OBSAH 1 ÚVOD........................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................. 9 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE........................................................................................... 10 3.1 VYMEZENÍ INVESTIC NA MAKROEKONOMICKÉ ÚROVNI ................... 10 3.2 POJEM INVESTOVÁNÍ A DRUHY INVESTIC .............................................. 12 3.3 ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC............................................................... 13 3.3.1 Interní finanční zdroje .................................................................................. 14 3.3.2 Externí finanční zdroje.................................................................................. 15 3.3.3 Zvláštní finanční zdroje................................................................................. 16 3.4 SPECIFIKA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ.............................................. 17 3.5 KRITÉRIA HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ..... 18 3.6 POSTUP HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ......... 19 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4
Určení jednorázových nákladů na investici.................................................. 19 Odhadnutí budoucích výnosů a rizik ............................................................ 20 Určení podnikové diskontní míry.................................................................. 20 Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů .......................................... 21
3.7 KLASIFIKACE METOD HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC........... 21 3.7.1 Klasifikace metod podle faktoru času ........................................................... 21 3.7.2 Klasifikace metod podle pojetí efektů z investic ........................................... 22 3.8 ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ............. 24 3.8.1 3.8.2 3.8.3 3.8.4 3.8.5 3.8.6 3.8.7
Metoda průměrných ročních nákladů........................................................... 24 Metoda diskontovaných nákladů .................................................................. 26 Metoda čisté současné hodnoty .................................................................... 26 Index rentability ............................................................................................ 28 Vnitřní výnosové procento ............................................................................ 29 Průměrná výnosnost ..................................................................................... 31 Doba návratnosti .......................................................................................... 32
3.9 VLIV VÝNOSNOSTI, DANÍ A INFLACE V INVEST. ROZHODOVÁNÍ ..... 33 3.10 VLIV RIZIKA V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ ...................................... 34 4 METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ .......................................................................... 36 5 PROFIL FIRMY A POPIS INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU .................................... 38 5.1 PROFIL FIRMY .................................................................................................. 38 5.2 POPIS INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU.................................................................... 38
6
6 HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VYBRANÉ INVESTICE ................................ 42 6.1 URČENÍ DISKONTNÍ MÍRY ............................................................................ 42 6.2 VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ.......................................................... 42 6.3 ODHAD BUDOUCÍCH PŘÍJMŮ A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ.................... 43 6.4 VÝPOČET ODPISŮ............................................................................................ 46 6.5. VÝPOČET CASH FLOW A SOUČASNÉ HODNOTY CASH FLOW ........... 47 6.6 VYBRANÉ METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTICE ............ 49 7 DISKUSE ................................................................................................................... 53 8 ZÁVĚR....................................................................................................................... 55 SEZNAM LITERATURY............................................................................................ 56 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 58 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 59 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 60
7
1
ÚVOD
Kvalitní příprava investičních projektů je jednou z podmínek podnikatelské prosperity. Investiční rozhodování tak patří mezi významné složky finančního managementu. Je třeba zvažovat kolik prostředků, do čeho, kdy, kde a jak investovat, aby se podnik správně rozvíjel a byl schopen obstát v silné konkurenci na trhu. Jde o velice důležitou oblast rozhodování, neboť nové investiční projekty ovlivňují významným způsobem budoucí hospodářské výsledky a podnikatelskou prosperitu firmy. Zodpovědný přístup firmy k investičnímu rozhodování i financím podniku jako celku je velmi důležitý u všech stávajících i nových podniků. Podcenění této problematiky může mít pro podnik rozsáhlé negativní důsledky a v krajním případě může vést až k likvidaci firmy. Naopak úspěšnost nových projektů může výrazně přispět k růstu výkonnosti firmy. Z tohoto důvodu by mělo být této problematice věnováno maximální úsilí a měly by být používány vhodné metody pro posuzování investičních projektů. Investice totiž slouží řadu let a po tuto dobu je zdrojem přírůstku zisku podniku. Současně však ekonomiku podniku zatěžuje, a to především fixními náklady. Rozhodování o tom, kolik prostředků se bude investovat a výběr vhodných variant projektů je nutno uskutečňovat se značným časovým předstihem před zahájením samotné investice. V případě kdy podnik plánuje určité investice, musí vždy věnovat velkou pozornost predikci peněžních toků, které z ní poplynou. Je nutné vzít v úvahu faktor času a zohlednit riziko spojené s výběrem vhodného projektu a jeho financováním, protože často jsou vstupní informace pro rozhodování neúplné. Důležitou roli času a rizika při rozhodování způsobuje fakt, že investice jsou kapitálově nákladné a náročné operace, které se uskutečňují v průměru po dobu pěti až deseti let. Proto lze říci, že je velmi obtížné odhadnout budoucí vývoj těchto faktorů, které ovlivňují výsledek investování.
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem této diplomové práce je provést zhodnocení ekonomické efektivnosti vybrané investice, kterou hodlá v letošním roce pořídit společnost TESPRA Hodonín, s. r. o. Konkrétně se jedná o pořízení nového vozidla MAN 10.184. Tato investice bude financována pomocí úvěru. Hodnocení efektivnosti bude provedeno za použití všech dostupných dat, kterými jsou především informace poskytnuté vedením dané společnosti. Jde zejména o údaje z účetnictví podniku, kde jsou zachyceny veškeré náklady a výnosy spojené s již užívaným obdobným typem vozidla, které bude následně vzhledem k svému opotřebení vyřazeno. Pro zpracování této práce je nutné také studium základních informací o společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o. a podnikové směrnice Nakupování a hodnocení dodavatelů, podle které se při realizaci daného investičního záměru postupuje. Jednotlivé dílčí cíle práce mohou být vzhledem ke zvolenému metodickému postupu formulovány následovně. V prvním kroku je třeba provést výpočet kapitálových výdajů, stanovit výši provozních nákladů a určit budoucí výnosy. Na základě těchto údajů se vypočtou peněžní toky za jednotlivé roky životnosti investice, které se přepočítají na současnou hodnotu. Prostřednictvím zvolených metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic bude posouzeno, zda a do jaké míry je investiční záměr pro firmu efektivní, a zda realizace vybrané investice bude pro firmu přínosem či nikoliv.
9
3
LITERÁRNÍ REŠERŠE
3.1
VYMEZENÍ INVESTIC NA MAKROEKONOMICKÉ ÚROVNI
Každý ekonomický subjekt musí v rámci svých možností volit mezi výrobou spotřebních a investičních statků. Je-li obětována část výroby spotřebních statků ve prospěch statků investičních, může ekonomika růst rychleji a nakonec tak může získat větší množství jak spotřebních, tak investičních statků. Proto jsou investice ve svém nejširším pojetí většinou charakterizovány jako ekonomická činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení produkce statků v budoucnosti. (Valach, 2001) Z makroekonomického hlediska se rozlišují: (Žídková, 2001)
Investice hrubé – jedná se o přírůstek investičních statků za dané období. Představují souhrn výdajů, které byly vynaloženy na pořízení hmotného investičního majetku koupí nebo vlastní činností, ale také hodnota hmotného investičního majetku, který byl získán formou bezúplatného nabytí.
Investice obnovovací – jsou spojeny s amortizací, což je veličina kvantifikující opotřebení investičních statků. Jedná se o nahrazování vyřazovaných investičních statků novými.
Investice čisté – představují změnu v zásobě investičních statků za sledované období. Jde o hrubé investice snížené o znehodnocení kapitálu.
Mezi jednotlivými druhy investic platí následující vztah: Ig = Ir + In kde: Ig ……….…….. investice hrubé
Ir …………..….. investice obnovovací
In ……………... investice čisté
Úlohu investic sledujeme ze dvou makroekonomických pohledů: (Žídková,2001)
Podle jejich zastoupení v hrubém domácím produktu
GDP = C + Ig + G + (Ex − Im )
10
kde: GDP ………….. hrubý domácí produkt
G ……. státní nákupy zboží a služeb
C ……………… spotřeba
Ex ….... export
Ig ……………... investice hrubé
Im …… import
Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá pro určování výkonnosti ekonomiky. Časovým obdobím bývá obvykle rok.
Podle jejich zastoupení na čistém domácím produktu
NDP = C + In + G + (Ex − Im ) kde: NDP …….…….. čistý domácí produkt
G …….. státní nákupy zboží a služeb
C …………….... spotřeba
Ex …… export
In …………….. investice čisté
Im …… import
Čistý domácí produkt obsahuje pouze čisté investice. Zjistíme ho odečtením opotřebení kapitálu od hrubého domácího produktu. Na základě daných rovnic lze konstatovat, že velikost investic a jejich dynamiku ovlivňuje velikost hrubého domácího produktu, velikost spotřeby, státní výdaje, zapojení do mezinárodního obchodu a jeho rozvoj. Kromě těchto faktorů působí na rozvoj investic také výše reálné úrokové míry, systém daní a daňové zatížení podniků, odpisová politika a očekávání investorů v závislosti na budoucím ekonomickém a politickém vývoji. Pro podporu investic mohou být využity i další ekonomické či mimoekonomické nástroje, jako jsou dotace, záruky za úvěry, zestátňování a odstátňování. Mezi hrubými, obnovovacími a čistými investicemi platí jisté vazby: (Žídková,2001) hrubé investice > obnovovací investice obnovovací investice > čisté investice V případě, že hrubé investice budou menší než obnovovací, jedná se o tzv. zúženou reprodukci. Čisté investice jsou záporné a podnik neinvestuje ani tolik, aby se investiční statky obnovily.
11
Z krátkodobého hlediska mají investice okamžitý vliv na zvýšení ekonomické aktivity. Dlouhodobě pak mají vliv na rozšiřování majetku, což vede k rozšíření budoucího národního produktu a tím i k podpoře ekonomického růstu.
3.2
POJEM INVESTOVÁNÍ A DRUHY INVESTIC
Pojem investování představuje užití kapitálu. Po zúžení tohoto širokého pojetí lze investováním
rozumět
samostatnou
činnost
podniku,
charakterizovanou
jako
„vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období“. Financování běžné činnosti podniku do investování nezahrnujeme. (Synek, 2002)
Investiční činnost podniku je dlouhodobá a trvalá, uskutečňuje se již od vzniku podniku a trvá po celou dobu jeho existence. Její intenzita závisí na rozvoji podniku. Tato intenzita investiční činnosti následně podmiňuje rozvoj podniku v dalším období. Investice můžeme třídit podle různých hledisek: (Žídková, 2001) Podle účelu vynaložení
výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku
výdaje na výzkumné a vývojové programy
výdaje na trvalý přírůstek zásob a pohledávek
výdaje na nákup dlouhodobých cenných papírů
výdaje na výchovu a zapracování pracovníků
výdaje na reklamní kampaň
výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizicí
Podle oblasti působení a podle druhu pořízeného majetku
investice reálné o na přímé podnikání ve výrobě a službách (pořízení budov, strojů apod.) o na nemovitosti (pozemky, budovy a stavby nakoupené s cílem dalšího prodeje) o na drahé kovy, umělecké předměty a sbírky
investice finanční o peněžní vklady, depozitní certifikáty, dluhopisy, akcie apod. 12
Podle Synka (2002) rozlišujeme 3 základní skupiny investic:
hmotné investice – věcné, fyzické, kapitálové investice, které vytvářejí nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku Jedná se o pozemky, budovy, stavby, umělecká díla a další předměty bez ohledu na jejich cenu, výdaje na samostatné movité věci nebo soubory věcí s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok a dále výdaje na trvalé porosty, základní stádo či tažná zvířata.
nehmotné investice – nemateriální investice jako je nákup know how, licencí, výdaje na software, na výzkum a vzdělání apod. Zahrnují výdaje na pořízení nehmotného investičního majetku přesahující částku 60 000 Kč a doba použitelnosti tohoto majetku je delší než 1 rok.
finanční investice – nákup cenných papírů, obligací, akcií apod. za účelem získání úroků, dividend či zisku
Hmotné investice Hmotné investice představují celkové výdaje, které podnik vynaloží na výstavbu, modernizaci nebo obnovu svého majetku. Podle toho, zda investice rozšiřuje nebo obnovuje výrobní kapacitu, rozlišujeme:
rozšiřovací investice (zavedení nové technologie, investice na ochranu životního prostředí…)
3.3
obnovovací investice (náhrada a obnova výrobního zařízení, výměna zařízení)
ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC
Dlouhodobé finanční rozhodování podniku zahrnuje v podstatě rozhodování o tom, do čeho investovat a o tom, z jakých finančních zdrojů se bude investice financovat. Tato druhá část investičního rozhodování zpravidla ovlivňuje i první část rozhodování vzhledem k omezenosti finančních prostředků. Dlouhodobé financování zahrnuje financování dlouhodobého majetku podniku – jeho obnovu a rozšíření. Musí být založeno na minimalizaci nákladů na pořízení těchto investic a na minimalizaci rizika spojeného s jejich pořízením. (Živělová, 1999)
13
Dlouhodobé finanční zdroje podniku představují:
interní finanční zdroje
externí finanční zdroje
zvláštní formy financování
3.3.1 Interní finanční zdroje Interní finanční zdroje představují pro podnik výhodný zdroj financování investic, protože nezvyšují ani počet společníků ani počet věřitelů firmy. S těmito zdroji nejsou spojeny emisní náklady a nezvyšují finanční riziko. Nevýhodou je, že interní zdroje financování jsou pro podnik dražší než zdroje externí (nepůsobí zde úrokový daňový štít). Odpisy Jedná se o specifický zdroj financování, který by měl zajistit obnovu stávajícího majetku. Investiční majetek funguje v podniku řadu let a nemůže být tedy zahrnut do provozních nákladů najednou, ale postupně za jednotlivá léta životnosti. Odpisy jsou zahrnuty do nákladů, snižují vykazovaný zisk, i když nejsou výdajem a nesnižují peněžní prostředky. Odpisy jsou stabilním zdrojem financování, protože je má firma k dispozici i v případě, kdy nevytváří žádný zisk. Celková výše odpisů zůstává podniku plně k dispozici a je zcela na něm, jak tuto částku využije. Avšak vzhledem k inflaci celková částka získaná prostřednictvím odpisů zpravidla neodpovídá ceně nově pořizovaného obdobného majetku. Nerozdělený zisk Druhým nejvýznamnějším zdrojem interního financování je nerozdělený zisk. To znamená, že se používá ta část zisku po zdanění, která není použita na výplatu dividend či podílů na hospodářském výsledku, na tvorbu fondů ze zisku či úhradu závazků podniku. Zisk po zdanění a výplatě dividend či podílů by měl zajistit eventuelní rozšíření investičního majetku. Někdy jsou mezi interní zdroje financování zahrnovány také výnosy získané prodejem podnikového majetku.
14
3.3.2 Externí finanční zdroje Externí zdroje financování investic představují objemově zpravidla menší část finančních zdrojů, které podnik užívá k financování jeho dlouhodobého majetku. Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry Střednědobé a dlouhodobé úvěry představují v českých podnicích největší skupinu externích finančních zdrojů. Tyto skupiny úvěrů jsou pro banky velmi rizikové a jsou tedy poskytovány za velmi přísných podmínek. Vzhledem k vysokému riziku mají tyto úvěry vyšší úrokovou sazbu ve srovnání s úvěry krátkodobými. Za účelem snížení rizika úvěru zjišťuje banka před jeho poskytnutím o podniku celou řadu skutečností. Nejsou-li shledány vážné nedostatky, dojde k sepsání úvěrové smlouvy s klientem a vznikne úvěr na dlužní úpis. Druhou možností je, že banka poskytne úvěr klientovi, který vlastní nějakou nemovitost, kterou může dát do zástavy. Jedná se o hypoteční úvěr. Střednědobé a dlouhodobé dodavatelské úvěry Dodavatelské úvěry jsou poskytovány zejména dodavateli strojů a technologických celků tak, že je zde umožněno postupné splácení. Nutné je nejen splacení ceny tohoto zařízení, ale také dochází k platbě úroků, které jsou často započteny do cen samotné dodávky. Obligace Podnikové obligace představují cenné papíry, které podnik emituje za účelem získat od investora dlouhodobý finanční zdroj. Dlužník (emitent) se zavazuje ve stanovené době zaplatit věřiteli (majiteli obligace) nominální cenu obligace a v dohodnutých termínech úrok. Majitel této obligace se nestává spoluvlastníkem firmy a ve většině případů nemá ani hlasovací právo a tudíž se nepodílí na rozhodování firmy. Mezi výhody financování investic prostřednictvím emise obligací patří především, že úrok obligací je pevně stanoven a lze s ním kalkulovat ve finančních rozhodováních, majitel obligace se nepodílí na zisku podniku, úrok se plně započítává do nákladů pro účely výpočtu základu daně z příjmu a emisí obligací se nerozšiřuje počet vlastníků podniku. Jako hlavní nevýhody obligací lze uvést nutnost pevné splátky ve sjednaný čas, vysoké riziko změn podmínek, za kterých byly obligace emitovány, růst zadluženosti podniku a vznik emisních nákladů spojených s vydáním obligací.
15
Akcie Akcie představují významný externí zdroj financování u akciových společností. Tento druh financování má pro podnik opět své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří, že akcie na rozdíl od dluhů nemají pevné datum splatnosti, nevyžadují stálé platby ve formě úroků a zvyšují úvěrovou schopnost podniku. K nevýhodám financování prostřednictvím akcií patří vyšší náklady spojené s emisí než je tomu u emise obligací a dividendy nepředstavují položku započitatelnou do nákladů pro účely zjištění základu pro výpočet daně z příjmu.
3.3.3 Zvláštní finanční zdroje Finanční leasing U finančního leasingu jde o dlouhodobý pronájem majetku, kdy doba leasingu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku. Leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého majetku a ziskovou marži pronajímatele. Mezi výhody tohoto způsobu financování investic patří to, že do nákladů pro zjištění základu daně z příjmu je plně započitatelná celá leasingová splátka a dochází tak k úspoře na dani; podnik nepotřebuje k financování investice vlastní kapitál; tento způsob financování je pružnější než je tomu u bankovního úvěru či obligací. Finanční leasing má tak své nevýhody. Obvykle náklady na leasingové financování jsou vyšší než náklady na financování pomocí bankovního úvěru; po ukončení pronájmu přechází do vlastnictví podniku téměř odepsaný majetek a podnik nemůže pomocí odpisů snižovat své daňové zatížení; nutnost souhlasu leasingové společnosti pro provedení veškerých zásahů do předmětu. Forfaiting Forfaiting představuje odkup dlouhodobých pohledávek podniku specializovanou společností. Výhodou forfaitingu je zrychlení obratu kapitálu díky tomu, že z vývozu na úvěr se stává vývoz proti hotovému placení. Jde o službu velmi operativní a jednoduchou. Majitel pohledávky se zbavuje rizika jejího neuhrazení zahraniční firmou a možnost vyvážet na úvěr zvyšuje konkurenceschopnost firmy.
16
3.4
SPECIFIKA INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ
Rozhodování o tom, do čeho investovat je pro podnik velmi důležité. Investiční projekty ovlivňují budoucí hospodářské výsledky podniku a podcenění této problematiky může mít pro podnik neblahé důsledky, kdy může dojít až k bankrotu firmy. Investiční činnost podniku a její financování má určitá významná specifika: (Valach, 2001)
Rozhodování v dlouhodobém časovém horizontu – zahrnuje přípravu hmotných investic, dobu výstavby a dobu životnosti.
Dlouhodobý časový horizont s sebou nese větší možnost rizika odchylek od původních záměrů, jak pokud jde o očekávané výdaje, tak i očekávané příjmy z investice a tím i očekávanou výnosnost.
Často se jedná o kapitálově náročné operace, které vyžadují velké jednorázové vklady.
Investiční činnost je velmi náročná na časovou a věcnou koordinaci různých účastníků investičního procesu, kteří mají své zájmy a cíle.
Investování těsně souvisí s aplikací nových technologií a nových výrobků. Prostřednictvím investic se uskutečňuje velká část technických a technologických inovací.
Některé investice mají závažné důsledky na infrastrukturu, ekologii (vodní hospodářství, ovzduší), vynucují si různé další vyvolané investice v této oblasti (čističky vod) a komplexní posuzování z mnoha hledisek.
Tato specifika kladou různé požadavky na používané metody a rozhodování. Mezi nejdůležitější patří:
Respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz.
Respektovat riziko, které vyplývá z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů.
Uvažovat variantně s různými faktory, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického i ekonomického charakteru.
Posuzovat investici také z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku.
17
3.5
KRITÉRIA HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Podstatou hodnocení investic je porovnání výdajů na investici s příjmy, které investice přinese. Jedná se tedy o hodnocení výnosnosti investice. Přijatelná je taková investice, u které její budoucí výnosy převýší náklady na ni vynaložené. Při rozhodování podniku o investičních projektech je tedy v dlouhodobějším časovém horizontu rozhodující faktor finanční. V praxi však může docházet k tomu, že rozhodnutí o investici se dočasně
řídí
jinými
než
finančními
kritérii.
Obvykle
se
jedná
o případy, kdy podnik se chce svou investicí dostat na nový trh a dává tak přednost rozsahu a cenám výrobků, které jsou investicí vyráběny. Firma při rozhodování o investici musí respektovat řadu zákonných, technických, ekologických a jiných omezení. Dále existují nejrůznější ekonomická omezení jako daně, místní poplatky, dovozní a vývozní přirážky a podobně. Základní kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti investice jsou následující: (Synek, 2002)
výnosnost
rizikovost = stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů
stupeň likvidity investice = doba splacení investice (rychlost přeměny investice zpět do peněžní formy)
Ideální investice má vysoký výnos, je bez rizika a má vysokou likviditu. V praxi taková investice téměř neexistuje. Uvedená kritéria jsou protikladná a investice s vysokou výnosností je obvykle více riziková, naopak málo riziková a likvidní investice bývá zase málo výnosná. Podle toho, který z faktorů investor preferuje, lze rozlišit následující typy investičních strategií: (Valach, 2001)
Strategie maximalizace ročních výnosů – investor upřednostňuje co nejvyšší roční výnos a nehledí na růst ceny investice. Tento typ strategie je vhodný při nižším stupni inflace, protože se při ní roční výnosy příliš neznehodnocují a investice si udržuje svou reálnou hodnotu.
Strategie růstu ceny investice – investor dává přednost těm investičním projektům, u kterých předpokládá co největší zvýšení hodnoty původního investičního vkladu. Tento typ strategie je vhodný při vyšším stupni inflace,
18
která znehodnocuje běžné roční výnosy, ale budoucí hodnota majetku v důsledku vyšší inflace rychle roste.
Strategie růstu ceny investice spojená s maximálními ročními výnosy – investor vybírá ty projekty, které přináší jak růst ceny investice v budoucnosti, tak růst ročních výnosů.
Agresivní strategie investic – investor preferuje projekty s vysokým stupněm rizika, které je kompenzováno možností vzniku vysokých výnosů.
Konzervativní strategie – investor postupuje opatrně, má averzi k riziku a vybírá projekty bezrizikové či s nízkým stupněm rizika.
Strategie maximální likvidity – investor dává přednost projektům, které jsou schopny se rychle transformovat na peníze, a které jsou co nejlikvidnější.
Výběr konkrétní investiční varianty závisí na konkrétních podmínkách, ve kterých podnik investuje a na cílech, které sleduje.
3.6
POSTUP HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Postup hodnocení investic sestává z několika kroků: (Synek, 2002)
Určení jednorázových nákladů na investici
Odhadnutí budoucích výnosů, které investice přinese, popř. rizika
Určení „nákladů na kapitál“ vlastního podniku, který investici uskutečňuje, resp. určení požadované výnosnosti investice, která přihlíží i k jejímu stupni rizika
Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a aplikování různých metod ekonomického vyhodnocení investice
3.6.1 Určení jednorázových nákladů na investici U investičních nákladů na pořízení pozemků, strojů a výrobního zařízení lze obvykle provést odhad poměrně přesně. Náklady u strojů a výrobního zařízení představuje nákupní cena, dopravné a instalace. U ostatních nákladů jako jsou náklady stavební, náklady na výzkum a vývoj, na přeškolení pracovníků apod., odhad už tak přesný nebývá. V praxi se skutečné náklady často výrazně liší od nákladů předpokládaných, což může přivést podnik do obtížné hospodářské situace.
19
3.6.2 Odhadnutí budoucích výnosů a rizik Hlavní položky výnosů jsou představovány čistým ziskem a odpisy, které plynou z investice. Jejich výpočet vychází z odhadu budoucích tržeb a nákladů. Investice obvykle vyvolává přírůstek zásob a předpokládaný růst tržeb zvyšuje pohledávky. Růst obou položek vyvolává potřebu dodatečných zdrojů. Rozdíl mezi přírůstkem oběžných aktiv a přírůstkem krátkodobých závazků je změna čistého pracovního kapitálu. Je-li tato změna kladná, znamená to, že jsou nutné dodatečné finanční zdroje.
3.6.3 Určení podnikové diskontní míry Je třeba počítat s tím, že kapitál stejně jako jiné výrobní faktory má své náklady, se kterými musíme při hodnocení investice počítat. Pokud firma financuje celou investici vlastním kapitálem, pak náklady představuje požadovaný výnos z kapitálu. Je-li investice financována plně úvěrem, je nákladem úrok z úvěru. Podnik, který alespoň tohoto zhodnocení nedosáhne, by pracoval se ztrátou. Průměrné kapitálové náklady se vypočtou jako vážený aritmetický průměr podle vzorce: (Synek, 2002)
k a = Wd k d (1 − T ) + W p k p + Ws k s kde: ka ….…...……… průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra) kd .…..………… úroková míra pro cizí kapitál T ……………… procento zdanění podnikových příjmů kp ..………….… míra nákladů na preferenční akcie (u akciové společnosti) ks …………….. míra nákladů na zadržený zisk a základní kapitál Wd, Wp,Ws ……. váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů
Tento ukazatel se používá jako diskontní míra při přepočtu budoucích hodnot na hodnoty současné. Daný postup by měl zabezpečit, že nová investice nezhorší již dosahovanou rentabilitu kapitálu. Všechny podnikové diskontní míry by měly zahrnovat riziko spojené s hodnocenou investicí. Platí zde, že čím vyšší je riziko, tím vyšší je diskontní míra.
20
3.6.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů Vzhledem k působení tzv. faktoru času dochází k tomu, že hodnota dnešní peněžní jednotky je vyšší než hodnota peněžní jednotky v budoucnu. Jde o to, že časová hodnota peněz se mění. Protože výnosy vznikají v delším období, je nutno je přepočítat ke stejnému časovému okamžiku, kterým je rok pořízení investice. Budoucí hodnotu tak přepočteme na současnou hodnotu. Jako přepočítací koeficient se použije podniková diskontní míra. Současná hodnota cash flow se počítá dle vzorce:
SHCF =
n CFn CFt CF1 CF2 + + ... + = ∑ 2 n (1 + k ) (1 + k ) (1 + k ) t =1 (1 + k )t
kde: SHCF ……….… současná hodnota cash flow CFt ……………. očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n) k ..……………... sazba kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra) t ……………….. období 1 až n (roky) n ………………. očekávaná životnost investice v letech
Při stanovení diskontní míry i při výpočtu cash flow je nutné přihlédnout také k míře inflace a všechny veličiny podle její předpokládané výše upravovat.
3.7
KLASIFIKACE METOD HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Pro posouzení efektivnosti investic a jejich výběr existuje několik metod. Tyto metody můžeme členit podle toho, zda přihlížejí či nepřihlížejí k faktoru času nebo z hlediska pojetí efektů z investic.
3.7.1 Klasifikace metod podle faktoru času Podle toho, zda příslušné metody hodnocení efektivnosti investičních projektů přihlížejí
či nepřihlížejí k faktoru času rozlišujeme: (Valach, 2001)
statické metody
dynamické metody
21
Statické metody Statické metody nerespektují faktor času a lze je použít tehdy, když faktor času nemá zásadní vliv na rozhodování o investicích. Jedná se zejména o jednorázové koupě majetku s krátkou dobou životnosti – zpravidla na jeden až dva roky. Nezohlednění faktoru času pak většinou nemá výrazný vliv na zhodnocení a výběr vhodné varianty. Významnou úlohu hraje v tomto případě i výše diskontní míry. Čím je nižší, tím je vliv faktoru času méně významný. V praxi nejsou investice s velmi krátkou dobou životnosti a nízkou diskontní sazbou
časté, čímž je možnost použití statických metod omezena. Přesto jsou však tyto metody dosti oblíbené a používané z důvodu jednoduchosti.
Dynamické metody Dynamické metody respektují při hodnocení efektivnosti investic faktor času. Tyto metody by měly být používány při pořizování majetku s delší dobou životnosti. Jedná se tedy o většinu investic. Respektování faktoru času podstatně ovlivňuje rozhodnutí, zda investice bude přijata či nikoli a má vliv na výběr vhodné varianty projektu. Pokud není čas ve výpočtu efektivnosti investice zohledněn, často dochází ke zkreslení pohledu na efektivnost jednotlivých investic, což může vést k nesprávnému rozhodnutí.
3.7.2 Klasifikace metod podle pojetí efektů z investic Podle hlediska pojetí efektů z investic můžeme metody hodnocení efektivnosti investic rozdělit: (Valach, 2001)
metody, u nichž jako kritérium hodnocení vystupuje očekávaná úspora nákladů, tzv. nákladová kritéria hodnocení efektivnosti
metody, u nichž je kritériem hodnocení očekávaný účetní zisk, tzv. zisková kritéria efektivnosti
metody, kde je kritériem hodnocení očekávaný peněžní tok z investic, tzv. čistý peněžní příjem z investice
22
Metody opírající se o nákladová kritéria hodnocení efektivnosti U těchto metod je efektem investování úspora nákladů. Jedná se o náklady investiční, tak náklady provozní, což jsou náklady spojené s fungováním investice. Nelze uvažovat pouze jednu skupinu z těchto nákladu, protože rozhodování by pak mohlo být chybné.
Často v praxi dochází k situaci, kdy je třeba se rozhodnout mezi dvěma variantami investic, kdy jedna má nižší provozní náklady, ale vyšší jednorázové náklady. Jednorázové investiční náklady vyjádřené formou ročních úroků z vynaložených investičních nákladů a roční provozní náklady tvoří společně kategorii tzv. ročních průměrných nákladů. Ty představují požadovaný výnos z vložených prostředků na investici zvýšený o roční odpisy a ostatní roční provozní náklady. Pomocí ročních průměrných nákladů lze počítat jen tzv. srovnatelnou efektivnost investičních projektů (to znamená určovat, který projekt je vhodnější). Nelze jimi vyjádřit absolutní efektivnost jednotlivého projektu. Nákladová kritéria se používají, nelze-li spolehlivě odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny, čímž není možno spolehlivě určit zisk nebo u propočtů různých variant projektů, které všechny zajišťují stejný rozsah produkce.
Metody opírající se o zisková kritéria hodnocení efektivnosti U těchto metod je efektem investování zisk. Jedná se konkrétně o zisk snížený o daň ze zisku. Jde o dokonalejší pojetí efektu investice než je úspora nákladů, protože zahrnuje i výši zisku dosaženou objemem výkonů jednotlivých variant projektu. Z finančního hlediska však účetní zisk nepředstavuje celkový tok peněžních příjmů z investice, protože neobsahuje příjmy ve formě odpisů. Odpisy jsou nákladem, který ovlivňuje zisk, ale nepředstavují výdaj. Díky tomu může podnik pomocí odpisové politiky snižovat či zvyšovat zisk a tím do určité míry ovlivňovat pohled na efektivnost investic měřenou pouze ziskem.
Metody opírající se o čistý peněžní příjem z investice Tato metoda je v současné praxi nejvyužívanější. Při vyhodnocování investičních projektů se používají kritéria, která se opírají o peněžní příjem z investice. Jedná se o zisk po zdanění vyvolaný investicí plus odpisy případně další možné příjmy.
23
3.8
ZÁKLADNÍ METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
V praxi se lze nejčastěji setkat s těmito metodami vyhodnocování efektivnosti investičních záměrů: (Valach, 2001) 1. Průměrné roční náklady 2. Diskontované náklady 3. Čistá současná hodnota 4. Index rentability (ziskovosti) 5. Vnitřní výnosové procento (vnitřní míra výnosu) 6. Průměrná výnosnost (rentabilita) 7. Doba návratnosti Z výše uvedených základních metod jsou odvozeny další přístupy, které slouží pro vyhodnocování efektivnosti investičních variant.
3.8.1 Metoda průměrných ročních nákladů Metoda průměrných ročních nákladů je statickou metodou a patří mezi nákladová kritéria hodnocení efektivnosti investičních projektů, což znamená, že nehodnotí investiční projekt z hlediska pohybu peněžních toků, ale z hlediska změn investičních a provozních nákladů. Tato metoda je nejjednodušším způsobem srovnání jednotlivých investičních variant. Dochází
k porovnání
průměrných
ročních
nákladů
příslušných
srovnatelných
investičních variant projektů. Srovnatelností se zde rozumí především stejný rozsah produkce, který investiční varianty zajišťují. Za nejvhodnější variantu se považuje ta, která má nejnižší průměrné roční náklady. Využití této metody přináší pouze informaci o průměrných ročních nákladech jednotlivých variant. Neříká však, zda jsou tyto varianty ziskové nebo ztrátové. Celkové průměrné roční náklady se zjistí podle vzorce: R = O + i ⋅ J +V
24
kde: R ……..……..… roční průměrné náklady varianty O ……………… roční odpisy i …….……….… úrokový koeficient – požadovaná výnosnost J …………….… investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje) V …………….... ostatní roční provozní náklady (tj. celkové provozní náklady – odpisy)
Koeficient požadované výnosnosti představuje požadovanou minimální výnosnost, kterou je třeba zajistit. Úrok vyjadřující vázanost kapitálu by neměl být uvažován stále z pořizovací ceny, ale správně musí být odvozen od postupně klesající zůstatkové ceny. S jejím poklesem totiž klesá i vázanost kapitálu. Přesnější propočet, který zohledňuje vázanost kapitálu, lze provést pomocí složeného úrokování. Konkrétně se uskutečňuje pomocí umořovatele, kdy výši ročních odpisů a požadovaných výnosů z klesající zůstatkové ceny stroje lze považovat za anuitní splátku, kterou je třeba uhradit. Výraz O + iJ představuje roční pravidelnou splátku, kde odpisy jsou úmorem půjčky a výnos z klesající zůstatkové ceny představuje úrok z klesající částky úvěru. Investiční náklad představuje půjčku. Anuitní splátka se stanoví tak, že umořovatelem násobíme příslušnou půjčku.
Hodnota umořovatele =
i (1 + i )
n
(1 + i )n
kde: i …………….… úrokový koeficient
n ………….…… počet let
J ⋅ i (1 + i ) (1 + i )n − 1 n
Platí rovnost: O + iJ =
Jestliže odpisy během doby životnosti nejsou rovnoměrné či nejsou stejné ostatní provozní náklady, je stanovení průměrných ročních nákladů komplikovanější a je třeba toto různé rozložení odpisů či ostatních provozních nákladů respektovat. Metodu ročních průměrných nákladů lze použít i pro srovnání variant s různou dobou životnosti, protože bere v úvahu průměrné roční rozdíly a tak automaticky respektuje rozdíly v délce životnosti jednotlivých variant. Všechny náklady jsou vyjádřeny v jednotné časové míře, kterou je jeden rok.
25
3.8.2 Metoda diskontovaných nákladů Metoda diskontovaných nákladů vychází ze stejného principu jako metoda předchozí. Namísto průměrných ročních nákladů jednotlivých investičních záměrů však porovnává souhrn investičních a diskontovaných provozních nákladů těchto variant za celou dobu životnosti. Varianta, která má nejnižší diskontované náklady je nejvýhodnější. Diskontované náklady investičního projektu jsou dány vzorcem: D = J + Vd kde: D ……………… diskontované náklady investičního projektu J ………………. investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje) Vd ………..…….diskontované ostatní roční provozní náklady (tj. celkové provozní náklady – odpisy)
U této metody je nutné diskontování, protože náklady vznikající v různých letech je nutno upravit o vliv času, aby se mohly sčítat. Aktualizace se provádí ke dni uvedení příslušné varianty do provozu. Při porovnání dvou variant investičního projektu s různou dobou životnosti je nutné převedení obou variant na společnou délku životnosti. Tou je nejmenší společný násobek životností jednotlivých porovnávaných variant. Do varianty s kratší dobou životnosti se zahrne i současná hodnota obnovovaného investičního majetku.
3.8.3 Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota je metodou dynamickou a tedy při vyhodnocování efektivnosti investičních variant respektuje faktor času. Tato metoda považuje za efekt z investice její peněžní příjem, kdy základ tvoří očekávaný zisk po zdanění, odpisy a případné ostatní příjmy. Tato metoda je definována jako rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji. Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje delší dobu, pak čistou současnou hodnotu představuje rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a diskontovanými kapitálovými výdaji v jednotlivých letech. Metodu
čisté současné hodnoty můžeme použít pro výběr optimální investiční varianty, kdy nejlepší je ta varianta, která má nejvyšší čistou současnou hodnotu.
26
Matematicky lze čistou současnou hodnotu vyjádřit následovně: v rozvinuté podobě:
ČSH =
zkráceně: N
P1 P2 PN + + ... + −K 2 (1 + i ) (1 + i ) (1 + i )N
ČSH = ∑ Pn n =1
1 −K (1 + i )n
kde: ČSH ...………... čistá současná hodnota
i ………………. úrokový koeficient
N ………….….. doba životnosti
K ………….….. kapitálový výdaj
P1, 2, ... N ….…….. peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti N ……………… jednotlivá léta životnosti
Možné výsledky čisté současné hodnoty lze interpretovat následovně: a) ČSH > 0 ⇒ diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj. Investiční projekt je pro podnik přijatelný, protože zaručuje požadovanou míru výnosu, která je vyjádřena úrokovou sazbou a zvyšuje tržní hodnotu firmy. b) ČSH < 0 ⇒ diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj. Investiční projekt je pro podnik nepřijatelný, protože nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy. c) ČSH = 0 ⇒ diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovému výdaji. Projekt nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. V případě, kdy se kapitálový výdaj vynakládá postupně, je nutné aktualizovat nejen peněžní příjmy, ale i kapitálové výdaje. Zpravidla jde o dobu výstavby u stavebních investic, kdy aktualizace je zpravidla k okamžiku zahájení výstavby. Model čisté současné hodnoty má pak tento tvar: N
ČSH = ∑ Pn n =1
T 1 1 − K ∑ n +T (1 + i ) (1 + i )t t =1
kde: T …………….... doba výstavby
t ……………….. jednotlivá léta výstavby
Všechny ostatní symboly jsou stejné jako u předchozího vzorce.
Další možností aktualizace je k okamžiku uvedení investice do provozu či ke konci životnosti investice, avšak nejsou tolik obvyklé.
27
Velmi výrazně závisí čistá současná hodnota i na požadované míře výnosnosti. Čím je tato požadovaná míra výnosnosti vyšší, tím je čistá současná hodnota nižší. Máme-li varianty s různou dobou životnosti, je nutné provést vyhodnocení efektivnosti při stejné době životnosti, kterou je nejmenší společný násobek všech životností. Metoda čisté současné hodnoty se dnes považuje za nejvhodnější způsob hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Je tomu tak z důvodu, že respektuje faktor času, za efekt investice považuje celý peněžní příjem a bere v úvahu příjmy za celou dobu životnosti investice.
3.8.4 Index rentability Index rentability úzce souvisí s čistou současnou hodnotou investičního projektu. Jedná se o relativní ukazatel, který je dán jako podíl současné hodnoty předpokládaných peněžních příjmů a počátečních kapitálových výdajů: N
Iz
1
∑ P (1 + i ) = n =1
n
n
K
kde: Iz …..…………. index ziskovosti Všechny ostatní symboly jsou stejné jako u vzorce pro čistou současnou hodnotu.
Zatímco čistá současná hodnota představovala absolutní rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných peněžních příjmů a předpokládanými výdajů, je index ziskovosti podílem těchto hodnot. Z toho vyplývá, že: a) ČSH > 0 ⇒ Iz > 1 Investiční projekt je pro podnik přijatelný. b) ČSH < 0 ⇒ Iz < 1 Investiční projekt není pro podnik přijatelný. c) ČSH = 0 ⇒ Iz = 1 Projekt nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. Doporučuje se používat index rentability jako kritérium výběru investičních variant projektů, když se má vybírat mezi několika projekty, ale kapitálové zdroje jsou omezeny – není možné přijmout všechny projekty.
28
Teoreticky je správné vzít při hodnocení efektivnosti projektu v úvahu také důsledky financování investičních projektů, jsou-li významné. Investiční rozhodnutí je pak třeba spojit s finančním rozhodnutím do jednoho celku. K tomu slouží upravená čistá současná hodnota. Tou je taková čistá současná hodnota, která zahrnuje kromě základní
čisté současné hodnoty také současné hodnoty finančních důsledků, které vyplývají z přijetí investičního projektu. Jedná se o to, že projekt si může vynutit emisi nových akcií nebo obligací, se kterými jsou spojeny určité emisní výdaje, projekt si může vynutit zvýšení dluhů a v důsledku toho vzrostou úroky a podnik získává úrokové daňové zvýhodnění.
3.8.5 Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento je další dynamickou metodou hodnocení efektivnosti investičních projektů a tedy respektuje časové hledisko. Za efekt považuje peněžní příjem z investice. Tato metoda je považována za téměř stejně vhodnou jako čistá současná hodnota. V literatuře se také můžeme setkat s označením této metody jako vnitřní míra výnosu či vnitřní míra návratnosti. Vnitřní výnosové procento představuje takovou úrokovou míru, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům. Je to taková úroková míra, při které je čistá současná hodnota rovna nule. Matematicky lze vyjádřit vnitřní výnosové procento následovně: v rozvinuté podobě:
zkráceně: N
P3 PN P1 P2 + + + ... + =K 2 3 (1 + i ) (1 + i ) (1 + i ) (1 + i )N
1
∑ P (1 + i ) n =1
n
n
=K
kde: K …………….. kapitálový výdaj
n .…………….. jednotlivá léta životnosti projektu
N …………….... doba životnosti projektu
i ………………. zvolený úrokový koeficient
Pn ……………... peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu
Vnitřní výnosové procento je taková hodnota „i“, která vyhovuje výše uvedeným rovnostem.
29
Přijatelné investiční projekty jsou podle této metody ty, u kterých je vyšší úrok než je požadovaná minimální výnosnost investice. Tato požadovaná minimální výnosnost se odvozuje od výnosnosti dosahované na kapitálovém trhu, případně od průměrných nákladů podnikového kapitálu. Obecně platí, že při srovnání různých variant je nejvhodnější ta, která má nejvyšší vnitřní výnosové procento.
Postup 1. Volba libovolné úrokové míry, kterou diskontujeme očekávané peněžní příjmy. 2. Porovnání součtu diskontovaných peněžních příjmů s kapitálovým výdajem. 3. Jsou-li diskontované peněžní příjmy vyšší než kapitálový výdaj, zvolíme vyšší úrokovou míru a celý propočet se při této úrokové míře opakuje. Jsou-li diskontované příjmy menší než kapitálový výdaj, propočet se opakuje s nižší zvolenou úrokovou mírou. 4. Hledané vnitřní výnosové procento vypočteme pomocí interpolace. VVP = in +
Čn (iv − in ) Čn − Čv
kde: VVP ………….. vnitřní výnosové procento in ………….…... nižší zvolená úroková míra iv ……………… vyšší zvolená úroková míra Čn .……………. čistá současná hodnota při nižší zvolené úrokové míře Čv ………………čistá současná hodnota při vyšší zvolené úrokové míře
Čistá současná hodnota se při výpočtu uvažuje v absolutní hodnotě. 5. Výši vnitřního výnosového procenta porovnáme s požadovanou mírou efektivnosti. Metoda vnitřního výnosového procenta představuje moderní, v praxi často používanou metodu ekonomického vyhodnocování efektivnosti investičních projektů. Její výhody jsou, že respektuje časovou hodnotu peněz, opírá se o peněžní příjmy a kapitálové výdaje a je snadno interpretovatelná. Nevýhodou je relativní omezenost v případě, kdy existují nestandardní peněžní toky (tzn. dochází k více než jedné přeměně ze záporného na kladný tok) a kdy je třeba posuzovat vzájemně se vylučující investiční projekty. V těchto případech je nutné použít metodu čisté současné hodnoty.
30
3.8.6 Průměrná výnosnost Metoda průměrné výnosnosti bývá v řadě publikací také označována jako průměrná rentabilita či účetní rentabilita. Jedná se o metodu statickou, která považuje za efekt z investice zisk, který investice přináší. Obvykle se jedná o průměrný roční zisk po zdanění. Díky tomu, že se jedná o roční zisk, lze tuto metodu aplikovat i na investiční záměry s různou dobou životnosti. Není zde ani nutná podmínka, že obě varianty musí zabezpečovat stejný objem produkce. Porovnáním průměrné výnosnosti investičního projektu s požadovanou minimální výnosností lze zjistit, zda je investice jako taková pro podnik přijatelná či nikoliv. N
Vp =
∑Z n =1
n
n⋅ Ip
kde: Vp ……………... průměrná výnosnost investiční varianty Zn ……….……. roční zisk z investice po zdanění v jednotlivých letech životnosti Ip ………….……průměrná roční hodnota investičního majetku v zůstatkové ceně N ………….….. doba životnosti n ………….…… jednotlivá léta životnosti
Za vhodnější je považována varianta s vyšší průměrnou výnosností. Pro posouzení přijatelnosti či nepřijatelnosti investičního projektu se požaduje, aby výnosnost investiční varianty byla alespoň taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku. Při porovnání průměrné výnosnosti investičního projektu s výnosností firmy však může dojít k tomu, že podniky s vysokou výnosností odmítnou i dobré projekty a naopak podniky s nízkou výnosností přijmou i špatné projekty. Tomu lze předejít porovnáním průměrné výnosnosti investiční varianty s výnosovými sazbami na kapitálových trzích. Metoda průměrné výnosnosti je často kritizována jako nejméně vhodná metoda hodnocení projektů. Je tomu tak z důvodu, že nebere v úvahu faktor času. To lze odstranit tak, že metoda bude uvažovat současnou hodnotu ročních zisků a současnou hodnotu investičního majetku. Zůstávají tu však další závažné problémy, kdy metoda nebere v úvahu odpisy jako součást peněžních příjmů z investice a další peněžní příjmy, ale jen účetně vykazovaný zisk. Dále se opírá o účetní zůstatkové hodnoty investičního majetku a ne o jeho tržní cenu, která může být značně odlišná.
31
3.8.7 Doba návratnosti Doba návratnosti patří mezi statické metody a je dalším tradičním často používaným nástrojem hodnocení investic. Určuje časové období, během kterého se kapitálový vklad vložený do pořízení nové investice vrátí zpět ve formě čistých příjmů. Za efekt z investice je tedy považován zisk po zdanění a odpisy. Čím je doba návratnosti kratší, tím lépe je investice hodnocena. a
I = ∑ (Z n + O n ) i =1
kde: I ………………. pořizovací cena (kapitálový výdaj) Zn ……………... roční zisk z investic po zdanění v jednotlivých letech životnosti On …………….. roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti n ………….…… jednotlivá léta životnosti a ………...…….. doba návratnosti
K navrácení investice dochází v tom roce životnosti investice, ve kterém platí požadovaná rovnost. Technicky se doba návratnosti určí tak, že se každoročně určí zisk po zdanění a odpisy. Tyto peněžní příjmy z investice se kumulativně sčítají. Rok, ve kterém se kumulativní souhrn zisku po zdanění a odpisů rovná investičním nákladů, ukazuje hledanou dobu návratnosti. Doba návratnosti není měřítkem efektivnosti projektu, ale měřítkem jeho očekávané likvidity, protože doba návratnosti vyjadřuje pouze dobu, která je nutná pro pokrytí kapitálového výdaje peněžními příjmy z investice. Proto se často používá pouze jako doplňková metoda. I když je doba návratnosti oblíbená pro svou jednoduchost, je často kritizována jako méně vhodná metoda pro hodnocení a výběr investičních projektů, protože nebere v úvahu faktor času (lze řešit diskontováním peněžních příjmů z jednotlivých let), nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do konce životnosti a vyjadřuje jen likviditu projektu, ne likviditu podniku jako celku.
32
3.9
VLIV
VÝNOSNOSTI,
DANÍ
A
INFLACE
V INVESTIČNÍM
ROZHODOVÁNÍ Požadovaná výnosnost je definována jako výnosnost, kterou investor požaduje jako minimální kompenzaci za odložení spotřeby a kompenzaci za podstoupení rizika investování. Od požadované výnosnosti je nutno odlišit očekávanou výnosnost projektu, což je výnosnost, kterou investor předpokládá dosáhnout na základě průběhu plánovaných peněžních toků. Má-li být investice pro podnik přijatelná, pak musí její očekávaná výnosnost být vyšší či alespoň stejná jako je výnosnost požadovaná. Požadovaná výnosnost projektu těsně souvisí s náklady kapitálu firmy. Čím vyšší jsou tyto průměrné náklady na získání kapitálu, tím vyšší musí být požadovaná výnosnost projektu, aby byl pro podnik ještě akceptovatelný. (Valach, 2001) Východiskem pro stanovení požadované výnosnosti projektu je bezriziková výnosnost. Je to výnosnost takových finančních investic, které nepřinášejí žádná, případně jen minimální rizika. Za bezrizikovou investici se zpravidla považují státní obligace u finančních investic, u hmotných investic pak investice do obnovy stávajícího zařízení. V oblasti investičního rozhodování má požadovaná míra výnosnosti trojí úlohu:
Jako náklad kapitálu vytváří stimuly k investování. Zřetelné je to zejména u úroků z dlouhodobých úvěrů. Změny úrokových měr však nepůsobí na vývoj investic podniku okamžitě, ale je třeba počítat s určitou dobou adaptace, než dojde k reakci podniků na změny úrokových sazeb.
Výnosnost je nástrojem výběru investičních projektů.
Pomocí metod složeného úrokování umožňuje výnosnost respektovat čas, ve kterém byl příslušný peněžní tok z investice dosažen.
Vymezení požadované výnosnosti pro vyhodnocování investičních projektů je stálým předmětem diskuse investičních specialistů.
Daně jsou dalším faktorem, který má výrazný vliv na očekávané peněžní toky a výběr investičních variant. Existuje různý stupeň a systém zdanění podnikových příjmů v různých zemích. Jsou země, které zahraniční investory lákají různými slevami na daních, případně i úplným dočasným osvobozením na dani. V průběhu očekávané životnosti investice může dojít ke změnám daňových zákonů a daňových sazeb. Někdy je podnikům umožněno kapitálové výdaje či jejich část odečítat od základu zdanění.
33
Inflace je dalším důležitým faktorem, který má vliv na investiční rozhodování. V důsledku jejího působení dochází především k růstu kapitálových výdajů. Vliv inflace se projeví zejména u investic s delší dobou životnosti, kdy i relativně nízká míra inflace má velký vliv zejména na peněžní příjmy a tím i na čistou současnou hodnotu či vnitřní výnosové procento. Inflace ovlivňuje peněžní příjmy z investice, a tak dochází k růstu cen výrobků, které budou investicí vyráběny, ale také k růstu cen spotřebovaných materiálů, mzdových i jiných nákladů. Způsoby zobrazení vlivu inflace při propočtech čisté současné hodnoty:
S použitím nominální diskontní sazby – v tomto případě je třeba vyjádřit peněžní příjmy také v nominální podobě (tedy včetně očekávané inflace).
S použitím reálné diskontní sazby – peněžní příjmy je nutno vyjádřit také v reálné hodnotě (nominální příjem se sníží o vliv inflace)
Při různých tempech inflace během doby životnosti investice lze pro propočet čisté současné hodnoty použít i průměrné roční tempo inflace, které je dáno jako geometrický průměr různých ročních temp inflace.
3.10
VLIV RIZIKA V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ
Podnikatelské riziko obecně představuje nebezpečí, že dosažené výsledky podnikaní se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Riziko investičního projektu je nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy z projektu se budou lišit od předpokládaných. Tyto odchylky mohou být příznivé či nepříznivé. V investičním rozhodování je nutné věnovat velkou pozornost riziku a jeho vlivu na očekávanou výnosnost projektů. (Valach, 2001) Rozlišují se tři základní typy postojů podnikatele či manažera k riziku: 1. Averze k riziku – podnikatel se snaží riskantním akcím vyhnout. Vyhledává spíše projekty bez rizika nebo jen s malým rizikem. 2. Sklon k riziku – podnikatel vyhledává riskantnější projekty s nadějí dosáhnout vyšších efektů i za cenu vyššího nebezpečí špatných výsledků. 3. Neutrální postoj k riziku – podnikatelova averze a sklon k riziku jsou v rovnováze.
34
U investičních projektů je třeba věnovat obzvláště velkou pozornost jejich riziku, protože jsou dlouhodobé a mají dlouhodobé důsledky na činnost podniku. Kromě toho jsou i kapitálově náročné.
Základní fáze analýzy rizika investičních projektů: 1. Určení kritických faktorů rizika investičního projektu (cena realizace, výkon zařízení, časové využití zařízení apod.). Kritické faktory se vybírají pomocí analýzy citlivosti. Čím větší je citlivost projektu na příslušný faktor, tím větší riziko vzniká. 2. Stanovení bodu zvratu investičního projektu. Jedná se o vymezení kritické výše nějaké veličiny (objem produkce, ceny apod.), od které se projekt stává nevýhodný. To znamená, že čistá současná hodnota projektu začne nabývat záporných hodnot. Bodem zvratu je taková úroveň vybrané veličiny, při níž čistá současná hodnota se rovná 0. 3. Kvantifikace rizika pomocí různých statistických metod a jeho důsledků na ekonomická kritéria projektů. Jedná se o stanovení pravděpodobnosti rizikových situací. 4. Příprava a realizace různých způsobů snížení rizika. 5. Příprava plánů korekčních opatření pro budoucnost pro vybrané kritické situace, které se mohou objevit znovu.
35
4
METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ
Metodický postup řešení se skládá z několika na sebe navzájem navazujících etap.
a) Studium literatury a informačních zdrojů Před samotným hodnocením ekonomické efektivnosti dané investice je třeba nejdříve studiem odborné literatury a ostatních dostupných informačních zdrojů získat přehled o současných teoreticko-metodologických možnostech v oblasti hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Následně je třeba shromáždit veškeré podkladové materiály pro zhodnocení zvolené investice, což jsou zejména údaje z účetnictví společnosti, směrnice týkající se procesu nakupování, údaje o odpisování ze zákona o dani z příjmu a informace o vývoji cen nafty.
b) Určení diskontní míry Diskontní míra v podstatě vyjadřuje cenu kapitálu. Její hodnota je důležitá pro přepočet ekonomických veličin mezi různými časovými obdobími ke společnému datu. Diskontní míra odráží riziko, že budoucí peníze budou mít v důsledků inflace nižší hodnotu než peníze současné. Jak je stanoveno v bodě 3.6.3 Určení podnikové diskontní míry platí, že pokud je pro financování investice použit vlastní kapitál, je diskontní mírou výnosnost vlastního kapitálu, která může být vyjádřena pomocí rentability vlastního kapitálu, tzn. ukazatelem ROE1, případně lze rovněž vycházet z požadované diskontní míry, kterou si podnik stanoví. Jelikož je však investice financována úvěrem, počítá se s úrokovou mírou z tohoto úvěru.
c) Výpočet kapitálových výdajů V tomto kroku je proveden výpočet sumy veškerých očekávaných peněžních výdajů spojených s pořízením investice, u kterých se očekává přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového období. Tento postup je proveden podle bodu 3.6.1 Určení jednorázových nákladů na investici. Výchozí údaje jsou čerpány z podkladů poskytnutých pro tento účel společností TESPRA Hodonín, s.r.o.
1
Return of Equity, Živělová, I.: Finanční řízení podniku I., 1998
36
d) Odhad budoucích příjmů a provozních nákladů Odhad budoucích výnosů vychází z určení předpokládaných výnosů, které investice přinese a veškerých nákladů spojených s jejím běžným provozem. Zde se zejména jedná o náklady na běžný dohled a údržbu investice, dále pak o čistý zisk a odpisy investice. Tento postup je proveden podle bodu 3.6.2 Odhad budoucích výnosů a rizik. Výchozí údaje jsou čerpány z podkladů poskytnutých pro tento účel společností a ze zákona o dani z příjmu.
e) Výpočet cash flow a současné hodnoty cash flow Cash flow se stanoví jako rozdíl příjmů a výdajů na investici, upravený o daň z příjmu, navýšený o odpisy a případné investice do navýšení pracovního kapitálu. Tyto částky se přepočítají ke stejnému časovému okamžiku, jak stanoví bod 3.6.4 Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů. Přepočet na současnou hodnotu se provede k roku „nula“, kterým je rok zahájení provozu investice, tj. rok 2007.
f) Hodnocení efektivnosti pomocí vybraných metod V posledním kroku je provedeno hodnocení vybrané investice podle vybraných metod dle bodu 3.8. Základní metody hodnocení efektivnosti investic. Jedná se o metodu čisté současné hodnoty, index ziskovosti, vnitřní výnosové procento, metodu průměrné výnosnosti a dobu návratnosti investice. Na základě získaných výsledků je posouzena ekonomická efektivnost investice.
37
5
PROFIL FIRMY A POPIS INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU
5.1
PROFIL FIRMY
Obchodní společnost TESPRA Hodonín, s. r. o. vznikla na konci roku 1997 transformací z rozpočtové organizace Technické služby Města Hodonín. Jejím jediným zakladatelem je Město Hodonín. Posláním obchodní společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o. je poskytovat komplexní služby zejména v oblasti odpadového hospodářství, v oblasti péče o veřejnou a soukromou zeleň, veřejné a soukromé komunikace a poradenství v oblasti odpadového hospodářství a problematiky tím spojené. Vizí této společnosti je dosáhnout pevného postavení v regionu tak, aby se společnost stala uznávanou nejen mezi zákazníky, ale i konkurenčními partnery. Společnost se snaží poskytovat služby vždy v požadované kvalitě a termínech, které splňují požadavky zákazníků. Důkazem poskytování stále kvalitnějších služeb je zavedení integrovaného systému řízení dle norem ČSN EN ISO 9001: 2001 – jakost, ISO 14001: 1997 – environment a specifikace OHSAS 18001: 1999.
5.2
POPIS INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU
Hlavní činností společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o. je poskytování komplexních komunálních služeb, které zajišťuje zejména prostřednictvím rozsáhlého vozového parku. Vzhledem k tomu, že část vozidel je již zastaralá, rozhodla se společnost v letošním roce k obnově několika vozidel, mezi nimiž je také vozidlo MAN sloužící k vývozu kontejnerů. Společnost hodlá nakoupit nový typ vozidla. Bude se tedy jednat o investici obnovovací a nahradí dosud používané, ale již odepsané vozidlo. Při pořízení zvolené investice společnost postupuje podle podnikové směrnice týkající se nakupování a hodnocení dodavatelů, která stanoví závazný postup pro odpovědné zaměstnance, kteří tento nákup provádějí. Jelikož se jedná o nákup zboží v hodnotě nad 500 000 Kč ale do hodnoty 2 000 000 Kč, dodavatele vybírá pětičlenná komise, jejímž jedním členem je vždy zástupce jmenovaný majitelem společnosti, případně dozorčí radou. Uzavření smlouvy na nákup zajišťuje odpovědný vedoucí úseku či provozovny společně s referentem pro obchod a marketing a podepisuje jednatel společnosti.
38
Technická specifikace dodávky Společnost TESPRA Hodonín, s. r. o. uzavřela smlouvu s obchodním partnerem na nákup vozidla MAN 10.184 + nosič kontejnerů JNT 5 t + hydraulická ruka. Ve smlouvě byly dohodnuty mimo jiné tyto parametry: Název varianty:
TGL 10.180 4x2 BB
Kmenové číslo:
LN05CC04-00000
Druh vozidla:
Valníky a podvozky
Kabina:
Kabina „C“ Compact
Rozvor:
3 600 mm
Převis:
1 925 mm
Řízení:
L
Zatížení přední nápravy:
4 000 kg
Zatížení zadní nápravy:
6 800 kg
Přípustná celková hmotnost: 10 000 kg
Provoz vozidla Plánovaná investice je určena k nahrazení stávajícího vozidla sloužícího k vývozu kontejnerů. Pro určení nákladů na vozidlo hraje významnou roli spotřeba pohonných hmot. Na základě údajů poskytnutých společností TESPRA Hodonín, s.r.o. se očekává, že dané vozidlo ujede ročně 25 000 km v optimálním případě až 30 000 km. V práci je počítáno s oběma možnostmi. Ačkoliv spotřebu vozidla výrobce v podkladech neuvádí, na základě zkušeností s obdobnými vozidly ve společnosti, lze tuto spotřebu odhadnout ve výši 20 litrů nafty na 100 km. Očekávaná životnost investice je 6 let, přičemž k jejímu pořízení dojde v polovině roku 2007.
Vývoj ceny nafty Jak už bylo zmíněno, provozní náklady jsou závislé na spotřebě pohonných hmot a tedy na výši cen nafty. Tyto ceny neustále kolísají a jejich predikce do budoucna je velmi složitá.
39
Ceny pohonných hmot v současné době rostou po dřívějším, asi půl roku trvajícím poklesu. Za tuto dobu se snížily z více jak 30 Kč za litr téměř až ke 26 Kč. K jejich snížení vedlo snížení cen ropy na světových trzích. V srpnu roku 2006 stál barel ropy kolem 70 $ na konci března 2007 už to bylo asi 60 $. Graf č. 1 – Vývoj cen nafty ČR za období leden 2000 – únor 2007
32,00 Kč 30,00 Kč 28,00 Kč 26,00 Kč 24,00 Kč 22,00 Kč
7 I.0
6 VI I.0 6
I.0
5 VI I.0 5
I.0
4 VI I.0 4
I.0
3 VI I.0 3
I.0
2 VI I.0 2
I.0
I.0 1 VI I.0 1
I.0
0 VI I.0 0
20,00 Kč
Zdroj: http://www.ccs.cz
Odhad budoucího vývoje cen nafty byl proveden z měsíčních dat v časovém rozmezí leden 2000 až prosinec 2006. Tato data byla uspořádána do periodické časové řady a byly vypočteny empirické sezónní indexy. 2 Graf č. 2 – Predikce cen nafty
34,00 Kč 32,00 Kč 30,00 Kč 28,00 Kč 26,00 Kč 24,00 Kč 22,00 Kč
Skutečná cena nafty
Viz příloha č. 1
40
Vyrovnané hodnoty
V.13
IX.12
I.12
V.11
IX.10
I.10
V.09
IX.08
I.08
V.07
Trendová přímka
Zdroj: Vlastní predikce podle přílohy č. 1
2
IX.06
I.06
V.05
IX.04
I.04
V.03
IX.02
I.02
V.01
IX.00
I.00
20,00 Kč 18,00 Kč
Ze zjištěných údajů byly následně vypočteny následující průměrné ceny nafty. Tabulka č. 1 – Skutečné a odhadované průměrné roční ceny nafty
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Průměrná cena 24,63 Kč 23,95 Kč 21,52 Kč 21,72 Kč 24,66 Kč 27,73 Kč 28,96 Kč
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Průměrná cena 28,13 Kč 28,98 Kč 29,85 Kč 30,71 Kč 31,57 Kč 32,43 Kč 33,29 Kč
Zdroj: Vlastní výpočet dle přílohy č. 1
Je nutno vzít v úvahu, že se jedná o predikci na dlouhé časové období a vývoj cen nafty bude mít i jinou než pouze časovou sezónní složku. Navíc na tyto ceny působí celá řada dalších faktorů spojených s technologickým vývojem, omezením produkce ropným kartelem OPEC či silná poptávka po benzinu v USA. Vývoj bude zajisté ovlivněn i řadou nepředvídatelných událostí, které vždy dokáží trhem zahýbat. Zhruba 70 % světových zásob ropy se nalézá v oblasti Blízkého východu. Největší zásoby v oblasti ovládá Saudská Arábie a druhé největší zásoby Irák. Pro rozvinutý svět je tato oblast ekonomicky jedním z nejdůležitějších území. Situaci na Blízkém východě teď obklopuje nejistota a podle analytika ústavu Commonwealth Bank of Australia Davida Moore riziko dalšího zhoršení vztahů povede k růstu cen ropy.3 Evropská komise také dne 13. března 2007 navrhla zvýšení minimální spotřební daně z nafty. Ze současného minima 302 eur na 1 000 litů by měla vzrůst až na 380 eur v roce 2014. Zda tato minimální daň opravdu vzroste není jisté. Jako v dalších daňových otázkách totiž musí s návrhem souhlasit všechny členské státy Evropské unie a pro některé státy EU tento návrh výhodný není.
3
Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika
41
6
HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VYBRANÉ INVESTICE
6.1
URČENÍ DISKONTNÍ MÍRY
Určení diskontní míry je důležité zejména pro následný přepočet budoucí hodnoty na hodnotu současnou. Jelikož investice bude financována výhradně za pomoci úvěru, bude výše diskontní míry určena výší úroku z úvěru, která byla stanovena ve výši
3,5 % p.a.
6.2
VÝPOČET KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ
Dodavatel investice poskytl společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o. cenovou nabídku, která byla následně přijata. Do kapitálových výdajů na investici bude zahrnuta cena vozidla, nosič kontejnerů včetně komponent a hydraulická ruka s přídavným dvojhákem. Ačkoliv byly společnosti nabídnuty různé doplňky k vybavení vozidla, s jejich nákupem se nepočítá. Jednotlivé náklady v následující tabulce byly zjištěny z cenové kalkulace. Tabulka č. 2 – Cenová kalkulace dle prodejce
Náklad / Příjem MAN FC 10.184 Nosič kontejnerů + komponenty Hydraulická ruka PM 4023 + přídavný dvojhák Cena kompletu bez DPH dle prodejce
Částka Kč 1 090 000,00 275 000,00 318 000,00 1 683 000,00
Zdroj: Podklady ze společnosti – cenová nabídka
Nákup vozidla MAN představuje obnovovací investici, která nahradí již odepsané, i když doposud používané staré vozidlo. Tento nahrazovaný majetek bude vyřazen prodejem na náhradní díly, při němž se počítá s příjmem ve výši 20 000 Kč. Tato částka následně sníží celkové kapitálové výdaje. Z dalších informací podniku vyplynulo, že daná investice nezpůsobí zvýšení čistého pracovního kapitálu. Dopravu vozidla si provede společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. ve vlastní režii. Jedná se o převoz vozidla ze sídla prodejce v Novosedly do sídla společnosti v Hodoníně. Vzdálenost mezi místy činí 60 km. Náklady na 1 km společnost stanovila ve výši 21 Kč a zahrnují PHM a personál. Obě cesty tak byly vyčísleny v částce 1 260 Kč.
42
Tabulka č. 3 – Celkové kapitálové výdaje
Náklad / Příjem Cena kompletu dle prodejce Doprava do sídla společnosti Příjem z prodeje nahrazovaného vozidla Celkové kapitálové výdaje
Částka Kč 1 683 000,00 1 260,00 - 20 000,00 1 664 260,00
Zdroj: Podklady ze společnosti
Celková výše kapitálových výdajů na pořízení hodnocené investice je 1 664 260 Kč.
6.3
ODHAD BUDOUCÍCH PŘÍJMŮ A PROVOZNÍCH NÁKLADŮ
V této podkapitole je třeba zjistit veškeré výnosy, které investice přinese a veškeré náklady spojené s běžným provozem investice.
Určení předpokládaných výnosů Výnosy plynoucí z užívání vozidla představují příjmy spojené s kontejnerovou službou. Zde má společnost stanoveny dvě sazby:
podle počtu ujetých kilometrů
21 Kč/km
podle doby nakládky a vykládky
35 Kč/5 min
Nákup vozidla představuje pro podnik investici s dobou životnosti 6 let. Předpokládané výnosy je třeba zjistit na celou tuto dobu. Jelikož se předpokládá v průběhu let růst cen pohonných hmot, vzniká tlak na růst těchto sazeb. Stejným způsobem působí na zvýšení cen také inflace. Na druhé straně vysoká konkurence neumožní libovolné zvyšování cen, protože podnik by mohl přijít o své zákazníky. V případě, že dojde k předpokládanému zvyšování cen nafty, společnost v roce 2010 navýší sazbu na 1 ujetý kilometr o 1 Kč. V roce 2011 pak zvýší sazbu za 1 minutu nakládky či vykládky o 0,50 Kč z důvodu působení inflace. Při stanovení doby nakládky a vykládky u nově pořizovaného vozidla je vycházeno z vnitřních podkladů společnosti o počtu hodin vynaložených na nakládku a vykládku u nahrazovaného vozidla. Je třeba uvažovat, že sazba 35 Kč se vztahuje na 5 minut
činnosti a hodiny na nakládku a vykládku je nutno touto dobou upravit tak, aby je bylo možno násobit uvedenou sazbou a tím spočítat tržby. Z těchto údajů vyplynulo, že doba na tuto činnost činí po úpravě cca 140 hodin za rok ujede-li vozidlo 25 000 km. V případě, kdy během roku ujede vozidlo 30 000 km, dosahuje tato doba cca 165 hodin. 43
Tabulka č. 4 – Sazby pro určení výnosů v jednotlivých letech
Rok
Sazba na dopravu Kč/km
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
21 21 21 22 22 22 22
Nakládka a vykládka Kč/5 min 35 35 35 35 35,50 35,50 35,50
Zdroj: Podklady ze společnosti
Tabulka č. 5 – Předpokládané výnosy v Kč ujede-li auto 25 000 km/rok
Rok
Druh výnosu Dle počtu ujetých Nakládka km vykládka
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
525 000 525 000 525 000 550 000 550 000 550 000 550 000 Zdroj: Vlastní výpočty na základě podkladů ze společnosti
Celkový výnos
294 000 294 000 294 000 294 000 298 200 298 200 298 200
819 000 819 000 819 000 844 000 848 200 848 200 848 200
Tabulka č. 6 – Předpokládané výnosy v Kč ujede-li auto 30 000 km/rok
Rok
Druh výnosu Dle počtu ujetých Nakládka km vykládka
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
630 000 630 000 630 000 660 000 660 000 660 000 660 000 Zdroj: Vlastní výpočty na základě podkladů ze společnosti
44
346 500 346 500 346 500 346 500 351 450 351 450 351 450
Celkový výnos 976 500 976 500 976 500 1 006 500 1 011 450 1 011 450 1 011 450
Určení provozních nákladů Největší položku nákladů činí spotřeba pohonných hmot. Mezi další náklady patří opravy a udržovaní vozidla, silniční daň a ostatní provozní náklady. U spotřeby pohonných hmot se vychází z predikce cen pohonných hmot dle předchozí kapitoly a počtu ujetých kilometrů. Jak už bylo zmíněno výše, očekávaná spotřeba nafty je 20 litrů na 100 kilometrů. V případě oprav a údržby vozidla by měla logicky cena se zastaráváním vozidla narůstat. Avšak na základě dlouholetých zkušeností, které společnost TESPRA Hodonín má s provozem obdobných vozidel, cena zpravidla jen mírně kolísá okolo hodnoty 40 000 Kč. Výjimkou jsou případy, kdy nastane nějaká velká neočekávaná škoda. Proto je s touto konstantní částkou počítáno i v této práci. Při stanovení silniční daně je nutno vycházet ze Zákona o dani silniční. Jelikož se nejedná o osobní automobil, je pro určení daně rozhodující počet náprav a hmotnost vozidla v tunách. Provozní hmotnost MAN 10.184 + JNT 5 t + PM 4023
5 200 kg
Užitečná hmotnost bez kontejneru
4 800 kg
Celková hmotnost
10 000kg
Roční sazba daně pro vozidlo o hmotnosti 10 tun a dvou nápravách činí 9 600 Kč. Ostatní provozní náklady spojené s užíváním vozidla ročně představují podle účetních údajů společnosti asi 10 000 Kč. Jedná se především o pojištění či náklady na mytí. Tabulka č. 7 – Předpokládané provozní náklady v Kč ujede-li auto 25 000 km/rok
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Spotřeba PHM 140 650 144 900 149 250 153 550 157 850 162 150 166 450
Náklad Opravy a Silniční daň udržování 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600
Ostatní 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000
Zdroj: Vlastní výpočty na základě podkladů ze společnosti, Zákon o dani silniční
45
Celkové provozní náklady 200 250 204 500 208 850 213 150 217 450 221 750 226 050
Tabulka č. 8 – Předpokládané provozní náklady v Kč ujede-li auto 30 000 km/rok
Rok
Spotřeba PHM 168 780 173 880 179 100 184 260 189 420 194 580 199 740
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Náklad Opravy a Silniční daň udržování 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600 40 000 9 600
Ostatní 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000
Celkové provozní náklady 228 380 233 480 238 700 243 860 249 020 254 180 259 340
Zdroj: Vlastní výpočty dle podkladů ze společnosti, Zákon o dani silniční
6.4
VÝPOČET ODPISŮ
Pořízené vozidlo bude zařazeno do dlouhodobého hmotného majetku společnosti. Tento majetek se podle Zákona o dani z příjmu člení do šesti odpisových skupin. Vozidlo MAN 10.184 náleží do druhé odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Zákon dává možnost výběru ze dvou způsobu odpisování – rovnoměrné nebo zrychlené. Společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. bude uplatňovat odpisy rovnoměrné. Zákon o dani z příjmu stanoví podmínky, za kterých je možno použít roční odpisovou sazbu při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 %. Jedná se o poplatníka, který je prvním vlastníkem hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3. Výjimkou je hmotný majetek, který je odpisován zvýšenou sazbou 15 % nebo 20 % a majetek, u kterého zákon toto zvýšení odpisu nepovoluje. Přestože společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. tyto podmínky splňuje, této možnosti nehodlá využít. Výpočet odpisů se provádí ze vstupní ceny, kterou je v tomto případě cena pořizovací, která zahrnuje cenu kompletu prodejce a dopravu. Celkem činí 1 684 260 Kč. Tabulka č. 9 – Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle odpisové sazby při zvýšení odpisu ve 2. odpisové skupině
Odpisová skupina 2
V prvním roce odepisování 11
V dalších letech odepisování 22,25
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
46
Pro zvýšenou vstupní cenu 20
Tabulka č 10. – Stanovní rovnoměrných odpisů vozidla
Rok odepisování 2007 2008 2009 2010 2011
Výpočet 1 684 260 * 11 / 100 1 684 260 * 22,25 / 100 1 684 260 * 22,25 / 100 1 684 260 * 22,25 / 100 1 684 260 * 22,25 / 100
Odpis v Kč Zůstatková cena v Kč 185 269 1 498 991 374 748 1 124 243 374 748 749 495 374 748 374 747 374 747 0
Zdroj: Vlastní výpočet odpisů dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
6.5
VÝPOČET CASH FLOW A SOUČASNÉ HODNOTY CASH FLOW
Peněžní toky v čase vzhledem k působení faktoru času mění svou hodnotu. Hodnota peněžní jednotky v budoucnu je nižší než hodnota dnešní peněžní jednotky. Proto je nutný přepočet na současnou hodnotu za pomoci podnikové diskontní míry. Nejdříve se vypočítá zisk v jednotlivých letech životnosti investice, který představuje rozdíl mezi tržbami a náklady. Tento zisk se upravuje o daň z příjmu. K čistému zisku se přičtou odpisy a tento peněžní tok se převede na současnou hodnotu. Suma dílčích současných hodnot představuje celkovou současnou hodnotu cash flow. Životnost investice je 6 let, přičemž bude pořízena v polovině roku 2007 a její vyřazení se předpokládá v polovině roku 2013. Tabulka č. 11 – Stanovní současné hodnoty CF ujede-li auto 25 000 km/rok
Položka Tržby Náklady Odpisy Úrok z úvěru Zisk před zdaněním Daň Čistý zisk Odpisy Cash flow Současná hodnota CF
2007 409 500 100 125 185 269 28 113,3
2008 819 000 204 500 374 748 48 945,4
2009 819 000 208 850 374 748 39 237,3
2010 844 000 213 150 374 748 29 529,1
2011 848 200 217 450 374 747 19 820,9
2012 848 200 221 750 0 10 112,7
2013 424 100 113 025 0 1 415,8
95 992,7 190 806,6 196 164,7 226 572,9 236 182,1 616 337,3 309 659,2 23 039 45 794 47 080 54 378 56 684 147 921 74 319 72 953,7 145 012,6 149 084,7 172 194,9 179 498,1 468 416,3 235 340,2 185 269 374 748 374 748 374 748 374 747 0 0 258 222,7 519 760,6 523 832,7 546 942,9 554 245,1 468 416,3 235 340,2
249490,5 485202,1 472 467,1 476 629,1 466 659,5 381 057,0 184 975,3
Zdroj: Vlastní výpočet na základě předcházejících údajů
47
V případě varianty, že vozidlo ujede 25 000 km ročně, činí současná hodnota cash flow
2 716 480,6 Kč. Tabulka č. 12 – Stanovní současné hodnoty CF ujede-li auto 30 000 km/rok
Položka Tržby Náklady Odpisy Úrok z úvěru Zisk před zdaněním Daň Čistý zisk Odpisy Cash flow Současná hodnota CF
2007 488 250 114 190 185 269 28 113,3
2008 976 500 233 480 374 748 48 945,4
2009 2010 2011 2012 976 500 1 006 500 1 011 450 1 011 450 238 700 243 860 249 020 254 180 374 748 374 748 374 747 0 39 237,3 29 529,1 19 820,9 10 112,7
2013 505 725 129 670 0 1 415,8
160 677,7 319 326,6 323 814,7 358 362,9 367 862,1 747 157,3 374 639,2 38 563 76 639 77 716 86 008 88 287 179 318 89 914 122 114,7 242 687,6 246 098,7 272 354,9 279 575,1 567 839,3 284 725,2 0 0 185 269 374 748 374 748 374 748 374 747 307 383,7 617 435,6 620 846,7 647 102,9 654 322,1 567 839,3 284 725,2
296989,1 576382,7 559968,2 563912,8 550921,7 461937,6 223791,4
Zdroj: Vlastní výpočet na základě předcházejících údajů
V případě varianty, že vozidlo ujede 30 000 km ročně, činí současná hodnota cash flow
3 233 903,5 Kč. Ve všech letech životnosti vozidla je počítáno se sazbou daně pro právnické osoby ve výši 24 %, která je aktuálně platná dle zákona o dani z příjmu. V případě úroků z úvěru je vycházeno ze splátkového kalendáře uvedeného v příloze č. 2. Při výpočtu současné hodnoty cash flow v prvním a posledním roce životnosti investice, tj. v letech 2007 a 2013, je uvažováno, že tržby stejně jako provozní náklady dosáhnou pouze poloviční výše. V roce 2007 je to z důvodu zařazení investice do provozu až v červenci, v polovině roku 2013 se počítá s vyřazením opotřebovaného vozidla a jeho nahrazením. Ve všech letech životnosti investice firma dosahuje zisku a cash flow tak nabývá kladných hodnot.
48
6.6
VYBRANÉ METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTICE
Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok ČSH = 2 716 480,6 – 1 664 260,0 = 1 052 220,6 Kč Čistá současná hodnota v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok ČSH = 3 233 903,5 – 1 664 260,0 = 1 569 643,5 Kč V obou případech je investiční projekt pro společnost vysoce přijatelný. Tyto částky představují čistý přínos investice, který je při obou uvažovaných variantách kladný a tedy zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy.
Index rentability (čisté současné hodnoty) Index čisté současné hodnoty v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok IČSH = 2 716 480,6 ÷ 1 664 260,0 = 1,63 Kč Index čisté současné hodnoty v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok IČSH = 3 233 903,5 ÷ 1 664 260,0 = 1,94 Kč Index rentability představuje doplňkovou metodu k čisté současné hodnotě. Protože je
čistá současná hodnota kladná, je index rentability > 1 a investiční projekt je přijatelný. Index ziskovosti nám říká, kolik Kč příjmu získáme z 1 vložené Kč. V případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok, získá společnost z 1 vložené Kč 1,63 Kč příjmu. Ujede-li vozidlo ročně 30 000 km, bude příjem z 1 vložené Kč 1,94 Kč.
Vnitřní výnosové procento K provedení výpočtu je potřeba stanovit si dvě úrokové míry, mezi kterými je očekávána hodnota vnitřního výnosového procenta. Tímto vnitřním výnosovým procentem je taková úroková míra, při které je současná hodnota peněžních příjmů z investice rovna kapitálovým výdajům. Jde tedy o úrokovou míru, při níž se čistá současná hodnota rovná nule.
49
Vnitřní výnosové procento v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok VVP = 15 +
176 980,21 ⋅ (25 − 15) = 18,88 % 176 980,21 − (− 279 042,93)
Vnitřní výnosové procento v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok VVP = 15 +
525 945,23 ⋅ (25 − 15) = 24,68 % 525 945,23 − (− 17 292,26 )
V obou případech je hodnota vnitřního výnosového procenta výrazně vyšší než je úroková sazba z úvěru a investice je tudíž efektivní. Výpočet jednotlivých současných hodnot CF, které jsou nezbytné pro stanovení výše vnitřního výnosového procenta, je uveden v příloze č. 3.
Metoda průměrné výnosnosti Průměrná výnosnost považuje za efekt z investice zisk, který investice přináší. Poskytuje tak vysoce názornou představu o rentabilitě investice. Nevýhodou této metody je, že nepřihlíží k rozložení zisku v čase. Pro určení průměrné výnosnosti je nutno nejdříve spočítat průměrný roční zisk.
Průměrný zisk za 1 rok životnosti investice v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok Zp = 1 422 500,5 ÷ 6 = 237 083,4 Kč Průměrná výnosnost za 1 rok životnosti investice Vp = 237 083,4 ÷ 1 664 260 = 0,1425 ⋅ 100 = 14,25 % Průměrný zisk za 1 rok životnosti investice v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok Zp = 2 015 395,5 ÷ 6 = 335 899,3 Kč Průměrná výnosnost za 1 rok životnosti investice Vp = 335 899,3 ÷ 1 664 260 = 0,2018 ⋅ 100 = 20,18 % Z výpočtu lze vidět, že investice je v obou případech zisková a vysoce překračuje svou rentabilitou úrokovou sazbu z úvěru, která činí 3,5 %.
50
Ukazatel výnosnosti investice říká, kolik Kč zisku ročně přinese 1 Kč kapitálových výdajů. V případě, že vozidlo ujede ročně 25 000 km, přinese 1 Kč kapitálových výdajů 0,14 Kč zisku za rok. Pokud vozidlo ujede 30 000 km/rok, bude na 1 Kč kapitálových výdajů připadat zisk 0,20 Kč.
Metoda doby návratnosti Tato metoda spočívá v hledání doby, za kterou se kumulovaná současná hodnota cash flow vyrovná částce kapitálových výdajů. Jedná se o dobu, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které zajistí ze svých zisků po zdanění a odpisů. Doba návratnosti v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok Tabulka č. 13 – Stanovení kumulované SHCF ujede-li auto 25 000 km/rok Položka
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Současná hodnota CF
249 490,5
485 202,1
Kumulovaná SHCF
249 490,5
734 692,6 1 207 159,7 1 683 788,8 2 150 448,3 2 531 505,3 2 716 480,6
472 467,1
476 629,1
466 659,5
381 057,0
184 975,3
Zdroj: Vlastní výpočet na základě podkladů ze společnosti
Kapitálové výdaje, kumulovaná SHCF v Kč
Graf č. 3 – Grafické znázornění doby návratnosti pro variantu 25 000 km/rok
3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Rok Kumulovaná SHCF
Kapitálové výdaje
Z tabulky i grafu lze vidět, že ke splacení investice dojde během roku 2010, ve kterém kumulovaná současná hodnota cash flow převýší sumu kapitálových výdajů.
51
Doba návratnosti = 3 +
1 664 260 − 1 207 159,7 = 3,959 1 683 788,8 − 1 207 159,7
Investice se společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o. splatí za necelé 4 roky, konkrétně při uvažovaných hodnotách za 3 roky a 350 dnů.
Doba návratnosti v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok Tabulka č. 14 – Stanovení kumulované SHCF ujede-li auto 30 000 km/rok Položka Současná hodnota CF Kumulovaná SHCF
2007
2008
2009 559 968,2
2010
2011
563 912,8
550 921,7
2012 461 937,6
2013
296 989,1
576 382,7
223 791,4
296 989,1
873 371,8 1 433 340,0 1 997 252,8 2 548 174,4 3 010 112,1 3 233 903,5
Zdroj: Vlastní výpočet na základě podkladů ze společnosti
Kapitálové výdaje, kumulovaná SHCF v Kč
Graf č. 4 – Grafické znázornění doby návratnosti pro variantu 30 000 km/rok
3 500 000,0 3 000 000,0 2 500 000,0 2 000 000,0 1 500 000,0 1 000 000,0 500 000,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Rok Kumulovaná SHCF
Kapitálové výdaje
Z tabulky i grafu lze vidět, že ke splacení investice dojde během roku 2010, ve kterém kumulovaná současná hodnota cash flow převýší sumu kapitálových výdajů. Doba návratnosti = 3 +
1 664 260 − 1 433 340,0 = 3,409 1 997 252,8 − 1 433 340,0
Investice se společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o. splatí při uvažovaných hodnotách za 3 roky a 149 dnů.
52
7
DISKUSE
Společnost TESPRA Hodonín, s.r.o. je významná regionální společnost, která se zabývá poskytováním komunálních služeb především pro Město Hodonín a jeho nejbližší okolí. Své služby poskytuje pro obce a města hodonínského regionu zejména v oblasti odpadového hospodářství. Tato společnost již několikátým rokem v řadě dosahuje kladného hospodářského výsledku, který jí umožňuje pokračovat v postupné modernizaci vozového parku a další techniky společnosti. Cílem této diplomové práce bylo právě zhodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru zmíněné společnosti, konkrétně se jedná o nákup vozidla MAN 10.184 + nosič kontejnerů JNT 5 t + hydraulická ruka. Pro zhodnocení ekonomické efektivnosti investice byly použity obecně známé metody a veškerá dostupná data. Výsledky jednotlivých metod jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 15 – Souhrnné výsledky
Hodnota Ukazatel
v případě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok
v případě, že vozidlo ujede 30 000 km/rok
Čistá současná hodnota Index ziskovosti Vnitřní výnosové procento Průměrná výnosnost Doba návratnosti
1 052 221 Kč 1,63 18,88 % 14,25 % 3 roky a 350 dnů
1 569 644 Kč 1,94 24, 68 % 20,18 % 3 roky a 149 dnů
Zdroj: Výpočet autorky
Co se týče zjištěných výsledků o efektivnosti investičního záměru lze říci, že varianta, kdy vozidlo ujede 25 000 km/rok ukazuje pozitivní výsledky. Čistá současná hodnota překračuje 1 000 000 Kč a index rentability dosahuje výše 1,63. Tato hodnota poskytuje informaci o tom, že podnik z každé vložené 1 Kč získá 1,63 Kč. Obecně platí, že kdykoliv je čistá současná hodnota pozitivní, index rentability je > 1 a investiční projekt je přijatelný. Značně lepší výsledky dosáhla pak varianta, kdy podnik ročně s daným vozidlem ujede 30 000 km. Zde čistá současná hodnota překračuje částku 1 500 000 Kč a podle indexu rentability společnost z každé 1 vložené Kč získá 1,94 Kč. Na výsledky
53
těchto metod má značný vliv zvolená výnosnost investice. Ta je v případě financovaní za pomoci úvěru dána úrokovou mírou. O efektivnosti investice vypovídá také vnitřní výnosové procento, které v případě varianty 25 000 km/rok dosahuje výše 18,88 % a vysoce tak přesahuje diskontní míru. Na základě průměrné výnosnosti lze uvést, že každá 1 Kč kapitálových výdajů společnosti přinese 0,14 Kč zisku. Výsledky jsou ovšem lepší i v tomto případě pro variantu s vyšším počtem ujetých kilometrů. Za předpokladu ujetí 30 000 km/rok je vnitřní výnosové procento 24,68 % a 1 Kč kapitálových výdajů přináší 0,20 Kč zisku. Doba návratnosti není měřítkem efektivnosti, ale likvidity projektu. To znamená, že kapitál u tohoto projektu je vázán na kratší dobu než je jeho celková životnost. V případě posuzované investice při variantě, že vozidlo ujede 25 000 km/rok, dojde ke splacení kapitálových výdajů investice z jejího čistého zisku a odpisů diskontovaných na současnou hodnotu za 3 roky a 350 dnů. U varianty, že vozidlo ujede ročně 30 000 km se investiční projekt zaplatí o něco dříve, a to za 3 roky a 149 dnů. V obou případech získané výsledky poukazují na to, že daná investice je efektivní a podniku se její nákup vyplatí. Lepší výsledky spojené s variantou s vyšším počtem kilometrů jsou dány větším počtem zakázek, které by společnost získala. Protože celkové výnosy z investice v tomto případě rostou rychleji než náklady, logicky to vede k vyššímu zisku. Avšak odhadnutí přesného počtu zakázek a počtu ujetých kilometrů je nemožné a lze tedy jen předpokládat, že se bude nacházet v rozpětí obou uvažovaných variant.
54
8
ZÁVĚR
Rozhodování o investicích je jedním z nejdůležitějších manažerských rozhodnutí. Špatně zvolená investice může mít pro podnik rozsáhlé negativní následky a může vyústit i v samotný bankrot. Investice slouží v podniku řadu let a po tuto dobu je zdrojem jeho zisku. Proto rozhodování o investicích vždy představuje rozhodování o budoucím vývoji podniku a také je celkové efektivnosti. Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení ekonomické efektivnosti vybraného investičního záměru společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o. za pomoci obecně známých metod a dostupných dat. S přihlédnutím ke všem výsledkům použitých metod lze konstatovat, že investice je vysoce efektivní. Výdaje spojené s pořízením investice se podniku vrátí a tržní hodnota firmy se bude zvyšovat. Navíc díky postupné obnově zastaralého vozového parku bude společnost schopna lépe čelit konkurenci tím, že bude poskytovat svým zákazníkům služby vysoké kvality. Je nutné si však uvědomit, že není možné určit zcela přesně ekonomickou efektivnost investice. Společnost funguje v rámci ekonomiky, jejíž prostředí je velmi proměnlivé. Tyto výpočty si vyžadují odhady příjmů a provozních nákladů na dlouhé budoucí období, což je velmi obtížné. Příjmy z této investice budou samozřejmě závislé na poptávce po službách společnosti. Je nutno však podotknout, že společnost si za léta své existence získala rozsáhlou klientelu z řad obcí a měst ve svém regionu a tedy se neočekávají žádné zásadní výkyvy v množství poskytovaných služeb. Hlavním faktorem, který bude mít vliv na velikost příjmů, je cena nafty. V případě jejího růstu by společnost byla nucena jít se svými cenami mírně nahoru, avšak zvýšit své sazby by byla nucena v tomto případě i konkurence a podniku by nehrozila ztráta dosavadních zákazníků. Na závěr lze říci, že investice, a to i v případě nepříznivého vývoje cen nafty, bude pro podnik přínosem a nezbývá než rozhodnutí managementu společnosti TESPRA Hodonín, s.r.o. o pořízení zmíněného vozidla schválit a doporučit.
55
SEZNAM LITERATURY Monografické publikace
SYNEK, M. A KOL. Podniková ekonomika. 3. přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.
VALACH, J. A KOL. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
ŽÍDKOVÁ, D. Investice a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: CREDIT Praha, 2001. 154 s. ISBN 80-213-0772-2.
ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1999. 88 s. ISBN 80-7157-369-8.
Právní předpisy
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů
Internetové články
Ceny benzínu a nafty po půl roce výrazněji vzrostly. Magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz [online]. 5. března 2007. [cit 30. března 2007]. Dostupné na http://www.novinky.cz/ekonomika/ceny-benzinu-a-nafty-po-pul-roce-vyraznejivzrostly_110806_dcdjh.html
Benzínky v Česku zdražují, ceny ropy letí vzhůru. Magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz [online]. 26. března 2007. [cit 30. března 2007]. Dostupné na http://www.novinky.cz/ekonomika/benzinky-v-cesku-zdrazuji--ceny-ropy-letivzhuru_112047_7kcv5.html
ČTK: EK navrhla výrazné zvýšení minimální spotřební daně z nafty. Portál Patria.cz [online]. 13. března 2007. [cit 30. března 2007]. Dostupné na http://www.patria.cz/News/968255/News/detail.html
56
Podklady ze společnosti TESPRA Hodonín, s. r. o.
Směrnice č. S-11 Nakupování a hodnocení dodavatelů
Cenová nabídka vozidla MAN 10.184 + nosič kontejnerů JNT 5 t + hydraulická ruka
Podklady z účetnictví společnosti
Ostatní zdroje
www.tespra-hodonin.cz
www.ccs.cz
Podklady z předmětu Statistika I
57
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Skutečné a odhadované průměrné roční ceny nafty................................ 41 Tabulka č. 2 – Cenová kalkulace dle prodejce ............................................................... 42 Tabulka č. 3 – Celkové kapitálové výdaje ...................................................................... 43 Tabulka č. 4 – Sazby pro určení výnosů v jednotlivých letech ...................................... 44 Tabulka č. 5 – Předpokládané výnosy v Kč ujede-li auto 25 000 km/rok ...................... 44 Tabulka č. 6 – Předpokládané výnosy v Kč ujede-li auto 30 000 km/rok ...................... 44 Tabulka č. 7 – Předpokládané provozní náklady v Kč ujede-li auto 25 000 km/rok.... 45 Tabulka č. 8 – Předpokládané provozní náklady v Kč ujede-li auto 30 000 km/rok.... 46 Tabulka č. 9 – Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle odpisové sazby při zvýšení odpisu ve 2. odpisové skupině ................................... 46 Tabulka č 10. – Stanovní rovnoměrných odpisů vozidla................................................ 47 Tabulka č. 11 – Stanovní současné hodnoty CF ujede-li auto 25 000 km/rok ............... 47 Tabulka č. 12 – Stanovní současné hodnoty CF ujede-li auto 30 000 km/rok ............... 48 Tabulka č. 13 – Stanovení kumulované SHCF ujede-li auto 25 000 km/rok ................. 51 Tabulka č. 14 – Stanovení kumulované SHCF ujede-li auto 30 000 km/rok ................. 52 Tabulka č. 15 – Souhrnné výsledky................................................................................ 53
Seznam grafů Graf č. 1 – Vývoj cen nafty ČR za období leden 2000 – únor 2007.............................. 40 Graf č. 2 – Predikce cen nafty......................................................................................... 40 Graf č. 3 – Grafické znázornění doby návratnosti pro variantu 25 000 km/rok ............. 51 Graf č. 4 – Grafické znázornění doby návratnosti pro variantu 30 000 km/rok ............. 52
58
SEZNAM ZKRATEK CF
Cash flow
ČSH
Čistá současná hodnota
DPH
Daň z přidané hodnoty
IČSH
Index rentability (čisté současné hodnoty)
OPEC
Organizace zemí vyvážející ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries)
p.a.
Ročně (per annum)
PHM
Pohonné hmoty
SHCF
Současná hodnota cash flow
Vp
Průměrná výnosnost
VVP
Vnitřní výnosové procento
Zp
Průměrný zisk
59
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Predikce ceny nafty na období životnosti investice Příloha č. 2 – Splátkový kalendář Příloha č. 3 - Výpočet současné hodnoty cash flow pro výpočet VVP Příloha č. 4 – Specifikace vozidla
60
