1 Cíl a oblast výzkumu

1

Cíl a oblast výzkumu

Cílem této bakalářské práce je analýza cafeteria systému ve velkých firmách v ČR. Využívání cafeteria systému bude zjišťováno pomocí marketingového výzkumu. Z tohoto důvodu byly požádány o poskytnutí informací firmy působící na českém trhu s minimálním počtem 2501 zaměstnanců. Bude tedy zjišťováno, kolik procent firem tento flexibilní systém nabízí. Dále také co firmy vedlo k jeho zavedení nebo naopak, co je nejvíce od tohoto systému odrazuje. Další otázky by měly utvořit představu o tom, jakou formou se benefity v cafeteria systému čerpají, kdo je takto čerpá a jak je systém nastavený a limitovaný. Kromě jednoduché analýzy pomocí grafů se vedoucí odboru Lidských zdrojů zajímá i o tyto výzkumné otázky: 1) Závisí používání cafeteria systému na tom, zda jsou dané společnosti se zahraniční účastí? Pozn. V zahraničí je tento flexibilní systém více rozšířený. Proto jej zahraniční spoluvlastníci mohou chtít zavést i zde v ČR. 2) Závisí používání cafeteria systému na počtu zaměstnanců? Pozn. Firmy s větším počtem zaměstnanců mohou nabízet více benefitů. Je to z toho důvodu, aby všichni zaměstnanci měli z čeho vybírat. Pro tyto firmy může být výhodnější zavedení cafeteria systému, aby si všichni skutečně vybrali takové benefity, které jim vyhovují. 3) Je využívání externího dodavatele v oblasti cafeteria systému spojené s počtem zaměstnanců? Pozn. Pro velké firmy může být obtížné sledovat všechny zaměstnance. 4) Lze nejčastější důvody pro zavedení cafeteria systému shrnout do několika faktorů, které tyto důvody plně vystihují? První tři výzkumné otázky budou zodpovězeny pomocí Chí-kvadrát testu nezávislosti. Pomocí faktorové analýzy bude zodpovězena výzkumná otázka č. 4.

1

Podle metodiky Zákon o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2002, částka 20. 2002.

1

1.1

SBĚR DAT

Pro

výzkum

byla

zvolena

jedna

z nejpoužívanějších

kvantitativních

metod

marketingového výzkumu, a to dotazník. Více o tvorbě dotazníku a o druzích kvantitativních metod bylo napsáno v kapitole 2.3. Přesné znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 1. Pro co nejvyšší návratnost dotazníků je vhodné použít některou z metod osobního dotazování. Vzhledem k zaměření tohoto výzkumu nebylo ale možné takovou metodu využít. Je to hlavně z toho důvodu, že velké firmy se nesoustředí pouze do jednoho místa, aby bylo možné použít osobní dotazování. Dotazování probíhalo ve více obdobích. První z nich bylo v rozmezí od 19. 12. 2011 do 23. 1. 2012. Vzhledem k nízkému počtu oslovených respondentů, kteří by využívali cafeteria systém, byli osloveni ještě další. Druhé období tedy proběhlo od 29. 2. do 9. 3. 2012. Oslovení respondenti byli vybráni na základě veřejně dostupných informací z internetu. Konkrétně pak na základě údajů na webových stránkách Svazu průmyslu a dopravy ČR, na portálu živéfirmy.cz a ikariéra.cz. Dotazník byl vytvořen pomocí on-line nástroje Dokumenty Google. Tento nástroj byl vybrán proto, že především z pohledu respondenta patří mezi jedny z nejméně náročných. Dotazník se neukládá do počítače, vše probíhá on-line přímo v prohlížeči. Také není nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, na kterou otázku má respondent odpovídat. Aplikace byla nastavena tak, aby respondent viděl pouze otázku, na kterou odpovídá. S touto online aplikací se objevily i problémy, kdy dva respondenti napsali, že tyto stránky jsou pro ně nedostupné a tak vyplnili dotazník zpracovaný v programu Microsoft Word 2010. Takto zpracovaný dotazník jim byl poslán e-mailem jako příloha. Po jeho vyplnění jej zaslali zpět a data pak následně byla zaznamenána do dotazníku v Dokumentech Google. Sestavený dotazník obsahuje 20 otázek. Z toho jsou 4 otázky doplňující, které charakterizují dané respondenty. Tři z doplňujících otázek jsou uzavřené, pouze jedna je polootevřená. Ze zbylých 16 otázek je 8 otázek uzavřených, 2 otázky jsou otevřené a 6 2

otázek je polootevřených. Všichni respondenti ale neodpovídali na všechny otázky. Pokud měli respondenti zájem, mohli na konci vyplnit e-mail, na který jim pak bylo zasláno vyhodnocení dat. Této možnosti využilo celkem 108 firem. V průběhu vyplňování dotazníku, se ozvaly 3 firmy s tím, že své údaje nemohou poskytnout z toho důvodu, že jsou tyto informace příliš důvěrné. 1.2

VÝBĚROVÝ SOUBOR

Celkem bylo osloveno 656 společností. Výzkumu se pak zúčastnilo 184 firem. Z toho se 64 firem pro tento výzkum kvalifikovalo. Aby se respondenti mohli kvalifikovat, museli splnit dva nezbytné požadavky. Tím prvním bylo poskytování zaměstnaneckých výhod. Druhým požadavkem pak bylo poskytovat benefity prostřednictvím cafeteria systému. Zbylých 120 společností nebylo do výzkumu zařazeno z toho důvodu, že nesplňovaly jednu ze dvou podmínek. Všechny tyto údaje jsou zaznamenány v Tab. 4.1: Počet respondentů Vyjádření v % Osloveno

656

Dotazník vyplnilo

184

28 %

Používání cafeteria systému

64

34,9 %

Nemají cafeterii, ale poskytují benefity

93

50,5 %

Neposkytují benefity, ale chtějí je zavést

10

5,4%

Neposkytují benefity, ani je zavést nechtějí

17

9,2 %

Tab. 1.1: Souhrnný výsledek zaslaných dotazníků [Vlastní zpracování]

Hned v úvodu dotazníky byly zařazeny otázky, které umožňovaly respondentům odpovědět, že benefity neposkytují nebo že benefity sice poskytují, ale již ne formou cafeteria systému. V tomto případě ještě následovala otázka, proč tento systém nevyužívají a po jejich odpovědi následoval konec dotazníku a poděkování za účast ve výzkumu. 1.3

DATOVÁ MATICE A KÓDOVÁNÍ DAT

Pro ověřování různých statistických hypotéz je dnes již velmi často využíváno specializovaných statistických programů. Tyto programy usnadňují a urychlují analýzu získaných dat. V této práci je použit statistický program SPSS, verze 19. V této kapitole bude popsána tvorba datové matice a kódování dat v programu SPSS. 3

Aby bylo možné využít pro analýzu dat statistický program, je nejprve nutné přepsat získaná data do datové matice. Datová matice se skládá z jednotlivých proměnných a případů. Proměnné představují jednotlivé otázky a případy respondenty. Obsahem matice pak jsou odpovědi respondentů na otázky. K tomu, aby na údajích mohla být provedena analýza, je ještě nutné údaje převést na číselné hodnoty. Tento proces je také znám jako kódování dat. Při tvorbě datové matice a kódování dat dotazníku potřebného pro tento výzkum, má matice 64 řádků (respondentů) a 47 sloupců. Počet sloupců je vysoký z toho důvodu, že některé otázky byly rozepsány do více sloupců. Bylo to uděláno proto, že v některých případech mohl respondent vybrat více možností, ne pouze jenom jednu. Proto např. otázka č. 4, která zjišťovala důvody pro zavedení cafeteria systému, je rozepsána celkem do 10 sloupců. Ukázka datové matice z programu SPSS je uvedena v příloze č. 3. Proces kódování je zde vysvětlen na dvou otázkách. Na otázce č. 2 a č. 6. Tyto dvě otázky jsou vybrány proto, že otázka č. 2 se při kódování rozdělí do více sloupců. Oproti tomu u otázky č. 6 mohli respondenti vybrat pouze jednu odpověď a je tedy zaznamenána pouze v jednom sloupci. Otázka č. 2 je rozepsána do čtyř sloupců. Každý sloupec představuje jednu možnou odpověď, protože respondenti mohli označit více možností. Odpovědi jsou kódované ve všech čtyřech sloupcích následujícím způsobem. Pokud respondenti souhlasili s danou odpovědí, je v matici zapsaná číslice 1. V případě nesouhlasu je uvedená číslice 0. Pokud by respondent na danou otázku neodpověděl vůbec, zapsala by se -1. Otázka č. 6 je uvedená pouze v jednom sloupci. Odpovědi na proměnnou vyjadřující koncepci cafeteria systému jsou kódovány následujícím způsobem. Pokud respondent neodpověděl, zaznačila se -1. V případě volby „pevná a volitelná část“ se zapsala číslice 1. Další možností bylo „rozdělení do několika částí“, tu představuje číslice 2. Poslední odpovědí byl „volný výběr omezený pouze výší příspěvku“ a ta je zakódovaná číslicí 3. Po přepsání dat do datové matice a jejich zakódování je také nutné určit, o jaký typ proměnných se jedná. Lze vybrat ze tří možností: ordinální, nominální a intervalová.

4

Všechny proměnné s výjimkou dvou, počet zaměstnanců a doba působení na českém trhu, jsou nominální. Dvě zbývající proměnné jsou intervalového typu. Po všech těchto úkonech je již možné provést různé statistické analýzy.

5

2

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

V této kapitole budou vyhodnocena data získaná dotazníkovým šetřením. Vyhodnocení bude provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů zpracovaných v programu Microsoft Excel 2010. Budou zde zodpovězeny i výzkumné otázky stanovené v kapitole 4. 3. Pro ověření, příp. zamítnutí jednotlivých hypotéz budou použity statistické metody uvedené v kapitole 3. Konkrétně se jedná o Chí-kvadrát test nezávislosti a faktorovou analýzu. 2.1

VYHODNOCENÍ DAT POMOCÍ GRAFICKÉHO ZNÁZORNĚNÍ

V následující části bude popsáno a vyhodnoceno, jak respondenti odpovídali na otázky v dotazníku. Respondenti, kteří vyhovovali podmínkám výzkumu, zodpověděli celkem 19 otázek. Graficky ale nebude znázorněno a popsáno všech 19 otázek, ale pouze 17 z nich. Otázky, které se týkaly poskytování zaměstnaneckých benefitů a využívaní cafeteria systému, všichni zodpověděli kladně. V opačném případě by ani nemohli být zařazeni do výzkumu. Při analýze využívání cafeteria systému je důležité nejen zjistit, proč se firmy pro tento systém rozhodly, ale i proč jej nechtějí. Tato otázka byla rovněž uvedená v dotazníku a odpovědělo na ni 93 respondentů. Jednalo se tedy o respondenty, kteří nemají cafeteria systém, ale poskytují benefity. V této otázce měli na výběr ze čtyř možností a případně mohli zvolit možnost jiné. Respondenti mohli vybrat nejvýše dva důvody. Všichni ale vybrali pouze jeden důvod. Na následujícím grafu (Obr. 5.1) jsou zaznačeny odpovědi respondentů. Zvýšení administrativy

Náklady na zavedení systému

Obava z neochoty lidí

Nutná komunikace se zaměstnanci

Jiné

9%

10%

42%

14% 25%

Obr. 2.1: Důvody, proč firmy nemají cafeteria systém [Vlastní zpracování] 6

Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů cafeteria systém odmítá z toho důvodu, že vede ke zvýšení administrativy. Těchto respondentů bylo celkem 40, což je 42 %. Druhým nejčastějším důvodem pak byly náklady na zavedení systému. Tato možnost byla vybrána celkem 23 respondenty (25 %). Zbylé dvě, resp. tři možnosti již jsou hodnoceny podobně. Možnost obava z neochoty lidí vybralo 13 respondentů (14 %). Nejméně významným důvodem je nutná komunikace se zaměstnanci. Tu vybralo pouze 8 respondentů (9 %). Celkem 9 firem (10 %) zvolilo možnost jiné. Tyto firmy pak uváděly různé důvody. Tři firmy uvedly, že nenabízí velké množství benefitů, proto cafeterii považují za zbytečnou. Tři respondenti pak napsali, že využívají jiný způsob, který je podle nich flexibilnější. Jaký to je způsob, ale již neuvedli. Dva respondenti napsali, že majitelé nový systém nechtějí zavádět. Jeden respondent pak uvedl, že by museli vyjednávat nové Kolektivní smlouvy. Z toho důvodu o tomto systému neuvažují. Následující grafy jsou již výsledkem vyhodnocení odpovědí respondentů zařazených do výzkumu. Aby bylo možné respondenty charakterizovat, byly jim položeny 4 doplňující otázky. První z nich zjišťovala počet zaměstnanců. Respondenti měli na výběr celkem ze 4 možností. V grafu Obr. 5.2 jsou zaznamenány jejich odpovědi. do 500

501 - 1000

1001 - 2000

nad 2000

16 % 9% 55 % 20 %

Obr. 2.2: Počet zaměstnanců [Vlastní zpracování]

Ze získaných dat vyplynulo, že 35 respondentů (55 %) má do 500 zaměstnanců. Tuto početnou skupinu následují firmy zaměstnávající 501 – 1000 zaměstnanců. Konkrétně se jedná o 13 firem (20 %). Celkem 10 firem (16 %) má nad 2000 zaměstnanců. Poslední nejméně početnou skupinu tvoří respondenti, kteří zaměstnávají 1001 – 2000 lidí. Jde o pouhých 6 firem, které v celkovém součtu představují 9 %.

7

Druhou charakterizující otázkou byl typ společnosti. Respondenti měli na výběr celkem ze čtyř typů společností. Pokud jim tyto varianty nevyhovovaly, zaznačili možnost jiné a uvedli, jakého jsou typu. s. r. o.

a. s.

k. s.

Jiné

2% 2% 45% 51%

Obr. 2.3: Typ společnosti [Vlastní zpracování]

Z Obr. 5.3 je zřejmé, že veřejnou obchodní společnosti nezaznačil ani jeden z respondentů a komanditní společnost vybral pouze jeden dotazovaný (2 %). Možnosti jiné využil rovněž jeden respondent. Konkrétně se jednalo o podnik, který je zřízený podle zákona. Většina, 51 %, respondentů zvolila akciovou společnost. Celkem tedy 33 respondentů. Zbylých 29 firem (45 %) vybralo typ společnost s ručením omezeným. Třetí doplňující otázkou bylo to, jestli jsou dané firmy se zahraniční účastí, či nikoliv. Na výběr byly jenom dvě možnosti: ano nebo ne. Ano

Ne

39% 61%

Obr. 2.4: Zahraniční spoluúčast [Vlastní zpracování]

Z Obr. 5.4 je zřejmé, že celkem 39 firem (61 %) je se zahraniční účastí a 25 (39 %) bez ní.

8

Poslední z řady doplňujících otázek byla otázka na dobu působení na českém trhu. Na výběr bylo ze 4 možností: do 10 let, 11 – 20 let, 21 – 30 let a 31 a více let. do 10 let

11 - 20 let

21 - 30 let

31 a více

14% 44% 23%

19%

Obr. 2.5: Počet let působení na českém trhu [Vlastní zpracování]

Z Obr. 5.5 je patrné, že celých 44 % respondentů je na českém trhu více jak 30 let. Za touto početnou skupinou následuje 23 % s dobou působnosti 11 – 20 let. Dále pak 19 % dotazovaných je na českém trhu 21 – 30 let a 14 % firem, které využívají cafeteria systém, jsou zde do 10 let. Pro správné využívání cafeteria systému je nutné zaměstnance dobře a často informovat o nových i stávajících benefitech. Z následujícího grafu Obr. 5.6 je zřejmé, že všechny firmy své zaměstnance o benefitech informují. Na výběr bylo celkem ze 4 možností (je zde započítána i možnost, kdy zaměstnanci informováni nejsou). Respondenti mohli vybrat i více možností, proto součet všech četností nesouhlasí s počtem respondentů.

Bez informování

0 35

Firemní nástěnky

32

Kolektivní smlouva

40

Informační e-maily

Obr. 2.6: Způsob informování zaměstnanců o benefitech [Vlastní zpracování]

Získané odpovědi všech čtyř možností jsou velmi podobné. Nejčastěji jsou zaměstnanci o benefitech informováni prostřednictvím e-mailů. Celkem se jedná o 40 firem, které

9

této možnosti využívají. Druhým nejčastějším způsobem je informování pomocí firemních nástěnek. V tomto případě se jedná o 35 firem. Posledním způsobem, který respondenti využívají při informování o benefitech, je kolektivní smlouva. Následující otázky se již týkají cafeteria systému. První z těchto otázek jsou zjišťovány důvody pro volbu cafeteria systému. Na výběr bylo celkem 8 možností, ale respondenti mohli vybrat max. 4 z nich. Bylo to z toho důvodu, aby byly zvoleny opravdu ty nejdůležitější, protože všechny možnosti představují výhody tohoto systému, ale některé jsou vnímány spíše jako „vítající doplněk“. Opět tedy součet všech četností nesouhlasí s počtem respondentů, jelikož mohlo být vybráno více možností.

34

Spravedlivá odměna Snížení fluktuace

18

Zlepšení image společnosti

18

Konkurenční výhoda Úspora finančních prostředků

12 16 28

Jednoduché a pohodlné čerpání

47

Motivace pro zaměstnance

61

Poskytování žádaných benefitů

Obr. 2.7: Důvody pro volbu cafeteria systému [Vlastní zpracování]

Důvodem uváděným ve valné většině odpovědí, v 61 případech, je poskytování pouze takových benefitů, které jsou zaměstnanci žádané. Na 2. místě následuje motivace pro zaměstnance, kterou považuje celkem 47 firem za jeden z hlavních důvodů, proč cafeteria systém zavedly. Třetím nejdůležitějším aspektem pak je spravedlivá odměna. Tento důvod vybralo 34 respondentů. Ze zbylých odpovědí je ještě pro 28 firem důležité jednoduché a pohodlné čerpání. Zbývající čtyři odpovědi jsou již hodnoceny velmi podobně. Po 18 respondentech mají odpovědi snížení fluktuace i zlepšení image společnosti. Pro 16 firem je velmi důležitá úspora finančních prostředků, které zavedení systému přinese. A 12 respondentů považuje získanou konkurenční výhodu za jeden z nejdůležitějších aspektů cafeteria systému.

10

Při čerpání jednotlivých benefitů je také důležité, jakou koncepci si daná firma zvolila. Celkem jsou na výběr 3 druhy uvedené na následujícím grafu Obr. 5.8. Pevná a volitelná část 20%

Rozdělení do balíčků 5%

Volný výběr 75%

Obr. 2.8: Koncepce cafeteria systému [Vlastní zpracování]

Z grafu je zřejmé, že 75 % firem (48 respondentů) zvolilo volný výběr benefitů. 20 % (13 firem) dalo přednost rozdělení benefitů na pevnou a volitelnou část a pouhých 5 % (3 firmy) využívá rozdělení zaměstnaneckých výhod do jednotlivých balíčků. Cafeteria systém nemusí být dostupný pro všechny zaměstnance. V této otázce bylo zjišťováno, kteří zaměstnanci mohou čerpat benefity prostřednictvím tohoto flexibilního systému. Jelikož mohlo být vybráno i více možností, opět je součet četností rozdílný oproti počtu respondentů.

1

I agenturní zaměstnanci Zaměstnanci pracující na dohodu mimo… 5

1

Zaměstnanci ve zkušební době 7

Pouze technickohospodářští zaměstnanci

4

Pouze manažeři a vedoucí zaměstnanci Všichni zaměstnanci pracující na hlavní…

55

Obr. 2.9: Využívání cafeteria systému [Vlastní zpracování]

Uvedený graf Obr. 5.9 ale ukazuje, že valná většina, 55 firem, poskytuje benefity formou cafeteria systému všem zaměstnancům, kteří pracují na hlavní úvazek. Pouze technickohospodářským zaměstnancům tento systém poskytuje 7 firem. Dále pak 5 firem jej nabízí i zaměstnancům pracujícím na dohodu mimo pracovní poměr. Čtyři

11

respondenti jej poskytují pouze manažerům a vedoucím zaměstnancům. Pouze jedna firma nabízí benefity prostřednictvím cafeteria systému agenturní zaměstnanci. To samé platí i u zaměstnanců ve zkušební době. Benefity lze prostřednictvím cafeteria systému čerpat hned několika způsoby. Respondenti měli na výběr celkem čtyři možnosti a mohli zvolit i více způsobů. Proto součet všech četností neodpovídá počtu respondentů. Pokud jim ani jedna možnost nevyhovovala, zvolili možnost jiné a napsali, jakým způsobem tedy zaměstnanci benefity čerpají.

10

Jiné Předplacené platební karty

2 22

Internetová aplikace Firemní intranet

12 23

Papírové poukázky

Obr. 2.10: Způsob čerpání benefitů [Vlastní zpracování]

Dva nejvyužívanější způsoby čerpání benefitů je zavedení internetové aplikace, 22 respondentů a používání papírových poukázek, 23 respondentů. Pak již následuje znatelná mezera. Celkem 12 firem umožňuje zvolit si benefity prostřednictvím firemního intranetu. Pouhé 2 firmy pak využívají předplacených platebních karet. Volbu jiné využilo relativně hodně firem, 10 respondentů. Nejčastěji firmy uváděly, že zaměstnanci čerpají benefity tak, že donesou faktury nebo účtenky od dodavatele, který jim benefit poskytl. Zaměstnanci mohou benefity čerpat maximálně do výše částky, která je určena zaměstnavatelem. Částka, kterou zaměstnanci tedy mohou čerpat, může být stanovena podle několika kritérií. Respondenti měli opět na výběr několik možností a mohli jich zvolit i více. Proto součet četností nemusí souhlasit s počtem respondentů.

12

15

Podle Kolektivní smlouvy

11

Podle prac. výkonu 0

Podle pracovní pozice

9

Podle odpracovaných let

45

Konstantní počet bodů

Obr. 2.11: Přidělení bodů do systému [Vlastní zpracování]

Z Obr. 5.11 lze vyčíst, že nejvíce firem, 45, stanovuje konstantní částku. Za touto početnou skupinou následuje 15 firem, které přidělují body na základě ustanovení v Kolektivní smlouvě. Dále pak 11 společností stanovuje částku na základě pracovního výkonu a 9 firem se pak rozhoduje na základě počtu odpracovaných let. Pokud respondenti zvolili více kritérií, nejvíce vybrali dvě, ve většině případů to byla kombinace konstantní počet bodů a zároveň určení částky podle Kolektivní smlouvy. Podle pracovní pozice peněžní částku na benefity nepřiděluje žádná firma. Nevyčerpané body (nevyčerpaná částka) jsou u některých firem převáděny do dalšího roku. Jedná se ale o pouhých 14 respondentů (22 %). Oproti tomu 50 respondentů (78 %) zbylé body (částku) nepřevádí. Další otázka pak byla směřována na to, jak často si zaměstnanci mohou vybírat nové nebo obnovovat dosavadní benefity. Každý měsíc 22%

Jiné 11%

Čtvrtletně 9%

Ročně 55%

Pololetně 3%

Obr. 2.12: Vytvoření nových balíčků [Vlastní zpracování]

Jednou za rok si benefity mohou změnit zaměstnanci u 35 firem (55 %). Většinou si zaměstnanci tedy na začátku roku zvolí určité benefity i ty pak nadále čerpají. Každý 13

měsíc si benefity vybírají u 14 společností (22 %). Čtvrtletně je to pak u 6 firem (9 %) a pololetně u dvou (3 %). Možnosti jiné využilo 7 firem (11%). Poskytování a zajišťování správného fungování cafeteria systému může probíhat i formou spolupráce s externí firmou.

Ano 42% Ne, ale uvažujeme 3%

Ne, ani neuvažujeme 55%

Obr. 2.13: Zajištění cafeteria systému externí firmou [Vlastní zpracování]

Z Obr. 5.13 lze vyčíst, že této možnosti využívá 27 firem (42 %). Naopak 37 firem takovéto spolupráce nevyužívá. Z těchto firem jich pak 35, v celkovém součtu se jedná o 55 %, o této možnosti ani neuvažuje. Pouze 2 firmy (3 %) zamýšlejí spolupráci s externí firmou. Pro zaměstnance je kromě benefitů, které mohou čerpat také důležité, jakou celkovou částku mohou během jednoho roku na benefity použít. Následující graf znázorňuje průměrnou výši příspěvku na jednoho zaměstnance za rok. Respondenti mohli vybírat z 5 variant.

více než 11000,27%

do 5 000,31%

9 001 - 11 000,12% 7 001 - 9 000,17%

5 001 - 7 000,13%

Obr. 2.14: Průměrný roční příspěvek na zaměstnance [Vlastní zpracování]

Nejčastěji byla volena první varianta, do 5 000 Kč. Celkem je vybralo 20 firem (31 %). Za touto možností se umístila volba více jak 11 000 Kč s 17 respondenty (26 %). Dále 14

11 respondentů (17 %) přispívá na benefity částku v rozmezí 7 001 – 9000 Kč. Možnost 5 001 – 7 000 Kč vybralo 8 firem (13 %). Zbývající variantu, 9 001 – 11 000 Kč poskytuje 8 respondentů (13 %). Další otázkou bylo zjišťováno, jaké jsou nejoblíbenější benefity mezi zaměstnanci (tzn. benefit, který je nejvíce využívaný). A poslední otázka byla zaměřená na to, zda firmy zamýšlejí do budoucna zavést nový benefit. V obou dvou případech se jednalo o otázky otevřené, takže odpovědi byly velmi různé. Mezi nejoblíbenější benefity se řadí příspěvky na sport a relaxaci, závodní restaurace a stravenky, jazykové kurzy, jízdenky na MHD, sick days, poukázky Flexipass, příspěvek na kulturu, příspěvek do lékárny, penzijní připojištění, dovolená a v jednom případě i uzená kýta. Pouze 8 % firem uvažuje nad zavedením nového benefitu, a to z oblasti finančních benefitů a zdravotní péče. 2.2

VYHODNOCENÍ DAT POMOCÍ TESTU NEZÁVISLOSTI

V následující kapitole budou pomocí Chí-kvadrát testu nezávislosti analyzovány výzkumné otázky, jejichž znění bylo uvedeno v kapitole 4.3. Ke zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky bude použit Chí-kvadrát test nezávislosti. Tento test nezávislosti bude proveden na základě použití kontingenčních tabulek a stanovení měr závislosti. Hladina významnosti α je stanovena na 0,05. Pokud je hodnota signifikace větší než stanovená hladina významnosti 5 %, nezamítá se nulová hypotéza. V opačném případě, pokud je p-hodnota menší než 0,05, zamítá se nulová hypotéza. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Dvě z nich se týkají zjištění, jestli zavedení cafeteria systému souvisí s nějakým parametrem dané firmy. V těchto dvou případech jde konkrétně o počet zaměstnanců a zahraniční spoluúčast ve firmě. Třetí výzkumná otázka zjišťuje, jestli využívání externí firmy pro zajištění flexibilního systému souvisí s počtem zaměstnanců. V následující části je provedena Chí-kvadrát testem nezávislosti analýza jednotlivých výzkumných otázek a jejich hypotéz. 1) Výzkumná otázka č. 1: Závisí používání cafeteria systému na tom, zda jsou dané společnosti se zahraniční účastí? 15

Hypotéza H0: Používání cafeteria systému je nezávislé na zahraniční spoluúčasti v dané firmě. Hypotéza H1: Používání cafeteria systému není nezávislé na zahraniční spoluúčasti v dané firmě. K potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy je zjišťován vztah mezi poskytováním zaměstnaneckých výhod prostřednictvím cafeteria systému a tím, zda jsou firmy se zahraniční účastí. K testování hypotézy byla použita otázka č. 3 a doplňující otázka č. 19 zjišťující případnou zahraniční spoluúčast. Pro zodpovězení této výzkumné otázky byly do analýzy zařazeny i firmy, které cafeteria systém nepoužívají, ale poskytují benefity. Celkem jsou tedy analyzovány odpovědi 157 respondentů. V následující kontingenční tabulce Tab. 5.1 jsou uvedeny skutečné (Count) a teoretické (Expected Count) četnosti. Tato výzkumná otázka může být ověřena pomocí chí kvadrát testu nezávislosti, protože splňuje podmínku dobré aproximace. Tato podmínka vyžaduje, aby minimálně 80 % teoretických četností bylo větší nebo rovno 5. V tomto konkrétním případě je nejmenší teoretická četnost 31,4. Cafeteria systém * Zahraniční spoluúčast Zahraniční spoluúčast

Cafeteria systém

Ne

Ano

Celkem

Ne

Ano

Celkem

Count

52

41

93

Expected Count

45,6

47,4

93,0

Count

25

39

64

Expected Count

31,4

32,6

64,0

Count

77

80

157

Expected Count

77,0

80,0

157,0

Tab. 2.1: Teoretické a skutečné četnosti [Vlastní zpracování]

16

V Tab. 5.2 jsou zobrazeny hodnoty po použití chí-kvadrát testu nezávislosti. Hodnota testové statistiky je zaznačena ve sloupci Value. Ve sloupci df jsou pak stupně volnosti. V posledním sloupci hodnota Asymp. Sig. (2-sided) představuje minimální hladinu významnosti, od které je zamítnuta nulová hypotéza. Asymp. Sig. (2Value

df

sided)

Pearson Chi-Square

3,594

1

,058

N of Valid Cases

157

Tab. 2.2: Chí-kvadrát test nezávislosti [Vlastní zpracování]

Z hodnot v Tab. 5.2 je patrné, že hodnota testové statistiky v případě použití Pearsonova Chí-kvadrát testu je 3,594. Jelikož je p-hodnota vyšší než zvolená hladina významnosti, nezamítá se nulová hypotéza. V další tabulce jsou uvedeny míry asociace. Jelikož se jedná o kontingenční tabulku o rozměru 2x2, je možné použít koeficient φ.

Value

Approx. Sig.

,166

,058

,166

,058

Contingency Coefficient ,163

,058

Nominal by Nominal Phi Cramer's V

N of Valid Cases

157

Tab. 2.3: Míry asociace [Vlastní zpracování]

Z Tab. 5.3 je zřejmé, že i pokud by se použil obvyklý kontingenční koeficient, výsledek by byl téměř stejný. V případě koeficientu φ je hodnota 0,166 a u kontingenčního koeficientu je 0,163. Z koeficientů míry závislosti vyplývá, že mezi proměnnými je nízká až střední závislost. Podle výsledků Pearsonova Chí-kvadrát testu se nezamítá nulová hypotéza o nezávislosti. Koeficienty míry závislosti naznačují, že závislost je nízká až střední. Lze tedy říct, že poskytování benefitů prostřednictvím cafeteria systému není závislé na zahraniční spoluúčasti ve firmě.

17

2) Výzkumná otázka č. 2: Závisí používání cafeteria systému na počtu zaměstnanců? Hypotéza H0: Používání cafeteria systému je nezávislé na počtu zaměstnanců v dané firmě. Hypotéza H1: Používání cafeteria systému není nezávislé na počtu zaměstnanců v dané firmě. V následující tabulce Tab. 5.4 jsou uvedeny skutečné a teoretické četnosti toho, jak daní respondenti odpovídali na otázky, zda používají cafeteria systém a kolik mají zaměstnanců. Pro zodpovězení této výzkumné otázky byly použity otázky z dotazníku č. 3 a doplňková otázka č. 17 zjišťující počet zaměstnanců. Stejně jako u předchozí výzkumné otázky, jsou do výzkumu zahrnuti i respondenti, kteří neposkytují benefity prostřednictvím cafeteria systému, ale nabízejí benefity. Pro použití Chí-kvadrát testu nezávislosti bylo nutné spojit poslední dvě kategorie s počtem zaměstnanců. Po této úpravě vypadá tabulka četností následovně. Cafeteria systém * Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců

Cafeteria systém

Ne

Ano

Celkem

do 500

501 - 1 000

1 001 - 2 000

Celkem

Count

42

25

26

93

Expected Count

45,6

22,5

24,9

93,0

Count

35

13

16

64

Expected Count

31,4

15,5

17,1

64,0

Count

77

38

42

157

Expected Count

77,0

38,0

42,0

157,0

Tab. 2.4: Teoretické a skutečné četnostmi [Vlastní zpracování]

Z Tab. 5.4 je zřejmé, že skutečné četnosti se od teoretických liší jen velmi málo, a proto je možné usoudit, že mezi proměnnými není závislost. Tuto domněnku je ale nutné ještě ověřit pomocí testu nezávislosti, jehož výsledky jsou v Tab. 5.5. Test nezávislosti je možné provést. Všechny teoretické četnosti jsou větší než pět. Nejnižší očekávaná četnost je 15,5.

18

Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value

df

sided)

Pearson Chi-Square

1,501

2

,472

N of Valid Cases

157


Hodnota testové statistiky je 1,501 a asymptotické významnosti je 0,472. Od této hodnoty se zamítá nulová hypotéza. Jelikož byla na začátku testování stanovena hladina významnosti α na 0,05, nulová hypotéza se nezamítá. Tento závěr je zřejmý i z hodnoty testové statistiky, která je velmi nízká. Pro ověření se ještě zjistí míra závislosti. Jelikož se jedná o testování nezávislosti mezi nominální a intervalovou proměnnou (počet zaměstnanců je intervalová proměnná), stanovuje se míra závislosti podle koeficientu η. Directional Measures Value Nominal by Interval

Eta

Cafeteria systém Dependent ,098 Počet

zaměstnanců ,073

Dependent

Tab. 2.6: Míra závislosti [Vlastní zpracování]

V nulové hypotéze se ověřuje, zda zavedení cafeteria systému je nezávislé na počtu zaměstnanců dané firmy. Z této formulace je patrné, že závislou proměnnou je zde cafeteria systém. Proto je hodnota koeficientu η 0,098 a závislost mezi proměnnými je velmi nízká. Z výsledků Chí-kvadrát testu nezávislosti i z koeficientu míry závislosti lze usoudit, že počet zaměstnanců dané firmy nemá téměř žádný vliv na zavedení cafeteria systému. Neplatí tedy, že by firmy s velkým počtem zaměstnanců (nad 1000) zaváděly flexibilní systém zaměstnaneckých výhod méně často než menší firmy. 3) Výzkumná otázka č. 3: Je využívání externího dodavatele v oblasti cafeteria systému spojené s počtem zaměstnanců? Pozn. pro velké firmy může být obtížné sledovat všechny zaměstnance. Hypotéza H0: Volba externí firmy nezávisí na počtu zaměstnanců dané společnosti. Hypotéza H1: Volba externí firmy závisí na počtu zaměstnanců dané společnosti.

19

K ověření nebo vyvrácení této hypotézy se zjišťuje vztah mezi využíváním externí firmy pro zajištění cafeteria systému a počtem zaměstnanců. K testování hypotézy byla použita otázka č. 12 a doplňující otázka č. 17, která zjišťovala počet zaměstnanců dané firmy. V následující kontingenční tabulce Tab. 5.7 jsou opět uvedeny skutečné a teoretické četnosti. Opět bylo nutné sloučit poslední dvě kategorie u počtu zaměstnanců. Výzkumná otázka může být ověřena pomocí chí kvadrát testu nezávislosti, protože upravená tabulka již splňuje podmínku dobré aproximace. Nejmenší teoretická četnost je 5,5. Zajištění cafeteria systému externí firmou x Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců

Zajištění cafeteria systému

Ne

externí

firmou

Ano

Celkem

do 500

501 - 1 000

1 001 - 2 000

Celkem

Count

17

7

13

37

Expected Count

20,2

7,5

9,3

37,0

Count

18

6

3

27

Expected Count

14,8

5,5

6,8

27,0

Count

35

13

16

64

Expected Count

35,0

13,0

16,0

64,0

Tab. 2.7: Tabulka se skutečnými a teoretickými četnostmi [Vlastní zpracování]

Z tabulky teoretických a skutečných četností lze vyčíst, že rozdíly nejsou příliš velké, proto by nulová hypotéza neměla být zamítnuta. V následující Tab. 5.8 jsou zobrazeny hodnoty po použití chí-kvadrát testu nezávislosti. Chi-Square Tests Asymp. Sig. (2Value

df

sided)

Pearson Chi-Square

4,913

2

,086

N of Valid Cases

64


Z uvedené tabulky Tab. 5.8 je patrné, že hodnota testové statistiky je 4,913. Hodnota signifikace je 0,086. Čili od hodnoty 0,086 se zamítá nulová hypotéza. Hladina významnosti α je stanovena na 0,05. Jelikož je hodnota 0,086 větší, než 0,05 nezamítá se nulová hypotéza.

20

V následující Tab. 5.9 jsou zaznamenány míry závislosti podle koeficientu η. Directional Measures Value Nominal by Interval

Eta

Zajištění

cafeteria

systému ,277

externí firmou Dependent Počet zaměstnanců Dependent

,262

Tab. 2.9: Míra závislosti [Vlastní zpracování]

V této výzkumné otázce se zkoumá nezávislost nominálních a intervalových dat. Zajištění cafeteria systému externí firmou patří do kategorie nominálních dat. Počet zaměstnanců je řazen do dat intervalových. Proto je v tomto případě v uvedené tabulce míry nezávislosti (Directional Measures) důležitý koeficient η. Nulová hypotéza je formulovaná tak, že se zkoumá nezávislost zajištění cafeteria systému externí firmou na počtu zaměstnanců. Závislou proměnnou je zde proto nominální proměnná. Míra závislosti je tedy 0,277 a značí nízkou až střední souvislost. Podle hodnoty signifikace testu i podle míry závislosti se nezamítá nulovou hypotézu. 2.3

FAKTOROVÁ ANALÝZA

V této části bude pomocí faktorové analýzy vyhodnocena výzkumná otázka č. 4. Tato otázka zkoumala, které nejčastější důvody vedou firmy k zavedení cafeteria systému. Respondenti měli na výběr celkem z 8 možností a vybrat mohli maximálně 3 z nich. Teoretický popis průběhu faktorové analýzy je popsán v kapitole 3.5.3. Pro provedení této analýzy je nutné otázku č. 4 přepsat do programu SPSS do datové matice (viz kapitola 4.6). Nejdříve budou ověřeny předpoklady pro použití faktorové analýzy. Pokud budou splněny nutné předpoklady, provede se prostřednictvím explorativní faktorové analýzy postupná redukce proměnných. Výsledkem této analýzy by mělo být nalezení faktorů, jejichž počet bude nižší, než dosavadní počet proměnných. Tyto faktory by je ale měly dostatečně popsat a nahradit. Pokud bude faktorová analýza provedena správně, měl by její výsledek jednoduše popsat důvody, proč firmy zavádějí cafeteria systém.

21

V Tab. 5.10 je provedena základní popisná statistika proměnných: Descriptive Statistics Mean Jednoduché a pohodlné

Std. Deviation

Analysis N

,44

,500

64

Úspora finančních prostředků

,25

,436

64

Konkurenční výhoda

,19

,393

64


,28

,453

64

Snížení fluktuace

,28

,453

64

Spravedlivá odměna

,34

,479

64


,73

,445

64

Pouze žádané benefity

,95

,213

64

čerpání

Tab. 2.10: Popisná statistika otázky č. 4 [Vlastní zpracování]

Z druhého sloupce tabulky (Mean, což je střední hodnota) je patrné, že firmy volí cafeteria systém nejčastěji proto, že jim umožňuje optimální využití, kdy jsou čerpány pouze ty benefity, které si využívají. Naopak nejméně častým důvodem je získání konkurenční výhody. Nejdříve by měla být provedena analýza matic korelačních a parciálních korelačních koeficientů. Touto analýzou lze zjistit, jestli se dané proměnné dají analyzovat pomocí faktorové analýzy. Tento postup je ale velmi náročný a není příliš věrohodný. K ověření vhodnosti proměnných se používají dva ukazatele: Kaiser-Meyer-Olkinova míra (KMO) a Bartlettův test multikolinearity (viz kapitola 3.2.). Při analýze 3. otázky z dotazníku jsou ukazatele následující: KMO and Bartlett's Test Kaiser-Meyer-Olkin Measure of Sampling Adequacy. Bartlett's Test of Sphericity

Approx. Chi-Square

,724 100,199

df Sig.

28 ,000

Tab. 2.11 Ukazatele KMO a Bartlettův test [Vlastní zpracování]

KMO má hodnotu 0,724. Podle tabulky uvedené v kapitole 3.5.3 se jedná o střední hodnotu koeficientua provedení faktorové analýzy má tak smysl. Při Bartlettovu testu multikolinearity jsou stanoveny následující hypotézy: H0: V daném souboru není významná multikolinearita. H1: V daném souboru je významná multikolinearita. 22

Při provedení Bartlettova sférického testu je hodnota testového kritéria (Approx. ChiSquare) 100,199 při 28 stupních volnosti. Jelikož je pozorovaná hladina významnosti (Sig.) rovna 0,000, je tedy menší než předem zvolená hladina významnosti α (0,05). Proto dojde k zamítnutí nulové hypotézy. Na základě výsledků těchto ukazatelů lze provést faktorovou analýzu a má smysl hledat společné faktory. Jako metoda extrakce faktorů byla zvolena metoda hlavních komponent (principal component) a rotace Varimax, které byly detailněji popsány v kapitole 3.5.3. Tabulka faktorů, která popisuje, jak velkou část variability pokrývají významné faktory, je uvedena v příloze č. 5. V následující části bude tabulka zobrazena pouze po částech, kvůli lepší přehlednosti. První část značená jako Initial Eigenvalues (Tab. 5.12) obsahuje výsledky použité metody hlavních komponent. První sloupec obsahuje počet komponent. Ve druhém sloupci jsou uvedená vlastní čísla. Důležité faktory mají vlastní čísla větší než 1. Ve třetím sloupci jsou vlastní čísla korelační matice, která značí rozptyl vysvětlený faktorem. Poslední sloupec pak obsahuje kumulativní rozptyl. Tedy hodnotu, kolik % rozptylu je vysvětleno daným počtem faktorů.

Tab. 2.12: Počet významných faktorů [Vlastní zpracování]

Z Tab. 5.12 je tedy zřejmé, že byly extrahovány tři významné faktory. Jejich vlastní čísla jsou 2,167, 1,976 a 1,071. Dohromady tyto tři faktory vysvětlí 65 % rozptylu.

23

V následující části tabulky (Tab. 5.13) jsou zaznamenány hodnoty vysvětleného rozptylu po rotaci Varimax.

Tab. 2.13: Faktory po rotaci [Vlastní zpracování]

Celkem tedy zůstaly tři faktory. První faktor vysvětlí 27 % rozptylu, druhý faktor 25 % rozptylu a třetí faktor pak 14 % rozptylu. Kumulativní četnost zůstává stejná jako před rotací. Významné faktory tedy vysvětlují 65 % variability. V následujícím obrázku Obr. 5.15 je počet významných faktorů ověřen ještě graficky.

Obr. 2.15: Catellův graf [Vlastní zpracování]

Z výše uvedeného grafu Obr. 5.15 lze také určit počet významných faktorů. V grafu je červenou čarou zaznačena hranice, od které jsou faktory považovány za významné. Dá se tedy usoudit, že proměnné budou redukovány na tři důležité faktory. 24

Následuje tabulka Tab. 5.14, která ukazuje, jakou část variability proměnných vyjadřují významné faktory. Communalities Initial Jednoduché a pohodlné

Extraction

1,000

,458

1,000

,738


1,000

,664


1,000

,733


1,000

,625


1,000

,727


1,000

,807


1,000

,463

čerpání Úspora finančních prostředků

Extraction Method: Principal Component Analysis.

Tab. 2.14: Komunality [Vlastní zpracování]

Počáteční komunality (Initial) jsou rovny jedné a jsou uvedeny ve druhém sloupci. Ve třetím sloupci jsou znázorněny komunality po extrakci faktorů (Extraction). Z tohoto sloupce je zřejmé, že variabilita proměnných je prostřednictvím faktorové analýzy vysvětlena zhruba z 65 %. Z tabulky lze také vyčíst, že první proměnná je objasněna ze 45,8 %. Druhá proměnná pak ze 73,8 %. Nejlépe je pomocí faktorů vysvětlena variabilita proměnné „Motivace zaměstnanců“ z 80,7 %. Naopak nejhůře proměnná „Jednoduché a pohodlné čerpání“. V následující části již budou znázorněny tabulky zachycující rozdělení jednotlivých proměnných do významných faktorů. Aby bylo možné faktory lépe interpretovat, byla provedena jejich rotace. Jako nejvhodnější se jevila možnost rotace Varimax. Tato rotace byla vybrána z toho důvodu, že je poměrně snadné interpretovat vzniklé faktory. Také proto, že nemá tendenci vytvářet jediný faktor ani nepředpokládá, že faktory jsou závislé. V Tab. 5.15 a v Tab. 5.16 jsou zobrazeny matice před rotací a po rotaci Varimax. Korelace, které byly menší než 0,5, nejsou zobrazeny. Je to z toho důvodu, že korelace nižší než 0,5 nejsou významné a snižovaly by přehlednost.

25

Component Matrix Component 1

2


-,758


-,663


,658


,657

3

-,538


,816


,803


,764


,559

Tab. 2.15: Matice před rotací Varimax [Vlastní zpracování]

Rotated Component Matrix Component 1 Spravedlivá odměna

2

3

,750


-,710


,710


-,645


,852


,810


,821


,519

Tab. 2.16: Matice po rotaci VARIMAX [Vlastní zpracování]

Podle Tab. 5.16, která znázorňuje matici po rotaci, lze určit a pojmenovat nové faktory. Tyto faktory by měly vystihnout důvody pro zavedení cafeteria systému. Po rotaci tedy zůstaly tři faktory. Do prvního z nich patří proměnné: spravedlivá odměna, snížení fluktuace, úspora finančních prostředků a jednoduché a pohodlné čerpání. Do druhého faktoru patří zlepšení image společnosti a konkurenční výhoda. Do posledního faktoru se pak řadí motivace pro zaměstnance a poskytování pouze žádaných benefitů.

26

V Tab. 5.17 je zobrazena kovarianční matice, která slouží pro určení míry vazby mezi dvěma faktory. Component Score Covariance Matrix Component

1

2

3

1

1,000

,000

,000

2

,000

1,000

,000

3

,000

,000

1,000

Tab. 2.17: Kovarianční matice [Vlastní zpracování]

Z tabulky je patrné, že mezi faktory nejsou žádné vazby, protože koeficienty mezi dvěma různými faktory jsou nulové. Tyto nově vzniklé faktory lze pojmenovat následovně: F1: Ekonomické aspekty. F2: Zlepšení externího prostředí firmy. F3: Optimální využití benefitů. Faktor č. 1 zahrnuje proměnné, které souvisejí s penězi. Pokud se uspoří finanční prostředky, je to ve většině případů spojené se spravedlivou odměnou, kdy jsou zaměstnanci odměňováni pouze za své výkony. Nedochází tedy ke zbytečnému plýtvání penězi na odměny, na které zaměstnanci nemají nárok. Pokud jsou zaměstnanci odměňováni podle výkonu, může dojít ke zvýšené fluktuaci. Je to spojené s tím, že nejsou spokojení se způsobem odměňování a raději odejdou. Pokud jsou finanční prostředky šetřeny na úkor poskytování benefitů (nejsou dostupné moderní aplikace, systém je levný ale složitý), dochází ke zhoršení jejich následného čerpání. Ve faktoru č. 2 jsou obsaženy proměnné, které vedou ke zlepšení externího prostředí firmy. Používání cafeteria systému vede k lepší konkurenceschopnosti a ke zlepšení image společnosti. Tyto dvě proměnné patří do externího prostředí firmy a navzájem spolu souvisí. Pokud dojde ke zlepšení image společnosti, zlepší se tím i její konkurenceschopnost a naopak. Proměnné ve faktoru č. 3 se navzájem doplňují. Pokud jsou poskytovány benefity, které jsou zaměstnanci skutečně žádány, vede to k motivaci a spokojenosti zaměstnanců. Tyto dvě proměnné vystihují optimální využití, kdy jsou poskytovány pouze takové benefity, které zaměstnanci žádají a které je motivují.

27

3

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

V praktické části bylo pomocí dotazníkového šetření analyzováno používání cafeteria systému ve velkých firmách v ČR. Dotazníkem byly zjišťovány nejen důvody pro zavedení cafeteria systému, ale také příčiny, proč některé firmy tento systém nechtějí zavést. Z odpovědí v dotazníku vyplynulo, že zhruba třetina firem již tento flexibilní systém zavedla. Výzkumem bylo zjišťováno hned několik důležitých otázek, které se týkaly nejen důvodu zavedení systému, ale i formy jeho používání. Z odpovědí v dotazníku vyplynulo, že mezi tři nejdůležitější důvody, které vedly k zavedení cafeteria sytému patří poskytování benefitů, které jsou zaměstnanci skutečně žádány, motivace pro zaměstnance a spravedlivá odměna. První dva důvody, by se daly i očekávat, ale třetí nejčastější důvod je velmi zajímavý. Cafeteria systém by měl vést ke spravedlivému odměňování a tím k motivaci zaměstnanců a jejich spokojenosti. Celkem 34 respondentů jej tak i vnímá a považují spravedlivé odměňování za jednu z největších výhod tohoto systému. Spravedlivou odměnou by mělo být myšleno to, že zaměstnanci jsou odměňováni podle svého výkonu, nikoliv podle předem stanovené a pevně dané částky. Tím by cafeteria systém poztrácel jednu ze svých velkých výhod. Pokud se ale věnuje pozornost tomu, jak firmy své zaměstnance odměňují, lze zjistit, že pouze 11 respondentů odměňuje své zaměstnance podle pracovního výkonu. Tedy 23 respondentů sice považuje spravedlivou odměnu za jednu z největších výhod cafeteria systému, ale sami tuto přednost vůbec nevyužívají. Tato otázka byla analyzována i prostřednictvím faktorové analýzy, pomocí které se hledaly významné faktory, jež vedou k zavedení cafeteria systému. V dotazníku bylo původně napsáno 8 možností, ze kterých mohli respondenti vybírat maximálně 4 nejdůležitější. Těchto 8 odpovědí se faktorovou analýzou zredukovalo pouze na 3 významné faktory. Tyto faktory vystihují důvody, proč cafeteria systém zavést. Faktory jsou finanční aspekty, zlepšení externího prostředí firmy a optimální využití. Naopak nejvíce firem, 42 %, nechce flexibilní systém zavést z důvodu zvýšení administrativy. Tento důvod ale není příliš vážný, protože zvýšená administrativa se dá vyřešit tím, že cafeteria systém bude zajišťovat externí firma. Druhým důvodem pak jsou náklady na zavedení systému (25 %). Jedná se ale pouze o počáteční investici, 28

které se za pár let vrátí. Prostřednictvím tohoto systému dochází k úspoře finančních prostředků, které již nejsou zbytečně vynakládány na benefity, o které nikdo nestojí. Je ale na zvážení samotných firem, jestli tyto důvody převáží všechny klady, které systém přinese. Skutečnost, jestli zavedení cafeteria systému závisí na nějakém charakterizujícím faktoru firmy, bylo zjišťováno pomocí Chí-kvadrát testu nezávislosti. Jak z první výzkumné otázky: „Závisí používání cafeteria systému na tom, zda jsou dané společnosti se zahraniční účastí“, tak i z druhé výzkumné otázky: „Závisí používání cafeteria systému na počtu zaměstnanců“, není patrné, na čem je zavedení a používání cafeteria sytému závislé. V obou případech nedošlo k zamítnutí nulových hypotéz o nezávislosti. Proto nelze říct, že zavedení flexibilního systému je ovlivněno zahraniční spoluúčastí nebo počtem zaměstnanců. Firmy se tedy pro volbu cafeteria systému zřejmě rozhodují podle jiného kritéria. Třetí výzkumná otázka se pak zabývala tím, jestli je využívání externího dodavatele spojené s počtem zaměstnanců. Tato otázka se rovněž zkoumala testem nezávislosti. Z testu lze usoudit, že počet zaměstnanců dané organizace nemá vliv na zvolení externí firmy pro zajišťování cafeteria systému. Neplatí tedy, že firmy s vyšším počtem zaměstnanců by spíše volily externího dodavatele než firmy menší. Z výsledků testu se dá tedy usoudit, že pro velké firmy není vlastní zajišťování cafeteria systému příliš velkou zátěží. V opačném případě by zřejmě volily externí zajištění. Z dotazníku také bylo téměř ihned patrné, zda firmy se zahraniční účastí využívají častěji flexibilní systém. Vyplynulo z něj, že v cafeteria systému převažují firmy se zahraniční účastí. Tento poměr není příliš překvapující. V zahraničí je cafeteria systém známější a více rozšířený a tak společnosti, které jsou se zahraniční účastí, mají větší předpoklady k tomu, že i zde, v České republice, budou tento systém používat. Co se týče způsobu využívání cafeteria systému firmy nejvíce preferují volný způsob poskytování benefitů, který je omezený pouze výší příspěvku. Otázka ohledně průměrné výše příspěvku na jednoho zaměstnance za rok je také pozoruhodná. Nejvíce respondentů zvolilo nejvyšší a nejnižší částku a dělí je pouze pár procent. Bylo by tedy zajímavé dále podrobněji sledovat, co tyto odpovědi zapříčinilo a jestli je mezi tím nějaká souvislost. Ve valné většině firem jsou benefity prostřednictvím systému 29

nabízeny všem zaměstnancům bez rozdílu. Tito zaměstnanci pak mohou zaměstnanecké výhody čerpat nejčastěji pomocí papírových poukázek a prostřednictvím internetové aplikace. Zaměstnanci si mohou vybrané benefity změnit pouze jednou za rok. Většina firem také částku na benefity přiděluje konstantně bez nějakých větších rozdílů. Při spravování cafeteria systému využívá externí firmu necelá polovina respondentů. Dotazníkem byl také zjišťován nejoblíbenější benefit. Dalo by se říct, že nabídka benefitů v cafeteria systému i nabídka benefitů ve firmách, které jej nepoužívají, je velmi podobná. V nejoblíbenějších benefitech se neobjevil žádný, který by byl nějak výjimečný.

30

ZÁVĚR Předložená bakalářská práce se zabývala analýzou cafeteria systému ve velkých firmách v ČR. Cílem práce bylo zjistit, jak je cafeteria systém vnímán a používán firmami na území ČR. Pro naplnění cíle práce, analýze využívání cafeteria sytému, bylo použito dotazníkové šetření. Toto šetření proběhlo ve dvou termínech a to z toho důvodu, že při prvním oslovením odpověděl malý počet respondentů, kteří využívají cafeteria systém. Šetření v prvním období proběhlo od 19. 12. 2011 do 23. 1. 2012. Druhé období pak bylo od 29. 2. do 9. 3. 2012. Dotazník byl respondentům poslán elektronicky prostřednictvím aplikace Dokumenty Google. Analýza odpovědí získaných z dotazníkového šetření měla 3 části. První část pouze graficky znázornila četnosti a procentuální vyjádření respondentů. Tato část sloužila jako podklad pro následující použití statistických metod. Konkrétně pro neparametrické metody a metody vícerozměrné. Pro druhou a třetí část byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a hypotézy, které byly ověřovány pomocí Chí-kvadrát testu nezávislosti a faktorovou analýzou. Platnost hypotéz byla ověřována ve statistickém programu SPSS, verze 19. Všechny stanovené nulové hypotézy nebyly zamítnuty. Pomocí testu nezávislosti tedy nebylo zjištěno, na čem závisí rozhodnutí o zavedení cafeteria systému. Jediné, co je z testu zřejmé, je, že rozhodnutí nezávisí na velikosti dané firmy ani na tom, zda má firma zahraniční účast. Rovněž nebylo prokázáno, že by využívání externí firmy pro zajištění cafeteria systému (tímto krokem lze zamezit zvýšení administrativy) bylo závislé na počtu zaměstnanců. Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala tím, zda je možné určit, z jakých důvodu se firmy pro flexibilní systém zaměstnaneckých benefitů rozhodují. Tato otázka byla řešena pomocí faktorové analýzy. Použití tohoto statistického programu vedlo k rychlejšímu a efektivnějšímu řešení, než by bylo v případě výpočtu bez něj. Pomocí programu SPSS byly provedeny veškeré fáze výpočtů, pouze bylo nutné zadat metodu extrakce faktorů a rotaci faktorů. Jako metoda extrakce faktorů byla vybrána metoda hlavních komponent. Hlavním důvodem bylo, že jejím výsledkem většinou bývá jednoznačné řešení a stanovenými faktory je vysvětleno velké procento rozptylu. Z toho je patrné, že

31

získané faktory s velkou pravděpodobností správně vystihnou podstatu zjišťovaného problému. Rotace Varimax byla zvolena z toho důvodu, že nevytváří pouze jeden všeobecný faktor. Již z konstrukce možných odpovědí v dotazníku je zřejmé, že jeden faktor by jen obtížně vysvětloval důvody k zavedení cafeteria systému. Především z toho důvodu je zřejmé, proč nebyla vybrána rotace Quartimax nebo Equamax. Rotace Oblimin a Promax také nebyla vhodná, protože jsou používány, pokud se předpokládá, že faktory nemohou být nezávislé. Při faktorové analýze otázky zjišťující důvody, proč firmy zavádějí cafeteria systém není zřejmé, že by vzniklé faktory splňovaly tento předpoklad. Z výsledků dotazníkového šetření tedy vyplývá, že nebylo zjištěno, jaké firmy cafeteria systém zavádějí. Zato byly ale objasněny hlavní důvody k jeho používání, resp. odmítnutí. Pokud tedy firma uvažuje nad jeho zavedením, přinese jí tento flexibilní systém zlepšení po finanční stránce v oblasti odměňování zaměstnanců, zlepšení externího prostředí, kdy získá výhodu oproti konkurenci. A v neposlední řadě dojde i k optimálnímu využívání, kdy jsou poskytovány pouze benefity, které zaměstnanci sami žádají a tím jsou motivováni. Na druhou stranu firmy shledávají největší zápory systému ve zvýšení administrativy a v počátečních nákladech na jeho zavedení. Nejedná se ale o problémy, které nelze odstranit. Bylo by přínosné, pokud by byl takovýto výzkum proveden v budoucnu a jeho výsledky by byly následně porovnány s výsledky této práce. Zjistilo by se tak, jestli se cafeteria systém v podmínkách firem v ČR vyvíjí a zda pronikl i do firem, které jej předtím odmítaly. V případném dalším výzkumu by bylo dobré se zaměřit i na to, kolik let již firmy systém využívají a jak jsou s ním spokojeny.

32

33

1 Cíl a oblast výzkumu

Recommend Documents