1 Hrázdění a podstávka 3

PŘÍRUČKA SANACE PODSTÁVKOVÉHO DOMU

KAPITOLA A

1

Hrázdění a podstávka _______________________________________________________3 1.1 1.1.1

1.2 1.2.1 1.2.2

1.3 1.3.1 1.3.2

1.4 1.4.1 1.4.2

1.5 1.5.1 1.5.2

1.6 1.6.1 1.6.2

1.7 1.7.1 1.7.2

2

Úvod_______________________________________________________________________5 Popis vad / diagnóza / metodika ______________________________________________________ 5

Škody výplní ________________________________________________________________6 Popis vad / diagnóza _______________________________________________________________ 6 Metodika sanací___________________________________________________________________ 7

Škody styčných bodů _________________________________________________________9 Popis vad / diagnóza _______________________________________________________________ 9 Metodika sanace _________________________________________________________________ 10

Hniloba paty sloupu _________________________________________________________11 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 11 Metodika sanace _________________________________________________________________ 12

Vadné sanace ______________________________________________________________14 Popis poškození / diagnóza _________________________________________________________ 14 Metoda sanace ___________________________________________________________________ 15

Výška prostoru horního podlaží. ______________________________________________16 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 16 Metoda sanace ___________________________________________________________________ 16

Poškození pásků a vzpěr _____________________________________________________17 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 17 Metoda sanování _________________________________________________________________ 17

Střechy _________________________________________________________________19 2.1 2.1.1

2.2 2.2.1 2.2.2

2.3 2.3.1 2.3.2

2.4 2.4.1 2.4.2

2.5 2.5.1 2.5.2

3

STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ SANACE Prof. Dr.-Ing. Chr. Schurig, Prof. Dr.-Ing. M. Fichna

Úvod______________________________________________________________________21 2.1.1 Popis vad / diagnóza / metodika _________________________________________________ 21

Škody na střešní krytině, nárožích, úžlabích, prostupech a nástavbách. ______________23 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 23 Metoda sanování _________________________________________________________________ 23

Porušená rovinnost hřebene nebo okapu ________________________________________24 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 24 Metoda sanování _________________________________________________________________ 24

Vzdálenost krokví___________________________________________________________25 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 25 Metoda sanování _________________________________________________________________ 25

Hniloba paty krokví a námětků _______________________________________________26 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 26 Metoda sanování _________________________________________________________________ 27

Roubená jizba ____________________________________________________________28 3.1 3.1.1 3.1.2

3.2 3.2.1 3.2.2

3.3 3.3.1 3.3.2

Vzduchová neprůvzdušnost / netěsnost _________________________________________30 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 30 Metoda sanování _________________________________________________________________ 31

Deformace stropních trámů __________________________________________________32 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 32 Metoda sanování _________________________________________________________________ 33

Vestavby dveří a oken _______________________________________________________35 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 35 3.3.2 Metoda sanování_____________________________________________________________ 35

KAPITOLA A

STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ SANACE - PŘEKLAD JIŘÍ HOŘÍNEK

STRANA

1


3.4 3.4.1 3.4.2

4

Světlá výška roubené jizby ___________________________________________________36 Popis vad / diagnóza ______________________________________________________________ 36 Metoda sanování _________________________________________________________________ 36

Biotické napadení _________________________________________________________37 4.1 4.1.1 4.1.2

Popis vad / diagnóza _________________________________________________________37 Napadení houbami________________________________________________________________ 37 Napadení hmyzem ________________________________________________________________ 38

4.2

Metoda sanování při napadení houbami ________________________________________39

4.3

Metoda sanování při napadení hmyzem_________________________________________43

KAPITOLA A


STRANA

2


Stavebně konstrukční sanace Prof. Dr.-Ing. Christian Schurig, Prof. Dr.-Ing. Matthias Fichna

1 Hrázdění a podstávka Podstávkové domy mohou být postaveny s hrázděním v horním podlaží a nebo bez něj. Při tom jsou možné dva způsoby konstrukce. Historicky starší štenýřová konstrukce se vyznačuje svislými stojnami, které procházejí od základu přes eventuální horní podlaží až pod střechu.

obr 1: Princip štenýřové konstrukce na podstávkovém domě.

Je běžné také provedení s polopatrem, označujeme je také jako 1½-patrové podstávky. U historicky pravděpodobně mladšího patrového nebo rámového provedení jsou sloupy nebo stojny jen na výšku jednoho podlaží.

Obr.2: Princip štenýřové konstrukce podstávkového domu varianta A – podstávka s pásky, varianta B – podstávka se vzpěrami a rozpěrami)

KAPITOLA A


STRANA

3


Nasazením polopatra vznikne 1 ½ -patrová podstávka. Příležitostně se vyskytují ve štenýřových konstrukcích profilované zdobené sloupy (štenýře). Mezi oběma základními konstrukcemi existují přechodové formy. Nejznámější je ta, u které procházejí patry jen rohové štenýře a ostatní sloupy jsou jen přes jedno patro. Ve štenýřové konstrukci je podstávka součástí kompletní hrázděné nástavby. Podstávka zde byla zprvu realizována pomocí pásků (varianta A) a teprve později se přešlo k vazbě se vzpěrou a vzpěrným příčníkem/ rozpěrou/ ližinou mit Knaggen und Spannriegel (varianta B), jako všeobecnému symbolu podstávkového domu. Hrázdění horního patra a štítu mohlo zůstat pohledové, jako ochrana proti nepřízni počasí bylo často využito prkenného obkladu nebo břidlice. Stěny hrázdění byly dokončeny výplněmi ze slaměných copů nahozených jílem nebo i vyzděním. Vnitřní stěny vykazují stejnou strukturu. Jsou pravoúhle napojeny na sloupy a štenýře. Časté projevy poškození jsou : - poškození výplní - škody ve spojích dřevěných konstrukcí - hniloba v patě sloupů - chybné opravy - příliš nízký prostor v horním podlaží - poškození pásků a vzpěr K tomu se přidávají další vady jako: - vadný obklad proti nepřízni počasí - odstraněné nebo krácené dřevěné hřeby - oslabené stojny/sloupky přeplátováním ve spoji parapetních poutců - biotická poškození .

KAPITOLA A


STRANA

4


1.1 Úvod 1.1.1 Popis vad / diagnóza / metodika Na hrázdění se zprvu vyskytují snadno odstranitelné škody pro které nejsou potřebné rozsáhlé odborné návody. Odstranění takových škod je však závislé na dodržení památkově ochraných a stavebních předpisů, na konkrétní stavební situaci a plánované nebo maximálně možné finanční situaci. Při analýze stavebního stavu by se měly přezkoušet následující potenciálně možné škody:: a) vadná ochrana proti povětrnosti vadná ochrana proti povětrnosti vede vždy k přísunu vlhkosti do stavební konstrukce. Je radno provést opravu co nejrychleji. Měly by se při tom používat materiály, které jsou z památkového hlediska jako původní a tradiční (viz kapitola „Stavební fyzika“) b) odstraněné nebo krácené dřevěné hřeby Dřevěné hřeby mají jistící a kotvicí funkci. Při sesychání dřevěných částí umožňují stahování staticky nosných částí stavby k sobě. Chybějící by měly být doplněny. Jako dřevo je nejvhodnější dub. Výměna zkrácených hřebů by se bez statické konstrukční nutnosti neměla provádět. c) V čepu parapetních poutců plátováním oslabené sloupky Tesařské spoje oslabují značně průřez použitých dřev. Jsou-li takto oslabeny paty nebo hlava konstrukčních nosných částí, pak je vliv na jejich nosnost malý. V místě křížení vzpěr se sloupky se však oslabení může projevit škodlivě, protože zde na tlak namáhaný sloupek je na hranici vybočení/vylomení. Zvláště při plánovaném navýšení statického zatížení (užívání půdy, změna krytiny střechy) může dojít k nebezpečí vylomení sloupku v místě plátu. Jestli je nutno sloupek vyměnit je možné doložit statickým výpočtem. Biotické škody napadením houbami a hmyzem budou pojednány na jiném místě.

KAPITOLA A


STRANA

5


1.2 Škody výplní 1.2.1 Popis vad / diagnóza Výplně polí hrázděnky byly v historii prováděny větvemi opletenými slámu a nahozenými jílem. Převážně svisle upevněné větve byly dole a nahoře zasunuty v trámech do drážek nebo dlabech. Svislé klacky byly vodorovně propleteny slaměnými provazci a nahozeny jílem. Vyzdívky byly používány až později. Zajištění vyzdívky proti vypadnutí bylo zajištěno lištou trojúhelníkového průřezu po obvodu pole uprostřed tloušťky stěny. Okrajové kameny vyzdívky měly potřebnou rýhu tvarovanou pro lištu. Bylo užíváno zajištění polohy i pomocí hřebíků. U těchto výplní se vyskytují dva typy poškození. Zaprvé jsou to škody na omítce a zadruhé tvorba spár po obvodu výplně. To je vůbec dominantním projevem poškození. Tvorba spár se vyskytuje, jestliže vybraný výplňový materiál svými stavebně fyzikálními a materiálovými vlastnostmi se podstatně liší od vlastností dřeva. Uvedené historické výplně mají podobné chování jako dřevo a přesto se i zde vyskytují občasné spáry.

Obr. 3a) Výplň výpletem: slaměnné provazce s jílovým náhozem

KAPITOLA A

Obr. 3b) cihlová výplň


STRANA

6


1.2.2 Metodika sanací Výplně polí by se měly obnovovat podle památkářských kritérií. Jestli se musí obnovovat příčníky a sloupky, pak je vhodné použít stejné vysušené dřeviny ( ≤ 20 %). Výhodou je vestavba dřeva s vyrovnanou vlhkostí! Horizontálně umístěné příčníky se vkládají jádrovou stranou nahoru. Plochy, které budou později skryty by měly dostat difúzně otevřený základní nátěr. Co se týká použití ochranných nátěrů je nutno se řídit DIN 68800-T.3 (Holzschutz). U vyzdívek je možno použít novější druhy cihel a kamenů. Obíhající trapézová/trojhraná lišta se upevní nerezovými prostředky. Výplň polí z lehké jílové malty musí být bez dutin a cizích materiálů a příměsí. (nevhodný je porotherm, v dutinách se drží zatečená voda) Volba vhodného výplňového materiálu je závislá na uvažovaném pozdějším využití. U částečné sanace by se měly použít stejné materiály jako ve zbylých polích. Ke skladbě stěn viz oddíl „Stavební fyzika“.

obr 4: netěsnost spár v poli

KAPITOLA A


STRANA

7


obr 5: odpadená omítka odkrývá výdřevu

Obr. 6:výplň s viditelnou obíhající trojhranou nebo trapézovou lištou

KAPITOLA A


STRANA

8


1.3 Škody styčných bodů 1.3.1 Popis vad / diagnóza Spoje konstrukčních dřev jsou tesařské spoje v různých variantách od zazubení začepování zapuštění, přeplátování, osazení. Zajištění spoje se dosáhne v mnoha případech dřevěným dubovým hřebem. Možná poškození se projevují otevřenými spárami, volně sedícími hřeby, volné nefunkční (nebo dokonce odstraněné) kusy nosné konstrukce, nebo deformací dřev (např. Stlačením svisle stojících vzpěr). Příčinou jsou ponejvíce odstraněné nebo zkrácené konstrukční kusy (štenýře), obzvláště jestliže se to týká vyztužujících kusů, tedy vzpěr, pásků, zavětrovacích křížů nebo jistících hřebů. Také snížené působení sloupků a štenýřů vede k takovému projevu, v nejhorších případek jsou deformované celé stěny nebo štíty.

Obr. 7: základní druhy tesařských spojů na podstávkovém domě

KAPITOLA A


STRANA

9


1.3.2 Metodika sanace Chybějící části je nutno s ohledem na památku doplnit a zároveň odstranit příčinu vedoucí k deformaci. Přenesení zátěže je nutno rozdělit do původního stavu.Při zásahu do statiky domu je nutno zajistit potřebná povolení a zabezpečovací opatření. Obzvlášť kritické jsou deformace v rovině stěn. Rovnání jinak funkčních stěn může způsobit víc škody než užitku. Deformované stavební kusy by se měly nechat ve své poloze a pouze je stabilizovat.

obr. 8 otevřené spáry spoje

KAPITOLA A


STRANA

10


1.4 Hniloba paty sloupu 1.4.1 Popis vad / diagnóza Podstávkové domy neměly žádnou horizontální izolaci a stojí tak v dosahu ostřikové vody, sněhu, vzlínající a jinak se vyskytující vlhkosti. Sloupy podstávky a spodní trámy roubenky jsou tak naplno vystaveny působení vlhkosti, houbám a dřevokaznému hmyzu. Proces rozpadu dřeva začíná dole a pokračuje ve dřevě vzhůru. V extrémním případě se to týká celého sloupu a konstrukčně napojených dřev. Únosnost podstávky je tím zcela porušena!

Obr. 9, 09a: nosný sloup s hnilobou

KAPITOLA A


STRANA

11


1.4.2 Metodika sanace Po statickémn zajištění podstávky je nutno napadené části odstranit až po zdravé dřevo. Potom násladuje připlátování nové patky sloupu. Přední část plátu se přitom seřízne tak, aby směřovala dolů a voda nezatékala do spoje (šikmočelý plát). Zajištění polohy plátu se provede pomocí dřevěného hřebu. Pata plátu se zajistí proti vodě z podkladu. Vhodné je použít k tomu cca. 5 cm silné dubové (obětní) podložky, pozinkovaný plech nebo jiný vhodný hydroizolační materiál. Sloupy stojící na žulových kamenech se takto zajišťovat nemusí. Základový pás musí mít mezi sloupy horní plochu sklopenou podobně jako u parapetů, vhodný úhel 15°. Jednak snadněji stéká voda a pak ostřiková voda se neodráží na stavební konstrukci. Popsaná sanační metoda mje vhodná jen pro části sloupu mimo oblast vylomení. Knickbereiches. Při poškození v oblasti vylomení, je nutno vyměnit celý sloup. Případné profilování sloupu je třeba obnovit podle původního vzoru.

Obětní dřevo

Obr. 10: odborně sanovaná pata sloupu, obětní podložka z dubu

KAPITOLA A


STRANA

12


Známé prováděcí chyby jsou podezdění podbetonování nebo nabetonování „kamenných sloupů“ na zbylém dřevě, připlátování příliš krátkých plátů bez zajištění proti vybočení/vylomení.

Obr. 11: začepování bez zajištění polohy.

Obr. 12: odborná výměna kompletních rohových sloupů

KAPITOLA A


STRANA

13


1.5 Vadné sanace 1.5.1 Popis poškození / diagnóza a) Použití montážní pěny Mezery v napojeních např. Při vestavbě oken jako i částečně chybějící dřevěné části jsou příležitostně vyplněny montážní pěnou. Tato metoda je velmi sporná, protože obvyklá výměna vlhkosti s okolím je narušená až nemožná. To může vést k nasycení vlhkostí ve dřevě a následující hnilobě.

Obr. 13: použití montážní pěny k výplni spár.

Obr. 14: výplň chybějící výdřevy montážní pěnou.

KAPITOLA A


STRANA

14


b) Předsazení a zapuštění výplně ve zdivu Ponejvíce z ozdobných důvodů jsou výplně polí vůči nosné dřevěné konstrukci předsazené nebo zapuštěné.V obou případech dochází k výskytu stojaté vody na vodorovně ležících dřevech hrázděné konstrukce na prazích, ližinách a příčnících. V tom je nebezpečí hniloby těchto prvků .U předsazených výplní táhne omítka k vodě.

Obr. 15: předsazená výplň

1.5.2 Metoda sanace Vhodnější a s delší trvanlivostí je vhodné mezery vyplnit suchým dřevem stejného druhu. Mělo by se dosáhnout použití starého dřeva stejného druhu. Popřípadě je nutno vyfrézovat (obzvlášť u trhlin) předem širší drážku. Tyto metody lze použít pro všechny dřevěné části podstávkového domu. Výplně polí je nutno držet s dřevěnou konstrukcí v jedné rovině.

KAPITOLA A


STRANA

15


1.6 Výška prostoru horního podlaží.

1.6.1 Popis vad / diagnóza Výšky horních podlaží jsou viděno dnešními měřítky a stavebními předpisy často nedostatečné.

1.6.2 Metoda sanace V horním podlaží je možné získat výšku prostoru pouze zvednutím střešní roviny vč. konstrukce krovu. Tím se zasahuje do stávajících proporcí i viditelně zvenku! U pohledového hrázdění je tím ovlivněn vnější vzhled domu. Kromě toho jsou porušeny i neviditelné proporce hrázdění celého domu. Odpojením střešní konstrukce od rámu budou zvednuty okapy stranově postupně. Okapy pak vzepřeme přídavnými rámovými dřevy. Zajištění polohy je dnes bez moderních spojovacích prostředků stavebního inženýrství nemyslitelné. Statické problémy nastanou, když je nutno váhu krovu přenést na strop dolního podlaží. (případné zesílení v přízemí nebo ve sklepě je nutné). Bez stavebního povolení (památkového úřadu) nelze takové změny provádět. Navíc jsou silným zásahem do toku sil v objektu

KAPITOLA A


STRANA

16


1.7 Poškození pásků a vzpěr

1.7.1 Popis vad / diagnóza Nosná konstrukce podstávky je v silné míře držena pomocí pásků (starší typ) a vzpěr(mladší způsob) proti stranovému posunutí. Škody na těchto prvcích jsou způsobeny především napadením hmyzem a mechanickým působením. Procesy sesychání dřeva mohou spoje k okolním dřevům nejen ohrozit ale i úplně vyřadit z funkce. Zpevnění konstrukce podstávky pak není dáno!

1.7.2 Metoda sanování Kvůli malým rozměrům pásků a vzpěr je možná sanace pouze kompletní výměnou těchto dílů. Mělo by se používat staré dřevo stejného druhu. Jako tesařské spoje je možné použít čepování nebo plátování v jejich historických variantách Zvláštní pozornost je nutno věnovat statické funkčnosti připojení ke sloupu a k ližině nebo prahu.

Obr. 16: mistrovské tesařské umění vlevo provedení podstávky se vzpěrou a rozpěrou. Vpravo s páskem.

KAPITOLA A


STRANA

17


Obr. 17: odborná výměna podstávkového sloupu a pásků

KAPITOLA A


STRANA

18


2 Střechy

Obr. 18: Hambalková střecha se stojatou (varianta A) a ležatou stolicí (varianta B)

Střechy podstávkových domů mají obvykle sklon střechy 55°. Pohledově se jedná o sedlové střechy nebo polovalby. Konstrukčně byly stavěny téměř bez vyjímky větracné hablakové krovy. Přesahy střech na straně okapů jsou malé. Výjimku tvoří střechy, které na straně do dvora jednostraně přesahují. Lze nalézt i asymetrické průřezy střech po celé hloubce domu ve tvaru na kobylí hlavu (žlaby ve stejné výšce, různý sklon) nebo šosovou (žlaby v různých výškách, stejný sklon). Odvrácená strana s protaženou střechou na kobylí hlavu oproti tomu není po celé hloubce domu.

Obr 18a: na kobylí hlavu

obr. 18b šosová střecha

Rovina hambalků není v normálním případě vyznačena zašpičatělým obloukem. U malých podstávek je podepřena stojatou u větších ležatou stolicí (prostor pro skladování). Pod KAPITOLA A


STRANA

19


hřebenem může být umístěn ještě horní / kohoutí hambalek. Námětky chrání krokve a přečnívající stropní trámy a umožňují použití tvrdé krytiny. Paty krokví jsou zapuštěny buď na prazích nebo přímo začepovány do stropních trámů. Rozestup krokví je více než 1,00 m, ale může obnášet až 1,80 m. V podélném směru jsou střechy zavětrovány ondřejovými kříži nebo přímo na nebo pod krokvemi umístěnými zavětrovacími trámy proti podélnému pohybu. Jejich průřez se může rovnat až průřezu krokví. Toto zpevnění se omezuje jen na jednu polovinu střechy. Vzácnotí se stává starý stavební styl střešní konstrukce „na kobylu“. Středové štítové a pravidelně po délce domu umístěné sloupy jsou propojeny vaznicí pod hambalky a nůžkovitě umístěnými pásky u hlavy a paty sloupů. Konstrukce tvoří stabilizující a neposunutelný rám. Vikýře ve tvaru stojících oken a volská oka nebo štičí tlamy jsou posazeny na krokvích.

KAPITOLA A


STRANA

20


Časté konkrétní případy sanací jsou: -

poškození střešní krytiny, nároží, úžlabí, prostupy a nástavby střech

-

narušená souběžnost hřebene a okapů

-

deformace prahů v oblasti okapů

-

příliš velké rozestupy krokví pro novodobou krytinu

-

Hniloba v patě krokví a námětků

K tomu se mohou přidružit typická poškození jako: -

Chybějící části konstrukce

-

Nedostatky na podélném a příčném vyztužení

-

Neodborně provedené přestavby a vestavby

-

Vyklonění polopatra směrem ven

-

Nedostatečné průřezy krokví se zeslabujícím se koncem/copem

2.1 Úvod 2.1.1 2.1.1 Popis vad / diagnóza / metodika U střešních nástaveb podstávkových domů se vyskytují škody, jejichž oprava je závislá nejen na stavebních a památkových předpisech, ale je nutno je vidět i v souvislostech s konkrétní stavební situací a zamýšleným nebo finančně možným nákladem. Kromě toho lze nalézt řadu tak očividných poškození, že je zde další rozvedení do detailu zbytečné. Při prohlídce by se měla napřed přezkoušet typická poškození. a) Chybějící konstrukční části Na chybějící dřevěné části poukazují např. tesařem vypracované spojovací dlaby, které nejsou osazeny patřičnými dřevy jako viditelné plátové spoje, čepové dlaby. Zde je vhodné doplnění konstrukce suchým (pokud možno vlhkostně vyrovnaným) dřevem stejného druhu.

KAPITOLA A


STRANA

21


b) nedostatky podélného a příčného vyztužení Příčné vyztužení přebírá vazná rovina. Její pravidelná a správná stavba je k tomu předpokladem. Podélné vyztužení se zajišťuje jednoduchými středovými nebo ponejvíc dvojitými stojatými nebo ležatými stolicemi s páskovými konstrukcemi. U jednoduchých hambalkových krovů jsou ve střešní rovině pod laťováním křížově přes krokve vložené o tloušťce až trámů silné výztuže, které svou funkcí a umístěním odpovídají zavětrovacím pásům. Takové vyztužení je možné i spolu se stolicovými konstrukcemi. Zvláštností je zde starší konstrukce na kobylu. V obou štítech a mezi nimi v pravidelných rozestupech se nacházejí pod krokvemi středové sloupy do hřebene. Dosahují od podlahy půdy až do hřebene. Pod hambalky, které podpírá, je umístěno dřevo rámu. Nůžkovitě umístěné pásky u hlavy a paty zajišťují podélnou stabilitu celé konstrukce. c) Neodborně provedené přestavby a vestavby. Po dobu extrémně dlouhého užívání byly prováděny často přestavby a vestavby. V každém případě však představují další zátěž, pro kterou nebyla původní konstrukce koncipována. Odstranění (většinou již nefunkčních) vestaveb je nutno pro každý jednotlivý případ prokázat statickým výpočtem. Přezkoušet by se měly i zátěže ze všemožných nasbíraných a uložených hmot v rovině půdy popř. hambalků. Případně je nutno předepsat možné maximální zátěže, nebo provést staticky-konstrukční opatření. d) Vylomení polopatra navenek Nosná konstrukce střechy, uložená na polopatru může při neodborném zásahu do konstrukce svými vodorovnými silami způsobit vyklonění polopatra směrem ven. Pokud je to zodpovědně možné, měl by se tento stav stabilizovat. Při nutném narovnání lze vybočení srovnat a použít přitom ocelových prvků. Jiná možnost je upevnit pomocí dřevěných nůžek celé polopatro ke konstrukci stropu. V obou případech ale mohou být vnesena do nosné konstrukce neodhadnutelná pnutí. e) slabé průřezy krokví se zeslabující se hlavou/copem Při prokázané dostatečné statické únosnosti není důvod k zásahu. Další typická poškození v prostoru střechy, jako napadení hmyzem, houbami a poškozená krytina silné deformace konstrukčního dřeva, rozestouplé spoje, silná oslabení průřezů na místech tesařských spojů jsou kvůli konkrétním metodám sanace popsány na jiném místě.

KAPITOLA A


STRANA

22


2.2 Škody na střešní krytině, nárožích, úžlabích, prostupech a nástavbách.

2.2.1 Popis vad / diagnóza Poškozené krytiny způsobují vnášení vlhkosti do nosné konstrukce. Následkem jsou hnilobné procesy ve dřevech konstrukce. Zvláštní nebezpečí vychází z míst, která se geometricky odchylují od střešní roviny. Především jsou to nároží a úžlabí připojených bočních střech, prostupy ležících střešních oken, komínů a střešních nástaveb jako štičí tlamy, volská oka a stojící vikýře.

Obr. 19a vyhnilé pozednice Obr. 19: netěsná krytina v úžlabí dvou střešních rovin

2.2.2 Metoda sanování Po statickém a stavebně technologickém zajištění střechy je nutno uhnilé části nosné střešní konstrukce odstranit až po zdravé dřevo. Následně je provedeno nahrazení novými dřevy s upřednostněním tesařských spojů na srázech a napojeních (plát, čep, osedlání). Obzvlášť u krátkých náhražkových kusů je nutno se orientovat na moderní spojovací techniku. Přizpůsobeným novým krytím se zakončí sanace a odstraní příčina poškození. Málo trvanlivé krytiny jako příležitostně užívané preolitové šindele by se měly nahradit méně památkářsky vzdálenými materiály.

KAPITOLA A


STRANA

23


2.3 Porušená rovinnost hřebene nebo okapu 2.3.1 Popis vad / diagnóza Ve vnějším pohledu neprobíhá hřeben a okap rovně a navzájem paralelně.

obr 20: deformace nosné střešní konstrukce

( hřeben )

2.3.2 Metoda sanování Příčina takových poškození bývá normálně v sesychání dřevěných částí spolu s deformacemi střešních stolic, (uhníváním v okapové části) nebo sesedáním v základech objektu. Podstávkový dům lze jen těžko uvést zpět do řádného vzhledu, protože odstranění obou příčin je spojeno se značným stavebním a finančním nákladem.

KAPITOLA A


STRANA

24


2.4 Vzdálenost krokví 2.4.1 Popis vad / diagnóza Podstávkové domy mají převážně sklon střechy 55°. Původcem toho jsou dříve rozšířené doškové střechy, které potřebovaly tento sklon k jistému odvedení dešťové vody. Rozestup krokví přitom obnáší až 1,80 m. Při dnešních krytinách působí vyšší zatížení vlastní vahou, které za popsaných konstrukčních podmínek vede k překročení nosnosti konstrukčních dílů. Důsledkem je očividné prohnutí střešních latí mezi krokvemi.

Obr. 21:rozestup krokví zhruba 1,80 m, zde vyrovnáno vyztužující latí

2.4.2 Metoda sanování Jako východisko se nabízí konstrukční vestavba vyztužujících latí uprostřed mezi krokvemi. Při velmi vysokém zatížení dokonce vestavba pomocných krokví a krokevních výztuh. Jejich účinnost je však dána, jen když jsou kloubově spojeny u okapu a u hřebene ( stejně jako krokve), popřípadě jsou napojeny na přídavný hambalek.

KAPITOLA A


STRANA

25


2.5 Hniloba paty krokví a námětků 2.5.1 Popis vad / diagnóza Paty krokví a námětky jsou často poškozeny hnilobou. Její hlavní příčinou je pronikání vlhkosti do konstrukce. Únosnost střechy je tím ohrožena a někdy se již úplně ztratila. Další příčinou jsou biotická napadení houbami a hmyzem.

Obr. 22: pata krokve vyžadující sanaci v důsledku hniloby.

KAPITOLA A


STRANA

26


2.5.2 Metoda sanování Pata krokve se musí odříznout až ve zdravém dřevě. Poté se nastaví novou patou . Námětek se vymění celý. Pokud je nutno patu krokve prodloužit námětek se napojí bez zvláštního spoje natupo a spojí dřevěnými pláty a ocelovým opásáním nebo hřeby a hmoždíky. Pláty je nutno vytvořit delší, protože k vyskytujícímu se velkému momentu ohybu a příčným silám v plátu se přidají ještě síly ve zkrutu při sesychání nového kusu. Nové kratší paty by měly být připojeny tesařskými pláty. U okapu bude provedeno napojení ve střeše běžně použitým stylem, tedy např. začepováním nebo zapuštěním. Současně je nutno odstranit příčinu vzniklé hniloby.

Obr. 23: sanovaná pata krokve v ležaté stolici.

KAPITOLA A


STRANA

27


3 Roubená jizba Roubená jizba vzniká vodorovným vrstvením trámů až do výše plánované výšky stěny. Dřeva roubení procházejí většinou celou délku stěny. Pro zajištění polohy jsou v mezerách středově umístěny dřevěné tesařské hřeby. K utěsnění spár proti pronikání větru se užívaly zbytky z výroby lnu, lišejníky a mechy a jiné vhodné materiály. Dnes je již vzácností také používaný spárový výmaz. Rohové spoje stěn se prováděly s přesahem a nebo rovné (obr.25). Tři až čtyři takové konstrukce tvoří roubenou jizbu. Složení podlahy tvořily dřevěné polštáře položené na hlíně v žádaných rozestupech, v lepších případech podložených kameny. Na polštáře se pak přibíjela podlahová prkna. Shora je jizba kryta trámovým stropem, většinou se vsunutým záklopem. Pravidlem je, že podlaha horního podlaží (půdy) je tvořena samostatně a uložena na konstrukci podstávky. Zde vzniká konstruktivně případ dvojitého stropu. Dvojitým stropem vzniká velmi nízká světlá výška v roubence. Kvůli značným objemovým změnám napříč vlákny v trámech stěn, je vestavba svislých dřev ( dveřních rámů, rámů oken) která těmto procesům podléhají jen neznatelně velmi problematická. Okna jsou případně zevnitř uzavíratelná posuvnými okenicemi.

Obr. 24: řez roubenkou s dvojitým stropem

KAPITOLA A


STRANA

28


Obr. 25: vzhled rohů s přesahem (vlevo)

a

bez přesahu (vpravo)

Časté projevy poškození jsou: - Vzduchové netěsnosti - Deformace stropních trámů (průhyb nebo zkroucení) - Problémy se zkřížením oken a dveří - Příliš malá výška prostoru - Biotické napadení a vzlínající vlhkost ve spodních vrstvách trámů a v podlaze, destruktivní procesy v oblasti (téměř nekontrolovatelného) dvojitého stropu.

KAPITOLA A


STRANA

29


3.1 Vzduchová neprůvzdušnost / netěsnost 3.1.1 Popis vad / diagnóza Přirozené bobtnání a smršťování dřeva v radiálním směru (přes letokruhy) vede ke značným rozměrovým změnám v tloušťce trámů roubení a v celé výšce stěny. Následkem se tvoří škvíry mezi vrstvami trámů a narůstající netěsnosti vedou ke zhoršení energetické bilance. Dosavadní měření těsnosti roubených jizeb ukazují, že hraniční hodnota n50 ≤ 3 h-1 podle DIN 4108, část 7 jako i podle EnEV 2004 není dodržena , ale že je i vysoce překračována. (podrobněji viz část stavební fyzika tohoto pojednání)

Obr. 26: poškozené těsnění spáry

KAPITOLA A


STRANA

30


3.1.2 Metoda sanování Je nutno obnovit těsnost spár. K tomu se hodí materiály jako ovčí vlna, mechy které se jednoduše nacpou do spár. Příliš velké spáry nebo praskliny mohou být vyplněny upravenými třískami. Ke zlepšení vede i vytvoření spoje drážka-pero-drážka. Případné výmazy spár by se měly obnovit alespoň v místě poškození. Zlepšení těsnosti a tím vylepšení energetické bilance je možno dosáhnout vnitřním nebo vnějším bedněním prkny. Jako ozdoba braná navrstvená polena mezi sloupy podstávky mají také svůj podíl na utěsnění proti větru.(?) Použití pěnových hmot pro utěsňování je nutno bezpodmínečně vynechat.

obr 27: spára zajištěná na pero a drážku

obr 28: zajištění spáry na pero a drážku s pomocí těsnicího materiálu

Obr. 29: Zvýšení vzduchotěsnosti obedněním prkny a navíc ozdobným vyskládáním dřevem

KAPITOLA A


STRANA

31


3.2 Deformace stropních trámů

3.2.1 Popis vad / diagnóza Stropní trámy vykazují často deformace dvojího druhu. Jednak jsou to viditelná zkroucení stropních trámů a jednak jejich značné prohnutí. V prvním případě je na vině sesychání točitě rostlého stromu, v druhém případě statické přetížení spojené s postupným dotvarováním vlivem stálého zatížení a vlastní váhy dřeva.

Obr. 30: stropní trám s viditelným zkroucením.

KAPITOLA A


STRANA

32


3.2.2 Metoda sanování Zkroucení stropních trámů obvykle není nutno sanovat. Nutnost vyplývá pouze tehdy, jsou-li zkroucením poškozeny okolní stavební prvky. Při silném průhybu trámů je nutno tyto staticky odlehčit např. změněným složením stropu, např. lehčími zásypovými materiály. Jinak je možno strop podepřít a nebo zavěsit pomocí dolního/horního průvlaku (ocel nebo vrstvené dřevo) pod nebo nad trámy. Horní průvlak může být uložen oboustranně na roubených stěnách. Další možnost je ve vzepření stropu pohledovým hrázděním jako optickým dělením prostoru. Můžeme zvážit i zavěšení stropních trámů na hrázděnou konstrukci horního podlaží.

Obr. 31: pohled na obnovený strop

KAPITOLA A


STRANA

33


Obr. 32: chybné zavěšení stropu na konstrukci krovu vede k prohnutí vazného trámu v důsledku zátěže přidané vahou stropu.

Obr. 33: odborně zavěšený strop do střešní konstrukce mezi dvojité hambalky byly našroubovány špalky v rozestupech a vytvořen vlastně příhradový vazník se zesílenou rámovou konstrukcí, která zamezuje dalšímu průhybu.

KAPITOLA A


STRANA

34


3.3 Vestavby dveří a oken 3.3.1 Popis vad / diagnóza Přirozené bobtnání a smršťování dřeva je znatelné hlavně v radiálním směru, ve směru vláken je v neznatelné velikosti. Při současném svislém a vodorovném zabudování do stavby se rozdíl znatelně projeví. Zatímco vodorovně ležící trámy se stlačují a sesychají, svisle stojící ostění dveří a oken tento proces nesdílí. Tím vzniká ve svislých prvcích napětí s následnými deformacemi. Okna a dveře se zabudovávají s dostatečnou vůlí (i stranovou) pro sesychání okolní konstrukce. Tím zase vznikají zpočátku velké spáry vůči roubené konstrukci.

3.3.2 3.3.2 Metoda sanování Při viditelných deformacích svisle zabudovaných prvků by se tyto prvky měly zbavit zatížení a poté zkrátit na potřebnou délku. Zkušené tesařské podniky mají potřebné odborné zkušenosti pro zabudování svislých prvků s očekávanou mírou smrštění okolních vodorovných prvků. Stranově se pracuje na míru. Nadměrně zvolené rozestupy mezi vestavěným prvkem a roubením by se měly vyplnit pouze dřevem. Použití montážní pěny omezuje výměnu vlhkosti mezi vnitřním a vnějším prostředím a vnáší nebezpečí silné vlhkosti v konstrukci a následující hnilobu dřeva.

Obr. 34: příprava pro vestavbu oken do tesařsky perfektně provedené roubené stěny

KAPITOLA A


STRANA

35


3.4 Světlá výška roubené jizby 3.4.1 Popis vad / diagnóza Světlé výšky roubených jizeb jsou viděno dnešními měřítky, požadavky a stavebními předpisy často příliš nízké.

3.4.2 Metoda sanování U domů s dvojitým stropem je možné dolní strop přizvednout tak, že stropní trámy se vyzvednou ze svazku stěnových trámů a podloží se bednicími opěrami nebo podobnými dřevy. V hlavě stěn se zabudují rozměrově přizpůsobená dřeva. Vhodné je k tomu i vrstvené dřevo, odolné biotickým škůdcům. Výškový zisk závisí na rozměrech stropní konstrukce. Může to být až 25 cm. Další možnost poskytuje snížení podlahy. Při této příležitosti by se mělo využít možnosti z hlediska stavební fyziky příznivější (zateplené) konstrukce podlahy a v souvislosti s ní zateplení soklu po obvodu stavby. (viz část B masivní stavba). Bližší informace jsou v kapitole „Stavební fyzika“. Dosažitelný výškový zisk obnáší také zhruba 25 cm. Pro obě opatření platí, že z vnějšku viditelná skladba roubení se téměř neporuší. U podsklepených částí je nutno vzít do propočtů i výšku horní hrany klenby. Pro zachování bezpečnosti základu je nutno prozkoumat hloubku základů.

Obr. 35: Vestavba nové podlahy po snížení původní pochůzné vrstvy, vzepření stropu.

KAPITOLA A


STRANA

36


4 Biotické napadení 4.1 Popis vad / diagnóza Biotické napadení rozlišujeme na napadení houbami a dřevním hmyzem.

4.1.1 Napadení houbami Napadení houbami je možné pouze při vlhkosti nad 20%. Příčinou je vždy pronikání vlhkosti do konstrukce. Proto je nejdůležitější metodou sanace odstranění příčiny! Projevy napadení jsou viditelné provazce (mycelia) a viditelné živé nebo odumřelé plodnice. Samotné dřevo je převážně zbarveno do hněda a rozpadá se buď na kostičky nebo prach. Tím se podstatně snižuje, případně zaniká nosnost napadených prvků. Určení druhu houby by měl provést odborník na mykologii. Obr. 36: tvorba černé plísně na vnější stěně blízko výlevky.

Obr. 37: odumřelé plodnice domácí dřevomorky.

Obr. 37a: živé plodnice domácí dřevomorky.

KAPITOLA A


STRANA

37


4.1.2 Napadení hmyzem Napadení hmyzem rozlišujeme aktivní a pasivní (ukončené). Ukončené napadení rozeznáme podle výletových otvorů a požerkových chodbiček, které jsou po okrajích stejně zbarvené jako ostatní plocha dřeva. Při aktivním napadení jsou okraje světleji zbarvené. Často jsou pod místy otvorů a chodbiček světlé moučné hromádky požerků. V tichu jsou slyšet jakoby klepání při požírání dřeva (tesařík). Intenzita ničení tesaříkem (oválný výletový otvor až 9 mm přes delší stranu ) je nutno podle Saského stavebního zákona (SächsBO) § 13(2) nutno výskyt nahlásit. Ostatní druhy hmyzu jsou rozeznatelné podle podstatně menších (<2mm) výletových otvorů.

Obr. 38: Hniloba spodního trámu roubení, světlé hromádky požerků na prknech podlahy ukazují aktivní napadeni hmyzem.

KAPITOLA A


STRANA

38


4.2 Metoda sanování při napadení houbami Sanace při napadení houbami se řídí druhem houby. Podle DIN 68800, část 4 ochrana dřeva je nutno dřevo odříznout až ve zdravé části, tzn. Při napadení dřevomorkou domácí 1 m od viditelného napadení, u ostatních hub zhruba 0,3 m od viditelného napadení. Napadené zásypy a bednění je nutno u domácí dřevomorky odstranit do vzdálenosti 1,5 m od viditelného napadení. Pro sanace napadení dřevomorkou domácí je nutno postupovat podle pravidel z doporučení WTA návrh (Entwurf) E 1-2-03/D! Napadené prvky nesmějí být v žádném případě zdrojem dalšího napadení. Odstranění a zničení napadených částí je nutno provést podle „Saského stavebního zákona“ specializovanými firmami. Vestavba nových prvků je možná pouze po ošetření ochrannými prostředky a v souvislosti s nebezpečnými třídami je upravuje DIN 68800, část 3. Výskyt dřevomorky domácí se musí hlásit! Základem sanace napadení houbami je odstranění příčin vzniku vlhkosti. Před započetím práce jsou nutná opatření k zajištění statické bezpečnosti. a) Strop a dvojitý strop Oblast stropu nad roubenkou je ohrožena napadením houbami. Počátkem jsou často mokré oblasti nad stropem nebo jiné příčiny (např. poškozený vodovod). Obzvlášť kritické je přitom napadení v oblasti dvojitého stropu. Vhodná metodika diagnostiky je endoskopie. V zásadě by bylo možné vyměněné části dřev naplátovat, protože však stropní trámy jsou ve viditelné oblasti většinou nutně tato metoda odpadá. Je možné kompletně vyměnit stropní trám, nebo v novější době pryskyřičné protézy. Kvůli požadovanému vyříznutí bezpečné zóny od místa napadení je však převážně smyslná jen výměna celých trámů, násypů a bednění kolem.

KAPITOLA A


STRANA

39


obr 39: schematický nákres připojení pryskyřičné protézy ke zbylému trámu ( podle: Lömpel – Bautenschutz GmbH & Co. KG, BAZ Z-10.7.2-41)

obr 40: obnovená vrstva stropních trámů

obr 41: vzduchem omývané uložení zhlaví trámů se znatelnou podložkou

KAPITOLA A


STRANA

40


b) roubená jizba V roubence jsou nejvíce ohroženy houbami spodní vrstvy trámů a podlaha. Na vině je vzlínající vlhkost kvůli chybějící horizontální hydroizolaci. Podlahová prkna leží často jen na polštářích, uložených na hlíně, v lepších případech jsou podloženy kameny. Sanačně má smasl pouze kompletní výměna dřevěných částí. Hnilobou napadené trámy se musí včetně kusů v bezpečnostní zóně odstranit. K tomu je nutno zdravé trámy napřed zajistit v jejich poloze. Kromě toho je nutno odstranit příčinu napadení tím, že se mezi základ a nejspodnější trám vloží vrstva hydroizolace. Podle možnosti je nutno horní hranu základů zkosit. V jednotlivých případech je možné místo výměny celého trámu pouze naplátování nového kusu. Případné obednění prkny je nutno ve smyslu sanace také vyměnit. Zvláštní pozornost při těchto pracech je nutno věnovat neprůvzdušnosti. Při biotických škodách na prknech podlah je také nutno poškozené oblasti nahradit novými prkny. Při těchto rekonstrukcích by se měly používat novější formy základů a sestav podlahy (viz část stavební fyzika).

obr 42: částečná výměna poškozených oblastí dřeva

KAPITOLA A


STRANA

41


c) střechy Napadení houbami se vyskytuje především na místech s průnikem vody. Zvlášť ohrožená je oblast v okapové části a místa pod poškozenou střešní krytinou. Podle stavu poškození stačí částečné nahrazení napadených kusů až po jejich kompletní výměnu. Přednostně užíváme historické tesařské provedení spojů.

obr 43: částečná sanace paty krokve a zhlaví trámu pomocí naplátování

obr 44: zajištění polohy kompletně vyměněné střešní konstrukce na spodní stavbě pomocí nerezových úhelníků

KAPITOLA A


STRANA

42


d) hrázdění Napadení houbami v hrázdění má vedle přímého smáčení vodou např. u výlevky další zdroj vlhkosti v poškozeném těsnění oken a hlavně vadné sestavě stěny, špatně umístěnému a nadimenzovanému zateplení zevnitř. (viz část stavební fyzika). Napadené části stěn je nutno vyměnit za podmínek DIN 68800 (viz výše) a obnovit jejich výplně. Bezpodmínečně je nutno zabránit dalšímu pronikání vlhkosti!

4.3 Metoda sanování při napadení hmyzem Při vyhaslém napadení se má vyžraná část dřeva provrtaná chodbičkami a tím i nenosná opatrně odsekat až na nosnou zdravou vrstvu. Je dobré soustředit se pouze na nejvíce napadená místa. Pro zbylý průřez je dobré přezkoušet statickou únosnost! Při aktivním místním napadení jsou vhodná protiopatření jako nátěry, nástřiky a pěnová metoda , nasycení přes vrty a tlaková injektáž povolenými ochrannými prostředky. Pro nosné části musí mít zkušební certifikát s označením RAL pro nosné části. U velkoplošného napadení se nabízí horkovzdušná metoda. Napadení tesaříkem se musí podle saského stavebního zákona hlásit.

Autoři obrázků: Schurig

3, 4, 5, 6, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20(podle M. Illner), 21, 22, 23 , 26, 27, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38

Fichna

1, 2, 7, 17, 18, 24, 25, 28, 39, 40, 41, 42, 43, 44

Schaffrath

37

Hořínek

09a, 18a, 18b, 37a

KAPITOLA A


STRANA

43

1 Hrázdění a podstávka 3

Recommend Documents