REVITALIZACE ZELENĚ PŘÍRODA ZA HUMNY, 1.ETAPA A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA
investor: Park Rochus, o.p.s., Studentské nám. 1531, Uherské Hradiště zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.: 728 203 565, e-mail:
[email protected], IČ: 71763384 Elektronicky podepsal(a) Ing. Marie Knotová Datum: 2013.06.28 13:09:39 CEST
OBSAH: 1. TEXTOVÁ ČÁST.............................................................................................................................. 3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ...................................................................................................... 3 POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................... 3 ZADÁNÍ, CÍLE ŘEŠENÍ......................................................................................................... 3 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................ 4 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ, LOKALIZACE............................................. 4 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH PRVKŮ.......................................................................... 5 KONCEPCE ŘEŠENÍ ZELENĚ............................................................................................. 5 ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ ....................................................................................... 6 TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ.................................................. 6 HARMONOGRAM PRACÍ .................................................................................................... 9
2. FOTODOKUMENTACE A PŘÍLOHY........................................................................................ 10
1. TEXTOVÁ ČÁST 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název: Revitalizace zeleně – Příroda za humny, I.etapa Místo: Město Uherské Hradiště, k.ú. Mařatice Kraj: Zlínský, okres Uherské Hradiště Katastrální území: Mařatice Parcelní čísla: p.č.KN: 1809/5, 1809/4, 1809/11, 1809/1, 1809/3, 1809/9, 1809/2, 2046/2, 1762/5, 1762/10, 1762/4, 1762/11, 1762/3, 1762/9, 1762/2, 1762/8, 1762/7, 1762/1, 2048/4, 2046/10 Výměra území: 2,24 ha Stupeň: PD Investor: Park Rochus, o.p.s. Sídlo: Studentské náměstí 1531, Uherské Hradiště, PSČ 686 01 IČ: 29234387 Zhotovitel. Sídlo: Tel.: IČ: DIČ: 1.2
POUŽITÉ PODKLADY • • • •
1.3
Ing. Alena Vránová Zástřizly 41, 768 05 Koryčany 728 203565 717 63 384 CZ8061104601
Digitální podklady (zaměření, katastrální mapa, ortofotomapa) Inventarizace - vlastní terénní průzkum, únor 2010, březen 2011 Park Rochus – komponovaná krajina, studie 2009, Atelier List Konzultace projektu na AOPK Zlín
ZADÁNÍ, CÍLE ŘEŠENÍ
Cílem projektu je vytvoření aleje kvetoucích ovocných dřevin podél uvažované Stezky pokladnic Slovácka v návštěvnicky exponované části lokality „Rochus“. Mimo navrhovanou alej bude obnovena i stromová bariéra mezi místními vinohrady a územím soustavy Natura 2000, do něhož celá zájmové lokalita patří. Jde o evropsky významnou lokalitu Rochus, vyhlášenou z důvodu zvýšené ochrany rostlinných a živočišných druhů. Předkládaný záměr je plně v souladu s koncepcí „Parku Rochus“, s územním plánem Mařatic a také s předmětem ochrany tohoto území. Tím je zejména ekologická nika bourovce trnkového; parametry výsadeb jsou uzpůsobeny potřebám tohoto druhu (širší rozestupy v aleji a také související management (kosení volných ploch a tvorba střídajících se úseků křovin a volných travnatých palouků) je navržen s ohledem na jeho výskyt. Jednotlivé kroky návrhu vedoucímu k cílovému řešení jsou stanoveny takto: • rozpracování koncepce krajinotvorné aleje podél obnovované (nezpevněné) stezky • stanovení managementu údržby a rozsahu nezbytného kácení na zájmové lokalitě • zhotovení osazovacího plánu • stanovení technologií založení vegetačních prvků • zhotovení rozpočtu
1.4
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Místo leží ve Zlínském kraji, na okraji Prakšické pahorkatiny v nadmořské výšce 285 (poblíž horního konce u kaple sv. Rocha) až 240 m n.m. na katastru Mařatice u Uherského Hradiště. Orientace lokality je západní ve svažitém terénu. Geologickým podkladem jsou spraše a sprašové hlíny. Z hlediska pedologického hodnocení (CULEK 1996) jsou zde běžné hnědozemní černozemě a hnědozemě. Místně se v menší míře uplatňují antropogenní půdy. Jde o lokalitu výsušnou bez výskytu povrchové vody. Zvodnění vrstev mateční horniny je velmi slabé. Ve smyslu biogeografického členění České republiky odpovídá nejlépe charakteristika území Hluckému regionu (CULEK 1996). (Lokalita leží na hranici mezi sosiekoregiony 1.06 Dolnomoravský úval, 2.27 Hlucká pahorkatina a 3.26 Zlínsko-Luhačovická vrchovina.) Reliéf má charakter ploché, erozně-denudační pahorkatiny. Podle QUITTA patří bioregion do teplé oblasti T 2. Podnebí je tedy teplé a přitom poměrně vlhčí. Z hlediska fytogeografického hodnocení vegetačního krytu náleží lokalita Rochus do kolinního vegetačního stupně – termofytika charakterizovaného jako starosídelní oblasti s výskyty „stepních“ půd. Z hlediska zemědělského se jedná o výrobní typy kukuřičný a řepařský. Teplejší část charakterizuje pěstování vinné révy (jižní svahy). Vybraná lokalita náleží do 2.vegetačního stupně. 1.5
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ, LOKALIZACE
Lokalita se nachází na západním svahu Černé hory (kopce Rochus). Spodní konec zájmového území se nachází poblíž vodárenské stanice u panelové komunikace v nadmořské výšce cca 240m n.m. Navrhovaná alej dál stoupá podél uvažované Stezky pokladnic Slovácka, míjí v současné době zakládaný sad starých odrůd až se dostává na křižovatku cest na nejvyšší kótu 285m n.m. nedaleko pod vrcholem kopce s kaplí sv. Rocha. Další výsadby jsou pak uvažovány v zeleném pásu, který odděluje stávající vinice a volnou „lesostepní“ krajinu bývalého vojenského areálu. Stávající dřevinný lem je již značně prořídlý, místy přestárlý, rozlámaný a poškozený okusem / ohryzem. Celé řešené území je navíc součástí soustavy Natura 2000 - na základě mapování v síti Natura 2000 je v Národním seznamu EVL zařazena od roku 2005. Předmětem ochran jsou zde unikátní travino bylinná společenstva (širokolisté suché trávníky, mezofilní a xerofilní křoviny, ovsíkové a pcháčové louky; k významným chráněným druhům patří např. hlaváček letní, zběhovec trojklanný, oman srstnatý, vstavač vojenský, modřenec chocholatý ale např. i jabloň lesní), vzácná společenstva živočichů (zejména hmyzu: bourovec trnkový, kobylka hnědá, křižák pruhovaný) – celkově zde bylo průzkumem v letech 2004 až 2006 zastiženo 105 druhů ptáků (žluva hajní, luňák hnědý a červený, krahujec obecný nebo např. strakapoud jižní), 11 druhů savců, 4 druhy obojživelníků, 2 druhy plazů, 81 druhů střevlíkovitých, 26 druhů mravenců či 52 druhů denních motýlů. Celkově je zde prokázána přítomnost 48 zvláště chráněných druhů (z Vyhl. 395/1992). Současně je zde zaznamenáván trvale zvýšený výskyt spárkaté zvěře (srnec obecný), zajíců a také bažantů, kterým zdejší „lesostepní krajina“ nebývale vyhovuje. Význam celku lze hledat i mimo přírodovědný okruh: zdejší lokalita svou historickou a krajinářskou hodnotou (pradávné soužití člověka s přírodou systémem extenzivního obhospodařování) převyšuje obvyklou regionální úroveň a řadí lokalitu Rochus mezi významná místa střední Evropy. (čerpáno z publikace Mařatice – Rochus, Bezděčka/ Rašticová 2009)
1.6
VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH PRVKŮ
Zájmová oblast byla inventarizačním průzkumem dřevin zhodnocena v březnu 2011. Jednalo se o mapování stávající vegetace stromů a keřů uvnitř fialově vyznačeného zájmového území. Soupis dřevin dle metodiky mapování je přiložen v tabulkové části PD. Úsek podél cesty pokladnic Slovácka je charakteristický roztroušeným výskytem jednotlivých keřů nebo i větších zapojených skupin (typicky cca 250-300 m2) s ojedinělým výskytem stromů, které sem byly coby ovocné druhy zavlečeny ptactvem nebo zvěří. Jde o třešně, ořešáky, jabloně případně zplaňující švestky. Keře jsou z naprosté většiny tvořeny hlohem, šípkem, trnkou; objevuje se i svída a myrobalán. V segmentu podél stávajících vinic mají stromy výraznější zastoupení – podél plotu vinice najdeme především (přestárlé a rozpadající se) švestky domácí a objevují se zde i akáty a dokonce skupina smrků (na horní hranici zájmového území). Keřové patro (ve stejné etáži jako stromové) je tvořeno trnkou, šípky, bezy; vzácně se objevuje i zimolez obecný. Celý tento pruh je ve špatném zdravotním stavu, dřeviny jako akát nebo smrk jsou zde nepůvodní, mění trofické vlastnosti půdy (akát) nebo vlivem klimatických podmínek chřadnou (smrky). Celá zájmová plocha je mimo dřevinnou vegetaci porostlá vrstvou travin a místy i ruderální vegetace. Dochází zde k postupnému hromadění biomasy a rozšiřování nežádoucích druhů (třtina křovištní, ostružiník, nitrofilní druhy v akátovém podrostu). Řešením je odstranění této nedřevnaté buřeně a sečení ploch alespoň 1x do roka. 1.7
KONCEPCE ŘEŠENÍ ZELENĚ
Navrhované výsadby jsou součástí širšího celku - krajiny Rochus. Jádrem tohoto návrhu je realizace části výsadeb podél uvažované Cesty pokladnic Slovácka a také obměna stromového pásu podél stávajících vinic na západním okraji území. Tato část Rochusu je návštěvnicky dosti exponovaná - právě z toho důvodu můžeme záměr nazvat Přírodou za humny. Jde o výsadby realizovatelné z majetkoprávních důvodů v této 1.etapě; dosadby u začátku stezky a ve vrcholových partiích kopce jsou zařazeny do 2.etapy a nejsou součástí této PD. Struktura výsadeb současně odpovídá širšímu záměru využití krajiny - v tomto místě by měly být vysazeny zejména ovocné dřeviny – zejména typické krajové odrůdy i druhy původní plané, viz soupis rostlinného materiálu. Výsledkem bude krajinotvorná nízká alej kvetoucích stromů, vedoucí návštěvníky vzhůru ke kapli sv. Rocha. Tato výsadba by měla být jedním ze čtyř hlavních „proudů“ sbíhajících se k vrcholku „hory“ z okolní krajiny. Popisovaná alej představuje „západní proud“ a měla by být tvořena kvetoucími plodícími stromy. Na rozdíl například od aleje směřující na východ, která bude tvořena habry, babykami a dalšími dřevinami nižšího vzrůstu. Druhým záměrem je vytvoření ochranné clonící bariery na jihovýchodním okraji území mezi zemědělsky využívanou částí krajiny a územím Natura 2000. Clona může zabránit zejména spadu zemědělských chemikálií ve formě větrem rozptýleného aerosolu (zejména fungicidy, herbicidy a insekticidy) hlouběji do území. Realizaci výsadeb bude předcházet kácení některých keřových skupin a stromů (u stromů však jen v odůvodněných případech - staré, rozpadlé, silně poškozené skupiny a jedinci + akáty) a také likvidace nežádoucí buřeně a stařiny.
Alej podél stezky se navrhuje jako dvouřadá (v původním návrhu dokonce i víceřadá – od záměru bylo prozatím z fin. důvodů odstoupeno) místy pouze jednořadá po obou stranách stezky z několika druhů dřevin – alejových stromů. Základní spon (vzdálenost mezi jednotlivými stromy) činí 8m. Poměrně velký spon byl zvolen z důvodu nenarušování biotopu chráněného bourovce trnkového, kterému vyhovují spíše střídající se palouky s volnými plochami. Vzájemný rozestup řad (rozpal mezi jednotlivými řadami výsadeb) činí 4m, přičemž stromy v první řadě jsou oproti druhé řadě (a současně první řadě na druhé straně cesty) posunuty o polovinu vzdálenosti – takže se střídají. Systém dvojitých řad není navržen všude, místně se alej redukuje pouze na první linie podél cesty. Spon 8m a rozestup řad 4m je dodržen i u clonící aleje podél stávající vinic. 1.8
ŘEŠENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ
Druhové složení odpovídá klimatickým nárokům tohoto vegetačního stupně: upřednostněny jsou druhy ovocné, případně jejich plané původní odrůdy, pomístně se využívá i efektu soliterního stromu velkokorunného. Ve výsadbách jsou zastoupeny jabloně, švestky, oskeruše, hrušně, třešně ale například i mišpule a kdouloně (coby druhy okrajů polí, vinic a záhumenků). Funkci výraznější solitery má například lípa nebo dub. Pro rychlejší efekt a také kvůli kompetiční výhodě se navrhují balové odrostky s obvodem kmínku 10-12cm, 12-14 cm a v některých případech (velké solitery) až 14-16cm. Takové výsadby by při správné výchově měly již po několika málo letech plnit výše uvedené funkce a tvořit na první pohled viditelnou alej. Vzhledem k některým specifikům zdejší lokality bude nutné vysazované dřeviny zvláště pečlivě stabilizovat pro následující léta růstu – to se týká zejména životně nutné ochrany proti okusu / ohryzu srnčí zvěří (z jiných segmentů Rochusu, kde byly v minulosti stromy vysazovány je zřejmé, že bez kvalitní ochrany nemají sazenice sebemenší šanci na perspektivní růst) a týká se to také vláhové podpory sazenic. Výsušná lokalita s nedostatkem půdní vlhkosti vyžaduje výsadbu se zavlažovací trubicí (vyplněnou např. keramzitem) a častější zálivku do doby stabilizace a zajištění výsadeb. Technologie výsadeb je popsána níže. 1.9
TECHNOLOGIE ZALOŽENÍ VEGETAČNÍCH PRVKŮ
Management údržby a příprava území pro výsadbu K odstranění stávajících dřevin (v rozsahu zaznačeném ve výkresech inventarizace) se přikračuje ze dvou důvodů – jednak z důvodu vyklizení výsadbového prostoru nových stromů (umožňujícím následnou údržbu v dalších letech) a také z důvodů vlastní redukce jejich plochy – což odpovídá záměru ochrany zdejších chráněných druhů, zejména zmiňovaného bourovce trnkového. Cílem je udržovat charakter „stepní“ krajiny se střídajícími se hloučkovitými keřovými skupinami a volných travnatých / bylinných palouků bez nežádoucí buřeně. Problémy zde v současné době působí zejména třtina a úporný ostružiník, který by ostatně vážně ohrožoval i navrhovanou výsadbu. Kácení stávajících dřevin je i tak omezeno na nejnutnější míru a vyžínání buřeně je směřováno jen na nejbližší okolí navrhované výsadby (vyznačeno šrafou). Drobnější dřeviny budou odřezány (ručně nebo mechanizací za traktorem) při povrchu půdy, pařez může být ponechán (pravidelným sečením ploch se dřevina neobnoví), u kusů se
silnějším kmínkem (nad 8 cm) a u agilních svíd se doporučuje pařez vytrhnout (stačí zasypat místním materiálem, štěpkou) nebo odfrézovat. Obecně jsou dřeviny likvidovány i s pařezem tam, kde by v budoucnu mohly po obnovení utlačovat stávající výsadby nebo jsou likvidovány i s kořeny kvůli své invazivní povaze. Kácení s kořeny / bez kořenů je rozlišeno v tabulce inventarizace dřevin. Obzvláště vzrostlé křoviny (některé hlohy) a také svídy budou opět odstraněny včetně pařezu, což usnadní následnou údržbu. Maximum odstraněné dřevní hmoty bude na místě zpracováno na štěpku a rozprostřeno k vysazovaným stromům případně v trase stezky jako improvizovaný podklad (bude určeno investorem v průběhu realizace). Hrubá dřevní hmota nehodící se ke štěpkování bude odvezena (do 5km); způsob využití určí vlastník dřeva – investor. Dřevnatá buřeň nebo roští smí být spáleno (mimo území Natura 2000). Po odklizení dřevní hmoty bude v celém rozsahu zájmového území (tedy i mezi nekácenými keři a skupinami uvnitř zájmového území) provedeno vyžínání buřeně a přerostlých bylinných porostů. K tomu lze použít malou motorovou mechanizaci. Pokud to hustota porostu dovolí, je možné tuto hmotu přímo mulčovat a ponechat na místě; v případě jejího masivního výskytu nebo v místech, kde se již nyní hromadí nerozkládaná biomasa, je nutno porost shrabat, odvézt a zlikvidovat (spálením, ale mimo území Rochus !). Celoplošné vyžínání buřeně a odstranění nahromaděné stařiny je klíčové pro udržení charakteru zdejšího biotopu a také pro zajištění nových výsadeb, které by buřeň mohla snadno zlikvidovat. Přípustným obdobím pro kácení a likvidaci křovin je (vzhledem k ekologii bourovce trnkového a dalších chráněných druhů) období srpna až první poloviny září. Toto přípustné období musí být uvedeno v Rozhodnutí o povolení kácení dřevin a důsledně dodrženo! Velká část skupin určených ke kácení podél vinice je vybrána ke zmlazení právě z důvodu podpory ekotopu tohoto chráněného motýla. Ve skupinách se navrhuje zmlazení vyřezáním starých přerostlých jedinců rodu Prunus sp. a Crateagus sp. s ponecháním pařezu. Současně budou rozsáhlé skupiny křovin tímto způsoben rozděleny na menší a z jižní osluněné strany vytvoří žádoucí strukturu vhodnou k dalšímu rozvoji populace motýla.
Výsadba a zajištění alejových stromů Výsadby stromů proběhne dle výkresu Osazovací plán. K výsadbě jsou použity výpěstky stromů odpovídající 1. třídě jakosti dle ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin – listnaté stromy, skupina kmenné tvary stromů, o obvodu kmene 10-12 a 12-14 (16)cm (dle soupisu rostlinného materiálu). Výpěstky budou dále odpovídat těmto požadavkům: -kmen rovný, bez kazu, se zahojením po odstraněném obrostu -koruna víceletá, pravidelná, s jedním terminálním výhonem a vedlejšími větvemi -zemní baly pevné a dobře prokořeněné, nepoškozené, odpovídající obvodu kmene a velikosti koruny, 3x přesazovaný -musí být bez chorob a škůdců a jimi způsobenými poškozeními, s kořeny zdravými Stromy budou svým původem (celým obdobím života) pocházet ze shodných klimatických oblastí jako je region řešeného území. Pro jednotnost vzhledu výsadeb je nutné, aby dodané stromy vždy stejného druhu pocházely z jednoho místa původu (jedné školky). Výběr rostlinného materiálu ve zvolené školce bude probíhat za osobní účasti zástupce investora.
Před vlastní výsadbou je nutné prověřit propustnost výsadbové jámy, při nepříznivých odtokových poměrech použít drenáž. Jáma bude vyhloubena v šířce odpovídající 1,5 násobnému průměru kořenového systému nebo kořenového balu. Při hloubení jámy je nutno zabránit zhutnění stěn a dna, proto narušit stěny výsadbové jámy ve zhutněných půdách jako prevenci „květináčového efektu“. Poznámka: Tzv. „květináčový efekt“ nastává, pokud kořeny nemohou dostatečně pronikat do okolního zhutněného nebo jinak nepříznivého substrátu. V jeho důsledku je ohrožena stabilita a vitalita stromu. Tento jev se silněji projeví zejména při výrazně rozdílných vlastnostech substrátu ve výsadbové jámě a substrátu v jeho okolí. Lze ho zmírnit právě rozrušením stěn výsadbové jámy. Zmírňující efekt má též hranatý tvar jámy.
Půda bude vyměněna za pěstební substrát na 50%. V hloubce větší než 30 (40) cm by neměl být použit substrát s významným obsahem organických látek. Parametry pěstebních substrátů a zemin dle ČSN 83 9011. Hnojení bude provedeno tabletovým hnojivem (40g ke každé rostlině). Pěstební substrát bude ve výsadbové jámě postupně po vrstvách o mocnosti 15 cm hutněn– výhradně statickým zatížením (např. ruční pěchy). Zásadně nesmí být použito strojového vibračního hutnění. Stromy budou vysazovány do vzájemných vzdáleností podle osazovacího plánu (jednotlivé stromy 8m od sebe, vzdálenost vlastních řad 4m).
Strom bude vysazen s balem. Je nutné uvolnit kořenový krček rozstřižením drátu v případě výsadby s fixací kořenového balu, úplně odstranit fixaci balu v případě, že je pro fixaci použit materiál, který se v půdě nerozloží, rozvolnit kořenový systém v případě, že je použito kontejnerované sazenice, jejíž kořeny se přizpůsobují obalu (jsou stočené). Dbát na to, aby kořenový krček stromu byl usazen zároveň s okolním terénem, nesmí být ani pod terénem, ani nad terénem. Ve výsadbové jámě stromů budou vzhledem k nepříznivým hydrologickým podmínkám (viz přírodní podmínky) umístěny pro vylepšení příjmu zálivkové vody závlahové sondy. Závlahová sonda bude zhotovena z perforované flexibilní hadice o průměru 100 mm, délky 3,5 m, vyplněná liaporem (keramzitem) frakce 8-16 mm. Sonda bude aplikována vodorovně po obvodu zemního balu stromu v hloubce 30cm pod povrchem záhonu. Jeden její konec bude vyveden do středu kotvícího systému a nad povrch mísy. Závlahová hadice bude poté zaříznuta přesně s daným povrchem a bude opatřena krytem proti vysýchání. Do doby stabilizace sazenice je tato úprava s pravidelnou zálivkou klíčová pro úspěšný rozvoj jedince! Bude zřízena výsadbová mísa, která usnadní a zefektivní zálivku. Stromy vysázené do rostlého terénu (půdy), jsou mulčovány. Mulčování výsadbové mísy bude provedeno mulčovací kůrou (vrstva mulče 100 mm). V případě potřeby bude po dokončení výsadby proveden odborný povýsadbový výchovný řez. Řez se provádí podle druhu, tvaru, zdravotního stavu a velikosti koruny. Strom bude pevně ukotven třemi dřevěnými kůly, jež budou navzájem zpevněny příčkami. Kmen se obalí jutou ve dvou vrstvách. Úvazky kmene musejí být instalovány tak, aby nezpůsobovaly jeho poškození! Vysazované stromy musí být nutně chráněny před okusem a ohryzem zvěří – doporučuje se na podpůrné kůly k sazenicím instalovat ochranné pletivo a pevně je přiháčkovat ke kůlům i k zemi. Toto opatření je vzhledem k četnému výskytu spárkaté zvěře nesmírně důležité. Dokončovací péče bude zahrnovat zálivku (100 l/ks, 2 opakování během výsadby, podle období sázení a aktuální potřeby zvýšit).
Rozvojová péče v následujícím roce po výsadbě (nebo na podzim v případě jarních výsadeb) zahrnuje odstranění přerostlého plevele a buřeně v nejbližším okolí sazenice, opravy individuální ochrany stromů proti poškození a zálivku. Další potřebné úkony nebo údržbu v letech následujících zajišťuje investor akce na svoje vlastní náklady. Obecné podmínky pro přípravu vegetační vrstvy definuje ČSN 83 9011. Obecné podmínky pro výsadbu (založení) dřevin definuje ČSN DIN ČSN 83 9021. Přípustnou dobou pro výsadbu dřevin je podzimní období – od opadu listů (cca 1/2 října) do zámrazu a jaro – v období po rozmrznutí půdy do rašení listů (cca 1/2 dubna). 1.10
HARMONOGRAM PRACÍ
Vzhledem k výše uvedeným limitním podmínkám se navrhuje tento rámcový harmonogram prací: zahájení prací 2013 •
kácení stromů a likvidace křovin; sečení buřeně – 1.srpen až 31.srpna 2013
•
realizace výsadeb dle klimatických podmínek, zřízení individuální ochrany – 15.říjen až 15.listopad 2013
•
případné dokončení výsadeb – 15.březen až 15.duben 2014
•
následná péče o výsadbu (zálivka příp. likvidace buřeně) – srpen 2014 a srpen 2015
ukončení prací 2015 Případné změny harmonogramu z podnětu realizační firmy musí být konzultovány s investorem akce a AOPK Zlín.
V Zástřizlech 2/2013
Ing. Alena Vránová
