1 Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk březen

Farní zpravodaj 2012 / 1 březen

Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk

Vážení farníci, velikonoční čas, který je před námi, přináší nejvyšší Naději na život věčný. Pán Ježíš velikou obětí usmiřuje každého z nás s Bohem, abychom nežili v temnotách lidské beznaděje. Toto poselství je pokladem naší víry. Chraňme si víru a usilujme o její prohlubování a předávání. S díky, že mohu vnímat snahu růst k Bohu P. Olda Kučera

ECCE HOMO – polychromovaná kamenná plastika sedícího Bolestného Krista v životní velikosti se nachází v kapličce Pod Suticí a je jednou z nejstarších památek města. Na podstavci je vytesán nápis Clemens Balous, letopočet A. 1714 (!) a dále, barvou psané nápisy Obnoveny r.1803 a Obnoveny 1886 (špatně čitelné). Na patě samotné plastiky lze spíše jen tušit ještě nápis Petr Musil,obnoveny 1899. Klíčem k identifikaci jména Clemens Balous by mohl být text Dr.Eduarda Alberta a P. Karla Chotovského: Paměti žamberské, sešit V., str. 271, kde se pod číslem domu 63. (XXIII, 23, 74/I) mimo jiné uvádí „… Grunt od Švédů spálený koupil r. 1645 Petr Jareš Farní zpravodaj - Žamberk -1-

a po jeho smrti 1669 Tobiáš Balous, pekař, jenž měl Annu, dceru Jana Kněžka, purkrabího, souseda svého, za ženu v prvním, a Kateřinu v druhém manželství, Tobiášovi a Kateřině narodil se r. 1679 syn Tobiáš, r. 1680 syn Klement, a když Tobiáš r. 1698 zemřel, dědil Klement, jenž r. 1704 za mistra pekařského přijat byl a za ženu měl Zuzanu Puňkovou. Jediný syn jeho František byl knězem řádu praemonstrátského. Klement zemřel r. 1720. O Klementovi v knihách gruntovních výslovně zaznamenáno, že vystavěl světnice veskrze kamené….“ Snímek H. Sklenková, text J. Schröffel PIETA Bohuslav Reynek V tmách zlatá křídla dne po Pátku sinají, krev, která tryskala, je napolo už suchá. Nástrojem přeostrým jsou přikázání Ducha po Těle vyryta na novém Sinaji. Syn zbodený se ztišil Matce na klíně, tkví v rukou prosebnice růženec ran rudý. Ke zdrojům pokoje jdou bolesti a bludy po krve klikaté a strmé pěšině. Do brány srdce jsou a ta se rozzela, plot žeber prohnul se, vchod povolil klíč kopí. Jdou bičů pěšinky a vedou spárů stopy v sad, který večer zalil kalich anděla. Spí slunce v posledním oblaku objetí, sní hrozen jediný na divotvorné révě, na prsou Matčiných po nových jeslí dřevě je skryt a podobá se těžké pečeti na bráně vyhnání, již ráj už přerůstá. Výhony v ústrety nám vyslal nedočkavě – zpod trnů v koruně na Ježíšově hlavě krev tryskla Eva nové v skráň a na ústa. MISIJNÍ KLUBKO A KLUBÍČKO V ŽAMBERKU Tvoříme společenství dětí od 6 do 15 let a chceme svou modlitbou, obětí, službou a tvořivostí pomáhat zmírňovat bídu v chudých zemích světa. Scházíme se jednou za 14 dní na faře v Žamberku. V adventu a postu vyrábíme dárečky, které pak nabízíme na misijním jarmarku. Tak získáváme penízky pro potřebné. Prožíváme společně církevní Farní zpravodaj - Žamberk

-2-

rok, zapojujeme se do bohoslužeb a pobožností, dozvídáme se zajímavé věci, hrajeme hry, soutěžíme. V prosinci jsme se těšili na roráty s adorací a snídaní na faře, kreslili jsme vánoční pohledy a šetřili na Jeden dárek navíc, vyráběli jsme vánoční dárečky. Nacvičovali jsme pásmo koled a četby z Písma „Putování za Ježíškem“, kterým jsme o Vánocích oslavili Ježíškovo narození. V lednu jsme pátrali po rozdílech mezi křesťanskými církvemi a modlili se za jejich jednotu. V únoru jsme prožili masopustní odpoledne plné her a úkolů. V březnu chystáme výrobky na postní jarmark a připravujeme křížovou cestu, při

které se zamyslíme nad těžkým životem dětí. V dubnu budeme péct štrůdly – zapojíme se do akce Papežského misijního díla dětí „Misijní štrůdlování“. Někteří z nás pojedou na Horské klubání do Špindlerova Mlýna, kde se sjedou děti z Misijních klubek z celé České Republiky. V květnu se těšíme na májové pobožnosti a na výlet na mariánské poutní místo. V červnu chceme pomoci s programem při Noci kostelů. Vymyslíme společnou cykloprojížďku a rozloučení se školním rokem. Zveme ostatní děti ze Žamberka, aby se k nám přidaly a naplnily tak motto Papežského misijního díla dětí: „Děti pomáhají dětem“. Za misijní klubko Marie Souradová -3-

Farní zpravodaj - Žamberk

ZE ŽIVOTA MISIJNÍHO KLUBKA VE SLATINĚ NAD ZDOBNICÍ A AKTUALITY PAPEŽSKÝCH MISIJNÍCH DĚL Konec roku 2011 patřil vánočním svátkům a oslavám narození Krista. Naše Misijní klubko připravilo misijní obětní průvod na „půlnoční“ v Písečné spolu s Misijním kroužkem z Písečné. Na 20 dětí přinášelo mezi jinými dary i Jeden dárek navíc (248,Kč), Misijní bonbónek (311,- Kč) a Vánoční dárek pro sirotky v Africe. Díky štědrosti dárců, mezi kterými byly maminky scházející se ve Slatině na modlitbách matek, paní Marie Halbrštátová z Písečné a další, se podařilo sesbírat na oblečení pro děti bez rodičů 3050,- Kč. Všem ještě jednou děkujeme, také za stálou pomoc v práci pro misie Marii Klížové a Monice Vychytilové. V lednu jsme s dětmi připravovali výrobky na Misijní jarmark na Pedagogickou konferenci v Hradci Králové a v únoru jsme vyráběli přáníčka a zdobili svíce pro chudé děti na Srí Lance. S obrázky nám pomáhaly také děti ze Základní školy ve Slatině nad Zdobnicí. Hodně času a modliteb jsme věnovali přípravám na slavnostní bohoslužbu s kardinálem Dominikem Dukou (viz níže + fotografie) a v dubnu se zúčastníme celostátního Misijního štrůdlování, které s pomocí slatinských maminek chystáme na duben. Tato akce proběhne v rámci aktivit „Týdny pro neziskový sektor“ a výtěžek půjde na záchranu dětí trpících hladem.

Obětní průvod při první mši svaté kardinála Duky zajistila Papežská misijní díla Při slavnostní bohoslužbě, kterou celebroval nově jmenovaný kardinál arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka OP dne 25. 2. 2012 v pražské katedrále, zástupci Papežských misij-ních děl vyjádřili svou radost a díky otci kardinálovi předáním obětních darů. Na přípravě a uskutečnění se podílela Misijní klubka z Letohra-du, Vamberka, Farní zpravodaj - Žamberk

-4-

Slatiny nad Zdob-nicí, Dolního Němčí a Strážnice. Kromě obětních darů chleba a vína přicházely v prů-vodu děti oblečené jako představitelé kontinentů, což symbolizovaly též barevné praporky a svíce, které děti nesly v rukou. Otci kardinálovi postupně předávaly symbolické předměty (rýži, ovečku, kukuřici, bubínek, chléb a hroznové víno), které charakterizovaly jednotlivé světadíly. Hlavním darem bylo velké perníkové srdce s citátem papeže Benedikta XVI.: „Misie jsou věcí lásky.“ Uvnitř zdobeného srdce byl ukrytý dlouhý perníkový růženec, který symbolizoval modlitby věřících za otce kardinála Dominika. Těmito dary vyjádřili zástupci PMD účast mnoha dětí i dospělých, kteří uposlechli výzvu papeže k misiím, a mají ve svých srdcích velkou touhu pomáhat všem potřebným na celém světě. Přítomnost Papežských misijních děl na své první oficiální bohoslužbě ocenil pan kardinál jako „viditelnou naději církve“. Chtěla bych všem malým misionářům a jejich rodičům poděkovat za všechno, co vložili do příprav na slavnostní bohoslužbu! Jejich radost a nasazení bylo krásným příkladem, jak můžeme vším, co děláme, přinášet lásku a porozumění a skrze zapojení se v papežských misiích rozdávat radostnou zprávu a být darem pro druhé... Papežská misijní díla nabízí pestrou škálu misijních materiálů. Mezi novinky patří např. kniha - Pygmejové Tvoji bratři, kniha Papuánská Velká noc, drobné hudební nástroje z misií a DVD Misijní štrůdlování. V případě zájmu o jakékoliv misijní materiály se na mě můžete obrátit - email: [email protected], telefon 731598992. Všem čtenářům Farního zpravodaje posílám za PMD a Misijní klubko ve Slatině nad Zdobnicí velikonoční pozdrav a přání krásného a požehnaného času Velikonoc! Ať je pro Vás plný radosti, pokoje a jistoty, že Zmrtvýchvstalý Pán je vždy a všude s námi! Bronislava Halbrštátová 2. DÍL VYPRÁVĚNÍ PANA BARONA PARISHE. Proč jste si vybrali Kanadu? Měli jste tam nějaké zázemí? Hodně lidí odjíždělo do států. Ale v USA se hodně odvádělo na vojnu, protože vedli válku s Koreou. Zkrátka jelo se do Kanady. Věděli jsme, že tam žije Coloredo Mansfeld z Opočna. Ten tam byl první a koupil si ovocnou farmu a od něho jsme věděli co a jak. V letech 1948-1949 bylo v Kanadě spoustu nezaměstnaných (vojáci přišli zpátky z vojny). A jak jste tam začínali Vy? Odvezli nás lodí. To zaplatilo IRO – organizace, která platila přejezdy. Z Brém jsme vyrazili 23.2. a dojeli jsme do Kanady v březnu. Cesta trvala skoro tři týdny. Bylo nás na lodi zhruba 1300-1400 lidí z toho 23 Čechů. Dorazili jsme do Kanady a šli jsme do kempu u Toronta, kde bylo všechno - zázemí, jídlo, postele…. Tam nám řekli, že jako Češi si můžeme sami najít místo kdekoliv, protože nejsme DP (Displaced Person), ale jsme Refugis. Kdo byli Displaced Person, ti museli pracovat minimálně jeden rok na nějaké farmě, která jim byla určena. -5-


Jaký je rozdíl? Displaced Person (Poláci, Lotyšci, Estonci) – člověk, který utekl před Rusy. Refugis - politický důvod My jsme neutekli před Rusy, ale před komunisty, před vlastními lidmi. Protože jsme byli ještě za komunistů v ČR. Potom jsme dostali kontakt na Čecha starousedlíka, pana Ing. Buzka. Ten se do Kanady přistěhoval po 1. svět. válce v roce 1921. Řekl nám, že nejlepší bude, vzít nejdříve nějakou podřadnou práci. Tam vás vezmou a potom se rozkoukáte a budete vidět. Tak jsem dělal na universitě v Torontu. Umýval a utíral jsem tam nádobí. Na oběd chodilo přes 3000 lidí. Ale byly velké myčky, tak to šlo. Moji dva bratři taky pracovali na universitě - zametali a myli podlahy. Studenti byli velmi milí a chovali se k nám slušně. Potom nám pan Ing. Buzek řekl, že v lesnictví by nám mohl spíš pomoct on a ještě jeden Čech, který se do Kanady v roce 1921 také vystěhoval a dostudoval tam. Má větší konexe. Seznámil jsem se s ním a on řekl: „ přijďte v 5h.“ Tak jsem přišel, sedl si a on si dodělal nějakou práci. Pak na mě kouknul:„ Řekněte mi Vaše jméno, odkud jste a tak“. Tak jsem se představil: „Jan Parish ze Žamberka.“ On se na mě podíval a řekl: „No snad néé syn Charliho?“ Znal mého otce. Našel mi místo v Severním Quebecku, v lese. Tak jsem tam jel vlakem. Pořád jsem jel a jel, samé stromy a jezera…. Už jsem si říkal kam to jedu. Konečně jsem dojel na nádraží. No nádraží… Byla to zastávka v lese. A tam na mě čekali. Měli velký kemp, který patřil firmě E.B.EDDY. Byla to firma, která vyráběla papír, sirky atd. dole u Ottawy. Všechny stromy, které v zimě pokáceli, dávali na zmrzlou řeku a pak když přišlo tání, tak s vodou to všechno sjelo dolů až do fabriky. Což bylo asi 600 km daleko. Bydlel jsem tam, ale říkal si, že tam nezůstanu. Potkal jsem tam dva geology, kteří prováděli geologické mapování. Mluvil jsem s nimi a říkal si, že by se mi to taky líbilo. Tak jsem se přeškolil. V Torontě jsem si udělal večerní kurz a přes den jsem pracoval ve fabrice. Mezitím přijel otec z Anglie do Kanady v roce 1952 a koupil ovocnou farmu. Měl farmu 10 min pěšky od Collorada. Byl to takový pruh kolem jezera Ontario. Postupně se tam vytvořila celá kolonie Evropanů. Jedno léto jsem tam pomáhal a pak jsem jel pracovat jako geofyzik. V roce 1954 jsem dostal místo u Chibougamau v Severním Quebecku. Dělali jsme průzkum a hledali měď, nikl, zlato atd. To se mi líbilo, neseděl jsem v kanceláři, ale byl jsem venku a to bylo pěkné. No a to jsem potom dělal 35 let. V Torontu jsem také potkal svoji budoucí manželku, která pocházela ze Skotska a oženil jsem se. Koupili jsme v roce 1961 dům a měli jsme dva syny. Co Vás překvapilo, když jste se vrátil? Poprvé jsem se vrátil v roce 1985. To jsem byl přes noc v Hradci a druhý den jsem jel do Žamberka. Tady jsem se prošel parkem a na stará známá místa a potom jsem jel k našemu lesnímu v Zaječinách, u kterého jsem přespal. Příští den jsem jel na hřbitov a pak navštívil přítele Zdeňka Jašku a Jendu Fiedlera. Potom jsem jel zpátky. To jsem tady byl poprvé. Byl jsem překvapen, když jsem přejel hranice. Domy a zahrádky byly zpustlé. V Německu bylo všechno rozbité, takže se vše postavilo nové. Ale v ČSR to bylo zpustlé a neopravené. Potom jsem se vrátil na jaře 1990. Farní zpravodaj - Žamberk

-6-

Jsou tady jiní lidé než v Kanadě? Je tady jiná mentalita? Ano, je tady jiná mentalita. V Kanadě co bylo Vaše, bylo Vaše. Ale v ČR je spousta pravidel a zákonů, předpisy i v rámci vlastního pozemku. Hlavně administrativa je zde hodně složitá a komplikuje podnikání. Na všechno potřebujete nějaké povolení. Syn to cítil o dost víc než já. Když jsme přišli, tak neuměl ani česky, ale naučil se, protože byl stále mezi zaměstnanci a ti zase neuměli anglicky. V Kanadě jsme s dětmi nemluvili česky. Češtinu jsem používal jen při setkání rodáků v Kanadě. Teď už zapomínám angličtinu. Podporujete církev, také přispíváte na církevní stavby. Poznal jste osobně naše církevní představitele? Asi v roce 1992 jsem se setkal na biskupství v Hradci Králové s panem biskupem Otčenáškem. Velmi srdečně mě přivítal. Byl velice přívětivý a asi po hodině příjemného povídání mi řekl, že odjíždí do České Rybné, kde se koná vzpomínková slavnost na děti T. G. Masaryka, Alici a Herberta. Navrhl mi, abych jel s ním. Svoje auto poslal napřed. Nastoupil do mého a celou cestu jsme strávili milým povídáním. O nějaký rok později jsem na biskupství poznal také pana biskupa Dominika Duku (nyní kardinála). To už byl otec Otčenášek arcibiskupem. Pan arcibiskup Otčenášek zemřel a Otec Dominik zůstal dodnes nejen mým duchovním, ale také osobním přítelem. Můžeme děkovat Pánu Bohu, že jsme měli v naší diecézi dva tak milé a přívětivé biskupy: Otce Karla a Otce Dominika. Doufám, že pan biskup Jan bude pokračovat v jejich duchu. Co je pro Vás důležité teď? Koníčky, práce…. Moje vnoučata. S těmi chodíme na procházky po lese odpoledne každý den. To mám rád. Rozhlížím se po okolí … Pane barone, děkuji za rozhovor. Děkuji za trpělivost i čas, který jste mi věnoval. Přeji Vám pevné zdraví, spokojenost a radost ze života svého i ze života Vašich nejbližších. PS: Tohoto rozhovoru jsem se dost obávala, vědoma si svého obyčejného života a žádných zkušeností. Ale každé setkání s panem baronem Parishem, bylo pro mě vždy nezapomenutelným zážitkem. S každou minutou se zvyšovala moje úcta a obdiv k němu. Byl nejen stále milý, přívětivý a trpělivý, ale také moudrý a skromný. Není šlechtic jen svým titulem, ale hlavně svým srdcem. Eva Šípková PŘÍLOHA PRO DĚTI – SVATÝ TÝDEN Obrázky (viz strana 8 a 9) rozstřihneme na 4 pruhy a slepíme tak, aby jednotlivé části na sebe navazovaly (tzn. Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční vigilie, Neděle Zmrtvýchvstání Páně). Nakonec přehýbáme a vznikne nám leporelo.

-7-



-8-

-9-


BLAHOPŘÁNÍ Vážený pane vikáři, nedávno jste si připomněl výročí Vašeho narození. My, členové redakční rady Farního zpravodaje, Vám symbolicky věnujeme krásnou jarní květinu a přejeme mnoho dobrých a obětavých farníků a čestných lidí ve Vašem okolí. Ať Vám Bůh dá požehnání, zdraví a sílu, pro Vaše obtížné povolání! Jaroslav, Maruška a Roman

POSEZENÍ NA FAŘE. Většina z nás jistě ví, že na konci ledna O. Oldřicha potkalo krásné, kulaté výročí, které nemohlo zůstat bez povšimnutí. Na společnou gratulaci v kostele navázalo další neděli slavnostní posezení a tak jsme se mohli v nedělním mrazivém odpoledni

vtěsnat do příjemně vytopených farních prostor, abychom mohli být zase chvíli spolu a O. Oldřichovi pomohli to stárnutí statečně nést. A že jsme se snažili! Královskou korunou a pláštěm obdarovaný O. Oldřich usedl do slavnostního křesla a nestačil se divit, co všechno jde, když se chce. Farní zpravodaj - Žamberk

- 10 -

Veršované přání Míši mu připomnělo, co všechno za dobu zdejší pastorace vykonal, Evin narozeninový dort ve tvaru volejbalového hřiště, (i s konkrétními marcipánovými hráči!), jemně naznačil, že známé rčení – sportem ke zdraví – někdy neplatí ani na faře a osobnostní test odhalil, co všechno nám o O. Oldřichovi bylo dosud utajeno. Škoda, že mnohým zůstane utajeno navždy. Nechyběl ani kytarový hudební dárek Vény Rendla. A všude plno napečených sladkostí, slaností i jiných maličkostí. A pak to přišlo. Nenápadné nakouknutí p. Václava Jedličky a rázem se farou a přilehlým Žamberkem rozezněly dechové nástroje. V ten moment se počet přítomných gratulantů dle fotografických dokumentů zvýšil na neuvěřitelných 67 lidí ve dvou místnostech! Kdoví, jestli tohle naše fara v minulosti zažila. I když v některých momentech decibely spolehlivě vítězily a museli jsme používat znakovou řeč, musíme přiznat, že p. Jedličkovi a spol. se nečekaná gratulace povedla. Nedělní odpoledne uteklo jako voda, navázala se nová přátelství, hosté se začali pomalu vytrácet. Zůstal dobrý pocit, že farní společenství je zas o krůček dál. O. Oldřichovi děkujeme za laskavé přijetí, vstřícnost a trpělivost, všem zúčastněným za to, že přišli „pobejt“ s oslavencem a spolu navzájem a nejvíc pak Pánu Bohu za to, že obdařil nápadem Míšu, která to všechno rozpoutala. A že chrámový sbor ničím nepřispěl? Omyl! Na místě jsme doladili a pogratulovali Pijáckou písní, která nás povzbuzuje: “… k stolu spolu sedejme, nápoj bílý zkoumejme, kdy se zase sejdeme, v rukou maje džbány?“ Už se těšíme, že si to budeme moci brzo zopakovat v nové společenské místnosti! Tento den nás přesvědčil, že ji skutečně potřebujeme! Marie Jägerová Ani děti na narozeniny našeho pana faráře nezapomněly. Při dětské mši na Rozálce mu předaly síť s rybkami jako symbol toho, že on sám byl kdysi vyslán do světa jako rybář lidí. - 11 -


DIECÉZKO 2012 "Radujte se v Pánu, opakuji, radujte se!" (Flp 4,4) Tak zní motto letošního diecézního setkání, které probíhá jako každý rok před Květnou nedělí a to souběžně po celém světě! A proto nás náš biskup J. E. Mons. Jan Vokál zve ke společnému setkání, které začne v sobotu 31. března v 9:00 ve filharmonii (Eliščino nábřeží) v Hradci Králové. Můžeme se těšit na katecheze, svědectví, zajímavé workshopy, a hlavně na spoustu skvělých lidí! Vše vyvrcholí v 15 hodin mší svatou v katedrále sv. Ducha, kde bude příležitost k adoraci, svátosti smíření a rozjímání křížové cesty. Zváni jsou všichni od 14 let. K ZAMYŠLENÍ: Kamamuldský poutník Pietro se toužil ztotožnit se Synem Božím. Tázal se mnichů, církevních představených, učenců, co má dělat, aby tak jednal. Jedni odpovídali: pečlivě čti Písmo svaté, druzí radili: dbej přesně pokynů Desatera, další doporučovali: utužuj se v přísných postech. Pietro všemi cestami prošel. Avšak ke Kristu se více nepřiblížil. Jednoho večera jej ze spánku vytrhl anděl Páně a pravil: "Pietro, vstávej. Ukážu ti, kde je napsáno vše." Nebeský posel přenesl udiveného Pietra do blízkého městečka, postavil ho na náměstí a ukázal na veliký kříž. "Vidíš, tady je ten nejdůležitější zápis. Přečti si ho." Pietro, ať se snažil sebevíce, žádný nápis na kříži neviděl. Anděl zpozoroval jeho rozpaky a povzbudil ho: "Přistup blíže. Vylez nahoru." Pietrovi se však taková klukovina nezamlouvala, přesto však poslechl. Přelezl ozdobnou mříž, vyhoupl se na podstavec a stanul tváří v tvář životně velikému korpusu. Přitom se kříže pevně přidržoval, aby nespadl. Ale nenalezl ani písmenko. Natlačen na chladivý kov počal být rozmrzelý. Náhle pochopil. Hbitě seskočil a s radostí běžel k andělovi. "Nalezl jsi?", optal se šibalsky nebešťan. "Ano," volal Pietro: "Kdo objímá Ukřižovaného, nepotřebuje znát odpovědi." Anděl se jemně pousmál a pravil: "Vidíš, to jsi řekl hezky. Nejsi daleko od svého Pána... Ale domů už půjdeš po svých, viď." O MANŽELSTVÍ S ÚSMĚVEM: Nebýt manželství, muži a ženy by se museli hádat s úplně cizími lidmi. Manželství se hodně podobá armádě: kdekdo si stěžuje, ale to byste koukali, kolik lidí se hlásí znovu. Adamovi a Evě to spolu moc dobře klapalo, dokud si nezačali dělat starosti s tím, co si vzít na sebe. Nepromluvil jsem na svou tchýni osmnáct měsíců - nerad někomu skáču do řeči. Mnohem víc mužů by uteklo z domova, jen kdyby si uměli zabalit kufr. Tři výše uvedené články sestavila a úryvky z knih Postní aleluja od Pavla Plíška a O manželství s úsměvem od Bruce Lanskyho vybrala Šárka Kladivová


- 12 -

BŘEZEN – MĚSÍC KNIHY Již brzy bude uvedena do provozu farní knihovna v Žamberku. K zapůjčení nabídneme přes 2000 svazků, seřazených do 25 oborů pro všechny věkové kategorie. Knihovna bude určena také každému, kdo má zájem se vzdělávat a orientovat v duchovní oblasti. Naleznete zde publikace vydávané Karmelitánským nakladatelstvím, na psychologii a pedagogiku se zaměřuje nakladatelství Portál. Máme zde knihy dějepisné, zeměpisné, encyklopedie, slovníky. Samozřejmostí jsou různá vydání Písma Svatého, duchovní literatura, publikace věnované osobám Panny Marie a Ježíše Krista. Pro děti a mládež zde máme dobrodružné knihy, pohádky, skautské příručky, různé hry a testy. V seznamu nechybí ani povídky a romány, humor a poezie. Z široké nabídky si vyberete, i pokud vás zajímají životopisy svatých nebo jiných osobností. Do budoucna máme v plánu rozšířit knihovní fond o nové publikace. Prostředky na zakoupení získáme prodejem duplikátů. V dubnu proběhne na faře burza, kde si za levný peníz můžete některé knihy zakoupit. Seznam publikací určených k zapůjčení bude vyvěšen na webových stránkách farnosti. Hledáme dobrovolníky, kteří by pomohli zajistit provoz farní knihovny. Kdo chce nabídnout své služby pro farnost tímto způsobem, prosím, kontaktujte mě nebo pana faráře Oldřicha. Marie Souradová Nabízím myšlenky našeho již zesnulého kardinála Špidlíka o četbě knih: „Jako všechno ostatní je uměním i správná četba. Právě dnes vidíme na každém kroku, jak málo lidí dovede číst s opravdovým užitkem. Vychovatelé dobře vědí, že není ani tak důležité mnoho přečíst, jako umět přečtené strávit. Pokud jde o četbu duchovních knih, najdeme řadu dobrých rad u církevních otců. Na prvním místě varují před zvědavostí po novinkách. Tato snaha je dobrá při studiu, ale ani tam se vždy neosvědčuje. Duchovní četba má být podle sv. Augustina jako jídlo, ale s povzdechem dodává: „Je mnoho těch, co jenom čtou, a přece vstávají od stolu lační.“ Chytají se totiž jen těch myšlenek, které je zaujaly svou novostí, ale nezastaví se u toho, co právě potřebují. Rodriguez se takovým čtenářům posmívá, že se podobají lidem, kteří by chtěli jíst jenom to, co nikdy předtím nejedli. Mohli by umřít hladem před plným stolem. Svatý Řehoř Veliký napomíná jednoho cařihradského lékaře, který byl velmi aktivní, sehnal i značnou částku peněz na vykoupení mnoha otroků z otroctví, ale u knihy posedět nedovedl, jen listoval jejími stránkami. Nač je taková četba? Svatý Řehoř upozorňuje, že nad jednou stránkou dlouho posedí ten, kdo ví, že z přečteného bude skládat počet. „Čti jednou,“ píše sv. Efrém, „čti podruhé, potřetí, opakuj si to, jenom tak zachytíš smysl toho, co je tam psané.“ Svatý Efrém také ví, jak děravá je lidská paměť – nestačí pochopit, nestačí si ani umínit, že si člověk přečtené zapamatuje. Proto je potřeba si občas i něco poznamenat. „Když čteš, buď jako včelka, která si sedá na květy a vždycky si odnese trochu medu.“ Staroruské výpisky z knih se skutečně jmenovaly „včely“. To ovšem předpokládá, že si zvolíme četbu opravdu hodnotnou. Život je příliš krátký na to, abychom četli jen dobré knihy. Musíme si najít ty nejlepší, tedy především ty, z nichž čerpáme Boží moudrost. Tomáš Špidlík: Slyšet Boha v ranním vánku - 13 -


MUZIKÁL ŽIVÉ PAŠIJE V KNAPOVCI Zveme Vás na Květnou neděli 1. dubna 2012 v 15.00 hod. do knapoveckého kostela na muzikálové představení o utrpení a smrti Ježíše Krista. Pašijové hry byly inspirací pro zajímavý projekt Živé pašije, který vznikl v roce 2010 v Litomyšli. V projektu účinkuje téměř šedesát mladých zpěváků, herců, sólistů, tanečnic a muzikantů (rocková kapela, smyčcový sextet, žesťové trio). Po představení zveme na občerstvení v duchu lidových tradic a českých Velikonoc. Akce je podporována městem Ústí nad Orlicí. Jana Staňková, Knapovec 122 P.Vladislav Brokeš, děkan ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY KONANÉ DNE 3.2.2012 Přítomni: O. Oldřich, J. Kladivo, A. Bříza, M. Faltus, T. Ježdík, L. Jedlinský, V. Matyáš, M. Jägerová Omluveni: P. Tůma, A. Dostálková, M. Halbrštátová Neomluveni: P. Zářecký V úvodu O. Oldřich vyjádřil poděkování za akce a činnosti, které proběhly v uplynulém roce a popřál Boží požehnání a ochranu v novém roce. Patří dík všem, kteří se podle svých sil a možností na chodu farnosti podíleli, ji podporovali a tak pomáhali zároveň i vytvářet farní společenství. Poděkoval za přípravu a průběh adventní i vánoční doby a s tím spojené liturgie i hudební doprovody. Dále kostelníkům, ministrantům, akolytům, lektorům, nástěnkářům, za výuku náboženství, úklidy kostelů, fary a prostorů kolem kostelů. Za práci s dětmi a mládeží, za probíhající setkávání jednotlivých skupinek. Mile překvapila účast na II. Křesťanském Silvestru na faře, poděkování organizátorům a také všem, kdo se podílí na vzniku Farního zpravodaje. V uplynulém období nebyly žádné písemné připomínky či náměty /možno odevzdat v kostele do krabičky k tomu určené nebo na e-mail: [email protected] /. Žamberk - v letošním roce pokračují pravidelné dětské mše sv. na Rozálce a setkávání nad Katechismem katolické církve. V plánu je postní duchovní obnova. Cestovní kancelář Kalousek ukončila nájem ve farních prostorách, byla uzavřena další smlouva s cestovní kanceláří. V letošním roce může začít půjčování knih z farní knihovny, dík patří těm, kdo se o to zasloužili. V současné době se zpracovává projekt na vybudování velké společenské místnosti v půdních prostorách nad papírnictvím. Kaple Panny Marie Bolestné – je nutné opravit vstup do kaple, zatím nedošlo k dohodě s památkáři o vzhledu dveří. Některé činnosti zůstávají převážně nedokončené z minulého roku – nátěr fasády kostela, pokračování na restauraci interiéru /co je v souč. době za lešením/, prostor kolem ohradní zdi a před kostelem /parková úprava/. Upravit prostor v boční kapli Panny Marie a u zpovědnice. Zůstává v plánu úprava presbytáře. Farní zpravodaj - Žamberk

- 14 -

Počítá se s dokončením opravy oltáře 14 pomocníků. Řeší se opakovaně problémy s kotlem na topení na faře. Jsou dokončené přístřešky na dřevo a dřevo uložené. Se zavedením vybírání nedělních sbírek po lavicích budou tzv. velké sbírky součástí těchto sbírek. Písečná - je třeba dodělat věžičku a vodu, opravit střechu /příspěvek z Pardubického kraje/ a fasádu po přenesených náhrobcích. Uvolněné prostory na faře je možné nabídnout zájemcům k obývání. Slatina nad Zdobnicí – pokračuje oprava oltáře, práce je zhruba v polovině, bude v celkové hodnotě asi 2,5 mil. Kč. Probíhá od července r. 2008 díky finančním prostředkům získaných od ministerstva kultury a díky darům farníků a občanů Slatiny n.Zd. Prostředky je možné zaslat na účet č. 1321405329/0800 variab. symbol 777. Děkujeme za pochopení a štědrost. Bližší informace je možné získat na http://www.slatinanz.cz/oprava-oltare/ Ve druhé polovině roku je možné uvažovat o částečném pronajmutí fary k bydlení. Líšnice – podle výše poskytnutých prostředků z Pardubického kraje proběhne oprava varhan, z dalších prací je třeba provést drobné úpravy oltářů a obrazů – vyčistit. Poděkování za vyčištění zvonku a ciboria.

2011 Žamberk, Líšnice, Písečná, Helvíkovice Slatina n. Zd.

křty 32 2

sňatky 2 1

poutní slavnosti 28.9. 2.9. 17.6. 5.8. 29.7. 19.8. 23.4. 15.8. 14.7.

2012 Žamberk sv. Václav Žamberk sv. Rozálie Helvíkovice Slatina nad Zdobnicí Líšnice Písečná Kaple sv.Vojtěcha Zámecká kaple Nanebevzetí P.M. Kaple Pod Suticí Oldřich Kučera Předseda farní rady

pohřby 31 6 posvícení 21.10. 14.10. 21.10. 21.10. 30.9.

Marie Jägerová sekretářka pastorační rady

- 15 -


POŘAD BOHOSLUŽEB O VELIKONOCÍCH 2012

Žamberk

Písečná

Slatina nad Zdobnicí

Čtvrtek 5.4.

Zelený čtvrtek

19:00

16:15

17:45

Pátek 6.4.

Velký pátek

18:30

15:00

16:30

Sobota 7.4.

Bílá sobota

20:00

Nedělě 8.4.

Boží hod velikonoční

9:15

Pondělí 9.4.

Pondělí velikonoční

8:30

Líšnice

17:30 11:15

7:30 7:30

Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění! Vyprošuje P. Oldřich Kučera KALENDÁŘ AKCÍ:

Pravidelné akce Název

Dny konání

Začátek

Nejbližší termín

Náboženství

středa - každý týden

13:00 - 14:30

Modlitby matek

pondělí - 1x za 2 týdny

v 9:00 v Písečné

26.3.

Misijní klubíčko a klubko

pátek - 1x za 2 týdny

od 17:00

30.3.

Mše svatá pro děti

první týden v měsíci

v 18:00 na Rozálce

Katechismus pro dospělé

pondělí - 1x za 2 týdny

po večerní mši svaté

28.3., 4.4.

2.4. 2.4., 16.4.

Plánované akce Název

Termín

Místo

Diecézní setkání mládeže

sobota 31.3. od 9:00

filharmonie v Hradci Králové

Muzikál Živé pašije

neděle 1.4. v 15:00

kostel v Knapovci

Misijní štrůdlování

týden 9.-14.4.

fara v Žamberku

Sbírka šatstva

sobota 28.4. dopoledne

kaple P. M. Bolestné

Diecézní setkání dětí

sobota 19.5.

Hradec Králové

Svatodušní vaječina

neděle 27.5.

Slatina nad Zdobnicí

Noc kostelů

pátek 1.6.

chrám sv. Václava v Žamberku

Děkujeme všem, kdo napsali své příspěvky do tohoto čísla Farního zpravodaje. Těší nás, že máte zájem o zkvalitnění našeho občasníku. Další písemné příspěvky můžete osobně předat někomu z redakční rady nebo posílat e-mailem na níže uvedenou adresu. Další číslo vyjde v červnu. Farní zpravodaj - Žamberk

- 16 -

Žádáme Vás – přispěvatele, kteří posíláte příspěvky emailem, abyste texty formátovali málo. Text psaný velkými písmeny, odstavce či odrážení textu mezerníkem … zbytečně přidělává práci při zpracování. Technické náklady na výtisk Farního zpravodaje činí 5 Kč. Dobrovolné příspěvky na jejich úhradu můžete vhazovat do kasiček k tomu určených přímo v kostele. Rádi uvítáme ochotné ruce, které pomohou při grafickém a technickém zpracování – tvorba či vyhledání jednoduchých klipartů, přepis a úprava textu. Zájemci ozvěte se Romanu Moskvovi, případně napište na email zpravodaje – viz níže. Členové redakční rady Farního zpravodaje jsou: P. Oldřich Kučera, Roman Moskva, Jaroslav Schröffel a Marie Souradová. Technické zpracování: Václav Ježdík a Roman Moskva. Zpravodaj byl vydán díky dobrovolným příspěvkům aktivních farníků. Svoje připomínky a příspěvky můžete zasílat na email: [email protected]; www.farnostzamberk.cz

- 17 -


1 Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk březen

Recommend Documents