OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZÁKLADNÍ ÚDAJE SOUČASNÝ STAV NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV HISTORIE ÚSES GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ 7.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ ALEJ PODÉL SÁZAVY 7.2. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ALEJ PODÉL SÁZAVY 7.3. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ ALEJ K HŘBITOVU 7.4. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ALEJ K HŘBITOVU 7.5. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ PARK Dr. BÍZKA A U SV. MARTINA 7.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - PARK Dr.BÍZKA A U SV. MARTINA 7.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ULICE UHLÍŘSKOJANOVICKÁ 7.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ULICE UHLÍŘSKOJANOVICKÁ 7.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ULICE PRAŽSKÁ 7.10. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ULICE PRAŽSKÁ 7.11. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ZAHRADA U OBECNÍHO ÚŘADU A POLIKLINIKY 7.12. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - ZAHRADA U OBECNÍHO ÚŘADU A POLIKLINIKY 7.13. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ ULICE KLÁŠTERNÍ 7.14. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - ULICE KLÁŠTERNÍ 7.15. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ – ULICE NA KŘEMELCE 7.16. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - ULICE NA KŘEMELCE 7.17. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ULICE POZNAŇSKÁ 7.18. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - ULICE POZNAŇSKÁ 7.19. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ – DOJETŘICE 7.20. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – DOJETŘICE
SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ – BĚLOKOZLY 7.22. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – BĚLOKOZLY 7.23. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - ČEŘENICE 7.24. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – ČEŘENICE 8. ROZPOČET 8.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET 8.2. SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN ZÁSAHU 8.3. SEZNAM DŘEVIN URČENÝCH K ODSTRANĚNÍ S KALKULACÍ CEN 8.4. SEZNAM ROSTLINNÉHO MATERIÁLU S KALKULACÍ NÁKLAD 8.5. OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU 9. PŘÍLOHY 9.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB A OŠETŘENÍ DŘEVIN 9.2. SPECIFIKACE VÝSADEB 9.3. ÚDRŽBA 9.4. FOTODOKUMENTACE 9.5. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 9.5.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB 9.5.2. TECHNOLOGIE ŘEZU 7.21.
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce:
REVITALIZACE ZELENĚ VE MĚSTĚ SÁZAVA
Zadavatel: MĚSTO SÁZAVA Školská 194 285 06 Sázava Seznam parcelních čísel: k.ú. Sázava: 322/1, 2/1, 478, 1488/59, 1826/1,1363, 1820/1, 1818/1, 1817, 1821, 1835/1, 1437/1, 11/1 k.ú. Černé Budy: 65,64, 63, 310, 309, 303, 302, 298, 842/1, 694/1, 16/1, 17/1, 621, 850, 849/1, 513/1, 840, 863/1 k.ú. Dojetřice - 5/1, 457, 401 k.ú. Bělokozly: 81/3, 650/1 k.ú.: Čeřenice: PK 1119 Projektant: Ing. Lukáš Kaprál Prokopova 1590 25801 Vlašim Tel.: 725 708 184, e-mail:
[email protected]
2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tento projekt řeší zeleň na obecních pozemcích ve městě Sázava. Přírodní podmínky: nadmořská výška průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek klimatická oblast Okrsek vegetační typ zemědělský výrobní typ
3.
282-512 m.n.m. 7°C 650 mm mírně teplá mírně teplý, mírně vlhký se studenou zimou bukový bramborářský
SOUČASNÝ STAV
Současný stav je zachycen v grafické části a obsahuje: Hlavní keřové skupiny Hlavní dřeviny Travnaté plochy Dřeviny určené k odstranění Návrh na ošetření dřevin 4. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV Alej podél Sázavy: Po posouzení zdravotního stavu všech dřevin budou odstraněni dva poškození jedinci. U ostatních jedinců bude proveden bezpečnostní řez doplněný u některých jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. V přední části bude provedena výsadba půdokryvných dřevin. Alej ke hřbitovu Po posouzení zdravotního stavu bude několik jedinců odstraněno, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez popřípadě redukce koruny a instalace volné bezpečnostní vazby. Odstraněni jedinci budou nahrazeni novou výsadbou. Park Dr. Bízka Dominantním prvkem parku je oboustranná alej tvořená z lip srdčitých pravidelně seřezávaných na hlavu. Pro zefektivnění finančních nákladů a
zkrášlení celé lokality budou tito jedinci nahrazeni višní kulovitou (Prunus fruticosa ´Globosa´) . U Sv. Martina Po posouzení zdravotního stavu všech stromů bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u některých jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Uhlířskojanovická Zeleň na pozemcích sousedících přímo se Sázavským klášterem projde minimálními změnami. Nejvíce poškození jedinci budou odstraněni, u ostatních v závislosti na zdravotním stavu bude proveden bezpečnostní řez doplněný u některých jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Zeleň na zbývajících dvou pozemcích v ulici Uhlířskojanovická, které přímo nesousedí se Sázavským klášterem bude odstraněna. Jedná se o nesourodou výsadbu listnatých a jehličnatých dřevin. Následně bude provedena nová výsadba. Ulice Pražská V této ulici se nachází několik na sobě nezávislých lokalit. Stávající zeleň na všech lokalitách bude odstraněna a nahrazena novou výsadbou. Cílem výsadeb je vytvořit zelenou stěnu pro odclonění průmyslové zóny od okolní zástavby. Zahrada u městského úřadu a u polikliniky Okolo úřadu dominuje výsadba jehličnatých dřevin doplněná o několik jedinců listnatých dřevin. Cílem sadových úprav je odstranit nejvíce poškozené jedince a doplnit stávající zeleň o kvetoucí druhy a narušit tak monotónnost stávající zeleně. U polikliniky se jedná o nesourodou výsadbu jehličnatých a listnatých dřevin. Po odstranění nevhodných nebo poškozených jedinců bude provedena nová výsadba lemující hranice pozemku s cílem odclonit pozemek polikliniky od okolních pozemků. Součástí lokality je i lipová alej v ulici Na Rokličkách. V závislosti na zdravotním stavu bude u proveden bezpečnostní řez doplněný u některých jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Ulice Klášterní Po posouzení zdravotního stavu budou někteří jedinci odstraněni. Pod vzrostlými jedinci jehličnatých dřevin bude provedena podsadba z kvetoucích druhů. Podél Klášterní ulice vznikne oboustranná alej ze sakury růžové plnokvěté (Prunus serrulata ´Kanzan´).
Ulice Na Křemelce V přední části ulice dojde k doplnění stávající zeleně. Cílem je vytvořit zelenou clonu od komunikace. Od bytových domů dále dojde k odstranění veškeré zeleně. Jedná se o nesourodou výsadbu listnatých a jehličnatých dřevin, bez jakékoliv kompozice. Zvolené druhové spektrum je nevhodné do omezených prostor, kde v pozdějším věku způsobuje velké potíže. Následně bude provedena nová výsadba jednostranné aleje z hlohu obecného Paulova (Crataegus laevigata ´Paul´s Scarlet´) s podrostem do výšky cca 1 m. Ulice Poznaňská V současnosti úzký pás zeleně mezi chodníkem a komunikací, na kterém roste silně zabuřeněný a rozvolněný volně rostoucí živý plot. Stávající zeleň bude odstraněna a bude provedena nová výsadba volně rostoucího živého plotu z tavolníku popelavého (Spiraea cinerea ´Grefsheim´). Dojetřice Zde dojde k doplnění aleje vedoucí od křížku do centra obce. Stávající stromy budou ošetřeny v závislosti na věku jedince bezpečnostním nebo výchovným řezem. Stejným způsobem budou ošetřeny stromy lemující silnici vedoucí s Dojetřic do Sázavy. Náletové dřeviny rostoucí pod korunami stromů budou odstraněny. Bělokozly Po loňské vichřici zde zůstaly silně poškozeni tři jedinci lípy srdčité. Tito jedinci budou odstraněni a nahrazeni novou výsadbou stejného druhu. Vzrostlé stromy na návsi budou ošetřeny bezpečnostním řezem. Odstraněni budou i dva jedinci lípy srdčité rostoucí po stranách památníku věnovanému obětem první světové války. Čeřenice V této obci je do projektu zahrnuto jen pět vzrostlých jedinců lípy srdčité (Tilia cordata). První dva jedinci budou pro své poškození odstraněni a nahrazeni novou výsadbou stejného druhu. U ostatních stromů bude proveden bezpečnostní řez. 5. ZÁVLAHOVÉ SONDY Alejové stromy v rámci tohoto projektu se vysazují buď podél cest nebo na plochách s velkým pohybem osob. Půda je na těchto místech značně zhutnělá. Při povrchové zálivce voda špatně prosakuje do půdy a značná část jí odteče mimo kořenový systém stromu. Výsadbové mísy, které se standartně dělají okolo nově vysazených stromů, nejde vzhledem k omezenému prostoru udělat v požadované velikosti. Schopnost výsadbové mísy zadržet vodu u stromu je během první sezony skoro nulová, protože špatně odolává vandalů a
klimatickým vlivům. Pro zajištění efektivního přísunu vody přímo ke kořenům je instalována závlahová sonda tzv. husí krk. Relativně dobře odolává vandalům a snižuje náklady na následnou péči. U všech vysazovaných stromů se předpokládá pravidelná zálivka v rámci povýsadbové péče.
5. HISTORIE Sázavský klášter Historie vzniku sázavského kláštera sahá d roku 1032. U jeho zrodu stál kníže Oldřich a svatý Prokop, tehdy poustevník. V roce 1032 byl povýšen na benediktínský klášter. Do dneška se zachovaly z původních staveb jen základy, nynější stavby pocházejí ze 14. století a byly přestavěny v době baroka. Fotografie ukazují stav zeleně okolo Sázavského kláštera okolo roku 1920. Již v té době byl klášter obklopen vzrostlou zelení. Úpravy byly konzultovány s Národním památkovým ústavem a vychází z původní historické podoby památky. Cílem zásahu je odstranit proschlé, poškozené a odumřelé keře, které byly okolo kláštera vysázeny v 70. letech. Vzrostlá zeleň bude dle zdravotního stavu ošetřena bezpečnostním řezem, doplněným u několika jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Nová keřová výsadba bude provedena jen na místech odstraněných dřevin. Novou stromovou zelení jen listnatých druhů budou vyplněná volná místa ve stávajícím porostu.
6. ÚSES Celým dotčeným územím prochází regionální biokoridor řeky Sázavy. Úpravy v rámci projektu zasahují do biokoridoru v místech, kde se nachází veřejná zeleň. Konkrétně se jedná o spodní část biokoridoru od silničního mostu po proudu řeky. V tomto místě se nachází i lokální biocentrum, které je úpravou rovněž řešeno.Je zde navržena stabilizace stávající dvouřadé lipové aleje, která tvoří okraj biokoridoru a odděluje ho od rušné městské části. Cílem zásahu je stabilizovat břehový porost vytvořený z lip srdčitých (Tilia cordata). Veškeré práce na této lokalitě spočívají v provedení bezpečnostního řezu.
9. PŘÍLOHY 7.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB A OŠETŘENÍ DŘEVIN Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství – ČSN DIN 18 915 Práce s půdou, 19 917 Zakládání trávníků, 18 916 Výsadby rostlin, 18 919 Rozvojová a udržovací péče o rostliny. 9.2. SPECIFIKACE VÝSADEB Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o větší velikosti. listnaté stromy specifikace výpěstků: - solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na době výsadby - ve velikosti 12/14 cm (obvod kmínku v 1m) a zapěstovanou korunou v min. výšce 2 m nad zemí a odpovídající danému taxonu nebo o výšce min. 150+ - fixace 3 kůly (příčky, uchycení - kokosový provaz) - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (5 ks/strom) keřové skupiny specifikace výpěstků: - sazenice v kontejnerech nebo v balu o velikosti nadzemní části viz osazovací tabulka - povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií Plantex a zamulčován - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (2 ks/keř) - po výsadbě bude provedena zálivka Založení trávníku Na plochy, které budou vyčištěny od ruderálního porostu se naveze 10 cm vrstva kvalitní ornice. Po výsevu travního semene (30g/m2) bude plocha uválcována a zalita. 9.3. ÚDRŽBA Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit následnou intenzivní péči dle ČSN DIN 18 919.
Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: odplevelování Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně 1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním období po výsadbě, postupně klesá se „zapojováním“ skupin. zavlažování V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech po výsadbě zajistit zálivku. Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé. V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím. řez Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který může zabránit pozdějším problémům. U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající z kořenů a z kmínku pod místem naroubování. pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění ochrana stromu před chorobami a škůdci trávník Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.3 seče ročně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení.
9.5. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 9.5.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů expedují pouze v těchto dvou sezonách – podzimní (cca od září do zamrznutí půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení). Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Postup prací při sázení Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit. U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě nerozloží. Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo štěpování zakryto asi 4 cm zeminy. Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu
musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6 měsíců od jejího vyhloubení. Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným způsobem. Kotvení dřevin Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou základních důvodů: - strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v důsledku pohybů kmene (a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově vznikajících tenkých kořínků, - ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu stavebních prací, parkujícími automobily apod. Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 5 – 7 cm, minimálně 3 ks k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke kůlům pomocí vazby z popruhů nebo kokosového provazu. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 – 2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí stabilita konstrukce. Jutová bandáž U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní spále nedochází jen k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují jutovou tkaninou, která je chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou (javory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí zastíněny.
Mulčování Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7–10 (15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny (zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.), které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům. Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak, vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem, ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v okruhu nejméně 10–15 cm od kořenového krčku. Povýsadbová péče Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě. V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče o výsadby. A naopak. Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních: · zálivka a hnojení, · péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb, · výchovný řez korun mladých stromů, · pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění, · ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní · ochrana před chorobami a škůdci.
Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu Výsadbová jáma - minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu - kruhový tvar s kónickým profilem - zdrsnit boční stěny - hloubka cca 2-násobek výšky balu
Kůly statického zajištění - 2-3 ks podle velikosti stromu - tlakově napuštěné fungicidními prostředky - zatlouci do dna jámy
Substrát na dno jámy - malý obsah organického podílu - vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu - dobře zhutnit
Umístění stromu - vrchní část balu v rovině s terénem - ve středu mezi kotvícími kůly - pokud je na kmeni označený směr na sever - respektovat - optimální je v této fázi provést výchovný řez
Zasypání jámy - event. umístění závlahové sondy - zahradnický substrát s příměsí rašeliny - pouze ve svrchní části výsadbové jámy
9.5.2. TECHNOLOGIE ŘEZU Technika řezu Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné respektovat: - vedení řezu, - maximální velikost vznikajících ran, - termín řezu, - ošetření řezné rány.
Vedení řezu Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování dvou rozdílných typů větví: - větví živých, - větví mrtvých (suchých). Řez živých větví Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další obranné mechanismy – ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i ke vzniku dutin. Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy (listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro zajištění žádaného účelu řezu. Řez mrtvých větví Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve mateřské. Současně – protože mrtvá větev již sekundárně netloustne – se její báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve. V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena! Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje.
Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité, především z hlediska provozní bezpečnosti. Na druhé straně může v některých případech být odstraňování suchých větví kontraproduktivní. Týká se to především případů, kdy ošetřujeme staré stromy v krajině, které díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty (často již rozpadlé či se rozkládající) představují unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na životě v tomto prostředí závislé. Výchovný řez Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí zpravidla do 10–15 (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl: - dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon, - přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky). Tabule č. 2 : Výchovný řez Hlavní zásady : - neodstraňovat terminální výhon - postupně zvyšovat korunu až na podchodnou / podjezdnou výšku - korunu prosvětlovat (spíše než zakracovat výhony) - odstraňovat růstové defekty, podporovat
Období realizace : - předjarní období - období plné vegetace
terminální výhon Intenzita opakování : - 1-4 (5) let
Udržovací řezy Tyto řezy provádíme u vzrostlých (dospělých) jedinců, kteří překlenuli období intenzivního růstu. Naším cílem je především zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich případné negativní působení na okolí, v němž se nacházejí. Udržovací řezy jsou: - zdravotní řez, - bezpečnostní řez, - redukční řezy. Zdravotní řez Jedná se o nejběžnější a v současné době i nejvíce používaný typ udržovacího řezu. Tento řez je řezem komplexním (ostatní řezy udržovací z něho vycházejí). Cílem tohoto řezu je zejména zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Je opakován v několikaletých intervalech, nejméně alespoň jednou za 8–10 let, samozřejmě s ohledem na aktuální stav stromu. U tohoto řezu odstraňujeme či zkracujeme větve: - suché, mechanicky poškozené či zlomené či jinak provozně nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - navzájem se křížící, zahušťující korunu a nevhodně postavené (např. směřující do středu koruny), - kodominantní a tlaková větvení, - se silně sníženou vitalitou, - pahýly, větve v souběhu, výmladky z podnoží atp. Pokud zkracujeme větve, měli bychom vědět, že musíme vést řez na vnější pupen, s výjimkou kultivarů pyramidálních, u nichž větve zakracujeme na pupen vnitřní (jdoucí do koruny), abychom zamezili rozklesávání koruny.
Tabule č. 3 : Zdravotní řez Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček - řezat větve do průměru 5 (10) cm Odstraňovat větve - suché, mechanicky poškozené, zlomené, nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - křížící se a nevhodně postavené - kodominantní a tlaková větvení - se silně sníženou vitalitou, Období realizace : - období plné vegetace
Intenzita opakování : - 5-15 let
Bezpečnostní řez Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod.
Tabule č. 4 : Bezpečnostní řez Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček Odstraňovat větve - silné suché hrozící odlomením - mechanicky poškozené natolik, že hrozí zlomení
Období realizace : - kdykoli
Intenzita opakování : - 2-6 let
