1 ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 15

OBSAH 1

ÚVOD ............................................................................................................. 8

2

CÍL PRÁCE................................................................................................... 9

3

METODIKA ................................................................................................ 10

4

LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ......................... 15 4.1 4.2

5

TRH STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE..................... 27 5.1 5.2

6

CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ............................................. 15 POSKYTOVATELÉ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ................................................ 21

VÝVOJ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2000 – 2005 ........................................................................... 27 CHARAKTERISTIKA POSKYTOVATELŮ STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ................. 30

FINANČNÍ ANALÝZA .............................................................................. 39 6.1 UKAZATELE RENTABILITY...................................................................... 39 6.1.1 Rentabilita bankovních aktiv............................................................. 40 6.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu ........................................................... 47 6.2 UKAZATELE PRODUKTIVITY ................................................................... 54 6.3 UKAZATELE BANKOVNÍ LIKVIDITY ......................................................... 61 6.3.1 Ukazatel okamžité likvidity ............................................................... 61 6.3.2 Ukazatel běžné likvidity..................................................................... 71 6.4 UKAZATEL KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI................................................. 79

7

DISKUSE A ZÁVĚR .................................................................................. 87

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................... 91 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ...................................................................... 92

1 Úvod Stavební spořitelny se na českém finančním trhu vyskytují teprve od roku 1993 současně se schválením zákona o stavebním spoření. Přestože se jedná o relativně mladé finanční instituce, v současné době tvoří nedílnou součást finančního trhu v České republice. V obecném pojetí představuje výkonnost firmy zhodnocení jejího majetku za příslušné časové období. Měření výkonnosti banky lze v současné době provádět pomocí tří základních přístupů. Balanced scorecard a benchamaring patřících spíše do oblasti strategického plánování a finanční analýza, která je nástrojem operativního řízení. Balanced scorecard je přístup k měření výkonnosti banky, který zahrnuje jak finanční, tak nefinanční cíle a měřítka. Tento přístup v podstatě doplňuje tradiční finanční měřítka výkonnosti dalšími nefinančními měřítky z oblastí, které ovlivňují budoucí dlouhodobou výkonnost banky. Druhým přístupem k měření výkonnosti banky je tzv. benchmarking. Jedná se o proces založený na komparaci produktů, procesů, metod a výsledků vlastní organizace s těmi subjekty, které byly vybrány jako vhodné pro toto srovnání. Posledním způsobem měření výkonnosti banky je použití finanční analýzy. Finanční analýza představuje globální posouzení finanční situace banky na základě finančních údajů z minulého období [1]. Pro potřeby této práce je pro zhodnocení výkonnosti českých stavebních spořitelen vybrána finanční analýza zaměřená na ukazatele rentability, likvidity, produktivity a kapitálové přiměřenosti jednotlivých stavebních spořitelen.

8

2 Cíl práce Záměrem této práce je na základě zvolených ukazatelů provést zhodnocení výkonnosti stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Pro splnění tohoto globálního cíle bude nutné splnit několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je charakteristika stavebního spoření a princip jeho fungování v České republice a následná charakteristika poskytovatelů stavebního spoření zaměřená především na jejich založení, povinnosti a dále na vymezení činností, které mohou provozovat a které jsou jí uloženy zákonem. Druhým dílčím cílem je posouzení vývoje trhu stavebního spoření v České republice ve sledovaných letech 2000 – 2005 na základě vybraných ukazatelů a stručná charakteristika jednotlivých stavebních spořitelen působících v současné době na českém finančním trhu. Třetím dílčím cílem je provedení finanční analýzy zaměřené na ukazatele rentability,

likvidity,

produktivity a kapitálové

přiměřenosti jednotlivých stavebních spořitelen a porovnání získaných výsledků s odvětvovými průměry. Záměrem práce je tedy provést zhodnocení výkonnosti jednotlivých stavebních spořitelen na základě porovnání dosažených výsledků s odvětvovými průměry.

9

3 Metodika Pro zpracování této práce jsou zvoleny všechny stavební spořitelny působící na českém finančním trhu, tzn. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

Informační zdroje pro zpracování diplomové práce jsou:

webové stránky zabývající se problematikou stavebního spoření,

zákon o stavebním spoření,

zákon o bankách,

webové stránky jednotlivých stavebních spořitelen,

výroční zprávy jednotlivých stavebních spořitelen.

K tomu, aby bylo možné splnit první dílčí cíl je nutné podrobně prostudovat zákon o stavebním spoření, legislativu upravující fungování a činnosti stavebních spořitelen a další materiály zabývající se touto problematikou. Na základě uvedeného zjišťování je provedena charakteristika stavebního spoření a poté charakteristika jeho poskytovatelů. Druhá část diplomové práce je zaměřena na posouzení vývoje trhu stavebního spoření ve sledovaných letech 2000 – 2005. Pro tuto analýzu je sestaven tabulkový přehled následujících ukazatelů:

počet nově uzavřených smluv,

průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv,

počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření,

objem naspořené částky,

počet a objem úvěrů.

Na základě zjištěných hodnot je provedeno hodnocení vývoje trhu stavebního spoření. V této části práce je také na základě údajů z webových stránek jednotlivých

stavebních

spořitelen

provedena

10

stručná

charakteristika

poskytovatelů stavebního spoření působících v současné době na českém finančním trhu. Charakteristika stavebních spořitelen se zaměřuje na vznik, akcionářskou strukturu a subjektivní hodnocení poslání jednotlivých peněžních ústavů. Kritéria pro hodnocení poslání jsou následující:

pravdivost poslání,

realizovatelnost poslání,

specializace. Poslední část diplomové práce se zabývá finanční analýzou jednotlivých

stavebních spořitelen. Možnosti a rozsah práce neumožňují provedení celkové finanční analýzy, a proto jsem se v diplomové práci zaměřila na ukazatele rentability, produktivity, likvidity a kapitálové přiměřenosti. Vstupní data pro výpočet jednotlivých ukazatelů jsou získána z výročních zpráv jednotlivých stavebních spořitelen, zejména z Výkazu zisků a ztrát a Rozvahy. Ukazatele rentability vlastního kapitálu (dále jen ROAE) a rentability bankovních aktiv (dále jen ROAA) jsou zvolena proto, že ziskovost je pro stavební spořitelnu stejně jako pro jiné podnikatelské subjekty jeden z nejdůležitějších faktorů podnikání. Tato skupina ukazatelů, zejména ROAE je důležitá pro vlastníky a také investory, protože určuje efektivnost využívání kapitálu vlastníků. ROAA naopak měří výnosnost veškerého investovaného majetku a je ukazatelem výkonnosti manažerského vedení. Ukazatele rentability jsou spočítána podle uvedených vzorců:

ROAA =

Čistý zisk po zdanění × 100 Průměrný stav aktiv

ROAE =

Čistý zisk po zdanění × 100 Průměrný vlastní kapitál banky

11

Velmi významnou skupinou ukazatelů odrážející kvalitu manažerského řízení banky jsou ukazatele produktivity. V současné době se jedná o ukazatele konkurenceschopnosti banky, které ukazují efektivnost využití bankovních zdrojů. Z tohoto důvodu je ukazatel produktivity začleněn do analýzy a spočítán pomocí následujícího vzorce:

Pc =

Čistý zisk po zdanění Průměrný přepočtený počet zaměstnanců

Ukazatele bankovní likvidity jsou zvolena z toho důvodu, že likvidita jako schopnost dostát svým splatným závazkům, je jednou z podmínek fungování a činnosti stavební spořitelny, a proto je nutné věnovat jí náležitou pozornost. Ukazatele likvidity jsou spočítána podle uvedených vzorců:

Ukazatel okamžité likvidity: Lo =

Vysoce likvidní aktiva Okamžitě splatné závazky

Do skupiny vysoce likvidních aktiv je zařazena pokladní hotovost a vklady u centrálních bank a dále hodnota pohledávek za bankami, které jsou splatné na požádání. Okamžitě splatné závazky pak obsahují hodnotu závazků vůči bankám a klientům splatné na požádání.

Ukazatel běžné likvidity: Lb =

Likvidní aktiva Krátkodobé závazky

12

Hodnota likvidních aktiv obsahuje hodnotu vysoce likvidních aktiv a hodnotu státních bezkuponových dluhopisů a ostatních cenných papírů přijímaných centrální bankou k refinancování. Do položky krátkodobé závazky je zařazena hodnota všech závazků banky splatných do jednoho roku.

Posledním sledovaným ukazatelem je ukazatel kapitálové přiměřenosti. Tento ukazatel je zvolen proto, že se jedná o specifický ukazatel bankovního sektoru. Nedodržení jeho minimální výše může mít pro stavební spořitelnu nedozírné následky, ale naopak příliš vysoká hodnota kapitálové přiměřenosti může vést ke stagnaci či poklesu tempa růstu rentability podnikání. Kapitálová přiměřenost je podle [1] počítána pomocí následujícího vzorce:

Kapitálová přiměřenost =

Kapitál × 0,08 Kapitálový požadavek A + Kapitálový požadavek B

kde: Kapitál …………………………. přesně vymezený kapitál banky stanovený pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti Kapitálový požadavek A ……roven kapitálovému požadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia Kapitálový požadavek B ……….roven součtu kapitálových požadavků k - úvěrovému riziku bankovního portfolia, - riziku angažovanosti obchodního portfolia, - obecnému úrokovému riziku, - obecnému akciovému riziku, - měnovému riziku, - komoditnímu riziku.

13

Kapitálovou přiměřenost banky zveřejňují buď ve výročních zprávách nebo ve výsledcích hospodaření. Z těchto zdrojů byla hodnota tohoto ukazatele převzata a začleněna do finanční analýzy této práce.

Vypočtené hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou následně porovnány se svými odvětvovými průměry. Průměr za celé odvětví stavebních spořitelen je spočítán jako vážený průměr, kde vahami je podíl aktiv jednotlivých stavebních spořitelen na celkovém objemu aktiv v odvětví.

14

4 Legislativní úprava stavebního spoření 4.1 Charakteristika stavebního spoření Stavební

spoření

představuje

finanční

produkt

primárně

určený

k financování bydlení. Jedná se o spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky. V průběhu spoření účastník získává nárok na státní podporu a po jeho skončení, při splnění dalších podmínek, nárok na úvěr ze stavebního spoření. Stavební spoření umožňuje řešit bytové potřeby občanů a zvyšuje jejich zájem o modernizaci bydlení. To pozitivně působí na rozvoj stavební výroby orientované na bytovou výstavbu. Část prostředků vložených do stavebního spoření ve formě státní podpory se státu vrací v podobě vyšší částky daní z příjmů odváděných stavebními firmami a dalšími firmami, které se podílejí na bytové výstavbě např. výroba stavebního materiálu, sanitární techniky apod. Vyšší rozsah výroby současně působí pozitivně na zaměstnanost v daném státu. Zákon o stavebním spoření vymezuje stavební spoření jako účelové spoření spočívající: 1. v přijímaní vkladů od účastníků stavebního spoření, 2. v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, 3. v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření. Stavební spoření je účelovým spořením, které je řízeno Zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Poněvadž státní podpora stavebního spoření odčerpávala značnou část prostředků ze státního rozpočtu, bylo zřejmé, že novelizace tohoto zákona je nezbytná. Proto byla v roce 2003 přijata novela č. 423/2003 Sb. platná pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004, která měnila základní podmínky stavebního spoření, především v oblasti státní podpory a doby spoření.

15

Tab. č. 1: Hlavní změny ve stavebním spoření platné od 1.1. 2004 ve znění zákona 423/2003 Sb. Charakteristika Stav do 31.12. 2003 Stav od 1. 1. 2004 stavebního spoření Státní podpora Výše vkladu pro získání 100 % státní podpory Věkové omezení pro státní podporu Doba spoření pro získání státní podpory Státní podpora na více smlouvách Možnost snížení úroků ze strany spořitelny Osvobození vkladů od daně z příjmu Účastníci spoření Použití úvěru

25 % (max. 4 500 Kč/rok) 15 % (max. 3 000 Kč/rok) 18 000 Kč/rok

20 000 Kč/rok

ne

ne

5 let

6 let

ne

ano

ne

ano1)

ano

ne2)

občané ČR

občané ČR a EU3)

účastník

účastník, osoby blízké

Zdroj: Vlastní práce. 1) po uplynutí šestileté lhůty od uzavření smlouvy a nabídce úvěru ze strany stavební spořitelny 2) toto opatření ale nejprve vyžaduje úpravu zákona o daních z příjmu, která doposud neproběhla 3) platnost od 1. 5. 2004, občan Evropské unie musí být na území ČR pracovníkem, osobou usazenou nebo získat povolení k pobytu

Novelizovaný zákon měl v dlouhodobém horizontu přinést významné úspory ve státní podpoře. Po provedené novele by se výše poskytované podpory měla snížit na 30 – 40 % současného stavu, do roku 2013 by se tak mělo uspořit asi 50 mld. Kč [2]. Problém ale pro státní rozpočet nastal koncem roku 2003, kdy pod vlivem očekávané novely zákona uzavřelo smlouvu o stavebním spoření velké množství klientů. Pokud by tito noví klienti pravidelně a maximálně spořili, došlo by k významnému zvýšení nároků na státní podporu a státní rozpočet by musel vynakládat větší prostředky, což je ale v přímém rozporu s původním smyslem novelizace zákona.

16

Skutečný vývoj příspěvků státního rozpočtu na podporu stavebního spoření v letech 2000 – 2005 zachycuje tabulka č. 2.

Tab. č. 2: Vývoj příspěvků státního rozpočtu na stavební spoření 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Objem v mil. Kč

7 719

9 313

11 059

13 261

15 337

16 086

Přírůstek v %

20,7

20,7

18,7

19,9

15,7

4,9

Zdroj: Vlastní práce.

Jak je z tabulky č. 2 patrné, původní předpoklad, že po novelizaci zákona dojde ke snížení státního příspěvku na podporu stavebního spoření se doposud nevyplnil. Naopak došlo k relativně velkému nárůstu výdajů ze státního rozpočtu (v roce 2005 narůst o cca 21,3 % oproti roku 2003) zejména proto, že i přes snížení státní podpory zůstává stavební spoření jednou z nejvýhodnějších investic na trhu. Pozitivní pro státní rozpočet je ale klesající přírůstek příspěvků státního rozpočtu na stavební spoření. V roce 2001 činil přírůstek 20,7 % oproti předcházejícímu roku, kdežto v roce 2005 došlo k nárůstu vyplacené státní podpory pouze o 4,9 % oproti roku 2004. V nadcházejících letech lze však předpokládat, že výše vyplacené státní podpory se bude postupně snižovat, a to v závislosti na poklesu počtu tzv. starých smluv a na postupné stabilizaci portfolia smluv o stavebním spoření.

Stavební spoření může uzavřít jak fyzická, tak i právnická osoba. Právnické osobě ovšem nevzniká nárok na státní podporu. Stavební spoření vzniká na základě smlouvy o stavebním spoření, která se řídí nejen zákonem, ale i Všeobecnými podmínkami stavebního spoření. Tyto podmínky jsou vydávány jednotlivými stavebními spořitelnami a podléhají schválení ministerstva financí.

17

Kromě údajů o účastnících smlouvy (tj. stavební spořitelna a fyzická nebo právnická osoba) musí smlouva obsahovat informaci o výši úrokové sazby z vkladů a úrokové sazby z úvěru ze stavebního spoření. Zákon stanoví, že rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěrů může činit nejvýše 3 procentní body. Dalším údajem, který je nutné při uzavírání

smlouvy

o stavebním spoření zvolit je výše cílové částky. Cílová částka představuje celkovou částku, kterou bude mít účastník po splnění podmínek spořitelny k dispozici pro řešení svých bytových potřeb. Cílová částka se tedy rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru se stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory. Státní podpora je v podstatě částka, kterou stát přispívá účastníkům stavebního spoření k jejich vkladům. Nárok na státní podporu má účastník stavebního spoření – fyzická osoba po uplynutí šesti (u smluv uzavřených do 31. 12. 2004 pěti) let od uzavření smlouvy, pokud po tuto dobu nebylo nakládáno s vkladem. V případě smluv uzavřených do 31. 12. 2003 činí státní podpora 25 % z ročně naspořené částky, maximálně však z částky 18 000 Kč. U smluv uzavřených od 1. 1. 2004 činí státní podpora 15 % z ročně naspořené částky, maximálně z částky 20 000 Kč. Do doby než jsou prostředky státní podpory účastníkovi skutečně vyplaceny, jsou na účet stavebního spoření připisovány pouze zálohově, tzn. pouze se na účtu evidují. Kromě vkladů účastníka, státní podpory a úroků z vkladů a státní podpory je poslední složkou cílové částky úvěr ze stavebního spoření. České stavební spořitelny poskytují dva základní typy úvěrů a to úvěr ze stavebního spoření a překlenovací úvěr.

18

Pro čerpání úvěru ze stavebního spoření musí účastník splnit následující podmínky:

smlouva o stavebním spoření trvá alespoň 24 měsíců,

účastník naspořil částku stanovenou stavební spořitelnou pro přidělení úvěru (v ČR je to většinou 40 % či 50 % cílové částky),

účastník splní tzv. hodnotící parametr vyžadovaný stavební spořitelnou,

prokázání schopnosti splácet úvěr (např. zajištění nebo prověření bonity klienta) a účelovost vynaložení prostředků úvěru na zajištění svých bytových potřeb, příp. bytových potřeb osob blízkých.

Druhým typem úvěru, který stavební spořitelny poskytují je překlenovací úvěr, který se používá tehdy, pokud účastník stavebního spoření nenaspořil dostatečně vysoký vklad požadovaný stavební spořitelnou nebo dosud nedosáhl požadovanou úroveň parametru ohodnocení. Překlenovací úvěr poskytuje stavební spořitelna účastníkovi ve výši celé cílové částky. Splátky překlenovacího úvěru zahrnují pouze platbu úroků – splacením překlenovacího úvěru tak dlužník nesnižuje své zadlužení a zbytkovou částku úvěru. Překlenovací úvěr je poskytován současně s původní smlouvou o stavebním spoření a v případě, že účastník ještě nenaspořil požadovanou částku musí dále spořit. Po splnění všech podmínek pro získání úvěru ze stavebního spoření, spořitelna překlenovací úvěr refinancuje úvěrem ze stavebního spoření. U smluv uzavřených do 31.12. 2003 činí lhůta pro získání státní podpory pět let, u smluv uzavřených od 1. 1. 2004 se tato lhůta prodlužuje o jeden rok, tzn. na šest let. Pokud se účastník rozhodne ukončit smlouvu o stavebním spoření před uplynutím stanovené lhůty, ztrácí nárok na získání státní podpory. Navíc je klient povinen zaplatit poplatek za předčasné ukončení smlouvy. Tento poplatek je v současné době u všech spořitelen stejný a činí 0,5 % z cílové částky.

19

Finanční prostředky ze stavebního spoření lze v podstatě použít dvěma způsoby: 1) Klient čerpá úvěr a tudíž účelově používá prostředky ze stavebního spoření k financování bytových potřeb svých nebo osob blízkých.

Co se rozumí pod pojmem bytové potřeby vymezuje zákon v § 6: Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou se rozumí např.:

výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví,

změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,

koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytů,

koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo s řešením jiných bytových potřeb,

splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník stavebního spoření členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu,

změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na bytu, rodinném domě či bytovém domě,

splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.

2) Klient nehodlá čerpat úvěr, vypovídá proto smlouvu a naspořené prostředky se rozhodne použít na libovolný účel. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena stavební spořitelně. Smlouva je poté ukončena k poslednímu dni výpovědní lhůty a po ukončení smlouvy následuje výplata naspořených prostředků (včetně státní podpory) a to buď formou převodu na bankovní účet klienta nebo šekovou poukázkou.

20

Dílčí závěr: Stavební spoření není standardní spořící produkt, ale jedná se o kombinaci výhodného spoření a současně možnosti získat účelový úvěr na financování bytových potřeb. Především díky státní podpoře je v současné době stavební spoření jeden z nevýhodnějších spořících produktů. Poněvadž mají stavební spořitelny zákonem dány finanční instrumenty, do kterých mohou investovat svůj kapitál a vklady klientů jsou ze zákona pojištěny, lze stavební spoření považovat za jeden z nejbezpečnějších finančních produktů.

4.2 Poskytovatelé stavebního spoření Ze zákona je provozovatelem stavebního spoření stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka, která

získala licenci k provozování činnosti

stavebního spoření. Stavební spořitelny, stejně jako jiné banky, mohou být v České republice na základě Zákona č. 21/1992Sb. o bankách, ve znění platných předpisů, založeny pouze jako akciové společnosti. Vznik a zánik akciových společností upravuje Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zájemce o provozování stavebního spoření musí ještě před podáním žádosti o povolení působit jako banka podat u ministerstva financí žádost o souhlas se zřízením stavební spořitelny. Žádost musí kromě náležitostí žádosti o povolení působit jako banka obsahovat obchodní plán stavební spořitelny na pětileté období, včetně vyčíslení předpokládané výše státní podpory a vzory smluv o stavebním spoření. V případě, že ministerstvo tuto žádost schválí předá ji s písemným souhlasem České národní bance (dále jen ČNB). Kromě žádosti je nutné dále předložit návrh stanov. Obsah stanov určuje Obchodní zákoník. Ve stanovách společnosti musí být např. uvedeno: název a sídlo firmy, předmět činnosti, výše

21

základního kapitálu, počet a jmenovitá hodnota akcie, způsob rozdělení zisku či úhrada ztráty, postup při doplnění nebo změně stanov atd.

Náležitosti žádosti o povolení působit jako banka jsou stanoveny vyhláškou ČNB č. 90/2006, ze dne 21. února 2006. Žádost o licenci musí obsahovat: 1. základní údaje o zakládané společnosti, tj. identifikace banky, údaje o osobách s kvalifikovanou účastí na založené bance a osobách navrhovaných do vedení banky, 2. koncepce a zásady činnosti banky, 3. listinné dokumenty a doklady, např. zakladatelská smlouva, výpis z obchodního rejstříku kvalifikovaných osob banky, doklady o původu předmětu vkladu do základního kapitálu apod., 4. listinné dokumenty a doklady týkající se fyzických osob navrhovaných do funkce vedoucího zaměstnance banky.

Minimální výše základního kapitálu banky činí v současné době 500 mil. Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady. Dalšími podmínkami, které je nutno pro získání bankovní licence splnit je např. průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob, které jsou navrhovány na výkonné funkce banky, technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky a sídlo banky na území České republiky. ČNB je povinna rozhodnout o žádosti o udělení licence či o změně licence do 6 měsíců ode dne zahájení právního řízení a v této lhůtě musí rozhodnutí doručit. Bankovní licence se vystavuje na dobu neurčitou a není ji možné převést na jinou osobu [6]. Bankovní licence může být

Českou národní bankou odebrána, jestliže

přetrvávají závažné nedostatky v činnosti banky nebo při úpadku banky. Licence je rovněž odebrána pokud banka nezahájila svoji činnosti do 12 měsíců ode dne udělení licence, jestliže po dobu šesti měsíců nepřijímá vklady nebo neposkytuje úvěry nebo pokud byla získána na základě nepravdivých údajů uvedených

22

v žádosti. ČNB je povinna odejmout licenci i tehdy, pokud kapitálová přiměřenost banky je menší než jedna třetina poměru stanoveného ČNB. Rozhodnutí o odebrání licence je ČNB povinna doručit statutárnímu orgánu dané banky [6].

Obchodní zákoník také stanovuje základní orgány akciových společností: valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Dále je pak stavební spořitelna povinna zřídit útvar vnitřního auditu, který zkoumá a hodnotí zejména funkčnost a účinnost řídícího a kontrolního systému banky, systému řízení rizik a kontroluje dodržování zásad obezřetného podnikání. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a skládá se z jednotlivých akcionářů firmy. Koná se minimálně jednou ročně a rozhoduje o nejdůležitějších aspektech společnosti, např. o rozdělení zisku, změně stanov, jmenuje a odvolává členy představenstva a dozorčí rady. Statutárním orgánem, jenž řídí činnost banky a jedná jejím jménem je představenstvo. Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný a musí být složen z vedoucích zaměstnanců banky. Posledním orgánem je dozorčí rada. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a je oprávněna nahlížet do všech dokladů týkajících se činnosti společnosti. Počet jejích členů je minimálně tři a musí být dělitelný třemi.

Činnosti, které může stavební spořitelna vykonávat, jsou uvedeny v zákoně. Jedná se především o poskytování stavebního spoření tzn. přijímání vkladů, poskytování úvěrů a poskytování státní podpory. Před poskytnutím peněžních prostředků klientovi, prověřuje stavební spořitelna jeho bonitu, tzn. jeho schopnost splácet úvěr. Při posuzování bonity klienta se bere v úvahu především životní minimum, splátka úvěru ze stavebního spoření a další závazky, které potencionální dlužník musí pravidelně platit. To jsou například ostatní půjčky, leasing, výživné apod. Obecně se posuzuje úvěruschopnost žadatele o úvěr ze stavebního spoření tak, že se od čistých příjmů odečtou povinné a nezbytné výdaje a do zbývající částky se musí „vejít“ spolu se splátkou úvěru také stanovený násobek životního minima, případně ještě další

23

rezerva. Každá stavební spořitelna si stanovuje konkrétní výši koeficientů, které zohledňují výši úvěru a jeho rizikovost. Čím vyšším koeficientem jsou životní minimum nebo splátka úvěru vynásobeny, tím vyšší musí pak příjem být. V případě překlenovacího úvěru se ke splátce úvěru přičítá navíc ještě výše měsíčního vkladu [8]. Kromě schopnosti splácet úvěr a dalších podmínek (např. minimální doba spoření 24 měsíců) posuzuje stavební spořitelna u každého žadatele také skutečnost,

zda

splňuje

tzv.

hodnotící

číslo.

Tento

parametr

sleduje

u každého jednotlivého klienta souvislost mezi intenzitou jeho spoření a jeho požadavky na získání úvěru. V obecném pojetí se hodnotící číslo určuje jako podíl, v jehož čitateli je součin výše zůstatku na účtu a koeficientu rychlosti varianty spoření a ve jmenovateli výše sjednané cílové částky. Čím rychleji klient spoří, tím vyšší má zůstatek na účtu. Tím rychleji roste hodnotící číslo a tudíž rychleji získává nárok na přidělení úvěru ze stavebního spoření [5]. Kromě poskytování stavebního spoření může stavební spořitelna provádět další činnosti, které jí vymezuje zákon v § 9. K těmto činnostem patří: 1. poskytování úvěrů osobám, jejichž výrobky a služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, 2. příjímání vkladů od bank a finančních institucí, 3. poskytování záruk za úvěry ze stavebního spoření, 4. obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, 5. obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy za které převzala Česká republika záruku a s dluhopisy vydávanými ČNB, 6. obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států a bankami se sídlem v těchto státech, Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a Nordic Investment Bank,

24

7. provádění platebního styku a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, 8. poskytování bankovních informací, 9. uzavírání obchodů sloužících k zajištění úrokového a měnového rizika, 10. vykonávání finančního makléřství. Výše uvedené činnosti může stavební spořitelna vykonávat pouze za předpokladu, že budou zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí. Stavební spořitelna může ukládat a získávat finanční prostředky pouze u bank se sídlem v České republice, u poboček zahraničních bank působících na našem území nebo u bank, které mají sídlo na území Evropské unie. Dalším možným zdrojem pro získání peněžních prostředků je vydání dluhopisů se splatností nejvýše 10 let. Majetkové účasti mohou mít stavební spořitelny pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů či rodinných domů, přičemž účast v těchto právnických osobách nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet všech majetkových účastí nesmí přesáhnout 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. Dále pak v jiných stavebních spořitelnách nebo v podnicích poskytujících pomocné bankovní služby. V oblasti investování do nemovitostí mohou stavební spořitelny vlastnit pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky nebo nemovitosti určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny [4]. Činnost stavebních spořitelen

podléhá státní kontrole, kterou provádí

ministerstvo financí. Současně, stejně jako ostatní jiné finanční instituce, podléhají také stavební spořitelny bankovnímu dozoru vykonávaného Českou národní bankou.

25

K základním povinnostem stavební spořitelny patří zřízení a vedení účtu stavebního spoření, jehož zůstatek se zavazuje úročit úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě. Dalším závazkem stavební spořitelny je při splnění stanovených podmínek poskytnutí účastníkovi úvěr ze stavebního spoření. Po uplynutí kalendářního roku je povinna stavební spořitelna uplatnit nárok na státní podporu všech svých klientů a to prostřednictvím písemné žádosti na ministerstvo financí. Ministerstvo financí je povinno do dvou měsíců od doručení žádosti poukázat částku ročních záloh státní podpory na účet stavební spořitelny. Stavební spořitelna je pak povinna připsat zálohu státní podpory na účet účastníka stavebního spoření nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku, kdy částku záloh obdržela od ministerstva financí. V případě, že stavební spořitelna zjistí, že připsala částku státní podpory neoprávněně (např. z důvodu spoření kratší dobu než je doba stanovená zákonem) je povinna částku neoprávněně připsané státní podpory vrátit ministerstvu financí nejpozději do 2 měsíců ode dne zjištění důvodu pro vrácení státní podpory. Současně je stavební spořitelně udělena pokuta ve výši 50 % neoprávněně připsané státní podpory, maximálně 5 000 000 Kč [4]. Na základě Zákona č. 21/1992 o bankách ve znění pozdějších předpisů jsou vklady jednotlivých účastníků stavebního spoření pojištěny, a proto jsou stavební spořitelny povinny přispívat do Fondu pojištění vkladů. Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Příspěvek do Fondu je stavební spořitelna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok v českých korunách nejpozději do 31. ledna běžného roku. V případě, že banka tento příspěvek neuhradí Fond o tom neprodleně informuje ČNB [6].

26

Dílčí závěr: Poskytovatelem stavebního spoření jsou speciální banky, které získaly licenci k provozování stavebního spoření. Jejich činnost podléhá nejen dozoru ČNB, ale také ministerstvu financí, a proto lze říci, že stavební spořitelny jsou stabilní

banky

poskytující

svým

klientům

jistotu

a

důvěryhodnost.

Pro tuto skutečnost hovoří také to, že zákon vymezuje stavebním spořitelnám činnosti, které mohou vykonávat a strukturu jejich portfolia.

5 Trh stavebního spoření v České republice V České republice patří stavební spoření mezi relativně nejmladší bankovní produkty. Na český trh bylo zavedeno teprve v roce 1993 schválením Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Už od samého počátku své existence však stavební spoření našlo své nezastupitelné místo mezi ostatními bankovními produkty.

5.1 Vývoj stavebního spoření v České republice v letech 2000 – 2005 Tabulka č. 3 znázorňuje vývoj vybraných ukazatelů stavebního spoření v období let 2000 – 2005. Z tabulky je velmi dobře patrný vliv novelizace zákona platná od 1. 1. 2004. Do roku 2003 neustále roste počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření. Abnormálně vysoký přírůstek v roce 2003 (62,1 %) je způsoben očekávanou novelizací zákona. Projevila se totiž snaha občanů uzavřít co nejvíce nových smluv před účinností zmiňované novely. V roce 2004 došlo k výraznému poklesu počtu nově uzavřených smluv, a to zejména proti roku 2003

27

(pokles o 85 %). Toto snížení byl důsledek platnosti novely zákona. Navíc většina obyvatel uzavřela smlouvu o stavebním spoření již v roce 2003 za platnosti předchozí právní úpravy. Jejich rozhodnutí ovlivnila především skutečnost, že od 1.1. 2004 došlo ke snížení státní podpory z původní maximální výše 4 500 Kč na současných 3000 Kč ročně. V roce 2005 došlo k nárůstu počtu nově uzavřených smluv až o 36,7 % oproti roku 2004, avšak tento nárůst ani zdaleka nedosahuje hodnot dosahovaných před novelizací zákona. U ukazatele smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření je ve sledovaném období vývoj obdobný jako u předchozího ukazatele. V roce 2003 je zaznamenám zvýšený nárůst těchto smluv až o 29,4 % oproti předcházejícímu roku a od tohoto roku dochází k poklesu (v roce 2004 pokles o 6,4 % oproti roku 2003). Nárůst i následný pokles je důsledkem již zmiňované novelizace zákona. Výše průměrné cílové částky u nově uzavřených smluv a celkový objem naspořené částky po celé období vykazoval rostoucí trend. Avšak i tyto ukazatele ovlivnil zlomový rok 2003. Průměrná cílová částka v roce 2003 vykázala zvýšený přírůstek cca 36,7 % oproti roku 2002. Důvodem byla snaha občanů uzavřít smlouvu o stavebním spoření s co nejvyšší cílovou částkou a využít tak v maximální míře výhod předchozí právní úpravy. Objem naspořené částky sice v absolutním vyjádření po celé sledované období roste, ale jeho přírůstky vykazují od roku 2003 klesající trend. Na trhu úvěrů je patrný po celé období let 2000 – 2005 rostoucí trend jak v počtu poskytnutých úvěrů, tak v jejich objemu. Jejich přírůstky mají ale od roku 2003 klesající charakter – v roce 2005 pokles oproti roku 2003 cca o 10 %. Tato skutečnost je podle mého názoru dána nízkými úrokovými sazbami u hypotečních úvěrů. Tempo růstu celkového počtu úvěrů i jejich objemu je tak stále dlouhodobě nedostatečné a neodpovídá záměru stavebního spoření poskytovat výhodné úvěry na bytové potřeby.

28

Tab. č. 3: Vybrané ukazatele vývoje stavebního spoření v letech 2000 – 2005 2000 Nově uzavřené smlouvy

Počet

Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv Smlouvy o stavebním spoření ve fázi spoření

Objem (tis. Kč)

Naspořená částka

Objem (mld. Kč)

Přírůstek (%)

Přírůstek (%) Počet Přírůstek (%)

Přírůstek (%) Počet

2001

2002

2003

2004

2005

1 115 926

1 373 258

1 293 890

2 097 338

314 650

430 233

23,1

23,1

-5,8

62,1

-85,0

36,7

139,4

136,9

146,7

200,5

222,8

227,9

-3,3

-1,8

7,2

36,7

11,1

2,3

3 424 580

4 196 408

4 870 620

6 300 831

5 899 300

5 573 874

22,2

22,5

16,1

29,4

-6,4

-5,5

110,400

133,309

180,190

236,815

287,077

328,987

17,9

20,8

35,2

31,4

21,2

14,6

373 463

465 824

568 920

685 740

786 483

857 875

30,2

24,7

22,1

20,5

14,7

9,1

31,011

37,023

46,308

63,597

84,184

108,063

17,7

19,4

25,1

37,3

32,4

28,4

Úvěry celkem Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Úvěry celkem Přírůstek Zdroj: www.acss.cz/cz/novinari/vyvoj-statistik/

29

Dílčí závěr: Provedená analýza vybraných ukazatelů stavebního spoření v letech 2000 – 2005 ukázala, že trh stavebního spoření byl velmi poznamenán novelou zákona platnou od 1.1. 2004. První tři sledované roky jsou obdobím rozvoje stavebního spoření, čemuž odpovídá i růst všech ukazatelů. Rok 2003 byl pro trh stavebního spoření rokem velmi významným. Stavební spořitelny zaznamenaly rekordní nárůst v počtu nových smluv i v objemu cílových částek. Poslední dva sledované roky lze charakterizovat jako postupné oživování trhu stavebního spoření.

5.2 Charakteristika poskytovatelů stavebního spoření V současné době působí na území České republiky celkem šest stavebních spořitelen a to: 1. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., 2. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 3. Českomoravská stavební spořitelna, a.s., 4. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., 5. HYPO stavební spořitelna, a.s., 6. Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. se sídlem v Praze zahájila svoji obchodní činnost 1. července 1994. V současné době patří do jednoho z kapitálově nejsilnějších seskupení na tuzemském trhu – Finanční skupiny České spořitelny. Toto členství garantuje klientům stavební spořitelny spolehlivost,

30

jistotu a důvěryhodnost. Spíše než její obchodní jméno je mezi obyvateli známé označení „ stavební spořitelna Buřinka“.

Akcionářská struktura Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. V tabulce č. 4. je znázorněna akcionářská struktura Stavební spořitelny

České spořitelny, a.s.

Tab. č. 4: Akcionářská struktura stavební spořitelny České spořitelny, a.s. Akcionář Podíl v % Česká spořitelna, a.s.

95

Bausparkasse der österreichischen Sparkassen Aktiengesellschaft

5


Z výše uvedené tabulky je patrné, že téměř 100 % vlastníkem Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. je Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. je největší bankou pro drobnou klientelu v České republice. Roku 2000 se stala členem nejsilnější finanční skupiny Erste Bank, která je jedním z největších evropských poskytovatelů finančních služeb a vedoucí retailová banka ve střední Evropě. Pětiprocentní

podíl

na

hlasovacích

právech

náleží

Bausparkasse

der österreichischen Sparkassen Aktiengesellschaft. Tato akciová společnost má sídlo v Rakousku a předmětem jejího podnikání je provozování bankovní činnosti.

Poslání Stavební spořitelny České spořitelny, a.s.: „Financujeme lepší bydlení pro každého“.

Poslání Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. je srozumitelné, krátké, ale podle mého názoru je zavádějící a nereálné. Z tohoto poslání mi totiž vyplývá, že stavební spořitelna poskytne peněžní prostředky každému klientovi, ale to podle mého názoru není v možnostech spořitelny. Ne každý klient totiž splňuje podmínky na získání prostředků k financování bydlení, což ale v podstatě poslání Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. slibuje.

31

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s. byla založena třemi významnými akcionáři a to Komerční bankou, a.s., BHW Holding AG s téměř 80letou historií na německém trhu stavebního spoření a Českou pojišťovnou a.s. Obchodní činnost zahájila dne 16. prosince 1993 pod názvem Všeobecná stavební spořitelna, a.s. V polovině roku 1995 byla společnost přejmenována na Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s. a od roku 1997 používá označení „Modrá pyramida“, které je zároveň registrováno jako ochranná známka.

Akcionářská struktura Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. V níže uvedené tabulce je znázorněna akcionářská struktura Modré

pyramidy stavební spořitelny, a.s.

Tab. č. 5: Akcionářská struktura Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. Podíl v % Akcionář Komerční banka, a.s.

100


100 % akcionářem Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. se stala Komerční banka, a.s. v říjnu roku 2006. Do této doby vlastnila Komerční banka pouze 40 %. Dalšími akcionáři byly BHW Holding AG (50%) a Česká pojišťovna, a. s. (10 %). Komerční banka, a.s. patří k nejvýznamnějším bankovním institucím nejen v České republice, ale i regionu střední a východní Evropy. Banka je součástí skupiny Société Générale, která je pátou největší bankovní skupinou v Eurozóně a jejich služeb využívá přes 20 miliónů klientů na celém světě.

Poslání Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s.:

Poslání této stavební spořitelny není zveřejněno ani na webových stránkách, ani v dokumentech spořitelny. Jediným možným zdrojem pro zjištění poslání se mi

32

tudíž jeví reklama ve veřejných sdělovacích prostředcích, zejména v televizi. Poslání Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. se mi ale bohužel nepodařilo zjistit, a proto jej nemůžu zhodnotit. Podle mého názoru by měla stavební spořitelna věnovat více pozornosti reklamě a propagování svého image.

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. působí na české trhu od září roku 1993. Svoji činnost zahájila jako AR stavební spořitelna. Jejími zakladateli byly Agrobanka Praha a.s. a Raiffeisen Bausparkasse GmbH (Vídeň). Do finanční skupiny Raiffeisen se zařadila v roce 1998 a následně došlo ke změně obchodního jména společnosti na Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

Akcionářská struktura Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. Tabulka č.

6

znázorňuje strukturu

akcionářů

Raiffeisen

stavební

spořitelny, a.s. platnou od roku 1998.

Tab. č. 6: Akcionářská struktura Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. Podíl v % Akcionář Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH

75

Raiffeisenbank, a.s.

25


Ze ¾ je Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. vlastněna Raiffeisen Bausparkassen Holding GmbH. Tento peněžní ústav je ve stoprocentním vlastnictví

rakouské společnosti Raiffeisen Bausparkasse Gesellscahft m.b.H.

Tato první rakouská stavební spořitelna se už od počátku 90. let angažovala za rozšíření ideje stavebního spoření a dnes má své zastoupení nejen v Rakousku, ale i v České republice, na Slovensku, nebo také v Rumunsku či Chorvatsku.

33

Druhým akcionářem Raiffeisen stavební spořitelna je Raiffeisenbank, a.s. Raiffeisenbank, a.s. je významným bankovním ústavem, který v České republice nabízí široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. Banka je součástí rakouské finanční skupiny Raiffeisen, která v České republice nabízí produkty a služby rovněž v oblasti pojištění a leasingu.

Poslání Raiffeisen stavební spořitelny, a.s.:

„Specialisté na bydlení“. Poslání Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. se mi zdá velmi vhodné. Je stručné, lehce zapamatovatelné, a proto se snadno dostává do povědomí obyvatel. Je z něj patrné, že se tato spořitelna považuje za specialisty v oblasti řešení bytových potřeb klientů. To dokazuje také to, že se tato formulace vyskytuje vždy pod názvem samotné spořitelny. Na základě tohoto poslání bych očekávala v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. odborné znalosti všech pracovníků a profesionální přístup ke klientům.

HYPO stavební spořitelna, a.s. HYPO stavební spořitelna, a.s. vznikla 24. ledna 1994 a svoji obchodní činnost zahájila dne 1. října 1994.

Akcionářská struktura HYPO stavební spořitelny,a.s. Následující tabulka ukazuje akcionářskou strukturu HYPO stavební

spořitelny, a.s.

Tab. č. 7: Akcionářská struktura HYPO stavební spořitelny, a.s. Akcionář Podíl v % HVB Bank Czech Republic a.s.

60

Vereinsbank Victoria Bauspar Aktiengesellschaft

40


34

Šedesáti procentní podíl v HYPO stavební spořitelně a.s. náleží HVB Bank Czech Republic a. s. Tato banka poskytuje své služby privátní i firemní klientele a rovněž působí v oblasti projektového, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. HVB Bank je dceřinnou společností rakouské Bank Austria Creditanstalt, která je členem UniCredit Group. Tato silná evropská bankovní skupina poskytuje své služby více než 28 milionům klientů v téměř 19 zemích světa. Čtyřicet procent HYPO stavební spořitelny a.s. je v rukou Vereinsbank Victoria Bauspar Aktiengesellschaft. Tato banka má sídlo v Mnichově a vznikla v roce 1999 sloučením dvou stavebních spořitelen: Heimstatt Bausparkasse a Vereinsbank Victoria Bauspar AG. První jmenovaná vznikla již v roce 1928 a patřila k nejstarším spořitelnám v Německu. Spořitelna Vereinsbank Victoria Bauspar AG vznikla až v roce 1991.

Poslání HYPO stavební spořitelny, a.s.:

„… tady jste doma“. Poslání HYPO stavební spořitelny, a.s. je podle mého názoru nejhůře formulované poslání ze všech stavebních spořitelen působících na českém trhu. Z poslání vůbec nevyplývá, že se spořitelna specializuje na poskytování peněžních prostředků na financování bydlení. Také pochybuji o tom, že poté co přijde klient do této stavební spořitelny, se bude cítit jako „doma“.

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Firma Wüstenrot je stavební spořitelna s nejdelší tradicí na evropském kontinentě. Vznikla v roce 1921 z tzv. „Spolku přátel“, založeným v městečku Wüstenrot Georgem Kroppem, tvůrcem principu stavebního spoření. Společnost Wüstenrot byla v České republice založena 10. 8. 1992. Dnes nabízí svým klientům „pod jednou střechou“ nejen stavební spoření, ale i životní a neživotní pojištění, hypoteční úvěry příp. i kombinaci těchto produktů.

35

Akcionářská struktura Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. V tabulce č. 8 je uvedena akcionářská struktura Wüstenrot stavební

spořitelny, a.s.

Tab. č. 8: Akcionářská struktura Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. Akcionář Podíl v % Wüstenrot & Württembergische AG

52,46

Wüstenrot Verwaltungsund Dienstleistungen GmbH

40,80

Kooperativa, pojišťovna, a.s.

6,16


Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. má nejrůznorodější strukturu akcionářů ze všech stavebních spořitelen působících na českém trhu. Největším akcionářem Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. je německý koncern Wüstenrot & Württembergische AG, který vznikl v roce 1999. Jako koncern zaměřený na produkty pro zajištění budoucnosti nabízí Wüstenrot & Württembergische AG soukromé klientele kompletní paletu produktů od financování bydlení a tvorbu jmění přes zabezpečení na stáří až po ochranu před rizikem. V rámci rakouské skupiny Wüstenrot spravuje kapitálové účasti společnost Wüstenrot Verwaltungsund Dienstleistungen GmbH a z tohoto důvodu je též akcionářem Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. Posledním a nejméně významným akcionářem Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. je Kooperativa, pojišťovna, a. s. Tato společnost je finančně silná univerzální pojišťovna, která nabízí kompletní pojišťovací služby nejen pro občany, ale i pro podnikatele, velké průmyslové, obchodní i finanční společnosti.

36

Poslání Wüstenrot stavební spořitelny, a.s.:

„Wüstenrot, Wüstenrot, řešení vašeho bydlení“. Také poslání Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. je možné nalézt pouze v reklamách vysílaných veřejnými sdělovacími prostředky, a proto to považuji spíše za reklamní slogan, než za samotné poslání stavební spořitelny. Je však mnohem lépe formulované, než např. poslání HYPO stavební spořitelny, a.s., protože je z něj patrné, že se Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. zaměřuje na financování bydlení a svým klientům pomáhá vyřešit jejich problémy spojené s vlastním bydlením.

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. byla založena dne 26. června 1993. Mateřskou společností je ČSOB, a. s. ČSOB, a.s. a její dceřinné společnosti tvoří „skupinu ČSOB“. Konečnou mateřskou společností je KBC Group NV, registrovaná v Belgii. Spořitelna a dceřinné společnosti konečné mateřské společnosti KBC Group NV, tvoří „skupinu KBC“. Veřejnosti je tato spořitelna známa spíše pod označením „spoření s Liškou“ než pod jejím obchodním jménem.

Akcionářská struktura Českomoravské stavební spořitelny, a.s. V tabulce č. 9 je uvedena struktura akcionářů Českomoravské stavební

spořitelny, a.s.

Tab. č. 9: Akcionářská struktura Českomoravské stavební spořitelny, a.s. Podíl v % Akcionář Československá obchodní banka, a.s.

55

Bausparkasse Schwäbich Hall AG

45


37

Více jak 50 % podíl náleží ČSOB, a.s, která uvedený podíl získala po převzetí Investiční a poštovní banky, a. s. v roce 2000. ČSOB, a.s. působí na dvou národních trzích a to na českém a slovenském trhu. Jako universální banka nabízí plný rozsah bankovních služeb jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. Zbývajících 45 % náleží Bausparkasse Schwäbich Hall AG. Tato banka je největší stavební spořitelnou v Německu a je součástí skupiny poskytující rozsáhlé finanční služby. V roce 2005 realizovala obchody se stavebním financováním ve výši přesahující 12 miliard EUR.

Poslání Českomoravské stavební spořitelny, a.s.:

„Na těchto základech můžete stavět“. Poslání Českomoravské stavební spořitelny, a.s. je podle mého názoru nejlépe formulované poslání ze všech stavebních spořitelen působících na českém trhu. Vyplývá mi z něj, že tato spořitelna je stabilní peněžní ústav stojící na pevných základech, schopný pomáhat svým klientům zajistit si vlastní bydlení. Poslání je stručné, jasné a velmi lehce zapamatovatelné, k čemuž jistě přispívá i melodická reklamní znělka.

Dílčí závěr: Téměř všechny stavební spořitelny vznikly v České republice v roce 1993 současně se schválením zákona o stavebním spoření. Pouze Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. a HYPO stavební spořitelna, a.s. zahájily svoji činnost o rok později. České stavební spořitelny jsou součástí významných finančních skupin působících téměř v celé Evropě. Stejně jako jiné firmy mají i stavební spořitelny definována svá poslání. Některá hodnotím velmi kladně, např. poslání Raiffeisen stavební spořitelny, a. s. nebo Českomoravské stavební spořitelny, a.s. Naopak nejhůře formulované poslání je podle mého názoru poslání HYPO stavební spořitelny, a.s.

38

6 Finanční analýza Hlavním úkolem finanční analýzy je komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace společnosti. Finanční analýza poukazuje nejen na silné stránky podniku, ale zároveň pomáhá odhalit případné poruchy ve finančním hospodaření. Cílem této analýzy je získat představu o finanční důvěryhodnosti a spolehlivosti podniku, finančním potenciálu pro budoucí vývoj a celkovém finančním zdraví. Sledování ukazatelů finanční analýzy a snaha o jejich pozitivní vývoj by měly být hlavním cílem každého podnikového managementu [7]. Finanční analýza sama o sobě není nástrojem změny ekonomické situace banky, ale je nástrojem k poznání ekonomického stavu banky vzhledem ke konkurenci nebo vzhledem k minulému či plánovanému vývoji [1]. Možnosti a rozsah práce neumožňují provést celkovou finanční analýzu jednotlivých stavebních spořitelen, a proto se ve své diplomové práci zaměřím na ukazatele:

rentability,

produktivity,

likvidity,

ukazatele kapitálové přiměřenosti.

6.1 Ukazatele rentability Tato skupina ukazatelů se orientuje na analýzu dosaženého hospodářského výsledku banky. Ukazatele bankovní rentability označované též jako ukazatele výnosnosti vypovídají o vztahu mezi výsledky hospodaření a vloženými vlastními zdroji či aktivy. Patří do tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, neboť využívají údajů jak z Rozvahy, tak z Výkazu zisků a ztát.

39

6.1.1 Rentabilita bankovních aktiv Tento ukazatel posuzuje efektivnost hospodaření s celkovým kapitálem, tzn. vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Následující tabulka zachycuje vývoj ROAA ve Stavební spořitelně České spořitelny, a. s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 10: Vývoj ROAA Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAA v % 0,67 1,23 0,75 0,39 0,55

2005 0,84


Ukazatel ROAA Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. se téměř ve všech sledovaných letech pohybuje pod hranicí 1 %, což odpovídá průměrné hodnotě v odvětví stavebních spořitelen. Pouze v roce 2001 dosáhl ukazatel ROAA hodnoty 1,23 %. Toto zvýšení bylo způsobeno nárůstem zisku o více než 200 % oproti roku 2000, přičemž hodnota aktiv se zvýšila oproti ostatním rokům jen nepatrně – cca o 10 %. V ostatních sledovaných letech hodnota aktiv rostla meziročně v průměru cca o 20 %. Hodnota ukazatele ROAA v podstatě kopíruje vývoj zisku ve stavební spořitelně. Pokles zisku a tedy i ROAA v letech 2002 a 2003 je způsoben růstem nákladů uvnitř stavební spořitelny a také nasyceností trhu stavebního spoření. V letech 2004 a 2005 se začaly projevovat investice do rozvoje stavební spořitelny – zkvalitnění řízení a pokles administrativních nákladů, což se pozitivně projevilo v růstu zisku a následně i v růstu ROAA.

40

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 11 znázorňuje vývoj ROAA Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 11: Vývoj ROAA Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAA v % 1,05 0,81 0,70 0,58 0,07

2005 0,50


Hodnota ROAA Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. má téměř ve všech sledovaných letech klesající charakter. Tato skutečnost je zejména způsobena klesající úrovní zisku a neustálým růstem hodnoty aktiv. Velmi nízká hodnota ukazatele ROAA v roce 2004 je způsobena neočekávaným nárůstem nákladů z důvodu tvorby rezervy na pokutu uloženou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a mimořádným vrácením poplatků klientům. Dále také došlo k výraznému nárůstu ostatních provozních nákladů. V roce 2005 došlo k růstu poskytnutých úvěru o téměř 50 %, což se pozitivně projevilo ve výši zisku a následně i v hodnotě ROAA.

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 12 je zachycen vývoj ROAA Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 12: Vývoj ROAA Raiffeisen stavební spořitelny, a.s 2000 2001 2002 2003 2004 ROAA v % 0,04 0,12 1,11 0,31 0,5

2005 0,45


Vývoj ukazatele ROAA v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. ve sledovaných letech v podstatě kopíroval vývoj zisku stavební spořitelny. Velmi nízká hodnota tohoto ukazatele v roce 2000 je způsobena zvýšením nákladů uvnitř spořitelny díky investicím do rozvoje moderních technologií. Naopak nejvyšší hodnota

41

ROAA 1,11 % byla dosažena v roce 2002 z důvodu růstu zisku zapříčiněného nárůstem výnosů, zejména úrokových. Hodnota aktiv v letech 2000 – 2005 meziročně rostla o cca 5,5 mld. Kč.

HYPO stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka zachycuje vývoj ukazatele ROAA HYPO stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 13: Vývoj ROAA HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 ROAA v % 0,96 1,15 1,07 1,01

2004 0,31

2005 0,46


HYPO stavební spořitelna, a.s. jako jediná stavební spořitelna překročila jednoprocentní hodnotu ROAA hned ve třech letech a dosáhla tak v tomto období vysoce nadprůměrných hodnot ukazatele ROAA. Důvodem byl zřejmě nárůst poskytnutých úvěrů, který způsobil růst úrokových výnosů meziročně v průměru o 30 %, přičemž u ostatních stavebních spořitelen byl meziroční nárůst výnosů z úroků mezi 10 % - 20 %. Současně náklady na úroky zaznamenaly v letech 2001 – 2003 v HYPO stavební spořitelně, a.s. nižší meziroční růst oproti ostatním stavebním spořitelnám. Pokles ROAA v dalších letech byl způsoben poklesem zisku. Vývoj hodnoty aktiv je charakteristický neustálým růstem, meziročně v průměru o 36 %.

42

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 14 znázorňuje vývoj ROAA Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 14: Vývoj ROAA Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAA v % 0,15 0,3 0,59 0,62 0,46

2005 0,58


Vývoj hodnoty ukazatele ROAA ve stavební spořitelně Wüstenrot se odvíjel od vývoje zisku ve sledovaných letech. Nejvyšší hodnoty ROAA bylo dosaženo v roce 2003 zejména proto, že v tomto roce Wüstenrot stavební spořitelna a.s. financovala 2x více projektů až v trojnásobném objemu než v ostatních letech, což se pozitivně projevilo v růstu zisku a následně i v růstu hodnoty ROAA. Nejnižší hodnota ROAA – 0,15 % byla vykázána v prvním sledovaném roce. Důvodem bylo dosažení nejnižšího zisku ve sledovaných letech. Stejně jako v ostatních stavebních spořitelnách i ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. hodnota aktiv ve sledovaných letech neustále rostla a to průměrně cca o 20 %.

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 15 je zachycen vývoj ROAA Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 15: Vývoj ROAA Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAA v % 0,96 1,02 1,09 0,47 0,38

2005 0,65


Českomoravské

stavební

spořitelně,

a.s.

se

podařilo

přesáhnout

jednoprocentní hodnotu ROAA v letech 2001 a 2002 a hodnota ROAA tak dosáhla nadprůměrných hodnot. Důvodem byl zřejmě růst zisku způsobený

43

zejména poklesem provozních nákladů, výrazným zvýšením rozvahové položky rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek a v neposlední řadě i růst úrokových výnosů díky růstu poskytnutých úvěrů. Zvýšení hodnoty ROAA v posledním sledovaném roce je zapříčiněno výrazným nárůstem hospodářského výsledku, přičemž hodnota aktiv v tomto roce zaznamenala jen nepatrný nárůst v porovnání s rokem předcházejícím.

Srovnání dosažených výsledků s průměrnou hodnotou ROAA v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 16: Srovnání hodnot ROAA stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví 2000 Českomoravská stavební spořitelna, a. s. HYPO stavební spořitelna, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. ROAA za odvětví Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.

2001

2002

2003

2004

2005

0,96

1,02

1,09

0,47

0,38

0,65

0,96

1,15

1,07

1,01

0,31

0,46

0,67

1,23

0,75

0,39

0,55

0,84

0,75

0,89

0,91

0,50

0,38

0,63

1,05

0,81

0,70

0,58

0,07

0,50

0,04

0,12

1,11

0,31

0,5

0,45

0,15

0,3

0,59

0,62

0,46

0,58

Zdroj: Vlastní práce. Pozn.: Hodnoty jsou uvedeny v %.

44

Graf č. 1: Srovnání hodnot ROAA stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví Vývoj ROAA v odvětví stavebních spořitelen 1,2

Hodnota ROAA

1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2000

2001

2002

Rok

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Wustenrot stavební spořitelna, a.s. Průměrná hodnota ROAA za odvětví

2003

2004

2005

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. HYPO stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s.


Z tabulky i uvedeného grafu je

patrné, že vývoj ROAA v odvětví

stavebních spořitelen zaznamenal v letech 2000 – 2005 různorodý vývoj. Zatímco v prvních sledovaných letech se hodnoty ROAA jednotlivých stavebních spořitelen velmi odlišují od průměrné hodnoty, od roku 2003 se hodnoty tohoto ukazatele přibližují jeho průměrné hodnotě. Výjimku tvoří pouze Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. v roce 2004, kdy její ROAA bylo o více než 400 % nižší než průměrná hodnota v tomto roce. Tato skutečnost je způsobena výrazným poklesem zisku zejména z důvodu růstu neočekávaných výdajů – tvorby již zmiňované rezervy a vrácení poplatků klientům. Vysoce podprůměrná hodnota ROAA je dosažena v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. v letech 2000 – 2001. Podle mého názoru je to proto, že obě spořitelny dosáhly nejnižších zisků ve srovnání s ostatními spořitelnami zejména proto, že poskytly nižší objem úvěrů a současně objem jejich vkladů převýšil objem úvěrů několikanásobně více než tomu bylo u ostatních stavebních spořitelen. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. navíc v uvedených letech investovala značné prostředky do modernizace

45

a zavedení nových technologií, což se negativně projevilo ve výši zisku v tomto období. Vůbec nejvyšší hodnotu ROAA, která přesáhla průměrnou hodnotu o více než 30 % dosáhla Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. v roce 2001 zřejmě proto, že poskytla největší objem úvěrů ze všech stavebních spořitelen, což se pozitivně projevilo v jejím hospodářském výsledku a následně i v hodnotě ROAA.

Dílčí závěr: Vývoj průměrné hodnoty ROAA v odvětví stavebních spořitelen odrážel situaci na trhu stavebního spoření. V letech 2000 – 2002 neustále rostl zájem klientů o stavební spoření a stavební spořitelny tak zaznamenaly nárůst nejen vkladů, ale i poskytnutých úvěrů. Vlivem novely zákona, ale především vlivem nízkých úrokových sazeb u hypotečních úvěrů dochází od roku 2002 k poklesu zájmu o úvěry ze stavební spoření, což se negativně projevilo ve výsledcích spořitelen. Od roku 2004 opět dochází k oživení zájmu klientů o stavební spoření zejména díky možnosti kombinace úvěru ze stavebního spoření a hypotečního úvěru. Jako nejvýkonnější stavební spořitelnu v oblasti ROAA hodnotím Českomoravskou stavební spořitelnu, a.s. Hodnota ROAA u této stavební spořitelny se až do roku 2003 pohybuje nad průměrnou hodnotou a od roku 2003 v podstatě kopíruje průměr v odvětví. Naopak nejhorší výsledek vykazuje Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., jejíž ROAA se až na roky 2003 a 2004 pohybuje pod průměrnou hodnotou tohoto ukazatele.

46

6.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu, někdy označovaná jako výnos na vlastní jmění, vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak byly prostředky, které do podniku vložili, zhodnoceny. ROAE je rovněž důležitým ukazatelem pro potencionální investory. Pokud je její hodnota dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, investor se bude snažit investovat svůj kapitál jinde výhodněji.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Tabulka č. 17 zachycuje vývoj ROAE Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 17: Vývoj ROAE Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAE v % 14,63 28,87 22,97 14,69 23,19

2005 33,95


ROAE Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. se v letech 2000 – 2005 pohybovala v průměru okolo 23 %

a její vývoj odpovídal vývoji zisku.

Nejnižších hodnot tohoto ukazatele dosáhla spořitelna v letech 2000 a 2003. Důvodem byla nejnižší hodnota hospodářského výsledku ve sledovaných letech. Současně došlo v roce 2000 k poklesu vlastního kapitálu z důvodu více než polovičního poklesu zisku oproti roku předcházejícímu. V druhém zmiňovaném roce byl vlastní kapitál navýšen o téměř 13 % díky zvýšení hodnoty rezervního fondu. Nejvyšší hodnoty ROAE dosáhla stavební spořitelna v roce 2005. Přestože se vlastní kapitál zvýšil o více než 34 %, hospodářský výsledek dosáhl nejvyšších hodnot ve sledovaných letech (oproti roku 2000 vzrostl zisk téměř čtyřnásobně), což se pozitivně projevilo v hodnotě ROAE.

47

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. V následující tabulce je uveden vývoj ROAE

Modré pyramidy stavební

spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 18: Vývoj ROAE Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAE v % 20,89 18,7 18,07 17,41 2,5

2005 20,4


Hodnota

ROAE

Modré

pyramidy

stavební

spořitelny,

a.s.

se

ve sledovaných letech pohybovala okolo 20 %. Výjimku tvoří pouze rok 2004, kdy hodnota poklesla až na úroveň 2,5 %. Přestože v tomto roce došlo ke snížení vlastního kapitálu, což by se za jinak nezměněných podmínek projevilo v růstu ROAE, abnormální pokles zisku se negativně projevil v hodnotě tohoto ukazatele a ta klesla k již zmiňovaným 2,5 %. Nejvyšších hodnot ROAE dosáhla stavební spořitelna v prvním a posledním sledovaném roce díky dosažení nejvyšších hospodářských výsledků, přičemž objem vlastního kapitálu se mezi lety 2000 – 2005 zvýšil pouze o cca 15 %. Ostatní spořitelny zaznamenaly nárůst vlastního kapitálu v tomto období od cca 28 % do téměř 100 %.

Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Tabulka č. 19 ukazuje vývoj ROAE Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 19: Vývoj ROAE Raiffeisen stavební spořitelny, a.s 2000 2001 2002 2003 2004 ROAE v % 0,71 2,41 23,77 8,43 15,36 Zdroj: Vlastní práce.

48

2005 14,57

Vývoj ROAE Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. odrážel vývoj zisku ve sledovaných letech. Výjimku tvoří pouze rok 2005, kdy přestože došlo k mírnému růstu hospodářského výsledku hodnota ROAE zaznamenala pokles. Důvodem této skutečnosti je navýšení vlastního kapitálu způsobeného zvýšením hodnoty rezervního fondu téměř o 23 %. Nízká hodnota ROAE v prvních dvou sledovaných letech je zřejmě zapříčiněna nižší úrovní zisku než v ostatních letech z důvodu zvýšeného objemu nákladů uvnitř stavební spořitelny – investice do rozvoje moderních technologií. Nejvyšší hodnoty ROAE dosáhla Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. v roce 2002 díky dosažení nejvyššího hospodářského výsledku ve sledovaných letech, přičemž vlastní kapitál se zvýšil pouze o uvedený zisk. Ostatní položky vlastního kapitálu zaznamenaly jen mírný nárůst.

HYPO stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka zachycuje vývoj ukazatele ROAE HYPO stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 20: Vývoj ROAE HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 ROAE v % 7,22 13,09 17,76 23,40

2004 9,89

2005 19,59


Vývoj ROAE HYPO stavební spořitelny, a.s. se odvíjel od hospodářského výsledku této spořitelny. Hodnota tohoto ukazatele dosahovala průměrné výše okolo 15 %. Nejnižší hodnota ROAE byla v roce 2000, kdy spořitelna dosáhla nejnižší úrovně zisku ve sledovaných letech. Naopak nejvyšší hospodářský výsledek vykázala stavební spořitelna v roce 2003, čemuž odpovídá i dosažení nejvyšší hodnoty ROAE. Vlastní kapitál se v letech 2000 – 2003 měnil pouze v závislosti na dosaženém zisku, ostatní položky zůstaly zcela beze změny. Přestože došlo v roce 2004 k poklesu vlastního kapitálu, hodnota ROAE dosáhla druhé nejnižší hodnoty díky poklesu zisku o více než polovinu oproti roku předcházejícímu.

49

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 21 znázorňuje vývoj ROAE Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 21: Vývoj ROAE Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAE v % 1,93 4,96 13,79 15,67 13,89

2005 20,00


Hodnota ROAE Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. má téměř po celé sledované období rostoucí charakter. Výjimkou je pouze rok 2004, kdy hodnota ROAE poklesla oproti roku předcházejícímu o více než 12 %, což je způsobeno poklesem zisku o cca 10 % doprovázeného mírným nárůstem vlastního kapitálu. Hodnota ROAE tak v podstatě odrážela vývoj zisku této spořitelny. Extrémní hodnoty ROAE odpovídají dosažení nejnižší a nejvyšší hodnoty hospodářského výsledku v daných letech. S výjimkou roku 2002 hodnota vlastního kapitálu zaznamenala rostoucí trend. Pokles v uvedeném roce je zapříčiněn zánikem položky vlastní akcie a snížením hodnoty kapitálových fondů.

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 22 je zachycuje vývoj ROAE Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 22: Vývoj ROAE Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 ROAE v % 13,30 15,48 19,92 8,73 10,15 Zdroj: Vlastní práce.

50

2005 20,06

Vývoj hodnoty ukazatele ROAE v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. se odvíjel od vývoje hospodářského výsledku této spořitelny. Průměrná hodnota tohoto ukazatele se ve sledovaných letech pohybovala okolo 15 %. Nejnižší ROAE byla dosažena v roce 2003 díky vykázání nejnižšího hospodářského výsledku ve sledovaných letech a současně došlo k navýšení vlastního kapitálu o téměř 9 %. Růst zájmu klientů o řešení bytových potřeb prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření se pozitivně projevil v zisku Českomoravské stavební spořitelny, a.s., jehož hodnota v roce 2005 vzrostla oproti roku předcházejícímu o 97 %. To se samozřejmě projevilo v růstu ROAE, jehož hodnota dosáhla 20,06 %, což je téměř o dvojnásobek než v roce 2004.

Srovnání dosažených výsledků s průměrnou hodnotou ROAE v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 23: Srovnání hodnot ROAE stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a. s. ROAE za odvětví HYPO stavební spořitelna, a. s. Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

14,63

28,87

22,97

14,69

23,19

33,95

20,89

18,7

18,07

17,41

2,5

20,4

13,30

15,48

19,92

8,73

10,15

20,06

12,53

16,79

20,12

13,02

12,76

22,74

7,22

13,09

17,76

23,40

9,89

19,59

0,71

2,41

23,77

8,43

15,36

14,57

1,93

4,96

13,79

15,67

13,89

20,00


51

Graf č. 2: Srovnání hodnot ROAE stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví Vývoj ROAE v odvětví stavebních spořitelen 35

Hodnota ROAE

30 25 20 15 10 5 0 2000

2001

2002

2003

Rok Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Wustenrot stavební spořitelna, a.s. Průměrná hodnota ROAE za odvětví

2004

2005



Tabulka č. 23 a graf č. 2 zachycují vývoj ROAE jednotlivých stavebních spořitelen v porovnání s průměrnou hodnotou tohoto ukazatele v celém odvětví stavebních spořitelen. Je patrné, že na rozdíl od ROAA se hodnoty ROAE jednotlivých stavebních spořitelen velmi odlišují od průměrné hodnoty ROAE. Velmi podprůměrných hodnot dosáhla Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. a Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. v prvních dvou sledovaných letech zejména z důvodu nízkého objemu zisku způsobeného nižším objemem poskytnutých úvěrů, a tedy i úrokových výnosů, ve srovnání s ostatními spořitelnami v odvětví. Velký propad ROAE v roce 2004 u Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. (o více než 10 % pod průměrnou hodnotu) je zapříčiněn

již zmiňovaným

nárůstem neočekávaných nákladů uvnitř společnosti, který byl způsoben rozhodnutím Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

52

Vysoce nadprůměrných hodnot dosáhla Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. téměř ve všech sledovaných letech. Pouze v roce 2003 byla hodnota ROAE HYPO stavební spořitelny, a.s. o necelých 9 % vyšší než ve Stavební spořitelně České spořitelny, a.s. Nárůst ROAE v HYPO stavební spořitelně, a.s. byl způsobený až trojnásobných navýšením objemu poskytnutých úvěrů, což se pozitivně projevilo v hospodářském výsledku a následně i v růstu ROAE.

Dílčí závěr: Stejně jako průměrná hodnota ROAA, tak i průměrná hodnota ROAE se odvíjela od situace na trhu stavebního spoření ve sledovaných letech 2000 – 2005. Jednoznačně nejlepší stavební spořitelnou v oblasti ukazatele ROAE se ukázala Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., protože jako jediná se po celé sledované období pohybuje nad průměrnou hranicí tohoto ukazatele. To svědčí o velmi dobrém zhodnocení vlastních prostředků a akcionáři této spořitelny mohou být se zhodnocením svých investovaných prostředků nadmíru spokojeni. Nejhůře se v oblasti ukazatele ROAE umístili Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. a Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Obě tyto spořitelny, resp. hodnota jejich ROAE, se převážně pohybuje pod průměrnou hodnotou tohoto ukazatele. Největší odchylku od průměru vykázaly obě spořitelny v prvních dvou sledovaných letech zřejmě proto, že v letech 2000 – 2001 dosáhly vůbec nejnižších hospodářských výsledků ze všech stavebních spořitelen ve sledovaných letech.

53

6.2 Ukazatele produktivity V současných konkurenčních podmínkách tvoří významnou skupinu ukazatele produktivity bankovního podnikání. Jde o skupinu ukazatelů odrážejících kvalitu manažerského řízení banky [1]. Obecně se produktivita počítá jako poměr mezi výstupem a vstupem. Mezi základní zdroje růstu produktivity lze zařadit například technický rozvoj – nové technologie, nová technika, dokonalejší organizace výrobních činitelů – např. rozmístění pracovníků a zvýšení kvalifikace pracovníků.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. V následující tabulce je zachycen vývoj produktivity Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 24: Vývoj produktivity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Produktivita v tis. Kč 597,50 1203,86 931,00 664,47 1314,29 2764,96 Zdroj: Vlastní práce.

Vývoj produktivity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. má až na období 2002 a 2003 rostoucí charakter. Krátkodobé zvýšení zaměstnanců a pokles zisku způsobený růstem nákladů uvnitř spořitelny (přijetí nové marketingové strategie, otevření nové administrativní budovy) měly za následek pokles produktivity v daných letech. V roce 2003 byly provedeny změny v oblasti představenstva. Nové vedení společnosti zahájilo personální změny za účelem snížení počtu zaměstnanců. Tento cíl je úspěšně naplňován a díky poklesu počtu zaměstnanců a růstu hospodářského výsledku produktivita od roku 2004 zaznamenala podstatný nárůst (zisk na zaměstnance se v roce 2005 zvýšil o více než 300 % oproti roku 2003).

54

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 25 znázorňuje vývoj produktivity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 25: Vývoj produktivity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Produktivita v tis. Kč 683,33 571,11 519,71 589,12 88,30 743,35 Zdroj: Vlastní práce.

Produktivita Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. zaznamenala ve sledovaných letech různorodý vývoj a byla ovlivněna zejména úrovní hospodářského výsledku, poněvadž počet zaměstnanců vykazoval téměř ve všech letech jen nepatrné změny. Výjimkou je pouze rok 2002 ve kterém se počet zaměstnanců zvýšil o cca 9 %, což se projevilo v relativně mírném poklesu produktivity. Nejnižší hodnotu produktivity dosáhla stavební spořitelna v roce 2004. Stejně jako ostatní ukazatele, byla i úroveň produktivity ovlivněna výrazným a mimořádným poklesem zisku, přičemž počet zaměstnanců zůstal zcela beze změny. Naopak nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele vykázala spořitelna v roce 2005, rovněž díky úrovni hospodářského výsledku, který dosáhl nejvyšší hodnoty ve sledovaných letech.

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 26 zachycuje vývoj produktivity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 26: Vývoj produktivity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s 2000 2001 2002 2003 2004 Produktivita v tis. Kč 13,06 68,27 935,88 407,64 790,29 Zdroj: Vlastní práce.

55

2005 780,94

Zisk na zaměstnance se v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí od 13 000 ,- až do téměř 1 mil. Kč. Důvodem tohoto velkého rozpětí je významný rozdíl v extrémních hodnotách ukazatele produktivity. Minimální hodnota (13 060,- Kč) byla dosažena v roce 2000 zejména z důvodu nízké úrovně zisku a relativně vysokého počtu zaměstnanců (více než 36 % oproti průměrnému počtu v odvětví stavebních spořitelen v daném roce). Od tohoto roku dochází k postupnému snižování počtu zaměstnanců, což se současně s růstem zisku pozitivně projevuje v růstu produktivity. Nejvyšší hodnoty byly vykázány v posledních dvou sledovaných letech. Poněvadž se počet zaměstnanců od roku 2003 téměř nezměnil, zvýšení produktivity je způsobeno navýšením hospodářského výsledku v letech 2004 a 2005.

HYPO stavební spořitelna, a. s. Následující tabulka zachycuje vývoj produktivity HYPO stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 27: Vývoj produktivity HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Produktivita v tis. Kč 826,23 1371,14 1603,39 1631,26 552,16

2005 915,69


Vývoj produktivity HYPO stavební spořitelny, a.s. koresponduje s vývojem hospodářského

výsledku

této

spořitelny.

Přestože

počet

zaměstnanců

ve sledovaném období neustále roste, což by za jinak nezměněných podmínek vedlo k poklesu produktivity, růst zisku až do roku 2003 zapříčinil každoroční zvyšování tohoto ukazatele. Pokles zisku a výrazné zvýšení počtu zaměstnanců v letech 2004 a 2005 způsobilo snížení produktivity v daném období. Nejnižší produktivita byla dosažena v roce 2004, důvodem byl výrazný pokles hospodářského výsledku díky tvorbě rezervy na případný závazek plynoucí z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

56

Wüstenrot stavební spořitelna, a. s. Tabulka č. 28 znázorňuje vývoj produktivity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 28: Vývoj produktivity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Produktivita v tis. Kč 103,23 280,57 685,88 669,85 562,83

2005 827,91


Vývoj produktivity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. je obdobný s vývojem tohoto ukazatele v HYPO stavební spořitelně, a.s., poněvadž jeho hodnota rovněž koresponduje s velikostí hospodářského výsledku v daných letech. Přestože Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. zaměstnávala v roce 2005 největší počet pracovníků, dosažení nejvyšší úrovně zisku zapříčinilo i dosažení nejvyšší produktivity, která oproti roku 2000 vzrostla až osminásobně.

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. V následující tabulce je uveden vývoj produktivity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 29: Vývoj produktivity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Produktivita v tis. Kč 854,77 1038,37 1310,97 665,54 646,15 1279,57 Zdroj: Vlastní práce.

Vývoj produktivity v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. zaznamenal do poloviny sledovaného období neustálý růst. Následný téměř poloviční pokles v letech 2003 a 2004 byl způsoben téměř polovičním snížením zisku a současně došlo oproti ostatním rokům k relativně vysokému nárůstu počtu zaměstnanců. Díky rostoucímu zájmu klientů o úvěry Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v roce 2005 dosáhla spořitelna v porovnání s ostatními lety velmi dobrých

57

hospodářských výsledků, přičemž počet jejích pracovníků zůstal téměř bez změny. To se pozitivně projevilo v navýšení produktivity o téměř 50 % oproti roku 2004.

Srovnání dosažených výsledků s průměrnou produktivitou

v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 30: Srovnání produktivity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví 2000 HYPO stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Průměrná produktivita v odvětví Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

2001

2002

2003

2004

2005

826,23

1371,14

1603,39

1631,26

552,16

915,69

597,50

1203,86

931,00

664,47

1314,29

2764,96

854,77

1038,37

1310,97

665,54

646,15

1279,57

619,15

848,22

1019,94

690,56

713,62

1427,23

683,33

571,11

519,71

589,12

88,30

743,35

13,06

68,27

935,88

407,64

790,29

780,94

103,23

280,57

685,88

669,85

562,83

827,91

Zdroj: Vlastní práce. Pozn.: Hodnoty jsou uvedeny v tis Kč.

58

Graf č. 3: Srovnání produktivity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Hodnota ukazatele

Vývoj produktivity v odvětví stavebních spořitelen 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 2000

2001

2002

Rok

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Wustenrot stavební spořitelna, a.s. Průměrná produktivita v odvětví

2003

2004

2005



V tabulce č. 30 a grafu č.3 je znázorněn vývoj produktivity jednotlivých stavebních spořitelen současně s průměrnou hodnotou tohoto ukazatele v celém odvětví stavebních spořitelen. Na první pohled je patrné, že v letech 2000 – 2003 se od průměrné hodnoty směrem nahoru velmi odlišuje produktivita HYPO stavební spořitelny, a.s. Důvod je podle mého názoru ten, že tato spořitelna má po celé sledované období stav zaměstnanců pod průměrným počtem zaměstnanců v celém odvětví stavebních spořitelen,

přičemž

objemem

zisku

a

aktiv

je

relativně

srovnatelná

např. s Wüstenrot stavební spořitelnou, a.s., která má naopak nejnižší produktivitu ze všech stavebních spořitelen působící na českém trhu. To ukazuje na vysokou produktivitu pracovníků HYPO stavební spořitelny, a.s. Na druhé straně je ale možné, že nízký počet vlastních pracovníků spořitelny může být způsoben tím, že má tato spořitelna vyšší podíl obchodních zástupců pracujících na základě živnostenského listu, a jejichž produktivita není zahrnuta do hodnoty tohoto ukazatele stavební spořitelny. Výrazný pokles v roce 2004 byl způsoben více než polovičním poklesem zisku a současně došlo k výraznému navýšení počtu

59

zaměstnanců. V posledních dvou sledovaných letech se výrazně nad průměrnou produktivitou rovněž pohybuje Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Důvodem je

podstatný pokles zaměstnanců spořitelny a také skutečnost, že

v letech 2004 a 2005 zaznamenala stavební spořitelna výrazný nárůst hospodářského výsledku. Pod průměrnou produktivitou se ve sledovaných letech pohybují hned tři stavební spořitelny: Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. a Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Podle mého názoru by bylo účelné, provést v těchto společnostech určité personální změny směřující k poklesu vlastních pracovníků a růstu produktivity stávajících zaměstnanců.

Dílčí závěr: Průměrná hodnota produktivity korespondovala se situací na trhu stavebního spoření a s vývojem počtu zaměstnanců v odvětví stavebních spořitelen. Klesající trend v počtu zaměstnanců a rozvoj stavebního spoření způsobil růst produktivity v prvních třech sledovaných letech. Mírný růst průměrného počtu zaměstnanců v odvětví stavebních spořitelen a pokles zájmu o stavební spoření zapříčinil pokles tohoto ukazatele v letech 2003 a 2004.

Rok 2005 lze označit jako

opětovný rozmach stavebního spoření díky němuž došlo k zvýšení zisku všech spořitelen a následně došlo k růstu produktivity tohoto odvětví. Průměrná produktivita byla v roce 2005 značně ovlivněna velkým nárůstem produktivity ve Stavební spořitelně České spořitelny, a.s. Jako nejvýkonnější stavební spořitelnu v oblasti produktivity jsem zvolila HYPO stavební spořitelnu, a.s. a Stavební spořitelnu České spořitelny, a.s., která, přestože se ve většině sledovaných letech pohybuje okolo průměrné produktivity, byla jako nejvýkonnější zvolena z důvodu vysoce nadprůměrných hodnot v posledních dvou sledovaných letech, což naznačuje pozitivní budoucí vývoj produktivity této spořitelny. Naopak možný negativní budoucí vývoj produktivity HYPO stavební spořitelny, a.s. naznačuje hodnota produktivity v letech 2004

60

a 2005. Přestože v roce 2005 produktivita vzrostla rozdíl mezi produktivitou této spořitelny a průměrnou hodnotou se zvětšuje. Vyhodnotit nejméně produktivní stavební spořitelnu bylo složité, poněvadž hned tři spořitelny se téměř po celé sledované období pohybují pod průměrnou hodnotou tohoto ukazatele. Přesto jako nejméně produktivní hodnotím Wüstenrot stavební spořitelnu, a.s., protože ani v jednom sledovaném roce nepřekročila průměrnou produktivitu v odvětví.

6.3 Ukazatele bankovní likvidity Obecně likvidita vyjadřuje schopnost obchodní banky dostát svým splatným závazkům. Ohrožení platební schopnosti může přivést jakoukoli firmu a tedy i stavební spořitelnu až k bankrotu, a je tedy nutné věnovat této schopnosti značnou pozornost. K zabezpečení likvidity proto banky vytvářejí rezervy a jsou povinny podávat ČNB měsíčně přehled o své likviditě. Mezi základní ukazatele bankovní likvidity lze zařadit ukazatel okamžité likvidity a ukazatel běžné likvidity.

6.3.1 Ukazatel okamžité likvidity Okamžitá likvidita udává momentální platební schopnost banky. Tento ukazatel nejpřesněji charakterizuje platební pohotovost, tj. schopnost firmy krýt svými peněžními prostředky své běžné potřeby.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Následující tabulka znázorňuje vývoj okamžité likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

61

Tab. č. 31: Vývoj okamžité likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Okamžitá likvidita 23,39 19,40 0,76 0,77 1,08 5,30 Zdroj: Vlastní práce.

Vysoká hodnota okamžité likvidity v prvním sledovaném roce je způsobena vysokým objemem peněžních rezerv u ČNB ve srovnání s ostatními roky. Současně nízký objem okamžitě splatných závazků se projevil ve zvýšené hodnotě tohoto ukazatele. V dalším roce následoval mírný pokles, na kterém se nejvíce podílelo výrazné snížení povinných minimálních rezerv. V letech 2002 – 2004 se hodnota ukazatele likvidity pohybuje okolo jedné.

Přestože

dochází k neustálému růstu rezerv u ČNB a současně jen k mírnému poklesu pohledávek za bankami, díky výraznému růstu okamžitě splatných závazků ke klientům zaznamenává okamžitá likvidita v tomto období výrazný pokles. Zvýšení v roce 2005 je způsobeno zvýšením povinných rezerv o cca 70 % oproti roku předcházejícímu a téměř trojnásobným poklesem závazků vůči klientům. Výrazné navýšení povinných minimální rezerv je zapříčiněno výrazným nárůstem vkladů klientů oproti roku 2004. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. ve sledovaných letech nemá žádné okamžitě splatné závazky vůči bankám.

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 32 je uveden vývoj okamžité likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 32: Vývoj okamžité likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Okamžitá likvidita x x 0,95 2,64 3,08 4,65 Zdroj: Vlastní práce.

62

Vzhledem k nulové hodnotě okamžitě splatných závazků v roce 2000 a 2001 není možné ukazatel okamžité likvidity v tomto období vykázat. Od roku 2002 má hodnota okamžité likvidity rostoucí charakter. Tato skutečnost vyplývá z každoročního navyšování povinných minimálních rezerv u ČNB a jen mírného snižování pohledávek za bankami, které ovšem tvoří jen nepatrnou část vysoce likvidních aktiv. Současně hodnota okamžitě splatných závazků vůči klientům má téměř po celé období konstantní výši. Pouze v posledním sledovaném roce se hodnota těchto závazků skoro zdvojnásobila, ale došlo rovněž k více než dvojnásobnému nárůstu povinných minimálních rezerv, a proto hodnota okamžité likvidity si i v roce 2005 zachovala svůj rostoucí trend. Také Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. nemá ve sledovaných letech 2000 – 2005 okamžitě splatné závazky vůči bankám.

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 33 znázorňuje vývoj okamžité likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 33: Vývoj okamžité likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Okamžitá likvidita 8,02 17,08 11,38 38,14 50,32 x Zdroj: Vlastní práce.

Hodnotu okamžité likvidity v roce 2000 nebylo možné vykávat, protože hodnota okamžitě splatných závazků byla v tomto roce nulová. Až na rok 2003 má hodnota okamžité likvidity v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. rostoucí charakter. Tento trend je zapříčiněn

neustálým

navyšováním povinným rezerv u ČNB, přičemž hodnota okamžitě splatných závazků vůči klientům zaznamenává ve sledovaných letech jen nepatrné změny. Výjimkou je již zmiňovaný rok 2003, kdy tyto závazky vzrostly oproti předcházejícímu roku o necelých 50 %, což se projevilo ve snížení hodnoty

63

okamžité likvidity. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. má po celé sledované období nulové okamžitě splatné závazky vůči bankám.

HYPO stavební spořitelna, a.s. V následující tabulce je uveden vývoj okamžité likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 34: Vývoj okamžité likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Okamžitá likvidita 19,62 6,24 4,17 6,22 7,75

2005 12,14


Hodnota okamžité likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. má v prvních třech sledovaných letech klesající tendenci a od roku 2003 naopak rostoucí charakter. Tento rostoucí trend je zapříčiněn zejména výrazným nárůstem okamžitě splatných pohledávek za bankami a klesající úrovní okamžitě splatných závazků vůči klientům, která je patrná od roku 2003. Na zvyšování okamžité likvidity má také vliv rostoucí úroveň povinných minimálních rezerv u ČNB. Nejvyšší hodnoty okamžité likvidity dosáhla tato spořitelna v prvním sledovaném roce zejména z důvodu několikanásobně vyšší hodnoty povinných rezerv u ČNB ve srovnání s ostatními roky. Naopak nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla vykázána v roce 2002 zřejmě díky téměř 50 % nárůstu okamžitě splatných závazků vůči klientům, přičemž pokladní hotovost a vklady u centrální banky zaznamenaly nárůst jen o cca 30 %. HYPO stavební spořitelna, a.s. v letech 2000 – 2005 nevykazovala žádné okamžitě splatné závazky vůči bankám.

64

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 35 je znázorněn vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 35: Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Okamžitá likvidita 22,65 103,88 37,56 42,07 21,36 51,52 Zdroj: Vlastní práce.

Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. má značně kolísavý charakter a hodnota tohoto ukazatele po celé sledované období vykazuje extrémně vysoké hodnoty ve srovnání s ostatními stavebními spořitelnami. Podle mého názoru je to způsobeno zejména vysokým objemem pohledávek za bankami splatnými na požádání v porovnání s ostatními spořitelnami. Současně také okamžitě splatné závazky vůči klientům vykazují relativně nízké hodnoty a jejich vývoj lze v podstatě charakterizovat jako klesající (v roce 2005 pokles o více než 40 % oproti prvnímu sledovanému roku). Nejvyšší hodnota okamžité likvidity byla vykázána v roce 2001 díky nejvýraznějšímu poklesu okamžitě splatných závazků vůči klientům (cca o 630 % oproti roku 2000). Podle mého názoru by Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. měla snížit objem běžných účtů u jiných bank a volné peněžní prostředky investovat do dlouhodobějších finančních instrumentů, např. termínovaných vkladů apod., což by se projevilo i v růstu úrokových výnosů. Také Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005 nevykazuje okamžitě splatné závazky vůči bankám.

65

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Tabulka č. 36 zachycuje vývoj okamžité likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 36: Vývoj okamžité likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Okamžitá likvidita x 0,79 0,63 0,67 1,41 1,59 Zdroj: Vlastní práce.

Hodnotu okamžité likvidity v roce 2000 nebylo možné vykázat z důvodu nulové hodnoty okamžitě splatných závazků. Hodnoty okamžité likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. zaznamenávají v letech 2001 až 2003 klesající charakter. Tato skutečnost je zapříčiněna rostoucí úrovní okamžitě splatných závazků vůči klientům, ale současně hodnota vysoce likvidních aktiv má v roce 2001 a 2003 téměř stejnou výši a v roce 2002 zaznamenala dokonce pokles. Zřejmě právě z důvodu nižší likvidity v předcházejících letech došlo v roce 2004 a 2005 k výraznému navýšení povinných minimálních rezerv u ČNB. V těchto letech také došlo ke snížení okamžitě splatných závazků vůči klientům. Obě tyto skutečnosti přispěly ke zvýšení hodnoty okamžité likvidity. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. má ve sledovaném období nulové okamžitě splatné závazky vůči bankám.

66

Srovnání

dosažených výsledků s průměrnou hodnotou

okamžité likvidity v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 37: Srovnání okamžité likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Průměrná okamžitá likvidita v odvětví HYPO stavební spořitelna, a.s Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

22,65

103,88

37,56

42,07

21,36

51,52

8,02

17,08

11,38

38,14

50,32

23,39

19,40

0,76

0,77

1,08

5,30

8,11

13,79

5,47

5,62

7,50

12,44

19,62

6,24

4,17

6,22

7,75

12,14

x

x

0,95

2,64

3,08

4,65

x

0,79

0,63

0,73

1,41

1,59

x


67

Graf č. 4: Srovnání okamžité likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví Vývoj okamžité likvidity v odvětví stavebních spořitelen 50

Hodnota ukazatele

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. HYPO stavební spořitelna, a.s. Průměrná okamžitá likvidita v odvětví

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s.


Vyčlenění vývoje okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. do samostatného grafu s odlišným měřítkem je učiněno z důvodu výrazně vyšších hodnot tohoto ukazatele ve zmiňované stavební spořitelně ve srovnání s ostatními spořitelnami. Zatímco okamžitá likvidita zbývajících stavebních spořitelen se pohybuje v rozmezí od 0 do 50, ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. hodnoty okamžité likvidity přesahují 100. Případné začlenění okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. do grafu společného pro všechny stavební spořitelny by mělo za následek nepřehledné zobrazení vývoje okamžité likvidity všech ostatních spořitelen, a proto je vývoj tohoto ukazatele ve zmiňované stavební spořitelně uveden samostatně v grafu č. 5.

68

Graf č. 5: Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. a srovnání s průměrnou hodnotou za celé odvětví Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 110 100

Hodnota ukazatele

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok Průměrná okamžitá likvidita v odvětví

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.


Z tabulky a zejména grafu je patrné, že okamžitá likvidita většiny stavebních spořitelen se od roku 2002 pohybuje okolo či spíše pod průměrnou hodnotou tohoto ukazatele. Výjimkou je pouze Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., jejichž okamžitá likvidita se pohybuje vysoce nad průměrnými hodnotami. Tyto vysoké hodnoty jsou zapříčiněny neustále rostoucí výší vysoce likvidních aktiv, přičemž okamžitě splatné závazky vykazují stejnou nebo klesající úroveň. Podle mého názoru by zmiňované stavební spořitelny mohly snížit hodnotu vysoce likvidních aktiv a volné peněžní prostředky

investovat

do

dlouhodobějších

finančních

instrumentů,

např. termínovaných vkladů, pokladničních poukázek apod. Díky v současné době vysoké okamžité likviditě by tyto investice neměly mít za následek ohrožení okamžité platební schopnosti stavebních spořitelen. Ve zbývajících stavebních spořitelnách má hodnota okamžitě splatných závazků konstantní nebo rostoucí trend, který je způsoben růstem závazků splatných na požádání vůči členům družstevních záložen. Objem povinných

69

minimálních rezerv má až na vyjímky po celé sledované období ve všech stavebních spořitelnách rostoucí trend, který je důsledkem neustálého navyšování vkladů klientů. Do roku 2001 se vývoj okamžité likvidity značně odlišuje od průměrné hodnoty tohoto ukazatele. V tomto období je možné sledovat pouze tři stavební spořitelny (od roku 2001 čtyři), poněvadž ostatní spořitelny vykazovaly nulové okamžitě splatné závazky. Přestože většina stavebních spořitelen zaznamenává v letech 2000 a 2001 klesající úroveň okamžité likvidity, rostoucí průměrná hodnota je způsobená výrazným růstem tohoto ukazatele ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s.

Dílčí závěr: Průměrná hodnota okamžité likvidity se téměř po celé sledované období pohybuje v průměru okolo hodnoty 6. Výjimkami jsou pouze roky 2001 a 2005. Zvýšení průměrné okamžité likvidity cca o 70 % v roce 2001 je způsobeno výrazným nárůstem tohoto ukazatele ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. Průměrná hodnota v roce 2005 je pak ovlivněna vysokými hodnotami okamžité likvidity nejen ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s., ale i v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. Příliš vysoké hodnoty okamžité likvidity, které jsou vykazovány zejména ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. a v letech 2004 a 2005 také v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. jsou nejspíš pozitivní pro orgány dohledu a investory, ale negativně vypovídají o efektivnosti využití zdrojů. Vzhledem k charakteru portfolia a činnosti stavební spořitelny příliš vysoká hodnota tohoto ukazatele značí, že manažerské vedení uvedených spořitelen nedokáže efektivně alokovat vlastní i svěření peněžní prostředky. Stavební spořitelny jsou totiž schopny mnohem lépe než jiné peněžní ústavy provádět spárování aktiv a pasiv, poněvadž vklady i úvěry ze stavebního spoření mají převážně termínovaný charakter. Proto vysoká a neustále rostoucí hodnota vysoce likvidních aktiv, která je současně

70

doprovázena konstantní nebo dokonce klesající výši okamžitě splatných závazků, jak je tomu ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s., je známkou kvalit manažerského vedení.

6.3.2 Ukazatel běžné likvidity Běžná likvidita udává, kolikrát je společnost schopna krátkodobě uspokojit své věřitele, kdyby proměnila veškerá svá likvidní aktiva v daném okamžiku v hotovost. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím menší je nebezpečí platební neschopnosti dané firmy1). Příliš vysoká hodnota likvidních aktiv na druhou stranu ale snižuje výnosnost společnosti.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. V tabulce č. 38 je uveden vývoj běžné likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 38: Vývoj běžné likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Běžná likvidita 0,29 0,59 0,91 0,87 0,93 0,84 Zdroj: Vlastní práce. Obě determinanty běžné likvidity, tj. likvidní aktiva i krátkodobé závazky zaznamenávají ve sledovaných letech rostoucí trend. Neustále rostoucí hodnota krátkodobých závazků je zapříčiněna rostoucí úrovní závazků vůči klientům zejména v časovém horizontu od 3 do 12 měsíců. Likvidní aktiva mají rostoucí trend z důvodu navyšování povinných minimálních rezerv a také cenných papírů zahrnovaných do položky likvidních aktiv. Výše krátkodobých závazků však výrazně převyšuje hodnotu likvidních aktiv, což způsobuje nízkou hodnotu běžné likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. Tyto nízké hodnoty běžné

1)

Ukazatel likvidity je však stavovou veličinou. Banka je schopna jeho výši určitými operacemi ovlivnit, a proto ukazatel likvidity nemusí věrohodně zobrazovat její platební schopnost.

71

likvidity ukazují na nerovnováhu mezi likvidními aktivity a krátkodobými závazky banky a mohly by vést k ohrožení krátkodobé platební schopnosti této spořitelny.

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka znázorňuje vývoj běžné likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 39: Vývoj běžné likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Běžná likvidita x x 1,99 2,35 1,99 1,98 Zdroj: Vlastní práce.

Ukazatel běžné likvidity v letech 2000 a 2001 nebylo možné vzhledem nedostupnosti potřebných údajů vykázat. Hodnota běžné likvidity v letech 2002 – 2005 se pohybuje okolo hodnoty dva. Nejnižší hodnotu tohoto ukazatele vykázala Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. v posledních sledovaném roce zejména z důvodu výrazného navýšení krátkodobých závazků především vůči klientům, přičemž hodnota likvidních aktiv zůstala v roce 2005 téměř na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. Naopak nejvyšší hodnotu běžné likvidity vykázala stavební spořitelna v roce 2003, poněvadž krátkodobé závazky zaznamenaly jen nepatrný nárůst, ale likvidní aktiva vzrostla o necelých 40 % oproti roku 2002.

72

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. V následující tabulce je uveden vývoj běžné likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 40: Vývoj běžné likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Běžná likvidita 0,07 0,60 0,77 1,58 1,33

2005 1,08


Běžná likvidita Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. dosahuje v letech 2000 – 2002 velmi nízkých hodnot. Důvodem téměř nulové hodnoty v prvním sledovaném roce je velmi nízká úroveň likvidních aktiv způsobená tím, že v tomto roce Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. nevykazuje ve svých aktivech žádné cenné papíry zahrnované do likvidních aktiv. Ta jsou tedy tvořena pouze povinnými minimálními rezervami a pohledávkami za bankami splatnými na požádání, která ale tvoří pouze nepatrnou část likvidních aktiv. Nejvyšší hodnotu běžné likvidity dosáhla tato spořitelna v roce 2003. V tomto roce došlo k více než dvojnásobnému navýšení cenných papírů zahrnovaných do položky likvidních aktiv. Současně objem krátkodobých závazků zaznamenal v tomto roce nejnižší navýšení v porovnání s ostatními roky. Obě tyto skutečnosti se promítly do navýšení hodnoty běžné likvidity.

HYPO stavební spořitelna, a. s. V tabulce č. 41 je uveden vývoj běžné likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech letech 2000 – 2005.

Tab. č. 41: Vývoj běžné likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Běžná likvidita 0,95 1,63 1,97 1,18 2,17 Zdroj: Vlastní práce.

73

2005 1,54

Běžná likvidita HYPO stavební spořitelny, a.s. má do roku 2002 rostoucí charakter způsobený zvyšováním hodnoty likvidních aktiv a téměř stejnou výší krátkodobých závazků. Snížení tohoto ukazatele v roce 2003 je zapříčiněno výrazným nárůstem krátkodobých závazků, přičemž objem likvidních aktiv nezaznamenal téměř žádnou změnu. Výrazné zvýšení běžné likvidity v roce 2004 je důsledkem téměř trojnásobného nárůstu objemu likvidních aktiv zejména díky navýšení hodnoty cenných papírů zahrnovaných do likvidních aktiv. Následný pokles běžné likvidity cca o 40 % je způsoben téměř dvojnásobným nárůstem krátkodobých závazků.

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka zachycuje vývoj běžné likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 42: Vývoj běžné likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 Běžná likvidita x x 1,17 0,71 0,72

2005 0,65


Vzhledem k nedostupnosti potřebných dat nebylo možné hodnotu běžné likvidity v letech 2000 a 2001 vykázat. Vývoj běžné likvidity má v letech 2002 – 2005 klesající charakter. Tento klesající trend je způsoben výrazným každoročním navyšováním krátkodobých závazků, avšak objem likvidních aktiv se v období let 2002 – 2005 zvýšil pouze nepatrně (cca o 14 %). Nejnižší hodnotu běžné likvidity dosáhla stavební spořitelna v posledním sledovaném roce. Přestože objem krátkodobých závazků zůstal téměř beze změny, pokles likvidních aktiv měl za následek snížení běžné likvidity.

74

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 43 je uveden vývoj běžné likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 43: Vývoj běžné likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Běžná likvidita 0,29 1,56 1,48 1,39 1,35 1,28 Zdroj: Vlastní práce.

Výrazné zvýšení běžné likvidity v roce 2001 je důsledkem téměř šestinásobného zvýšení likvidních aktiv oproti roku předcházejícímu. Na tomto vysokém nárůstu se nejvíce podílel rostoucí objem cenných papírů zahrnovaných do likvidních aktiv. Od roku 2001 má běžná likvidita Českomoravské stavební spořitelny, a.s. klesající charakter. Přestože dochází ke každoročnímu navyšování likvidních aktiv, rychle rostoucí objem krátkodobých závazků způsobuje postupné snižování běžné likvidity.

75

Srovnání

dosažených výsledků s průměrnou hodnotou

běžné likvidity v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 44: Srovnání běžné likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. HYPO stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Průměrná běžná likvidita v odvětví Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot stavební spořitelna, a.s.

2000

2001

x

x

1,99

2,35

1,99

1,98

0,95

1,63

1,97

1,18

2,17

1,54

0,29

1,56

1,48

1,39

1,35

1,28

0,23

0,84

1,37

1,39

1,37

1,25

0,07

0,60

0,77

1,58

1,33

1,08

0,29

0,59

0,91

0,87

0,93

0,84

x

x

1,17

0,71

0,72

0,65


76

2002

2003

2004

2005

Graf č. 6: Srovnání běžné likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Hodnota ukazatele

Vývoj běžné likvidity v odvětví stavebních spořitelen 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2000

2001

2002

Rok 2003

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Wustenrot stavební spořitelna, a.s. Průměrná běžná likvidita v odvětví

2004

2005



Z tabulky a grafu je patrné, že k průměrné běžné likviditě se nejvíce přibližuje Českomoravská stavební spořitelna, a.s., a to zejména od roku 2002. Velmi nadprůměrných hodnot dosahuje Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Tyto vysoké hodnoty jsou zapříčiněny především výrazným každoročním navyšováním likvidních aktiv. S výjimkou roku 2003 se nad průměrnými hodnotami pohybuje i běžná likvidita HYPO stavební spořitelny, a.s. Pokles v roce 2003 je způsoben téměř dvojnásobným zvýšením krátkodobých závazků, přičemž likvidní aktiva v porovnání s předcházejícím rokem zůstala téměř beze změny. Pod průměrnými hodnotami se pohybují hned tři stavební spořitelny: Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. a Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Důvodem nižších hodnot běžné likvidity v těchto spořitelnách je skutečnost, že objem krátkodobých závazků převyšuje hodnotu likvidních aktiv.

77

Dílčí závěr: Vývoj

průměrné

běžné

likvidity

v odvětví

stavebních

spořitelen

zaznamenává až do roku 2002 rostoucí trend, který je způsoben rostoucí úrovní běžné likvidity všech stavebních spořitelen. Od roku 2002 hodnota tohoto ukazatele nevykazuje téměř žádné výkyvy a pohybuje se okolo hodnoty 1,38. Přestože dochází u jednotlivých stavebních spořitelen k výrazným změnám, v úhrnu se tyto výkyvy vyrovnávají a průměrná hodnota běžné likvidity tak zůstává v letech 2002 – 2005 téměř beze změny. Příliš vysoké hodnoty ukazatele běžné likvidity, stejně jako okamžité likvidity, mohou vypovídat o neefektivní alokaci vlastních i svěřených prostředků. Vzhledem ke skutečnosti, že úvěrové obchody mají převážně termínovaný charakter a také většina vkladů je ve stavební spořitelně ukládána po lhůtu stanovenou zákonem, nemusejí stavební spořitelny dodržovat stejné hodnoty ukazatelů likvidity jako obchodní banky či jiné podnikatelské subjekty. Přesto jsou stavební spořitelny povinny dodržovat pravidla likvidity stanovená ČNB a rovněž každá spořitelna vytváří na základě interních předpisů strategii řízení likvidity, která stanovuje závazné limity na kumulativní GAP pozice. Kromě GAP analýzy je v některých spořitelnách, např. v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. využíván model stavebního spoření, který na základě měsíčních dat a parametrického nastavení umožňuje provádět simulace předpokládaného budoucího vývoje. Aktualizace tohoto systému je prováděna s ohledem na současný vývoj ekonomického prostředí a odhad budoucího vývoje makroekonomických a mikroekonomických veličin.

78

6.4 Ukazatel kapitálové přiměřenosti Kapitálová přiměřenost přestavuje pro banky povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých aktiv. Jedná se o ukazatel, který je počítán jako poměr kapitálu banky k rizikově váženým aktivům, což jsou jednotlivá aktiva banky vynásobená odpovídající rizikovou váhou v závislosti na stupni úvěrového rizika. Jeho cílem je zajistit dostatečnou výši bankovního kapitálu jako zdroje ke krytí ztrát a zamezit tak přenosu ztrát na bankovní věřitele. Kapitálová přiměřenost je sledována orgány dohledu a v současné době je minimální výše kapitálové přiměřenosti 8 % [1].

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Tabulka č. 45 ukazuje vývoj kapitálové přiměřenosti Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 45: Vývoj kapitálové přiměřenosti Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 17,39 15,32 12,6 11,74 10,05 10,3 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

Kapitálová přiměřenost ve Stavební spořitelně České spořitelny, a.s. má po celé sledované období klesající charakter. Její hodnota v roce 2005 se snížila oproti prvnímu sledovanému roku téměř o 70 %. Tato klesající tendence je způsobena rostoucí hodnotou rizikově vážených aktiv zejména z důvodu neustálého růstu pohledek, zejména úvěrových. Na navyšování úvěrových pohledávek má nejvýraznější vliv růst překlenovacích úvěrů, jejichž objem vzrostl ve sledovaných letech téměř sedminásobně. Objem kapitálu zahrnovaného do výpočtu kapitálové přiměřenosti na druhou stranou zaznamenal jen nepatrné výkyvy především díky růstu hodnoty nerozděleného zisku z minulých let.

79

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 46: Vývoj kapitálové přiměřenosti Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 10,24 10,4 10,4 9,6 12,1 10,1 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

Kapitálová přiměřenosti Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. má až do roku 2003 téměř stejnou hodnotu. Jako jiné ukazatele i kapitálová přiměřenosti zaznamenala v roce 2004 určitý výkyv ve srovnání s ostatními roky. Stejně jako v jiných letech došlo v roce 2004 k růstu úvěrových pohledávek, což by za jinak nezměněných podmínek vedlo k poklesu kapitálové přiměřenosti. Současně ale v tomto roce došlo k velkému nárůstu kapitálu zahrnovaného do vypočtu kapitálové přiměřenosti především proto, že byl stavební spořitelně poskytnut podřízený dluh v částce přesahující půl miliardy Kč, což se projevilo ve zvýšení hodnoty kapitálové přiměřenosti. V roce následujícím kapitálová přiměřenost poklesla cca o 20 % oproti roku 2004 především díky až trojnásobnému růstu pohledávek za klienty ve srovnání s ostatními roky.

Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 47 je zachycen vývoj kapitálové přiměřenosti Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech.

Tab. č. 47: Vývoj kapitálové přiměřenosti Raiffeisen stavební spořitelny, a.s 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 15,58 14,9 13,12 16,98 13,59 11,18 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

80

Kapitálová přiměřenost Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. má téměř ve všech sledovaných letech klesající charakter. Výjimkou je pouze rok 2003, kdy kapitálová přiměřenost dosáhla nejvyšší hodnoty a oproti roku předcházejícímu se zvýšila o více než 25 %. Důvodem tohoto zvýšení byl pokles rizikově vážených aktiv, např. díky trojnásobnému poklesu pohledávek za bankami a současně došlo k růstu kapitálu zahrnovaného do výpočtu kapitálové přiměřenosti, zejména z důvodu navýšení hodnoty ostatních rezervních fondů.

HYPO stavební spořitelna, a.s. Následující tabulka znázorňuje vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 48: Vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 57,09 49,03 44,78 21,68 23,76 26,87 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

Přestože

kapitálová

přiměřenost

HYPO

stavební

spořitelny,

a.s.

ve sledovaných letech 2000 – 2005 klesla o více než polovinu, její hodnoty jsou extrémně vysoké nejen vzhledem k minimální hranici stanovené ČNB, ale i vzhledem k hodnotě tohoto ukazatele u ostatních stavebních spořitelen. Hodnoty okolo 50 % v prvních dvou letech byly podle mého názoru způsobeny nízkým objemem poskytnutých úvěrů a tím pádem i nízkou hodnotou rizikově vážených aktiv. Pohledávky za klienty v těchto letech tvořily pouze cca 3 % z celkové hodnoty aktiv. Zlepšení této situace nastalo zejména v roce 2003, kdy objem poskytnutých úvěrů tvořil necelých 30 % hodnoty aktiv. V následujících letech došlo ale opět k výraznému poklesu úvěrových pohledávek a hodnota kapitálové přiměřenosti tak zaznamenala rostoucí trend. Vysoká kapitálová přiměřenost je nejspíš pozitivní pro orgány dohledu, ale negativně vypovídá o hospodaření stavební spořitelny v oblasti poskytování úvěrů.

81

Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. V tabulce č. 49 je znázorněn vývoj kapitálové přiměřenosti Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ve sledovaných letech 2000 – 2005.

Tab. č. 49: Vývoj kapitálové přiměřenosti Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 17,69 15,04 10,73 10,77 9,93 12,11 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

Kapitálová přiměřenost Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. má s výjimkou posledního sledovaného roku klesající tendenci. Snižování hodnoty kapitálové přiměřenosti je způsobeno neustálým růstem pohledávek za klienty meziročně v průměru o cca 35 %, přičemž kapitál zahrnovaný do výpočtu kapitálové přiměřenosti zaznamenal meziročně nižší procentuální nárůst. Mírné navýšení kapitálové přiměřenosti v roce 2005 (cca o 2 %) je zapříčiněno výrazným zvýšení kapitálu stavební spořitelny, zejména z důvodu vydání podřízených dluhopisů a navýšení základního kapitálu spořitelny.

Českomoravská stavební spořitelna, a.s. V následující tabulce je uveden vývoj kapitálové přiměřenosti Českomoravské stavební spořitelny, a.s. v letech 2000 – 2005.

Tab. č. 50: Vývoj kapitálové přiměřenosti Českomoravské stavební spořitelny, a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Kapitálová přiměřenost v % 19,66 18,11 14,58 14,75 9,36 9,74 Zdroj: Zpracováno na základě výročních zpráv spořitelny.

I v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. má vývoj kapitálové přiměřenosti klesající charakter. Ten je způsoben růstem rizikově vážených aktiv zejména z důvodu rostoucího objemu úvěrových pohledávek, který v roce 2005 vzrostl o téměř 300 % oproti roku 2000. Pohledávky za klienty tak v posledním

82

sledovaném roce tvořily 39 % z celkového objemu aktiv. Objem kapitálu zahrnovaný do výpočtu kapitálové přiměřenosti ve sledovaných letech rostl mnohem nižším tempem než objem rizikově vážených aktiv.

Srovnání dosažených výsledků s průměrnou kapitálovou

přiměřeností v odvětví stavebních spořitelen Tab. č. 51: Srovnání kapitálové přiměřenosti stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

HYPO stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen svatební spořitelna, a.s. Průměrná kapitálová přiměřenost v odvětví Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

57,09

49,03

44,78

21,68

23,76

26,87

19,66

18,11

14,58

14,75

9,36

9,74

15,58

14,9

13,12

16,98

13,59

11,18

18,723

17,193

14,892

13,644

11,542

11,596

17,39

15,32

12,6

11,74

10,05

10,3

17,69

15,04

10,73

10,77

9,93

12,11

10,24

10,4

10,4

9,6

12,1

10,1


83

Graf č. 7: Srovnání kapitálové přiměřenosti stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Hodnota ukazatele

Vývoj kapitálové přiměřenosti v odvětví stavebních spořitelen 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 2000

2001

2002

Rok

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

2003

2004

2005

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Wustenrot stavební spořitelna, a.s. Průměrná kapitálová přiměřenost v odvětví


Vyčlenění vývoje kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. do samostatného grafu s jiným měřítkem je učiněno z důvodu výrazné odlišnosti kapitálové přiměřenosti této spořitelny ve srovnání se zbývajícími stavebními spořitelnami i s odvětvovým průměrem. Zatímco kapitálová přiměřenost ostatních spořitelen se ve sledovaných letech pohybuje cca mezi 9 % – 20 %, kapitálová přiměřenost HYPO stavební spořitelny, a.s. je charakteristická strmějším poklesem v rozmezí cca 50 % – 20 %. Umístění

kapitálové

přiměřenosti

HYPO

stavební

spořitelny,

a.s.

do společného grafu by mělo za následek nepřehledné zobrazení vývoje kapitálové přiměřenosti všech ostatních stavebních spořitelen i odvětvového průměru. Z tohoto důvodu je vývoj kapitálové přiměřenosti zmiňované stavební spořitelny uveden samostatně v grafu č. 8.

84

Graf č. 8: Vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. a srovnání s průměrnou hodnotou za celé odvětví

Hodnota ukazatele

Vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. 60 54 48 42 36 30 24 18 12 6 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok HYPO stavební spořitelna, a.s.

Průměrná kapitálová přiměřenost v odvětví


Z uvedeného grafů i tabulky je patrné, že kapitálová přiměřenost jednotlivých stavebních spořitelen a tedy i průměrné hodnoty za odvětví ve sledovaných letech neustále klesala. Průměrná hodnota tohoto ukazatele byla velmi ovlivněna extrémními hodnotami kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s, které způsobily zvýšení průměrné hodnoty cca mezi 2 % – 3 % v jednotlivých letech. Kapitálová přiměřenosti většiny stavebních spořitelen se pohybuje pod průměrnou hodnotou tohoto ukazatele. Výjimkou je již zmiňovaná HYPO stavební spořitelna, a.s. Extrémně vysoká kapitálová přiměřenost této spořitelny je zapříčiněna nízkou úrovní rizikových aktiv způsobená nízkým objemem poskytnutých úvěrů. Výrazněji nad průměrnou hodnotou se dále pohybuje Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. v letech 2003 a 2004. Vyšší hodnota kapitálové přiměřenosti v roce 2003 byla způsobena poklesem rizikově vážených aktiv a výraznějším navýšením kapitálu v tomto roce. Nejnižších a současně velmi podprůměrných hodnot dosahuje Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Neustálý růst rizikově vážených aktiv (především úvěrů) je kompenzován navyšováním kapitálu zahrnovaného do

85

výpočtu kapitálové přiměřenosti, a proto je kapitálová přiměřenost po celé sledované období relativně ve stejné výši. Mírné překročení průměrné hodnoty v roce 2004 bylo z důvodu výraznějšího nárůstu kapitálu ve srovnání s ostatními roky díky tomu, že byl Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s. poskytnut podřízený dluh.

Dílčí závěr: Průměrná kapitálová přiměřenost v odvětví stavebních spořitelen má po celé sledované období klesající charakter, pouze v posledních dvou letech vykazuje téměř identickou hodnotu. Klesající tendence průměrné hodnoty odráží klesající vývoj tohoto ukazatele u všech stavebních spořitelen, který je způsoben rostoucím objemem poskytnutých úvěrů, což vede k růstu rizikově vážených aktiv a následně i k poklesu kapitálové přiměřenosti. Objem kapitálu spořitelen na druhou stranu zaznamenává nižší tempo růstu než rizikově vážená aktiva. Jako nejhorší stavební spořitelnu v oblasti kapitálové přiměřenosti hodnotím HYPO stavební spořitelnu, a.s. Myslím si, že kapitálová přiměřenost této spořitelny je zbytečně vysoká. HYPO stavební spořitelna, a.s. by podle mého názoru měla usilovat o zvyšování úvěrových obchodů, poněvadž pohledávky za klienty v současné době tvoří jen nepatrnou část celkové hodnoty aktiv. Jako nejvýkonnější stavební spořitelnu v oblasti kapitálové přiměřenosti hodnotím Modrou pyramidu stavební spořitelnu, a.s. Přestože ve sledovaných letech dochází k neustálému růstu úvěrových pohledávek, neustálé a pravidelné navyšování kapitálu zahrnovaného do výpočtu kapitálové přiměřenosti, je důvodem, proč hodnota kapitálové přiměřenosti vykazuje ve sledovaných letech téměř stejnou úroveň.

86

7 Diskuse a závěr Záměrem této diplomové práce bylo na základě ukazatelů rentability, produktivity, likvidity a kapitálové přiměřenosti provést zhodnocení výkonnosti stavebních spořitelen působících na českém finančním trhu. Hodnotit jednotlivé ukazatele zcela samostatně však není vhodné, poněvadž je nutné brát v úvahu vzájemné souvislosti mezi některými ukazateli. Prvním typem tohoto vztahu je souvislost mezi produktivitou a rentabilitou. Rostoucí produktivita má za podmínky ceteris paribus za následek rostoucí hodnotu ukazatelů ROAA a ROAE. Naopak nízké hodnoty těchto ukazatelů mohou být důsledkem nízké produktivity. U českých stavebních spořitelen v letech, ve kterých došlo k růstu produktivity dochází současně i k růstu hodnoty ukazatelů produktivity. Výjimkou je Českomoravská stavební spořitelna, a.s. v roce 2004. Přestože produktivita zaznamenala mírný pokles, hodnota ROAE oproti předcházejícímu roku vzrostla o více než 16 %. Pokles produktivity byl zapříčiněn výrazným nárůstem počtu zaměstnanců. Hodnotu ROAE naopak ovlivnil pokles vlastního kapitálu. Rentabilita celkových aktiv stejně jako ukazatel produktivity zaznamenala v tomto roce mírný pokles. Další vzájemný vztah lze nalézt mezi úrovní likvidity a rentability. Vysoké hodnoty likvidity totiž mohou způsobovat stagnaci nebo až snižování hodnoty rentability. Názorným příkladem je vývoj těchto ukazatelů ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. Tato stavební spořitelna dosahuje extrémně vysokých hodnot běžné

i

okamžité

likvidity

v porovnání

s ostatními

spořitelnami

i s odvětvovým průměrem. Současně se hodnota ukazatelů rentability téměř ve všech sledovaných letech pohybuje pod průměrnou hodnotou těchto ukazatelů. Nízká úroveň rentability a zároveň vysoká hodnota ukazatelů likvidity naznačují neefektivní manažerské vedení Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. a neschopnost vedoucích pracovníků efektivně alokovat vlastní i svěřené peněžní prostředky. Myslím si, že by tato spořitelna měla více investovat do finančních instrumentů jako např. termínovaných vkladů či krátkodobých až střednědobých půjček na mezibankovním trhu apod., což by se pozitivně projevilo v růstu úrokových

87

výnosů, tedy i hospodářského výsledku a následně i v růstu rentability a poklesu zejména okamžité likvidity. Třetím vztahem je vztah mezi ukazatelem kapitálové přiměřenosti a rentabilitou. Dlouhodobý růst a důraz na kapitálovou přiměřenost může totiž být doprovázen stagnací nebo poklesem tempa růstu rentability podnikání. ČNB stanovuje minimální hranici kapitálové přiměřenosti, pod kterou nesmějí banky a tedy i stavební spořitelny klesnout (v současné době je tato hranice stanovena na 8 %), avšak horní hranice zákonem stanovena není a záleží pouze na aktivitách a rozhodnutích stavební spořitelny. Tento vzájemný vztah ale popírá vývoj ukazatelů rentability a kapitálové přiměřenosti v HYPO stavební spořitelně, a.s. Přestože hodnota kapitálové přiměřenosti se po celé sledované období pohybuje výrazně nad průměrnou hodnotou a je mnohonásobně vyšší než stanovená minimální hranice, v oblasti rentability celkových aktiv dosahuje HYPO stavební spořitelna, a.s. s výjimkou posledních dvou letech výrazně nadprůměrných hodnot. Ukazatel ROAE se pak pohybuje okolo průměrné hodnoty a téměř ve všech letech vykazuje stejný trend vývoje jako průměrná hodnota ROAE v odvětví stavebních spořitelen. Domnívám se, že extrémní hodnoty kapitálové přiměřenosti jsou zapříčiněny nižším objemem poskytnutých úvěrů a tedy i rizikově vážených aktiv. Nízká hodnota pohledávek za klienty je ale v HYPO stavební spořitelně, a.s. kompenzována vysokým objemem držených cenných papírů. Např. v roce 2005 tvořily cenné papíry cca 80 % celkové hodnoty aktiv, ale u ostatních stavebních spořitelen zaujímají cenné papíry zhruba polovinu aktiv.

Přijaté úroky z dluhových cenných papírů tak vyvažují nízký objem

úrokových výnosů z úvěrů, což se promítá ve vývoji zisku a následně i v ukazatelích rentability. V oblasti ukazatele rentability celkových aktiv se ve sledovaných letech převážně nad průměrnými hodnotami pohybují Českomoravská stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna, a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., přičemž nejvyšších hodnota ROAA je dosaženo v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. Ostatní stavební spořitelny, tedy Modrá pyramida

88

stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. vykazují v letech 2000 – 2005 podprůměrných hodnot ROAA. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. V případě rentability vlastního kapitálu se převážně nad průměrnými hodnotami pohybuje Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., která dosahuje nejvyšších hodnot tohoto ukazatele a dále Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. a Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Převážně podprůměrné hodnoty ROAE byly vykázány v HYPO stavební spořitelně, a.s., Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. a ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. Nejnižších hodnot ROAE ve sledovaných letech dosáhly Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. a Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Převážně nad průměrnou hodnotou ukazatele produktivity se ve sledovaných letech pohybuje HYPO stavební spořitelna, a.s., Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. a také Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Nejvyšší hodnoty produktivity byly vykázány v HYPO stavební spořitelně, a.s., ale díky výraznému navýšení počtu zaměstnanců v letech 2004 a 2005 hodnota produktivity v tomto období zaznamenala výrazný pokles. Podprůměrné hodnoty v oblasti produktivity jsou dosaženy v Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s., Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. a ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s., která se i v případě tohoto ukazatele umístila na posledním místě. V oblasti ukazatele okamžité likvidity se převážně nad průměrnými hodnotami pohybuje Wüstenrot stavební spořitelna a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Příliš vysoké hodnoty okamžité likvidity (zejména u Wüstenrot stavební spořitelny, a.s.) sice ukazují, že je stavební spořitelna schopna bez jakýchkoliv problémů uhradit okamžitě splatné závazky, ale současně svědčí o neefektivním využívání vlastních i svěřených peněžních prostředků. Podprůměrné hodnoty tohoto ukazatele vykazují Českomoravská stavební spořitelna, a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. a HYPO stavební spořitelna, a.s., přičemž nejnižších hodnot

89

okamžité likvidity je po celé sledované období dosaženo v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. V případě ukazatele běžné likvidity je převážně nadprůměrných hodnot dosahováno v Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s., která vykazuje nejvyšší hodnoty běžné likvidity ze všech stavebních spořitelen a dále v HYPO stavební spořitelně, a.s. a v Českomoravské stavební spořitelně, a.s. Převážně podprůměrné hodnoty tohoto ukazatele jsou vykazovány v Raiffeisen stavební spořitelně, a.s. Stavební spořitelně České spořitelny, a.s. a ve Wüstenrot stavební spořitelně, a.s., která téměř ve všech sledovaných letech dosahuje nejnižších hodnot běžné likvidity. V oblasti posledního ukazatele, ukazatele kapitálové přiměřenosti, se ve

sledovaných

letech

výrazně

nad

průměrnou

hodnotou

pohybuje

HYPO stavební spořitelna, a.s. Extrémně vysoká hodnota tohoto ukazatele je nejspíš pozitivní pro orgány dohledu, ale negativně vypovídá o hospodaření spořitelny zejména v oblasti poskytování úvěru. Nad průměrnou hodnotou kapitálové přiměřenosti se dále pohybují Českomoravská stavební spořitelna, a.s. a také Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. Převážně podprůměrné hodnoty kapitálové přiměřenosti jsou vykazovány ve Stavební spořitelně České spořitelny, a.s., Wüstenrot stavební spořitelně, a.s. a v Modré pyramidě stavební spořitelně, a.s., která dosahuje nejnižších hodnot kapitálové přiměřenosti po celé sledované období.

Z analýzy vyplývá, že v oblasti sledovaných ukazatelů se lépe umístily stavební spořitelny, které zaujímají větší podíl na trhu a jsou mezi obyvateli více známy. K těmto spořitelnám patří Stavební spořitelna České spořitelny, a.s., Českomoravská

stavební

spořitelna,

a.s.

či

Modrá

pyramida

stavební

spořitelna, a.s. Na druhou stranu téměř ve všech sledovaných ukazatelích byla jako nejhorší stavební spořitelna vyhodnocena Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. Domnívám se, že by tato spořitelna měla usilovat o zvýšení efektivnosti a výkonnosti svého podnikání.

90

Seznam použité literatury [1] KAŠPAROVSKÁ, V. A KOL. Řízení obchodních bank – vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 80-7179-381-7. [2] KODÝTEK, P. Změny ve stavebním spoření a jaké jsou nové podmínky stavebního

spoření?

[online].

c2004.

[cit.

2007-01-18].

Dostupné

na:

http://www.finance.paysoft.cz/sporeni/stavebni-sporeni/novela-zakona-ostavebnim-sporeni.php. [3] ŽIVĚLOVÁ, I.. Finanční řízení podniku I.1. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. [4] Asociace českých stavebních spořitelen. Zákon č. 423/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře ze stavebního spoření. [online]. c2003. [cit.2007-01-13]. Dostupné na: http://www.acss.cz/cz/prakticke/legislativa/#soubory. [5] Co je hodnotící číslo a jaký má význam. [online]. c2005. [cit. 2007-03-16]. Dostupné na: http://fincentrum.idnes.cz/co-je-hodnotici-cislo-a-jaky-ma-vyznamdwn-/viteze.asp?c=A050428_120742_viteze_jjj [6] Česká národní banka: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

[online].

c

1992.

[cit.

2007-02-21].

Dostupné

na:

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/legislativa/zakony/download/zakon_ o_bankach.pdf. [7] Finanční analýza podniku. [online]. c2003. [cit. 2007-04-10]. Dostupné na: http: www.rovan.cz/494/financni-analyza-podniku. [8]

Jak stavební spořitelny posuzují bonitu klientů. [online]. c2004.

[cit. 2007-03-16]. Dostupné na: http://fincentrum.idnes.cz/jak-stavebni-sporitelnyposuzuji-bonitu-klientu-f7q-/viteze.asp?c=A041208_150155_viteze_jjj.

Výroční zprávy stavebních spořitelen za rok 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005. .

91

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek: Tab. č. 1: Hlavní změny ve stavebním spoření platné od 1.1. 2004 ve znění zákona 423/2003 Sb. ………………….……… 16 Tab. č. 2: Vývoj příspěvků státního rozpočtu na stavební spoření …………….. 17 Tab. č. 3: Vybrané ukazatele vývoje stavebního spoření v letech 2000 – 2005 ………………………………………………… 29 Tab. č. 4: Akcionářská struktura stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ….... 31 Tab. č. 5: Akcionářská struktura Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. …... 32 Tab. č. 6: Akcionářská struktura Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ………….. 33 Tab. č. 7: Akcionářská struktura HYPO stavební spořitelny,a.s. ………………. 34 Tab. č. 8: Akcionářská struktura Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ………..… 36 Tab. č. 9: Akcionářská struktura Českomoravské stavební spořitelny, a.s. ...….. 37 Tab. č. 10: Vývoj ROAA Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ……….…. 40 Tab. č. 11: Vývoj ROAA Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. …………... 41 Tab. č. 12: Vývoj ROAA Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. …………………. 41 Tab. č. 13: Vývoj ROAA HYPO stavební spořitelny, a.s. …………………..…. 42 Tab. č. 14: Vývoj ROAA Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. …………...…….. 43 Tab. č. 15: Vývoj ROAA Českomoravské stavební spořitelny, a.s. ………….... 43 Tab. č. 16: Srovnání hodnot ROAA stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………...……………. 44 Tab. č. 17: Vývoj ROAE Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ...............… 47 Tab. č. 18: Vývoj ROAE Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ………..…. 48 Tab. č. 19: Vývoj ROAE Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. …………………. 48 Tab. č. 20: Vývoj ROAE HYPO stavební spořitelny, a.s. ………………...…… 49 Tab. č. 21: Vývoj ROAE Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. …………...…….. 50 Tab. č. 22: Vývoj ROAE Českomoravské stavební spořitelny, a.s. ……...……. 50 Tab. č. 23: Srovnání hodnot ROAE stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví …….........................……….. 51

92

Tab. č. 24: Vývoj produktivity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. …….. 54 Tab. č. 25: Vývoj produktivity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. …….. 55 Tab. č. 26: Vývoj produktivity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ……………. 55 Tab. č. 27: Vývoj produktivity HYPO stavební spořitelny, a.s. ……………….. 56 Tab. č. 28: Vývoj produktivity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ………….… 57 Tab. č. 29: Vývoj produktivity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. …….... 57 Tab. č. 30: Srovnání produktivity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví …………………………….. 58 Tab. č. 31: Vývoj okamžité likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. …………………………………..…………… 62 Tab. č. 32: Vývoj okamžité likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ………………………….…………………. 62 Tab. č. 33: Vývoj okamžité likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. …...… 63 Tab. č. 34: Vývoj okamžité likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. …………. 64 Tab. č. 35: Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ……... 65 Tab. č. 36: Vývoj okamžité likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. …………………………………………….. 66 Tab. č. 37: Srovnání okamžité likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………………..……. 67 Tab. č. 38: Vývoj běžné likvidity Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ….. 71 Tab. č. 39: Vývoj běžné likvidity Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. ….. 72 Tab. č. 40: Vývoj běžné likvidity Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ……….… 73 Tab. č. 41: Vývoj běžné likvidity HYPO stavební spořitelny, a.s. …………….. 73 Tab. č. 42: Vývoj běžné likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. ……….... 74 Tab. č. 43: Vývoj běžné likvidity Českomoravské stavební spořitelny, a.s. ........ 75 Tab. č. 44: Srovnání běžné likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ……………….…………….. 76 Tab. č. 45: Vývoj kapitálové přiměřenosti Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ………………………..………………………. 79

93

Tab. č. 46: Vývoj kapitálové přiměřenosti Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. …………………………………………….. 80 Tab. č. 47: Vývoj kapitálové přiměřenosti Raiffeisen stavební spořitelny, a.s. ……………………………….……………. 80 Tab. č. 48: Vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. ….... 81 Tab. č. 49: Vývoj kapitálové přiměřenosti Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. .. 82 Tab. č. 50: Vývoj kapitálové přiměřenosti Českomoravské stavební spořitelny, a.s. …………………………..………………… 82 Tab. č. 51: Srovnání kapitálové přiměřenosti stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………………….….. 83

Seznam grafů: Graf č. 1: Srovnání hodnot ROAA stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ……………………….……… 45 Graf č. 2: Srovnání hodnot ROAE stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………….…………… 52 Graf č. 3: Srovnání produktivity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví …………………….………… 59 Graf č. 4: Srovnání okamžité likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………………………. 68 Graf č. 5: Vývoj okamžité likvidity Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. a srovnání s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………...………… 69 Graf č. 6: Srovnání běžné likvidity stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………………...…….. 77 Graf č. 7: Srovnání kapitálové přiměřenosti stavebních spořitelen s průměrnou hodnotou za celé odvětví ……………………….……… 84 Graf č. 8: Vývoj kapitálové přiměřenosti HYPO stavební spořitelny, a.s. a srovnání s průměrnou hodnotou za celé odvětví ………………..… 85

94

1 ÚVOD CÍL PRÁCE METODIKA LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ... 15

Recommend Documents