OBSAH 1
ÚVOD ..........................................................................................9
2
CÍL.............................................................................................11
3
METODIKA .............................................................................12 3.1 3.2 3.3
4
Metodika výpočtu výkonnosti fondu za určité období ........................................ 12 Metodika výpočtu extrémních historických výkonností ..................................... 13 Metodika výpočtu směrodatné odchylky............................................................. 14
KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ ............................................16 4.1 Instituce kolektivního investování....................................................................... 16 4.1.1 Investiční společnost ................................................................................... 16 4.1.2 Investiční fond ............................................................................................. 17 4.1.3 Podílový fond .............................................................................................. 17 4.2 Výhody kolektivního investování........................................................................ 19 4.3 Nevýhody kolektivního investování.................................................................... 20 4.4 Právní úprava kolektivního investování .............................................................. 20 4.4.1 Komise pro cenné papíry............................................................................. 21 4.4.2 Unie investičních společností České republiky ........................................... 22 4.4.3 Depozitář ..................................................................................................... 22 4.5 Hlavní kritéria pro klasifikaci fondů dle UNIS (AFAM) .................................... 23
5
INVESTOVÁNÍ .......................................................................25 5.1 Desatero obezřetného investora........................................................................... 25 5.2 Vlivy na rozhodování investorů .......................................................................... 26 5.3 Volba investiční strategie .................................................................................... 28 5.3.1 Fondy peněžního trhu .................................................................................. 28 5.3.2 Dluhopisové fondy ...................................................................................... 29 5.3.3 Smíšené fondy ............................................................................................. 29 5.3.4 Fondy fondů................................................................................................. 30 5.3.5 Akciové fondy ............................................................................................. 30 5.3.6 Zajištěné fondy ............................................................................................ 30
6
PŘEDSTAVENÍ ISČS .............................................................32 6.1 Představení jednotlivých fondů ........................................................................... 35 6.1.1. Sporoinvest .................................................................................................. 36 6.1.2. Sporobond.................................................................................................... 37 6.1.3. Trendbond.................................................................................................... 38 6.1.4. Výnosový OPF ............................................................................................ 40 6.1.5. Sporotrend ................................................................................................... 41 6.1.6. Global Stocks FF ......................................................................................... 42
7
KVANTITATIVNÍ ANALÝZA FONDŮ ..............................44 7.1 7.2 7.3 7.4
Výkonnosti za určitá období................................................................................ 44 Výpočet extrémních historických výkonností ..................................................... 48 Směrodatná odchylka .......................................................................................... 50 Dílčí závěr............................................................................................................ 51
8
DISKUSE ..................................................................................52
9
ZÁVĚR......................................................................................53
10 LITERATURA .........................................................................57 11 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK...........................................58
PŘÍLOHA: CD -výpočty v programu Microsoft Excel
8
1 ÚVOD V České republice došlo v průběhu ekonomické transformace na poli kolektivního investování k překotnému a velice specifickému vývoji. Na začátku 90. let vzniklo několik investičních společností, které založily první podílové fondy.
Zásadní změnu do odvětví kolektivního investování přinesla kupónová privatizace. V jejím průběhu vznikl velký počet investičních privatizačních fondů, do nichž vložila většina občanů své investiční kupóny. Obrovský růst významu kolektivního investování probíhal na naprosto nedostatečně ošetřeném právním základě. Tento fakt se projevil, když začalo docházet k nestandardnímu chování některých správců, což mělo za následek velký pokles důvěry investorů a celkovou krizi odvětví. Od roku 1998, kdy vstoupila v platnost novela zákona o investičních fondech a investičních společnostech a vznikla Komise pro cenné papíry, dochází k postupnému obnovování investorské důvěry, nárůstu celkového majetku ve fondech a posunu celého odvětví směrem k podobě, jakou má v zavedených ekonomikách západních zemí. V roce 2004 byl vydán nový zákon o kolektivním investování. Kolektivní investování se v České republice stalo velmi důležitou součástí finančních trhů.
Na počátku každé investice je úvaha nad třemi parametry. Jsou jimi zisk, riziko a likvidita. Člověk musí přemýšlet, jak velkého zisku chce z investované sumy dosáhnout, jaké riziko je ochoten podstoupit a na jak dlouho si může dovolit své peníze investovat. Je zřejmé, že výsledek volby vypovídá o vlastnostech a prioritách samotného investora. Čím větší riziko a čím dlouhodobější zainvestování peněz si může dovolit, tím více se mu otevírá možností. Stejně důležitou skutečností je i objem finančních prostředků, které chce investovat, a zda je ochoten a schopen se správě svých investic věnovat.
Tuzemští investoři mají většinu úspor uložených na účtech a termínovaných vkladech u bank, které nabízejí nízké zhodnocení. S nízkými výnosy nejsou jistě spokojeny, ale na druhou stranu jsou velmi konzervativní a nechtějí se vzdát jistoty bankovních záruk. Pokud se již investor rozhodne investovat pomocí podílových fondů, tak si nejčastěji vybere fond peněžního trhu.
9
2% 19%
Peněžního trhu Smíšené 45%
11%
Akciové Zajištěné Dluhopisové
11%
Fondů 12%
Graf 1: Kolektivní investování v ČR k 31. 12. 2005 (Zdroj: Vlastní zpracování dle AFAM, AKAT) Tab. 1: Rozdělení investic dle typů fondů (Zdroj: Vlastní zpracování dle AFAM, AKAT) Typ podílového fondu
Velikost majetku k 31. 12. 2005
Fondy peněžního trhu
102,03 mld. Kč
Fondy dluhopisové
43,78 mld. Kč
Fondy akciové
23,79 mld. Kč
Fondy smíšené
27,16 mld Kč.
Fondy fondů Fondy zajištěné Celkem
4,33 mld. Kč 23,84 mld. Kč 224,93 mld. Kč
S rostoucími akciovými trhy se investoři osmělují ke koupi podílů ve fondech, které mají akcie ve svém portfoliu. Zisky těchto fondů dosahují v současnosti desítky procent.
Na českém trhu působí stovky fondů, které se od sebe navzájem odlišují investičním zaměřením, rizikem a investičním horizontem. Každý si může vybrat takový fond, jenž nejlépe odpovídá jeho cílům. S různými fondy je možné investovat různé částky na různě dlouhou dobu, ať už pravidelně či jednorázově. Většina fondů umožňuje investice i drobným investorům. Minimální vklady se mohou pohybovat od 500 Kč výše. I velmi malý investor se tak může podílet na růstu velkých světových firem a získat podíl na investicích, které by si jinak nemohl dovolit.
10
2 CÍL S klesajícími úrokovými sazbami se stále více investorů poohlíží po jiném způsobu zhodnocení peněžních prostředků, než je vklad v bance.
Hlavním cílem práce je analyzovat z pohledu výkonnosti a rizika šest největších podílových fondů Investiční společnosti České spořitelny (dále jen ISČS), které budou reprezentovat většinu typů fondů, s nimiž se může běžný investor u nás setkat. Dále doporučit investorům, do kterého fondu investovat, dle jejich postoje k riziku. U vybraných fondů budou vypočteny výkonnosti v určitých časových obdobích, maximální a minimální výkonnosti v daných časových periodách a směrodatná odchylka třicetidenních výkonností, která nám podá obrázek o kolísavosti jednotlivých fondů.
Cílem práce je také uvést přehled základních pojmů, se kterými se setkáváme při investování do fondů.
Dále je uveden stručný přehled zákonů, jimiž se řídí činnost investičních společností.
V práci jsou také uvedeny nejdůležitější zásady, kterými by se měl investor řídit, pokud se rozhodne investovat prostřednictvím různých subjektů kolektivního investování.
Práce se omezuje na české daňové rezidenty investující v tuzemsku a je zpracována především z pohledu drobných investorů - fyzických osob.
11
3 METODIKA V teoretické části jsou převážně čerpány informace z odborné literatury a z platných zákonných norem. Náměty jsou čerpány také z denního tisku a internetových serverů s ekonomickým
zaměřením,
kde
jsou
prezentovány názory
odborníků
na
tuto
problematiku. Veškeré údaje v bakalářské práci byly zpracovány k 31. 12. 2005.
V práci je u vybraných podílových fondů provedena analýza získaných údajů, jejich setřídění, zpracování a výběr důležitých informací pro následující užití. Je zde vloženo několik tabulek a grafů, které poskytnou přehlednější náhled na popisovanou problematiku. Většina výpočtů byla provedena pomocí programu Microsoft Excel.
V následující části je vysvětlena metodika výpočtu výkonnosti fondu, extrémních výkonností fondu a směrodatné odchylky.
3.1 Metodika výpočtu výkonnosti fondu za určité období Může být definováno několik druhů výnosů, z nichž nejpoužívanější jsou aritmetický a geometrický výnos.
Denní aritmetický výnos je definován vztahem: rt = (Vt − Vt −1 ) / Vt −1 ,
kde Vt resp. Vt-1 jsou hodnoty vlastního kapitálu na podílový list v rozmezí jednoho dne. Roční aritmetický výnos je definován vztahem: R = (VT − V0 ) /V0 ,
kde V0 resp. VT jsou hodnoty vlastního kapitálu na podílový list v rozmezí jednoho roku.
12
R můžeme tedy zapsat vztahem:
R=
T V VT V V V − 1 = T T −1 ⋅ ⋅ ⋅ 1 − 1 = ∏ t − 1 , V0 VT −1 VT −2 V0 t =1 Vt −1
to znamená, že není možné popsat roční aritmetický výnos jako součet denních aritmetických výnosů. Denní geometrický výnos je definován vztahem: d t = ln (Vt ) − ln (Vt −1 ) . Roční geometrický výnos je definován vztahem : D = ln (VT ) − ln (V0 ) .
Tedy D můžeme zapsat vztahem:
T V T V T D = ln ∏ t = ∑ ln t = ∑ d t , t =1 Vt −1 t =1 Vt −1 t =1
to znamená, že roční geometrický výnos lze vyjádřit jako součet denních geometrických výnosů.
Období, za která jsou počítány výkonnosti jednotlivých fondů, jsou zvolena především s ohledem na investiční horizont. U fondů s krátkým investičním horizontem (fondy peněžního trhu) jsou zvoleny kratší úseky – 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců a 1 rok. U fondů se střednědobým horizontem (dluhopisové fondy a smíšené fondy), pak úseky delší – 3 měsíce, 6 měsíců, 1 rok a 2 roky. U akciových fondů jakožto fondů s obecně nejdelším investičním horizontem pak úseky roční, 2, 3 a 5-leté.
3.2 Metodika výpočtu extrémních historických výkonností U všech podílových fondů je uvedena tabulka extrémních, tj. minimálních a maximálních výkonností za zvolené periody v rámci adekvátního časového úseku. Například perioda 1 rok znamená, že je zkoumána výkonnost za jeden rok, kdykoliv během daného časového úseku. Extrémní historické výkonnosti jsou počítány funkcemi „min“ a „max“ v Excelu pro konkrétní, dostatečně dlouhý interval jednotlivých výkonností fondů.
13
Periody jsou zvoleny především s ohledem na investiční horizont.
U fondu peněžního trhu jsou logicky zvoleny kratší periody – 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců a 1 rok.
U fondů se střednědobým horizontem (dluhopisové fondy a smíšené fondy s nižším podílem akcií) jsou periody delší – 3 měsíce, 6 měsíců, 1 rok a 2 roky.
U akciových fondů jakožto fondů s obecně nejdelším investičním horizontem bylo porovnání založeno na v průměru nejdelších periodách (na šestiměsíční, 1, 2, 3 a 4-leté periodě).
Délka časového úseku, k němuž se vztahují vstupní data pro výpočet výkonnosti (tj. denní hodnoty vlastního kapitálu na jeden podílový list), je závislá opět na typu fondu. U fondu peněžního trhu byly vyhodnocovány výkonnosti vypočtené z dat za poslední 3 roky, mj. i s ohledem na všeobecný dramatický pád výkonností v průběhu let předcházejících.
U ostatních fondů byly porovnávány výkonnosti vypočtené z dat za posledních 5 let.
3.3 Metodika výpočtu směrodatné odchylky Směrodatná odchylka je jednou z nejpoužívanějších měr kolísavosti výkonnosti fondu. Tato statistická veličina odráží míru, s jakou výnosy fluktuují kolem své průměrné hodnoty.
Obecně se vypočítá dle vzorce:
∑ (x n
σ=
i =1
i
−x
n −1
)
2
,
kde xi je hodnota i-tého pozorování, n je počet pozorování a x je průměrná hodnota všech pozorování.
14
Ve finanční sféře se používá směrodatná odchylka k měření rizika spojeného s investováním do určitého instrumentu, resp. s držbou určitého portfolia a odhaduje míru nejistoty budoucích výnosů. Směrodatné odchylky u jednotlivých fondů jsou směrodatnými odchylkami třicetidenních výkonností těchto fondů v průběhu předchozích 36 měsíců.
Směrodatné odchylky jsou počítány funkcí SmOdch, v programu Microsoft Excel.
Anualizování se provádí dle vzorce
SmOdch1R =
SmOdcht t 365
,
kde t je počet dní v období, za něž je primární směrodatná odchylka vypočtena.
15
4 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ Základním principem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků od občanů (drobných investorů) nebo společností (institucionálních investorů) a jejich následné investování na různých trzích za účelem jejich zhodnocení. Investoři svěřují své finanční prostředky fondům, protože ty investují na principu rozložení rizika a ve velkých částkách, což je pro většinu klientů nedosažitelné.
Investoři tak nabývají podílové listy nebo akcie fondů, které jim dávají právo na podíl na možném zisku ve spojitosti s investicí vloženou do aktiv fondu. Využívají služeb subjektů kolektivního investování také proto, že sami nemají dostatečné zkušenosti s fungováním finančních, kapitálových nebo jiných trhů, mají málo informací o investičních příležitostech anebo pro ně není výhodné platit vysoké poplatky za správu portfolia.
Smyslem
kolektivního
investováni
je
tedy
umožnit
investorům
profitovat
z profesionální správy portfolia, jeho vysoké diverzifikace, přístupu k jinak nedosažitelným investičním nástrojům, možné vysoké likvidity prostředků a v neposlední řadě minimalizace poplatků a jiných nákladů spojených s investováním na kapitálových trzích.
4.1 Instituce kolektivního investování
Základními institucemi kolektivního investování jsou investiční společnosti, investiční fondy a podílové fondy.
4.1.1
Investiční společnost
Investiční společnosti jsou obchodní společnosti, jejichž hlavním předmětem podnikání je kolektivní investování. Mají formu akciové společnosti. Shromažďují peněžní prostředky a vytváří z nich fondy, které zakládají a spravují. Investiční společnost odpovídá za volbu a skladbu investičních instrumentů v portfoliu fondu. Za své činnosti 16
investiční společnost inkasuje odměnu, která je obvykle stanovena jako procentuální část z celkového objemu aktiv fondu, jež jsou pod správou investiční společnosti.
Kolektivní investování je významné jak pro investory, tak i pro ekonomiku státu, přičemž obecně existují dva jeho základní modely:
4.1.2
•
Kolektivní investování prostřednictvím investičních fondů
•
Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů
Investiční fond
Investiční fond je subjekt s právní subjektivitou ve formě akciové společnosti. Může být založen a spravován investiční společností nebo může být zcela samostatným ekonomickým subjektem. Peněžní prostředky shromažďuje investiční fond vydáváním akcií. Získané peněžní prostředky jsou majetkem investičního fondu, který s nimi nakládá svým jménem a na svůj účet, může je použít i k jiným bezpečným formám investování, než je pouze nákup cenných papírů. Investoři se stávají akcionáři fondu, přičemž svá práva mohou prosazovat na valné hromadě. Akcionář nemá zákonný nárok na odkoupení akcií, může je však prodat na veřejném trhu. Cena akcií investičních fondů se většinou odvíjí od důvěry investorů v jejich správce. Na kapitálovém trhu může být buď nižší než je hodnota aktiv připadajících na jednu akcii, potom tento rozdíl nazýváme diskontem, je-li naopak tento rozdíl ve prospěch kurzu, potom hovoříme o tzv. prémii. Investiční fond nesmí ze svého majetku poskytovat dary, úvěry, půjčky, ani používat majetku k zajištění závazku třetích osob. Investiční fondy vyplácejí buď dividendy nebo mohou zisk reinvestovat, čímž mohou podpořit růst kurzu vlastních akcií na kapitálovém trhu.
4.1.3
Podílový fond
Na rozdíl od fondů investičních nejsou podílové fondy samostatnými právními subjekty, takže musí být spravovány investiční společností. Podílový fond se vytváří prodejem cenných papírů, označovaných jako podílové listy. Majetek v podílových
17
fondech se nestává majetkem investiční společnosti, ale zůstává majetkem investorů – majitelů podílových listů.
Název podílového fondu musí podle zákona povinně obsahovat obchodní jméno investiční společnosti, vytvářející podílový fond, slova „podílový fond“ a rozlišující označení od ostatních podílových fondů téže společnosti. Podílový fond může být uzavřený nebo otevřený.
4.1.3.1
Uzavřený podílový fond
Tento fond je charakteristický tím, že prodej podílových listů je omezen, a to buď v počtu vydaných listů nebo je ohraničena doba jejich prodeje. Pokud se investor rozhodne do těchto fondů investovat a zakoupí jejich podílové listy, musí si předem uvědomit, že nemá právo na jejich odkup, ale že s nimi může pouze obchodovat na kapitálovém trhu. Z výše uvedených důvodů bývá u tohoto fondu často nezanedbatelná výše diskontu. Ta bývá často vyšší než u investičních fondů. Je nutno brát navíc v úvahu i to, že podílový fond není právním subjektem, a proto zde neexistuje ani valná hromada, kde by mohl investor své zájmy prezentovat. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze investování do uzavřených podílových fondů považovat za bezpečný druh investic, a z toho důvodu jsou tyto fondy ve většině zemí buď velmi přísně regulovány, nebo nejsou vůbec povoleny (např. Německo, Švýcarsko).
4.1.3.2 Otevřený podílový fond
Pro tento fond je charakteristické, že počet vydávaných podílových listů není předem limitován a podílník má právo kdykoli požádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkoupení svého podílového listu za cenu odpovídající aktuální hodnotě majetku na tento list připadající. Investiční společnost je povinna odkoupit podílový list nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy podílník uplatnil nárok na zpětný prodej. V praxi se uvedená doba pohybuje v intervalu dvou až tří dnů. Tím je zaručena vysoká likvidita podílových listů. Z toho zároveň vyplývá, že podílové listy otevřených podílových fondů nebývají
18
obchodovány na organizovaných kapitálových trzích, a tudíž u nich neexistuje ani žádný diskont.
4.2 Výhody kolektivního investování Zbývající část práce se zabývá pouze otevřenými podílovými fondy v podmínkách
českého právního prostředí.
Peníze investorů jsou umístěny do většího počtu různých cenných papírů. Za situace, že jeden cenný papír (akcie, dluhopis) ztrácí výrazně na své hodnotě, projeví se to na kurzu podílového fondu jen nepatrně. Dobrý výnos ostatních cenných papírů může ztráty vyrovnat.
Prostřednictvím tisku, teletextu nebo internetu není problém zjistit jak aktuální hodnotu podílového listu fondu, tak i jeho krátkodobou či dlouhodobou výnosnost. Právě za aktuální hodnotu je investiční společnost kdykoliv povinna podíl ve fondu odkoupit. Investor se nemusí obávat, že pro svůj cenný papír nenajde kupce. Problém není ani s nákupem libovolného množství podílových listů. Jejich emise je neomezená, s výjimkou zajištěných fondů.
Další výhodou je nulové zdanění pro investora, pokud přesáhne doba investice 6 měsíců. (Například úrok z termínovaného vkladu se daní 15 %.)
Fondy ve svém podnikání realizují úspory z rozsahu. Při vysokých objemech aktiv dochází k rozložení poplatků za zprostředkování obchodů a dalších výdajů spojených se správou portfolia a tím k minimalizaci nákladů pro podílníka.
Kolektivní investování nabízí investorům zprostředkovaně širokou nabídku různých druhů investičních instrumentů. Klient si tak může vybírat mezi velkým počtem fondů představujících různé druhy aktiv a jejich kombinací. Zejména v posledních několika letech došlo k obrovskému nárůstu počtu rozličných druhů fondů. Ty se liší jak druhem aktiv, regionem původu, denominací a mnoha dalšími hledisky.
19
Je možné tvrdit, že kolektivní investování představuje jednoduchou a pohodlnou možnost správy úspor jak pro domácnosti, tak i pro větší investory.
4.3 Nevýhody kolektivního investování Mezi nevýhody kolektivního investování mohou patřit relativně vysoké poplatky za nákup a prodej podílových listů a poplatek za obhospodařování. Tyto poplatky kryjí náklady investičních společností jako správců fondů na výdaje za správu portfolia, platy zaměstnanců, další provozní náklady a také vytvářejí potenciální zisk investiční společnosti.
Investoři jsou ve své volbě omezeni jen na výběr určitého fondu. Více již nemají možnost ovlivňovat složení své investice a tím ztrácejí takzvanou investiční volnost. Nicméně toto omezení by v současné době vzhledem k široké nabídce druhů fondů nemělo představovat zásadní překážku.
Mezi další nevýhody patří riziko nečestného jednání správce fondu anebo riziko z poklesu trhů a tím i znehodnocení investic. Dále také platí, že instrumenty kolektivního investování nejsou na rozdíl od bankovních vkladů pojištěny.
Kolektivní investování tedy sdružuje domácnosti a firmy s volnými peněžními prostředky v jejich snaze o co nejvyšší výnos, minimalizaci rizika a nejvyšší možnou likviditu při investování, zejména na finančních trzích, při realizaci co největších úspor na nákladech spojených s touto činností. Klíčový vliv na možnost rozvoje kolektivního investování má stav finančního trhu.
4.4 Právní úprava kolektivního investování V samých počátcích transformace byla činnost investičních společností a fondů umožněna na základě zvláštních povolení podle §14 odst. 2 zákona č.158/1989 Sb.,
20
o bankách a spořitelnách. Tento zákon umožňoval i jiným právnickým osobám přijímat vklady a operovat s cennými papíry. Na konci května 1992 nabyl účinnosti zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který se stal hlavní normou upravující odvětví kolektivního investování v České republice. Velmi důležitým krokem ke kultivaci českého investičního odvětví je vznik Unie investičních společností České republiky (UNIS ČR). K založení UNIS ČR došlo 6. června 1996. Cílem Unie je rozvoj a růst oblasti kolektivního investování a ochrany investorů. V roce 1998 proběhla novelizace zákona o investiční společnostech a investičních fondech pro kolektivní investování v ČR. V současné
době
je
oblast
kolektivního
investování
upravena
zákonem
č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, dále zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
4.4.1
Komise pro cenné papíry
V únoru 1998 byl schválen zákon č.15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, která od 1. dubna 1998 nahradila Úřad pro cenné papíry. Základním úkolem Komise pro cenné papíry je výkon státního dozoru nad kapitálovým trhem a subjekty, které na něm působí. Cílem je také posilovat důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh. Svou činností tak přispívá komise k rozvoji kapitálového trhu, ochraně investorů, osvětě a jejich informovanosti. Komise dále vykonává dozor nad dodržováním odborné péče při poskytování služeb na kapitálovém trhu, nad plněním povinností spojených se zákazem využívat důvěrné informace při obchodování s investičními nástroji a nad dalšími zákonnými náležitostmi vyplývajícími z působení na kapitálovém trhu. Komise zejména dohlíží na dodržování právních předpisů v této oblasti a zajišťuje ochranu podílníků fondů. Komise vydává a odebírá povolení k činnosti investičních společností a investičních fondů a založení podílových fondů. Dále schvaluje statuty fondů a jejich
21
změny, vedoucí osoby investiční společnosti nebo fondu, nabytí podílů na investiční společnosti a povoluje sloučení, rozdělení a splynutí investiční společnosti a fondu.
V souvislosti s integrací dohledu nad finančním trhem do České národní banky (ČNB) ukončila ke dni 31. 3. 2006 Komise pro cenné papíry svoji činnost. Veškerou její agendu převzala od 1. 4. 2006 ČNB.
4.4.2
Unie investičních společností České republiky
Vznikem Unie investičních společností České republiky v červnu 1996 bylo završeno úsilí českých asociací investičních společností a fondů směřující ke vzniku jediné profesní organizace subjektů kolektivního investování v České republice. Unie investičních společností ČR usiluje o rozvoj kapitálového trhu a kolektivního investování. Svými aktivitami a samoregulačními předpisy chce rozvíjet povědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování. Členství v Unii je zárukou standardu profesionality, poctivosti při správě cizího majetku a korektního přístupu k investorům a klientům fondů.
Dne 10. 1. 2006 se konala mimořádná valná hromada, která schválila změnu názvu na Asociace fondů a asset managementu České republiky – zkratka AFAM ČR.
4.4.3
Depozitář
Depozitář fondu kolektivního investování eviduje majetek fondu a kontroluje, zda fond nakládá s majetkem v souladu se zákonem a daným statutem. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území ČR, která má v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.
Depozitář zejména eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků, zajišťuje úschovu nebo jiné opatrování majetku fondu, kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu jsou vydávány a odkupovány v souladu se zákonem a statutem fondu. Úkolem depozitáře není kontrolovat správnost investiční politiky fondu.
22
4.5 Hlavní kritéria pro klasifikaci fondů dle UNIS (AFAM) a) Podle rizika trhu (typu rizika příslušných aktiv):
• akciové • dluhopisové • peněžního trhu • smíšené • fondy fondů
b) Podle geografického rizika (typu měnového rizika):
• Česká republika • země zóny Euro • Evropa (včetně zóny Euro) • Severní Amerika • Asie a Pacifik • ostatní regiony • globální (částečně nebo zcela investující mimo uvedené regiony anebo investující do více regionů)
Klasifikace fondu je vždy vyjádřena dvěma složkami s tím, že jedna složka určuje riziko trhu a druhá složka riziko geografické, přičemž na pořadí složek nezáleží.
Definice kritérií Fondy se zařazují do jednotlivých kategorií dle statutu fondu.
a) Riziko trhu
Akciové fondy: Fond trvale investuje na akciovém trhu minimálně 66 % aktiv (tj. do akcií a instrumentů nesoucích riziko akcií). Akciové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na akciové indexy. Doplňkově se stanovuje, zda fond patří do kategorie sektorových fondů, která zahrnuje akciové fondy investující výhradně do určitého ekonomického sektoru. 23
Dluhopisové fondy: Fond trvale investuje na trhu dluhopisů. Doplňkové investování do akcií je možné, ale podíl akcií nesmí překročit 10 % aktiv fondu. Dluhopisové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na obligační indexy.
Fondy peněžního trhu: Fond trvale investuje na trhu dluhopisů anebo na peněžním trhu. Celková modifikovaná durace nesmí překročit hodnotu 1. (Při překročení tohoto limitu je fond klasifikován jako dluhopisový fond.)
Smíšené fondy: Fond investuje do různých aktiv na různých trzích a nejsou stanoveny limity pro podíl akcií či dluhopisů.
Fondy fondů: Fond trvale investuje minimálně 66 % aktiv do podílových listů a akcií fondů. Doplňkově se fondy fondů rozdělují podle toho, do jakých fondů investují (převážně akciové, převážně dluhopisové a smíšené). b) Geografické riziko
Pro akciové fondy: Geografická příslušnost je definována podle sídla emitenta akcií. Investice do akcií mimo danou kategorii nesmí překročit 10 % aktiv fondu.
Pro dluhopisové fondy: Geografická příslušnost je definována podle měny aktiv. Investice do měn zemí mimo danou kategorii nesmí překročit 10 % aktiv fondu. Při zařazení fondu je zohledněno zajištění proti pohybu kursu jednotlivých měn.
Pro fondy peněžního trhu: Geografická příslušnost je definována podle měny aktiv. Investice do měn zemí mimo danou kategorii jsou vyloučeny. Při zařazení fondu je zohledněno zajištění proti pohybu kursu jednotlivých měn.
Pro smíšené fondy: Geografická příslušnost je definována podle sídla emitenta akcií a vzhledem k celkovému měnovému riziku. Investice do měn a akciových trhů zemí mimo danou kategorii nesmí překročit 10 % aktiv fondu.
Pro fondy fondů: Geografická příslušnost je definována podle geografického rizika fondů. Investice do podílových listů a akcií mimo danou kategorii nesmí překročit 10 % aktiv fondu.
24
5 INVESTOVÁNÍ V úvodu této kapitoly bude uvedeno několik zásad, kterých by se měl každý investor držet, aby zhodnotil svá finanční aktiva. Jsou zde také podrobně popsány faktory ovlivňující rozhodování investorů.
5.1 Desatero obezřetného investora Zdroj: Hospodářské noviny
1. Zcela bezpečný způsob uložení peněz neexistuje Každá investice je spojena s větším či menším rizikem. Zkrachovat může akciová společnost, podílový i penzijní fond, banka nebo dokonce i stát.
2. Nenásledovat slepě každou radu Poradit se s odborníkem se obecně vyplatí. Osoba, která vám radí, ale musí být nestranná, zejména pokud se jedná o prodejce, jehož cílem je hlavně získat provizi. Ne každý člověk, který se vám pokouší radit, má dostatečné znalosti a zkušenosti. Proto je třeba vyhledávat investičního poradce velmi pečlivě a náležitě si ho předem otestovat.
3. Míra zisku je vždy vyváženou mírou rizika Bezpečnější investice nebývají příliš ziskové a naopak. Chcete-li získat vyšší výnos, musíte být ochotni při investování podstoupit vyšší riziko ztráty.
4. Faktor času nelze podceňovat Pro krátkodobé investice mohou být využity jiné investiční nástroje než pro dlouhodobé. Čím déle si můžete dovolit své peníze postrádat, tím širší škála investičních možností se vám nabízí.
5. Nevyplatí se sázet jen na jednu investici Každý investor by měl diverzifikovat riziko. To znamená, že by měl rozdělit
částku, kterou hodlá investovat, a zvolit různé investiční možnosti. Na druhou stranu se ale nevyplatí své investice příliš rozmělnit.
25
6. Neinvestovat do něčeho čemu nerozumím Nemáte-li přesnou představu o tom, kdo a jak bude s vašimi penězi nakládat, nesvěřujte mu je. Nenechte se zlákat reklamou nebo přesvědčit prodejcem a ponechte si
čas na vyhledání všech dostupných informací, porovnání možností a zvážení investičních rizik.
7. Při investování je nutné se zajímat o každý detail Důležité informace nemusí být vždy napsány jen velkým písmem. Většina na první pohled skvělých nabídek má svá úskalí. Snažte se zjistit, kde jsou a jaká. Drobná informace v obchodních podmínkách může někdy zcela změnit váš názor.
8. Nikdy nedělat unáhlená rozhodnutí Investovat je potřeba s chladnou hlavou. Nenechte se strhnout emocemi. Jde přece o peníze, a to není maličkost.
9. Historické výnosy nejsou zárukou zisků budoucích Neposuzujte investiční výkonnost jen podle minulosti, důležitá je budoucnost. Když se informujete o minulých výnosech, zajímejte se vždy o delší časové období.
10. Dávejte si pozor na podvodníky Neočekávejte vždy jen čestné a poctivé jednání, zachovejte si opatrnost a zdravou nedůvěru. Nenechte se zlákat výhodnými nabídkami za podezřelých podmínek.
5.2 Vlivy na rozhodování investorů Při každé investici je třeba zvažovat tři základní parametry:
a) výnos (kolik danou investicí získám) b) riziko (jak velké hrozí nebezpečí, že mohu část investovaných prostředků ztratit) c) likviditu (jak rychle a za jakých podmínek mohu svou investici proměnit na hotové peníze).
Otevřené podílové fondy nabízí velmi zajímavou kombinaci těchto tří parametrů. 26
ad a) Výnosem rozumíme všechny příjmy, které nám plynou z investice od okamžiku, kdy do ní vložíme prostředky, až do doby možného posledního příjmu z této investice.
Výnosy můžeme také rozdělit na běžné a kapitálové. Za běžné výnosy lze považovat veškeré příjmy plynoucí z vlastnictví cenných papírů (dividendy, úroky a další). Kapitálové výnosy souvisí s obchodováním s cennými papíry na kapitálovém trhu (rozdíl mezi prodejní a kupní cenou). Výkonnost, kterou fondy udávají ve svých zprávách, se často výrazně liší od toho, co investor po prodeji svých podílových listů opravdu získá. Problém je v poplatcích, jež fondy účtují. Ten první - správcovský neboli obhospodařovatelský - účtují všechny fondy bez rozdílu. Může činit maximálně dvě procenta z vlastního jmění ročně nebo dvacet procent ze zisku fondu (tento typ platby za správu fondu je spíše výjimečný). U jednotlivých typů fondů se tento poplatek obvykle příliš neliší. Velké rozdíly jsou ovšem v poplatcích, které jsou hrazeny ve chvíli, kdy investor do fondu investuje, nebo kdy z něj odchází.
ad b) Riziko - jedná se v podstatě o nejistotu spojenou s očekávaným výnosem. Každá investice je vždy spojena s určitou mírou nejistoty.
Portfolia všech fondů tvoří mnoho cenných papírů (dluhopisů, akcií i podílových listů jiných fondů, část prostředků může být uložena i na termínovaných vkladech), takže propad ceny některého z nich má na celkový výnos jen malý vliv. K dispozici je navíc široká škála fondů s různou rizikovostí, od fondů peněžního trhu s minimálním rizikem až po agresivní akciové fondy, které nabízí potenciálně vysoký výnos, ale i nebezpečí, že investor může část vložených prostředků ztratit.
ad c) Likviditou rozumíme rychlost, s jakou může být investice přeměněna na hotové peníze
Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze úspory vybrat až po uplynutí dohodnuté doby (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale za vysokou smluvní pokutu, která obvykle odpovídá úrokovému výnosu vkladu), podílové listy je investiční společnost povinna odkoupit kdykoliv. Maximální lhůta pro výplatu 27
peněz je patnáct dní. Téměř všechny investiční společnosti však peníze svým klientům převádějí mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank je možné mít peníze na svém účtu již dva až čtyři dny po příkazu k prodeji.
Očekávaný výnos, riziko i likviditu u každé investice je potřeba hodnotit souhrnně. Nelze například dosáhnout maximálního výnosu při minimálním riziku nebo rychlé přeměny v hotové peníze při maximálním výnosu. Dle typu investora je nutné zvolit investici tak, aby odpovídala jeho vnímání rizika, požadovanému výnosu a době, po kterou je ochoten investovat svoje prostředky.
5.3 Volba investiční strategie Volba investiční strategie závisí především na investičním horizontu, očekávaném výnosu a vztahu k riziku (platí, že čím vyšší je potenciální výnos, tím vyšší je také riziko, že investice může být ztrátová). Investiční horizont jinými slovy znamená odpověď na otázku, jak dlouho chce mít investor peníze v podílovém fondu uloženy a jakou volnost chcete mít při jejich výběru.
5.3.1 Fondy peněžního trhu
Pro ukládané peníze na dobu několika měsíců až jednoho roku jsou nejvhodnějším
řešením fondy peněžního trhu. Nabízí stabilní výnos, obvykle mírně vyšší než termínované vklady v bankách, jejich kurz neprochází žádnými výraznějšími výkyvy a poplatky za správu jsou minimální. Jsou proto ideální pro krátkodobé úložky či pro uložení hotovostní rezervy, kterou je potřeba mít rychle k dispozici.
Fond peněžního trhu prostředky investorů půjčuje na peněžním trhu, ukládá je na termínované vklady u bank a nakupuje státní pokladniční poukázky a dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. Většina prostředků je obvykle uložena pouze v korunách, takže změna kurzu koruny výkonnost fondu neovlivňuje.
28
5.3.2 Dluhopisové fondy
Při investici na více než jeden rok může být výhodné část prostředků přesunout do fondů dluhopisových neboli obligačních. Dluhopisy, do kterých tyto fondy investují, přináší o něco vyšší výnosy, než jaké mohou dosahovat fondy peněžního trhu, na druhou stranu platí, že růst kurzu dluhopisových fondů není tak rovnoměrný jako u fondů peněžních a v krátkém období může i zakolísat (především u fondů, které mají část portfolia umístěnu v zahraničních dluhopisech).
Dluhopisové fondy nakupují především státní a firemní dluhopisy, u firemních mají přednost dluhopisy důvěryhodných emitentů. Část dluhopisů může být denominována v cizích měnách, což zvyšuje rizikovost fondu a přináší větší kolísání jeho kurzu.
5.3.3 Smíšené fondy
Do smíšených fondů je vhodné investovat nejméně na tři roky. V portfoliích těchto fondů jsou zastoupeny dluhopisy, akcie českých i zahraničních společností. Akciová část portfolia by měla v době růstu táhnout zhodnocení fondu vzhůru, v případě problémů by naopak dluhopisová část měla tlumit negativní vliv klesajících kurzů akcií. Zároveň ovšem platí, že v případě výrazného růstu akciových trhů je dluhopisová část portfolia zbytečnou přítěží a otázkou je, proč by investor neměl tuto diverzifikaci rizika provést sám tím, že si koupí jak podílové listy kvalitního dluhopisového fondu, tak i podílové listy akciového fondu nebo fondu fondů, o kterém se domnívá, že má zajímavý růstový potenciál.
V portfoliu smíšených fondů lze najít akcie, podílové listy, obligace i nástroje peněžního trhu, jejichž vzájemný poměr určuje rizikovost fondu. Cenné papíry mohou být denominované v korunách i cizích měnách.
29
5.3.4 Fondy fondů
V nabídce investičních společností se objevují i fondy fondů, které nabízí jednoduchý přístup na zahraniční akciové trhy. Měly by tedy poskytovat výrazně nadprůměrný výnos, ovšem vzhledem k možným krátkodobým výkyvům akciových trhů je vhodné investovat do těchto fondů s investičním horizontem tři a více let.
Fondy fondů nakupují podílové listy jiných fondů ze zahraničí. Díky tomu snižují riziko plynoucí z možného pádu kurzů akcií jednotlivých firem a zároveň nemusí vydávat značné prostředky na analýzy těchto trhů.
5.3.5 Akciové fondy
Nejdelší investiční horizont (obvykle čtyři až pět let) mají fondy akciové. V krátkém období může jejich kurz výrazně kolísat. Zkušenost ale ukazuje, že pokud investor v době pádu kurzu neztratí hlavu, akciové fondy mu přinesou vyšší zhodnocení než ostatní typy fondů. Při výběru jednotlivých fondů je třeba dát si pozor na investiční strategii fondu. Pokud mají fondy podobnou strategii, jejich kurz se obvykle vyvíjí podobným způsobem, zatímco v dobře sestaveném portfoliu by měly jednotlivé fondy navzájem tlumit své poklesy. Je proto lepší volit několik různých fondů s odlišným zaměřením (ať už podle regionu nebo sektoru, do kterého investují), čímž se snižuje riziko s akciovými fondy spojené. Akciové fondy většinu prostředků ukládají do akcií zahraničních nebo českých firem. Rizikovost fondu se odvíjí od toho, do jakých firem a v jakých zemích fond investuje.
5.3.6 Zajištěné fondy
Spojují v sobě i možnost účastnit se například na růstu akciových trhů. Princip fondu je dán určitou garancí, která po určité době zabezpečuje pro investora minimálně plnou návratnost vložených prostředků. Nelze tedy prodělat ani při dalších propadech
30
akciových trhů. Pokud se budou ceny akcií zvyšovat, výnosy fondů také porostou. Ne však stejným tempem, nýbrž jen částečně. Růst výnosů pro investora bývá většinou limitován například maximálním ročním zhodnocením nebo procentním krácením výnosů. Garantované fondy se ve světě staly oblíbené díky své bezpečnosti a jednoduchosti. Protože tyto fondy u nás ještě nemají dlouhou historii, nebudou dále analyzovány.
Samozřejmě
také
existuje
mnoho
dalších
typů
fondů,
které
investují
do nemovitostí, derivátů, akcií malých firem nebo do určitých oblastí ekonomiky.
Tab. 2: Druhy fondů, jejich rizikovost, výnosnost a investiční horizont
Typ fondu
Riziko
Výnosy
Investiční horizont
peněžního trhu
minimální
nízké
6 měsíců - 1 rok
dluhopisové
nízké
nízké-střední
2 roky
smíšené
střední
střední
3 roky
fondy fondů
střední-vysoké
střední-vysoké
4 roky
akciové
vysoké
vysoké
5 let
zajištěné
minimální
nízké-střední
5 let
(Zdroj: Vlastní zpracování dle www.fincentrum.cz)
31
6 PŘEDSTAVENÍ ISČS ISČS byla vybrána pro tuto práci z důvodu, že co do objemu spravovaného majetku je největší. ISČS vznikla v prosinci 1991. Po celou dobu působí na kapitálovém trhu jako 100% dceřiná společnost České spořitelny, a.s., která zároveň dohlíží na dodržování pravidel investování fondů (tzv. „depozitář“ fondů) a nese odpovědnost za dodržování těchto pravidel.
ISČS jako největší česká investiční společnost má rozhodující postavení i v orgánech Unie investičních společností České republiky, která sdružuje významné české investiční společnosti.
ISČS má pod správou k 31. 12. 2005 více než 71 mld. korun. Téměř každá třetí koruna investovaná v ČR do fondů je investována právě do fondů největšího správce v ČR, do fondů ISČS.
2% 2%
2%
6% ISČS ČSOB
4%
32%
4%
IKS KB ING Bank ČSOB IS
5%
Pioneer IS Česká spořitelna
6%
HVB Bank ČP INVEST IS 21% 16%
Conseq IM Ostatní
Graf 2: Rozdělení trhu dle investičních zprostředkovatelů k 31. 12. 2005 (Zdroj: Vlastní zpracování dle AFAM)
32
V rámci první vlny kupónové privatizace se ISČS stala správcem Spořitelní privatizační, a.s. – investičního fondu, největšího investičního fondu první vlny, který založila Česká spořitelna, a.s.
Po zrušení Spořitelní privatizační, a.s. – investičního fondu v roce 1995 jeho rozdělením bez likvidace, ISČS nadále obhospodařovala tři nástupnické investiční fondy:
Spořitelní privatizační – Český investiční fond, a.s. Spořitelní privatizační – Výnosový investiční fond, a.s. Spořitelní privatizační – Všeobecný investiční fond, a.s.
Ve druhé vlně kupónové privatizace ISČS založila a obhospodařovala 2. spořitelní privatizační investiční fond, a.s. ISČS byla dále zakladatelem a obhospodařovatelem Spořitelního investičního fondu, a.s. Dne 28. 6. 1997 rozhodla řádná valná hromada fondu o jeho zrušení a sloučení s 2. spořitelním privatizačním investičním fondem, a.s. V roce 1992 zahájila ISČS prodej podílových listů svých prvních otevřených podílových fondu Čechoinvest, Moravoinvest a Rentinvest, výnosových fondů smíšeného typu.
Na konci roku 1994 přibyl do portfolia produktů ISČS listinný dluhopisový otevřený podílový fond na doručitele – Bondinvest.
V roce 1996 ISČS uvedla na trh první fond peněžního trhu v České republice a současně prvního člena připravované rodiny fondů (Sporofondů) - Sporoinvest.
Nabídka produktů, které svým charakterem nejvíce splňují požadavky na moderní správu financí, byla v roce 1998 doplněna o další dva Sporofondy – dluhopisový Sporobond a akciový Sporotrend.
V průběhu roku 1999, jako první v České republice, otevřela ISČS dva investiční fondy, SPIF – Český, a.s., a SPIF – Výnosový, a.s. Fondy byly zrušeny a bez likvidace transformovány na otevřené podílové fondy ISČS – Český otevřený podílový fond
33
a ISČS – Výnosový otevřený podílový fond. Stalo se tak na základě platné novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech. V prosinci roku 1999 byly zrušeny bez likvidace otevřené podílové fondy
Čechoinvest a Moravoinvest, které byly sloučeny se Sporotrendem, a otevřený podílový fond Rentinvest, který byl sloučen se Sporobondem. Přejímající fondy zůstaly samy beze změny, včetně znění jejich statutů. Zrušení zmíněných fondů formou sloučení s modernějšími, charakterem a konstrukcí výhodnějšími produkty bylo provedeno především v zájmu podílníků.
V roce 2000 byly otevřeny zbývající investiční fondy 2. SPIF, a.s., a SPIF Všeobecný, a.s. Fondy byly zrušením bez likvidace transformovány na otevřené podílové fondy SIS – 2. OPF a SIS – Všeobecný OPF. Dále byly v roce 2000 založeny tři nové otevřené podílové fondy. V červenci specializovaný fond peněžního trhu Merkur výnosového typu. V září pak již ve spolupráci s ERSTE SPARINVEST – akciový Eurotrend a fond fondů Globaltrend FF.
V roce 2001 byl založen nový podílový fond Trendbond zaměřený na dluhopisy tehdy kandidátských zemí Evropské unie.
Komise pro cenné papíry schválila svým rozhodnutím, které nabylo právní moci dne 25. 3. 2002, změnu, kterou z fondu ISČS, a. s. – Všeobecný otevřený podílový fond vznikl ISČS, a. s., Sporomix 5 – otevřený podílový fond. Dále Komise pro cenné papíry schválila k 25. 3. 2002 změnu fondu ISČS, a. s. – 2. otevřený podílový fond, ze kterého vznikl ISČS, a. s., Sporomix 3 – otevřený podílový fond. Přejmenováním ISČS, a. s. –
Český otevřený podílový fond vznikl dne 2. prosince 2002 ISČS, a. s., Fond řízených výnosů – otevřený podílový fond. Důvodem změny bylo upřesnění investičního zaměření fondů. Na základě rozhodnutí představenstva ISČS a Komise pro cenné papíry došlo ke sloučení OPF Merkur s OPF Sporoinvest. Slučovaný OPF Merkur zanikl ke dni 12. 11. 2003. K témuž dni se stali podílníci slučovaného fondu Merkur podílníky přejímajícího fondu Sporoinvest.
34
ISČS uvedla na trh pro klienty v roce 2004 další alternativu investování ve formě nového otevřeného podílového fondu s názvem ISČS – ČS korporátní dluhopisový fond. Investuje do dluhopisů firem (korporací) převážně ze zemí střední a východní Evropy. Po schválení statutu fondu Komisí pro cenné papíry byl zahájen prodej jeho podílových listů 1. dubna 2004.
V roce 2005 došlo ke změně názvů podílových fondů:
GLOBALTREND FF na GLOBAL STOCKS FF SPOROMIX 3 na VYVÁŽENÝ MIX FF SPOROMIX 5 na DYNAMICKÝ MIX FF
Na základě rozhodnutí představenstva ISČS a Komise pro cenné papíry došlo ke sloučení OPF EUROTREND s OPF GLOBAL STOCKS FF. Slučovaný OPF Eurotrend zanikl ke dni 6. 12. 2005. K témuž dni se stali podílníci slučovaného fondu Eurotrend podílníky přejímajícího fondu GLOBAL STOCKS FF.
ISČS pro klienty v minulém roce připravila rovněž možnost nakupovat podílové fondy prostřednictvím investičních profilů. Jedná se o čtyři druhy portfolií sestavených z nabízených fondů finanční skupiny České spořitelny s variantami výběru podle kolísání hodnoty investice, čemuž odpovídají i jejich názvy Opatrný, Konzervativní, Vyvážený a Dynamický.
6.1 Představení jednotlivých fondů ISČS k 31.12.2005 spravuje celkem 13 fondů:
OPF peněžního trhu - SPOROINVEST
OPF dluhopisové
- BONDINVEST - ČS KORPORÁTNÍ DLUHOPISOVÝ - SPOROBOND - TRENDBOND
35
OPF smíšené
- FOND ŘÍZENÝCH VÝNOSŮ - VÝNOSOVÝ OPF
OPF akciové
- SPOROTREND
OPF fondy fondů
- DYNAMICKÝ MIX FF - KONZERVATIVNÍ MIX FF - OPATRNÝ MIX FF - VYVÁŽENÝ MIX FF - GLOBAL STOCKS FF
V bakalářské práci je podrobně popsáno šest fondů. Kritériem jejich výběru byla jak velikost obhospodařovaného majetku, tak i datum zahájení činnosti. Čím déle fond existuje, tím by jeho výsledky měly mít větší vypovídací hodnotu. Při krátké existenci fondu by jeho výsledky mohly být zkreslené. Pro porovnání jednotlivých fondů bylo zvoleno pětileté období ( 1. 1. 2001 – 31. 12. 2005).
6.1.1. Sporoinvest
Je otevřený podílový fond peněžního trhu. Činnost fond zahájil dne 1. července 1996.
Cílem fondu je poskytnout investorům růst hodnoty investice za podmínky, že celkový rizikový profil odpovídá kategorii fondů peněžního trhu. Fond je řízen takovým způsobem, aby minimalizoval možnost ztráty v horizontu 6 měsíců. Cílem správy portfolia fondu je překonávání výnosu krátkodobé úrokové sazby (šestiměsíční PRIBOR) ve střednědobém horizontu. Výnos na úrovni peněžního trhu se mění jen mírně, cena podílových listů dlouhodobě roste, krátkodobé zakolísání je možné.
Prostředky shromážděné v
podílovém
fondu
jsou
investovány především
do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů a dále do jiných dluhových cenných papírů povolených zákonem.
36
Do portfolia podílového fondu jsou nakupovány i podílové listy otevřených podílových fondů a cenné papíry zahraničních subjektů kolektivního investování, pokud jejich zaměření a cíle investiční politiky nejsou v rozporu s cílem podílového fondu. Podíl zahraničních cenných papírů na aktivech fondu není omezen. Průměrná doba splatnosti dluhopisů v portfoliu nepřekračuje jeden rok.
14% Dluhopisy s variabilním kuponem
10%
Dluhopisy s pevným kuponem
48% 6%
Podílové listy Pokladniční poukázky Depozita
22%
Graf 3: Portfolio fondu Sporoinvest (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz)
Sporoinvest je zejména určen: - ke krátkodobému investování peněz (6 - 12 měsíců) - pro vyšší jednorázové částky, které budou postupně investovány do jiných fondů - pro začínající investory
6.1.2. Sporobond
Je dluhopisový otevřený podílový fond. Činnost fond zahájil dne 31. března 1998.
Cílem fondu je poskytnout investorům růst hodnoty investice za podmínky, že celkový rizikový profil odpovídá kategorii dluhopisových fondů. Fond je řízen takovým způsobem, aby minimalizoval možnost ztráty v horizontu 2 let. Cílem správy portfolia fondu je dlouhodobé překonávání výnosu střednědobých
českých státních dluhopisů, dosažení tohoto cíle není zaručeno vzhledem k možným nepředvídatelným výkyvům na finančních trzích.
37
Prostředky fondu jsou investovány do dluhopisů, nástrojů peněžního trhu a jiných dluhových cenných papírů povolených zákonem. Přednostně jsou nakupovány dluhové cenné papíry vydané emitenty s kreditním ratingem od agentury Standard & Poor’s nebo Moody’s na investičním stupni. Průměrná doba do splatnosti je aktivně řízena s ohledem na očekávání budoucího vývoje úrokových sazeb a to takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů fondu. Portfolio fondu dále tvoří podílové listy otevřených podílových fondů a cenné papíry zahraničních subjektů kolektivního investování, pokud jejich zaměření a cíle investiční politiky nejsou v rozporu s cílem fondu.
8% 8% 3%
České dluhopisy Euroobligace Polské dluhopisy
20%
61%
Podílové listy Depozita
Graf 4: Portfolio fondu Sporobond (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz)
Sporobond je zejména určen: - pro střednědobé investování (min. 2-3 roky) - pro konzervativnější klienty, jako doplněk k fondu peněžního trhu (Sporoinvest)
6.1.3. Trendbond
Dluhopisový otevřený podílový fond. Činnost fond zahájil dne 29. října 2001.
Cílem investiční politiky je poskytnout podílníkům dlouhodobé zhodnocení podílových listů investicemi do dluhopisů především nových a kandidátských zemí
38
Evropské unie. Podílový fond je řízen takovým způsobem, aby těžil z případného poklesu úrokových výnosů a zároveň maximalizoval výnos z pohybu směnných kurzů. Vlivem významného zastoupení cizích měn v portfoliu, které může činit až 70 %, může hodnota podílových listů vykazovat vyšší krátkodobé výkyvy.
Regionální alokace investic, stejně jako výběr jednotlivých dluhopisových titulů, je
řízena s cílem překonání výnosu benchmarku tvořeného ze 25 % indexem českých dluhopisů, ze 25 % indexem maďarských státních dluhopisů, ze 25 % indexem polských státních dluhopisů a ze 25 % interním indexem východoevropských dluhopisů, v horizontu 3 let.
Z hlediska vztahu výnosu a rizika fond přináší na jedné straně možnost vyššího výnosu ve srovnání s českými dluhopisovými fondy, na druhé straně vyšší proměnlivost prodejní ceny podílového listu. Ta může kolísat jednak na základě změn úrokových měr a úvěrové kvality jednotlivých emitentů, jednak v důsledku vývoje měnových kurzů. Měnové riziko fondu je snižováno vyvažováním poměru dluhopisů vydaných v měnách příslušných zemí podle konkrétního vývoje.
13% 25%
České dluhopisy
4%
Východoevropské dluhopisy 7%
Maďarské dluhopisy Polské dluhopisy 6%
Německé dluhopisy Podílové listy
27%
Depozita 18%
Graf 5: Portfolio fondu Trendbond (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz)
Trendbond je zejména určen: - pro investory, kteří si přejí dosáhnout vyšší zhodnocení své investice, než je obvyklé na českém dluhopisovém trhu, avšak při nižším riziku, než se předpokládá u akciových nebo smíšených fondů
39
- ke střednědobému zhodnocení peněz je doporučeno pravidelné investování, které umožňuje zprůměrování pořizovací ceny s možností vyššího zhodnocení investice
6.1.4. Výnosový OPF
Je smíšený fond s převahou dluhopisů a pokladničních poukázek. Činnost fond zahájil dne 1. prosince 1999. Cílem investiční politiky je dlouhodobé překonávání výnosu dluhopisových fondů prostřednictvím aktivních změn váhy akcií v portfoliu, měnového složení portfolia a modifikované durace dluhopisové části portfolia. Podílový fond je řízen s důrazem na celkový dosažený výnos. Cíle je dosahováno především aktivní alokací aktiv (dluhopisy versus akcie), přičemž maximální podíl akcií na portfoliu nepřesáhne 20 %. Vzhledem k důrazu na využívání investičních příležitostí je dosahováno vysokého obratu aktiv. Dluhopisová složka portfolia je aktivně řízena vzhledem k úrokovému riziku na české, polské a maďarské výnosové křivce. Fond nese měnové riziko vyplývající z investic do lokálních měn. Toto riziko je aktivně řízeno pomocí dostupných zajišťovacích instrumentů. Je usilováno o dosažení výkonnosti podílového fondu v dlouhodobém horizontu nad úrovní výkonnosti benchmarku tvořeného ze 30 % indexem
českých státních dluhopisů, ze 30 % indexem maďarských státních dluhopisů, ze 30 % indexem polských státních dluhopisů a z 10 % evropským akciovým indexem.
12% 24% České dluhopisy Maďarské dluhopisy
16%
Polské dluhopisy Akciové indexy 4%
16%
Akcie Depozita
28%
Graf 6: Portfolio fondu Výnosový OPF (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz) 40
Výnosový OPF je zejména určen: - ke střednědobému investování peněz (nad 3 roky) - pro pravidelné investování peněz - snižuje kolísání konečného zhodnocení
6.1.5. Sporotrend Je akciový fond. Činnost fond zahájil dne 31. března 1998.
Cílem investiční politiky fondu je dlouhodobé zhodnocení prostředků především investicemi do akcií společností z členských zemí Evropské unie. Investiční společnost operuje na kapitálových trzích s cílem dosáhnout zhodnocení majetku v podílovém fondu výnosy z rozdílů prodejních cen a cen pořízení cenných papírů a z dividendových výnosů z cenných papírů v majetku v podílovém fondu. Prostředky fondu jsou investovány do akcií a dále do jiných cenných papírů povolených zákonem. Do portfolia fondu jsou nakupovány i podílové listy otevřených podílových fondů a cenné papíry zahraničních subjektů kolektivního investování, pokud jejich zaměření a cíle investiční politiky nejsou v rozporu s cílem podílového fondu. Regionální a sektorová alokace, stejně jako výběr jednotlivých akciových titulů jsou řízeny s cílem překonání výnosu indexových investic, je usilováno o zhodnocení v dlouhodobém horizontu nad úrovní benchmarku, kterým je kombinace českého, polského, maďarského, ruského, tureckého a estonského akciového indexu. 3%
1%
5% 2%
2%
České akcie Rakouské akcie
16%
Maďarské akcie Polské akcie 30%
Chorvatské akcie Ruské akcie Turecké akcie
22%
Ostatní akcie Akciové indexy 2%
17%
Depozita
Graf 7: Portfolio fondu Sporotrend (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz) 41
Sporotrend je zejména určen: - k dlouhodobému investování peněz (nad 5 let) - pro pravidelné investování peněz - pravidelná investice zvyšuje pravděpodobnost vyššího zhodnocení
- pro investory s delším investičním horizontem a vyšší rizikovou tolerancí
6.1.6. Global Stocks FF
Je fond fondů. Činnost fond zahájil dne 1. září 2000.
Prostředky shromážděné ve fondu jsou investovány do podílových listů otevřených podílových fondů a cenných papírů zahraničních subjektů kolektivního investování, pokud jejich zaměření a cíle investiční politiky nejsou v rozporu s cílem fondu.
Do portfolia fondu jsou nakupovány i akcie a jiné cenné papíry povolené zákonem. Regionální a sektorová alokace, stejně jako výběr jednotlivých akciových titulů jsou řízeny s cílem překonání výnosu indexových investic, je usilováno o dosažení výkonnosti podílového fondu v dlouhodobém horizontu nad úrovní výkonnosti sledovaného benchmarku, kterým je globální akciový index.
6%
6%
12%
3%
Japonské akcie Evropské akcie
5%
Americké akcie 25%
Britské akcie Asijské akcie Fondy rozvíjejících se trhů Depozita
43%
Graf 8: Portfolio – Global Stocks FF (Zdroj: Vlastní zpracování dle www.iscs.cz)
42
Global Stocks FF je zejména určen: - k dlouhodobému investování peněz (nad 5 let) - pro pravidelné investování peněz - pravidelná investice zvyšuje pravděpodobnost vyššího zhodnocení
- k maximálnímu rozložení portfolia - omezení rizika kolísání kapitálových trhů, zejména snížení regionálních rizik
43
7 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA FONDŮ Vybrané fondy budou hodnoceny dle tří ukazatelů: výkonnosti za určitá období, maximální a minimální výkonnosti za určitá období, volatility za poslední 3 roky. Všechny následující tabulky jsou založeny na vlastních výpočtech, které byly provedeny s pomocí programu Microsoft Excel (příloha na CD).
7.1 Výkonnosti za určitá období Výkonnost fondu za určitá období (měsíc, tři měsíce, rok, 5 let a jiné) měří procentuální výši zhodnocení vlastního jmění na podílový list za určitý časový úsek.
Při výpočtu se neuvažuje přirážka k hodnotě podílového listu při prodeji podílových listů ani srážka z hodnoty podílového listu při zpětném odkupu podílových listů.
Jak již bylo uvedeno v kapitole 3, je důležité sledovat výkonnosti u jednotlivých fondů za období, která odpovídají daným investičním horizontům. Například bylo by jistě chybou u akciových fondů uvažovat pouze roční výkonnost. Naopak u fondů peněžního trhu je sledování roční výkonnosti plně dostačující.
U každého fondu je uvedena přehledná tabulka znázorňující jednotlivé výkonnosti a graf znázorňující změny hodnoty podílového listu za posledních pět let. Na pravé straně grafu je uvedena stupnice v procentech, která nám udává výkonnost fondu k danému datu (k 1. 1. 2001).
44
SPOROINVEST - OPF peněžního trhu Tab. 3: Výkonnost fondu Sporoinvest ve zvolených obdobích období 1M 3M 6M 1R výkonnost 0,14% 0,12% 0,54% 1,55% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 9: Vývoj kurzu fondu Sporoinvest (Zdroj: www.iscs.cz)
SPOROBOND – OPF dluhopisový Tab. 4: Výkonnost fondu Sporobond ve zvolených obdobích období 3M 6M 1R 2R výkonnost -0,88% -1,05% 3,91% 10,14% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 10: Vývoj kurzu fondu Sporobond (Zdroj: www.iscs.cz) 45
TRENDBOND – OPF dluhopisový Tab. 5: Výkonnost fondu Trendbond ve zvolených obdobích období 3M 6M 1R 2R výkonnost -1,23% -1,35% 2,81% 13,67% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 11: Vývoj kurzu fondu Trendbond (Zdroj: www.iscs.cz)
VÝNOSOVÝ – OPF smíšený Tab. 6: Výkonnost fondu Výnosový ve zvolených obdobích období 3M 6M 1R 2R výkonnost -1,27% 0,31% 6,28% 17,03% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 12: Vývoj kurzu fondu Výnosový (Zdroj: www.iscs.cz)
46
SPOROTREND – OPF akciový Tab. 7: Výkonnost fondu Sporotrend ve zvolených obdobích období 1R 2R 3R 5R výkonnost 42,63% 99,04% 151,51% 102,06% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 13: Vývoj kurzu fondu Sporotrend (Zdroj: www.iscs.cz)
GLOBAL STOCKS FF– OPF fond fondů Tab. 8: Výkonnost fondu Global Stocks FF ve zvolených obdobích období 1R 2R 3R 5R výkonnost 19,85% 21,07% 30,44% -35,98% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Graf 14: Vývoj kurzu fondu Global Stocks FF(Zdroj: www.iscs.cz) 47
Z předcházejících grafů je vidět, že až na fond Global Stocks FF převládá u zbývajících fondů rostoucí trend, s většími či menšími výkyvy.
7.2 Výpočet extrémních historických výkonností Postup výpočtu maximálních a minimálních výkonností je uveden v kapitole 3. Následující tabulky relativně dobře vypovídají o povaze fondů, konkrétně o jeho objektivní výkonnostní volatilitě, přičemž systematicky obsahují nejen maximální, ale i minimální výnosy během zvoleného časového úseku. Říkají tedy, kolik by podílník maximálně prodělal (popř. minimálně vydělal) a kolik by nejvíce vydělal(popř. minimálně prodělal) za určité období, kdyby k nákupu zvolil nejméně vhodný, resp. nejvhodnější časový okamžik. Údaje v tabulkách se vztahují k uvedenému období a nejsou anualizované.
Sporoinvest Tab. 9: Historické výkonnosti fondu Sporoinvest ve zvolených periodách 1M 3M 6M 1R -0,56% 0,00% 0,54% 1,55% min 0,53% 1,08% 1,82% 2,93% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Sporobond Tab. 10: Historické výkonnosti fondu Sporobond ve zvolených periodách 3M 6M 1R 2R -2,31% -2,41% -1,12% 5,49% min 4,78% 7,23% 11,15% 15,96% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
48
Trendbond Tab. 11: Historické výkonnosti fondu Trendbond ve zvolených periodách 3M 6M 1R 2R -7,86% -9,03% -7,23% -1,32% min 9,50% 16,96% 14,75% 17,99% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Výnosový OPF Tab. 12: Historické výkonnosti fondu Výnosový OPF ve zvolených periodách 3M 6M 1R 2R -3,88% -2,21% -0,64% 5,96% min 6,18% 10,71% 15,53% 19,35% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Sporotrend Tab. 13: Historické výkonnosti fondu Sporotrend ve zvolených periodách 6M 1R 2R 3R 4R -30,71% -22,04% -26,63% -0,78% 36,83% min 37,41% 63,91% 123,21% 202,47% 221,42% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Global Stocks FF Tab. 14: Historické výkonnosti fondu Global Stocks FF ve zvolených periodách 6M 1R 2R 3R 4R -37,72% -47,09% -57,47% -48,13% -48,54% min 36,10% 41,46% 33,37% 34,28% -12,90% max Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
Z tabulky 9 vyplývá, že výnosnost fondu Sporoinvest je stabilní bez výraznějších výkyvů, není tedy důležitý okamžik nákupu podílových listů. V investičním horizontu jednoho roku jsme v zisku a rozdíl mezi maximálním a minimálním výnosem je pouze asi 1,4 %. 49
Když se podíváme na obdobnou situaci u fondu Sporotrend (tabulka 13), tak se výnos ve čtyřletém investičním horizontu pohyboval v rozmezí 37 až 221 procent. Jednorázový nákup podílových listů tedy mohl zásadně ovlivnit celkovou výnosnost investice.
7.3 Směrodatná odchylka Obecně platí, že méně kolísavé fondy mají výkonnost relativně stabilní, výkonnosti za různé dny jsou poměrně hustě koncentrovány kolem jejich střední hodnoty, a proto bude mít jejich směrodatná odchylka nízkou hodnotu. Naopak výkonnost fondů rizikovějších (obvykle s delším investičním horizontem) bývá poměrně kolísavá a výkonnosti jsou pak celkem volně rozprostřeny kolem průměrné výkonnosti. Nejnižší směrodatnou odchylku mívají obvykle fondy peněžního trhu, nejvyšší pak akciové fondy. Proto opatrnější investoři, kteří nechtějí akceptovat vyšší riziko a spokojí se s nižším výnosem, volí fond s nižší hodnotou a naopak agresivnější investoři, kteří jsou ochotni podstoupit vyšší riziko za cenu potenciálně vyššího výnosu, volí fond s vyšší hodnotou tohoto ukazatele.
Jak již bylo popsáno v kapitole 3, jsou prezentované směrodatné odchylky směrodatnými odchylkami jednoměsíčních výkonností fondů v průběhu posledních tří let. Je uvedena i směrodatná odchylka anualizovaná.
Tab. 15 : Směrodatné odchylky fondů k 31. 12. 2005 podílový fond Sporoinvest Sporobond Trendbond Výnosový OPF Sporotrend Global Stocks FF
směrodatná odchylka 0,16% 0,92% 1,63% 1,54% 5,04% 4,02%
směr. odchylka anualizovaná 0,09% 0,53% 0,94% 0,89% 2,91% 2,32%
Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
50
Za předpokladu normálního rozdělení výkonností (zde jednoměsíčních výkonností) jednotlivých fondů je možné mimo jiné usuzovat na níže uvedené vlastnosti:
téměř 70 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než jedna směrodatná odchylka od průměru, přesněji 68,27 % leží mezi x ± σ ;
95 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než dvojnásobek směrodatné odchylky od průměru, přesněji 95 % leží mezi x ± 1,96σ ;
99 % hodnot leží ve vzdálenosti menší než trojnásobek směrodatné odchylky od průměru, přesněji 99 % leží mezi x ± 2,576σ .
7.4 Dílčí závěr Provedená
kvantitativní analýza umožňuje investora seznámit se základními
ukazateli, o které by se měl zajímat při rozhodování o své investici.
Sporoinvest dosahuje nejmenší směrodatné odchylky, jak odpovídá obecným vztahům daných investičními zaměřeními jednotlivých fondů. Nejmenší výkonnosti v doporučeném investičním horizontu dosáhl také Sporoinvest. Dosahuje také nejmenší kolísavosti.
Nejvýnosnější ze všech šesti hodnocených fondů byl fond Sporotrend, který v investičním horizontu pěti let měl výkonnost 102,06 %. Tento fond měl ale také nejvyšší kolísavost hodnoty podílového listu.
51
8 DISKUSE Při výběru fondů by se dalo vybírat i podle jiných kritérií, než je velikost spravovaného majetku.
Mohlo by se také pracovat s větším počtem fondů jiných investičních společností, to by ale přesahovalo rozsah této práce. Velkou výhodou velkých fondů může být, že mají při správě majetku nižší náklady .
Možnost výběru zahraničních fondů jsem neuvažoval, protože čeští investoři stále preferují tuzemské investiční společnosti.
Při výpočtu jednotlivých výkonností fondů není počítáno s denními aritmetickými výnosy. V případě jejich použití při zjišťování výkonností fondů za určitá časová období není možné tyto výkonnosti získat jako prostý součet aritmetických výnosů.
Například zvýšení hodnoty podílového listu z 1 Kč na 1,1 Kč znamená aritmetický výnos 10 %. Následné snížení hodnoty podílového listu z 1,1 Kč na 1 Kč znamená aritmetický výnos -9,09 %. Po jejich součtu dostáváme číslo 0,91 %. To ale neprezentuje dvoudenní výkonnost fondu, protože výkonnost fondu je nulová (jsme na původní hodnotě podílového listu 1 Kč). K odstranění tohoto jevu se používá geometrický výnos, pomocí kterého jsou počítány výkonnosti jednotlivých fondů v této práci.
52
9 ZÁVĚR V bakalářské práci bylo analyzováno šest podílových fondů ISČS. Práce byla zaměřena na kvantitativní ukazatele, včetně popisu jejich výpočtu, které jsou pro investory stále jedním z hlavních kritérií investování. Jak plyne z tabulky 7, nejvýkonnějším fondem s přihlédnutím k investičnímu horizontu byl akciový fond Sporotrend. Kdo uvažuje o investicích do akcií a počítá s tím, že při dodržení investičního horizontu na své investice vydělá, může být i velmi zklamán. Příkladem dlouhodobé investice s nešťastným koncem může být investice do fondu fondů Global Stocks. Ten, kdo na začátku roku 2001 nakoupil podílové listy fondu Global Stocks, v současnosti prodělává asi 36 procent z investované
částky. Pokud investor vydrží a podílové listy neprodá, dá se očekávat, že nakonec vydělá, ale jeho investiční horizont bude výrazně delší, než očekával. Pokud byl tento investor donucen z nějakého důvodu prodat podílové listy například v roce 2003, pak dosáhl ztrátu asi 58 procent. Je to důsledkem situace na akciových trzích v letech 2001-2002, kdy došlo k jejich výraznému propadu. V roce 2003 došlo k výraznému obratu, který stále trvá.
Při investování je často chybou, pokud investoři podceňují časové hledisko. Pro krátkodobé investice by měly být použity jiné nástroje než pro dlouhodobé. Například při pohledu na historické šestiměsíční minimální výkonnosti si nejlépe vedl Sporoinvest s výnosem 0,54 %. Na opačné straně stojí Global Stocks FF se ztrátou 37,72 %. Ze situace v oblasti kolektivního investování je možné charakterizovat tři základní typy investorů a dát jim odpovídající investiční doporučení.
Opatrný investor je v podstatě neriskující investor, pro něhož je jistota investovaných
prostředků
jasnou
prioritou.
Většinu
prostředků
má
vložených
na bankovním účtu nebo na termínovaných vkladech. V současné době, kdy se úrokové sazby drží
na nízkých
hodnotách,
je snahou
opatrného
investora dosahovat
ve střednědobém horizontu takového výnosu, který by převyšoval výnosy z bankovních vkladů. Opatrný investor má také malou míru tolerance ke kolísání investice. Investor by měl větší část peněz investovat prostřednictvím fondu peněžního trhu (Sporoinvest s velmi konzervativní investiční strategií). Je tím zaručena likvidnější rezerva. Menší část peněz je možno investovat do dluhopisových fondů Sporobond a Trendbond.
53
Trendbond 10% Sporobond 25%
Sporoinvest 65%
Graf 15: Portfolio opatrného investora (Zdroj: Vlastní návrh)
Vyvážený investor je odvážnějším typem investora než opatrný. Očekává vysoký výnos a je ochoten tolerovat kolísavost investice, která může i mírně klesnout pod původní úroveň. Hledá investiční příležitosti na různých trzích. Snahou vyváženého investora je dosahovat ve střednědobém horizontu takového výnosu, který by výrazněji převyšoval výnosy z bankovních vkladů.
Část peněz by investor měl investovat prostřednictvím fondu peněžního trhu Sporoinvest. Hlavní část investice by měla směřovat do dluhopisových a smíšených fondů (Sporobond, Trendbond, Výnosový OPF). Menší část peněz by mohla směřovat do akciového fondu Sporotrend. Sporotrend 10% Výnosový 15%
Trendbond 15%
Sporoinvest 25%
Sporobond 35%
Graf 16: Portfolio vyváženého investora (Zdroj: Vlastní návrh)
54
Dynamický investor chce dosahovat co možná nejvyššího zhodnocení své investice, má již zkušenosti s kapitálovým trhem a je ochoten akceptovat i velkou kolísavost své investice.
Největší část prostředků by měl investor vložit do akciového fondu a fondu fondů (Sporotrend, Global Stocks FF). Zbytek investice je doporučeno rozložit mezi dluhopisové fondy (Sporobond a Trendbond) a pro případ nepředvídatelné situace malou část vložit do fondu Sporoinvest.
Je možné se také setkat s typem investora, jehož cílem jsou vysoké zisky. Investuje velmi riskantně do akcií. Investor ví, že může poměrně hodně ztratit, přesto nehodlá snížit svůj téměř stoprocentní podíl akcií ani při nepříznivém vývoji na trzích. Nízké kurzy využívá zpravidla k dalším nákupům.
Global Stocks 20%
Sporoinvest 10% Sporobond 10%
Sporotrend 40%
Trendbond 20%
Graf 17: Portfolio dynamického investora (Zdroj: Vlastní návrh)
Tab. 16: Výkonnost portfolia jednotlivých typů investorů v daných obdobích 3M 6M 1R 2R 3R Opatrný investor -0,26% -0,05% 2,27% 6,63% 8,17% Vyvážený investor -0,69% 1,60% 7,37% 19,11% 25,34% Dynamický investor 0,39% 9,69% 22,07% 48,00% 70,32% Zdroj: Vlastní zpracování z údajů získaných na stránkách www.iscs.cz
55
Při srovnání výkonnosti portfolií jednotlivých investorů bylo nejlepších výsledků dosaženo ve všech sledovaných obdobích u dynamického investora. Je to způsobeno vysokou výkonností fondů Sporotrend a Global Stocks FF, které tvoří 60 % investorova portfolia.
Vypočtené výkonnosti odpovídají obecným předpokladům, že při vyšším riziku můžeme očekávat vyšší výnosnost investice.
V každém případě by měl každý investor pamatovat, že současná výkonnost nezaručuje výkonnost budoucí. Investice do podílových listů v sobě obsahuje riziko kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosu z ní a není zaručena návratnost původně investované částky.
56
10 LITERATURA 1. Rejnuš, O. Úvod do teorie finančního trhu. 1. vydání. Brno: MZLU, 2003. 136 s. ISBN 80-7157-724-3. 2. Kohout, P., Hlušek, M. Peníze, výnosy a rizika. 2. rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, 2002. 214 s. ISBN 80-86119-48-3. 3. Steigauf, S. Fondy – jak vydělávat pomocí fondů. 1. vydání. Praha: GRADA PUBLISHING, 2003. 192 s. ISBN 80-247-0247-9. 4. Pavlát, V. a kol. Kapitálové trhy. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 296 s. ISBN 80-86419-33-9. 5. Rejnuš, O. Finanční trhy. 1.vydání. Brno: MZLU, 2000. 170 s. ISBN 80-7157-448-1.
Použité zákony Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.
Internetové adresy www.akatcr.cz www.akcie-2000.cz www.fincentrum.cz www.ifondy.cz www.iscs.cz www.nr.no/files/samba/bff/SAMBA0304.pdf www.uniscr.cz
Periodika MF DNES - denní tisk HOSPODÁŘSKÉ NOVINY- denní tisk EKONOM - odborný časopis 57
11 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf 1: Kolektivní investování v ČR k 31. 12. 2005 Graf 2: Rozdělení trhu dle investičních zprostředkovatelů k 31. 12. 2005 Graf 3: Portfolio fondu Sporoinvest Graf 4: Portfolio fondu Sporobond Graf 5: Portfolio fondu Trendbond Graf 6: Portfolio fondu Výnosový OPF Graf 7: Portfolio fondu Sporotrend Graf 8: Portfolio – Global Stocks FF Graf 9: Vývoj kurzu fondu Sporoinvest Graf 10: Vývoj kurzu fondu Sporobond Graf 11: Vývoj kurzu fondu Trendbond Graf 12: Vývoj kurzu fondu Výnosový Graf 13: Vývoj kurzu fondu Sporotrend Graf 14: Vývoj kurzu fondu Global Stocks FF Graf 15: Portfolio opatrného investora Graf 16: Portfolio vyváženého investora Graf 17: Portfolio dynamického investora Tab. 1: Rozdělení investic dle typů fondů Tab. 2: Druhy fondů, jejich rizikovost, výnosnost a investiční horizont Tab. 3: Výkonnost fondu Sporoinvest ve zvolených obdobích Tab. 4: Výkonnost fondu Sporobond ve zvolených obdobích Tab. 5: Výkonnost fondu Trendbond ve zvolených obdobích Tab. 6: Výkonnost fondu Výnosový OPF ve zvolených obdobích Tab. 7: Výkonnost fondu Sporotrend ve zvolených obdobích Tab. 8: Výkonnost fondu Global Stocks FF ve zvolených obdobích Tab. 9: Historické výkonnosti fondu Sporoinvest ve zvolených periodách Tab. 10: Historické výkonnosti fondu Sporobond ve zvolených periodách Tab. 11: Historické výkonnosti fondu Trendbond ve zvolených periodách Tab. 12: Historické výkonnosti fondu Výnosový ve zvolených periodách Tab. 13: Historické výkonnosti fondu Sporotrend OPF ve zvolených periodách Tab. 14: Historické výkonnosti fondu Global Stocks FF ve zvolených periodách
58
Tab. 15: Směrodatné odchylky fondů k 31. 12. 2005 Tab. 16: Výkonnost portfolia jednotlivých typů investorů v daných obdobích
59
