§ 1. část
2. část
PRA_101
PRA_102
1. STÁT - POJEM, ZNAKY STÁTU, FUNKCE STÁTU, STÁTNÍ MECHANISMUS I. POJEM: Stát je formou organizace společnosti v určitých epochách vývoje. Stát vznikl na určitém stupni vývoje společnosti, kdy nahradil organizaci společnosti založenou na rodovém zřízení. Podstatu státu určuje charakter ekonomiky. Změna v ekonomice státu způsobí změnu v jeho podstatě. Je to souhrn určitých politických vztahů. II. ZNAKY STÁTU: a) Státní moc - její podstatou je regulace společenských vztahů pomocí práva - dělí se na zákonodárnou, výkonnou a soudní, která je nezávislá na státu - je uplatňována státním mechanismem b) Územní organizace obyvatelstva - stát dělí své příslušníky podle území, podřizuje je místním orgánům c) Státní suverenita a výlučnost d) Právo, daně, poplatky - příspěvky od občanů státu k udržování stát ní moci III. STÁTNÍ MECHANISMUS - je ta část společnosti, která disponuje státní mocí, tvoří ho - státní orgány - úřední osoby a administrativní aparát - ozbrojené složky ->povolány řešit určité úkoly statu , podrobeny určitému orgánu (x civilní právo) IV. FUNKCE STÁTU: a) ekonomická - podnikatelská činnost státu (stát je provozovatelem státních podniků) - zajišťuje nevýrobní sféru z prostředků získaných z da ňové soustavy (státní správa,
obrana, školství, zdravotnictví atd.) - stát je garantem měnové soustavy - stát je konsument společenské produkce (je zákazník, rovný a solventní partner) b) zákonodárná, stát také garantuje nezávislé soudnictví a provádění kontroly práva c) nařizovací - pravomoci státu vůči různým subjektům (státní sankce) d) sociální - minimální mzdy, sociální minimum, podpory - tuto funkci plní i charitativní organizace e) bezpečnostní - vnější a vnitřní f) funkce v ochraně životního prostředí Funkce: -vnitřní...hospodářská, sociální, pečovatelská,.... -vnější ...obranná, kulturní, vědecká, .... Funkce státu - hlavní činnosti státu, které slouží k plnění jeho úkolů. Od fcí státu je třeba odlišovat fce jednotlivých státních orgánů (tj. realizace pravomoci, práv a povinností jednotlivých orgánů). Hl. fce státu rozlišujeme podle toho, ve kterých sférách spol. života působí.
2. FORMA STÁTU A JEJÍ PRVKY I. FORMA STÁTU - je způsob uspořádání státního mechanismu a uskutečňování státní moci (zákonodárná - legislativa, výkonná - exekutiva, nezávislá soudní moc). Obecně lze dělit formu státu na nedemokratickou a demokratickou. demokratická - demokr. parlamentní - moc výkonnou a zákonodárnou vykonává volený zákonodárný sbor a jeho výkonné složky (vláda), př. ČR, Anglie. Dělba mezi legislativou a exekutivou není. - demokr. presidentská - legislativa a exekutiva jsou vzájemně odděleny a moc je mezi ně rozdělena víceméně rovnoměrně. President je volen přímo lidem, př. USA, Francie. Z hlediska typu státu lze formu státu rozlišit na monarchii (království, císařství), republiku, federaci, unii. Formu státu tvoří: -forma vlády:formou vlády rozumíme: a)vztahy obyvatel k státní moci
b)povahu a složení nejvyšších orgánů státu a jejich vzájemné vztahy -učlenění státu:uspořádání státní moci vzhledem k uzemí státu.Státní moc ve státě několikerá: a)jediná=unitární stát b)vícerá=složený stát-různé podoby -federace:v
zahraničí
stát
vystupuje jako stát jediný (federální složka), ale vnitřně má více struktur (nevystupují v zahraničí) -konfederace:pojem zastaralý (dnes žádný stát, naposled Sever-Jih), prioritu mají dílčí subjekty -personální
unie:historický
prvek,společní panovníci, měna, armáda, ale jinak proti sobě, např.Rakopsko-Uhersko -reálná unie:historický prvek -st.
režim:vyjadřuje způsob
a metody
realizace
st.moci, realizace více způsoby: -metody s neprávním charakterem -metody s právním charakterem II. VÝVOJ FORMY STÁTU Z HISTORICKÉHO HLEDISKA 1) Starověký Řím - rodové společenství, městský stát, Antika Rod - skupina skutečně nebo doměle příbuzných lidí, v jejichž čele je stařešina (soudce, vojevůdce i velitel) Curia (kurie) - seskupení rodů na určitém území Kmen - 10 curia Národ římský - 3 kmeny Prvky této formy státu: - lidové (centurijní) shromáždění, které mohli volit všichni vojáci, a snad i ostatní muži - senát - výkonný orgán LS tvořený stařešiny rodů - král - nejvyšší vojevůdce a soudce S rostoucím vlivem majetku se prováděly reformy tohoto zřízení (rozdělení LS na 6 tříd, kde každá má stejně hlasů, tzn. že i když je bohatých méně, mají stejný počet hlasů). 2) Další městské státy: Sparta: LS - rada - 5 , postupně přebrali moc, dva králové neměli prakticky moc
Atény: LS - rada (500 lidí) - státní úředníci Římské právo tvořilo unikátně propracovaný a dokonalý celek. 3) Středověk a) ranný feudalismus - existovaly velké státy s nízkou úrovní práva, převládá právo obyčejové b) stavovské monarchie (13. stol.) - vláda panovníka spolu se stavy. Silné postavení měla i církev. Základem práva jsou vztahy k půdě. Senior - vlastník půdy, vazal - uživatel půdy. Lenní systém: král německý - český - šlechta .... Od 12. stol. (Itálie) se jako 3. stav začínají prosazovat i města. c) absolutní monarchie - vláda panovníka bez stavů. Města i stavy jsou silné, panovník je štve proti sobě, čímž může vládnout neomezeně. Nastává velký rozvoj práva (kodifikace tj. zákoníky, psané normy) - právnické knihy. Vliv centra na řízení státu se projevuje zřízením profesionální armády, policie a administrativou. Vzniká hierarchie státní správy od centra až po obce. 4) Období buržoazních revolucí (Francie 1789 - 1793) - heslo "Volnost, rovnost, bratrství" - formy státu byly většinou republiky - vznik parlamentu, či funkce prezidenta 5) Dnešní období - státy demokratické a totalitní (podle úpravy a do lidských práv)
držování
- formy státu - republiky, monarchie, federace, unie - prvky forem státu - parlament a vláda, nezávislé soudnictví, president Podle míry zasahování státu do ekonomiky dělíme státy na: a) regulativní stát - stát nebrání rozvoji tržních vztahů, ale vytváří pro tento rozvoj určité hranice, které dále může ovlivňovat b) rozvojový stát - vychází se z tržního systému, který ale stát ov livňuje (př. proexportní politika) c) plánovací stát - základem všeho je státní plán demokracie: - přímá-lidové shromáždění, referendum - nepřímá-zastupitelská - rozsáhlý katalog obč. práv a svobod, který je garantován - do jaké míry se občané mohou podílet na pozhodování
nedemokratické formy: - na řešení se podílí úzká vrstva obyvatelstva - omezení práv a svobod
3. ORGÁNY STÁTNÍ MOCI V ČR Moc je schopnost jedince nebo kolektivu udržovat chování jiných osob nebo organizací. Podstatou státní moci je regulace společenských vztahů pomocí práva. Státní mocí disponuje část společnosti, která se nazývá státní mechanismus. Státní mechanismus je tvořen: státními orgány úředními osobami a administrativním aparátem ozbrojenými složkami Pojmem forma státu rozumíme způsob uspořádání státních mechanismů a způsob uskutečňování státní moci. Obecně rozeznáváme formu státu nedemokratickou a demokratickou (parlamentní, presidentská). Výkonem státní moci v širším slova smyslu rozumíme souhrn všech státně mocenských činností, k nimž řadíme: 1) činnost zastupitelských sborů (výkon státní moci v užším smyslu) 2) justiční činnost vykonávaná nezávislými soudy při rozhodování spo rů a ukládání trestů, dále činnost státních notářství a prokuratury (činnost ověřovací a osvědčovací) 3) činnost státní správy - činnost výkonná, nařizovací a organizátor ská. Podle Ústavy ČR je zdrojem veškeré státní moci lid, jenž ji vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Státní moc slouží všem občanům, lze ji uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Zákonodárná moc v ČR náleží parlamentu, který je tvořen dvěma komorami, Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna se skládá z 200 poslanců starších 21 let, volených na 4 roky. Senát se skládá z 81 senátorů starších 40 let, volených na 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Výkonná moc je Ústavou rozdělena mezi vládu a presidenta. President republiky je hlavou státu, kterou volí Parlament na
společné schůzi obou komor. President není z výkonu své funkce nikomu odpovědný a volební období trvá 5 let ode dne složení slibu. Vláda je vrcholným orgánem státní moci, je složena z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje president a na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy. Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Soudce je do funkce jmenován presidentem bez časového omezení. Funkce se ujímá složením slibu. Dále jsou tu ještě dvě nezávislé instituce: 1) Nejvyšší kontrolní úřad, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Presidenta a vicepresidenta tohoto úřadu jmenuje president republiky na návrh Poslanecké sněmovny. 2) Česká národní banka, jenž je ústřední bankou státu. Jejím hlavním cílem je péče o stabilitu měny. Postavení, působnost a další podrobnosti ohledně obou jmenovaných institucí upravuje dále zvláštní zákon. Právo volit má občan ČR starší 18 let na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Poslanci a senátoři složí slib na první schůzi které se zúčastní (sněmovny nebo senátu). Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor a na požádání dostane slovo. Schůze komor jsou veřejné. Komory jsou způsobilé se usnášet přítomností třetiny členů. K usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů komory, eventuálně většiny kvalifikované (tři pětiny) nebo ze všech členů. Senát má právo vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona ke znovuprojednání s pozměněním. President má právo vrátit přijatý zákon (mimo ústavního) do 15 dnů ode dne postoupení. Jestliže pak Poslanecká sněmovna trvá nadpoloviční většinou všech poslanců na původním znění, zákon vyhlásí, jinak není přijat. Přijaté zákony podepisují předseda Poslanecké sněmovny, premiér a president. K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Volby : a) do Posl. sněmovny - začínají 30 dní před uplynutím volebního
obd. a končí dnem uplynutí. - při rozpuštění -> do 60 dnů po rozpuštění - tajným hlasováním - zásada poměrného zastoupení b) do Senátu - začínají 30 dní před uplynutím vol. obd. a končí dnem uplynutí - tajným hlasováním - většinový systém Mandát vzniká zvolením. Nikdo nemůže být členem obou komor součastně.Komory zřizují své orgány - komise a výbory.
4. ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY ČR, POJEM STÁTNÍ SPRÁVY. STÁTNÍ SPRÁVA 1) soustava určitého druhu státních orgánů - st. správa v institucio
nálním (organizačním smyslu)
2) jeden z druhů státních činností (st. spr. ve funkčním smyslu) ad1) Státní správa je vykonávána STÁTNÍMI ORGÁNY, jejichž znaky jsou: a) podílí se na uskutečnění funkcí státu b) jsou nositeli určitých mocenských oprávnění c) jednají zpravidla jménem státu ad2) Státní správa jako činnost orgánů státní správy má určité znaky: a) jde o činnost PODZÁKONNOU - činnost vykonává na základě zákona b) činnost VYKONÁVACÍ - realizace ustanovení obsažených v zákonech c) činnost NAŘIZOVACÍ - buď formou NORMOTVORBY - normativních podzá vyhlášky, potvrzení, osvědčení
konných aktů,
- nebo formou INDIVIDUÁLNÍCH SPRÁVNÍCH AKTŮ - správní rozhodnutí o poskytnutí stipendia d) činnost ORGANIZÁTORSKÁ - běžná denní činnost, k jejímuž zabezpeče hlavně státně mocenské prostředky - formou vydávání nařízení - přímé uplatňování státního donucení (policie, sbor nápr. vých.) Rozlišujeme dva typy státních orgánů ve st. spr.: - ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY
ní jsou využívány
- SPRÁVNÍ ORGÁNY ORGÁN STÁTNÍ SPRÁVY - orgán výslovně zřízený pro výkon státní správy - ministerstvo, okres. úř., úř. práce, škol. úř. SPRÁVNÍ ORGÁN - širší pojem, může to být OSS, ale i subjekt, který ne výkon státní správy (škola...)
byl zřízen jen pro
Pojem VEŘEJNÁ SPRÁVA zahrnuje STÁTNÍ SPRÁVU a SAMOSPRÁVU (obce, nejsou orgány státní správy). K orgánům státní správy: 1) ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY: např.: ministerstva - lze je zřídit pouze zákonem krajský hygienik - je jmenován a odvolán na návrh hlavní hygienik ČR 2) OKRESNÍ ÚŘADY - vykonávají státní správu ve svých územních obvodech, která není svěřena jinému správnímu orgánu (úřad práce, školský úřad...). Jsou vázány obecnými právními normami i interními opatřeními (pokyny vlády, ministerstev). - v čele je PŘEDNOSTA - jmenuje a odvolá ho vláda na návrh ministra vnitra - člení se na REFERÁTY (živ. prostř....) - jsou zřizovány a rušeny přednostou se souhlasem ministra vnitra. V jejich čele stojí vedoucí, který je jmenován a odvoláván přednostou. Nadřízeným OÚ ve věcech státní správy okresního hygienika je krajský hygienik, jenž je jmenován ministrem zdravotnictví. Krajské hygieniky řídí hlavní hygienik ČR. OKRESNÍ SHROMÁŽDĚNÍ (40 - 70 členů) - volí se do 60 dnů od voleb do obecních zastupitelstev pomocí směrné ho čísla pro každou obec - schvaluje rozdělení dotací obcím - schvaluje a kontroluje rozpočet OÚ - schází se obvykle 4x ročně, svolává ho přednosta OÚ OBEC - právnická osoba - samosprávné společenství občanů (samosprávný subjekt) = má své území, obyvatelstvo, vykonává samosprávu - není OSS, ale v rámci tzv. přenesené působnosti vykonává st.spr. PŮSOBNOST OBCE:
1) samostatná - obecní orgány ji vykonávají relativně nezávisle (obec se řídí jenom obecně závaznými právními předpisy - zákony a vyhlášky) 2) přenesená - výkon státní správy obcemi (obec se řídí obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích i interními opatřeními - nařízení a pokyny vlády, ministerstev...) PŘENESENÁ PŮSOBNOST - základní - každá obec je musí vykonávat (funkce bývalého MNV) - rozšířená - vykonává ji pověřený obecní úřad z nařízení vlády pro více obcí najednou (bývalé stř. obce, KNV, ONV) Není-li obec schopna vykonat základní přenesenou půs., může ji z nařízení OÚ vykonat přechodně jiná obec či určený orgán. 1) Jde-li o přenesenou působnost obce, pak OÚ kontroluje tuto činnost obce a vystupuje jako orgán ve 2. stupni správního řízení. 2) Jde-li o samostatnou působnost obce, pak obec není OÚ podřízena. SLOŽENÍ OBCE (ZÁSTUPCI OBCE): 1) STAROSTA - je volen obecním zastupitelstvem a je mu odpovědný 2) OBECNÍ ZASTUPITELSTVO - členové jsou voleni a jejich počet závisí na velikosti obce veřejná
- schází se nejméně 1x za 3 měsíce, jeho za
sedání řídí starosta, zasedáíní jsou
3) OBECNÍ RADA - 8-10 členů, kteří jsou voleni obecním zastupitelst - výkonný orgán obce v oblasti samostatné působ
vem z jeho členů
nosti (staveb. povolení, matrika...)
ORGÁNY OBECNÍ RADY - vždy alespoň KOMISE FINANČNÍ a KOMISE KONT
ROLNÍ
4) OBECNÍ ÚŘAD - tvoří ho starosta, jeho zástupce(i) a tajemník obecního úřadu (nejvyšší osoba, v samost. půs. obce odpovídá obec. radě a starostovi, v přenesené půs. odpovídá starostovi) Činnost ObÚ - samostatná půs. obce - úkoly uložené obecní radou, za
stupitelstvem
- přenesená půs. obce - výkon státní správy v jeho půs. Charakteristickým rysem st. správy je to, že je vykonávána st. orgány ( x činnosti uskutečňované st. organizacemi).
5. SOUDNÍ MOC V ČR, PRINCIPY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ Soustavu soudů tvoří NEJVYŠŠÍ SOUD, NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD, VRCHNÍ, KRAJSKÉ A OKRESNÍ SOUDY. Mimo to ještě ÚSTAVNÍ SOUD, který je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let presidentem ČR
se souhlasem Senátu. Soudci skládají do rukou presidenta slib, čímž se ujímají funkce. Soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavními zákony, mezinárodními smlouvami a zákonem. SOUDNÍ MOC V ČR vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Soudci jsou ve výkonu své funkce nezávislí. Soudce je jmenován presidentem ČR bez časového omezení. Funkce se ujímá složením slibu. Soudce je při rozhodování vázán zákonem. PRINCIPY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ (občanského: občanskoprávní, pracovní, rodinné, družstevní s obchodní vztahy, neprojednávají-li je podle zákona jiné orgány.): Účastníci mají rovné postavení. Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti. K řízení v 1. stupni jsou příslušné okresní soudy (mimo taxativně jmenovaných případů pro krajské soudy). ZASTUPOVÁNÍ - na základě zákona - na základě plné moci (advokáti) - na základě rozhodnutí - advokát ex offo Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu nebo pouze předseda senátu jako samosoudce. Nejvyšší soud rozhoduje a jedná v senátu. K rozhodnutí senátu je třeba většiny hlasů (hlasovat musí každý člen senátu). Pořadí hlasování: PŘÍSEDÍCÍ - MLADŠÍ SOUDCI - STARŠÍ SOUDCI - PŘEDSEDA SENÁTU. 1) ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ - na návrh - obecné záležitosti + pravdivé vylíčení skutečností, musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. - účastníci řízení - NAVRHOVATEL (žalobce) a ODPŮRCE (žalovaný) 2) PRŮBĚH ŘÍZENÍ Předseda senátu nařídí jednání k projednání věci samé, k němuž svolá účastníky a všechny potřebné. Jednání je ústní a veřejné, mimo zákonem stanovených vyjímek. Dokazování provádí soud při jednání. Za DŮKAZ mouhou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci.
3) Výsledkem procesu je soudní ROZSUDEK nebo USNESENÍ. Rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé. Je vyhlášen veřejně, jeho součástí je odůvodnění a poučení o odvolání a možnosti výkonu rozhodnutí. 4) OPRAVNÉ PROSTŘEDKY - ODVOLÁNÍ - proti rozhodnutí soudu 1. stupně (do 15 dnů ode dne doru čení rozhodnutí) - OBNOVA ŘÍZENÍ - nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy, (do 3 měsíců od zjištění důvodů obnovy) - DOVOLÁNÍ - lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, po kud to zákon připouští (do 1 měsíce) 5) VÝKON ROZHODNUTÍ Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. a) peněžité plnění formou: - srážek ze mzdy - do výše rozhodnuté přiznané pohledávky s přís
lušenstvím
- přikázání pohledávky - z účtu čs. peněžního ústavu, nelze z vkladních knížek - prodej movitých věcí - prodej nemovitostí, prodej souvlastnického podílu - zřízením soudcovského ústavního práva na nemovitostech - zapsat do evidence nemovitostí b) nepeněžité pohledávky formou: - vyklizení - odebrání věci - rozdělení společné věci - provedení prací a výkonů
6. POSTAVENÍ HLAVY STÁTU V ČR President republiky je hlavou státu. Je volený Parlamentem na společné schůzi obou komor, volební období je 5 let. Z výkonu své funkce není odpovědný. Úřadu se ujímá složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Návrh na kandidáta je oprávněno podávat nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů. Kandidát musí být starší 40 let a musí mít právo volit. Nikdo nesmí být zvolen více než 2x za sebou.
VOLBA: 1. kolo - musí získat nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů 2. kolo - do 14 dnů, když není zvolen v 1. kole, - nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpolo senátorů
viční většinu hlasů přítomných
3. kolo - do 14 dnů, když není zvolen v 2. kole, - nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů a poslanců PRAVOMOCI: President ČR 1) jmenuje a odvolává předsedu a členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu 2) svolává zasedání Poslanecké sněmovny 3) rozpouští Poslaneckou sněmovnu 4) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy 5) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu 6) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, zakazuje odsouzení 7) vrací Parlamentu zákon (mimo ústavního) 8) podepisuje zákony 9) jmenuje presidenta a vicepresidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 10) jmenuje členy Bankovní rady ČNB Dále - zastupuje stát navenek - sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (sjednávat za něj mů - je vrchním velitelem ozbrojených sil - pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí - vyhlašuje volby do Posl. sněmovny a Senátu - uděluje a propůjčuje státní vyznamenání - jmenuje soudce - provádí amnestii Pro tato další rozhodnutí je zapotřebí podpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. President ČR má právo: - účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů i komisí - dostat slovo, kdykoli o to požádá - účastnit se schůzí vlády, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy - projednávat s vládou a jejími členy otázky, které patří do jejich
že i vláda)
působnosti Presidenta ČR nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat ho pro přestupek a jiný právní delikt. Může být stíhán pouze pro velezradu před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu.
7. PRÁVO, POJEM, PRAMENY PRÁVA. PRÁVO (právní norma) - souhrn právních norem - souhrn pravidel jednání lidí, jeichž dodržování vynucuje stát, tzn., že právo nemůže existovat bez státu. Právo je obsaženo v právních normách. PRAMENY PRÁVA rozumíme formy, ve kterých nacházejí své vyjádření platné právní normy. Prameny práva (jakožto vyjádření právních norem) jsou většinou vytvářeny činností státních orgánů, ale prameny práva mohou být vytvářeny i bez přičinění státních orgánů - obyčej. Ne každý výnos státních orgánů je pramenem práva (např. ne interní pokyny). Pokud právní normy odkazují na jiné společenské normy (např. pravidla občanského soužití či pravidla zvyklostí obchodního stylu), mají tyto společenské normy charakter SUBSIDIÁRNÍCH (PODPŮRNÝCH) PRAMENŮ PRÁVA. DRUHY PRAMENŮ PRÁVA: 1) NORMATIVNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY (akty) - výsledek cílevědomé normotvor státního orgánu. Stanoví právní normy. 2) PRECEDENTY - (případy neupravené právními normami), u nás se ne
né činnosti
používá
- individuální právní akt (nejčastější soudní rozsudek) který použitím na další obdobné případy získává obecnou závaznost. - typický atribut anglosaského práva, u nás zakázán 3) NORMATIVNÍ SMLOUVY - není to rozhodnutí 1 státního orgánu, ale ja vůle dvou či více stran - zahrnují ustanovení normativní povahy - u nás: Kolektivní smlouva, jinak hlavně v mezinárodním právu 4) PRÁVNÍ OBYČEJE - prameny práva obsahující pravidla: a) dlouhodobé užívání b) jasnost a srozumitelnost - chápána jako závazná c) státní vynucování - zajišťováno st. mocí
ko shodné projevy
5) OBECNÉ PRÁVNÍ ZÁSADY - narozdíl od obyčejů zde není nutnost dlou "Smlouvy je nutno zachovávat".
hodobé praxe, např.
Proces schvalování zákona: ministerstvo -> připomínky na ministerstvu -> kolegium ministra (náměstci, ředitelé odborných sekcí) -> ministr podepíše nebo ne, když ano -> vláda -> meziresortní připomínky -> souhlas vlády -> vládní návrh zákona -> Parlament -> besedy -> zákon. PRÁVNÍ SÍLA PRAMENŮ PRÁVA - rozdělení pramenů práva (a norem v nich obsažených) tak, že platí: 1) prameny určitého stupně právní síly musí být v souladu s prameny vyššího stupně 2) prameny určitého stupně právní síly mohou být změněny nebo zrušeny jen prameny práva stejného nebo vyššího stupně právní síly. PRAMENY PRÁVA V ČR: V ČR jsou hlavními prameny práva NORMATIVNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY. K vydání těchto právních předpisů jsou oprávněny: 1) Orgány státní moci: Parlament, obecní zastupitelstva (obecně zá
vazné vyhlášky)
- prvotní normativní právní akty 2) Orgány státní správy - nařízení vlády ČR, vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů - sekundární normativní právní akty Ministerstva a další ústřední OSS mohou vydat i "resortní předpisy" - nemají charakter normativních právních aktů, ale interních opatření Rozdělení normativních právních aktů v ČR z hlediska právní síly: 1) ÚSTAVNÍ ZÁKON 2) ZÁKON a ZÁKONNÉ OPATŘENÍ 3) VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ 4) VYHLÁŠKY a jiné závazné předpisy ministerstev a ostatních ústřed
ních orgánů
5) obecně závazné předpisy okresních úřadů a obcí ad 1 - 4: musí být publikovány ve sbírce zákonů. PRÁVO OBJEKTIVNÍ - vlastnické právo - soubor právních norem upravují vlastnictví PRÁVO SUBJEKTIVNÍ - určitý vztah k věci
cích pojem
PRÁVO ABSOLUTNÍ - platí pro všechny PRÁVO RELATIVNÍ - platí mezi určenými subjekty Právo vzniká asynchroně => později než stát. Pr. obyčej x obyčejové pravidlo (norma obsažená v pr. obyčeji, jako pramenu práva). Právo: 1)objektivní - státem vynutitelné - soubor pravidel chování uznaných státem => jsou závazná 2)subjektivní - v oblasti lidských práv - čím více se blíží konkrétní osobě -> právo přechází v oprávnění (oprávnění - vyplývá z určitého pr. předpisu x nárok - konkrétní realizace oprávnění)
8. PRÁVNÍ NORMA - POJEM, STRUKTURA, DRUHY. PRÁVNÍ NORMA - elementární jednotka spoluvytvářející právní řád státu či mezinárodní právo veřejné. Právní norma (Soubor) vyjadřuje určité právo. Právní norma - obecně závazné pravidlo chování (rozumí se jak aktivní činnost, tak zdržení se činností), stanovené (uznané) státem ve formě pramenů práva - jeho zachování je zajištěno státní mocí (SANKCIONIZOVANOST) Právní normy patří mezi pravidla chování (SOCIÁLNÍ NORMY). Sem zahrnujeme i jiné společenské normy: politické normy, mravní normy, interní normy organizací, zvyklosti a tradice. STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY - vnitřní forma, v níž je obsah právní normy určitým způsobem organizován Klasická struktura je tvořena těmito prvky: 1) HYPOTÉZA = předpoklad - kriterium, podle něhož se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní situaci - taxativní nebo demonstrativní výčet 2) DISPOZICE - stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v hypotéze
- vlastní pravidlo chování 3) SANKČNÍ HYPOTÉZA - stanovuje podmínky podmiňující uplatnění sankce - určuje kdy může být sankce použita - často je součástí sankce 4) SANKCE - důsledky porušení právní povinnosti z dispozice, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené sankční hypotézou. Hypotézy a dispozice: - RELATIVNĚ KONKRÉTNÍ - př. "dovolená učitelů ... činí 8 kalendářních týdnů" - RELATIVNĚ ABSTRAKTNÍ - př. "vážně rozvráceno manželství", "zájmy nezletilých dětí" Sankce: - URČENÉ - "zaplatit 10% z ceny jako penále" - RELATIVNĚ URČENÉ - sazby trestů odnětí svobody NORMA DEROGAČNÍ - ruší jiné právní normy DRUHY PRÁVNÍCH NOREM: 1) z hlediska struktury : - BLANKETOVÉ - odkazují na jinou normu, ale ne jmenovitě určenou, nýbrž obecně (i na jiné normy než právní) - ODKAZUJÍCÍ - odkazuje na jinou, jmenovitě určenou právní normu - KOLIZNÍ - u mezinárodního právao soukromého - odkazují na určitý právní řád a jeho příslušnou práv
ní normu
2) podle míry vázanosti: - DISPOZITIVNÍ - je možno si upravit povinnosti a oprávnění - je pružnější - mají alternativně stanovenou dispozici: 1. možnost vlastní úpravy 2. určení povinností a oprávnění-> neplatí-li první alternativa - KOGENTNÍ - nepřipouštějí alternativní určení oprávnění a povin projevy vůle. - nepřipouští odchylky
ností adresátů a jejich
3) z hlediska jazykového vyjádření dispozice: - OPRAVŇUJÍCÍ - PŘIKAZUJÍCÍ - ZAKAZUJÍCÍ Jelikož norma vždy stanoví povinnosti určitých adresátů, patří sem i oprávnění jiných adresátů. NORMY - ZÁKONNÉ - zákony - PRIMÁRNÍ - PODZÁKONNÉ - ostatní - SEKUNDÁRNÍ NORMA - PŮVODNÍ - ODVOZENÉ - odvozují se z původních Pr. normy jsou obecně závazné -> zavazují kohokoli (x interní normy) Pr. chování - je regulátorem chování adresátů - je měřítkem hodnocení chování adresátů - charakteristickým rysem je jeho obecnost Taxativní výčet (vyčerpávající) x demonstrativní výčet (příkladný, umožňuje vztáhnout pr. normy i na jiné než uvedené případy)
9. PLATNOST A PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY. PLATNOST PRÁVNÍ N. - znamená, že z hlediska právního řádu byly splněny všechny podmínky pro utvoření právní normy - byly splněny podmínky pro utvoření pramene práva, ve kterém je tato norma obsažena. (např. schválení příslušným orgánem, publikování normy...) Právní n. je platná od okamžiku, kdy byla splněna poslední podmínka nutná pro utvoření pramene práva, až do okamžiku, kdy je zrušena normou stejného nebo vyššího stupně právní síly. Jednou z podmínek platnosti práv. n. je v ČR její PUBLIKACE, popř. registrace v úřední sbírce - "Sbírce zákonů". Obecně závazné vyhlášky obce se publikují na "úřední desce" obecního úřadu a dále se způsobem v obci obvyklým zveřejní. PŮSOBNOST PRÁVNÍ NORMY - stanovení rozsahu, v jakém se PN použije na konkrétní případ a to zejména: 1) PŮSOBNOST ČASOVÁ - ÚČINNOST: (nejdůležitější), od kdy ji lze pou
žít (15 dní ode dne
rozeslání Sbírky, není-li stanoveno jinak) - bývá většinou období, kdy je PN platná, sle ještě nanabyla účinnosti tzn. že není pro adresáta závazná - zánikem platnosti PN zaniká i její účinnost - zánikem pouze účinnosti nezaniká úplně význam PN, okolnosti se posuzují podle právní úpravy, která byla v době jejich výskytu účinná - PN mohou mít vyjímečně zpětnou účinnost (dekrety pr. Beneše z r. 1945) 2) PŮSOBNOST TERITORIÁLNÍ - je daná orgánem, který formu vydal - celostátní, lokální (obecní), podnikové - nejsou ve vztahu vyšší a nižší normy!!! V určitých případech mají PN působnost mimo úzení státu (občan ČR může být i v zahraničí stíhán podle našich zákonů). 3) OSOBNÍ PŮSOBNOST - v prvních paragrafech - na které subjekty se vztahuje 4) VĚCNÁ PŮSOBNOST - určení předmětu úpravy právní normy.
Vztah normy k právnímu řádu: 1) je-li norma platná, spoluvytváří právní řád 2) norma je platná v daném pr. řádu 3) vydávané normy nižšího stupně pr. síly musí být v souladu s normami vyššího stupně pr. síly Platnost je podmínkou působnosti právní normy. Kritéria platnosti: pr. norma musí být vydána pr. orgánem, který je k tomu kompetentní, musí být uveřejněna ve Sbírce zákonů a musí být součástí platného pr. řádu.
10. VÝKLAD PRÁVA A JEHO DRUHY. VÝKLAD PRÁVA (INTERPRETACE PRÁVA) - postup vedoucí k objasnění smyslu a obsahu právních norem vyjádřených v pramenech práva za účelem jejich použití na konkrétní případ v souladu s principy zákonnosti. Výklad práva musí být objektivní - nemůže dávat textu jiný smysl (subjektivní výklad), než jaký mu dal zákonodárce.
DRUHY VÝKLADU PRÁVA: 1) podle subjektu, který výklad podává: a) LEGÁLNÍ - podává orgán, který je k tomu ústavou nebo zákonem zmocněn. Je obecně závazný pro všechny orgány, organizace i obča ny. b) AUTENTICKÝ - podává orgán, který sám normativní akt vydal c) OFICIÁLNÍ - podává státní orgán pro podřízené orgány, organi závazný jako interní instrukce. Nemá
zace, pracovníky. Pro ně je
však obecnou závaznost. d) ORGÁNŮ APLIKUJÍCÍCH PRÁVO - podávají orgány (soudy, OSS), kte ré řeší individuální případy. Výklad je závazný pouze pro konkrét ní řešený případ. e) DOKTRINÁLNÍ - je založen na vědeckém zkoumání platných práv ních norem. Není právně závazný, avšak ve značné míře ovlivňuje praxi. (učebnice, komentář k zákonům...) 2) podle metody a způsobu výkladu: a) JAZYKOVÝ VÝKLAD - zkoumá smysl slovního vyjádření právní normy podle sémantických a lexických poznatků (použití určitých pojmů pro určité věci) a podle gramatických, morfologických a syntetic slovesné časy...)
kých pravidel (spojky,
b) LOGICKÝ - smysl PN podle pravidel formální logiky - důkaz vyloučením - ELIMINAČNÍ METODA (v příp. taxativ. výčtů) - důkaz vztahu užšího k širšímu pojmu (je-li zakázáno neúmyslné jednání, je zakázáno i úmyslné) - důkaz vztahu širšího k užšímu pojmu (ustanovení o právní subjek organizační jednotky organizací)
tivitě organizací platí i pro
- důkaz o opaku (právo subjektu prokázat, že škodu nezavinil) c) SYSTEMATICKÝ - vychází ze zařazení PN do systému dalších PN - norma speciální má přednost před formou obecnou - nelze-li pochopit normu, je srovnána s normami podobnými d) HISTORICKÝ - určuje smysl PN z hlediska cílů a podmínek v do platnou
bě, za nichž se stala
- zkoumá, jak daná pr. norma vznikla 3) podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření: a) DOSLOVNÝ (adekvátní) - smysl PN a smysl jejích slovního vyjád ření jsou identické b) ZUŽUJÍCÍ (restriktivní) - smysl PN je užší, než její slovní vyjádření c) ROZŠIŘUJÍCÍ (extenzivní) - smysl PN je širší, než její slovní vyjádření ad b) a c) - požívá se vyjímečně
4) podle dosahu výkladu: a) OBECNÝ - vztahuje se na celou oblast působnosti PN (např. výk kvalifikace pracovníků")
lad pojmu:"nevyužití
b) KASUISTICKÝ - vztahuje se na určitý druh případů upravených PN (např. nevyužití kvalifikace pracovníka, který má více kvalifikací) c) INDIVIDUÁLNÍ - vztahuje se k individuálnímu případu (např. ne konkrétního pracovníka)
využití kvalifikace
SYSTÉM PRÁVA - roztřídění PN do právních odvětví PRÁVO VEŘEJNÉ - státu je zakázáno vše, co mu není dovoleno - pro užitek společnosti, SUBORDINACE (nižší < vyšší) PRÁVO SOUKROMÉ - pro užitek jednotlivce, KOORDINACE (subjekty mají stejnou pozici) - jednotlivci je dovoleno vše, co mu není zakázáno U nás: ÚSTAVNÍ PRÁVO - výkonné právo (vláda, president, Parlament) - volební právo - práva a povinnosti občanů PRÁVO SPRÁVNÍ - vztahy mezi OSS a fyz. a práv. osobou nebo OSS PRÁVO VEŘEJNÉ - vztah mezi občanem a státem - trestní právo - finanční právo - rozpočtové právo - devizové právo - celní právo - občanské právo - vydělilo se OBCHODNÍ právo (pro pod se sem i právo družstevní
nikání), řadí
- rodinné právo - pozemkové právo PRACOVNÍ PRÁVO - vztahy vznikající v pracovním procesu a v souvislosti s ním PRÁVO SOC. ZABEZPEČENÍ (navazuje na prac. právo) - vztahy mezi státní pojišťovnami a občany. Výklad práva slouží k dotváření práva
11. ANALOGIE PRÁVA A JEHO DRUHY.
mi orgány či
Při řešení některých konkrétních případů může nastat situace, že neexistují právní normy, které by daný případ upravovaly. Takové zjištění může sice vést někdy ke zdokonalení právní úpravy a vydání nových právních předpisů, avšak rozhodnutí v konkrétním případě musí být zpravidla vydáno dříve. Potom je, za určitých okolností vyplývajících z právního řádu a podmíněných principy zákonnosti, možné takové případy řešit na základě ANALOGIE PRÁVA nebo ANALOGIE ZÁKONA. ANALOGIE PRÁVA - řešení případů podle principů daného právního odvětví a zásad práva, jestliže neexistuje ani právní norma, která by up =>nutno použít příbuzného práv.
ravovala vztahy obdobně
odvětví-použije se jiná pr. norma jiného pr. odvětví. ANALOGIE ZÁKONA - řešení případu podle příbuzných (analogických) práv které upravují případy nejpodobnější)
ních norem (PN,
V českém právu je vyloučena analogie v oblasti TRESTNÍHO PRÁVA (stanovení posuzování trestnosti činu a trestu), FINANČNÍHO a SPRÁVNÍHO PRÁVA. Aplikace podle analogie se připouští v právu soukromém, zejména v oboru práva OBČANSKÉHO.
12. APLIKACE PRÁVA APLIKACÍ PRÁVA rozumíme činnost státních orgánů při realizaci právních norem. Jedná se o rozhodovací činnost na základě poznání a hodnocení skutečnosti. Aplikace práva je významnou FORMOU USKUTEČŇOVÁNÍ PRÁVA. Formami uskutečňování práva rozumíme právní aspekty uskutečňování práva. Uskutečňování práva se projevuje tím, že v chování adresátů právních norem se odráží plnění povinností a využívání oprávnění v normách stanovených. Souhrn oprávnění a povinností, které na základě právního řádu vzniknou určitému subjektu, tvoří jeho PRÁVNÍ STATUS. Proces aplikace práva ústí ve vydávání INDIVIDUÁLNÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ (aktů aplikace práva). Proces má 3 fáze: 1) POZNÁVACÍ - zjištění skutkového stavu řešeného případu, zejména poznání všech okolností případu a zjištění objektivní pravdy (pomo cí důkazů a dokazování). 2) HODNOTÍCÍ - zjištění prjávní normy vztahující se na daný případ a provést její výklad.
3) ROZHODOVACÍ - vydání individuálního právního aktu (rozhodnutí) na základě daných PN a v souladu s nimi. INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKT (IPA) - rozhodnutí státního orgánu vydané na základě právních norem v konkrétním případě. Jsou jím určena, měněna, rušena či zjišťována oprávnění a povinnosti subjektů nebo stanoveny důsledky za porušení PN. IPA je závazný a změněn nebo zrušen může být jen způsobem a orgánem stanoveným právními normami. DĚLENÍ IPA: 1) podle následků s ním spojených: a) IPA S KONSTITUTIVNÍMI ÚČINKY - vznik, změna nebo zánik právního vztahu => patří mezi právní skutečnosti, (rozsudek soudu o rozvodu manželství...) b) IPA DEKLARATORNÍ POVAHY - autoritativně zjišťují existenci nebo neexistenci právního vztahu (práv či povinností). Jsou vydávány, protože došlo k neshodám (vede se spor) o existenci právního vztahu či rozsahu práv a povinností. Nevznikají ani se nemění právní vzta hy => nejsou to právní skutečnosti. (např. rozhodnutí soudu o nep latnosti výpovědi) c) OSVĚDČENÍ - státní orgán (písemně) dosvědčuje existenci či ne existenci určitého právního vztahu či určitých skutečností. Osvěd čením se potvrzují skutečnosti, o nichž se právní spor nevede. (vý pis z trestního rejstříku, osvědčení o st. obč...) 2) podle okruhu vázaností subjektů: a) IPA, jimiž jsou vázány všechny státní orgány, organizace a občané (rozhodnutí soudu o osvojení). b) IPA, jenž jsou závazné pouze pro státní orgány a účastníky, o je jichž právech a povinnostech se rozhoduje. (např. rozsudek o povin nosti dlužníka platit dluh.) ÚČINNOST IPA - způsobilost IPA způsobit zamýšlené právní účinky. Nastává dnem v aktu stanoveným nebo dnem doručení aktu účastníkům. PRÁVNÍ MOC IPA - akt se stává nezměnitelným a závazným pro subjekty, jimž je určen. Jedná se o případy, kdy akt nelze napadnout řádnými opravnými prostředky. VYKONATELNOST IPA - možnost vymoci splnění povinností uložených subjektům, pokud je nesplnily dobrovolně. Specifickou formou uskutečňování práva je i vydávání INTERNÍCH OPATŘENÍ (IO) - opatření vydaná v rámci organizačního systému, která nemají charakter normativních ani individuálních právních aktů. INTERNÍ OPATŘENÍ: NORMATIVNÍ POVAHY - interní předpis (např. organizační řád) INDIVIDUÁLNÍ POVAHY - řeší konkrétní příkaz (např příkaz ředitele
podniku vedoucímu provozu) INTERPRETAČNÍ POVAHY - interní výklad PN (např. výklad některých us tanovení zákoníku práce vydaný ministerstvem pro organizaci resor tu) Oprávnění vydávat IO může být upraveno právními předpisy nebo vyplývat z funkčního postavení určitého subjektu ve vztahu k těm, které řídí. IO nesmí být v rozporu s právním řádem!!!
13. PRÁVNÍ VZTAH (PV), POJEM a PŘEDPOKLADY. PRÁVNÍ VZTAHY - společenské vztahy (mezi lidmi), které jsou upraveny právní normou. Vytvoření právních vztahů je první stupeň uskutečňování práva. Druhým stupněm je plnění povinností a využívání oprávnění, které tvoří obsah právního vztahu. STRUKTURA PV - a) účastníci (SUBJEKT) právního vztahu b) OBSAH c) OBJEKT (předmět) Právní norma zpravidla právní vztahy nezakládá. Aby PV nastal, musí existovat určitá PRÁVNÍ SKUTEČNOST - skutečnost, s níž právní norma spojuje právní následky - zejm. vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností. Širším pojmem je PRÁVNÍ DŮVOD 1) právní skutečnosti nebo 2) právní normy samy, pokud zakládají právní následky přímo. Právní skutečnosti mohou být: ÚKONY, UDÁLOSTI, INDIVIDUÁLNÍ SPRÁVNÍ AKT, PROTIPRÁVNÍ STAV nebo JEDNÁNÍ, ČAS (lhůta), PRÁVNÍ FIKCE, PRÁVNÍ DOMNĚNKA. DRUHY PRÁVNÍCH VZTAHŮ: 1) podle právních odvětví: PV pracovně právní, občansko právní, správně právní... 2) PV HORIZONTÁLNÍ - subjekty mají rovné postavení PV VERTIKÁLNÍ - určitý subjekt má mocenské oprávnění 3) PV PROCESNĚPRÁVNÍ - vznikají v průběhu procesu aplikace práva mezi orgánem právo aplikujícím a těmi, o jejichž oprávněních a povinnos tech se rozhoduje PV HMOTNĚ PRÁVNÍ - všechny ostatní PV než procesně právní 4) PV PRIMÁRNÍ PV SEKUNDÁRNÍ - slouží k ochraně a naplnění primárních (např. od povědnostní PV, procesně právní PV...)
5) PV ABSOLUTNÍ - počet subjektů, kterým z tohoto PV vzniká povin nost, není individualizován (omezen) PV RELATIVNÍ - okruh povinných subjektů je omezen, jmenován. (zá vazkové vztahy). Subjekty opránění jsou vždy určeny (individualizo vány), subjekty povinnosti však určeny být nemusí. Věcně právní vztahy: - VLASTNICKÉ PRÁVO A DRŽBA - VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ 1) předmětem mohou být věci pouze v právním slova smyslu 2) subjektivní práva a povinnosti tvořící obsah těchto PV (tzv. VĚCNÁ PRÁVA) mají absolutní charakter a umožňují přímé ovládání věci. 3) věcná práva přechází na dalšího nabyvatele spolu s touto věcí VLASTNICKÉ PRÁVO - soubor základních oprávnění vlastníka věc dr žet, užívat ji a nakládat s ní. - je všeobecné, přímé, výlučné - právo držby, právo věc užívat, dispoziční právo vlastníka DRŽBA - v určitých případech může věc ovládat, užívat ji a naklá dat s ní i ten, kdo není jejím vlastníkem, VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ - oprávnění, která příslušejí oprávněnému ve vztahu k vlastníkovi cizí věci. - VĚCNÁ BŘEMENA, PRÁVO ZÁSTAVNÍ, PRÁVO ZADRŽOVACÍ Závazkové právní vztahy - právní vztahy, ve kterých je jedna strana (dlužník - DEBITOR) zavázána něco plnit ve prospěch druhé strany (KREVITOR - osoba oprávněná), jenž je oprávněna toto plnění vyžadovat. ZÁVAZKY JEDNODUCHÉ - stranu závazku tvoří jeden subjekt ZÁVAZKY SPOLEČNÉ - stranu závazků tvoří více subjektů - SOLIDÁRNÍ - DÍLČÍ - NEDÍLNÉ ZÁVAZKY DVOUSTRANNÉ a VÍCESTRANNÉ - dle počtu stran. Každý pr. vztah je charakterizován: 1) řadou předpokladů - existence pr. normy - existence pr. skutečností - existence prvků 2) řadou prvků - objekt - obsah - subjekt
14. SUBJEKTY PRÁVNÍCH VZTAHŮ. Účastníky PV jsou ti, jimž v určitém PV vznikají práva a povinnosti. V PV mohou vystupovat 2 (JEDNODUCHÝ PV) nebo více (SLOŽITÝ PV) účastníků. 1) SUBJEKTY - a) fyzické osoby - jednotlivci b) právnické osoby - organizace či org. jednotky s právní subjektivitou c) stát a státní orgány 2) PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA zahrnuje: a) ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM - způsobilost být účastníkem PV - mít subjektivní práva a povinnosti b) ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM - způsobilost svým vlastním jedná souladu s PN, zakládat, měnit nebo rušit právní
ním, které je v
vztahy c) ZPŮSOBILOST K PROTIPRÁVNÍM JEDNÁNÍM (deliktní způsobilost) - způ právní odpovědnost
sobilost nést
Všechny druhy způsobilosti jsou určeny právními normami jednotlivých právních odvětví. 2A) Fyzické osoby: ad a) občanské právo - od narození až do smrti člověka (početí, narodí-li se dítě živé) ad b) obč. pr. - dosažením zletilosti = 18 let, může být soudem ome
zena nebo zcela zrušena
ad c) trestní právo - 15 let a příčetností v době spáchání činu pracovní právo - ad a) i b) od 15 let, hmotně právní odpovědnost od 18 let 2B) Právnické osoby - společenské útvary, jimž právní řád přiznává právní subjektivitu. 3C) Stát a státní orgány - především v právu správním. Vystupují jménem svým nebo jménem státu (soudy). KOMPETENCE (pravomoc a působnost) státního orgánu je právně určena a vymezuje jeho právní subjektivitu - způsobilost státné mocensky řešit stanoveným způsobem stanovené případy. 3) ZASTOUPENÍ - za subjekt může činit právní úkony někdo jiný a) NA ZÁKLADĚ ZÁKONA (rodiče jsou zákonnými zástupci nezletilých dě tí)
b) NA ZÁKLADĚ ÚŘEDNÍHO ROZHODNUTÍ (je-li občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo je-li tato způsobilost omezena, činí právní úkony za něj soudem určený opatrovník) c) NA ZÁKLADĚ SMLOUVY - zástupce obdrží od zastoupeného PLNOU MOC ROZSAH PLNÉ MOCI: GENERÁLNÍ - ve všech otázkách na území ČR SPECIÁLNÍ - v určitých vymezených problematikách INDIVIDUÁLNÍ - v konkrétním případě
15. OBJEKT A OBSAH. I) OBSAH - souhrn oprávnění a právních povinností, vyplývajících sub jektům z daného PV 1) OPRÁVNĚNÍ (právo v subjektivním smyslu) - míra možnosti chování subjektu. Možnost chovat se určitým způsobem je chráněna a zaručena právem. PRÁVNÍ POVINNOST - účastník se musí chovat tak, jak mu to PN přika zuje, jinak PN porušuje a vystavuje se možnosti sankce. 2) PRÁVNÍ NÁROK - možnost právo úspěšně uplatnit II) OBJEKT (předmět) právních vztahů -> cíl pr. vztahu a) PŘÍMÝ OBJEKT - určité lidské chování v daných společenských vzta zích upravených právní normou (něco DÁT, něco KONAT, něčeho se ZDR ŽET, něco STRPĚT) b) NEPŘÍMÝ OBJEKT - to, k čemu směřuje chování účastníků 1) VĚCI MOVITÉ - vše, co není nemovité NEMOVITÉ - pozemky a stavby pevně spojené se zemí DĚLITELNÉ - peníze, volné pozemky NEDĚLITELNÉ - věci, které se rozdělením znehodnotí nebo nej sou upotřebitelné (auto, nábytek) ZASTUPITELNÉ - věci, které lze snadno nahradit jinými věcmi stejného druhu (potraviny, peníze) NEZASTUPITELNÉ - např. archeologický nález VĚCMI v právním smyslu slova jsou hmotné předměty a přírodní sí ly, jsou-li ovladatelné a slouží-li k uspokojování lidských potřeb. 2) PRÁVA - subjektivní práva z jiného právního vztahu (např. pohle dávka) 3) NEHMOTNÉ STATKY - výsledky duševní činnosti - objevy, vynálezy, autorská díla, know-how... - hodnoty lidské osobnosti - zdraví, život, čest člověka, jméno..
16. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI = právně relevantní skutečnosti (mající právní výz nam) - takové skutečnosti, s nimiž právní normy spojují právní následky, zejm. vznik, změnu a zánik subjektivních práv a povinností. Určitý jev může mít charakter více právních skutečností (pachatel se jedním skutkem současně dopustí trestného činu - trestní odpovědnost a způsobení škody - občansko právní odpovědnost) DRUHY PRÁVNÍCH SKUTEČNOSTÍ: 1) PRÁVEM APROBOVANÉ SKUTEČNOSTI - právem "schválené" skutečnosti a) SUBJEKTIVNÍ - spočívají v chování (jednání) určitého právního subjektu aa) PRÁVNÍ JEDNÁNÍ - jejich podstatou je právem uznaný projev vůle právních subjektů - 1) PRÁVNÍ ÚKONY - např. smlouvy - 2) INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY KONSTITUTIVNÍ PO rozhodnutí o povolení stavby
VAHY - např.
ab) JINÉ PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI - např. vyrobení věci či vytvoření díla na zakázku b) OBJEKTIVNÍ - spočívají v něčem jiném, nežli v chování subjektu - => PRÁVNÍ UDÁLOSTI - např. narození dítěte, smrt člověka - => PLYNUTÍ ČASU - lhůta promlčecí - oslabení práva - lhůta prokluzivní - zánik práva 2) PRÁVEM REPROBOVANÉ SKUTEČNOSTI - právo jejich výskyt "postihuje" a) PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ (delikty) - nedovolená právní jednání (trest né činy, přečiny, přestupky, vadné plnění) b) PROTIPRÁVNÍ STAVY - všechno ostatní, než nedovolená jednání (ne moc z povolání) 3) JEDNODUCHÉ PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI - právní následky se váží k jedné právní skutečnosti (jejímu nastání) 4) SLOŽENÉ PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI - právní následky se váží k nastání ur čité kombinace dílčích právních skutečností 5) PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI, které JE TŘEBA DOKÁZAT (jejich existenci) 6) PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI, jejichž existenci NENÍ TŘEBA DOKAZOVAT a) SKUTEČNOSTI ZNÁMÉ (notorické) - jsou všeobecně nebo úředně známé
b) SKUTEČNOSTI PŘEDPOKLÁDANÉ (presumované domněnky) - vyvratitelné (presumpce neviny) - nevyvratitelné c) PRÁVNÍ FIKCE - zákon určitou právní skutečnost předpokládá, i když je jasné, že neexistuje (pracovník dostal výpověď, soud ji uznal za neplatnou, ale pracovník už na zaměstnání netrvá, a tak se považuje ukončení pracovního poměru dohodou, i když nebyla sepsána = fikce)
17. PRÁVNÍ ÚKONY, POJEM, NÁLEŽITOSTI 1) PRÁVNÍ ÚKON (PÚ) - projev vůle subjektu, neuplatňujícího při něm mocenské oprávnění (tím se odlišuje od individuálních právních aktů), směřující ke způsobení právních následků (které právní normy s takovými projevy spojují). Způsoby učinění právních úkonů: A) VÝSLOVNĚ - právní úkon může být učiněn písemně, ústně, či jínými určitými symboly (písemná forma je v různých právních odvětvích dá le specifikována) B) KONKLUDENTNÍM ČINEM - konání, z kterého se zřetelem ke všem okol nostem případu lze usoudit, že jde o projev vůle a jaký je jeho ob sah (vhození mince do automatu) C) TACITNĚ (mlčky) - na rozdíl od 2 je projevem vůle NEČINNOST (ml čení). Mlčení je však projevem vůle jen tehdy, jestliže je z něj možno bez všech pochybností usoudit, že jde o projev vůle určitého obsahu. 2) NÁLEŽITOSTI PRÁVNÍCH ÚKONŮ - požadavky, které jsou právním řádem na úkon kladené (mohou to být i obsahové složky, které musí úkon ob sahovat) PODSTATNÉ - důsledky nesplnění takových náležitostí se mohou dotýkat platnosti právního úkonu či jde o jiné důsledky (možnost odstoupení od smlouvy) SVOBODA VŮLE; URČITOST, JASNOST, SROZUMITELNOST; VÁŽNOST PROJEVU VŮLE; NESMÍ OBCHÁZET ZÁKON 3) PLATNOST PÚ - stav, kdy úkon je pro jeho účastníky závazný (nemůže být libovolně měněn). Platnost PÚ je podmínkou účinnosti PÚ. ÚČINNOST PÚ - nastanou právní následky (vznik, změna, zánik práv ního vztahu), ke kterým úkon směřoval.
(většinou účinnost = platnost, ale účinnost může být odložena podmín kou nebo stanovením času) 4) OBSAH PÚ - určení právních následků, které z něho mají vzniknout. a) PODSTATNÉ SLOŽKY obsahu - mají charakter podstatných náležitostí právního úkonu (druh práce, místo výkonu práce, den nastoupení do zaměstnání) b) PRAVIDELNÉ SLOŽKY - bývají obvykle součástí PÚ takového typu (mzdové zařazení, sazby...) c) NAHODILÉ SLOŽKY - jsou součástí PÚ jen někdy - podmínky PÚ - určení účinnosti PÚ na nějaké nejisté okolnosti - stanovení času - určení účinnosti PÚ na době 5) NÁSLEDKY VAD PRÁVNÍCH ÚKONŮ - nejčastěji to je NEPLATNOST Nesplňuje-li PÚ podstatné náležitosti, je vadný. a) NEPLATNOST ABSOLUTNÍ - PÚ nevyvolává předpokládané právní násled ky. Nelze vyžadovat plnění. Bylo-li plněno, vzniká straně neopráně ný majetkový prospěch, který musí vrátit. Možnost dovolat se absolutní neplatnosti není omezena žádnou lhůtou. b) NEPLATNOST RELATIVNÍ - PÚ je platný do doby, než se oprávněná strana neplatnosti dovolá. Do té doby musí být plněno. Po dovolání pozbývá PÚ právních účinků a to od svého vzniku. Relativní neplat nost musí být uplatněna v určité lhůtě: promlčecí (obč. pr.) nebo prekluzivní (pracovní právo). KONVALIDANCE (??????? neplatnosti PÚ) - např. organizace dodatečně schválí úkon, který jejím jménem učinil někdo, kdo k tomu nebyl op rávněn. 6) DRUHY PRÁVNÍCH ÚKONŮ: a) JEDNOSTRANNÉ - projev vůle jednoho subjektu (závěť) DVOU a VÍCESTRANNÉ - smlouvy a dohody. b) ADRESOVANÉ (reklamace) a NEADRESOVANÉ (veřejný příslib) - zda mu sí být někomu adresovaný či nikoli, mají-li nastat právní následky, k nimž úkon směřuje. c) REÁLNÉ a VOLNÍ - zda je nutné vedle projevu vůle reálné chování (např. odevzdání věci u přepravní smlouvy) či nikoli, mají-li nas tat následky, k nimž úkon směřuje. d) FORMÁLNÍ a NEFORMÁLNÍ e) ÚPLATNÉ (většina) a BEZPLATNÉ (darovací smlouva) - zda strana, která činí právní úkon, má na základě tohoto úkonu obdržet majetko vou hodnotu (v penězích nebo jinak) f) POJMENOVANÉ (nominální) a NEPOJMENOVANÉ (innominální) - zda práv ní normy tyto
úkony výslovně upravují (a pojmenovávají - "smlouva o uskladnění") g) Z HLEDISKA SYSTÉMU PRÁVA - pracovně právní úkony, občansko právní úkony... Způsobilost k pr. úkonům: způsobilost svým vlastním jednáním (které je v souladu s pr. normami) zakládat, měnit nebo rušit pr. vztahy
18. ČAS JAKO PRÁVNÍ SKUTEČNOST, LHŮTY, POČÍTÁNÍ ČASU apod... I. ČAS (BĚH ČASU) - je jednou z právních skutečností => že se během času spojují právní následky, zejména vznik, změna a zánik subjektivních práv a povinností. Rozlišujeme LHŮTY a JINÉ ČASOVÉ ÚSEKY. LHŮTA - časový úsek s pevně vymezeným počátkem i koncem. Může být dána právním předpisem, rozhodnutím příslušného orgánu, právním úkonem. JINÉ ČASOVÉ URČENÍ - neurčité: "bez zbytečného odkladu" - dovršení věku (15, 18 let) - určení časové posloupnosti nastání jevů (smrt při společné havárii => dědictví) "Marné uplynutí lhůty" - v případě nečinnosti. II. DRUHY LHŮT: 1) OBJEKTIVNÍ LHŮTA - její počátek = okamžik, kdy nastala stanovená skutečnost 2) SUBJEKTIVNÍ LHŮTA - rozhodující je okamžik, kdy se daný subjekt o určité skutečnosti dozvěděl. Subjektivní lhůta bývá zpravidla ome zena objektivní lhůtou (př. ObchZ). 3) PROSTÉ LHŮTY - a) omezují trvání subjektivních práv či povinností (např. užívat vypůjčenou věc jen do uplynutí této lhůty) - b) lhůty, po jejichž uplynutí dochází ke vzniku práv a povinností (stanovení času, po němž nabyde PÚ účinnosti) nebo po jejichž uplynutí vzniká nárok (doba splatnosti pohledávky) 4) LHŮTA PREKLUZIVNÍ - její marné uplynutí má za následek zánik práv (PREKLUZE) 5) LHŮTA PROMLČECÍ - marným uplynutím se právo oslabuje. Po vznesení námitky promlčení právo zaniká.
III. POČÍTÁNÍ ČASU: Lhůty mohou být stanoveny podle: hodin a minut: počítá se od okamžiku, kdy začne běžet, do okamžiku, kdy skončí dní: lhůta začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro vznik lhůty týdnů: lhůta skončí v ten den posledního týdne lhůty, který se ozna čením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh lhůty (např. středa) měsíců a let: lhůta končí ten den posledního měsíce lhůty, který se svým číslem shoduje se dnem, ve kterém nastala skutečnost zakládají cí běh lhůty. Nastala-li tato skutečnost poslední den v měsíci, lhů ta skončí poslední den příslušného měsíce. Od těchto zásad mohou být stanoveny odchylky: Běh některých lhůt počíná až první den následujícího měsíce či následujícího roku poté, co nastala skutečnost zakládající běh lhůty. IV. STAVĚNÍ A PŘERUŠENÍ LHŮTY: STAVĚNÍ - lhůta po stanovenou překážku neběží, po odpadnutí této pře kážky běh lhůty pokračuje PŘERUŠENÍ (PŘETRŽENÍ) - po odpadnutí překážky počíná lhůta běžet znovu (písemné uznání dluhu, co do důvodu a výše).
19. ZÁKONNOST A JEJÍ PRÁVNÍ ZÁRUKY. ORGÁNY PŮSOBÍCÍ V OBLASTI ZÁKONNOSTI. ZÁKONNOST je metoda vládnutí, řízení společnosti prostřednictvím práva, kdy státní orgány jsou při tvorbě i při realizaci (aplikace) práva vázány zákonem. Cílem zákonnosti je zajištění právní jistoty ve společnosti a zabránění zneužití státní moci. POŽADAVKY NA ZÁKONNOST: 1) demokratický obsah práva a jeho dodržování při tvorbě i realizaci (aplikaci) 2) co není státu dovoleno, je mu zakázáno 3) co není občanu zakázáno, je mu dovoleno PRÁVNÍ ZÁRUKY ZÁKONNOSTI: 1) právní normy - zajišťují, aby chování všech bylo v souladu s prá vem. V každé pr. normě jsou
stanovena vyvážená práva a povinnosti. 2) prostředky - zajišťují obnovení práva, došlo-li k jeho porušení SYSTÉM PRÁVNÍCH ZÁRUK V ČR - v 6-ti podobách 1) NÁPRAVA VADNÝCH PRÁVNÍCH AKTŮ (normativní x individuální) - může být vydán pr. akt, který má vady a) NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY - vyšší orgán má pravomoc zrušit nezákonný akt nižšího orgánu (př. Parlament nařízení vlády) - ústavní soudnictví b) INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKT ba) Řádné opravné prostředky - směřují proti nepravomocným rozhod STÍŽNOST
nutím - ODVOLÁNÍ,
- rozhoduje orgán druhé instance - potvrdí, zruší, změní bb) Mimořádné opravné prostředky - směřují proti pravomocným roz
hodnutím
- obnova řízení (dovolání), přezkoumání mimo odvolací řízení (správní právo), řízení o protestu prokurátora, přezkoumání správního rozhodnutí soudem - dovolání - mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu 2. stupně, rozhoduje o něm soud vyšší instance (Nejvyšší soud) 2) NEPLATNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ - je dána v tom, že norma obsahuje klausuly, kde je uvedeno, kdy je smlouva neplatná Následky vad právních úkonů: a) NICOTNOST PÚ - úkon vůbec nevznikne b) NEPLATNOST PÚ - ABSOLUTNÍ - úkon vznikne, ale nevyvolá zamýšlené účinky - RELATIVNÍ - úkon vznikne, ale účinky vyvolá jen dočasně c) ODPOROVATELNOST - jestliže osoba, vůči níž je úkon ve vztahu, od poruje, je úkon bezúčinný, neodporuje-li je účinný d) možnost ODSTOUPENÍ OD PRÁVNÍHO ÚKONU 3) DOZOR a KONTROLA KONTROLA - sro vnání stavu se stavem, jaký má být a to z hledisky zá konnosti, efektivnosti a hospodárnosti. K odstranění nedostatků slouží závazné pokyny a pokuty. - kontrola zastupitelského sboru voliči - kontrola státní správy zastupitelským sborem
- vnitřní kontrola - vnější kontrola - státní - speciální kontrola a revize (inspekce, úřady bezpečnosti práce, hygienické stanice) DOZOR - srovnání stavu se stavem, jaký má být pouze z hlediska zá konnosti. Při zjištění nezákonnosti dává podnět k zjednání nápravy či ji zjedná přímo sám. SOUDNÍ DOZOR - vůči soudům nižšího stupně v rámci odvolacího řízení - vůči právotvorným orgánům - ústavní soudnictví - vůči státní správě formou přezkoumání rozhodnutí orgánů státní správy soudem Dříve i dozor prokuratury-prokuratura byla zrušena a nahrazena Státním zastupitelstvem. 4) ROZHODOVÁNÍ SPORŮ - státní orgány (soudy) nebo soukromé osoby - rozhodci - orgán nezávislý na účastnících sporu autori tativně zjišťuje existenci právního stavu či stanoví vznik, změnu, zánik PV Postup při rozhodování sporů upravují procesní předpisy. Stadia procesu: - zahájení řízení - dokazování - zjišťování skutkového stavu - vyhledání patřičné PN a její výklad - vydání rozhodnutí 5) DONUCENÍ - jde o REALIZACI SANKCÍ (donucení nepřímé) - soukromoprávní - hl. smysl je odstranit majetkovou újmu (odst škody)
ranění vady, náhrada
- veřejnoprávní - hl. smysl je zabránit dalšímu porušení práva (tresty za trestné činy) - nebo o DONUCENÍ PŘÍMÉ - má za následek bezprostřední nucené splně VÝKON ROZHODNUTÍ - v trestním řízení - v občanském soudním řízení (na peněžitá a nepeněžitá plnění) - ve správním řízení 6) PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST - specifická metoda nepřímého rozhodnutí
ní povinnosti -
- specifický důsledek porušení právních povinností, který může vzniknout jen za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem; jde o vznik nové právní povinnost, kterou subjekt dosud neměl.
20. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST, pojem, funkce, předpoklady vzniku. I. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST - má většinou retrospektivní charakter - je jedním z nástrojů zajišťování realizace právních norem a tím i dodržování zákonnosti. - nepříznivé právní důsledky (vzniká nová právní povinnost - SAN POVINNOST), stanovené právní normou, které
KČNÍ (SEKUNDÁRNÍ)
vznikají za právem stanovených podmínek v důsledku protiprávního jednání event. protiprávního stavu. II. FUNKCE PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI 1) PREVENTIVNÍ - sankce v PN působí na chování lidí; předem upozorní na postih 2) REPARAČNÍ - povinnosti, které stanoví právní odpovědnost, mají od stranit újmu tomu, komu byla způsobena - funkce satisfakční - zadostiučinění (veřejná omluva, bolestné) - pro újmu nemajetkového charakteru 3) REGRESIVNÍ - postih odpovědného subjektu, zásah do jeho majetkové nebo osobní sféry, má hlavně výchovný efekt, ne efekt odvety. 4) dále funkce výchovné, regulační, právní jistoty... III. PŘEDPOKLADY VZNIKU PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI OBJEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ODPOVĚDNOSTI A) PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ - lidské chování, které je v rozporu s prá vem a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné společenské vztahy a zájmy tj. trestné činy (= činy nebezpečné), přestupky a ostatní správní delikty (= činy škodlivé), disciplinární delikty a porušení povinností např. ze smluv PROTIPRÁVNÍ STAV - bývá zpravidla také důsledkem porušení práv ních povinností, ale to není důležité, rozhodující je nastalý výsle dek (př. nemoc z povolání, pracovní úraz...) B) existence NEGATIVNÍHO DŮSLEDKU PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ = existence ÚJMY - majetkový charakter (škoda, vada plnění) - nemajetkový charakter (újma na cti nebo zdraví občana) C) mezi protiprávním jednáním (stavem) a újmou musí být vztah pří činy a následku
(KAUZÁLNÍ NEXUS) SUBJEKTIVNÍ PŘEDPOKLAD ODPOVĚDNOSTI D) ZAVINĚNÍ - subjektivní vztah porušitele práva k vlastnímu pro následkům
tiprávnímu jednání a jeho
IV. DRUHY PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI: 1) ODPOVĚDNOST SUBJEKTIVNÍ - je třeba naplnění všech předpokladů od povědnosti tedy i subjektivního př. trestní odp., disciplinární odp. - odpovědnost za zavinění - je předpokládána vyvratitelnou právní domněnkou (odp. právnické osoby za škodu občanskému právu) - předpokládána není a musí se prokázat - trestní odp. 2) ODPOVĚDNOST SUBJEKTIVNÍ - stačí splnit objektivní předpoklady od povědnosti (př. odpovědnost za vady a prodlení) LIBERAČNÍ DŮVODY - důvody, které umožňují odpovědnému subjektu se zprostit odpovědnosti (živelná pohroma...)
21. TRESTNÍ ODPOVĚDNOST, pojem, POJEM A ZNAKY TRESTNÉHO ČINU. 1) TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTÍ (TO) se rozumí odpovědnost za trestné činy. Podstatou TO je povinnost pachatele podrobit se trestu, který mu mů že být uložen jen na základě zákona. Spáchání trestného činu je právní skutečností zakládající trestněprávní vztah mezi pachatelem a státem. 2) TRESTNÝ ČIN - čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uve deny v trestním zákoně. Nejzávažnější protipr. jednání - dokonaný trestný čin - příprava a pokus trestného činu - organizace, návod a pomoc = účast na trestném činu, či pokusu o čin - delikty postihované podle trestního práva 3) ZNAKY TRESTNÉHO ČINU - uvedené v zákoně - FORMÁLNÍ PODMÍNKA TREST NÉHO ČINU - nebezpečnost pro společnost - MATERIÁLNÍ PODMÍNKA TRESTNÉHO ČINU
SKUTKOVÁ PODSTATA TR. ČINU - souhrn všech znaků trestného činu ur čitého druhu (př. vraždy) x SKUTKOVÝ DÉJ-skutek naplňující skutkovou podstatu tr. činu Nebezpečnost tr. činu pro společnost - může být: SNÍŽENA - dosavadním bezúhonným životem pachatele ZVÝŠENA - opakováním tr. činu - označujeme ji jako materiální podmínku pr. deliktu; jsou zde chráněny spol. zájmy PŘESTUPKY - menší nebezpečnost pro společnost než u tr. činu - protiprávní jednání, jehož znaky jsou uvedeny v přestupko
vém (jiném zákoně)
- protiprávní jednání, jenž není tr. činem 4) OBJEKT TR. ČINU - úsek společenských zájmů, kterých se tr. čin do týká, poškozuje je nebo ohrožuje x předmět útoku 5) OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TR. ČINU se skládá z a) protiprávního jednání pachatele b) následku, kterým je poškození nebo ohrožení objektu c) příčinný vztah mezi a) a b) objektivní okolnosti: místo a čas jednání výše způsobené škody 6) SUBJEKT TR. ČINU - fyzická osoba starší 15 let, která je v době činu příčetná. Jestliže se pachatel do stavu nepříčetnosti přivedl zaviněně <=> úmyslně nebo neúmyslně (alkohol, drogy...) je trestně odpovědný. pachatel - přímý - nepřímý - k spáchání tr. činu použije jiné osoby účastník - organizátor, návodce, pomocník. 7) SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TR. ČINU - zahrnuje ZAVINĚNÍ a MOTIV tr. činu ZAVINĚNÍ - formou ÚMYSLU = dolózní - PŘÍMÝ - chtěl způsobit důsledek uvedený v zákoně - NEPŘÍMÝ - znal možný výsledek a byl s tím srozuměn v případě, že ho způsobí - formou NEDBALOSTI = kulpózní - VĚDOMÁ - věděl, že výsledek uvedený v zákoně může způ přiměřených důvodů se domníval, že ho nezpůsobí
sobit, ale bez
- NEVĚDOMÁ - nevěděl, že výsledek uvedený v zákoně může způsobit, ale vzhledem ke všem okolnostem případu to vědět měl Pokud to zákon výslovně nestanoví, je podmínkou trestní odpovědnosti ZAVINĚNÍ ÚMYSLNÉ. 8) VÝVOJOVÁ STADIA TR. ČINNOSTI a) PŘÍPRAVA TR. ČINU - nebezpečné jednání pro společnost spočívající v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání tr. činu, jestliže ne došlo k pokusu ani dokonání tr. činu b) POKUS TR. ČINU - nebezpečné jednání pro společnost, které bezp rostředně směřuje k dokonání tr. činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu tr. čin spáchat, jestliže k dokonání tr. činu nedošlo c) DOKONÁNÍ TR. ČINU 9) OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST a) NUTNÁ OBRANA - odvrácení přímo hrozícího anebo trvajícího útoku jinak trestným činem - musí být přiměřená b) KRAJNÍ NOUZE - odvrácení přímo hrozícího nebezpečí, nelze-li ho odvrátit jinak - je to zpravidla jednání, které není vedeno člověk proti člověku (ale může být) => většinou člověk x objekt - př. hoří sousedův dům -> můžu strhnout stodolu -> strhnutím způsobím škodu, ale není to tr. čin c) OPRÁVNĚNÉ POUŽITÍ ZBRANĚ d) PLNĚNÍ POVINNOSTI a VÝKON PRÁVA (amputace končetiny) e) DOVOLENÉ RIZIKO (při použití léku) f) SVOLENÍ POŠKOZENÉHO 10) TRESTY a OCHRANNÁ OPATŘENÍ - za spáchané trestné činy jsou uloženy soudem podle zákona. Předmět útoku - lidé, kterých se pachatel svou tr. činností bezprostředně dotýká - př. vražda:předmět (zavražděný) x objekt (zájem společnosti na ochraně života) Tr. čin: má i časovou charakteristiku: byl naplánován -> organizován
-> spáchán (nemusí mít všechny fáze) Znaky tr. činu: - nebezpečnost tr. činu - objekt tr. činu - objektivní stránka tr. činu - subjekt tr. činu - subjektivní stránka tr. činu Každý obžalovaný musí mít advokáta
22. PRINCIPY A PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ - proces, ve kterém správní orgány rozhodují o právech a povinnostech účastníků řízení. Obecnou právní úpravu správního řízení obsahuje správní řád. SUBJEKTY ŘÍZENÍ - 1) správní orgány - 2) účastníci řízení - občané, organizace PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ: 1) ZAHÁJENÍ SPR. ŘÍZENÍ - z podnětu správního orgánu - EX OFFO - na návrh účastníka NÁLEŽITOSTI podání návrhu - kdo jej činí - v jaké věci - co navrhuje 2) ZJIŠŤOVÁNÍ PODKLADŮ PRO ROZHODNUTÍ - shromažďování podkladů - dokazování DOŽÁDÁNÍ - správní orgán, který o věci rozhoduje, může požádat jiný správní org., aby za něj provedl nějaký úkon PŘEDBĚŽNÁ OTÁZKA - otázka, o níž SO není kompetentní rozhodnout, ale její vyřešení je důležité pro vydání správního aktu (rozhod pokračuje dále. Rozhodne-li soud
nutí). SO si učiní svůj úsudek a
jinak než SO, lze žádat o znovuobnovení řízení. PŘEDBĚŽNÉ OPATŘENÍ - opatření dočasného charakteru, které učiní SO ještě před vydáním rozhodnutí s účelem zajistit ochranu (za
jištění potravin hygienikem.
3) VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ (individuálního správního aktu) ve věci samé - konkrétní rozhodnutí vůči určitému subjektu - KONSTITUTIVNÍ - tvoří, mění, ruší práva a povinnosti
- DEKLARATORNÍ - orgán se autoritativně vyslovuje o ex. či ne existenci práva či povinnosti (o tom, je-li osoba státním občanem) NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ: a) MERITORNÍ ROZHODNUTÍ - VÝROK - žádost se zamítá - právní normu, podle níž se postu
povalo
- orgán, který rozhodoval b) ODŮVODNĚNÍ ROZHODNUTÍ c) POUČENÍ O ODVOLÁNÍ - ke komu - v jaké lhůtě - lze-li vůbec PLATNOST ROZHODNUTÍ - akt je platný, jestliže je učiněn formou poža dovanou zákonem ÚČINNOST ROZHODNUTÍ - schopnost způsobit zamýšlené právní následky - oznámením rozhodnutí účastníkům řízení PRÁVNÍ MOC AKTU - nedá-li se změnit řádným opravným prostředkem VYKONATELNOST AKTU - vynucení povinnosti stanovené správním rozhod nutím zákonnými prostředky, nebyla-li v určité lhůtě splněna dobro volně. 4) OPRAVNÉ PROSTŘEDKY A) ŘÁDNÉ: - rozhodnutí nemá ještě právní moc Aa) ODVOLÁNÍ - proti rozhodnutí, které nanabylo právní moci, do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Uplatňuje se u orgánu, jenž rozhodnutí vydal. - AUTOREMEDURA - vyhoví odvolání v plném rozsahu - rozhodnutí vykoná tzv. druhoinstanční orgán Ab) ROZKLAD - pokud v 1. stupni rozhodoval ústřední orgán stát ní správy, lze do 15 ode dne oznámení podat rozklad. Rozhoduje o něm vedoucí ústředního orgánu státní správy Proti rozhodnutí o odvolání a rozkladu se nelze odvolat. B) MIMOŘÁDNÉ: - rozhodnutí už má právní moc Ba) OBNOVA ŘÍZENÍ - do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle do 3 let. - lze se proti rozhodnutí odvolat Bb) PŘEZKOUMÁNÍ MIMO ODVOLACÍ ŘÍZENÍ - důvodem je nezákon nost rozhodnutí, orgán může nebo nemusí rozhodnutí přezkoumat!, na padené rozhodnutí lze zrušit nebo změnit nejpozději do 3 let od na bytí právní moci a lze se odvolat. Bc) PŔEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍM SOUDU - podle pravidel upravených zvláštním předpisem Dříve i protest prokurátora. 5) VÝKON ROZHODNUTÍ - nesplní-li povinnost; provádí ho soud nebo
správní orgán (stanovený zvláštním předpisem nebo okresní úřad). - lhůta je 3 roky a běží od okamžiku uplynutí lhůty pro dobrovol né splnění povinnosti Prostředky pro výkon rozhodnutí: a) peněžitá plnění - SRÁŽKY ZE MZDY; PŘIKÁZANÉ POHLEDÁVKY b) nepeněžitá plnění - POKUTA; VYKLIZENÍ, ODEJMUTÍ (přímé plnění po vinnosti); NÁHRADNÍ VÝKON
23. PRÁVO NA PRÁCI V MEZINÁRODNÍCH A ČESKÝCH PRÁVNÍCH NORMÁCH. 1) V MEZINÁRODNÍCH NORMÁCH PRÁVO NA PRÁCI je deklarované ve Všeobecné deklaraci lidských právn OSN a znamená: možnost zvolit si svobodně zaměstnání v uspokojivých pracovních podmínkách za přiměřenou odměnu, právo získat práci v mezích společenských možností nebo peněžitou podporu v nezaměstnanosti, která by zajistila životní úroveň přiměřenou základním potřebám moderního člověka. USPOKOJIVÝMI PRACOVNÍMI PODMÍNKAMI SE ROZUMÍ: a) spravedlivá mzda za práci b) bezpečné a zdravotně nezávadné podmínky c) příležitost dosáhnout povýšení podle schopností a délky doby za městnání Součástí práva na práci je i PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ a PRÁVO NA NÁLEŽITOU PŘÍPRAVU NA POVOLÁNÍ. 2) V NAŠICH NORMÁCH Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR. Ten, kdo má práci (má prac. smlouvu) se dále řídí ZÁKONÍKEM PRÁCE. Ten, kdo práci nemá, má nárok na peněžité dávky: systém sociálního zabezpečení - důchodci - nezaměstnaní Právo na práci: - zajišťuje plné uplatnění pspbnosti - prostředek zajišťující každému podíl na nár. důchodu Patří k sociálním lidsk. právům (subjektivní právo)
24. PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY: způsobilost mít práva; právo na život; nedotknutelnost osoby a obydlí; osobní svoboda; právo na důstojnost, čest a jméno; právo mít majetek; svoboda pobytu a pohybu; svoboda myšlení a vyznání ZÁKLADNÍ PRÁVA: svoboda projevu a právo na informace; petiční právo; shromažďovací právo; právo sdružovat se PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ - patří mezi tzv. politická práva deklarovaná v Listině základních lidských práv a svobod - je součástí ústavního pořádku ČR Občané mají právo se pokojně shromažďovat (i průvody i manifestace) bez nutnosti povolení od státního orgánu ->platí povinnost oznamovací (orgánům státní správy) - několik dní předem (alespoň 5) ZAKÁZAT LZE jen případy stanovené v zákoně : např. na místě méně než 100 m od zasedání zákonodárného sboru shromáždění směřující k odstranění demokratického zřízení shromáždění diskriminující občany Za shromáždění se nepovažují sportovní a kulturní akce. SHROMÁŽDĚNÍ svolává SVOLAVATEL, který to musí oznámit OBECNÍMU ÚŘADU, ale nemusí mít jeho souhlas, vyjma výše uvedených případů. Organizátor odpovídá za řádný chod shromáždění. Obecní úřad nemůže shromáždění zakázat (není-li v rozporu se zákonem), ale může ho přesunout. NÁLEŽITOSTI OZNÁMENÍ: - kdo svolává - kdy to bude - kde to bude - konec i začátek - počet pořadatelů a předpokládaný počet účastníků Svolavatel může požádat o policejní ochranu. Jsou-li na jedno místo ohlášeny dvě akce současně, postupuje se:
a) dohodou b) kdo dříve požádal c) los
25. PRÁVO SPOLČOVACÍ (SDRUŽOVACÍ), SPOLKY, POLITICKÉ STRANY. Občan má právo sdružovat se v politických stranách a hnutích, které: 1) jsou odděleny od státu - neukládají úkoly státním orgánům 2) nesmí být ozbrojeny a mít ozbrojené složky 3) ustavují se na ÚZEMNÍM PRINCIPU - nesmí mít základní organizace v podnicích a zařízeních 4) se zakazují, když - nejsou založeny na demokratických principech - nemají demokraticky zvolené orgány - směřují k odstranění demokr. zřízení - diskriminují obyvatele 5) jsou PRÁVNICKÝMI OSOBAMI, ručí neomezeně celým svým majetkem, je jich členové neručí za majetek. Je jim zakázána podnikatelská čin nost, vyjma přádání kulturních a propagačních akcí. 6) členství nesmí být vynuceno, ani nesmí zvýhodňovat 7) stát je nefinancuje, vyjma volebního příspěvku Je-li hospodaření ziskové, nesmí zisk rozdělit mezi členy. Musí zpracovat VÝROČNÍ FINANČNÍ ZPRÁVU a předložit ji Parlamentu. I. STRANY POLITICKÉ a HNUTÍ: VZNIK: - přípravný výbor podá návrh na její registraci + stanovy ministerstvu vnitra, návrh může podat i jednotlivec s peticí o 1000 podpisech, ke které musí ještě přiložit stanovy. Po sdělení a odstranění připomínek min. vnitra stranu zaregistruje. Registraci stran a hnutí vede STATISTICKÝ ÚŘAD. ZÁNIK - výmazem z Statistického úřadu BEZ LIKVIDACE - v případě sloučení s jinou stranou S LIKVIDACÍ - dobrovolné rozhodnutí strany => strana určí likvidáto - rozhodnutí MV => likvidátora určí min. vnitra II. OBČANSKÁ SDRUŽENÍ - občané mají právo zakládat kluby, spolky...
ra
i včetně odborových organizací Členy mohou být jednotlivci i právnické osoby. SDRUŽENÍ je právnická osoba nezávislá na státě. Nikdo nesmí být nucen ke vstupu ani perzekuován za vstup. Sdružení musí mít demokratické stanovy... VZNIK - přípravný výbor (alespoň 3 lidé starší 18 let) vypracuje stanovy a zažádá o registraci u min. vnitra. V případě odmítnutí registrace má výbor možnost obrátit se na krajský soud (platí i pro strany a hnutí). ZÁNIK - jako u strany - v případě rozpuštění ministerstvem vnitra může sdružení podat odvolání k Nejvyššímu soudu ČR. Patří k politickým lids. právům
1.OBCHODNÍ PRÁVO - pojem, parametry, vztah ObchZ a ObčZ OBCHODNÍ PRÁVO - nová disciplína našeho právního řádu, která souhrnným způsobem upravuje oblast podnikání. Podle nových předpisů u nás platí od 1.1.1992 Nejdůležitějším právním předpisem je OBCHODNÍ ZÁKONÍK. ObchZ upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy, které s podnikáním souvisí (obchodní jméno, účetnictví, nekalá soutěž). ObchZ (majetkoprávní postavení podnikatelů) je ale speciální předpis pro Obchodní právo, postavení obecného předpisu zaujímá OBČANSKÝ ZÁKONÍK => není to samostatný právní předpis. Dalším právním předpisem je ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON - ten upravuje podmínky získání podnikatelského oprávnění podnikání pro všechny osoby. Obch. zákoník nevymezuje podmínky získání podnikatelského oprávnění Dalšími prameny práva v této oblasti jsou OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD a ZÁKON O KONKURSU A VYROVNÁNÍ. Priorita právních předpisů: ObchZ, živn. zák. (speciální normy) -> OZ (obecná norma) -> obchodní zvyklosti nebo zásady, na nichž je postaven ObchZ. Tyto zásady nejsou v ObchZ vypsány, musí se odvodit. Nejdůležitější zásada: ZÁSADA POCTIVÉHO OBCHODNÍHO STYKU. Charakter norem ObchZ: v částech 1,2,4 = převážně KOGENTNÍ NORMY 3 = převážně DISPOZITIVNÍ NORMY (závazková část) (př. §263 = taxativní výčet kogentních ustanovení části 3 ObchZ). Vztah ObchZ a ObčZ: (mohou nastat vesměs 4 případy): 1. úprava je pouze v ObčZ => platí ObčZ (vlastnictví, právní úkony, smlouvy - nájemní, o půjčce, o pojištění) 2. obecná úprava v ObčZ, specifika v ObchZ, kde ale není úprava komplexní ("některá ustanovení")
3. komplexní úprava v ObchZ, ale ObčZ má úpravu také => pro podnikatelské vztahy musí uzavřít výhradně podle ObchZ (kupní smlouva - jako občan podle ObčZ, jako podnikatel podle ObchZ) 4. úprava je pouze v ObchZ => ObčZ ji nemá => úprava z ObchZ se použije i na nepodnikatelské vztahy (smlouva o běžném účtu, o sporožirovém účtu). Platí, že strany, které nejsou podnikateli, se mohou výslovně písemně dohodnout, že smlouvu uzavřou podle ObchZ (opačně nelze: podnikatelé podle ObčZ). Obch. zákoník je spjat s celou řadou dříve přijatých PN: - úzce souvisí především s novelou Obč. zák. - nahradil Hospodářský zákoník, Zákoník o mezinárodním obchodu a v té době platný Obč. zák. - má povahu speciální normy (lex specialis)-> přizpůsoben zvláštním podmínkám podnikání - členěn do 4 částí:- obecná ustanovení - obch. spol. + družstvo - obch. závazkové vztahy - ustanovení přechodná a závěrečná Obch. právo: souhrn PN, které upravují pr. postavení podnikatelů a vztahy mezi nimi.Předmětem obch. práva jsou i otázky vztahu podnikatelů a soudu.
2. PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ. ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON. PODNIKÁNÍ - činnost vykonávaná SOUSTAVNĚ, SAMOSTATNĚ, VLASTNÍM JMÉNEM, POD VLASTNÍ ODPOVĚDNOSTÍ, ZA ÚČELEM DOSAŽENÍ ZISKU ad1) činnost vykonávaná v urč. pravidelných intervalech (i 1x ročně, např. prodej kaprů), nutný prvek opakovanosti ad2) protikladem je pracovní poměr - činnost, kterou někdo organizu je a kontroluje ad3) činit právní úkony sám za sebe ad4) podnikatel (fyz. i práv) odpovídá sám za své závazky veškerým svým majetkem (neplést s ručením) ad5) stačí úmysl chtít dosáhnout - i v případě ztráty jde o podniká ní
Pro naplnění pojmu podnikání musí být splněno všech 5 bodů (nadace 1-4 ano, 5 ne => není podnikání). Podmínky pro získání podnikatelského oprávnění upravuje Živnostenský zákon nebo zvláštní předpis => PODNIKÁNÍ je širší pojem než ŽIVNOST. ŽIVNOST - činnost vykonávaná SOUSTAVNĚ, SAMOSTATNĚ, VLASTNÍM JMÉNEM, POD VLASTNÍ ODPOVĚDNOSTÍ, ZA ÚČELEM ZISKU za podmínek upravených Živnostenským zákonem. ŽIVNOST NENÍ: Nesmí se jednat o činnost zákonem VYLOUČENOU (svěřené státu (film, sůl, uhlí), výsl. duševní činnosti podnikající na zákl. jiného právního předpisu) nebo ZAKÁZANOU (garáže - auta 5, pronájem nemovitostí, snídaně), tyto činnosti jsou v zákoně taxativně vymezeny. Prodej přímím spotřebitelům, svobodná povolání. Podmínky pro stání se podnikatelem: 1. VŠEOBECNÉ - 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost (výpis z rejistříku trestů) 2. ZVLÁŠTNÍ - odborná nebo jiná způsobilost - u řemeslných, vázaných a koncesovaných živností Živnosti (živnostenské podnikání) - podle vzniku ŽO: OHLAŠOVACÍ (1000 Kč) - VOLNÉ - nutné splnit všeobecné podmínky (nejsou v žádné příloze) - VÁZANÉ - průvodci, činnost ekonom. poradců (příloha číslo 2) - ŘEMESLNÉ (výuční list + 3 roky praxe) - zed motorových vozidel, kadeřnictví
nictví, tesařství, oprava
(příloha č. 1) KONCESOVANÉ (2000 Kč) - nákup a prodej zbraní a střeliva, kominictví (příloha č. 3) Rozlišení druhu živnosti - podle příloh Ohlašovací živnosti - mohou být vykonávány od ohlášení Živnostenskému úřadu => nemusí se čekat na živnost. list. Koncesované živnosti - musí se čekat na doručení Koncesní listiny (na
kterou ale není nárok i po splnění všech podmínek) -> do 60-ti dnů od podání žádosti Podle předmětu podnikání: 1) ž. obchodní 2) ž. výrobní 3) ž. poskytující služby ŽIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ - oprávnění provozovat živnost vzniká: 1. dnem ohlášení ohlašovací živnosti - prokazuje se Živ. lis
tem
2. dnem doručení koncesní listiny - prokazuje se koncesní listinou ODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE - fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která od povídá za technický provoz a dodržování Žz. (U práv. osob musí být za každou činnost ve smyslu živnosti ustanoven odpovědný zástupce). - fci odpovědného zástupce může jeden člověk vykonávat maximálně pro 2 podnikatele - veškerá odpovědnost zůstává na podnikateli Subjekty oprávněné provozovat živnost - musí splnit podmínky + podni kat nesmí: soudci a vojáci z povolání vedoucí pracovníci ve s.p. nesmí podnikat v oboru své čin
nosti ve s.p.
Provozovna - místo, kde se provozuje živnost, ŽZ vyžaduje souhlas s umístěním (bez souhlasu pouze činnosti, které lze vykonávat bez provozovny) Neoprávněné podnikání - podnikání bez Živn. oprávnění => vystavení se pokutě (prekluze 5 let). - právnické osobě možno udělit pokutu do výše 1 mio. Kč - fyzické osoby - dopouštějí se přestupku či tr.činnu => trest podle trestního práva - pokutu možno udělit max. do 1 roku poté, co se to příslušný úřad dozví ŽZ -veřejnoprávní předpis => stanoví podmínky za kterých lze
provozovat živnost ŽO vzniká: 1) u osob zapisujících se do OR -> zápisem 2) u osob nezapisujících se do OR či osob již zapsaných: a) u ohlašovacích živností - ohlášením b) u koncesov. živností - doručením koncesní listiny Držitel ŽO musí začít podnikat nejpozději do 5-ti let Při úmrtí podnikatele mohou v činnosti pokračovat jeho dědici - do 1/2 roku však musí získat ŽO na svou osobu (pouze manžel-ka může pokračovat na základě ŽO zemřelého po celou dobu) Subjekty oprávněné provozovat živnost: - osoby právnické i fyzické - osoby tuzemské (mající přechodné či trvalé bydliště na území ČR či sídlo v ČR) i zahraniční (musí mít odpovědného tuzemského zástupce a musí být zapsá v OR) u osob provozujících živnost nesmí být překážky v provozování živnosti: a) prohlášení konkursu (3 roky po prohlášení konk. nesmí být ŽO uděleno) b) při ztrátě ŽO - získání nového ŽO je možné po době delší než 1 rok c) živnostensky nesmí podnikat osoby, kterým to zákon zakazuje (soudci, vedoucí pracovníci státních podniků v daném oboru, 3. SUBJEKTY PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI, OBCHODNÍ JMÉNO, SMLOUVA O PRODEJI PODNIKU. Obecně může být subjektem podnikání PODNIKATEL nebo STÁT (jakožto zřizovatel stát. podniku). Podnikatel je (ObchZ): 1. každá osoba zapsaná do obchodního rejstříku, bez ohledu na to, zda podniká či nikoliv Do OR se povinně zapisují: obchodní společnosti a družstva zahraniční osoby státní podniky (dle z. o stát. podnicích)
osoba podnikající v rozhlasovém nebo te
levizním vysílání
2. osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění 3. osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění (lékař, advokát, znalec, daňový poradce,...) 4. fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů Podnik - podnikatelem jednotně organizované činnosti provozované za výdělečným účelem - " soubor hmotných, osobních nehmotných složek podnikání. K pod niku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty (know-how podniku), které patří podnikateli a slouží k provozování podniku." Podnik může mít ODŠTĚPNÝ ZÁVOD (filiálku) - organizační složka podni ku, je zapsaná v OR, v obch. jméně je obchodní jméno podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod. Obchodní majetek - souhrn majetkových hodnot (věci, pohl.,práva,...), které patří podnikateli a slouží k podnikání. Obchodní jmění - soubor obchodního majetku a závazků (v souvislosti s podnikáním). Čisté obchodní jmění - OBCHODNÍ MAJETEK - ZÁVAZKY. Provozovna - prostor, kde se uskutečňuje podnikatelská činnost - musí být označena obchodním jménem podnikatele OBCHODNÍ JMÉNO - "název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti" - fyzické osoby - jméno a příjmení osoby (+ může být i dodatek) - převod může být proveden pouze se souhlasem majitele (dědice) -> je možné zdvojení jména (jm. staré + jm. nové) - právnické osoby - zapisující se do OR - název, pod kterým jsou zapsány v OR + dodatek označující jejich právní formu - nezapisující se do OR - název, pod kterým by - při změně vlastníka se jméno změnit může, ale
la zřízena
nemusí - při změně druhu společnosti se dodatek změnit musí Obchodní jméno nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele. Obchodní jméno právnické osoby přechází na nástupnickou práv. osobu s podnikem, zaniká-li práv. os. bez likvidace a nástup. pr. os. obch. jm. převezme. Obch. jméno právnické osoby - jakékoli (fantazijní) SMLOUVA O PRODEJI PODNIKŮ - absolutní obchod => účastníkem může být i nepodnikatel - zvláštní typ kupní smlouvy - "PRODÁVAJÍCÍ se zavazuje převést na KUPUJÍCÍHO vlastnické právo k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozo vání podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího, které souvisí s podnikem a zaplatit kupní cenu" - musí mít PÍSEMNOU FORMU - většina ustanovení má kogentní povahu - prodává-li osoba zapsaná v OR -> zápis o prodeji do OR (návrh podá prodávající, výmaz z OR až po 1 roce po prodeji) - obsahem je mimo převodu vlastnických práv i postoupení práv z pohledávek (=cesse) a převzetí závazků (=intercesse) - předmětem převodu mohou být jak věci movité, tak i věci nemovité (x kupní sml. - jen věci movité) Ochrana věřitele - právo odporu - domáhat se, aby převod závazků pro dávajícího na kupujícího byl vůči věřitelům neúčinný, jestliže prode jem podniku byla ztížena dobytnost jeho pohledávky (subjektivní lhůta 60 dní, kdy se dověděl o prodeji, objektivní - 6 měsíců). Podstatné části smlouvy: - určení smluvních stran (prodávající - kupující) - určení předmětu smlouvy - podnik (viz definice) - určení kupní ceny: a) si strany dohodnou b) si určí na základě údajů v účetní evidenci; rozhodující je okamžik uzavření sml. Nabyde-li smlouva účinnost později -> automatická změna s phledem na změny v úč. evidenci podniku Povinnosti prodávajícího:
- předat kupujícímu ke dni účinnosti smlouvy věci zahrnuté do prodeje a o převzetí sepsat zápis, který musí podepsat obě smluvní strany - NEBEZPEČÍ ŠKODY NA VĚCECH, které jsou předmětem prodeje, přechází na kupujícího převzetím věcí - převést na kupujícího všechna práva a závazky, na které se pro dej vztahuje (z pracovněprávních vztahů, užívat obchodní jméno z prů myslového nebo jiného duševního vlastnictví). K přechodu závazků není třeba souhlas věřitele, neboť jsou jištěny ručením prodávajícího. - upozornit kupujícího (nejpozději v zápise) na všechny vady, o kterých ví - převést na kupujícího vlastnické právo k prodávaným věcem - u movitostí - účinností smlouvy - u nemovitostí - registrací na st. notářství - informovat dlužníky o převodu a převzetí práv a závazků - podat návrh na zápis do OR o prodeji podniku, jestliže je pro dávající v OR zapsán Povinnosti kupujícího: - převzít věci zahrnuté do prodeje - převzít závazky související s podnikem - zaplatit kupujícímu - informovat věřitele o převodu a převzetí práv a závazků Odpovědnost za porušení smlouvy o prodeji podniku: - zákon upravuje speciálně ODPOVĚDNOST ZA VADY, kde rozhodující pro uplatnění nároků je sepsaný zápis o převzetí věcí - NÁHRADA ŠKODY - neupozorní-li prod. na vady předávaných věcí, musí uhradit kup. škodu, které bylo možné upozorněním zabránit - NÁROK NA SLEVU - jsou-li převáděné věci vadné nebo chybí-li - ohledně závazků, které přešly na kup. a nebyly zachyceny v účetní evidenci v době, kdy smlouva nabyla účinnosti - PRÁVO ODSTOUPIT OD SMLOUVY - má kupující, není-li podnik způso bilý pro provoz či vady jsou neodstranitelné nebo nejsou prodáv. ods traněny včas.
4. OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI - pojem, druhy, vznik, zánik. OBCHODNÍ SPOLEČNOST " je právnickou osobou založenou za účelem podnikání".
SPOLEČNOSTI: OSOBNÍ - v.o.s., komanditní KAPITÁLOVÉ - s.r.o., a.s. Kapitálové společnosti mohou být založeny i za jiným účelem než je podnikání. Společnosti mohou být založeny jak fyzickými tak právnickými osobami. Každá osoba smí být jen v 1 společnosti s ručením omezeným. Osobní - neomezené solidární ručení (společně a nerozdílně), společní ci se přímo účastní na řízení společnosti, zánikem účasti 1 společní ka zaniká celá společnost. Kapitálové - osobní účast společníků potlačena a vliv vykonávají skrze orgány, vytváří ZJ (složením vkladu,píše se do OR). 1. Založení společnosti: - společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli (1 zakladatel - zakladatelská listina formou notářského zápisu) - VZNIK SPOLEČNOSTI - dnem, ke kterému byla zapsána do OR. Do vzniku společnosti jednají ve věcech její zakladatelé (jsou vázáni soli dárním ručením), po vzniku spol. na ni tyto závazky přechází, pokud je do 3 měsíců neodmítne). 2. Základní jmění: - peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti - povinně s.r.o. a a.s. - zapisuje se do OR VKLAD SPOLEČNÍKA - souhrn peněžitých prostředků jiných penězi oceni telných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání společnosti. SPRÁVCE VKLADU - osoba (ze zakladatelů) pověřená společenskou smlou vou, která spravuje splacené části vkladů před vznikem společnosti. (přikládá se při zápisu do OR i prohlášení o splacení vkladu - ručí za to správce). PODÍL SPOLEČNÍKA - míra účasti společníka na čistém obchodním jmění společnosti Vypořádací podíl - při zániku účasti společníka ve společnosti za tr vání společnosti
Podíl na likvidačním zůstatku - při zrušení společnosti (podíl na ma jetkovém zůstatku z likvidace - tím pak společník ručí) 3. Rezervní fond: - povinně s.r.o. a a.s. - musí ho zřídit již při vzniku společnosti v plné výši (emisním ažijem) - fond použitelný ke krytí ztrát společnosti, nebo k opatřením, kte rá mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti - s.r.o. - vytvořit 5% ze ZJ a zvyšovat nejméně o 5% z čistého zisku až na 10% ZJ - a.s. - vytvořit 10% ze ZJ a zvyšovat nejméně o 5% z čistého zisku až na 20% ZJ
4. Zrušení společnosti: a) s likvidací obchodního jmění - nemá-li společnost právního nás tupce. V době likvidace jedná jménem společnosti LIKVIDÁTOR - pouze fyzická osoba (jmenuje ho soud nebo statutární orgán společnosti). Likvidátor činí úkony směřující k likvidaci společnosti. V době likvidace je v OR společnost zapsána s dodatkem "v likvidaci" b) bez likvidace obchodního jmění - přechází-li obchodní jmění na právního nástupce (přeměna společnosti - k jednomu dni se zapíše výmaz staré a vznik nové společnosti do OR, sloučení, splynutí, rozdělení). Důvody zrušení společnosti: - uplynutí doby, na kterou byla založena - dosažením účelu, pro nějž byla založena - rozhodnutím společníků - rozhodnutím soudu - prohlášením konkursu - či jeho zamítnutím pro nedostatek majetku Zánik společnosti - dnem výmazu v obchodním rejstříku.
5. OSOBNÍ SPOLEČNOSTI, SMLOUVA O SDRUŽENÍ, SMLOUVA O TICHÉM SPOLEČENSTVÍ. 1. VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST
- "společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společným ob chodním jménem a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem" Spol. smlouva musí obsahovat: - obchodní jméno s dodatkem v.o.s. a sídlo společnosti - určení společníků - předmět podnikání společnosti S jejím zněním musí souhlasit všichni společníci. Přikládá se k návrhu na zápis do OR. Řídí se jí práva a povinnostispolečníků. Vznik: zápisem do OR (x založení - sepsáním ss) K obchodnímu vedení (rozhodování o provozních záležitostech) je oprávněn každý společník společnosti. Zisk se dělí rovným dílem. Vložil-li společník vklad, má právo na úrok z vkladu - sjednán ve ss, nebo podle průměrného úroku bank v kraji dlužníka(přednost před ziskem) - není-li v ss uvedeno jinak. Statutárním orgánem je každý společník. Každý jedná podle sebe. Společník ručí i za závazky vzniklé před jeho přistoupením ke společnosti. Společník ručí jen za závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti ve společnosti. Vypořádací podíl se počítá stejně jako podíl na likvid. zůstatku. Likvid. zůstatek: 1. do výše hodnoty splacených vkladů (nestačí-li, pak v poměru) 2. zbytek mezi společníky rovným dílem Zrušení: - může být zrušena zemře-li jeden společník - lze spolupracovat s dědici (podle ss) -> ti se však musí o svou účast přihlásit. Zdanění: zisk se rozdělí a každý platí daň z příjmu fyz. osoby => zdanění pouze 1x. 2. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST - "společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky spo lečnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR (KOMANDIS TÉ) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (KOMPLEMENTÁŘI)"
Spol. smlouva musí obsahovat: 1) jako u v.o.s. 2) určení, kdo je komandista a kdo komplementář 3) výši vkladu každého komandisty Přikládá se k návrhu na zápis do OR - návrh podepisují všichni společníci. Ke změně SS je třeba souhlasu všech. Obsahuje-li obchodní jméno společnosti jméno komandisty, ručí i on stejně jako komplementář. Komanditista je oprávněn nahlížet do účetních dokladů a úč. knih. Komanditista ručí za závazky smluv které uzavřel bez zmocnění stejně jako komplementář Při prohlášení konkurzu na majetek komand. -> vypořádací podíl se stává součástí konkurzní podstaty. K obchodnímu vedení jsou oprávněni pouze komplementáři (v ostatních záležitostech rozhodují společně většinou hlasů). Zákaz konkurence neplatí pro komandisty. Zisk: polovina komandistům - podle výše splaceného vkladu polovina komplementářům - dále rovným dílem Statutárním orgánem jsou komplementáři - každý je oprávněn jednat za sebe Smrt komandisty, ztráta nebo omezení jeho způsobilosti k práv. úkonům či prohlášení konkursu na jeho majetek není důvodem ke zrušení společnosti (na rozdíl od v.o.s.). Zanikne-li účast všech komanditistů, komplementáři se mohou dohodnout a změnit společnost na v.o.s. (bez likvidace) Likvidační zůstatek: (lze upravit spol. smlouvou) 1) vrátit splacené vklady (přednost komandisté), zbytek jako zisk 2) nestačí-li to na vrácení vkladů, pak jako zisk Zdanění: - komplem. - viz. v.o.s. - komanditisté - 2x, daň z příjmu právnické osoby a poté daň z příjmu fyz. osoby 3. SMLOUVA O TICHÉM SPOLEČENSTVÍ - absolutní obchod - TICHÝ SPOLEČNÍK se zavazuje poskytnout PODNIKATELI určitý vklad a podílet se tím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k place ní části zisku vyplývající z podílu TS na výsledku podnikání
- musí mít PÍSEMNOU FORMU Podstatné části smlouvy: - určení stran - podnikatel, tichý společník - určení vkladu TS (nejenom peníze - nemovitost zůstává TS, - mo vlastnictví podnikatele)
vitost přechází do
Další části smlouvy: doba trvání tich. spol., určení podnikání na kterém se ts podílí, určení podílu na výsledku podnikání, ... Povinnosti podnikatele: - vyplatit TS podíl na zisku - vrátit TS do 30 dnů po zániku smlouvy vklad - vystupovat a být zavázán ve vztahu ke třetím osobám - umožnit TS nahlížet do obchodních dokladů Povinnosti TS: - poskytnout podnikateli sjednaný vklad - ručit za závazky, jestliže - jeho jméno je součástí obch. jm. podnikatele, - sdělí třetí osobě, že je TS podnikatele Zánik smlouvy: - uplynutí doby ( u doby určité) - výpovědí jedné ze stran ( u doby neurčité) - výpovědní lhůta je 6 měsíců (není-li sjednáno jinak) - ukončením podnikání podnikatele - prohlášením konkursu na majetek podnikatele Rozdíly mezi sml. o TS a sml. o sdružení: - sml. o sdružení: mnohostranná, lze ji uzavírat i postupně, každý je povinnen vyvíjet činnost k dosažení účelu, nemusí mít písemnou formu - sml. o TS: na straně TS jen jeden subjekt 4. SMLOUVA O SDRUŽENÍ - podle Obč. z. - několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu, způsobem stanoveným smlouvou (os. fyz. i práv.) - zdanění každý zvlášť - nemají způsobilost k právům a povinnostem -nejsou to právnické osoby Každý z účastníků (jsou vázáni SPOLEČNĚ a NEROZDÍLNĚ) musí vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu. Rozhodují jednomyslně (není-li ve smlouvě jinak - to má každý jeden hlas).
Majetek získaný při výkonu spol. činnosti je spoluvlastnictvím všech účastníků. Účastník, který vystoupil nebo byl vyloučen, odpovídá nadále za závazky vzniklé do dne jeho opuštění sdružení. - PODSTATNÉ ČÁSTI SMLOUVY: účel, prostředky dosažení účelu, jednotliví účastníci. - není předepsána pís. forma - mohou ji uzavřít i podnikatelé (v souvislosti se svou podnikatelskou činností) PRÁVA A POVINNOSTI STRAN: - věci určené podle druhu -> jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků - věci určené jednotlivě -> vlastnictví daného člena, ostatní věc mají v bezplatném užívání - ve vztahu k 3. osobě odpovídají členové a jsou zavázáni společně a nerozdílně (!!! odpovědnost nemohou dohodou vyloučit) - zánik účasti ve sdružení: a) vystoupení - z vážných důvodů kdykoli, v ostatních případech ne v nevhodné době b) vyloučení - jen jednomyslným rozhodnutím ostatních (možnost a důvody by měla upravovat smlouva) - vystoupivší či vyloučený má právo na vrácení peněz a věcí vnesených do sdružení a na podíl na majetku (v penězích) Rozdíl oproti zájmovému sdružení práv. osob (Obč. z.) je v okruhu osob
6. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. "Společnost, jejíž ZJ je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. Jejich počet je minimálně 1 a maximálně 50." Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společník ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR. ZJ - jeho hodnota musí být alespoň 100 000 Kč. Hodnota vkladu společníka musí být alespoň 20 000 Kč. Každý může mít je 1 vklad. Založení, vznik (viz dříve) SS - obchodní jméno (dodatek s.r.o.) a sídlo společnosti
- určení společníků - předmět podnikání - výši ZJ a jednotlivých vkladů - jména a bydliště jednatelů a členů dozorčí rady (pokud se zři
zuje
Při podání návrhu na zápis do OR musí být splacen každý vklad alespoň 30%, celkově 23%, alespoň 50000 ( 1 zakladatel - celý vklad musí být splacen). Návrh podepíší všichni jednatelé. Společník musí splatit vklad podle ss (jinak penále 20%) (nesplatí-li vklad ani po vyzvání, může být valnou hromadou vyloučen - musí být přítomna alespoň polovina hlasů). 1 hlas = 1 000 kč vkladu. Obchodní podíl - "práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. - je dán poměrem = vklad spol/ZJ - každý může mít jen 1 obchodní podíl - obchodní podíl může být převeden na jiného společníka, pokud s tím souhlasí VH (a lze to podle SS) - zánikem práv. os, smrtí společníka, přechází obch. podíl na právního nástupce (dědice, pokud se o něj přihlásí), neříká-li SS něco jiného - společnost nemůže nabývat vlastních obch. podílů Dělení zisku - podle SS nebo v poměru dle splacených vkladů Rezervní fond - viz dříve Orgány společnosti: 1) VALNÁ HROMADA - nejvyšší orgán společnosti, rozhoduje prostou většinou, někdy kva lifik. většinou hlasů (2/3!) změna SS, zvýšení či snížení ZJ - je schopna se usnášet, mají-li společníci na ní přítomni alespoň 1/2 ZJ - schází se alespoň 1 x ročně - je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň polovina hlasů - požádat o svolání VH mohou společníci vlastníci 10% ZJ 2) JEDNATELÉ
- statutární orgán - je oprávněn jednat jménem společnosti - jmenuje je VH (nemusí to být společník) - k rozhodnutí o obch. vedení společnosti je třeba souhlasu většiny jednatelů - platí pro ně zákaz konkurence 3) DOZORČÍ RADA - zřizuje se, stanoví-li tak SS - dohlíží na jednatele, zkoumá roční uzávěrku, podává zprávy VH alespoň 1 krát ročně - musí mít alespoň 3 členy (volí je VH)m nesmí to být jednatel, pla tí zákaz konkurence - mají právo účastnit se VH (i ji svolat) a dostat slovo na požádání Zvýšení a snížení ZJ: - novými vklady peněžitými (staré musí už být splaceny) - novými vklady nepeněžitými (staré nemusí být splaceny) - z nerozděleného zisku - rozhoduje VH 2/3 Zánik účasti společníka ve spol.: - nesmí vystoupit, smí požádat soud o zrušení účasti - prohlášením konkursu na jeho majetek - vyloučením VH - porušuje-li SS - MÁ PRÁVO NA VYPOŘÁDACÍ PODÍL - poměrem splaceného vkladu společníka ke všem splaceným vkladům Zánik a zrušení spol.: - viz. dříve - podíl na likvidačním zůstatku - poměrem splaceného vkladu společní ka ke všem splaceným vkladům, do jeho výše pak společník nadále ručí
7. AKCIOVÁ SPOLEČNOST "Společnost, jejíž ZJ je rozvrženo na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě". Společnost odpovídá celým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.
AKCIE - cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společ společnosti, zisku a likv. zůstatku
níka na řízení
- na jméno - převod rubopisem - na majetek - převod předáním ZAMĚSTNANECKÉ AKCIE - souhrn částí nom. hodnot všech zam. akcií nepod léhajících splacení nesmí překročit 5% ZJ PRIORITNÍ AKCIE - pokud se vyplácí dividenda, nemá hlasovací právo KMENOVÉ AKCIE - obyčejné ZJ - "součet nominálních hodnot akcií", alespoň 1 000 000 Kč Společnost smí až do výše 1/2 ZJ vydávat dluhopisy (obligace). Společnost nesmí vlastnit své akcie ani akcie společnosti, která je jediným vlastníkem akcií jejich. Založení a.s.: 1) JEDNORÁZOVĚ - zakladatelé splatí celé ZJ - nemusí se konat ustavující VH - více zakladatelů - založení pomocí zakladatelské smlouvy - 1 zakladatel - pouze práv. osoba - zakl. listina 2) ETAPOVĚ 1. vypracování zakladatelské smlouvy 2. neveřejná výzva k upsání akcií K upsání akcie dochází zápisem do listiny upisovatelů. Upisovatel musí ihned splatit alespoň 10% nom. hodnoty akcie (ažio se splatí ce lé). Do konání ustavující valné hromady musí upisovatelé splatit alespoň 30% nom. hodnoty akcie. Na splacenou výši dostanou potvrzení, které později vymění za zatímní list nebo akcii. 3. konání ustavující valné hromady, která: - rozhodne o založení a.s. (formou notářského zápisu) - schvaluje stanovy a.s. (společenská smlouva - nahrazují) - tímto je a.s. založena - volí orgány a.s. - podává návrh na zápis do OR Vznik a.s. - dnem zápisu do OR. ZATÍMNÍ LIST - cenný papír na jméno, který vystaví společnost upisova teli po zapsání do OR. Po splacení celé nominální hodnoty akcie vymě ní společnost zatímní list za akcii. Upisovatel je
povinen toto zap latit nejpozději do 1 roku od vzniku společnosti. Akcionáři vlastnící alespoň 10% ZJ smí požádat o svolání VH. Orgány společnosti: 1) VALNÁ HROMADA - nejvyšší orgán složený z akcionářů, rozhoduje prostou většinou hlasů nebo 2/3 - volí svého předsedu, zapisovatele a dva ověřovatele zápisu (vždy jen na jednu schůzi) 2) PŘEDSTAVENSTVO - statutární orgán, řídí spol. a jedná jejím jménem - členové jsou zapsáni v OR, jsou voleni VH, nemusí to být akcioná ři, může to být jen fyzická osoba, alespoň tři členové (většina hlasů) - platí pro ně zákaz konkurence 3) DOZORČÍ RADA - dohlíží na představenstvo, mohou nahlížet do všech dokladů - zkoumá roční uzávěrku a dává zprávu VH - alespoň 3 členy, pouze fyz. osoby, nesmí být v představenstvu, ma ximálně na 5 let, HPP - 2/3 volí VH, 1/3 volí zaměstnanci, je-li jich více než 50 - členové 2 a 3 jsou odměňováni tantiémou, o jejíž výši rozhodne VH Zvýšení ZJ: - upisováním nových akcií - VH 2/3 (splatit 30%) - z majetku společnosti - představenstvem (vyplývá-li to ze stanov) - max. o 1/3 ZJ Snížení ZJ: - z rozhodnutí VH 2/3 - snížením nom. hodnoty - stáhnutím z oběhu a vyplacením - provádí představenstvo Rezervní fond - viz dříve - ročně alespoň 5% z čist. zisku
Zrušení (rozhoduje VH) a zánik - viz dříve Podíl na likv. zůstatku: - nejdříve splatit splacené vklady a pak v poměru splacených vkladů zbytek
8. DRUŽSTVO. "Společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních a jiných potřeb svých členů". Obchodní jméno musí obsahovat označení "družstvo". Družstvo musí mít alespoň pět členů, nebo alespoň dva členy právnické osoby. Je právnickou osobou, odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové neručí za závazky družstva. ZJ tvoří soubor členských vkladů, k jejichž splacení se členové zavázali. ZAPISOVANÉ ZJ (zapisuje se do OR) musí činit alespoň 50000 Kč. Podmínkou členství v družstvu je splacení (části) základního členského vkladu (VSTUPNÍ VKLAD - do 15 dnů od konání ustav. čl. schůze). Celý vklad je povinen splatit do 3 let. Založení družstva - konáním USTAVUJÍCÍ ČLENSKÉ SCHŮZE - určuje zapisované ZJ - schvaluje stanovy - volí PŘEDSTAVENSTVO A KONTROLNÍ KOMISI - volí také PŘEDSEDAJÍCÍHO, do doby jeho zvolení řídí schůzi SVO
LAVATEL.
Ustavující schůze volí většinou přítomných. Vznik družstva - dnem zápisu do OR. Před podáním návrhu na zápis (představenstvo) musí být splacena alespoň 1/2 zapisovaného ZJ. Členem družstva - fyzická i právnická osoba - je-li zaměstnancem družstva, musí mít alespoň 15 let
Členství vzniká: - při založení družstva dnem jeho vzniku - podáním písemné přihlášky - převodem členství - podléhá souhlasu představenstva (mimo BYTOVÉHO DRUŽSTVA) - dnem sjednání vzniku prac. poměru (pouze je-li to ve stanovách) Družstvo vede seznam svých členů. Členství zaniká: písemnou
dohodou, vystoupením, vyloučením
- porušuje-li členské povinnosti (představenstvo), zánikem družstva. u fyz. osoby smrtí, z práv. os. vstupem do likvidace, prohl. konkursu či jejím zánikem. Při zániku členství za trvání družstva má člen nárok na VYPOŘÁDACÍ PODÍL. Jeho výše závisí na čistém obch. jmění družstva. splacený čl. podíl x počet let VYPOŘÁDACÍ PODÍL = --------------------------------celk. spl. ZJ x počet jejich let Vypořádací podíl je hrazem v penězích (člen může požádat o původní formu vkladu). NEDĚLITELNÝ FOND - musí ho zřídit při svém vzniku (alespoň 10% ze za ZJ) - ročně doplňovat nejméně 10% z čistého zisku, do do poloviny zapisovaného ZJ.
by, než dosáhne
Rozdělení zisku - určuje členská schůze při projednávání roční účetní uzávěrky - buď podle stanov nebo poměrem splac. vkladu k spla
cenému ZJ.
ORGÁNY DRUŽSTVA - pro usnášeníschopnost musí být přítomna 1/2 členů, stačí souhlas více než poloviny přítomných členů - do orgánů mohou být voleni jen členové starší 18 let a zástupci práv. osob, které jsou členy družstva - 1 člen = 1 hlas 1) ČLENSKÁ SCHŮZE - alespoň 1x ročně - nejvyšší orgán, požádá-li o to 1/3 členů, musí být čl. schůze svolána
pisovaného
- pro velká družstva - může být konána formou - DÍLČÍCH ČLENSKÝCH SCHŮZÍ - SCHŮZE SHROMÁŽDĚNÍ DELEGÁTŮ - o členské schůzi se pořizuje zápis 2) PŘEDSTAVENSTVO - statutární orgán, řídící činnost družstva, plní usnesení čl. sch. - volí ze svých členů předsedu a místopředsedu družstva (předsta
venstva)
3) KONTROLNÍ KOMISE - kontroluje činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. odpovídá čl. sch., schází se alespoň 1x za 3 měsíce V družstvech s méně než 50 členy smí činnosti ad2,3 plnit čl. sch. (statutární org. je předseda). Funkční období členů orgánů je kratší než 5 let. (u prvních orgánů kratší než 3 roky). Na členy představenstva, kontrolní komise, ŘEDITELE a prokuristy (mohou být voleny představenstvem) platí zákaz konkurence. Družstvo je povinno (představenstvo) sestavit každý rok účetní uzávěrku. Zrušení družstva - s likvidací - likvidátor - soudem - konkurs, soud - čl. sch. - rozhodnutím čl. sch. nástupce
- bez likvidace (sloučení, splynutí, rozdělení družs
tva) - musí být určen
Zánik družstva - výmazem z OR Likvidační zůstatek: 1) vyplatit vklad (poměrně) 2) zbytek poměrně rozdělit podle poměru na splaceném ZJ družstva mezi členy, kteří tam jsou déle než 1 rok
9. JEDNÁNÍ PODNIKATELE. ORGÁNY, ZÁSTUPCI. PODNIKATEL - fyzická osoba - osobně - prostřednictvím nástupce - právnická osoba - statutárním orgánem - zástupcem U obchodních společností a družstva je statutární orgán dán přímo zákonem.
Vedoucí organizační složky (filiálky) podniku, jenž je zapsán v OR, je zmocněn za podnikatele činit veškeré právní úkony týkající se této složky. ZÁSTUPCE - "ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem". Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo ZASTOUPENÉMU (mimo situace, kdy zástupce překročí svá oprávnění - musel by to zastoupený schválit). Zástupce musí jednat osobně. ZASTOUPENÍ - na základě DOHODY O PLNÉ MOCI - na základě zákona (rodiče, děti) - z rozhodnutí státního orgánu (opatrovník soudem) V podnikatelské oblasti nás zajímá zastoupení na zákadě dohody o plné moci. ZMOCNITEL - ZMOCNĚNEC (zastupuje). Plnou moc lze udělit fyzické i právnické osobě (ta pak jedná statutár ním orgánem) lze udělit i několika zmocněncům společně. Zmocněnec jedná jménem zmocnitele. (Překročí-li své oprávnění...). Plná moc zaniká - provedením úkonu, na který byla vydána - odvoláním zmocnitele - výpovědí zmocněnce - smrtí zmocněnce - smrtí zmocnitele (není-li dáno jinak) Druhy plné moci: GENERALNI:uprava podle : a)Obč.z. b)Obch.z.=PROKURA - ve všech otázkách mimo zcizování a zatěžování nemovitosti - lze udělit jen fyzické osobě, její udělení je účinné ode dne zápisu do OR - je-li udělena více osobám, musí návrh na zápis do OR obsahovat rozsah oprávnění a způsob rozhodování. - PROKURISTA podepisuje tak, že k obchodnímu jménu podnikatele, za kterého jedná, připojí
svůj podpis a dodatek označující prokuru. SPECIÁLNÍ - v určitých oblastech INDIVIDUÁLNÍ - v konkrétním případě Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, nemohla-li třetí osoba vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněna (prodej dřeva zlodějem ve skladu).
10. OBCHODNÍ REJSTŘÍK "veřejný seznam (každý tam smí nahlédnout či požádat o vydání výpisu), do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů, popřípadě jiných osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon." Obchodní rejstřík je veden REJSTŘÍKOVÝM SOUDEM - zvláštní soud k tomu určený. Skutečnosti zapsané v OR jsou účinné ode dne, kdy byl zápis proveden. Platí zde princip "veřejné víry" v to, že zápisy v něm jsou úplné a pravdivé. Provedení zápisu rej. soud zveřejní. REJSTŘÍKOVÝ SOUD - okresní soud v místě krajského soudu pro podnikatele, kteří mají v obvodu kraj. soudu sídlo (práv. os.) nebo místo podnikání (fyz. os.). Do OR se zapisují: POVINNĚ - obchodní spol. a družstva + odštěpné závody - zahraniční osoby - státní podniky - osoba podnikající v rozhlasovém nebo tel. vysílání DOBROVOLNĚ - ostatní fyz. a práv. os. na základě své žádosti Identifikační číslo přidělí podnikateli rejstříkový soud (tomu čísla sdělí příslušný OSS). Žadatel o zápis do OR musí prokázat, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která je předmětem podnikání. Návrh na zápis do OR - musí být doložen listinami o skutečnostech,
které mají být do OR zapsány. - osoba, jíž se to týká - formou notář. zápisu (ověření podpisů) - statutární orgán právnické osoby - podá se nejpozději do 90 dnů po doručení listin (není-li jich třeba tak do 90 dnů od založení) Zápis se provede k určitému dni (většinou ke dni určenému v návrhu na zápis). Do OR se zapisuje: - obchodní jméno, SÍDLO (pr. os.) nebo BYDLIŠTĚ a MÍSTO PODNIKÁNÍ (fyz. os.), liší-li se od bydliště - IČO - předmět podnikání - právní forma práv. os. - jména a bydliště osob ve statutárních orgánech práv. os. - odštěpný závod (označení, sídlo, předmět podnikání, jméno vedoucího a bydliště) - jméno prokuristy a bydliště Dále: - v.o.s. - jména a bydliště společníků - k.s. - jména a bydliště společníků, určení komanditistů a komple mentářů, výše vkladů - s.r.o. - jméno a bydliště společníků, výše ZJ, výši vkladu každého společníka a rozsah placení + jména a bydliště členů dozorčí rady - a.s. - výše ZJ, počet, druh a nominální hodnota akcií, jméno a byd liště členů dozorčí rady - družstvo: výše zapisovaného ZJ, výše základních členských vkladů - st. podnik: zakladatel + kmenové jmění - vstup do likvidace + likvidátor + konkursní správce+ prohlášení konkurzu - každá změna neno zánik zapsaných skutečností Způsob zveřejňování zápisů do OR upraví prováděcí předpis. Rej. soud oznámí změny v zápisu do 1 týdne ode dne zápisu změny všem příslušným orgánům (daňový org. , org. státní statistiky, ...) Soudy a jiné orgány upozorní rej. soud na neshody mezi skutečností a zápisem, jakmile tuto neshodu objeví. Odštěpný závod se zapíše do OR v němž je podnikatel zapsán (podle místa bydliště, sídla), je-li umístěn v jiném obvodu -> zápis i do OR v tomto obvodu
11. OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY - pojem, druhy. obecně: ZÁVAZKOVÝ VZTAH - vztah, kdy na jedné straně je právo požadovat určité plnění (VĚŘITEL) a na druhé straně povinnost plnit závazek (DLUŽNÍK). DLUH - povinnost dlužníka vůči věřiteli POHLEDÁVKA - právo věřitele požadovat na dlužníku plnění OBCHODNĚ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY (OZV) - vztahy splňující tyto body: 1) RELATIVNÍ POVAHA - 2 konkrétní strany, osoby 2) MAJETKOVÝ CHARAKTER 3) OBJEKTEM (předmětem) je jednání za účelem dosažení zisku 4) jde o vztahy především mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, popř. mezi státem a samosprávnou územní jednotkou a podni kateli, jestliže se podnikatelská činnost týká zabezpečení veřejných potřeb. Plnění těchto vztahů spočívá v povinnosti něco DÁT, KONAT, ZDRŽET SE, STRPĚT. OBSAH OZV - práva a povinnosti - jsou určena: - kogentními ustanoveními (ObchZ, ObčZ) - dohodou osob závazkového vztahu - vyjádřenou ve smlouvě - odkazující např. na - VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY: - vypracované zájmovými
či odbornými
organizacemi - závazné jen tehdy odvolaly-li se na ně strany ve smlouvě - VYKLÁDACÍ PRAVIDLA: - lze je použít tehdy, jestliže smlouva obsahuje doložku, na kterou se pravidla vztahují - IN COTERMS - dispozitivními ustanoveními (ObchZ, ObčZ) není-li ve smlouvě uvedeno jinak - především v mezinárodním obchodu - JINÉ OBCH. PODMÍNKY: odkazuje-li sml. na tyto podmínky, vyžaduje se, aby byly stranám známy, nebo ke smlouvě přiloženy
Závazky a práva mohou být SPOLEČNÁ (na jedné (obou) stranách je více osob): - SOLIDÁRNÍ - společně a nerozdílně zavázány - DÍLČÍ - každá osoba má právo (pov.) pouze na určitou část plně se má za to, že podíly všech jsou
ní, v pochybnostech
si rovny - NEDÍLNÉ - závazek může být splněn jen společně Podle předmětu záv. vztahu rozlišujeme: - absolutní obchody - absolutní neobchody DRUHY VZTAHŮ: 1) RELATIVNÍ OBCHODY - jde o vztahy mezi podnikateli při jejich pod nikatelské činnosti; určující jsou osoby vztahu - určující je povaha osob při vzniku závazkového vztahu 2) ABSOLUTNÍ OBCHODY - vztahy, které jsou upraveny pouze ObchZ - mezi zakladateli spol. (družstva) a společníky (členy) navzájem mezi sebou, burzovní obchody. např. sml. o tichém společenství, o úvěru, o inkasu, o běžném účtě... 3) ABSOLUTNÍ NEOBCHODY - vztahy upravené pouze ObčZ (smlouva nájemní, pojistná...) Relativní povaha - mezi osobou konkrétně oprávněnou a konkrétně povinnou -> mají práva a povinnosti navzájem ( x absolutní vztahy - např. vlastnické právo) Obsah: charakteristická je pro OZV široká smluvní volnost => dispozitivní povaha ustanovení
12. VZNIK ZÁVAZKŮ. UZAVÍRÁNÍ SMLUV (ObčZ). Obchodní závazkové vztahy vznikají především ze SMLUV (i ze ZPŮSOBENÉ ŠKODY, BEZDŮVODNÉHO OBOHACENÍ ...) SMLOUVA - "dohoda dvou (více) osob o určení jejich vzájemných práv a povinností". Skládá se ze dvou jednostranných právních úkonů: - návrhu na uzavření smlouvy - "projev vůle směřující k uzavření
smlouvy" - z jeho přijetí Právní úkon - učiněn SVOBODNĚ, VÁŽNĚ, URČITĚ, SROZUMITELNĚ, PLNĚNÍ MOŽNÉ, ve formě dané zákonem (smlouvou). Ten kdo pr. úkon činí k tomu musí mít způsobilost. UZAVÍRÁNÍ SMLUV (obecná ustanovení v Obč. z.) 1) návrh na uzavření smlouvy 2) jeho přijetí
NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY - musí obsahovat alespoň PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI SMLOUVY (dohoda o nich stačí k platnosti smlouvy) - skutečnosti, které zákon nebo jedna ze stran označí za podmíku platného vzniku smlouvy - stanovené zákonem, stranou, PŘEDMĚT PLNĚNÍ - navrhovatel je jím vázán po tzv. AKCEPTAČNÍ LHŮTU (bývá v návrhu), jinak do PŘIMĚŘENÉ DOBY - posuzuje se podle předmětu a rozsahu plnění Smlouva vznikne okamžikem, kdy je přijetí návrhu (v akceptační lhůtě) doručeno navrhovateli. Návrh smlouvy musí být přijat VÝSLOVNĚ. Smlouva platně vznikne i tehdy, je-li návrh přijat opožděně, jestliže navrhovatel výslovně prohlásí,že smlouva vznikla. Smlouva může vzniknout i KONKLUDENTNÍM JEDNÁNÍM (např. poskytnutím plnění v souladu s návrhem smlouvy, objednávkou). Jestliže byl návrh smlouvy přijat s dodatky, výhradou či omezeními, jde o odmítnutí návrhu a o nový návrh na uzavření smlouvy. Smlouva může být uzavřena jakoukoliv formou, není-li zákonem stanoveno jinak, nebo alespoň jedna strana o to projeví zájem. Písemnou smlouvu lze změnit i ústně (musí to být ve smlouvě vyhrazeno). Dochází-li k uzavírání smlouvy mezi přítomnými, musí být návrh přijat ihned VEŘEJNÝ NÁVRH NA UZAVŘENÍ SMLOUVY NAVRHOVATEL se obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy.
Návrh musí: obsahovat alespoň podstatné části smlouvy být vhodně uveřejněn Navrhovatel je návrhem vázán po dobu, která je v něm stanovena. Odvolat návrh lze jen tehdy, nebyl-li ještě přijat (uveřejnit odvolání). Navrhovatel je povinnen uzavřít smlouvu s tím, kdo mu první oznámí, že návrh přijímá. Navrhovatel musí příjemci návrhu smlouvy uzavření smlouvy bezodkladně potvrdit (potvrdí-li smlouvu opožděně, sml. nevznikne).Oznámí-li přijetí součastně více osob, může si navrhovatel vybrat (pokud návrh výslovně nestanoví, že sml. bude uzavřena se všemi, kdo návrh včas přijal)
OBCHODNÍ VEŘEJNÁ SOUTĚŽ - musí být vyhlášena veřejně v PÍSEMNÉ FORMĚ (podmínky soutěže) VYHLAŠOVATEL vyhlásí soutěž o co nejlepší návrh na uzavření smlouvy. Vyhlašovatel přijme ten návrh, který nejlépe vyhovuje stanoveným podmínkám. Navrhovateli to musí včas oznámit (musí ale vyrozumět i ostatní aspiranty). Ve vyhlášení musí být podmínky soutěže (předmět závazku, lhůta pro podání návrhu, způsob podání návrhu, ...). Podmínky nelze měnit ani rušit (není-li to v podmínkách vyhrazeno). Odmítnout podmínky lze jen bylo-li to v podmínkách. SMLOUVA O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ SMLOUVY - musí mít PÍSEMNOU FORMU !!! - "zavazuje jednu nebo obě strany uzavřít ve stanovené době smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecně". Podstatnou částí smlouvy je PŘEDMĚT PLNĚNÍ, DOBA, kdy bude smlouva uzavřena. Kontraktační povinnost - povinnost uzavřít smlouvu, je VYNUTITELNÁ soudem nebo třetí osobou stanovenou ve smlouvě. - je zde promlčecí lhůta 1 rok ode dne, kdy byla strana vyzvána k uzavření smlouvy, tato lhůta může být sjednána i delší (ale menší než 4 roky) - povinnost uzavřít smlouvu nevznikne, nevyzve-li oprávněná
