) a v mimovegetačním období, tj. jen od 1. října do 31. března kalendářního roku. Odůvodnění změny: Upřesnění podmínky. Navržená podmínka: 3. záměrem dojde k zásahu do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhu živočichů podle § 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z ohrožených druhů živočichů byl na lokalitě podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zjištěn výskyt vlaštovky obecné. K realizaci záměru byla získána výjimka příslušného orgánu ochrany přírody. Je třeba dodržet podmínky stanovené orgánem ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce - zejména podmínku (bod II. 1), týkající se odstranění stavby garáží na pozemku par. č. 720/27 v k. ú. Chotíkov, které musí být provedeno mimo období od 01.04. do 01.08. kalendářního roku. Úprava textu podmínky: Před podáním žádosti o územní rozhodnutí bude vypracován aktuální podrobný přírodovědný průzkum místa, který se zaměří na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů (zejména hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků) a na migrační trasy obojživelníků, a pokud k jejich výskytu dojde, bude zpracováno biologické hodnocení, které navrhne eliminační (časově vhodný transfer na konkrétní místa) či kompenzační opatření (např. vybudování náhradních stanovišť). Biologické hodnocení bude podkladem pro řízení dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o povolení výjimky ke škodlivému zásahu. Odůvodnění změny: Návrh posudkáře je jednak irelevantní, neboť není nutné uvádět existenci povolené výjimky a ani její podmínky, neboť žadatel musí obsah tohoto rozhodnutí stejně splnit, a jednak je _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

27


nedostatečný, neboť správná podmínka stanoviska EIA musí být navržena časově a věcně tak, aby byla splnitelná a měla obecný charakter, neboť v tomto případě byli na lokalitě zjištěni i zástupci obojživelníků, takže nelze vyloučit výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů a nutnost vést pro ně řízení o výjimky. Navíc dle judikatury NSS lze žádost o povolení výjimky ukončit zastavením řízením jen v tom případě, že žadatel písemně doloží, že žádost stahuje z důvodu odstupu od realizace svého škodlivého záměru. Kromě toho dle judikatury NSS je nutné žádost o výjimku předložit před umístěním záměru. Navržená podmínka: 4. v prováděcím projektu upřesnit jednotlivé druhy odpadu v etapě výstavby, stanovit kategorizaci i jejich množství a předpokládané způsoby jejich využití ci odstranění. Úprava textu podmínky: Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt s nakládáním odpadů, který upřesní druhy odpadů, jejich objem, způsob dočasného či trvalého využití či likvidace. Odůvodnění změny: Časové a věcné upřesnění. Navržená podmínka: 7. v projektové dokumentaci pro stavební řízení bude jako její součást zpracován havarijní plán pro výstavbu, který bude schválen vodoprávním úřadem. Úprava textu podmínky: Před podáním žádosti o vydání stavebního povolení bude vypracován havarijní plán výstavby záměru. Odůvodnění změny: Upřesnění podmínky. Nově navržené podmínky pro fázi přípravy: 1) V případě uložení náhradní výsadby za kácení mimolesních dřevin budou navrženy jen geograficky původní druhy stromů a keřů. Při výsadbě použít takové druhy dřevin, které by omezily vliv na krajinný ráz a zlepšily pohledovou pohodu obyvatel Chotíkova. Omezit počet kácených mimolesních dřevin na minimum. 2) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí vypracovat projekt vegetačních úprav s výsadbou geograficky původních druhů dřevin uvnitř areálu záměru a kolem, včetně travin, přičemž jako osivo bude použita tzv. motýlokvětá směs. 3) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracována studie o vlivu na krajinný ráz s návrhem na eliminační opatření v podobě přijatelné velikosti, tvaru a barvy stavebních objektů a se způsobem využití dřevin ke zmírnění vlivu na krajinu. 4) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracována aktuální podrobná rozptylová studie s návrhem na eliminační opatření. 5) Před podáním žádosti o územní rozhodnutí bude zpracována aktuální podrobná hluková studie s návrhem účinných protihlukových opatření ve venkovním prostoru z provozu záměru a z dopravy. 6) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt organizace výstavby tak, aby nedošlo k únikům škodlivých látek do povrchových a podzemních vod. 7) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován podrobný pedologický průzkum a návrh na dočasné či trvalé využití shrnuté orniční a podorniční skrývky zeminy a projekt rekultivace dotčených ploch (zejména dočasný zábor), tj. technická a biologická rekultivace. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

28


8) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt monitoringu stavu životního prostředí (včetně určení míst a doby měření stavu kvality ovzduší a hlučnosti) a přírody (výskyt zvláště chráněných druhů živočichů, kvalita vod apod.) podle podmínek stanoviska EIA během výstavby záměru, zkušebního provozu i pro plný provoz. 9) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt rekultivace dotčených ploch (zejména dočasný zábor), tj. technická a biologická rekultivace. Komentář zpracovatele posudku: K úpravě textu podmínky č. 3 je nutno poznamenat, že přírodovědný průzkum místa je součástí dokumentace (viz příloha 4.4 dokumentace - Bílek, O., Kopečková, M., Zýval, V.: Biologické průzkumy a posouzení záměru, 2010). Ze zoologického průzkumu uvedeného v příloze 4.4 vyplývá, že jediným zjištěným ohroženým druhem ze zvláště chráněných druhů živočichů je na posuzované lokalitě vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Dále zoologický průzkum uvádí, že „v řešeném území je dále možný (a místy i celkem pravděpodobný) výskyt běžných savců jako jsou zajíc polní (Lepus europaeus), hraboš polní (Microtus arvalis) apod., v navazujícím lese také srnec obecný (Capreolus capreolus) či prase divoké (Sus scropha). Obojživelníci nebyli v lokalitě průzkumu zaznamenáni, teoreticky možný je výskyt skokana hnědého (Rana temporaria) v blízkých lesních porostech (už mimo řešené území). Potenciálně vhodné biotopy pro plazy pak představuje (lokalita č. 3 – nachází se zcela mimo předpokládanou lokalitu výstavby záměru u silnice I/20, naproti ČS PHM – pozn. zpracovatele posudku) – nelze vyloučit výskyt např. ještěrky obecné (Lacerta agilis – SO, NT).“ Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že návrh podmínky č. 3 v intencích OS Děti Země - Klubu za udržitelnou dopravu není zcela na místě. Nicméně je možno souhlasit s provedením aktualizovaného zoologického průzkumu hodnocené lokality se zaměřením na migrační trasy živočichů. K úpravě textu podmínky č. 4 je nutno poznamenat, že platný zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nepoužívá pojmu „likvidace odpadů“, ale „odstraňování odpadů“, což jsou činnosti uvedené v příloze č. 4 k zákonu o odpadech. Nově navržené podmínky pro fázi přípravy: Navržené podmínky 3, 4 a 5 jsou irelevantní, protože v rámci zpracování dokumentace byla předložena jak studie vlivu na krajinný ráz (Odborné posouzení záměru výstavby ZEVO Chotíkov na krajinný ráz – viz příloha č. 4.5 dokumentace), tak rozptylová (viz příloha č. 4.1 dokumentace) a akustická studie (viz příloha č. 4.2 dokumentace). Domnívám se, že zpracováním nových studií nelze získat poznatky, které by vedly k návrhu eliminačních opatření, které dosud nebyly uplatněny. Je nutno uvést, že pro čištění spalin u záměru ZEVO Chotíkov je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. Je zřejmé, že navržená technologie čištění spalin hodnoceného zařízení je na nejvyšší možné technické úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je pravděpodobné, že dosažené hodnoty emisí budou hluboko pod emisními limity pro PCDD/F i pro ostatní znečišťující látky. Návrh stanoviska (kap. VII.III.6 posudku) obsahuje v rámci souboru podmínek v části d (ve fázi provozu) podmínku č. 2, která tabelárně uvádí garantované emisní koncentrace hodnoceného zařízení, které budou muset být v rámci provozu dodrženy. Garantované emisní koncentrace posuzovaného zařízení ZEVO Chotíkov dosahují 23 až 80 % hodnot emisních limitů, které jsou dány nařízením vlády č. 354/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž více než polovina garantovaných emisí nedosahuje ani 50 % hodnot _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

29


emisních limitů (Pozn.: Nově jsou v návrhu podmínek doplněného stanoviska - kap. VII.III.6., část d, bod 2 - uvedeny garantované emisní koncentrace HF ve výši 0,8 mg/m3 a koncentrace TOC ve výši 8 mg/m3). U velkých spaloven komunálního odpadu (vybavených obdobným zařízením pro čištění spalin jako u hodnoceného záměru) bývá obvyklé, že naměřené emisní hodnoty škodlivin dosahují jen několika procent z emisního limitu, pouze v případě NOx, CO, HF, TZL a PCDD/F to bývají hodnoty v desítkách procent emisního limitu. Navíc je nutno připomenout, že před vlastním započetím výstavby a v průběhu zkušebního provozu budou provedena měření imisního pozadí (s důrazem na zimní měsíce, kdy často dochází k inverzním stavům) se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova, Příšova, Plzně (městské části Košutka, Vinice a Malesice) a v ostatních směrech z hlediska obytné zástavby (Pozn.: Nově jsou v návrhu podmínek doplněného stanoviska kap. VII.III.6., část b), bod 1 a část c) bod 2 – uvedeny další oblasti přilehlé k záměru a obce, resp. městské části). Ve fázi zkušebního provozu bude zajištěno měření a vyhodnocení hluku v blízkosti obytné zástavby, která by mohla být dotčena hlukem z obslužné dopravy a z technologických zdrojů hodnoceného záměru, s návrhem protihlukových opatření ve venkovním prostoru v případě překročení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku. K navržené podmínce č. 9 je nutno poznamenat, že tato podmínka je duplicitní ke druhé části podmínky č. 7. Podmínka č. 9 je tedy redundantní. Nicméně i podmínka č. 7 je podmínkou nadbytečnou, neboť vynětí „pozemku“ již bylo fakticky provedeno – sjezd ze silnice I/20, který leží na inkriminovaných pozemcích a bude sloužit jako sjezd pro hodnocený záměr ZEVO Chotíkov, byl již zkolaudován (a tím bylo naplněno vynětí), Sjezd slouží uživatelům sousedících pozemků. Některé navržené úpravy podmínek i vybrané nově navržené podmínky byly v upravené podobě uplatněny v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku). b) pro fázi realizace Navržená podmínka: 3. zajistit vydání stavebního povolení příslušného speciálního stavebního úřadu podle ustanovení § 15 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, k vodním dílům: Čistírna odpadních vod pro 25-40 EO (ekvivalentních obyvatel), SO 07 (chemická úpravna vody), SO 08 (úpravna technologických odpadních vod), SO 13 (čerpací stanice vody), SO 14 (vodojem), odlučovač ropných látek a suchý poldr. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: Žadatel dobře ví, že má podat žádost o vydání stavebního povolení o obecného stavebního úřadu i u vodoprávního stavebního úřadu. Navržená podmínka: 6. zpracovat manipulační a provozní rády pro suchý poldr, odlučovače ropných látek a čistírnu odpadních vod. Úprava textu podmínky: Před podáním žádosti o vydání stavebního povolení zpracovat manipulační a provozní řády pro suchý poldr, odlučovače ropných látek a čistírnu odpadních vod. Odůvodnění změny: Časové upřesnění podmínky. Navržená podmínka: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

30


8. požádat příslušný orgán státní správy lesu (MěÚ Nýřany) o souhlas k dotčení ochranného pásma 50 od okraje lesa u lesního pozemku p.č. 719/5 v k.ú. Chotíkov ve smyslu ustanovení § 14 lesního zákona. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: Žadatel dobře ví, že podle § 14 odst. 2 lesního zákona potřebuje k umístění a k povolené svého záměru závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany lesa. Navržená podmínka: 9. vlaštovka obecná hnízdí uvnitř objektu garáží, lze předpokládat dotčení populace v souvislosti s demolicí před výstavbou. Demolice nesmí být realizována v hnízdním období, čímž lze zabránit přímému úhynu jedinců. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: Žadatel má již ke škodlivému zásahu do jejího biotopu povolenou výjimku s podmínkami, které není nutné opisovat do stanoviska EIA. Navržená podmínka: 16. stavbu a vybavení stavby provádět tak, aby bylo zaručeno dodržování podmínek dle § 5 a § 10 nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění pozdějších předpisu. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: Žadatel toto nařízení vlády musí respektovat i bez uložení této podmínky. Navržená podmínka: 17. Zajistit spolehlivé a ověřené technické řešení garantující rychlou identifikaci případného zárodku požáru a jeho okamžité a bezpečné potlačení především v prostoru skladovacího bunkru, připadne v násypce do topeniště kotle. Úprava textu podmínky: Před podáním žádosti o vydání stavebního povolení vypracovat podrobný protipožární plán, zejména s ohledem na rizika vzniku požáru v prostoru skladovacího bunkru a v násypce do topeniště kotle. Odůvodnění změny: Časové a věcné upřesnění podmínky. Nově navržené podmínky pro fázi realizace: 1) Během výstavby bude zajištěno pravidelné měření prachu (PM10 a PM2,5) cca 2x ročně v denní a v noční době, a to na dvou místech kolem spalovny a na třech místech u obytné zástavby; v případě překročení norem bude ihned provedena protiprašná opatření. 2) Během výstavby bude zajištěno pravidelné měření intenzit hluku cca 2x ročně v denní a v noční době, a to na dvou místech kolem spalovny a na třech místech v blízkosti obytné zástavby; v případě překročení hlukových norem bude v nejkratším čase provedena protihluková opatření. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

31


3) Během výstavby zabezpečit dočasné skládky orničních vrstev před jejich znehodnocením vodou splavením či větrnou erozí a dále pravidelnými technickými opatřeními zabránit rozmnožení ruderálních druhů rostlin náletem semen. 4) Před zahájením výstavby vybudovat odlučovače ropných látek a retenční nádrže pro zachycování zemin a vody z dešťových srážek, z prostoru stavby nebo z příjezdových komunikací. 5) Během výstavby vyloučit škodlivý zásah do vodních toků stavebními stroji, zeminou či škodlivými látkami. 6) Během výstavby záměru provádět monitoring stavu životního prostředí a přírody podle schváleného plánu v územním rozhodnutí. 7) Po skončení výstavby odklidit všechny stavební stroje, odpady a zrušit účelové komunikace a zajistit technickou a biologickou rekultivaci podle projektu schváleného v územním řízení. Komentář zpracovatele posudku: K podmínkám č. 3, 8, 9 a 16 je nutno poznamenat, že zpracovateli posudku je dobře známo, že podmínky, které rezultují z platných právních norem, není zapotřebí dle všeobecně platného úzu uvádět v rámci podmínek stanoviska. Nicméně je nutno poznamenat, že za dobu, co zpracovatel posudku zpracovává posudky v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (od února 1993), se i na tuto problematiku měnily názory. Je skutečností, a je to i logické, že podmínky, které rezultují z platných právních norem, není zapotřebí uvádět v rámci podmínek stanoviska. K uvedení podmínek č. 3, 8, 9 a 16 v návrhu stanoviska k posudku (viz kap. VII.III.6 posudku) je nutno poznamenat, že uvedení těchto podmínek bylo vedeno snahou, aby navržené podmínky byly v rámci dalších stupňů řízení skutečně respektovány a nebyly opomenuty (totéž platí výše pro podmínku č. 1 v části a). Je nutno konstatovat, že podmínky č. 3, 8, 9 a 16 není nezbytné v souboru podmínek stanoviska uvádět. Tato skutečnost byla uplatněna v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku). c) pro fázi zkušebního provozu Nově navržené podmínky pro fázi realizace (mělo být patrně uvedeno „pro fázi zkušebního provozu“ – pozn. zpracovatele posudku): 1) Výsledky zkušebních měření zaslat do 15 dní na adresu osob a občanských sdružení, která k záměru podala vyjádření k dokumentaci EIA a k posudku EIA. Komentář zpracovatele posudku: Výsledky zkušebních měření budou zaslány do 15 dnů odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, kde budou všem zájemcům k dispozici. d) pro fázi plného provozu Navržená podmínka: 1. provoz zařízení provádět tak, aby bylo zaručeno dodržování podmínek dle § 5 a § 10 nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu. Úprava textu podmínky: Zrušit pro nadbytečnost. Odůvodnění změny: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

32


Žadatel dobře ví, že musí splnit nařízení vlády o dodržování emisních limitů. Nově navržené podmínky pro fázi realizace (mělo být patrně uvedeno „pro fázi plného provozu“ – pozn. zpracovatele posudku): 1) Výsledky měření emisí a hluku během plného provozu zařízení zasílat dva roky po zahájení plného provozu vždy do 15 dní od jejich získání na adresu osob a občanských sdružení, která k záměru podala vyjádření k dokumentaci EIA a k posudku EIA. Komentář zpracovatele posudku: Podmínku č. 1, která představuje stěžejní podmínku pro danou stavbu z hlediska jejího dopadu na životní prostředí, se rozhodl zpracovatel posudku v souboru podmínek ponechat, byť jsou mu známy výše uvedené skutečnosti. Výsledky měření emisí a hluku během plného provozu zařízení budou zaslány do 15 dnů (po dobu dvou let) odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, kde budou všem zájemcům k dispozici. Jak již bylo uvedeno výše, některé navržené úpravy podmínek i vybrané nově navržené podmínky byly v upravené podobě uplatněny v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku). Autor posudku má k některým návrhům připomínky, nicméně oceňuje konstruktivní přístup OS Děti Země – Klubu za udržitelnou dopravu k hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí. Občanské sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov (Studentská 69, 323 00 Plzeň, IČ 228 69 867) ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Jiřího Berkovce, který zaslal jako člen výboru občanského sdružení dne 23.01.2011) k posudku uvádí následující připomínky: Krajský úřad Plzeňského kraje (dále jen Rajský úřad") svým sdělením veřejnou vyhláškou ze dne 22.12. 2011 oznámil vypracování posudku EIA pro výše uvedený záměr (dále také jako „ZEVO" a „spalovna"). Zpracovatel posudku prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. z VŠB-TU v Ostravě krajskému úřadu ve svém posudku EIA z prosince 2011 navrhuje schválit podmínky souhlasného stanoviska EIA (celkem 41 podmínek). K posudku se může veřejnost vyjádřit ve lhůtě do 30 dní, tj. do 23.01.2012. Následně krajský úřad svým sdělením veřejnou vyhláškou ze dne 16. 1. 2012 oznámil veřejné projednání záměru spalovny v termínu 25.01.2012 od 14 hodin v obci Chotíkov. Občanské sdružení PLZEŇANÉ PROTI SPALOVNĚ CHOTÍKOV (dále jen „OS") tímto na krajský úřad ve stanovené lhůtě podává níže své vyjádření k posudku EIA pro spalovnu a k záměru spalovny v Chotíkově. I. K záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)" a k němu zpracovaného posudku podává naše OS tyto námitky a připomínky: 1. K umístění „zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší" (viz komentář zpracovatele posudku EIA na str. 70 posudku), kterým je spalovna, na pozemcích v k.ú. Chotíkov a v k. ú. Kůští:


33


Nebyly projednávány varianty jiných lokalit umístění spalovny pro navrhovanou technologii, (tj. konvenční technologii spalování resp. termické konverze SKO na bázi roštového ohniště s dodávkou tepla a výrobou elektrické energie a s kapacitou 95 000 tun SKO/rok). Zpracovatel posudku ve svém komentáři na str. 66 posudku uvádí: „Je skutečností, že možnost využití železniční vlečky by přispěla ke snížení negativních dopadů na životní prostředí z obslužně dopravy. Nicméně v posuzovaném případě tato možnost z technického hlediska není." Naše OS již ve svých vyjádřeních ke zjišťovacímu řízení ze srpna 2010 poukazovalo na enormní dopravní a hlukové zatížení plzeňských komunikací při dopravě odpadu. Doprava po tzv. vnějším západním obchvatu Plzně není a vzhledem k finanční situaci Města Plzeň ani nebude v dohledné době k dispozici. Aktuální výsledky ČHMÚ z měření prašnosti ukázaly překročení 24hodinového limitu pro koncentrace prachových částic v ovzduší v roce 2010 hned 49krát (povoleno normou nanejvýš 35krát). Mezní hranice 50 mikrogramů prachových částic PM10 na metr krychlový za 24 hodin je v Plzni více než dvakrát překračována (skutečnost je 114,1 µg/m3). Podle studie Evropské komise se znečištění vzduchu jemným prachem podílí na výskytu některých druhů rakoviny a srdečně-cévních chorob a zkracuje život v průměru o deset měsíců. V Plzni se ve zvýšené míře vyskytuje také benzo(a)pyren, další rakovinotvorná látka, která se uvolňuje při jízdě automobilem, hlavně u dieselových motorů. Minimálně z těchto důvodů požaduje naše OS na investorovi záměru umístění zařízení na likvidaci odpadů v lokalitě, která disponuje železniční vlečkou a minimalizuje automobilovou dopravní obslužnost. Z pohledu umístění spalovny se posudek pouze odkazuje na studie proveditelnosti {Studie proveditelnosti Chotíkov - porovnání variant závodů na využití SKO z roku 2009 a její aktualizace Studie proveditelnosti integrovaného systému nakládání se směsnými komunálními odpady v Plzeňském kraji - aktualizace a rozpracování varianty energetického využití odpadů dle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje ze dne 30. března 2011), které tvořily součást dokumentace EIA k záměru ZEVO Chotíkov. Z těchto studií proveditelnosti musel ZEVO v lokalitě Chotíkov vyjít jako nejvhodnější varianta, neboť jiné lokality byly uvažovány pouze s ohledem na umístění varianty 3 samostatných MBÚ, nikoliv na umístění právě ZEVO. Sám investor, Plzeňská teplárenská a.s., netají skutečnost, že záměr ZEVO umístil v lokalitě Chotíkov zejména proto, že pozemky, na nichž se s výstavbou uvažuje, jsou v jeho vlastnictví. Tato skutečnost dokládá výhradně ekonomické zájmy na realizaci záměru, bez ohledu k ochraně životního prostředí. Zpracovatel posudku si měl vyžádat, v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 zák. č. 100/2001 Sb., doplnění studie proveditelnosti o variantu umístění ZEVO v jiných lokalitách a o variantu zpracování odpadu v recyklačním centru. Naše OS požaduje na investorovi doplnění studie proveditelnosti: - o analýzu možnosti likvidovat směsný komunální odpad s využitím existující plynárny společnosti Sokolovská uhelná a.s. - o variantu umístění spalovny v jiných lokalitách než je k.ú. Chotíkov a k.ú. Kůští - o variantu zpracování odpadu v recyklačním centru. Komentář zpracovatele posudku: Jak jsem již uvedl v posudku, je skutečností, že možnost využití železniční dopravy vždy přispívá ke snížení negativních dopadů na životní prostředí, neboť to plyne z charakteru tohoto dopravního systému. V posuzovaném případě tato možnost z technického hlediska není. Navíc se v případě lokalit, které jsou napojeny na železniční dopravní cestu nebo jsou zavlečkovány, mnohdy jedná o pozemky, které se nacházejí uprostřed obytné zástavby nebo _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

34


jsou již využívány pro průmyslovou nebo energetickou výrobu. Ale to jen na okraj. V každém případě by bylo nutno vybudovat překladiště, kde by se koncentrovala manipulace s komunálními odpady, což by také v konečném důsledku mohlo být problematické. Uvedené výsledky ČHMÚ v oblasti prašnosti a benzo(a)pyrenu byly naměřeny přímo v Plzni a jsou bezesporu reálné (obdobné i vyšší hodnoty byly naměřeny také v dalších průmyslových městech ČR). Nicméně pro oblast všech vybraných referenčních bodů (VRB) – Záluží, Chotíkov, Kůští, Příšov, Plzeň, ul. Krašovská atd. – jsou v rozptylové studii (viz příloha č. 4.1 hodnocené dokumentace) uvedeny odhadnuté hodnoty imisních koncentrací pro suspendované částice PM10 v rozsahu 15 až 25 µg/m3 pro roční koncentrace a 20 až 35 µg/m3 pro max. 24-hodinové koncentrace. Samotný příspěvek PM10 k imisní zátěži hodnocených lokalit (16 vybraných referenčních bodů – viz výše) posuzovaným záměrem je velmi nízký (byť rozptylová studie mimo emisí z dopravní obslužnosti zahrnula všechny další emise – emise ze spalovací jednotky, ze 4 sil a ze skladu a stáčení LTO), a to ve výši 1,47 µg/m3 pro max. 24-hodinové imisní koncentrace, resp. max. 0,0089 µg/m3 pro průměrné roční imisní koncentrace (příspěvek obslužné automobilové dopravy záměru bude navíc zlomkem uvedených hodnot). Na základě výše uvedených skutečností je možno poznamenat, že navýšení emisí a následně imisí pocházejících z obslužné dopravy hodnoceného závodu ZEVO nebude vysoké. Pro upřesnění je vhodné uvést, že denně se má jednat o navýšení o cca 85 nákladních automobilů (NA) – viz dopravní studie, která je přílohou č. 4.7 hodnocené dokumentace. Jinak je nutno poznamenat, že obdobně je tomu v oblasti hluku, kde z již zpracovaného doplňku hlukové studie pro ulici Studentská v Plzni (Mikula, O.: Dopravní studie – ZEVO Chotíkov. Doplněk ul. Studentská, 02/2012 – viz příloha č. 1 tohoto vyjádření) vyplynulo, že v řešeném území (kolem ulice Studentská) dojde podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. k nehodnotitelné změně akustické situace (přírůstek max. do 0,3 dB) při provozu hodnoceného zařízení. Zda „…investor, Plzeňská teplárenská a.s., netají skutečnost, že záměr ZEVO umístil v lokalitě Chotíkov zejména proto, že pozemky, na nichž se s výstavbou uvažuje, jsou v jeho vlastnictví“, nemohu posoudit, protože nejsem z Plzně a se zástupci investora jsem se jen oficiálně pozdravil na veřejném projednání v Chotíkově a nikdy předtím nesetkal. Nicméně i úvaha, že „Tato skutečnost dokládá výhradně ekonomické zájmy na realizaci záměru, bez ohledu k ochraně životního prostředí“ mi nepřipadá jako zcela na místě, neboť se domnívám, že při tak vysoké investici, jakou představuje hodnocený záměr, není cena pozemku rozhodujícím faktorem. Vzhledem k tomu, že se v posuzovaném případě jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí (EIA), nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady a ani varianty dalších lokalit umístění dané technologie. Jestliže by byly zvažovány všechny požadované varianty, byla by vlastně posuzována koncepce nakládání s odpady Plzeňského kraje (jednalo by se o strategické posuzování vlivů na životní prostředí - SEA). Nejednalo by se již o posuzování projektového záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov“, jak je uvedeno v názvu dokumentace. Takový postup je obvyklý např. při zpracování plánu odpadového hospodářství (POH), jehož součástí je strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Plzeňský kraj má však v současnosti zpracován a schválen platný POH. Z výše uvedených důvodů si zpracovatel posudku nevyžádal doplnění studie proveditelnosti o variantu umístění ZEVO v jiných lokalitách a o variantu zpracování odpadu v recyklačním centru. K nabídce Sokolovské uhelné a.s. na odstraňování odpadu a na požadavek na zpracování studie proveditelnosti je ze strany zpracovatele nutno uvést následující: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

35


Zpracovatel posudku se o existenci této nabídky dozvěděl těsně před veřejným projednáním a stejně jako zpracovatelé dokumentace o ní nic dalšího neví. Zpracovatel posudku se domnívá, že je to výlučně záležitostí Plzeňské teplárenské a.s., nicméně k dané problematice konstatuje, že tato nabídka: • není v souladu s plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje, • z hlediska hospodaření s odpady je to de facto poskytnutí SKO pro energetické využití jinému podnikatelskému subjektu, • nedošlo by ke snížení emisí odstavením jednoho z kotlů Plzeňské teplárenské a.s., • doprava SKO by se pravděpodobně ještě více koncentrovala do centra Plzně, vyžadovalo by to svoz odpadů na překladiště (patrně do Plzeňské teplárenské a.s.). Pozn.: Je nutno uvést, že kromě toho, že by nedošlo ke snížení emisí odstavením jednoho z kotlů Plzeňské teplárenské a.s., by naopak došlo k emisi toxických látek do ovzduší, byť v jiném místě, protože se dá předpokládat, že zařízení, kterým disponuje Sokolovská uhelná a.s., není vybaveno zařízením pro čištění spalin na stejné úrovni, jaká je předpokládána v hodnoceném případě ZEVO Chotíkov. Zde je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. 2. K alternativním řešením likvidace komunálního odpadu: Nebyly řádně porovnány všechny možné technologické varianty řešení ve studiích proveditelnosti. Studie účelově nezpracovávaly jiné možnosti nakládání se SKO z hlediska hierarchie preferovaného nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., v platném znění, tedy primárně předcházení jejich vzniku, recyklaci a teprve až následně energetické využití a skládkování odpadů. Ani zpracovatel posudku nevyhodnotil jakékoliv další alternativy, přestože uvedl např. alternativní technologie a jejich funkčnost včetně příkladů jejich užití v zahraničí. Posudek prakticky vůbec nehodnotí vliv jednotlivých alternativ na životní prostředí, možné využití alternativních technologií hodnotil pouze z ekonomického hlediska, nikoliv ekologického, což j e v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Z procesu EIA je evidentní, že ekonomický zájem na realizaci zcela převážil nad zájmy na ochranu životního prostředí, počínaje Studií proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TIC, 3/2011), jako součásti dokumentace EIA, v němž se uvádí na str. 7: „Z hlediska zpracovávané studie celková hodnota produkce komunálních odpadů slouží jako výpočtové množství základu pro podání žádosti o dotaci z Operačního fondu Životní prostředí. Tato hodnota je cca 230.000 tun KO za rok. Kapacita zařízení v regionu Plzeňského kraje může být dle platných podmínek pro přidělení dotace maximálně 115.000 tun KO za rok“ a konče obsahem posudku, kde je tento ekonomický princip konstatován na str. 39 bez náležité kritiky ze strany zpracovatele posudku. Je zcela zřejmé, že navrhovaný záměr je účelně dimenzován tak, aby splnil podmínky požadované pro získání dotace, nikoliv dle skutečné odpadové náročnosti v Plzeňském kraji. Naše OS požaduje na investorovi doplnění studie proveditelnosti: - o popis alternativních technologií likvidace komunálního odpadu (s výčtem normovaných a porovnatelných parametrů) - o analýzu vlivu jednotlivých alternativních technologií na životní prostředí - o analýzu jejich možného využití v regionu Plzeňského kraje _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

36


Komentář zpracovatele posudku: Je nutno připomenout, že úkolem zpracovatele posudku je zpracovat hodnocení předložené dokumentace, což bylo provedeno. Zpracovatel posudku v komentáři k vyjádření OP Plzeňané proti spalovně Chotíkov k dokumentaci nad rámec běžného rozsahu komentáře shrnul následující technologické varianty: roštová spalovna, jednotka pro mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ), pyrolýza odpadů a plazmová spalovna. U pyrolýzy je mj. uvedeno: „Jak je zřejmé z uvedených příkladů, tak zplyňování i pyrolýza uhlí jsou dlouhodobě užívanou a ověřenou technologií. Již delší dobu jsou považovány za velice perspektivní i v oblasti energetického využití odpadů. Přestože výzkum v této oblasti je dosti široký a technologický vývoj značně pokročil, ani jedna z těchto technologií zatím stále není zavedená v oblasti odpadů tak, aby ji budoucí provozovatel dostal hotovou tak říkajíc „na klíč“. Pyrolýzní technologie je málo výhodná z hlediska ekonomických ukazatelů, které vycházejí z japonských cenových relací. Zejména se poukazuje na vysoké investiční náklady u těchto zařízení. Ve světě úspěšně pracuje celá řada pyrolýzních jednotek a zplyňovacích elektráren využívajících společně uhlí, biomasu a odpadní plasty. Jenže všechny byly vybudovány v rámci pilotních projektů nebo je jejich provoz jinak dotován z veřejných zdrojů. Dle většiny odborníků pracujících v této oblasti, nepracuje ve světě žádná z těchto jednotek v plně ekonomickém provozu.“ Jediným ekonomickým konstatováním je uvedení skutečnosti, že se „Zejména se poukazuje na vysoké investiční náklady u těchto zařízení“. Zde je ovšem nutno uvést, že je to zcela na místě a nelze to vykládat tak, že zpracovatel posudku má snahu šetřit peníze oznamovatel. Jde totiž o to, že vysoké investiční náklady se vždy promítnou do poplatků občanů za odstraňování komunálního odpadu, což si téměř nikdo z nich nepřeje. Obdobně je nutno chápat i další uvedené vyjádření „Dle většiny odborníků pracujících v této oblasti, nepracuje ve světě žádná z těchto jednotek v plně ekonomickém provozu“, které navíc svědčí o tom, že výroba takového zařízení není stále běžným obchodním případem, neboli svědčí o tom, že je zde stále k řešení mnoho technických problémů. U plazmové technologie je uvedeno: Plazma je směs elektronů, iontů a neutrálních částic (atomů a molekul). Tento ionizovaný, vodivý plyn s vysokou teplotou může vzniknout interakcí plynu a elektrického nebo magnetického pole. Plazma je zdrojem reaktivity, přičemž rychlé chemické reakce jsou podpořeny vysokými teplotami. Plazmové procesy vyžadují vysoké teploty (5000 - 15 000 °C), které doprovázejí konverzi elektrické energie na teplo za vzniku plazmy. Náleží k nim průchod silného elektrického pole proudem inertního plynu. V těchto podmínkách se nebezpečné znečišťující látky, jako např. PCB, dioxiny, furany, pesticidy atd. při vstřikování do plazmy rozbíjejí na atomické složky. Proces je využíván k úpravě organických látek - PCB a HCB (hexachlorbenzen). V mnohých případech mohou být potřebná předběžná zpracování. Je nutný systém zpracování zbytkových plynů v závislosti na druhu odpadu. Zbytkové odpady ve formě tuhých látek nebo popela se vitrifikují. Účinnost destrukce u této technologie je poměrně vysoká (> 99,99 %). Horkou plazmu lze vytvořit průchodem stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu plynem mezi elektrodami, pomocí radiomagnetického pole bez elektrod nebo pomocí mikrovln.


37


Podstatnou nevýhodou plazmové technologie je skutečnost, že na tuto technologii jako celek neexistuje referenční jednotka pro využití SKO a zařízení není provozně odzkoušené. Plazmové technologie všeobecně využívají SKO jen výjimečně. Většinou je v odborné literatuře uváděno zařízení firmy Safina Praha, která využívá plazmový agregát pro zpracování elektroodpadů (patrně 10 kt/rok). Dále jsou uváděna zařízení v Japonsku a dvě v Německu. Domnívám se, že v daném případě by byla nejhorší variantou instalace dostatečně nevyzkoušené, málo rozšířené technologie, která by mohla, byť by teoreticky z hlediska prezentovaných parametrů emisí byla výborná, v praxi způsobit velký objem nestandardních stavů, které by v konečném důsledku byly pro životní prostředí daleko horší, než provoz osvědčené technologie, vybavené špičkovým zařízením pro čištění spalin. Hovořit tedy o tom, že je mé vyjádření v posudku v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, není na místě. Nesouhlasím s vyjádřením, že „Z procesu EIA je evidentní, že ekonomický zájem na realizaci zcela převážil nad zájmy na ochranu životního prostředí.“ K vyjádření „ a konče obsahem posudku, kde je tento ekonomický princip konstatován na str. 39 bez náležité kritiky ze strany zpracovatele posudku“ konstatuji, že na str. 39 posudku dole (9. až 1. řádek zdola) uvádím: „Studie proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TIC, 03/2011) na str. 7 uvádí: „Z hlediska zpracovávané studie celková hodnota produkce komunálních odpadů slouží jako výpočtové množství základu pro podání žádosti o dotaci z Operačního fondu Životní prostředí. Tato hodnota je cca 230 000 tun KO za rok. Kapacita zařízení v regionu Plzeňského kraje může být dle platných podmínek pro přidělení dotace maximálně 115 000 tun KO za rok.“ Je nutno poznamenat, že kapacita navrhovaného záměru ZEVO Chotíkov má být 95 000 tun zpracovaného SKO za rok.“ Tento text je součástí vypořádání připomínky č. 4 Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov (viz posudek), které ji podalo k dokumentaci. O nic jiného v daném případě nejde. Zpracovatel posudku se necítí být povolán a ani mu nepřísluší kritizovat uvedené citované dokumenty, které vycházejí z Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Stran požadovaného doplnění studie proveditelnosti odkazuji problematice uvedené výše v komentáři k bodu 1.

na

vyjádření

k této

3. K technickému řešení záměru spalovny Prvním rozporem je již roční kapacita spalovny. Při veřejném představení záměru v obci Chotíkov v r. 2009 byla deklarována kapacita spalovny 60.000 tun/rok, na základě toho bylo v místním referendu v září 2009 vyjádřeno kladné stanovisko s umístěním záměru. S touto garantovanou kapacitou 60.000 tun/rok počítala i původní studie proveditelnosti (2009). V aktualizaci studie proveditelnosti (3/2011) i v záměru a jeho dokumentaci se již počítá s vyšší kapacitou ZEVO Chotíkov, a to 95.000 tun/rok. Výstavba spalovny dle posuzované dokumentace (tj. s kapacitou 95.000 tun/rok) se neopírá o souhlas občanů obce Chotíkov. K navýšené kapacitě spalovny nebylo místním referendem (září 2009) vyjádřeno kladné stanovisko. Přitom s rostoucí kapacitou spalovny rostou některé emisní ukazatele nelineárně. S touto skutečností se zpracovatel posudku vůbec nevypořádal a k této věci pouze uvedl: „Nedá se jednoznačně tvrdit, že některé emisní ukazatele s rostoucí kapacitou rostou nelineárně." (str. 38 posudku). Dalším rozporem je výběr technologické varianty spalovny. V dokumentaci záměru na str. 23 (Závěr studie proveditelnosti - porovnání variant závodů na využití SKO) se uvádí, že „na základě technicko-ekonomického propočtu jednotlivých variant je nejvhodnější _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

38


variantou Plazmová technologie „SOLENA". Pyrolýzní technologie je z hlediska technických ukazatelů velmi zajímavá, ale je nevýhodná z hlediska ekonomických ukazatelů. Pro realizaci a další přípravu včetně hodnocení procesem EIA však je navržena varianta „Konvenční technologie termické konverze SKO na bázi roštového ohniště s dodávkou tepla a výrobou el. energie". Tato technologie však vykazuje emisní koncentrace, které dosahují 96 až 100 % hodnot emisních limitů daných nařízením vlády č. 354/2002 Sb. - viz tabulka č. 19 na str. 64 dokumentace záměru, která uvádí: - koncentrace HF 0,96 mg/m3 (emisní limit = 1 mg/m3) - koncentrace uhlovodíků TOC 10 mg/m3 (emisní limit = 10 mg/m3). Rozhodně tedy nelze navrhovanou technologii roštové spalovny považovat za nejlepší dostupnou technologii (BAT). Naše OS požaduje na investorovi zpracování studie proveditelnosti na: - variantu Plazmové technologie „SOLENA" - variantu Pyrolyzní technologie. Komentář zpracovatele posudku: Stran referenda o výstavbě zařízení na energetické využívání odpadů na území skládky komunálního odpadu Chotíkov, které proběhlo v září 2009 v obci Chotíkov, je nutno konstatovat to, co bylo již konstatováno v posudku na str. 38, tzn. že je mimo rámec probíhajícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Totéž platí o veřejném představení záměru, které proběhlo před referendem. Proces posuzování vlivů (EIA), který není nijak spjat s představením záměru, ani s následným referendem, pracoval vždy s hodnotou 95 000 tun odpadů za rok. Ze zkušeností z konstrukce energetických a chemicko-technologických zařízení vyplývá, že některé parametry při rostoucí kapacitě energetického či chemicko-technologického zařízení rostou lineárně, jiné nelineárně. Je to dáno mnoha faktory a je těžké to jednoduše zobecnit. Proto jsem uvedl lapidární vyjádření „Nedá se jednoznačně tvrdit, že některé emisní ukazatele s rostoucí kapacitou rostou nelineárně." Nicméně z praktického hlediska, pokud máme na mysli emisní koncentrace spalin z hodnoceného zařízení, pak je nutno zdůraznit, že rozhodující je instalované zařízení pro čištění spalin, které musí zaručit požadované emisní koncentrace na výstupu ze zařízení bez ohledu na koncentrace emisí vstupujících do tohoto zařízení. U ZEVO Chotíkov je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. Je zřejmé, že navržená technologie čištění spalin hodnoceného zařízení je na nejvyšší možné technické úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je pravděpodobné, že dosažené hodnoty emisí budou hluboko pod emisními limity pro PCDD/F i pro ostatní znečišťující látky. Návrh stanoviska (kap. VII.III.6 posudku) obsahuje v rámci souboru podmínek v části d (ve fázi provozu) podmínku č. 2, která tabelárně uvádí garantované emisní koncentrace hodnoceného zařízení, které budou muset být v rámci provozu dodrženy. Garantované emisní koncentrace posuzovaného zařízení ZEVO Chotíkov dosahují 23 až 80 % hodnot emisních limitů, které jsou dány nařízením vlády č. 354/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž více než polovina garantovaných emisí nedosahuje ani 50 % hodnot emisních limitů (Pozn.: Nově jsou v návrhu podmínek doplněného stanoviska - kap. VII.III.6., část d, bod 2 - uvedeny garantované emisní koncentrace HF ve výši 0,8 mg/m3 a koncentrace TOC ve výši 8 mg/m3). U velkých spaloven komunálního odpadu (vybavených obdobným zařízením pro čištění spalin jako u hodnoceného záměru) bývá obvyklé, _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

39


že naměřené emisní hodnoty škodlivin dosahují jen několika procent z emisního limitu, pouze v případě NOx, CO, HF, TZL a PCDD/F to bývají hodnoty v desítkách procent emisního limitu. Uvedené skutečnosti jsou zároveň reakcí na vyjádření, že rozporem je výběr technologické varianty spalovny. Stran požadovaného doplnění studie proveditelnosti odkazuji problematice uvedené výše v komentáři k bodu 1 a 2.

na

vyjádření

k této

4. Vyjádření OS k navrženým podmínkám souhlasného stanoviska uvedeným v posudku EIA pro spalovnu: Zpracovatel posudku prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. z VŠB-TU v Ostravě krajskému úřadu ve svém posudku EIA z prosince 2011 navrhnul schválit podmínky souhlasného stanoviska EIA (celkem 41 podmínek). Naše OS sleduje ochranu veřejného zájmu na příznivé životní prostředí a považuje tyto podmínky za nedostatečně a některé za chybné, požaduje seznam podmínek doplnit o další níže uvedené podmínky pro jednotlivé fáze záměru: a) přípravná fáze 1) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt s nakládáním odpadů, který upřesní druhy odpadů, jejich objem, způsob dočasného či trvalého využití či likvidace. 2) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracována aktuální podrobná rozptylová studie s návrhem na eliminační opatření. 3) Před podáním žádosti o územní rozhodnutí bude zpracována aktuální podrobná hluková studie s návrhem účinných protihlukových opatření z provozu záměru a z dopravy zahrnující i oblast Města Plzně. 4) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt monitoringu stavu životního prostředí (včetně určení míst a doby měření stavu kvality ovzduší a hlučnost) a přírody (výskyt zvláště chráněných druhů živočichů, kvalita vod apod.) podle podmínek stanoviska EIA během výstavby záměru, zkušebního provozu i pro plný provoz. 5) Před podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí bude zpracován projekt rekultivace dotčených ploch (zejména dočasný zábor), tj. technická a biologická rekultivace. b) fáze realizace 1) Během výstavby bude zajištěno pravidelné měření prachu (PM10 a PM2,5) 2 x ročně nejdříve 6 měsíců po sobě v denní a v noční době, a to na dvou místech kolem spalovny a na třech místech u obytné zástavby; v případě překročení norem bude ihned provedena protiprašná opatření. 2) Během výstavby bude zajištěno pravidelné měření intenzit hluku 2 x ročně nejdříve 6 měsíců po sobě v denní a v noční době, a to na dvou místech kolem spalovny a na třech místech v blízkosti obytné zástavby; v případě překročení hlukových norem bude v nejkratším čase provedena protihluková opatření. 3) Během výstavby záměru provádět monitoring stavu životního prostředí a přírody podle schváleného plánu v územním rozhodnutí. c) fáze zkušebního provozu 1) Výsledky zkušebních měření emisí zahrnujících i oblast Města Plzně zaslat do 15 dní na adresu osob a občanských sdružení, která k záměru podala vyjádření k dokumentaci EIA a k posudku EIA. d) fáze plného provozu _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

40


1) Výsledky měření emisí zahrnujících i oblast Města Plzně a hluku zahrnující i oblast Studentské ulice v Plzni (v místě zimního stadionu) během plného provozu zařízení zasílat dva roky po zahájení plného provozu vždy do 15 dní od jejich získání na adresu osob a občanských sdružení, která k záměru podala vyjádření k dokumentaci EIA a k posudku EIA. Komentář zpracovatele posudku: Podmínky navržené k doplnění souboru podmínek návrhu stanoviska (kap. VII.III.6 posudku) se shodují s částí podmínek, uvedených ve vyjádření OS Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Odkazuji proto na komentář k vyjádření OS Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, kde jsou uvedené podmínky komentovány. Většina nově navržených podmínek byla v upravené podobě uplatněna v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku). Pozn.: Pro fázi c) a d) je uvedeno: „Výsledky zkušebních měření emisí zahrnujících i oblast Města Plzně…“. Je nutno poznamenat, že emise je možno měřit na výstupu z technologického zařízení, ve venkovním prostoru se měří imise, což bylo s největší pravděpodobností myšleno. II. Ve smyslu výše uvedených námitek se domníváme, že vlastní záměr i posudek EIA k záměru má zásadní nedostatky z hlediska postupů dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Naše OS požaduje přepracování obou dokumentů. Komentář zpracovatele posudku: Není možno souhlasit s konstatováním, že vlastní záměr i posudek mají zásadní nedostatky z hlediska postupů dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Připomínky byly vypořádány (viz též komentáře výše) a doplněný návrh stanoviska reflektuje v dostatečné míře ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel. Domnívám se, že přepracování dokumentace a posudku by nepřineslo žádné nové poznatky a skutečnosti. III. Rozhodnutí o umístění stavby ZEVO Chotíkov vydané dne 21.10.2011 Stavebním úřadem Městského úřadu Města Touškov bylo vydáno úřednicemi, které byly následně krajským úřadem shledány ve věci podjatými. Projednávané rozhodnutí o umístění stavby navíc neobsahovalo posouzení vlivů stavby na životní prostředí řádným procesem EIA. Tyto skutečnosti jsou podle našeho názoru jasným důvodem pro zneplatnění vydaného rozhodnutí č.j. STAV/3814/2011/Šk o umístění stavby ZEVO Chotíkov. Naše OS požaduje zrušení vydaného rozhodnutí č.j. STAV/3814/2011/Šk o umístění stavby a zahájení nového územního řízení nepodjatým stavebním úřadem, tj. správním úřadem mimo Plzeňský kraj, teprve po řádně ukončeném procesu EIA. Komentář zpracovatele posudku: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

41


Zpracovateli posudku nepřísluší hodnotit, zda je někdo z pracovníků Městského úřadu Města Touškov podjatý. Totéž je nutno konstatovat stran rozhodnutí o umístění stavby záměru ZEVO Chotíkov, které bylo vydáno ve správním řízení, v jehož rámci je možno uplatnit případnou stížnost. Výše uvedené skutečnosti nejsou bezprostředně spjaty s procesem posuzování vlivů na životní prostředí.

Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov ve svém vyjádření (dopis paní Bc. Kateřiny Moučkové, pana Ing. Milana Reinigera a Ing. Michala Moučky, který zaslali za sdružení dne 26.09.2011) uvádí k posudku následující připomínky: Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov (IČ: 227 21 118) se sídlem Chotíkov 363, PSČ 33017, jednající Ing. Milanem Reinigerem, Ing. Michalem Moučkou a Bc. Kateřinou Moučkovou, členy výboru sdružení, tímto podává vyjádření k posudku vlivů stavby na životní prostředí záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)". I. Dne 22.12.2011 byla na úřední desce Krajského úřadu Plzeňského kraje vyvěšena informace o zveřejnění posudku o vlivech záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov) na životní prostředí - posudek ve smyslu přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, kód posudku PLK1595, zpracovaný Prof. Ing. Vladimírem Lapčíkem, CSc. (dále jen „posudek ZEVO Chotíkov"). Současně s touto informací byla zveřejněna výzva k podání vyjádření ke shora uvedenému posudku, a to do 23.1.2012, přičemž termín veřejného projednání byl dodatečně stanoven na 25.1.2012. Krajský úřad Plzeňského kraje tak splnil 30 denní lhůtu k podání vyjádření k posudku stanovenou § 9 odst. 8 zákona č. 100/2001 Sb. Stejná informace byla v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zveřejněna i na úřední desce obce Chotíkov, a to dne 2.1.2012, opět s informací, že je možné k danému posudku podat vyjádření, ovšem zde již ve lhůtě pouhých 15 dnů ode dne zveřejnění, když takto stanovená lhůta obcí Chotíkov nemá oporu v zákoně. Obec Chotíkov tím porušila ustanovení § 9 odst. 8 zák. č. 100/2001 Sb., když tímto ustanovením stanovenou lhůtu 30 dnů k podání vyjádření k posudku bezdůvodně zkrátila na dobu 15 dnů, a to bez ohledu na termín zveřejnění posudku příslušným úřadem, v tomto případě Krajským úřadem Plzeňského kraje. Ačkoliv měl Obecní úřad Chotíkov převzít lhůtu poskytnutou k vyjádření Krajským úřadem, jakožto úřadem věcně příslušným v dané věci vést řízení, neučinil tak, čímž uvedl v omyl občany obce Chotíkov, jakožto jeho adresáty, a zkrátil tak širokou veřejnost na jejích právech vyjádřit se k posudku v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění. Za tohoto stavu věci namítáme zmatečnost zveřejněných údajů o posudku a o možnosti podat k němu vyjádření, jak předpokládá citovaný zákon, proto považujeme posudek ke dni 25.01.2012 za neprojednatelný. Komentář zpracovatele posudku: K výše uvedeným skutečnostem není zpracovatel posudku kompetentní se vyjadřovat. II. Stran samotného posudku o vlivech záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov) má naše Občanské sdružení tyto námitky a připomínky: 1.

V rámci posuzování vlivů stavby na životní prostředí - ZEVO Chotíkov - nebyly řádně


42


porovnány všechny možné varianty řešení záměru, ať už v rámci studií proveditelnosti, jež tvoří podle zákona nedílnou součást dokumentace, tak ani zpracovatel posudku se nezabýval vlivy na životní prostředí jiných, ve studiích proveditelnosti uvažovaných variant, ani nežádal jejich doplnění na základě námitek podaných k dokumentaci. V této souvislosti připomínáme, že zpracovatel posudku vycházel pouze ze Studie proveditelnosti Chotíkov - porovnání variant závodů na využití SKO z roku 2009 a její aktualizace Studie proveditelnosti integrovaného systému nakládání se směsnými komunálními odpady v Plzeňském kraji - aktualizace a rozpracování varianty energetického využití odpadů dle Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje ze dne 30. března 2011, které tvořili součást dokumentace EIA k záměru ZEVO Chotíkov, aniž hodnotil jakékoliv další alternativy v rozporu se zákonem. Jelikož má oznamovatel na realizaci záměru ZEVO Chotíkov značný zájem, lze usuzovat, že výše uvedené studie účelově nezpracovávali jiné možnosti nakládání SKO z hlediska hierarchie preferovaného nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o dopadech, v platném znění, tedy primárně předcházení jejich vzniku, recyklaci a teprve až následně energetické využití a skládkování odpadů. Ostatně zájem oznamovatele na jednoznačné vyznění studií proveditelnosti, ve kterých porovnává uvažované způsoby nakládání s komunálním odpadem, ve prospěch ZEVO Chotíkov je zřejmý, když zde alternativně zpracovává pouze řešení objektivně nedostatečná pro nakládání s SKO v Plzeňském kraji anebo řešení ekonomicky značně nákladná bez relevantních alternativních řešení. Toto bylo ostatně vytýkáno i námitkami nejen našeho občanského sdružení. Zpracovatel posudku však tyto námitky komentoval pouze zopakováním popisu výše uvedených studií proveditelnosti a závěrů oznamovatele z nich vycházejících, s nimiž se zpracovatel posudku ztotožnil, a které dále rozvedl o spíše kritické zhodnocení oznamovatelem nepreferovaných variant nakládání s komunálním odpadem, aby opětovně tendenčně podpořil projekt oznamovatele. Sice zpracovatel posudku popsal tyto alternativní technologie a jejich funkčnost včetně příkladů jejich užití v zahraničí, jejich možné užití však hodnotil pouze z negativního hlediska, především z hlediska ekonomického, nikoliv ekologického, jak by se od zpracovatele posudku vlivu stavby na životní prostředí očekávalo. Prakticky vůbec nehodnotil vliv jednotlivých navrhovaných řešení na životní prostředí. V tomto smyslu se domníváme, že posudek má zásadní nedostatky z hlediska postupů dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a měl by byt zcela přepracován. Konečně z celého procesu EIA je evidentní, že ekonomický zájem na realizaci zcela převážil nad zájmy na ochranu životního prostředí, počínaje Studií proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TIC, 3/2011), jako součásti dokumentace EIA, v němž se uvádí na str. 7: „Z hlediska zpracovávané studie celková hodnota produkce komunálních odpadů slouží jako výpočtové množství základu pro podání žádosti o dotaci z Operačního fondu Životní prostředí Tato hodnota je cca 230.000 tun KO za rok Kapacita zařízení v regionu Plzeňského kraje může být dle platných podmínek pro přidělení dotace maximálně 115.000 tun KO za rok." a konče obsahem posudku, kde je tento ekonomický princip konstatován na str. 39 bez náležité kritiky ze strany zpracovatele posudku, ačkoliv je zcela zřejmé, že navrhovaný záměr je účelně dimenzován tak, aby splnil podmínky požadované pro získání dotace, nikoliv dle skutečné odpadové náročnosti v plzeňském kraji. Komentář zpracovatele posudku: Vzhledem k tomu, že se v posuzovaném případě jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí (EIA), nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady a ani varianty dalších lokalit umístění dané technologie. Jestliže by byly zvažovány _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

43


všechny požadované varianty, byla by vlastně posuzována koncepce nakládání s odpady Plzeňského kraje (jednalo by se o strategické posuzování vlivů na životní prostředí - SEA). Nejednalo by se již o posuzování projektového záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov“, jak je uvedeno v názvu dokumentace. Takový postup je obvyklý např. při zpracování plánu odpadového hospodářství (POH), jehož součástí je strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Plzeňský kraj má však v současnosti zpracován a schválen platný POH. Je nutno zdůraznit, že zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výslovně neukládá zpracování variant. Existence výše uvedených studií dokládá, že koncepční řešení problematiky nakládání s odpady, které je v rámci kraje dáno POH, bylo řešeno v předstihu a je obsaženo ve zmíněných materiálech. Vlastní projektová EIA byla následně zaměřena pouze na hodnocený záměr (ZEVO Chotíkov) a nepočítá tedy s hodnocením koncepce nakládání s odpady v Plzeňském kraji. Na tyto skutečnosti chtěl zpracovatel posudku poukázat, když uvedl výtah z uvedených studií. Je nutno připomenout, že úkolem zpracovatele posudku je zpracovat hodnocení předložené dokumentace, což bylo provedeno. Zpracovatel posudku v komentáři k vyjádření OP Plzeňané proti spalovně Chotíkov k dokumentaci nad rámec běžného rozsahu komentáře shrnul následující technologické varianty: roštová spalovna, jednotka pro mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ), pyrolýza odpadů a plazmová spalovna. U pyrolýzy je mj. uvedeno: „Jak je zřejmé z uvedených příkladů, tak zplyňování i pyrolýza uhlí jsou dlouhodobě užívanou a ověřenou technologií. Již delší dobu jsou považovány za velice perspektivní i v oblasti energetického využití odpadů. Přestože výzkum v této oblasti je dosti široký a technologický vývoj značně pokročil, ani jedna z těchto technologií zatím stále není zavedená v oblasti odpadů tak, aby ji budoucí provozovatel dostal hotovou tak říkajíc „na klíč“. Pyrolýzní technologie je málo výhodná z hlediska ekonomických ukazatelů, které vycházejí z japonských cenových relací. Zejména se poukazuje na vysoké investiční náklady u těchto zařízení. Ve světě úspěšně pracuje celá řada pyrolýzních jednotek a zplyňovacích elektráren využívajících společně uhlí, biomasu a odpadní plasty. Jenže všechny byly vybudovány v rámci pilotních projektů nebo je jejich provoz jinak dotován z veřejných zdrojů. Dle většiny odborníků pracujících v této oblasti, nepracuje ve světě žádná z těchto jednotek v plně ekonomickém provozu.“ Jediným ekonomickým konstatováním je uvedení skutečnosti, že se „Zejména se poukazuje na vysoké investiční náklady u těchto zařízení“. Zde je ovšem nutno uvést, že je to zcela na místě a nelze to vykládat tak, že zpracovatel posudku má snahu šetřit peníze oznamovatel. Jde totiž o to, že vysoké investiční náklady se vždy promítnou do poplatků občanů za odstraňování komunálního odpadu, což si téměř nikdo z nich nepřeje. Obdobně je nutno chápat i další uvedené vyjádření „Dle většiny odborníků pracujících v této oblasti, nepracuje ve světě žádná z těchto jednotek v plně ekonomickém provozu“, které navíc svědčí o tom, že výroba takového zařízení není stále běžným obchodním případem, neboli svědčí o tom, že je zde stále k řešení mnoho technických problémů. U plazmové technologie je uvedeno: Plazma je směs elektronů, iontů a neutrálních částic (atomů a molekul). Tento ionizovaný, vodivý plyn s vysokou teplotou může vzniknout interakcí plynu a elektrického nebo magnetického pole. Plazma je zdrojem reaktivity, přičemž rychlé chemické reakce jsou podpořeny vysokými teplotami. Plazmové procesy vyžadují vysoké teploty (5000 - 15 000 °C), které doprovázejí konverzi elektrické energie na teplo za vzniku plazmy. Náleží k nim průchod silného elektrického pole proudem inertního plynu. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

44


V těchto podmínkách se nebezpečné znečišťující látky, jako např. PCB, dioxiny, furany, pesticidy atd. při vstřikování do plazmy rozbíjejí na atomické složky. Proces je využíván k úpravě organických látek - PCB a HCB (hexachlorbenzen). V mnohých případech mohou být potřebná předběžná zpracování. Je nutný systém zpracování zbytkových plynů v závislosti na druhu odpadu. Zbytkové odpady ve formě tuhých látek nebo popela se vitrifikují. Účinnost destrukce u této technologie je poměrně vysoká (> 99,99 %). Horkou plazmu lze vytvořit průchodem stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu plynem mezi elektrodami, pomocí radiomagnetického pole bez elektrod nebo pomocí mikrovln. Podstatnou nevýhodou plazmové technologie je skutečnost, že na tuto technologii jako celek neexistuje referenční jednotka pro využití SKO a zařízení není provozně odzkoušené. Plazmové technologie všeobecně využívají SKO jen výjimečně. Většinou je v odborné literatuře uváděno zařízení firmy Safina Praha, která využívá plazmový agregát pro zpracování elektroodpadů (patrně 10 kt/rok). Dále jsou uváděna zařízení v Japonsku a dvě v Německu. Domnívám se, že v daném případě by byla nejhorší variantou instalace dostatečně nevyzkoušené, málo rozšířené technologie, která by mohla, byť by teoreticky z hlediska prezentovaných parametrů emisí byla výborná, v praxi způsobit velký objem nestandardních stavů, které by v konečném důsledku byly pro životní prostředí daleko horší, než provoz osvědčené technologie, vybavené špičkovým zařízením pro čištění spalin. Hovořit tedy o tom, že je mé vyjádření v posudku v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, není na místě. K vyjádření „ a konče obsahem posudku, kde je tento ekonomický princip konstatován na str. 39 bez náležité kritiky ze strany zpracovatele posudku“ konstatuji, že na str. 39 posudku dole (9. až 1. řádek zdola) uvádím: „Studie proveditelnosti Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území Plzeňského kraje (TIC, 03/2011) na str. 7 uvádí: „Z hlediska zpracovávané studie celková hodnota produkce komunálních odpadů slouží jako výpočtové množství základu pro podání žádosti o dotaci z Operačního fondu Životní prostředí. Tato hodnota je cca 230 000 tun KO za rok. Kapacita zařízení v regionu Plzeňského kraje může být dle platných podmínek pro přidělení dotace maximálně 115 000 tun KO za rok.“ Je nutno poznamenat, že kapacita navrhovaného záměru ZEVO Chotíkov má být 95 000 tun zpracovaného SKO za rok.“ Tento text je součástí vypořádání připomínky č. 4 Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov (viz posudek), které ji podalo k dokumentaci. O nic jiného v daném případě nejde. Zpracovatel posudku se necítí být povolán a ani mu nepřísluší kritizovat uvedené citované dokumenty, které vycházejí z Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Pozn.: Mimochodem naprosto identická vyjádření k posudku jsou komentována výše (viz vyjádření Občanského sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov). Tak je tomu i u dalších připomínek. 2. Ohledně navržených variant řešení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí dále namítáme, že vychází pouze ze studií proveditelnosti, kde byly uvažovány pouze takové varianty a lokality, z nichž ZEVO Chotíkov musel vždy vyjít jako nejvhodnější varianta, neboť jiné lokality byly uvažovány pouze s ohledem na umístění varianty 3 samostatných MBÚ, nikoliv na umístění např. právě ZEVO. Ostatně investor netají skutečnost, že záměr ZEVO Chotíkov umístil v uvažované lokalitě zejména proto, že pozemky na nichž se s výstavbou uvažuje, jsou v jeho vlastnictví, což opět dokládá výhradně ekonomické zájmy na realizaci záměru navržených způsobem a v navržené lokalitě, bez ohledu na zájmy na ochranně životního prostředí. V tomto ohledu se domníváme, že si zpracovatel posudku měl vyžádat, v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 zák. č. 100/2001 Sb., doplnění studie proveditelnosti o variantu umístění ZEVO _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

45


v jiných lokalitách a o variantu zpracování odpadu v recyklačním centru, a to mimo jiné z důvodu, že je tato varianta v zákoně o odpadech v rámci hierarchie zpracování odpadů preferována před jejich energetickým využitím. S námitku občanského sdružení ARNIKA, které požadovalo doplnění této varianty do dokumentace, stejně jako s naší námitkou absence dalších variantních řešení, se navíc zpracovatel posudku vůbec nevypořádal, neboť se omezil pouze na opsání shrnutí výše uvedených studií proveditelnosti a výhod oznamovatelem preferované varianty - kombinace ZEVO Chotíkov a MBÚ ve Vysoké u Dobřan s tím, že sice zákon o odpadech upravuje hierarchii nakládání s odpady, ovšem dodává, že „tato hierarchie zjevně nezohledňuje význam odpadů z hlediska jejich energetického potenciálu a odráží pouze environmentální hlediska problematiky." (str. 48 3. odstavec posudku). Je zarážející, že zpracovatel posudku, který má posoudit dopady stavby na životní prostředí, popírá závaznost zákona o odpadech, a svými úvahami de lege ferenda staví zákonodárce do role neznalců, kteří opomenuli při tvorbě a schvalování zákona posoudit určitý aspekt právní normy, a tento nedostatek se jal odstranit vlastní závěry energetické výhodnosti spalování odpadů. Sám sebe tak postavil do role normotvůrce. Zpracovatel posudku tuto myšlenku dále rozvíjí o ekonomické aspekty a výhody energetického využití odpadů na rozdíl od jejich zpracování recyklací, když přirovnává odpad jeho výhřevností k hnědému uhlí a připomíná, že v době odbytové krize surovin je energetické využívání odpadů ideálním řešením pro odpady, které nelze momentálně jinak uplatnit na trhu, s tím, že odbyt energií není v podstatě omezován. Zpracovatel posudku tak podle našeho mínění zcela vybočil z mezí posouzení stanovených mu zákonem a na místo environmentálního posouzení ve smyslu § 2 zákona 100/2001 Sb., v platném znění, provedl posouzení ekonomickém, jaké náleží podnikateli při zpracování podnikatelského záměru. Je zjevné, že zpracovatel posudku je ve věci zaujatý z hlediska ekonomického, a tedy i podat ve věci objektivní posouzení záměru, když jednostranně a neodůvodněně na celé řadě míst posudku upřednostňuje ekonomické zájmy oznamovatele nad zájmy řádné posouzení vlivu stavby na životní prostředí. S odkazem na smysl procesu posuzování vlivu na životní prostředí se domníváme, že zpracovatel posudku postupoval zcela v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., když v rámci procesu EIA hodnotil možné varianty z ekonomického hlediska na úkor hodnocení jejich vlivu na životní prostředí ve smyslu § 2 zák. č. 100/2001 Sb., ale naopak výhradně v zájmu investora. Nebude-li této naší námitce vyhověno, vyhrazujeme si právo obrátit se v dané záležitosti na orgány Evropské unie, a to mj. s žádostí o výklad smyslu příslušných euronorem provedených zákonem 100/2001 Sb., v platném znění, a povinnost jejich dodržování členskými státy. Tímto uplatňujeme zároveň námitku podjatosti Prof. Ing. Vladimíra Lapčíka, CSc., v dané věci. Komentář zpracovatele posudku: Ještě jednou bych chtěl zopakovat, že se v posuzovaném případě jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí (EIA). Proto nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady a ani varianty dalších lokalit umístění dané technologie (viz též výše). Existence výše uvedených studií dokládá, že koncepční řešení problematiky nakládání s odpady, které je v rámci kraje dáno POH, bylo řešeno v předstihu a je obsaženo ve zmíněných materiálech. Vlastní projektová EIA byla následně zaměřena pouze na hodnocený záměr (ZEVO Chotíkov) a nepočítá tedy s hodnocením koncepce nakládání s odpady v Plzeňském kraji. Na tyto skutečnosti chtěl zpracovatel posudku poukázat, když uvedl v posudku výtah z uvedených studií. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

46


Ke konstatování „Ostatně investor netají skutečnost, že záměr ZEVO Chotíkov umístil v uvažované lokalitě zejména proto, že pozemky na nichž se s výstavbou uvažuje, jsou v jeho vlastnictví, což opět dokládá výhradně ekonomické zájmy na realizaci záměru navržených způsobem a v navržené lokalitě, bez ohledu na zájmy na ochranně životního prostředí.“ musím dodat, že tvrzení o výhradně ekonomických zájmech v souvislosti s vlastnictvím pozemku v Chotíkově mi nepřipadá jako zcela na místě, neboť se domnívám, že při tak vysoké investici, jakou představuje hodnocený záměr, není cena pozemku rozhodujícím faktorem. K zákonu o odpadech a možnosti odchýlit se od doporučené hierarchie způsobů nakládání s odpady bych chtěl poznamenat následující: V komentáři k této problematice na str. 59 posudku uvádím: „Zákon o odpadech ale také umožňuje odchýlit se od doporučené hierarchie způsobů nakládání s odpady, pokud se na základě posuzování dopadů zahrnujících vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.“ Na tomto místě je nutno uvést, že § 9a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: „V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů. b) příprava k opětovnému použití. c) recyklace odpadů. d) jiné využití odpadů, například energetické využití.“ Dále § 9a odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, uvádí: „Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné.“ Tolik tedy de lege lata. Nyní ke kritizovanému výroku „tato hierarchie zjevně nezohledňuje význam odpadů z hlediska jejich energetického potenciálu a odráží pouze environmentální hlediska problematiky." Podobné úvahy a výroky jsou běžně uváděny v rámci diskusí o nakládání s odpady (např. v časopise Odpadové fórum se toto téma vyskytuje velmi často). Uvedené obvinění, že „zpracovatel posudku tak podle našeho mínění zcela vybočil z mezí posouzení stanovených mu zákonem a na místo environmentálního posouzení ve smyslu § 2 zákona 100/2001 Sb., v platném znění, provedl posouzení ekonomické, jaké náleží podnikateli při zpracování podnikatelského záměru, je zcela mimo realitu. Vždyť např. proces LCA, který je nezpochybnitelným nástrojem prevence v oblasti životního prostředí, pracuje při hodnocení výrobků „od kolébky po hrob“ také jak s materiálovými, tak s energetickými toky. Této metody je nutno použít při hodnocení, zda je možno se odchýlit od hierarchie způsobů nakládání s odpady dle § 9a odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Nyní zpět ke kritizovanému výroku. Zpracovatel posudku nijak nepopírá závaznost zákona o odpadech. Nevede žádné úvahy de lege ferenda, aby stavěl zákonodárce do role neznalců, kteří opomenuli při tvorbě a schvalování zákona posoudit určitý aspekt právní normy, a už vůbec se nestaví do role normotvůrce, jak se ho snaží vylíčit zpracovatelé vyjádření. Uvedené věta reaguje na skutečnost, že při přípravě Operačního programu ŽP na léta 2007 – 2013 (dále jen OPŽP) nebyl zohledněn požadavek na podporu energetického využívání komunálních odpadů a teprve změnou, která vyplývá z novely nařízení o POH, bylo umožněno podporovat zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO), jako součásti integrovaného systému nakládání s odpady. Tato skutečnost patrně měla být i v posudku uvedena v plné šíři. Předešlo by se tak evidentnímu nedorozumění. Obecně lze energetické využívání odpadů považovat za vysoce aktuální a potřebné z následujících důvodů: _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

47


•

• • •

Odpad je ideální náhradou přírodních neobnovitelných zdrojů. Například směsný komunální odpad dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí (Na této větě skutečně nevidím nic, co by odporovalo zásadám ochrany životního prostředí a nevím, proč je tato věta jedním z důvodů k obvinění, že jsem provedl hodnocení ekonomické, nikoliv hodnocení vlivů na životní prostředí. Musím zdůraznit, že ochrana zdrojů biosféry je významnou činností v oblasti ochrany životního prostředí). České republice hrozí od roku 2013 reálné sankce za to, že nesnižuje množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů. Česká republika významně zaostává za vyspělými evropskými státy ve využívání odpadů jako zdroje energie. V době odbytové krize surovin je energetické využívání odpadů ideálním řešením pro odpady, které momentálně nelze jinak uplatnit na trhu. Odbyt energií není v podstatě omezován (Tuto větu vůbec nechápu z ekonomického hlediska – jde totiž o to, že když se pro výstupy z recyklace odpadů nepodaří najít odběratele, mohou skončit navždy na skládce a již nikdy nebudou kvůli následné kontaminaci využity. Naproti tomu při energetickém využití odpadů ušetříme fosilní paliva, která mohou být vhodnou surovinou pro chemický průmysl).

Není pravda, že zpracovatel posudku pracoval v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a hodnotil varianty z ekonomického hlediska na úkor hodnocení jejich vlivu na životní prostředí. Je zapotřebí si uvědomit, jak již bylo několikrát uvedeno, že se v posuzovaném případě jedná o hodnocení vlivů již daného projektového záměru na životní prostředí (EIA). Proto nebyly zvažovány jiné varianty nakládání s odpady a ani varianty dalších lokalit umístění dané technologie (viz též výše). Vzhledem k tomu, že v řadě vyjádření k dokumentaci se vyskytl požadavek na hodnocení zejména pyrolýzy a zplyňování odpadů a také plazmové metody, sestavil zpracovatel posudku nad rámec běžného rozsahu komentáře krátká hodnocení těchto metod s obecným uvedením výhod na nevýhod těchto zařízení ve vztahu k energetickému využití odpadu v roštových spalovnách s náležitým zařízením na čištění spalin. Nejde o žádné plnohodnotné hodnocení variant, ani koncepčního řešení, neboť na zpracování doplňujících podkladů k dokumentaci se nemůže zpracovatel posudku podílet. Uvedenou námitku tedy nelze akceptovat. Rovněž odmítám nařčení, že jsem nepodal ve věci objektivní posouzení záměru a že jsem jednostranně a neodůvodněně na celé řadě míst posudku upřednostnil ekonomické zájmy oznamovatele nad zájmy řádné posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Na vysvětlenou nejsem z Plzně (ale z druhého konce republiky) a se zástupci investora jsem se jen oficiálně pozdravil na veřejném projednání v Chotíkově a nikdy předtím nesetkal. Závěrem je nutno konstatovat, že zpracovatel posudku je hodnocen zpracovateli tohoto vyjádření jako podjatý patrně proto, že neakceptuje názory představitelů Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov. Uvedenou námitka je nutno hodnotit jako naprosto neopodstatněnou. 3. Zpracovatel posudku se dále vůbec nezabýval skutečností, že ze záměru byly vyňaty horkovodní přípojky k napojení závodu ZEVO na přenosovou soustavu CZT a elektrická přípojka k napojení na přenosovou soustavu ČEZ Distribuce k samostatnému posouzení vlivů na životní prostředí, jak bylo mj. naším OS namítáno. Tyto přípojky byly samostatně posouzeny jako podlimitní záměr a tudíž nepodléhající zjišťovacímu řízení. Je přitom zcela zjevné, že zmíněné přípojky tvoří s posuzovaným zařízením jeden celek, neboť díky těmto přípojkám je možné danou stavbu označovat za závod na energetické využití odpadů. Bez výše uvedených přípojek nelze předávat získanou energii do distribučních soustav (CZT a ČEZ Distribuce) a jednalo by se tak „pouze" o spalovnu odpadů, která však podléhá přísnějšímu posouzení ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu č. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

48


100/2001 Sb., jako stavba v kategorii I. dle bodu č. 10.1 - Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů či 10.2 - Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30.000 tun/rok. Konstrukce zpracovatele posudku, kdy je pro účely posudku záměr možno charakterizovat údaji posuzovaný záměr je navržen jako roštová spalovna s kapacitou 95.000 tun zpracovávaného SKO za rok. Záměr je tedy nutno zařadit dle bodu přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. jako stavbu v kategorii II dle bodu 10.1 - Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů", tak lze považovat za bezdůvodnou, neboť bez výše zmíněných přípojek nelze za žádných okolností hovořit o energetickém využití odpadu. Nehledě na skutečnost, že podmínka zřízení horkovodních přípojek ani elektrické přípojky k přenosovým soustavám před zahájením, byť i zkušebního provozu, není uvedena ani mezi podmínkami návrhu souhlasného stanoviska uvedenými v bodu VII.III.6. posudku. Dle našeho občanského sdružení tímto zpracovatel posudku v přímé koordinaci s oznamovatelem účelově „drobí" posuzovaný záměr za účelem ovlivnění průběhu EIA a zjednodušení celého procesu posuzování těchto bezprostředně spolu souvisejících staveb ve prospěch investora, čímž ohrožuje smysl EIA, jak jej opravuje § 2 zák. č. 100/2001 Sb. Komentář zpracovatele posudku: Jak již bylo uvedeno v posudku a vysvětleno na veřejném projednání záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)“, byl záměr „Horkovodní přípojka DN 250 a elektrická přípojka 22kV ze ZEVO Chotíkov do Plzně“ (kód záměru PLK2644P) posouzen jako podlimitní záměr k bodu 3.7 a k bodu 3.6, kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dne 06.08.2010 bylo vydáno sdělení, že záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení dle uvedeného zákona. Z výše uvedeného je zřejmé, že horkovodní přípojka DN 250 a elektrická přípojka již prošly příslušným řízením a hodnocené zařízení na energetické využití komunálního odpadu bude možno připojit na tyto inženýrské sítě po jejich vybudování, čímž bude moci předávat vyrobené teplo a elektrickou energii odběratelům a dosáhnout požadované energetické účinnosti. Zpracovatel posudku nevytváří žádné konstrukce, nýbrž pragmaticky vychází z reality, že obě přípojky byly již projednány a jako takové je tedy již není nutno projednávat. Vůbec nechápe, že může být obviňován z toho, že rozděluje nějaké záměry, které ani nikdy nebyly prezentovány v dokumentaci jako spojené. Pozn.: Úvahy o tom, že „…zpracovatel posudku v přímé koordinaci s oznamovatelem účelově „drobí" posuzovaný záměr za účelem ovlivnění průběhu EIA a zjednodušení celého procesu posuzování“ jsou fabulací zpracovatelů vyjádření, která je zcela za hranicí normálního chápání, nicméně vedou zpracovatele posudku k závěru, že při opakování podobných výroků na jeho adresu např. ve sdělovacích prostředcích bude muset učinit příslušné právní kroky. 4. Dle názoru našeho občanského sdružení zpracovatel posudku dále pochybil, když se nikterak nevypořádal s námitkou žádajícími doplnění dokumentace o aktuální hydrogeologický posudek a pouze uvedl, že se v dokumentaci ohledně hydrologie a geologie „setkal s odkazem" na materiál Analýza rizika znečištění horninového prostředí v okolí staré skládky TKO Chotíkov u Plzně, zpracované roku 2002 společnostmi OPV s.r.o. + Interprojekt odpady s.r.o. Jsme přesvědčeni, že se zpracovatel posudku této námitce zcela záměrně vyhnul, neboť by jí jinak musel vyhovět, když dle § 5 odst. 2 zák. č. 100/2001 Sb. povinen při posuzování vycházet ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru. S ohledem na skutečnost, že od poslední analýzy uběhlo již téměř 10 let, měl si zpracovatel posudku vyžádat v souladu s § 9 odst. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

49


4 a § 5 odst. 2 zák. č. 100/2001 Sb. zhotovení aktuálních hydrologických a geologických podkladů k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí. Komentář zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku neměl v žádném případě v úmyslu se vyhnout problematice zpracování hydrogeologického posudku, jak je obviňován zpracovateli tohoto vyjádření, nýbrž vycházel ze zkušeností s realizací podobných staveb. V případě realizace hodnocené stavby bude nutno zpracovat z důvodu zakládání objektu podrobný hydrogeologický posudek, který bude nutno založit na poznatcích získaných na základě vrtání na dané lokalitě. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že posudek zpracovaný na základě uvedených vstupních podkladů, bude mít daleko vyšší vypovídací hodnotu, než by tomu bylo u posudku, který by byl zpracován jen pro potřeby dokumentace EIA na základě dosud zjištěných skutečností a příslušných geologických map, což je běžný postup. Mj. uvedené geologické mapy, ze kterých jsou čerpány údaje pro zpracování běžných hydrogeologických posudků, jsou většinou starší než 10 let (a přitom nikdo se nad touto skutečností nepozastavuje). Tolik jenom na vysvětlenou k aktualizaci hydrogeologického posudku. Je tedy zapotřebí vycházet i z reality a ne jen z toho, co uvádí obecně zákon. 5. Stran vypořádání se zpracovatele posudku s vyjádřeními k dokumentaci záměru, jsme přesvědčeni, že se s nimi zpracovatel posudku řádně nevypořádal, jak dokládá předchozí bod tohoto podání a jak mu ukládá zákon č. 100/2001 Sb. a jeho příloha č. 5. Všechny připomínky navrhující doplnění dokumentace o další podklady a studie místní situace pro aktuálnější posouzení vlivu záměru na životní prostředí zamítl s odkazem na zjišťovací řízení a § 7 odst 5 zák. č. 100/2001. Nebral však vůbec v potaz, že i zpracovatel posudku má oprávnění vyžádat si doplnění dílčích podkladů k ověření vlivů na životní prostředí dle ustanovení § 9 odst 4. a není pouhým recipientem závěrů zjišťovacího řízení. V opačném případě by nebyl vůbec další postup v procesu EIA nutný. Zpracovatel posudku však této možnosti bez řádného odůvodnění nevyužil, a to i přes početné návrhy a připomínky veřejnosti včetně našeho OS, čímž, dle našeho názoru, ovlivnil výsledek celého procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Komentář zpracovatele posudku: Z výše uvedených skutečností plyne, že se zpracovatel posudku vypořádal s vyjádřeními k dokumentaci i k posudku. Nově navrhl v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku) další 2 podmínky, 2 podmínky významně upravil a akceptoval návrh občanských sdružení na 16 nových podmínek. Je tedy zřejmé, že autor posudku má k některým návrhům připomínky, nicméně oceňuje konstruktivní přístup zainteresovaných subjektů k hodnocení vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí a respektuje jej. Nově jsou z iniciativy zpracovatele posudku v návrhu podmínek doplněného stanoviska kap. VII.III.6., část d, bod 2 - uvedeny garantované emisní koncentrace HF ve výši 0,8 mg/m3 (dříve 1 mg/m3) a koncentrace TOC ve výši 8 mg/m3 (dříve 10 mg/m3). Zpracovateli posudku je známo, že má oprávnění vyžádat si doplnění dílčích podkladů k ověření vlivů na životní prostředí dle ustanovení § 9 odst 4. Nicméně je nutno zdůraznit, že je vždy na uvážení zpracovatele posudku, zda si doplnění vyžádá, či nikoliv. III. Naše občanské sdružení nadále trvá na námitce nedodržení základních parametrů stavby (viz dopis za naše sdružení ze dne 26.09.2011), zejména roční kapacity ZEVO Chotíkov. _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

50


Při veřejném představení záměru v obci Chotíkov v r. 2009 byla deklarována kapacita spalovny 60.000 tun/rok, na základě čehož byl v místním referendu v září 2009 vyjádřeno kladné stanovisko s umístěním záměru. Ostatně s touto garantovanou kapacitou počítala i původní studie proveditelnosti (2009). V aktualizaci studie proveditelnosti (3/2011) i v záměru a jeho dokumentací se však počítá s vyšší kapacitou ZEVO Chotíkov, a to 95.000 tun/rok. I s ohledem na nestandardní stanovení doby provozu ZEVO Chotíkov, kdy je deklarovaný provoz 320 dnů v roce, se lze domnívat, že ani takto navýšená kapacita není zcela konečná. Zásadně nesouhlasíme s výstavbou ZEVO Chotíkov dle posuzované dokumentace, neboť s umístěním stavby s takovým provozem v k. ú. obce Chotíkov nebylo místním referendem (září 2009) vyjádřeno kladné stanovisko. Společně s touto námitkou byla naším sdružením namítána skutečnost, že s rostoucí kapacitou spalovny rostou některé emisní ukazatele nelineárně. Domníváme se, že s touto námitkou se zpracovatel dokumentace vůbec nevypořádal, když k této věci pouze uvedl: „Nedá se jednoznačně tvrdit, že některé emisní ukazatele s rostoucí kapacitou rostou nelineárně." (str. 38 posudku), přičemž dále opakuje části posudku zabývající se specifikací garantovaných emisních koncentrací podle dokumentace. Tímto svým vyjádřením zpracovatel posudku danou námitku ani nevyvrátil ani nepotvrdil, z čehož lze usuzovat, že ji ani řádně nevypořádal. Komentář zpracovatele posudku: Stran referenda o výstavbě zařízení na energetické využívání odpadů na území skládky komunálního odpadu Chotíkov, které proběhlo v září 2009 v obci Chotíkov, je nutno konstatovat to, co bylo již konstatováno v posudku na str. 38, tzn. že je mimo rámec probíhajícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Totéž platí o veřejném představení záměru, které proběhlo před referendem. Proces posuzování vlivů (EIA), který není nijak spjat s představením záměru, ani s následným referendem, pracoval vždy s hodnotou 95 000 tun odpadů za rok. K námitce, že s rostoucí kapacitou spalovny rostou některé emisní ukazatele nelineárně, lte uvést následující: Ze zkušeností z konstrukce energetických a chemicko-technologických zařízení vyplývá, že některé parametry při rostoucí kapacitě energetického či chemickotechnologického zařízení rostou lineárně, jiné nelineárně. Je to dáno mnoha faktory a je těžké to jednoduše zobecnit. Proto jsem uvedl lapidární vyjádření „Nedá se jednoznačně tvrdit, že některé emisní ukazatele s rostoucí kapacitou rostou nelineárně." Nicméně z praktického hlediska, pokud máme na mysli emisní koncentrace spalin z hodnoceného zařízení, pak je nutno zdůraznit, že rozhodující je instalované zařízení pro čištění spalin, které musí zaručit požadované emisní koncentrace na výstupu ze zařízení bez ohledu na koncentrace emisí vstupujících do tohoto zařízení. U ZEVO Chotíkov je předpokládáno použití kombinované metody, sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. Je zřejmé, že navržená technologie čištění spalin hodnoceného zařízení je na nejvyšší možné technické úrovni. Vzhledem k těmto skutečnostem je pravděpodobné, že dosažené hodnoty emisí budou hluboko pod emisními limity pro PCDD/F i pro ostatní znečišťující látky. IV. S ohledem na výše uvedené žádáme, aby příslušný úřad zadal zpracování nového řádného posouzení záměru dle dokumentace předložené oznamovatelem, v němž _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

51


znalec provede posouzení v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění, a vypořádá se se všemi připomínkami a námitkami veřejnosti. Komentář zpracovatele posudku: K uvedenému požadavku lze (vzhledem k obsahu vyjádření) konstatovat, že zpracovatelé vyjádření mají spíše než vypořádání připomínek k dokumentaci a posudku na mysli kladné vypořádání a tedy akceptaci všech připomínek veřejnosti, což není z objektivních důvodů v daném případě možné. Jak bylo výše uvedeno, navrhl nově zpracovatel posudku v rámci doplnění návrhu stanoviska posudku (kap. VII.III.6 posudku) mj. další 2 podmínky, 2 podmínky významně upravil a akceptoval návrh občanských sdružení na 16 nových podmínek. Je důležité připomenout, že posuzovaným záměrem je „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)“, což jako by pro zpracovatele vyjádření ani nebylo podstatné. Nastolují zcela jiná témata v obrovské šíři, což ve své podstatě vede až k posouzení koncepce nakládání s odpady v kraji, který má schválený POH. Domnívám se, že zpracování nového posudku by při použití stávajících podkladů (tj. dokumentace projektového záměru „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov - ZEVO Chotíkov“) a při zachování objektivity nepřineslo žádné nové poznatky a skutečnosti. Vyjádření dotčených správních úřadů: Magistrát města Plzně, odbor životního prostředí ve svém vyjádření (dopis paní Bc. Dagmar Svobodové Kaiferové, vedoucí odboru, zn. MMP/016839/12-Kl ze dne 20.01.2012) k posudku uvádí: V souvislosti s provozem spaloven komunálních odpadu jsou za nejobávanější škodliviny považovány emise polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů (PCDD/F). Tyto látky ovšem nemusí nutně vznikat pouze ve spalovnách odpadů. Z tohoto důvodu je kromě jiného v předmětném posudku na str. 75 a 95 v rámci přípravy záměru požadováno měření imisních koncentrací PCDD/F, PM10 a těžkých kovů v oblasti Chotíkova a Příšova, aby v případě dalších měření v době provozu zařízení byla k dispozici srovnávací hodnota imisního pozadí. Dle větrné růžice zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočka Plzeň převládá jihozápadní proudění (27 %). Nezanedbatelné je ovšem i např. severní proudění (15 %). Vzhledem ke směrově různorodému proudění vzduchu požadujeme do podmínek stanoviska zapracovat požadavek na měření výše uvedených škodlivých látek i pro oblast severního a severozápadního okraje obytné zástavby města Plzně (Košutka, Vinice a Malesice). Komentář zpracovatele posudku: V podmínkách stanoviska, které jsou uvedeny v posudku v kap. VII.III.6. (část b, bod 1), je uvedeno měření imisního pozadí se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova a Příšova. Tento návrh rezultuje z připomínek uvedených ve vyjádření k dokumentaci paní Anny Kratochvílové a pana Stanislava Poka z Příšova. Nicméně nic nebrání tomu, aby měření imisního pozadí před započetím výstavby záměru bylo realizováno i v dalších lokalitách, tedy i v Plzni (Košutka, Vinice a Malesice) – viz též doplněný návrh stanoviska (viz kap. VII.III.6). _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

52


Městský úřad Nýřany, odbor životního prostředí, ve svém vyjádření (dopis pana Ing. Petra Hauera, vedoucího oddělení, č.j. OŽP-HAN/1/2012 ze dne 02.01.2012) uvádí: MěÚ Nýřany pracoviště Plzeň, odbor životního prostředí obdržel žádost o zveřejnění posudku o vlivech záměru na životní prostředí stavby „Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)". Součástí žádosti byla i možnost vyjádření se k doloženému posudku v dané věci. Městský úřad Nýřany pracoviště Plzeň, odbor životního prostředí posoudil předloženou dokumentaci z hledisek zájmů ochrany životního prostředí území, které MěU Nýřany jako obec s rozšířenou působností spravuje a sděluje: Ochrana přírody a krajiny - stanovisko vydané v souladu s ustanovením § 77 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. K doloženému posudku nemáme připomínek. Ochrana zemědělské půdy - stanovisko orgánu ochrany zemědělské půdy vydané v souladu s ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o půdě, v platném znění. Bez připomínek. Státní správa lesů - stanovisko orgánu státní správy lesů vydané v souladu s ustanovením zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Bez připomínek. Vodoprávní úřad - vyjádření vodoprávního úřadu vydané v souladu s ustanovením zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. K vypořádání se s připomínkami nemáme připomínek. Odpadové hospodářství - stanovisko vydané v souladu s ustanovením zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Bez připomínek. Ochrana ovzduší - stanovisko vydané v souladu s ustanovením zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. K posudku Prof. Ing. Lapčíka sdělujeme následující: Je naprosto neobvyklé, aby zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší nebyl posouzen v rámci zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve variantách, a to zejména pokud jde o lokalizaci. V posudku na str. 73 se říká, že navržená technologie se spalováním na roštovém ohništi s dostupnými metodami čištění kouřových plynů „plní s rezervou emisní limity". Na str. 74 posudku se pak říká: „Garantované emisní koncentrace posuzovaného zařízení ZEVO Chotíkov dosahují 23 až 96 % hodnot emisních limitů (viz tab. č. 19, str. 64 dokumentace), které jsou dány nařízením vlády č. 354/2002 Sb. ...". Tato tvrzení nejsou zcela přesná (viz dále). Upozorňujeme, že v případě TOC jsou garantované emise na úrovni limitu (10 mg/m3), bez jakékoliv provozní rezervy. Přitom v posudku na str. 74 autor uvádí, že v praxi „Měřené hodnoty TOC se pohybují u podobných zařízení do 10 % emisního limitu." Proto i nadále trvá náš požadavek, aby spalovací zařízení bylo navrženo tak, aby byly garantovány emise s bezpečnou provozní rezervou vůči emisním limitům. Na str. 75 (dále str. 94) posudku autor požaduje: „V rámci přípravy záměru bude vhodné zajistit měření imisí v zimních měsících se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova a Příšova, aby v případě dalších měření v době provozu zařízení byla k dispozici srovnávací hodnota imisního pozadí." Na základě empirických poznatků lze konstatovat, že proudění vzduchu v oblasti Plzně, Plzeňské kotliny je směrově rozmanité. Proto požadujeme, aby měření imisí u výše uvedených škodlivin pro srovnání vůči zkušebnímu provozu v zimních měsících proběhla nejen na katastru Chotíkova, v Příšově, ale i v ostatních směrech z hlediska obytné zástavby okolních obcí.


53


V podmínkách souhlasného stanoviska pro fázi zkušebního provozu v posudku (str. 95, 96) chybí požadavek autora posudku na výše uvedené srovnávací měření imisí v zimních měsících. Komentář zpracovatele posudku: Je skutečností, že většina emisí má u spaloven komunálního odpadu, vybavených komplexním čištěním spalin, velmi nízké hodnoty. Garantované emisní koncentrace posuzovaného zařízení ZEVO Chotíkov dosahují 23 až 96 % hodnot emisních limitů (viz tab. č. 19, str. 64 dokumentace), které jsou dány nařízením vlády č. 354/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž více než polovina garantovaných emisí nedosahuje ani 50 % hodnot emisních limitů. U velkých spaloven komunálního odpadu bývá obvyklé, že naměřené emisní hodnoty škodlivin dosahují jen několika procent z emisního limitu, pouze v případě NOx, CO, HF a TZL to bývají hodnoty v desítkách procent emisního limitu. V případě měření emisí PCDD/F na zařízení ZEVO Praha – Malešice, které používá obdobné zařízení k záchytu dioxinů a furanů jako je navrženo u posuzovaného zařízení ZEVO Chotíkov, tedy katalyzátor DeDiox, byly zjištěny koncentrace PCDD/F v hodnotě pod 20 % emisního limitu. Měřené hodnoty TOC se pohybují u podobných zařízení do 10 % emisního limitu. Nově jsou v návrhu podmínek doplněného stanoviska (kap. VII.III.6., část d, bod 2) uvedeny garantované emisní koncentrace HF ve výši 0,8 mg/m3 a koncentrace TOC ve výši 8 mg/m3. V podmínkách stanoviska, které jsou uvedeny v posudku v kap. VII.III.6. (část b, bod 1), je uvedeno měření imisního pozadí se zaměřením na PCDD/F, PM10 a těžké kovy v oblasti Chotíkova a Příšova. Tento návrh rezultuje z připomínek uvedených ve vyjádření k dokumentaci paní Anny Kratochvílové a pana Stanislava Poka z Příšova. Nicméně nic nebrání tomu, aby měření imisního pozadí před započetím výstavby záměru bylo realizováno i v dalších lokalitách a v ostatních směrech z hlediska obytné zástavby okolních obcí. Je možno souhlasit s požadavkem, že tato měření budou provedena i ve fázi zkušebního provozu – viz též doplněný návrh stanoviska (kap. VII.III.6). Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Plzeň, ve svém vyjádření (zn. ČIŽP/43/IPP/1100157.003/11/ZMK ze dne 13.01.2012) k posudku uvádí: Dne 28. 12. 2011 jsme od Vás obdrželi k vyjádření posudek vlivu záměru Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov) na životní prostředí (dále jen posudek), který byl zveřejněn na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený posudek zpracoval v prosinci 2011 Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc., K Odře 67/10, 700 30 Ostrava-Výškovice. K oznámení záměru jsme se vyjádřili dopisem ze dne 18.08.2010, evidovaným pod č.j. ČIŽP/43/IPP/1000019.065/10/ZMK. K dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí jsme se vyjádřili dopisem ze dne 21.09.2011, evidovaným pod č. j. ČIŽP/43/IPP/1100156.003/11/ZMK. Vyjádření jednotlivých oddělení oblastního inspektorátu: Oddělení ochrany ovzduší K předloženému posudku nemáme žádné námitky. Z hlediska ochrany ovzduší souhlasíme s návrhem stanoviska napsaného v kap. VII.III.6 posudku, včetně uvedených podmínek.


54


Oddělení odpadového hospodářství S ohledem na (v posudku uváděný) úmysl využívat spalováním vzniklou škváru upozorňujeme, že je nutno splnit ustanovení vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Oddělení ochrany lesa Dle požadavku bylo doplněno vyjádření orgánu státní správy lesů k dotčení ochranného pásma 50 metrů od kraje lesa. Městský úřad Nýřany, odbor životního prostředí nemá k předložené dokumentaci připomínky. Oddělení integrace, oddělení ochrany ovzduší, oddělení ochrany vod, oddělení odpadového hospodářství, oddělení ochrany přírody a oddělení ochrany lesa nemají k posudku jiných připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.


55


2. Vypořádání vyjádření z veřejného projednání záměru (25.01.2012) Vyjádření veřejnosti: Paní MUDr. Andrea Krystlová (obyvatelka obce Chotíkov) vznesla dotaz z hlediska problematiky hluku. Uvedla, že podle vyjádření krajské hygienické stanice nedojde k překračování limitu hluku. Po prostudování dostupných materiálů zjistila, že měření hluku je nedostatečné a podle naměřených údajů byly v jednom měřícím bodě překročeny limity hluku. Požadovala vysvětlení. Vznesla dotaz na zátěž hlukem, kdo jí bude řešit. Komentář zpracovatele posudku: Odpověděl pan Ing. Mikula, Ekola group, spol. s.r.o., zpracovatel akustické studie. Vysvětlil problematiku hygienických limitů hluku, metodiku měření a uvedl, že z vypočtených hodnot nedojde k překročení daných limitů. Pro chráněný venkovní prostor staveb (tedy i měřené body M2 a M3) jsou hlukové limity dle § 12 a přílohy č. 3 (korekce na starou hlukovou zátěž z dopravy na pozemních komunikacích činí + 20 dB), činí hygienický limit pro denní dobu v LAeq,16h 50 + 20 = 70 dB a pro noční dobu LAeq,8h 50 + 20 – 10 = 60 dB. V měřených bodech M2 a M3 nepřekračují naměřené hodnoty hluku hygienický limit hluku stanovený v NV č. 272/2011 Sb., pro chráněný venkovní prostor staveb ani pro denní dobu ani pro noční dobu. Zátěž hlukem by měla řešit Krajská hygienická stanice v Plzni. Další skutečnosti k dané problematice jsou uvedeny výše ve vypořádání k písemné připomínce paní MUDr. Krystlové. Pan Ing. Jiří Berkovec (OS Plzeňané proti spalovně Chotíkov) požádal o zpracování „Studie proveditelnosti“ z hlediska nové skutečnosti, že Sokolovská uhelná společnost nabídla likvidaci odpadu. Pokud bude realizována výstavba, požádal o zpracování hlukové studie pro ulici Klatovská a zejména Studentská. Vznesl dotaz, o kolik vzroste průjezd nákladních automobilů a jak se toto projeví na hlukové studii. Komentář zpracovatele posudku: K nabídce Sokolovské uhelné a.s. na odstraňování odpadu a na požadavek na zpracování studie proveditelnosti je ze strany zpracovatele nutno uvést následující: Zpracovatel posudku se o existenci této nabídky dozvěděl těsně před veřejným projednáním a stejně jako zpracovatelé dokumentace o ní nic dalšího neví. Zpracovatel posudku se domnívá, že je to výlučně záležitostí Plzeňské teplárenské a.s., nicméně k dané problematice konstatuje, že tato nabídka: • není v souladu s plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje, • z hlediska hospodaření s odpady je to de facto poskytnutí SKO pro energetické využití jinému podnikatelskému subjektu, • nedošlo by ke snížení emisí odstavením jednoho z kotlů Plzeňské teplárenské a.s., • doprava SKO by se pravděpodobně ještě více koncentrovala do centra Plzně, vyžadovalo by to svoz odpadů na překladiště (patrně do Plzeňské teplárenské a.s.). Pozn.: Je nutno uvést, že kromě toho, že by nedošlo ke snížení emisí odstavením jednoho z kotlů Plzeňské teplárenské a.s., by naopak došlo k emisi toxických látek do ovzduší, byť v jiném místě, protože se dá předpokládat, že zařízení, kterým disponuje Sokolovská uhelná a.s., není vybaveno zařízením pro čištění spalin na stejné úrovni, jaká je předpokládána v hodnoceném případě ZEVO Chotíkov. Zde je předpokládáno použití kombinované metody, _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

56


sestávající z následujících základních stupňů (rozprašovací sušicí reaktor, tkaninový filtr s nástřikem aktivního uhlí do proudu spalin před tkaninovým filtrem za účelem adsorpce organických látek a těžkých kovů, třístupňová pračka spalin a metoda SCR – katalytický reaktor pro rozklad NOx a dioxinů - reaktor DeNOx a DeDiox). Tento způsob čištění spalin tedy aplikuje dvojnásobná sekundární opatření při snižování POPs. K další části dotazu odpověděla paní Ing. Pilařová, CODEE, spol. s.r.o. Uvedla, že na celou dopravní zátěž byla zpracovaná studie pro jednotlivé trasy svozu odpadu. Objasnila, jakou metodikou byla vypracována. Dále zpracovatel hlukové studie provedl výpočet vlivu nárůstu dopravy vyvolané záměrem ZEVO Chotíkov na hlukovou situaci referenčních bodů ve Studentské ulici (viz příloha č. 1 Mikula, O.: Dopravní studie – ZEVO Chotíkov. Doplněk ul. Studentská, 02/2012). Nárůst hlukového zatížení byl vypočten na úrovni 0,2 – 0,3 dB. Dle § 20 odst. 4 NV č. 272/2011 Sb. se jedná o nehodnotitelnou změnu. V případě zpracování hlukové studie pro ulice Klatovská a Studentská nelze vzhledem k intenzitě provozu na obou komunikacích očekávat, že by výpočty nárůstu hlukového zatížení přinesly nové skutečnosti. Přitom v ulici Klatovská bude nárůst dopravy vyvolané záměrem ZEVO Chotíkov 36 jízd NA/den, kdežto v ulici Studentská je očekáván nárůst 77 jízd NA/den Nicméně ve fázi zkušebního provozu bude zajištěno měření a vyhodnocení hluku v blízkosti obytné zástavby, která by mohla být dotčena hlukem z obslužné dopravy hodnoceného záměru. Občan Chotíkova (nesrozumitelné představení diskutujícího) vznesl dotaz kolik m3/rok škváry se vyprodukuje, kde se bude zpracovávat a jak bude zabezpečena doprava. Komentář zpracovatele posudku: Navrhované zařízení má produkovat 20 155 tun škváry za rok, což představuje při měrné hmotnosti komprimované škváry ρ = 1 500 až 1 650 kg/m3 objem 13 400 až 14 770 m3 škváry. U ostatních odpadů (škvára) je uvažováno s možností jejich materiálového využití (stavební materiály, příp. materiály pro rekultivaci). Bude nutno zabezpečit nezbytné rozbory, vyhodnocení, příp. certifikaci (viz též podmínka, uvedená v kap. VII.III.6). Škvára by měla být dopravována v uzavřených vozidlech, aby bylo zabráněno emitování prachu. Pan Jindra (občan obce Chotíkov) vznesl dotaz, proč není v dokumentaci uvedeno zařízení na separaci nemagnetických kovů a zda je zvažována instalace tohoto zařízení v rámci záměru. Komentář zpracovatele posudku: Zařízení k separování nemagnetických kovů je spojeno s úpravou škváry – drcení, přesívání a samotná separace. Tento postup se z hlediska prostorové potřeby, z environmentálního důvodu (hlučnost a prašnost) a také z ekonomického hlediska účelově realizuje v zařízeních s kapacitou nad 150 000 tun škváry za rok (navrhované zařízení má produkovat 20 155 tun škváry za rok). Např. dokonce ani pro ZEVO Malešice by nebyla tato investice ekonomicky návratná. Proto v zemích s více spalovnami se škvára odevzdává k další úpravě akreditované odpadářské společnosti, která na účelové ploše doseparuje magnetické a nemagnetické kovy a upraví _________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

57


škváru pro další zhodnocení. V České republice by se výhledově jednalo o 1 až 2 podobná střediska. Pan Matějka, Sdružení Arnika, uvedl, že byly podány písemné připomínky. Vznesl dotaz, jaké bude stanovisko záměru a dotaz na zpracovatele posudku z hlediska limitů ovzduší vzniklé při spalování odpadu. Zmínil se, že nebyla zpracována varianta recyklačního střediska. Vznesl dotaz, proč nebudou měřeny dioxiny kontinuálně. V posudku jsou podceněny vlivy dioxinů na zdraví obyvatelstva. Vznesl dotaz, zda zpracovatel posudku stále trvá na skutečnosti, že záměr bude mít nevýznamný vliv na půdu a to v souvislosti, že vzniklý odpad se může stát součástí podkladového materiálu. Komentář zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku na všechny dotazy odpověděl. Další skutečnosti k dané problematice jsou uvedeny výše k písemnému vypořádání Sdružení Arnika. Pan Jindra (občan obce Chotíkov) vznesl druhý dotaz. Uvedl, že ve zjišťovacím řízení byla uvedena hodnota emise fluorovodíku 1 mg/m3 a v předložené dokumentaci je uvedena hodnota 0,96 mg/m3. Jak této rozdílné hodnoty bylo dosaženo. Komentář zpracovatele posudku: Ing. Haškovec, CHEMOPRAG, s.r.o., uvedl, že dodavatel garantuje hodnotu 0,96 mg/m3. Vyjádření zpracovatele posudku: Nově jsou v návrhu podmínek doplněného stanoviska (kap. VII.III.6., část d, bod 2) uvedeny garantované emisní koncentrace HF ve výši 0,8 mg/m3 a koncentrace TOC ve výši 8 mg/m3 (viz výše vypořádání připomínek odboru životního prostředí Městského úřadu Nýřany).

Další vystoupení v diskusi, na něž bylo bezprostředně odpovězeno na veřejném projednání, nejsou v tomto vypořádání uvedena. Jména těchto diskutujících jsou uvedena v zápisu z veřejného projednání a ve zvukovém záznamu z veřejného projednání, kde jsou také zachyceny úplné odpovědi na dotazy.

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. 02.02.2012

Přílohy: č. 1 - Mikula, O.: Dopravní studie – ZEVO Chotíkov. Doplněk ul. Studentská, 02/2012 - doplněk akustické studie


58

Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov)

Recommend Documents