České Budějovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce V Českých Budějovicích jsou zastoupeny základní umělecké školy, středních odborné školy či učiliště, gymnázia, vyšší odborné školy a vysoké školy - Jihočeská univerzita, Vysoká škola evropských a regionálních studií a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Ve městě sídlí šest ústavů Akademie věd České republiky: Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav systémové biologie a ekologie (bývalý Ústav ekologie krajiny), Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie. Přehled mateřských školek a základních škol k datu 09/2010 - 15 mateřských škol a 14 základních škol; jazykové školy. MŠ Č. Budějovice, Čéčova 40/1 MŠ Č. Budějovice, Dlouhá 35 MŠ Č. Budějovice, Emila Pittera 2 MŠ Č. Budějovice, Jana Opletala22 MŠ Č. Budějovice, Jizerská 4 MŠ Č. Budějovice, Karla Štěcha 5 MŠ Č. Budějovice, Neplachova 3 MŠ Č. Budějovice, Nerudova 53 MŠ Č. Budějovice, Papírenská 23 MŠ Č. Budějovice, Pražská 17
*)
MŠ Č. Budějovice,U Pramene 13/882 (Pohůrka)
MŠ Č. Budějovice, Špálova 7 MŠ Č. Budějovice, Větrná 24 MŠ Č. Budějovice, Vrchlického nábř. 1388 MŠ Č. Budějovice, Zeyerova 33 ZŠ J. Š. Baara Č. B., Jírovcova 9/a ZŠ Č. Budějovice, Dukelská 11
ZŠ Č. Budějovice, Grünwaldova 1
ZŠ Č. Budějovice, Kubatova 1 ZŠ Máj I, Č. Budějovice, M. Chlajna 21 ZŠ Máj II, Č. Budějovice, M. Chlajna 23 ZŠ Č. Budějovice, Matice školské 31 ZŠ a MŠ Č. Budějovice, Nerudova 9 ZŠ Č. Budějovice, O. Nedbala 30 ZŠ Č. Budějovice, L.Kuby 48 (Rožnov) ZŠ T.G.M. Č. Budějovice-Nové Vráto, Rudolfovská 143
ZŠ ČB, Pohůrecká 16 (Suché Vrbné) ZŠ a ZUŠ Č. Budějovice-Vltava, Bezdrevská 3 ZŠ Č. Budějovice, Mladé, Vl. Rady 1
Vazební věznice České Budějovice je spolu s krajským soudem umístěna v budově bývalého justičního paláce, vybudovaného v roce 1905. Celý stavební komplex, který se nachází v centru jihočeské metropole, prochází v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Ubytovací kapacita je 289 míst, z toho 117 pro obviněné ve vazbě a 172 pro odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody. Výkon vazby zajišťují jednak separované cely, jednak oddělení se zmírněným režimem. V Českých Budějovicích mají redakce všechna regionální média Jihočeského kraje a Český rozhlas České Budějovice. Nejvýznamnějšími novinami jsou Českobudějovický deník, nyní Českobudějovické listy. V Budějovicích má oblastní redakci Česká televize a působí zde několik malých soukromých televizních společností, poskytujících služby větším soukromým televizím. Sportoviště, sportovní haly, bazény, hřiště, dětská hřiště.
Sport - významné kluby: l SK Dynamo České Budějovice l HC Mountfield l TJ karate České Budějovice l Fight Club České Budějovice l Jihostroj České Budějovice l Slavia PF České Budějovice Společenský a kulturní život, divadla, muzea a galerie l výstaviště l multikino, kina ostatní l obchodní centra l galerie Nahoře, Solnice, Radniční síň, galerie Dvořák, galerie Pod kamennou žábou, l Muzeum koněspřežky, Muzeum keramiky, Jihočeské muzeum, Muzeum piva Budvar, Muzeum energetiky, Jihočeské motocyklové muzeum l Dům umění l Divadlo J. K. Tyla, Divadlo SUD, Jihočeské divadlo, Kabaret u Váňů, Malé divadlo l Budvar aréna
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: České Budějovice Počet částí obce: 7 Počet katastrálních území: 11 (Haklovy Dvory, České Vrbné, České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 4, České Budějovice 5, České Budějovice 6, České Budějovice 7, Třebotovice, Kaliště u Českých Budějovic) Výměra obce: 5560 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 93 620 Hustota obyvatel (31.12.2011): 1684 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 94 865 Hustota obyvatel (31.12.2009): 1706 obyv/km2 Typ: Statutární město Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltavy v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí. České Budějovice jsou statutární město se sedmi městskými částmi. K městu se v minulosti připojily některé okolní obce, které byly později administrativně sloučeny do stávajících sedmi částí. Z některých obcí zůstalo zachováno jen vlastní katastrální území. Město se v současnosti skládá z 11 katastrálních území. Dvě z nich, Kaliště a Třebotovice tvoří samostatnou enklávu. Na nich leží 7 místních částí. l České Budějovice 1 (k. ú. České Budějovice 1) - vnitřní město – městská památková rezervace l České Budějovice 2 (k. ú. České Budějovice 2, České Vrbné a Haklovy Dvory) - Čtyři Dvory, sídliště Šumava, sídliště Vltava, sídliště Máj l České Budějovice 3 (k. ú. České Budějovice 3) - Pražské předměstí, Kněžské Dvory, Nemanice l České Budějovice 4 (k. ú. České Budějovice 4) - Husova kolonie, Nové Vráto l České Budějovice 5 (k. ú. České Budějovice 5, Kaliště u Českých Budějovic, Třebotovice) - Suché Vrbné, Pohůrka l České Budějovice 6 (k. ú. České Budějovice 6) - Havlíčkova kolonie, Mladé, Nové Hodějovice l České Budějovice 7 (k. ú. České Budějovice 7) - Linecké předměstí, Rožnov Přidružené obce: České Vrbné – Čtyři Dvory – Haklovy Dvory – Kněžské Dvory – Mladé - Nemanice – Nové Hodějovice – Rožnov – Suché Vrbné V roce 1827 se České Budějovice staly výchozím bodem koněspřežné dráhy do Lince, první v Rakousku. Ta byla o 50 let později přebudována na standardní železniční trať o rozchodu 1435 mm. Jihozápadně od města v katastru obce Planá leží bývalé vojenské letiště Planá, u nějž se plánuje se civilní využití po výstavbě terminálu v nejbližších letech. Městem procházejí silnice I. třídy číslo 3, 20 a 34, II. třídy 156 a 157. Městská hromadná doprava vznikla v Budějovicích v roce 1909 zavedením tramvajové (k nádraží, první předváděcí jízda byla již 2. prosince 1908) a trolejbusové (ke hřbitovu) dopravy. První tramvajová trať byla označena P a vedla asi 3 kilometry od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. V roce 1910 byla přidána druhá označená L na předměstí Linecké. Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovalo, v roce 1950, ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku 1946, avšak provoz vydržel jen do roku 1971. Městská autobusová doprava v Českých Budějovicích byla postupně rozšiřována a v roce 1988 měly tratě cca 200 km. V roce 1991 byla síť trolejbusů znovu obnovena a přes finanční obtíže postupně rozšiřována. Trolejbusy v roce 2008 zajišťují dopravu na 6 denních a 3 nočních linkách o celkové délce 70,2 kilometru, autobusy na třinácti linkách o celkové délce 164,2 km a zajíždějí i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem. Významné podniky l Budějovický Budvar – pivovar
l l l l l l l l l l
Budějovický měšťanský pivovar – pivo Samson Duropack Bupak Obaly – vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů Gamex – výroba potravinářských obalů Jihočeské tiskárny – výroba etiket a papírových obalů Koh-i-noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb Madeta – mlékárny Motor Jikov - strojírenská výroba, tlaková slévárna, slévárna litiny, nástrojárna Robert Bosch – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily Slévárna České Budějovice
Osobnosti historické l Hirzo z Klingenbergu (†1275), významný dvořan Přemysla Otakara II., lokátor města l Vojtěch Jírovec (20. února 1763 – 19. března 1850 Vídeň), hudební skladatel l Jan Valerián Jirsík (19. června 1798 – 23. února 1883), biskup českobudějovický a zakladatel českobudějovického českého školství - Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka l Vojtěch Lanna (23. dubna 1805 Čtyři Dvory – 15. ledna 1866 Praha), průmyslník a podnikatel l sv. Jan Nepomuk Neumann (28. března 1811 – 5. ledna 1860), biskup philadelphský l Václav Klement Petr (16. ledna 1856 – 17. února 1901), kněz a řeholník, zakladatel řádu petrínů Osobnosti moderní l Norbert Frýd (21. dubna 1913 – 18. března 1976 v Praze), spisovatel l Vladimír Remek (* 26. září 1948), kosmonaut Největší turistické atrakce soustřeďuje městská památková rezervace v historickém centru (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Černá věž, katedrála svatého Mikuláše, atd.). Městské divadlo se nazývá Jihočeské divadlo České Budějovice. Vedle činohry má i operní, loutkoherecký a baletní soubor. Ve městě se nachází Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Jihočeské motocyklové muzeum, Budvar muzeum České Budějovice a Muzeum energetiky. Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství hotelů a penzionů; známý Grandhotel Zvon stojí přímo na náměstí. Severně od centra stojí Hotel Gomel, výšková stavba z r. 1982 pojmenovaná podle ruského názvu družebního běloruského městě Homel. V srpnu 2008 představil Jan Kaplický návrh koncertní síně. Jednalo by se o největší moderní stavbu ve městě.
Historie Středověk Město začalo vznikat v druhé polovině 13. století na pravém břehu Vltavy pod soutokem s Malší na pozemcích, které Přemysl Otakar II. získal od dvorského sudího Čéče. Formálně je na jeho příkaz v roce 1265 založil zvíkovský purkrabí a úspěšný lokátor Hirzo, který pro krále pracoval i na dalších místech v kraji. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento svůj účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které bylo přerušeno pouze v průběhu husitských válek, kdy je potlačil společný mocný nepřítel - husité. První velký nájezd ze strany Rožmberků zažilo město už v květnu roku 1277, k všeobecnému překvapení však navzdory nedokončeným hradbám odolalo. O dva roky později Záviš z Falkenštejna město vyplenil a pobořil, měšťané je však rychle obnovili. Nájezdy a krátkou nadvládou Rožmberků trpělo město ještě roku 1289, ale Václav II. již následující rok zjednal pořádek. Roku 1304 čelilo město útoku vojsk římského krále Albrechta Habsburského, přečkalo jej však bez úhony, okolí však lehlo popelem. V březnu 1318 oblehl město Petr I. z Rožmberka v rámci své vzpoury proti Janu Lucemburskému, ale neuspěl. Další kolo nepřátelství přišlo se vzpourami Rožmberků proti Václavu IV., kdy Budějovice představovaly jednu z nejvýznamnějších opor královské moci. Rožmberkové (Jindřich III. z Rožmberka) je opět několikrát neúspěšně obléhali. Během husitských válek stanuli Rožmberkové společně s Českými Budějovicemi na straně Zikmunda Lucemburského, což vedlo k tomu, že se obchod města přeorientoval spíše na rakouské
země. Válečné štěstí bylo vrtkavé a měnilo se velice rychle - tak třeba v červnu 1420 budějovičtí spolu s Rožmberky obléhali Tábor a v září a říjnu se měšťané třásli před vojskem Jana Žižky, který na svém tažení proti Rožmberkům prošel okolo města, aniž by však na ně zaútočil. Postupem času město začalo válkou trpět a upadat - občasné vojenské úspěchy nemohly vyvážit ztráty kupců na cestách, které ve válečných časech přestaly být bezpečné. I v následných letech po husitské revoluci město trpělo neuspořádanými poměry v zemi, navíc král Ladislav Pohrobek postoupil město doživotně Jindřichu IV. z Rožmberka, což se nesetkalo s pochopením. Za vlády Jiřího z Poděbrad zachovávaly Budějovice nejdříve neutralitu, pokud šlo o spory katolické a královské strany, aby v srpnu 1468 uznaly za svého krále Matyáše Korvína, který v nich umístil silnou posádku. Raný novověk Po ,z vojenského hlediska, relativně klidném 16. století, během kterého došlo k mimořádnému rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření), Budějovice opět čelily těžkým časům - v roce 1611 si v nich zřídili jednu ze svých základen Pasovští. V průběhu Českého stavovského povstání zůstaly Budějovice věrné Habsburkům. Díky tomu byly prakticky ihned obleženy vojskem vedeným Jindřichem Matyášem hrabětem z Thurnu. Ten však město nedokázal dobýt (vlastně to ani moc nezkoušel) a odtáhl od něj. V listopadu 1618 pak přitáhla k městu císařská vojska Karla Bonaventury Buquoye. Okolo města se poté rozpoutaly zuřivé boje, v nichž stavovská vojska zvítězila a přinutila císařské k ústupu do města nebo do Rakous. Město bylo opět obleženo. Zima 1618-1619 byla zlá pro obě strany, hůř ale strádaly Budějovice, v nichž vypukly epidemie, které si vyžádaly mnoho obětí jak mezi měšťany, tak v řadách císařských vojáků. Na jaře 1619 však dorazily Buquoyovy posily a situace začal spět k rychlému rozuzlení. 10. června 1619 porazil Buquoy silné stavovské vojsko v bitvě u Záblatí, což vedlo k urychlenému vyklizení jižních Čech ze strany stavovských jednotek. Budějovičtí využili příležitosti a přesvědčili Buqoye, že je třeba exemplárně potrestat vzbouřenecký Rudolfov, který Budějovicím značně konkuroval. Jelikož císařský velitel to původně za zas až tak nutné nepovažoval, byla mu v rámci diskuse na toto téma vyplacena nemalá částka ve zlatě, která ho následně zbavila všech pochybností, a Rudolfov byl prakticky srovnán se zemí. Po zbytek třicetileté války se městu boje vyhnuly, sloužilo však jako týlová základna a prostor pro formování jednotek. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V letech 1634-5 byly dokonce v Budějovicích umístěny české korunovační klenoty. V červenci 1641 vypukl ve městě požár, během něhož lehly popelem asi 2/3 města. Jižní Čechy se staly bojištěm za první (1740-1742) i druhé slezské války (1744-1745). Budějovice zažily okupaci vojsky bavorského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války se v okolí Budějovic rozpoutaly boje mezi rakouskou a pruskou armádou, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Moderní doba Další výrazný vzestup město zažilo na začátku 19. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z tehdejšího devítitisícového města se také díky železnici stalo významné centrum. Objevily se nové průmyslové podniky, městem začala jezdit elektrická tramvaj. Boje se Budějovicím od druhé slezské války vyhýbaly, nicméně stále se často stávaly týlovou základnou, takže útrap zcela ušetřeny nebyly, což se týkalo i první světové války. Převrat a ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů. Ve městě definitivně získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, tento stav trval až do obsazení města jednotkami Wehrmachtu (odpoledne 15. března 1939). Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu, budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost již 17. března. Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci. Přímých bojových akcí se Budějovice dočkaly na konci druhé světové války - v březnu 1945 se dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu 1945 německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Po válce došlo jako všude jinde k vyhnání německého obyvatelstva, což v případě Budějovic znamenalo odsun asi 7 500 lidí, což mohlo představovat přibližně 16 % obyvatelstva. V roce 1949 se České Budějovice staly hlavním městem nově zřízeného Jihočeského kraje (do roku 1990). V druhé polovině 20. století se ještě upevnilo jejich postavení významné křižovatky mnohých dopravních tahů a největšího města v kraji. Na severu a západě města vyrostla nová sídliště (Vltava, Čtyři Dvory). Od roku 1991 zde sídlí i Jihočeská univerzita, v srpnu 2002 jej zasáhly povodně přesahující hranici stoleté povodně.
V roce 2005 se České Budějovice staly opět metropolí Jihočeského kraje, a to poté, co byly kraje jako administrativní jednotka v Česku obnoveny. Pamětihodnosti l Piaristické náměstí, l Dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, l Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, l Černá věž, l Katedrála svatého Mikuláše l Budova České spořitelny (městská spořitelna) l Wortnerův dům l Masné krámy l Zbytky gotického opevnění s věžemi l Piaristická kolej l Městské divadlo l Městský dům kultury l Bývalý sirotčinec Karla Boromejského l Kostel sv. Rodiny l Kostel sv. Anny l Kapucínský klášter l Městský stadion se sokolovnou l Plovárna l Jiráskův jez l Koněspřežná dráha l Dlouhý most l Krátký most
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.)
1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Dehtářský potok; Dobrovodský potok; Malše, Vltava, Mlýnská stoka, Hodějovický potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ano Výpis vodních toků: Dobrovodský potok, Vltava, Malše, Mlýnská stoka, Hodějovický potok Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ano (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Akra, a.s.; Benzina a.s. ČSPHM Č.Budějovic; E.ON ČR a.s Vulkán; JČDZ a.s. Nové Vráto; JČP a.s., České Budějovice; Kovošrot a.s. Č.Budějovice; Lom Strážkovice; MOTOCO, a.s.; Motor Jikov, tlaková slévárna; Motor Jikov,skládka Suchomel; Sběrna České Budějovice; Suchomel; Suché, Vrbné; skládka C.Budejovice; skládka Ceske Budejovice; skládka Haklovy Dvory; Švábův Hrádek, České Budějovice – bývalá Dehtochema Odkaliště: ano 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ano NATURA 2000 - ptačí oblast: ano Výpis evropsky významných lokalit: Vrbenské rybníky, Výpis ptačích oblastí: Českobudějovické rybníky Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ano Výpis přírodních rezervací: Vrbenské rybníky Výpis přírodních památek: Kaliště; Vrbenská tůň Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano
Výpis památných stromů: Buk lesní červenolistý; Dub letní; Jinan dvoulaločný; Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: "Genofondová plocha" Pod Babou; Dlouhá louka; Hliníky - Suché Vrbné; Lesní louky JV od Kaliště; Liniový porost dřevin SSV od obce Haklovy Dvory; Liniový porost dřevin na SZ okraji obce Zavadilka; Liniový porost na levém břehu Malše u "Velkého jezu"; Louka na Hravbách; Louky a remízky u sídliště Máj; Louky u Škodovky; Lípy v lokalitě "Jezera" u Kaliště; Městský park "Na Sadech"; Olšina pod Pilmanovým rybníkem; Olšina u samot U olší; Park "Háječek" a "Krumlovské aleje"; Park u Staroměstského hřbitova; Park v Novém Vrátě u Kovošrotu; Porost na terase u Kněžských Dvorů; Porosty na Švábově hrádku; Porosty u Velkého Vávrovského rybníka; Rameno Vltavy a náhon s břehov.porosty u Suchomelu; Remízek pod hrází Starohaklovského rybníka,H.Dvory; Skupina dvou lip SSV od obce České Vrbné; Slepá ramena,břehové porosty a luh Malše u Špačků; Sokolský ostrov; Soliterní dub nad jezem SV od obce České Vrbné; Soliterní dub v lukách JZ od obce Haklovy Dvory; Soliterní dub v orné půdě JV od obce Haklovy Dvory; Soliterní dub v orné půdě SZ od obce Zavadilka; Stromovka; Světlíky - zářez bývalé železniční vlečky; U Hvízdala Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ano Název městské památkové rezervace: Městská památková rezervace České Budějovice Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ano Název vesnické památkové zóny: Vesnická památková zóna Rožnov Nemovité kulturní památky: ano (České Budějovice: měšťanské domy; solnice; městský dům – Nisslův dům; venkovská usedlost; divadlo; obchodní dům Brouk a Babka; biskupství; železniční stanice Hlavní nádraží; palác Včela; jiná církevně správní stavba; hotel Zvon; klášter kapucínský; Státní banka čsl.; radnice; společenský dům – dělnický dům U srdíčka; měšťanský dům Kreislův dům; sklad Nákladnický dům; spořitelna; měšťanský dům I.; měšťanský dům II.; rodinný dům; děkanství; zvonice Černá věž; měšťanský dům nárožní; jiná správní stavba – úřadovny společnos; masné krámy; činžovní dům Anny Kovaříkové; základní škola; měšťanský dům Wortnerův dům; vodní mlýn Přední; soubor nemovitostí; vila – JUDr. Františka Švece; kostel sv. Jana Nepomuckého; vila Františka Petráše; vodárenská věž; soubor nemovitostí Westenovy vily; vila Westenova; strážní domek; tužkárna Hardtmuth; vila Hardtmuthova; střední průmyslová škola strojnická; vila Lanezanova; pomník Jana Žižky z Trocnova; kostel Růžencové P. Marie; socha P. Marie Budějovické; společenský dům; silniční most ocelový; socha sv. Jana Nepomuckého; městské muzeum; Senovážné náměstí; sklad Nákladnický; hotel Malše; sloup se sochou P. Marie; měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce; měšťanský dům – banka, Samsonova kašna; kaple Smtelných úzkostí Páně; kostel sv. Mikuláše; sokolovna a hlavní tribuna; kostel Nejsvětějšího Srdce Páně; klášter sv. Dominika s kostelem Obětování P. Marie; pomník O. Mokrého – stéla; vila Egertova; městské opevnění – Rabenštejnská věž; Zátkova vila; škola – Dívčí lyceum spolku Ludmila; měšťanský dům Alžír; městský dům – Zelená ratolest; rozcestník; gymnázium; kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška; zájezdní hostinec u Slovanské Lípy; měšťanský dům U Anděla; činžovní dům; židovský hřbitov; škola – I. biskupské gymnázium; Husův Sbor církve československé husitské; kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele; boží muka, boží muka sloupková kamenná; Pilmanův dvůr_ České Vrbné: venkovské usedlosti; špýchar_ Čtyři Dvory: jiná výrobní stavba – Lannova loděnice_ Kněžské Dvory: hřbitov sv. Otýlie_ Nové Hodějovice: socha P. Marie_ Rožnov: venkovské usedlosti_ Suché Vrbné: výklenková kaplička_) Národní kulturní památky: ano Výpis národních kulturních památek:
Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 5560 ha Zemědělská půda celkem: 2398 2387 ha, což je 86.0% z celkové výměry obce Orná půda: 1484 1468 ha, což je 61.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 411 ha, což je 17.1% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 5 ha, což je 0.2% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 497 503 ha, což je 21.1% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 296 299 ha, což je 5.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 534 ha, což je 9.6% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 596 601ha, což je 10.7% z celkové výměry obce Ostatní plochy 1737 1740 ha, což je 31.2% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 0.457 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ano Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Vodní doprava: ano Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ano (Pozn: Třískové hospodářství a ČOV) 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 97243 Počet obyvatel (SLDB 2001): 97339, změna k roku 1991: nárůst 0.1% Počet obyvatel (2002): 95986 Počet obyvatel (2003): 95245 Počet obyvatel (2004): 94622 Počet obyvatel (2005): 94653 Počet obyvatel (2006): 94747 Počet obyvatel (2007): 95071, změna k roku 1991: pokles 2.2%, změna k roku 2001: pokles 2.3%, změna k roku 2006: nárůst 0.3% Počet obyvatel (31.12.2009): 94865, změna k roku 2007: pokles 0.2% Počet obyvatel (31.12.2011): 93620, změna k roku 2009: pokles 1.3% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.3% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 15.8% Děti do věku 14 let (2007): 13.0%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 17.7% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 13.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 13.3% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 15.2%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 14.6%
Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 31.12.2009): 16.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 1.226 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.6% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1.248 8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 36904 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 38713 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 7936 Počet trvale obydlených domů (SLBD 2001): 8778 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 2233 Bytová výstavba v roce 2011: 409 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 813 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.28 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 565.65 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 48.84, což je 8.6% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 1690 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 3381 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 5071 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 811.4 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 463,11 ha 433.70 ha, což je 53.5% odhadované potřeby ploch pro bydlení vzhledem k dlouhodobému poklesu obyvatelstva je ploch pro bydlení dle zjednodušené analýzy dostatek (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 2994 Intenzita individuální rekreace: 0.07 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 51 (Hotely: 19; Penziony: 24; Tur. ubyt.: 4; Ostatní: 4) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 6 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 6.0% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12. 2011: 6.0%
Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 1.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 12.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 399.51 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 55.35 ha, což je 13.9% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 650 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 1940 Kč/m2 Výpis silných stránek Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Kvalitní dopravní napojení (železnice) Existence městské hromadné dopravy Existence veškerých systémů technické infrastruktury Vysoká intenzita bytové výstavby Technická vybavenost (plynofikace, vodovod, kanalizace, teplofikace) Existence nadregionální, regionální a lokální občanské vybavenosti, odpovídající sídlu krajského typu (školství a sport, zdravotnictví apod.) Urbanistická koncepce města – lokátorské zásady a jejich rozvíjení Existence 2 letišť – v okolních obcích (Hosín, Planá) Obec leží na železničním koridoru s mezinárodním významem Kvalitní krajinné zázemí města Dlouhodobé centrum regionu Dostatečné rozpočtové prostředky Výpis slabých stránek Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění Nedostatek zastavitelných ploch pro bydlení (územní limitovanost daná rozlohou administrativního území) Nedostatečná technická úroveň dopravních tras, koridorů (silnice, železnice) Nevhodné dílčí zastavění území města území sídlištním typem zástavby Demograficky slabé venkovské zázemí Neexistence kvalitních dálkových dopravních tras Necelistvé administrativní území města – katastrální celky administrativního uspořádání (Třebotovice, Kaliště u Českých Budějovic) Nekoordinované a nekontrolované rozrůstání struktury do krajiny Výpis příležitostí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností městské památkové rezervace Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností vesnické památkové zóny Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností národní kulturní památky Rozvoj služeb zaměřených na seniory Vysoký turistický a rekreační potenciál Rozvoj investiční výstavby Posílení významu centra regionu připojením dalších okolních obcí Kvalitní krajinné zázemí s kulturní krajinou Vodní doprava Přestavba nevhodných částí města Rozvoj vybavenosti města a investice významných zahraničních řetězců do center vybavenosti – jako příležitost financování z cizích zdrojů (příliv investic) Investice zahraničních průmyslových firem Kvalitní urbanistické a architektonické řešení Vytváření hodnot v území
Výpis hrozeb Ohrožení zastavěného území záplavami Výskyt ekologických zátěží Vysoký relativní úbytek dětí Stárnutí populace Rozvoj vybavenosti města a investice významných zahraničních řetězců do center vybavenosti – jako hrozba architektonického a urbanistického klišé bez přinášení hodnot do území Investice zahraničních průmyslových firem Nekvalitní urbanistické a architektonické řešení (typová řešení potlačující charakter místa)
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 40% (2+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 75% (2+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1). Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 50% (2+6/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (1+1/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi dobrý (počet bodů: 2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 50% (4+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (1+2/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Velmi dobrá (počet bodů: 5). Hodnocení zůstává.
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sS1-ZQ - Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 sS2-ZQ - Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje sZUoZQ - Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Dopravní závady sS2xZE - Silnice II. třídy křižuje úrovňově železniční trať Hygienické závady sS1/ZU - Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území sS2-VZ - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje sS2/ZU - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Environmentální závady sS1xLK - Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor sS1xNK - Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor sS1xRK - Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor sS2xNK - Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry dopravními zUPXZUR45 - Střet koridoru silnice D57 se zastavit. pl. fcí bydlení zUPXZUR46 - Střet koridoru silnice D7/7b a plochy KP21 ze ZÚR se zastavit. pl. fcí smíš. obyt. zUPXZUR47 - Střet koridoru silnice D7/7a,b se zastavit. pl. fce výroby a skladování zUPXZUR48 - Střet koridoru silnice D7/7b se zastavit. pl. fce smíš. obyt. zUPXZUR49 - Střet koridoru železnice D3/4 se zastavit. pl. fce bydlení
zUPXZUR50 - Střet plochy KP22 ze ZÚR se zastavit. pl. fce smíš. obyt. zUPXZUR51 - Střet koridoru silnice D7/8 se zastavit. pl. fce smíš. obyt. zUPXZUR52 - Střet koridoru železnice D3/5 se zastavit. pl. fce bydlení, smíš. obyt., obč. vybavení zUPXZUR53 - Střet koridoru silnice D63/2 se zastavit. pl. fce bydlení, smíš. obyt., obč. vybavení zUPXZUR54 - Střet koridoru dálnice D1/6 se zastavit. pl. fce bydlení, obč. vybavení, smíš. obyt. Střety se záměry technické infrastruktury zUPXZUR56 - Střet koridoru Et1 ze ZÚR se zastavit. pl. fce bydlení, smíš. obyt. zUPXZUR69 - Střet koridoru Ee34 ze ZÚR se zastavit. pl. fce bydlení, smíš. obyt. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoE2 - Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky významné lokality NATURA 2000 nZUoLC - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZUoLE - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZUoNK - Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru nZUoPU - Návrh zastavitelného území zasahuje do poddolovaného území nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů nZUoZQ - Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 nZUoP2 - Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti NATURA 2000 Střety dopravních záměrů zS1-ZQ - Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100 zS1xRK - Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor zSD-ZQ - Záměr dálnice prochází záplavovým územím Q100 zZExRK - Záměr železniční tratě křižuje regionální biokoridor Střety záměrů ze ZÚR JčK s limity využití území – nadmístní: Prověřit střet zXZUR 20: Prověřit střet koridoru silniční dopravy D63/4 s vedením NBK169. Prověřit střet koridoru silniční dopravy D63/5 s NBK118. Koordinovat nadregionální a regionální ÚSES se stávající ÚPD. Prověřit koridory vedení technické infrastruktury se stávající ÚPD. Koordinovat záměry silniční a železniční dopravy a prověřit vodní cestu D75 D18/1 a přístav České Budějovice se stávající ÚPD. Prověřit rozsah ploch nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP21, KP 22, KP24, KP 25, KP35, prověřit rozsah ploch nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci SO 10, SO 11, SO 12, SO 14, prověřit rozsah ploch nadmístního významu pro sportovně rekreační funkci SR 11, SR 12. Střety záměrů s hodnotami v území k.ú. Kaliště: koordinace rozvojových ploch s ochranou regionu lidové architektury k.ú. Haklovy Dvory: koordinace střetu nadměrných rozvojových ploch s ochranou krajinného rázu a regionem lidové architektury k.ú. České Budějovice 3, 4: koordinace rozvoje záměrů ( KP22 ) se stávající významnou liniovou zelení
