1. OBLAST ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

PROFEX 2/2006

1. OBLAST ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 1.1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ jistného stát na částku 4144 Kč. Z této částky bude stát vypočítávat pojistné na VZP, které hradí za své pojištěnce (důchodci, děti, uchazeči o zaměstnání apod.). Tím se zvednou platby státu zdravotním pojišťovnám o 47 Kč měsíčně, což by jim mělo přinést do příjmů částku cca 3 miliardy Kč.

1.1.1. Zvýšení minimální mzdy Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

Od 30. 3. 2005 se u osob, kterým byl přiznán plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a tyto osoby pracují u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením, snižuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP o tuto částku. Tzn., že od zúčtování mzdy za měsíc únor 2006 tito zaměstnavatelé budou u osob, kterým byl přiznán ČID nebo ID odečítat částka 4144 Kč (v lednu to bylo 3798 Kč) a teprve ze zbývající části vyměřovacího základu se vypočte pojistné na VZP (13,5%).

Dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti bude od 1. 1. 2006 záloha na VZP činit měsíčně 1022 Kč (dosud 970 Kč). Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (7570 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1022 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

1.1.3. Změny ve zdravotním pojištění OSVČ pro rok 2006 Sdělením ministerstva zdravotnictví 261/2005 Sb. se stanovila výše průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2004 ve výši 18035 Kč. Tato částka se použije pro stanovení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ pro rok 2006.

1.1.2. Zvýšení vyměřovacího základu pro osoby, za které je plátcem pojištění stát

Výpočet minimálního pojistného na VZP je následující: 18035 x 12 x 0,5 = 108210 x 0,135 = 14609 ročně a měsíčně 1218 Kč.

Nařízením vlády 268/2005 Sb. se stanovuje vyměřovací základ pro rok 2006 u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát. Částka vyměřovacího základu ve výši 3798 Kč bude použita zdravotními pojišťovnami k výpočtu plateb od státu za státní pojištěnce (studenti, důchodci apod.). Kromě toho budou částku 3798 používat zaměstnavatelé, kteří mají více než 50% osob se ZP. U nich se totiž od března 2005 odečítá částka vyměřovacího základu osob, za které je plátcem pojistného stát u poživatelů invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Vyměřovacím základem na VZP těchto ID nebo ČID bude částka přesahující 3798 Kč.

Z toho vyplývá, že OSVČ, která bude podnikat po celý rok 2006, bude odvádět zálohy na VZP minimálně v částce 1218 Kč. Tento minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem pojistného stát (důchodci, studenti, poživatelé rodičovského příspěvku apod.) a také pro osobu, která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. V těchto případech by se pojistné odvádělo ze skutečných příjmů snížených o výdaje a z toho 50% a z toho 13,5%.

Účinnost tohoto NV je stanovena od 1. 1. 2006. Od 1. února 2006 se NV 29/2006 Sb. zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které je plátcem po-

-1-

PROFEX 2/2006

1.2. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ nosti. Maximální denní vyměřovací základ bude 642 Kč od prvního dne pobírání peněžité pomoci.

1.2.1. Zvýšení nemocenských dávek od 1.1.2006 - NV 417/2005 Sb.

VÝŠE DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Podle § 40a zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění nemusela vláda pro roky 2004 a 2005 valorizovat redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že nový zákon o nemocenském pojištění by měl vstoupit v platnost až od 1. 7. 2006, musela vláda podle § 40 zákona o NP valorizovat tyto redukční hranice pro rok 2006. Tato úprava byla provedena NV 417/2005 Sb.

Procentní sazby dávek NP se nemění, tj. • 25% denního vyměřovacího základu po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti • 69% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne pracovní neschopnosti a u OČR a u peněžité pomoci.

• První redukční hranice se zvyšuje na 510 Kč (dosud 480 Kč).

Maximální denní výše nemocenských dávek bude tato:

• Druhá redukční hranice se zvyšuje na 730 Kč (dosud 690 Kč).

• v prvních třech dnech pracovní neschopnosti 148 Kč (591x0,25). Dosud činila maximální výše 140 Kč. Nárůst činní 8 Kč.

VÝPOČET DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU OD 1. 1. 2006

• od 14. dne pracovní neschopnosti a při OČR 408 Kč (591x0,69). Dosud to bylo 386 Kč. Nárůst je o 22 Kč.

• u nemocenské za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti

• od 15. d. do ne pracovní neschopnosti, u peněžité pomoci v mateřství, 15. a 16. den OČR to bude 443 Kč (642x0,69). Dosud je to 419 Kč. Nárůst činní 24 Kč.

90% z částky do 510 Kč 60% z částky nad 510 Kč do 730 Kč k částce nad 730 Kč se nepřihlíží

Poslední změna vyplývá z § 40 ost. 2 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění. Podle tohoto paragrafu se dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem 2006 a trvá alespoň v tomto dni, upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek. Toto se ale dotkne pouze zaměstnanců jejich denní vyměřovací základ byl vyšší než 480 Kč. U zaměstnanců s nižším vyměřovacím základem k žádné změně nedošlo

Maximální denní vyměřovací základ po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude 591 Kč (510x0,9)+(0,6x(730-510)=459+132. • u nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschopnosti 100% z částky do 510 Kč 60% z částky nad 510 Kč do 730 Kč k částce nad 730 Kč se nepřihlíží

 POZOR: Pokud přepočítáváte průměr po pro-

Maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 642 Kč (510+0,6x (730-510)=510+132.

gramu, dodržujte postup výpočtu uvedený výše. Např.: (510x0,9)+(0,6x(730-510))=459+132. Závorky jsou důležité.

• u ošetřování člena rodiny Stejně jako u nemocenské za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Při OČR na 16 dnů se denní vyměřovací základ za 15. a 16. den zjistí stejně jako nemocenská od 15. dne nemoci.

1.2.2. Očekávané změny v poskytování nemocenských dávek

Maximální denní vyměřovací základ bude 591 Kč po dobu prvních 14 dnů OČR a 642 Kč za 15. a 16. den.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

• u peněžité pomoc v mateřství a vyrovnávacího příspěvku…

První změna se týká náhrady mzdy - namísto nemocenského bude během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Pro náhradu mzdy neplatí

Zákon o nemocenském pojištění.:

Denní vyměřovací základ se zjistí stejně jako u nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschop-

-2-

PROFEX 2/2006 Nový zákon zároveň zruší zvýhodnění při souběžných pracovních poměrech. Dávka nemocenského pojištění bude vypočtena z příjmů ze všech zaměstnání, z nichž náleží, ale bude poskytována jen jedna. Bude-li zaměstnanec vykonávat dvě zaměstnání a pro obě bude uznán práce neschopným, tak obdrží od každého zaměstnavatele zvlášť náhradu mzdy, ale od 15. dne trvání pracovní neschopnosti mu bude vypláceno jen jedno nemocenské.

žádná ochranná lhůta. Náhradu mzdy bude dostávat zaměstnanec pouze za pracovní dny a v procentní výši tak, aby v průměru odpovídala dosavadnímu příjmu z nemocenského. První tři pracovní dny nemoci by měla činit 30 % z denního průměrného výdělku, od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 % za pracovní dny. Náhrada mzdy nebude zdaněna a ani z ní nebude placeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude moci zaměstnanci zvýšit náhradu mzdy i nad rámec zákonného minima.

Zákon ruší dělení zaměstnavatelů na organizace a malé organizace.

Podle návrhu by za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti poskytoval zaměstnavatel „náhradu mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti“. Náhrada bude poskytována za pracovní dny, bude vypočtena z průměrného měsíčního výdělku (stejně jako náhrada mzdy za dovolenou), který bude redukován, jako je dosud redukován denní vyměřovací základ. Za první 3 dny bude činit náhrada 35 %, od 4. dne 69 % základu. Základ má činit 90 % průměrného výdělku.

Léčebný režim je přesněji definován a jsou zpřísněny sankce za jeho porušování. Za závažné porušení může pacient dostat pokutu až do výše 20000 Kč a zároveň mu může být nemocenské kráceno nebo odejmuto. Nový zákon o nemocenském pojištění podporuje rodiny s dětmi. Podle nové právní úpravy budou moci i otcové čerpat peněžitou pomoc (ve výši 70 % svého denního vyměřovacího základu), a to od 7. týdne věku dítěte, pokud tuto dávku nebude pobírat matka dítěte.

Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah. Pracovní poměr nebude možno zrušit ve zkušební době. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti bude náležet jen zaměstnancům účastným nemocenského pojištění, nebude proto náležet např. zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce. Poruší-li zaměstnanec povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti doma, nemusí mu zaměstnavatel vyplatit náhradu mzdy vůbec.

Nově bude umožněno rodičům nebo jiným členům domácnosti se během jednoho případu ošetřování člena rodiny jednou vystřídat. Za dobu, po kterou budou o dítě pečovat, může kterýkoli z nich uplatnit u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné.

1.2.3. Minimální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení v roce 2006 u OSVČ

Část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, bude snížena ze současných 3,3 % za 1,4 %. Zaměstnavatelé s méně než 16 zaměstnanci budou mít navíc možnost dobrovolně si zvolit jiný systém. V praxi by to znamenalo, že budou-li odvádět vyšší pojistné za zaměstnance - 3,3 %, pak jim polovinu vyplacené náhrady mzdy bude refundovat ČSSZ.

Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2006, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 9417 Kč (17882x1,0532x0,5). V roce 2006 se z této částky bere 50%, tj. 4709 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1394 Kč (4709x0,296). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1602 Kč.

Nemocenské bude náležet od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. Zůstane zachován systém redukčních pásem pro zápočet výdělku, z něhož se bude nemocenské počítat s tím, že příjem bude započítáván z 60 % v pásmu mezi 1 - 1,5 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství a z 30 % v pásmu mezi 1,5 - 3násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se denní nemocenské stanoví ve výši 69 %.

U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které vykonávaly zaměstnání a příjem ze zaměstnání činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy) bude v roce 2006 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 1884 Kč (17882x1,0532x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 557 Kč (1884x0,296).

Ostatní dávky nemocenského pojištění - peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - budou z nemocenského pojištění vypláceny již od prvního kalendářního dne vzniku nároku na tyto dávky. Peněžitá pomoc v mateřství bude činit 70 % z redukovaného vyměřovacího základu. -3-

PROFEX 2/2006

 POZOR: u osob, které vykonávají „vedlejší

1.2.6. Zánik povinnosti zaměstnavatele žádat o výpis doba pojištění v rámci předstihového řízení

samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2006 nižší než 45.200,- Kč (17882x1,0532x2,4). Za rok 2005 je tato částka pouze 42.921,- Kč.

K 31. 12. 2005 zanikla povinnost organizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovršením nároku na starobní důchod o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ v rámci předstihového řízení (§ 40 odst. 1 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Zároveň se dnem 1. 1. 2006 aktivoval § 40a tohoto zákona, podle kterého ČSSZ zasílá občanům na základě jejich žádosti „informativní osobní list důchodového pojištění“. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok a měl by se mu zaslat do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kterou se má informativní list zaslat. Z tohoto vyplývá, že povinnost sledovat si doby pojištění přešla od roku 2006 plně na občany.

1.2.4. Nařízení vlády 415/2005 Sb. O zvýšení důchodů v roce 2006 Nařízením vlády 415/2005 Sb. se zvýší důchody přiznané před 1. lednem 1996 tak, že • základní výměra důchodu se zvyšuje o 70 Kč na částku 1470 Kč • procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Důchody přiznané v období od 1. ledna 1996 do 31. 12. 2005 se zvyšují tak, že • základní výměra důchodu se zvyšuje o 70 Kč na částku 1470 Kč

 POZOR: jelikož se jedná o velice důležité úda-

• procentní výměra důchodu se zvyšuje o 4% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

je, doporučuje se, aby si tento informativní list nechal zaslat každý zaměstnanec nejpozději 2 roky před dovršením nároku na starobní důchod. Jinak u něho může nastat situace, že bude žádat o starobní důchod a ten mu bude vypočten pouze z dob, které má ČSSZ ve své evidenci (a ta bohužel nemusí být úplná).

U důchodů přiznaných po 31. 12. 2005 činí základní výměra 1470 Kč. NV nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2006, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2006.

Adresa pro zasílání žádostí je: Česká správa sociálního zabezpečení Odbor správy údajové základny Křížová 25 150 00 Praha 5.

1.2.5. Nařízení vlády 414/200B Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu za rok 2004

1.2.7. Poživatelé částečných invalidních důchodů

Tímto nařízením vláda stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2004 ve výši 17882 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2004 ve výši 1,0532.

Zákonem 24/2006 Sb. se mění zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění a zákon 582/91 Sb. o organizaci a provádění SZ. V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění byly provedeny tyto změny:

ČÁSTKY PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU budou od 1. 1. 2005 tyto: • to, co se započte plně se zvýší ze 8400 Kč na 9100 Kč • to, co se započte ze 30% se zvyšuje z pásma 8400 - 20500 Kč na 9100 - 21800 Kč. • to, co bude nad 21800 Kč se započte 10%.

• Za dobu pojištění se bude nově považovat i doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu trval nadále právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud došlo k neplatnému skončení tohoto vztahu; podmínka zaplacení

-4-

PROFEX 2/2006 Pokud tito horníci dosáhnou 50 let do tohoto data, zůstanou jim zachovány nároky na snížení věkové hranice.

pojistného se přitom považuje za splněnou (§ 11 odst. 2). Z toho vyplývá, že pokud soud rozhodne o neplatném skončení pracovního poměru, bude se celá doba považovat za dobu pojištění.

V zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou provedeny tyto změny:

• Podle § 16 odst. 3 se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrne náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na SZ nebo hrubého výdělku náležející v případech uvedených v § 11 odst. 2.

• Ze zrušení § 42 vyplývá, že už zaměstnavatelé nemusí potvrzovat ČID výdělky apod. Zrušením odst. 3 v § 53 odpadla poživateli ČID povinnost podávat přehled o příjmech a v odst. 4 se vypustila věta o tom, že pokud nedá přehled, zastaví se mu výplata ČID navždy.

Pokud bude zaměstnanci, s kterým byl neplatně skončen pracovní poměr, vyplacena náhrada mzdy nebo platu, bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance.

Změny v obou zákonech nabyly platnosti dnem 1. února 2006, z čehož vyplývá, že už se nebude muset podávat přehled o příjmech za rok 2005 a od měsíce února 2006 se obnoví výplata ČID v plné výši těm, kterým byla jeho výplata zastavena nebo zkrácena na polovinu.

• V § 16 odst. 4 se doplnilo písmeno j), které zní: „za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu přiznána soudem“.

Obnovení výplaty ČID bude mít dopad na jejich poživatele i z pohledu zdanění jejich příjmů. Tím, že je jim obnovena výplata ČID, je možné u nich od měsíce února 2006 začít uplatňovat slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) – 125 Kč, protože její uplatnění je podmíněno výplatou ČID, a ta byla uvolněna. Z toho vyplývá, že poživatel ČID by měl předložit doklad o výplatě ČID a zaměstnavatel mu od následujícího měsíce obnoví odpočet slevy na ČID. Pokud poživatel ČID předloží potvrzení do 15. 2. 2006, mohla by se mu sleva na dani uplatnit již za měsíc únor 2006. Předloží-li později, můžete odpočet uplatnit až od období 03/06.

Doby, za které soud náhradu mzdy nepřiznal, se budou považovat za doby vyloučené. • V § 42 se zrušil odstavec 5, podle kterého se zastavovala výplata plného invalidního důchodu v případech, kdy byl poživatel plného invalidního důchodu výdělečně činný v cizině. Pokud bude plně invalidní důchodce po 31. 1. 2006 výdělečně činný v cizině, výplata tohoto důchodu se mu nezastaví. • V části čtvrté hlavě třetí se zrušily §§ 46 až 48, které řešily souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti. Zároveň se upravily některé paragrafy, kde se hovořilo o souběhu příjmu a ČID.

1.2.8. Zápočet daňového bonusu do příjmů pro dávky státní sociální podpory a sociální potřebnosti

Od data účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 2. 2006, ruší omezení výdělku poživatelů ČID, kteří si budou moci vydělávat neomezené částky, aniž by přišli o výplatu ČID.

Zavedením daňového bonusu od ledna roku 2005 se objevily problémy s jeho zahrnováním do příjmů pro posouzení nároku na sociální dávky.

Podle přechodných ustanovení k zákonu 24/2006 se výše ČID, který byl snížen na polovinu, upraví od nejbližší splátky důchodu po účinnosti zákona na výši, která by náležela, pokud by k takové úpravě nedošlo. Byla-li výplata ČID zastavena, obnoví se jeho výplata od nejbližší splátky splatné po dni účinnosti tohoto zákona.

Zahrnování do příjmů pro dávky státní sociální podpory: - podle § 4 odst. 1 písm. zm) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je příjem plynoucí ve formě daňového bonusu od daně osvobozen.

Z toho vyplývá, že výplata ČID se od měsíce února 2006 obnoví v plné výši všem, kterým byla jeho výplata zastavena z důvodu překročení „ekonomické podmínky“ nebo jim byl vyplácen pouze v poloviční výši.

- v § 5 odst. 1 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se do příjmů zahrnují i zde vyjmenované příjmy od daně osvobozené. Jelikož mezi těmito příjmy není daňový bonus uveden, do příjmů pro posouzení nároku na dávky státní sociální podpory se daňový bonus nezahrnuje.

• V § 76 odst. 1 se posunula doba pro uplatnění nároku na snížení věkové hranice některým horníkům (NV 557/1990 Sb.) do 31. prosince 2010.

Zahrnování do příjmů pro dávky sociální potřebnosti:

-5-

PROFEX 2/2006 Zákonem 669/2004 Sb. se do zákona 482/91 Sb. o sociální potřebnosti doplnilo, že „pro účely sociální potřebnosti se nepřihlíží k daňovému bonusu“. Z toho vyplývá, že rovněž při posuzování vzniku nároku na dávku sociální potřebnosti se k daňovému bonusu přihlížet nebude.

V současné době se provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě za rok 2005 a poprvé se můžeme setkat s tzv. „doplatkem na daňovém bonusu“, který může zaměstnanci v rámci ročního zúčtování vzniknout. Tento doplatek na daňovém bonusu se do příjmů rozhodných pro nárok na dávky SSP (čtvrtletních i ročních) zahrnovat rovněž nebude. Proto byl pro něj v programu MZDY vyčleněn DM 301 Daňový bonus z ročního zúčtování, který se do příjmu pro sociální dávky NEZAHRNUJE.

Program je nastaven tak, aby byl daňový bonus z příjmů vyloučen. Při potvrzování ročních příjmů pro přídavky na děti se vycházelo z příjmů za rok 2004, kdy ještě žádný daňový bonus nebyl a případné přeplatky na dani se podle § 5 odst. 2 zákona o SSP do příjmů pro dávky SSP zahrnovaly.

2. ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH

Z PŘÍJMŮ

2.1. NOVELA 586/92 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Zákonem č. 545 /2005 Sb. dochází k jedné z nejrozsáhlejších novel zákona o daních z příjmů. Změny, které se týkají práce mzdových účetních, jsou nejdůležitější tyto:

Při nepodepsaném prohlášení a hrubém příjmu 21000 Kč by záloha na daň činila 3680 Kč. Při témže příjmu a podepsaném prohlášení k dani by to bylo pouze 2801 Kč. Za rok by to představovalo částku 10548 Kč. Tuto částku by mohl získat i bez podpisu prohlášení k dani, ale pouze po podání daňového přiznání. Studentům na brigádách, ženám na rodičovské dovolené, které si přivydělávají se může odečítat měsíčně sleva na poplatníka (600 Kč), popřípadě studentská sleva (200 Kč).

• v § 5 odst. 4 se doplnil tento text „a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků“.

• v § 15 se odst. 1 až 4 zrušují, tzn., že se ruší všechny nezdanitelné částky uvedené v odst. 1, o které se snižoval základ daně (základní nezdanitelná částka, částka na manžela/lku, částky na invalidity a na studium) a zároveň se ruší odstavce, které upřesňovaly jejich aplikaci. Tyto nezdaněné částky jsou nahrazeny tzv. „snížením daně“, které se vložilo do § 35ba.

• V § 6 odst. 4 zůstala i po novele srážková daň u příjmů do 5000 Kč ve výši 15% v případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani. Novelou zákona o daních z příjmů se ale snížilo daňové zatížení zaměstnanců s hrubým příjmem do 21 tis. Kč (z 15% na 12% resp. z 20% na 19%). Za těchto předpokladů se jeví daňově nejoptimálnější, aby i poživatelé starobního důchodu, studenti na brigádách, ženy na rodičovské dovolené, které si přivydělávají apod. podepsali prohlášení k dani, i když se u starobních důchodců nebude moci uplatnit sleva na poplatníka (pochopitelně, že jej nesmějí podepsat pro více plátců!). Podpisem prohlášení k dani se u nich bude moci uplatnit daň dle tabulky a nikoliv 15% srážková daň u příjmů do 5000 Kč resp. 20% zálohová daň u příjmů nad 5000 Kč,

• v § 15 se dosavadní odstavce 5 až 11 přečíslovaly na 1 až 7 a nově v něm zůstávají pouze dary, úroky z úvěru, penzijní připojištění, životní pojištění a zaplacené členské příspěvky odborům. Tyto nezdaněné částky se ale budou odečítat až v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. • V § 15 odst. 1, ve kterém jsou nyní dary, se upřesňuje text u darů poživatelům ČID a ID na „rehabilitační a protetické pomůcky“. Dále se zde doplnilo, že je lze poskytovat kromě ID a ČID ještě „nezletilým dětem dlouhodobě těžce zdravotně postiženým vyžadujícím mimořádnou péči podle zákona o důchodovém pojištění“, a to na zdravotnické prostředky podle zákona 123/2000 Sb. o zdravotních prostředcích nehrazených zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v §

Např. poživatel starobního důchodu s hrubým příjmem 5000 Kč by při nepodepsaném prohlášení zaplatil srážkovou daň ve výši 656 Kč. Pokud by podepsal prohlášení k dani, činila by zálohová daň jen 528 Kč. Při nepodepsaném prohlášení a hrubém příjmu 10 tis. Kč by na záloze na daň zaplatil 1760 Kč, kdežto při témže příjmu a podepsaném prohlášení by to bylo pouze 1056 Kč. -6-

PROFEX 2/2006 •

33 zákona 182/91 Sb., nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. • v § 15 odst. 5, který nyní řeší odpočet příspěvků na penzijní připojištění, dochází ke změně, a to ve smyslu zániku jeho pojištění bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné. Nárok na uplatnění odpočtu tímto rokem zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období jsou částky, o které byl poplatníkovi v předchozích letech snížen základ daně. Základ daně od - do 0 - 121200 121200 - 218400 218400 - 331200 331200 a více

v § 15 odst. 7, kde jsou nyní odpočty odborových příspěvků se upřesňuje text tak, že se „odečtou příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období“.

A dále se zde doplnilo, že se může odečíst částka do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6, tzn., že se může odečíst jen z příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků a nikoliv z příjmů z podnikání, pronájmu apod. • Daň

12% 14544 + 19% 33012 + 25% 61212 + 32%

v § 16 se mění roční daňová tabulka takto: Ze základu přesahujícího 121200 218400 331200

• V § 24 odstavec 2) písmeno zg) se do zákona doplnila daňová uznatelnost „výdajů (nákladů) na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředky se pro účely tohoto ustanovení považují motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob“.

Základ daně se bude snižovat pouze o nezdanitelné částky, které zbyly v § 15 (dary, úroky apod.). Od takto vypočtené daně se budou odečítat slevy na dani uvedené v § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c. Podle tohoto paragrafu se vypočtená daň sníží daňovým rezidentům o částku • 7200 Kč na poplatníka (tato částka nahrazuje základní nezdanitelnou částku 38040 Kč)

Z této změny vyplývá, že pokud zaměstnavatel zajistí svoz zaměstnanců do a ze zaměstnání některým z uvedených způsobů, bude se jednat o daňově uznatelný výdaj.

• 4200 Kč na manželku/la, pokud nemá vlastní příjem přesahující 38040 Kč (u ZTP/P se tato částka zdvojnásobí). To, co se do příjmů nezahrnuje se nemění, tzn. dávky SSP, dávky a služby sociální péče zvýšení důchodu pro bezmocnost a státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření a stipendium poskytované studentům…

DOPAD NA ZAMĚSTNANCE Cestu do zaměstnání a zpět by si ale měl hradit sám zaměstnanec, protože se jedná o jeho soukromou záležitost, která není spojena s plněním pracovních úkolů. Pokud bude zaměstnavatel na základě svého rozhodnutí zajišťovat dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a zpět a nebude po nich požadovat úhradu za poskytnutou službu, je třeba toto nepeněžní plnění považovat u zaměstnance jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti, a to do výše ceny obvyklé. Cenou obvyklou je cena, za kterou se zajišťuje přeprava osob v sídle zaměstnavatele. Výdaje spojené s přepravou zaměstnanců můžou být u zaměstnavatele i vyšší, než úhrady od zaměstnanců.

• 1500 Kč u poplatníka, který pobírá ČID • 3000 Kč u poplatníka, který pobírá plný invalidní důchod • 9600 Kč u držitele průkazky ZTP/P • 2400 Kč u studentů (do 26 let a 28 let u doktorského studijního programu zůstává). Jedna dvanáctina bude činit • 600 Kč u slevy základní (7200:12)

Z tohoto vyplývá, že pokud bude zaměstnavatel zajišťovat svoz zaměstnanců zdarma, bude třeba vést evidenci jednotlivých jízd každého zaměstnance a po skončení měsíce navýšit zaměstnanci základ daně o částku vypočtenou z ceny obvyklé a počtu jízd. Pochopitelně, že bude třeba odvést i obojí pojistné, protože se nejedná o příjem od daně osvobozený.

• 350 Kč na manžela/lku, pokud manželství netrvalo po celý rok • 125 Kč u slevy na částečnou invaliditu • 250 Kč u slevy na plnou invaliditu • 800 Kč u slevy na průkaz ZTP/P • 200 Kč u slevy na studenta.

V § 24 odst. 2, písmeno zu) se do daňově uznatelných výdajů doplnilo i přechodné ubytování -7-

PROFEX 2/2006 zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě a to maximálně do výše 3500 měsíčně, nejde–li o ubytování na pracovní cestě, poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.

na dítě, i když druhý z manželů jej uplatňoval zálohově u svého zaměstnavatele.

 POZOR: za rok 2005 toto možné není a daňové zvýhodnění musí v rámci společného zdanění uplatnit ten z manželů, který jej uplatňoval u svého zaměstnavatele.

Výše uvedené plnění je dle § 6 odst.9) písmeno k) osvobozeno od daně z příjmu, tudíž se z něj neodvádí ani jedno pojistné.

• v § 35d, které řeší poskytování daňového zvýhodnění u zaměstnanců se úplně změnily odst. 1 až 5.

Změny jsou provedeny i v § 35c a 35d, které řeší poskytování daňového zvýhodnění na vyživované dítě. První dvě změny se týkají ještě zdaňovacího období roku 2005, což vyplývá z přechodného ustanovení k tomuto zákonu.

Většina změn se týká nového postupu při výpočtu záloh, tj. že se daň nejprve sníží o jednu dvanáctinu z částek uvedených v § 35ba (na poplatníka, na invalidity, na studium) a teprve potom se záloha sníží o daňové zvýhodnění.

• první změna pro rok 2005 je v § 35c odst. 4, kde se doplnilo to, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti podle zvláštního právního předpisu a tím je nově NV 303/95 Sb. o minimální mzdě.

Důležité je zde i to, že sleva na dani podle § 35ba (tj. na poplatníka, na invalidity na studium) se poskytne maximálně do výše zálohy na daň. • V novém odst. 4 je změněno dodržení minimální mzdy pro vznik nároku na měsíční daňový bonus. Nově se bude porovnávat každý měsíc s polovinou měsíční minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem dolu. Tato měsíční minimální mzda se nebude upravovat podle NV o minimální mzdě, tzn., že stejná částka bude platit pro mladistvé, invalidní i částečně invalidní důchodce. Tím pádem pozbývá platnosti Pokyn MF D-274 k uplatňování měsíčního daňového bonusu.

 POZOR: podle odst. 6 § 35d neztrácí poplatník nárok na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v kalendářních měsících, v nichž nárok na bonus vznikl, ale POUZE V PŘÍPADĚ, že nemá z ročního zúčtování vratku daně. Pak se vyplacený daňový bonus odečte od případné vratky daně. Je-li vyplacený daňový bonus vyšší než vratka daně, přeplatek daňového bonusu ne nevybírá.

• V novém odst. 5 se posunul termínu pro vrácení zaměstnavatelem vyplacených daňových bonusů z 15 dnů na 20 dnů od doručení žádosti. Dále se zde zavedla možnost, že si o částky vyplacených daňových bonusů snižuje plátce odvod záloh na daň v dalších měsících.

• druhá změna pro rok 2005 je rovněž v § 35c, kde se vložil nový odst. 12, podle kterého ten, kdo podává daňové přiznání bude muset měsíční daňové bonusy porovnat s ročním nárokem na bonus. Pokud bude roční nárok nižší, jedná se o daňový nedoplatek, který bude muset vrátit.

• v § 38g odst. 2 se vypustila věta o povinnosti podávat daňové přiznání v případě odpočtu úroků z hypotečního úvěru • v § 38g odst. 2 se změnila poslední věta tak, že daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění

• první změna v § 35c týkající se roku 2006 je v odst. 1, kde se doplnilo, že „poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35ba“. Vypočtená daň (ta bude VŽDY!, nezdaněné částky již nejsou) se částky na poplatníka, na invalidity teprve potom se uplatní daňové děti.

• v § 38h odst. 1 se kromě odpočtu 1/12 nezdanitelných částek uvedených v § 15, vypustila také možnost snížení měsíčního základu daně o jednu dvanáctinu předpokládané výše ročního úroku

protože žádné nejprve sníží o a na studium a zvýhodnění na

• v § 38h odst. 2 se změnila tabulka pro výpočet měsíční zálohy na daň takto:

• v § 35c odst. 9 se ruší poslední věta V rámci společného zdanění manželů si mohou manželé za rok 2006 „vyměnit“ daňové zvýhodnění

-8-

PROFEX 2/2006

Základ pro výpočet zálohy od - do Kč 0 – 10100 10100 – 18200 18200 - 27600 27600 - a více

Záloha 12% 1212 Kč + 19% 2751 Kč + 25% 5101 Kč + 32%

Toto snížení daně z příjmů se dotkne i poplatníků, kteří nemají podepsané prohlášení k dani. Podle odst. 4 § 38h platí u těchto poplatníků režim daň podle tabulky, minimálně 20%. Zde snížením sazby daně v nejnižších pásmech dojde k nárůstu příjmu, při kterém bude uplatněna 20% zálohová daň. Nyní to bude částka 31000 Kč, protože při tomto příjmu je daň dle tabulky 6189 Kč a 20% je 6200 Kč. Teprve při příjmu 31100 Kč se uplatní daň dle tabulky, protože je 6221 Kč a 20% je pouze 6220 Kč.

Ze základu přesahujícího 10100 Kč 18200 Kč 27600 Kč

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby 5. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně 6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle § 35ba 7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c

• v § 38i odst. 2 větě čtvrté se doplnilo, že „ke vzniku dlužné částky došlo vinou poplatníka“

8. skutečně sraženou zálohu.

Z toho vyplývá, že pokud poplatník skončí zaměstnání a my zjistíme, že u něho došlo k nedoplatku na dani, můžeme zaslat doklady správci daně a on nedoplatek vybere. Ale od roku 2006 toto lze pouze v případě, že to bylo způsobeno vinou poplatníka! Jestliže jsme nedoplatek zavinili my, můžeme jej po poplatníkovi vymáhat soudně.

Kromě těchto měsíčních údajů, musí mzdový list podle písm. f) obsahovat 1. součet údajů za zdaňovací období uvedených v písm. e) bodech 1 až 8 a 2. úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů.

• v § 38j odst. 2 písm. e) se změnilo, co musí obsahovat mzdový list za každý kalendářní měsíc

•

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo naturáliích,

Poslední změnou je úplně nový § 38l, který řeší způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částek, slevy na dani a daňového zvýhodnění.

Účinnost tohoto zákona je stanovena od 1. ledna 2006 s tím, že některá přechodná ustanovení se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. Tato ustanovení byla komentována v předchozím textu.

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1. 3. pojistné

2.2. SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ Počínaje rokem 2005 je možné, aby si manželé zvolili způsob zdanění, a to buď každý sám nebo formou tzv. společného zdanění podle § 13a zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů.

až 2. 1. 2006, nelze za rok 2005 společné zdanění uplatnit Tiskopis daňového přiznání musí obsahovat přílohu pro výpočet společného základu daně. Z § 13a odst. 6 totiž vyplývá, že manželé v příloze k daňovému přiznání spočítají společný základ daně za všechny příjmy podle §§ 6 až 10 a do daňového přiznání potom uvedou každý přesnou polovinu společného základu daně. V daňovém přiznání si potom odečtou všechny prokázané nezdaněné částky podle § 15.

PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ 1. musí se jednat o manžele, tzn., že nelze společné zdanění uplatnit u druha a družky. K splnění podmínky manželství stačí, když sňatek uzavřou 31. 12. 2005 2. musí vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti.

Podle § 35c odst. 9 nemůže při společném zdanění uplatnit daňové zvýhodnění jeden z manželů, pokud jej uplatňoval v průběhu kalendářního roku u svého plátce druhý z manželů.

Rovněž zde je třeba, aby se rodičům dítě narodilo alespoň do konce roku. Pokud by se narodilo

-9-

PROFEX 2/2006 Toto by nemělo výhodnost společného zdanění ovlivnit, pouze při více dětech a vyšších příjmech by bylo vhodné si děti pro účely uplatnění daňového zvýhodnění rozdělit. Podle odst. 4 § 13a nelze společné zdanění manželů uplatnit v těchto případech • alespoň jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou • alespoň jeden z manželů má povinnost stanovit si minimální základ daně • alespoň jeden z manželů si uplatňuje druhého z manželů jako spolupracující osobu nebo uplatňuje výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (§ 14) • alespoň jeden z manželů uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b - to jsou ti jimž byl poskytnut příslib investiční pobídky • alespoň na jednoho z manželů byl prohlášen konkurz. SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ V případě, že jeden z manželů je daňovým nerezidentem ČR, mohou manželé uplatnit společné zdanění tehdy, jestliže úhrn všech příjmů obou z manželů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů. Je to obdoba toho, co platí pro daňového nerezidenta, který chce uplatnit nezdaněné částky na druhého z manželů a invalidity a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. POZOR: Výklad MF ke splnění podmínky vyživovaného dítěte v případě, že toto dítě ukončilo v průběhu roku 2005 studium: společné zdanění mohou uplatnit jen manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, pokud tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění (tj. poprvé alespoň 31. prosince). Zákon o daních z příjmů nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období, nebo-li mohou uplatnit společné zdanění i pokud vyživovali dítě v domácnosti jen po část kalendářního roku (týden, měsíc, půl roku apod.).“ Z tohoto výkladu vyplývá, že v případě dítěte, které ukončí studium v průběhu roku 2005, lze společné zdanění uplatnit. • problematice placení daně z příjmů tím z manželů, který neměl v roce 2005 žádné příjmy a jeho daňová povinnost vznikla pouze z titulu uplatnění společného zdanění, je stanovisko MF uvedeno ve „sdělení MF k postupu při uplatnění společného zdanění“. V tomto sdělení se říká:

Pro řešení problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, který umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku je do 30 dnů od doručení žádosti. V tomto případě je však finančním úřadem stanoveno penále vážící se k prodlevě s úhradou, která může být maximálně třicetidenní. Tuto situaci MF vyřeší tzv. „generálním prominutím penále“ podle § 55a zákona o správě daní a poplatků. Výsledkem toho bude, že manželé nebudou muset žádat o prominutí penále a tudíž ani žádost o prominutí penále zpoplatňovat.“ Pokud manželce vznikla daňová povinnost z důvodu uplatnění společného zdanění, nemusí vypočtenou daň zaplatit. Manžel, kterému by se měl vracet přeplatek na dani, požádá o snížení přeplatku o nedoplatek na dani své manželky. Toto je již součástí formuláře daňového přiznání VZOR č. 12 str. 4. • placení záloh na daň druhým z manželů je třeba využít § 13a odst. 5, kde se říká, že zálohy na daň z příjmů platí každý z manželů a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h b) podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadajícího na každého z manželů. Ve sdělení MF se k placení záloh uvádí toto: Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě nebude, manžel bude platit zálohy vztahující se k jeho daňové povinnosti, tj. k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 tis. Kč)“. MF chystá zpřesnění zákona v tom smyslu, že zálohy na daň by neměl platit manžel/lka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy. Pokud by se někdo chtěl podrobněji seznámit se sdělením MF k postupu při uplatnění společného zdanění a přílohou č. 5 k daňovému přiznání (slouží pro výpočet společného základu daně manželů), je třeba navštívit internetovou stránku MF (tj.

- 10 -

PROFEX 2/2006 www.mfcr.cz, daňové tiskopisy) nebo příslušný

finanční úřad.

2.3. VYHLÁŠKA 322/2005 SB. O DALŠÍM STUDIU, KTERÉ SE POVAŽUJE ZA STUDIUM NA STŘEDNÍCH A VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Vyhláška Ministerstva školství 322/2005 Sb. o dalším studiu, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, zrušila dosud užívanou a několikrát novelizovanou vyhlášku 183/98 Sb. Nově se podle § 1 vyhlášky za studium na střední škole považuje a) Studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou nebo s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v jednoletých kursech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných právnickými nebo fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání, uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církevních a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,

d) Studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR, uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce. Oproti dosud platné úpravě vypadla příprava v jednoletém kursu s výukou těsnopisu a studium v kursech s výukou pro získání základního vzdělání a vzdělávání žáků směřující k získání základního vzdělání. Podle § 2 vyhlášky se za studium na vysokých školách považuje též studium uskutečňované v ČR ve vysokoškolských studijních programech, popřípadě oborech, zahraničních vysokých škol vzdělávacími institucemi působícími v ČR, které jsou uvedeny spolu s těmito studijními programy, popřípadě obory, v příloze č. 3 k této vyhlášce. POZOR: U DENNÍHO STUDIA JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ SE MUSÍ I NADÁLE JEDNAT O STUDENTA, KTERÝ NASTOUPIL JAZYKOVÝ KURS V TÉMŽE ROCE, KDY ÚSPĚŠNĚ VYKONAL PRVNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKU NEBO ABSOLUTORIUM.

c) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů,

2.4. ZDAŇOVÁNÍ ODMĚN A TANTIÉM POSKYTOVANÝCH ČLENŮM STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ ČLEN STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ • u akciové společnosti jsou to členové představenstva a dozorčí rady, popřípadě dalšího kolektivního orgánu zřízeného podle stanov (§ 191 a § 197 obchodního zákoníku, dále jen ObchZ) • u společnosti s ručením omezeným jsou to členové dozorčí rady, pokud byla zřízena (§ 137 ObchZ).

 POZOR:

jednatel není členem statutárního orgánu, ale je to přímo „statutární orgán“ a příjmy jemu vyplácené podléhají odvodům pojistného na SZ a VZP a dani z příjmů. • u družstva jsou to členové představenstva a kontrolní komise, popřípadě dalšího kolektivního orgánu zřízeného podle stanov (§ 237 ObchZ) a dále např.

• u státního podniku jsou to členové dozorčí rady (§ 12 zákona 77/1997 Sb.) • u společenství vlastníků jednotek jsou to členové výboru (§ 9 odst. 12 zákona 72/1994 Sb.). Podle § 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a osobou, která je členem statutárního orgánu řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, bylali uzavřena, nevyplývá jiné určení práv a povinností. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.

 POZOR: na členství ve statutárním orgánu se v žádném případě neuzavírá pracovněprávní vztah. Pokud je sepsána smlouva o výkonu funkce, řídí se vztahy mezi společností a členy statutárního

- 11 -

PROFEX 2/2006 orgánu touto smlouvou. Teprve v případě jejího nesepsání, se tyto vztahy řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (viz § 566 odst. 1 ObchZ). Ve smlouvě o výkonu funkce popř. v mandátní smlouvě se nejčastěji sjednává tzv. „odměna za výkon funkce“ a v akciové společnosti případně podíly na zisku, tzv. „tantiémy“. ODMĚNA ZA VÝKON FUNKCE Z POHLEDU ODVODU POJISTNÉHO NA SZ A VZP: a) akciová společnost - jelikož výkon funkce ve statutárním orgánu nezakládá účast na nemocenském pojištění, tak se z odměny za výkon funkce neodvádí ani jedno pojistné.

 POZOR: s výjimkou člena statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem a jeho členství ve statutárním orgánu vyplývá povinně přímo ze stanov. V tomto případě by se z jeho odměny pojistné na SZ a VZP odvedlo. Např. když ředitel a. s. je ze stanov povinně členem představenstva a. s., z jemu vyplacených odměn za členství ve statutárním orgánu se obojí pojistné odvede. b) dozorčí rada v s. r. o. - jelikož výkon funkce ve statutárním orgánu nezakládá účast na nemocenském pojištění, tak se z odměny za výkon funkce neodvádí ani jedno pojistné. c) členové představenstva a kontrolní komise v družstvu - podle § 29 vyhl. 165/79 Sb. se za započitatelný příjem nepovažuje odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny není předem určena. Tzn., že pokud odměny budou schváleny až dodatečně, pojistné se z nich neodvádí. ODMĚNA ZA VÝKON FUNKCE Z POHLEDU DANĚ Z PŘÍJMŮ:

Odměny za výkon funkce členů statutárního orgánu jsou příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) a jejich zdanění se provede podle toho, zda má osoba podepsané prohlášení k dani, či nikoliv. Při podepsaném prohlášení se postupuje jako u běžných zaměstnanců, tzn. uplatní se nezdaněné částky a bere se daň dle měsíční tabulky. Toto se bude týkat především členů statutárního orgánu, kteří jsou zároveň zaměstnanci obchodní společnosti nebo družstva, kde se jejich odměny za výkon funkce přičítají k jejich příjmu ze zaměstnání. Pokud nemá prohlášení podepsané, srazí se daň dle tabulky minimálně 20%. Hranice pro uplatnění daně dle tabulky je 31000 Kč. Do částky 29900 Kč je vyšší daň ve výši 20%. Tento způsob zdanění bude uplatněn u členů statutárního orgánu, kteří nemají zároveň zaměstnanecký vztah.

 POZOR:

u odměn vyplácených členům statutárních orgánů nelze v žádném případě použít srážkovou daň 15% ani pokud je příjem z této odměny do 5000 Kč. Pokud je členem statutárního orgánu daňový nerezident v ČR, srazí se z odměny za výkon funkce srážková daň 25%. TANTIÉMY - ODMĚNY Z ROZDĚLENÍ ZISKU V AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Členům představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti lze poskytnout kromě odměn za výkon funkce také podíl na zisku, tzv. „tantiému“. Způsob zdanění těchto tantiém je stejný jako u odměn za výkon funkce, tzn., že se považují za příjem podle § 6 odst. 1 písm. c) a daní se rovněž podle toho, zda mají podepsané prohlášení k dani či nikoliv.

2.5. POKYN MF D-285 K APLIKACI § 6 ODST. 1 A 2 ZÁKONA 586/92 SB. Účelem tohoto pokynu je „vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy; tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového“. V pokynu se dále uvádí a definuje, co je závislá činnost: „podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka“.

V závěru pokynu jsou uvedeny nejčastější znaky pro posouzení, zda se jedná o závislou činnost či nikoliv a těmi jsou: • plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, • fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, • odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu,

- 12 -

PROFEX 2/2006 • materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, • vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmů. Na základě tohoto pokynu budou finanční úřady posuzovat, zda se v případě sjednané smlouvy podle obchodního zákoníku jedná či nejedná o závislou činnost. Pokud takto sjednaný vztah posoudí jako „závislou činnost“, budou po zaměstnavateli požadovat zaplacení daně z příjmů ze závislé činnosti z vyplacené odměny. Tento postih může být uplatněn, pokud dochází k obcházení zákona o zaměstnanosti, tzn., že je aplikován „švarcsystém“ a se zaměstnancem je uzavřen vztah podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku práce. Např. jestliže u stavební firmy pracují celoročně zedníci se živnostenským listem, kterým jsou ukládány úkoly jako zaměstnancům, pracujícím na základě pracovní smlouvy, odměna za práci je vypočtena na základě odpracovaných hodin a zedník MINISTERSTVO FINANCÍ Čj. 53/ 79 983 /2005 – 532

používá materiál a jiné pracovní pomůcky, které mu poskytl plátce příjmů, jedná se o příjem ze závislé činnosti a tudíž měl zaměstnavatel srazit daň z příjmů ze závislé činnosti! Pokud si ale plátce příjmů jednorázově najme na provedení určitých prací zedníka se živnostenským listem, který si bude sám organizovat pracovní dobu (např. bude pracovat ve svátky, v sobotu či v neděli nebo 14 hodin denně apod.), bude mít své vlastní vybavení (např. kolečko, míchačku, vrátek apod.) případně i svůj materiál a odměnu si stanoví sám na základě odpracovaných hodin, spotřebovaného materiálu a opotřebení vlastního nářadí (popřípadě dle vlastních sazeb za sjednané dílo), nebude se jednat o příjem ze závislé činnosti a odměna takto vyplacená nebude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud si některé firmy nevzaly ponaučení z výkladů k „švarcsystému“ a z novelizovaného § 13 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a i nadále jej aplikují, je třeba počítat s postihem jak ze strany úřadu práce, tak ze strany finančního úřadu.

odbor 53 Vyřizuje : JUDr. M. Salačová, l. 2568

Pokyn č. D – 285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatňování ustanovení § 6 odst.1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vydává tento pokyn. Účelem tohoto pokynu je vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy, tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového. Meritum pokynu vychází z platné právní úpravy a rozsudků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Při posuzování jednotlivých případů z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, je třeba vycházet z toho, zda se

V Praze dne 10. srpna 2005

v konkrétním případě jedná o závislou činnost, zda posuzovaná činnost nese znaky závislé činnosti podle citovaného zákona o daních z příjmů, a nikoliv to, jakou právní skutečností byla tato činnost založena. Citovaný zákon o daních z příjmů sice používá pojem "závislá činnost", avšak nutno podotknout, že tento pojem není zcela totožný s pojmem "závislá činnost" z pracovněprávního hlediska. Pro kvalifikaci příjmů podřazených pro účely daně z příjmů pod ustanovení § 6 citovaného zákona o daních z příjmů není rozhodující na základě jakého právního vztahu poplatníkovi příjmy plynou. Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). Daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou tak podrobeny nikoliv pouze příjmy plynoucí z pracovněprávních vztahů uzavřených podle zákoníku práce, ale pod takový způsob zdanění zahrnul zákonodárce i příjmy z obdobného poměru, přičemž tento jakkoliv dále nedefinoval, vymezil jej jen vzájemným vztahem plátce a poplatníka, a to povinností poplatníka dbát příkazů plátce (§ 6 odst.1 písm.a) zákona). Současně za příjmy ze

- 13 -

PROFEX 2/2006 závislé činnosti pro účely zdanění prohlásil zákon i další příjmy, a to bez ohledu na právní skutečnost vznik příjmu zakládající (např. § 6 odst.1 písm.b) a písm.c) zákona ). Uvedené pojetí je založeno na materiálním posouzení závislé činnosti, kdy skutečně není rozhodující, na jakém formálním právním základě je předmětná činnost vykonávaná. Je proto nezbytné stanovit materiální kritéria, při jejichž splnění se bude o závislou činnost jednat. Zákonné vymezení prostřednictvím pouhého plnění příkazů plátce, obsažené v citovaném ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona se totiž ukázalo a ukazuje jako nedostačující a neschopné postihnout všechny reálně možné případy. Již ze samotné povahy věci je zřejmé, že k plnění příkazů (pokynů) plátce dochází prakticky do určité míry ve všech případech zadávání prací a činností (dodavatelských zakázek), tedy nikoliv pouze v rámci pracovněprávních vztahů (i při subdodávkách si má objednavatel právo kontrolovat a hlídat dodavatele, zda práci koná podle jeho přání a případně subdodavatele korigovat svými příkazy). Vymezení pojmu "závislá činnost" proto nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závis-

lou na osobě plátce. Prakticky to znamená, že definiční prvek závislosti při závislé činnosti tak bude dán především povahou vykonávané činnosti, znaky a okolnostmi, za kterých je práce vykonávána a zda na uzavření pracovně-právního vztahu je dán zájem obou smluvních stran. Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby od níž jí plyne příjem (dále jen "plátce příjmu") jsou následující: 1. plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, 2. fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, 3. odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu, 4. materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, 5. vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmu. Náměstek ministra financí:Ing. Dana Trezziová

2.6. MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ U OSVČ V ROCE 2006 Minimální základ daně v roce 2006 bude činit 112900 Kč (17882x1,0532x12x0,5 a výsledek zaokrouhlený na celé stovky směrem dolů). Tento minimální základ daně nebude ale platit pro všechny OSVČ, protože se nevztahuje např. na poživatele důchodů, studenty, poživatele rodičovského příspěvku apod. Dále se jej nemusí obávat ani podnikatelé, kteří jsou zároveň zaměstnanci, protože u nich by se uplatnil pouze v případě, že úhrn příjmů ze zaměstnání a z podnikání by byl nižší než částka 112900 Kč. Pro úplnost připomínám, že v roce 2005 je minimální základ daně 107300 Kč.

3. MZDY 3.1. ZVÝŠENÍ ČÁSTEK ŽIVOTNÍHO MINIMA A DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Nařízením vlády 505/2005 Sb. se zvyšují částky životního minima takto: 1.

měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb:

pro dítě do 6 let pro dítě od 6 do 10 let pro dítě od 10 do 15 let pro dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) ostatní občané

Částka od 1. 1. 2006 Částka do 31. 12. 2005 1750 Kč 1720 Kč 1950 Kč 1920 Kč 2310 Kč 2270 Kč 2530 Kč 2490 Kč 2400 Kč 2360 Kč

- 14 -

PROFEX 2/2006 2.

měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost:

pro jednotlivce pro dvoučlennou domácnost pro tří nebo čtyřčlennou domácnost pro pěti a vícečlennou dom.

Částka od 1. 1. 2006 Částka do 31. 12. 2005 2020 Kč 1940 Kč 2630 Kč 2530 Kč 3260 Kč 3140 Kč 3660 Kč 3520 Kč

Životní minimum dospělé osoby žijící samostatně se zvyšuje z 4300 Kč na 4420 Kč (tj. součet ŽM dospělé osoby 2400 Kč a částky potřebné k zajištění nákladů na jednočlennou domácnost 2020 Kč). Z této částky se vychází při výpočtu některých dále uvedených dávek resp. srážek. Zvýšené částky životního minima se promítnou do těchto zákonů:

3.1.1. DOPAD DO ZÁKONA 117/95 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE

3.1.1.1. PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Výše přídavku na dítě se zvyšuje o 4 až 13 Kč ve vazbě na výši příjmu v rodině takto: Věk dítěte do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

Zvýšená výše (0,32) 560 (dosud 551) 624 (dosud 615) 740 (dosud 727) 810 (dosud 797)

Základní výše (0,28) 490 (dosud 482) 546 (dosud 538) 647 (dosud 636) 709 (dosud 698)

Snížená výše (0,14) 245 (dosud 241) 273 (dosud 269) 324 (dosud 318) 355 (dosud 349)

3.1.1.2. ZVÝŠENÍ MOŽNÉHO PŘÍJMU PRO OSTATNÍ DÁVKY SSP VÁZANÉ NA VÝŠI PŘÍJMU Se zvýšením životního minima se zvyšují i hranice příjmu v násobku životního minima pro nárok na další dávky státní podpory - tj. sociální příplatek (koeficient 1,60) a příspěvek na bydlení (koeficient 1,60)

3.1.1.3. ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU Rodičovský příspěvek bude od 1. 1. 2006 vyplácen ve výši 3696 Kč (2400 x 1,54) měsíčně (dosud 3635 Kč). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let je jeho výše 3897 Kč (2530 x 1,54) měsíčně (dosud 3835 Kč).

3.1.1.4. ZVÝŠENÍ PORODNÉHO

• narození tří dětí - 52500 Kč (desetinásobek součinu 1750x3)

3.1.2. DOPAD DO ZÁKONA 435/2004 Sb. O ZAMĚSTNANOSTI Zvýšením sazeb ŽM dochází k zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání takto: • maximální výše činí 2,5 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 11050 Kč (4420x2,5). Dosud to bylo 10750 Kč. • maximální výše podpory při rekvalifikaci je 2,8 násobek ŽM ostatních občanů, tj. 12376 Kč (4420x2,8). Dosud to bylo 12040 Kč.

Výše porodného se zvyšuje podle počtu narozených dětí takto:

3.1.3. ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PŘI VÝPOČTU ZÁKONNÝCH SRÁŽEK ZE MZDY

• narození jednoho dítěte - 8750 Kč (pětinásobek částky 1750 Kč) • narození dvou dětí - 21000 Kč (šestinásobek součtu částek 1750+1750)

Od zúčtování mzdy za měsíc prosinec 2005 se zvyšují nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy takto:

- 15 -

PROFEX 2/2006 • základní nezabavitelná částka na osobu povinného je 2741 Kč (62% ze 4420). Dosud byla 2666 Kč. • základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, činí 1105 Kč (25% ze 4420). Dosud to bylo 1075 Kč. • částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je 6630 Kč (150% ze 4420). Dosud se sráželo vše už z částky nad 6450 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2210 Kč, dosud to bylo 2150 Kč. Zaměstnanci se odečtou zvýšené nezabavitelné částky již za měsíc prosinec 2005 , protože účinnost NV o zvýšení ŽM je od 1. 1. 2006 a veškeré srážky prováděné po 31. 12. 2005 musí být provedeny podle upravených sazeb ŽM. Pouze v případě, že by zaměstnavatel vyplácel mzdu za prosinec do konce měsíce prosince, např. z důvodu skončení pracovního poměru, odečítaly by se nezabavitelné částky ve výši platné do 31. 12. 2005.

3.1.4. ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU PŘI PÉČI O BLÍZKOU NEBO JINOU OSOBU Z částek ŽM se vychází i v zákonu 100/88 Sb. o sociálním zabezpečení při zjišťování výše příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Podle § 84 tohoto zákona činí výše příspěvku při péči o jednu osobu 2,25 násobek částky na dospělou osobu, tj. 5400 Kč (2400x2,25). Jestliže pečuje občan o dvě nebo více osob, náležel by příspěvek ve výši 9240 Kč (2400x3,85). Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost v zaměstnání, neměl by jeho čistý příjem překročit částku 6000 Kč (tj. 2,5násobek částky na dospělou osobu, která činí 2400 Kč).

3.1.5. Sdělení MPSV 233/2005 Sb. Tímto sdělením vyhlásilo MPSV částku odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním

hospodářství za kalendářní rok 2004 ve výši 9000 Kč. Tento údaj se použije pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti, kde se u osob samostatně výdělečně činných jako příjem z podnikání uvede minimálně částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy. Žadatel o dávku státní sociální podpory, který podniká, bude muset jako příjem z podnikání uvést částku 9000 Kč, i když v roce 2004 hospodařil se ztrátou nebo jeho skutečné příjmy byly nižší než tato částka. POZOR: po novele zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře provedené zákonem 124/2005 Sb. se částka 50% průměrné mzdy nebude muset zahrnout u OSVČ, kteří tuto činnost vykonávají jako „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“. Tzn., že se 9000 Kč nezahrne u osoby, která vykonávala zaměstnání a příjem z tohoto zaměstnání dosáhl alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy. Dále by se tato částka neuváděla u OSVČ, které mají nárok na výplatu ID, ČID nebo jim byl přiznán starobní důchod a na OSVČ, které mají nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Rovněž činnost OSVČ, která je nezaopatřeným dítětem, se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a částka 9000 Kč se do příjmů rodiny nezahrne. U všech těchto osob by se do příjmu rodiny započetla pouze částka odpovídající měsíčnímu průměru z jeho skutečných příjmů snížených o výdaje za příslušné období. Tato částka se použije při zjišťování příjmů za rok 2004 pro přídavek na dítě. Pro příspěvek na bydlení a sociální příplatek se částka 9000 Kč poprvé použije při zjišťování příjmů za III. čtvrtletí 2005. U OSVČ, která dle svého prohlášení podnikatelskou činnost v příslušném předchozím roce nevykonávala se jako příjem pro čtvrtletně poskytované dávky uvede částka odpovídající 25% průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok předcházející období od 1. 7. do 30. 6. následujícího kalendářního roku, na který se rozhodný příjem zjišťuje.

3.2. ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. se s účinností od 1. 1. 2006 mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 7570 Kč (dosud 7185 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 7570 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 44,70 Kč (dosud 42,50 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

- 16 -

PROFEX 2/2006

týdenní pracovní doba 40 38,75 37,50 35 Všechny délky pracovní doby

minimální mzda na hodinu/měsíc 44,70 46,20 47,70 51,10 7570

90% minimální 80% minimální 75% minimální 50% minimální mzdy mzdy mzdy mzdy 40,30 35,80 33,60 22,40 41,60 37,00 34,70 23,10 43,00 38,20 35,80 23,90 46,00 40,90 38,40 25,60 6813 6056 5678 3785

Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru. Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 44,70 Kč. Dále jsou uvedeny sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců: •

při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 - 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy

•

u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy

•

u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy

•

u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy.

Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Ostatní složky mzdy se při posouzení dodržení minimální mzdy zahrnují. Tzn., že se zahrnou prémie, odměny, osobní ohodnocení, příplatek za práci v sobotu nebo neděli a případné další složky mzdy. Dodržení minimální mzdy se neporovnává pouze se základním tarifem, ale s celkem dosaženou mzdou bez výše uvedených složek. Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší.

3.2.1. Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od ledna 2006 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 3785 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti. Stejnou výši si může od ledna 2006 vydělat i při práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

3.2.2. Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů Od roku 2006 se bude u zaměstnanců posuzovat nárok na daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 3785 Kč a vyššího. K zvýšení minimální mzdy v průběhu roku 2006 se při posuzování nároku na daňový bonus přihlížet nebude.

 POZOR:

stejným NV se ještě zvyšuje měsíční minimální mzda od 1. 7. 2006 na částku 7955 Kč a hodinová minimální mzda na částku 48,10 Kč. Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší.

3.3. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ Nařízením vlády č. 514/2005 Sb. se s účinností od 1. ledna 2006 mění NV č. 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdové-

ho zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci tak, že

- 17 -

PROFEX 2/2006 se zvyšují hodinové i měsíční minimální mzdové tarify. Tyto minimální mzdové tarify se použijí v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v kolektivní smlouvě nejsou sjednány mzdové náležitosti. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány (tzn., že mohou být i nižší). V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda. Minimální mzdový tarif za měsíc platí pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud by zaměstnanec sám požádal o zkrácení týdenní pracovní doby, zkrátí se u něho i minimální TARIFNÍ STUPEŇ

Minimální mzdový tarif měsíční

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

7570 7880 8230 8650 9240 9930 10710 11620 12630 13860 15340 17030

mzdový tarif tak, že minimální mzdový tarif vynásobíme zkrácenou pracovní dobou a vydělíme týdenní pracovní dobou v organizaci. Zaměstnanec zařazený do 5. tarifního stupně požádal o zkrácení pracovní doby na 25 hodin týdně. V organizaci je stanovena týdenní pracovní doba na 40 hodin. Tomuto zaměstnanci by náležel minimální mzdový tarif v měsíční výši 5775 Kč (9240 x 25 : 40). Minimální mzdový tarif za hodinu je stanoven pro maximální délku týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin. V případě, že v organizaci je týdenní pracovní doba zkrácena, budou minimální mzdové tarify následující:

Minimální mzdový Minimální mzdový tarif Minimální mzdový tarif při týd. prac. při týd. prac. době tarif při týd. prac. dodobě 40 hodin 38,75 hodin bě 37,5 hodin 44,70 46,20 47,70 46,50 48,00 49,60 48,60 50,20 51,90 51,10 52,80 54,60 54,60 56,40 58,30 58,60 60,50 62,60 63,20 65,30 67,50 68,60 70,90 73,20 74,60 77,10 79,60 81,90 84,60 87,40 90,60 93,60 96,70 100,60 103,90 107,40

Veškeré výpočty v tabulce jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru. Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce: minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pracovní doba.

 POZOR: Tyto opravy musíte provést i do číselníku Minimální mzda. Podle odst. 4 § 2 NV 333/93 Sb. činí výše minimálního mzdového tarifu: a) 90% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,

d) 50% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se od 1. 1. 2006 nezvyšuje, tzn., že musí činit i nadále nejméně 6,00 Kč za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí nebo za hodinu práce v noci. UPOZORNĚNÍ: i u minimálních mzdových tarifů dojde od 1. 7. 2006 k jejich navýšení. Jejich výše by měla být následující:

b) 80% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let), c) 75% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,

- 18 -

PROFEX 2/2006

TARIFNÍ STUPEŇ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu 48,10 50,10 52,30 55,00 58,70 63,10 68,10 73,90 80,30 88,10 97,50 108,30

Minimální mzdový tarif v Kč za měsíc 7955 8280 8650 9090 9710 10440 11260 12210 13270 14570 16120 17900

3.4. ZVÝŠENÍ PLATOVÝCH STUPNIC VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Nařízením vlády 537/2005 Sb. se mění NV 330/2003 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Změny spočívají ve zvýšení stupnic platových tarifů v přílohách č. 1. až 4. Tyto zvýšené platové tarify najdete v příloze Nařízení vlády a jsou platné od 1. 1. 2006.

Kromě toho se NV 533/2005 Sb. mění u těchto zaměstnanců i NV 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady. Vzhledem k velkému rozsahu těchto změn je třeba si obstarat příslušné NV, pokud se Vás to týká.

3.5. VALORIZACE NÁHRAD ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU Nařízením vlády 534/2005 Sb. se zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle předchozích valorizací o 5%. Náhrada za ztrátu na výdělku podle tohoto NV přísluší od 1. ledna 2006.

škody, upravený o všechny provedené valorizace po vzniku škody, zvýšit o 5%. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. 12. 2005, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nezvyšuje.

Z toho vyplývá, že je třeba průměrný výdělek, kterého dosahoval zaměstnanec před vznikem

3.6. VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ROCE 2005 Nový zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti dost zásadně změnil od roku 2005 výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. REKAPITULACE ZÁSADNÍCH ZMĚN PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OPROTI ROKU 2005: • započtou se skutečně odpracované hodiny, tj. včetně hodin práce přesčas, • do odpracovaných hodin se započtou neodpracované hodiny v důsledku ošetřování člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny,

• výpočty se provádí na dvě platná desetinná místa, • u peněžitých plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru, • v případě, že počet osob se ZP vypočtený přes celkový objem plateb a 7 násobek průměrné měsíční mzdy je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se ZP, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu započítat osoby se ZP maximálně v počtu odpovídajícím průměrnému přepočtenému počtu zaměstnanců dodavatele, kte-

- 19 -

PROFEX 2/2006 ří jsou osobami se ZP, a to za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl potvrzen jako nejvyšší, • v případě odběru výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ), která je osobou se ZP a nezaměstnává žádné zaměstnance nebo při zadávání zakázek této osobě je možno započítat na plnění povinného podílu maximálně jednu osobu se ZP, i když podle výše odběru by bylo možno i více osob,

že se jedná o osobu se změněnou pracovní schopností nebo o osobu se ZPS s těžším zdravotním postižením, pokud nejsou tato potvrzení časově omezena. Termín pro předložení tiskopisu „Oznámení o plnění povinného podílu za rok 2005“ příslušnému úřadu práce je do 15. 2. 2006 a do tohoto data také poukazuje zaměstnavatel odvod do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce.

• odvod do státního rozpočtu se zvýšil na 2,5 násobek průměrného výdělku za každou nenaplněnou osobu se ZP, • i vymezení osob se zdravotním postižením se trochu liší, protože osobami se ZP jsou poživatelé ČID a osoby zdravotně znevýhodněné (musí mít potvrzení OSSZ) a osobami s těžším zdravotním postižením jsou vždy poživatelé plného invalidního důchodu. Podle přechodného ustanovení k zákonu 435/2004 Sb. zůstávají do 30. 9. 2007 v platnosti potvrzení o tom, ZAMĚSTNAVATEL Název:

Oznámení za rok 2005 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ )

Sídlo:

IČ:

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 81 odst.5 zákona, § 15, 16 a 20 vyhl.č.518/2004 Sb.)

….… osob

z toho povinný podíl 4%

……. osob

B. Plnění povinnosti podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona, 1. zaměstnáním u zaměstnavatele

……. osob

2. odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek

……. osob

3. součet

……. osob

(ř.1 + ř.2)

Odvod do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona: (nevyplňuje se, pokud je povinný podíl splněn podle A. a B.) 1. odvod do státního rozpočtu za

……. osob

2. vypočtená výše odvodu (46 052,50 Kč x ř. 1)

…..…. Kč

Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a souhlasí s jeho personální a účetní evidencí vedenou v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění povinnosti podle § 81 zákona musí být u zaměstnavatele k dispozici pro účely kontroly ze strany úřadu práce.

Zpracoval: ………………………… dne…………

Telefon ………………… ……………..………………

podpis zaměstnavatele (pověřené osoby)

a razítko zaměstnavatele

Poznámka:

Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele

Výpočty v části A. a B. a C. bod 1. se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa. Peněžité plnění v části C. bod 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v § 83 zákona č. 435/2004 Sb.,

- 20 -

PROFEX 2/2006 o zaměstnanosti, (dále jen „zákon“), uložena povinnost oznámit místně příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Při zjišťování počtu zaměstnanců zaměstnavatele je pro tyto účely rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Zaměstnavatelé zjišťují průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců podle § 15 vyhl. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa, tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se při nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu pracovní doby zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném pracovním režimu. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a u domáckých zaměstnanců se vychází z nominálního fondu pracovní doby.

Do počtu odpracovaných hodin se počínaje rokem 2005 započítávají

Zjištěný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa.

- všechny skutečně odpracované hodiny, tj. i hodiny odpracované přesčas,

Ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se stanoví povinný podíl 4 %, který se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa.

- hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími na místech obsazovaných volbou nebo jmenováním. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny - odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 81 zákona nevztahuje (§ 147 zákona - příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie a báňští inspektoři), - odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Počet odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny: - v důsledku čerpání dovolené na zotavenou - v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské - z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele - překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy - v důsledku ošetřování nemocného členy rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny. Do počtu neodpracovaných hodin se započítávají pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Do počtu neodpracovaných hodin se nezapočítávají - doby pracovní neschopnosti, za které nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění - doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená). Celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků se rozumí fond pracovní doby bez svátků, stanovený u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance v různých pracovních režimech (např. jednosměnný a směnný provoz), zjišťuje se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrných přepočtených počtů z jednotlivých pracovních režimů, který se

K části B: Bod 1.: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se zjišťuje stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (viz K části A). Trojnásobek průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem ostatních zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby částečně invalidní a osoby zdravotně znevýhodněné), a výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel ve sledovaném roce zaměstnával. Výsledek se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa. Bod 2.: Přepočet odebraných výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek se provede podle § 18 vyhl. č. 518/2004 Sb. tak, že se cena všech skutečně zaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek (vše bez DPH) vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1.–3. čtvrtletí roku 2005, tj. částkou 128 947,- Kč. Cenu nezaplacených výrobků nebo služeb nebo zadaných zakázek lze započítat pouze tehdy, pokud byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. V případě placení ve splátkách se započítají částky skutečně zaplacené v každém kalendářním roce. Výsledkem je počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel započítá do povinného podílu na základě odebírání výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek. Zaokrouhluje se na dvě platná desetinná místa. Bod 3.: Počet zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěný podle bodu 1. se sečte s počtem zaměstnanců se zdravotním postižením zjištěným podle bodu 2. K části C: Výše průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.–3. čtvrtletí roku 2005 činí 18 421,- Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho přepočteného zaměstnance činí ročně 2,5 násobek této částky, tj. 46 052,50 Kč. Zaměstnavatel uvede počet zaměstnanců, za které bude odvod provádět, tento počet vynásobí částkou 46 052,50 Kč a uvede výslednou sumu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

3.7. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č.213/2005 SB. To nařízení mění nařízení vlády č.330/2003 Sb. O platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění nařízení vlády č. 637/2004 Sb., a nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační před-

poklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

- 21 -

PROFEX 2/2006

3.8. ZMĚNY STRAVNÉHO A SAZEB NÁHRAD • benzin automobilový 95 O Super 30,40 Kč (dosud 27,40 Kč)

3.8.1. STANOVENÍ VÝŠE SAZEB STRAVNÉHO, ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽITÍ VLASTNÍHO VOZIDLA A PRŮMĚRNÝCH CEN PHM

• benzin automobilový 98 O Super plus 34,40 Kč (dosud 31,00 Kč) • motorová nafta 29,50 Kč (dosud 26,60 Kč)

Vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí 496/2005 Sb. se stanovují od 1. ledna 2006 sazby stravného, základních náhrad za použití motorových vozidel a mění se průměrné ceny pohonných hmot takto:

Tato vyhláška ruší vyhlášku MPSV 613/2004 Sb. a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2006.

3.8.1.4. ZMĚNA SAZBY STRAVNÉHO V CIZÍ MĚNĚ Vyhláškou Ministerstva financí 473/2005 Sb. se od 1. 1. 2006 mění sazby stravného v cizí měně. Z jednotlivých změněných sazeb se jedná o tyto státy (uvádíme pouze nejvíce navštěvované státy):

3.8.1.1. STRAVNÉ (§ 5 odst. 1 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách) • při pracovní cestě 5 až 12 hodin na 58 až 69 Kč (beze změn)

Austrálie

50 USD

Bulharsko

35 EUR

Egypt

45 USD

• při pracovní cestě přes 12 hodin, nejvýše však 18 hodin na 88 až 106 Kč (beze změn)

Indie

45 USD

• při pracovní cestě nad 18 hodin na 138 až 165 Kč (beze změn)

Korea (Korejská republika)

55 USD

Nový Zéland

50 USD

Rusko

45 EUR

Srbsko a Černá hora

40 EUR

Thajsko

40 USD

Tunisko

45 EUR

• při pracovní kratší než 5 hodin se může poskytnout stravné až do výše 58 Kč, pokud bylo zaměstnanci znemožněno stravování obvyklým způsobem.

Velká Británie

3.8.1.2. SAZBY ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽITÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL (§ 7 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách):

40 GBP (anglická libra)

V ostatních evropských státech a významných světových státech (Čína, USA apod.) se sazby oproti roku 2005 nemění.

3.8.2. Průměrné ceny pohonných hmot pro podnikatele za rok 2005

• u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč (beze změn) • u osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč (beze změn)

3.8.1.3.. PRŮMĚRNÉ CENY POHONNÝCH HMOT (§ 7 odst. 5. zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách): • benzin automobilový 91 O Speciál 30,10 Kč (dosud 27,10 Kč) • benzin automobilový 91 O Normal 29,50 Kč (dosud 27,50 Kč)

Ministerstvo financí vyhlásilo Pokynem D-296 průměrné ceny pohonných hmot za rok 2005, které mohou uplatnit podnikatelé podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona o daních z příjmů u vlastních silničních motorových vozidel nezahrnutých do obchodního majetku a u vozidel bezplatně vypůjčených (§ 659 občanského zákoníku). Pokud chce poplatník použít ceny vyšší, musí je doložit doklady o jejich nákupu. BENZIN SPECIÁL BENZIN NATURAL BENZIN SUPER PLUS (NATURAL) BENZIN NORMAL (NATURAL)

- 22 -

BA - 91 BA - 95

27,99 Kč 28,59 Kč

BA - 98

32,23 Kč

BA - 91

28,91 Kč

PROFEX 2/2006 NAFTA MOTOROVÁ BIONAFTA

 POZOR:

27,93 Kč 27,45 Kč

Pokud poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není v tabulce uveden, uplatní cenu toho druhu benzinu, který má stejné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem neexistuje, uplatní cenu s nejbližším oktanovým číslem.

TYTO CENY NELZE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ POUŽÍT U PRACOVNÍCH CEST ZAMĚSTNANCŮ. ZDE SE POUŽIJÍ PRŮMĚRNÉ CENY VYHLAŠOVANÉ MPSV (VYHL. 496/2005 Sb.), uvedené výše.

3.9. PRŮMĚRNÝ POČET HODIN A DNŮ V ROCE 2006 Pro účely zjištění průměrného měsíčního výdělku (§ 17 odst. 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě) v roce 2005 potřebujeme tyto průměrné počty pracovních dnů (hodin): •

21,67 dne (251 pracovních dnů + 9 svátků = 260 : 12)

•

173,33 hodiny (2080 hodin : 12) při 40 hodinové týdenní pracovní době

•

162,50 hodiny (1950 hodin : 12) při týdenní pracovní době 37,5 hodiny.

•

4,348 týdnů má měsíc

4. ZÁKONÍK PRÁCE A ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI 4.1. ZÁKON 251/2005 SB. O INSPEKCI PRÁCE S účinností od 1. července 2005 vstupuje v platnost zákon o inspekci práce, který upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Zřizuje se Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě a 8 oblastních inspektorátů práce. Úřad je řízen MPSV a v jeho čele je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Sídla oblastních inspektorátů jsou tato: Praha - vykonává působnost v hlavním městě Praha Praha - vykonává působnost ve Středočeském kraji České Budějovice - vykonává působnost v Jihočeském kraji a kraji Vysočina

Hradec Králové - vykonává působnost v Královéhradeckém kraji a v Pardubickém kraji Brno - vykonává působnost v Jihomoravském kraji a v Zlínském kraji Ostrava - vykonává působnost v Moravskoslezském kraji a v Olomouckém kraji. Úřad a jednotlivé inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z : a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, b) právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,

Plzeň - vykonává působnost v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji

c) právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce

Ústí nad Labem - vykonává působnost v Ústeckém kraji a v Libereckém kraji

d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o

- 23 -

PROFEX 2/2006 bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení e) právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování • kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 21 ZP • vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, zákona o platu nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců. V části II. a III. zákona je řešena působnost úřadu a inspektorátu a práva a povinnosti při kontrole. V části IV. tohoto zákona jsou velice podrobně řešeny přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob včetně maximálních sazeb pokut za jednotlivé přestupky resp. správní delikty. Vzhledem k velkému rozsahu postihů za konkrétní provinění si můžete celý zákon prohlédnout ve Sbírce zákonů. V části V. zákona, kde jsou řešena společná, přechodná a závěrečná ustanovení, jsou pro nás důležité tyto paragrafy: § 41 - podle něho může kontrolovaná osoba písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s

protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor protokol přezkoumá a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí. Proti výsledku přezkoumání může kontrolovaná osoba do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat námitky k vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne. Rozhodnutím o námitkách může být výsledek přezkoumání protokolu změněn nebo zrušen, jinak se námitky zamítnou. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat další námitky. § 46 - kontroly a správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona inspektoráty bezpečnosti práce nebo úřady práce se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Tzn., že kontrolu, kterou zahájil úřad práce v měsíci červnu 2005 a ještě není dokončena, dokončí podle stávajícího zákona o zaměstnanosti tento úřad práce. § 47 - výkon práv a povinností z pracovně právních vztahů zaměstnanců Českého úřadu bezpečnosti práce a zaměstnanců v inspektorátech bezpečnosti práce přechází z těchto na úřad inspekce práce resp. na jednotlivé inspektoráty práce. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců na úřadech práce, k jejichž úkolům patří kontrola nad dodržováním povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, přechází dnem 1. 7. 2005 z úřadu práce na inspektoráty. Úřad práce dohodne se zaměstnancem, na který inspektorát výkon práv a povinností přejde. Na základě toho bude provedena delimitace zaměstnanců. Účinnost zákona je stanovena na den 1. 7. 2005 s výjimkou „delimitace pracovníků úřadů práce“, která by měla proběhnout již dnem vyhlášením, a tím je 29. červen 2005.

4.2. ZÁKON 253/2005 SB., KTERÝM SE MĚNÍ NĚKTERÉ ZÁKONY V SOUVISLOSTI S PŘIJETÍM ZÁKONA O INSPEKCI PRÁCE Tímto zákonem se mění 14 dalších zákonů v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. Z jednotlivých změněných zákonů se týkají naší práce tyto: 1. zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Změny provedené v zákonu o zaměstnanosti reagují na převedení kontrolní činnosti v oblasti pracovněprávní a oblasti odměňování na orgány inspekce práce. Z těchto důvodů byla v části sedmé zákona, který řeší kontrolní činnost, vypuštěna ustanovení o kontrole dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti zákoníku práce a odměňování zaměstnanců.

V § 127 se nově definovalo, co se považuje za pracovněprávní předpisy pro účely zákona o zaměstnanosti: „pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“. Stejně tak byla upravena ustanovení týkající se přestupků a správních deliktů (§ 139 až 141), kde se vypustily sankce za porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců a v oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru.

- 24 -

PROFEX 2/2006 2. zákon 65/65 Sb., zákoník práce Změny provedené v zákoníku práce jsou rázu terminologického, tzn., že se např. nahrazují slova „příslušný orgán státního odborného dozoru“ slovy „orgán inspekce práce“. Dále se do ZP vložil nový § 270a - Inspekce práce a státní zdravotní dozor, který zní „Inspekci práce a státní zdravotní dozor upravují zvláštní právní předpisy“. U tohoto bodu je odkaz na zákon 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. V souvislosti s vložením § 270a byl zrušen § 138 ZP, který řešil totéž.

3. zákon 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení Změny v tomto zákonu byly provedeny v § 21 odst. 1, kde jsou řešeny přirážky k pojistnému na SZ, které může uložit OSSZ až do výše 5% vyměřovacího základu. Zde se upravil text tak, že v případě nevyhovujícího výrobního zařízení na základě rozhodnutí orgánu inspekce práce, může OSSZ uložit přirážku k pojistnému. Dosud to bylo rozhodnutí orgánu odborného dozoru nad bezpečností práce. Zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005.

4.3. ZMĚNA ZÁKONA 2/1991 SB. O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ Zákonem 255/2005 Sb. se mění s účinností od 1. července 2005 zákon o kolektivním vyjednávání. Změna spočívá v tom, že se vložil § 7 a § 7a, které řeší rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví. Tato novela reaguje na zrušení § 7 ústavním soudem k 31. 3. 2004, který tento paragraf označil za diskriminující. Umožňoval totiž MPSV, aby sdělením rozšířilo okruh zaměstnavatelů, pro které je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná. Podle nových §§ 7 a 7a bude moci MPSV vydávat sdělení, že kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnavatele v odvětví, ale pouze v případě, že toto smluvní strany kolek-

tivní smlouvy vyššího stupně společně navrhnou. Toto je dost velký rozdíl oproti ústavním soudem zrušenému § 7, který dával jednostranně pravomoc MPSV, kdežto nyní musí s rozšířením této kolektivní smlouvy souhlasit zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců. Pokud zástupce zaměstnavatelů s rozšířením KS vyššího stupně nebude souhlasit, není možné aby MPSV vyhlásilo rozšíření platnosti KS ve Sbírce zákonů. V případě, že zástupce zaměstnavatelů souhlasit bude, musí být splněny ještě některé další podmínky pro rozšíření KS vyššího stupně, např. musí být veřejně přístupná v tištěné a elektronické podobě apod.

4.4. NOVELA ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI Zákon č. 382/ 2005 Sb., kterým se mění zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti je vstoupil v platnost od 1. 1. 2006. Pro naši práci jsou důležité především tyto změny: • v § 20 se vložil nový odstavec 2, který řeší „vhodné zaměstnání“ Podle tohoto odstavce bude pro uchazeče o zaměstnání, který bude veden v evidenci uchazečů po dobu delší než jeden rok, vhodným zaměstnáním také takové zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění, délka pracovní doby bude nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby a bude odpovídat zdravotní způsobilosti uchazeče a dále též zaměstnání, které bude zakládat povinnost odvádět pojistné, bude sjednáno na dobu neurčitou (případně na dobu určitou delší než 3 měsíce) a bude odpovídat zdravotní způsobilosti uchazeče, pokud délka pracovní doby bude nejméně 50% stanovené týdenní pra-

covní doby. Od data účinnosti novely se po roce vedení v evidenci zpřísní definice vhodného zaměstnání. Vhodným zaměstnáním bude nově i zaměstnání na dobu určitou kratší než 3 měsíce, nebo zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. • v § 25 odst. 3, který řeší „přivýdělek“ uchazeče se změnil text Podle nového znění nebude bránit zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Z toho vyplývá, že je-li minimální mzda od 1. 1. 2006 ve výši 7570 Kč, bude si moci uchazeč o zaměstnání vydělat 3785 Kč. Dosud si mohl vydělat méně než polovinu minimální mzdy. • podle úpravy v § 27 je uchazeč povinen oznámit úřadu práce do 8 kalendářních dnů zahájení činnosti podle § 25 odst. 3 (přivýdělek). Dosud

- 25 -

PROFEX 2/2006 nebyl stanoven termín, do kdy musí tuto činnost nahlásit. • v § 43 odst. 3, který řeší náhradní doby zaměstnání, se doplnilo písm. h), které zní: „h) soustavné přípravy na budoucí povolání“. Z toho vyplývá, že se od data účinnosti bude za náhradní dobu zaměstnání považovat i doba studia v rozsahu stanoveném nově vloženém odst. 4, kde se říká, že doba studia se započte pro účely splnění nároku na podporu v nezaměstnanosti maximálně v rozsahu 6 měsíců. • v § 43, který řeší dobu pobírání podpory se ruší odstavce 3 až 5 Tyto odstavce se týkaly splnění doby účasti na důchodovém pojištění, aby bylo možné pobírat podporu po dobu 9 resp. 12 měsíců. Tím, že se tyto

odstavce zrušily, bude podpora po dobu 9 resp. 12 měsíců náležet, pokud dosáhne uchazeč potřebného věku. Tzn., že uchazeči ve věku 50 - 55 let bude náležet podpora po dobu 9 měsíců a uchazeči nad 55 věku po dobu 12 měsíců, bez ohledu na jejich celkovou dobu účasti na důchodovém pojištění. • Podle přechodného ustanovení pod bodem 1. se uchazečům, kteří ke dni podání žádosti o podporu splnili podmínku věkové hranice (50 resp. 55 let), upraví doba pobírání podpory bez žádosti. • Podle přechodného ustanovení pod bodem 2. se soustavná příprava na budoucí povolání považuje za náhradní dobu zaměstnání u uchazečů, kteří byli zařazeni do evidence po nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.5. ZÁKAZ POUŽÍVÁNÍ RODNÉHO ČÍSLA V PRACOVNĚPRÁVNÍCH DOKUMENTECH Zákonem č. 53/2004 Sb. došlo k zpřísnění v oblasti používání rodného čísla tak, že je možno jej používat jen stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo se souhlasem jeho nositele. Podle přechodného ustanovení tohoto zákona jsou právnické nebo fyzické osoby povinny rodná čísla prokazatelně odstranit do 31. 12. 2005, pokud se nejedná o případ, kdy jeho používání upravuje zvláštní zákon nebo nemají souhlas zaměstnance. Pro práci mzdových účetních vyplývá používání rodného čísla ze zákonů o daních z příjmů, o důchodovém, nemocenském a zdravotním pojištění, takže v této oblasti není třeba činit žádné kroky. Pro práci personalistů však žádný zákon používání rodného čísla neumožňuje, takže v pracovněpráv-

ních dokumentech by nemělo být uváděno, pokud k tomu zaměstnanec nedá souhlas. Pokud Vám zaměstnanec neudělil tento souhlas ani dodatečně do 31. 12. 2005, jste povinni rodné číslo prokazatelně odstranit. Pokud chcete rodné číslo v pracovněprávních dokumentech i nadále používat, je třeba do pracovních smluv nově přijímaných zaměstnanců vložit text: „Souhlasím s používáním rodného čísla v pracovněprávních dokumentech“. U stávajících zaměstnanců by bylo vhodné udělat seznam zaměstnanců, kde by bylo nadepsáno „souhlasím s používáním rodného čísla v pracovněprávních dokumentech“ a pod tím by se každý zaměstnanec podepsal. Datum musí být z roku 2005.

5. PROGRAM MZDY Jako každoročně došlo na přelomu roku 2005/2006 k mnoha problémům při zpracování závěrky za rok 2005 a zpracování měsíce ledna 2006. V následujícím textu se dotknu některých z nich, abyste mohli překontrolovat svůj postup a případné chyby odstranit.

5.1. ZÁVĚRKA Nečastější chybou při zpracování závěrky za rok 2005 (měsíční uzávěrka za období 12/05) byla skutečnost, že jste provedli uzávěrku na verzi 9.xx, potom jste se po obdržení verze 10.00. vrátili do období 12/05, abyste mohli provést reinstalaci verze. Místo toho, abyste provedli

ZNOVU uzávěrku na verzi 10.00., protože program hlásil, že uzávěrka již byla provedena, provedli jste v nabídce 6.1. Zpracovávané období změnu období na 01/06. Chyby, které z toho vyplývají:

- 26 -

PROFEX 2/2006 • Máte chybně vypočtené průměry pro sociální dávky ( měnily se redukční hranice – limit upraveného průměru 1 a 2)

meno A) a po zobrazení seznamu pro výběr pracovníků použijete myš a vyberete zobrazení Všichni. Tímto výběrem se zobrazí všichni pracovníci v matričním souboru bez ohledu na to, zda jsou v tomto období aktivní či nikoliv. Myší ťuknete do seznamu a vyberete obvyklým způsobem pracovníky, které chcete přenést do programu ATILLA k provedení přihlášky, odhlášky, opravy či změny. Pozor, pokud byli v seznamu po otevření nabídky již vybráni pracovníci, označení pro výběr u nich po odklepnutí Všichni u nich zůstane zachován, neodstraníte-li výběr (x) mezerníkem ještě před zatržením Všichni.

• Pokud jste ještě před původní závěrkou verzí 9.xx. neměli definitivně zpracované mzdy za období 12/05, přetáhly se vám do ročního souboru pro rok 2006 nedoplatky za vypočtené odvody na zdravotní pojištění z minimální mzdy • Ve výše uvedeném případě se vám rovněž chybně vypočetly pracovněprávní průměry a průměry sociální • Zůstatky dovolené nesedí o čerpání v prosinci • Nemocenské dávky z prosince nejsou zahrnuty v dávkách zobrazovaných v lednu 2006 • A nakonec to nejhorší, v číselníku DM vám chybí v období 01/06 nové druhy mezd, které potřebujete pro zpracování ledna JAK TO NAPRAVIT: Zajisté jste požádali o opravu svého dealera nebo jste mi zavolali. Na konci února o tom hovořím proto, protože se této chyby dopouštíte často nejen při roční uzávěrce, ale i při uzávěrkách během roku, protože si chcete přihlásit nové pracovníky na nemocenské a zdravotní pojištění.

PRO VŠECHNY UŽIVATELE: Není žádoucí dělat měsíční uzávěrku před konečným zpracováním mezd v příslušném období. Do matričního souboru pracovníků doplníte nového pracovníka nebo změnu ve zdravotním pojištění v tom období, které právě zpracováváte.

• V nabídce 3.4.2.2. Přihlášky a odhlášky pracovníků zdravotním pojišťovnám postupujete obdobným způsobem. Zobrazíte ve výběru Všichni, v seznamu se zobrazí veškeré změny, které jste provedli v matričním souboru průběhu zdravotního pojištění (1.1.9. Zdravotní pojišťovny). Změny jsou tříděny podle zdravotních pojišťoven a data změny, takže jednoduše vyberete příslušní pracovníky pro tisk změn obvyklým způsobem. Pozor, pokud byli v seznamu po otevření nabídky již vybráni pracovníci, označení pro výběr u nich po odklepnutí Všichni u nich zůstane zachován, neodstraníte-li výběr (x) mezerníkem ještě před zatržením Všichni. Sami vidíte, že není nutné si komplikovat zpracování předčasným přecházením do dalšího období závěrkou. Navíc pracovník, který byl do matričního souboru zadán se při skutečné uzávěrce přenese do dalšího období, kde přímo přechodem do správného období získá příznak Aktivní, nemusíte jej zadávat znovu.

• Pro přihlášku nebo odhlášku pak použijete nabídku 3.4.1.6. Soubor přihlášek a odhlášek k nemocenskému pojištění. Po dotazu programu necháte přepsat původní soubor (použijete pís-

5.2. ZPRACOVÁNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Pro zpracování ročního zúčtování daně v nabídce 4.2. Roční zúčtování je nutné použít verzi 10.06, kterou jste již všichni obdrželi na disketách. Doufám, že do této verze byly odstraněny všechny chyby verzí 10.02. a 10.04. Co nemusíte mít správně: • Pokud jste provedli roční zúčtování pracovníkům s daňovým zvýhodněním na verzi 10.00., a pak to neprovedli znovu na verzi 10.06. doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování se zahrnul do vratky daně DM 509. V tom případě budete mít špatně potvrzení pro sociální dávky (viz kapitolu 1.2.8.) • Pokud jste provedli roční zúčtování pracovníkům s daňovým zvýhodněním na verzi 10.04., a pak

to neprovedli znovu na verzi 10.06. nedoplatek daňového bonusu z ročního zúčtování se neodpočetl od vratky daně. Vrátili jste tedy více než jste měli a jedná se o daňový přeplatek, který je nutno pracovníkovi srazit. • Znovu jste provedli všem již zúčtovaným pracovníkům roční zúčtování daně na verzi 10.06. Pokud jste si ovšem nevšimli, že má pracovník několik různých pracovních poměrů, uložili jste vratku do jiného pracovního poměru, než původně. Program před uložením prohlédne pracovní poměr, který jste pro uložení vybrali a odstraní z něj všechny věty s DM 509 a 301. Pak uloží věty nové. Pokud jste ovšem uložili vratku dříve do jiného PPV, neudělá to, pak máte v různých PPV různé vratky daně.

- 27 -

PROFEX 2/2006 JAK TO NAPRAVIT Předpokládám, že jste již vyplatili a provedli uzávěrku za 01/06 a právě se nacházíte v období 02/06. Přeinstalujte verzi 10.08. (nebude se distribuovat, bude k dispozici začátkem března na adrese www.profex.cz/mzd). V období 01/06 jste si zajisté vytiskli sestavu 3.7.2. Roční zúčtování daně - Podnik. Tak ji zahoďte a vytiskněte si v období 02 sestavu znovu ve verzi 10.08.. Na Shift_Enter (přidržte Shift i v dotazovacím okně, dokud se vám nezobrazí seznam pracovníků) si vyberte pracovníky, kterým jste z RZ vraceli daň nebo dopláceli bonus z RZ v období 01/06. Překontrolujte , zda vám na sestavě součet řádku 19 (sečtěte na kalkulačce hodnoty, které tam skutečně patří Nezahrnují se vratky daně menší než 50,- nebo mínusové hodnoty ( POZOR: Součet sloupců ř. 19 a ř, 27 na sestavě ve verzi 10.06. není dobře), a řádku 27 ze sestavy 3.7.2. ( sečtěte na kalkulačce hodnoty, které tam patří, nezahrnujte mínusové hodnoty, pokud se vám při ročním zúčtování u některých pracovníků vyskytly, a hodnoty menší než 50,- Kč rovná součtu DM 509 a 301 na sestavě 3.3.4. Sumární čisté příjmy z období 01/06. Pokud tomu tak není, nezbývá Vám nic jiného, než si vzít sestavu 3.4.3.1. Přehled základů daní z období 01/06 (mám raději jednořádkovou, je mnohem přehlednější) a překontrolovat hodnoty sloupců Doúčt. daně a Roční dop. bonus podle jednotlivých pracovníků na sestavu 3.7.2. POZOR na více PPV!!! Začněte hledat chybu u pracovníků, kteří mají více PPV • Pracovníci, kteří neuplatňovali daňové zvýhodnění na dítě: RZ končí řádkem 19 = DM 509 (větší než 50,-) • Pracovníci, kteří uplatňovali daňové zvýhodnění na dítě: RZ končí řádkem 27 a to: 1. Je-li řádek 24 větší než rozdíl na daňovém bonusu v řádku 26 (-), řádek 27 ( větší než 50,-) je vratka daně = DM 509 2. Je-li řádek 24 menší než rozdíl na daňovém bonusu v řádku 26(-), je vratka daně 0, vyplacený měsíční bonus se nesráží (řádek 27 má minusovou hodnotu) 3. Je-li řádek 24 větší než 0 ( vrací se vybraná daň) a řádek 26 je rovněž větší než 0 (doplácí se roční daňový bonus), pak řádek 27 je součet řádku 24+26, pak ř. 24 = DM 509 a ř. 26 = DM 301. Pokud si budete znovu prohlížet pracovníky v RZ v nabídce 4.2., dejte si pozor, abyste u pracov-

níků, které jste zúčtovali v lednu, znovu neuložili do pořízených dat větu z RZ, nebo ten chaos nikdo nedá dohromady. Samozřejmě, únorová zúčtování můžete v období zpracování 02/06 ukládat kolikrát chcete, samozřejmě do správných pracovních poměrů. • Předpokládám, že jste u VŠECH pracovníků, kteří mají daňové zvýhodnění na děti v roce 2005, překontrolovali eventuelně opravili daňové zvýhodnění na správnou výši: Příklad 1 : Pracovník byl v průběhu roku 2005 celé 2 měsíce nemocen. Do RZ se mu do ř. 20 sečetlo daňové zvýhodnění, které uplatnil, tj. 6000:12*10=5000 Musíte přepsat na plný nárok, tj. 6000,Abychom vás toho příští rok ušetřili, doplňujeme od roku 2006 nárok na daňové zvýhodnění a všechny slevy na dani do čistých mezd i v případě, že je pracovník nemůže uplatnit ( DM 5524..5530, 5600) Příklad 2: Pracovník u vás nastoupil 1.7.2005. U předchozího zaměstnavatele uplatnil daňové zvýhodnění na dítě za 6 měsíců, u vás za zbývajících 6. Řádek 20 ročního zúčtování napíšete hodnotu 6000,-. Příklad 3: Pracovník u Vás pracoval do 31.10.2005. Pak zaměstnání opustil a zařadil se na úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání. Vás jako posledního zaměstnavatele požádal o roční zúčtování daně. Celý rok uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Řádek 20 ročního zúčtování nastavíte na hodnotu 6000,-.

VŽDY JE NUTNO KONTROLOVAT HODNOTU ř. 20 ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ NA SKUTEČNOST!!!! Opravy chybně vyplacených vratek daně z ročního zúčtování provádíte v základním pořízení DM 509 a doplatků ročního daňového bonusu DM 301 tak, aby součet hodnot za oba měsíce každému pracovníkovi odpovídal skutečnému Výpočtu daně daňového zvýhodnění podle tisku 3.7.1. Roční zúčtování daně – Pracovníci.

 POZOR:  DM 509 je srážka, vracím-li daň, dávám znaménko mínus, provádím-li srážku, je hodnota kladná.  DM

301 je přídavek, vyplácím-li bonus, je hodnota kladná, srážím-li neoprávněně vyplacené bonusy, dávám znaménko mínus.

Nebudete-li si jisti, raději zatelefonujte.

- 28 -

PROFEX 2/2006

5.3. MĚSÍČNÍ ZPRACOVÁNÍ 01/06 Předpokládám, že jste vyřešili problémy s výpočtem daně a daňového zvýhodnění za rok 2005, všichni jste zpracovali leden 2006 na verzi 10.06., přešli jste do února, kde vám na roční zúčtování zůstaly jen nejsložitější případy. V měsíci lednu jste provedli zaúčtování (POZOR, zaúčtování není uzávěrka), účetnictví jste dosud nezpracovávali. Až k tomu dojde, překontrolujte návaznost mezd na účetnictví za období 01/06. Uživatelé, kteří zpraco-

vali čisté mzdy na verzi 10.06. nemusejí mít obavy, Uživatelé, kteří nestihli nainstalovat verzi 10.06., prováděli roční zúčtování daně, kde pracovníkům vyšel doplatek ročního bonusu, a výpočet čistých mezd prováděli na verzi 10.04., musejí u všech těchto pracovníků překontrolovat doplatek – DM 301 se NEZAHRNOVAL do doplatku. Je nutno DOPLATIT rozdíl.

5.4. JAK AKTUALIZOVAT PROGRAM MZDY Vy, vážení uživatelé, kteří používáte program ATILLA pro důchodové a nemocenské pojištění, jste si již zvykli na to, že máte-li nastavenou automatickou aktualizaci, program si novou verzi stáhne z internetových stránek (webu, www) a sám se přeinstaluje. Modul MZDY však takovouto výhodu prostředí Windows nemá, takže je na Vás, abyste pravidelně, nejlépe 1x týdně, nahlédli na web, zda tam není nová verze. Příležitostně požádejte svého dealera, ať vás naučí verzi stáhnout, rozbalit a přeinstalovat. Je to záležitost několika minut a vy budete mít jistotu, že nezpracováváte mzdy verzí s chybou, která bude znamenat následné opravy. Rovněž se tam můžete ihned dovědět, co je nového v programu, eventuelně jaká chyba již byla opravena.

D2 překopírujte jednotlivé soubory přímo na příslušné diskety (ne do dalších adresářů). Pak na svém počítači reinstalujte obvyklým způsobem. Pokud obdržíte diskety pro reinstalaci z PROFEXu, přeinstalujte ihned. Neposíláme novou verzi proto, abychom prodražili distribuci, ale proto, že se v programu našla chyba, kterou považujeme za závažnou a trváme na tom, že pro zpracování musíte přeinstalovat. Není možné, abyste mi za půl roku zatelefonovali, že jste si nepřeinstalovali v období, pro něž byla reinstalace určena, a co s tím teď máte udělat. Pětiminutová práce při reinstalaci nové verze vám ušetří čas strávený při několikahodinovém hledání chyb a jejich opravách. Dokumentaci k modulu MZDY s příslušenstvím pro rok 2006 budete mít k dispozici do konce února, objednejte si ji emailem na adrese [email protected] nebo telefonicky (583423521). Máte-li zájem, rovněž požádejte o upozornění na nové verze či chyby v programu elektronickou cestou.

K ZÁKLADNÍ GRAMOTNOSTI PRÁCE S POČÍTAČEM PATŘÍ ZÁKLADNÍ ZNALOST OBSLUHY NEJEN UŽIVATELSKÝCH PROGRAMŮ. O TOM, CO BYSTE MĚLI VĚDĚT, SE MŮŽETE DOČÍST NA ADRESE:

HTTP://WWW.MICR.CZ/SCRIPTS/DETAIL.P HP?ID=3136 Máte-li přístup na internet ze svého počítače na stránkách www.profex.cz/mzd najdete vždy aktuální verzi programu a můžete si z webu stáhnout adresář v zabaleném tvaru mzrexxxx.zip, kde xxxx je číslo verze. Tento soubor si uložte na disk a následně rozbalte do připraveného adresáře pro reinstalace (např. REINSTAL v kořenovém adresáři programu MZDY). Poté můžete reinstalovat z disku, a to tak, že v této nabídce po stisku klávesy Shift_Enter vyberete příslušný disk (např. D:) , vyhledáte adresář REINSTAL, otevřete jej klávesou Enter, a dalším stiskem klávesy Enter spustíte reinstalaci. Reinstalace se provede najednou z disku obvyklým způsobem. Pokud nemáte na svém počítači přístup k internetu, stáhněte si na počítači s internetem soubor dvě diskety (mzrexxxxd.zip, kde xxxx je číslo verze), soubor uložte na disk, rozbalte a z adresářů D1 a

Děkuji všem za pochopení a laskavou toleranci chyb v počátečních verzích programu pro rok 2006. Jak jistě víte, změn bylo mnoho a ještě více jich očekáváme od roku 2007. Proto prosím, věnujte všechen volnější pracovní čas své počítačové gramotnosti. Ušetříte si mnoho problémů při všech změnách a novinkách - a ušetříte je i mně, za což vám předem děkuji. Děkuji všem, kteří, když objeví chybu, nelení zatelefonovat nebo napsat email (což mám raději, protože během pracovní doby mi obvykle zvoní dva telefony současně). Věřte, že jsem ráda, každou vaší připomínkou se zabývám, a je-li chyba opravdu chyba nebo dobrý nápad, hned ji s programátory řešíme do další verze. Přeji pěkný den.

- 29 -

Helena Plavecká