1 Abstrakt Úvod Cíl práce Teoretická část... 11

1

2

3

Obsah: 1 Abstrakt ........................................................................... 7 2 Úvod ................................................................................ 9 3 Cíl práce......................................................................... 10 4 Teoretická část ............................................................... 11 4.1 Problematika závislostí ............................................................ 11 4.2 Alkohol..................................................................................... 12 4.2.1 Závislost na alkoholu ..................................................................... 13 4.2.2 Terapie alkoholismu ...................................................................... 14

4.3 Drogy ....................................................................................... 15 4.3.1 Proč lidé uţívají drogy ................................................................... 15 4.3.2 Klasifikace MKN-10 ..................................................................... 17 4.3.3 Rozdělení drog podle rizika vzniku závislosti: ............................ 17 4.3.4 Tlumivé látky ................................................................................. 18 4.3.5 Antidepresiva ................................................................................. 18 4.3.6 Narkotická analgetika .................................................................... 19 4.3.7 Stimulanty ...................................................................................... 19 4.3.8 Halucinogeny ................................................................................. 20 4.3.9 Konopí ........................................................................................... 20 4.3.10 Lingvistika konopí ....................................................................... 22

4.4 Kouření..................................................................................... 23 4.4.1 Závislost na nikotinu ..................................................................... 24 4.4.2 Terapie závislosti ........................................................................... 24

5 Praktická část ................................................................. 25

4

5.1 Tvorba webu ............................................................................ 25 5.1.1 Trocha historie ............................................................................... 25 5.1.2 CMS, Web server, PHP a MySQL ................................................ 25 5.1.3 Interpret skriptovacího jazyka ....................................................... 26 5.1.4 Databázový server ......................................................................... 27

5.2 Zacházení s Joomlou ................................................................ 28 5.3 Správce šablon ......................................................................... 29 5.4 Nový uţivatel administrace stránek ......................................... 30 5.5 Struktura a hierarchie poloţek obsahu v Joomla ..................... 32 5.6 Tvorba nové sekce ................................................................... 33 5.7 Tvorba nové kategorie ............................................................. 34 5.8 Přidání nového článku.............................................................. 35 5.8.1 Read more ...................................................................................... 37 5.8.2 Vkládání obrázků ........................................................................... 38 5.8.3 Pokročilé funkce tvorby článku ..................................................... 41

5.9 Změna globálního nastavení .................................................... 43 5.10 Správce nabídky ..................................................................... 44 5.11 Tvorba menu .......................................................................... 45 5.12 Poloţka Domů ........................................................................ 49 5.13 Zobrazení Nového Menu na webových stránkách................. 51 5.14 Jak zobrazit poloţky Nového Menu ...................................... 52 5.14.1 Správce modulů ........................................................................... 52 5.14.2 Úpravy modulu Nové Menu ........................................................ 53 5.14.3 Problém s poloţkou Domů .......................................................... 54

5.15 Odkazy ................................................................................... 55 5.15.1 Zobrazení odkazů na webu .......................................................... 59

5.16 Tvorba dotazníků ................................................................... 61

5.16.1 Postup tvorby dotazníku „Zkušenosti s opiem“ .......................... 61 5.16.2 Zobrazení celého formuláře na stránkách .................................... 80 5.16.3 Prohlíţení dat ............................................................................... 82

6 Diskuze a Závěr ............................................................. 88 6.1 Obecné výhody a nevýhody dotazníkového průzkumu ........... 88 6.2 Výhody průzkumu pomocí online dotazníku: ......................... 89 6.3 Nevýhody průzkumu pomocí online dotazníku:...................... 89 6.4 Vize .......................................................................................... 89

7 Souhrn............................................................................ 91 8 Summary........................................................................ 92 9 Pouţitá literatura: .......................................................... 93 10 Přílohy: ........................................................................ 95 10.1 Dotazník zpracovaný v rámci internetových stránek: ........... 95 10.2 Dotazník rozpracovaný v rámci praktické části: ................. 102

1

Abstrakt

Bartoňová Jitka Tvorba interaktivních webových stránek zabývajících se problematikou závislostí Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové studijní obor: Farmacie Cíl práce: Inovace způsobu práce s informacemi týkajícími se závislostí. Tvorba přehledné databáze článků a jejich publikace na internetu. Práce s dotazníky, zachování kontinuity dotazníkových průzkumů, tvorba dotazníků na internetu a jejich vyhodnocování. Metody: Práce s počítačem, studium programu Joomla, vlastní tvorba návodů k tomuto programu. Výsledky: Vznik webových stánek: www.zavislosti.ic.cz Závěry: Online dotaníkový průzkum je místně a časově neomezený, personálně nenáročný, snadno zpracovatelný, rychlejší, levnější a celkově výhodnější neţ průzkum pomocí papírových dotazníků.

Abstract Bartoňová Jitka Creating interactive websites conversant problems of dependecies Diploma thesis Charles University in Prague, fakulty of Pharmacy in Hradec Králové field of study: Pharmacy

Background:The innovation of working system with informations concerned dependencies. The formation of logical articles database and its publication on an internet. Working with checklists, continuum maintaining of questionaire research, creating question forms on an internet and its scoring.

Methods:Working with computer, studying programm Joomla, self generating guide to this programm.

Results: Begining new website: www.zavislosti.ic.cz

Conclusions: Online questionaire searching is place and time limitless, personally undemanding, easily workable, faster, cheaper and globally preferable to research trough the paper questionaire.

2

Úvod

Kdo není na internetu, jako by ani nebyl. V několika posledních letech velmi rychle vzrostla potřeba internetu. Co nevidět bude mít kaţdá domácnost internetovou přípojku. Zeptám se Vás na jednoduchou otázku: Hledáte – li jakékoliv informace, kam se podíváte? Prakticky po dobu jiţ více neţ deset let vznikají diplomové práce, mnoha šikovných studentů, zabývající se závislostmi. Ale čte je někdo? Tyhle mnohdy velice zajímavé práce leţí ve školní knihovně. Kdyţ by jste si je chtěli půjčit, musíte být buď studentem, nebo zaměstnancem UK. Chystám se to změnit. Pojďme psát diplomové práce na internetu. Tato práce je o tvorbě webových stránek, aniţ by člověk musel být programátorem. Začala nová éra komunikace mezi akademickou obcí a veřejností. Měli bychom mluvit o závislostech na našich nových stránkách: www.zavislosti.ic.cz

3

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je inovovat tvorbu diplomových prací, zvýšit publicitu zajímavých informací a podílet se na tom, aby kvalitní práce nezůstávaly skryty očím veřejnosti a neprášilo se na ně ve školní knihovně. Ţijeme ve dvacátém prvním století. Ţijeme v době počítačů a internetu. Pokud chceme udrţet krok s rychlostí, jakou se dnes informace šíří (cca 40Mb/s) je nezbytné, abychom informace, které chceme někomu předat, publikovali na internetu. Diplomová práce je první svého druhu a tak je pojatá trochu netradičně. Nedílnou

součástí

této

diplomové

práce

jsou

webové

stránky:

www.zavislosti.ic.cz. Dalo by se říci, ţe jsou hlavním výsledkem této práce. Papírová část, kterou právě čtete, není opisem webových stránek, proto doporučuji nejprve navštívit stránky a poté číst tuto práci. V teoretické části se stručně zabývám popisem a strukturou stránek. Praktická část popisuje krok za krokem tvorbu a správu webových stránek, coţ umoţní mým následovníkům pokračovat v publikování zajímavých informací bez toho, aniţ by museli být odborníky v oblasti programování či tvorbě webu. Jako hlavní přínos této práce povaţuji vytvoření elektronické formy dotazníku. Podrobný návod pro jeho tvorbu a porovnání s papírovou formou dotazníku jsou v závěrečných kapitolách této práce.

4

Teoretická část

4.1

Problematika závislostí

Problematika drog, drogových závislostí a zneuţívání drog je aktuální problém naší současné společnosti. Drogy lákají a vábí. Vstupují do našich ţivotů nejrůznějšími cestami, v rozličných formách, a při nesčetných příleţitostech. Drogy mohou způsobit nedozírné škody a zotročit toho, komu měly slouţit. Na světě jsou desítky milionů obětí závislosti na drogách. Pomoci jim není nikdy snadné a někdy je to zcela nemoţné. Hlavní naděje je proto v prevenci. Dobře informovaný člověk má větší naději, ţe obstojí v době, kterou kdosi nazval „věk drog“.[8] Syndrom závislosti má diagnostická kritéria. V průběhu jednoho roku by se měly vyskytovat po dobu alespoň jednoho měsíce nebo opakovaně v kratších obdobích společně tři nebo více těchto projevů: 1. silná touha, pocit nutkání získat látku (angl. „craving“); 2. zhoršená schopnost sebeovládání ve vztahu k látce; 3. projevy odvykacího stavu (abstinenčního syndromu; angl. „withdrawal syndrome“) při náhlé redukci dávek nebo úplném vysazení látky; 4. důkaz tolerance; k dosaţení ţádaného účinku je nutná prokazatelně větší dávka látky neţ na začátku uţívání; tatáţ dávka vede ke stále menšímu účinku; 5. opuštění či redukce zálib, zájmů, koníčků v důsledku uţívání látky; 6. trvalé uţívání látky přes jasné důkazy o škodlivých následcích pro postiţeného. Pro fyzickou závislost svědčí přítomnost bodů 3 a 4.[9]

4.2

Alkohol

Svůj název má alkohol z arabského slova al-kahal, coţ znamená jemnou, zvláštní cennou látku. Je to čirá bezbarvá tekutina, bez zápachu a zvláštní chuti. Jeho bod varu je 78°C, bod tuhnutí 130°C. [1] Alkohol lze získat z jakékoli formy cukru či škrobu zkvašením působením kvasinek, které probíhá ale jen do koncentrace 14-16% ethanolu, při vyšších koncentracích jsou kvasinky jako první oběť alkoholu ničeny vlastním produktem. Ze zajímavostí lze uvést, ţe bylo vyrobeno pivo i z kopřiv, víno z pampelišek nebo bramborových slupek. V 19. století se přišlo na to, ţe i piliny mohou být přeměněny v kvasný cukr působením slabé kyseliny. Jiné tradiční produkty kvašení jsou medovina z medu, alkoholický mošt z ovoce (zejména jablek), a chicha z kukuřice. Překvapivě dobře známá je okolnost, ţe při poţití ovoce a při některých nemocech, jako je např. diabetes mellitus, se v krvi mohou rovněţ vyskytnout látky předstírající alkohol, avšak ani sebevětší mnoţství ovoce či těţká cukrovka nemohou způsobit větší obsah alkoholu v krvi neţ 0,3 promile, coţ je mnoţství odpovídající obsahu alkoholu v jednom desetistupňovém pivu.[1] Podle výroby rozeznáváme v zásadě tři druhy alkoholických nápojů: piva, vína a koncentráty (neboli destiláty, lihoviny).[1] Pivo se získává z ječmenného sladu (ale i z rýţe či prosa), chmelu, kvasnic a vody. Ethanol vzniká aţ po přidání kvasnic. Piva mají většinou obsah ethanolu mezi 1,5 – 8% podle stupně a druhu. U nás mívá desetistupňové pivo asi 2%, „dvanáctka“ pak 3-4%.[1] Víno vzniká alkoholovým kvašením z čerstvých vinných hroznů, příp. z jiného ovoce. Obsah ethanolu se pohybuje mezi 7-18% (18% u těţkých vín), nejčastěji je to však 10-12%. Bílé víno obsahuje více cukrů, naopak červené méně cukrů a více esterů.[1] Destiláty mají obsah alkoholu ještě vyšší, jiţ od 22,5%, některé domácí pálenky mívají i přes 50%, většinou mají destiláty kolem 30-40%. Principem výroby koncentrátů je destilace, tj. proces, při kterém se zahřívá původní roztok s alkoholem, dochází ke vzniku par, a jejich následné kondenzaci.

V destilátu je koncentrace ethanolu vyšší neţ v původním roztoku, a to díky niţšímu bodu varu ethanolu. Koncentráty se liší podle druhu výchozí suroviny, např. vodka se vyrábí z brambor, nebo z obilí, whisky ze ţita nebo z kukuřice, rum z cukrové třtiny, a brandy z vinných hroznů nebo z jiného ovoce.[1] Ethanol jako takový má jen velmi málo klinických aplikací. Je to však odnepaměti známá poţivatina s psychotropními účinky, pro které je dodnes zneuţívána jako návyková látka. Alkohol tlumí CNS podobně jako celková anestetika. Zředěný líh (okolo 60%) se pouţívá jako místní antiseptikum, pro hyperemizující účinky se pouţívá i jako rubefaciens. Celkově se dříve podávaly 2 gramy 20% ethanolu i.v. formou v prevenci i terapii šokových stavů. Jinak se ethanol pouţívá jako vehikulum a korigens u řady p.o. léků.[2]

4.2.1 Závislost na alkoholu Závislost na alkoholu vzniká většinou aţ po déletrvajícím nadměrném pití. Příčiny vzniku jsou různé, nejčastěji se rozlišují důvody psychologické, biologické (genetické, metabolické) či sociální (zejména u jedinců ţijících v sociálním prostředí či kolektivu alkoholiků). Kanadský alkoholog Jellinek zavedl rozdělení alkoholismu na 4 fáze. Počáteční fáze poţívání alkoholu má společný motiv, přináší úlevu, euforii. Jedinec poţívá alkohol především pro chuť a jako přívod tekutin. V tomto období se formuje psychická závislost, zvyšuje se tolerance. Prodromální fáze uţ se začíná projevovat pocity potřeby alkoholu bez ohledu na formu a druh nápoje. Objevují se i okénka. Je zde jiţ plně rozvinutá psychická závislost, fyzická se začíná rozvíjet. Kruciální fáze uţ má plně rozvinutou i fyzickou závislost s vyjádřením abstinenčního syndromu po vysazení, tolerance se zpočátku ještě zvyšuje, ale postupně dochází k jejímu sniţování. Alkoholik ztrácí nad pitím kontrolu. Terminální fáze se vyznačuje soustavným poţíváním alkoholických nápojů. Objevují se tělesné i psychické problémy. Tolerance je velmi sníţená.[3] Fyzická závislost se uţ 6-8 hodin po vysazení alkoholu projevuje jako abstinenční syndrom, a to především jako třes, poruchy spánku, pocení, neklid

a úzkost, deprese, nechutenství, slabost. Příznaky obvykle začínají uţ ráno, kdy se je alkoholik snaţí zmírnit alkoholickou snídaní. Mírnější příznaky vetšinou mizí do 40-50 hodin po ukončení pití. Jako součást abstinenčního syndromu se mohou projevit i některé psychické poruchy, mezi nejčastější patří krátkodobé halucinace, kdy se věci okolo jeví jako ţivé, deformují se a pohybují, postiţený slyší hudbu či výkřiky. Nejznámějším stavem je delirium tremens. Začíná většinou za 2-5 dnů po přerušení těţkého abúzu alkoholu. Pacient je velmi neklidný, silně se třese, má hrozivé halucinace, často drobných předmětů, hmyzu nebo ţivočichů (zoopsie). Je dezorientovaný časově i místně, nepoznává známé. Dále je opět přítomný třes, pocení, tachykardie, hypertenze, zvracení. Delirantní stav můţe být ţivotu nebezpečný, pokud není včas poskytnuta pomoc, příznaky ustupují i po podání alkoholu či benzodiazepinů. Celý stav můţe trvat několik hodin, ale i 3-4 dny, poté pacient vyčerpáním usne. Na tento stav si po probuzení většinou nevzpomíná. Některé příznaky (úzkost,

nespavost)

mohou

přetrvávat

i několik

měsíců.

V průběhu

abstinenčního syndromu se můţe projevit formou záchvatu také alkoholická epilepsie. Alkoholická halucinóza vzniká a projevuje se podobně jako halucinace při deliriu tremens, ale bez přítomnosti deliria, mohou se rozvinout aţ do chronické formy připomínající schizofrenii, typická je téţ alkoholická paranoia či alkoholická ţárlivost.[4]

4.2.2 Terapie alkoholismu Léčení závislosti na alkoholu je velmi obtíţné. Hlavním smyslem léčby, kromě zvládnutí akutních příznaků z vysazení, je dosaţení trvalé abstinence. Odvykací léčba je dlouhodobá a terapeutické výsledky závisí především na ochotě a vůli pacienta. Základem léčby alkoholismu je reţimová léčba s psychoterapií.

4.3

Drogy

Psychoaktivní droga (téţ psychotropní látka, omamná látka, často nepřesně droga nebo návyková látka) je chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Záměrně bývá vyuţívána k rekreačním účelům, jako entheogen pro rituální a duchovní účely, jako nástroj pro studium a rozšíření mysli nebo jako léčivo. [29] Historie zneuţívání drog je stará jako lidstvo samo. Problém zneuţívání drog je dnes problém celého světa. Proto vznikly a vznikají různé organizace a aktivity, jejichţ cílem je, ne-li zastavit, tak alespoň zmírnit stále rostoucí počet závislých osob. Hlavní důraz se v dnešní době klade na prevenci a osvětovou činnost. Tento problém se týká kaţdého z nás, kaţdý z nás se můţe setkat s drogou. Jestliţe však nebudeme vědět, co všechno s sebou droga přináší, nejen ţe se moţná nerozhodneme v důleţitém okamţiku správně, ale třeba nebudeme moci poskytnout pomoc někomu, kdo se dostane pod vliv drog.

4.3.1 Proč lidé užívají drogy Většina teorií o příčinách uţívaní drog nebo drogové závislosti se opírá o popisy chronických uţivatelů drog. Přitom je k dispozici jen velmi málo údajů

o těchto

lidech

z doby,

neţ

se

setkali

s drogami.

Je

však

nepravděpodobné, ţe by uţívání drog obecně, nebo závislost na drogách, způsoboval nějaký jediný společný faktor. Zdá se, ţe uţívání drog je výsledkem vzájemného působení drogy, osobnostních vlastností jednotlivce a vlivů okolí.[10]

Moţné příčiny jsou: 

dědičnost

Existuje

mnoţství

příkladů,

kdy

zvířata

vyhledávají

účinek

drog.

V laboratorních podmínkách opice dávají přednost stisknutí páčky pro dávku kokainu před páčkou pro potravu; kočky se mohou zbláznit za šantou kočičí a afričtí sloni putují dlouhé míle, aby se mohli opít nakvašenými plody jistého stromu. V přírodě se nic neděje jen tak, ale dosud nikdo nepřišel s teorií, proč bychom měli reagovat na drogy právě takovým způsobem. Výzkum zaměřený na jednotlivá zvířata místo celých ţivočišných druhů ukázal, ţe v některých případech existuje dědičný sklon k uţívání určitých drog. Stále přibývá důkazů, ţe někteří lidé mají vlivem zděděných vloh zvýšené riziko problémů s alkoholem. Tyto činitele ovšem působí v součinnosti s dostupností, sociálním kontextem a dalšími významnými vlivy.[10]



potěšení

Drogy jsou pro někoho lákavé, protoţe nabízejí dostupný a často i spolehlivý způsob, jak získat „příjemnou“ zkušenost. Většina dospělých uţívá nějaké drogy (alkohol, tabák, kávu) a zjevně bez hlubší úvahy předpokládá, ţe jim to něco přináší. Sami uţivatelé drog jednoznačně uvádějí, ţe berou drogy, většinou proto, ţe to mají rádi. Drogy z podstaty věci mění duševní stav uţivatele – často zpomalují, urychlují nebo zkreslují jeho vnímání – a řada autobiografických zpráv uţivatelů drog ukazuje výraznou touhu po těchto účincích. 

sebeničící rizikové chování

Zjevná rizika nerozumného nebo nadměrného uţívání drog vedla i k úvahám, ţe někdy můţe být součástí sebeničícího chování. Tak například závislost na alkoholu byla nazývána „chronickou sebevraţdou“. U chronických uţivatelů drog se často popisuje sníţené sebehodnocení a někdy i dost nepřátelství zaměřeného proti vlastní osobě.[10]

silné pocity



tlak vrstevníků / hodnotová schémata

První experimentování s drogami často spadá do období dospívání. V této době se mladí lidé ve zvýšené míře zajímají o okolní svět, a často hledají způsoby, jak projevit vzdor vůči rodičovské autoritě. Jistě jsou mladí lidé, kteří zkoušejí drogy z podobných důvodů, ale obecně si mladí vybírají takové přátele, se kterými chtějí trávit čas. Jestliţe se mladý člověk stane pravidelným uţivatelem drog, je více neţ pravděpodobné, ţe si ve skutečnosti zvolil skupinu vrstevníků, kteří se věnují této činnosti.

4.3.2 Klasifikace MKN-10 Dle převaţujícího vlivu na CNS lze v mezinárodní klasifikaci typy závislosti rozdělit do tří skupin: Látky s převážně tlumivým účinkem na CNS: Opioidní analgetika, např. morfin, heroin Hypnosedativa, anxiolytika, např. barbituráty, benzodiazepiny Etanol Organická rozpouštědla, anestetika Psychomotorická stimulancia: Amfetaminy Kokain Kofein Nikotin Psychotomimetika: LSD, meskalin, psylocybin Fencykidin Kanabinoidy

4.3.3 Rozdělení drog podle rizika vzniku závislosti: Měkké drogy (drogy s akceptovatelným rizikem), mezi které zařazujeme např. kávu, tabákové výrobky, produkty konopí a drogu číslo jedna v naší společnosti - alkohol. U alkoholu je jiţ ale hranice sporná. Podle negativního

účinku nadměrného uţívání alkoholu na tělesné a duševní zdraví alkohol patří kamsi na rozhraní měkkých a tvrdých drog. [30] Bývají často uţívány z „rekreačních důvodů“. Tyto drogy nejsou provázeny silnými odvykacími příznaky, ale mohou mít dlouhodobé účinky, a jsou psychicky návykové. Tvrdé drogy (drogy s neakceptovatelným rizikem), kam patří např. heroin, kokain, crack a pervitin. U těchto druhů omamných drog je riziko vzniku závislosti jednoznačně vysoké. [30] Jsou to velmi silné a nebezpečné drogy. Přerušení či ukončení uţívání těchto drog často provázejí silné abstinenční příznaky.

4.3.4 Tlumivé látky Anglický název tlumivých látek „depressant drugs“ nemá ve skutečnosti nic společného s depresí. Souvisí s jejich účinkem, kdy „deprimují“ čili utlumují činnost mozku a dalších součástí centrálního nervového systému, takţe vedou ke zklidnění nebo usnutí. Látky s tlumivým účinkem na CNS vyvolávají řadu účinků od mírného útlumu a uvolnění po anestezii, kóma a smrt v důsledku dechového selhání. Navzájem se výrazně liší v dávce potřebné k dosaţení určitého účinku a v době působení jednorázové dávky.[10]

4.3.5 Antidepresiva Antidepresiva jsou látky, které mírní příznaky deprese. Na drogovém trhu se dnes vyskytuje skoro třicet různých antidepresiv. Nevedou k závislosti, jaká se vyvíjí u trankvilizérů. Vyskytuje se tolerance a projevy „baţení“. Studie však ukazují, ţe aţ třetina lidí má po vysazení antidepresiv krátkodobé příznaky. Patří k nim podráţdění ţaludku, chřipkovité projevy, úzkost, závratě, ţivé sny a pocity připomínající elektrické výboje.[10]

4.3.6 Narkotická analgetika Hlavním problémem opioidů sahajícím do samých počátků uţívání opia, je závislost. Po většinu moderní doby aţ do poloviny devatenáctého století však byla povaţována za okrajovou nepříjemnost, kterou stojí za to snášet u tak účinných léků, pouţívaných u řady nemocí. Na tyto látky se rychle vyvíjí tolerance, coţ znamená, ţe k dosaţení účinku se musí brát stále větší mnoţství drogy. Protoţe tyto látky tak účinně tlumící tělesnou bolest velmi dobře působí také na duševní trýzeň – osoby s těmito problémy si na ně velmi snadno vytvoří návyk.[10] Termín opiáty je všeobecně uţíván v uţším smyslu slova pro morfin, heroin, kodein a látky izolované z opia. Pojem opioidy se pak vztahuje ke všem přírodním a syntetickým substancím, které mají účinky podobné morfinu. Opioidy tedy můţeme rozdělit např. Takto: Starší přírodního původu – opium, tinktura opii, morfin, kodein, noskapin syntetické deriváty 1. látky odvozené od morfinu: heroin, hydromorfon, oxymorfon, hydrokodon, oxykodon, dihydrokodein, 2. látky odvozené od pethidinu: pethidin, difenoxylát, fentanyl, loperamid, alphaprodin, 3. další: pentazocin, butorfanol, nalbufin, naloxon, naltrexon, buprenorfin, metadon,

propoxyfen,

levopropoxyfen,

dextropropoxyfen,

levorfanol,

dextromorfan, phenazocin Novější: dextromoramid, tilidin, tramadol.[31]

4.3.7 Stimulanty Stimulancia neboli stimulanty jsou drogy, které působením na CNS vyvolávají u uţivatele pocity pohody, síly, energie a sebevědomí. Sniţují chuť k jídlu a oddalují únavu a spánek. Hlavní drogy v této kategorii jsou amfetaminy, halucinogenní amfetaminy včetně extáze, kokain, tabák a kofein. Patří sem

také khat, který je chemicky stimulantem, zatímco jiné látky, jako anabolické steroidy a nitrity, mají stimulantům podobné účinky. Zneuţívání stimulancií má dopad hlavně na oběhový systém – vysoký krevní tlak, nepravidelná srdeční činnost, případně srdeční choroby a infarkty. Chronické

uţívání

amfetaminu

a kokainu

vede

k paranoi

a dalším

psychotickým projevům, které ještě můţe uspíšit nedostatek spánku a podvýţiva.[10]

4.3.8 Halucinogeny Do této skupiny drog patří široká škála chemicky odlišných látek, které účinkují na mozek tak, ţe pozměňují naše vnímání okolní reality. Zastavují nebo obcházejí mechanismy, které filtrují zvuky, myšlenky a obrazy, které všeobecně míří do našeho mozku. Uţivatelé těchto drog často vyprávějí, ţe součástí jejich účinků je i to, ţe „vidí“ zvuky nebo „slyší“ barvy. Mnoho z těchto drog se přirozeně vyskytuje v rostlinách rostoucích v lesích, pouštích i pralesích. Nejznámějším syntetickým halucinogenem je LSD, další drogy však mají podobné vlastnosti.[10]

4.3.9 Konopí Konopí je povaţováno za cennou léčivou bylinu všude, kde roste. Léčí trávicí potíţe, neuralgii, nespavost, deprese, migrénu a zánětlivá onemocnění. Ţeny je uţívají k ulehčení porodu, podpoře laktace a uvolnění menstruačních křečí. První dokumentované medicínské uţití konopí nacházíme kolem r.2300 př.n.l., kdy legendární čínský císař Šen Nung předepisoval chu-ma (samičí konopí) k léčení zácpy, dny, beri-beri, malárie, revmatismu a menstruačních potíţí. V čínské medicíně spadá semeno konopí do kategorií „sladké“, „neutrální“ a „zbavující horka“ a působí prostřednictvím ţaludku, tlustého střeva a sleziny. Napomáhá hojení ran a vředů a aplikuje se lokálně nebo vnitřně ústy.[11]

Ajurvédští indičtí lékaři léčí konopím desítky nemocí a zdravotních potíţí včetně průjmu, epilepsie, deliria a šílenství, koliky, revmatismu, gastritidy, anorexie, zácpy, fistule, ţaludeční nevolnosti, horečky, ţloutenky, bronchitidy, lepry, poruch sleziny, cukrovky, nachlazení, anémie, menstruačních bolestí, tuberkulózy, elefantidy, astmatu, dny, souchotin a malárie. Konopí bylo oblíbeným lékem evropského středověku a jeho účinkům se dostalo pochvalných zmínek v herbářích, sestavených W.Turnerem, Mathiolim a D.Taberaemontanem. Jednou z nejvýraznějších předností konopí je bezpečnost jeho lékařského vyuţití. S poměrem smrtelné a účinné dávky 40 000:1 je konopí mnohem bezpečnější neţ acylpyrin a většina ostatních legálních léků. Na konci 19. století konopí obsahovaly desítky léků, dostupné na lékařský předpis, nebo i bez předpisu. Pouţívání dnes ilegální substance několika největšími farmaceutickými podniky na světě nepřekvapuje o nic víc, neţ kokain uţívaný k výrobě Coca-Coly na počátku minulého století, a jen to ukazuje závislost kategorie „kontrolovaných substancí“ na libovůli politiků. S vyhlášením zákazu konopí v r.1932 bylo konopí odstraněno z britského seznamu léčiv. Z amerického seznamu zmizel v r.1942 a Merck Index konopí vypustil v r.1950. Indický seznam léčiv uváděl konopí aţ do r. 1966.[11] Konopné semínko bylo primární výţivou v období hladu v Číně, Austrálii a Evropě ještě za druhé světové války. Semenem konopí se dnes ţiví velká část indické chudiny. Semeno konopí obsahuje všechny základní aminokyseliny a mastné kyseliny a je nejúplnějším proteinem v říši zeleniny. Semeno obsahuje 26 – 31% surového proteinu, asi 6% karbohydrátů, 5 – 10% tuku, 12% surové vlákniny, 10% vody a 7% popele. Globulin edestin, obsaţený v konopném proteinu, se velmi podobá globulinu obsaţeném v krevní plazmě, je snadno stravitelný, vstřebatelný a vyuţitelný lidským organismem. Je ţivotně důleţitý pro udrţení zdravého imunitního systému, protoţe nachází vyuţití při produkci protilátek proti nebezpečným činitelům. Hmotnost semínka tvoří z 30 – 35% olej, sloţený z 80% z nenasycených esenciálních mastných kyselin linolové a linolenové, které si tělo nedokáţe vytvářet, ale

musí je přijímat ve stravě. Olej dále obsahuje 8% palmové, stearové, olejové a arašídové kyseliny. Oněch 80% je nejvyšší hodnotou mezi všemi rostlinami běţně uţívanými člověkem, lněný olej je druhý v pořadí se 72% esenciálních mastných kyselin.[11]

4.3.10

Lingvistika konopí

Marihuana – sušené listy, a někdy i květy, konopné rostliny. Obvykle kouřená ve formě cigarety. Bhang – hindský ekvivalent marihuany. Také označuje tekutou směs listů konopí, cukru a koření. Pije se v Indii, zvlášť v den narození Šivy. Ganja – sušené kvetoucí vrcholky samičích rostlin konopí. Můţe se buď kouřit, nebo jíst. Má největší obsah THC ze všech konopných preparátů. Čaras – indické jméno pro hašiš. Dagga – jihoafrický termín pro sušené formy konopí. Cannabis – zkrácené označení Cannabis sativa L., nebo Cannabis indica. Často se uţívá k rozlišení mezi sušenými, psychoaktivními preparáty pojem cannabis a ţivou rostlinou pojem konopí.[11]

4.4

Kouření

Tabák, Nicotiana tabacum, je jednoletá, asi 1,5 m vysoká rostlina z čeledi lilkovitých, pocházející původem z ostrova Tobago. Její jméno pochází z jednoho indiánského jazyka karibské oblasti: z tobako se stalo španělské tabaco, a z toho francouzské tabac. Dnes se tabák pěstuje téměř ve všech zemích mírného pásma.[5] Listy sklizeného tabáku se suší v zastřešených prostorách, podrobují se fermentaci, a pak se proměňují buď v malá zrníčka na tabák šňupavý, či v rozřezané třásně na tabák kuřácký, nebo ve svitky na tabák ţvýkací. Tradiční je také výroba doutníků, které se získávají válením tabákových listů po stehnech do výsledné podoby. Většina účinků tabáku je zprostředkována alkaloidem nikotinem. Nejvyšší obsah nikotinu mají listy (13%), nejméně je ho ve stoncích, semena ho téměř neobsahují. V současné době se nejvíce tabáku spotřebovává kouřením. Při kouření tabáku se do organismu dostává kolem 3000 různých chemických látek. Tabákový kouř aktivně vdechovaný kuřákem nazýváme hlavním proudem, aerosol vycházející z hořícího konce cigarety mezi jednotlivými tahy je proudem vedlejším, chemicky rozdílným. Během šlukování dosahuje teplota oharku 900°C (místy aţ 1050°C), konečná výchozí teplota hlavního proudu kouře kolísá mezi 25-50°C, coţ je závislé na délce nedopalku. K usnadnění rozboru tabákového kouře jej rozdělujeme na hmotnou a plynnou část. V plynné části jsou oxid uhelnatý a uhličitý, oxidy a jiné sloučeniny dusíku, amoniak, prchavé N-nitrosaminy, kyanovodík, prchavé sloučeniny síry, prchavé nitrily, prchavé uhlovodíky, alkoholy, aldehydy a ketony. Plynná část tvoří 90% hmotnosti hlavního proudu. Hmotná fáze kouře obsahuje nikotin a další

alkaloidy,

neprchavé

N-nitrosaminy,

aromatické

uhlovodíky,

radioaktivní látky a další. Hmotná fáze hlavního proudu bez vody a nikotinu se nazývá dehet. V 1 cigaretě bývá kolem 20 mg dehtu, 2 mg nikotinu, je snaha tyto hodnoty sniţovat.[6]

4.4.1 Závislost na nikotinu Hlavní úlohu ve vzniku a udrţování závislosti na cigaretě hraje nikotin. Jeho působení je opět závislé na několika faktorech, zejména typu cigarety (různý obsah jednotlivých sloţek), počtu vykouřených cigaret, mnoţství vykouřeného tabáku (v části u filtru je obsah nikotinu a dehtu nejvyšší), počtu tahů z cigarety, hloubce inhalace a době inhalace. Jeho dávka se při kaţdém tahu dostává do CNS během 7-10 sekund. Při 10 tazích z jedné cigarety obdrţí kuřák při vykouření 20 cigaret denně průměrně 75 000 dávek drogy za rok.[5] Návyk na cigaretu vzniká sociální, psychický i fyzický, ten přichází aţ po určité době. Je podmíněn především účinkem nikotinu na receptory v limbickém systému mozku. Fyzická závislost se projeví aţ při vysazení kouření – abstinenčním syndromem charakterizovaným hlavně nechutenstvím, bolestmi hlavy, nespavostí, nesoustředěností, sníţením aktivity.[6]

4.4.2 Terapie závislosti Metod

odvykání

kouření

je

v současné

době

nepřeberné

mnoţství.

Medikamentózní léčba není tak častá (dříve se uţíval např. lobelin, ale ten měl vlastní efekt na CNS podobný nikotinu). Nejčastěji je dnes uţíváno substituce nikotinu ve formě náplastí či nikotinových ţvýkaček, a to zejména v počátku odvykání. Existuje také stále více poraden pro odvykání kouření, je moţnost poradit se i s lékařem. Mezi další metody podporující nekouření patří i hypnóza a akupunktura.[7] Nejdůleţitější by však měla být prevence.

5

Praktická část

Praktická část se věnuje tvorbě webových stránek http://www.zavislosti.ic.cz/ .

5.1

Tvorba webu

5.1.1 Trocha historie Můj zájem o tvorbu stránek začal tím, ţe jsem se pídila po tom, jak se vlastně stránky vytvářejí. Dověděla jsem se, ţe existuje nějaký speciální jazyk zvaný HTML, a v tom ţe se stránky vytvářejí. Nainstalovala jsem několik programů a zjišťovala, jak se to dělá. Chvíli jsem se pokoušela proniknout do světa programování, ale zdálo se mi komplikované učit se programovací jazyk, zjišťovat proč se tam pouţívají ty značky (tagy) a jak tam vkládat obrázky apod. Pak jsem si poloţila základní a jedinou otázku : „Nejde to dělat jednodušeji?“

5.1.2 CMS, Web server, PHP a MySQL CMS je zkratka z anglických slov Content Management System, coţ lze přeloţit jako Systém pro správu obsahu. Elegantně česky se tomu však říká Redakční systém. Zatímco klasickou stránku pomocí jazyka HTML vytváříme úplně od základu a vše definujeme sami (existují programy, které to dělají poloautomaticky, vše si rozvrhneme, a program sám vytvoří patřičný kód), při vyuţití CMS se soustředíme pouze na obsah – tedy články, obrázky nebo video. O vše ostatní se postará CMS sám. Zjednodušeně to funguje jako kostra předepsaného vzhledu tzv. Šablona, a do ní je automaticky vkládán obsah. Neţ se k tomu však dostaneme, můţe uplynout různě dlouhá doba nastavování. K provozu CMS systému potřebujeme mít v počítači něco nainstalováno a není to jen samotný CMS. Je také důleţité, zda chceme provozovat náš CMS na našem vlastním počítači – tedy lokálně, nebo na jakémkoliv počítači

připojenému k internetu. Vzdálené počítače nabízející internetový obsah se jmenují servery, náš počítač je obvykle označován jako klient. WWW server je program, který zajistí to, ţe kdyţ se k němu připojíme pomocí internetového prohlíţeče (připojíme se zadáním internetové adresy ve tvaru www.stranka.cz), objeví se nám nějaké stránky. Všechny stránky začínající na internetu oním známým www jsou vlastně zprostředkovány pomocí WWW serveru. Je to program, který musí být v počítači trvale spuštěn a reagovat na správně formátované poţadavky. Mezi naším prohlíţečem a WWW serverem probíhá speciální komunikace, na základě které jsou prohlíţeči odesílána data, která se u nás sestaví, a prohlíţeč je zobrazí. Nejznámější a nejpouţívanější WWW server se jmenuje Apache (apač). Existuje však i mnoho dalších. Další hodně pouţívaný, speciálně ve Windows, je IIS (Internet Information Server).

5.1.3 Interpret skriptovacího jazyka Programy se většinou píší v nějakém programovacím jazyce. Po napsání programu musíme vytvořený program zkompilovat (tj. převést z formy programovacího jazyka do formy srozumitelné našemu počítači a jeho procesoru v podobě 0 a 1), a vznikne spustitelný program. Ve Windows má obvykle koncovku *.exe. Při vytváření internetových stránek však programy EXE nepouţíváme, píšeme jen kód. O vše ostatní se v případě skriptovacího jazyka jako je PHP postará skriptovací interpret. Ten je nainstalován na WWW serveru, a pokud si náš prohlíţeč vyţádá zobrazení nějaké stránky, je její kód „předhozen“ kompilátoru přímo na počítači – (serveru) - a výsledná podoba je přetvořena do HTML jazyka a zobrazena v našem prohlíţeči. To vše se děje v reálném čase. Nejčastěji pouţívaný skriptovací jazyk se jmenuje PHP. Stránky vytvořené v jazyce PHP mají koncovku *.php. Dalším často pouţívaným jazykem je ASP (Active Server Pages) s koncovkou *.asp, v současnosti ještě s rozšířenou variantou .NET (dot net) s koncovkou *.aspx. Existuje opět řada dalších. Struktura kódu stránek psaných v těchto jazycích je velmi podobná

programovacímu jazyku a zkušený programátor dokáţe kód celkem jednoduše přečíst a říct, co vlastně dělá. Důvod, proč nejde vytvořit CMS jen v HTML, je ten, ţe HTML jazyk neumoţňuje pouţívat nějaké rozhodovací podmínky, je to čistě jazyk značkový, který dokáţe popsat strukturu stránky (např. 10 cm od okraje stránky je obrázek, dva řádky pod ním je tabulka se 3 řádky a 2 sloupci), ale ne provádět nějaký algoritmus (tj. zapsaný postup např. jako recept na bábovku – vezměte dvě vejce, mouku a cukr, kdyţ vše smícháte, nalijte to do formy...). Vţdy k tomu musí vyuţít nějaký programovací jazyk.

5.1.4 Databázový server CMS, který chceme pouţít, musí někam uloţit naše data týkající se obsahu (články, obrázky atd.), a mít k nim přístup, který bude rychlý, snadno dohledatelný i snadno uloţitelný. K tomu se výtečně hodí databáze, tedy sada mnoha tabulek s jednotlivými řádky v podobě článků. Pouţitím databáze skutečně nejsme limitováni ţádným vzhledem, obsah prostě můţeme nechat „natéct“ do libovolné šablony. Existuje mnoho databázových serverů, například MySQL, Microsoft SQL Server, Interbase, Firebird, Oracle apod. Kaţdý má své výhody i nevýhody. Pokud si na internetu do vyhledávače zadáte heslo CMS, objeví se miliony odkazů. Na jedné speciální stránce jsem dokonce objevila 400 samostatných CMS systémů, které byly k pouţití zcela zdarma. Vybrat si ten správný je opravdu těţké. Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila CMS jménem Joomla.

5.2

Zacházení s Joomlou

Pro čtení praktické části je vhodné se přihlásit do administrace Joomly na adrese: www.zavislosti.ic.cz/administrator Pokud nemáte svá uţivatelská práva (login a heslo), je potřeba kontaktovat současného administrátora. Přihlašovací údaje obratem dostanete na Váš email. Všechny texty psané kurzívou a v uvozovkách se týkají konkrétního textu na stránkách v administraci Joomly. Většinou jsou to hypertextové odkazy (klikatelné nápisy, které vedou na odpovídající část stránek). Texty psané kurzívou bez uvozovek jsou specifické názvy pouţívané v administraci Joomly, které by mohly být zaměnitelné s obyčejným textem této práce. Pro snadnější orientaci v Joomle jsou všechny cíle psané formou cesty: Joomla/.../.../cíl kam se máte dostat. Například: Joomla/Obsah/Správce článků. znamená, ţe se nacházíme v administraci Joomly, na horní liště rozklikneme třetí poloţku nazvanou Obsah, nabídne se nám další menu, a klikneme na odkaz Správce článků. Návod na tvorbu různých komponent webu je seřazen v logickém sledu podle potřebných kroků ke tvorbě. Jednotlivé komponenty jsou stručně popsány, samotný postup je prezentován formou obrázků. Pokud projdete celý postup a Vaše tvorba bude přesně odpovídat zmíněným obrázkům, budete mít jistotu, ţe v budoucnu dokáţete vytvořit zcela vlastní komponenty s vlastními parametry.

5.3

Správce šablon

Joomla/Rozšíření/Správce šablon/Uživatelská část V nabídce se momentálně nachází 41 šablon. Jako „Implicitní“ šablona je zvolena šablona číslo 25. Šablonu lze libovolně měnit. Myší zaškrtneme poţadovanou šablonu a v pravém horním rohu zvolíme „Implicitní“. Ne kaţdá šablona vyhovuje poţadavkům našich webových stránek, po výběru je třeba překontrolovat zobrazení poloţek menu. Při náhledu na stránky je třeba zobrazení aktualizovat. Stránky jsou tvořeny na míru pro šablonu číslo 25. Nové šablony lze stáhnout z internetu.

Obrázek 1: Správce šablon

5.4

Nový uživatel administrace stránek

Typy uživatelských práv: Joomla nabízí 7 skupin uţivatelů s předdefinovanými právy. Tato práva není moţné měnit. Uţivatelé kteří mají přístup pouze na veřejnou část stránek (Public Front-end, na našich stránkách zatím nevyuţito): 

Registrovaní – mají přístup k obsahu stránek, který je určený jen pro registrované. Mohou si konfigurovat svůj uţivatelský profil a zasílat odkazy.



Autor - má stejná práva jako registrovaní uţivatelé. Navíc mohou zasílat vlastní články, nemohou je však publikovat.



Editor - má stejná práva jako autor. Navíc mají právo upravit jakýkoliv publikovaný článek, nebo článek, který čeká na publikování.



Publisher - dědí práva od editora. Navíc mohou zveřejňovat (publikovat) a zneveřejňovat články.

Uţivatelé kteří se mohou přihlásit do administrace Joomly (Public Back-end): 

Manažer - dědí práva od publishera. Navíc se mohou přihlásit do administrátorského

rozhraní

(Back-end),

kde

mohou

vyuţívat

následující funkce: správce článků, správce titulní strany, správce sekcí, správce kategorií, správce médií, správce poloţek nabídky (menu) a veškeré komponenty. 

Správce - dědí práva od manaţera. Navíc mají zpřístupněný menu manager, dále správce uţivatelů a koš s články. Také můţe instalovat a odinstalovat moduly a zásuvné moduly, spouštět kontrolu databázových tabulek apod.



Super správce - nejvyšší úroveň s největšími právy. K jeho privilegiím kromě všemoţných konfigurací patří také přepínání šablon vzhledů stránek a nastavení jazyka stránek.

Joomla/Uživatelská část/Správce uživatelů

Obrázek 2: Správce uţivatelů V pravém horním rohu zvolíme „Nový“ Údaje uživatele: Jméno: reálné jméno uţivatele. Uživatelské jméno: slouţí pro přihlášeni do Joomly, mělo by být lehce zapamatovatelné a pokud moţno bez diakritiky a speciálních znaků. Potom se lze do Joomly přihlásit z jakékoliv klávesnice na jakémkoliv místě připojenému k internetu. Email: je třeba vyplnit existující email. Dochází k automatickému odeslání přihlašovacích údajů na tento email.

Nové heslo a ověření hesla: minimální délka hesla je 6 znaků, opět je vhodné nepouţívat diakritiku a mezery či jiné speciální znaky, je moţno pouţít kombinace písmen a čísel. Skupina: zvýrazníme skupinu, do které chceme nového uţivatele přiřadit.

Obrázek 3: Uţivatel

5.5

Struktura a hierarchie položek obsahu v Joomla

Joomla pouţívá dvouúrovňové členění. Nejvyšší úrovní je sekce. Ta je rozdělena do několika kategorií a do těch je jiţ moţno přiřadit články. Článek můţe být také nekategorizovaný (nespadá do ţádné sekce a tudíţ ani do ţádné kategorie).

5.6

Tvorba nové sekce

Joomla/Obsah/Správce sekcí V pravém horním rohu zvolíme „Nový“

Obrázek 4: Sekce

Podrobnosti: Titulek: Napíšeme název sekce, tak jak ho chceme mít. Pro vysvětlení jsem zvolila název „Nová sekce“. Alias: Napíšeme unikátní název sekce ve tvaru „nova-sekce“ bez diakritiky s pomlčkami oddělujícími jednotlivá slova. Žádné další parametry není potřeba nastavovat.

5.7

Tvorba nové kategorie

Joomla/Obsah/Správce kategorií V pravém horním rohu zvolíme „Nový“

Obrázek 5: Kategorie

Podrobnosti: Titulek: Napíšeme název kategorie, včetně diakritiky. Pojmenujeme ji prozatím „Nová kategorie“. Alias: Napíšeme unikátní název kategorie, bez diakritiky a s pomlčkami. Sekce: Vybereme z nabídky jiţ vytvořených sekcí, do které z nich naši novou kategorii přiřadíme. Pro další návod jsem zvolila sekci s názvem „Nová sekce“.

5.8

Přidání nového článku

Psaní článku zvládne opravdu kaţdý, protoţe Joomla pouţívá WYSIWYG editor (What You See Is What You Get). Pro psaní článku tedy nejsou potřeba ţádné znalosti HTML značek. Pohodlné je taky vkládání obrázků. Obrázek si můţeme vybrat z těch co uţ máme na serveru, nebo si vybrat obrázek co máme v počítači a při vkládání do textu ho zároveň na server nahrát. U článku můţeme nastavit data od kdy/do kdy má být publikován (můţeme vyuţít kalendář) a zda se má zobrazit na první stránce. Můţeme také vyplnit metadata pro vyhledávače. Konkrétně description, keywords, author a robots. Dále taky můţeme ovlivnit spoustou parametrů jak bude článek zobrazen. Například zda bude zobrazeno datum vydání, datum modifikace, ikonka pro tisk článku, ikonka pro staţení článku ve formátu pdf, atd. Joomla/Obsah/Správce článků V pravém horním rohu zvolíme „Nový“

Obrázek 6: Článek Titulek: Název článku, zvolila jsem pro ukázku „Nový článek“. Alias: Jednotlivá slova oddělujeme opět pomlčkou a píšeme bez diakritiky. Dále vybereme Sekci a Kategorii, do které chceme článek zařadit. Můţeme zvolit, zda chceme aby byl článek vidět (Zveřejněno – ano) a zda bude na titulní nebo-li domovské stránce (Titulní strana Ano - Ne). Pro články zobrazené v blog formátu (viz kapitola Tvorba menu) má Joomla šikovný nástroj „Read more“

5.8.1 Read more

Obrázek 7: Read more Článek v zobrazení blog formátu (viz kapitola Tvorba menu) nebude vidět celý, ale pouze prvních pár vět. Po upoutávce na zajímavý článek bude moţnost kliknout buď na samotný nadpis článku nebo na tlačítko „Read more" (čti více) a rozbalí se nám celý článek. Tohle tlačítko se do článku vloţí kliknutím na ikonku "Celý článek..." Po kliknutí se mezi viditelnou a dočasně neviditelnou část článku vloţí oddělovací červená linka, která není na webových stránkách vidět. Ale pomáhá nám v orientaci při tvorbě článku. Samozřejmě pokud nám stačí zobrazení článků ve formátu seznamu článků v dané kategorii (viz kapitola Tvorba menu), není nutné funkci „Read more“ mazat. Pokud bychom chtěli červenou linku smazat, či přesunout, stačí umístit kurzor před první slovo za linkou a pouţít klávesu Backspace.

5.8.2 Vkládání obrázků Na horním obrázku vidíme kousek od ikony „Celý článek“ také ikonu „Obrázek“ - klikneme na ni. Do našeho článku můţeme s dodrţením autorských práv vloţit jakýkoliv obrázek, který máme uloţený na disku počítače na kterém právě pracujeme. Tudíţ můţeme v následujícím okně zvolit poloţku „Procházet“, vybrat si obrázek na našem disku a poté potvrdit naši volbu kliknutím na „Zahájit nahrávání“.

Obrázek 8: Vkládání obrázků I Následující obrázek nám signalizuje, ţe jsme obrázek úspěšně nahráli. Pokud se tak nestalo, je třeba předchozí postup zopakovat ještě jednou. Pokud se ani potom nic nestalo, pravděpodobně není chyba na naší straně, ale ve zdrojovém kódu Joomly.

Jiţ jsem podobný případ řešila, tudíţ předpokládám, ţe se nebude opakovat. Pouze jsem vypozorovala nutnost nahrávat kaţdý obrázek nadvakrát. Doufejme, ţe budoucí distribuce Joomly bude mít tento detail lépe vyřešen.

Obrázek 9: Vkládání obrázků II Nyní najdeme a myší vybereme náš obrázek a potvrdíme kliknutím na „Vložit“ v pravém horním rohu.

Obrázek 10: Vkládání obrázků III S vloţeným obrázkem si můţeme libovolně hrát. Lze jej přesouvat na různá místa, zvětšovat či zmenšovat. Můţeme vytvářet popisky, zadat parametry chování vůči textu. Tyto pokročilé funkce se zobrazí kliknutím na ikonku stromečku.

5.8.3 Pokročilé funkce tvorby článku Parametry - Článek

Obrázek 11: Pokročilé funkce článku Volba autora článku, popřípadě vloţení jeho pseudonymu. Přístupová úroveň: automaticky je nastavena na „veřejný“ ale pokud chceme, aby článek viděli jen registrovaní uţivatelé, zvolíme „registrovaní“ nebo „speciální“. Můţeme zvolit jiné datum vytvoření článku, datum od kdy bude článek zveřejněn na internetu a datum kdy se zneveřejní. Konkrétní datum lze vybrat kliknutím na kalendář na konci kaţdého řádku.

Parametry – Pokročilé

Obrázek 12: Parametry – pokročilé Pokud necháme zvoleno pouţít globální, budou se celé stránky chovat tak, jak jsou nastaveny administrátorem. Samozřejmě můţeme u konkrétního článku toto nastavení měnit podle autorových představ. Článek pak bude vypadat tak, jak ho autor chce mít.

Informace o metadatech Je výhodné vyplnit klíčová slova, maximálně relevantní k obsahu článku, podle kterých náš článek a tím i odkaz na celé stránky čtenáři najdou ve vyhledávačích jako jsou www.google.cz, www.seznam.cz apod.

5.9

Změna globálního nastavení

Ve Správci článků (Joomla/Obsah/Správce článků) klikneme vpravo nahoře na „Parametry“. Obrázek 13: Správce článků I

Při podrţení kurzoru myši nad kaţdou poloţkou globálního nastavení se zobrazí rámeček s nápovědou.

Obrázek 14: Správce článků II Výše zmíněný postup nám zajistí vytvoření přehledné databáze článků zařazených do kategorií a sekcí. Nicméně pokud chceme tuto databázi zobrazovat prostřednictvím webových stránek, je třeba vytvořit pro existující sekce a kategorie poloţky nabídky.

5.10 Správce nabídky Joomla/Nabídky/Správce nabídky Pokud chceme vytvořit novou nabídku, v pravém horním rohu zvolíme „Nový“ Unikátní jméno: Píšeme bez diakritiky a bez mezer, např. „novemenu“ Titulek: Název nabídky, tak jak ho chceme, např. „Nové menu“

Popis: Bez diakritiky, ale s mezerami, např. „nove menu“ Jméno modulu, např. „Nové menu“

Obrázek 15: Nabídka

5.11 Tvorba menu Pokud jsme úspěšně zvládli předchozí krok, můţeme nyní začít vytvářet jednotlivé poloţky „Nového menu“. Joomla/Nabídky/Nové menu

Obrázek 16: Nové menu V pravém horním rohu zvolíme „Nový“ Myší rozbalíme typ položky nabídky: Články -

vzhled článku (zobrazí jeden článek), použití především v horním menu jako úvodní článek k dané problematice

-

vzhled blogu kategorií (zobrazí články v kategorii v blog formátu) Aby se nezobrazovaly celé články a obrazovka nebyla přehnaně dlouhá a nepřehledná, je vhodné při tvorbě článků pouţívat funkci „Read more“. Zobrazení umoţní čtenáři posoudit článek podle úvodních vět a častěji se rozhodne pro jeho kompletní přečtení.

-

vzhled seznamu kategorií (zobrazí seznam článků v kategorii) Po kliknutí na nadpis článku se otevře stránka s článkem. Nadpisy musí velice dobře vystihovat článek a nalákat čtenáře ke kliknutí.

-

vzhled sekcí (zobrazí seznam kategorií v sekci), zatím nepouţito

Při podrţení kurzoru myši nad kaţdou poloţkou se zobrazí rámeček s nápovědou. Většina funkcí je pro naše stránky zbytečně sloţitá. Není vyloučeno jejich pouţití v budoucnosti.

Obrázek 17: Poloţka nabídky I Poté co vybereme Typ položky nabídky, například „Vzhled seznamu kategorií“, objeví se okno na úpravu Položky nabídky. Vytvoříme Titulek a Alias nové poloţky v nabídce. Tato nabídka bude zobrazena pouze pokud se budeme nacházet v Novém menu. Tzn. Nebude zobrazena pokud budeme třeba v Menu alkoholu, nebo Menu drog. Kaţdé Menu má svoji vlastní nabídku.

V základních parametrech nezapomeneme vybrat Kategorii, která se má zobrazit po kliknutí na poloţku nabídky. Pokud bychom změnili Typ položky nabídky (obrázek nahoře), například na Vzhled článku, tak bychom v základních parametrech nevybírali Kategorii, ale konkrétní Článek. S dalšími moţnostmi základních parametrů můţeme experimentovat dle libosti a zkoušet, co nám vyhovuje. V pokročilých parametrech můţeme například seřadit články podle abecedy, data publikace, nebo podle autora. Joomla nabízí opravdu nepřeberné mnoţství moţností a drobných detailů, nicméně není moţné v této práci popisovat všechny do podrobností.

Obrázek 18: Poloţka nabídky II

5.12 Položka Domů V kaţdém Menu by měl jako první být odkaz na domovskou stránku. Protoţe jsem jiţ jednou tento odkaz vytvořila, není potřeba jej tvořit od začátku a je moţno jej pouze zkopírovat. Joomla/Nabídky/Kouření (Alkohol, Drogy, Pomoc...) Dostaneme se k němu v libovolném Menu (Alkohol, Kouření, Drogy, Pomoc...), zvolila jsem menu kouření. Zaškrtneme čtvereček u poloţky nabídky „Domů“ a v pravém horním rohu klikneme na „Kopírovat“.

Obrázek 19: Poloţka domů I

Zvolíme si, kam chceme nabídku „Domů“ zkopírovat a potvrdíme opět tlačítkem „Kopírovat“.

Obrázek 20: Poloţka domů II Nyní jiţ jen přesuneme poloţku „Domů“ na první místo a poloţka „Nová nabídka“ bude na druhém místě. Nezáleţí tedy v jakém pořadí poloţky Menu vytváříme. Vše zle doladit kdykoliv později.

Obrázek 21: Přesun pomocí šipek

5.13 Zobrazení Nového Menu na webových stránkách Joomla/Nabídky/Horní menu V pravém horním rohu zvolíme „Nový“ Vybereme Typ položky Články/Vzhled článku, pokud předpokládáme, ţe na stránce bude úvodní článek k dané problematice. Tento článek jsme jiţ vytvořili, je to „Nový článek“ v kategorii „Nová kategorie“ v sekci „Nová sekce“. Článek musíme vybrat v nabídce Parametry – základní. Titulek „Nové Menu“ bude zobrazen v horním menu na všech stránkách webu. Poloţka „Zobrazit v“ je nastavena na Horní menu.

Obrázek 22: Zobrazení

5.14 Jak zobrazit položky Nového Menu Vytvořili jsme novou poloţku v Horním menu, která se automaticky zobrazuje na webových stránkách. Jiţ dříve jsme vytvořili celou nabídku Nové menu obsahující poloţky Domů a Nová nabídka. Jenţe při prohlíţení webových stránek není nikde vidět. Následující postup slouţí k zviditelnění nabídky po kliknutí na poloţku v horním menu přímo na webových stránkách.

5.14.1

Správce modulů

Joomla/Rozšíření/Správce modulů Nejdříve povolíme náš modul „Nové Menu“ kliknutím na červený kříţek.

Obrázek 23: Správce modulů

5.14.2

Úpravy modulu Nové Menu

Hned ze začátku zrušíme zobrazení jména. Je zbytečné, aby jméno modulu bylo vidět na webových stránkách. Není to pěkné, ani se to standardně nepouţívá. Celý trik ve zviditelnění nabídky spočívá v rámečku Přiřazení nabídky. Zatrhneme „Zvolte položky nabídky ze seznamu“ a kombinací stisku klávesy CTRL a klikáním myší vybereme poloţky „Nové Menu“ a „Nová nabídka“ (úplně na konci). Znamená to, ţe pokud na webových stránkách někdo klikne na Nové Menu v nabídce horního menu, tak se mu v bočním menu zobrazí nabídky přiřazené k tomuto menu. V našem případě jsou to poloţky „Domů“ a „Nová nabídka“. Vzhledem k tomu, ţe poloţka „Domů“ se zobrazuje na všech stránkách, není třeba ji myší modře označovat. Pokud ji omylem označíme, objeví se nám na

domovské stránce dvě menu. „Main menu“, které tam patří a „Nové menu“, které tam nepatří. Pokud si nejsme s jakýmkoliv krokem jisti, je výhodné nahlédnout do jiţ existujících poloţek (Drogy, Alkohol apod.) a konfrontovat zdejší označené poloţky s naším budoucím záměrem.

Obrázek 24: Modul

5.14.3

Problém s položkou Domů

Je nutné si povšimnout jedné změny, která nastala na domovské stránce. Zmizelo nám boční menu. Také se nezobrazuje po kliknutí na „Domů“, na kterékoliv jiné stránce. Tato drobná nesrovnalost se stala poté, co jsme kopírovali poloţku „Domů“ do našeho „Nového Menu“. Proto si ve správci modulů otevřeme modul „Main Menu“ a v okně Přiřazení nabídky sjedeme na konec a s přidrţením CTRL označíme myší poslední

„Domů“, které není označeno. Vše uloţíme. Na stránkách si ověříme, ţe se nám domovská stránka zobrazuje opět kompletní.

Obrázek 25: Přiřazení nabídky

5.15 Odkazy Bývá zvykem mít na domovské stránce odkazy na podobné webové stránky. Joomla samozřejmě umoţňuje zjednodušenou formu přidávání odkazů. Postup je následující. Nejdříve vytvoříme kategorii odkazů. Je lepší odkazy tematicky setřídit, abychom se v nich lépe vyznali při správě stránek a aby se v nich rychleji orientovali návštěvníci webu.

Joomla/Komponenty/Odkazy/Kategorie

V pravém horním rohu zvolíme „Nový“ pro tvorbu nové kategorie odkazů. Je to podobné jako při tvorbě článků, jenom zde není potřeba tolik úrovní, a proto je vynechána sekce. Kaţdý odkaz je svým způsobem takový menší článek.

Obrázek 26: Odkazy Do okna s podrobnostmi vepíšeme Titulek („Nové odkazy“) a Alias („noveodkazy“). Do okna s popisem můţeme popsat jaké budou v této kategorii odkazy. Nyní přejdeme k samotné tvorbě odkazů. Do „Správce odkazů“ se dostaneme kliknutím myší na slůvko „Odkazy“ umístěné vlevo pod nápisem „Správce kategorií: [Odkazy]“.

Druhý způsob je samozřejmě také moţný, pokud chceme jen přidávat odkazy do jiţ existující kategorie. Cesta je logická: Joomla/Komponenty/Odkazy/Odkazy.

Obrázek 27: Kategorie odkazů Nacházíme – li se ve Správci odkazů, můţeme v pravém horním rohu zvolit „Nový“ a začít tvořit nový odkaz.

Obrázek 28: Odkaz Do pole s podrobnostmi napíšeme Jméno odkazu, které se bude zobrazovat na webových stránkách. Mělo by být krátké a takzvaně všeříkající. Alias opět vyplníme ve tvaru s pomlčkami a bez diakritiky. Z nabídky kategorií vybereme naši novou kategorii „Nové odkazy“. Do kolonky pro URL je potřeba vloţit www adresu ve správném tvaru. Nejlépe ji zkopírovat přímo z poţadovaných stránek pro odkaz. V okně s parametry – cíl máme na výběr z těchto moţností: nadřízené okno s navigací v prohlížeči: Po kliknutí na tento typ odkazu se přepíše stávájící stránka na stránku odpovídající odkazu. Na původní stránku se lze vrátit pouze klikáním na šipku zpět v navigaci prohlíţeče. Tento způsob odkazování je velice nevýhodný, mnoho čtenářů se na naše stránky jiţ nevrátí. Dokonce se můţe čtenář ztratit, pokud klikne na odkaz omylem a okamţitě ho nenapadne se šipkou vrátit zpět.

nové okno s navigací v prohlížeči: Po kliknutí se stránky odkazu zobrazí ve stejném prohlíţeči, ale v novém okně. Mnoho uţivatelů shledává tento styl odkazování jako nejpohodlnější. Mají původní stránky i poţadovaný odkaz vedle sebe a bez problémů si prohlíţejí co chtějí pouhým klikáním myší na jednotlivé panely (záloţky). nové okno bez navigace v prohlížeči: Po kliknutí se odkaz otevře v novém prohlíţeči. Prohlíţeč s našimi stránkami se nikam neztratí, pokud se bude čtenář chtít vrátit, bude naše okno minimalizované na spodní liště (u většiny uţivatelů je tato lišta dole, můţe ovšem být i nahoře) obrazovky. Po kolonky „Popis“ je vhodné popsat co uţivatel na webových stránkách uvidí. Mělo by jej to informovat a zároveň nalákat k jejich návštěvě.

5.15.1

Zobrazení odkazů na webu

Protoţe jiţ umíme vytvořit poloţku nabídky v menu, nebudu opakovat krok za krokem, ale popíšu jen pár drobných rozdílů. Navíc poloţka týkající se odkazů jiţ na stránkách existuje a je tedy zbytečné ji tvořit znovu. Joomla/Nabídky/Main menu Nahlédneme do poloţky nabídky „Odkazy“ a všimneme si rozdílu v typu poloţky nabídky. Velkým písmem je na první pohled známý „Vzhled seznamu kategorií“, ale malým písmem je doplněno „Tento vzhled zobrazí seznam odkazů v rámci kategorie.“

Obrázek 29: Vzhled seznamu kategorií odkazů Obvyklým způsobem je vyplněn titulek a alias a v základních parametrech vybíráme ze seznamů kategorií odkazů, nikoli ze seznamu kategorií článků.

5.16 Tvorba dotazníků Pro tvorbu a zpracování dotazníků jsem zvolila rozšíření Joomla 1.5 s názvem BreezingForms 1.5.1. Šlo o jedno z prvních dobře pouţitelných komplexních formulářových rozšíření pro verzi Joomla 1.5 umoţňující mimo jiné i export získaných dat do souboru XML pro další zpracování. Tato verze je šířena pod licencí GPLv2.0 a zdarma. Toto rozšíření vychází z rozšíření FacileForms pro předchozí verzi Joomla 1.0. Proto se v aplikaci občas vyskytuje tento název i zkratky FF, resp. ff. Cenným zdrojem informací pro tvorbu formulářů byla jak návod k BreezingForms, dokumentace k FacileForms, tak i příklady obsaţené přímo v aplikaci v balíčku Sampes dostupné po instalaci rozšíření na náš server.

5.16.1

Postup tvorby dotazníku „Zkušenosti s opiem“

Pro správnou funkci náhledu na vytvářený dotazník je potřeba nejdřív ověřit, ţe je v Joomla/horní menu/Uživatelská část/Globální nastavení/Webové stránky odpojeny? nastaveno „ne“. (Jde o moţnost úplného zamezení zobrazení webových stránek na internetu např. V počáteční fázi jejich tvorby nebo při větších změnách.)

Joomla/Komponenty/BreezingForms/Manage Forms Z nabídky Package vybereme jiţ dříve vytvořený balíček „Drogy“. Vpravo nahoře zvolíme „Nový“ pro vytvoření nového formuláře.

Obrázek 30: Nový dotazník Do pole „Title:“ vloţíme text „Zkusenosti s opiem“, do pole „Name:“ text „zkusenosti_s_opiem“. Rozměry formuláře nastavíme na „Width: 600px, Height: fixed 800px“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Pozn.: I v políčcích „Title“ je vhodné se vyhýbat znakům s diakritikou, protoţe nakonec

budeme

pravděpodobně

potřebovat

výsledky

dotazníkového

průzkumu otevřít v tabulkovém procesoru a v případě pouţití MS Office Excel bychom dostali nečitelný text. Nyní můţeme začít s tvorbou samotného formuláře. Automaticky se nacházíme na první straně formuláře. Protoţe půjde o poměrně rozsáhlý formulář, budeme mít stránek více a pro usnadnění navigace a orientace v dotazníku pouţijeme záloţky.

Nejprve vytvoříme aktivní záloţku. Pro vloţení nového elementu na Page 1 zvolíme vpravo nahoře volbu „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Rectangle“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Strana 1“, do pole „Name:“ text „strana_1“. Polohu aktivní stránky nastavíme na „PositionX: 0px, PositionY: 0px“. Rozměry celé aktivní stránky nastavíme na „Width: 540px, Height: 800px“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“.

Obrázek 31: Rectangle

Obrázek 32: Add element rectangle

Vytvoříme nadpis záloţky tak, ţe na stránce s detailem první strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Static Text/HTML“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Strana 1 - nadpis“, do pole „Name:“ text „strana_1_nadpis“. Polohu nadpisu nastavíme na „PositionX: 10px, PositionY: 10px“. Samotný text nadpisu napíšeme do pole „Text/HTML“ jako „Strana 1“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Nyní vytvoříme druhou záloţku. Nebude aktivní, bude slouţit pouze jako odkaz na další stranu, proto bude zabírat pouze malý obdélník 90x40px. Zvolíme volbu „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Rectangle“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Strana 2“, do pole „Name:“ text „strana_2“. Polohu

záloţky nastavíme na „PositionX: 90px, PositionY: 0px“. Rozměry záloţky nastavíme na „Width: 90px, Height: 40px“. Vytvoříme nadpis záloţky tak, ţe na stránce s detailem první strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Static Text/HTML“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Strana 2 - nadpis“, do pole „Name:“ text „strana_2_nadpis“. Polohu nadpisu nastavíme na „PositionX: 100px, PositionY: 10px“. Samotný text nadpisu napíšeme do pole „Text/HTML“ jako „Strana 2“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Podobným způsobem vytvoříme i další neaktivní záloţky 3, 4, 5 a 6. Práci si lze usnadnit duplikováním elementů pomocí volby „Kopírovat“ a úpravou zkopírovaných hodnot.

Obrázek 33: Kopírovaní I

Obrázek 34: Kopírovaní II Jakmile máme hotové záloţky, můţeme začít tvořit vstupní elementy. První na řadě je dotaz na pohlaví respondenta. Dotaz vytvoříme tak, ţe na stránce s detailem první strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Static Text/HTML“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „1) pohlavi - popis“, do pole „Name:“ text „1_pohlavi_popis“ a do pole „Text/HTML“ text „1) Jste:“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Element pro výběr pohlaví vytvoříme tak, ţe na stránce s detailem první strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Select List“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „1) pohlavi“, do pole „Name:“ text „1_pohlavi“ a do pole „Options“ zapíšeme poţadované volby podle nápovědy (nápověda se zobrazí při najetí myší nad symbol „I“ v modrém krouţku):

0;-vyberte-;'' 0;muž;muz 0;žena;zena Pokud by uţivatel zapomněl vybrat jednu z nabízených hodnot, chceme mu to před přechodem na další stránku připomenout. Pouţijeme k tomu volbu Scripts, která nám umoţní pouţít v našem elementu připravené javascriptové funkce naší formulářové komponenty. Ve „Validation“ zvolíme „Type:“ jako „Library“. Coby varovnou zprávu „Message:“ vypíšeme text „Prosím vyberte Vaše pohlaví“ a z nabídky „Script“, zvolíme funkci „FF::ff_anyselected“, která bude při kontrole správnosti formulářové stránky ověřovat, zda je vybráno pohlaví. Vpravo dole zvolíme „Save“.

Obrázek 35: Scripts I

Obrázek 36: Scripts II Element pro výběr pohlaví včetně jeho popisku nyní umístíme na správné místo tak, ţe na stránce s detailem formuláře zaškrtneme elementy, jejichţ polohu chceme upravovat a pomocí šipek na zeleném pozadí je umístíme. Uloţíme pomocí „Save“ pod šipkami.

Obrázek 37: Umístění elementu Podobným způsobem vytváříme i další elementy. Zastavme se u elementů dotazníku zjišťujících národnost respondenta. Vytvoříme

standardním

způsobem

elementy

„3) národnost - popis“,

„3) narodnost“, „3) jina narodnost - popis“, „3) jina narodnost“. My ale chceme, aby se elementy „3) jina narodnost - popis“, „3) jina narodnost“ zobrazily pouze v případě, ţe respondent v nabídce „3) narodnost“ zvolí moţnost „b) jina – ktera:“. Proto musíme při zobrazení formuláře odpovídající elementy skrýt. Dosáhneme toho tím, ţe na stránce s detailem formuláře zvolíme vpravo nahoře „Edit Form“. Ve formuláři „BreezingForms – Edit Form“ zvolíme záloţku „Scripts“ a v „Initialization script“ zvolíme „Custom“ do pole „Create code framework“ vloţíme následující kód:

/**

* počáteční ukrytí podmíněně zpřístupňovaných elementů */ function ff_zkusenosti_s_drogami_init() { var nazvy_elementu_ke_skryti = new Array( '3_jina_narodnost' )

for(i=0;i
=

'none'; } } /** * Použije se v případě, že se má na základě zvolení určité option v selectu zobrazit další * element. * Ukáže nebo skryje a zpřístupní nebo znepřístupní element a jeho popisek. * @param {String} select

select objekt

* @param {String} show_option

value option selectu při které se má

element zobrazit * @param {String} popisek_elementu * @param {String} element

name popisku elementu

name elementu

*/ function podminene_zobraz(select,show_option,popisek_elementu,element) { if(select.value == show_option){ ff_getDivByName(popisek_elementu).style.display = 'block'; ff_getDivByName(element).style.display = 'block';

ff_getElementByName(element).disable = false; }else{ ff_getDivByName(popisek_elementu).style.display = 'none'; ff_getDivByName(element).style.display = 'none'; ff_getElementByName(element).disable = true; }

}

Obrázek 38: Vloţení kódu Vpravo dole zvolíme „Save“. Jak budeme vytvářet další elementy, které budou také vyţadovat pouze podmíněné zobrazení, budeme je přidávat do pole „nazvy_elementu_ke_skryti“.

Nyní, kdyţ máme elementy na počátku skryty, musíme je být schopni zobrazit, pokud respondent zvolí v nabídce „3) narodnost“ moţnost „b) jina – ktera:“ Proto v detailu elementu „3) narodnost“ v „FacileForms - Edit Element Select List“ zvolíme záloţku „Scripts“ a v „Action Script“ vybereme „Type:“ „Custom“. „Actions“ zaškrtneme „Change“ a „Select“ a do „Create code framework“ vloţíme následující kód:

function ff_3_narodnost_action(element,action) { podminene_zobraz(element,'b','3_jina_narodnost_popis','3_jina_narodnost'); } Vpravo dole zvolíme „Save“.

Obrázek 39: Skryté elementy Aţ budeme mít první stranu hotovou, vyřešíme kontrolu správnosti na ní respondentem vyplněných údajů a navigaci na další strany dotazníku. Vytvoříme tlačítko „Další strana“ tak, ţe na stránce s detailem první strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Regular Button“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Další strana“, do pole „Name:“ text „dalsi_strana“. Do pole „Label“ napíšeme „Další strana >>“. Tím jsme vytvořili tlačítko pro přechod na další stranu. Ještě je potřeba zajistit, aby formulář před přechodem na další stranu ověřil přípustnost vyplněných údajů na stránce, kterou uţivatel opouští, podle pravidel, která jsme jiţ dříve nastavili (např. FF::ff_anyselected u 1) pohlavi). Proto se přepneme do záloţky „Scripts“, kde zvolíme „Action Script“ „Type“

„Library“. Zaškrtneme „Actions“ „Click“ a z dostupných funkcí v nabídce „Script“ zvolíme „FF::ff_validate_nextpage“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Na stránce s detailem první strany formuláře tlačítko správně umístíme pomocí šipek a „Save“.

Obrázek 40: Validace V případě, ţe nebude některé pravidlo splněno, objeví se dialogové okno upozorňující respondenta na tuto skutečnost námi zadaným textem (v případě nezvoleného pohlaví se objeví „Prosím vyberte Vaše pohlaví“). Pokud bude vše v pořádku prohlíţeč zobrazí uţivateli další stranu formuláře. Uţivateli umoţníme pohyb po formuláři nejen pomocí tlačítek „Další strana“, resp. „Zpět“, ale i pomocí záloţek. To, aby se při kliknutí na text v záloţce zajistili stejné chování formuláře jako při kliknutí na tlačítko, zajistíme tak, ţe do všech nadpisů záloţek do políčka „Text/HTML:“ vloţíme odkaz

„Strana x“, kde za „x“ dosadíme číslo strany na kterou má záloţka formulář přepnout. Navíc je potřeba ve formuláři „BreezingForms – Edit Form“ v záloţce „Scripts“ v „Initialization script“ do pole „Create code framework“ přidat na konec následující funkci:

/** * funkce, která zvalidujeaktuální stranu formuláře a pokud je vše ok, přepne na stranu page, * pokud validace neproběhne v pořádku, vypíše upozornění * @param {int} page */ function validate_switchpage(page) { error = ff_validation(ff_currentpage); if (error != '') { alert(error); ff_validationFocus(''); } else ff_switchpage(page); }

Obrázek 41: Skript pro nadpis Po dokončení první strany zaloţíme novou stranu formuláře tak, ţe na stránce s detailem formuláře zvolíme v horní části náhledu na vytvářený formulář tlačítko „Add Page Behind“. Tím se vytvoří nová stránka formuláře a my jsme automaticky přepnuti do jejího detailu. Mezi jednotlivými stránkami formuláře se můţeme přepínat pomocí tlačítek „Page 1“, „Page 2“, „Page 3“ atd. po levé straně náhledu na vytvářený formulář. Po dokončení všech stran formuláře vytvoříme tlačítko na kontrolu a odeslání celého formuláře velmi podobně jako dříve tlačítko pro přechod na další stranu formuláře. Na stránce s detailem poslední strany formuláře zvolíme vpravo nahoře „Nový“. Z moţností „BreezingForms - New Element Type“ zvolíme „Regular Button“ a potvrdíme volbou „Continue“ vpravo dole. Do pole „Title:“ vloţíme text „Odeslat celý formulář“, do pole „Name:“ text „odeslat_cely_formular“. Do pole „Label“ napíšeme „Odeslat celý formulář“.

Nyní se přepneme do záloţky „Scripts“, kde zvolíme „Action Script“ „Type“ „Library“. Zaškrtneme „Actions“ „Click“ a z dostupných funkcí v nabídce „Script“ zvolíme „FF::ff_validate_submit_thanks“. V pravém dolním rohu zvolíme „Save“. Na stránce s detailem formuláře tlačítko správně umístíme pomocí šipek a „Save“. Tím jsme docílili toho, ţe při kliknutí na toto tlačítko respondentem dojde nejprve k ověření korektnosti vyplněných údajů podle u kaţdého elementu volitelně nastavených pravidel (např. FF::ff_anyselected u 1) pohlavi). V případě, ţe nebude některé pravidlo splněno, objeví se dialogové okno upozorňující respondenta na tuto skutečnost námi zadaným textem (v případě nezvoleného pohlaví se objeví „Prosím vyberte Vaše pohlaví“). Pokud bude vše v pořádku prohlíţeč odešle celý formulář na server a zobrazí uţivateli poděkování.

Obrázek 42: Poděkování

5.16.2

Zobrazení celého formuláře na stránkách

Nejjednodušší a nejpouţívanější moţností je vytvořit novou poloţku nabídky (menu) jako komponentu BreezingForms. Z menu „Nabídky“ vybereme tu, ve které budeme chtít formulář zobrazit, např. „MainMenu“. Dostaneme se do Správce položek nabídky ve kterém zvolíme vpravo nahoře moţnost „Nový“. V „Položce nabídky“ zvolíme jako „Interní odkaz“ moţnost „BreezingForms“. Pokud nechceme ţádná další speciální nastavení stránky s formulářem, stačí uţ jen vyplnit v „Podrobnostech položky nabídky“ textové pole „Titulek:“ například jako „Dotazník – opium“ , textové pole „Alias:“ například jako „dotaznik_opium“ a především nezapomenout vyplnit vpravo v „Parametrech – Základních“ do textového pole „Form Name“ jméno (atribut „Name“) našeho

formuláře v našem příkladu „zkusenosti_s_opiem“. Jakmile po správném vyplnění těchto hodnot zvolíme moţnost „Uložit“ nebo „Použít“, dotazník je zveřejněn na stránkách v nabídce „MainMenu“ jako moţnost „Dotazník – opium“.

Obrázek 43: Hlavní menu

Obrázek 44: BreezingForms

5.16.3

Prohlížení dat

Data získaná prostřednictvím dotazníku je moţné prohlíţet například volbou nabídky Joomla/Komponenty/BreezingForms/Manage Records

Obrázek 45: Volba Kaţdá z odpovědí od respondentů má přiřazeny tři příznaky, zda byla či nebyla prohlíţena („viewed“), exporována do souboru („exported“) a archivována („archived“). Pro usnadnění orientace v mnoţství odpovědí od respondentů, je zde jednoduchý filtr pro omezení zobrazených dat podle těchto příznaků. Například pro zobrazení přehledu všech odpovědí, u kterých je nám jedno zda byly prohlíţeny, ale byly exportovány a naopak nebyly archivovány zvolíme ve „View Status“ moţnost „Both“, v „Export status“ moţnost „Exported only“ a v „Archive status“ moţnost „Unarchived only“ a konečně zvolíme „Save filter + reload“. Chceme-li vidět všechny záznamy, zvolíme prostě u všech tří příznaků moţnost „Both“ a nakonec „Save filter + reload“.

Obrázek 46: Filtr Pokud máme na stránkách umístěno více dotazníků, je důleţitá moţnost vyplnit textové pole „Form name“ do kterého zadáme hodnotu atributu „Name“ formuláře, jedině jehoţ odpovědi chceme procházet, například „zkusenosti_s_drogami“ Kliknutím na čas uloţení záznamu je moţné se dostat na detail odpovědi respondenta.

Obrázek 47: Detail odpovědi Hodnoty příznaků u jednotlivých záznamů můţeme měnit. K označení záznamu, který chceme měnit (podobně i mazat či exportovat) slouţí zaškrtávací políčka v prvním sloupci tabulky. Pokud zaškrtneme políčko v prvním sloupci konkrétního záznamu, označíme tento záznam. Pokud zaškrtneme políčko v prvním sloupci hlavičky tabulky, označíme všechny záznamy, které vyhovují aktuálně nastavenému filtru. Pokud chceme například archivovat záznam ze Štědrého dne 2008 uloţený v 7:28:14, zaškrtneme políčko v prvním sloupci u tohoto záznamu a vpravo nahoře zvolíme „Archivováno“.

Obrázek 48: Archivace Podobně snadno jako měnit příznaky je moţné záznamy exportovat do souboru pro další zpracování. Například pokud chceme exportovat úplně všechny odpovědi dotazníku „Zkušenosti s drogami“ do Excelu, nastavíme všechny příznaky

filtru

na

„Both“,

do

pole

„Form

name“

vyplníme

„zkusenosti_s_drogami“, zvolíme „Save filter + reload“. Zaškrtnutím políčka v prvním sloupečku hlavičky tabulky označíme všechny záznamy a zvolíme vpravo nahoře moţnost „CSV“. Prohlíţeč nám následně nabídne vygenerovaný soubor s příponou csv ke staţení. Tento soubor pak stačí otevřít v MS Office Excel. Stejně jako data v csv formátu pro Excel nebo jiný tabulkový procesor lze stáhnout získané údaje i ve formátu xml souboru pro jiný typ zpracování. Jediný rozdíl je v pouţití volby „Export XML“ místo „CSV“.

Obrázek 49: Export dat

Diskuze a Závěr

6

Dotazník zpracovaný a publikovaný na webu obsahuje celkem 40 otázek a je rozdělen do tří částí. První část je sociodemografická a zahrnuje osobní charakteristiku, rodinné vztahy a finanční moţnosti respondenta. Další část dotazníku se týká zkušeností s legálními a ilegálními návykovými látkami. Poslední část je zaměřena na informovanost, postoje a názory studentů na návykové látky. Dotazník je součástí webových stránek. Ke zpracování byly pouţity počítačové programy – OpenOffice.org Writer , BreezingForms a Joomla.

6.1

Obecné výhody a nevýhody dotazníkového průzkumu

Dotazník je zprostředkovanou formou dotazování. Je zaloţený na písemné komunikaci

mezi

tazatelem

a respondentem.

Podstatou

dotazníku

je

uspořádaný soubor otázek, předkládaný písemně a předpokládající písemné odpovědi. Otázky by neměly být příliš dlouhé, obsahovat nejednoznačné formulace,

měly

by

být

přizpůsobené

moţnostem

a schopnostem

dotazovaných. Výhody dotazníkového průzkumu: 

můţe zahrnout velké mnoţství zkoumaných osob



průzkum není komplikován osobou tazatele



průzkum není vázán na síť tazatelů, moţné vyuţití je ještě masovější neţ rozhovor



relativně snadné zpracování



finanční a časová nenáročnost oproti pozorování nebo rozhovoru

Nevýhody dotazníkového průzkumu: 

omezená moţnost ověření pravdivosti údajů



variabilní (spíše nízká) návratnost dotazníků



klade vysoké nároky na ochotu respondentů (vynechání odpovědi na nepříjemné otázky)



6.2

určitá nepruţnost v reagování na různé situace

Výhody průzkumu pomocí online dotazníku:



můţe zahrnout prakticky neomezené mnoţství zkoumaných osob



není třeba osob rozdávajících papírové dotazníky



velmi snadné zpracování



data není třeba převádět do elektronické podoby ručně



časová nenáročnost zpracování velkého mnoţství dat



oslovení různých skupin na různých místech v jenom čase



moţnost přístupu celé populaci respondentů 24 hod denně



rychlejší vyplňování dat „klikáním“



naprostá anonymita dotazovaného



nulová finanční zátěţ vzhledem k pouţití open-source software a free hostingu



6.3

automatická kontrola vyplnění všech odpovědí

Nevýhody průzkumu pomocí online dotazníku:



nemoţnost vysvětlovat sloţitější otázky respondentům



na internetu se snadněji uvádějí lţivé odpovědi



jeden respondent můţe odeslat více stejných odpovědí z různých IP adres

6.4

Vize

Zachování kontinuity získávání informací je jednou z předností tohoto dotazníku. Je předkládán mnoha respondentům ve stejné podobě jiţ více neţ 10

let. Problematika závislostí není otázkou dneška. Je to otázka, kterou si lidé pokládali, pokládají a budou pokládat ještě mnoho let po vzniku této práce. Je důleţité mít moţnost srovnání, abychom věděli, v čem se máme zlepšovat.

7

Souhrn

Vytvoření dobrých webových stránek je v dnešní době úkol pro profesionální programátorské firmy. Cena webových stránek ve formě profesionální vizitky, tzn. jedna stránka informující o druhu činnosti zákazníka, se pohybuje v řádu několika tisíc korun. Cena stránek, které jsem vytvořila v rámci této diplomové práce nelze stanovit. Tato diplomová práce byla původně určena pro více diplomantů. Momentální podobu stránek jsem vytvořila sama. V době psaní této práce vypadají stránky jinak, neţ budou vypadat za týden, měsíc či za rok. Pokud mají být stránky dobré a uspět v dnešním konkurenčním světě, je třeba o ně pečovat. Předpokládá se, ţe jsem první z mnoha diplomantů, kteří se budou tvorbou webových stránek zabývat. Problematika závislostí tu byla, je a bude. Doufejme, ţe tvorba webu přispěje k jejímu řešení.

8

Summary

If You need to make a good websites in this time, You have to engage professional programmer company. The price of simple web page in form of professional visit card, that is one page that inform about customers business, is about several thousand crowns. The cost of the web pages which I have done within this diploma work cannot be determined. This graduation theses was primarily assigned for more students. Present-day's appearance of web I have done on my own. Pages looks different in time of writing this papers, than they are looking in a week, a month or in a year. If the pages might be good and have a success in today's competitive world, it is necessary to take care of them. It is hypothesized that I am the first of many students which are going to make web pages. Dependence problems was here, are here and are going to be here. Let's hope, that creation of the web helps to its solution.

9

Použitá literatura:

[1] Janík A.,Dušek K., :Drogy a společnost, Praha, Avicenum 1990 [2] Hynie S.:Speciální farmakologie, Díl 3, Látky ovlivňující CNS, Praha, Karolinum 2000 [3] Skála J.: ...aţ na dno !?, Praha, Státní zdravotnické nakladatelství, 1960 [4] Višňovský P.,Bečková I.,:Bludný kruh toxikománií, Hradec Králové, EIA [5] Hrych E., Chýlek J. A kol.:Slavná historie tabákového dýmu, Praha, Forma 1996 [6] Kozák J.T.: Rizikový faktor kouření, Praha, KPK 1993 [7] Rotgers F. A kol.:Léčba drogových závislostí, Praha, Grada 1999 [8] Novotná P.:Drogová problematika mezi studenty vysokých škol Olomouci, DP 2000 [9] Fendrich Z. a kolektiv autorů: Farmakologie pro farmaceuty I. Praha, Nakladatelství Karolinum 2002, kap.7.Farmakologie psychoaktivních látek vyvolávajících závislost, Peter Višňovský, Ilona Bečková, s.207-216 [10] Harry Shapiro: DROGY Obrazový průvodce, Svojtka & Co.,s.r.o., Praha 2005, 80-7352-295-0 [11] Rowan Robinson: Velká kniha o konopí, VOLVOX GLOBATOR, Praha 2004, 80-7207-532-2 [12] http://www.facileforms.biz/images/films/firstform1.htm, 6.12.2008, 15:00 [13] http://www.php.net, 20.5.2007, 15:30 [14] http://www.w3schools.com, 1.3.2008, 13:00 [15] http://www.joomla.org, 2.3.2008, 12:00

[16] http://www.joomlaportal.cz, 2.3.2008, 14:30 [17] Jason Cranford Teague: DHTML a CSS pro World Wide Web – praktická vizuální příručka, SoftPress, s.r.o., Praha 2005, 80-86497-77-1 [18] F.Boumphrey, C.Greer, D.Raggett, J.Raggett, S.Schnitzenbaumer, T.Wugofski: XHTML Průvodce vývojáře, Mobil Media a.s., Praha 2002, 8086593-14-2 [19] http://www.prevencenadoru.cz/mouprev/section_show.jsp?s=905|912, 11.11.2008, 13:00 [20] http://zdravi.idnes.cz, 15.6.2008, 13:30 [21] http://www.itbiz.cz/jak-vybrat-hosting, 12.5.2008, 12:00 [22] http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavní_strana, 13.2.2009, 11:30 [23] http://www.smartdrugs.cz/, 20.1.2009, 10:00 [24] http://zpameti.cz/lepsi-uceni/chytre-drogy/, 20.1.2009, 10:00 [25] http://louis.i.ph/blogs/louis/2008/03/05/the-importance-of-internet-10/, 5.3.2008, 12:00 [26] http://weboveaplikace.info/2008/02/01/recenze-redakcniho-systemujoomla-15/, 1.2.2008, 12:00 [27] http://www.joomlaportal.cz/content/view/174/2/, 14.3.2006, 12:00 [28] http://ww.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html, 10.12.2008, 12:00 [29] http://cs.wikipedia.org/wiki/Návyková_látka, 14.1.2009, 13:00 [30] www.drogy.cz, 4.2.2009, 13:00 [31] prof. MUDr. Peter Višňovský, CSc., přednáška, 13.3.2007

10 Přílohy: 10.1 Dotazník zpracovaný v rámci internetových stránek: 1. Jste a) muţ b) ţena 2. Uveďte, prosím, svůj věk (počet dosaţených let) __________ 3. Kolik přibliţně obyvatel má obec, ve které trvale bydlíte? do 500 obyvatel 500–1000 obyvatel 1–5 tisíc obyvatel 5–10 tisíc obyvatel nad 10 tisíc obyvatel 4. Jaké je vzdělání Vašeho otce? základní odborné bez maturity úplné střední s maturitou vysokoškolské 5. Jaké je vzdělání Vaší matky? základní odborné bez maturity úplné střední s maturitou vysokoškolské 6. Kolik asi tak můţete utratit za týden „ za co chcete“ ? - do 50 Kč - 50–200 Kč - 200–500 Kč - více neţ 500 Kč 7. Jak trávíte nejčastěji svůj volný čas? sledováním televize četbou sportem na diskotékách, zábavách apod. u počítače s kamarády jinak – uveďte ______________________ 8. Jak je Váš vztah k otci? velmi dobrý

dobrý ne moc dobrý velmi špatný otec jiţ neţije 9. Jaký je Váš vztah k matce? velmi dobrý dobrý ne moc dobrý velmi špatný matka jiţ neţije 10. Kouříte? - nekouřím vůbec - kouřil jsem, ale uţ nekouřím - kouřím, ale pouze výjimečně - kouřím občas, nepravidelně - kouřím pravidelně 11. Poprvé jsem zkusil cigaretu v __________ letech. 12. Kolik cigaret přibliţně vykouříte za týden? Je to asi __________ kusů cigaret. 13. Pijete někdy pivo? Jak často? a. nikdy b. jen zcela výjimečně c. asi jednou, dvakrát za měsíc d. asi jednou, dvakrát týdně e. častěji 14. Pijete někdy víno? Jak často? a. nikdy b. jen zcela výjimečně c. asi jednou, dvakrát za měsíc d. asi jednou, dvakrát týdně e. častěji 15. Pijete destiláty, tvrdý alkohol? Jak často? a) nikdy b) jen zcela výjimečně c) asi jednou, dvakrát za měsíc d) asi jednou, dvakrát týdně e) častěji

16. V kolika letech jste se napil poprvé nějakého alkoholu? Bylo to v __________ letech. 17. Kolik Vám bylo let, kdyţ jste vypil tolik alkoholu, ţe jste se „namazal(a)“? Bylo to v __________ letech. 18. Byl(a) jste během posledních čtyř týdnů opilý(á)? a) vůbec nepiji b) ne c) ano, jednou d) ano, dvakrát, nebo třikrát e) ano, nejméně čtyřikrát 19. Co soudíte o nebezpečnosti následujících substancí? Na tyto otázky (19a – 19g) odpovídejte: a) neškodí b) škodí málo c) škodí jen při dlouhodobém uţívání d) škodí v kaţdém případě, jsou velice nebezpečné 19a) alkohol a) b) 19 b) drogy, které se píchají 19 c) tabák (kouření) 19 d) ředidla a rozpouštědla (čicháním) d) 19 e) drogy, které se kouří(marihuana apod.) d) 19 f) léky pouţívané bez lékařského předpisu d) 19 g) černá káva

a) a)

a)

c)

d)

b) b) a)

c) c) b)

d) d) c)

a)

b)

c)

a)

b)

c)

b)

c)

d)

20. Řekl(a) by jste, ţe o těchto drogách jste: a) dobře informován(a) b) částečně informován(a) c) jen málo informován(a) d) zcela neinformován(a) 21. Mnoţí se hlasy, ţe by alespoň měkké drogy (jako marihuana) měly být legalizovány, ţe jejich pouţívání a rozšiřování by nemělo být trestné. Co o tom soudíte vy? a) pouţívání i distribuce těchto drog by mělo být zcela svobodné b) pouţívání těchto drog by mělo být povoleno, ale distribuce by měla být kontrolována c) pouţívání by mělo být povoleno, ale distribuce by měla být v kaţdém případě trestná

d) jak uţívání, tak distribuce by měly být přísně trestány 22. Následující seznam (23a–23o) uvádí názvy některých běţně uţívaných drog. Označte u kaţdé, zda ji povaţujete za měkkou, nebo za tvrdou následujícím způsobem: a) je to měkká droga b) je to tvrdá droga c) nevím, o jaký jde typ d) vůbec neznám tento pojem 23 a) marihuana 23 b) kokain 23 c) toluen (jiná ředidla a rozpouštědla) 23 d) pervitin 23 e) heroin 23 f) crack 23 g) LSD

a) a) a) a) a) a) a)

b) b) b) b) b) b) b)

c) c) c) c) c) c) c)

d) d) d) d) d) d) d)

23 h) Alnagon, Tramal 23 i) Rohypnol, Diazepam 23 j) hašiš 23 k) brown 23 l) speed, fenmetrazin 23 m) extáze 23 n) houby 23 o) metadon

a) a) a) a) a) a) a)

a) b) b) b) b) b) b) b)

b) c) c) c) c) c) c) c)

c) d) d) d) d) d) d) d)

d)

24. Získal jste od učitelů ve škole v průběhu tohoto školního roku nějaké informace o jiných drogách neţ jsou tabák, alkohol a káva? a)ano b)ne c)ano, ale z jiného zdroje (ne od učitelů) 25. Lze drogy získat ve Vašem městě, Vaší obci či nejbliţším městě? a) ano, poměrně snadno b) ano, ale je to dost obtíţné c) asi ne d) určitě ne e) nevím 26. Ve Vaší škole je moţné obstarat drogy? a) ano, poměrně snadno b) ano, ale je to dost obtíţné c) asi ne d) určitě ne

e) nevím 27. Je mezi Vašimi přáteli někdo, o kom se domníváte, ţe má nějakou zkušenost s drogami? a) ano b) nejsem si jist(a) c) ne 28. Znáte někoho, kdo pravidelně pouţívá drogy (fetuje, kouří marihuanu)? a) ano b) nejsem si jist(a) c) ne 29. Nabídl Vám uţ někdo někdy marihuanu? a) ano b) ne 30. Nabídl Vám uţ někdo někdy jinou drogu? a) ano – napište jakou: _____________________________ b) ne 31. Zkoušel jste někdy nějakou drogu? V následujícím seznamu (31a – 31e) zatrhněte správnou odpověď: a) nikdy b) jen jednou c) dvakrát aţ pětkrát d) šestkrát aţ dvacetkrát e) víc neţ dvacetkrát 31 a) marihuana a) b) c) d) e) 31 b) kokain a) b) c) d) e) 31 c) toluen (jiná ředidla a rozpouštědla) a) b) c) d) e) 31 d) pervitin a) b) c) d) e) 31 e) heroin a) b) c) d) e) 31 f) houby a) b) c) d) e) 31 g) LSD a) b) c) d) e) 31 h) Alnagon, Tramal a) b) c) d) e) 31 i) speed, fenmetrazin a) b) c) d) e) 31 j) Rohypnol, Diazepam a) b) c) d) e) 31 k) hašiš a) b) c) d) e) 31 l) brown a) b) c) d) e) 31 m) extáze a) b) c) d) e) 31 n) crack a) b) c) d) e) 31 o) metadon a) b) c) d) e) 32. Zkoušel jste někdy lék jako drogu? a) ne

b) ano – jaký? _________________________ 33. Pokud máte nějakou zkušenost s drogami, za jakých okolností jste to zkusil poprvé? a) doma b) na návštěvě c) na večírku, na mejdanu d) v hospodě, vinárně, restauraci e) v rockovém klubu, na rockovém koncertě f) na diskotéce g) na čundru, na vandru, na chatě h) někde jinde, kde? _______________________ i) nemám zkušenosti s drogou 34. V kolika letech jste poprvé zkusil nějakou drogu? Bylo to v __________ letech. 35. Měl jste někdy závaţné potíţe ve spojení s uţíváním drog? 35 a) potíţe s rodiči neuţívám 35 b) potíţe s učiteli, vychovateli neuţívám 35 c) potíţe s policií neuţívám

a) ano b) ne c) ne, drogy vůbec a) ano b) ne c) ne, drogy vůbec a) ano b) ne c) ne, drogy vůbec

36. Znáte nějaké instituce, které mohou poskytnout pomoc těm mladým lidem, kteří mají problémy s drogami? Pokud ano, napište je: 37. Často lze slyšet názor, ţe mladý člověk by měl zkusit všechno. Myslíte si, ţe i Vy vyzkoušíte někdy nějakou drogu kromě alkoholu, kouření cigaret a kávy? a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, ale asi ne d) určitě ne e) uţ jsem to zkusil, vícekrát to neudělám f) uţ jsem to zkusil a zkusím opět 38. Byl(a) jste vyšetřen(a) na virové hepatitidy? a. ano b. ne c. vyšetření absolvuji pravidelně – jak často?…………………….

39. Výsledky vyšetření ukázaly pozitivitu na: a) virová hepatitida A b) virová hepatitida B c) virová hepatitida C d) ţádná pozitivita e) výsledky neznám (nevyzvedl jsem si) 40. Ovlivnilo to, ţe máte tuto infekci, Vaše chování? a) ne b) ano, snaţím se chovat tak, abych nenakazil ostatní – hygiena, nesdílení stříkaček c) důsledně dbám na to, abych infekci nešířil(a) dál d) neléčím se e) léčím se

10.2 Dotazník rozpracovaný v rámci praktické části: 1. Vaše pohlaví je : a) muţské b) ţenské

2. Uveďte, prosím, rok narození : ………………………………

10. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání je : a) základní b) odborné bez maturity (vyučen) c) úplné střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské f) neukončené

3. Vaše národnost je : a) česká b) jiná – která : ………….. 4. Vaše státní příslušnost je : a) Česká republika b) jiná – která : ………….. 5. Okres : ………………………… 6. Kraj : ………………………….. 7. V současné době žijete : a) sám b) s rodiči / rodinou c) s přáteli d) s partnerem e) s parterem a dítětem f) sám s dítětem 8. V současné době bydlíte : a) doma ( u rodičů ) b) ve vlastním bytě c) v cizím bytě d) na ubytovně(hotel,…) e) ve squatu f) v kasárnách g) jsem bez domova, na ulici

11. Vaše nynější zaměstnání : a) stálý pracovní poměr b) ţák / student c) příleţitostné práce d) registrován(a) na ÚP e) nezaměstnaný(á) f) ţena v domácnosti /důchodce g) pobírám dávky SZ 12. Byl(a) jste testován(a) na hepatitidu C a na HIV  s jakým výsledkem? a) ano, VHC pozitivní  negativní b) ano, HIV pozitivní  negativní c) ne 13. Vyskytly se u Vás zdravotní problémy v souvislosti s užíváním drog (abscesy apod.) a) ano, konkrétně ............ b) ne 14. Byl(a) jste dříve léčen(a) ze závislosti? a) ano b) ne

9. Žijete nyní s osobou užívající drogy? a) ano b) ne

15. Léčíte se ze závislosti nyní? a) ano b) ne

16. Vyplňte následující tabulku užívaných drog :

droga

aplikace

četnost

první nyní první užití první i.v. nelegální užívaná (věk) užití (věk) droga

primární droga

Kódy drog :

Aplikace :

Četnost :

1. Heroin 3krát měsíčně 2. Braun ( kodein,opiáty týdně domácí výroby ) 3. Pervitin, jiné amfetaminy 4. Kokain, Crack 5. S.Speedball denně 6. Metadon – legálně 3krát denně 7. Metadon – ilegálně neţ 6 měsíců 8. Extáze, LSD ( i přírodní ) v posledních 6 9. Medikamenty ( barbituráty a jiná sedativa ) v posledních 3 10. Inhalační látky, ředidla 11. THC v posledním měsíci 12. Alkohol 13. Cigarety

1. Intravenózní aplikace

1. Méně neţ

2. Kouření, inhalace z alobalu

2. Jedenkrát

3. Šňupání 4. Inhalace rozpouštědel 5. Per os ( ústně )

3. Víkendově 4. Ob den 5. Denně 6. 2-3krát 7. Více neţ 8. Neuţita déle 9. Neuţita měsících 10. Neuţita měsících 11. Neuţita

14. Jiné ( specifikujte )

17. Máte zkušenosti s užíváním přírodního opia? Kolikaletou? -

ano, do 1 roku ano, méně neţ 3 roky ano, déle neţ 3 roky (….)

-

ne, doposud jsem se s ním nesetkal(a)

18. Jak obtížné je pro Vás přírodní opium získat? a) opium získávám s minimem úsilí b) k opiu se dostávám příleţitostně, získávání je provázeno rizikem c) opium je pro mě obtíţně dostupnou drogou 19. Jakým způsobem si opium opatřujete? a) skrze prostředníka b) vlastní sběr a příprava c) jinak : …………………………………………………………………….. 20. Můžete v případě vlastního sběru stručně popsat, jak postupujete? ( doba sběru – měsíc, denní doba, zohlednění meteorologických podmínek, časové rozmezí – kolik času stráví na poli, jak často vyjíždí během sezóny za sběrem opia, sami/ve skupině, nařezávání makovic a sběr zaschlé šťávy,………) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………………………… 21. Kolik makovic přibližně naříznete? a) za den: b) za celou dobu sklizně: 22. Popište vlastní přípravu produktu (čaj, kuřivo, pro injekční užití, jiný), který užíváte : ( technologický postup) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………………………… 23. V čem spatřujete výhody vlastní výroby opia? a) finanční stránka, vlastní výroba je levnější b) dostupnost a snadná příprava c) rozdíly v proţitcích – Vámi připravená droga je kvalitnější 24. Jste ochotni opustit bydliště a za opiem cestovat? Jak daleko (odhad v km), příp. na jak dlouhou dobu? ………………………………………………………………………………… ………….

25. Kolik nařezaných makovic potřebujete na 1 dávku? a) při kouření ………………………………….. b) při přípravě opiového čaje ………………….. c) při injekčním uţívání ……………………….. 26. Kolik dávek opia / makoviny získáte za celou sezonu? a) na kouření b) na přípravu opiového čaje c) na i.v. uţití 27. Jak nakládáte se získaným opiem? drogu spotřebovávám okamţitě nechávám si zásobu i na období po sezóně získané opium poskytuji dalším uţivatelům jinak ………………………………………………………………………………… 28. Používáte opium pro přípravu dalších látek? a) ano – jakých? ………………………………………………………………………… b) ne 29. Jaké máte prožitky při užívání Vámi připraveného opia, jak dlouho účinek trvá? ( útlum, povzbuzení, halucinace,… ) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………………………… 30. Máte-li zkušenost s dováženým opiem, můžete srovnat jeho účinky s účinky domácího? ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………… 31. Pozorujete změny v účincích opia v průběhu opiové sezóny? (jiný efekt na začátku a na konci – délka, intenzita, kvalitativní rozdíly,…) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………

32. Zaznamenali jste nějaké zdravotní obtíže v souvislosti s užíváním opia – jaké? ( nevolnost, zvracení, bolest hlavy, jiné bolesti, závratě, třes, poruchy zraku, zimnice, horkost) ………………………………………………………………………………… ……………….………………………………………………………………… ………………………………... 33. Jakým způsobem si opium aplikujete? a) b) c) d)

kouření nitroţilně ústy jinak : ……………………………………………………………………… ………..

34. Užíváte opium v kombinaci s jinou drogou / drogami? 

ano – jakou / jakými? ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………  ne 35. Mění opium účinky jiných Vámi užívaných drog? ( příp. jakých a jak ) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………… 36. V případě injekční aplikace jste sdílel(a) jehly : 19. pravidelně ( týdny, měsíce, roky ) 20. nebyla-li jiná moţnost 21. nikdy jsem je nesdílela 37. Měníte v průběhu období, kdy konzumujete opium, své hygienické návyky? ( sdílení, dezinfekce, parafernália, likvidace použitého materiálu, výměnné programy,…) a) ne, v mém chování není rozdíl b) měním pouze některé návyky ( jaké? ) ……………………………………………... c) nevím, je mi to jedno

38. Stává se Vám, že sdílíte náčiní v opiové sezóně ve větší míře než mimo sezónu? a) ano ( spíše poskytujete nebo si zapůjčujete? sdílíte s kýmkoliv, se sexuálním partnerem, jen se známými? ) ……………………………………………………………………… ………………. b) nezáleţí na tom, sdílím kdykoliv c) sdílení je pro mě nepřijatelné 39. Jak si parafernália a injekční náčiní obstaráváte mimo opiovou sezónu? b) díky výměnným programům v nízkoprahových zařízeních c) díky výměnným programům v rámci terénní práce s uţivateli drog d) pomocí svépomocných výměnných programů realizovaných poučenými uţivateli drog pod dohledem profesionální instituce e) sekundární výměnou – jeden uţivatel mění nebo nakupuje náčiní pro jiné f) nakupuji v lékárnách g) jinak : ……………………………………………………………………… ……… 40. Jak si parafernália a injekční náčiní obstaráváte v době opiové sezóny?

   

a) díky výměnným programům v nízkoprahových zařízeních b) díky výměnným programům v rámci terénní práce s uţivateli drog pomocí svépomocných výměnných programů realizovaných poučenými uţivateli drog pod dohledem profesionální instituce sekundární výměnou – jeden uţivatel mění nebo nakupuje náčiní pro jiné nakupuji v lékárnách jinak : ………………………………………………………………………… ……

41. Provádíte dezinfekci a ošetření místa vpichu? a) ano, jako vţdy (popište jak – tampony, dezinfekční prostředky,…) ………………………………………………………………………… ……………….. b) ano, na dezinfekci kladu ještě větší důraz c) ano, ale provizorně, uzpůsobuji to podmínkám (jak?) ……………………………... d) jenom někdy

e) neprovádím 42. Jak likvidujete použité náčiní? a) stejně jako mimo opiovou sezónu v rámci výměnných programů nízkoprahového zařízení b) tak jako vţdy vyuţívám terénních programů c)v tomto období vyuţívám častěji terénní programy d) náčiní zahazuji, výměnné programy nevyuţívám e) jiným způsobem 43. V únoru 2004 vyšel v časopise SANANIM článek : „ Užívání který upozorňuje uživatele na možná rizika užívání opia. Měl(a) jste možnost se s tímto článkem seznámit?

a) ano ( kdy a kde? ) ……………………………………………………………………. b) ne Využil(a) jste některá jeho doporučení?

a) ano ( jaká? ) ………………………………………………………………………….. b) ne Pomohl Vám?

15. ano ( v čem, jak? ) 16. ne 44. Uvítal(a) byste letáček, který by zmiňoval rizika užívání přírodního opia a doporučoval způsob, jak rizika snížit? a) ano

b) ne