1. Daně v Německu 2. Srážková daň u stavebních výkonů 3. Dovolenková kasa pro stavební firmy 4. Dětské přídavky v Německu

1. 2. 3. 4.

Daně v Německu Srážková daň u stavebních výkonů Dovolenková kasa pro stavební firmy Dětské přídavky v Německu

Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

1. Daně v Německu


29. 6. 2016

Daně v Německu – přehled 1. Zvláštní resp. hmotné daňové právo (1) Daně ze zisku (daň z příjmu, korporátní daň, živnostenská daň) (2) Majetkové daně (daň ze nemovitosti, dědická daň) (3) Transferové a spotřební daně i. Transferová daň a) Obecná daň (DPH) b) Speciální daň (daň z převodu nemovitosti, pojišťovací daň, daň z motorových vozidel atd.) ii. Spotřební daň (daň z tabáku, energie, piva, kávy atd.) (4) Investiční příspěvky

2. Obecné nebo formální daňové předpisy (1) Abgabenordnung (AO) neboli tzv. Daňový řád (2) Finanzgerichtsordnung (FGO) neboli tzv. Finanční soudní řád


29. 6. 2016

3

Skutková podstata pro zdanění zisků 1. Existuje vůbec tzv. osobní daňová povinnost / daňová způsobilost?  Podléhá daná osoba (fyzická/právní) EStG?

2. Na základě čeho (objekt zdanění) vzniká daňová povinnost?  Předmět zdanění  Kvantifikace objektu (vyměřovací základ), věcná daňová povinnost

3. Který daňový tarif se má uplatnit?  přiřazení daň. sazby k vyměřovacímu základu

4. Který daňový výměr se má aplikovat?  Jednotlivé / společné nebo skupinové zdanění  Korporační daň, DPH  Ověření osobní nebo věcné daňové povinnosti


29. 6. 2016

4

Druhy daně z příjmu – Kdo co platí? Druh daně

Daňová povinnost

Vyměřovací základ

Daň z příjmu (1)

Fyzická osoba

Zdanitelný příjem

Daň z příjmu (2)

Částečná právní způsobilost osobní společnosti (GbR, OHG, KG, partnerství u volných povolání)

Zjištění příjmu Rozdělení příjmu mezi jednotlivé společníky

Daně z příjmu právnických osob

Právnické osoby Komanditní společnosti (UG, GmbH, AG, SE)

Zdanitelný příjem společnosti

Živnostenská daň (ne v ČR)

Průmyslové podniky

Zisk z podnikání (na úrovni komunity)


29. 6. 2016

5

Daňové postupy Do roku 2000 Anrechungsverfahren (metoda zápočtu) 2001 – 2008

Halbeinküftsverfahren (metoda zdanění poloviny příjmů)

Od roku 2009 Teileinkünftsverfahren (metoda částečného zdanění)  Rozdíly v tom, jak výplata probíhá (snížení příjmu u vykonávající komanditní společnosti atd.)


29. 6. 2016

6

Neomezená daňová povinnost – právnické osoby Sídlo firmy v SRN NEBO faktické místo vedení podniku v SRN  Podobně jako v ČR  Rozsah: celosvětové příjmy

Daňová sazba SRN  15 % + 5,5 % na přísp. solidarity  15,825 %

ČR  jednotná sazba daně ve výši 19 %  Investiční fondy platí jako právnické osoby 5 %  Penzijní fondy 0 %


29. 6. 2016

7

Neomezená daňová povinnost – fyzické osoby § 1 odst. 1 EStG (Zákon o daních z příjmů) Trvalé bydliště NEBO místo běžného pobytu v Německu  Podobně jako v ČR  Rozsah: celosvětové příjmy

Příklad bydliště  

Pepa N. má pronajatý byt v Berlíně a bydlí tam Do ČR jezdí pouze na dovolenou, které má 6 týdnů v roce

Příklad obvyklého místa pobytu  Hana H. je novinářka a 8 měsíců pobývá v SRN v různých hotelích – je naplněn § 9 AO (Daňového řádu) – neomezená povinnost daně z příjmu (BB)


29. 6. 2016

8

Daň z příjmu – fyz. osoby – další daňové povinnosti Rozšířená neomezená daňová povinnost §1 odst. 2 EStG  Diplomaté, státní složky, vojenské jednotky v zahraničí atd.

Neomezená daňová povinnost na žádost § 1 odst. 3 EStG  Zákon EU o volném pohybu občanů (Freizügigkeitsgesetz)

Příklad:  Franta N. (státní příslušník ČR) žije se svou vietnamskou manželkou v Chebu. Každý den dojíždí ca. 10 km do města Schirnding, kde po okolí v SRN rozváží nápoje a kde pobírá svou celou mzdu. Manželka nepracuje.

Řešení:  Franta N. si může zažádat o daňové zvýhodnění, protože má trvalé bydliště v EU.  Pokud by měl trvalé bydliště ve Švýcarsku, tuto možnost by neměl. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

9

Daň z příjmu – fyz. osoby – omezená daňová povinnost Omezená daňová povinnost, § 1 odst. 4 EStG  Dotyčný nemá trvalé bydliště nebo obvyklé místo pobytu v SRN, ale má příjmy ze zemědělství a lesnictví nebo je v SRN považován za OSVČ  Daní se pouze příjmy z SRN

Příklad:  Josef T. žije v Praze a u Mnichova má továrnu, kde má stálou výrobu produktů.

Řešení:  Z německého hlediska má pan T. tuzemské (německé) příjmy, které v SRN podléhají omezené daňové povinnosti (§ 15 odst. 1 č. 1 Zákona o daních z příjmů ve spojení s § 49 odst. 1 č. 2, písm. A Zákona o daních z příjmů)


29. 6. 2016

10

Daň z příjmů – srážková daň (SD) Srážková daň  hrubé zdanění bez možnosti výměru Daň = 15 % celkových příjmů bez ohledu na náklady + 5,5 % (SolZ) přísp. Solidarity = 15,825 %  Režisér žijící ve Francii se ujímá produkce v Mnichově.  Sportovec žijící v ČR získá finanční odměnu na klání v Hamburku  Český operní pěvěc žijící v Itálii hostuje na koncertu v Drážďanech

Důvod  FÚ v SRN nemusí a ani nechce jezdit vybírat daň do zahraničí

Výjimka  Subjekt usazený v EU/EHP může zažádat o vyměření daně z příjmu Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

11

Daň z příjmů – srážková daň u sportovců a umělců Odpovědný ručitel  dlužník  smluvní partner (organizátor)  Je povinnen daň vypočítat, zadržet a uhradit FÚ (§ 50a odst. 5 EStG)

Příklad:  

Český zpěvák bude v SRN pořádat koncert. Honorář = 15 000 EUR, náklady = 8 000 EUR  zisk = 7 000 EUR

Řešení při srážkové dani:  dlužná daň z příjmu = 15 000 x 15 % = 2 250 EUR + přísp. solidarity

Řešení pri vyměření daně v SRN:  předpoklad  spadá pod daň z příjmu ve výši 40%  dlužná daň z příjmu = 7 000 x 40 % = 2 800 EUR + přísp. solidarity


29. 6. 2016

12

Daň z příjmu – srážková daň: hrubý nebo čistý honorář? Příklad:  Profesionální sportovec žijící v zahraničí dostane ze SRN nabídku, že pokud nastoupí ke sportovnímu klání, obdrží prémii za účast ve výši 100 000 EUR bez ohledu na to, jaký bude výsledek.  100 tisíc HRUBÉHO nebo ČISTÉHO?!

Řešení: Úhrada: Skutečná daňová sazba Dlužná daň Vyplacená částka Náklady organizátora Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

Hrubý honorář 100 000 EUR 15,825% 15 825 EUR 84 175 EUR

Čistý honorář 100 000 EUR 15,825% 15 825 EUR 100 000 EUR

100 000 EUR

115 825 EUR 29. 6. 2016

13

Smlouva o zamezení dvojího zdanění (SZDZ) Cíl  zamezit dvojímu zdanění SZDZ určuje rezidenci  v případě několika sídel definuje, kde je trvalé bydliště nebo středisko zájmů (rodina, přátelé atd.)

 zdanění probíhá v zemi rezidence podle zásad neomezené daňové povinnosti  „Druhé“ zemi (zemi zdroje) náleží v zásadě pouze právo zdanění v rámci omezené daňové povinnosti.  Metoda vynětí (Freistellungsmethode) – jeden stát se zříká svého práva zdanění, pokud se určité příjmy přiřazují druhému státu.

Zákon  SZDZ mezi SRN a ČSSR ze dne 17. 11. 1983 platí dosud  Vyhláška o prodloužení platnosti ze dne 24. 3. 1993 Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

14

Daňový výměr 1. Zdanění jednotlivce 

individuální princip

2. Společné zdanění manželů / registrovaných partnerů  musí se aplikovat po celé období výměru

Právo volby  Výměr pro jednotlivce  Společné zdanění  Splittingverfahren (§ 32a odst. 5 EStG) – příjem manželů podléhající zdanění se sčítá a pak dělí na polovinu  stanoví se daňové zatížení, které se zdvojnásobí (princip bohatý/chudý)  Další metody: daňové třídy IV/IV, zvláštní případy (ovdovělé a rozvedené osoby)


29. 6. 2016

15

Daň z příjmu a daňové sazby v ČR Přímé daně

Nepřímé daně

Jednotná sazba

 Daň z příjmu,



DPH

Fyzické osoby = 15 %

 daň z nemovitosti,



Spotřební daň

Právnické osoby = 19 %

 silniční daň,  dědická daň,  darovací daň,  daň z převodu nemovitosti.


29. 6. 2016

16

Daň z příjmu a daňové sazby v SRN – fyzické osoby Progresivní daňové sazby  Od 0 % do 45 %  tabulka daně z příjmu (Einkommensteuertabelle) 2015

Zdanitelné kategorie příjmů (7 druhů příjmů)  Příjmy ze zemědělství a lesnictví, průmyslové činnosti, OSVČ  Závislá činnost, kapitálový majetek nebo jiné příjmy

Příspěvek solidarity (SolZ)  SRN = 5,5 %

Církevní daň  SRN = 9,0 % (členové církevních organizací zakotvených v zákoně)

Odvody za sociální pojištění (KV, RV, ALV, PflV)  Nepředstavují daň, ale příspěvky za služby  Platí zvláštní pravidla Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

17

Korporátní daň (Körperschaftsteuer) ČR  jednotná sazba daně ve výši 19 %  Investiční fondy platí jako právnické osoby 5 %  Penzijní fondy 0 %

SRN  15 % + 5,5 % na přísp. solidarity  15,825 %


29. 6. 2016

18

Srážková daň v ČR Dividendy, podíly nebo licence  15 % / 5 % / 35 %  podle druhu příjmu a trvalého bydliště příjemce


29. 6. 2016

19

Srážková daň v SRN (Quellensteuer) Rozsah platnosti  plátci daně s neomezenou daňovou povinností

Druh příjmu

Zdroj

Srážková daň

Mzda Odměny dozorčích rad u plátců daně s omezenou daňovou povinností

Zaměstnavatel

Daň ze mzdy

Dlužníci povinní zaplatit odměnu

Daň z příjmů členů dozorčích rad

Kapitálové výnosy

Úvěrová instituce

Odborné stavební výkony pro Příjemce plnění podnikatele Honoráře umělcům, sportovcům, činnosti plátců daně s omezenou Organizátor daňovou povinností Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

Daň z kapitálových výnosů Srážková daň ve stavebnictví Srážková daň 29. 6. 2016

20

Paušální daň v SRN (Abgeltungsteuer) – daň z kapitálových výnosů, dividendy SOUKROMÁ OSOBA vlastní podíly na 1. soukromém majetku (úroky, akcie), v individuální společnosti, osobní společnosti, v kapitálové společnosti  25 % + solid. příspěvek 5,5 % = 26,375 %

2. podnikovém majetku kapitálové společnosti  výnosy jsou až do 40 % nezdaněny  60 % dividend podléhá individuální sazbě daně z příjmu  60 % provozních výdajů lze odečíst

KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST vlastní podíl v jiné kap. společnosti 

Výnosy (právní osoby) do 95 % osvobozeny od daně



5 % dividend  korporační daň ve výši 15 %


29. 6. 2016

21

Spotřební daň – DPH v ČR Platí pro všechny podniky  Sídlo, provozovna nebo zastoupení pro účely DPH v ČR a  ve 12-ti po sobě jdoucích kal. měsících se překročí obrat 1 mil. Kč  musí se u příslušného finančního úřadu registrovat k DPH

Fyzické a právnické osoby  musí se u příslušného finančního úřadu registrovat k DPH, i když sídlo není v ČR, ale dodávka podléhá české DPH anebo je exportována do jiných zemí EU  Sazby = 21 % / 15 % / 10 %  osvobození od DPH: zboží vyvážené z ČR a vývozní komodity

Zdaňovací období a placení  Kalendářní měsíc; platba do 25. dne po uplynutí daňového období


29. 6. 2016

22

Spotřební daň – DPH v SRN DPH vzniká  za provedené služby podnikem za úplatu  za zboží dodané za úplatu

Sazby DPH v SRN  Běžná sazba = 19,00 %  Snížená sazba za potraviny, knihy a noviny, umělecké předměty, nocleh v hotelu = 7,00 %


29. 6. 2016

23

Spotřební daň – DPH v SRN pro malé podniky (OSVČ) Rámcové podmínky  § 19 UStG (Zákon o DPH)  Obrat < 17 500,00 EUR v běžném roce  Předběžně ne více než 50 000,00 EUR v následujícím roce

Podání žádosti  Žádost na FÚ o zařazení mezi malé podnikatele podle § 19 UStG  Při uznání postavení malé OSVČ  není nutné vykazovat daň z obratu na fakturách  nedochází k navrácení daně placené na vstupu

Osvobození od daně z obratu  Dodávky pro zákazníky ve třetích zemích (CH, USA, Kanada, atd.)  Německý podnik nesmí DPH na své faktuře vykazovat odděleně! Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

24

Další spotřební daně (1) ČR  Minerální oleje (benzín přibl. 43 Cent/l, nafta přibl. 36 Cent/l)  Alkohol, pivo, víno, tabákové výrobky

SRN      

Pivo (9,94 Cent/l) příp. šumivé víno (36 % kupní ceny) Káva (pražená káva 2,19 EUR/l, rozpustná káva 4,78 EUR/l) Tabák (přibl. 75 % kupní ceny jedné krabičky s 19 cigaretami) Minerální olej (benzín přibl. 65,45 Cent/l, nafta přibl. 15 Cent/l) obsahuje tzv. ekologickou daň ve výši 15 Cent/l Energetická daň + DPH


29. 6. 2016

25

Další spotřební daně (2) Daň z převodu nemovitosti  SRN = nabytí pozemku, zemská daň od 3,5 % do 6,5 % dle polohy pozemku; ČR = 4 % z kupní ceny

Daň z nemovitosti  SRN = obecní daň, ČR = dle polohy pozemku

Silniční daň  SRN = všechna vozidla – záleží na kubatuře, emisní normě a množství unikajícího oxidu uhličitého (CO2); ČR = pouze komerční vozidla

Ekologická daň  Vozidla, elektřina, minerální oleje, odpadů, obaly, odpadní teplo, vypouštění odpadních vod, podzemní vody, atd. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

26

Daň z majetku

CO NENÍ, MŮŽE BÝT


29. 6. 2016

27

Daňová správa v SRN (das Finanzamt) Zdaňovací období  V zásadě  kalendářní rok

Odevzdání daňového prohlášení  Daňová přiznání musí být příslušnému finančnímu úřadu podána v zásadě do 31. května následujícího roku.

Prodloužení lhůty pro odevzdání  možné na žádost  uděluje se zpravidla až do 30. září.  Pokud daňové přiznání sestavuje daňový poradce, prodlužuje se termín podání až do 31. prosince


29. 6. 2016

28

Sankce SRN § 233 AO – opožděné odevzdání daňového přiznání  15 měsíců po uplynutí kal. roku, ve kterém daně vznikly, začíná úročení.  Úroky činí podle. § 238 odst. 1 AO 0,5 % každý měsíc a tudíž 6 % ročně.  Stanovení poplatků z prodlení § 240 AO  1 % zaokrouhlené (dělitelné 50) nezaplacené částky daně za každý započatý měsíc (v případě poplatků z prodlení nelze započítávat žádné další úroky)  Poplatky z prodlení § 152 AO při podání daňového přiznání ne ve stanoveném termínu (nesmí být překročeno 10 % stanovené daně nebo stanovené vyměřené částky a smí činit maximálně 25 000 EUR)  Pozor jednatelé společností! Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

29

Nepřiměřené náklady na automobil OSVČ – vozidlo


29. 6. 2016

30

Nepřiměřené náklady na automobil OSVČ – vozidlo Případ veterináře  Veterinář provozuje veterinární praxi pro malá zvířata; jako služební vozidlo používá VW Multivan, u nějž byl zaveden podíl používání pro soukromé účely 1 %.

„…vyměním Porsche za Ferrari…“  Kromě toho dlouhá léta používal tento veterinář také Porsche Boxter S, který také vedl v majetku podniku; od října 2014 si náhradou za Porsche vzal leasing na Ferrari Spider; pro něj vede od začátku užívání knihu jízd.

Rozhodnutí finanční správy  Finanční správa zamítla odpočet provozních nákladů ve výši skutečných nákladů (cca. 14,69 EUR/km) a ponechala podle § 4 odst. 5, věta 1 č. 7 EStG odpočet u jízd pro účely podnikání v omezené výši pouze jako paušál 1 EUR na odhadnuté kilometry. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

31

Nepřiměřené náklady na automobil OSVČ – vozidlo Majetek podniku:  Osobní automobil, který je více než 50 % využíván pro služební účely, se musí zařadit do majetku podniku.

Nepřiměřené výdaje na reprezentaci podniku:  Z hlediska přiměřenosti je třeba posoudit, zda řádný a svědomitý podnikatel s ohledem na očekávané přínosy a náklady také převezme výdaje. Výsledek posouzení jednotlivého případu: Kvůli nedostatečnému přínosu pro úspěch podnikání je ve veterinární praxi nepřiměřené.

Kritérium „správnosti“ při hodnocení přiměřených výdajů:  Srovnání s alternativními výdaji u dobře vybavených modelů zavedených značek vyšší třídy Audi, BMW a Mercedes.


29. 6. 2016

32

2. Srážková daň u stavebních výkonů


29. 6. 2016

Srážková daň u stavebních výkonů – podklad Zákon o potlačení ilegální činnosti ve stavebnictví ze 30.8.2001  Spolkový věstník zákonů I str. 2267 byl zaveden k zajištění daňových nároků u stavebních výkonů  Příslušná ustanovení – nový odstavec VII Zákona o daních z příjmů (§ 48 až 48d Zákona o daních z příjmů)

Další otázky v souvislosti s prováděním  Písemná nařízení Spolkového ministerstva financí ze dne 27. 12. 2002 (Spolkový daňový věstník 2002 l s. 1399 a násl. další informace: www.bundesfinanzministerium.de pod nadpisem „Aktuelle Steuern und Zölle“)  Dále od 1. 1. 2014 – srážka daně ve výši 15 % úhrady + 19 % DPH za fakturu podniku provádějícího výkon  VÝJIMKA – osvědčení o osvobození od srážkové daně (OOSD) – při předložení OOSD vystaveného příslušným FÚ Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

34

Osvědčení od osvobození od srážkové daně (OOSD) Co je OOSD?  Jedná se o osvobození, které příjemce plnění opravňuje k tomu, aby neprovedl srážku daně ve výši 15 %, tzv. reverse charge

Srážka u koho?  U podniku, který má sídlo nebo podnikové vedení v zahraničí  Jedná se o centrální místní příslušnost finančních úřadů na spolkovém území

Příslušnosti FÚ  Provádění srážky daně ze mzdy  Zdanění příjmu osob s trvalým bydlištěm v zahraničí, které jsou zaměstnanci daného podniku


29. 6. 2016

35

Srážková daň (SD) Informace týkající se srážky daně (3 druhy řízení) 1. Zápočet srážky (Anrechnung des Abzugsbetrags) 2. Postup při žádosti pro refundaci srážky (Erstattung des Abzugsbetrags) 3. Postup při osvobození od srážky daně (Freistellungsverfahren)

KDO má povinnost provádět srážku daně?  Příjemce plnění (zadavatel)  Všechny právnické osoby veřejného práva a všichni podnikatelé ve smyslu § 2 UStG, pro které někdo v SRN provádí stavební výkony

Kterých výkonů se to týka?  POUZE stavebních výkonů, které podnikatel odebírá pro svoje podnikání!


29. 6. 2016

36

Definice podnikatele podle § 2 Zákona o DPH Podnikatel  osoba, která samostatně provozuje živnostenskou nebo profesní činnost (OSVČ)

Podnikání  zahrnuje celkovou živnostenskou nebo profesní činnost podnikatele.

Povinnost provádět srážku daně mají také  drobní podnikatelé, kteří nepodávají daňové přiznání k DPH (§ 19 UStG),  paušálně zdaňující rolníci a lesní hospodáři (§ 24 UStG) a  podnikatelé, kteří dosahují výlučně obraty bez daně (např. z pronájmu).


29. 6. 2016

37

Které výkony jsou do provádění srážek zahrnuty? (1) Které výkony?  POUZE stavební výkony

Co je stavební výkon?  Definice: § 48 odst. 1 EStG – všechny výkony, které slouží k výrobě, provádění oprav, údržby, změn nebo odstraňování staveb (zákonodárce převzal § 211 odst. 1 Sociálního zákoníku (SZ) III)  Další konkretizace na základě §§ 1 a 2 BaubetrV (Vyhlášky o stavebních podnicích)

§§ 1 a 2 BaubetrV definuje  druhy provozů, u nichž se má subvencovat celoroční zaměstnanost ve stavebnictví, sezónní práci na zkrácený úvazek a v podnicích a provozech, které provádějí převážně živnostenskou stavební činnost (§ 101 odstavec 2 Třetí knihy SGB (sociálního zákoníku)).


29. 6. 2016

38

Které výkony jsou do provádění srážek zahrnuty? (2) Co to NEZNAMENÁ?  To neznamená, že se zahrnují jen výkony stavebních podniků, na které se vztahuje udělování subvencí v zimním období.  Provádění srážky daně se však také vztahuje na stavební výkony prováděné podniky, které jsou podle § 2 BaubetrV ze subvencování v zimním období vyloučeny (Dopis Spolkového ministerstva financí 1.1)  Pozor na změny: např. od 1.1.2016 i montáže fotovoltaických elektráren


29. 6. 2016

39

Doplňující výkony (1) Musí být zahrnuty také doplňující výkony ke stavebním výkonům?  ANO! I když nepředstavují stavební výkony, je třeba tyto výkony přesto zahrnout do provádění srážek, pokud se jedná o doplňující výkon ke stavebnímu výkonu!

 Doplňující součást stavebního výkonu zásadně sdílí osud hlavního výkonu, který určuje obsah smlouvy.


29. 6. 2016

40

Doplňující výkony (2) Které práce je tedy nutno kvalifikovat pod stavební výkon?  Klíčový pojem „STAVBA“  Právní předpisy kolektivních smluv

Definice:  Rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 21. 1. 1976 – 4 AZR 71/75; AP č. 27 k § 1 Zákona o tarifních smlouvách

 Stavby jsou zařízení, která jsou nějakým způsobem spojená se zemí nebo na základě jejich vlastní hmotnosti na zemi spočívají, zařízení vyrobená ze stavebních hmot nebo stavebních dílů s pomocí stavebních přístrojů“, např. budovy, vybudované garáže atd.


29. 6. 2016

41

Smlouvy o dílo a o dodání díla Smlouva o dílo (Werkvertrag)  Provádění srážky daně se neomezuje jen na smlouvy o dílo (Werkvertrag).

Smlouva o dodání díla (Werklieferungsvertrag)  Uplatňuje se i tehdy, když smlouva, na základě které se výkon provádí, je podle civilního práva definovatelná jako smlouva o dodání díla  Nezáleží také na tom, zda provádění stavebních výkonů je účelem podnikání poskytovatele nebo zda poskytovatel svým podnikem převážně stavební výkony poskytuje.  Postup srážky daně se uplatňuje také tehdy, když někdo stavební výkon poskytuje jen výjimečně.


29. 6. 2016

42

Příjemce plnění  Postup srážky daně musí příjemce plnění provést nezávisle na tom, zda poskytovatel stavebního výkonu (provádějící) je rezidentem v SRN nebo v zahraničí.  Provádějící – ten, kdo výkon fakturuje, aniž by ho sám provedl (např. výkony dané ve smlouvě).


29. 6. 2016

43

Generální realizátor a subpodnikatel (zákl. informace)  Předpisy o provádění srážky daně platí pro příjemce plnění i v tom případě, když prováděním stavebních výkonů pověří jednoho generálního realizátora, který sám neprovádí činnost stavebního podniku, ale vyúčtovává výkony pověřených subdodavatelů.  V takovém případě je generální realizátor ve vztahu k jím pověřeným subpodnikatelům také příjemcem plnění a na základě toho musí také sám provádět srážku daně!


29. 6. 2016

44

Generální realizátor a subpodnikatel Příklad:  DEUTSCHE GMBH zadá české stavební firmě STAVBA SRO zakázku na omítání prostor různých budov v SRN.  STAVBA SRO je zprostředkovatel a použije 10 drobných subpodnikatelů z ČR na provedení těchto prací a fakturuje firmu DEUTSCHE GMBH.  Kdo a jak podléhá zákonu o srážkové daní?

Řešení:  DEUTSCHE GMBH je v každém případě povinná se registrovat a odvádět srážkovou daň + DPH FÚ v SRN  STAVBA SRO je povinná zaregistrovat sebe a svoje zaměstnance u FÚ v SRN a má povinnost odvodu srážkové daně za subdodavatele FÚ v SRN.  Všichni subdodavatelé mají povinnnost se zaregistrovat u FÚ a podléhají dani ve výši 17,85 % (15 % + DPH) v případě, že nepředloží OOSD.


29. 6. 2016

45

Developeři  Na výkony developerů se vztahuje srážka daně pouze tehdy, když je odběratel považován za stavebního investora / stavebníka.  V případě stavebního bytového družstva platí povinnost provádění srážky daně pro ty stavební výkony, které jsou prováděny pro společné vlastnictví.  Pokud jde pouze o zprostředkování zakázky na provedení stavebního výkonu, nemá povinnost srážky daně zprostředkovatel, ale příjemce plnění.


29. 6. 2016

46

Srážka daně Jak vysoká je srážková daň?  15 % + DPH  (0,15*1,19*100) = 17,85 %

Kdo je povinnen SD zadržet?  Příjemce výkonu

Kdo nese daňový dluh?  Příjemce výkonu


29. 6. 2016

47

Kdy nemusí příjemce výkonu srážku daně provádět? Zásadně  úhrada v běžném kalendářním roce předběžně nepřekročí 5 000 EUR.

Výjimka  příjemci plnění jsou pronajímatelé s výlučně od daně osvobozeným plněním  osvobozená částka je maximálně 15 000 EUR (§ 4 čl. 12 věta 1 UStG)

 POZOR!  V běžném kalendářním roce je nutno kumulovat již realizované a ještě předpokládané stavební výkony jednotlivých zhotovitelů.  Při pronájmu bytů se srážka daně nemusí provádět, pokud je stavební výkon prováděn na pronajímaných bytech a příjemce plnění nepronajímá více než dva byty.


29. 6. 2016

48

Kdy vzniká povinnost přihlášení a odvodu srážky daně? Kdo je povinnen odvézt SD?  Příjemce výkonu (příp. generální realizátor)

Jak, kam a kdy se odvádí SD?  Příjemce plnění je povinen do 10. dne po uplynutí měsíce, ve kterém byla úplata poskytnuta (oznamovací období) podat oznámení na úředně předepsaném formuláři u FÚ, který je místně příslušný pro provádějícího.  V oznámení je nutno jednotlivě uvést úhrady provedené provádějícímu v oznamovacím období a na jejich základě srážku daně za přihlašovací období vyčíslit.  Splátka musí být provedena do 10. dne po uplynutí měsíce, ve kterém příjemce plnění provedl.  Srážka se odvádí na jméno provádějícího do místně příslušné finanční pokladny (FÚ Chemnitz-Süd pro ČR) Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

49

Plnění částky SD teprve při vyúčtování stavebního výkonu? Zaplatím až po zaplacení celé faktury, ne?  NE!  Úhradou ve smyslu příslušného zákona je KAŽDÁ PLATBA vyplacená příjemcem zhotoviteli.  V oznámení je proto nutné uvést také zálohy a dílčí platby vyplacené v přihlašovacím období.  Při dodatečném zvýšení úhrady se oznamuje POUZE částka rozdílu oproti dříve oznámené částce, a to v oznamovacím období, ve kterém zvýšená částka byla uhrazena (§ 48a odst. 1 Zákona o odvádění daně z příjmu)  Při snížení hodnoty úhrady se neprovádí žádná úprava.


29. 6. 2016

50

Jak se provádí vyúčtování srážky daně s provádějícím? Jak je třeba SD vyúčtovat?  Příjemce plnění je povinen provádějícímu srážku daně provedenou z úhrady písemně vyúčtovat.

Jaké údaje je třeba uvést?  jméno a adresu provádějícího, datum vystavení faktury, fakturovanou částku, příp. výši provedené úhrady a datum platby, výši sražené daně a FÚ, kterému sražená částka byla oznámena.

Co je ještě potřeba?  Stačí, když příjemce plnění ponechá provádějícímu pro účely vyúčtování kopii přihlášení daňového přiznání k tomu určeného  POZOR  dokument o vyúčtování NENÍ daňovým potvrzením!  Na základě jeho předložení u FÚ tedy nevzniká pro zhotovitele žádný nárok na započtení nebo vrácení sražené částky. FÚ však usnadňuje započtení sražené částky. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

51

Na co se sražená částka daně započítává u provádějícího? Částku sraženou a přihlášenou příjemcem plnění započte FÚ v následujícím pořadí:  na strženou a přihlášenou daň ze mzdy (§ 41a odst. 1 EStG),  na pro provádějícího splatné zálohové platby daně z příjmu fyzických osob nebo právnických osob. Zápočet je možno provést pouze na zálohové platby splatné ve zdaňovacím období, ve kterém byl proveden stavební výkon. Mimo to nesmí zápočet na zálohové platby vést k vrácení daně,  na daň z příjmu fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období, ve kterém byl výkon proveden,  na daň z příjmu fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období, ve kterém byl výkon proveden,

 na částky srážky daně, které je provádějící sám povinen provést, přihlásit a odvést podle nařízení o provádění srážky daně u stavebních výkonů.  FÚ může zápočet odmítnout (daň nebyla odvedena, zneužití, atd.) Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

52

Za jakých předpokladů se sražená částka daně provádějícímu vrací? (1) Sídlo v SRN  provádějícímu se vrací zbývající sražené částky po započtení daně ze mzdy, záloh na daně z příjmu fyzických nebo právnických osob a po ročním vyměření daně z příjmu fyzických nebo právnických osob v roce, ve kterém byl proveden stavební výkon, pokud nepřichází v úvahu kompenzace podle § 226 AO

Sídlo mimo SRN  Provádějícímu trvalým bydlištěm, podnikovým vedením nebo sídlem mimo působnost tohoto zákona vrací příslušný FÚ podle § 20a AO na žádost sraženou částku


29. 6. 2016

53

Za jakých předpokladů se sražená částka daně provádějícímu vrací? (2)  Předpokladem je to, že provádějící nepodléhá povinnosti přihlašování daně ze mzdy a že nepřichází v úvahu vznik povinnosti odvodu daně z příjmu fyzických nebo právnických osob nebo provádějící prokáže, že v daném zdaňovacím období u něho nevzniknou žádné daňové nároky.  V případě podání žádosti o vrácení sražené částky z toho důvodu, že podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění úhrada provedená příjemcem plnění v SRN nepodléhá zdanění, musí provádějící dokázat potvrzením správce daně, do jehož příslušnosti v zahraničí spadá, že je tam rezidentem (§ 48d odst. 1 věta 4 EStG) tzv. Steuerdomizil.  Žádost o vrácení sražené částky je nutno podat podle úředně předepsaného vzoru, a to nejpozději do uplynutí 2. kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla srážka daně přihlášena.  V případě, že je Smlouvou o zamezení dvojího zdanění stanovena lhůta delší, pak je směrodatná tato. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

54

Jak může provádějící dosáhnout OOSD ?  Úhrada je vyšší než osvobozená částka do 5 000 a 15 000 EUR  Provádějící předloží příjemci plnění OOSD platné k termínu splatnosti úhrady.  Na základě neformální žádosti provádějícího udělí pro něho příslušný FÚ podle úředně předepsaného formuláře OOSD.  Předpokladem k tomu je, že je jmenován zplnomocněnec pro příjem v SRN (neplatí v případě provádějících, kteří mají trvalé bydliště, sídlo, podnikové vedení nebo obvyklý pobyt v některém členském státě EU) a že se nejeví ohroženo zabezpečení daňových nároků.


29. 6. 2016

55

Důvody k odmítnutí udělení OOSD (1)  § 48b odst. 1, věta 2 EStG  Provádějící nesplní svoji oznamovací povinnost podle § 138 AO.  Podle tohoto předpisu se musí otevření nebo přemístění průmyslového podniku nebo provozovny oznámit na předně předepsaném formuláři obci, která informuje příslušný FÚ prostřednictvím kopie.

 V případě neprovedení oznámení je daňová registrace podniku nebo provozovny provádějícího ohrožena.  FÚ nemůže za těchto okolností OOSD udělit.  Provádějící nesplní svoji povinnost podávání informací a sdělovací povinnost podle § 90 AO.


29. 6. 2016

56

Důvody k odmítnutí udělení OOSD (2)  Pro udělení OOSD není předepsaná písemná žádost.  Nicméně FÚ přesto především u provádějících, kteří doposud nebyli daňově registrováni, prostřednictvím dotazníku zjišťuje údaje potřebné k posouzení otázky, zda se dají očekávat nároky, které je nutno zabezpečit srážkou daně, a zda je nutná daňová registrace.  V případě, že tyto údaje nejsou sděleny nebo nejsou-li úplné, dá se podle okolností jednotlivého případu vycházet z toho, že došlo k porušení povinnosti podávání informací a oznamovací povinnosti.  Provádějící v takovém případě nemůže nárokovat OOSD.  Provádějící, který sídlí v zahraničí nepodá důkaz o daňovém rezidenství prostřednictvím potvrzení příslušného zahraničního správce daně.


29. 6. 2016

57

Důvody k odmítnutí udělení OOSD (3)  Mimo výše uvedených, v zákoně výslovně jmenovaných okolností, může k ohrožení zabezpečení daňových nároků dojít i tehdy, když  existují trvalé daňové dluhy nebo  když byly zjištěny nesprávné údaje při oznamování daní nebo v daňových přiznáních nebo  když provádějící tyto doklady opakovaně neodevzdává nebo je neodevzdává včas.  Provádějícímu, který tvrdí, že na základě jeho pouze krátkodobé činnosti v SRN neexistují žádné daňové nároky, které je nutno zabezpečit, by měl FÚ OOSD udělit, pokud jsou předložené informace správné a nejsou v rozporu s jinými poznatky FÚ.

 Není-li žádosti na udělení OOSD vyhověno, vydá finanční úřad rozhodnutí o zamítnutí a uvede v něm důvody svého rozhodnutí.


29. 6. 2016

58

Jak dlouho a v jakém rozsahu platí OOSD?  FÚ udělí OOSD na dobu maximálně 3 let od data vystavení.  FÚ může vystavit OOSD na dobu kratší nebo ho omezit na určitý projekt, pokud je to v jednotlivé případě účelné.  Omezení doby platnosti je možné stanovit i v případech, že se osvědčení uděluje pouze pro jednu určitou zakázku.


29. 6. 2016

59

Jak musí provádějící a příjemce postupovat s OOSD?  Před provedením úhrady za stavební výkon je nutno předložit OOSD příjímajícímu.  Není-li OOSD omezeno na jeden určitý stavební výkon, stačí předat kopii.  Obsahuje-li OOSD omezení na určitý stavební výkon, pak musí provádějící předat příjemci plnění originál.  Příjemce plnění je povinen předložené OOSD zkontrolovat. Zejména se musí zaměřit na to, zda je čitelné, zda je opatřeno úředním razítkem a zda má bezpečnostní kód.  O jeho platnosti se může přesvědčit také prostřednictvím internetové žádosti u úřadu Bundeszentralamt für Steuern (na adrese www.bzst.de) nebo dotazem u FÚ, který je uveden na OOSD.

 Příjemce plnění je povinen předloženou kopii, příp. originál osvědčení archivovat (6 let na základě účetní a evidenční povinnosti §§ 140 a dále Řádu o odvodech).


29. 6. 2016

60

Může FÚ udělené OOSD odvolat nebo vzít zpět? (1)  OOSD se zásadně uděluje pouze s výhradou odvolání. Odvolání OOSD přichází v úvahu, když FÚ má důvod k předpokladu, že při trvání platnosti OOSD dojde k ohrožení zabezpečení daňových nároků.  Bylo-li OOSD omezeno na určitý stavební výkon, pak FÚ sdělí odvolání osvědčení příjemci plnění a uvede termín, po kterém se osvědčení již nedá uplatnit.

 Úhrady prováděné po tomto termínu při překročení rozhodující minimální částky podléhají srážce daně.  Úhrady, které byly předtím osvobozeny, se přitom nezapočítávají.


29. 6. 2016

61

Může FÚ udělené OOSD odvolat nebo vzít zpět? (2)  Je-li udělené osvědčení o osvobození od srážky daně protiprávní, musí FÚ podle § 130 AO toto osvědčení vzít zpět.  I v takovém případě FÚ informuje příjemce plnění uvedeného v osvědčení (§ 48b odst. 4 EStG).  Důsledkem odebrání je to, že příjemce plnění musí provést srážku daně z již provedených úhrad za předmětný stavební výkon dodatečně.

 Zadržení částky musí příjemce plnění provést při nejbližší úhradě prováděné po odebrání OOSD.  Pokud tato částka nedosahuje příslušné výše, odpadá povinnost srážky ve výši přesahující úhradu.


29. 6. 2016

62

Ručí příjemce plnění za odvedení sražené částky?  Podle § 48a odst. 3 EStG ručí příjemce plnění za neodvedenou částku srážky daně nebo za odvedení snížené částky srážky daně.  Zavinění příjemcem výkonu přitom není rozhodující.  Příjemce výkonu se v řízení také nemůže odvolat na to, že úhrada u provádějícího nemůže být podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v SRN zdaněna, neboť podle § 48d odst. 1 EStG se srážka daně musí provádět bez ohledu na uvedenou smlouvu.  Ručení je možno uplatňovat také v případě, že osoba daňového dlužníka není zjistitelná.  Příjemce plnění neručí tehdy, když mu k termínu provádění úhrady bylo předloženo OOSD, jehož právoplatnosti mohl důvěřovat.

 OOSD nesmí důvěřovat především tehdy, když toto bylo získáno prostřednictvím nekalých prostředků nebo na základě nesprávných informací, a když mu tyto skutečnosti byly známy nebo když mu nebyly známy z důvodu hrubé nedbalosti. Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

63

Do kompetence kterého FÚ spadá provádění srážky daně?  Srážku daně při stavebních výkonech nespravuje FÚ, do jehož kompetence spadá příjemce plnění (zadavatel), ale FÚ, který je místně příslušný pro provádějícího (zhotovitele).  Tomuto FÚ musí příjemce plnění SD přihlásit a odvést (§ 48a odst. 1 EStG):  Ten vydá rozhodnutí o ručení za neodvedení nebo snížení odvedené částky (§ 48a odst. 3 věta 4 EStG),

 Ten na žádost provádějícího vydá OOSD; do jeho kompetence spadá odvolání nebo odebrání osvědčení (§ 48b EStG),  Ten započte sraženou částku na daňové povinnosti provádějícího (§ 48c odst. 1 EStG),  Ten provádějícímu s trvalým bydlištěm, podnikovým vedením nebo sídlem mimo působnost tohoto zákona na žádost vrátí sraženou částku daně (§ 48c odst. 2 EStG).  Do jeho kompetence také spadá kontrola provádění srážky daně (§ 48a odst. 4 v souladu s § 50b EStG). Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

64

Který FÚ je místně příslušný pro provádějícího (zhotovitele)? Sídlo, bydliště, běžný pobyt, vedení podniku v SRN  Má-li provádějící podnikatel bydliště nebo běžný pobyt v SRN, tak je příslušný ten FÚ, v jehož obvodu se bydliště nebo místo běžného pobytu nachází.  Je-li provádějícím podnikem právnická osoba nebo sdružení osob se sídlem a vedením podniku v SRN, pak je příslušný ten FÚ, v jehož obvodu se nachází vedení podniku.  Doporučuje se proto zjistit si u provádějícího příslušnost jeho FÚ (finanční pokladny – http://www.finanzamt.de.)

Sídlo, vedení mimo SRN  Má-li provádějící podnikatel (právnická osoba nebo sdružení osob) sídlo nebo vedení podniku mimo SRN, pak je stanovena ústřední příslušnost na území SRN  ČR + Slovensko  Finanční Úřad Chemnitz-Süd Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

65

3. Dovolenková kasa pro stavební firmy (SOKA-Bau) Marcel Valtr, B.Com. (Acct.)

29. 6. 2016

SOKA-Bau Povinná účast a povinný příspěvek  Zahraniční zaměstnavatelé mají povinnost podílet se na postupu v souvislosti s dovolenou v případě následujících předpokladů:  sídlo podniku v zahraničí a stavba v Německu  vysílání odborných pracovníků (výjimka: stavební dozor, pokud na stavbě není fyzicky činný)  více než 50 % pracovní doby jsou stavební práce

Osvobození  Pokud podnik v ČR i nadále v ČR přispívá do srovnatelného zařízení (fondu pro dovolené) – nutno doložit!  Je třeba vzít v úvahu hrubou mzdu a minimální mzdu


29. 6. 2016

67

SOKA-BAU – příspěvky a mzdy  Příspěvky do fondu pro dovolené, které zaměstnanec odvádí SOKA-BAU, se nesmí strhávat ze mzdy.  V případě zaměstnanců, na které se nevztahuje německý zákon o dani ze mzdy, se výpočet příplatku na dovolenou provádí na základě mzdy včetně věcných odměn, která v souladu s německým zákonem o daních tvoří hrubou mzdu.  K hrubé mzdě patří také příplatky na dovolenou, které zaměstnavatel společně s počtem dnů dovolené poskytl svým zaměstnancům při jejich vyslání na základě kolektivních smluv ve stavebnictví.  Mzdu musí zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit nejpozději k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, za který se výplata provádí.

 Příspěvky 14,50 % z měsíční hrubé mzdy od ledna 2016 u všech zaměstnanců vyslaných do Německa.


29. 6. 2016

68

4. Dětské přídavky v SRN


29. 6. 2016

Přídavky na děti (Kindergeld)– Kdo na ně má nárok? Co jsou přídavky na děti?  Přídavky na děti jsou slevy na dani na výdaje, které rodičům v souvislosti s dětmi vznikají.

Kdo na ně má nárok?  Nárok na přídavky na děti mají státní příslušníci zemí EU a EHP stejně jako občané Německa (na základě práva na volný pohyb občanů tzv. Freizügigkeitsrecht)

Podmínky pro realizování nároku  Trvalé bydliště nebo místo běžného pobytu v SRN  Doklad o výdělečné činnosti v SRN  Neomezená daňová povinnost


29. 6. 2016

70

Děkujeme za pozornost!


29. 6. 2016

71

1. Daně v Německu 2. Srážková daň u stavebních výkonů 3. Dovolenková kasa pro stavební firmy 4. Dětské přídavky v Německu

Recommend Documents