1 3Va 0 0z 0 3en c 0 3tena 0 0r 0 3i,

VaÂzÏenõÂ cÏtenaÂrÏi,

drzÏõÂte v rukou trÏinaÂcte cÏõÂslo SECURITAS IMPERII. Jak vidõÂte, sbornõÂk ma novou grafickou uÂpravu, zmeÏnil formaÂt a je rozcÏleneÏn na jednotlive rubriky. Vedle studiõÂ, cÏlaÂnkuÊ a edic dokumentuÊ zde nynõ noveÏ naleznete i informace o jednotlivyÂch obeÏtech a vinõÂcõÂch komunisticke represe, o uzavrÏenyÂch i odlozÏenyÂch prÏõÂpadech, ale take o dalsÏõÂch aktivitaÂch UÂDV. Z obsahu upozornÏujeme naprÏõÂklad na studii o americkeÂm zpravodajci G. R. Rohrerovi, ktery prÏebeÏhl v roce 1965 do CÏeskoslovenska a dal se do sluzÏeb StaÂtnõ bezpecÏnosti. DaÂle si muÊzÏete prÏecÏõÂst o rozsaÂhle paÂtracõ akci, ktera dostala naÂzev EVROPA. Komunisticka tajna policie se v nõ zameÏrÏila na odhalovaÂnõ tzv. nelegaÂluÊ, tj. rozveÏdcÏõÂkuÊ zÏijõÂcõÂch v CÏeskoslovensku pod falesÏnou identitou a take tajnyÂch uÂkrytuÊ z obdobõ Âdruhe sveÏtove vaÂlky. BlõÂzÏe informujeme rovneÏzÏ o akci NA Ï VRAT, ktera si kladla za cõÂl prÏilaÂkat zpeÏt do Ceskoslovenska lidi, kterÏõ uprchli po uÂnoru 1948 do ciziny. Ve sbornõÂku naleznete teÂzÏ cÏlaÂnek popisujõÂcõ udaÂlosti, ktere se odehraÂly kraÂtce po srpnove okupaci CÏeskoslovenska v JicÏõÂneÏ. V zaÂrÏõ 1968 byly v tomto meÏsteÏ opilyÂm polskyÂm vojaÂkem brutaÂlneÏ zavrazÏdeÏni dva lideÂ. DaÂle cÏlaÂnek o akci ASANACE, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo lidi nepohodlne komunistickeÂmu rezÏimu donutit k odchodu do exilu. V nove rubrice nazvane NaÂstroje represe se docÏtete o tom, jak fungovala rozveÏdka ministerstva vnitra. SbornõÂk je teÂzÏ noveÏ doplneÏn anotacemi, ktere upozornÏujõ na knihy vztahujõÂcõ se k deÏjinaÂm 20. stoletõÂ.

VeÏnovaÂno pamaÂtce ZdenÏka F. SÏediveÂho

Obsah Studie Petr Cajthaml: BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce ....................................................................................... OndrÏej Koutek: Akce EVROPA ......................................................................................................

5 37

CÏlaÂnky JirÏõ PlachyÂ: ¹StraÂzÏkyneÏ hranicª .......................................................................................................... Jan Kalous: JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968 .........................................................................................  VRAT a Hlas domova aneb ¹Vrat'te se, vsÏe odpusÏteÏno!ª ................ Petr Cajthaml: Akce NA

76 85 93

PortreÂty ObeÏti Jan Kalous: SÏetrÏenõ sebevrazÏdy Milana Reimana ........................................................................... 108 VinõÂci Petr Cajthaml: AntonõÂn Prchal (1923±1996) ................................................................................... 113 Jan Kalous, Daniel PovolnyÂ: PlukovnõÂk SNB Jan Bokr ................................................................ 116 Dokumenty Edice dokumentuÊ ke studii BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce ................................................................. 122 DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ ................... 150 NaÂstroje represe Prokop Tomek: RozveÏdka ministerstva vnitra ................................................................................ 158 UÂDV o sobeÏ MezinaÂrodnõ kontakty ......................................................................................................................... 160 VyÂstavy .................................................................................................................................................. 162 PrÏednaÂsÏky .............................................................................................................................................. 164 UÂcÏast na konferencõÂch ......................................................................................................................... 165 UÂDV v tisku ......................................................................................................................................... 168 Publikace vydane UÂDV........................................................................................................................ 171 Nekrolog ± ZdeneÏk F. SÏedivy ............................................................................................................ 173 VysÏetrÏovaÂnõ UzavrÏene prÏõÂpady OndrÏej Koutek: Akce ASANACE .................................................................................................... 174 Pavel Gregor: VysÏetrÏovaÂnõ akce ASANACE .................................................................................. 177 OdlozÏene prÏõÂpady Jan Kalous: PrÏõÂpad ¹Vlastizradaª ..................................................................................................... 197 Anotace JirÏõ CÏernyÂ: Za draÂty komunismu ....................................................................................................... 201 Gustav NovotnyÂ: Dr. Ing. Rudolf Spazier (1887±1963). Zapomenuta osobnost historie Brna ..... 203 Seznam zkratek .................................................................................................................................... 204 Jmenny rejstrÏõÂk ..................................................................................................................................... 207

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce Petr Cajthaml

StaÂtnõ hranice komunistickeÂho CÏeskoslovenska byly oficiaÂlneÏ duÊkladneÏ strÏezÏeny proti neprÏõÂteli cÏõÂhajõÂcõÂmu na jejich vneÏjsÏõ straneÏ. NeoficiaÂlneÏ vsÏak kazÏdy veÏdeÏl, zÏe hlõÂdaÂni jsou ti uvnitrÏ, nikoli prÏed neprÏõÂtelem, ale prÏed touhou socialisticky raÂj opustit. Pokus o emigraci smeÏrem ze ZaÂpadu se zdaÂl jen teÏzÏko uveÏrÏitelnyÂm. ¹Dnes raÂno v 05 hodin jsem vyjel autem z Frankfurtu a dojel jsem do SilberhuÈtte asi ve 14 hodin. DaÂle jsem Ïsel na SH [staÂtnõ hranice] peÏÏsky. Kde jsem prÏesÏel SH, nevõÂm. NevsÏiml jsem si cÏÂõsla HM [hranicÏnõ meznõÂk]. Po prÏekrocÏenõ SH jsem dosÏel k draÂtuÊm, kde byla pozorovatelna a drÏeveÏny pruÊchod. Zde jsem byl asi 5 minut. KdyzÏ nikdo nesÏel, Ïsel jsem podeÂl DZ [draÂteÏny zaÂtaras] ke druhe pozorovatelneÏ, kde jsem byl zadrzÏen hlõÂdkou PS [PohranicÏnõ straÂzÏ].ª1) Tak popsal 16. srpna 1965 cÏeskoslovenskyÂm pohranicÏnõÂkuÊm svuÊj prÏõÂchod akteÂr ojedineÏleÂho uÂteÏku prÏes zÏeleznou oponu poneÏkud neobvyklyÂm smeÏrem. K nemaleÂmu prÏekvapenõ se jim navõÂc prÏedstavil jako prÏõÂslusÏnõÂk americke vojenske zpravodajske sluzÏby a pozÏaÂdal o politicky azyl. CÏeskoslovenske zpravodajske sluzÏbeÏ se tak nabõÂdla ojedineÏla sÏance. K dispozici se jõ dal jeden z pracovnõÂkuÊ rozveÏdky jejõÂho hlavnõÂho protivnõÂka, serzÏant zpravodajske skupiny americke armaÂdy ve Frankfurtu nad Mohanem Glen Roy Rohrer. Glen Roy Rohrer se narodil 8. prosince 1920 ve Springfieldu, hlavnõÂm meÏsteÏ americkeÂho staÂtu Illinois. PochaÂzel z pocÏetneÂ, devõÂticÏlenne sociaÂlneÏ slabsÏõ rodiny. V letech 1935±1939 absolvoval strÏednõ sÏkolu ve sveÂm rodneÂm meÏsteÏ. Pote pracoval u elektrotechnicke firmy. V srpnu 1942 byl povolaÂn do americke armaÂdy. V leÂteÏ 1943 zacÏal navsÏteÏvovat armaÂdnõ kurz na Vysoke duÊlnõ a technologicke sÏkole v Rapid City v JizÏnõ DakoteÏ, ktery vsÏak kvuÊli zraneÏnõ nedokoncÏil. Na prÏelomu rÏõÂjna a listopadu 1943 byl prÏevelen k 75. peÏchotnõ divizi, se kterou absolvoval peÏchotnõ vyÂcvik. V zaÂrÏõ 1944 se cela divize prÏesunula do Anglie a v prosinci 1944 se zapojila do bojuÊ ve Francii a NeÏmecku. Konec druhe sveÏtove vaÂlky zastihl Glena R. Rohrera 1

Fotografie G. R. Rohrera z prve poloviny 60. let (foto ze sluzÏebnõÂho pruÊkazu).

v jizÏnõÂm PoruÂrÏõÂ. Koncem ledna 1946 se vraÂtil do USA a byl z armaÂdy propusÏteÏn. Po vaÂlce pracoval jako mechanik v neÏkolika elektraÂrnaÂch, se zõÂskaÂnõÂm staÂleÂho mõÂsta meÏl vsÏak probleÂmy. V uÂnoru 1949 se proto dobrovolneÏ vraÂtil do americke armaÂdy. ProsÏel prÏijõÂmacõÂm rÏõÂzenõÂm a na zaÂkladeÏ dobryÂch vyÂsledkuÊ v inteligencÏnõÂm testu mu bylo nabõÂdnuto studium na kontrarozveÏdne sÏkole ve Fort Holabird na prÏedmeÏstõ meÏsta Baltimore ve staÂteÏ Maryland. Po ukoncÏenõ trÏõÂmeÏsõÂcÏnõÂho zaÂkladnõÂho kurzu jesÏteÏ navsÏteÏvoval dvoumeÏsõÂcÏnõ kurz neÏmcÏiny a meÏsõÂcÏnõ kurz fotografovaÂnõÂ. JesÏteÏ prÏed ukoncÏenõÂm sveÂho zpravodajskeÂho sÏkolenõ se stihl ozÏenit.

) Archiv ministerstva vnitra (daÂle jen AMV), a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 1. PS uÂtvar 8842 Cheb, 31. rota pohranicÏnõ straÂzÏe, 16. 8. 1965. Protokol o prÏedbeÏzÏneÂm vyteÏzÏenõ zadrzÏeneÂho. Jazyk citovanyÂch protokoluÊ pochopitelneÏ neodpovõÂda zpuÊsobu vyjadrÏovaÂnõ zadrzÏeneÂho, ale vyslyÂchajõÂcõÂho duÊstojnõÂka. Studie je doplneÏna edicõ vybranyÂch dokumentuÊ, kterou naleznete rovneÏzÏ v tomto cÏõÂsle Securitas imperii. Citovany protokol je zarÏazen pod cÏ. 1.

Studie

MõÂsta Rohrerova zpravodajskeÂho puÊsobenõÂ v Rakousku.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce ZacÏaÂtkem rÏõÂjna 1949 novy zpravodajec nastoupil do prveÂho puÊsobisÏteÏ, stal se prÏõÂslusÏnõÂkem 430. skupiny CIC2), ktera byla dislokovaÂna v rakouskeÂm Salzburgu. Podle svyÂch pozdeÏjsÏõÂch prohlaÂsÏenõ ocÏekaÂval od praÂce v armaÂdnõ zpravodajske sluzÏbeÏ prÏedevsÏõÂm uÂcÏast na stõÂhaÂnõ neÏmeckyÂch vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ. NamõÂsto toho se vsÏak zapojuje do kontrarozveÏdnyÂch operacõ proti zemõÂm vyÂchodnõÂho bloku, mimo jine i proti CÏeskoslovensku. V Rakousku zuÊstal po dobu cÏtyrÏ let. Od zaÂrÏõ 1953 byl prÏideÏlen ke 113. kontrarozveÏdneÂmu oddõÂlu prÏi sÏtaÂbu 5. armaÂdy v Chicagu. V srpnu 1955 nastupuje rocÏnõ kurz cÏeskeÂho jazyka v armaÂdnõ jazykove sÏkole v kalifornskeÂm Monterey a po jeho ukoncÏenõ byl opeÏt sluzÏebneÏ prÏideÏlen do Evropy. Nove jazykove specializace vsÏak vyuzÏõÂvat nemuÊzÏe, je umõÂsteÏn k 766. oddõÂlu CIC ve Francii. V uÂnoru 1958 opeÏt meÏnõ puÊsobisÏteÏ, staÂva se prÏõÂslusÏnõÂkem 66. skupiny INTC3) v Norimberku. V nove sluzÏebneÏ vystrÏõÂdal neÏkolik mõÂst, podõÂlel se na vyteÏzÏovaÂnõ emigrantuÊ v uprchlickyÂch taÂborech, po neÏkolik meÏsõÂcuÊ byl zarÏazen i k rozveÏdne slozÏce (Offensiv Branch) a rÏõÂdil agenty vysõÂlane prÏes hranice do CÏeskoslovenska a do Polska. V listopadu 1962 se vraÂtil zpeÏt do USA a byl prÏideÏlen k 502. zpravodajskeÂmu oddõÂlu prÏi 2. obrneÏne divizi ve Fort Hood v Texasu. BeÏhem pobytu ve SpojenyÂch staÂtech si opeÏt zvysÏuje kvalifikaci, v roce 1963 absolvuje kurz pro praÂce na polygrafu4) a po jeho dokoncÏenõ pracuje jako obsluha (vysÏetrÏovatel) tohoto prÏõÂstroje. V dubnu 1964 se vracõ do Evropy, nastupuje sve poslednõ mõÂsto v americke vojenske zpravodajske sluzÏbeÏ u 513. skupiny INTC ve Frankfurtu nad Mohanem. I ve Frankfurtu nad Mohanem puÊsobõ jako vysÏetrÏovatel u polygrafu. Jeho naÂplnõ praÂce bylo prÏedevsÏõÂm proveÏrÏovaÂnõ uprchlõÂkuÊ, o ktere meÏla zaÂjem americka vojenska zpravodajska sluzÏba, a proveÏrÏovaÂnõ jizÏ zõÂskanyÂch agentuÊ. DõÂky sve funkci tak zõÂskal prÏehled o agenturnõ sõÂti puÊsobõÂcõ proti CÏeskoslovensku, NDR a cÏaÂstecÏneÏ i proti Po2

lsku. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech vysÏetrÏoval i vlastnõ zameÏstnance 513. skupiny INTC, valnou cÏaÂst operativcuÊ poznaÂval prÏi vysÏetrÏovaÂnõ jejich agentuÊ. Pro potenciaÂlnõÂho agenta cizõ sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby ideaÂlnõ mõÂsto. Svoji poslednõ etapu puÊsobenõ v americke vojenske zpravodajske sluzÏbeÏ nastupoval v nedobreÂm psychickeÂm stavu, ktery se v pruÊbeÏhu roku 1965 jesÏteÏ zhorsÏoval. Spojene staÂty opousÏteÏl v dubnu 1964 bez rodiny, nebot' jej manzÏelka na nove puÊsobisÏteÏ odmõÂtla doprovaÂzet. ManzÏelstvõ bylo prÏed rozpadem. Rohrer se cõÂtil v EvropeÏ izolovaÂn, neszÏil se s prostrÏedõÂm v SRN, k NeÏmcuÊm pocit'oval odpor.5) Na podzim 1965, jizÏ v CÏeskoslovensku, konstatoval: ¹BeÏhem druhe sveÏtove vaÂlky jsem bojoval proti NeÏmcuÊm, zuÊstali staÂle stejneÏ arogantnõ a agresivnõÂ, jako byli v roce 1940. AmericÏanovi, ktery dnes navsÏtõÂvõ NeÏmecko, se bude zdaÂt, zÏe vaÂlku vyhraÂlo nacisticke NeÏmecko a ne spojenci. Americky vojaÂk v NeÏmecku nema US uÂstavou v NeÏmecku zÏaÂdnou ochranu. PodleÂha neÏmeckeÂmu praÂvu, ktere chraÂnõ NeÏmce, a ne AmericÏany. [...] AmericÏtõ vojaÂci v NeÏmecku jsou tercÏem provokacõÂ, omamovaÂni, biti, olupovaÂni prÏi svyÂch naÂvsÏteÏvaÂch restauracõÂ.ª6) IzolovaÂn se cõÂtil i mezi svyÂmi zpravodajskyÂmi kolegy. V duÊsledku sveÂho sluzÏebnõÂho zarÏazenõ jako vysÏetrÏovatel na polygrafu se dostaÂval cÏasto do konfliktu s rÏõÂdõÂcõÂmi orgaÂny vysÏetrÏovanyÂch agentuÊ, kterÏõ nemeÏli zaÂjem na odhalovaÂnõ probleÂmuÊ svyÂch agentuÊ, cozÏ bylo naopak uÂkolem polygrafickeÂho vysÏetrÏenõÂ.7) OpomõÂjen se cõÂtil take prÏi povysÏovaÂnõ do duÊstojnickyÂch hodnostõÂ, prÏes dlouholetou praxi zuÊstaÂval jen serzÏantem, tedy podduÊstojnõÂkem, nebot' nesplnÏoval podmõÂnku vysokosÏkolskeÂho vzdeÏlaÂnõÂ. Podle neÏkteryÂch naÂznakuÊ hledal rÏesÏenõ svyÂch probleÂmuÊ staÂle cÏasteÏji v alkoholu. Alkohol ho inspiroval i k jeho cesteÏ k cÏeskoslovenske hranici. VecÏer 15. srpna 1965 navsÏtõÂvil ve Frankfurtu nad Mohanem neÏkolik restauracõÂ, ve kteryÂch popõÂjel pivo. Podle sveÂho pozdeÏjsÏõÂho tvrzenõ byl omaÂmen drogou, kterou

) Counter Intelligence Corps ± zpravodajska sluzÏba armaÂdy SpojenyÂch staÂtuÊ americkyÂch. ) Intelligence Corps ± novy naÂzev americke vojenske zpravodajske sluzÏby. 4 ) Polygraf (detektor lzÏi) je prÏõÂstroj, ktery zjisÏt'uje spontaÂnnõ fyziologicke reakce organismu vysÏetrÏovaneÂho na prÏipravene otaÂzky. V USA byl vyuzÏõÂvaÂn prÏi kriminaÂlnõÂm vysÏetrÏovaÂnõ i ve zpravodajske praxi prÏi vyÂslesÏõÂch agentuÊ i vlastnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zpravodajskyÂch sluzÏeb. Jeho principem je zachycenõ odlisÏne reakce vysÏetrÏovaneÂho prÏi eventuaÂlnõ nepravdive odpoveÏdi na poklaÂdane otaÂzky. 5  daje o RohreroveÏ zÏivoteÏ cÏerpaÂm z informacõÂ, ktere saÂm poskytl beÏhem sveÂho ¹vyteÏzÏovaÂnõª cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnostõ )U a ktere byly pozdeÏji cÏaÂstecÏneÏ zverÏejneÏny cÏs. propagandou. AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 11± 47, prÏeklad z anglicÏtiny (vlastnõ zÏivotopis G. R. Rohrera ), viz dokument cÏ. 4; Franz, Rudolf: Naha sfinga, Magnet, Praha 1976. 6 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 8±10. VyteÏzÏenõ k jeho rozhodnutõ opustit SRN a US rozveÏdku, viz dokument cÏ. 3. 7 ) TamteÂzÏ. 3

Studie

SluzÏebnõ pruÊkaz prÏõÂslusÏnõÂka americke vojenske zpravodajske sluzÏby (rub a lõÂc).

mu neznaÂmõ muzÏi podali do piva. PrÏed restauracõ u sveÂho vozu byl fyzicky napaden a okraden. PrÏi cesteÏ domuÊ (autem) byl zastaven neÏmeckou policiõ a vzhledem k tomu, zÏe vykazoval znaÂmky opilosti, mu byl zabaven rÏidicÏsky pruÊkaz. Pod vlivem teÂto udaÂlosti se rozhodl odejõÂt do CÏeskoslovenska. JesÏteÏ v noci se vydal smeÏrem k Norimberku a odpoledne druheÂho dne staÂl prÏed draÂteÏnyÂmi zaÂtarasy na cÏeskoslovenske hranici. KdyzÏ se jej cÏs. pohranicÏnõÂci ptajõ na motivy jeho uÂteÏku, odpovõÂda jen neurcÏitou veÏtou: ¹Moje rozhodnutõ odejõÂt do CÏSSR 8

) TamteÂzÏ.

je vyÂsledkem celkoveÂho zklamaÂnõ z podmõÂnek zÏivota v NeÏmecku a v US armaÂdeÏ.ª8) PrÏõÂslusÏnõÂci PohranicÏnõ straÂzÏe si patrneÏ neuveÏdomovali, kdo je onõÂm malyÂm muzÏem prÏed hranicÏnõÂmi zaÂtarasy a jak velky vyÂznam muÊzÏe mõÂt pro jejich kolegy ze StaÂtnõ bezpecÏnosti. V souladu se svyÂmi smeÏrnicemi prÏedaÂvajõ prÏõÂpad neobvykleÂho narusÏenõ hranic vysÏetrÏovateli Krajske spraÂvy ministerstva vnitra v Plzni a jeho vyÂslechu se uÂcÏastnõ i plzenÏsky krajsky prokuraÂtor. Teprve v puÊl desaÂte vecÏer byla o zadrzÏenõ pracovnõÂka cizõ zpravodajske sluzÏby

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce

KolaÂzÏ z titulkuÊ zaÂpadoevropskyÂch novin komentujõÂcõÂch Rohrerovo zmizenõÂ.

informovaÂna cÏs. kontrarozveÏdka (II. spraÂva ministerstva vnitra) a Glen Roy Rohrer byl prÏevezen do Prahy.9) Druhy den byl o prÏõÂpadu informovaÂn i zaÂstupce soveÏtske KGB prÏi cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti.10) UprchlõÂk byl ubytovaÂn 9

v konspiracÏnõ vile nedaleko Prahy a jeho pobyt se stal prÏedmeÏtem nejprÏõÂsneÏjsÏõÂho tajemstvõÂ. Rohrerovo zmizenõ a jeho stopy vedoucõ do CÏeskoslovenska brzy zaregistrovala i americka zpravodajska sluzÏba, a tak se 20. srpna 1965

) Archiv byÂvale I. spraÂvy SNB (daÂle jen A I. S SNB), r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 7±16, II. spraÂva MV, 1. odbor, 3. Ï IDICÏ. oddeÏlenõÂ, 28. 8. 1965, ZpraÂva o dosavadnõÂm pruÊbeÏhu akce R 10 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 2±3, II. spraÂva MV, 1. odbor, 17. 8. 1965, Pro soudruha ¹Pª, podepsaÂn naÂcÏ. 1. odboru II. S MV pplk. Jaroslav VoseckyÂ. V hornõÂm praveÂm rohu dokumentu rukopisny prÏõÂpis ¹17. 8. prÏelozÏeno pro SSSRª. Viz dokument cÏ. 2.

Studie americke velvyslanectvõ v Praze obraÂtilo na cÏs. uÂrÏady s dotazem ohledneÏ jeho mozÏneÂho pobytu v CÏeskoslovensku. Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ odpoveÏdeÏlo (na pokyn StaÂtnõ bezpecÏnosti), zÏe se pohrÏesÏovany na uÂzemõ CÏSSR nenachaÂzõÂ. ZaÂrovenÏ vsÏak prÏedalo americkyÂm uÂrÏaduÊm klamnou informaci o uÂdajneÂm pohranicÏnõÂm incidentu, ktery se meÏl odehraÂt 16. srpna 1965 nedaleko mõÂst, na nichzÏ byl nalezen opusÏteÏny RohreruÊv vuÊz. Podle klamne noÂty cÏs. ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ meÏl byÂt prÏi pokusu o naÂsilny prÏechod hranic zastrÏelen neznaÂmy muzÏ, jehozÏ popis se shodoval s popisem hledaneÂho G. R. Rohrera, americke ambasaÂdeÏ byla zaÂrovenÏ prÏedaÂna i fotografie uÂdajneÂho zastrÏeleneÂho. CÏeskoslovenska rozveÏdka ze zahranicÏõ rozeslala falza dopisuÊ, ktere meÏly RohrerovyÂm prÏaÂteluÊm naznacÏit, zÏe se zbeÏhly zpravodajec pohybuje v Rakousku a SÏvyÂcarsku.11) PrÏõÂpadu americkeÂho zpravodajce v CÏeskoslovensku se ujõÂma cÏs. kontrarozveÏdka ± II. spraÂva ministerstva vnitra, jejõ 1. (americkyÂ) odbor zaklaÂda jizÏ 16. srpna 1965 k osobeÏ Ï IG. R. Rohrera svazek s krycõÂm naÂzvem R DICÏ.12) O slibny pramen zpraÂv o americke zpravodajske sluzÏbeÏ se vsÏak zajõÂma i cÏs. rozveÏdka ± jejõ 6. odbor (zahranicÏnõ kontrarozveÏdka), a tak prÏi jeho ¹vyteÏzÏovaÂnõª obeÏ slozÏky uÂzce spolupracujõÂ. JizÏ prve prÏedbeÏzÏne vyÂslechy naznacÏily cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti sÏiroky rozsah zpravodajÏ IDICϪ skyÂch informacõÂ, kteryÂmi ¹objekt akce R disponoval, a tak se jeho vyteÏzÏovaÂnõ stalo prÏedmeÏtem dlouhodobe (neÏkolikameÏsõÂcÏnõ operace), ktera naplno zameÏstnala hned neÏkolik zkusÏenyÂch pracovnõÂkuÊ cÏs. kontrarozveÏdky a rozveÏdky. Na konci roku 1965 prÏedlozÏili naÂcÏelnõÂci I. a II. spraÂvy MV Josef Houska a Miroslav KosÏnÏar ministru vnitra Josefu Kudrnovi podrobnou zpraÂvu o vyÂvoji Rohrerova prÏõÂpadu.13) Podle konstatovaÂnõ nejvysÏsÏõÂch naÂcÏelÏ IDICÏ do poloviny prosince 1965 nõÂkuÊ StB byl R ¹vyteÏzÏenª na cca 60±70 %. StaÂtnõ bezpecÏnost se zajõÂmala v prve rÏadeÏ o uÂdaje tyÂkajõÂcõ se agentuÊ americke vojenske zpravodajske 11

sluzÏby, kterÏõ pracovali proti CÏeskoslovensku. K teÂto tematice Rohrer prÏedal celkem 36 poznatkuÊ, mezi nimi i jmeÂna 24 osob, ktere prÏõÂmo pracovaly pro americkou vojenskou zpravodajskou sluzÏbu, 7 poznatkuÊ se tyÂkalo ¹vyteÏzÏovaÂnõª cÏs. emigrantuÊ, dva prÏõÂpady se tyÂkaly cÏinnosti jinyÂch zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. PrÏi analyÂze teÏchto informacõ StaÂtnõ bezpecÏnost nachaÂzela stopy neÏkteryÂch svyÂch zpravodajskyÂch her, neÏkterÏõ agenti pracujõÂcõ pro StaÂtnõ bezpecÏÏ IDICÏOVYÂCH zpraÂv nost byli na zaÂkladeÏ R identifikovaÂni jako dvojitõ agenti pracujõÂcõ zaÂrovenÏ pro americkou vojenskou rozveÏdku. JizÏ v prve faÂzi sveÂho puÊsobenõ v CÏeskoslovensku si Rohrer na sve konto prÏipsal prvou konkreÂtnõ obeÏt', na zaÂkladeÏ jeho informacõ byl zatcÏen (esteÂbaÂckou cÏesÏtinou ¹realizovaÂnª) cÏs. obcÏan JirÏõ SlavõÂk, Rohrerem oznacÏeny za agenta americke rozveÏdky. DalsÏõ okruhy vyteÏzÏovaÂnõ se tyÂkaly agentury americke zpravodajske sluzÏby proti ostatnõÂm zemõÂm vyÂchodnõÂho bloku, poznatkuÊ k organizaci a dislokaci americkyÂch vojenskyÂch zpravodajskyÂch slozÏek v USA a v EvropeÏ. SÏiroky byl i okruh prÏedanyÂch znalostõ o kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂcõÂch americke vojenske zpravodajske sluzÏby (celkem se tyÂkaly 260 osob) a popis technickeÂho vybavenõ a forem praÂce americke vojenske rozveÏdky a kontrarozveÏdky.14) ZjisÏteÏne informace byly prÏedbeÏzÏneÏ konfrontovaÂny s uÂdaji jizÏ znaÂmyÂmi StaÂtnõ bezpecÏnosti a byly shledaÂny jako veÏrohodneÂ. VypovõÂdacõ hodnotou RohrerovyÂch uÂdajuÊ byli zainteresovanõ pracovnõÂci StB nadsÏeni a mozÏny vyÂklad Rohrerova prÏõÂpadu jako americke dezinformace byl zamõÂtnut. Pro americkeÂho zbeÏha dopadlo pozitivneÏ i proveÏrÏovaÂnõ provaÂdeÏne operativnõ technikou v mõÂsteÏ jeho konspirativnõÂho pobytu a prÏõÂmyÂm nasazenõÂm vybrane tajne spolupracovnice StB. ZaÂveÏr proveÏrky (byt' neprÏõÂlisÏ duÊkladneÏ provaÂdeÏneÂ) byl jasnyÂ: ¹Ani v jedineÂm prÏõÂpadeÏ nebylo zjisÏteÏno, zÏe by naÂs RÏIDICÏ obelhaÂval nebo dezinformoval.[...]

) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 7±16, II. spraÂva MV, 1. odbor, 3. oddeÏlenõÂ, 28. 8. 1965. ZpraÂva o dosavadnõÂm Ï IDICÏ. Ve SpojenyÂch staÂtech vsÏak nezuÊstalo jeho zmizenõ dlouho utajeno a na podzim 1965 americka pruÊbeÏhu akce R zpravodajska sluzÏba verÏejnosti oznaÂmila zmizenõ sveÂho kaÂdroveÂho prÏõÂslusÏnõÂka a jeho pravdeÏpodobnou emigraci do komunistickeÂho CÏeskoslovenska. Ohlas tohoto prÏiznaÂnõ v zahranicÏnõÂm tisku zachytila i cÏs. rozveÏdka. A I. S SNB, r. cÏ. 44634/119, cÏ. l. 1. Fotokopie cÏlaÂnkuÊ z Evening Star z 11. 11. 1965, New York Times 12. 11. 1965. TamteÂzÏ cÏ. l. 10±11. ZvlaÂsÏtnõ informace CÏTK z 11. 11. 1965 (vyÂbeÏr zahranicÏnõÂho tisku). Spekulace zaÂpadnõÂho tisku oznacÏovaly Rohrera za dlouholeteÂho ¹rudeÂho agenta-dubleraª a spojovaly jej s prÏõÂpadem americkeÂho duÊstojnõÂka Vladimira Svobody, ktery byl ve skutecÏnosti polskyÂm agentem. 12 ) Svazek byl registrovaÂn pod r. cÏ. 24679 MV. 13 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/023, cÏ. l. 101±112, I. spraÂva ministerstva vnitra, II. spraÂva ministerstva vnitra, Praha 20. prosince Ï IDICÏ a naÂvrh na dalsÏõ postup. 1965. ZpraÂva o dosavadnõÂm pruÊbeÏhu akce R 14 ) TamteÂzÏ.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce NemaÂme v soucÏasne dobeÏ zÏaÂdny duÊvod RÏIDICÏOVI neveÏrÏit.ª15) PrÏedbeÏzÏne hodnocenõ vyÂznamu Rohrerova prÏõÂpadu vzhledem k dlouhodobeÂmu souboji vyÂchodnõÂch a zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb nesÏetrÏõ superlativy: ¹PrÏestozÏe nenõ mozÏno v soucÏasne situaci deÏlat neÏjake konecÏne zhodnocenõ zõÂskanyÂch materiaÂluÊ, prÏesto je mozÏne jizÏ nynõ konstatovat, zÏe materiaÂly zõÂskane vyteÏzÏenõÂm RÏIDICÏE jsou pro cÏs. bezpecÏnost velmi cenneÂ. VeÏtsÏina poznatkuÊ, ktere RÏIDICÏ prÏedal, byla proveÏrÏena a ukazujõ se jako pravdiveÂ. [...] O cennosti poznatkuÊ, ktere RÏIDICÏ jizÏ vypoveÏdeÏl a ktere jesÏteÏ maÂ, sveÏdcÏõ prohlaÂsÏenõ zahranicÏnõÂho tisku, kteryÂ, i kdyzÏ chaÂpeme, zÏe ve snaze o senzaci prÏehaÂnõÂ, tvrdõÂ, zÏe uÂteÏk RÏIDICÏE do zemõ socialistickeÂho taÂbora znamenaÂ, zÏe praÂce americke vojenske rozveÏdky je tõÂm vrzÏena zpeÏt o 5±10 let. Tuto skutecÏnost prÏipomõÂnaÂme proto, Ï IDICÏ abychom si znovu vsÏichni uveÏdomili, zÏe R je dosud nejcenneÏjsÏõÂm americkyÂm rozveÏdcÏÂõkem, ktery se naÂm dostal do rukou, a zÏe tedy je nutno jak s nõÂm, tak s poznatky od neÏho odpovõÂdajõÂcõÂm zpuÊsobem naklaÂdat.ª16) PracovnõÂci StB, kterÏõ byli s G. R. Rohrerem v uÂzkeÂm styku, si (vedle zpravodajske a inforÏ IDICÏ) museli byÂt veÏmacÏnõ roviny pramene R Ê domi i probleÂmu jeho lidske existence. JizÏ okolnosti uÂteÏku naznacÏovaly jeho neprÏõÂlisÏ dobry psychicky stav. NapeÏtõ a odcizenost, ktere jej dohnaly k osudoveÂmu zÏivotnõÂmu kroku ¹zmeÏny frontyª, neustoupily a i suchy a neosobnõ jazyk zpravodajskyÂch hlaÂsÏenõ daÂva tusÏit o jeho nelehke zÏivotnõ situaci a pravdeÏpodobÏ IDICÏ je jizÏ 5 meÏsõÂcuÊ neÂm nervoveÂm vypeÏtõÂ: ¹R drzÏen v urcÏite odloucÏenosti od normaÂlnõÂho zÏivota, projevuje se na neÏm zvlaÂsÏteÏ v poslednõ dobeÏ urcÏita nervozita, kteraÂ, jak se domnõÂvaÂme, je zpuÊsobena i zÏivotnõ nejistotou.[...] RÏIDICÏ je asi 5 meÏsõÂcuÊ v naprosto jineÂm prostrÏedõ a [zÏije] naprosto jinyÂm zpuÊsobem, nezÏ byl zvyklyÂ. I kdyzÏ se mu snazÏõÂme ruÊznyÂm zpuÊsobem pobyt zprÏõÂjemnit, je trÏeba pocÏõÂtat s tõÂm, zÏe tato zmeÏna ma na neÏho vliv. RÏIDICÏ nevõÂ, kde a jak bude zÏõÂt, co bude deÏlat, jake budou jeho prÏõÂjmy. Tento nedostatek zÏivotnõ perspektivy ma samozrÏejmeÏ na neÏho vliv, ktery nelze charakterizovat jako pozitivnõÂ.ª17) Ï IDICÏ je zrÏejmeÂ, zÏe Z citovane analyÂzy akce R 15

) ) 17 ) 18 ) 19 ) 16

se odpoveÏdnõ pracovnõÂci cÏs. kontrarozveÏdky a rozveÏdky hloubeÏji nezabyÂvali prÏõÂcÏinami Rohrerovy emigrace a prÏijali ji jako vyÂsledek jeho zkratoviteÂho jednaÂnõÂ. Zcela kategoricky vyloucÏili mozÏnost politicky cÏi ideologicky motivovaneÂho zbeÏhnutõ na ¹spraÂvnouª stranu ve zpravodajske vaÂlce, jejõÂmzÏ byl uÂcÏastnõÂkem. PrÏesto vsÏak vyÂznam Rohrerova prÏõÂpadu ocenÏovali: Ï IDICÏ je typem apolitickeÂho cÏloveÏka, ktery ¹R nemeÏl zÏaÂdny ¹politickyª motiv ke sveÂmu odchodu do CÏSSR. Dnes je s naÂmi svaÂzaÂn tõÂm, co vypoveÏdeÏl, a hlavneÏ tõÂm, zÏe by v prÏõÂpadeÏ naÂvratu byl velmi tvrdeÏ potrestaÂn. VsÏechny tyto zaÂkladnõ skutecÏnosti, ktere jsou velmi kraÂtce formulovaÂny, naÂs vedou k tomu, abychom navrhovali i mimorÏaÂdne opatrÏenõ i za pouzÏitõ mimorÏaÂdneÏ velkyÂch financÏnõÂch naÂkladuÊ, protozÏe se domnõÂvaÂme, zÏe si to tento prÏõÂpad zaslouzÏõÂ.ª18) ByÂvaly americky rozveÏdcÏõÂk Glen Roy Rohrer pruÊchodem brankou v draÂteÏnyÂch zaÂtarasech na cÏeskoslovenske staÂtnõ hranici prÏerusÏil vesÏkere kontakty se svyÂm prÏedchozõÂm zÏivotem a na prÏõÂkaz svyÂch ¹ochraÂncuʪ ze StaÂtnõ bezpecÏnosti se musel vzdaÂt i sve osobnõ identity. PeÏtacÏtyrÏicetilety dospeÏly muzÏ zÏijõÂcõ navyklyÂm zpuÊsobem zÏivota, pohybujõÂcõ se mezi rÏadou prÏaÂtel, manzÏel a otec dõÂteÏte se ze dne na den stal osobou beze jmeÂna a bez jakyÂchkoliv perspektiv. JedinyÂmi lidmi, kterÏõ veÏdeÏli o jeho prave identiteÏ a s nimizÏ mohl bez obav hovorÏit, byli zpravodajci cÏeskoslovenske StaÂtnõ bezpecÏnosti. Na rozsahu jim prÏedanyÂch informacõ zaÂvisel i jeho prÏõÂsÏtõ osud. Jeho ¹sÏteÏstõÂmª bylo, zÏe s prÏedanyÂmi informacemi byli spokojeni a nabõÂdli mu ¹vynikajõÂcõª (z jejich pohledu) zajisÏteÏnõÂ. ZaÂkladnõ body jeho budoucõ existence s nõÂm byly projednaÂny jesÏteÏ v podzimnõÂch meÏsõÂcõÂch roku 1965 a spolu se zpraÂvou o dosavadnõÂm Ï IDICÏ byly v prosinci 1965 pruÊbeÏhu akce R prÏedlozÏeny ministru vnitra Josefu Kudrnovi. RealizovaÂny vsÏak byly azÏ v pruÊbeÏhu roku 1966. Z neÏkdejsÏõÂho americkeÂho obcÏana Glena Roy Rohrera se stal CÏechokanad'an Jan VeselyÂ, ktery se v roce 1960 rozhodl usõÂdlit ve vlasti svyÂch rodicÏuÊ. ZaÂrovenÏ se ucÏõ zaÂkladnõ data sve nove identity a zaÂkladnõ body sveÂho zÏivotopisu.19) V letnõÂch meÏsõÂcõÂch roku 1966 se

TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 5±6, Legenda (osobnõ zÏivotopis) BELLA. Podle teÂto legendy se Jan Vesely narodil 8. prosince 1920 (skutecÏne datum Rohrerova narozenõÂ) v Calgary v KanadeÏ cÏeskyÂm rodicÏuÊm, kterÏõ jizÏ oba zemrÏeli. Viz dokument cÏ. 6.

Studie seznamuje s Karlem Petrem 20) (ten se mu vsÏak prÏedstavuje pod jmeÂnem Karel NEÏMEC), prÏõÂslusÏnõÂkem I. spraÂvy MV, ktery praÂveÏ odchaÂzel do duÊchodu a byl vybraÂn k neprÏetrzÏiteÂmu styku s americkyÂm prÏebeÏhlõÂkem. ZakraÂtko se spolu steÏhujõ do bytu na prazÏskeÂm ZahradnõÂm MeÏsteÏ. SpõÂsÏe pro psychologicke uklidneÏnõ (nezÏ pro skutecÏne praÂvnõ zajisÏteÏnõÂ) byla uzavrÏena podivna pracovnõ smlouva mezi Janem VeselyÂm a Ministerstvem vnitra CÏSSR datovana dnem 1. 8. 1966. Jejõ zneÏnõ neodpovõÂdalo cÏs. zaÂkonuÊm, v neÏkteryÂch rysech vsÏak napodobovalo pracovneÏ praÂvnõ dokumenty platne ve SpojenyÂch staÂtech. CÏeskoslovenske ministerstvo vnitra se zavazovalo prÏijmout Jana VeseleÂho do svyÂch sluzÏeb jako civilnõÂho zameÏstnance a trvale mu propuÊjcÏit hodnost kapitaÂna.21) Pracovnõ povinnosti ¹civilnõÂho duÊstojnõÂkaª byly ve smlouveÏ popsaÂny jen velmi vaÂgneÏ, jeho uÂkolem bylo ¹vyuzÏõÂvat vesÏkeryÂch svyÂch schopnostõÂ, odborne cÏi jine kvalifikace prÏi sve kazÏdodennõ praÂci a usilovat tak o zdaÂrne plneÏnõ v budoucnu mu prÏedaÂvanyÂch uÂkoluÊ, [...] prÏedaÂvat svyÂm budoucõÂm spolupracovnõÂkuÊm a zameÏstnavateli sve dosavadnõ cÏi noveÏ nabyte zkusÏenosti.ª22) ¹ZameÏstnanecª Jan Vesely se meÏl ¹prÏi sveÂm jednaÂnõ a cÏinech rÏõÂdit takovyÂmi zaÂsadami, ktere jsou v souladu s jeho duÊstojnickou ctõ a plneÏ tõÂm respektovat zaÂjmy ministerstva vnitra a CÏeskoslovenske socialisticke republiky [a] duÊsledneÏ dbaÂt vzÏityÂch zaÂsad konspirace a utajenõÂ.ª23) Smlouva byla uzavrÏena na dobu trÏõ let s tõÂm, zÏe nebude-li jednou ze stran vypoveÏzena, prodluzÏuje se automaticky vzÏdy o jeden rok (jak odpovõÂdalo praxi ve SpojenyÂch staÂtech). CÏeskoslovenskyÂm zaÂkonuÊm neodpovõÂdala ani ustanovenõ o platoveÂm a hmotneÂm zabezpecÏenõ noveÂho zameÏstnance. Pravidelny cÏisty meÏsõÂcÏnõ plat byl stanoven na 20

2500 KcÏs + 100 zaÂpadoneÏmeckyÂch marek, ve smlouveÏ byla zmõÂneÏna i mozÏnost mimorÏaÂdnyÂch, financÏneÏ nelimitovanyÂch odmeÏn. NoveÂmu zameÏstnanci naÂlezÏela i kazÏdorocÏnõ meÏsõÂcÏnõ placena dovolena a bezplatna leÂkarÏska peÂcÏe v rozsahu poskytovaneÂm kaÂdrovyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm ministerstva vnitra. ZameÏstnavatel (ministerstvo vnitra) se zavazoval Janu VeseleÂmu prÏideÏlit zarÏõÂzeny byt o velikosti 3+1 a hradit mu vesÏkere naÂklady spojene s jeho provozem. DalsÏõ preÂmiõ bylo prÏideÏlenõ automobilu zn. SÏkoda MB 1000 k bezplatneÂmu uzÏõÂvaÂnõÂ. Ministerstvo vnitra se zavaÂzalo hradit kazÏdy meÏsõÂc 50 litruÊ benzinu a take vzalo na sva bedra placenõ beÏzÏne uÂdrzÏby a oprav vozidla. Pro formu byl Jan Vesely zameÏstnaÂn jako externõ prÏekladatel v podniku zahranicÏnõÂho obchodu Rapid.24) PrÏõÂslusÏnõÂci ministerstva vnitra jej po podepsaÂnõ pracovnõ smlouvy vsÏak za sveÂho kolegu nepovazÏujõ a v budoucnu nahlõÂzÏejõ na tento ¹pracovneÏ praÂvnõª dokument jako na zaÂvazek ke spolupraÂci s cÏs. zpravodajskyÂmi orgaÂny. KraÂtce prÏed dorÏesÏenõÂm a ¹znormalizovaÂnõÂmª Rohrerovy osobnõ situace dosÏlo i k vyjasneÏnõ jeho pozice jako ¹staÂtobezpecÏnostnõÂho objektuª. Jeho dosavadnõ zpuÊsob rÏõÂzenõÂ, prÏi neÏmzÏ spolupracovala cÏs. kontrarozveÏdka i rozveÏdka, se ukaÂzal byÂt neefektivnõÂ. KontrarozveÏdka, ktera jej oficiaÂlneÏ rÏõÂdila, pro neÏj (po jeho ¹vyteÏzÏenõª k americke agenturÏe na uÂzemõ CÏSSR) nemeÏla prÏõÂlisÏ vlastnõÂch uÂkoluÊ. Naopak cÏs. rozveÏdka vyuzÏõÂvala veÏtsÏiny jeho informacõ a meÏla zaÂjem Rohrera dlouhodobeÏ vyuzÏõÂvat. Dvoukolejnost v rÏõÂzenõ cenneÂho zpravodajskeÂho pramene nakonec rozhodl I. naÂmeÏstek ministra vnitra Jaroslav KlõÂma. Na zaÂkladeÏ jeho rozhodÏ IDICÏ prÏedaÂna do nutõ byla 20. 7. 1966 akce R vyÂhradnõÂho rÏõÂzenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky ±

) Karel Petr (na I. spraÂveÏ pouzÏõÂval krycõ jmeÂno NEDOMA) k SNB nastoupil v roce 1950, v letech 1950±1951 byl prÏõÂslusÏnõÂkem tehdejsÏõ rozveÏdky ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti (odbor ¹Zª), v letech 1951±1954 byl zarÏazen na kontrarozveÏdce (II. spraÂveÏ MV), v letech 1955±1966 byl opeÏt prÏõÂslusÏnõÂkem rozveÏdky (I. spraÂvy MV), pracoval na ruÊznyÂch pozicõÂch pro jejõ nelegaÂlnõ soucÏaÂst. K 31. 7. 1966 odesÏel do duÊchodu, daÂle vsÏak pracoval pro I. spraÂvu MV jako externista plnõÂcõ duÊlezÏite uÂkoly. Karel Petr vsÏak nemeÏl postavenõ Rohrerova¹rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnuª ve zpravodajskeÂm slova smyslu ± tõÂm byl nadaÂle ¹aktivnõª prÏõÂslusÏnõÂk StaÂtnõ bezpecÏnosti. 21 ) PraÂvneÏ nijak nezakotvene a z hlediska cÏs. zaÂkonuÊ nesmyslne prÏiznaÂnõ vojenske duÊstojnicke hodnosti civilnõÂmu zameÏstnanci meÏlo patrneÏ napravit ¹krÏivduª, ktere se dopustila americka vojenska zpravodajska sluzÏba tõÂm, zÏe jej odmõÂtla povyÂsÏit do duÊstojnickeÂho stavu. NeÏkterÏõ prÏõÂslusÏnõÂci cÏs. rozveÏdky vsÏak prÏesto povazÏovali toto Rohrerovo¹povyÂsÏenõª za prÏijetõ do stavu I. spraÂvy MV, jak uvaÂdõ Karel Pacner, ktery cituje ZdenÏka Jodase-JURANA, neÏkdejsÏõÂho naÂcÏelnõÂka odboru zahranicÏnõ kontrarozveÏdky I. spraÂvy MV. Pacner, Karel: CÏeskoslovensko ve zvlaÂsÏtnõÂch sluzÏbaÂch. Pohledy do historie cÏeskoslovenskyÂch vyÂzveÏdnyÂch sluzÏeb, dõÂl IV. 1961±1989, Themis, Praha 2002, s. 117±118. 22 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 1, cÏ. l. 24±28, CÏeskoslovenska socialisticka republika, ministerstvo vnitra, dne 1. srpna 1966, pracovnõ smlouva. V archivu cÏs. rozveÏdky je ulozÏena i anglicka verze smlouvy, na obou exemplaÂrÏõÂch (cÏeskeÂm i anglickeÂm) vsÏak chybõ podpis zaÂstupce zameÏstnavatele (ministerstva vnitra). Viz dokument cÏ. 5. 23 ) TamteÂzÏ. 24 ) TamteÂzÏ. PrÏõÂslusÏnõÂci StB, kterÏõ navrhovali toto vysoce nadstandardnõ zajisÏteÏnõÂ, si prÏesto byli veÏdomi jisteÂho poklesu v zÏivotnõ uÂrovni neÏkdejsÏõÂho americkeÂho zpravodajce. Jeho prÏedchozõ sluzÏebnõ prÏõÂjem odhadli zhruba na 8000 KcÏs.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce I. spraÂvy MV a prÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti je zmeÏneÏn i krycõ naÂzev cele akce, G. R. Rohrer dostaÂva krycõ jmeÂno BELL. Jeho ¹rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnemª se staÂva mjr. SÏTYCH25) z 6. odboru I. spraÂvy. CÏeskoslovenska rozveÏdka meÏla s vyÂznamnyÂm prÏebeÏhlõÂkem dalekosaÂhle plaÂny, ktere se pohybovaly ve dvou smeÏrech. Ten prvy se tyÂkal ¹doteÏzÏenõª jeho znalostõ a jejich dalsÏõÂho vyuzÏitõ pro potrÏeby cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti. Druha skupina zaÂmeÏruÊ byla problematicÏteÏjsÏõ a pocÏõÂtala s ofenzivnõÂm vyuzÏitõÂm ¹triumfuª, ktereÂho se dostalo cÏs. sÏpionaÂzÏnõ sluzÏbeÏ prÏebeÏhnutõÂm dlouholeteÂho pracovnõÂka americkyÂch zpravodajskyÂch slozÏek. BELL byl duÊkladneÏ ¹doteÏzÏenª prÏedevsÏõÂm k organizaci a zpuÊsobu cÏinnosti americkeÂho vojenskeÂho zpravodajstvõÂ. Za jeho pomoci byl sestaven prÏehled organizacÏnõ struktury americke vojenske zpravodajske sluzÏby v NeÏmecku, v Rakousku a cÏaÂstecÏneÏ i v neÏkteryÂch dalsÏõÂch evropskyÂch zemõÂch. Za pomoci jeho znalostõ se cÏs. rozveÏdka pokusila rekonstruovat i personaÂlnõ slozÏenõ neÏkteryÂch sluzÏeben, vcÏetneÏ osobnõÂch charakteristik jemu znaÂmyÂch zpravodajcuÊ. ZaÂjmu pracovnõÂkuÊ odboru zahranicÏnõ kontrarozveÏdky se teÏsÏily i postrÏehy o zpuÊsobu praÂce a metodaÂch pouzÏõÂvanyÂch americkyÂmi zpravodajci, zajõÂmal je zpuÊsob ¹vyteÏzÏovaÂnõª cÏs. emigrantuÊ, popisy praÂce americke sledovacÏky a dalsÏõ podrobnosti. NejrozsaÂhlejsÏõ oblastõ dalsÏõÂho Rohrerova¹vyteÏzÏovaÂnõª vsÏak byla jeho vlastnõ zpravodajska specializace ± obsluha polygrafu (detektoru lzÏi). CÏeskoslovenska zpravodajska sluzÏba tuto technickou metodu zpravodajske praÂce dosud nevyuzÏõÂvala, o jejõÂm pouzÏõÂvaÂnõ zaÂpadnõÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami vsÏak veÏdeÏla. Na jejõ zavedenõ do praxe se ani v sÏedesaÂtyÂch letech nepomyÂsÏlelo,26) na probleÂm proveÏrÏovaÂnõ agentuÊ na polygrafu vsÏak naraÂzÏela cÏs. rozveÏdka prÏi rÏõÂzenõ svyÂch agentuÊ v zahranicÏõÂ. G. R. Rohrer sdeÏlil celou rÏadu podrobnostõ o cÏinnosti polygrafickeÂho prÏõÂstroje a metodice vysÏetrÏovaÂnõÂ. Na zaÂkladeÏ jeho informacõ byl zhotoven funkcÏnõ model polygrafu pouzÏõÂvaneÂho americkou zpravodajskou sluzÏbou a ve spolupraÂci s psychiatrem pplk. MUDr. Miroslavem Dufkem z KriminalistickeÂho uÂstavu VerÏejne bezpecÏnosti byla vypracovaÂna metodika slouzÏõÂcõ k obelsteÏnõ polygrafu. V teÂto metodeÏ byli pote sÏkoleni cÏs. agenti vysõÂlanõ do zahranicÏõÂ, u nichzÏ

perspektivneÏ hrozilo riziko vysÏetrÏovaÂnõ na detektoru lzÏi. DruhyÂ, ofenzivnõ smeÏr vyuzÏitõ spolupracovnõÂka BELLA, dlouho naraÂzÏel na vyÂhrady vedoucõÂch funkcionaÂrÏuÊ ministerstva vnitra. Jeho zaÂkladnõ podmõÂnkou totizÏ bylo prÏiznaÂnõ pobytu G. R. Rohrera na cÏeskoslovenskeÂm uÂzemõ a vyuzÏitõ uÂjmy, ktera tõÂm americke zpravodajske sluzÏbeÏ vznikla. O RohreroveÏ pobytu v CÏeskoslovensku se brzy dozveÏdeÏli i pracovnõÂci 8. odboru I. spraÂvy MV (aktivnõ opatrÏenõ a dezinformace), kterÏõ jizÏ v prvnõÂch meÏsõÂcõÂch jeho pobytu v CÏeskoslovensku zacÏali sprÏaÂdat plaÂny na jeho dezinformacÏneÏ propagandisticke vyuzÏitõÂ. PrvotnõÂm oduÊvodneÏnõÂm k jejich prÏedlozÏenõ vedenõ I. spraÂvy MV byl prÏõÂpad neÏkdejsÏõÂho so-

Rohrer prÏinesl StaÂtnõ bezpecÏnosti klõÂcÏove poznatky o tzv. detektoru lzÏi.

) KrycõÂ jmeÂno, pravou totozÏnost mjr. SÏTYCHA se autorovi nepodarÏilo zjistit. ) ZaveÂst detektor lzÏi do praxe cÏs. rozveÏdky se pokousÏel azÏ v prvnõÂ polovineÏ 70. let tehdejsÏõÂ zaÂstupce naÂcÏelnõÂka I. spraÂvy FMV pro zahranicÏnõÂ kontrarozveÏdku Jan OndrovcÏaÂk-OSTROVSKYÂ, jeho naÂvrhy vsÏak nebyly realizovaÂny. AMV, personaÂlnõÂ spis prÏõÂslusÏnõÂka SNB Jana OndrovcÏaÂka.

25 26

Studie veÏtskeÂho vojenskeÂho rozveÏdcÏõÂka Olega PenkovskeÂho.27) V roce 1965 vysÏly jeho uÂdajne pameÏti pod naÂzvem The Penkovskiy Papers.28) VydaÂnõ tohoto kontroverznõÂho dokumentu a naÂsledna kampanÏ se vyÂrazneÏ dotkla zaÂjmuÊ soveÏtske rozveÏdky, ktera se rozhodla podniknout rÏadu protiakcõ k odpoutaÂnõ pozornosti na jejõ sÏpionaÂzÏnõ aktivity. V teÂto veÏci se soveÏtska rozveÏdka obraÂtila i na sve podrÏõÂzene sesterske sluzÏby.29) JesÏteÏ prÏed oficiaÂlnõÂm dorucÏenõÂm teÂto zÏaÂdosti, 19. listopadu 1965, prÏedlozÏil JirÏõ Stejskal-BORECKY (naÂcÏelnõÂk odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏs. rozveÏdky) vedenõ I. spraÂvy MV NaÂmeÏt na aktivnõ opatrÏenõ proti CIA, jehozÏ hlavnõÂm bodem bylo propagandisticke vyuzÏitõ prÏebeÏhlõÂka G. R. Rohrera.30) Varianty konkreÂtnõÂho provedenõ byly prokonzultovaÂny s vedenõÂm 6. odboru I. spraÂvy MV, jehozÏ pracovnõÂci Rohrera vyteÏzÏovali a konkreÂtnõ naÂvrhy byly 4. prosince 1965 prÏedlozÏeny vedenõ I. spraÂvy ve formeÏ dodatku k tomuto naÂvrhu.31) NaÂvrh pocÏõÂtal s usporÏaÂdaÂnõÂm tiskove konference s uprchlyÂm americkyÂm zpravodajcem. Vzhledem k oficiaÂlnõÂmu poprÏenõ jeho pobytu v CÏeskoslovensku doporucÏovali umõÂstit jeho vystoupenõ do Mad'arska cÏi SoveÏtskeÂho Svazu. Jedna z navrhovanyÂch variant navrhuje zveÏtsÏit vyÂznam Rohrerova prÏebeÏhnutõ jeho vydaÂvaÂnõÂm za dlouholeteÂho cÏeskoslovenskeÂho agenta.32) NaÂvrhy na ¹aktivnõ opatrÏenõª a zverÏejneÏnõ Rohrerova prÏõÂpadu byly patrneÏ vedenõÂm cÏs. rozveÏdky podporÏeny, a tak se objevujõ jako nedõÂlna soucÏaÂst jizÏ neÏkolikraÂt citovaneÂho Ï IDICÏ z 20. prosince vyhodnocenõ akce R 33 1965. ) NaÂcÏelnõÂci cÏs. rozveÏdky a kontraroz27

veÏdky Josef Houska a Miroslav KosÏnÏar navrhovali ministru vnitra zverÏejnit RohreruÊv prÏõÂpad formou televiznõÂho vystoupenõÂ, tiskove konference a cÏaÂst jeho informacõ navrhovali publikovat v knize, ktera by vysÏla pod jeho jmeÂnem. Mezi navrhovanyÂmi mõÂsty realizace teÏchto ¹aktivnõÂch opatrÏenõª se opeÏt objevujõ Mad'arsko34) a SSSR.35) Tyto naÂvrhy vsÏak byly 10. ledna 1966 ministrem vnitra Josefem Kudrnou zamõÂtnuty a I. spraÂveÏ MV bylo ulozÏeno pokracÏovat v operativnõÂm vyteÏzÏovaÂnõ BELLA v podmõÂnkaÂch nejhlubsÏõ konspirace.36) S opusÏteÏnõÂm mysÏlenky zverÏejneÏnõ a propagandistickeÂho vyuzÏitõ Rohrerova prÏõÂpadu se vsÏak pracovnõÂci cÏs. rozveÏdky nechteÏli smõÂrÏit. Dne 24. uÂnora 1966 prÏedlozÏili ministru vnitra Kudrnovi dalsÏõÂ, jizÏ podrobneÏ rozpracovanyÂ, naÂvrh na aktivnõ vyuzÏitõ spolupracovnõÂka BELLA.37) RozsaÂhle ¹aktivnõ opatrÏenõª meÏlo byÂt rozdeÏleno do cÏtyrÏ postupneÏ realizovanyÂch etap, ktere by vyuzÏily i jinyÂch poznatkuÊ, ktere meÏla StaÂtnõ bezpecÏnost k dispozici. CõÂlem akce meÏlo byÂt ¹narusÏovat cÏinnost americke zpravodajske sluzÏby, oslabovat ji, prÏinutit vedenõ americke zpravodajske sluzÏby, aby provaÂdeÏlo organizacÏnõ a personaÂlnõ zmeÏny, vznaÂsÏet neduÊveÏru mezi jednotlive jejõ pracovnõÂky a koneckoncuÊ puÊsobit, aby tato slozÏka byla diskreditovaÂna i prÏed verÏejnostõÂ.ª38) Prvou etapu plaÂnovaneÂho ¹aktivnõÂho opatrÏenõª BELL meÏla tvorÏit seÂrie naÂznakuÊ, prÏedaÂvanyÂch prÏedevsÏõÂm zpravodajskyÂmi dezinformacÏnõÂmi kanaÂly (tedy tajnyÂmi, neverÏejnyÂmi), ktere meÏly narusÏovat cÏinnost americke vojenske zpravodajske sluzÏby v EvropeÏ. ProstrÏednictvõÂm zpravodajskyÂch kontaktuÊ meÏlo

) Oleg Penkovskij (1919±1963), soveÏtsky duÊstojnõÂk, od roku 1949 byl prÏõÂslusÏnõÂkem soveÏtske vojenske rozveÏdky (GRU), byl zaÂstupcem rÏeditele zahranicÏnõÂho odboru StaÂtnõÂho vyÂboru pro koordinaci veÏdeckeÂho vyÂzkumu. V roce 1961 jej zõÂskala ke spolupraÂci britska rozveÏdka, ktere dodaÂval informace o vojenske technologii, mimo jine i strategicke informace o atomovyÂch a raketovyÂch zbranõÂch. V roce 1962 byl v SSSR zatcÏen a v roce 1963 odsouzen k trestu smrti a popraven. 28 ) PENKOVSKII, Oleg Vladimirovich : The Penkovskiy Papers, Garden City, N.Y. 1965. 29 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/104, cÏ. l. 4, PrÏeklad zÏaÂdosti SSSR rozveÏdky pro naÂcÏelnõÂka I. spraÂvy MV z 24. 11. 1965. 30 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 1±3, I. spraÂva MV, 8. odbor, 19. 11. 1965, ZaÂznam pro naÂcÏelnõÂka I. spraÂvy MV. 31 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 5± 8, I. spraÂva MV, 8. odbor, 4. 12. 1965, NaÂmeÏt na AO proti CIA. 32 ) TamteÂzÏ. Fabulace s vydaÂvaÂnõÂm G. R. Rohrera za cÏs. agenta byla v pozdeÏjsÏõÂch naÂvrzõÂch jesÏteÏ mnohokraÂt opakovaÂna. Viz daÂle. 33 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/023, cÏ. l. 101±112, I. spraÂva MV, II. spraÂva MV, 20. prosince 1965, ZpraÂva o dosavadnõÂm pruÊbeÏhu Ï IDICÏ a naÂvrh na dalsÏõ postup. akce R 34 ) TamteÂzÏ. AutorÏi zpraÂvy tento naÂvrh oduÊvodnÏujõ ocÏekaÂvanou kampanõ v souvislostõ s emigracõ mad'arskeÂho rozveÏdcÏõÂka  BA. SZA 35 ) TamteÂzÏ. V souvislosti se zverÏejneÏnõÂm PenkovskeÂho knihy. 36 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 103±109, I. spraÂva MV, 8. odbor, 24. 3. 1969, NaÂvrh na vyrÏesÏenõ osobnõ situace a dalsÏõ postup v akci BELL. 37 ) A I. SNB, r. cÏ. 44634/023, cÏ. l. 123±127, I. spraÂva MV, 6. odbor, 24. 2. 1966, Ideovy naÂmeÏt na vyuzÏitõ BELLA a poznatkuÊ zõÂskanyÂch jeho vyteÏzÏenõÂm k dlouhodobeÂmu protiamerickeÂmu aktivnõÂmu opatrÏenõÂ, nepodepsaÂno. RealizovaÂnõ cele akce se meÏlo staÂt hlavnõÂm uÂkolem pro jednoho pracovnõÂka navrhujõÂcõÂho 6. odboru a jednoho z 8. odboru (aktivnõÂch opatrÏenõÂ) I. spraÂvy MV. 38 ) TamteÂzÏ.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce byÂt americkyÂm zpravodajcuÊm naznacÏeno, zÏe G. R. Rohrer byl dlouholetyÂm agentem pracujõÂcõÂm pro soveÏtsky blok a zÏe se nynõ nachaÂzõ v neÏktere socialisticke zemi. Vojenska zpravodajska sluzÏba USA meÏla na zaÂkladeÏ teÏchto signaÂluÊ dojõÂt k zaÂveÏru, zÏe jejõ bezpecÏnostnõ opatrÏenõ jsou neuÂcÏinna a meÏla byÂt prÏinucena k zaÂsahuÊm do sve vnitrÏnõ organizace. V druhe etapeÏ navrhovaneÂho dlouhodobeÂho aktivnõÂho opatrÏenõ meÏla byÂt cÏeskoslovenska a sveÏtova verÏejnost prÏipravena na odhalenõ zaÂvazÏneÂho sÏpionaÂzÏnõÂho prÏõÂpadu. DomaÂcõÂm (podle mozÏnostõ ale i zahranicÏnõÂm) sdeÏlovacõÂm prostrÏedkuÊm meÏly byÂt prÏedaÂny informace o cÏinnosti americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb proti CÏeskoslovensku a meÏla se tak popularizovat praÂce cÏs. rozveÏdky a kontrarozveÏdky a jejich boj s americkyÂmi sÏpiony. Pro ilustraci a zvyÂsÏenõ atraktivity meÏla byÂt zverÏejneÏna seÂrie starsÏõÂch, jizÏ ukoncÏenyÂch prÏõÂpaduÊ, z archivu I. a II. spraÂvy MV, zverÏejneÏny meÏly byÂt i informace zõÂskane ¹vyteÏzÏovaÂnõÂmª navraÂtilcuÊ, neÏktere ¹zajõÂmavostiª meÏli dodat i ¹soveÏtsÏtõÂ, mad'arsÏtõ a neÏmecÏtõ prÏaÂteleª cÏs. rozveÏdcÏõÂkuÊ. Na zverÏejneÏnõ seÂrie uÂspeÏchuÊ cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti meÏla prÏõÂmo navaÂzat plaÂnovana trÏetõ etapa, tiskova konference s prÏebeÏhlyÂm americkyÂm rozveÏdcÏõÂkem Glenem R. Rohrerem. ZaÂveÏrecÏna cÏaÂst rozsaÂhleÂho aktivnõÂho opatrÏenõ meÏla do maximaÂlnõ sÏõÂrÏe rozvinout publicisticko propagadnisticke vyuzÏitõ Rohrerova prÏõÂpadu. V tisku se meÏla objevit seÂrie cÏlaÂnkuÊ, Rohrer meÏl poskytnout rozhovor CÏs. rozhlasu a CÏeskoslovenska televize meÏla natocÏit o jeho prÏõÂpadu dokumentaÂrnõ film. ZaÂveÏrem cele kampaneÏ meÏlo byÂt vydaÂnõ knihy vzpomõÂnek byÂvaleÂho americkeÂho rozveÏdcÏõÂka. Z oduÊvodneÏnõ teÏchto naÂvrhuÊ je patrna snaha ¹pochlubit seª necÏekanyÂm (a nezaslouzÏenyÂm) sÏpionaÂzÏnõÂm uÂspeÏchem. I v tomto, takrÏka ukaÂzkoveÏ cÏisteÏ zpravodajskeÂm prÏõÂpadeÏ, se vsÏak cÏs. rozveÏdcÏõÂci prÏiznaÂvajõ k represivnõ podstateÏ cÏs. zpravodajskyÂch sluzÏeb: ¹JednõÂm z cõÂluÊ teÂto etapy je take puÊsobenõ na cÏeskoslovenskou verÏejnost, vyvolaÂvaÂnõ strachu ze spolupraÂce s americkou zpravodajskou sluzÏbou, odhalovaÂnõ jejõ zranitelnosti a konecÏneÏ za pomoci publikacÏnõÂch mozÏnostõÂ, ktere ma cÏs. rozveÏdka v zaÂpadnõÂch zemõÂch, vyvolaÂvat neduÊveÏru vuÊcÏi americke rozveÏdce i v zaÂpadnõÂch zemõÂch a na uÂzemõ USA.ª39) PrÏõÂprava seÂrie popsanyÂch aktivnõÂch opatrÏenõ meÏla byÂt dokon39

cÏena do podzimnõÂch meÏsõÂcuÊ roku 1966 a ve stejne dobeÏ meÏlo byÂt zapocÏato i s realizacõ 1. etapy teÂto akce. Ani tento naÂmeÏt vsÏak nebyl ministrem vnitra schvaÂlen. PrÏõÂprava zminÏovanyÂch naÂvrhuÊ pro vedenõ ministerstva vnitra probõÂhala za aktivnõ spolupraÂce tehdy vyteÏzÏovaneÂho G. R. Rohrera. Agent BELL rychle pochopil princip teÂto ¹ofenzivnõ zpravodajske cÏinnostiª a saÂm prÏi sveÂm ¹vyteÏzÏovaÂnõª navrhoval naÂmeÏty na aktivnõ vyuzÏitõ svyÂch veÏdomostõ o americke armaÂdeÏ a jejõ zpravodajske sluzÏbeÏ. PracovnõÂci 6. odboru (ve spolupraÂci s 8. odborem) I. spraÂvy tyto naÂmeÏty zapracovali do souhrnne zpraÂvy o celkove situaci v akci BELL a v listopadu 1966 je opeÏt prÏedlozÏili ministru vnitra Kudrnovi.40) PracovnõÂci cÏs. rozveÏdky vyuzÏili jisteÂho Rohrerova¹komplexuª vuÊcÏi jeho neÏkdejsÏõÂmu zameÏstnavateli (teÏzÏce nesl, zÏe se nemohl staÂt duÊstojnõÂkem) a zemi jeho drÏõÂveÏjsÏõÂho puÊsobenõ (byl velmi silneÏ protineÏmecky naladeÏn) a vyuzÏili jeho znalosti mozÏnyÂch slabin americkeÂho okupacÏnõÂho aparaÂtu v SRN. Okruh navrhovanyÂch akcõ byl sÏiroky a patrneÏ poneÏkud prÏesahoval reaÂlne mozÏnosti cÏeskoslovenske zpravodajske sluzÏby. Popsane naÂmeÏty vsÏak prÏesto pomeÏrneÏ dobrÏe ilustrujõ uvazÏovaÂnõ a zpuÊsob praÂce pracovnõÂkuÊ cÏs. rozveÏdky, kterÏõ se v sÏedesaÂtyÂch letech zabyÂvali ofenzivnõÂm vyuzÏõÂvaÂnõÂm zõÂskanyÂch informacõ a bojem proti zaÂpadnõÂm zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm. Prve uvazÏovane ¹aktivnõ opatrÏenõª vychaÂzelo z faktuÊ o RohreroveÏ zarÏazenõ u americkyÂch armaÂdnõÂch zpravodajskyÂch slozÏek ve Francii v druhe polovineÏ 50. let. Jeho uÂdaje meÏly byÂt zaktualizovaÂny k obdobõ let 1961±1963 a doplneÏny o smysÏlene informace o vyÂsÏe postavenyÂch francouzskyÂch osobnostech pracujõÂcõÂch pro americkou vojenskou rozveÏdku. Takto vytvorÏena falza meÏla byÂt konspirativnõ cestou podstrcÏena francouzske kontrarozveÏdce, ktera meÏla na jejich zaÂkladeÏ dojõÂt k zaÂveÏru, zÏe americka vojenska zpravodajska sluzÏba (oficiaÂlneÏ poveÏrÏena kontrarozveÏdnou ochranou americkyÂch vojsk a vojenskyÂch objektuÊ ve Francii) rozveÏdneÏ pracuje proti sveÂmu spojenci. Druhy z naÂmeÏtuÊ plaÂnoval vyuzÏõÂt spekulacõ zaÂpadnõÂho tisku (a mozÏna i americke rozveÏdky) o tom, zÏe Rohrer byl I. spraÂvou MV ¹zverbovaÂnª beÏhem sveÂho sÏkolenõ v armaÂdnõ jazykove sÏkole v Mon-

) TamteÂzÏ. ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/023, cÏ. l. 140±147, I. spraÂva MV, 6. odbor, 21. oddeÏlenõÂ, 3. 11. 1966. Informace o soucÏasneÂm stavu akce BELL. TamteÂzÏ cÏ. l. 149±152. NaÂmeÏty na AO vyplyÂvajõÂcõÂ z akce BELL (prÏõÂloha prÏedchozõÂho ± pozn. aut.).

40

Studie terey cÏs. agentkou, ktera tam tehdy vyucÏovala.41) CÏs. rozveÏdka hodlala vyuzÏõÂt spekulacõ o verbovaÂnõ americkyÂch zpravodajcuÊ na teÂto jazykove sÏkole cÏs. rozveÏdkou a vybrat vhodneÂho kandidaÂta na diskreditaci z rÏad cÏs. sluzÏbeÏ znaÂmyÂch americkyÂch zpravodajcuÊ (prÏedpokladem bylo vlastnictvõ vzorku jeho põÂsma). Pomocõ falz meÏl byÂt tento (prÏesneÏ neurcÏenyÂ) americky rozveÏdcÏõÂk zpravodajsky ¹zlikvidovaÂnª tõÂm, zÏe by byl oznacÏen za cÏs. agenta. Do stadia blõÂzkeÂho realizaci se dostaly uÂvahy o vyuzÏitõ informacõ o tom, zÏe v SRN zpravodajske orgaÂny okupacÏnõÂch armaÂd provaÂdeÏjõ kontrolu korespondence a telefonnõÂch hovoruÊ. PocÏaÂtkem ledna 1967 vypracoval Jaroslav NeÏmec -NEKOLA z 8. odboru I. spraÂvy MV naÂmeÏt na ¹aktivnõ opatrÏenõª s krycõÂm jmeÂnem PUMA.42) Navrhovane ¹aktivnõ opatrÏenõª bylo smeÏrÏovaÂno proti zaÂjmuÊm USA v EvropeÏ a jeho cõÂlem bylo narusÏit americko-neÏmecke vztahy. Autor plaÂnu teÂto zpravodajske akce chteÏl vyuzÏõÂt znaÂmeÂho faktu kontroly korespondence a telefonnõÂch hovoruÊ v SRN americkou vojenskou zpravodajskou sluzÏbou a naznacÏit, zÏe americka mõÂsta teÏchto mozÏnostõ zneuzÏõÂvajõ ke kontrole vyÂznacÏnyÂch osobnostõ SRN, vcÏetneÏ neÏkteryÂch politikuÊ. Prvnõ varianta plaÂnu na provedenõ tohoto ¹aktivnõÂho opatrÏenõª pocÏõÂtala s vyuzÏitõÂm protiamerickyÂch naÂlad v neÏmecke krajneÏ pravicove nacionalisticke straneÏ NPD. NeÏktereÂmu z bavorskyÂch zemskyÂch poslancuÊ teÂto strany meÏl byÂt zaslaÂn anonymnõ dopis vysveÏtlujõÂcõ zpuÊsob provaÂdeÏnõ kontroly korespondence vyÂznacÏnyÂch neÏmeckyÂch osobnostõ a dopis podobneÂho charakteru meÏl byÂt dorucÏen i redakci neonacistickeÂho cÏasopisu National und Soldaten Zeitung. Druha varianta pocÏõÂtala s obdobneÏ formulovanyÂm dopisem neÏktereÂmu z poslancuÊ sociaÂlneÏ demokraticke SPD a soucÏasneÏ redakcõÂm cÏasopisuÊ Panorama cÏi Spiegel.43) PrÏi prÏõÂpravaÂch tohoto ¹aktivnõÂho opatrÏenõª se naplno 41

ukaÂzala omezena akceschopnost cÏs. rozveÏdky prÏi ofenzivnõÂm vyuzÏõÂvaÂnõ Rohrerem prÏedanyÂch poznatkuÊ zpuÊsobena vaÂhaÂnõÂm mezi naprostyÂm utajenõÂm a zverÏejneÏnõÂm jeho prÏõÂpadu. Cela rÏada jõÂm prÏedanyÂch informacõ s postupujõÂcõÂm cÏasem ztraÂcela na aktuaÂlnosti a pro propagandisticke uÂcÏely se tyto informace staÂvaly nepouzÏitelnyÂmi. Takovy byl i osud plaÂnovaneÂho ¹aktivnõÂho opatrÏenõª PUMA. PocÏaÂtkem brÏezna 1967 vypracoval Jaroslav NeÏmec-NEKOLA sveÂraÂznou prÏõÂlohu k naÂmeÏtu na toto aktivnõ opatrÏenõÂ.44) ZaÂpadoneÏmecka vlaÂda totizÏ mezitõÂm schvaÂlila naÂvrh zaÂkona, ktery rusÏil praÂva spojeneckyÂch vojsk v oblasti listovnõÂho, posÏtovnõÂho a telefonnõÂho tajemstvõ a prÏevaÂdeÏl je na uÂrÏady SRN. Jaroslav NeÏmec na tento fakt reagoval podraÂzÏdeÏnyÂm konstatovaÂnõÂm: ¹Provedenõ AO PUMA se tõÂmto staÂva bezprÏedmeÏtnyÂm a [...] nevyuzÏili jsme mozÏnosti, ktera se naÂm naskyÂtala k provedenõ skutecÏneÏ uÂcÏinneÂho AO.ª K teÂto kritice se prÏipojil i naÂcÏelnõÂk 21. oddeÏlenõ 6. odboru I. spraÂvy MV Stanislav To NEK, ktery pod NeÏmcovo konmesÏ -FORMA statovaÂnõ prÏipsal: ¹Zaspali jsme opeÏt!!! Takto prohrajeme celeÂho BELLA!!!ª Tato vyÂtka se vsÏak patrneÏ dotkla Rohrerova rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna SÏTYCHA, ktery na prÏõÂpis sveÂho naÂcÏelnõÂka reagoval: ¹Ale ne vinou RÏO SÏTYCHA.ª45) VesÏkereÂ, postupneÏ rozpracovaÂvaneÂ, plaÂny na vyuzÏitõ BELLOVA prÏõÂpadu vsÏak naraÂzÏely na zamõÂtavy postoj ministra vnitra Josefa Kudrny. SaÂm BELL ± drÏõÂve americky obcÏan Glen Roy Rohrer ± nynõ v republice usõÂdleny CÏechokanad'an46) Jan Vesely si jen velmi pomalu a teÏzÏce zvykal na novy zÏivot v socialistickeÂm CÏeskoslovensku. Stal se trvalyÂm obyvatelem konspiracÏnõÂho bytu I. spraÂvy MV HAGEN na prazÏskeÂm ZahradnõÂm MeÏsteÏ a meÏl se postupneÏ zarÏadit do normaÂlnõÂho civilnõÂho zÏivota. ¹NormaÂlnostª a ¹civilnostª jeho nove existence si vsÏak zaslouzÏõ oznacÏenõ velkyÂmi uvo-

) Touto agentkou je mõÂneÏna Marie Beranova (1904±1968), ktera v Monterey puÊsobila jako ucÏitelka cÏesÏtiny. Pro cÏeskoslovenskou rozveÏdku pracovala jako agentka s krycõÂmi jmeÂny OLGA a GAMA. V roce 1961 se vraÂtila do CÏeskoslovenska. Na prÏelomu 60. a 70. let 8. odbor I. spraÂvy MV (ve spolupraÂci s tiskovou skupinou HS StB) prÏipravoval propagandisticke vyuzÏitõ jejõÂho prÏõÂpadu, ktere vsÏak za zmeÏneÏne situace po r. 1968 nebylo realizovaÂno. 42 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/025, cÏ. l. 58±65, I. spraÂva MV, 8. odbor, 3. ledna 1967, NaÂmeÏt na aktivnõ opatrÏenõ PUMA. 43 ) TamteÂzÏ. 44 ) A I. SNB, r. cÏ. 44634/024, cÏ. l. 237. Citovany dokument tvorÏõ list papõÂru nadepsany PrÏõÂloha k naÂmeÏtu na AO PUMA. SoucÏaÂstõ prÏõÂlohy je kopie cÏlaÂnku z RudeÂho praÂva ze dne 11. 3. 1967: ZaÂpadoneÏmecka vlaÂda schvaÂlila nouzovou uÂstavu. CDU/CSU se splnilo daÂvne prÏaÂnõÂ. 45 ) TamteÂzÏ. Citovana prÏõÂloha k naÂmeÏtu (fakticky vsÏak jeho stazÏenõÂ) byla patrneÏ zamyÂsÏlena jako vyÂtka proti prÏõÂlisÏ pomaleÂmu schvalovaÂnõ prÏedlozÏenyÂch naÂvrhuÊ na aktivnõ opatrÏenõ v souvislosti s prÏõÂpadem BELL. ¹Rychlostª postupu doklaÂda fakt, zÏe mezi zaregistrovaÂnõÂm informace o nereaÂlnosti cele akce a konecÏnyÂm vyjaÂdrÏenõÂm Rohrerova rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnu SÏTYCHA uplynul cely meÏsõÂc. 46 ) OtaÂzka Rohrerovy staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti nenõ z dostupne dokumentace prÏõÂlisÏ jasnaÂ. Z duÊvoduÊ zachovaÂnõ hluboke konspirace nebyla vyrÏõÂzena jeho zÏaÂdost o politicky azyl a prÏiznaÂnõ cÏs. obcÏanstvõÂ. V CÏeskoslovensku tak zÏil jen na falza cÏeskoslovenskyÂch dokumentuÊ zneÏjõÂcõÂch na jmeÂno Jan VeselyÂ.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce zovkami. Jeho soukromy zÏivot probõÂhal pod neprÏetrzÏityÂm dohledem prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏs. rozveÏdky. Byl v neustaÂleÂm kontaktu se svyÂm ¹osobnõÂmª zpravodajcem Karlem Petrem-NEDOMOU, s nõÂmzÏ bydlel v jednom byteÏ. PravidelneÏ se styÂkal i se svyÂm ¹rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnemª SÏTYCHEM. JedinyÂmi lidmi, s nimizÏ si mohl otevrÏeneÏ promluvit, byli prÏõÂslusÏnõÂci cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. PrÏed ostatnõÂmi musel hraÂt roli podivõÂnskeÂho cizince,47) ktery se rozhodl zÏõÂt na druhe straneÏ zÏelezne opony a o neÏmzÏ nenõ znaÂmo, cÏõÂm se vlastneÏ zÏivõÂ. Jeho legalizacÏnõ pracovnõ zarÏazenõ externõÂho prÏekladatele v podniku zahranicÏnõÂho obchodu Rapid jej krylo jen velmi nedokonale. Rohrer, do svyÂch cÏtyrÏiceti peÏti let zvykly na pravidelny pracovnõ rezÏim, se ve sve nove vlasti potyÂkal s prÏebytkem volneÂho cÏasu a nedostatkem sociaÂlnõÂho kontaktu se spolupracovnõÂky, nebot' StaÂtnõ bezpecÏnost si z konspirativnõÂch duÊvoduÊ netroufla riskovat jeho zarÏazenõ do beÏzÏneÂho civilnõÂho pracovnõÂho kolektivu. OdmeÏnou mu bylo relativneÏ slusÏne sociaÂlnõ zabezpecÏenõÂ, ktere mu zajisÏt'ovalo (z hlediska tehdejsÏõÂch cÏeskoslovenskyÂch standarduÊ) nadpruÊmeÏrnou zÏivotnõ uÂrovenÏ. Jeho prÏõÂjem dokonce prÏesahoval vyÂsÏi platu prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB, s nimizÏ se styÂkal.48) Atraktivnost BELLOVY ¹mzdyª zvysÏoval i zarucÏeny prÏõÂjem valut (oduÊvodneÏny naÂkupem v CÏeskoslovensku beÏzÏneÏ nedostupnyÂch vyÂrobkuÊ, na neÏzÏ byl po cely zÏivot zvyklyÂ) a prÏõÂlezÏitostny zakaÂzkovy dovoz zbozÏõ (zajisÏt'ovany prÏõÂslusÏnõÂky rezidentur cÏs. rozveÏdky v zahranicÏõÂ), ktere nebylo ke koupi ani v prodejnaÂch Tuzexu. Jednalo se prÏedevsÏõÂm o speciaÂlnõ prostrÏedky k osÏetrÏovaÂnõ umeÏleÂho chrupu, ktery Rohrer meÏl. Brzy se objevily i dalsÏõ vaÂzÏne probleÂmy sociaÂlneÏ psychickeÂho raÂzu. Agent BELL byl prÏed svyÂm uÂteÏkem muzÏem zÏijõÂcõÂm rodinnyÂm zÏivotem, byt' neusporÏaÂdanyÂm. PrÏi rozhovorech s operativci cÏs. kontrarozveÏdky a rozveÏdky opakovaneÏ vyslovoval prÏaÂnõ najõÂt v CÏeskoslovensku novou zÏivotnõ partnerku a v budoucnu se i ozÏenit. Po cÏaÂstecÏne normalizaci sve existence se skutecÏneÏ opakovaneÏ pokousÏel navaÂzat vaÂzÏneÏjsÏõ znaÂmosti se zÏenami, jeho prÏaÂnõ za-

lozÏit novou rodinu vsÏak zuÊstalo nesplneÏno. Ani po letech sveÂho pobytu v CÏeskoslovensku nebyl schopen vystupovat jako rodily CÏech a i nezasveÏcenõ lide po prvnõÂm kontaktu poznali, zÏe jde o cizince. PrÏi svyÂch snahaÂch o navaÂzaÂnõ vaÂzÏneÏjsÏõ znaÂmosti meÏl pak pochopitelneÏ uÂspeÏch prÏedevsÏõÂm u zÏen, ktere samy vyhledaÂvaly kontakty s cizinci, cozÏ dle jeho ¹rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuʪ z StB byly osoby neuÂmeÏrneÏ zvysÏujõÂcõ riziko mozÏne dekonspirace. Take z teÏchto duÊvoduÊ se Rohrerovi trvalejsÏõ vztah nepodarÏilo navaÂzat. Pocit izolovanosti, nulove zÏivotnõ perspektivy, skutecÏnost, zÏe je pod neustaÂlou zpravodajskou kontrolou, to vsÏe vedlo k staÂle se opakujõÂcõÂm naÂvaluÊm depresõ a vzneÏtlivosti. S jeho psychickyÂmi probleÂmy se patrneÏ nejvõÂce potyÂkal jeho ¹osobnõª zpravodajec Karel Petr-NEDOMA, ktery s nõÂm byl v kazÏdodennõÂm styku. BELL teÏzÏce nesl neustaÂlou kontrolu a souzÏitõ s ¹hlõÂdajõÂcõÂmª duÊstojnõÂkem cÏs. rozveÏdky, poukazoval na nedostatek soukromõ a cõÂtil se byÂt Petrovi vydaÂn na milost a nemilost.49) BeÏhem neÏkolika let spolecÏneÂho bydlenõ mezi obeÏma muzÏi dochaÂzelo ke staÂle vaÂzÏneÏjsÏõÂm haÂdkaÂm a konfliktuÊm, ktere neÏkolikraÂt vyuÂstily i ve fyzicke potycÏky.50) Na jarÏe 1968 byla situace neuÂnosna jizÏ i pro K. Petra, ktery opakovaneÏ svyÂm nadrÏõÂzenyÂm navrhoval, aby styk s BELLEM provaÂdeÏl neÏkdo jinyÂ.51) HlavnõÂm zameÏstnaÂnõÂm byÂvaleÂho americkeÂho zpravodajce G. R. Rohrera v CÏeskoslovensku tak zuÊstaÂvalo prÏedaÂvaÂnõ informacõ o americke zpravodajske sluzÏbeÏ, pouzÏõÂvaÂnõ polygrafu a postupneÏ i pomoc prÏi prÏõÂpraveÏ ¹aktivnõÂch opatrÏenõª 8. odboru I. spraÂvy MV tvorÏenyÂch falzy uÂdajneÏ americke provenience (zde se uplatnil prÏedevsÏõÂm jako prÏekladatel). PrÏes opakovaneÏ nesouhlasny postoj ministra vnitra Josefa Kudrny pokracÏoval 8. odbor v prÏõÂpraveÏ propagandistickeÂho vyuzÏitõ jeho prÏõÂpadu. V pruÊbeÏhu roku 1967 Rohrer ve spolupraÂci s pracovnõÂky 6. a 8. odboru I. spraÂvy sepisoval sve vzpomõÂnky na puÊsobenõ v americke zpravodajske sluzÏbeÏ a sve poznatky o jejõÂm ¹nekaleÂmª puÊsobenõÂ. Anglicky psane originaÂly byly prÏeklaÂdaÂny do cÏesÏtiny a v budoucnu se meÏly staÂt podkladem pro literaÂrnõ zpraco-

) Jeho znalost cÏesÏtiny se ani po neÏkolikaleteÂm pobytu v CÏeskoslovensku prÏõÂlisÏ nezlepsÏila a nedovolila mu vystupovat pod identitou rodileÂho mluvcÏõÂho. 48 ) NeÏkdejsÏõ prÏõÂslusÏnõÂk cÏs. rozveÏdky Josef FrolõÂk-FLORIAN (emigroval v roce 1969) ve svyÂch pameÏtech uvaÂdõÂ, zÏe ¹Bell dostal na cÏeskoslovenske pomeÏry zajisÏteÏnõÂ, ktere mu mnohy vysoky duÊstojnõÂk rozveÏdky zaÂvideÏlª. FrolõÂk, Josef: SÏpion vypovõÂdaÂ. Nakladatelstvõ agentury Orbis, Praha 1990, s. 262. 49 ) OpakovaneÏ si steÏzÏoval naprÏõÂklad na fakt, zÏe doklady ke spolecÏneÏ obyÂvaneÂmu bytu byly psaÂny na Petrovo krycõ jmeÂno Karel NEÏMEC a on saÂm nedisponoval k tomuto bytu zÏaÂdnyÂm vlastnickyÂm ani uzÏõÂvacõÂm praÂvem. 50 ) Karel Petr v pozdeÏjsÏõÂch letech uvaÂdeÏl, zÏe v zaÂjmu zklidneÏnõ musel neÏkolikraÂt ¹tomu americkeÂmu chlapci daÂt paÂr facekª. 51 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 62. ZaÂznam, 11. 3. 1968, podepsaÂn NEDOMA. 47

Studie vaÂnõ jeho ¹pameÏtõª.52) SoucÏaÂstõ prÏipravovanyÂch podkladuÊ byly i smysÏlene pasaÂzÏe o RohreroveÏ dlouholete spolupraÂci s cÏeskoslovenskou zpravodajskou sluzÏbou, vcÏetneÏ beletristicky zpracovanyÂch statõÂ, ktere popisujõ jeho schuÊzky s cÏs. rozveÏdcÏõÂky v zahranicÏõÂ.53) V lednu 1968 prÏedlozÏilo vedenõ I. spraÂvy MV ministru Kudrnovi opeÏt naÂvrh na prÏõÂpravu verÏejneÂho vystoupenõ G. R. Rohrera s cõÂlem kompromitace americke sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby. O plaÂnovaneÂm zverÏejneÏnõ tohoto prÏõÂpadu informoval naÂcÏelnõÂk I. spraÂvy MV plk. Josef Houska i naÂcÏelnõÂka soveÏtske rozveÏdky (I. hlavnõ spraÂvy KGB) genpor. Alexandra MichajlovicÏe SacharovskeÂho.54) NejvysÏsÏõ prÏedstavitel partnerske (fakticky nadrÏõÂzeneÂ) rozveÏdky byl zaÂrovenÏ informovaÂn o vyÂznamu, ktery propagandistickeÂmu vyuzÏitõ prÏõÂpadu BELL I. spraÂva prÏiklaÂdala. Z ¹aktivnõÂch opatrÏenõª prÏipravovanyÂch na rok 1968 bylo vyzdvizÏeno jako nejvyÂznamneÏjsÏõÂ.55) PocÏaÂtkem uÂnora 1968 byl se schvaÂlenõÂm realizace seÂrie ¹aktivnõÂch opatrÏenõª BELL seznaÂmen i jejich hlavnõ akteÂr ± G. R. Rohrer. Se zverÏejneÏnõÂm sveÂho prÏõÂpadu sice souhlasil, ale dle sveÏdectvõ Karla Petra na tyto zpraÂvy reagoval zvyÂsÏenou nervozitou a vzneÏtlivostõÂ.56) PrÏõÂpravu seÂrie ¹aktivnõÂch opatrÏenõª, ktere meÏly znamenat zverÏejneÏnõ jeho prÏõÂpadu, võÂta jako vytrzÏenõ z necÏinnosti, je si vsÏak veÏdom z toho vyplyÂvajõÂcõÂch komplikacõ a rizik. PrÏõÂme verÏejne vystoupenõ znamenalo jasnou dekonspiraci prÏed okruhem lidõÂ, kterÏõ jej znali pod novou identitou, cozÏ bylo rÏesÏeno prÏõÂpravou nove krycõ totozÏnosti. Jako hrozõÂcõ nebezpecÏõ chaÂpal i politicky vyÂvoj jara 1968. CÏaÂstecÏneÏ se liberalizujõÂcõ rezÏim v CÏeskoslovensku znamenal mimo jineÂ

52

i oslabenõ pozic jeho ochraÂnce ± StaÂtnõ bezpecÏnosti. Hrozil se mozÏneÂho dalsÏõÂho vyÂvoje, prÏedevsÏõÂm perspektiv oslabenõ napeÏtõ mezi americkou a cÏeskoslovenskou zpravodajskou sluzÏbou. Po takrÏka trÏech letech sveÂho pobytu v komunistickeÂm CÏeskoslovensku si byl veÏdom, zÏe jeho, do znacÏne mõÂry privilegovaneÂ, postavenõ vyplyÂva z pozice informaÂtora o situaci neprÏaÂtelske strany. V roce 1968 se obaÂval mozÏneÂho vydaÂnõ do rukou sveÂho neÏkdejsÏõÂho zameÏstnavatele ± americke zpravodajske sluzÏby, a tõÂm paÂdem hrozõÂcõÂho trestu za zradu. ZajõÂmal se o osud genmjr. Jana SÏejny, ktery koncem uÂnora 1968 emigroval prÏed hrozõÂcõÂm trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm za hospodaÂrÏske trestne cÏiny a dal se k dispozici americkyÂm orgaÂnuÊm. CÏeskoslovensko oficiaÂlneÏ pozÏaÂdalo o jeho vydaÂnõÂ, z cÏehozÏ si G. R. Rohrer vyvodil zaÂveÏry o jeho mozÏne vyÂmeÏneÏ za svoji osobu.57) Rok 1968 meÏl znamenat prÏelom v situaci neÏkdejsÏõÂho americkeÂho rozveÏdcÏõÂka. VeÏtsÏina cÏs. zpravodajcuÊ seznaÂmenyÂch s jeho prÏõÂpadem nesdõÂlela Rohrerovy obavy z vyÂvoje politicke situace v CÏeskoslovensku.58) PrÏõÂpravu propagandistickeÂho vyuzÏitõ sveÂho agenta BELLA naopak posunula do roviny prÏipravovane mediaÂlnõ prezentace cÏinnosti cÏs. zpravodajskyÂch sluzÏeb a verÏejne obhajoby jejich duÊlezÏitosti v ocÏõÂch domaÂcõ verÏejnosti.59) Rohrerovo vystoupenõ se meÏlo staÂt soucÏaÂstõ prÏipravovane seÂrie propagandisticky zpracovanyÂch uÂspeÏchuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti, do nõÂzÏ meÏla vyÂznamnou meÏrou prÏispeÏt i jejõ rozveÏdna cÏaÂst ± I. spraÂva ministerstva vnitra. PraÂveÏ ¹aktivnõ opatrÏenõª BELL meÏlo byÂt nejvyÂznamneÏjsÏõÂm prÏõÂpeÏvkem cÏs. rozveÏdky do teÂto kampaneÏ. SoubeÏzÏneÏ byla prÏipravovaÂna

) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/106, 107, 110. ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/106, cÏ. l. 285±287. 54 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/025, cÏ. l. 285±288. I. spraÂva MV, 30. 1. 1968, koncept dopisu pro naÂcÏ. rozveÏdky SSSR genpor. ZacharovskeÂho [SpraÂvneÏ SacharovskeÂho ± pozn. aut.], Moskva. Samotny dopis schvaÂleny ministrem vnitra nenõ ve svazku zalozÏen, ale je citovaÂn v dalsÏõÂch dokumentech pochaÂzejõÂcõÂch z roku 1968. 55 ) TamteÂzÏ. 56 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 62. ZaÂznam, 11. 3. 1968, podepsaÂn NEDOMA. 57 ) TamteÂzÏ. Z dostupnyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ nenõ jasneÂ, zda se spekulace o vyÂmeÏneÏ obou uprchlõÂkuÊ zrodila v hlaveÏ G. R. Rohrera, cÏi zda o nõ cÏeskoslovenske uÂrÏady v prve polovineÏ roku 1968 opravdu uvazÏovaly. HodnotõÂcõ zpraÂvy z pocÏaÂtku 70. let vsÏak naznacÏujõÂ, zÏe neÏktere Rohrerovy obavy mohly byÂt opraÂvneÏneÂ. 58 ) V materiaÂlech z prve poloviny 70. let jsou Rohrerovy politicke naÂzory ocenÏovaÂny s tõÂm, zÏe pochopil ¹nebezpecÏõ krizoveÂho vyÂvojeª daleko drÏõÂve nezÏ cela rÏada kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ rozveÏdky. NaprÏ.: A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 1, cÏ. l. 30±35. I. spraÂva FMV, odbor 36, 15. 5. 1973. Hodnocenõ spolupracovnõÂka BELLA ke dni 15. 5. 1973. 59 ) NaprÏ. AMV, f. SekretariaÂt naÂmeÏstka ministra vnitra JindrÏicha KotaÂla (daÂle jen f. A 5), inv. j. 998, Hlavnõ obsahove zameÏrÏenõ propagandy v roce 1968±1969. 53

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce

StaÂtnõ bezpecÏnost disponovala fotografiemi budov americke zpravodajske sluzÏby v SRN.

i aktivnõ opatrÏenõ FRENZEL,60) GAMA61) a MIKO.62) DuÊvodem souhlasu vedenõ ministerstva vnitra se zverÏejneÏnõÂm prÏõÂpadu BELL bylo i fakticke ukoncÏenõ vyteÏzÏovaÂnõ k problematice americke zpravodajske sluzÏby (jistou vyÂjimku tvorÏilo pokracÏujõÂcõ prÏedaÂvaÂnõ informacõ o problematice detektoru lzÏi), a tudõÂzÏ i ztraÂta hodnoty 60

pro dalsÏõ operativnõ vyuzÏitõÂ. Od ledna 1968, kdy byl ministrem vnitra Kudrnou schvaÂlen naÂvrh na aktivnõ vyuzÏitõ prÏõÂpadu BELL, se naplno rozbõÂha prÏõÂprava propagandistickeÂho vystoupenõ G. R. Rohrera. Vlastnõ prÏõÂpravy se ujõÂmajõ pracovnõÂci odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏs. rozveÏdky (kterÏõ se jizÏ drÏõÂve podõÂleli na prÏõÂpraveÏ naÂvrhuÊ na ¹aktivnõ opatrÏenõª v prÏõÂpadu BELL), starsÏõ referent tohoto odboru Jarmil

) RozveÏdka plaÂnovala zverÏejnit zÏivotnõ prÏõÂbeÏh sveÂho agenta ANNY-Alfreda Frenzela, byÂvaleÂho sociaÂlneÏ demokratickeÂho poslance zaÂpadoneÏmeckeÂho SpolkoveÂho sneÏmu, ktery byl v roce 1961 odsouzen neÏmeckyÂm soudem k 15 letuÊm veÏzenõ za prokaÂzanou sÏpionaÂzÏ ve prospeÏch CÏSSR. V roce 1966 byl vymeÏneÏn do CÏeskoslovenska. SeÂrie ¹aktivnõÂch opatrÏenõª meÏla odstartovat v zaÂrÏõ 1968 tiskovou konferencõ v souvislosti s trÏicaÂtyÂm vyÂrocÏõÂm Mnichova a vyvrcholit natocÏenõÂm celovecÏernõÂho filmu. Akce nebyla realizovaÂna vzhledem k Frenzelovu uÂmrtõ v cÏervnu 1968. 61 ) Viz vyÂsÏe zmõÂneÏny prÏõÂpad Marie BeranoveÂ. 62 ) Jednalo se o prÏõÂpad stazÏeneÂho agenta cÏs. rozveÏdky MikulaÂsÏe PaÂtka (krycõÂmi jmeÂny OROVCÏAN a MIKO). MikulaÂsÏ PaÂtek prÏed rokem 1948 puÊsobil jako cÏeskoslovensky diplomat, na prÏelomu 40. a 50. let byl prÏõÂslusÏnõÂkem cÏeskoslovenske exilove zpravodajske skupiny vedene Jaroslavem KasÏparem. V roce 1957 byl zõÂskaÂn ke spolupraÂci s cÏs. rozveÏdkou (zajisÏt'oval informace prÏedevsÏõÂm z prostrÏedõ slovenskeÂho exilu) a v roce 1965 se vraÂtil do CÏeskoslovenska. Jako jediny z navrhovanyÂch aktivnõÂch opatrÏenõ byl tento prÏõÂpad realizovaÂn, byt' s neÏkolikaletyÂm zpozÏdeÏnõÂm. V roce 1970 vydalo nakladatelstvõ NasÏe vojsko knihu Eduarda PaÂry a Lud'ka NaÂpravy SedmnaÂct let cÏeskoslovenskyÂm agentem na ZaÂpadeÏ. Kniha obsahuje dezinformace tvrdõÂcõÂ, zÏe PaÂtek pracoval pro cÏs. rozveÏdku jizÏ od roku 1949, kdy meÏl prÏõÂstup ke zpravodajskyÂm informacõÂm. Pacner, Karel: c. d.: s. 460±462.

Studie Smetana-SÏUSTR63) z veÏtsÏõ cÏaÂsti prÏejõÂma roli BELLOVA ¹rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnuª.64) V leÂteÏ roku 1968 jsou prÏõÂpravy ke startu propagandisticke kampaneÏ v raÂmci I. spraÂvy MV dokoncÏeny a zda se, zÏe jõ jizÏ nic nestojõ v cesteÏ. V polovineÏ cÏervence roku 1968 prÏedklaÂda vedenõ cÏs. rozveÏdky vedenõ ministerstva vnitra propracovany plaÂn propagandisticke akce65) vyuzÏõÂvajõÂcõ agenta BELLA. Prvou etapou kampaneÏ meÏlo byÂt televiznõ vystoupenõÂ, ktere by prÏedstavilo G. R. Rohrera a zverÏejnilo jeho prÏõÂtomnost v CÏeskoslovensku. NaÂsledovat meÏl osmidõÂlny seriaÂl televiznõÂch porÏaduÊ, v neÏmzÏ by byly vyuzÏity poznatky zõÂskane RohrerovyÂm¹vyteÏzÏenõÂmª. TrÏetõ faÂzõ seÂrie ¹aktivnõÂch opatrÏenõª meÏlo byÂt vydaÂnõ knihy RohrerovyÂch¹pameÏtõª, ktere meÏlo byÂt uvedeno tiskovou konferencõÂ.66) KonkreÂtnõ stadium rozpracovaÂnõ a prÏipravenost k realizaci vsÏak nejsou z dostupne dokumentace zcela jasneÂ. PrÏõÂpravy patrneÏ neprÏekrocÏily faÂzi soustrÏed'ovaÂnõ dokumentuÊ pro profesionaÂlnõ zÏurnalisticke zpracovaÂnõÂ. Utajenost pobytu Rohrera na uÂzemõ CÏeskoslovenska a snaha o vyuzÏitõ momentu prÏekvapenõ vedly ke snaze co nejdeÂle nezapojovat do akce osoby mimo resort ministerstva vnitra. Tomu odpovõÂdala i rozpracovanost jednotlivyÂch krokuÊ kampaneÏ. V podstateÏ dokoncÏeny byly koncepty jednotlivyÂch kapitol prÏipravovane knihy ¹pameÏtõª G. R. Rohrera,67) ktere meÏl do finaÂlnõ podoby zpracovat profesionaÂlnõ publicista. DokoncÏena byla take prÏõÂprava obsahove straÂnky

plaÂnovane tiskove konference, vcÏetneÏ otaÂzek a odpoveÏdõÂ, ktere meÏli novinaÂrÏi byÂvaleÂmu americkeÂmu zpravodajci v cÏeskoslovenskyÂch sluzÏbaÂch poklaÂdat.68) V raneÂm stadiu prÏõÂpravy se nachaÂzelo plaÂnovane mediaÂlnõ vyvrcholenõ propagandisticke kampaneÏ ± televiznõ dokument o zÏivoteÏ G. R. Rohrera a seÂrie jeho televiznõÂch vystoupenõÂ, ve kteryÂch meÏl prÏiblõÂzÏit jednotlive aspekty cÏinnosti americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. V archivu cÏs. rozveÏdky se zachovaly obsaÂhle naÂvrhy obsahovyÂch tezõ RohrerovyÂch televiznõÂch vystoupenõÂ,69) ktere vsÏak nedospeÏly do stadia prÏõÂpravy samotne realizace. PrÏesto je vsÏak mozÏneÂ, zÏe podoba plaÂnovanyÂch porÏaduÊ byla konzultovaÂna s neÏkteryÂmi pracovnõÂky CÏs. televize.70) HlavnõÂm deklarovanyÂm cõÂlem Rohrerova vystoupenõ meÏl byÂt jednak obecny popis cÏinnosti americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb (¹ukaÂzat organizaci, sõÂlu, uÂkoly, naÂklady a zameÏrÏenõ US rozveÏdnyÂch sluzÏeb; zvlaÂsÏteÏ ukaÂzat cÏinnost US ÏspionaÂzÏnõÂch sluzÏeb proti ZST, proti pokrokoveÂmu hnutõÂ, zejmeÂna komunistickyÂm stranaÂm na celeÂm sveÏteÏ, ale i proti vlastnõÂm US spojencuÊm na jejich uÂzemõÂ; ukaÂzat nebezpecÏnost a metody praÂce v souvislosti s nejmoderneÏjsÏõÂmi tech. prostrÏedky US rozveÏdkyª).71) Dnes spõÂsÏe uÂsmeÏvneÏ puÊsobõ nastõÂneÏna snaha laÂkat americke zpravodajce k dezerci do zemõ vyÂchodnõÂho bloku: ¹UkaÂzat, zÏe US ÏspionaÂzÏnõ sluzÏba nenõ usÏetrÏena vlastnõÂch

) Jarmil Smetana (puÊvodnõÂm jmeÂnem SÏindelaÂrÏ, jmeÂno zmeÏneÏno ze sluzÏebnõÂch duÊvoduÊ) byl prÏõÂslusÏnõÂkem MV v letech 1949±1981, v letech 1949±1953 byl zarÏazen na Krajske spraÂveÏ MV v Praze. V letech 1953±1954 byl zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka IV. spraÂvy MV (ekonomicke kontrarozveÏdky). V roce 1954 byl prÏerÏazen na rozveÏdku (I. spraÂvu MV), v letech 1954± 1955 a 1961±1962 puÊsobil jako zaÂstupce naÂcÏelnõÂka spraÂvy, pracoval prÏedevsÏõÂm na uÂseku politicke rozveÏdky a zahranicÏnõ kontrarozveÏdky. Od roku 1966 byl zarÏazen jako starsÏõ referent odboru aktivnõÂch opatrÏenõÂ, kde pracoval azÏ do odchodu do duÊchodu v roce 1981. PuÊsobil na rezidenturaÂch cÏs. rozveÏdky ve VõÂdni, KaÂhirÏe, Bruselu a ParÏõÂzÏi. AMV, personaÂlnõ spis Jarmila Smetany. 64 ) 8. odbor I. spraÂvy MV v roce 1968±1969 opakovaneÏ navrhoval odstranit dvoukolejnost v rÏõÂzenõ agenta BELLA a prÏeveÂst jej do prÏõÂmeÂho rÏõÂzenõ odboru aktivnõÂch opatrÏenõÂ. FormaÂlneÏ byla akce BELL prÏedaÂna odboru aktivnõÂch opatrÏenõ azÏ v cÏervenci 1970. A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst. sv. cÏ. 1, cÏ. l. 29, I. spraÂva FSZS, spraÂva B, odbor 2, oddeÏlenõ 21, 13. 7. 1970, Akce BELL ± prÏedaÂnõ svazkuÊ. 65 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/026, cÏ. l. 88±104, I. spraÂva MV, 19. cÏervence 1968, NaÂvrh na kompromitaci US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby. Viz dokument cÏ. 7. 66 ) TamteÂzÏ. 67 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/107, 110, 111 (svazky textuÊ k prÏipravovanyÂm aktivnõÂm opatrÏenõÂm). RozsaÂhle pasaÂzÏe z teÏchto konceptuÊ v roce 1976 pouzÏil Rudolf Franz ve sve knize Naha sfinga. 68 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/111. 69 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/111-I, 112, I. spraÂva MV, 8. odbor, 1. 7. 1968 NaÂvrhy televiznõÂch vystoupenõ G. R. Rohrera. 70 ) V letech 1969±1970 cÏs. rozveÏdka prosÏetrÏovala signaÂly o dekonspiraci pobytu G. R. Rohrera v CÏeskoslovensku. JednõÂm z mozÏnyÂch uÂnikuÊ meÏl byÂt rozhovor, ktery se odehraÂl v cÏervnu 1968 mezi pracovnõÂkem CÏs. televize Kamilem Winterem a naÂcÏelnõÂkem odboru aktivnõÂch opatrÏenõ I. spraÂvy MV mjr. JirÏõÂm Stejskalem-BORECKYÂM v krematoriu v PrazeStrasÏnicõÂch prÏi pohrÏbu vyÂsÏe zminÏovaneÂho spolupracovnõÂka cÏs. rozveÏdky Alfreda Frenzela -ANNY. Stejskal se meÏl beÏhem rozhovoru zmõÂnit o prÏipravovaneÂm vyuzÏitõ byÂvaleÂho americkeÂho rozveÏdcÏõÂka s tõÂm, zÏe by se meÏl Winter podõÂlet na realizaci plaÂnovanyÂch televiznõÂch porÏaduÊ (Winter jizÏ drÏõÂve novinaÂrÏsky zpracovaÂval neÏktere podklady dodane StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ). Po srpnu 1968 Kamil Winter emigroval a stal se hlasatelem cÏeskeÂho vysõÂlaÂnõ BBC. JirÏõ Stejskal byl jako politicky nespolehlivy v roce 1970 z cÏs. rozveÏdky propusÏteÏn. A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 110±120. 71 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/026, cÏ. l. 88±104, I. spraÂva MV, 19. 7. 1968, NaÂvrh na kompromitaci US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby. 63

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce provaluÊ a zÏe socialisticky taÂbor je prÏitazÏlivy i pro lidi teÂto profese.ª72) ReaÂlneÏji splnitelne a nebezpecÏneÏjsÏõ byly snahy posÏkodit americke zaÂjmy v zemõÂch zaÂpadnõ Evropy (¹prohloubenõ protiamerickyÂch naÂlad a rozporuÊ v NSR, Rakousku, Francii a v dalsÏõÂch zemõÂch a tõÂm [a to], abychom donutili AmericÏany rÏadu veÏcõ vysveÏtlovat a zduÊvodnÏovatª73)). PrÏi formulaci cõÂluÊ a postupuÊ prÏi prÏõÂpraveÏ seÂrie ¹aktivnõÂch opatrÏenõª v akci BELL prÏedpoklaÂdali pracovnõÂci cÏs. rozveÏdky nejen uÂcÏelove vyuzÏitõ uÂdajuÊ o RohreroveÏ prÏõÂpadu, ale prÏedevsÏõÂm jejich zaÂmeÏrne zkreslenõÂ. FabulovaÂna meÏla byÂt i legenda jeho prÏõÂchodu do CÏeskoslovenska. S ohledem na oficiaÂlnõ negativnõ odpoveÏd' na dotaz americkeÂho velvyslanectvõ ohledneÏ pobytu G. R. Rohrera v CÏSSR v srpnu 1965 byl prÏipraven naÂvrh dezinformace o RohreroveÏ neÏkolikameÏsõÂcÏnõÂm pobytu na utajeneÂm mõÂsteÏ v zahranicÏõ (v druhe polovineÏ roku 1965) a naÂsledneÂm prÏevezenõ do Prahy zorganizovaneÂm cÏs. rozveÏdkou.74) NejveÏtsÏõÂm obohacenõÂm informacõ G. R. Rohrera vsÏak bylo prÏidaÂnõ informacõ o RohreroveÏ dlouhodobe spolupraÂci s cÏs. rozveÏdkou: ¹Ke spolupraÂci s naÂmi byl zõÂskaÂn v Rakousku.75) PozdeÏji byl naÂmi poslaÂn do jazykove Ïskoly k vyÂuce cÏesÏtiny. To proto, aby byl po absolvovaÂnõ Ïskoly zarÏazen na uÂsek, o neÏjzÏ jsme meÏli nejveÏtsÏõ interes. Ve sve ÏspionaÂzÏnõ praÂci proti CÏSSR nemeÏl velke uÂspeÏchy. Nebyla to jeho neschopnost, ale byl uÂkolovaÂn, aby deÏlal jen to, co bylo bezprostrÏedneÏ nutneÂ. Jeho hlavnõÂm uÂkolem bylo odhalovat osoby, ktere pracovaly proti CÏSSR, a paralyzovat vliv US rozveÏdky jizÏ v zahranicÏõÂ. Ve snaze zjisÏt'ovat v zahranicÏõ osoby, ktere pracujõ nejen proti CÏSSR, ale i proti zemõÂm socialistickeÂho taÂbora, byl uÂkolovaÂn, aby se zajõÂmal o profesi vysÏetrÏovatele na lzÏidetektoru.ª76) Zvolena verze meÏla take pomoci vysveÏtlit trÏõÂlety odstup od Rohrerovy emigrace do okamzÏiku jeho verÏejneÂho vystoupenõÂ: ¹V prÏõÂpadeÏ prÏijetõ varianty, zÏe byl naÏsÂõm dlouhodobyÂm agentem, je logickeÂ, zÏe tuto dobu veÏnoval operativnõ praÂci, nebude-li vsÏak tato varianta prÏijata, je zde nebezpecÏõÂ, zÏe jeho odmlcÏenõ bude vysveÏtlovaÂno tõÂm, zÏe jsme jej celou dobu k tomuto vystoupenõ prÏipravovali a nutili k vyÂpoveÏdõÂm.ª77) ZaÂmeÏry cele akce ve72

denõ cÏs. rozveÏdky konzultovalo se ¹svyÂmi prÏaÂteliª (KGB), kterÏõ projevili zaÂjem RohrerovyÂm prostrÏednictvõÂm zverÏejnit neÏktere vlastnõ (blõÂzÏe nespecifikovaneÂ) materiaÂly. NaÂvrh prÏipomõÂnal i nutnost dorÏesÏit neÏktere otaÂzky spojene s RohrerovyÂm pobytem v CÏeskoslovensku, v prve rÏadeÏ nutnost oficiaÂlnõÂho udeÏlenõ azylu. Ten mu nebyl (i kdyzÏ zÏaÂdal o jeho poskytnutõ ihned po prÏekrocÏenõ cÏs. staÂtnõÂch hranic) dosud udeÏlen, nebot' jeho pobyt byl utajen i prÏed vlastnõÂmi cÏs. uÂrÏady. NaÂcÏelnõÂk cÏs. rozveÏdky plk. Josef Houska navrhl jednaÂnõ s ministrem zahranicÏnõÂch veÏcõ JirÏõÂm HaÂjkem s cõÂlem udeÏlenõ antidatovaneÂho praÂva azylu k roku 1966.78) Po letech prÏõÂprav dospeÏlo plaÂnovane aktivnõ opatrÏenõ BELL do stadia blõÂzkeÂho realizaci. PlaÂny sÏeÂfuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti vsÏak prÏekazily udaÂlosti 21. srpna 1968. Okupace CÏeskoslovenska vojsky SoveÏtskeÂho svazu a dalsÏõÂch ¹spojencuʪ na neÏkolik tyÂdnuÊ omezila cÏinnost cÏeskoslovenske rozveÏdky. Po cÏaÂstecÏne stabilizaci na podzim roku 1968 se jizÏ vedenõ I. spraÂvy MV neodvazÏovalo zauÂtocÏit na americkou zpravodajskou sluzÏbu triumfem zbeÏhleÂho zpravodajce. Sama cÏeskoslovenska rozveÏdka se totizÏ po srpnu 1968 otrÏaÂsala ¹defekcemiª (uÂteÏky) svyÂch kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a nechteÏla zaÂpadnõÂm zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm daÂvat zaÂminku k propagandistickeÂmu vyuzÏitõ svyÂch zbeÏhuÊ. PrÏõÂpad BELL tak byl odlozÏen na neurcÏito jako zaÂloha pro mozÏnou protiakci v prÏõÂpadeÏ verÏejneÂho vystoupenõ byÂvalyÂch cÏs. rozveÏdcÏõÂkuÊ na ZaÂpadeÏ. K jejõÂm nejvõÂce ochromenyÂm slozÏkaÂm patrÏil i odbor aktivnõÂch opatrÏenõÂ, ktery prÏipravoval propagandisticke vyuzÏitõ prÏõÂpadu BELL. NaÂcÏelnõÂk tohoto odboru JirÏõ Stejskal-BORECKY patrÏil k teÏm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm I. spraÂvy MV, kterÏõ nesouhlasili s okupacõ CÏeskoslovenska a dokonce proti nõ v srpnu 1968 verÏejneÏ protestoval a identifikoval neÏktere ¹duÊkazy o kontrarevoluciª v CÏeskoslovensku jako ¹aktivnõ opatrÏenõª soveÏtske rozveÏdky. Podle pozdeÏjsÏõÂch uÂdajuÊ zastaÂvalo reformnõ (dle jazyka normalizaÂtoruÊ pravicoveÂ) naÂzory azÏ 60 % prÏõÂslusÏnõÂkuÊ tohoto odboru a jeho cÏinnost byla v prvyÂch meÏsõÂcõÂch

) TamteÂzÏ. ) TamteÂzÏ. 74 ) TamteÂzÏ. Rudolf Franz ve sve knize tuto verzi rozvaÂdõ ve statõÂch o spolecÏneÂm pobytu G. R. Rohrera s neznaÂmyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem cÏs. rozveÏdky v severnõ Francii. Franz, R.: c. d., s. 123±125. 75 ) MõÂneÏno beÏhem jeho zarÏazenõ u 430. skupiny CIC v Salzburgu v letech 1949±1953. 76 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/026, cÏ. l. 88±104, I. spraÂvy MV, 19. 7. 1968, NaÂvrh na kompromitaci US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby. 77 ) TamteÂzÏ. 78 ) TamteÂzÏ. 73

Studie po srpnove okupaci fakticky zastavena.79) O nelichotiveÂm stavu tohoto odboru sveÏdcÏõ i fakt, zÏe v uÂnoru 1969 byl odbor aktivnõÂch opatrÏenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky zrusÏen a sloucÏen s dosavadnõÂm 7. odborem I. spraÂvy MV.80) Situace samotneÂho BELLA se krizõ cÏs. rozveÏdky komplikovala. NadaÂle zuÊstaÂval jako ¹zaÂlohaª pro protiakci pro prÏõÂpadne vystoupenõ ¹defektoruʪ na ZaÂpadeÏ. Jeho osobnõ situace se zproblematizovala, o jeho pobytu v CÏeskoslovensku veÏdeÏli prÏõÂslusÏnõÂci rozveÏdky, kterÏõ ¹defektovaliª,81) k emigraci se rozhodli i dveÏ Rohrerovy prÏõÂtelkyneÏ, ktere znaly jeho novou totozÏnost. Podle neÏkteryÂch signaÂluÊ se pokousÏely proveÏrÏit jeho legendu ze zahranicÏõÂ. Z teÏchto informacõ vedenõ cÏs. rozveÏdky vyvodilo zaÂveÏry o znalosti zaÂpadnõÂch rozveÏdek ohledneÏ Rohrerova pobytu v CÏeskoslovensku a hrozõÂcõÂm riziku. Na konci rÏõÂjna 1968 se proto vedenõ 6. a 8. odboru I. spraÂvy MV dohodlo s vedenõÂm vyÂchodoneÏmecke rozveÏdky na tom, zÏe agent BELL bude na dobu neÏkolika meÏsõÂcuÊ ¹zapuÊjcÏen k vyteÏzÏenõ a doplneÏnõ poznatkuʪ.82) V NDR pobyÂval azÏ do konce brÏezna 1969. HlavnõÂm duÊvodem jeho pobytu v NDR meÏla byÂt pomoc prÏi zasÏkolovaÂnõ pracovnõÂkuÊ vyÂchodoneÏmecke StaÂtnõ bezpecÏnosti v praÂci na detektoru lzÏi. BerlõÂnsÏtõ zpravodajci se take dozveÏdeÏli od svyÂch cÏeskoslovenskyÂch partneruÊ (a patrneÏ i od Rohrera samotneÂho) o prÏõÂpraveÏ propagandisticke kampaneÏ a projevili zaÂjem tyto akce realizovat na sveÂm uÂzemõÂ. V listopadu 1968 byla cÏaÂst prÏipravenyÂch podkladuÊ pro propagacÏnõ vyuzÏitõ prÏedaÂna do NDR, kde jizÏ byli vybraÂni ke konecÏneÂmu zpracovaÂnõ zkusÏenõ propagandisteÂ: filmarÏska dvojice Walter Heynowski a Gerhard Scheumann a spisovatel Julius Mader. Jak se zdaÂ, iniciativa v tomto prÏõÂpadeÏ nepochaÂzela z cÏeskoslovenske strany, vedenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky se omezilo na praÂvo veta prÏi konecÏneÂm rozhodnutõ o zverÏejneÏnõ akce BELL.83) Dle dostupnyÂch materiaÂluÊ nakonec cÏs. rozveÏdka souhlas ke zverÏejneÏnõ 79

Rohrerova prÏõÂpadu v NDR nedala a ani jine dostupne prameny nenaznacÏujõÂ, zÏe by plaÂnovana akce vyÂchodoneÏmeckyÂch propagandistuÊ byla realizovaÂna. Informace cÏs. rozveÏdky o pobytu agenta BELLA u ¹vyÂchodoneÏmeckyÂch prÏaÂtelª byly võÂce nezÏ kuseÂ. Vedenõ vyÂchodoneÏmecke sluzÏby nepovazÏovalo sve cÏeskoslovenske partnery za dostatecÏneÏ spolehliveÂ, a tak prÏed nimi neÏktere podrobnosti jeho pobytu zamlcÏeli. PodplukovnõÂk Smetana-SÏUSTR, ktery za cÏs. stranu jeho pobyt v NDR zajisÏt'oval, ve svyÂch zpraÂvaÂch uvaÂdõ informace o pravdeÏpodobneÂm operativnõÂm vyuzÏõÂvaÂnõ G. R. Rohrera vyÂchodoneÏmeckou Stasi a o neochoteÏ vyÂchodoneÏmeckyÂch soudruhuÊ informovat o tom sve cÏeskoslovenske prÏaÂtele.84) KraÂtce po naÂvratu z NDR dochaÂzõ ke zmeÏneÏ Rohrerovy krycõ identity, vzhledem k pravdeÏpodobne ¹provalenostiª jeho pobytu pod jmeÂnem Jan Vesely a mozÏne dekonspiraci jeho bytu v prazÏskeÂm ZahradnõÂm MeÏsteÏ vytvaÂrÏejõ odbornõÂci StaÂtnõ bezpecÏnosti nove doklady na jmeÂno Jan Vedra a nachaÂzejõ pro neÏj novy byt na ZÏizÏkoveÏ. Z dostupne dokumentace nenõ zrÏejmeÂ, zda byla vypracovaÂna i nova podrobna legenda ± krycõ zÏivotopis. Jan Vedra o sobeÏ nicmeÂneÏ uvaÂdeÏl, zÏe se narodil (stejneÏ jako G. R. Rohrer) 8. prosince 1920 ve meÏsteÏ Springfieldu v americkeÂm staÂteÏ Illinois, z prÏedchozõ ¹existenceª prÏejõÂma krycõ zameÏstnaÂnõ ± praÂci prÏekladatele v podniku zahranicÏnõÂho obchodu Rapid. PrÏed nezasveÏcenyÂm okolõÂm vystupuje jako AmericÏan cÏeskeÂho puÊvodu, ktery se rozhodl zÏõÂt v Praze. Jeho plaÂnovane propagandisticke vyuzÏitõ je v plaÂnech cÏeskoslovenske rozveÏdky odsouvaÂno na neurcÏito. RozsaÂhle plaÂny I. spraÂvy MV s agentem BELLEM plaÂnovane na obdobõ let 1968± 1969 se nakonec neuskutecÏnily. BELL-Rohrer saÂm od teÏchto akcõ ocÏekaÂval prÏedevsÏõÂm jisty pokrok ve vyrÏesÏenõ sve neuspokojive osobnõ situace. Jako jedine byly realizovaÂny kroky

) AMV, personaÂlnõ spis Jana OndrovcÏaÂka. ) 7. odbor I. spraÂvy MV byl uÂtvarem tzv. SluzÏby zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõ ± slozÏky, ktera prÏipravovala diverznõ a teroristicke akce v zaÂjmovyÂch zemõÂch cÏs. rozveÏdky. 81 ) Za pravdeÏpodobnou cestu uÂniku informacõ o Rohrerovy byl povazÏovaÂn prÏedevsÏõÂm uÂteÏk tiskoveÂho tajemnõÂka cÏs. ambasaÂdy ve VõÂdni Ladislava Bittmana-BRYCHTY, jinak prÏõÂslusÏnõÂka tamnõ rezidentury cÏs. rozveÏdky. Bittman-BRYCHTA zastaÂval v letech 1964±1967 funkci zaÂstupce naÂcÏelnõÂka odboru aktivnõÂch opatrÏenõ I. spraÂvy MV a byl s prÏõÂpadem agenta BELLA obeznaÂmen. Rohrerovu prÏõÂtomnost v CÏeskoslovensku vsÏak nakonec zverÏejnil jiny uprchly cÏs. rozveÏdcÏõÂk Josef FrolõÂk-FLORIAN. FrolõÂk, Josef: c. d.: s. 262±263. 82 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 103±109, I. spraÂva MV, 24.3.1969, NaÂvrh na vyrÏesÏenõ osobnõ situace a dalsÏõ postup v akci BELL. 83 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/104, cÏ. l. 546. Hlavnõ spraÂva rozveÏdky, spraÂva B, 3. odbor, 1. 10. 1969. NaÂvrh na propagacÏnõ zpracovaÂnõ materiaÂluÊ z akce BELL, schvaÂlil federaÂlnõ ministr vnitra Jan PelnaÂrÏ, zpracovali KALMAT-KasÏtaÂnek a NEDOMA-Petr. 84 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/104, 026. 80

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce k legalizaci jeho pobytu na uÂzemõ CÏeskoslovenska. O jeho pobytu bylo informovaÂno ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ a byl mu udeÏlen politicky azyl a cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. KonkreÂtnõ uÂdaje o jeho pobytu vsÏak byly nadaÂle prÏõÂsnyÂm tajemstvõÂm, a tak zuÊstaÂval rukojmõÂm cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. Obdobõ let 1968±1969 vsÏak prÏesto bylo dobou relativnõ spokojenosti a psychicke stability v ¹cÏeskoslovenskeÂmª obdobõ Rohrerova zÏivota. PomeÏrneÏ dlouho prÏed nõÂm staÂla perspektiva radikaÂlnõ zmeÏny jeho dalsÏõÂch zÏivotnõÂch osuduÊ a lepsÏila se i jeho pozice ve vztahu ke ¹zpravodajskyÂm koleguÊmª z cÏeskoslovenske rozveÏdky. V pruÊbeÏhu roku 1968 koncÏõ problematicke souzÏitõ s Karlem Petrem-NEDOMOU, s nõÂmzÏ vsÏak prÏesto zuÊstaÂva ve styku. PoteÂ, co pominuly dennodennõ trÏenice, se vztah obou muzÏuÊ zlepsÏil a nabyl relativneÏ prÏaÂtelskeÂho charakteru. Karel Petr prÏestaÂva byÂt pro agenta BELLA anonymnõÂm zpravodajskyÂm duÊstojnõÂkem a nechaÂva se poznat i pod svojõ pravou identitou a prÏedstavuje jej i sve rodineÏ. ObdobneÏ prÏaÂtelske vztahy navazuje i se svyÂm rÏõÂdõÂcõÂm duÊstojnõÂkem z odboru aktivnõÂch opatrÏenõ ± pplk. Jarmilem Smetanou-SÏUSTREM. I Smetana jej prÏedstavuje sve rodineÏ, agenta a jeho rÏõÂdõÂcõÂho duÊstojnõÂka sblizÏuje i spolecÏny konõÂcÏek ± rybarÏenõÂ, opakovaneÏ traÂvõ spolecÏne võÂkendy na SmetanoveÏ chateÏ. Oba zpravodajci ± Petr i Smetana tak sice prÏispõÂvajõ k psychicke pohodeÏ rÏõÂzeneÂho agenta a tõÂm i k jeho lepsÏõ vyuzÏitelnosti, svyÂm jednaÂnõÂm vsÏak porusÏujõ zabeÏhnuta pravidla zpravodajske praÂce. Kontakt se spolupracovnõÂkem prÏekracÏuje psane i nepsane zaÂsady zpravodajske praxe: porusÏujõ konspiraci ve styku s agentem, daÂvajõ se mu poznat pod pravou identitou, prozrazujõ mu detaily ze sveÂho soukromõÂ. K RohreroveÏ spokojenosti s nõÂm alesponÏ cÏaÂstecÏneÏ jednajõ jako s kolegou ± zpravodajcem, a ne jako s ovlaÂdanyÂm agentem ± naÂstrojem zpravodajske praÂce. K zlepsÏenõ psychicke pohody prÏispõÂva i vysoka mõÂra vyuzÏitõ a zameÏstnanosti BELLA 85

v tomto obdobõÂ. V prve polovineÏ roku 1968 jde zejmeÂna o praÂci na prÏõÂpraveÏ propagandistickeÂho vystoupenõÂ, v zimeÏ roku 1968 a na jarÏe 1969 zasÏkolovaÂnõ vyÂchodoneÏmeckyÂch zpravodajcuÊ v praÂci s detektorem lzÏi. Pro BELLA samotneÂho ma vsÏak veÏtsÏõ vyÂznam zapojenõ do praÂce odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky. Jako prÏekladatel a konzultant se podõÂlõ na realizaci desõÂtek ¹aktivnõÂch opatrÏenõª cõÂlenyÂch na americke teritorium cÏi snazÏõÂcõÂch se vyvolat dojem dokumentuÊ americke provenience. Ê V rÏõÂdõÂcõ orgaÂn JarV uÂnoru 1969 byl BELLU Ï mil Smetana-SUSTR zarÏazen do tzv. I. legalizace, nastupuje krycõ zameÏstnaÂnõ v uÂrÏadu pro StaÂtnõ informacÏnõ systeÂm prÏi prÏedsednictvu vlaÂdy a od zaÂrÏõ 1969 je zarÏazen v tzv. II. legalizaci na rezidenturu I. spraÂvy FMV prÏi cÏs. velvyslanectvõ v Bruselu.85) SpolupracovnõÂka BELLA od neÏj prÏejõÂma mjr. Josef KasÏtaÂnekKALMAT,86) zpravodajsky duÊstojnõÂk 1. oddeÏlenõ 3. odboru spraÂvy B Hlavnõ spraÂvy rozveÏdky.87) Doba zmeÏny osoby ¹rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnaª se shodovala se zmeÏnou postoje cÏeskoslovenske rozveÏdky ke sveÂmu dlouholeteÂmu spolupracovnõÂkovi. Vztah mjr. KasÏtaÂnka-KALMATA k agentu BELLOVI neprÏekrocÏil raÂmec profesionaÂlnõ neosobnõ roviny zpravodajec ± agent, postupneÏ se take vytraÂcela ¹duÊveÏraª rozveÏdky ve sveÂho spolupracovnõÂka. JizÏ od prÏelomu cÏervence a srpna 1969 nebyl Rohrer poveÏrÏovaÂn dalsÏõÂmi uÂkoly prÏi prÏõÂpraveÏ ¹aktivnõÂch opatrÏenõª a v zaÂznamech o schuÊzkaÂch se objevujõ jeho stõÂzÏnosti na male pracovnõ vytõÂzÏenõ a nulovou zÏivotnõ perspektivu.88) Agent BELL byl v teÂto dobeÏ cÏeskoslovenskou rozveÏdkou v podstateÏ jizÏ vyteÏzÏen, vedenõ odboru aktivnõÂch opatrÏenõ jej nadaÂle nezasveÏcovalo do prÏõÂpravy svyÂch ¹aktivnõÂch opatrÏenõª a nenalezlo pro neÏj ani jine vyuzÏitõÂ. SpolupraÂce G. R. Rohrera s cÏs. rozveÏdkou se tak prÏesunuje do roviny tzv. udrzÏovacõÂho styku bez aktivnõÂho vyuzÏõÂvaÂnõÂ. ZmeÏneÏna situace se pochopitelneÏ odrazila na RohreroveÏ psychickeÂm stavu. PrÏerusÏenõÂm kontaktu s Jarmilem Smetanou a Karlem

) AMV, personaÂlnõ spis Jarmila Smetany. ) Josef KasÏtaÂnek (na I. spraÂveÏ MV pouzÏõÂval krycõ jmeÂno KALMAT) byl od roku 1951 vojaÂkem z povolaÂnõ cÏeskoslovenske armaÂdy, v roce 1952 jej, jako prÏõÂslusÏnõÂka vojenske kontrarozveÏdky, do svyÂch sluzÏeb prÏevzalo ministerstvo vnitra. V roce 1965 byl prÏerÏazen na I. spraÂvu MV a stal se prÏõÂslusÏnõÂkem jejõÂho 7. odboru tzv. SluzÏby zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõ (uÂtvaru, jehozÏ uÂkolem bylo prÏipravovat diverznõ a teroristicke akce), po sloucÏenõ 7. a 8. (aktivnõÂch opatrÏenõ a dezinformacõÂ) odboru byl zarÏazen na operativnõ uÂsek noveÏ vznikleÂho odboru. V letech 1972±1977 puÊsobil jako instruktor oddeÏlenõ staÂtnõ adminis V KSCÏ (prÏi zarÏazenõ ve zvlaÂsÏtnõ zaÂloze I. spraÂvy FMV). Svoji karieÂru u MV zakoncÏil v letech 1977±1978 jako trativy U naÂcÏelnõÂk Krajske spraÂvy SNB PlzenÏ. AMV, personaÂlnõ spis Josefa KasÏtaÂnka. 87 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 120, Hlavnõ spraÂva rozveÏdky, spraÂva B, 3. odbor, 25. 8. 1969, ZaÂznam o prÏevzetõ akce BELL. 88 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/104. 86

Studie Petrem ztraÂcõ jedine prÏaÂtelsky nakloneÏne osoby, s nimizÏ si mohl otevrÏeneÏ pohovorÏit, navõÂc ztraÂcõ i naÂznak zameÏstnaÂnõÂ, jakyÂm bylo prÏeklaÂdaÂnõ pro odbor aktivnõÂch opatrÏenõÂ. StaÂle cÏasteÏji propadal depresõÂm a postupneÏ rezignoval na perspektivu navaÂzaÂnõ pevneÂho partnerskeÂho vztahu a vytvorÏenõ nove rodiny. Jeho zÏivotnõ rezÏim se posunul do stadia prÏezÏõÂvaÂnõÂ, kdy sice nemeÏl prÏõÂme existencÏnõ starosti, ale take zÏaÂdne zÏivotnõ vyÂhledy. V dubnu 1972 prÏejõÂma spolupracovnõÂka Rohrera novy ¹rÏõÂdõÂcõ orgaÂnª, mjr. Jaroslav DvorÏaÂk-DUBINA,89) operativnõ pracovnõÂk oddeÏlenõ zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõ 36. odboru I. spraÂvy FMV a probleÂmy agenta BELLA se prohlubujõÂ. AcÏkoliv je v teÂto dobeÏ veden jako spolupracovnõÂk-konzultant se znalostõ neprÏaÂtelskyÂch sluzÏeb,90) fakticky se staÂva v raÂmci dlouhodobe proveÏrky osobou kontrarozveÏdneÏ ¹rozpracovaÂvanouª. Jaroslav DvorÏaÂk-DUBINA prozkoumal vesÏkerou dokumentaci k agentu BELLOVI a nasÏel v postupu svyÂch prÏedchuÊdcuÊ (prÏedchozõÂch ¹rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnuʪ) celou rÏadu probleÂmovyÂch boduÊ a mozÏnyÂch rizik pro praÂci rozveÏdky. ZejmeÂna vztah Jarmila Smetany a Karla Petra k rÏõÂzeneÂmu agentovi (Jaroslav DvorÏaÂk nebral v uÂvahu ¹pracovnõ smlouvuª z roku 1966 uzavrÏenou mezi ministerstvem vnitra a Janem VeselyÂm a upozornÏoval na fakt, zÏe jejõ formulace odporujõ platnyÂm cÏeskoslovenskyÂm zaÂkonuÊm) porusÏoval zaÂsady konspirace. Ï õÂzeny spolupracovnõÂk pronikl do soukromõ R zpravodajskyÂch duÊstojnõÂkuÊ, s nimizÏ byl ve styku, zõÂskal informace o jejich prave identiteÏ a zejmeÂna v prÏõÂpadeÏ Jarmila Smetany se dozveÏdeÏl i informace o jeho zpravodajske cÏinnosti, ktere se prÏõÂmo netyÂkaly agenta BELLA. Za obzvlaÂsÏteÏ velky prohrÏesÏek povazÏoval naÂznaky, zÏe se spolupracovnõÂk dozveÏdeÏl uÂdaje o SmetanoveÏ noveÂm zpravodajskeÂm prÏideÏlenõ (vyÂjezdu na rezidenturu v Bruselu). Za probleÂmove byly povazÏovaÂny i dalsÏõ faktory Rohrerova vztahu k rozveÏdce. SpolupracovnõÂk se v letech 1968±1969 podõÂlel (jako prÏekladatel a konzultant) na prÏõÂpraveÏ znacÏneÂho pocÏtu ¹aktivnõÂch opatrÏenõª cõÂlenyÂch proti zaÂjmuÊm SpojenyÂch 89

staÂtuÊ americkyÂch a meÏl veÏdomosti o metodice a vyÂsledcõÂch praÂce odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky. Rohrer prÏisÏel do styku s rÏadou pracovnõÂkuÊ cÏs. rozveÏdky a mohl tak zõÂskat poveÏdomõ o jejõÂm personaÂlnõÂm obsazenõÂ. Za problematicke bylo povazÏovaÂno i jiste ¹suvereÂnnõª a privilegovane Rohrerovo postavenõ vzhledem k cÏs. zpravodajske sluzÏbeÏ (fakt, zÏe se povazÏoval za duÊstojnõÂka ministerstva vnitra; pro sve soukrome potrÏeby pouzÏõÂval uÂcÏelova zarÏõÂzenõ cÏs. zpravodajske sluzÏy ± zdravotnicky uÂstav, autodõÂlny). DuÊvodem DvorÏaÂkova zvyÂsÏeneÂho zaÂjmu byly signaÂly o znalosti zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb o RohreroveÏ pobytu v CÏeskoslovensku. Jedna z jeho milenek, ktera emigrovala, se jej pokousÏela ze zahranicÏõ kontaktovat, cozÏ operativci cÏs. rozveÏdky interpretovali jako pokus o proveÏrÏovaÂnõ jeho legendy ze strany zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. Jaroslav DvorÏaÂk zpeÏtneÏ vyhodnotil i dalsÏõ signaÂly naznacÏujõÂcõ poveÏdomõ a zaÂjem zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb o RohreroveÏ pobytu v CÏeskoslovensku. Z tohoto pohledu prÏedstavoval Rohrer v DvorÏaÂkovyÂch ocÏõÂch znacÏne riziko. MeÏl prÏehled o rÏadeÏ akcõ realizovanyÂch cÏs. rozveÏdkou (zejmeÂna ¹aktivnõÂch opatrÏenõª), osobneÏ znal desõÂtky duÊstojnõÂkuÊ cÏs. rozveÏdky (neÏktere i pravyÂmi jmeÂny), znal dislokaci neÏkteryÂch objektuÊ rozveÏdky v Praze. Jako takovy mohl prÏedstavovat cenny zdroj informacõ pro kteroukoliv zpravodajskou sluzÏbu pracujõÂcõ proti cÏs. rozveÏdce. Jaroslav DvorÏaÂk zpeÏtneÏ analyzoval i obranu (kontrolu a proveÏrku) rozveÏdky proti potencionaÂlnõÂmu riziku, ktere mohl sÏiroce zasveÏceny spolupracovnõÂk BELL prÏedstavovat. VyÂsledky zjisÏteÏnõ byly (z jeho pohledu) alarmujõÂcõÂ. Agent BELL byl soustavneÏ proveÏrÏovaÂn (i za pouzÏitõ operativnõ techniky) naposledy v prvyÂch letech sveÂho pobytu v CÏeskoslovensku; do konce 60. let byl kontrolovaÂn prostrÏednictvõÂm sveÂho spolubydlõÂcõÂho rozveÏdcÏõÂka Karla Petra. PoteÂ, co se Karel Petr odsteÏhoval, dosÏlo k pro DvorÏaÂka znepokojive ¹emancipaciª agenta BELLA od ochranitelske a kontrolujõÂcõ moci

) Jaroslav DvorÏaÂk (na I. spraÂveÏ pouzÏõÂval krycõ jmeÂno DUBINA) nastoupil k ministerstvu vnitra v roce 1957, do roku 1963 byl zarÏazen u VnitrÏnõ straÂzÏe MV, v prosinci 1963 byl prÏerÏazen na I. spraÂvu MV jako referent studijneÏ technickeÂho oddeÏlenõ SluzÏby zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõ (22., od r. 1964 7. odbor I. spraÂvy MV), po jejõÂm sloucÏenõ s odborem aktivnõÂch opatrÏenõ se stal st. referentem oddeÏlenõ zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõ 36. odboru I. spraÂvy FMV. Na tomto mõÂsteÏ setrval azÏ do sve smrti v roce 1980. 90 ) A I. S SNB, r. cÏ. 81281, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 59±60, I. spraÂva FMV, 36. odbor, 8. 5. 1973, InventaÂrÏ a agenda bojovyÂch prostrÏedkuÊ, protokol o vedenõ agendy, mjr. DUBINA Jaroslav. Rohrer byl sice od roku 1969 prÏõÂmo rÏõÂzen odborem aktivnõÂch opatrÏenõ (3. odborem spraÂvy B, od r. 1971 36. odborem), ale nikoliv jeho cÏaÂstõÂ, ktera realizovala vlivova a aktivnõ opatrÏenõÂ, ale prÏõÂslusÏnõÂky jeho 1. agenturneÏ operativnõÂho oddeÏlenõ (soubeÏzÏneÏ pouzÏõÂvaÂn naÂzev oddeÏlenõ zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõÂ), ktere navazovalo na cÏinnost neÏkdejsÏõÂho 7. odboru MV (SluzÏby zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõÂ).

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce cÏs. zpravodajske sluzÏby. Rohrer sice nadaÂle zuÊstaÂval v pravidelneÂm kontaktu se svyÂmi ¹rÏõÂdõÂcõÂmi orgaÂnyª, svuÊj soukromy zÏivot si vsÏak dokaÂzal zorganizovat alesponÏ cÏaÂstecÏneÏ saÂm. DvorÏaÂk zjisÏt'uje, zÏe rozveÏdka jizÏ neÏkolik let nevõÂ, s kyÂm se agent BELL styÂkaÂ, nekontroluje jeho telefon a nedisponuje ani klõÂcÏi od bytu, v neÏmzÏ Rohrer bydlõ (fakticky sÏlo o konspirativnõ byt I. spraÂvy FMV, ktery meÏl byÂt prÏõÂstupny operativci, ktery vedl svazek tohoto bytu). Z pohledu noveÂho ¹rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnaª se tedy jevil agent BELL spolupracovnõÂkem nespraÂvneÏ vedenyÂm a v prÏõÂpadeÏ ¹prÏeverbovaÂnõª zaÂpadnõÂmi rozveÏdkami i potencionaÂlneÏ velmi nebezpecÏnyÂm. Jaroslav DvorÏaÂk proto navrhuje prÏistoupit k duÊkladne proveÏrce spolehlivosti dlouholeteÂho spolupracovnõÂka BELLA s cõÂlem zjistit jeho mozÏne vazby na zahranicÏnõ zpravodajske sluzÏby. Ve spolupraÂci s VI. spraÂvou FMV (operativnõ technika) jsou kontrolovaÂny Rohrerovy telefonnõ hovory a jeho (neprÏõÂlisÏ cÏetna korespondence). ProblematicÏteÏjsÏõÂm se ukaÂzaly byÂt pokusy o pravidelne sledovaÂnõ Rohrerova pohybu. SledovacÏi IV. spraÂvy FMV (sledovaÂnõÂ) byli prÏekvapeni. Sledovany objekt je nejen dokaÂzal prÏelstõÂt a setrÏaÂst je, ale navõÂc jim nepokryteÏ daÂval najevo, zÏe võ o jejich prÏõÂtomnosti. Pro Jaroslava DvorÏaÂka to byl dalsÏõ signaÂl, ktery snizÏoval BELLOVU spolehlivost.91) Rohrer samotny si byl patrneÏ veÏdom zvyÂsÏeneÂho zaÂjmu o svoji osobu i vzruÊstajõÂcõ neduÊveÏry jeho noveÂho rÏõÂdõÂcõÂho duÊstojnõÂka. Rohrer se opeÏt dostal do uÂplne izolace, ktera meÏla za naÂsledek dalsÏõ zhorsÏenõ psychickeÂho stavu. PokousÏel se obnovit kontakty s operativci I. spraÂvy FMV, s nimizÏ meÏl poneÏkud prÏaÂtelsÏteÏjsÏõ vztah, prÏedevsÏõÂm s Karlem Petrem, ktery byl v teÂto dobeÏ jizÏ definitivneÏ penzionovaÂn. Karel Petr se na zaÂkladeÏ rozhovoruÊ s Rohrerem pokousÏel urovnat vztahy mezi svyÂm neÏkdejsÏõÂm agentem a jeho novyÂm rÏõÂdõÂcõÂm duÊstojnõÂkem, vedenõ 36. odboru to vsÏak chaÂpalo jako nemõÂstne zasahovaÂnõ do operativneÏ rozpracovaÂvaneÂho prÏõÂpadu a do budoucna zakaÂzalo Petrovi vyhledaÂvat dalsÏõ kontakty s Rohrerem. O RohrerovyÂch snahaÂch zjistit prÏõÂcÏiny ne91

duÊveÏry se pochopitelneÏ dozveÏdeÏl i saÂm Jaroslav DvorÏaÂk, ktery je chaÂpal jako snahu spolupracovnõÂka o proveÏrÏovaÂnõ sveÂho ¹rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂnaª. VyÂsledkem Rohrerova proveÏrÏovaÂnõ bylo DvorÏaÂkovo prÏesveÏdcÏenõ o RohreroveÏ nespolehlivosti. Mjr. DvorÏaÂk sice neprÏedpoklaÂdal, zÏe by byl Rohrer emigroval do CÏeskoslovenska jizÏ se sÏpionaÂzÏnõÂmi uÂkoly, povazÏoval vsÏak za pravdeÏpodobne jeho vyuzÏõÂvaÂnõ americkou zpravodajskou sluzÏbou po roce 1969, kdy patrneÏ dosÏlo k neÏkolika dekonspiracõÂm jeho pobytu na uÂzemõ CÏeskoslovenska a americÏtõ zpravodajci zõÂskali mozÏnost s nõÂm navaÂzat kontakt. Jeho prÏesveÏdcÏenõ vsÏak patrneÏ nesdõÂleli jeho nadrÏõÂzenõÂ, nebot' cÏs. rozveÏdka neprÏistoupila k zÏaÂdnyÂm protiopatrÏenõÂm proti domneÏleÂmu americkeÂmu agentovi.92) Rohrerova pozice v ocÏõÂch cÏs. rozveÏdky se v letech 1972±1973 tedy jesÏteÏ võÂce zhorsÏila. NeÏkdejsÏõ cenny zdroj informacõÂ, perspektivnõ agent a serioznõ spolupracovnõÂk byl daÂle pro I. spraÂvu FMV nevyuzÏitelnyÂ. Jeho znalosti o americke zpravodajske sluzÏbeÏ byly jizÏ daÂvno vyteÏzÏeny a krom toho v pruÊbeÏhu let ztratily na aktuaÂlnosti. SpolupracovnõÂk nepozÏõÂval duÊveÏry, aby mohl byÂt (jako prÏekladatel cÏi konzultant) vyuzÏit pro neÏktere akce cÏs. rozveÏdky cõÂlene proti zaÂjmuÊm americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb a staÂtnõ administrativy. JedinyÂm, võÂcemeÂneÏ sporadickyÂm vyuzÏitõÂm agenta BELLA v letech 1972±1973 byly obcÏasne prÏeklady a konzultace pro cÏeskoslovenskou kontrarozveÏdku (II. spraÂvu FMV). NeÏkterÏõ pracovnõÂci kontrarozveÏdky, kterÏõ Rohrera znali jesÏteÏ z let 1965±1966, kdy byl rÏõÂzen 1. odborem II. spraÂvy MV se podivovali nad nedostatecÏnyÂm vyuzÏitõÂm (dle nich) vysoce kvalifikovaneÂho spolupracovnõÂka a projevili zaÂjem na jeho sÏirsÏõÂm vyuzÏõÂvaÂnõ pro potrÏeby kontrarozveÏdky. Vedenõ cÏs. zahranicÏnõ sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby prÏisÏel zaÂjem II. spraÂvy FMV vhod (vzhledem k jeho nuloveÂmu vyuzÏitõÂ), a tak souhlasilo s jeho prÏedaÂnõÂm. V kveÏtnu 1973 zpracoval mjr. DvorÏaÂk naÂvrhy na prÏedaÂnõ spolupracovnõÂka II. spraÂveÏ FMV93) a do cÏervence 1973 dosÏlo i k faktickeÂmu prÏedaÂnõ cele akce.94) Dne

) Rohrerovo¹podezrÏele chovaÂnõª vsÏak ve skutecÏnosti odpovõÂdalo instrukcõÂm, ktere v minulosti dostaÂval od cÏs. rozveÏdky. Rohrer v 50. a 60. letech prosÏel sÏkolenõÂm americke zpravodajske sluzÏby v sledovaÂnõ a kontrasledovaÂnõ a k vyuzÏõÂvaÂnõ zõÂskanyÂch znalostõ byl instruovaÂn i svyÂmi cÏeskoslovenskyÂmi orgaÂny, aby tak setrÏaÂsl eventuaÂlnõ zaÂjem zaÂpadnõÂch sÏpionaÂzÏnõÂch sluzÏeb. O teÂto skutecÏnosti byl informovaÂn i Jaroslav DvorÏaÂk. 92 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/026, 027. 93 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 1, cÏ. l. 30±35, 36±42, I. spraÂva FMV, odbor 36, 15. 5. 1973, Hodnocenõ spolupracovnõÂka BELL ke dni 15. 5. 1973, I. spraÂva FMV, odbor 36, 11. 5. 1973, Rozhodnutõ o prÏedaÂnõ svazku. 94 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/027, cÏ. l. 245, I. spraÂva FMV, odbor 36, II. spraÂva FMV, odbor 8, 16. 7. 1973, ZaÂznam o prÏedaÂnõ akce BELL.

Studie 13. cÏervence 1973 registruje mjr. CÏech 95) z 8. odboru II. spraÂvy FMV novy agenturnõ svazek spolupracovnõÂka BELLA96) a 16. cÏervence 1973 prÏejõÂma hlavnõ svazek a cÏaÂst podsvazkuÊ vedenyÂch k tomuto agentovi I. spraÂvou FMV.97) Glen Roy Rohrer se tak opeÏt, po võÂce nezÏ sedmi letech, staÂva agentem cÏeskoslovenske kontrarozveÏdky. Ministr vnitra JaromõÂr Obzina znovu potvrzuje ¹pracovnõ smlouvuª uzavrÏenou v roce 196698) a staronovy spolupracovnõÂk II. spraÂvy FMV zacÏõÂna plnit kontrarozveÏdne uÂkoly. O rozsah teÏchto uÂkoluÊ a konkreÂtnõ podobeÏ spolupraÂce v 70. letech se muÊzÏeme jen dohadovat, nebot' agenturnõ svazek spolupracovnõÂka z teÂto doby se nezachoval. Podle vyhodnocenõ (z druhe poloviny 80. let) byl aktivneÏ vyuzÏõÂvaÂn v neÏkteryÂch operativnõÂch akcõÂch II. spraÂvy SNB, byl patrneÏ zapuÊjcÏovaÂn i staÂtobezpecÏnostnõÂm sluzÏbaÂm ostatnõÂch socialistickyÂch staÂtuÊ, v 70. letech se podõÂlel na vyÂrobeÏ instruktaÂzÏnõÂho filmu Polygraf. Zpravodajsky jej StB zameÏstnaÂvala azÏ do konce roku 1981.99) Od te doby byl vyuzÏõÂvaÂn jen k prÏõÂlezÏitostne prÏekladatelske cÏinnosti. V brÏeznu 1973, kraÂtce prÏed prÏedaÂnõÂm spolupracovnõÂka BELLA II. spraÂveÏ FMV, vyhodnotil zkusÏeny dezinformaÂtor 36. odboru I. spraÂvy FMV Jaroslav NyÂvlt-KOLOUCH obsaÂhle slozÏky, v nichzÏ byly ulozÏeny naÂvrhy tyÂkajõÂcõ se mozÏneÂho Rohrerova propagandistickeÂho vyuzÏitõÂ.100) Konstatoval, zÏe ¹na vyuzÏitõ BELLA v PsO [psychologickyÂch operacõÂch] i v jinyÂch smeÏrech byly u naÂs podaÂvaÂny dobre naÂvrhy, zÏel zÏaÂdnyÂ

nebyl realizovaÂnª.101)Rohrerova chvõÂle slaÂvy (pochopitelneÏ raÂmovana prÏõÂsnou konspiracõÂ) prÏichaÂzõ azÏ o neÏkolik let pozdeÏji. V polovineÏ 70. let prÏipravuje cÏeskoslovenska StaÂtnõ bezpecÏnost seÂrii ¹daÂrkuʪ sveÂmu hlavnõÂmu protivnõÂkovi. JizÏ od podzimu roku 1973 plaÂnuje soubor akcõÂ, ktere majõ narusÏit oslavy 200. vyÂrocÏõ vyhlaÂsÏenõ nezaÂvislosti SpojenyÂch staÂtuÊ americkyÂch, prÏipadajõÂcõÂch na 14. cÏervence 1976.102) Vedenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky a kontrarozveÏdky pracovalo na plaÂnu rozsaÂhle akce TYRKYS, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo ¹zjisÏt'ovaÂnõ zaÂmeÏruÊ USA v souvislosti s 200. vyÂrocÏõÂm, snazÏit se snizÏovat dopad americkyÂch akcõ ve sveÏteÏ a hlavneÏ v CÏSSR, prÏispeÏt k diskreditaci reakcÏnõÂch prvkuÊ vnitrÏnõ a zahranicÏnõ politiky USAª103). Hlavnõ cÏaÂst ¹propagandistickyÂch daÂrkuʪ obstaral odbor aktivnõÂch opatrÏenõ I. spraÂvy FMV, v pruÊbeÏhu let 1975±1976 prÏipravil celkem 90 ¹aktivnõÂch opatrÏenõª (z valne cÏaÂsti tiskovyÂch) cõÂlenyÂch proti americkyÂm zaÂjmuÊm. Valna cÏaÂst z nich byla realizovaÂna prÏedevsÏõÂm v arabskyÂch zemõÂch a v Latinske Americe. CÏaÂst prÏipravenyÂch ¹aktivnõÂch opatrÏenõª se uskutecÏnila v CÏeskoslovensku (do konce roku 1975 se jednalo o 9 cÏlaÂnkuÊ v cÏs. tisku), podklady o cÏinnosti CIA byly prÏedaÂvaÂny k vyuzÏitõ tiskoveÂmu odboru FMV, ktery je zverÏejnÏoval v RudeÂm praÂvu, CÏeskoslovenskeÂm rozhlase a cÏasopise  kolem cÏeskoslovenske kontrarozSignaÂl.104) U veÏdky bylo prÏedevsÏõÂm sledovat (a narusÏovat) prÏõÂpravy a pruÊbeÏh oslav americkeÂho vyÂrocÏõ na uÂzemõ CÏeskoslovenska, ktere byly organizovaÂny zejmeÂna velvyslanectvõÂm USA v Praze.

) Mjr. CÏecha se bohuzÏel nepodarÏilo ztotozÏnit, jeho jmeÂno se vsÏak vyskytuje v prÏedaÂvacõÂm protokole I. spraÂvy (viz prÏedchozõ poznaÂmka) a jako RohreruÊv¹rÏõÂdõÂcõ orgaÂnª je uveden i v rÏaÂdku v registru svazkuÊ SEO FMV. AMV, SbõÂrka registracÏnõÂch protokoluÊ, zaÂpis k r. cÏ. 5791 MV. 96 ) AMV, SbõÂrka registracÏnõÂch protokoluÊ, zaÂpis k r. cÏ. 5791 MV. 97 Ï O, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 1, ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/027, cÏ. l. 245, 16. 7. 1973, ZaÂznam o prÏedaÂnõ TS BELLA noveÂmu R cÏ. l. 36±42, I. spraÂva FMV, odbor 36, 11. 5. 1973, Rozhodnutõ o prÏedaÂnõ svazku. II. spraÂveÏ FMV byl prÏedaÂn hlavnõ svazek, pracovnõ podsvazky cÏ. 020, 021, 022, financÏnõ podsvazky cÏ. 030, 031, 032, tematicke podsvazky cÏ. 100, 101, 102, 103, 108, 109, 118, 120 a svazek operativnõ techniky cÏ. 1486. Zbyle cÏaÂsti hlavnõÂho svazku a podsvazky (tyÂkajõÂcõ se prÏevaÂzÏneÏ problematiky I. spraÂvy FMV) byly ulozÏeny do archivu I. spraÂvy FMV. 98 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 59±60, II. SpraÂva SNB, 5. odbor, 2. oddeÏlenõÂ, 20. 11. 1986. Vyhodnocenõ spolupraÂce s TS BELLEM, cÏ. sv. 5791, za r. 1986. Viz dokument cÏ. 8. 99 ) TamteÂzÏ. 100 ) AMV, personaÂlnõ spis Jaroslava NyÂvlta. Jaroslav NyÂvlt byl v letech 1947±1957 prÏõÂslusÏnõÂkem vojenske kontrarozveÏdky CÏeskoslovenske armaÂdy. Od roku 1957 byl zarÏazen k I. spraÂveÏ MV, v letech 1957±1960 k jejõ nelegaÂlnõ soucÏaÂsti. V roce 1960 byl prÏerÏazen k informacÏnõÂmu odboru, kde rÏõÂdil skupinu, od r. 1963 oddeÏlenõÂ, ktere se zabyÂvalo prÏõÂpravou tzv. aktivnõÂch opatrÏenõÂ. Od roku 1964 azÏ do sveÂho odchodu do duÊchodu v roce 1981 byl prÏõÂslusÏnõÂkem odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏeskoslovenske rozveÏdky. BeÏhem sveÂho puÊsobenõ na I. spraÂveÏ MV pouzÏõÂval krycõ jmeÂno KOLOUCH. 101 ) A I. S SNB, r. cÏ. 44634/011, cÏaÂst sv. cÏ. 2, cÏ. l. 151. I. spraÂva FMV, odbor 36., 26. 3. 1973, zaÂznam. 102 ) A I. S SNB, prÏõÂsneÏ tajny jednacõ protokol 36. odboru I. spraÂvy SNB, zaÂpis k cÏj. A-00657/36-73 z 6. 9. 1973. 103 ) AMV, f. SekretariaÂt ministra vnitra, dõÂl 5 (daÂle jen f. A 2/5), inv. j. 628, SoucÏinnostnõ plaÂn akce TYRKYS po linii I. a II. spraÂvy FMV. Koordinacõ postupu obou slozÏek StaÂtnõ bezpecÏnosti byly poveÏrÏeny 36. odbor I. spraÂvy FMV (aktivnõÂch opatrÏenõÂ) a 1. odbor II. spraÂvy FMV (americkyÂ). 104 ) AMV, f. A 2/5, inv. j. 628, ZpraÂva o pruÊbeÏhu plneÏnõ soucÏinnostnõÂho plaÂnu operace TYRKYS po linii I. a II. spraÂvy FMV, 8. 3. 1976. 95

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce HlavnõÂm cõÂlem cÏs. kontrarozveÏdky bylo zabraÂnit ¹nevhodneÂmu ideoveÂmu puÊsobenõª vyÂznamneÂho vyÂrocÏõ na cÏeskoslovenskou verÏejnost. I kontrarozveÏdka se vsÏak chystala (byt' v mensÏõ mõÂrÏe nezÏ I. spraÂva FMV) zapojit do kontrapropagandisticke kampaneÏ zverÏejneÏnõÂm neÏkteryÂch zpravodajskyÂch prÏõÂpaduÊ.105) Jako vhodny prÏõÂspeÏvek do chystaneÂho souboru akcõ byly opraÂsÏeny i starsÏõ naÂvrhy na mediaÂlnõ vyuzÏitõ dlouholeteÂho spolupracovnõÂka obou cÏs. zpravodajskyÂch sluzÏeb, BELLA.106) Vzhledem ke skartaci Rohrerova agenturnõÂho svazku ze 70. let a k võÂce nezÏ torzoviteÂmu zachovaÂnõ materiaÂluÊ propagandistickyÂch soucÏaÂstõ StaÂtnõ bezpecÏnosti a ministerstva vnitra (tiskoveÂho odboru sekretariaÂtu federaÂlnõÂho ministra vnitra a odboru aktivnõÂch opatrÏenõ cÏs. rozveÏdky) muÊzÏeme samotny pruÊbeÏh prÏõÂpravy a realizace zverÏejneÏnõ akce BELL rekonstruovat jen v hrubyÂch rysech. V polovineÏ roku 1975 vyhledaÂvajõ pracovnõÂci 36. odboru I. spraÂvy FMV pro uÂcÏely prÏipravovane akce TYRKYS archivovane materiaÂly sveÂho neÏkdejsÏõÂho spolupracovnõÂka BELLA.107) MateriaÂly prÏipravene v zaÂveÏru 60. let byly patrneÏ postoupeny tiskoveÂmu odboru sekretariaÂtu federaÂlnõÂho ministra vnitra, ktery sveÏrÏil literaÂrnõ zpracovaÂnõ prÏipravenyÂch podkladuÊ zkusÏeneÂmu publicistovi Rudolfu Franzovi.108) V dubnu 1976 je jizÏ prvnõ verze rukopisu prÏipravovane knihy ¹pameÏtõª neÏkdejsÏõÂho americkeÂho zpravodajce prÏipravena a je zaslaÂna k posouzenõ 36. odboru I. spraÂvy FMV.109) Do leÂta roku 1976 je rukopis knihy (¹memoaÂruÊ americkeÂho agenta v cÏeskoslovenskyÂch sluzÏbaÂchª) dokoncÏen110) a v podzimnõÂch meÏsõÂcõÂch roku 1976 se dlouho prÏipravovane dõÂlo staÂtobezpecÏnostnõ literatury dostaÂva na pulty knihkupectvõ a novinovyÂch staÂnkuÊ jako dalsÏõ svazek periodicke rÏady literatury faktu Magnet. Vydana brozÏura Rudolfa Franze s naÂzvem Naha sfinga a s podtitulem PrÏõÂbeÏh byÂvaleÂho pracovnõÂka americke vojenske zpravodajske sluzÏby Glena Roye Rohrera z valne cÏaÂsti vychaÂzela z materiaÂluÊ prÏipravenyÂch Rohrerem ve 105

ObaÂlka publikace Rudolfa Franze Naha Sfinfa.

spolupraÂci s pracovnõÂky odboru aktivnõÂch opatrÏenõ koncem 60. let. Kniha prÏejala cele pasaÂzÏe neÏkdejsÏõÂho sceÂnaÂrÏe prÏipravovaneÂho aktivnõÂho opatrÏenõ BELL. Kostrou knihy byl RohreruÊv osobnõ a profesnõ zÏivotopis, na ktery byly nabaleny jednotlive kapitoly diskreditujõÂcõ cÏinnost americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. TakrÏka doslova jsou z podkladovyÂch materiaÂluÊ

) TamteÂzÏ. ) AMV, f. A 2/5, inv. j. 4, PlaÂn hlavnõÂch uÂkoluÊ propagacÏnõ cÏinnosti tiskoveÂho odboru sekretariaÂtu FMV na rok 1976 a hodnocenõ propagacÏnõ a publikacÏnõ cÏinnosti za rok 1975. V seznamu publikacõ prÏipravovanyÂch k vydaÂnõ v edici Magnet je uvedena i kniha Rudolfa Franze MluvõÂcõ sfinga s poznaÂmkou, zÏe ¹svazek bude plnit roli kontrapropagandistickeÂho titulu k 200. vyÂrocÏÂõ USAª. Ve vyÂsÏe zminÏovane ZpraÂveÏ o pruÊbeÏhu plneÏnõ soucÏinnostnõÂho plaÂnu operace TYRKYS z brÏezna 1976 je zminÏovaÂna plaÂnovana akce MARS s tõÂm, zÏe se ma jednat o ¹diskreditaci USA, zejmeÂna jejich zpravodajskyÂch sluzÏeb v kraÂtkeÂm televiznõÂm porÏaduª a soubeÏzÏneÏ prÏipravovanou knihu, ktera by meÏla vyjõÂt v druhe polovineÏ roku 1976. AMV, f. A 2/5, inv. j. 628. PravdeÏpodobneÏ se jedna o naÂvrh na vyuzÏitõ prÏõÂbeÏhu agenta BELLA. 107 ) A I. S SNB, prÏõÂsneÏ tajny jednacõ protokol 36. odboru I. spraÂvy SNB, zaÂpis k cÏj. A-00368/36-75 z 24. 6. 1975. 108 ) Rudolf Franz pracoval jako redaktor armaÂdnõÂho denõÂku Obrana lidu a publikoval neÏkolik knih z oblasti literatury faktu. 109 ) A I. S SNB, prÏõÂsneÏ tajny jednacõ protokol 36. odboru I. spraÂvy SNB, zaÂpis k cÏj. A-00324/36-76 z 8. 4. 1976. 110 ) Podle doslovu ve vydane knize probõÂhala jejõ prÏõÂprava v lednu azÏ cÏervnu roku 1976. Franz, Rudolf: c.d., s. 135. 106

Studie cÏs. rozveÏdky prÏevzaty pasaÂzÏe o cÏinnosti CIC v Rakousku proti lidoveÏ demokratickeÂmu CÏeskoslovensku, vyÂslesÏõÂch emigrantuÊ, pasaÂzÏe o strukturÏe americke vojenske zpravodajske sluzÏby v 50. a 60. letech. VyuzÏity byly i popis cÏinnosti detektoru lzÏi a metody jeho pouzÏõÂvaÂnõ zpravodajci SpojenyÂch staÂtuÊ americkyÂch, zpraÂvy o existenci tzv. CÏerne knihy, v nõÂzÏ meÏli byÂt uvedeni zaÂpadoneÏmecÏtõ levicÏaÂci, kterÏõ by byli v prÏõÂpadeÏ vaÂlky zlikvidovaÂni. Jednotlive kapitoly byly na mnohyÂch mõÂstech prolozÏeny dopracovanyÂmi pasaÂzÏemi o mucÏenõ nespolehlivyÂch agentuÊ a o vyuzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho naÂsilõ prÏi vyÂslesÏõÂch. Zcela vyfabulovaÂna byla zaÂveÏrecÏna cÏaÂst knihy lõÂcÏõÂcõ RohreruÊv uÂteÏk do CÏeskoslovenska. Jako hlavnõ duÊvod uÂteÏku od americke vojenske zpravodajske sluzÏby je udaÂvaÂn nesouhlas s pou-

zÏõÂvaÂnõÂm fyzickeÂho naÂsilõ prÏi vyÂslesÏõÂch a spory s nadrÏõÂzenyÂmi a obavy z hrozõÂcõÂho postihu. Podle literaÂrnõ verze se jesÏteÏ v NeÏmecku podarÏilo Rohrerovi kontaktovat zaÂstupce cÏeskoslovenske rozveÏdky111) a pozÏaÂdat jej o pomoc prÏi emigraci do CÏeskoslovenska. Pod dohledem agenta cÏeskoslovenske rozveÏdky meÏl zÏõÂt na tajneÂm mõÂsteÏ v zaÂpadnõ EvropeÏ jesÏteÏ neÏkolik meÏsõÂcuÊ po sveÂm zmizenõ v srpnu 1965. Do CÏeskoslovenska meÏl dorazit v poslednõÂch meÏsõÂcõÂch roku 1965.112) Snahu zvyÂraznit autenticitu a uÂcÏinek Rohrerova prÏõÂbeÏhu naopak podtrhovala fotograficka prÏõÂloha brozÏury: vedle fotografiõ vrazÏedneÏ se tvaÂrÏõÂcõÂch americkyÂch vojaÂkuÊ jsou zarÏazeny zaÂbeÏry budov, ktere vyuzÏõÂvaly americke zpravodajske slozÏky, a mõÂst, na nichzÏ se odehraÂval prÏõÂbeÏh popisovany v knize. VeÏrohodnost knihy zvysÏovaly fotokopie Rohrero-

VarovaÂnõÂ prÏed RohrerovyÂm byÂvalyÂm kolegou ve zbrani.

111

) VyÂbeÏr cÏeskoslovenske rozveÏdky z cele rÏady nabõÂzejõÂcõÂch se sÏpionaÂzÏnõÂch sluzÏeb vyÂchodnõÂho bloku je v knize zduÊvodneÏn snahou pomoci zemi, proti nõÂzÏ jako americky zpravodajec nejvõÂce pracoval. 112 ) Franz, R.: c. d., s. 119±125.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce vyÂch osobnõÂch dokladuÊ, vcÏetneÏ jeho pruÊkazu prÏõÂslusÏnõÂka americke zpravodajske vojenske sluzÏby s ponechanou fotografiõ a nezakrytyÂmi osobnõÂmi uÂdaji. Poslednõ straÂnky Franzovy knihy tvorÏõ uÂdajne Rohrerovo prohlaÂsÏenõ adresovane cÏeskoslovenske i sveÏtove verÏejnosti, ktere je souhrnem vyÂcÏitek jeho puÊvodnõ vlasti a obzÏalobou americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb, ktere uÂdajneÏ likvidujõ americkou demokracii. JmeÂnem muzÏe, ktereÂho i zideologizovanõ zpravodajci cÏeskoslovenske StaÂtnõ bezpecÏnosti hodnotili jako osobu naprosto nepolitickou, bylo vydaÂno vysoce politicke prohlaÂsÏenõÂ, v neÏmzÏ meÏl vysveÏtlit svuÊj nepochopitelny cÏin: ¹SveÏt nenaÂvisti, naÂsilõÂ, korupce a militarismu, v neÏjzÏ vlaÂdnoucõ kruhy prÏemeÏnily Spojene staÂty, prÏestal postupneÏ byÂt myÂm sveÏtem. Nemohl jsem uzÏ dyÂchat v prostrÏedõÂ, ktere na sebeusÏlechtilejsÏõÂm lidskeÂm uÂsilõ zajõÂmaly jen ty straÂnky, jejichzÏ prostrÏednictvõÂm lze cÏloveÏka zkompromitovat a postupnyÂm vydõÂraÂnõÂm zataÂhnout nenaÂvratneÏ do nejsÏpinaveÏjsÏõÂch zpravodajskyÂch cÏachruÊ. Zhoustla tkaÂnÏ americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb prorostla dnes celyÂm organismem SpojenyÂch staÂtuÊ a pohlcuje den za dnem v americkeÂm obcÏanu vsÏe, co v neÏm dosud zbyÂva lidskeÂho. DnesÏnõ americky zpuÊsob zÏivota snõÂzÏil cÏloveÏka na pouhy objekt zpravodajske cÏinnosti a hrozõ jej odlidsÏtit docela. Pokusil jsem se tedy sve mõÂsto najõÂt po boku milioÂnuÊ prostyÂch lidõ ze socialistickyÂch zemõÂ, kterÏõ v minule vaÂlce nesli hlavnõ tõÂhu võÂteÏzneÂho boje s fasÏismem a jejichzÏ sveÏt prÏedstavuje dnes jedinou zaÂruku, zÏe fasÏismus nerozpouta znovu sve beÏsneÏnõ jesÏteÏ v daleko strasÏliveÏjsÏõÂch rozmeÏrech. [ . . .] Me sveÏdomõ mne vedlo k cÏeskoslovenskyÂm soudruhuÊm, vuÊcÏi kteryÂm jsem shledal ve sve minulosti nejveÏtsÏõ podõÂl viny. Jsem prÏesveÏdcÏen, zÏe mi take touto cestou umozÏnili, abych ji alesponÏ cÏaÂstecÏneÏ zmõÂrnil. Nebyl jsem dobrodruhem, ktery dezertoval, kdyzÏ se ocitl v uÂzkyÂch, ani zraÂdcem americkyÂch zaÂjmuÊ, za ktereÂho mne vyhlaÂsili ti, jejichzÏ pravou tvaÂrÏ jsem odhalil. VraÂtil jsem se pouze tam, odkud jsem vysÏel. K trÏõÂdeÏ, ktera je krvõ a solõ me zemeÏ a jõÂzÏ naÂlezÏõ budoucnost SpojenyÂch staÂtuÊ, k americkyÂm deÏlnõÂkuÊm a milioÂnuÊm prostyÂch pracujõÂcõÂch lidõÂ, ke sve skutecÏne vlasti, kterou jsem neprÏestal milovat. [ . . .] Jako AmericÏan, jõÂmzÏ jsem v srdci nikdy neprÏestal byÂt, se dõÂvaÂm s optimismem a hrdostõ na budoucnost sve milovane zemeÏ. VidõÂm ji v mõÂroveÂm souzÏitõ se sveÏtem, jehozÏ obcÏanem se dnes plneÏ cõÂtõÂm i jaÂ. Im113 114

perialisticke rÏeteÏzy, do kteryÂch zemi pruhuÊ a hveÏzd zakovali jejõ dnesÏnõ vlaÂdcoveÂ, americky lid prolomõÂ. I prÏed nõÂm se otvõÂra v pospolitosti s vesÏkeryÂm pracujõÂcõÂm lidstvem Ïst'astna socialisticka a komunisticka budoucnost.ª113) V puÊvodnõÂch plaÂnech na soubor ¹aktivnõÂch opatrÏenõ BELLª z konce 60. let tvorÏilo vydaÂnõ ¹pameÏtõ americkeÂho rozveÏdcÏõÂkaª jen jednu (byt' nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂ) z cÏaÂstõ plaÂnu sÏirsÏõ akce. Take anonymnõ tvuÊrci sceÂnaÂrÏe opozÏdeÏne realizace akce BELL v polovineÏ 70. let prÏipravili sÏirsÏõ vyuzÏitõ Rohrerovy osoby. Forma realizovanyÂch pokracÏovaÂnõ (televiznõ vystoupenõ a seriaÂl dokumentaÂrnõÂch filmuÊ) se sice kryly s puÊvodnõÂmi plaÂny dezinformaÂtoruÊ I. spraÂvy MV, obsah teÏchto akcõ se vsÏak od puÊvodnõÂch plaÂnuÊ lisÏil. Rohrerovy dny slaÂvy, kdy byl osobneÏ prÏedstaven cÏeskoslovenske a sveÏtove verÏejnosti, prÏisÏly ve zvlaÂsÏteÏ vypjate dobeÏ. V lednu 1977 bylo cÏeskoslovenske verÏejne mõÂneÏnõ masõÂrovaÂno prÏõÂvalem ostre rezÏimnõ propagandy, ktera reagovala na zverÏejneÏnõ Charty 77. JednõÂm z vyÂraznyÂch ohlasÏovanyÂch televiznõÂch porÏaduÊ, kteryÂ, patrneÏ neplaÂnovaneÏ, zapadl do teÂto kampaneÏ, byl i cÏtyrÏdõÂlny dokumentaÂrnõ seriaÂl Nebudeme mlcÏet s podtitulem PracovnõÂk rozveÏdky USA vypovõÂdaÂ.114) Mnohoslibny naÂzev ohlasÏoval zverÏejneÏnõ senzace z oboru sÏpionaÂzÏe, divaÂci se vsÏak docÏkali te nejstupidneÏjsÏõ rezÏimnõ propagandy, jejõÂzÏ obsah se naÂzvu tyÂkal jen okrajoveÏ. CÏs. televiznõ divaÂci meÏli 7. ledna 1977 (v hlavnõÂm vysõÂlacõÂm cÏase ± 19.20 do 19.55) mozÏnost videÏt hned dva dõÂly ohlasÏovaneÂho porÏadu se zpravodajskou tematikou, pokracÏovaÂnõ naÂsledovalo jizÏ 8. a 9. ledna. V afektovaneÂm uÂvodnõÂm proslovu uvaÂdeÏl znaÂmy televiznõ moderaÂtor Jan RosaÂk, spolu se svojõ tehdy populaÂrnõ slovenskou kolegynõ Izabelou PazÏitkovou, divaÂky do reaÂliõ ¹prohnileÂ, zkorumpovane a zlocÏinneª NeÏmecke spolkove republiky, ktera je ¹hlavnõ prÏekaÂzÏkou uvolnÏovaÂnõ napeÏtõ a spolupraÂce mezi naÂrodyª. NaÂsledovala smrsÏt' prÏõÂspeÏvkuÊ, ktera obsahovala snad vsÏechny typicke prvky te nejpokleslejsÏõ rezÏimnõ protizaÂpadoneÏmecke propagandy. Mluvõ se o pozicõÂch byÂvalyÂch fasÏistuÊ, o fasÏistickeÂm charakteru SRN. Sve pohorsÏenõ nad zaÂpadoneÏmeckyÂm sousedem postupneÏ vyjadrÏujõ byÂvalõ veÏzni koncentracÏnõÂho taÂbora v TerezõÂneÏ, nechybõ ani nezbytny prvek naznacÏujõÂcõ tu nejtvrdsÏõ propagandistickou uÂrovenÏ ± lidicka zÏena (v tomto prÏõÂpadeÏ Anna HronõÂkovaÂ). Dvojici

) Franz, R.: c. d., s. 134±135. ) Archiv CÏeske televize, zaÂznam porÏadu Nebudeme mlcÏet, IDEC 2764510337.

Studie pruÊvodcuÊ porÏadem doplnÏuje dalsÏõ ostrÏõÂleny televiznõ propagandista ± pracovnõÂk redakce zahranicÏnõÂho zpravodajstvõ CÏeskoslovenske televize, Cyril SmolõÂk.115) Spolu s Bohuslavem KucÏerou,116) prÏedsedou Komise pro stõÂhaÂnõ vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ a Karlem KamisÏem, tajemnõÂkem teÂto komise, prÏipomõÂnajõ nepotrestane vaÂlecÏne zlocÏiny, jejichzÏ vinõÂci zÏijõ v SRN. PostupneÏ jsou daÂvaÂny prÏõÂklady byÂvalyÂch nacistuÊ, kterÏõ zastaÂvajõ vyÂznamne funkce v SRN. Teprve v poslednõ minuteÏ prÏechaÂzõ redaktorÏi k prÏekvapenõ slibovaneÂmu v podtitulu porÏadu. Jen jednou veÏtou slibujõ prÏedstavenõ pracovnõÂka zpravodajske sluzÏby USA, komicky puÊsobõÂcõ Cyril SmolõÂk vsÏak ihned dodaÂvaÂ, zÏe se tak stane azÏ v prÏõÂsÏtõÂm dõÂle seriaÂlu. V tomto divaÂci videÏli jen temnou postavu sedõÂcõ v rohu televiznõÂho studia. Teprve v druheÂm dõÂle seriaÂlu prÏedstavuje SmolõÂk televiznõÂm divaÂkuÊm uÂdajneÂho pracovnõÂka CIA. Asi padesaÂtiletyÂ, cÏernovlasyÂ, serioÂ-

zneÏ puÊsobõÂcõ muzÏ117) nejprve cÏesky odpovõÂda na redaktorovu otaÂzku, zda je ochoten prÏedstavit se cÏeskoslovenskyÂm divaÂkuÊm a pozÏaduje, aby mohl odpovõÂdat v rodne anglicÏtineÏ, byt' cÏeskyÂm otaÂzkaÂm rozumõÂ. PrÏedstavuje se jmeÂnem Glen Roy Rohrer a ve strucÏnosti uvaÂdõ svuÊj zÏivotopis azÏ po vstup do CIC. TeÂma rozhovoru se velmi rychle staÂcÏõ k uÂdajne neochoteÏ CIC stõÂhat vaÂlecÏne zlocÏiny a vyuzÏõÂvaÂnõ byÂvalyÂch nacistuÊ americkyÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. O vyÂbeÏru ¹vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuʪ sveÏdcÏõ jmeÂno hlavnõ obeÏti tohoto dõÂlu seriaÂlu Nebudeme mlcÏet ± prominentnõÂho zaÂpadoneÏmeckeÂho novinaÂrÏe Gerharda LoÈwenthala, komentaÂtora televiznõ stanice ZDF. KomentaÂrÏ cÏteny Janem RosaÂkem a Izabelou PazÏitkovou zpochybnÏoval antifasÏistickou minulost tohoto zÏurnalisty zÏidovskeÂho puÊvodu a lõÂcÏõ jej jako stoupence byÂvalyÂch nacistuÊ. PravyÂm duÊvodem vyÂpaduÊ proti LoÈwenthalovi vsÏak byl velky vliv jeho antikomunistickyÂch televiznõÂch komen-

ZaÂbeÏr silneÏ namaskovaneÂho G. R. Rohrera v porÏadu CÏs. televize Nebudeme mlcÏet.

) Cyril SmolõÂk proslul zejmeÂna jako dlouholety zpravodaj CÏs. televize v BerlõÂneÏ a v Bonnu. V letech 1974±1982 byl pod krycõÂm jmeÂnem CEHAL ideovyÂm spolupracovnõÂkem 37. (neÏmeckeÂho) odboru cÏs. rozveÏdky. ZverÏejneÏnõ evidencÏnõÂch podkladuÊ a seznamu personaÂlnõÂch spisuÊ §7, odst. 1 zaÂkona cÏ. 107/2002 Sb., dõÂl 12., Praha 2003, s. 5569. 116 ) Bohuslav KucÏera (nar. 1923) byl dlouholetyÂm prÏedsedou prorezÏimnõ CÏeskoslovenske strany socialisticke a mõÂstoprÏedsedou FederaÂlnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ. 117 ) MuzÏ vystupujõÂcõ v televiznõÂm porÏadu byl silneÏ nalõÂcÏen, meÏl bohatou cÏernou paruku a knõÂr. Nenõ zrÏejmeÂ, zda v seriaÂlu vystupuje duÊkladneÏ nalõÂcÏeny G. R. Rohrer cÏi neznaÂmy herec. 115

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce

PorÏad Nebudeme mlcÏet uvaÂdeÏla moderaÂtorska dvojice Jan RosaÂk a Izabela PazÏitkovaÂ, v pozadõ fotografie Gerharda LoÈwenthala.

taÂrÏuÊ. UÂcÏinek propagandistickeÂho porÏadu meÏly zvyÂsÏit rozhovory s pameÏtnõÂky LoÈwenthalovyÂch skutkuÊ z druhe sveÏtove vaÂlky nataÂcÏene ve vyÂchodnõÂm i zaÂpadnõÂm sektoru BerlõÂna. ObeÏtõ poslednõÂch dvou dõÂluÊ se staÂva znaÂmy bavorsky krÏest'ansko-sociaÂlnõ politik Franz Josef Strauss, ktery je za Rohrerova prÏikyvovaÂnõ lõÂcÏen jako spolupracovnõÂk americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. PrÏedpoklaÂdana hlavnõ postava celeÂho seriaÂlu, americky rozveÏdcÏõÂk Glen Roy Rohrer, nakonec vystupuje jen jako statista, ktery ¹zatraktivnÏujeª tuctovy propagandisticky porÏad, jehozÏ tematika se tyÂka RohrerovyÂch osuduÊ jen zcela okrajoveÏ.118) Na rozdõÂl od knizÏnõ podoby Rohrerova prÏõÂbeÏhu anonymnõ autorÏi119) televiznõÂho seriaÂlu nerespektovali puÊvodnõ osnovu z konce 60. let a vyuzÏili Rohrerovy osoby jen jako zpestrÏujõÂcõ kulisy pro zpracovaÂnõ aktuaÂlnõÂho politickeÂho kontrapropagandistickeÂho zadaÂnõÂ. 118

Televiznõ seriaÂl doplnil rozhovor s Rohrerem odvysõÂlany v roce 1977 v televiznõÂm zpravodajstvõÂ120) a neÏktere cÏlaÂnky v doboveÂm tisku.121) Kontrapropagandisticky jej vyuzÏily i mad'arske a soveÏtske sdeÏlovacõ prostrÏedky.122) O okolnostech prÏõÂpravy teÂto propagandisticke kampaneÏ nenõ v zachovanyÂch archivnõÂch materiaÂlech prÏõÂlisÏ zmõÂnek. MuÊzÏeme prÏedpoklaÂdat, zÏe prÏõÂprava knihy a televiznõÂch porÏaduÊ znamenala pro neprÏõÂlisÏ zameÏstnaneÂho spolupracovnõÂka cÏs. kontrarozveÏdky BELLA vytrzÏenõ ze stereotypu a zvyÂsÏenou ¹pracovnõª zaÂteÏzÏ. PravdeÏpodobna jsou i zvyÂsÏena bezpecÏnostnõ opatrÏenõ po dobu prÏõÂpravy a realizace hlavnõ cÏaÂsti mediaÂlnõ kampaneÏ. Tomu odpovõÂdalo i Rohrerovo silne nalõÂcÏenõ (namaskovaÂnõÂ) v seriaÂlu Nebudeme mlcÏet (nebyl-li zastoupen figurantem). ZverÏejneÏnõ Rohrerova pobytu v CÏeskoslovensku vsÏak nijak nezmeÏnilo podmõÂnky, za nichzÏ v Praze zÏil (cÏi leÂpe rÏecÏeno prÏezÏõÂval). I poteÂ, co se o jeho existenci dozveÏdeÏly miliony cÏtenaÂrÏuÊ a televi-

) Charakteristicke je zapojenõ ¹spolupracovnõÂka CIAª, prÏedsedy CSU Franze Josefa Strausse do kontextu porÏadu. G. R. Rohrer pry kdysi slysÏel od jednoho ze svyÂch koleguÊ (vysÏetrÏovateluÊ na polygrafu), zÏe F. J. Strauss byl kdysi vysÏetrÏovaÂn na detektoru lzÏi. 119 ) V zaÂveÏrecÏnyÂch titulcõÂch je pouze uvedeno, zÏe porÏad vyrobila redakce zahranicÏnõÂho zpravodajstvõ CÏeskoslovenske televize. 120 ) AMV, f. A 2/9, inv. j. 12, Vyhodnocenõ propagacÏnõ a publikacÏnõ cÏinnosti za rok 1977 a plaÂn na rok 1978. ZaÂznam rozhovoru se v Archivu CÏeske televize nezachoval. 121 ) NejvyÂrazneÏjsÏõÂm prÏõÂspeÏvkem kampaneÏ proti americkyÂm zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm, ktera souvisela se zminÏovanou operacõ TYRKYS, byl seriaÂl cÏlaÂnkuÊ Radovana SÏimka CIA ± tajemstvõ plaÂsÏteÏ a dyÂky vychaÂzejõÂcõ v lednu a v uÂnoru v cÏs. armaÂdnõÂm tisku. Obrana lidu 18. ledna 1977 ± 8. uÂnora 1977. 122 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV, (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10. cÏ. l. 66±69, II. spraÂva SNB, 5. odbor, 17. 3. 1987, Informace k TS BELL. Viz dokument cÏ. 9.

Studie znõÂch divaÂkuÊ, zuÊstaly okolnosti jeho pobytu utajeny a neÏkdejsÏõ americky zpravodajec nadaÂle zuÊstaÂval anonymnõÂm obyvatelem jednoho prazÏskeÂho sõÂdlisÏtnõÂho bytu. Od roku 1981 nenõ spolupracovnõÂk cÏs. kontrarozveÏdky G. R. Rohrer jizÏ zpravodajsky vyuzÏõÂvaÂn. V roce 1982 se z neÏj staÂva podivny duÊchodce. RozhodnutõÂm ministra vnitra JaromõÂra Obziny je mu prÏiznaÂn duÊchod jako byÂvaleÂmu prÏõÂslusÏnõÂku SNB ve vyÂsÏi 3000 KcÏs.123) Ani po konci sve druhe ¹zpravodajske karieÂryª nenõ agent BELL propusÏteÏn do civilnõÂho zÏivota. PrÏesto, zÏe pro neÏj StaÂtnõ bezpecÏnost nemeÏla zÏaÂdne zpravodajske vyuzÏitõÂ, nadaÂle s nõÂm jednala jako se svyÂm spolupracovnõÂkem a utajovala jeho pravou totozÏnost a prÏesne mõÂsto pobytu v CÏeskoslovensku. Samotny zpuÊsob rÏõÂzenõ meÏl podobu udrzÏovacõÂch kontaktuÊ, po cela osmdesaÂta leÂta provaÂdeÏnyÂch starsÏõÂm referentem 5. odboru II. spraÂvy SNB ± Bohumilem GraÂblem, ktery byl RohrerovyÂm¹rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnemª v letech 1980±1986. I poteÂ, co v roce 1986 ze zdravotnõÂch duÊvoduÊ prÏesÏel na neoperativnõ uÂsek II. spraÂvy SNB,124) zuÊstaÂval se svyÂm byÂvalyÂm spolupracovnõÂkem v osobnõÂm styku. Administrativnõ zaÂlezÏitosti spojene s vedenõÂm svazku prÏevzal v roce 1986 novy ¹rÏõÂdõÂcõ orgaÂnª, Ï õÂha. kpt. Robert R V roce 1987 StB zaregistrovala podezrÏely zaÂjem neznaÂmyÂch osob o G. R. Rohrera.125) NaÂsledovala opatrÏenõ k zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti spolupracovnõÂka a jeho prÏesteÏhovaÂnõ do jine cÏaÂsti Prahy. Americky zpravodajec, ktery v sÏedesaÂtyÂch letech utekl pod ochranu komunistickeÂho rezÏimu, se v Praze docÏkal i jeho konce. V roce 1989 jizÏ nebyl zÏaÂdnyÂm zpravodajskyÂm esem, 123

ale staÂrnoucõÂm prazÏskyÂm duÊchodcem. PrÏesto zuÊstaÂval formaÂlneÏ spolupracovnõÂkem tehdejsÏõ komunisticke kontrarozveÏdky (II. spraÂvy SNB). V teÂto pozici jej prÏejõÂma i polistopadova zpravodajska sluzÏba (UÂrÏad FMV pro ochranu uÂstavy a demokracie). JesÏteÏ v roce 1990 pravidelneÏ prÏejõÂma od sveÂho rÏõÂdõÂcõÂho operativce pravidelnou vyÂplatu, jejõÂzÏ vyÂsÏe je zaznamenaÂvaÂna ve financÏnõÂm podsvazku spolupracovnõÂka nove sluzÏby.126) Teprve prÏi dalsÏõ reorganizaci cÏeskoslovenske kontrarozveÏdky na prÏelomu let 1990/1991127) dospõÂva RohreruÊv operativnõ pracovnõÂk k zaÂveÏru, zÏe dlouholety spolupracovnõÂk StaÂtnõ bezpecÏnosti jizÏ nemusõ byÂt vyuzÏõÂvaÂn cÏeskoslovenskou kontrarozveÏdkou. V lednu 1991 je vypracovaÂn naÂvrh na ulozÏenõ svazku TS BELL do archivu tehdejsÏõÂho statisticko-evidencÏnõÂho odboru VnitrÏnõ a organizacÏnõ spraÂvy FMV.128) Dne 7. brÏezna 1991, po teÂmeÏrÏ 26 letech, koncÏõ spolupraÂce neÏkdejsÏõÂho podduÊstojnõÂka vojenske zpravodajske sluzÏby USA s cÏeskoslovenskyÂmi sÏpionaÂzÏnõÂmi sluzÏbami. Ani po ukoncÏenõ zpravodajske spolupraÂce Glen Roy Rohrer neopousÏtõ konspirativnõ byt neÏkdejsÏõ StaÂtnõ bezpecÏnosti HAGEN,129) ktery je jeho trvalyÂm bydlisÏteÏm. Konec bipolaÂrnõÂho rozdeÏlenõ sveÏta a postupny prÏechod zemeÏ, ve ktere zÏil, ke spojencuÊm jeho zrazene vlasti musel vyvolaÂvat v postarsÏõÂm duÊchodci obavy. Americka vlaÂda, kterou svojõ zradou posÏkodil, jej mohla i po desetiletõÂch volat k odpoveÏdnosti. Zda se vsÏak, zÏe odpoveÏdne uÂrÏady meÏly v 90. letech jine priority. Jeho prÏõÂpad prÏitom tehdy nebyl zcela neznaÂmyÂ. CÏeska verÏejnost o neÏm byla informovaÂna nejprve prostrÏednictvõÂm vydaÂnõÂ, ve sve dobeÏ skandaÂlnõÂch, vzpomõÂnek neÏkdejsÏõÂho cÏs. rozveÏdcÏõÂka Josefa FrolõÂka.130) RohreruÊv uÂteÏk

) TamteÂzÏ. VyÂsÏe prÏiznaneÂho duÊchodu vyÂrazneÏ prÏekracÏovala beÏzÏnou vyÂsÏi duÊchoduÊ a byla i vysÏsÏõ nezÏ tehdy platny nejvysÏsÏõ duÊchodovy vyÂmeÏr (2500 KcÏs). FormaÂlneÏ se patrneÏ jednalo o tzv. osobnõ duÊchod. Dle uÂdajuÊ ve financÏnõÂm podsvazku svazku a. cÏ. 820190 MV mu duÊchod nebyl zasõÂlaÂn beÏzÏnou cestou prÏes SpraÂvu sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, ale kazÏdy meÏsõÂc byl vyplaÂcen proti podpisu prÏõÂslusÏnyÂm operativnõÂm pracovnõÂkem II. spraÂvy SNB. 124 ) AMV, personaÂlnõ spis Bohumila GraÂbla. 125 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 66±69. Informace k TS BELL, cÏ. sv. 5791. V uÂnoru 1987 kontaktovali neznaÂmõ muzÏi (vydaÂvajõÂcõ se za prÏõÂslusÏnõÂky SNB) manzÏelku Bohumila GraÂbla a pokousÏeli se zõÂskat informace o G. R. Rohrerovi. 126 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), financÏnõ podsvazek. V roce 1990 vyplatil UÂrÏad FMV pro ochranu uÂstavy a demokracie G. R. Rohrerovi celkem 39 272 KcÏs. 127  rÏad FMV pro ochranu uÂstavy a demokracie byl nahrazen FederaÂlnõ informacÏnõ sluzÏbou. )U 128 ) AMV, a. cÏ. 820190 MV (r. cÏ. 5791 MV), cÏaÂst sv. cÏ. 11, cÏ. l. 49. FederaÂlnõ informacÏnõ sluzÏba, 13. 1. 1991. NaÂvrh na ulozÏenõ svazku TS BELL. Do Archivu SEO vsÏak byly prÏedaÂny jen financÏnõ podsvazky a 10. a 11. cÏaÂst hlavnõÂho svazku pochaÂzejõÂcõ z 80. let, kdy jizÏ Rohrer nebyl operativneÏ vyuzÏõÂvaÂn. PrÏedchozõÂch 9 cÏaÂstõ svazku s dokumentacõ Rohrerovy spolupraÂce v 60. a 70. letech bylo bez blizÏsÏõÂho uprÏesneÏnõ skartovaÂno prÏed prÏedaÂnõÂm do svazku do archivu. TamteÂzÏ. 129 ) Pod r. cÏ. 5830 HAGEN vedla StB postupneÏ neÏkolik bytuÊ, v nichzÏ Rohrer bydlel, prÏi jeho prÏesteÏhovaÂnõ byla vzÏdy jen zmeÏneÏna adresa v tomto svazku. Samotny svazek KB HAGEN r. cÏ. 5830 byl v roce 1990 zrusÏen a jeho materiaÂly byly prÏevedeny ke svazku TS BELL, r. cÏ. 5791. 130 ) FrolõÂk, J.: c.d., s. 262.

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce na zacÏaÂtku 90. let prÏipomenuly i publikace oficiaÂlnõÂch historikuÊ zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb.131) ZÏaÂdna z teÏchto zmõÂnek vsÏak nevedla k paÂtraÂnõ po dalsÏõÂch osudech akteÂra daÂvne sÏpionaÂzÏnõ historky ze 60. let. SaÂm o sve minulosti mlcÏel, prÏed svyÂmi sousedy vystupoval jako prÏisteÏhovalec z byÂvale JugoslaÂvie (aby zduÊvodnil svuÊj i po desetiletõÂch zrÏetelny prÏõÂzvuk). Jeho inkognito padlo neÏkolik let po paÂdu rezÏimu. Pod svyÂm pravyÂm jmeÂnem i obeÏma prÏijatyÂmi jmeÂny se objevil v seznamech spolupracovnõÂkuÊ StB, ktere zverÏejnil Petr Cibulka.132) V dobeÏ, kdy jsem psal tuto studii, Glen Roy Rohrer alias Jan Vedra jesÏteÏ zÏil; na podzim roku 2002 jsem jej pozÏaÂdal o rozhovor, ale odmõÂtl. ZemrÏel 12. kveÏtna roku 2003 v Praze.

Poslednõ dostupna fotografie Jana Vedry (G. R. Rohrera) z konce 90. let.

Pozornosti AmericÏanuÊ vsÏak prÏesto neusÏel. S cÏeskyÂmi uÂrÏady jizÏ neÏkolik let jednali zaÂstupci ministerstva obrany USA, kterÏõ paÂtrali po stopaÂch americkyÂch vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ z korejske 131

a vietnamske vaÂlky. ByÂvale CÏeskoslovensko bylo cÏasto uvaÂdeÏno jako mõÂsto jejich mozÏneÂho veÏzneÏnõÂ. Jednou z institucõÂ, se kterou byli prÏed rÏad dokustavitele Pentagonu ve styku, byl i U mentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu.133) V leÂteÏ roku 2003 se americky zaÂstupce mjr. Michael O  Hara obraÂtil na UÂDV se zÏaÂdostõ o pomoc prÏi paÂtraÂnõ po nove stopeÏ. PrÏedpoklaÂdal, zÏe potencionaÂlnõ zajatci v CÏeskoslovensku byli vysÏetrÏovaÂni vsÏemi mozÏnyÂmi zpuÊsoby, mimo jine i pomocõ detektoru lzÏi. NejpovolaneÏjsÏõÂm expertem, ktery jej mohl obsluhovat, byl G. R. Rohrer. V jeho dostupnyÂch staÂtobezpecÏnostnõÂch materiaÂlech se vsÏak nenachaÂzely zÏaÂdne informace o americkyÂch vaÂlecÏnyÂch zajatcõÂch a prÏi paÂtraÂnõ v mõÂsteÏ jeho bydlisÏteÏ134) mjr. O  Hara zjistil, zÏe G. R. Rohrer prÏed neÏkolika meÏsõÂci zemrÏel. Panu O'Harovi jsem prÏedal rukopis teÂto studie; jeho pozornost se daÂle soustrÏedila na Rohrerovu osobnõ pozuÊstalost, ktera se stala prÏedmeÏtem notaÂrÏskeÂho deÏdickeÂho rÏõÂzenõÂ. PrÏi zÏaÂdostech o prÏõÂstup k teÏmto materiaÂluÊm vsÏak narazil na barieÂru cÏeskyÂch zaÂkonuÊ (do doby urcÏenõ opraÂvneÏneÂho deÏdice byla jeho neprÏõÂstupna pozuÊstalost ulozÏena u notaÂrÏky), rozhodl se proto pokusit urychlit celou kauzu jejõ medializacõÂ. V rÏõÂjnu roku 2004 otiskl denõÂk Mlada fronta Dnes dva cÏlaÂnky novinaÂrÏe Lud'ka Navary, ktere popisovaly paÂtraÂnõ americkyÂch uÂrÏaduÊ po stopaÂch americkyÂch vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ v CÏeskoslovensku.135) Navarovy cÏlaÂnky (i dõÂky jistyÂm neprÏesnostem v nich obsazÏenyÂch), doplneÏne textem cÏeskyÂch publicistuÊ a historikuÊ veÏnujõÂcõÂch se problematice uÂdajnyÂch vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ v CÏeskoslovensku,136) nastolily rÏadu otaÂzek: ChraÂnily soucÏasne cÏeske uÂrÏady byÂvaleÂho agenta StaÂtnõ bezpecÏnosti? ProcÏ nebyly ochotny poskytnout americkeÂ

) West, Nigel: Games of Intelligence. The Classified Conflict of International Espionage Revealed. New York, Crown Publishers 1990, s. 58. Minnick, Wendell L.: Spies and Provocateurs. A Worldwide Encyklopedia of Persons Conducting Espionage and Covert Action 1946±1991. Jefferson NC: McFarland, 1992, s. 192. 132 ) www.cibulka.com. 133 ) Americka strana vychaÂzela prÏedevsÏõÂm z uÂdajuÊ poskytnutyÂch byÂvalyÂm cÏs. generaÂlem Janem SÏejnou, ktery emigroval  DV vydal o proveÏrÏovaÂnõ teÏchto informacõ souhrnnou zpraÂvu: Aktivity cÏeskoslovenskyÂch institucõ v jihov roce 1968. U  DV, Praha 2002, s. 7±57. vyÂchodnõ Asii v dobeÏ korejske a vietnamske vaÂlky. In: Securitas imperii, 9, U 134 ) V roce 2003 byly informace o konspiracÏnõÂm byteÏ, v neÏmzÏ G. R. Rohrer zÏil, zverÏejneÏny Ministerstvem vnitra CÏR. EvidencÏnõ podklady, zverÏejneÏne podle § 7 zaÂk. 107/2002 Sb. na internetove adrese mvcr.cz/2003/evidence/stb_rady.html, zaÂznam k r. cÏ. 05830 MV, konspiracÏnõ byt HAGEN. 135 ) Navara, LudeÏk: ZaÂhada americkeÂho sÏpiona zÏijõÂcõÂho v Praze. In: Mlada fronta Dnes, 16. 10. 2004. TyÂzÏ: US Army hleda  DV a meÏl sve pohrÏesÏovane v CÏesku. In: Mlada fronta Dnes, 27. 10. 2004. Navara prÏi prÏõÂpraveÏ cÏlaÂnkuÊ spolupracoval i s U k dispozici neÏktere informace soustrÏedeÏne prÏi prÏõÂpraveÏ teÂto studie. 136 ) CatalanovaÂ, Hana; Eminger, VaÂclav; ValisÏ, ZdeneÏk: AmericÏtõ vaÂlecÏnõ zajatci a sÏpioni po cÏesku. Text byl v rÏõÂjnu roku 2004 publikovaÂn na ruÊznyÂch cÏeskyÂch a slovenskyÂch internetovyÂch serverech, naprÏ. www.szcpv.szm.sk/spy.html.

Studie straneÏ informace o jeho pobytu? Byl jeho pobyt v CÏeske republice azÏ do jeho smrti duÊkladneÏ utajovaÂn?137) Podle dostupnyÂch uÂdajuÊ prÏestal byÂt G. R. Rohrer spolupracovnõÂkem cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb v roce 1991. UÂdaje o identiteÏ, pod kterou v CÏeske republice zÏil, byly (nejprve neoficiaÂlneÏ) zverÏejneÏny jizÏ v prve polovineÏ 90. let, od roku 2002 jsou jeho staÂtobezpecÏnostnõ materiaÂly verÏejneÏ prÏõÂstupne dle zaÂkona o zprÏõÂstupneÏnõ svazkuÊ StB.138) DuÊvod, procÏ se zaÂstupci Pentagonu dostali ¹na jeho stopuª azÏ neÏkolik meÏsõÂcuÊ po jeho smrti, je tak trÏeba videÏt v drÏõÂveÏjsÏõÂm nezaÂjmu o jeho osobu, nikoliv ve zvlaÂsÏtnõ ochraneÏ uÂdajuÊ o jeho totozÏnosti. Glen Roy Rohrer je ojedineÏlyÂm zjevem v historii cÏeskoslovenske StaÂtnõ bezpecÏnosti. Jeho zaÂhadny prÏechod ostrÏe strÏezÏene cÏeskoslovenske hranice prÏinesl zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm vyÂchodnõÂho bloku nezaslouzÏenou vyÂhodu. K dispozici se jim dal zkusÏeny a dlouholety zpravodajsky pracovnõÂk, ktery sice patrÏil spõÂsÏe do spodnõÂch prÏõÂcÏek hierarchie americkyÂch zpravodajcuÊ, avsÏak ktery meÏl dõÂky specifickeÂmu pracovnõÂmu zarÏazenõ prÏehled o cÏinnosti vyÂznamneÂho uÂseku zpravodajske sluzÏby armaÂdy USA.

Jeho vyteÏzÏovaÂnõ a vyuzÏõÂvaÂnõ zõÂskanyÂch informacõ vcelku odpovõÂdalo praxi obou stran  teÏky v zpravodajske rovineÏ studene vaÂlky. U (¹defekceª) zpravodajcuÊ vyÂchodnõÂho bloku byly mnohem cÏasteÏjsÏõ a zasahovaly daleko vysÏsÏõ pozice ve zpravodajskyÂch sluzÏbaÂch. UÂteÏky z VyÂchodu na ZaÂpad vsÏak znamenaly uÂteÏk na svobodu (byt' cÏasto omezenou nutnostõ zachovaÂvat bezpecÏnostnõ opatrÏenõ proti zaÂsahu vyÂchodnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb). OjedineÏly RohreruÊv uÂteÏk prÏed postihem za opilecky delikt ocÏekaÂvane uvolneÏnõ neprÏinesl. Rohrer se stal dlouholetyÂm rukojmõÂm cÏeskoslovenske StaÂtnõ bezpecÏnosti drzÏenyÂm sice v (na cÏeskoslovenske pomeÏry) luxusnõÂch podmõÂnkaÂch, ale neustaÂle zÏijõÂcõ v nejistoteÏ dalsÏõÂho osudu. Teprve po ukoncÏenõ studene vaÂlky je zbaven ochranitelsko-dozorujõÂcõ peÂcÏe cÏeskoslovenskyÂch sÏpionaÂzÏnõÂch sluzÏeb. PrÏesto dozÏil v zemi, ktera se stala spojencem jeho neÏkdejsÏõ vlasti. (Studie byla napsaÂna v letech 2001±2002. Archivnõ materiaÂly cÏs. rozveÏdky vztahujõÂcõ se k osobeÏ G. R. Rohrera podleÂhaly v teÂto dobeÏ rezÏimu utajenõÂ. Pro uÂcÏely prÏõÂpravy studie a doprovodne edice dokumentuÊ byly odtajneÏny jen vybraneÂ, prÏõÂmo citovane archivaÂlie).

) L. Navara uvaÂdõÂ: ¹Rozmrzelost AmericÏanuÊ vyplyÂva nepochybneÏ i z toho, zÏe CÏesÏi jim neÏkolik let odmõÂtali zprostrÏedkovat setkaÂnõ s americkyÂm dezerteÂrem Glenem Rohrerem.ª UÂDV byl jednõÂm z oslovenyÂch cÏeskyÂch uÂrÏaduÊ, podrobne informace k osobeÏ G. R. Rohrera (a mõÂsteÏ jeho pobytu) americke straneÏ prÏedal teÂhozÏ dne, kdy o neÏ projevila zaÂjem. 138 ) ZaÂkon cÏ. 140/1996, ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 107/2002 Sb. 137

BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce Resume Studie prÏiblizÏuje osud G. R. Rohrera (1920±2003). G. R. Rorher od roku 1949 pracoval jako podduÊstojnõÂk zpravodajske sluzÏby armaÂdy USA. Po veÏtsÏinu 50. a 60. let byl zarÏazen u jejõÂch sluzÏeben v EvropeÏ (Rakousku, Francii a SRN). Naposledy puÊsobil u uÂtvaru 513. INTC ve Frankfurtu nad Mohanem ve funkci vysÏetrÏovatele na tzv. detektoru lzÏi (polygrafu). V srpnu roku 1965 z osobnõÂch duÊvoduÊ prÏebeÏhl do CÏeskoslovenska a dal se k dispozici cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti. Ta jej vedla jako Ï IDICÏ a BELL. CÏeskoslovenske kontrarozveÏdce a rozsveÂho spolupracovnõÂka pod krycõÂmi jmeÂny R veÏdce prÏedal informace o spolupracovnõÂcõÂch americke vojenske zpravodajske sluzÏby v CÏeskoslovensku, o jejõ strukturÏe a prÏõÂslusÏnõÂcõÂch. DaÂle o principech a metodice vyÂslechuÊ na tzv. detektoru lzÏi, cozÏ umozÏnilo StaÂtnõ bezpecÏnosti prosÏkolovat sve agenty tak, aby je vyÂslech na detektoru neodhalil. Pobyt byÂvaleÂho americkeÂho zpravodajce v CÏeskoslovensku zuÊstal na dlouha leÂta utajen. G. R. Rohrer zÏil v Praze pod falesÏnyÂm jmeÂnem Jan Vesely a od roku 1969 Jan Vedra. CÏs. ministerstvo vnitra s nõÂm uzavrÏelo formaÂlnõ pracovnõ smlouvu, podle nõÂzÏ se stal jejõÂm civilnõÂm zameÏstnancem, ve skutecÏnosti jej povazÏovalo za sveÂho tajneÂho spolupracovnõÂka. OdmeÏnou mu bylo na cÏeskoslovenske pomeÏry nadpruÊmeÏrne materiaÂlnõ zajisÏteÏnõÂ. Do roku 1973 jej vyuzÏõÂvala prÏedevsÏõÂm cÏs. rozveÏdka (I. spraÂva ministerstva vnitra), zõÂskala od neÏj podrobny prÏehled organizacÏnõ struktury a personaÂlnõÂho obsazenõ vojenske zpravodajske sluzÏby v USA, vyuzÏõÂvala jej jako jazykoveÂho experta pro prÏõÂpravu dezinformacÏnõÂch podvrhuÊ, ktere meÏly puÊsobit jako by byly americkeÂho puÊvodu. V druhe polovineÏ 60. let plaÂnovala vyuzÏõÂt jeho prÏõÂpad i propagacÏneÏ s cõÂlem posÏkodit poveÏst americkyÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb v ocÏõÂch verÏejnosti. K tomu vsÏak vzhledem ke zmeÏneÏne politicke situaci po okupaci CÏeskoslovenska vojsky VarsÏavske smlouvy, v srpnu 1968, nedosÏlo. V roce 1973 byl G. R. Rohrer prÏedaÂn kontrarozveÏdce StaÂtnõ bezpecÏnosti (II. spraÂveÏ FederaÂlnõÂho ministerstva vnitra). Ta jej vyuzÏõÂvala jako prÏekladatele a nasazovala jej do svyÂch zpravodajskyÂch her jako agenta vystupujõÂcõÂho pod identitou obcÏana zaÂpadnõÂch zemõÂ. Ke stejnyÂm uÂcÏeluÊm byl take ¹zapuÊjcÏenª zpravodajskyÂm sluzÏbaÂm neÏkteryÂch zemõ vyÂchodnõÂho bloku. Jako agent vystupoval naprÏõÂklad ve VarsÏaveÏ a vyÂchodnõÂm BerlõÂneÏ. Po võÂce nezÏ deseti letech pobytu G. R. Rohrera v CÏeskoslovensku prÏistoupilo vedenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti ke zverÏejneÏnõ jeho prÏõÂpadu. V roce 1976 vysÏel v Praze jeho dezinformacÏneÏ upraveny knizÏnõ zÏivotopis Naha sfinga a na pocÏaÂtku roku 1977 vysõÂlala CÏeskoslovenska televize publicisticky seriaÂl Nebudeme mlcÏet, v neÏmzÏ G. R. Rohrer vystoupil osobneÏ. I nadaÂle vsÏak zÏil za prÏõÂsnyÂch bezpecÏnostnõÂch opatrÏenõ v Praze pod prÏijatyÂm jmeÂnem Jan Vedra. CÏs. zpravodajskeÂho sluzÏby jej vedly jako sveÂho spolupracovnõÂka azÏ do brÏezna roku 1991. ZemrÏel v kveÏtnu 2003 v Praze. Studie je doplneÏna vyÂbeÏrovou edicõ dokumentuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti vztahujõÂcõÂch se k osobeÏ G. R. Rohrera.

Studie Summary BELL or the Story of a Traitor The study depicts the story of Glen Roy Rohrer (1920-2003). Since 1949, G. R. Rohrer worked as a non-commissioned officer of the US Army Intelligence Service. Most of the 1950s and 1960s he was assigned to its stations in Europe (Austria, France and the FRG). His last assignment was at the 513. INTC unit in Frankfurt-on-Main where he worked as an investigator using the `lie-detector' (polygraph). In August 1965, he fled to Czechoslovakia for personal reasons and offered his services to the Czechoslovak State Security. It registered him as a collaborator under cover names Ï IDICÏ (DRIVER) and BELL. He provided the Czechoslovak Counter-Intelligence Service and R Intelligence Service with information about collaborators of the US Military Intelligence Service in Czechoslovakia, its structure and members, as well as about principles and techniques of conducting an interrogation by means of the ¹lie-detectorª, which enabled the State Security to train its agents so that they could not be revealed by the detector. The stay of the former American intelligence agent in Czechoslovakia remained kept in secret for years. G. R. Rohrer lived in Prague under the cover name Jan Vesely and since 1969 as Jan Vedra. He had a formal contract of employment with the Czechoslovak Ministry of the Interior as a civilian employee, but in fact it regarded him as a secret collaborator. He received material reward above the average standard in Czechoslovakia at that time. Until 1973, he was employed mainly by the Czechoslovak Intelligence Service (First Administration of the Ministry of the Interior), which acquired an overview of the organizational structure and staffing of the US Military Intelligence Service from him and used him as a language expert to prepare disinformation forged documents that pretended to be of American origin. In the second half of 1960s, it planned to make use of his case for propagation with the aim to damage the reputation of the American Intelligence Services in public. However, this never happened because of the political changes after the occupation of Czechoslovakia by the Warsaw Treaty troops in August 1968. In 1973, G. R. Rohrer was transferred to the State Security Counter-Intelligence Service (Second Administration of the Federal Ministry of the Interior), using him as a translator and involving him in its intelligence service scheming as an agent with the identity of a Western country citizen. For the same purpose he was also ¹lentª to the Intelligence Services of some of the Eastern Bloc countries. He worked as an agent for example in Warsaw and East Berlin. After he had lived in Czechoslovakia more than a decade, the State Security leadership publicised his case. In 1976, his deliberately disinforming autobiography ¹Naha sfingaª (Naked Sphinx) was published, and in early 1977 the Czechoslovak Televison broadcasted a documentary series ¹Nebudeme mlcÏetª (We will not be silent), where G. R. Rohrer appeared in person. Nevertheless, he continued to live in Prague under the adopted name Jan Vedra under strict security measures. The Czechoslovak Intelligence Services registered him as their collaborator until March 1991. He died in Prague in May 2003. The study is supplemented with a selection of the State Security documents relating to the person of G. R. Rohrer.

Akce EVROPA

Akce EVROPA OndrÏej Koutek

Aktivity zpravodajskyÂch sluzÏeb nabyÂvaly ve 20. stoletõ rozmanityÂch forem. MaÂlo znaÂmou a dosud poneÏkud tajemnou podobou sÏpionaÂzÏnõ cÏinnosti se stalo puÊsobenõ tzv. nelegaÂluÊ. NelegaÂl byl speciaÂlnõ vyzveÏdacÏ vysazeny rozveÏdkou na cizõ uÂzemõ a zÏijõÂcõ tam s falesÏnou totozÏnostõ a zÏivotopisem. Tato forma sÏpionaÂzÏe se velmi lisÏila od klasickyÂch (legalizovanyÂch) rozveÏdcÏõÂkuÊ a nabõÂzela zcela nove mozÏnosti vyuzÏitõÂ. NelegaÂl vystupoval jako domaÂcõ obcÏan (nebo asponÏ jako obcÏan spojeneckeÂho staÂtu) a mohl se tak teÏsÏit duÊveÏrÏe sveÂho okolõÂ. DõÂky tomu zõÂskaÂval podstatnou vyÂhodu proti legaÂlnõÂ, respektive legalizovaneÂ, rezidenturÏe, tj. agentuÊm rozveÏdky, kterÏõ byli vysõÂlaÂni do zahranicÏõ jako diplomateÂ, vojensÏtõ prÏideÏlenci, zameÏstnanci ambasaÂd, novinaÂrÏi cÏi obchodnõÂci. PraÂveÏ tito cÏinitele totizÏ automaticky vzbuzovali podezrÏenõÂ, takzÏe se staÂvali objektem soustavneÂho sledovaÂnõÂ, cÏõÂmzÏ byla jejich prÏõÂpadna sÏpionaÂzÏnõ cÏinnost velmi ztõÂzÏena.139) Dokonala legenda, zÏivotopis, nenaÂpadny zpuÊsob zÏivota a spolehlive doklady umozÏnÏovaly nelegaÂlovi bezprobleÂmove puÊsobenõ bez blizÏsÏõÂho zaÂjmu kontrarozveÏdky. K plneÂmu rozvinutõ cÏinnosti nelegaÂla meÏlo dojõÂt zejmeÂna v dobeÏ krizovyÂch stavuÊ, mezinaÂrodnõÂho napeÏtõ a beÏhem vaÂlecÏnyÂch konfliktuÊ, kdy jsou zpravodajske mozÏnosti legaÂlnõ rezidentury znacÏneÏ omezeny. NelegaÂl byl vyuzÏõÂvaÂn prÏedevsÏõÂm pro dlouhodobe zpravodajske uÂkoly a cõÂle. ZaÂkladem pro cÏinnost nelegaÂla byla naÂhradnõ identita, k cÏemuzÏ se cÏasto vyuzÏõÂvalo identity obcÏana cõÂlove zemeÏ, ktery bud' jizÏ nezÏil, nebo se nachaÂzel v zahranicÏõÂ. NelegaÂl potrÏeboval pecÏliveÏ promysÏlenou legendu, pod 139

kterou se na cizõ uÂzemõ dostal a jezÏ mu zajistila potrÏebne krytõÂ. Musel svou legendu dokonale ovlaÂdat, orientovat se v prostoru a podmõÂnkaÂch, v nichzÏ meÏl puÊsobit. Po prÏõÂchodu na cizõ uÂzemõ se dlouhou dobu tzv. legalizoval, proto obvykle meÏnil bydlisÏteÏ nebo jmeÂno, aby zakryl sve stopy. Cele usazovaÂnõ nelegaÂla trvalo pomeÏrneÏ dlouho, cÏasto byÂval vyslaÂn prÏes trÏetõ zemi, kde straÂvil i neÏkolik let. Do cõÂlove zemeÏ se dostal jako obcÏan tohoto trÏetõÂho staÂtu, cozÏ pak prÏõÂpadneÏ mohlo vysveÏtlit i jeho nedostatecÏnou znalost mõÂstnõÂho jazyka a zvykuÊ. NelegaÂl na sebe chteÏl co nejmeÂneÏ upozornit, a tak se vyhyÂbal styku s osobami vystupujõÂcõÂmi proti staÂtnõÂmu zrÏõÂzenõ a s cizinci. CelkoveÏ byla prÏõÂprava nelegaÂla velice zdlouhava a nesmõÂrneÏ pracnaÂ. NejzranitelneÏjsÏõ cÏlaÂnek prÏedstavovala kvalita jeho spojenõ se zpravodajskou centraÂlou. DobrÏe prÏipraveny nelegaÂl vsÏak toto rizikove spojenõ pouzÏõÂval v dobeÏ mõÂru pomeÏrneÏ zrÏõÂdka. Pokyny se musely prÏedaÂvat s nejveÏtsÏõ mõÂrou konspirace, a tak se vyuzÏõÂvalo naprÏ. mrtvyÂch schraÂnek cÏi jednosmeÏrneÂho raÂdioveÂho vysõÂlaÂnõÂ. DalsÏõ nelegaÂlova zranitelna mõÂsta mohla spocÏõÂvat v prÏõÂpadnyÂch neprÏesnostech samotne legendy, v rozporech u dokumentuÊ a dokladuÊ, v neprÏimeÏrÏenosti legendovane minulosti a skutecÏnyÂch znalostõÂ. Zrod projektu EVROPA StaÂtnõ bezpecÏnost zacÏala prÏipravovat vysazovaÂnõ vlastnõÂch nelegaÂluÊ zhruba od poloviny padesaÂtyÂch let. Svou roli tehdy sehraÂl soveÏtsky vzor, nebot' SoveÏti uzÏõÂvali tuto zpravodajskou metodu uÂspeÏsÏneÏ jizÏ neÏkolik desetiletõÂ.140) Zpo-

) OznacÏenõ nelegaÂl tedy neodlisÏovalo takoveÂho agenta od beÏzÏneÂho rozveÏdcÏõÂka kvuÊli nelegaÂlnosti jeho cÏinnosti. CõÂle a mnohdy i prostrÏedky nelegaÂla byly stejne jako u beÏzÏneÂho agenta ± v obou prÏõÂpadech sÏlo o vyzveÏdacÏstvõÂ, a tedy o protizaÂkonneÂ, nelegaÂlnõ jednaÂnõÂ. Hlavnõ rozdõÂl spocÏõÂval v tom, zÏe nelegaÂl nepotrÏeboval ke sve cÏinnosti oficiaÂlnõ krytõÂ. K pojmu agent-nelegaÂl srov. teÂzÏ ChuranÏ, Milan a kol.: Encyklopedie sÏpionaÂzÏe ze zaÂkulisõ tajnyÂch sluzÏeb, zejmeÂna StaÂtnõ bezpecÏnosti. Libri, Praha 2000, s. 25. 140 ) Srov. tamteÂzÏ, kde autorÏi uvaÂdeÏjõ pozoruhodnou poznaÂmku, kterou vsÏak nelze na zaÂkladeÏ dochovanyÂch pramenuÊ z akce EVROPA potvrdit: ¹AgentuÊ-nelegaÂluÊ pouzÏõÂvala KGB i ve ,sprÏaÂtelenyÂch` zemõÂch. KdyzÏ StB za ministra vnitra R. BaraÂka deÏlala speciaÂlnõ proveÏrku, aby zjistila, zda do CÏSR nelegaÂly nenasadil ZaÂpad, bylo odhaleno v CÏeskoslovensku uÂdajneÏ na 200 soveÏtskyÂch nelegaÂluÊ. Akce byla pote urychleneÏ ukoncÏena.ª Vzhledem k charakteru a deÂlce trvaÂnõ akce EVROPA by se muselo jednat o neÏjakou starsÏõ operaci, o nõÂzÏ se vsÏak v dokumentech k akci EVROPA neobjevuje zÏaÂdna zmõÂnka. AutorÏi encyklopedie pravdeÏpodobneÏ vychaÂzeli ze vzpomõÂnek znaÂmeÂho cÏeskoslovenskeÂho rozveÏdcÏõÂka Josefa FrolõÂka, ktery referoval o speciaÂlnõ skupineÏ StB, ktera uÂdajneÏ vznikla koncem padesaÂtyÂch let a meÏla potrÏõÂt nelegaÂlnõ agenty zaÂpadnõÂch rozveÏdek. Ministr BaraÂk uÂdajneÏ za jeden rok od zahaÂjenõ paÂtraÂnõ obdrzÏel seznam teÂmeÏrÏ 300 duplicitnõÂch osob zÏijõÂcõÂch na uÂzemõ republiky. ¹VyÂsledky byly ohromujõÂcõÂ; devadesaÂt peÏt procent vsÏech osob vyslala na cÏeskoslovenske uÂzemõ soveÏtska rozveÏdka, zbyÂvajõÂcõÂch peÏt procent tvorÏili byÂvalõ agenti nebo duÊstojnõÂci policejnõÂch organizacõ nacistickeÂho NeÏmecka, kterÏõ si prÏed koncem vaÂlky opatrÏili krycõ doklady.ª Srov. FrolõÂk, Josef : SÏpioÂn vypovõÂdaÂ. Orbis, Praha 1990, s. 105.

Studie cÏaÂtku se vsÏe odehraÂvalo v prÏõÂme rezÏii soveÏtskyÂch poradcuÊ, pod jejichzÏ vedenõÂm vznikly na podzim 1953 na I. spraÂveÏ ministerstva vnitra (S MV) prvnõ dva odbory pro nelegaÂly. ZabyÂvaly se vyhledaÂvaÂnõÂm uÂdajuÊ v matrikaÂch a vyÂbeÏrem vhodnyÂch kandidaÂtuÊ. Na zÏaÂdost soveÏtske vojenske zpravodajske sluzÏby (GRU) posleÂze zacÏala prÏipravovat nelegaÂly i Zpravodajska spraÂva GeneraÂlnõÂho sÏtaÂbu.141) V zaÂveÏru padesaÂtyÂch let usoudilo vedenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, zÏe bude nezbytne zahaÂjit rozsaÂhlou operaci zameÏrÏenou na odhalovaÂnõ nelegaÂluÊ vysazenyÂch na nasÏem uÂzemõÂ. PrÏedpoklad, zÏe se v CÏeskoslovensku nelegaÂlove pohybujõÂ, vychaÂzel zejmeÂna ze zkusÏenostõ soveÏtske tajne policie, ktera odhalila neÏkolik rozveÏdcÏõÂkuÊ-nelegaÂluÊ na uÂzemõ SSSR. Svou roli sehraÂl nepochybneÏ i vyÂsÏe zmõÂneÏny fakt, zÏe cÏeskoslovenska rozveÏdka tuto formu sÏpionaÂzÏe v zahranicÏõ rovneÏzÏ aktivneÏ vyuzÏõÂvala.142) StB povazÏovala za bezpecÏneÏ prokaÂzaneÂ, zÏe americka CIA prÏipravovala nelegaÂly urcÏene do socialistickyÂch zemõ v tzv. zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ tajnyÂch operacõ s rozveÏdnou sõÂtõ pobocÏek v SRN, IÂraÂnu a rÏadeÏ dalsÏõÂch zemõÂ. PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe take zaÂpadoneÏmecka rozveÏdka sÏkolõ a vysazuje sve nelegaÂly do socialistickyÂch zemõÂ. CÏasto se v materiaÂlech StB, zduÊvodnÏujõÂcõÂch akci proti nelegaÂluÊm na uÂzemõ CÏeskoslovenska, objevoval citaÂt ze vzpomõÂnek sÏeÂfa CIA Allena W. Dullese UmeÏnõ rozveÏdky: ¹PronikaÂnõ zpuÊsobem tzv. nelegaÂluÊ je velmi cÏasto jedinou trvalou mozÏnostõ zpravodajske praÂce v neprÏaÂtelskeÂm prostrÏedõÂ. ZaÂrukou toho je uÂplna promeÏna vybraneÂho cÏloveÏka, jehozÏ skutecÏna minulost je bezpecÏneÏ utajena a nahrazena zcela jinyÂmi, ale dolozÏitelnyÂmi biografickyÂmi uÂdaji. Tato osoba po mnohaleteÂm Ïskolenõ staÂva se teÂmeÏrÏ nezranitelnou, pokud je vyuzÏõÂvaÂna k rÏÂõzenõ ÏspionaÂzÏnõ sõÂteÏ, tedy nikoliv k prÏõÂmeÂmu proni-

kaÂnõ do zpravodajskyÂch objektuÊ.ª143) ¹RozpracovaÂnõª teÂto operace, jezÏ dostala krycõ naÂzev EVROPA, zahaÂjila StaÂtnõ bezpecÏnost na zaÂkladeÏ smeÏrnice schvaÂlene I. naÂmeÏstkem MV plk. Josefem Kudrnou v roce 1959. Tuto instrukci nazvanou Boj orgaÂnuÊ ministerstva vnitra proti nelegaÂluÊm rozeslal plk. Kudrna 27. brÏezna 1959 vsÏem naÂcÏelnõÂkuÊm krajskyÂch spraÂv MV, ale take naÂcÏelnõÂkuÊm vsÏech operativnõÂch spraÂv MV.144) Instrukce vysveÏtlovala pojem nelegaÂl a mozÏnosti puÊsobenõ nelegaÂluÊ na nasÏem uÂzemõÂ. PoukaÂzala take na jednotlive kategorie osob, ktere mohly byÂt vyuzÏity neprÏaÂtelskou rozveÏdkou prÏi tvorbeÏ legend pro puÊsobenõ nelegaÂluÊ na uÂzemõ CÏeskoslovenska. Pokyn I. naÂmeÏstka Kudrny take popsal prÏõÂslusÏna kontrarozveÏdna opatrÏenõÂ, jezÏ meÏla byÂt v raÂmci akce EVROPA provedena orgaÂny StB k odhalenõ takovyÂchto speciaÂlnõÂch rozveÏdcÏõÂkuÊ. Instrukce konstatovala, zÏe zejmeÂna po dobu vaÂlecÏneÂho konfliktu ¹rÏõÂdõÂcõ funkce spolehlivyÂch rezidentur muÊzÏe se zdarem vykonat prÏedem daÂvno prÏipraveny zalegalizovany nelegaÂl, k tomu uÂcÏelu v mõÂru na nasÏe uÂzemõ vyslanyª.145) Z toho duÊvodu povazÏovalo vedenõ ministerstva vnitra za nutne zacÏõÂt organizovat masovou paÂtracõ operaci, ktera by vedla k odhalenõ nelegaÂluÊ. ZaÂkladnõ metody praÂce StB v teÂto akci byly proste ± budovat spolehlivou agenturu a duÊsledneÏ provaÂdeÏt proveÏrky ve vsÏech dostupnyÂch evidencõÂch i staryÂch archivnõÂch materiaÂlech, vcÏetneÏ matrik. OrganizacÏnõ zacÏleneÏnõ referaÂtu EVROPA V raÂmci 1. odboru II. spraÂvy MV byl vytvorÏen samostatny referaÂt EVROPA, ktery meÏl celostaÂtneÏ koordinovat paÂtraÂnõ po nelegaÂlech a zaÂrovenÏ saÂm nejvyÂznamneÏjsÏõ prÏõÂpady prosÏetrÏovat. JedinyÂm pracovnõÂkem tohoto referaÂtu se stal kpt. JirÏõ JakoubeÏ.146) Od roku 1964 ho

) Pacner, Karel : CÏeskoslovensko ve zvlaÂsÏtnõÂch sluzÏbaÂch. Pohledy do historie cÏeskoslovenskyÂch vyÂzveÏdnyÂch sluzÏeb 1914± 1989. DõÂl III. 1945±1961. Themis, Praha 2002, s. 653±654. Existence nelegaÂlnõ rozveÏdky se odrazila ve statutu I. spraÂvy MV z 22. 5. 1954. PozdeÏji se agendou nelegaÂluÊ u cÏeskoslovenske rozveÏdky zabyÂvaly obvykle trÏi odbory, srov. pozn. cÏ. 150. Ve sveÂm zÏargonu oznacÏovala I. spraÂva MV nelegaÂly jako techniky. 142 ) V poslednõ dobeÏ se velke publicity docÏkal prÏõÂpad uÂspeÏsÏneÂho cÏeskoslovenskeÂho nelegaÂla ze 70.±80. let VaÂclava JelõÂnka, ktery puÊsobil ve Velke BritaÂnii jako Erwin van Haarlem. Osudy nelegaÂla van Haarlema byly dokonce knizÏneÏ zpracovaÂny, srov. Kmenta, Jaroslav: CÏesky sÏpion Erwin van Haarlem. Mlada fronta, Praha 2005. 143 ) Viz naprÏ. Archiv Ministerstva vnitra CÏR (daÂle jen AMV), f. A 34 ± II. spraÂva SNB (daÂle jen A 34), inv. j. 1847, SÏtaÂb II. spraÂvy HS StB: Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA, 15. 5. 1967, cÏ. l. 1±2. Allen Welsh Dulles (1893±1969) zacÏal za vaÂlky jako operativec americke armaÂdnõ rozveÏdky (OSS), stal se vedoucõÂm jejõ pobocÏky v Bernu. Po vaÂlce nastoupil k CIA, kde v letech 1953±1961 puÊsobil ve funkci rÏeditele. 144  stõ ) AMV, a. cÏ. H - 798±1, a. cÏ. OB - 47, cÏ. l. 82±95, verze instrukcõ pro mjr. FrantisÏka MacecÏka, naÂcÏelnõÂka KS MV U n. Labem. 145 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 86. 146 ) JirÏõ JakoubeÏ (1934), od 1. 8. 1956 prÏijat a zarÏazen jako referent 1. odd. 3. odb. II. S MV, od r. 1960 poveÏrÏen rÏõÂzenõÂm akce EVROPA na II. S MV, 1963 prÏerÏazen do 3. odd. 3. odb. II. S MV, kraÂtce nato na vlastnõ zÏaÂdost prÏemõÂsteÏn do OO MV Jablonec n. N., 30. 6. 1968 propusÏteÏn ze sluzÏby. Hodnosti: 1956 ± npor., 1960 ± kpt. 141

Akce EVROPA vystrÏõÂdal npor. Ladislav SÏrotyÂrÏ 147), po ktereÂm pokracÏoval ve vedenõ cele akce na konci 60. let a v 1. polovineÏ 70. let mjr. Jan VeÏtrovec 148). Rozsah uÂkoluÊ a povinnostõ tohoto referenta urcÏoval podrobneÏ Statut referaÂtu boje proti nelegaÂluÊm149) v cÏl. 3. PoveÏrÏeny operativnõ pracovnõÂk dostal za uÂkol vytvorÏit a doplnÏovat celostaÂtnõ prÏehled vsÏech zjisÏteÏnyÂch podezrÏenõ a rozpracovaÂvanyÂch prÏõÂpaduÊ a aktivneÏ se podõÂlet na jejich dokumentaci. ZõÂskane zkusÏenosti meÏl zevsÏeobecnÏovat a formulovat tak typy, formy a metody ¹rozpracovaÂnõª problematiky nelegaÂluÊ. MeÏl udrzÏovat uÂzky kontakt s naÂcÏelnõÂky jednotlivyÂch odboruÊ a samostatnyÂch oddeÏlenõ II. spraÂvy MV a napomaÂhat v posuzovaÂnõ jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ sÏpionaÂzÏnõÂho charakteru z hlediska akce EVROPA a take projednaÂvat a usmeÏrnÏovat cÏinnost operativcuÊ z jednotlivyÂch krajskyÂch spraÂv (KS) MV. MeÏl take spolupracovat s naÂcÏelnõÂkem 10. odboru I. spraÂvy MV a konzultovat s nõÂm jednotlive prÏõÂpady.150) Nezbytnou soucÏaÂst jeho puÊsobenõ prÏedstavovala

i spolupraÂce s Hlavnõ spraÂvou VerÏejne bezpecÏnosti, SpraÂvou vysÏetrÏovaÂnõ (SV) MV a s uÂsekem ¹ustanovkyª ze VII. spraÂvy MV151). HojneÏ vyuzÏõÂval materiaÂluÊ SpraÂvy pasuÊ a võÂz (zejmeÂna pokud sÏlo o zÏadatele o prÏisteÏhovaÂnõ do CÏeskoslovenska). Nezastupitelnou roli hraÂl tento pracovnõÂk prÏi rozpracovaÂnõ prÏõÂpaduÊ, ktere vyzÏadovaly proveÏrku v neÏktereÂm ¹sprÏaÂteleneÂm staÂteÏ taÂbora socialismuª. ZprostrÏedkovaÂval styk mezi zahranicÏnõÂm oddeÏlenõÂm sekretariaÂtu MV, odbory a krajskyÂm spraÂvami MV. Na vsÏech krajskyÂch spraÂvaÂch byl urcÏen jeden pracovnõÂk, ktery se meÏl na vyhledaÂvaÂnõ nelegaÂluÊ zameÏrÏit a spolupracovat s referaÂtem EVROPA na centraÂle. Vzhledem k jiste mezerovitosti archivnõÂch pramenuÊ ± objektove svazky z neÏkteryÂch krajskyÂch spraÂv se bohuzÏel nedochovaly ± muÊzÏeme dnes identifikovat jen neÏktere z teÏchto operativcuÊ na krajske uÂrovni. V UÂstõ nad Labem puÊsobil v teÂto pozici npor. VaÂclav JonaÂk 152), ktereÂho od brÏezna 1969 na-

) Ladislav SÏrotyÂrÏ (1928±2000), 1. 2. 1958 prÏijat do sluzÏeb MV, referent 2. odd. 2. odb. KS MV Jihlava (referaÂt ¹NeÏmciª), 1960 prÏemõÂsteÏn do 2. odb. KS MV Praha, 1962 nastoupil do 2. odd. 4. odb. II. S MV, 1963 prÏerÏazen k 1. odd. 2. odb. II. S MV, kde se veÏnoval britske ambasaÂdeÏ, od cÏervna 1964 vedl akci EVROPA, 30. 4. 1969 na vlastnõ zÏaÂdost propusÏteÏn, 1. 5. 1969 propusÏteÏnõ zrusÏeno a prÏemõÂsteÏn do placene cÏinne zaÂlohy MV, 1971 starsÏõÂm referentem 2. odd. 4. odb. S StB Praha, 1972 prÏerÏazen do 1. odd. 3. odb. S StB Praha na uÂsek ekonomicke kontrarozveÏdky, 1973 starsÏõÂm referentem 1. odd. 6. odb. S StB Praha, 31. 12. 1974 propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. Hodnosti: 1958 ± por., 1961 ± npor., 1965 ± kpt., 1971 ± mjr. 148 ) Jan VeÏtrovec (1925±1999), v kveÏtnu 1945 zapojen v revolucÏnõÂch gardaÂch v Plzni, 25. 6. 1945 prÏijat k SNB, slouzÏil postupneÏ u straÂzÏnõÂho oddõÂlu v Chebu, AsÏi, ChabarÏovicõÂch a TerezõÂneÏ-Male pevnosti, potom byl u uÂtvaru SNB v JirÏõÂkoveÏ, 1947 se uÂcÏastnil bojovyÂch akcõ proti banderovcuÊm na SÏumaveÏ, 1948 zarÏazen do uÂtvaru 1963 v JaÂchymoveÏ a naÂsledneÏ k uÂtvaru JerÏaÂb I, 1954 se stal naÂcÏelnõÂkem 1. odd. 2. odb. S MV JaÂchymov, 1955 naÂcÏelnõÂkem 3. odd. 2. odb. S MV JaÂchymov, 1957 naÂcÏelnõÂkem 1. odb. tamteÂzÏ, 1958 ustanoven zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka pro operativnõ zaÂlezÏitosti UÂstrÏednõÂho taÂbora Ostrov, 1958±1959 studium ve sÏkole pro prac. operativy v SSSR. 1963 nastoupil jako starsÏõ referent 1. odb. SNZ Praha, od 1. 1. 1969 se stal st. referentem 3. odd. 2. odboru II. spraÂvy HS StB na referaÂtu EVROPA, pak rÏõÂdil akci EVROPA na 3. odb. HS StB CÏSR, 15. 1. 1971 prÏerÏazen spolu s ref. EVROPA do 3. odd. 11. odb. II. S FMV, od 15. 4. 1973 v 1. odd. 11. odb. V akci EVROPA se velmi osveÏdcÏil, za jeho vedenõ se podarÏilo odhalit rÏadu osob s falesÏnou identitou (opakovaneÏ dostaÂval vysokeÂ.financÏnõ odmeÏny). Roku 1973 se stal naÂcÏelnõÂkem 4. odd. 11. odb., 1974 naÂcÏelnõÂkem 2. odd. 4. odb., 1976 naÂcÏelnõÂkem 1. odd. 8. odb., pak naÂcÏelnõÂkem 2. odd. 8. odb., 1976 odborny kurs prÏi Vysoke sÏkole KGB F. E. DzerzÏinskeÂho v MoskveÏ, 1977 naÂcÏelnõÂkem 2. odd. 5. odb., 1978 zaÂst. naÂcÏelnõÂka 5. odb., 30. 4. 1985 uvolneÏn ze sluzÏeb. pomeÏru. Hodnosti: 1945 ± cÏekatel, 1946 ± strzÏm., 1949 ± sÏt. strzÏm., 1951 ± vrch. strzÏm., 1954 ± ppor., 1954 ± por., 1956 ± npor., 1960 ± kpt., 1965 ± mjr., 1975 ± pplk., 1981 ± mimorÏ. plk. 149 ) AMV, f. A 34, inv. j. 1847; srov. tamteÂzÏ, inv. j. 475 (stare cÏõÂsl.), puÊvodnõ verze statutu. BohuzÏel tyto dokumenty nejsou prÏesneÏ datovaÂny, z okolnostõ je vsÏak zrÏejmeÂ, zÏe pochaÂzejõ z pocÏaÂtecÏnõ etapy cele akce (asi 1960). 150 ) 10. odbor I. S MV byl dokumentacÏnõ ± prÏipravoval dokumenty a doklady pro nelegaÂly vysõÂlane cÏs. rozveÏdkou do zahranicÏõÂ. Problematikou nelegaÂlnõ agentury se jinak v teÂto dobeÏ zabyÂvaly na I. S MV 11. odbor (vyÂbeÏr a prÏõÂprava nelegaÂluÊ), 12. odbor (rÏõÂzenõ nelegaÂluÊ v zahranicÏõÂ) a 13. odbor (spojenõ s nelegaÂlnõ rozveÏdkou). V roce 1969 dosÏlo k organizacÏnõÂm zmeÏnaÂm, problematikou nelegaÂluÊ se na noveÏ vznikle SpraÂveÏ D zabyÂvaly 1. odbor (dokumentacÏnõÂ), 2. odbor (rÏõÂzenõ nelegaÂluÊ) a 3. odbor (spojenõ s nelegaÂly). Po dalsÏõ reorganizaci v roce 1971 zpracovaÂval dokumenty pro nelegaÂly 18. odbor, rÏõÂzenõ nelegaÂluÊ obstaraÂval 23. odbor a spojenõ s nelegaÂly 28. odbor I. spraÂvy FMV. 151 ) VyÂraz ¹ustanovkaª prÏevzala StaÂtnõ bezpecÏnost z operativnõÂho zÏargonu ¹soveÏtskyÂch prÏaÂtelª a oznacÏoval identifikaci cÏloveÏka, ktery se dostal mezi tzv. zaÂjmove osoby StB. CõÂlem bylo ¹ustanovitª tuto osobu, tj. zjistit jejõ zaÂkladnõ personaÂlnõ data, jako jmeÂno, datum narozenõÂ, staÂtnõ prÏõÂslusÏnost, naÂrodnost, bydlisÏteÏ nebo povolaÂnõÂ. 152  stõ n. L., ) JUDr. VaÂclav JonaÂk (1929±1993), 1. 1. 1957 vstoupil do sluzÏeb MV jako ml. referent 2. odd. 2. odb. KS MV U od 1. 4. 1960 prÏesÏel z referaÂtu NeÏmci na problematiku EVROPA v 1. odd. 2. odb., kde dosaÂhl beÏhem roku 1961 dvou velkyÂch uÂspeÏchuÊ v podobeÏ odhalenyÂch vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ. Od zaÂrÏõ 1962 zaÂrovenÏ zpracovaÂval referaÂt USA, 1963±1964 mõÂsto toho puÊsobil take v problematice rÏecke emigrace. 1. 5. 1964 st. referentem 2. odd. 2. odboru v akci EVROPA (i v tomto obdobõ se mu podarÏilo objasnit neÏkolik prÏõÂpaduÊ nejasne cÏi podezrÏele totozÏnosti), od 1. 4. 1965 pokracÏoval v 1. odd. 2. odb. KS MV, 30. 11. 1969 propusÏteÏn ze sluzÏ. pomeÏru. 4. 9. 1991 zõÂskal rehabilitacÏnõ osveÏdcÏenõÂ. Hodnosti: 1957 ± por., 1960 ± npor., 1964 ± kpt., 1968 ±mjr. 147

Studie hradil mjr. Miloslav BlaÂha 153). V OstraveÏ zahaÂjil akci EVROPA v roce 1959 por. Josef NastaÂlek, po neÏm pokracÏoval Cyril Adam154), ktereÂho kraÂtce (1964/1965) zastupoval mjr. ZdeneÏk SlõÂva. U KS MV Brno zajisÏt'oval akci EVROPA nejprve npor. FrantisÏek KabaÂt155), od roku 1964 na neÏj navaÂzal kpt. Jan PohaneÏl. V sedmdesaÂtyÂch letech pak rÏõÂdil akci v JihomoravskeÂm kraji mjr.

153

BrÏetislav PolednÏa156) a po neÏm nstrzÏm. Karel Neduchal. Krajska spraÂva MV Hradec KraÂlove puÊvodneÏ svou cÏinnost v akci EVROPA nekoncentrovala, teprve v roce 1966 zde dosÏlo k zalozÏenõ objektoveÂho svazku. VedenõÂm akce byl tehdy poveÏrÏen mjr. FrantisÏek Kolek157). Toho pak v letech 1970±1971 nahradil mjr. Karel Kepr158), 1971±1972 FrantisÏek KrcÏek, v roce

) Miloslav BlaÂha (1920±1997), 1945 ± cÏlen meÏstske straÂzÏe v MosteÏ, pak nastoupil sluzÏbu u SNB, kde zuÊstal do 31. 8. 1946,  stõ od 22. 5. 1949 opeÏt prÏõÂslusÏnõÂkem SNB, zarÏazen jako rÏidicÏ KS MV UÂstõ n. L., od 1954 referentem 1. odd. OZÏD MV U  SÏ MV, 1963 st. referentem na uÂseku dopravy v 1. odd. 4. odb. KS MV, 1964 prÏemõÂsteÏn do n. L., 1955±57 studium na U 4. odd. 2. odboru, 1965 zarÏazen v 1. odd. 2. odb., 1966 st. referentem 4. odd. 2. odb. S StB, od brÏezna 1969 st. referentem 1. odd. 2. odb. na uÂseku akce EVROPA, od 1. 8. 1971 pokracÏoval v rozpracovaÂvaÂnõ akce v 1. odd. Ï ecka, 30. 4. 1976 uvolneÏn ze sluzÏ. pomeÏru.  stõ n. L., 1973 zaÂrovenÏ puÊsobil v problematikaÂch maoismu a R 1. odb. S StB U Hodnosti: 1951 ± strzÏm., 1952 ± sÏt. strzÏm., 1954 ± st. serzÏ., 1954 ± starsÏina, 1954 ± ppor., 1956 ± por., 1959 ± npor., 1963 ± kpt., 1968 ± mjr. 154 ) Cyril Adam (1924±1995), 1. 5. 1955 prÏijat k MV, zarÏazen jako ml. referent 2. odd. 2. odb. KS MV Olomouc do referaÂtu ¹NeÏmciª, pak prÏelozÏen do 1. odd. 2. odb. do problematiky Anglie, 1958 prÏerÏazen na referaÂt ¹Francieª, 1. 4. 1960 referentem 1. odd. 2. odb. KS MV Ostrava, kde se veÏnoval akci EVROPA, 1. 4. 1964 starsÏõ referent 2. odd. 2. odb. KS MV, 1964±1965 StrÏednõ odborna sÏkola MV F. E. DzerzÏinskeÂho v Praze, po ukoncÏenõ studia pokracÏoval na uÂseku EVROPA: od 1. 9. 1966 jako st. referent 1. odd. 2. odb. S StB Ostrava, od 1. 9. 1971 ve 2. odd. 1. odb. akci EVROPA vedl azÏ do jejõÂho ukoncÏenõÂ, 31. 7. 1979 uvolneÏn ze sluzÏ. pomeÏru SNB. Hodnosti: 1955 ± ml. serzÏ., 1956 ± serzÏ., 1956 ± st. serzÏ., 1957 ± starsÏina, 1958 ± ppor., 1960 ± por., 1963 ± npor., 1967 ± kpt., 1972 ± mjr. 155 ) FrantisÏek KabaÂt (1925), k MV nastoupil 1. 1. 1949, stal se vyÂslech. referentem u KV StB Ostrava, r. 1949 prÏemõÂsteÏn k vysÏetrÏovacõÂmu odboru KV StB Brno, 1951 prÏelozÏen k 3. odb. KV StB, 1953 dosazen do funkce zaÂst. naÂcÏ. 3. odd., 1954 zaÂst. naÂcÏ. 1. odd. 4. odb. KS MV Brno. 1957 prÏerÏazen na 2. odd. 2. odb. jako zaÂst. naÂcÏ., 1958 naÂcÏelnõÂk 1. odd. 2. odb. V raÂmci reorganizace 1. 4. 1960 prÏisÏel o funkci, nadaÂle puÊsobil jako st. referent 1. odd. 2. odb. a zpracovaÂval akci EVROPA a problematiku zahr. studentuÊ. Byl hodnocen jako jeden z nejlepsÏõÂch pracovnõÂkuÊ v celostaÂtnõÂm meÏrÏõÂtku, kterÏõ se podõÂleli na akci EVROPA, 1965 prÏelozÏen do 5. odd. 2. odb. KS MV na referaÂt kultury, 1966 se stal st. referentem 6. odd. 2. odb., 1968 zarÏazen zpeÏt do 1. odd. 2. odb. S StB, na uÂsek rozveÏdky USA, 1971 st. referent 1. odd. 1. odb., 1978 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka tohoto odd., 1979 prÏechodneÏ zastupoval ve funkci naÂcÏelnõÂka odd., 1982 daÂn do cÏinne zaÂlohy, 31. 12. 1983 uvolneÏn ze sluzÏ. pomeÏru. Hodnosti: 1949 ± cÏekatel, 1951 ± strzÏm., 1952 ± sÏt. strzÏm., 1952 ± vrch. strzÏm., 1953 ± ppor., 1955 ± por., 1958 ± npor., 1963 ± kpt., 1968 ± mjr. V roce 1961 byli v raÂmci brneÏnskeÂho kraje urcÏeni referenti pro akci EVROPA i v jednotlivyÂch okresech: npor. HamrÏõÂk (Brno-venkov), por. Halas (Blansko), npor. Hala (BrÏeclav), npor. CÏapoun (Znojmo), npor. Straka (Gottwaldov), kpt. ArnosÏt Musil (Jihlava), npor. BartosÏõÂk (HodonõÂn), por. KubaÂnÏ (KromeÏrÏõÂzÏ), nstrzÏm. Svoboda (TrÏebõÂcÏ), por. VaÂvra (ZÏd'aÂr), ppor. Zaoral (ProsteÏjov) a npor. BõÂlek (Uherske HradisÏteÏ). 156 ) BrÏetislav PolednÏa (1925), 20. 6. 1949 prÏijat do sluzÏeb MV, pak se stal prÏõÂslusÏnõÂkem uÂtvaru Jasan v Praze a r. 1950 uÂtvaru Hrad v Praze, 1951 prÏestoupil do 1. odd. KV StB Praha, 1951 prÏemõÂsteÏn do Brna, pak na OO StB Velka BõÂtesÏ jako st. referent, 1960 prÏesÏel do 4. odd. 4. odb. KS MV Brno, referaÂt ZemeÏdeÏlska vyÂstavba, 1964 zarÏazen do 2. odd. 2. odb. na uÂsek boje proti francouzske rozveÏdce, 1964±1966 SOSÏ MV, smeÏr StB, obor kontrarozv. na sÏkole MV v Praze, pak st. referentem 2. odd. 2. odb., 1969/1970 zacÏal zpracovaÂvat akci EVROPA, od 1. 8. 1971 jako st. referent 1. odd. 1. odb. S StB Brno, 1972 navõÂc prÏevzal problematiku NATO, v roce 1974 jizÏ zpracovaÂval problematiky NATO a CÏLR, 1977 nastoupil do kaÂdr. odd. praporcÏicke sÏkoly SNB Brno, 1981 se stal odbornyÂm ucÏitelem I. st. na teÂto sÏkole, 30. 4. 1983 uvolneÏn ze sluzÏeb. pomeÏru. Hodnosti: 1949 ± cÏekatel, 1951 ± strzÏm., 1952 ± vrch. strzÏm., 1954 ± ppor., 1956 ± por., 1959 ± npor., 1963 ± kpt., 1968 ± mjr. 157 ) FrantisÏek Kolek (1924±1970), 1. 10. 1948 prÏijat k MV, nastoupil na KV StB Hradec KraÂloveÂ, 1949 kraÂtce prÏemõÂsteÏn ke KV StB Liberec, pak vyÂkonnyÂm orgaÂnem IV. odd. KV StB Hradec KraÂloveÂ, 1950 se stal naÂcÏelnõÂkem oddeÏlenõ na 3. odboru KV StB, 1954±1955 posluchacÏ kursu prazÏske sÏkoly MV, od 1956 naÂcÏelnõÂk 3. odd. 4. odb. KS MV, 1964 starsÏõÂm referentem 8. odd. 2. odb. KS MV, 1965 st. referentem 1. odd. 2. odb. KS MV Hradec KraÂloveÂ. Akci EVROPA rozpracovaÂval jizÏ od jejõÂho obnovenõ v cÏervenci 1964. R. 1968 docÏasneÏ prÏemõÂsteÏn na OPK NaÂchod, 1969 docÏasneÏ vysÏetrÏovatelem odb. vysÏetrÏovaÂnõ StB KS SNB Hradec KraÂloveÂ. Hodnosti: 1948 ± strzÏm., 1951 ± sÏt. strzÏm., 1952 ± vrch. strzÏm., 1952 ± ppor., 1954 ± por., 1956 ± npor., 1960 ± kpt., 1965 ± mjr. 158 ) Karel Kepr (1926±1998), 1. 10. 1950 nastoupil sluzÏbu u KV StB Olomouc, zaÂhy prÏerÏazen k uÂtvaru JerÏaÂb v PrÏõÂbrami, od 1953 pracoval ve 4. odd. 1. odb. SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV Praha (podõÂlel se mj. na zaÂveÏru vysÏetrÏovaÂnõ ¹neprÏaÂtel v BezpecÏnostiª ), od 1956 byl prÏerÏazen do 1. odd. 1. odb. SV MV, 1959 prÏemõÂsteÏn jako vysÏetrÏovatel ke KS MV Pardubice, od r. 1960 u KS MV Hradec KraÂloveÂ, 1962 jmenovaÂn zaÂstupcem naÂcÏel. vysÏ. odboru, 1965 se stal st. referentem 6. odd. 2. odb. KS MV (problematika. neprÏaÂtelskyÂch osob), od r. 1966 ve 4. oddeÏlenõ (problematika navraÂtilcuÊ), 1968 prÏechodneÏ na OPK Lichkov, od 1. 9. 1971 st. referent 2. odd. 1. odb. S StB (zpracovaÂval akci EVROPA), 1973 prÏerÏazen do 4. odd. 1. odb. R. 1975 jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem O StB HavlõÂcÏkuÊv Brod, 1977 se stal naÂcÏelnõÂkem OS SNB HavlõÂcÏkuÊv Brod, 31. 12. 1981 ukoncÏen sluzÏ. pomeÏr. Hodnosti: 1950 ± ml. strzÏm., 1951 ± strzÏm., 1952 ± st. strzÏm., 1954 ± st. serzÏ., 1956 ± ppor., 1959 ± por., 1962 ± kpt., 1968 ± mjr., 1977 ± pplk.

Akce EVROPA 1972 mjr. FrantisÏek Krulich159), 1973±1976 JUDr. Jaroslav GuÈtler 160) a nakonec ppor. VaÂclav Houska 161). O tom, kdo zahaÂjil akci EVROPA u KS MV CÏeske BudeÏjovice, naÂm bohuzÏel chybõ potrÏebne doklady. Je vsÏak jisteÂ, zÏe se tu v kraÂtke dobeÏ na akci vystrÏõÂdalo neÏkolik pracovnõÂkuÊ. V druhe polovineÏ sÏedesaÂtyÂch let byl tõÂmto uÂkolem v JihocÏeskeÂm kraji poveÏrÏen VeÏroslav Kysela 162), na neÏhozÏ pak navaÂzal npor. Karel SÏplõÂchal 163). Pokud jde o podõÂl KS MV v Plzni na akci EVROPA, podarÏilo se dolozÏit cÏinnost kpt. Kysely v roce 1960 a Jana LudvõÂka 164) v letech 1966±1974. PrÏestozÏe se nedochoval objektovy svazek EVROPA z KS MV Praha165),

159

podarÏilo se identifikovat kpt. ZdenÏka OndrÏicha, ktery rÏõÂdil akci EVROPA v Praze a StrÏedocÏeskeÂm kraji v letech 1968±1973.166) Akce EVROPA pochopitelneÏ probõÂhala i na uÂzemõ Slovenska. Zapojenõ ostatnõÂch slozÏek bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu VyÂznamna uÂloha prÏipadla v operaci EVROPA i dalsÏõÂm bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm. Dne 24. cÏervence 1959 vydal naÂcÏelnõÂk Hlavnõ spraÂvy VB v Praze genmjr. Jan JanulõÂk pokyn DuÊsledne proveÏrÏovaÂnõ vsÏech podezrÏelyÂch signaÂluÊ z praÂce na uÂseku zahranicÏnõÂm a pruÊkazuÊ, ktery byl urcÏen pro vsÏechny krajske spraÂvy VB

) FrantisÏek Krulich (1921), 3. 1. 1950 ± prÏijat do sluzÏby k MV, nastoupil vyÂkonnou sluzÏbu u KV StB Hradec KraÂlove ve VO StB ZÏamberk, pak prÏerÏazen k O StB Rychnov n. KneÏzÏnou, 1952 prÏemõÂsteÏn do 6. odd. KV StB, 1952±1953 posluchacÏ sÏkoly MNB VeleslavõÂn, od r. 1953 pracoval na odb. vysÏetrÏovaÂnõ KS MV Hradec KraÂloveÂ. R. 1966 st. referent 6. odd. 2. odb. S StB Hradec KraÂloveÂ. Od 1. 9. 1971 st. referent 1. odd. 1. odb. S StB, kde se kraÂtce veÏnoval akci EVROPA. 15. 6. 1973 prÏemõÂsteÏn ke krajskeÂmu odd. Ochrany staÂtnõÂch hranic. 1975 propusÏteÏn ze sluzÏeb. pomeÏru k SNB. Hodnosti: 1950 ± cÏekatel, 1951 ± strzÏm., 1952 ± sÏt. strzÏm., 1952 ± ppor., 1955 ± por., 1957 ± npor., 1961 ± kpt., 1968 ± mjr. 160 ) JUDr. Jaroslav GuÈtler (1946), 1. 10. 1970 prÏijat do SNB, stal se referentem 1. odd. 4. odb. S StB Hradec KraÂloveÂ, 1971 prÏemõÂsteÏn na O StB NaÂchod, 1973 prÏerÏazen do 2. odd. 1. odb. S StB Hradec KraÂloveÂ, kde se zabyÂval akcõ EVROPA, 1976±1977 studium prÏi VSÏ SNB v BratislaveÏ, 1977±1981 daÂlk. studium IV. fakulty VSÏ SNB, smeÏr StB. 1980 ± prÏemõÂsteÏn k odboru vysÏetrÏovaÂnõ S StB Hradec KraÂloveÂ, 1982 k 1. odd. KO PaV, 1983 ustanoven naÂcÏelnõÂkem 1. odd. odboru PaV, 1988 naÂcÏelnõÂkem 1. odd. odb. PaV S StB, 16. 7. 1990 propusÏteÏn ze SNB. Hodnosti: 1970 ± strzÏm., 1972 ± ppor., 1974 ± por., 1977 ± npor., 1981 ± kpt., 1986 ± mjr. 161 ) VaÂclav Houska (1952), 1. 3. 1972 ± prÏijat do sluzÏeb SNB jako frekventant 2. cÏety 1. zaÂsah. roty 3. praporu PP VB CÏSR, 1972 ± jmenovaÂn velitelem druzÏstva 3. cÏety 1. roty 2. pr. Od 1973 trvale prÏelozÏen k FMV, vyslaÂn ke studiu na Voj. leÂkarÏsky vyÂzkumny a dosÏkolovacõ uÂstav J. E. PurkyneÏ v Hradci KraÂloveÂ, 1974 odvolaÂn ze studia, naÂsledneÏ zarÏazen do 2. odd. 1. odb. S StB Hradec KraÂloveÂ. 1981 se stal st. referentem 2. skup. vyhledaÂvaÂnõ 6. odb. S StB, od r. 1987 studium na FakulteÏ StB VSÏ SNB Praha. Hodnosti: 1972 ± strzÏm., 1973 ± nstrzÏm., 1976 ± ppor., 1978 ± por., 1981 ± npor., 1985 ± kpt. 162 ) VeÏroslav Kysela (1926), 1. 7. 1958 prÏijat k MV a zarÏazen do 1. odd. 4. odb. KS MV Karlovy Vary (problematika stavebnictvõÂ), 1960 prÏemõÂsteÏn do 1. odd. 4. odb. KS MV CÏeske BudeÏjovice, 1964 prÏerÏazen do 7. odd. 2. odb. KS MV, na podzim 1964 prÏesÏel na uÂsek EVROPA v 1. odd. 2. odb., teÂto problematice se pak veÏnoval azÏ do r. 1970, 1965±1967 daÂlkove studium SOSÏ MV F. E. DzerzÏinskeÂho v Praze, 31. 7. 1970 vyloucÏen ze sluzÏeb MV, 1991 rehabilitovaÂn. Hodnosti: 1958 ± starsÏina, 1960 ± ppor., 1962 ± por., 1965 ± npor., 1969 ± kpt. 163 ) Karel SÏplõÂchal (1931), 1. 6. 1955 nastoupil do sluzÏeb MV jako ml. referent 2. odb. KS MV CÏeske BudeÏjovice do referaÂtu ¹Amerikaª, 1957 prÏerÏazen do referaÂtu ¹Anglieª, 1959 se stal referentem 1. odd. 2. odb., 1960 prÏerÏazen do 2. oper. skupiny OO MV CÏeske BudeÏjovice, 1964 se vraÂtil na KS MV a nastoupil do referaÂtu ¹Francieª ve 2. odd. 2. odb., 1966 st. referentem skupiny ¹Francieª 1. odd. 2. odb. S StB, 1970 zacÏal v tomto oddeÏlenõ zpracovaÂvat akci EVROPA, od 1. 9. 1971 se s touto problematikou zarÏadil do 1. odd. 1. odb. S StB, 1. 10. 1972 se stal st. referentem 4. odd. 1. odb. S StB a veÏnoval se uÂseku ¹NavraÂtilci, stipendiste a staÂzÏisteª. 1977±1978 docÏasneÏ prÏelozÏen na FMV Praha, od r. 1982 se opeÏt zabyÂval rozpracovaÂnõÂm obnovene akce EVROPA, 31. 7. 1986 uvolneÏn ze sluzÏby ve FMV. Hodnosti: 1955 ± ml. serzÏ., 1955 ± serzÏ., 1957 st. ± serzÏ., 1959 ± starsÏina, 1960 ± ppor., 1962 ± por., 1965 ± npor., 1975 ± kpt., 1980 ± mjr. 164 ) Jan LudvõÂk (1944), 1. 10. 1965 prÏijat do sluzÏby MV, stal se referentem 2. odd. 2. odb. KS MV PlzenÏ (referaÂt ¹Anglieª), 1966 referentem 1. skupiny 1. odd. 2. odb. (ref. ¹Anglieª, EVROPA, TRASA), 1970±1975 studium PF UK Praha krim. smeÏr, od 1971 byl v 1. odd. 1. odb. S StB, kde se veÏnoval akci EVROPA a diplomatuÊm, 1975 jmenovaÂn zaÂstupcem naÂcÏ. 3. odd. 1. odb., 1977 se stal st. referentem specialistou analyticko-informacÏnõ skupiny vnitrÏnõÂho odboru KS SNB PlzenÏ,  V KSCÏ na VSÏ F. E. DzerzÏinskeÂho v MoskveÏ, 1986 zaÂst. naÂcÏelnõÂka S StB PlzenÏ, 1988 1984 kurs nomenklaturnõÂch kaÂdruÊ U naÂcÏelnõÂkem S StB PlzenÏ, 1989 kurz pro naÂcÏelnõÂky spraÂv na VSÏ F. E. DzerzÏinskeÂho v SSSR, 16. 7. 1990 propusÏteÏn ze sluzÏby. Hodnosti: 1965 ± strzÏm., 1968 ± nstrzÏm., 1970 ± ppor., 1972 ± por., 1975 ± npor., 1977 ± kpt., 1981 ± mjr., 1987 ± pplk. Obj. svazek EVROPA z KS MV PlzenÏ, r. cÏ. 7319, a. cÏ. 4080 PlzenÏ a OB-137 PlzenÏ nebyl prÏedaÂn do archivu MV. K pruÊbeÏhu akce EVROPA v ZaÂpadocÏeskeÂm kraji se tak dochovaly jen kuse zmõÂnky v jinyÂch dokumentech. 165 ) Objektovy svazek r. cÏ. 13997, a. cÏ. OBJ-874, EVROPA vedeny u S StB Praha byl znicÏen 6. 12. 1989. 166 ) ZdeneÏk OndrÏich (1928±1996), k SNB prÏijat 2. 1. 1952 a stal se referentem KS StB Praha, 1964±1969 zarÏazen ve 2. odd. IIa odboru do referaÂtu Anglie, od roku 1968 zde poveÏrÏen zpracovaÂvaÂnõÂm akce EVROPA, 1969±1971 pokracÏuje v operaci EVROPA v raÂmci 5. odd. I. odboru S StB Praha, 1971±1973 starsÏõÂm referentem 3. odd. VI. odboru S StB, 1973±1975 pracoval ve 3. odd. I. odboru, od r. 1975 ve 3. odd. Ia odboru. 31. 3. 1983 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru do starobnõÂho duÊchodu. Hodnosti: 1952 ± ml. strzÏm., 1954 ± ml. serzÏ., 1954 ± serzÏ., 1956 ± st. serzÏ., 1958 ± starsÏina, 1959 ± ppor., 1961 ± por., 1964 ± npor., 1968 ± kpt., 1973 ± mjr. Za cÏinnost v akci EVROPA byl opakovaneÏ odmeÏnÏovaÂn.

Studie a MeÏstskou spraÂvu VB v Praze.167) Toto narÏõÂzenõ kritizovalo dosavadnõ povrchnost a nesystematicÏnost proveÏrÏovaÂnõ podezrÏelyÂch signaÂluÊ a prÏikaÂzalo prÏedat vsÏechny nevyjasneÏne prÏõÂpady cestou naÂcÏelnõÂka oddeÏlenõ zahranicÏõ a obcÏanskyÂch pruÊkazuÊ (ZOP) SpraÂvy VB naÂcÏelnõÂku 2. odboru KS MV. VerÏejna bezpecÏnost meÏla zahaÂjit duÊkladne proveÏrky zaÂvad v obcÏanskyÂch pruÊkazech a dalsÏõÂch dokladech. ZvlaÂsÏtnõ pozornost se meÏla veÏnovat prÏõÂpaduÊm, kdy zÏadatel neprÏedlozÏõ prÏi zÏaÂdosti o novy obcÏansky pruÊkaz svuÊj dosavadnõ osobnõ doklad nebo se zjistõ rozpory v tomto pruÊkazu. OrgaÂny VB meÏly daÂle proveÏrÏovat prÏõÂpady ztraÂt a kraÂdezÏõ obcÏanskyÂch pruÊkazuÊ. Mezi podezrÏele signaÂly se take pocÏõÂtaly situace, kdy se dveÏ osoby hlaÂsõ k pobytu na totozÏne uÂdaje nebo na stejne cÏõÂslo obcÏanskeÂho pruÊkazu nebo se osoba hlaÂsõ k pobytu na uÂdaje osoby, ktera jizÏ byla v minulosti zaevidovaÂna, a existuje podezrÏenõÂ, zÏe nejde o tuteÂzÏ osobu. DaÂle sÏlo o prÏõÂpady, kdy prÏihlasÏovana osoba uvedla do prÏihlasÏovacõÂho lõÂstku nepravdive uÂdaje nebo kdy uÂdaje odporovaly tomu, co dosud tato osoba uvaÂdeÏla prÏi hlaÂsÏenõ pobytu. Do budoucna meÏla VB pecÏliveÏ sledovat i rozpory prÏi oznamovaÂnõ prÏechodneÂho pobytu cÏi podstatne mezery v hlaÂsÏenyÂch pobytech osob. SpeciaÂlnõ pozornost se meÏla veÏnovat i zjisÏteÏnõÂm, zÏe se hledana osoba nezdrzÏuje v mõÂsteÏ, kde je prÏihlaÂsÏena, nebo zÏe se tam nezdrzÏovala nikdy. Instrukce pozÏadovala proveÏrky rozporuÊ v minulosti osob, v pruÊbeÏhu jejich pobytuÊ a pracovnõÂch pomeÏruÊ, zejmeÂna vsÏak v jejich puÊvodu. StaÂtnõ bezpecÏnosti meÏla v akci EVROPA pomaÂhat take PohranicÏnõ straÂzÏ. Ve smyslu instrukce plk. Kudrny obdrzÏeli velitele brigaÂd PS pokyny k proveÏrÏovaÂnõ jednotlivyÂch kategoriõ osob. PrÏi zjisÏteÏnõ podezrÏelyÂch okolnostõ meÏli takove prÏõÂpady prÏedaÂvat k dalsÏõÂmu opatrÏenõÂ. PohranicÏnõÂci vsÏak z duÊvodu utajenõ netusÏili, zÏe jde o rozsaÂhlou operaci, jezÏ ma jako svuÊj hlavnõ cõÂl odhalovaÂnõ nelegaÂluÊ. VesÏkera sÏetrÏenõ provaÂdeÏla PS pouze z hlediska konkreÂtnõÂch podezrÏelyÂch jednotlivcuÊ v pohranicÏnõÂm prostoru. Plk. Kudrna ve sveÂm narÏõÂzenõ z 27. brÏezna 1959 daÂle prÏedpoklaÂdal zapojenõ SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV. NaÂcÏelnõÂk teÂto spraÂvy meÏl vydat pokyny pro vsÏechny vysÏetrÏovatele, jakyÂm zpuÊsobem prÏistoupit k oveÏrÏovaÂnõ totozÏnosti zatcÏenyÂch 167

nebo na svobodeÏ vysÏetrÏovanyÂch osob pro protistaÂtnõ trestne cÏiny.168) Charakteristika nelegaÂla v instrukcõÂch StB PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe veÏk prÏõÂpadnyÂch nelegaÂluÊ se bude pohybovat v rozpeÏtõ 25±45 let, ale zprvu se nevylucÏovalo ani vysÏsÏõ staÂrÏõ (u starsÏõÂch rocÏnõÂkuÊ bylo vyÂhodou, zÏe v dobeÏ vaÂlecÏneÂho konfliktu nepodleÂhajõ mobilizaci, a mohou tak i za vaÂlky pokracÏovat v uÂkolech nelegaÂla). PrÏipousÏteÏla se i eventualita, zÏe na nasÏem uÂzemõ puÊsobõ nelegaÂl jizÏ z dob prvnõ republiky. Instrukce plk. Kudrny vyjmenovala hlavnõ kategorie osob, z nichzÏ majõ zaÂpadnõ rozveÏdky mozÏnost cÏerpat legendy pro sve nelegaÂly na uÂzemõ CÏeskoslovenska. Jednalo se zejmeÂna o cÏeskoslovenske staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏõ zÏili dlouha leÂta v zahranicÏõÂ, tedy ekonomicke emigranty, osoby zavlecÏene a politicke uprchlõÂky. ZvlaÂsÏteÏ se upozornÏovalo na emigracÏnõ vlnu z dvacaÂtyÂch let 20. stoletõÂ. Obvykle udrzÏovali tito lide styk se svyÂmi prÏõÂbuznyÂmi velmi zrÏõÂdka, anizÏ by svou starou vlast navsÏtõÂvili. K reemigraci teÏchto osob dochaÂzelo azÏ po roce 1945. V takovyÂch prÏõÂpadech by nebylo prÏõÂlisÏ slozÏite zameÏnit cÏloveÏka a mõÂsto puÊvodnõÂho emigranta poslat na cÏs. uÂzemõ nelegaÂla. StacÏilo, aby emigrant poskytl sve osobnõ doklady a dokumentaci, nebo aby byl jizÏ po smrti, a v CÏeskoslovensku o tom nikdo neveÏdeÏl. EventuaÂlneÏ se mohl nelegaÂl vydaÂvat za dõÂteÏ takoveÂho daÂvneÂho emigranta. Druhou rizikovou kategorii osob tvorÏili repatrianti, tj. lide zavlecÏenõ beÏhem druhe sveÏtove vaÂlky nacisty do NeÏmecka a dalsÏõÂch zemõÂ. OjedineÏle dochaÂzelo k prÏõÂpaduÊm, zÏe se repatrianti vraceli azÏ neÏkolik let po osvobozenõÂ. I mezi nimi se mohl podle vedenõ ministerstva vnitra vyskytovat nelegaÂl: ¹V daneÂm prÏõÂpadeÏ nesÏlo o prÏÂõlisÏ velky cÏasovy odstup. Nebylo vsÏak velkyÂm probleÂmem pro rozveÏdky vybrat podobneÂho cÏloveÏka, pomocõ plastickyÂch operacõ prÏizpuÊsobit jeho podobu a za pouzÏitõ dokumentuÊ vyslat na nasÏe uÂzemõ nelegaÂla.ª169) TrÏetõ hlavnõ skupinu, z nõÂzÏ mohly vychaÂzet vhodne legendy pro nelegaÂly, prÏedstavovala cÏaÂst politicke emigrace z roku 1945 a zejmeÂna emigrace pouÂnoroveÂ. NeÏkterÏõ emigranti se totizÏ po urcÏite dobeÏ straÂvene v cizineÏ rozhodli pro naÂvrat do CÏeskoslovenska. StB tyto osoby oznacÏovala jako tzv. navraÂtilce-amnestanty (mnozõ se totizÏ vraÂtili do vlasti poteÂ, co byla ve prospeÏch na-

) AMV, a. cÏ. OBJ-807 Ostrava, EVROPA, r. cÏ. 782 vedeny jako objektovy svazek od 7. 5. 1959 do 27. 12. 1976, od 3. 5. 1982 do 13. 2. 1989, cÏ. l. 18±19. 168 ) AMV, a. cÏ. H-798-1, cÏ. l. 83. 169 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 93.

Akce EVROPA vraÂtivsÏõÂch se emigrantuÊ vyhlaÂsÏena amnestie). IdeaÂlnõ pro zaÂmeÏnu puÊvodnõ osoby s nelegaÂlem byla situace, kdy dotycÏny emigrant nemeÏl ve sve zemi puÊvodu mnoho prÏõÂbuznyÂch, kterÏõ by si pamatovali jeho podobu prÏed odchodem do ciziny. PocÏõÂtalo se jesÏteÏ se cÏtvrtyÂm zpuÊsobem vytvorÏenõ legendy, a to formou zaÂmeÏny osob prÏõÂmo na uÂzemõ nasÏeho staÂtu. PrÏedpoklaÂdal se pomeÏrneÏ jednoduchy postup: agent neprÏaÂtelske rozveÏdky na nasÏem uÂzemõ zmeÏnõ sve bydlisÏteÏ a zameÏstnaÂnõÂ, vyrÏõÂdõ prÏõÂslusÏne formality, ale do noveÂho bydlisÏteÏ a zameÏstnaÂnõ jizÏ nastupuje mõÂsto neÏj nelegaÂl, ktery prÏedtõÂm prÏijel bud' legaÂlneÏ, cÏi nelegaÂlneÏ na uÂzemõ CÏSR. Agent rozveÏdky pak zmizõ za hranicemi a jeho mõÂsto zaujme nelegaÂl, ktery dõÂky sve profesionaÂlnõ prÏõÂpraveÏ slibuje mnohem kvalitneÏjsÏõ sÏpionaÂzÏnõ vyÂsledky. Tato kategorie nelegaÂla byla povazÏovaÂna za velmi nebezpecÏnou a teÏzÏko odhalitelnou, nebot' kolem takove osoby nemohlo vzniknout zÏaÂdne podezrÏenõÂ. Nikdo totizÏ netusÏil, zÏe tento cÏloveÏk prÏisÏel ze zahranicÏõÂ. Vedle uvedenyÂch cÏtyrÏ hlavnõÂch kategoriõ se pocÏõÂtalo i s ruÊznyÂmi dalsÏõÂmi prÏõÂpady. SÏlo naprÏ. o deÏti ze smõÂsÏenyÂch manzÏelstvõÂ, ktere se mohly prÏihlaÂsit o cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõ a projevit prÏaÂnõ zÏõÂt na nasÏem uÂzemõÂ. ObecneÏ se take prÏedpoklaÂdalo, zÏe naprÏ. americka rozveÏdka by mohla vybõÂrat vhodne kandidaÂty mezi potomky nasÏich krajanuÊ, mezi cÏeskoslovenskyÂmi obcÏany, kterÏõ zuÊstali po druhe sveÏtove vaÂlce na ZaÂpadeÏ a mezi pouÂnorovyÂmi uprchlõÂky. U neÏmecke rozveÏdky se pocÏõÂtalo s tõÂm, zÏe bude vyuzÏõÂvat prÏõÂslusÏnõÂky vysõÂdlenyÂch sudetskyÂch NeÏmcuÊ nebo byÂvale nelegaÂly nacisticke rozveÏdky. V roce 1960 StaÂtnõ bezpecÏnost sestavila profily trÏõ prÏedpoklaÂdanyÂch typuÊ nelegaÂla na nasÏem uÂzemõÂ. Jednalo se prÏedevsÏõÂm o typ nelegaÂla-rezidenta, ktery rÏõÂdõ agenturnõ sõÂt' a u neÏhozÏ se pocÏõÂtalo s nejsnadneÏjsÏõÂm odhalenõÂm. DalsÏõÂm typem byl nelegaÂl-rezident, ktery by pracoval vyÂhradneÏ v dobeÏ zvyÂsÏeneÂho napeÏtõ a vaÂlecÏneÂho nebezpecÏõ (kdy jsou prÏerusÏeny turistickeÂ, obchodnõ a diplomaticke styky). Poslednõ typ prÏedstavoval vaÂlecÏny nelegaÂl, jenzÏ je zameÏrÏen prÏedevsÏõÂm na teroristickou a diverznõ cÏinnost v dobeÏ vaÂlky. PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe tento typ nelegaÂla je nejobtõÂzÏneÏji odhalitelnyÂ.170) V pozdeÏjsÏõÂm obdobõ dosÏlo k postupneÂmu zprÏesnÏovaÂnõ prÏedpoklaÂdanyÂch typuÊ nele170 171

gaÂla na nasÏem uÂzemõÂ. Byly vytvorÏeny cÏtyrÏi zaÂkladnõ profily. V prve rÏadeÏ se uvazÏovalo o nelegaÂlovi, ktery ma spojovacõ uÂkoly a zÏije na nasÏem uÂzemõ naprosto nenaÂpadneÏ: ¹Nemusõ zastaÂvat zÏaÂdne vyÂznamne postavenõ a vzÏdy se bude snazÏit zõÂskat takove zameÏstnaÂnõÂ, ktere mu umozÏnõ volneÏjsÏõ pohyb, pokud mozÏno po celeÂm uÂzemõ republiky. Tato kategorie nenõ sama vyhledavatelem zpraÂv a nepracuje v zaÂjmoveÂm objektu rozveÏdky.ª Druhy typ nelegaÂla meÏl byÂt urcÏen pro rÏõÂzenõ cele agentury na cÏs. uÂzemõÂ, tj. ¹takove agentury, ktera by vzhledem ke sveÂmu postavenõ a zameÏstnaÂnõ se stykem s pracovnõÂkem zastupitelskeÂho uÂrÏadu nebo cizincem kompromitovalaª. PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe tento nelegaÂl by udrzÏoval sÏirsÏõ okruh spolecÏenskyÂch kontaktuÊ a jeho chovaÂnõ by bylo politicky aktivneÏjsÏõÂ. TrÏetõ typ nelegaÂla byl charakterizovaÂn jako pramen zpraÂv: ¹Tento vystupuje velmi progresivneÏ jak po pracovnõÂ, tak i politicke straÂnce. Jeho uÂkolem je zõÂskaÂvat zpraÂvy z objektu, do ktereÂho byl vysazen.ª Poslednõ druh nelegaÂla meÏl byÂt urcÏen pro prÏõÂpad vaÂlecÏneÂho konfliktu, prÏi sveÂm vysazenõ do urcÏeneÂho prostoru by nevyvõÂjel aktivnõ cÏinnost: ¹Jeho uÂkolem je zabydlet se ve vymezeneÂm prostoru, neudrzÏovat prÏÂõlisÏ Ïsiroke styky a centraÂle podaÂvat dohodnutyÂm zpuÊsobem zpraÂvu o sve existenci. ObycÏejneÏ byÂva vybaven spojovacõÂmi prostrÏedky, ktere ma ulozÏeny v uÂkrytu mimo sve bydlisÏteÏ. V prÏõÂpadeÏ konfliktu prÏebõÂra agenturu a plnõ dalsÏõ uÂkoly dle pokynuÊ centraÂly.ª171) KromeÏ toho se pocÏõÂtalo i s tõÂm, zÏe nelegaÂl muÊzÏe byÂt vyuzÏit i k plneÏnõ kraÂtkodobyÂch uÂkoluÊ, naprÏ. proveÏrky jednotlivyÂch osob, mõÂst, sledovaÂnõ rezÏimu neÏjake instituce, zakoupenõ domu nebo obstaraÂnõ ruÊznyÂch prÏedmeÏtuÊ. Metody proveÏrek v akci EVROPA NaÂcÏelnõÂci krajskyÂch spraÂv MV poveÏrÏili prÏõÂmyÂm rÏõÂzenõÂm akce EVROPA naÂcÏelnõÂky 2. odboruÊ, kterÏõ se pak zodpovõÂdali II. spraÂveÏ MV, jezÏ rÏõÂdila paÂtraÂnõ po nelegaÂlech v celostaÂtnõÂm meÏrÏõÂtku. NaÂcÏelnõÂci KS MV meÏli za uÂkol pouze kontrolovat a koordinovat rozpracovaÂnõ konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ mezi jednotlivyÂmi odbory. Cela rozsaÂhla akce dostala jizÏ v prvotnõ instrukci krycõ naÂzev EVROPA. Toto oznacÏenõ meÏlo byÂt pouzÏõÂvaÂno ve styku 2. odboruÊ KS MV s II. S MV. V krajskeÂm meÏrÏõÂtku se neprovaÂdeÏlo rozpracovaÂnõ pod tõÂmto krycõÂm naÂzvem, z konspiracÏnõÂch duÊvoduÊ se jednotlive akce ve-

) AMV, a.cÏ. OBJ. 807 Ostrava, cÏ. l. 27, OrientacÏnõ zpraÂva akce EVROPA, 20. 7. 1960 (vypr. npor. JirÏõ JakoubeÏ ). ) AMV, a.cÏ. OB 445 CÏB, EVROPA, r. cÏ. 15077, cÏ. l. 88, Obecne poznatky a principy prÏi rozpracovaÂnõ akce EVROPA, 21. 12. 1973.

Studie dly jako beÏzÏne proveÏrky podezrÏelyÂch osob. V raÂmci utajenõ se nesmeÏly nizÏsÏõ slozÏky StB dozveÏdeÏt o tom, zÏe se podõÂlejõ na celostaÂtnõ akci, jezÏ si klade za cõÂl odhalenõ nelegaÂluÊ. Druhe odbory KS MV meÏly postupneÏ evidovat ve speciaÂlnõÂch kartoteÂkaÂch reemigranty, navraÂtilce-amnestanty a jine osoby, ktere prÏesõÂdlily do CÏSR z ciziny (i ze zemõ vyÂchodnõÂho bloku) a zõÂskaly cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. EvidencÏnõ prÏehledy se meÏly shromaÂzÏdit zpeÏtneÏ azÏ k roku 1945, s vyÂjimkou repatriantuÊ z NeÏmecka a Rakouska, kterÏõ se vraÂtili do zacÏaÂtku roku 1946. MateriaÂly z evidencõ se pak podrobneÏ studovaly a vybõÂraly se konkreÂtnõ prÏõÂpady k duÊkladne proveÏrce totozÏnosti podezrÏelyÂch osob. ProveÏrÏovaly se vsÏechny dostupne zÏivotopisy a dokumenty, na jejichzÏ zaÂkladeÏ dosÏlo k udeÏlenõ staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ. Kontrolovala se i drÏõÂveÏjsÏõ bydlisÏteÏ, zameÏstnaÂnõ cÏi absolvovane sÏkoly. ZõÂskane uÂdaje se porovnaÂvaly s archivnõÂmi materiaÂly a matrikami. Nezastupitelnou pomuÊckou byly pochopitelneÏ fotografie proveÏrÏovane osoby z mlaÂdõ a ze soucÏasnosti. ZvlaÂsÏtnõ pozornost se v evidencõÂch veÏnovala osobaÂm, jezÏ cÏasto meÏnily bydlisÏteÏ a zameÏstnaÂnõÂ. StaÂtnõ bezpecÏnost dostala za uÂkol proveÏrÏovat duÊvody, jezÏ k tomu tyto lidi vedly. PodobneÏ se proveÏrÏovaly okolnosti, za kteryÂch si lide uÂrÏedneÏ zmeÏnili sva jmeÂna, prÏicÏemzÏ podezrÏenõ vzbuzovali i manzÏeleÂ, kterÏõ prÏijali po snÏatku prÏõÂjmenõ svyÂch manzÏelek. K dokumentovaÂnõ zÏivotnõÂch osuduÊ a cÏinnosti podezrÏelyÂch osob se vyuzÏõÂvala cela rÏada pramenuÊ. V prve rÏadeÏ se pochopitelneÏ vychaÂzelo z archivnõÂch fonduÊ StB a VB. Velkou roli hraÂly v tomto smeÏru materiaÂly zarÏazene do tzv. kurentnõ spisovny, archivnõÂho studijnõÂho uÂstavu, pasove evidence, archivaÂlie Vojenske kontrarozveÏdky (VKR) a GeneraÂlnõÂho sÏtaÂbu (GSÏ), daÂle informace cÏerpane z fondu Hlavnõ spraÂva VerÏejne bezpecÏnosti (HS VB), paÂtracõÂho rejstrÏõÂku, evidence KriminalistickeÂho uÂstavu apod.172) Tajna policie zõÂskaÂvala sve poznatky daÂle z fonduÊ StaÂtnõÂho uÂstrÏednõÂho archivu v Praze (dnes NaÂrodnõ archiv), krajskyÂch staÂtnõÂch archivuÊ, VojenskeÂho historickeÂho archivu v Praze, Archivu HlavnõÂho meÏsta Prahy a ar172

chivuÊ naÂrodnõÂch vyÂboruÊ. VyteÏzÏovaly se take archivnõ fondy StaÂtnõÂho uÂrÏadu sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, StaÂtnõÂho uÂrÏadu duÊchodoveÂho zabezpecÏenõÂ, prokuratur a souduÊ, Svazu protifasÏistickyÂch bojovnõÂkuÊ, CÏeskoslovenskeÂho cÏerve strÏednõ rady odboruÊ. PozorneÂho krÏõÂzÏe nebo U nost veÏnovali prÏõÂslusÏnõÂci StB take sÏkolnõÂm evidencõÂm, seznamuÊm vysokosÏkolaÂkuÊ, obecnõÂm knihaÂm, cõÂrkevnõÂm fonduÊm a kaÂdrovyÂm materiaÂluÊm jednotlivyÂch podnikuÊ.173) JizÏ k 1. kveÏtnu 1959 musely krajske spraÂvy MV podat zpraÂvu o vytvorÏenõ pomocne evidence (v jakeÂm rozsahu byla vytvorÏena a kolik osob bylo vzato do duÊkladne proveÏrky). DalsÏõ vyÂvoj se pak hlaÂsil ve cÏtvrtletnõÂch intervalech, aby mohla II. spraÂva MV akci EVROPA pruÊbeÏzÏneÏ rÏõÂdit. Cele stovky obcÏanuÊ byly u StB registrovaÂny a postupneÏ proveÏrÏovaÂny jako potenciaÂlnõ nelegaÂloveÂ, anizÏ se o tom vuÊbec dozveÏdeÏly. StaÂtnõ bezpecÏnost shromazÏd'ovala jejich osobnõ uÂdaje, kaÂdrove materiaÂly, zkoumala jejich zÏivotopisy a vsÏe konfrontovala s agenturnõÂmi zpraÂvami svyÂch tajnyÂch spolupracovnõÂkuÊ zÏijõÂcõÂch cÏi pracujõÂcõÂch v blõÂzkosti proveÏrÏovanyÂch osob. JakyÂkoliv zjisÏteÏny rozpor cÏi nesoulad v zõÂskanyÂch informacõÂch znamenal zarÏazenõ mezi ¹aktivneÏ rozpracovaneª a zajisÏt'oval takovyÂm lidem neÏkolikaletou pozornost ze strany StB. RozpracovaÂnõ kazÏdeÂho jednotliveÂho prÏõÂpadu nelegaÂla se meÏlo sklaÂdat ze dvou zaÂkladnõÂch cÏaÂstõÂ: v prvnõ faÂzi sÏlo o dokumentaci falesÏne legendy a totozÏnosti osoby, ve druhe faÂzi se pak prÏedpoklaÂdalo sledovaÂnõ a zdokumentovaÂnõ zpravodajske cÏinnosti. Akce EVROPA v letech 1959±1962 Na zaÂkladeÏ vydanyÂch instrukcõ zacÏala StB evidencÏneÏ zpracovaÂvat prÏehledy vytypovanyÂch skupin obyvatelstva, tzv. pomocne evidence, z nichzÏ pak vycÏlenÏovala podezrÏele osoby k dalsÏõÂmu proveÏrÏovaÂnõÂ. Od prÏelomu let 1959±1960 se zapocÏalo s konkreÂtnõÂm sÏetrÏenõÂm v jednotlivyÂch prÏõÂpadech. PracovnõÂci krajskyÂch referaÂtuÊ EVROPA vyhotovovali pro prazÏskou centraÂlu pravidelna cÏtvrtletnõ hlaÂsÏenõÂ, v nichzÏ uvaÂdeÏli pocÏty evidovanyÂch osob a provedenyÂch proveÏrek totozÏnosti, strucÏneÏ take popisovali nejzajõÂ-

) Kurentnõ spisovna je soubor policejnõÂch archivnõÂch materiaÂluÊ (dnes ulozÏeny v NaÂrodnõÂm archivu), ktery obsahuje põÂsemnou agendu tyÂkajõÂcõ se osobnõÂch dokladuÊ, rÏidicÏskyÂch pruÊkazuÊ, cestovnõÂch a zbrojnõÂch pasuÊ apod. Studijnõ uÂstav (SUÂ) byla lustracÏnõ spisovna, kterou vyuzÏõÂvala StB. ArchivaÂlie byly v tomto fondu shromaÂzÏdeÏny podle vztahu ke  byla vedena do roku konkreÂtnõ osobeÏ, prÏicÏemzÏ byly uÂcÏeloveÏ vynÏaty z rÏady ruÊznyÂch archivuÊ. Evidence osob v SU narozenõ 1940 vcÏetneÏ. Obsah tvorÏily zejmeÂna põÂsemnosti cÏs. bezpecÏnostnõÂch slozÏek z prvnõ republiky, põÂsemnosti nacistickyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek (gestapo a SD), materiaÂly exiloveÂho MV v LondyÂneÏ, põÂsemnosti vznikle cÏinnostõ protektoraÂtnõÂch a okupacÏnõÂch uÂrÏaduÊ a spolecÏenskyÂch organizacõ z let 1939±1945 a põÂsemnosti bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ po roce 1945 do zavedenõ rÏaÂdne svazkove agendy (asi do r. 1954). 173 ) AMV, a.cÏ. OB 445 CÏB, cÏ. l. 91±93.

Akce EVROPA maveÏjsÏõ aktuaÂlnõ prÏõÂpady. PocÏaÂtkem roku 1960 jizÏ bylo celostaÂtneÏ zaregistrovaÂno v seznamech k akci EVROPA 11 054 osob, jezÏ se vraÂtily do CÏeskoslovenska z kapitalistickyÂch zemõÂ. Do 30. listopadu 1961 byla provedena proveÏrka totozÏnosti u 4 635 lidõ z uvedeneÂho pocÏtu, z nichzÏ bylo vycÏleneÏno 175 konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ k detailnõÂmu rozpracovaÂnõÂ. U prvnõÂch 35 osob se do te doby podarÏilo doveÂst sÏetrÏenõ k zaÂveÏru ± 15 lidõ bylo zatcÏeno a prÏedaÂno soudu k potrestaÂnõÂ, u dalsÏõÂch 20 lidõ jizÏ bylo zdokumentovaÂno, zÏe zÏili v CÏeskoslovensku pod nepravyÂmi jmeÂny, aby utajili svou skutecÏnou minulost. Jednalo se vesmeÏs o neÏkdejsÏõ vojenske zbeÏhy, prÏõÂslusÏnõÂky fasÏistickyÂch vojsk puÊvodem z Polska, Mad'arska a SoveÏtskeÂho svazu.174) Na takove prÏõÂpady se vztahovala amnestie prezidenta republiky z 9. kveÏtna 1960, a tak byly obvykle zakoncÏeny jen pohovorem na sluzÏebneÏ StaÂtnõ bezpecÏnosti (v jazyce StB oznacÏovanyÂm jako tzv. profylakticke opatrÏenõÂ). JizÏ v pruÊbeÏhu prvnõÂch dvou let paÂtraÂnõ se podarÏilo StaÂtnõ bezpecÏnosti odhalit osoby s falesÏnou totozÏnostõÂ, a tak se potvrdil prÏedpoklad, zÏe bylo mozÏne zÏõÂt v CÏeskoslovensku pod ruÊzneÏ budovanyÂmi legendami. Ve zpracovanyÂch analyÂzaÂch se zejmeÂna poukazovalo na skutecÏnost, zÏe mnozõ lide mohli vyuzÏõÂt povaÂlecÏneÂho zmatku a nucenyÂch prÏesunuÊ obyvatelstva. TõÂm se jakoby potvrzoval smysl a opraÂvneÏnost nove akce a prozõÂravost Kudrnovy smeÏrnice. SkutecÏnost, zÏe v sõÂti akce EVROPA zatõÂm neuvõÂzl zÏaÂdny nelegaÂl, ale jen ruÊznõ vaÂlecÏnõ zlocÏinci skryÂvajõÂcõ se pod falesÏnou identitou, nechaÂpalo zatõÂm vedenõ ministerstva vnitra jako neÏco negativnõÂho. Poukazovalo se na fakt, zÏe ¹takoveÂto osoby prÏedstavujõ urcÏitou spolecÏenskou nebezpecÏnost a je trÏeba je plneÏ odhalovat, nebot' takoveÂto osoby drÏÂõve nebo pozdeÏji mohou pokracÏovat v trestne cÏinnosti a konecÏneÏ skyÂtajõ vhodnou baÂzi osob pouzÏitelnyÂch pro cõÂle kapitalistickyÂch rozveÏdekª.175) PrÏestozÏe se nedarÏilo odhalit neÏjakeÂho skutecÏneÂho nelegaÂla, zaregistrovala StaÂtnõ bezpecÏnost jizÏ v roce 1959 pozoruhodny prÏõÂpad, ktery vybõÂzel k nejruÊzneÏjsÏõÂm spekulacõÂm. Krajske 174

velitelstvõ StB v Plzni zõÂskalo v roce 1949 ke spolupraÂci jisteÂho Jana ProchaÂzku, byÂvaleÂho prÏõÂslusÏnõÂka britske armaÂdy. ProchaÂzka s StB spolupracoval do roku 1955, kdy s nõÂm byla ¹z duÊvodu ztraÂty dalsÏÂõch mozÏnostõª spolupraÂce prÏerusÏena. Podle dotaznõÂku byli jeho rodicÏe jizÏ mrtvi, jeho nezveÏstny bratr bydlel uÂdajneÏ ve VõÂdni a sestra, ktera jedina zÏila v CÏeskoslovensku, jej nevideÏla od jeho 7 let. V roce 1959 objevila ProchaÂzkova druzÏka naÂhodou ve slamnõÂku skryÂsÏ, kde byl uschovaÂn pas britskeÂho obcÏana a veÏtsÏõ cÏaÂstka peneÏz. JesÏteÏ tentyÂzÏ den opustil uÂdajny Jan ProchaÂzka uÂzemõ CÏeskoslovenska v prostoru HornõÂho DvorÏisÏteÏ na pas se jmeÂnem Leon Norbon, narozen 1919, obcÏan Velke BritaÂnie. DodatecÏnyÂm sÏetrÏenõÂm StaÂtnõ bezpecÏnost zjistila, zÏe skutecÏny Jan ProchaÂzka uÂdajneÏ zahynul roku 1943 jako letec nad anglickyÂm uÂzemõÂm.176) OtaÂzka, jestli se pod jmeÂnem Jana ProchaÂzky neskryÂval zaÂpadnõ nelegaÂl, nebyla nikdy zodpoveÏzena. Indicie prÏõÂpadu vsÏak nasveÏdcÏovaly tomu, zÏe se o nelegaÂla skutecÏneÏ jednat mohlo. StB vsÏak zacÏala ProchaÂzkovi veÏnovat pozornost teprve v okamzÏiku, kdy se jizÏ nachaÂzel za hranicemi. Akce EVROPA v tomto prÏõÂpadu vlastneÏ ani nehraÂla zÏaÂdnou roli, jeho uÂteÏk nevyprovokovalo sÏetrÏenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti.177) Akce EVROPA dosaÂhla jizÏ kraÂtce po sveÂm zahaÂjenõ pomeÏrneÏ velikyÂch rozmeÏruÊ. Jak rychle se rozruÊstaly krajske evidence pro potrÏeby teÂto operace, doklaÂdajõ naprÏ. pravidelna hlaÂsÏenõ z UÂstõ nad Labem. Tento kraj vnõÂmala StB vzhledem k eventuaÂlnõÂmu puÊsobenõ nelegaÂluÊ jako velmi rizikovyÂ. Po roce 1945 zde totizÏ dosÏlo k velkyÂm prÏesunuÊm obyvatelstva, projevovala se tu velka fluktuace pracovnõÂch sil, prÏõÂliv a odliv zameÏstnancuÊ, brigaÂdnõÂkuÊ cÏi sezoÂnnõÂch pracovnõÂkuÊ. PraÂveÏ do severnõÂch CÏech byl take smeÏrÏovaÂn hlavnõ proud reemigrantuÊ z Francie, Rakouska, NeÏmecka a zejmeÂna z VolyneÏ a Podkarpatske Rusi. RozruÊstaÂnõ akce EVROPA v severnõÂch CÏechaÂch naÂzorneÏ doklaÂdajõ naÂsledujõÂcõ tabulky:

) AMV, f. A 2/2 ± SekretariaÂt FMV (daÂle jen A 2/2), inv. j. 1217, ZpraÂva o pruÊbeÏhu rozpracovaÂnõ a vyÂsledcõÂch v akci EVROPA, 18. 12. 1961. Mezi odsouzenyÂmi provinilci byl naprÏ. Eugen Jan SchaÈffer, ktery zÏil v CÏeskoslovensku od roku 1945 s falesÏnyÂmi doklady, jezÏ zõÂskal v Rumunsku. VydaÂval se za jugoslaÂvskeÂho partyzaÂna. Na zaÂkladeÏ falesÏnyÂch dokumentuÊ a cÏestneÂho prohlaÂsÏenõ zõÂskal cÏs. obcÏanstvõÂ. StaÂtnõ bezpecÏnost pak zjistila, zÏe se ve skutecÏnosti jedna o jugoslaÂvskeÂho NeÏmce, prÏõÂslusÏnõÂka SS, ktery puÊsobil za vaÂlky v Polsku a zapojil se jako cÏlen trestnõÂho oddõÂlu SS do bojuÊ v SNP. Koncem roku 1944 zbeÏhl a ukryÂval se do konce vaÂlky na Slovensku. SchaÈffer byl odsouzen na 6 let do veÏzenõÂ. 175 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 9. 176 ) AMV, f. A 34, inv. j. 1847, Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA, cÏ. l. 6. 177 ) Podrobnosti k tomuto prÏõÂpadu se jizÏ bohuzÏel nedajõ zjistit. Operativnõ svazek vedeny na Jana ProchaÂzku, a. cÏ. 2714 PlzenÏ, byl znicÏen jizÏ 14. 3. 1981.

Studie Tabulka cÏ. 1178)

PocÏaÂtky akce EVROPA v SeverocÏeskeÂm kraji PocÏet osob Datum

EvidencÏneÏ podchyceno

AktivneÏ rozpracovaÂno

30. 4. 1959

97

6

30. 11. 1959

350

9

29. 2. 1960

400

11

Tabulka cÏ. 2179)

PocÏet evidovanyÂch osob v akci EVROPA (KS MV UÂstõÂ nad Labem) Datum

Reemigranti

Emigranti

NavraÂtilci

Osoby se spornou Celkem totozÏnostõÂ 48 1258

1. 7. 1960

1034

62

114

15. 11. 1960

1758

3570

114

108

5550

5. 4. 1961

2058

3573

132

285

6048

2056 + 1 repatriant

±

32

247

2336

10. 12. 1962

178 179

) AMV, a. cÏ. H-798±3, cÏ. l. 24±31. ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 38, 43, 58, 76, 81; AMV, f. A 9 ± SekretariaÂt naÂmeÏstka ministra vnitra Jana ZaÂruby (daÂle jen A 9), inv. j. 82, Â stõÂ nad Labem za rok 1960, 28. 11. 1960. cÏ. l. 19, VyhodnocenõÂ praÂce KS MV U

Akce EVROPA Tabulka cÏ. 3180)

AktivnõÂ rozpracovaÂnõÂ osob v akci EVROPA (KS MV UÂstõÂ nad Labem) Datum

PrÏõÂslusÏnõÂci tzv. zaÂpadnõÂ armaÂdy 2

Celkem

1

Osoby se spornou totozÏnostõÂ 4

4

9

-

24

Reemigranti

Emigranti

NavraÂtilci

1. 7. 1960

5

5

28. 11. 1960

5

6

17

Podobna situace vznikla i v ostatnõÂch krajõÂch, byt' tam obvykle nebyl pocÏet evidovanyÂch osob tak vysokyÂ:181)

SrovnaÂnõÂ operativnõÂ baÂze akce EVROPA v jednotlivyÂch krajõÂch Kraj

Datum 30. 11. 1960

ZaÂveÏr roku 1962

?

1382

5550

2336 (stav k 31. 3. 1962)

PlzenÏ CÏeske BudeÏjovice

908

?

402

?

Hradec KraÂloveÂ

331

461

Brno

4039

5106

Ostrava

160

1568 (stav k 12. 4. 1962)

Bratislava

100

1385

?

900

721

?

Praha UÂstõÂ nad Labem

Banska Bystrica KosÏice

180

) AMV, a. cÏ. H±798±3, cÏ. l. 38; Akce EVROPA ± hlaÂsÏenõ (1. pololetõ 1960), 1. 7. 1960; AMV, f. A 9, inv. j. 82, cÏ. l. 19, Vyhodnocenõ praÂce KS MV UÂstõ nad Labem za rok 1960, 28. 11. 1960. 181 ) AMV, f. A 9, inv. j. 81, Vyhodnocenõ cÏinnosti KS MV PlzenÏ za rok 1960, cÏ. l. 19±20; tamteÂzÏ, inv. j. 82, Vyhodnocenõ praÂce KS MV UÂstõ nad Labem za rok 1960, 28. 11. 1960, cÏ. l. 19; tamteÂzÏ, inv. j. 83, Vyhodnocenõ cÏinnosti KS MV Hradec KraÂlove za rok 1960, cÏ. l. 14; tamteÂzÏ, inv. j. 84, ZpraÂva o plneÏnõ plaÂnu praÂce za rok 1960 na KS MV Brno, 29. 11. 1960, cÏ. l. 16; tamteÂzÏ, inv. j. 85, ZpraÂva o agenturneÏ operativnõ cÏinnosti KS MV Ostrava v uÂdobõ od 1. 1. 1960 do 30. 11. 1960, 30. 11. 1960, cÏ. l. 34; tamteÂzÏ, inv. j. 86, Vyhodnocenõ plaÂnu praÂce za rok 1960, Bratislava 29. 11. 1960; tamteÂzÏ, inv. j. 88, ZpraÂva o agenturneÏ operativnõ cÏinnosti KS MV VyÂchodoslovenskeÂho kraje za rok 1960, 29. 11. 1960, cÏ. l. 20; tamteÂzÏ, inv. j. 123, PlaÂn praÂce KS MV Brno na rok 1963, 15. 12. 1962, cÏ. l. 9±10; AMV, f. B 2/II ± KS SNB CÏeske BudeÏjovice ± S StB, inv. j. 31, ZpraÂva o plneÏnõ plaÂnu KS MV za rok 1960, 30. 11. 1960, cÏ. l. 6; AMV, a. cÏ. H-798±1, cÏ. l. 43, OrientacÏnõ zpraÂva v akci EVROPA, 14. 5. 1963; AMV, a. cÏ. H±798±3, cÏ. l. 81, Vyhodnocenõ plaÂnu praÂce za rok 1962 v akci EVROPA, 10. 12. 1962; AMV, a. cÏ. OBS 400 H. K., EVROPA, r. cÏ. 7713, cÏ. l. 15±16, Akce EVROPA ± situacÏnõ zpraÂva, 1. 10. 1964; AMV, a. cÏ. OB-807 Ostrava, cÏ. l. 89±90, Akce EVROPA ± prÏehled o cÏinnosti za I. cÏtvrtletõ 1962, 12. 4. 1962.

Studie NeuveÏrÏitelneÂ, azÏ obludne rozmeÏry akce EVROPA jsou jizÏ v jejõÂch pocÏaÂtcõÂch ze vsÏech cÏõÂsel dobrÏe patrneÂ. Dodnes se dochovaly obsaÂhle seznamy ruÊznyÂch kategoriõ osob ze SeverocÏeskeÂho kraje, ktere slouzÏily pro potrÏeby akce EVROPA. KonkreÂtneÏ jde o seznam osob bez staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti, jezÏ nemeÏly osobnõ doklady, seznam osob, u kteryÂch byly nejasnosti kolem drzÏenõ obcÏanskyÂch pruÊkazuÊ, daÂle evidenci osob neÏmecke a jine naÂrodnosti, ktere zÏily v CÏSR od roku 1946, seznam lidõÂ, u nichzÏ dosÏlo ke zmeÏnaÂm prÏõÂjmenõÂ, seznam americkyÂch staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a seznam osob, ktere se vraÂtily z kapitalisticke ciziny.182) Dne 2. srpna 1960 vydal naÂcÏelnõÂk S VB UÂstõ n. Labem rozkaz cÏj. VB± 00100/01±60, kteryÂm narÏõÂdil okresnõÂm oddeÏlenõÂm VB v kraji, aby sestavily seznamy osob, jezÏ zõÂskaly obcÏansky pruÊkaz vz. 53, anizÏ prÏedlozÏily stary obcÏansky pruÊkaz vz. 48. VerÏejna bezpecÏnost se tak dala do rozsaÂhleÂho paÂtraÂnõÂ, jehozÏ vyÂsledkem byly objemne seznamy stovek osob z jednotlivyÂch okresuÊ.183) Vedle toho byl naÂcÏelnõÂkem KS MV UÂstõ n. Labem vydaÂn 20. cÏervna 1960 pokyn, na jehozÏ zaÂkladeÏ sestavila SpraÂva VerÏejne bezpecÏnosti pro potrÏeby akce EVROPA seznamy vsÏech zaznamenanyÂch ztraÂt a kraÂdezÏõ obcÏanskyÂch pruÊkazuÊ za rok 1959. Za cely kraj bylo do teÂto evidence zarÏazeno 907 prÏõÂpaduÊ.184) JesÏteÏ rozsaÂhlejsÏõ proveÏrky se odehraÂly pocÏaÂtkem sÏedesaÂtyÂch let na Ostravsku. Na zaÂkladeÏ pozÏadavku noveÂho ministra vnitra LubomõÂra SÏtrougala se konala 17. cÏervence 1961 v Praze porada o pruÊbeÏhu akce EVROPA v SeveromoravskeÂm kraji. Vedenõ bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu povazÏovalo za nutne zaveÂst rozsaÂhla opatrÏenõ v oblasti Ostravsko-karvinskeÂho revõÂru (OKR) a ostravskyÂch hutõÂ. Ministr SÏtrougal navrhl a posleÂze schvaÂlil projekt proveÏrÏovaÂnõ vsÏech brigaÂdnõÂkuÊ a prÏechodnyÂch pracovnõÂkuÊ v OKR, ktery dostal krycõ oznacÏenõ UHEL. K teÂto operaci prÏistoupila StB z toho duÊvodu, zÏe brigaÂdnõÂci potrÏebovali ke sveÂmu zameÏstnaÂnõ na Ostravsku jen obcÏansky pruÊkaz a tzv. pracovnõ prÏevodku. Nikdo dosud nezkoumal brigaÂdnõÂkovo prÏedchozõ bydlisÏteÏ cÏi zameÏstnaÂnõÂ, ostravske doly tak poskytovaly mnoha lidem sÏanci skoncovat se svou minulostõ a zacÏõÂt novy zÏivot. 182

ProveÏrky meÏly probõÂhat jak po linii StB, tak i ze strany VerÏejne bezpecÏnosti. Tajna policie zajistila seznamy podle zaÂkladnõÂch kriteÂriõ akce EVROPA, tyto osoby se pak proveÏrÏovaly agenturneÏ operativnõ cestou. ZaÂkladnõ vodõÂtko prÏedstavovaly podnikove evidence a kaÂdrove materiaÂly. VerÏejna bezpecÏnost meÏla zajisÏt'ovat prostrÏednictvõÂm evidence obyvatel vsÏechna prÏedchozõ bydlisÏteÏ vytypovanyÂch osob, meÏla take oveÏrÏovat rodna cÏõÂsla a to, zda cÏõÂslo obcÏanskeÂho pruÊkazu bylo skutecÏneÏ vystaveno na dotycÏnou osobu. NaÂvrh prÏedpoklaÂdal vycÏleneÏnõ cÏtyrÏ pracovnõÂkuÊ pro uÂkoly v akci UHEL. Jednalo se o prÏõÂslusÏnõÂka 2. odboru KS MV, ktery se veÏnoval akci EVROPA, daÂle jednoho pracovnõÂka 4. odboru KS MV, jednoho pracovnõÂka OO MV Karvina a jednoho prÏõÂslusÏnõÂka VB. Celou akci meÏla prÏõÂmo rÏõÂdit II. spraÂva MV.185) Koncem roku 1961 byly na Ostravsku zahaÂjeny samotne proveÏrky brigaÂdnõÂkuÊ. Vybralo se asi 25 000 sÏtõÂtkuÊ kartovanyÂch osob, ktere se proveÏrÏovaly za pomoci uÂstrÏednõ evidence osob v Praze. Kontrolovaly se vesÏkere osobnõ uÂdaje na kartaÂch. Hlavnõ prÏõÂnos tohoto uÂsilõ spocÏõÂval v tom, zÏe byly odhaleny nesrovnalosti zavineÏne pracovnõÂky evidence. OveÏrÏene a vyplneÏne sÏtõÂtky se vraÂtily na VB v OstraveÏ a KarvineÂ. SpeciaÂlnõ vyhodnocovacõ oddeÏlenõ MV v Praze obdrzÏelo vyÂsledky kompletnõÂch proveÏrek k asi 7 000 osobaÂm, zpracovalo asi 3 000 proveÏrek, nacÏezÏ dalsÏõ odmõÂtlo s tõÂm, zÏe se jedna o naprosto neefektivnõ cÏinnost. Nesrovnalosti se objevily v asi 5 % prÏõÂpaduÊ, ale ¹u vsÏech bylo zjisÏteÏno, zÏe vznikly neduÊslednou pracõ prÏÂõslusÏnõÂkuÊ VB, kterÏõ proveÏrky provaÂdeÏli anebo vyplnÏovali prÏihlaÂsÏky k pobytuª.186) Okresnõ oddeÏlenõ MV Karvina tak meÏlo nadaÂle v evidenci asi 7 000 azÏ 8 000 nevyhodnocenyÂch osob a asi 4 000 sÏtõÂtkuÊ k osobaÂm, k nimzÏ jesÏteÏ nebyly vyzÏaÂdaÂny ani proveÏrky. Ostravska VB meÏla jizÏ plaÂnovane proveÏrky dokoncÏeneÂ. VesÏkere rozsaÂhlejsÏõ aktivity v prÏõÂpadu UHEL ustaly zhruba v 1. polovineÏ roku 1962. Koncem roku 1963 se II. S MV dohodla s KS MV Ostrava na tom, zÏe VB bude nadaÂle zajisÏt'ovat ztotozÏnÏovaÂnõ vsÏech osob prÏichaÂzejõÂcõÂch na Ostravsko formou zpeÏtnyÂch dotazuÊ v jejich prÏedchozõÂch bydlisÏtõÂch. K realizaci tohoto

) VsÏechny uvedene evidence viz AMV, a. cÏ. H-798±4. ) AMV, a. cÏ. H-798±5. Teplice hlaÂsily 279 osob, LitomeÏrÏice 86 osob, Liberec 17 lidõÂ, CÏeska LõÂpa 79 lidõÂ, DeÏcÏõÂn 210 osob, Chomutov 617 osob, Louny 413 osob, Jablonec n. Nisou 4 osoby a Most 44 lidõÂ. V okrese UÂstõ n. Labem napocÏõÂtali 143 osob, jezÏ nabyly cÏs. staÂtnõ obcÏanstvõ a nemeÏly stary obcÏansky pruÊkaz vz. 48, a 13 osob, u nichzÏ se nedalo zjistit evidencÏnõ cÏõÂslo stareÂho pruÊkazu vz. 48. 184 ) TamteÂzÏ, a. cÏ. H-798±6. 185 ) AMV, a. cÏ. OBJ-807/4 Ostrava, cÏ. l. 4. 186 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 12. 183

Akce EVROPA plaÂnu vsÏak jizÏ nedosÏlo, nebot' II. S MV ztratila o cely projekt zaÂjem.187) V dalsÏõÂch letech jizÏ probõÂhalo proveÏrÏovaÂnõ jen u jednotlivyÂch vybranyÂch brigaÂdnõÂkuÊ za pomoci agenturnõ a duÊveÏrnicke sõÂteÏ. Z pravidelnyÂch hlaÂsÏenõ bylo patrneÂ, zÏe v ruÊznyÂch krajõÂch se veÏnovali akci EVROPA s velmi nerovnomeÏrnyÂm uÂsilõÂm. Na neÏkteryÂch krajskyÂch spraÂvaÂch se projevovaly velke koncepcÏnõ nedostatky a koordinace v rozpracovaÂnõ a administrativeÏ nedosahovala pozÏadovanyÂch kvalit. VelkyÂm probleÂmem se stala zejmeÂna cÏasta fluktuace pracovnõÂkuÊ v akci EVROPA. NaprÏõÂklad v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch se vystrÏõÂdalo na teÂto pozici do konce roku 1962 celkem 6 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB, v Plzni se za stejne obdobõ jednalo o 3 osoby, stejneÏ jako v Banske Bystrici.188) Npor. JirÏõ JakoubeÏ sepsal 20. cÏervence 1960 orientacÏnõ zpraÂvu o akci EVROPA, ve ktere uvaÂdeÏl jako dobre prÏõÂklady praxe KS MV Brno, KS MV Hradec KraÂlove a byÂvale KS MV Olomouc a Liberec. Naopak nesoustavna praÂce se podle jeho naÂzoru projevovala na byÂvalyÂch KS MV Pardubice a Karlovy Vary, daÂle na KS MV PlzenÏ, Ostrava a KosÏice. JakoubeÏ vsÏak konstatoval, zÏe ¹nenõ dnes kraje bez zaÂvazÏneÂho prÏÂõpadu v akci EVROPAª. U deseti prÏõÂpaduÊ bylo rozhodnuto prÏedlozÏit je ke studiu SpraÂveÏ vysÏetrÏovaÂnõ MV a zjistilo se, zÏe ¹prÏi pecÏlive dokumentaci lze tyto osoby trestneÏ postihovatª.189) Vedenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti svolalo do Prahy na 1. odbor II. spraÂvy MV celostaÂtnõ poradu k problematice EVROPA, ktera se konala za uÂcÏasti vsÏech zapojenyÂch krajskyÂch pracovnõÂkuÊ 16. listopadu 1960. JejõÂm hlavnõÂm smyslem bylo prÏehodnocenõ puÊvodnõÂch instrukcõÂ, zavedenõ novyÂch metod praÂce a prosazenõ veÏtsÏõ role centraÂly v rÏõÂzenõ cele akce. Mjr. Bohumil KasÏpar, naÂcÏelnõÂk 2. odboru II. spraÂvy MV, na poradeÏ konstatoval, zÏe ¹teoreticke zaÂveÏry ucÏineÏne prÏi vzniku akce E se potvrdily jako spraÂvne a jsou jizÏ dnes podlozÏeny mnoha zajõÂmavyÂmi prÏõÂpady v celostaÂtnõÂm meÏrÏõÂtkuª.190) Na zaÂkladeÏ dosavadnõÂch vyÂsledkuÊ naznacÏil novy zpuÊsob trÏõÂdeÏnõ rozpracovaÂvanyÂch prÏõÂpaduÊ do dvou velkyÂch skupin. Prvnõ skupinu, tzv. starou baÂzi, prÏedstavovaly osoby, jezÏ do CÏSR prÏisÏly kolem roku 187

1945, aby zakryly svou pravou totozÏnost, zkompromitovanou cÏinnostõ za 2. sveÏtove vaÂlky. Jednalo se o kolaboranty, prÏõÂslusÏnõÂky okupacÏnõ spraÂvy nebo cÏleny ruÊznyÂch jednotek, jezÏ bojovaly na straneÏ nacistickeÂho NeÏmecka. Tito lide nejcÏasteÏji pochaÂzeli z Ukrajiny, BeÏloruska cÏi Polska. Druha skupina, tzv. nova baÂze, byla z hlediska StB duÊlezÏiteÏjsÏõÂ, sÏlo o osoby, ktere prÏisÏly do CÏeskoslovenska po roce 1948. PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe praÂveÏ v raÂmci ¹nove baÂzeª bude odhalenõ skutecÏneÂho nelegaÂla pravdeÏpodobneÏjsÏõÂ. ¹Nova baÂzeª mohla totizÏ mõÂt vzhledem ke sveÂmu charakteru hlubsÏõ vztah k cÏinnosti kapitalistickyÂch rozveÏdek proti vyÂchodnõÂmu bloku. OkamzÏityÂm ¹rozpracovaÂnõÂmª teÂto skupiny podezrÏelyÂch osob se dalo podle nove metodiky praÂce zabraÂnit dokonaleÂmu usazenõ speciaÂlnõÂho agenta a vyloucÏit, zÏe by mohl v klidu zahladit stopy. PocÏaÂtkem roku 1961 vydala centraÂla pokyn pro krajske spraÂvy MV, aby byly prÏednostneÏ proveÏrÏovaÂny osoby, ktere svyÂm charakterem patrÏily praÂveÏ do ¹nove baÂzeª. KonkreÂtnõ vymezenõ tzv. nove baÂze navazovalo na dosavadnõ pouzÏõÂvane kategorie a zahrnovalo tyto 4 zaÂkladnõ skupiny: navraÂtilciamnestanti, reemigranti cÏi repatrianti, politicÏtõ emigranti a take cizõ staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂci s trvalyÂm pobytem (a to bez ohledu na zemi prÏedchozõÂho pobytu ± spadali sem i cizinci ze socialistickyÂch zemõÂ).191) ZvlaÂsÏtnõ pozornost se zameÏrÏovala na osoby, ktere obdrzÏely krÏestnõ list v dodatkove matrice v BrneÏ, jezÏ slouzÏila lidem, kterÏõ se narodili v cizineÏ a nemeÏli v porÏaÂdku zaÂkladnõ doklady totozÏnosti. Za obdobõ let 1950±1962 se zapsalo do teÂto matriky kolem 58 000 lidõÂ. Mnozõ z nich byli zapsaÂni a zõÂskali krÏestnõ listy jen na zaÂkladeÏ vlastnõÂho cÏestneÂho prohlaÂsÏenõÂ. Z hlediska akce EVROPA si podle posudku referaÂtu EVROPA zasluhovalo pozornost asi 15 000 prÏõÂpaduÊ.192) Mjr. KasÏpar na vyÂsÏe uvedene poradeÏ pochvaÂlil UÂstõ n. L., Ostrava a Brno, ktere prÏistoupily od pocÏaÂtku k akci EVROPA s velkou pecÏlivostõÂ. Na druhou stranu kritizoval, zÏe se mnohde pouzÏõÂvaly ¹stare zakorÏeneÏne zlozvykyª, jezÏ spocÏõÂvaly v jednoducheÂm postupu ± uÂkolovat agenturu, a kdyzÏ tato nic nesignalizuje, prÏõÂpad odlozÏit.

TamteÂzÏ, cÏ. l. 12±13. AMV, f. A 34, inv. j. 1842, cÏ. l. 1±2, ZpraÂva o situaci v akci EVROPA na KS MV, 11. 12. 1962. AMV, a. cÏ. OBJ. 807 Ostrava, cÏ. l. 24. AMV, a. cÏ. H-798±1, cÏ. l. 14. TamteÂzÏ, cÏ. l. 27, ZaÂznam EVROPA ± porada s pracovnõÂky KS MV. OvsÏem beÏhem porady vymezovali mjr. KasÏpar a kpt. JakoubeÏ cÏtvrtou kategorii jako vsÏeobecnou skupinu osob, u nichzÏ je sporna totozÏnost a nenõ mozÏno zjistit, odkud prÏisÏly. Kategorii navraÂtilcuÊ zpracovaÂvala StB vedle akce EVROPA take ¹po samostatne liniiª. Srov. tamteÂzÏ, cÏ. l. 15, 17. 192 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 38±39. ) ) 189 ) 190 ) 191 ) 188

Studie Dokumentace sporne totozÏnosti se meÏla zaklaÂdat na rozsaÂhlyÂch vyÂzkumech ve vsÏech dostupnyÂch archivech, uÂrÏadech a institucõÂch, vyuzÏõÂvat se meÏly take ruÊzne expertizy k identifikaci jako otisky prstuÊ, grafologicke posudky apod. Pro praÂci StB bylo samozrÏejmostõ nasazenõ pocÏetne agentury na proveÏrÏovanou osobu. PracovnõÂky v problematice EVROPA mjr. KasÏpar upozornil, zÏe ¹prÏi rozpracovaÂnõ se mohou i neÏkolikraÂte potvrdit uÂdaje, ktere rozprac. osoba uvaÂdõ ± toto nesmõ veÂsti ke stagnaci, ukoleÂbaÂnõÂ, nutno absolutneÏ vyuzÏõÂt vsÏechny mozÏnostiª.193) Podobne pokyny pak zpuÊsobily, zÏe mnoho lidõÂ, kterÏõ se dostali mezi podezrÏele v akci EVROPA, naprÏ. kvuÊli nesrovnalostem a mezeraÂm v uÂrÏednõÂch evidencõÂch obyvatelstva, se stalo objektem mnohaleteÂho sledovaÂnõÂ, proveÏrÏovaÂnõ a sÏikanovaÂnõ ze strany StaÂtnõ bezpecÏnosti. Aby se usnadnily proveÏrky osob, budovala se pro uÂcÏely EVROPY rozsaÂhla agenturnõ sõÂt' spolupracovnõÂkuÊ StB na jednotlivyÂch uÂrÏadech, matrikaÂch, v archivech apod. Mnohdy bylo zapotrÏebõ prÏi proveÏrkaÂch spolupracovat s ostatnõÂmi socialistickyÂmi zemeÏmi, ktere se podõÂlely na dokumentaci a s jejichzÏ pomocõ dosÏlo v neÏkolika prÏõÂpadech i ke ztotozÏneÏnõ osob a usveÏdcÏenõ z falesÏne identity.194) Od konce roku 1960 se vesÏkera dozÏaÂdaÂnõ posõÂlala do zahranicÏõ prÏõÂmo prÏes 1. odbor II. spraÂvy MV, nikoliv prÏes zahranicÏnõ odbor MV, jak tomu bylo dosud. II. spraÂva MV totizÏ zõÂskala prÏõÂme spojenõ se SSSR i s dalsÏõÂmi zemeÏmi, zejmeÂna Mad'arskem a Polskem. StB se potyÂkala s opozÏd'ovaÂnõÂm ve vyrÏizovaÂnõ zÏaÂdostõ o zahranicÏnõ pomoc, cozÏ bylo zpuÊsobeno nedostatkem prÏekladateluÊ. Po poradeÏ v listopadu 1960 se z duÊvoduÊ konspirace zavedlo take pravidlo, zÏe budou vsÏechny prÏõÂpady z akce EVROPA vysÏetrÏovaÂny na SV MV v Ruzyni. Tam byl k tomuto uÂcÏelu vycÏleneÏn jeden vysÏetrÏovatel, ktery byl detailneÏ seznaÂmen s problematikou a udrzÏoval staÂle spojenõ s 1. odborem II. S MV. Vedenõ StB chteÏlo zamezit situaci, kdy by se o akci dozveÏdeÏlo mnoho lidõ (vysÏetrÏovateleÂ, prokuraÂtorÏi, soudnõ senaÂty atd.) a dosÏlo by tak k jejõÂmu vyzrazenõÂ. Akce EVROPA naraÂzÏela na nedostatky v evidencõÂch VB a na jisty chaos v rozpracovaÂnõ byÂvalyÂch uprchlõÂkuÊ-navraÂtilcuÊ. V mnoha prÏõÂpa193

) ) 195 ) 196 ) 197 ) 194

dech se zjistilo, zÏe byly evidencÏnõ materiaÂly VB neÏkam stazÏeny a uzÏ se nevraÂtily na puÊvodnõ mõÂsto. PrÏedstava o propracovaneÂm a teÂmeÏrÏ bezchybneÏ fungujõÂcõÂm byrokratickeÂm systeÂmu bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu se tak ukazuje jako zcela iluzornõÂ. Zmatky v administrativeÏ a evidencõÂch znacÏneÏ komplikovaly prÏõÂslusÏnõÂkuÊm StB v akci EVROPA jejich paÂtraÂnõÂ. Stagnace 1962±1964 S postupujõÂcõÂm cÏasem se akce EVROPA dostaÂvala do krize. ZrÏetelny uÂspeÏch v podobeÏ odhaleneÂho nelegaÂla se staÂle nedostavoval, a tak se zaÂkoniteÏ musely objevit pochybnosti o smysluplnosti cele operace. Navenek se to projevovalo hlavneÏ tõÂm, zÏe referenti, kterÏõ se zabyÂvali akcõ EVROPA, dostaÂvali ke zpracovaÂnõ dalsÏõ problematiky a sve puÊvodnõ uÂkoly nadaÂle plnili jen z nutnosti a okrajoveÏ. DalsÏõÂm duÊsledkem byly cÏaste personaÂlnõ zmeÏny. NeÏkterÏõ prÏõÂslusÏnõÂci sami zÏaÂdali o prÏerÏazenõ na jine pracovisÏteÏ, cozÏ zduÊvodnÏovali tõÂm, ¹zÏe jejich praÂce nenõ dostatecÏneÏ ohodnocenaª.195) V neÏkteryÂch krajõÂch dokonce nastaÂvala obcÏas situace, zÏe se akci vuÊbec nikdo neveÏnoval. Do kveÏtna 1963 se na nõ v Banske Bystrici vystrÏõÂdali jizÏ cÏtyrÏi operativnõ pracovnõÂci, prÏicÏemzÏ v pruÊbeÏhu roku 1962 tam praÂce zcela ustrnula. Operativec, ktery se EVROPEÏ v Banske Bystrici veÏnoval od uÂnora 1963, meÏl kromeÏ teÂto akce ve sveÂm referaÂtu jesÏteÏ baÂzi võÂzovyÂch cizincuÊ, navraÂtilcuÊ a uÂteÏkuÊ. PodobneÏ nepokracÏovala tato operace beÏhem roku 1962 ani na KS MV Praha a Bratislava. V Praze se poveÏrÏeny pracovnõÂk zameÏrÏil jen na agendu navraÂtilcuÊ.196) PregnantneÏ popsal vznikly stav ve sve zpraÂveÏ npor. JonaÂk z KS  stõ nad Labem: ¹OrgaÂn, ktery delsÏõ dobu MV U zpracovaÂva akci E, drÏõÂve nebo pozdeÏji prÏemyÂÏslõÂ, zda jsou neprÏaÂtelskyÂmi rozveÏdkami vysazovaÂni do CÏSSR nelegaÂloveÂ, zda ma smysl tyto vyhledaÂvat, vytypovane osoby rozpracovaÂvat s cõÂlem odhalit agenta-nelegaÂla. Tato na prvnõ pohled malomyslnost, bezvyÂchodnost, ztraÂta perspektivy, neduÊveÏra v dosazÏenõ hlavnõÂho cõÂle pramenõ skutecÏneÏ z toho, zÏe nenõ objasneÏna zaÂkladnõ otaÂzka v akci EVROPA, zda neprÏaÂtelske rozveÏdky nebo neÏktera z nich uzÏÂõvaly skutecÏneÏ proti CÏSSR jedne z nejnebezpecÏneÏjsÏõÂch forem neprÏ. cÏinnosti, avsÏak take nejpracneÏjsÏõ ± vysazovaÂnõ agentuÊ-nelegaÂluÊ na uÂzemõ CÏSSR.ª197) JonaÂk hodnotil navzdory vsÏem probleÂmuÊm celyÂ

TamteÂzÏ, cÏ. l. 15. Srov. konkreÂtnõ prÏõÂpady uvedene v prÏõÂloze. AMV, f. A 34, inv. j. 1842, ZpraÂva o situaci v akci EVROPA na KS MV, 11. 12. 1962. AMV, a. cÏ. H-798-1, cÏ. l. 43, OrientacÏnõ zpraÂva po linii akce EVROPA, 14. 5. 1963. AMV, a. cÏ. H-798-3, cÏ. l. 77, NaÂzory orgaÂna a probleÂmy v akci E, 5. 11. 1962.

Akce EVROPA projekt kladneÏ, nebot' ¹vznikem akce EVROPA bylo rozpracovaÂvaÂno, konkreÂtneÏ rÏeÏseno, objasneÏno a realizovaÂno mnoho nevyrÏeÏsenyÂch prÏÂõpaduÊ spornyÂch totozÏnostõÂ, vyhledaÂno mnoho novyÂch prÏõÂpaduÊ osob zÏijõÂcõÂch na falesÏne doklady, skryÂvajõÂcõÂch se vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ, podvodnõÂkuÊ apod.ª198) OtaÂzka, zda je opodstatneÏne paÂtrat v CÏeskoslovensku v masoveÂm meÏrÏõÂtku po nelegaÂlech, vsÏak zuÊstaÂvala otevrÏenaÂ. Npor. JonaÂk proto navrhoval, aby StB zahaÂjila konzultace s bezpecÏnostnõÂmi slozÏkami ostatnõÂch staÂtuÊ VarsÏavske smlouvy, zejmeÂna se SoveÏtskyÂm svazem, ohledneÏ jejich zkusÏenostõ s odhalovaÂnõÂm agentuÊ-nelegaÂluÊ. DaÂle navrhoval pozÏaÂdat I. spraÂvu MV o komplexnõ rozbor a posudek, zda je mozÏneÂ, aby na nasÏem uÂzemõ byli od roku 1948 vysazovaÂni nelegaÂloveÂ, prÏõÂpadneÏ jakyÂm zpuÊsobem. V teÂto analyÂze meÏla I. spraÂva MV vypracovat hypoteticky co nejlepsÏõ zpuÊsob vysazenõ nelegaÂla z kapitalistickeÂho zahranicÏõ na nasÏe uÂzemõÂ. RozveÏdka meÏla zaÂrovenÏ posoudit, zda se to vuÊbec neprÏaÂtelske zpravodajske sluzÏbeÏ vyplatõÂ, kdyzÏ ma mozÏnost vyuzÏõÂvat prÏi svyÂch vyzveÏdacÏskyÂch aktivitaÂch cest cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ do ciziny. Z JonaÂkovyÂch naÂvrhuÊ zcela zrÏetelneÏ vyplyÂvala zaÂkladnõ pochybnost o smyslu cele operace. Samotne vedenõ II. spraÂvy MV se pak take zabyÂvalo rozborem probleÂmuÊ v dosavadnõÂm pruÊbeÏhu akce a zformulovalo tyto cÏtyrÏi hlavnõ nedostatky: operace probõÂhala ve znacÏne sÏõÂrÏi, nebyly dodrzÏeny potrÏebne zaÂsady konspirace, ktere tato akce vyzÏadovala, na akci meÏli byÂt vycÏleneÏni jen nejzkusÏeneÏjsÏõ pracovnõÂci operativy, cozÏ se nestalo, a vedoucõ pracovnõÂci, kterÏõ akci rÏõÂdili, by meÏli byÂt ve spojenõ a konzultovat prÏõÂslusÏna opatrÏenõ se zodpoveÏdnyÂmi pracovnõÂky nelegaÂlnõ rozveÏdky I. spraÂvy MV.199) NavõÂc II. spraÂva MV byla nucena konstatovat, zÏe nove zameÏrÏenõ ve vyhledaÂvaÂnõ podezrÏelyÂch osob a rozpracovaÂnõ jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ na ¹novou baÂziª, ktere bylo ulozÏeno v pruÊbeÏhu roku 1961, krajske spraÂvy MV v praxi neuplatnÏovaly. VelkyÂm probleÂmem byly podle vedenõ StB nedostatky v konspiraci. V mnoha instrukcõÂch se zduÊraznÏovalo, zÏe ukvapeny a nepromysÏleny postup muÊzÏe mõÂt za naÂsledek, zÏe se vycvicÏeny a zkusÏeny nelegaÂl o provaÂdeÏnyÂch opatrÏenõÂch dozvõ a pokusõ se zahladit stopy sve cÏinnosti, prÏõÂpadneÏ pouzÏije prÏipravene uÂnikove 198

cesty. CÏasto se sÏetrÏenõ zahajovalo na zaÂkladeÏ velmi neprÏesnyÂch a nespolehlivyÂch poznatkuÊ a za pouzÏitõ mnoha operativnõÂch opatrÏenõÂ, prÏicÏemzÏ se dal takovy prÏõÂpad objasnit mnohem jednodusÏsÏõÂm a uÂcÏinneÏjsÏõÂm zpuÊsobem. Navzdory vsÏem komplikacõÂm a nedostatkuÊm v rÏõÂzenõ cele operace ztotozÏnila tajna policejnõ sluzÏba beÏhem let 1959±1962 po hloubkoveÂm rozpracovaÂnõ celkem 37 osob.200) Podle komplexnõÂho hodnocenõ centraÂly ministerstva vnitra se ovsÏem operace EVROPA nachaÂzela koncem roku 1962 ve stavu stagnace. Jako nejvyÂznamneÏjsÏõ kauzy se obvykle v te dobeÏ uvaÂdeÏly dva prÏõÂpady, o kteryÂch se jesÏteÏ zmõÂnõÂme podrobneÏji. Jednalo se jednak o uÂdajneÂho Michala Astrejka, ve ktereÂm byl odhalen Nikolaj AlexandrovicÏ Galjas, jenzÏ se podõÂlel na perzekucõÂch civilnõÂho obyvatelstva na UkrajineÏ a pronaÂsledovaÂnõ soveÏtskyÂch partyzaÂnuÊ. Astrejko-Galjas byl na zÏaÂdost soveÏtske generaÂlnõ prokuratury prÏedaÂn do SoveÏtskeÂho svazu. DaÂle sÏlo o prÏõÂpad tajemneÂho Karla NovaÂka, ktery se StaÂtnõ bezpecÏnosti nikdy nepodarÏilo uÂplneÏ vyrÏesÏit. StB sice prokaÂzala, zÏe NovaÂkova totozÏnost a legenda je falesÏnaÂ, otaÂzka jeho prave identity vsÏak zuÊstala navzÏdy nerozlusÏteÏna. SaÂm se nikdy neprÏiznal a podezrÏenõÂ, zÏe je nelegaÂlem, rezolutneÏ popõÂral, prÏesto ho komunisticka justice odsoudila ke 12 letuÊm veÏzenõÂ. Vedenõ ministerstva vnitra zduÊvodnÏovalo dalsÏõ pokracÏovaÂnõ akce tõÂm, zÏe se potvrdila skutecÏnost, zÏe na uÂzemõ CÏSSR zÏijõ neÏkterÏõ lide s falesÏnyÂmi uÂdaji. O tom, zÏe se nedarÏilo naplnit zaÂkladnõ cõÂl ± tedy odhalit a usveÏdcÏit nelegaÂla na uÂzemõ CÏSSR, radeÏji orientacÏnõ zpraÂva ze 14. kveÏtna 1963 mlcÏela. Ve stejneÂm dokumentu se objevil novy naÂvrh zprÏesneÏnõ dosavadnõ baÂze, ze ktere se vychaÂzelo prÏi rozpracovaÂnõ akce EVROPA. PlaÂnovalo se uplatneÏnõ teÏchto zaÂsad: vyrÏadit z baÂze rodiny a jejich prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏõ se spolecÏneÏ vraÂtili do CÏSSR z ciziny, braÂt v uÂvahu veÏkovou hranici v den prÏõÂchodu do CÏeskoslovenska od 20 do 55 let, zameÏrÏit se rovneÏzÏ na osoby, ktere zõÂskaly v pruÊbeÏhu let 1948±1963 cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ, byly drÏõÂve uÂdajneÏ prÏõÂslusÏnõÂky cizõÂho staÂtu a nezÏily na nasÏem uÂzemõ (zvlaÂsÏtnõ pozornost se meÏla veÏnovat osobaÂm, ktere zõÂskaly obcÏanstvõ snÏatkem, nebo ktere cÏasto meÏnily zameÏstnaÂnõ a bydlisÏteÏ, prÏõÂpadneÏ osobaÂm, jezÏ po

) TamteÂzÏ, cÏ. l. 78. ) BenesÏ, ArnosÏt KnedlõÂk, Josef ± Lacina, Jaroslav: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB. Zdroj sõÂly a uÂspeÏchuÊ v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm. Praha 1983, s. 158. 200 ) AMV, a. cÏ. H-798-1, cÏ. l. 36, OrientacÏnõ zpraÂva po linii akce EVROPA, 14. 5. 1963. 199

Studie zõÂskaÂnõ cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõ zaujõÂmaly duÊlezÏite spolecÏenske postavenõ v zaÂvodech cÏi uÂrÏadech), podchycene osoby v baÂzi roztrÏõÂdit podle staÂtuÊ, z nichzÏ prÏisÏly.201) OrientacÏnõ zpraÂva take pozÏadovala stabilizaci vycÏleneÏnyÂch operativnõÂch pracovnõÂkuÊ v akci EVROPA. MeÏli byÂt zbaveni ostatnõÂch uÂkoluÊ. OzÏivenõ po roce 1964 V uÂnoru 1964 rÏesÏil sÏtaÂb II. spraÂvy MV situaci, do ktere se dostala akce EVROPA, a doporucÏil jejõ ozÏivenõÂ. Tajna policie se rozhodla prÏekonat vzniklou stagnaci a chaos v paÂtraÂnõ po nelegaÂlech. ChteÏla zõÂskat novy impuls k obnovenõ operace a jejõÂmu zefektivneÏnõÂ. Dne 18. cÏervence 1964 rozeslal prvnõ naÂmeÏstek ministra vnitra Kudrna vsÏem naÂcÏelnõÂkuÊm krajskyÂch spraÂv MV dopis, kteryÂm je seznaÂmil se souborem novyÂch obecnyÂch smeÏrnic pro akci EVROPA. SkutecÏnost, zÏe dosud nedosÏlo k vypaÂtraÂnõ jedineÂho nelegaÂla, vedenõ II. spraÂvy MV nijak neodradila. PokracÏovaÂnõ operace bylo elegantneÏ zduÊvodneÏno: ¹Prakticky to znamenaÂ, zÏe rozveÏdky po uÂnoru 1948 ztratily do urcÏite mõÂry u naÂs sve mozÏnosti zõÂskaÂvat vesÏkere potrÏebne informace oficiaÂlneÏ prÏõÂmo od reakcÏnõÂch vedoucõÂch osob staÂtnõÂho a hospodaÂrÏskeÂho aparaÂtu. Po odstraneÏnõ reakcÏnõÂch ministruÊ, ocÏisteÏ staÂtnõÂho a hospodaÂrÏskeÂho aparaÂtu, po obnoveÏ zkompromitovanyÂch politickyÂch stran a postupneÂm uÂplneÂm uzavrÏenõ staÂtnõÂch hranic, tj. ztraÂteÏ svyÂch oficiaÂlnõÂch mozÏnostõÂ, se zcela logicky zacÏÂõna u neprÏaÂtelskyÂch rozveÏdek projevovat nutnost pouzÏÂõvat proti naÂm i nelegaÂlnõ formy ÏspionaÂzÏe.ª202) Odstartovala tak nova faÂze masovyÂch proveÏrek a paÂtraÂnõ po nelegaÂlech. Kudrna ve sveÂm dopise z 18. cÏervence 1964 konstatoval, zÏe azÏ do konce roku 1961 byla praÂce v akci EVROPA velmi intenzivnõÂ, s uÂspeÏchem bylo zakoncÏeno 15 prÏõÂpaduÊ a v mnoha dalsÏõÂch bylo pouzÏito ¹profylakticke metodyª. TeÂmeÏrÏ vsÏechny prÏõÂpady se vsÏak vztahovaly svou povahou k trestne cÏinnosti za druhe sveÏ-

201

tove vaÂlky. Po zõÂskaÂnõ prvnõÂch zkusÏenostõ dosÏlo k zuÂzÏenõ zaÂkladny na osoby, ktere se prÏisteÏhovaly do CÏSSR azÏ po roce 1948, cÏõÂmzÏ se akce võÂce konkretizovala.203) Podle prvnõÂho naÂmeÏstka ministra vnitra Kudrny se vsÏak zpomalila intenzita a krajske spraÂvy zacÏaly problematiku EVROPA podcenÏovat.204) Kudrna pozÏadoval prÏenesenõ teÏzÏisÏteÏ praÂce prÏi vyhledaÂvaÂnõ nelegaÂluÊ na vsÏechna oddeÏlenõ 2. odboruÊ KS MV i na okresnõ oddeÏlenõ MV. K 1. srpnu 1964 vznikla na vsÏech krajskyÂch spraÂvaÂch MV speciaÂlnõ pracovisÏteÏ v raÂmci 1. oddeÏlenõ 2. odboru, ktera meÏl obsadit vzÏdy jeden operativneÏ zkusÏeny pracovnõÂk, jenzÏ by se zabyÂval vyÂhradneÏ operacõ EVROPA. Tento poveÏrÏeny pracovnõÂk byl prÏõÂmo podrÏõÂzen zaÂstupci naÂcÏelnõÂka 2. odboru v problematice ¹hlavnõÂch kapitalistickyÂch rozveÏdekª. Na centraÂlnõ uÂrovni se prÏi II. spraÂveÏ HS StB meÏli na akci podõÂlet dva starsÏõ referenti. ZaÂsluhou teÏchto opatrÏenõ zaznamenala StaÂtnõ bezpecÏnost do listopadu 1965 v akci EVROPA celkem 85 osob, jezÏ byly duÊvodneÏ podezrÏeleÂ, zÏe se v CÏeskoslovensku pohybovaly pod falesÏnyÂmi jmeÂny.205) Dne 9. listopadu 1965 se konala dalsÏõ celostaÂtnõ porada k akci EVROPA, jejõÂzÏ uÂcÏastnõÂci museli konstatovat, zÏe neÏktere nedostatky se staÂle nepodarÏilo odstranit. V prve rÏadeÏ se dosud nestabilizoval pocÏet a podmõÂnky specialistuÊ na EVROPU. NaÂcÏelnõÂci KS MV nadaÂle nedodrzÏovali prÏõÂkaz z 18. cÏervence 1964, aby vycÏleneÏnõ pracovnõÂci nebyli poveÏrÏovaÂni zpracovaÂvaÂnõÂm jinyÂch problematik (naprÏ. KS MV Praha, Hradec KraÂlove a Banska Bystrice). Referenty v akci EVROPA rÏõÂdili na neÏkteryÂch krajskyÂch spraÂvaÂch MV naÂcÏelnõÂci 1. oddeÏlenõ 2. odboru ± jako tomu bylo naprÏ. v Plzni, Praze, Hradci KraÂlove atd. ± acÏ podle pokynu I. naÂmeÏstka ministra vnitra meÏlo byÂt rÏõÂzenõ sveÏrÏeno zaÂstupcuÊm naÂcÏelnõÂka 2. odboru. Podle uÂcÏastnõÂkuÊ porady nebyl do vyhledaÂvaÂnõ nelegaÂluÊ systematicky zapojen cely operativnõ aparaÂt a vsÏe zuÊstalo jen na vycÏleneÏneÂm pracov-

) TamteÂzÏ, cÏ. l. 45-46. ) AMV, a. cÏ. H-798±1, cÏ. l. 66, ReferaÂt z celostaÂtnõ porady k akci EVROPA, 9. 11. 1965. 203 ) NaprÏ. KS MV Hradec KraÂlove meÏla koncem roku 1962 podchyceno 461 osob (315 reemigrantuÊ, 15 repatriantuÊ, 64 navraÂtilcuÊ a 67 osob s neznaÂmou totozÏnostõÂ). KdyzÏ se v roce 1964 provaÂdeÏlo prÏehodnocenõ kartoteÂk, byly vyrÏazeny osoby, ktere zemrÏely, osoby narozene prÏed rokem 1900 a osoby, ktere opustily kraj. Po uÂpravaÂch kartoteÂk podle novyÂch hledisek bylo nadaÂle v akci EVROPA v KraÂloveÂhradeckeÂm kraji vedeno jen 183 osob. Viz AMV, a. cÏ. OBS 400 H. K., cÏ. l. 15-16, Akce EVROPA ± situacÏnõ zpraÂva, 1. 10. 1964. 204  stõ n. L. pplk. Josefu CvrcÏkovi, 18. 7. 1964, ) AMV, a. cÏ. H-798±1, cÏ. l. 48, Dopis I. naÂm. MV Kudrny naÂcÏelnõÂkovi KS MV U cÏj.: N/1-00234/14-1964. 205 ) AMV, f. A 34, inv. j. 2838, cÏ. l. 19, Rozbor cÏinnosti cÏs. kontrarozveÏdky od XIII. sjezdu KSCÏ v letech 1963±1965, cÏj.: OSZD00225/01-65. 202

Akce EVROPA nõÂkovi. Kritika se tyÂkala take skutecÏnosti, zÏe se v ¹rozpracovaÂnõª staÂle objevovaly prÏevaÂzÏneÏ osoby s temnou minulostõ z obdobõ druhe sveÏtove vaÂlky. ZaÂvazÏna vada spocÏõÂvala take v nespraÂvne metodice ± pausÏaÂlneÏ se pouzÏõÂvalo prÏõÂme ¹vyteÏzÏovaÂnõª podezrÏelyÂch osob k rozporuÊm a nejasnostem jejich zÏivotopisuÊ cÏi nevhodne uÂkolovaÂnõ agentury.206) Na poradeÏ zazneÏl referaÂt, ktery popisoval, jak by meÏla vypadat cÏinnost operativnõÂho pracovnõÂka v akci EVROPA: ¹ZaÂkladnõ pozÏadavek prÏi proveÏrÏovaÂnõ zÏivotopisu podezrÏele osoby je duÊkladna analyÂza kazÏde malicÏkosti a pecÏlivaÂ, utajena dokumentace kazÏdeÂho rozporu. [...] SamozrÏejmeÏ nestacÏõ se prÏi oveÏrÏovaÂnõ uÂdajuÊ rozpracovane osoby spokojit jen s jejich administrativnõÂm tvrzenõÂm, ale je nutne provaÂdeÏt poznaÂnõ podle fotografiõÂ, vyteÏzÏovaÂnõ pameÏtnõÂkuÊ, naprÏ. ucÏiteluÊ, spoluzÏaÂkuÊ ap. VsÏechna nasÏe prosÏetrÏenõ musõÂme provaÂdeÏt utajeneÏ, pod promysÏlenyÂm prÏikrytõÂm. Nenõ prÏõÂpustne prÏi oveÏrÏovaÂnõ zÏivotopisu rozpracovaÂvane osoby si tuto zvaÂt pod jakoukoliv zaÂminkou na oficiaÂlnõ pohovor i po vytvorÏenõ umeÏleÂho duÊvodu.ª207) PrÏi rozpracovaÂnõ konkreÂtnõÂho podezrÏenõ se meÏl trpeÏliveÏ a pecÏliveÏ zjisÏt'ovat dennõÂ, tyÂdennõ a meÏsõÂcÏnõ rezÏim prosÏetrÏovane osoby. DoporucÏovalo se vyuzÏitõ spolehlivyÂch duÊveÏrnõÂkuÊ a informaÂtoruÊ z bydlisÏteÏ a zameÏstnaÂnõ daneÂho cÏloveÏka, aby provaÂdeÏli dlouhodobe vizuaÂlnõ pozorovaÂnõ a aby zaznamenaÂvali prÏesne cÏasy prÏõÂchoduÊ a odchoduÊ z domu, vzdaÂlenõ se ze zameÏstnaÂnõ apod. ¹Nema cenu agenturu uÂkolovat, aby se vyptaÂvala na minulost a byÂvaly zÏivot rozpracovaÂvane osoby, nebot' tõÂm ji vzÏdy upozornõÂme na naÂsÏ zaÂjem.ª208) Nasazenõ operativnõ techniky nebo intenzivnõÂho sledovaÂnõ se muselo konzultovat vzÏdy s referaÂtem EVROPA na II. spraÂveÏ MV, ¹nebot' obojõÂ, v prÏõÂpadeÏ Ïslo-li by o skutecÏneÂho nelegaÂla, vyzÏaduje vzhledem k jeho obranneÂmu vysÏkolenõ speciaÂlnõ opatrÏenõª.209) Na zaÂkladeÏ vyÂsledkuÊ porady z listopadu 1965 vznikla nova Hlediska pro pomoc oper. evidenci po referaÂtu EVROPA k podchycenõ poznatkuÊ.210) StaÂtnõ bezpecÏnost upravila dosavadnõ kategorie baÂzõ nelegaÂluÊ do noveÂho systeÂmu cÏleneÏnõ na 7 skupin. Prvnõ skupinu tvorÏili lide se spornou totozÏnostõÂ, kterÏõ meÏli nejasnou minulost, rozpory v dokladech cÏi zÏivotopisu, 206

) ) 208 ) 209 ) 210 ) 207

prÏõÂpadneÏ lide s neobjasneÏnou cÏinnostõ v zahranicÏõÂ. Druha skupina se sklaÂdala z osob, ktere se vyznacÏovaly zajõÂmavyÂm prÏõÂchodem do CÏeskoslovenska ± naprÏ. se vracely po vaÂlce samy ze zahranicÏõÂ, ale nemeÏly tu zÏaÂdne prÏõÂbuzne nebo je prÏõÂbuznõ osobneÏ neznali, poprÏõÂpadeÏ byly znaÂmy rodinnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm jen jako deÏti prÏed mnoha lety. TrÏetõ skupina dostala oznacÏenõ ¹podivõÂni-samotaÂrÏiª. PatrÏili sem jednak lideÂ, kterÏõ meÏli poveÏst podivõÂna nebo samotaÂrÏe a verÏejnost je nebrala vaÂzÏneÏ, jednak osoby s vadami sluchu, zraku cÏi rÏecÏi, u nichzÏ vzniklo podezrÏenõÂ, zÏe vadu pouze prÏedstõÂrajõÂ. Do trÏetõ skupiny spadali rovneÏzÏ lideÂ, kterÏõ se vyhyÂbali zaÂmeÏrneÏ verÏejneÂmu zÏivotu, spolecÏnosti, neradi chodili na uÂrÏady, vyhyÂbali se prÏõÂlezÏitostem, kdy by na sebe mohli upoutat pozornost sÏirsÏõ verÏejnosti (odmõÂtali styk s novinaÂrÏi, besedy apod.). CÏtvrta skupina v sobeÏ zahrnovala vsÏechny bezdomovce, tj. osoby bez staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ, ktere obdrzÏely povolenõ k trvaleÂmu pobytu v CÏSSR. Pozornost StB se zameÏrÏovala v prve rÏadeÏ na bezdomovce, u nichzÏ vzniklo podezrÏenõÂ, zÏe zakryÂvajõ svou minulost, daÂle na osoby, ktere byly drÏõÂve bezdomovci a po zõÂskaÂnõ obcÏanstvõ zaujõÂmaly neÏjake vyÂznamneÏjsÏõ postavenõÂ. SveÂbytnou kategorii v raÂmci cÏtvrte skupiny tvorÏili lideÂ, kterÏõ obdrzÏeli doklady na zaÂkladeÏ krÏestnõÂho listu z dodatkove matriky v BrneÏ. PaÂta skupina se tyÂkala nalezencuÊ, tedy lidõÂ, kterÏõ prohlasÏovali, zÏe nevõÂ, kde a kdy se narodili, kdo jsou jejich rodicÏe, a byli dodatecÏneÏ zapsaÂni do matriky jako nalezenci. Do sÏeste skupiny byly zarÏazeny prÏõÂpady dvojnõÂkuÊ, tedy osob, jezÏ se naÂpadneÏ podobaly jinyÂm osobaÂm, a lideÂ, kterÏõ meÏli naÂpadneÏ podobne nebo shodne osudy. KonecÏneÏ sedma skupina se sklaÂdala z uzÏivateluÊ jinyÂch jmen. Spadali sem vsÏichni obcÏaneÂ, kterÏõ zõÂskali uÂrÏednõ cestou jine jmeÂno na zaÂkladeÏ zÏaÂdosti, daÂle muzÏi, kterÏõ snÏatkem prÏevzali jmeÂno manzÏelky, a take osoby, jezÏ prokazatelneÏ pouzÏõÂvaly falesÏne jmeÂno, ale jejichzÏ prÏõÂpady vsÏak nebyly zatõÂm proveÏrÏeny. Tato nova smeÏrnice zprÏesnila ± a cÏaÂstecÏneÏ i rozsÏõÂrÏila ± dosud pouzÏõÂvane pomocne evidence. ZejmeÂna trÏetõ kategorizovana skupina svou charakteristikou daÂvala velky prostor spolupracovnõÂkuÊm StB k denunciaci nevinnyÂch

AMV, a. cÏ. H-798±1, cÏ. l. 62±63, ZaÂveÏry z porady akce EVROPA, 9. 11. 1965. PrÏõÂloha k cÏj. OS-00111/Ev-65. TamteÂzÏ, cÏ. l. 77±78, ReferaÂt z porady k akci EVROPA, 9. 11. 1965. TamteÂzÏ, cÏ. l. 79. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, cÏ. l. 98±99.

Studie lidõÂ. StacÏilo, aby se dotycÏny cÏloveÏk choval ¹podivneϪ, tj. v rozporu s konformnõ prÏedstavou o aktivnõÂm obcÏanovi komunistickeÂho staÂtu, ktery chodõ pravidelneÏ na schuÊze, uÂcÏastnõ se vsÏech oficiaÂlnõÂch besed, prÏednaÂsÏek, masovyÂch pruÊvoduÊ a manifestacõÂ. AbsurdneÏ se dnes jevõ i plaÂn proveÏrÏovat v raÂmci sedme skupiny vsÏechny osoby, ktere si zmeÏnily jmeÂno, a pohnutky, ktere je k tomu vedly. DuÊvody k takoveÂmu kroku totizÏ byÂvajõ mnohdy zcela prozaickeÂ. ProbleÂmy provaÂzejõÂcõ akci EVROPA se tak postupneÏ spõÂsÏe prohlubovaly. Referenti EVROPY se topili v desõÂtkaÂch prÏedem zcela zbytecÏnyÂch proveÏrek, beÏhem kteryÂch pod drobnohledem pitvali soukromõ zcela nevinnyÂch osob. TvuÊrci teÂto zbytneÏle operace se sice mohli chlubit skutecÏneÏ masovyÂm meÏrÏõÂtkem svyÂch evidencõ a proveÏrek, na druhou stranu se vytraÂcel jejõ puÊvodnõ smysl. K vypaÂtraÂnõ skutecÏneÂho nelegaÂla nedosÏlo. DuÊvod, procÏ tomu tak bylo, spatrÏovalo vedenõ StB jizÏ v podstateÏ samotne vyhledaÂvacõ cÏinnosti, nebot' se pracovnõÂci EVROPY pro zjednodusÏenõ sve praÂce nejcÏasteÏji zameÏrÏovali na lehce rozpoznatelne rozpory v totozÏnosti a minulosti u tzv. vaÂlecÏne kategorie (drÏõÂve nazyÂvane ¹stara baÂzeª). ¹NaprÏÂõklad za rok 1966 bylo hlaÂsÏeno referaÂtu EVROPA na II. spraÂveÏ HS StB celkem 52 signaÂluÊ o rozporne totozÏnosti osob. Po podrobneÂm vyhodnocenõ jen 17 signaÂluÊ se vztahuje na osoby, ktere by mohly byÂt rozpracovaÂny podle cõÂluÊ akce EVROPA. Z uvedenyÂch 17 signaÂluÊ jsou vsÏak jen trÏi osoby, ktere se objevily na nasÏem uÂzemõ po roce 1950.ª211) V cÏervnu 1966 prÏitom hlaÂsil referaÂt EVROPA z II. spraÂvy MV 140 celostaÂtneÏ podchycenyÂch osob, u kteryÂch se postupneÏ provaÂdeÏla proveÏrka totozÏnosti nebo rozporuÊ v zÏivotopisech. Od 1. ledna 1966 do konce cÏervna teÂhozÏ roku se podarÏilo dokoncÏit proveÏrku celkem 48 osob, z toho 4 osoby byly prÏedaÂny k trestnõÂmu postihu. Jednalo se o Pavla TomaÂsÏka, elektrotechnika ze Zbyslavic, okr. JicÏõÂn, Dimitara BangijevskeÂho (prave jmeÂno Dimitrios Dangis ), deÏlnõÂka z PresÏova, Viktora Pod-

horskeÂho z Mlade Boleslavi, u neÏhozÏ bylo prÏi proveÏrce zjisÏteÏno, zÏe se dopustil trestneÂho cÏinu spekulace, a Jaroslava VltavskeÂho (praveÂ Ï aÂblic, jmeÂno Jaroslav Schimmel ), technika z D Ï Ï ktery se krome falesne identity neopraÂvneÏneÏ vydaÂval za inzÏenyÂra.212) Za rok 1967 se podarÏilo proveÏrÏit a ukoncÏit dalsÏõÂch 36 akcõÂ, prÏicÏemzÏ 5 osob bylo prÏedaÂno k postihu.213) Rozbory praÂce v teÂto dobeÏ ukazovaly, ¹zÏe na veÏtsÏineÏ spraÂv StB dosÏlo k organizacÏnõÂmu upevneÏnõ systeÂmu praÂce vycÏleneÏnyÂch pracovnõÂkuÊ a k podporÏe prÏi rozpracovaÂnõ akce EVROPA ze strany prÏõÂslusÏnyÂch naÂcÏelnõÂkuʪ. Konstatovalo se, zÏe ¹prÏevaÂzÏna cÏaÂst vycÏleneÏnyÂch pracovnõÂkuÊ na jednotlivyÂch spraÂvaÂch StB zavedla jizÏ do sve praÂce prÏi rÏesÏenõ rozporne minulosti osob duÊslednost a systematicÏnost a detailnõ analyÂzu rozporuÊ a nejasnyÂch mõÂstª.214) SÏtaÂb II. spraÂvy HS StB formuloval v kveÏtnu 1967 nova opatrÏenõ v akci EVROPA. MeÏla se postupneÏ dobudovat tzv. zaÂchytna sõÂt' na matricÏnõÂch oddeÏlenõÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, na ohlasÏovnaÂch pobytu obyvatel, okresnõÂch vojenskyÂch spraÂvaÂch, na centraÂlnõÂch kartoteÂkaÂch UÂstrÏednõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze, RevolucÏnõÂho odboroveÂho hnutõÂ, nemocenskeÂho pojisÏteÏnõÂ, paÂtracõÂho oddeÏlenõ CÏeskoslovenskeÂho cÏerveneÂho krÏõÂzÏe a speciaÂlnõÂm uÂseku rodnyÂch cÏõÂsel StaÂtnõÂho uÂstavu sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ. ¹ZaÂchytnou sõÂt'ª tvorÏili ¹spolehlive osoby, duÊveÏrnõÂci pracujõÂcõ na vyÂsÏe uvedenyÂch uÂsecõÂch a spolupracovnõÂci zameÏstnanõ na teÏchto uÂrÏadech. Jejich zaÂkladnõ zameÏrÏenõ spocÏõÂva v signalizovaÂnõ vsÏech nesrovnalostõÂ, ktere zjistõ prÏi dennõÂm pracovnõÂm procesu a beÏhem sluzÏebnõÂho jednaÂnõÂ. [...] Pro zaÂchytnou sõÂt' vyuzÏõÂt i VerÏejnou bezpecÏnost hlavneÏ v tom smeÏru, aby kazÏdy poznatek ukazujõÂcõ na nejasnosti u nacionaÂliõ osob byl ihned hlaÂsÏen a prÏedaÂvaÂn vycÏleneÏnyÂm pracovnõÂkuÊm na jednotlivyÂch spraÂvaÂch StB. Jedna se prÏedevsÏõÂm o nedostatky a nesrovnalosti v osobnõÂch uÂdajõÂch prÏi vystavovaÂnõ noveÂho obcÏanskeÂho pruÊkazu, prosÏetrÏenõ ke zmeÏneÏ jmeÂna apod. StejneÏ tak prÏi vzniku pochybnosti o pravosti dokladuÊ, ktere tato osoba prÏedklaÂda nebo

) AMV, f. A 34, inv. j. 1847, SÏtaÂb II. spraÂvy HS StB: Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA, 15. 5. 1967, cÏ. l. 12. 212 ) TamteÂzÏ, inv. j. 794 (stare cÏõÂsl.), ZpraÂva o soucÏasneÂm stavu rozpracovaÂnõ akce EVROPA, 28. 6. 1966, cÏ. l. 1. Podle jineÂho pramene v letech 1965±1966 bylo vyrÏesÏeno 142 signaÂluÊ, z toho bylo 7 prÏõÂpaduÊ prÏedaÂno vysÏetrÏovacõÂm odboruÊm StB, 4 prÏõÂpady k postihu VB, 22 prÏõÂpaduÊ bylo prÏedaÂno po ztotozÏneÏnõ jinyÂm operativnõÂm soucÏaÂstem StB, 5 prÏõÂpaduÊ ¹dorÏesÏilyª stranicke orgaÂny, 5 kauz prÏedaÂno jinyÂm socialistickyÂm zemõÂm, u dalsÏõÂch 96 osob byla ztotozÏneÏna a proveÏrÏena jejich minulost. Viz tamteÂzÏ, inv. j. 1847, SÏtaÂb II. spraÂvy HS StB: Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA, 15. 5. 1967, cÏ. l. 9. 213 ) TamteÂzÏ, inv. j. 2847, cÏ. l. 42, ZpraÂva o cÏinnosti StB za obdobõ 1967, cÏ.j.: N/Ka-002/68. 214 ) AMV, a. cÏ. OB 445 CÏB, cÏ. l. 99, Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA. 211

Akce EVROPA o uÂdajõÂch, ktere nejsou podlozÏeny doklady.ª215) PrÏedpoklaÂdalo se intenzivneÏjsÏõ vyuzÏõÂvaÂnõ vsÏech prostrÏedkuÊ zahranicÏnõ agentury a mozÏnostõ I. spraÂvy MV (rozveÏdky) tak, aby se zõÂskaÂvaly informace o cÏinnosti nelegaÂluÊ v CÏeskoslovensku prÏõÂmo u zaÂpadnõÂho protivnõÂka. UvazÏovalo se proto o vybudovaÂnõ systeÂmu k vyteÏzÏovaÂnõ vsÏech zahranicÏnõÂch pramenuÊ a centralizovanou evidenci zõÂskanyÂch informacõ charakteristickyÂch pro akci EVROPA. Take vsÏechny analyticke uÂseky na jednotlivyÂch spraÂvaÂch StB meÏly do budoucna vyhodnocovat vesÏkere zpraÂvy z hlediska teÂto akce. Analyticky odbor centraÂly kontrarozveÏdky meÏl vytvaÂrÏet systematicke rozbory a zevsÏeobecnÏovat zõÂskane poznatky pro prakticke vyuzÏitõ prÏi paÂtraÂnõ po nelegaÂlech. Vojenska kontrarozveÏdka meÏla organizacÏneÏ zajistit vytvorÏenõ vyhledaÂvacõÂho systeÂmu podle hledisek akce EVROPA u objektuÊ zvlaÂsÏtnõ vojenske duÊlezÏitosti. V teÂto dobeÏ se take uvazÏovalo o tom, zÏe do budoucna nebude mozÏne vychaÂzet jen ze zjisÏteÏnyÂch prÏõÂpaduÊ rozporne totozÏnosti, ale zÏe je nutne provaÂdeÏt preventivneÏ analyÂzy duÊlezÏityÂch vojenskyÂch, vyÂzkumnyÂch, pruÊmyslovyÂch a jinyÂch objektuÊ staÂtnõÂho tajemstvõÂ, u nichzÏ se prÏedpoklaÂdal zaÂjem neprÏaÂtelskyÂch rozveÏdek. V naÂsledujõÂcõÂm obdobõ se provaÂdeÏl rozbor stykuÊ nositeluÊ zvlaÂsÏt' duÊlezÏiteÂho staÂtnõÂho tajemstvõ a zjisÏteÏne styky, ktere vykazovaly urcÏite znaky nelegaÂla pak StB zarÏazovala do ¹aktivnõ proveÏrkyª. DaÂle se zaÂjem pracovnõÂkuÊ z referaÂtu EVROPA rozsÏõÂrÏil na osoby, jezÏ StB evidovala jako jednoraÂzove cÏi naÂhodne styky s diplomaty kapitalistickyÂch zemõÂ, o nichzÏ se prÏedpoklaÂdalo, zÏe jsou kaÂdrovyÂmi rozveÏdcÏõÂky. Toto zadaÂnõ bylo obcÏas kritizovaÂno jako povsÏechneÂ, nekonkreÂtnõÂ, a prÏitom znacÏneÏ rozsaÂhleÂ, zejmeÂna pokud sÏlo o ¹naÂhodne stykyª s cizinci a diplomaty.216) Velka pozornost se daÂle zameÏrÏila na zÏeleznicÏnõ uzel v CÏeske TrÏeboveÂ, kde se od roku 1968 chystala komplexnõ proveÏrka vsÏech zameÏstnancuÊ teÂto vyÂznamne dopravnõÂ

krÏizÏovatky pod krycõÂm naÂzvem akce UZEL. V prvnõ faÂzi se plaÂnovalo vytrÏõÂdit starousedlõÂky s rodinami, jejichzÏ totozÏnost a minulost byla vsÏeobecneÏ znaÂma. V dalsÏõ etapeÏ se meÏly zpracovat evidence podle hledisek akce EVROPA se zameÏrÏenõÂm na osoby, ktere se do CÏeske TrÏebove prÏisteÏhovaly, a prÏitom nemeÏly zÏaÂdne prÏõÂbuzneÂ. DaÂle se tajna policie zajõÂmala v oblasti CÏeske TrÏebove o takove prÏisteÏhovalce, kterÏõ se se svyÂmi prÏõÂbuznyÂmi od deÏtstvõ nevideÏli, sledovala osoby s nejasnou minulostõ a totozÏnostõÂ, reemigranty a repatrianty (i ze socialistickyÂch zemõÂ). V zaÂveÏrecÏne faÂzi akce UZEL hodlala StaÂtnõ bezpecÏnost administrativneÏ proveÏrÏovat tyto vytrÏõÂdeÏne osoby v mõÂstech byÂvaleÂho pobytu a zameÏstnaÂnõ s pouzÏitõÂm identifikace podle fotografiõ a oveÏrÏovaÂnõ pravosti dokumentuÊ. Hlavnõ  stõ cÏaÂst uÂkoluÊ meÏlo plnit okresnõ oddeÏlenõ v U nad OrlicõÂ. Hned od pocÏaÂtku vsÏak dochaÂzelo k pruÊtahuÊm a nakonec nebyla akce UZEL ve sveÂm puÊvodneÏ plaÂnovaneÂm rozsahu vuÊbec realizovaÂna.217) BohuzÏel se k teÂto pomeÏrneÏ velkoryse projektovane operaci nedochovalo mnoho pramenuÊ, a tak se prÏi jejõÂm hodnocenõ pohybujeme pouze v rovineÏ ruÊznyÂch dohaduÊ. SkutecÏny smysl akce UZEL lze dnes jen teÏzÏko odhadovat. Velkou roli vsÏak pravdeÏpodobneÏ hraÂla strategicka poloha CÏeske TrÏebove v raÂmci zÏeleznicÏnõ sõÂteÏ CÏSSR. ZdejsÏõ naÂdrazÏõ patrÏilo mezi nejduÊlezÏiteÏjsÏõ zastaÂvky a prÏestupnõ stanice na hlavnõ spojovacõ trase mezi zaÂpadem a vyÂchodem zemeÏ. StB asi prÏedpoklaÂdala zaÂjem zaÂpadnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb o toto dopravneÏ strategicke mõÂsto. Akce EVROPA v sedmdesaÂtyÂch letech Spolu se spolecÏenskyÂmi zmeÏnami PrazÏskeÂho jara se v roce 1968 pomalu zacÏõÂnala promeÏnÏovat i StaÂtnõ bezpecÏnost, cozÏ se na centraÂle projevilo i faktickyÂm prÏerusÏenõÂm akce EVROPA. Cela operace se vsÏak znovu v plne sÏõÂrÏi rozbeÏhla hned v naÂsledujõÂcõÂm roce, kdy se referaÂt

) AMV, f. A 34, inv. j. 1847, SÏtaÂb II. spraÂvy HS StB: Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci EVROPA, Ï OVA15. 5. 1967, cÏ. l. 17. NaprÏ. referaÂt EVROPA v Hradci KraÂlove meÏl v roce 1973 tuto duÊveÏrnickou sõÂt': OSÏETR  K (Svaz protifasÏistickyÂch bojovnõÂkuÊ Hradec KraÂloveÂ) TELKA (CÏeskoslovensky cÏerveny krÏõÂzÏ Hradec KraÂloveÂ), VOJA Ï EDNIÂK (StaÂtnõ oblastnõ archiv ZaÂmrsk). PrÏitom na rok 1974 se plaÂnovalo rozsÏõÂrÏenõ teÂto sõÂteÏ o 8 duÊveÏrnõÂkuÊ. Viz ÂR aU AMV, a. cÏ. OBS 400 H. K., cÏ. l. 231, PlaÂn cÏinnosti v akci EVROPA na rok 1974, 22. 11. 1973. Koncem roku 1974 jizÏ byla skutecÏneÏ zaznamenaÂna pocÏetneÏjsÏõ zaÂchytna duÊveÏrnicka sõÂt', nebot' prÏibyli duÊveÏrnõÂci DOKTORKA (MeÏstsky naÂrodnõÂ Ï KA (Okresnõ naÂrodnõ vyÂbor Hradec KraÂloveÂ), ORLICE (Okresnõ naÂrodnõ vyÂbor UÂstõ n. vyÂbor Hradec KraÂloveÂ), PIÂSAR Ï (Okresnõ naÂrodnõ vyÂbor NaÂchod). Pro rok 1975 ÂR O.), KNEÏZÏNA (Okresnõ naÂrodnõ vyÂbor Rychnov n. K.), HOSPODA se uvazÏovalo o rozsÏõÂrÏenõ o dalsÏõÂch 5 duÊveÏrnõÂkuÊ. Viz tamteÂzÏ, cÏ. l. 356. 216 ) AMV, a. cÏ. OBS 400 H. K., cÏ. l. 76, ZpraÂva o plneÏnõ uÂkoluÊ po linii akce EVROPA, 24. 2. 1968. 217 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 65, Akce EVROPA ± zpraÂva za rok 1967 a nejduÊlezÏiteÏjsÏõ uÂkoly 1968, 3. 1. 1968. Na poradeÏ s pracovnõÂky centraÂly mjr. Janem VeÏtrovcem a mjr. Karlem Hakrem dne 22. 11. 1972 bylo dohodnuto neprovaÂdeÏt komplexneÏ ¹rozpracovaÂnõª prostoru CÏeska TrÏebovaÂ, ale pozornost soustrÏedit na konkreÂtnõ vyhledaÂvaÂnõ osob s rozpornou totozÏnostõ a minulostõÂ. Viz tamteÂzÏ, cÏ. l. 167. 215

Studie EVROPA prÏemõÂstil do 3. odboru HS StB CÏSR. Od roku 1971 se pak zacÏlenil do 3. oddeÏlenõ 11. odboru II. spraÂvy FMV. Na centraÂle se akcõ EVROPA zabyÂval jeden operativnõ pracovnõÂk (v roce 1972 se doporucÏovalo, aby se na centraÂle zvyÂsÏil stav opeÏt na dva referenty), na jednotlivyÂch krajskyÂch spraÂvaÂch byli dosazeni od roku 1969 novõ prÏõÂslusÏnõÂci. V neÏkteryÂch krajõÂch dosÏlo dokonce k vyÂmeÏneÏ dvakraÂt za sebou. PrÏi teÏchto personaÂlnõÂch zmeÏnaÂch se stalo, zÏe na S StB Praha, PlzenÏ a Hradec KraÂlove se na operaci nepracovalo võÂce jak puÊl roku. Novõ pracovnõÂci postraÂdali zkusÏenosti a rozvahu, jezÏ byly prÏi paÂtraÂnõ po nelegaÂlech potrÏebneÂ. Po rozsaÂhlyÂch kaÂdrovyÂch zmeÏnaÂch na vsÏech uÂrÏadech zacÏaÂtkem sedmdesaÂtyÂch let musela StB take znovu budovat svou ¹zaÂchytnou sõÂt'ª, ktera se ocitla v troskaÂch. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech dosÏlo vinou rozsaÂhlyÂch personaÂlnõÂch zmeÏn k velkyÂm komplikaÂN cõÂm. Tragicke vyvrcholenõ meÏla akce CIKA (v neÏkteryÂch pramenech se vyskytuje pod oznacÏenõÂm GILLER) na S StB Hradec KraÂloveÂ. Po neÏkolikaleteÂm sÏetrÏenõ tohoto prÏõÂpadu dospeÏla tajna policie k zaÂveÏru, zÏe proveÏrÏovany VileÂm Giler asi pochaÂzel z Rumunska a za vaÂlky byl agentem Abwehru, ktereÂho vysadili k plneÏnõ sÏpionaÂzÏnõÂch uÂkoluÊ do SoveÏtskeÂho svazu. Po vaÂlce se dostal Giler s transportem neÏmeckyÂch vaÂlecÏnyÂch zajatcuÊ do CÏeskoslovenska. V rozporu se vsÏemi instrukcemi se rozhodl novy operativnõ pracovnõÂk spolu s naÂcÏelnõÂkem OO StB Trutnov prÏedvolat Gilera k vyÂslechu, aby dosaÂhl jeho plneÂho doznaÂnõÂ. Giler vsÏak beÏhem vyÂslechu 1. rÏõÂjna 1970 nic nerÏekl a druhy den se zastrÏelil pistolõÂ.218) ZaÂkladnõ poucÏka pro operativce zapojene do akce EVROPA prÏitom prÏikazovala postupovat prÏi proveÏrÏovaÂnõ osoby takovyÂm zpuÊsobem, aby nedosÏlo k prozrazenõ zaÂjmu StB.219)

V letech 1969±1972 provedla StB v raÂmci akce EVROPA v cÏeskyÂch zemõÂch proveÏrku totozÏnosti u 103 osob, z nichzÏ vytypovala 44 konkreÂtnõÂch prÏõÂpaduÊ k ¹rozpracovaÂnõª. OveÏrÏilo se tak, zÏe tito lide prÏevaÂzÏneÏ pouzÏõÂvali falesÏnyÂch jmen a smysÏlenyÂch osobnõÂch uÂdajuÊ, aby zakryli svou cÏinnost z doby druhe sveÏtove vaÂlky. Za toto obdobõ bylo zakoncÏeno 25 prÏõÂpaduÊ, prÏicÏemzÏ 8 osob bylo trestneÏ stõÂhaÂno. Celkem 11 prÏõÂpaduÊ ukoncÏila StaÂtnõ bezpecÏnost pro ¹neopodstatneÏnost rozpracovaÂnõª. U 5 prÏõÂpaduÊ se omezila StB na ¹profylakticka opatrÏenõª vzhledem k tomu, zÏe se nejednalo o prÏõÂlisÏ zaÂvazÏna provineÏnõ nebo se na neÏktere trestne cÏiny vztahovala amnestie prezidenta republiky.220) Dne 15. dubna 1973 byla akce EVROPA prÏevedena na centraÂle do 1. oddeÏlenõ 11. odboru II. spraÂvy FMV, ale jizÏ v roce 1974 se opeÏt vraÂtila do 3. oddeÏlenõ 11. odboru. Na krajskyÂch spraÂvaÂch StB dosÏlo v roce 1975 k prÏelozÏenõ problematiky EVROPA v raÂmci 1. odboru z 1. oddeÏlenõ do 2. oddeÏlenõÂ. V teÂto dobeÏ se vsÏak jizÏ cela operace opeÏt dostaÂvala do uÂtlumu a jejõ dalsÏõ trvaÂnõ se nakonec stalo neuÂnosnyÂm. VesÏkereÂ, zhruba patnaÂctileteÂ, uÂsilõ bylo marneÂ, nepodarÏilo se odhalit jedineÂho prokazatelneÂho zaÂpadnõÂho nelegaÂla (byt' existovalo vaÂzÏne podezrÏenõ u vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho Karla NovaÂka). Z toho duÊvodu byla akce ukoncÏena, na jednotlivyÂch krajõÂch dobõÂhaly rozpracovane akce ruÊ stõ nad Labem zazneÏ dlouho. NaprÏ. S StB U koncÏila tuto operaci na prÏelomu let 1976 a 1977221), v BrneÏ skoncÏili v cÏervnu 1977222), prÏevaÂzÏneÏ se tak ale stalo jizÏ v roce 1975. Obnovenõ akce EVROPA v osmdesaÂtyÂch letech Vedenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti se vsÏak otaÂzkou puÊsobenõ nelegaÂluÊ v CÏSSR i nadaÂle teoreticky zabyÂvalo, a tak se nakonec rozhodlo v roce

) AMV, a. cÏ. OB 445 CÏB, Rozbor praÂce a uÂkoluÊ v akci EVROPA, 1972, cÏ. l. 4. Srov. tamteÂzÏ, ReferaÂt na celostaÂtnõ poradu po linii akce EVROPA, 1971, cÏ. l. 2. 219 ) V pokynech pro operativnõ pracovnõÂky, kterÏõ se zabyÂvali paÂtraÂnõÂm po nelegaÂlech, se zduÊraznÏovalo: ¹ZaÂkladnõ pozÏadavek prÏi rozpracovaÂnõ osoby je duÊsledna analyÂza kazÏde malicÏkosti, pecÏliveÏ utajovana dokumentace a nenõ prÏõÂpustneÂ, aby pod jakoukoliv zaÂminkou bylo s podezrÏelou osobou jednaÂno, nebot' tõÂm je vysÏkoleny nelegaÂl upozorneÏn na naÂsÏ zaÂjem.ª Viz AMV, a. cÏ. OB 445 CÏB, cÏ. l. 89. 220 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 1±2. KonkreÂtneÏ tehdejsÏõ statistiky uvaÂdeÏly: u 1 prÏõÂpadu (3 osoby) bylo zahaÂjeno vysÏetrÏovaÂnõ dle § 219 (vrazÏda), ve 4 prÏõÂpadech zahaÂjeno vysÏetrÏovaÂnõ podle § 209 (posÏkozovaÂnõ cizõÂch praÂv), 1 osoba byla vyhosÏteÏna z CÏSSR, 2 prÏõÂpady byly prÏedaÂny ke kaÂdroveÂmu opatrÏenõ CÏSLA, 10 prÏõÂpaduÊ bylo prÏedaÂno k dalsÏõÂmu rozpracovaÂnõ ¹linijnõÂmª odboruÊm StB, 1 osoba prÏedaÂna NDR, 1 osobu prÏevzala SV MV. 221 ) AMV, a. cÏ. H-798-1, cÏ. l. 127±128, NaÂvrh na ulozÏenõ objektoveÂho svazku EVROPA cÏ. 7869, 23. 12. 1976. Podle prÏipojeneÂho razõÂtka bylo prÏedaÂnõ do archivu statisticky vykaÂzaÂno 2. 2. 1977. 222 ) AMV, a. cÏ. OB 219 Brno, EVROPA, r. cÏ. 7767, vedeno jako objektovy svazek od 1. 12. 1960 do 19. 10. 1977, cÏ. l. 12. V letech 1974±1977 se akce EVROPA cÏlenila v JihomoravskeÂm kraji na 3 cÏaÂsti: ¹Stara stopaª (osoby ze staryÂch sõÂtõÂ, kompromitovane za druhe sveÏtove vaÂlky a osoby prohlaÂsÏene za mrtveÂ), ¹Nova stopaª (bezdomovci, reemigranti, navraÂtilci a cizinci, kterÏõ obdrzÏeli cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ) a ¹CÏerstva stopaª (osoby, ktere zmeÏnily prÏõÂjmenõÂ, osoby bez dokladuÊ, osoby, ktere doklady ztratily, a ruÊzne proveÏrky osob z hlediska jejich totozÏnosti). 218

Akce EVROPA 1981 akci EVROPA opeÏt obnovit. PuÊvodnõÂ Ï õÂzenõÂm krycõ oznacÏenõ zuÊstalo zachovaÂno. R akce bylo poveÏrÏeno 2. oddeÏlenõ analyticko-informacÏnõÂho, plaÂnovacõÂho a kontrolnõÂho odboru (AIPKO) II. spraÂvy SNB pod vedenõÂm npor. Rudolfa VoborskeÂho 223). SpecializovanyÂm referentem prÏideÏlenyÂm k akci EVROPA se stal kpt. Jaroslav Jagrik 224), ktery byl do teÂto problematiky zasveÏcen v brÏeznu 1981. Dne 1. brÏezna 1982 vydal naÂcÏelnõÂk II. spraÂvy SNB plk. Karel Vrba metodicky pokyn pro krajske spraÂvy k obnovenõ akce. V pokynu uvedl: ¹ZkusÏenosti zõÂskane z drÏõÂveÏjsÏõÂho rozpracovaÂnõ akce EVROPA dokaÂzaly, zÏe na nasÏem uÂzemõ zÏije cela rÏada osob, ktere z ruÊznyÂch prÏõÂcÏin zatajujõ svou totozÏnost a zÏijõ pod jinyÂmi jmeÂny. Mezi realizovanyÂmi prÏõÂpady byly rovneÏzÏ osoby, ktere zÏily v CÏSSR pod falesÏnyÂm jmeÂnem a prÏõÂjmenõÂm, aby zakryly svou zpravodaj-

223

skou cÏinnost z obdobõ druhe sveÏtove vaÂlky a soucÏasneÏ byly zjisÏteÏny i prÏõÂpady vysazenõ nelegaÂluÊ na nasÏe uÂzemõ po druhe sveÏtove vaÂlce.ª225) Toto poslednõ konstatovaÂnõ se sice zda byÂt ve sveÏtle dochovanyÂch pramenuÊ neopodstatneÏneÂ, pomohlo vsÏak zduÊvodnit obnovenõ cele operace. V kazÏdeÂm kraji se meÏl do EVROPY zapojit jeden operativnõ pracovnõÂk ze 4. oddeÏlenõ 1. odboru S StB. V SeverocÏeskeÂm kraji se teÂto akci veÏnoval nejprve por. FrantisÏek SlovaÂk a od srpna 1985 npor. Petr KoksÏaÂl 226). V CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch zahaÂjil akci EVROPA mjr. Karel SÏplõÂchal, od cÏervence 1986 jej vystrÏõÂdal por. VaÂclav HyÂsek 227), nakonec od srpna 1988 pprap. Veverka. S StB Brno poveÏrÏila vedenõÂm akce mjr. Josefa MaleÂho 228). V OstraveÏ byl poveÏrÏen paÂtraÂnõÂm po nelegaÂlech por. Josef HurtõÂk 229), ktereÂho v roce 1985 nahradil

) Rudolf Voborsky (1948), 1. 10. 1971 nastoupil do FMV jako referent 2. odd. 2. odb. VI. spraÂvy FMV, 1972 byl zarÏazen do 1. odd. 2. odboru, 1974±1978 studium VSÏ SNB Praha, pak nastoupil ke 3. odd. 6. odboru II. S SNB, od brÏezna 1980 oddeÏlenõ rÏõÂdil. Od r. 1981 velel 2. odd. AIPKO II. S SNB, 1983 kurs na VSÏ F. E. DzerzÏinskeÂho KGB v MoskveÏ. Od r. 1987 nastoupil staÂzÏ u 4. odboru II. S SNB, 25. 6. 1990 propusÏteÏn ze sluzÏ. pomeÏru. Hodnosti: 1971 ± strzÏm., 1972 ± nstrzÏm., 1974 ± ppor., 1976 ± por., 1978 ± npor., 1982 ± kpt., 1987 ± mjr. 224 ) Jaroslav Jagrik (1943), k SNB nastoupil 1. 10. 1967, prÏideÏlen k MO VB SmõÂchov OO VB Praha 5, od 1969 vyÂkonny prÏõÂslusÏnõÂk mõÂst. odd. VB SmõÂchov, 1970 ± vysÏetrÏovatelem odb. vysÏetrÏovaÂnõ StB KS SNB Praha, 1972±1978 kombinovane studium PF UK, kriminalisticky smeÏr. 1979 ± nastoupil jako st. referent 1. odd. AIO, od r. 1981 ve 2. odd. AIO, 1984 prÏemõÂsteÏn do 1. odd. 7. odboru II. S SNB, 1986 prÏerÏazen do 2. odd. 7. odboru II. S SNB, od 1987 v 1. odd. 4. odboru II.  ) ve spec. skupineÏ FMV pro vyhledaÂvaÂnõ uÂkrytuÊ zbranõÂ, munice S SNB, soucÏasneÏ 1987±1988 zarÏazen prÏi FS VB (FKU a archivuÊ a cennostõ z doby II. sv. vaÂlky. 1988 ± kraÂtce v zaÂlohaÂch pro prÏechodneÏ nezarÏazene prÏõÂslusÏnõÂky, 1989 ± zarÏazen do 2. odd. 4. odboru V. S SNB. Hodnosti: 1967 ± strzÏm., 1969 ± mim. nstrzÏm., 1973 ± ppor., 1975 ± por., 1978 ± npor., 1980 ± kpt., 1985 ± mjr. 225 ) AMV, a. cÏ. OB 445 CÏB, cÏ. l. 16. 226 ) Petr KoksÏaÂl (1955), 1. 3. 1975 prÏijat k SNB, od 1976 byl vyÂkonnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem OO VB LitomeÏrÏice, 1978 se stal  stõ n. L., od r. 1985 puÊsobil ve 4. odd. referentem O StB LitomeÏrÏice, 1983 ± prÏemõÂsteÏn do 1. odd. 1. odboru S StB U 1. odboru S StB, 1988 ± prÏerÏazen do 3. odd. Hodnosti: 1975 ± rtn., 1976 ± strzÏm., 1977 ± nstrzÏm., 1981 ± npor., 1983 ± por., 1986 ± npor. 227 ) VaÂclav HyÂsek (1958), vstoupil do sluzÏeb FMV 1. 9. 1977, od 1979 byl referentem 1. oddõÂlu uÂtvaru LõÂpa V. spraÂvy FMV, 1980 se stal referentem 3. odd. 1. odboru S StB CÏeske BudeÏjovice, 1983 nastoupil do 4. odd. 1. odboru S StB, r. 1988 zahaÂjil studium VSÏ SNB fakulta StB. Hodnosti: 1977 ± rtn., 1979 ± nstrzÏm., 1983 ± pprap., 1984 ± ppor., 1986 ± por., 1989 ± npor. 228 ) Josef Maly (1929), k SNB prÏijat 4. 10. 1949 do uÂtvaru 9600 Praha, od 1950 ± ve vyÂkonne sluzÏbeÏ uÂtvaru Jasan, 1952 ± zarÏazen do sledovacõ skupiny 5. odboru KV StB Brno, 1953 ± jmenovaÂn referentem 1. odd. 5. odboru KS StB Brno, 1954 ± referent 1. odd. 7. odboru KS MV Brno, 1955 se stal naÂcÏelnõÂkem 1. odd. 7. odboru, od 1958 zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka, pak zase jen st. referentem 1. odd. 7. odboru. R. 1964 pracoval v 1. odd. 4. odboru, r. 1965 prÏerÏazen do 7. odd. 2. odboru (problematika muzÏskyÂch rÏeholnõÂch rÏaÂduÊ), 1968 prÏemõÂsteÏn do 3. odd. 2. odboru S StB (problematika võÂzovyÂch cizincuÊ, hotely), od r. 1971 ve 3. odd. 1. odboru S StB. R. 1981 zarÏazen do 4. odd. 1. odboru S StB, r. 1984 prÏeveden do 3. odd. 1. odboru, od r. 1985 znovu st. referentem 4. odd. 1. odboru S StB Brno. 31. 3. 1987 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. Hodnosti: 1949 ± cÏekatel, 1950 ± ml. strzÏm., 1951 ± strzÏm., 1952 ± sÏt. strzÏm., 1954 ± starsÏina, 1955 ± ppor., 1957 ± por., 1960 ± npor., 1964 ± kpt., 1972 ± mjr. 229 ) JUDr. Josef HurtõÂk (1953), 1. 6. 1975 nastoupil k SNB a stal se prÏõÂslusÏnõÂkem OO VB Slezska Ostrava, od r. 1977 prÏerÏazen jako referent do 2. odd. 1. odboru S StB Ostrava (problematika NSR), 1978±1979 studium DSÏ SNB prÏi IV. fakulteÏ VSÏ SNB, 1. stud. smeÏr, r. 1982 se stal st. referentem ve 2. odd. 1. odboru S StB (tam ostravska StB zarÏadila problematiku EVROPA), r. 1983 staÂzÏ na II. spraÂveÏ SNB, 1983±1987 daÂlkove studium fakulty StB VSÏ SNB Praha, r. 1985 st. referentem skupiny neosobnõÂho spojenõ 1. odboru S StB, 1989±1990 internaÂtnõ kurs neÏmcÏiny, 5. 7. 1990 propusÏteÏn ze sluzÏ. pomeÏru. Hodnosti: 1975 ± strzÏm., 1976 ± nstrzÏm., 1979 ± ppor., 1981 ± por., 1984 ± npor., 1988 ± kpt.

Studie npor. FrantisÏek KostelnõÂk230). Ve VyÂchodocÏeskeÂm kraji se akcõ EVROPA zabyÂvali por. JaÏ ehoroslav BeÏlohoubek231) a npor. JirÏõ R 232 rÏek. ) Kpt. Jagrik poskytoval krajskyÂm operativcuÊm metodickou pomoc a pomaÂhal jim prÏi rozjezdu cele akce. ProvaÂdeÏl proveÏrku nejzajõÂmaveÏjsÏõÂch ¹signaÂluʪ. Podle vyhodnocenõ Jagrikovy sluzÏebnõ cÏinnosti z 27. prosince 1985 provedl hloubkove proveÏrky 259 navraÂtilcuÊ, 132 trvale nebo docÏasneÏ usazenyÂch cizincuÊ a u 142 zÏadateluÊ o cÏs. staÂtnõ obcÏanstvõÂ. V raÂmci teÏchto proveÏrek vytypoval 4 cizõ staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂky a 2 navraÂtilce k hlubsÏõÂmu proveÏrÏenõÂ. Zjistil vsÏak, zÏe odhalene nesrovnalosti k teÏmto osobaÂm vznikly vinou administrativnõÂch nedostatkuÊ v evidencõÂch a matrikaÂch. NepodarÏilo se objevit zÏaÂdny prÏõÂmy duÊkaz o vyuzÏõÂvaÂnõ nelegaÂluÊ cizõÂmi speciaÂlnõÂmi sluzÏbami na uÂzemõ CÏSSR.233) Jagrik se take pokousÏel budovat sõÂt' tajnyÂch spolupracovnõÂkuÊ pro odhalovaÂnõ agentuÊ-nelegaÂluÊ, naprÏ. jen za duben a kveÏten 1985 uskutecÏnil asi 25 pohovoruÊ s cõÂlem najõÂt vhodne kandidaÂty tajne spolupraÂce.234) OvsÏem akce EVROPA se po sveÂm obnovenõ v roce 1981 nezameÏrÏovala pouze na paÂtraÂnõ po nelegaÂlech, do jejõÂho raÂmce byla tehdy zahrnuta i zvlaÂsÏtnõ problematika odhalovaÂnõ zemnõÂch uÂkrytuÊ z obdobõ druhe sveÏtove vaÂlky. KonkreÂtneÏ sÏlo o proveÏrÏovaÂnõ ruÊznyÂch lokalit, kde se prÏedpoklaÂdaly skryÂsÏe neÏmeckyÂch archivnõÂch dokumentuÊ, zbranõÂ, munice, sÏperkuÊ a umeÏleckyÂch prÏedmeÏtuÊ. TyÂkalo

230

se to prÏedevsÏõÂm mõÂst soustrÏedeÏnõ neÏmeckyÂch okupacÏnõÂch jednotek vcÏetneÏ elitnõÂch uÂtvaruÊ SS a gestapa z obdobõ protektoraÂtu. PrÏehled lokalit potenciaÂlnõÂch uÂkrytuÊ, ktere registrovala StaÂtnõ bezpecÏnost v roce 1981, je uveden v prÏõÂloze. Spojitost problematiky staryÂch zemnõÂch uÂkrytuÊ se zameÏrÏenõÂm akce EVROPA byla vysveÏtlovaÂna tvrzenõÂm, zÏe u neÏkteryÂch uÂkrytuÊ NeÏmci zanechaÂvali jakeÂsi ¹hlõÂdacÏeª z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nacistickyÂch ozbrojenyÂch slozÏek, kterÏõ svuÊj pobyt v blõÂzkosti takovyÂch mõÂst legalizovali tõÂm, zÏe si zde nasÏli nove bydlisÏteÏ, pracovisÏteÏ apod. CÏeskoslovenska kontrarozveÏdka tedy prÏedpoklaÂdala, zÏe by se v blõÂzkosti zemnõÂch uÂkrytuÊ mohl vyskytovat zvlaÂsÏtnõ typ nelegaÂla, jehozÏ uÂkol by byl spojen vyÂhradneÏ s dohledem na tyto skryÂsÏe. Dne 9. cÏervna 1981 vydal npor. Rudolf Voborsky doplneÏk plaÂnu praÂce na rok 1981, ktery se tyÂkal obnovenõ akce EVROPA se zameÏrÏenõÂm na problematiku uÂkrytuÊ.235) TõÂmto pokynem si npor. Voborsky vyzÏaÂdal soustrÏedeÏnõ existujõÂcõÂch poznatkuÊ o mõÂstech uÂkrytuÊ archivuÊ, evidencõ a dalsÏõÂch listinnyÂch materiaÂluÊ, skladech zbranõÂ, strÏeliva cÏi vyÂbusÏnin na uÂzemõ CÏSSR. SoustrÏedeÏne materiaÂly pak meÏly byÂt vyhodnoceny z hlediska sve hodnoveÏrnosti, puÊvodu ukrytyÂch materiaÂluÊ, stanovenõ prÏesnosti mõÂsta uÂkrytu, dosud provedenyÂch opatrÏenõ a jejich vyÂsledkuÊ. V oduÊvodneÏnyÂch prÏõÂpadech se prÏedpoklaÂdalo provedenõ ¹technicke pro-

) FrantisÏek KostelnõÂk (1954), 1. 3. 1974 vstoupil do sluzÏeb FMV, od r. 1975 zarÏazen u S StB Ostrava k odd. letisÏtnõÂ kontroly (OLK) MosÏnov, od r. 1977 se stal referentem 4. odd. 1. odboru S StB Ostrava (problematika ¹NavraÂtilciª), 1978±1979 studium DSÏ SNB prÏi IV. fakulteÏ VSÏ SNB, 1. stud. smeÏr, 1981±1984 studium fakulty StB VSÏ SNB Praha, 1984 prÏelozÏen do 3. odd. 1. odb. S StB, 1985 zastupoval ve funkci naÂcÏelnõÂka 4. odd. 1. odboru S StB, pak ustanoven do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 4. odd. 1. odboru, r. 1986 a 1987 internaÂtnõÂ kurs rusÏtiny, r. 1988 kurs pro naÂcÏelnõÂky oper. odb. StB, r. 1988 se stal st. referentem spec. vnitrÏ. skupiny 1. odboru S StB, 5. 7. 1990 propusÏteÏn ze sluzÏ. pomeÏru. Hodnosti: 1974 ± strzÏm., 1975 ± nstrzÏm., 1978 ± ppor., 1980 ± por., 1983 ± npor., 1987 ± kpt. 231 ) Jaroslav BeÏlohoubek (1952), do SNB prÏijat 1. 10. 1974, kdy se stal referentem pasoveÂho odd. KO PV Hradec KraÂloveÂ, 1978±1980 daÂlk. studoval IV. fakultu VSÏ SNB, 1981±1983 zarÏazen ve 4. odd. I. odboru S StB Hradec KraÂloveÂ. 1983±1990 pracoval na odb. pasuÊ a võÂz KS SNB Hradec KraÂloveÂ. Hodnosti: 1974 ± strzÏm., 1975 ± nstrzÏm., 1979 ± pprap., 1980 ± ppor., 1982 ± por., 1985 ± npor., 1989 ± kpt. 232 Ï ehorÏek (1947), do sluzÏeb MV vstoupil 27. 9. 1971, stal se referentem IV. odboru S StB Hradec KraÂloveÂ, od r. 1974 ) JirÏõÂ R prÏerÏazen k I. odboru S StB, 1982±1984 st. referentem 4. odd. I. odboru S StB, od r. 1985 puÊsobil ve 2. odd. I. odboru, 1988±1990 ve III. odboru S StB Hr. KraÂloveÂ, 6. 7. 1990 propusÏteÏn ze sluzÏ. pomeÏru. Hodnosti: 1971 ± strzÏm., 1972 ± nstrzÏm., 1974 ± ppor., 1976 ± por., 1979 ± npor., 1983 ± kpt., 1988 ± mjr. 233 ) AMV, personaÂlnõÂ spis Jaroslava Jagrika, nar. 1943, slozÏka cÏ. 2, cÏ. l. 11. 234 ) TamteÂzÏ, slozÏka cÏ. 1, cÏ. l. 112. 235 ) AMV, a.cÏ. OBJ. 1084 MV, UÂKRYTY, r. cÏ. 28514, cÏaÂst sv. cÏ. 1, cÏ. l. 6±7.

Akce EVROPA veÏrkyª zjisÏteÏnyÂch mõÂst.236) V cÏervenci 1981 zahaÂjila centraÂla StaÂtnõ bezpecÏnosti vyhodnocovaÂnõ zpraÂv o lokalitaÂch mozÏnyÂch uÂkrytuÊ, ktere jim zaslaly jednotlive krajske spraÂvy. StaÂtnõ bezpecÏnost shromaÂzÏdila prÏehled neÏkolika desõÂtek podezrÏelyÂch lokalit a u nejserioÂzneÏjsÏõÂch prÏõÂpaduÊ prÏistoupila k podrobneÂmu pruÊzkumu. V roce 1983 vsÏak dosÏlo k rozdeÏlenõ obou dosud spojenyÂch problematik na dveÏ Â KRYTY. samostatne akce ± EVROPA a U SkryÂsÏemi se pak jizÏ nezabyÂvalo 2. oddeÏlenõ AIPKO II. spraÂvy SNB, ale 2. oddeÏlenõ OPO XIV. spraÂvy SNB (tato spraÂva se zabyÂvala bojem proti mimorÏaÂdnyÂm a zvlaÂsÏtnõÂm formaÂm  KRYTY nakonec netrestne cÏinnosti). Akce U prÏinesla ocÏekaÂvany efekt, nebot' se nepodarÏilo objevit zÏaÂdne rozsaÂhle sklady zbranõ cÏi cennostõÂ, zÏaÂdne tajne archivy. Tajnou policii prÏitom tato romanticka honba za poklady staÂla kromeÏ nebyÂvaleÂho uÂsilõ i znacÏne financÏnõ prostrÏedky. SamotneÂmu paÂtraÂnõ nejprve prÏedchaÂzelo rozsaÂhle hledaÂnõ informacõ v ruÊznyÂch archivech (zejmeÂna ve fondech s põÂsemnostmi k ozbrojenyÂm slozÏkaÂm nacistickeÂho NeÏmecka), naÂsledovaly ¹technicke proveÏrkyª podezrÏelyÂch lokalit, ktere se vyznacÏovaly vyuzÏitõÂm vsÏech mozÏnyÂch a dostupnyÂch prostrÏedkuÊ. PouzÏõÂvala se teÏzÏka technika, traktory, buldozery, bagry apod. i jemne detektory kovuÊ. V jezerech a vodnõÂch naÂdrzÏõÂch se provaÂdeÏly rozsaÂhle potaÂpeÏcÏske pruÊzkumy. Operativci StB nevaÂhali zapojit i ¹duchovnõ sõÂlyª ± v neÏkolika prÏõÂpadech vypomaÂhali ruÊznõ proutkarÏi a senzibiloveÂ. PrÏes velkou snahu a navzdory vynalozÏenyÂm mnoha tisõÂcuÊm korun musela byÂt akce UÂKRYTY kvuÊli sve dlouhodobe neuÂspeÏsÏnosti v roce 1986 ukoncÏena. Kpt. Vlastimil Vintr, jenzÏ v teÂto dobeÏ vedl 2. oddeÏlenõ 7. odboru II. spraÂvy SNB, byl nucen prÏipustit, zÏe se ¹pro znacÏnou naÂrocÏnost a technickou nevybavenostª nepodarÏilo pracovnõÂkuÊm MV objevit 236

zÏaÂdne mõÂsto s ukrytyÂmi materiaÂly.237) KdyzÏ se v roce 1990 vyhodnocovaly dochovane materiaÂly z akce EVROPA ve VyÂchodocÏeskeÂm kraji, dospeÏlo tamnõ vedenõ BezpecÏnosti k tomuto zaÂveÏru: ¹CelkoveÏ je mozÏno konstatovat, zÏe v jednotlivyÂch lokalitaÂch byla provedena rekognoskace tereÂnu, ktery se za võÂce jak 40tiletou dobu od vaÂlky znacÏneÏ zmeÏnil, byli vyteÏzÏeni pameÏtnõÂci z doby vaÂlky a byl ve veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ lokalizovaÂn prostor uÂkrytu. Ani v jednom prÏõÂpadeÏ se vsÏak nepodarÏilo celou operaci finalizovat, cozÏ zrÏejmeÏ souviselo s nejistyÂmi ekonomickyÂmi naÂklady.ª238) Roku 1984 zacÏalo zpracovaÂvat akci EVROPA ± nelegaÂly 1. oddeÏlenõ 7. odboru II. spraÂvy SNB. V roce 1986 byla akce prÏerÏazena do 2. oddeÏlenõ teÂhozÏ odboru, opeÏt tak kraÂtce zpracovaÂvalo obeÏ problematiky, tedy nelegaÂly i zemnõ uÂkryty, stejne oddeÏlenõÂ. Akce EVROPA a UÂKRYTY byly pak sice staÂle vedeny kazÏda zvlaÂsÏt', jejich propojenost se vsÏak posilovala tõÂm, zÏe je obeÏ rÏõÂdil mjr. Jaroslav Jagrik. V cÏervnu 1986 vydalo vedenõ II. spraÂvy SNB pokyn o ukoncÏenõ rozpracovaÂnõ obou problematik a ulozÏenõ vsÏech prÏõÂslusÏnyÂch materiaÂluÊ do archivu MV. V neÏkteryÂch krajõÂch prÏesto akce EVROPA pokracÏovala i v naÂsledujõÂcõÂch letech, byt' se zÏaÂdneÂho uÂspeÏchu nedosaÂhlo. Kpt. Vlastimil Vintr a mjr. Jaroslav Jagrik byli nuceni konstatovat, zÏe ¹se prÏes znacÏne pracovnõ nasazenõ prÏi vyhledaÂvaÂnõ nelegaÂluÊ, a to od sameÂho pocÏaÂtku zalozÏenõ akce, nepodarÏilo odhalit agenta neprÏaÂtelskyÂch speciaÂlnõÂch sluzÏeb vyvõÂjejõÂcõÂho zpravodajskou cÏinnost proti republice z nelegaÂlnõÂch pozic a dosud se nepodarÏilo odkryÂt mõÂsto neÏktereÂho prÏedpoklaÂdaneÂho uÂkrytuª.239) ZaÂveÏr Akce EVROPA probõÂhala s kraÂtkyÂmi prÏestaÂvkami teÂmeÏrÏ trÏicet let, anizÏ dosaÂhla prÏedem

) StaÂtnõ bezpecÏnost vychaÂzela prÏedevsÏõÂm z vyÂsledkuÊ rozsaÂhleÂho paÂtraÂnõ po zemnõÂch uÂkrytech, k neÏmuzÏ dosÏlo v polovineÏ 60. let. Dne 17. 7. 1964 uverÏejnily cÏs. sdeÏlovacõ prostrÏedky vyÂzvu ministerstva vnitra k tomu, aby se hlaÂsili obcÏane se svyÂmi sveÏdectvõÂmi ohledneÏ mozÏnyÂch nacistickyÂch uÂkrytuÊ. 15. 9. 1964 pak jesÏteÏ probeÏhla velka tiskova konference ministra vnitra SÏtrougala. Do konce roku 1964 obdrzÏelo MV celkem 36 dopisuÊ, v nichzÏ obcÏane upozornÏovali na ruÊzne lokality. DalsÏõ podneÏty prÏichaÂzely na adresy redakcõ hlavnõÂch cÏs. denõÂkuÊ. PaÂtraÂnõ provaÂdeÏla v letech 1964±1965 speciaÂlnõ operativneÏ paÂtracõ skupina, slozÏena zejmeÂna z prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV, kterou vedl mjr. JaromõÂr Kolouch z I. spraÂvy MV. Skupina tehdy vyuzÏõÂvala i dvou expertuÊ - geologa a specialistu na geofyzikaÂlnõ metody a prÏõÂstroje. StB hledala zemnõ skryÂsÏe naprÏ. na ruÊznyÂch mõÂstech na SÏumaveÏ, v klaÂsÏteru Milevsko, na zaÂmku JavornõÂk, v opusÏteÏnyÂch dolech za obcõ Zdechovice (okr. Pardubice) nebo pod PastyÂrÏskou steÏnou v DeÏcÏõÂneÏ. JistyÂm uÂspeÏchem skoncÏil pruÊzkum stareÂho lomu u obce HrÏõÂmeÏzÏdice (okr. Praha-zaÂpad), kde byla nalezena veÏtsÏõ zaÂsoba granaÂtuÊ, rozbusÏek, panceÂrÏovyÂch peÏstõÂ, ruÊznyÂch naÂbojuÊ a bomb. Podrobnosti k paÂtraÂnõ StB po nacistickyÂch uÂkrytech viz AMV, a. cÏ. H-544, Akce  KRYTY. U 237  KRYTY registracÏnõ cÏõÂslo 28514 do archivu MV, 19. 6. 1986. ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 172, NaÂvrh na ulozÏenõ akce U 238 ) AMV, OB r. cÏ. 79 (S StB Hradec KraÂloveÂ), dõÂl svazku cÏ. 28 ± EVROPA, cÏ. l. 155, ZaÂznam z 27. 9. 1990, zpracoval: kpt.  rÏadovny UÂFMV pro OUÂD Hradec KraÂlove kpt. LubomõÂr BazÏant. ing. ModraÂcÏek Petr, podepsal rÏeditel U 239 ) AMV, a. cÏ. OBJ. 1084 MV, cÏaÂst sv. cÏ. 1, cÏ. l. 172.

Studie vytycÏeneÂho cõÂle. Ke skutecÏneÂmu odhalenõ nelegaÂla vuÊbec nedosÏlo, acÏkoliv je mozÏneÂ, zÏe v neÏkolika prÏõÂpadech k tomu byla StB blõÂzko. TyÂka se to zejmeÂna tajemneÂho prÏõÂpadu uÂdajneÂho Karla NovaÂka ± ¹NeznaÂmeÂho cÏ. 44ª (viz prÏõÂlohy) a prÏõÂpadu Jana ProchaÂzky, jenzÏ stacÏil uprchnout za hranice drÏõÂve, nezÏ se o neÏj zacÏala tajna policie detailneÏ zajõÂmat. Vzhledem k torzovitosti dochovanyÂch põÂsemnostõ nemuÊzÏeme bohuzÏel sestavit celkovou statistiku teÂto akce za cele obdobõ 1959±1989. Z dochovanyÂch materiaÂluÊ ovsÏem vyplyÂvaÂ, zÏe v registrech ¹operativnõ baÂzeª prochaÂzelo postupneÏ neÏkolik desõÂtek tisõÂc jmen. Vedle desõÂtek ruÊznyÂch podvodnõÂkuÊ s falesÏnyÂmi jmeÂny se tak akce EVROPA tyÂkala i tisõÂcuÊ nevinnyÂch obcÏanuÊ. Jen mezi lety 1959±1970 bylo detailneÏ proveÏrÏovaÂno a ¹aktivneÏ rozpracovaÂnoª po celeÂm CÏeskoslovensku kolem 550 osob. Ve stejneÂm obdobõ bylo kvuÊli sve podvodne identiteÏ zhruba 35 azÏ 50 osob prÏedaÂno soudu k trestnõÂmu postihu a neÏkolik osob bylo prÏedaÂno k potrestaÂnõ do jinyÂch komunistickyÂch zemõ (zejmeÂna SSSR) nebo vyhosÏteÏno. SvyÂmi rozmeÏry a rozsahem patrÏila akce EVROPA k nejrozsaÂhlejsÏõÂm a nejdelsÏõÂm projektuÊm, jake kdy komunisticky bezpecÏnostnõ aparaÂt v CÏeskoslovensku realizoval. Tato operace byla sice projevem kontrasÏpionaÂzÏnõÂho boje beÏhem studene vaÂlky, zaÂrovenÏ ovsÏem typickyÂm vyÂrazem represivnõÂho puÊsobenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti. Akce LINEC Alexandr Bognar se uÂdajneÏ narodil v roce 1917 v Kolomiji v SSSR a meÏl polskou naÂrodnost. ZÏil v ProsecÏi v okrese Jablonec nad Nisou, kde se z neÏj stal funkcionaÂrÏ MNV, dokonce byl urcÏitou dobu cÏlenem OV KSCÏ Jablonec nad Nisou. Pracoval jako krmicÏ v JZD ProsecÏ. StB se o neÏj zacÏala zajõÂmat v raÂmci akce EVROPA jizÏ v roce 1959 na zaÂkladeÏ duÊveÏrne informace, zÏe mu jeho druzÏka Marie Kulisinova v haÂdce vyhrozÏovala, zÏe on tu ¹zÏije pod falesÏnyÂm jmeÂnem a kdyby vsÏe prozradila, byl by zatcÏen BezpecÏnostõ nebo vyzÏaÂdaÂn soveÏtskyÂmi uÂrÏadyª.240) Tajna policie okamzÏiteÏ zahaÂjila proveÏrku jeho totozÏnosti a minulosti, vznikl pozorovacõ svazek LINEC, reg. cÏ. 5774. SÏetrÏenõ ukaÂzalo, zÏe Bognar prÏisÏel na uÂzemõ CÏeskoslovenska v roce 1945 bez jakyÂchkoliv dokladuÊ, osobnõ dokumenty pak postupneÏ zõÂskal jen na zaÂkladeÏ cÏestneÂho prohlaÂsÏenõÂ. Bez240

) AMV, a. cÏ. H-798-3, cÏ. l. 26.

pecÏnost proto proveÏrÏila vsÏechna jeho dosavadnõ znaÂma bydlisÏteÏ. Zjistilo se tak, zÏe o sve identiteÏ a minulosti uvaÂdeÏl vzÏdy stejne uÂdaje. Se svou druzÏkou se vaÂzÏneÏ pohaÂdal jizÏ drÏõÂve v Plzni. Kulisinova o neÏm tehdy rozhlasÏovala, zÏe je ve skutecÏnosti banderovcem. Po tomto vyÂstupu se odsteÏhovali z PlzneÏ do ProsecÏe. StB se rozhodla zjistit vsÏechny informace od Kulisinove a provedla s nõ pohovor na sekretariaÂteÏ OV KSCÏ v Jablonci nad Nisou. Bognarova druzÏka prÏi tomto pohovoru prÏiznala, zÏe se s nõÂm seznaÂmila v roce 1945 na Slovensku, nikoliv v Linci, jak on dosud vzÏdy uvaÂdeÏl. VzpomneÏla si, zÏe roku 1945 poslal dopis svyÂm rodicÏuÊm a sestrÏe neÏkam na zaÂpadnõ Ukrajinu s adresou Vasil Bochotnica. CÏeskoslovenska tajna policie se obraÂtila se zÏaÂdostõ o pomoc na polske bezpecÏnostnõ orgaÂny, aby oveÏrÏily Bognarovu totozÏnost na uÂzemõ Polska. ZaÂrovenÏ byl v BognaroveÏ byteÏ instalovaÂn kraÂtkodoby odposlech. Bognar byl nakonec 3. ledna 1961 zatcÏen a prÏedaÂn SpraÂveÏ vysÏetrÏovaÂnõ MV Praha-RuzyneÏ. StB se totizÏ podarÏilo za pomoci polskyÂch ¹prÏaÂtelª zdokumentovat, zÏe se ve skutecÏnosti jmenuje Alexander Bochotnica a zÏe zÏije na uÂzemõ CÏeskoslovenska jizÏ od roku 1944. Bochotnica-Bognar nechteÏl, aby ho soveÏtske uÂrÏady odvezly zpeÏt do SSSR, a tak se na konci vaÂlky zacÏal skryÂvat pod falesÏnyÂm jmeÂnem. Okresnõ soud v Jablonci nad Nisou jej odsoudil pro zneuzÏitõ mõÂstoprÏõÂse stõ nad LazÏneÂho prohlaÂsÏenõÂ, Krajsky soud v U bem pak ve sveÂm rozsudku vinu prÏekvalifikoval na trestny cÏin podvodu, v konecÏneÂm rozsudku mu byl vymeÏrÏen trest odneÏtõ svobody na 8 meÏsõÂcuÊ podmõÂneÏneÏ. Ï Akce JABLON V teÂto akci proveÏrÏovala StaÂtnõ bezpecÏnost Michala Astrejka, uÂdajneÏ narozeneÂho 1922 v RadotõÂneÏ, ktery nemeÏl osobnõ doklady a jeho zÏivotopisy se vyznacÏovaly znacÏnyÂmi rozpory a nesrovnalostmi. Astrejko se zÏivil jako kopaÂcÏ VodotechnickyÂch zaÂvoduÊ Liberec a bydlel v Mimoni. Vznikly pochybnosti o pravosti jeho jmeÂna a naÂrodnosti (prohlasÏoval, zÏe ma cÏeskou naÂrodnost), nesouhlasilo ani mõÂsto narozenõÂ. Okresnõ oddeÏlenõ MV CÏeska LõÂpa zavedlo v roce 1959 na jeho osobu pozorovacõ svazek Ï . Po pod reg. cÏ. 5394 s krycõÂm naÂzvem JABLON prvnõÂch proveÏrkaÂch se podezrÏenõ z falesÏne identity jen zveÏtsÏovalo, a tak byl Astrejko umõÂsteÏn do vazby.

Akce EVROPA Astrejko nejprve tvrdil, zÏe jeho otec byl ukrajinsky emigrant, ktery zÏil za prvnõ republiky v RadotõÂneÏ a v roce 1932 se odsteÏhoval s rodinou do MukacÏeva na Podkarpatskou Rus. V roce 1938 uÂdajneÏ Astrejko utekl z domova a cestoval po Mad'arsku a Rumunsku, zÏivil se prÏõÂlezÏitostnyÂmi vyÂpomocnyÂmi pracemi na ruÊznyÂch zemeÏdeÏlskyÂch statcõÂch. V roce 1941 odesÏel pry do NeÏmecka, kde zuÊstal do prÏõÂchodu americke armaÂdy. V roce 1945 se vraÂtil zpeÏt na uÂzemõ CÏeskoslovenska. 10. kveÏtna 1946 byl zadrzÏen prÏi ilegaÂlnõÂm prÏechodu cÏs.-soveÏtske hranice u CÏopu. Svou cestu do SoveÏtskeÂho svazu zduÊvodnÏoval tõÂm, zÏe se chteÏl vraÂtit ke svyÂm rodicÏuÊm v MukacÏevu. V SSSR byl odsouzen na 1 rok veÏzenõ za prÏekrocÏenõ hranic a po odpykaÂnõ trestu meÏl byÂt vyhosÏteÏn zpeÏt do CÏSR. KdyzÏ byl ale 15. kveÏtna 1947 ve LvoveÏ skutecÏneÏ propusÏteÏn, k jeho vyhosÏteÏnõ  dajneÏ se proto vydal do ze zemeÏ nedosÏlo. U MukacÏeva, kde vsÏak nenasÏel zÏaÂdneÂho ze svyÂch rodicÏuÊ. Nakonec byl v prosinci 1949 znovu zatcÏen a pak odsouzen na 10 let veÏzenõ za rozkraÂdaÂnõ naÂrodnõÂho majetku. Jindy uvaÂdeÏl, zÏe byl odsouzen na 10 let za pohyb v hranicÏnõÂm paÂsmu. Roku 1953 se docÏkal amnestie a soveÏtske uÂrÏady jej odsunuly do CÏeskoslovenska. Od te doby zÏil Astrejko v Mimoni. Astrejko nebyl schopen mnoho okolnostõ vuÊbec vysveÏtlit a cela jeho vyÂpoveÏd' puÊsobila poneÏkud neveÏrohodneÏ. BezpecÏnost si oveÏrÏila, zÏe se urcÏiteÏ nenarodil v RadotõÂneÏ a zÏe tam take nikdy nebydlel. StB se nakonec podarÏilo zõÂskat duÊlezÏiteÂho sveÏdka, ktery dopomohl k vyrÏesÏenõ prÏõÂpadu. Jista Anna Mackova identifikovala podle fotografie Astrejka jako Nikolaje Galjase, ktery pracoval v letech 1945±1946 spolu se svyÂm prÏõÂtelem Sergejem KaracÏenkem ve mlyÂneÏ ¹Na CikaÂnceª ve Slivenci u RadotõÂna a pak na zemeÏdeÏlske usedlosti jejõÂho bratra CÏenÏka Vovsy ve VelkeÂm ValtinoveÏ u JablonneÂho v PodjesÏteÏdõÂ. Galjas s KaracÏenkem se pry tehdy nijak netajili tõÂm, zÏe jsou vlasovci. Mackova tvrdila, zÏe byli oba na jarÏe 1946 eskortovaÂni do sbeÏrneÂho taÂbora pro soveÏtske obcÏany v Praze na LetneÂ. Astrejkovu pravou totozÏnost pak oveÏrÏili i dalsÏõ cÏlenove Vovsovy rodiny.241) Astrejko se nakonec 13. cÏervence 1960 prÏiznal, zÏe se ve skutecÏnosti jmenuje Nikolaj AlexandrovicÏ Galjas a zÏe se narodil v Gresku v Minske oblasti BeÏloruske SSR. Po prÏõÂchodu NeÏmcuÊ se dobrovolneÏ prÏihlaÂsil k noveÏ organizovane policii, slouzÏil v nõ azÏ do neÏmecke evakuace Gresku v roce 1943. PrÏipustil, zÏe se uÂcÏastnil i bojo241

) AMV, a. cÏ. H-798-3.

vyÂch akcõ proti soveÏtskyÂm partyzaÂnuÊm. S NeÏmci utõÂkal na zaÂpad, odvezli ho azÏ na francouzskou frontu v Alsasku. Tehdy dezertoval, ale chytilo ho neÏmecke polnõ cÏetnictvo. Nakonec se dostal do Vlasovovy armaÂdy, s nõÂzÏ bojoval proti SoveÏtuÊm. S vlasovci se zapojil do PrazÏskeÂho povstaÂnõ a pokusil se neuÂspeÏsÏneÏ o prÏechod do americkeÂho zajetõÂ. Zajala ho Ruda armaÂda, podarÏilo se mu vsÏak podplatit jednoho vojaÂka, zõÂskat civilnõ sÏaty a dostat se na svobodu. VydaÂval se pak za Rusa zavlecÏeneÂho na praÂce do NeÏmecka, obzÏivu zõÂskal ve mlyÂneÏ ¹Na CikaÂnceª a pak na statku rodiny VovsovyÂch. Na jarÏe 1946 byl umõÂsteÏn do repatriacÏnõÂho taÂbora v Praze na LetneÂ, odtud jej prÏevezli do Marmori-Siget v Rumunsku. VsÏechny repatrianty tam proveÏrÏovali, a tak se Galjas pokusil o uÂteÏk. Dostal se azÏ do KosÏic, ale odtud zamõÂrÏil do SSSR. KdyzÏ prÏechaÂzel u CÏopu hranice, zadrzÏeli ho soveÏtsÏtõ pohranicÏnõÂci. Z obav z vysokeÂho trestu se zacÏal vydaÂvat za Astrejka a prohlasÏoval, zÏe je CÏech. V lednu 1949 byl zatcÏen znovu, protozÏe zÏil bez povolenõ k pobytu a nehlaÂsil se milici. Ve veÏzenõ zmlaÂtil do krve sveÂho spoluveÏzneÏ a byl proto nakonec odsouzen na 10 let odneÏtõ svobody. Trest si odpykaÂval na SibirÏi v Irkutsku a Krasnojarsku. Na zaÂkladeÏ amnestie byl 8. prosince 1953 prÏedaÂn cÏeskoslovenskyÂm uÂrÏaduÊm, nebot' se nadaÂle vydaÂval za CÏecha Astrejka z RadotõÂna. Dne 14. cÏervence 1960 byl Astrejko alias Galjas propusÏteÏn a v dalsÏõÂm sÏetrÏenõ se pokracÏovalo na svobodeÏ. StB podala ihned zpraÂvu o tomto odhalenõ do SoveÏtskeÂho svazu. KGB pak provedla vlastnõ paÂtraÂnõ a dokumentaci celeÂho prÏõÂpadu. Potvrdila, zÏe Nikolaj Galjas slouzÏil v letech 1941±1944 u okresnõ neÏmecke policie v oblasti Gresk a zÏe se aktivneÏ podõÂlel na zatyÂkaÂnõ a popravaÂch soveÏtskyÂch obcÏanuÊ. SoveÏti si vyzÏaÂdali, aby bylo Galjasovi znemozÏneÏno odjet za hranice CÏeskoslovenska. 22. brÏezna 1961 bylo zahaÂjeno proti Galjasovi v BeÏloruske SSR trestnõ rÏõÂzenõ pro trestny cÏin velezrady. 15. srpna 1961 zaslal naÂmeÏstek generaÂlnõÂho prokuraÂtora SSSR generaÂlnõÂmu prokuraÂtorovi CÏSSR zÏaÂdost o jeho vydaÂnõ do SoveÏtskeÂho svazu. JizÏ 18. srpna 1961 zahaÂjil vysÏetrÏovatel StB npor. SÏpadrna oficiaÂlnõ vysÏetrÏovaÂnõ a stõÂhaÂnõ Nikolaje Galjase pro trestny cÏin podvodu podle § 249 odst. 1 põÂsm. a) odst. 2 põÂsm. b) tr. z., protozÏe zÏil v CÏeskoslovensku v letech 1953± 1960 pod falesÏnyÂm jmeÂnem a na zaÂkladeÏ ne-

Studie pravdivyÂch uÂdajuÊ vylaÂkal na cÏeskoslovenskyÂch uÂrÏadech osobnõ doklady (v roce 1954 obdrzÏel povolenõ k pobytu bez staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti). TentyÂzÏ den byl take Galjas zatcÏen. Dne 24. srpna 1961 byl zaveden na KS MV UÂstõ nad Labem k jeho prÏõÂpadu osobnõ vysÏetrÏovacõ svazek242).  stõ Dne 11. zaÂrÏõ 1961 rozhodl Krajsky soud v U nad Labem, zÏe je Galjasovo vydaÂnõ do SoveÏtskeÂho svazu prÏõÂpustneÂ. VysÏetrÏovacõ svazek byl uzavrÏen 23. rÏõÂjna 1961. TeÂhozÏ dne prÏedali prÏõÂslusÏnõÂci StB Galjase jako vaÂlecÏneÂho zlocÏince prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnuÊm SSSR na hranicÏnõÂm prÏechodu v CÏierne pri CÏope. Trestnõ stõÂhaÂnõ Nikolaje Galjase na cÏeskoslovenskeÂm uÂzemõ se prÏerusÏilo. Akce DEKAZI V roce 1944 prÏisÏel na uÂzemõ byÂvaleÂho CÏeskoslovenska cizinec, ktery pouzÏõÂval jmeÂno Jan Dekazi. ProhlasÏoval, zÏe se narodil v roce 1916 v PerkaÂteÏ v Mad'arsku. Nakonec se usadil v Olomouci, kde pracoval jako deÏlnõÂk v n. p. PREFA. Tvrdil, zÏe osobnõ doklady ztratil beÏhem vaÂlky a zÏe uzÏ nema nikoho ze svyÂch prÏõÂbuznyÂch. V jeho dotaznõÂcõÂch a zÏivotopisech se objevovalo plno rozporuÊ, neÏktere zÏivotopisne uÂdaje se jevily jako velmi podezrÏeleÂ. StaÂtnõ bezpecÏnost jej proto zarÏadila hned v roce 1959 mezi proveÏrÏovane osoby v akci EVROPA. KS MV Ostrava zavedla na Dekaziho pozorovacõ svazek.243) Ve spolupraÂci s mad'arskou tajnou policiõ se uskutecÏnilo paÂtraÂnõ v PerkaÂteÏ, kde se zjistilo, zÏe Dekazi tam vuÊbec nenõ zapsaÂn do knihy narozenyÂch a jeho jmeÂno nikdo neznaÂ. Take mõÂsta jeho zameÏstnaÂnõ v Mad'arsku, jezÏ dosud uvaÂdeÏl v zÏivotopisech, byla zpochybneÏna. PodezrÏenõÂ, zÏe se jedna o skryteÂho nelegaÂla, sõÂlilo. Dne 12. zaÂrÏõ 1960 byl Dekazi zatcÏen a prÏevezen do veÏznice cÏ. 1 v Praze-Ruzyni. StaÂtnõ bezpecÏnost provedla domovnõ prohlõÂdku, prohledala i jeho pracovisÏteÏ. VysÏetrÏovaÂnõ vedl npor. FrantisÏek KozaÂk ze SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV Praha. Dne 20. zaÂrÏõ 1960 byl zaveden na Dekaziho osobnõ vysÏetrÏovacõ svazek cÏ. 1085.244) BeÏhem sÏetrÏenõ se nakonec zjistilo, zÏe Dekazi prÏisÏel na nasÏe uÂzemõ neÏkdy v roce 1943 nebo 1944 jako mad'arsky vojaÂk a prÏõÂslusÏnõÂk pracovnõÂch cÏet. Dostal se tak do SÏteÏpaÂnova u Olomouce, kde se mu podarÏilo spolu s dalsÏõÂmi dveÏma muzÏi zbeÏhnout od sve jednotky. Aby se uzÏivil, pracoval u ruÊznyÂch sedlaÂkuÊ na Olomoucku. Z obavy prÏed zadrzÏenõÂm mad'arskyÂmi

vojenskyÂmi jednotkami si prÏepsal svoje jmeÂno v dokumentech z DeÂnes na Dekazi a zaÂrovenÏ upravil datum narozenõ ze 7. 9. 1910 na 17. 9. 1916. Tuto novou identitu pak staÂle pouzÏõÂval. V roce 1948 si vyzÏaÂdal z rodne PerkaÂty v Mad'arsku svuÊj krÏestnõ list a ten pak prÏedeÏlal stejnyÂm zpuÊsobem jako drÏõÂve sve doklady. Na zaÂkladeÏ takto zfalsÏovanyÂch dokumentuÊ zõÂskal pracovnõ knõÂzÏku a pozdeÏji i povolenõ k pobytu. Fakt, zÏe i po vaÂlce zuÊstal v CÏeskoslovensku, vysveÏtloval tõÂm, zÏe se mu v teÂto zemi lõÂbilo a byl tu spokojen. JaÂnosÏ DeÂnes trval na tom, zÏe svou pravou totozÏnost skryÂval jen proto, aby nebyl odhalen jako vojensky zbeÏh. Toto tvrzenõ prÏipadalo StaÂtnõ bezpecÏnosti poneÏkud neveÏrohodneÂ. Dne 3. listopadu 1960 navrhl npor. KozaÂk podat na DeÂnese zÏalobu pro trestny cÏin podvodu podle § 249 odst. 1 põÂsm. a) tr. z., dne 12. listopadu 1960 doplnil generaÂlnõ prokuraÂtor toto obvineÏnõ o trestny cÏin padeÏlaÂnõ a pozmeÏnÏovaÂnõ verÏejne listiny podle § 159 odst. 1 tr. z. Dne 12. prosince 1960 byl DeÂnes obzÏalovaÂn z obou teÏchto trestnyÂch cÏinuÊ. JizÏ 29. prosince 1960 probeÏhlo hlavnõ lõÂcÏenõÂ, beÏhem ktereÂho se DeÂnes prÏiznal a byl odsouzen k trestu odneÏtõ svobody na 15 meÏsõÂcuÊ s podmõÂneÏnyÂm odkladem na 2 roky. DeÂnes trest prÏijal a ani se neodvolaÂval. 7. ledna 1961 rozsudek nabyl praÂvnõ moci. Akce GIEL V prosinci 1944 vydal SS SturmbannfuÈhrer Otto Skorzeny rozkaz ke zrÏõÂzenõ vyÂcvikoveÂho strÏediska pro diverzanty, jezÏ pak bylo zalozÏeno 23. prosince 1944 v horskeÂm hotelu ¹CÏernyª na CÏerne horÏe v KrkonosÏõÂch. Velitelem sÏkoly se stal SS Hauptmann Herbert Giel, ktery byl zpravodajcem s bohatyÂmi zkusÏenostmi s vyÂcvikem vaÂlecÏnyÂch nelegaÂluÊ. Do strÏediska byli vybõÂraÂni Ukrajinci, GruzõÂnci, LotysÏi a PolaÂci, kterÏõ chteÏli bojovat proti SoveÏtuÊm. VyÂcvik vedli specialiste Waffen SS. Ve strÏedisku se cvicÏila zaÂsÏkodnickaÂ, diverznõ a zpravodajska cÏinnost v tyÂlu neprÏõÂtele, topografie, zachaÂzenõ s vyÂbusÏninami a zbraneÏmi, osobnõ obrana a likvidace osob. ProbõÂhal tam paravyÂcvik i sÏkolenõ v zachaÂzenõ s vysõÂlacÏkami. Z frekventantuÊ a jejich instruktoruÊ se zformovala samostatna jednotka SS ¹Gielª. SÏkolou prosÏlo celkem asi 300 frekventantuÊ, ktere posleÂze po kraÂtkeÂm vyÂcviku posõÂlalo neÏmecke velenõ ve skupinaÂch do tyÂlu soveÏtskyÂch jednotek. Tito diverzanti byli vybaveni cÏasovyÂmi vyÂbusÏnyÂmi prÏõÂstroji, vy-

 stõÂ, cÏ. 1127, Nikolaj AlexandrovicÏ Galjas (nar. 1922). ) AMV, a. cÏ. V-1509 U ) Svazek (a. cÏ. 4582 Ostrava, r. cÏ. 5176) byl bohuzÏel jizÏ 16. 2. 1972 zrusÏen. 244 ) AMV, a. cÏ. V-4114 MV, Jan Dekazi (nar. uÂdajneÏ 1916). 242 243

Akce EVROPA sõÂlacÏkami, granaÂty, samopaly, pistolemi, falesÏnyÂmi doklady, soveÏtskyÂmi uniformami a peneÏzi.245) Prvnõ kurz byl zahaÂjen 27. prosince 1944, vyÂcviku se zuÂcÏastnilo 120 osob, z toho 20 zÏen. Koncem ledna byl tento kurz ukoncÏen. Skupinu v pocÏtu 55 osob pod vedenõÂm kapitaÂna Nikolaje Sorowa pak 1. uÂnora 1945 vysadili do okolõ meÏsta Bromberg (Bydgoszcz), kde se tehdy pohybovala Ruda armaÂda. Po 14 dnech se z celeÂho druzÏstva vraÂtilo pouze 13 muzÏuÊ. Druhy vyÂsadek naÂsledoval 13. uÂnora 1945 u Breslau (Wroclaw), kde bylo vysazeno 70 muzÏuÊ. Z teÂto mise se nevraÂtil nikdo. V MarsÏoveÏ byla zrÏõÂzena pobocÏka vyÂcvikoveÂho strÏediska pod vedenõÂm rittmeistera Brunze, kursem zde prosÏlo kolem 150 osob.246) UÂcÏastnõÂci vyÂcviku, vybavenõ civilnõÂm oblekem a legalizacÏnõÂmi doklady, odesÏli z CÏerne hory prÏed neÏmeckou kapitulacõÂ. SÏkola byla oficiaÂlneÏ rozpusÏteÏna 5. kveÏtna 1945. Velitel Giel skoncÏil v soveÏtskeÂm zajetõÂ, Ruda armaÂda jej odvezla do sveÂho vojenskeÂho paÂsma. Hned kraÂtce po osvobozenõ zahaÂjil SNB paÂtraÂnõ po absolventech kurzu z CÏerne hory. V kotelneÏ hotelu ¹CÏernyª, v neÏmzÏ se nachaÂzel sÏtaÂb sÏkoly, byl nalezen neuÂplny seznam frekventantuÊ. Na jeho zaÂkladeÏ byly vydaÂny 4. ledna 1946 rÏeditelstvõÂm SNB v Praze zatykacÏe, ktere se pak opakovaneÏ obnovovaly azÏ do roku 1951 ve VeÏstnõÂcõÂch kriminaÂlnõ sluzÏby. JelikozÏ do roku 1951 nebyl dopaden jediny prÏõÂslusÏnõÂk sÏkoly, byly pak tyto zatykacÏe jako bezprÏedmeÏtne zrusÏeny. Dne 8. rÏõÂjna 1954 vsÏak StB v raÂmci akce KANEC vypaÂtrala a zatkla Ivana VeÏneckeÂho (Veneckij), ktery patrÏil mezi prÏõÂslusÏnõÂky Gielovy sÏkoly.247) Dne 25. uÂnora 1955 byl VeÏnecky odsouzen KrajskyÂm soudem v Hradci KraÂlove k 16 letuÊm veÏzenõ pro trestny cÏin vojenske zrady, ale jizÏ 9. kveÏtna 1962 se dostal na zaÂkladeÏ amnestie na svobodu. V roce 1964 se rozhodla StB cele paÂtraÂnõ obnovit v raÂmci akce EVROPA, nebot' se prÏedpoklaÂdalo, zÏe neÏkdo z uÂcÏastnõÂkuÊ kurzu 245

mohl zuÊstat s falesÏnyÂmi doklady v CÏeskoslovensku a puÊsobit zde po vaÂlce jako agent-nelegaÂl. IniciaÂtor obnovy sÏetrÏenõ prÏõÂpadu GIEL byl npor. SÏrotyÂrÏ z referaÂtu EVROPA na II. spraÂveÏ MV. SÏrotyÂrÏ upozornÏoval, zÏe ¹zÏijõÂ-li absolventi Ïskoly na uÂzemõ CÏSSR, a to bud' pod falesÏnyÂmi, pozmeÏneÏnyÂmi cÏi pravyÂmi jmeÂny, jsou jako ,vaÂlecÏnõ nelegaÂloveÂ` pro naÂs velmi nebezpecÏnõ a to proto, zÏe jsou silneÏ kompromitovanõÂ, a tudõÂzÏ neprÏaÂtelskou rozveÏdkou snadno vyuzÏitelnõª a ¹vzhledem k tomu, zÏe se skoro vsÏichni narodili v Rusku nebo SSSR, majõ mozÏnost teÂto skutecÏnosti vhodneÏ pouzÏõÂt k upevneÏnõ sveÂho postavenõ v CÏSSR, prÏÂõpadneÏ k proniknutõ do duÊlezÏityÂch hospodaÂrÏskyÂch i politickyÂch orgaÂnuʪ.248) SÏrotyÂrÏ navrhl proveÏrÏit, zda byl Giel skutecÏneÏ zatcÏen v roce 1945 SoveÏty, a zahaÂjit na celeÂm uÂzemõ CÏeskoslovenska paÂtraÂnõ po osobaÂch shodnyÂch nebo podobnyÂch jmen, jezÏ meÏla StB k dispozici ze seznamu frekventantuÊ. Hodlal take tento seznam zaslat SoveÏtuÊm a informovat je o cele akci. Dne 11. listopadu 1964 provedl npor. SÏrotyÂrÏ ve spolupraÂci s kpt. Kolkem, pracovnõÂkem referaÂtu EVROPA na KS MV Hradec KraÂloveÂ, v MarsÏoveÏ vyÂslechy dvou sveÏdkuÊ. Jan StryÂcÏek, ktery pracoval v hotelu ¹CÏernyª jako domovnõÂk, uÂdrzÏbaÂrÏ a topicÏ, jim vsÏak nerÏekl nic noveÂho. Npor. VB Jan KopeckyÂ, jenzÏ saÂm zahaÂjil v roce 1945 sÏetrÏenõ celeÂho prÏõÂpadu, potvrdil pouze zjisÏteÏne poznatky. ZmõÂnil ovsÏem take svou domneÏnku, zÏe se v dane lokaliteÏ nachaÂzõ jako pozuÊstatek po vyÂcvikoveÂm strÏedisku uÂkryt zbranõÂ. SkryÂsÏ lokalizoval k prameni ModreÂho potoka. SÏrotyÂrÏ uvazÏoval o proveÏrÏenõ mozÏneÂho uÂkrytu, konzultoval to i se soveÏtskou stranou, jediny hodnoveÏrny pameÏtnõÂk Gielovy sÏkoly Ivan VeÏnecky vsÏak odmõÂtl prÏõÂpadne mõÂsto uÂkrytu oznacÏit. Na zaÂkladeÏ SÏrotyÂrÏova dotazu prÏisÏlo z Moskvy do Prahy v prosinci 1964 sdeÏlenõÂ, zÏe ¹v povaÂlecÏneÂm obdobõ soveÏtska bezpecÏnost prÏi sve vyhledaÂvacõ cÏinnosti za uÂcÏelem odhalenõ agentury

) AMV, f. A 34, inv. j. 1844, cÏ. l. 21, Akce GIEL ± soustrÏed'ovaÂnõ poznatkuÊ, 8. 9. 1964. ) TamteÂzÏ, zpraÂva z 20. 12. 1945. 247 ) Ivan VeÏnecky (Veneckij), nar. 1895 v Nikolajevsku v Rusku, ruske naÂr., prÏisÏel do CÏSR v r. 1920 z Ruska jako emigrant. Pracoval nejprve jako deÏlnõÂk, ale brzy zacÏal studovat hudebnõ konzervatorÏ. Jezdil pak jako zpeÏvaÂk s ruskou estraÂdnõ skupinou po EvropeÏ, zejmeÂna do NeÏmecka. ZacÏaÂtkem trÏicaÂtyÂch let se se svou manzÏelkou usadil v CÏechaÂch a zavedli si velkochov druÊbezÏe. Jejich podnikaÂnõ vsÏak nebylo uÂspeÏsÏne a zbankrotovali. Nakonec se vraÂtili do NeÏmecka, kde se prÏipojili k jisteÂmu ruskeÂmu emigrantskeÂmu kulturnõÂmu teÏlesu. V roce 1941 VeÏnecky dobrovolneÏ nastoupil do neÏmecke armaÂdy, kde pak puÊsobil jako tlumocÏnõÂk. ZuÂcÏastnil se bojuÊ na vyÂchodnõ fronteÏ, stal se velitelem cÏety, s nõÂzÏ se zapojil do rÏady akcõ proti soveÏtskyÂm partyzaÂnuÊm (naprÏ. u MedveÏdova zajato 200 partyzaÂnuÊ a 50 jich bylo bestiaÂlneÏ zavrazÏdeÏno, daÂle u Smolenska, v prostoru BrjanskeÂho lesa) a ZÏiduÊm (u DuchovsÏtiny rÏõÂdil saÂm hromadne upaÂlenõ ZÏiduÊ). Koncem vaÂlky se stal prÏõÂslusÏnõÂkem sÏtaÂbu Gielovy zpravodajske a diverznõ sÏkoly na CÏerne horÏe v KrkonosÏõÂch, meÏl funkci veÏ õÂdil 8 agentek. ktere vyzvõÂdaly, jak smyÂsÏlejõ jednotlivõ frekventanti. NaÂsledkem doucõÂho obranneÂho zpravodajstvõÂ. R udaÂnõ zlikvidoval VeÏnecky 4 prÏõÂslusÏnõÂky sÏkoly. Viz AMV, f. A 34, inv. j. 1844, cÏ. l. 25±26. 248 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 23. 246

Studie neÏmecke fasÏisticke rozveÏdky zatkla veÏtsÏõ pocÏet agentuÊ, kterÏõ se vysÏkolovali v uvedene Ïskoleª. SoveÏtska strana se domnõÂvala, zÏe ¹provaÂdeÏt nova aktivnõ opatrÏenõ pro vysÏetrÏenõ cÏinnosti uvedeneÂho orgaÂnu byÂvale neÏmecke rozveÏdky nenõ nutneª.249) SoveÏti po vaÂlce zatkli celkem 22 agentuÊ a pracovnõÂkuÊ sÏkoly, Giel byl popraven.250) NaÂzor soveÏtske KGB byl pro cÏeskoslovenskou tajnou policii rozkazem, a tak hodlal npor. SÏrotyÂrÏ v lednu 1965 cele paÂtraÂnõ zastavit. To se prÏitom jizÏ nachaÂzelo v plneÂm proudu. Jen v SeverocÏeskeÂm kraji byly v prosinci 1964 proveÏrÏeny dveÏ osoby a dalsÏõ jizÏ StB k proveÏrce vytypovala.251) NezaÂvadne materiaÂly z akce GIEL chteÏl npor. SÏrotyÂrÏ skartovat a ostatnõ prÏedat k vyuzÏitõ na oddeÏlenõ StB ¹VyÂchodnõ emigraceª. Nakonec byla cela operace ukoncÏena jen na centraÂlnõ uÂrovni, proveÏrky osob v jednotlivyÂch krajõÂch pokracÏovaly daÂle. Dne 12. brÏezna 1968 se kuprÏ. dohodli naÂcÏelnõÂk S StB Hradec KraÂlove pplk. Vlad. Strnadel a plk. Nazarov z KGB, zÏe budou do CÏeskoslovenska zaslaÂny protokoly osob vysÏetrÏovanyÂch v souvislosti s Gielovou sÏkolou v SoveÏtskeÂm svazu.252) JesÏteÏ v dubnu 1971 vyslyÂchal VeÏneckeÂho k celeÂmu prÏõÂpadu kpt. Adam z ostravske spraÂvy StB. VeÏnecky prohlasÏoval, zÏe na uÂzemõ CÏeskoslovenska nikdo z Gielovy sÏkoly nezuÊstal. DosÏetrÏenõ prÏõÂpadu u krajskyÂch spraÂv StaÂtnõ bezpecÏnosti se meÏlo zameÏrÏit take na paÂtraÂnõ po uÂdajnyÂch uÂkrytech zbranõÂ, jezÏ meÏli prÏõÂslusÏnõÂci Gielova vyÂcvikoveÂho strÏediska na nasÏem uÂzemõ vybudovat. HledaÂnõ tajne policie ovsÏem neprÏineslo zÏaÂdne pozitivnõ vyÂsledky. Ï Akce ZUBAR V roce 1946 prÏisÏel do CÏeskoslovenska coby uÂdajny reemigrant muzÏ z Mad'arska, ktery prÏedlozÏil jako jediny osobnõ dokument krÏestnõ list na jmeÂno VojteÏch JanousÏek, narozen 1917. Na zaÂkladeÏ tohoto dokumentu se mu postupneÏ podarÏilo zõÂskat ostatnõ doklady, v roce 1948 se stal cÏeskoslovenskyÂm staÂtnõÂm obcÏanem. Pracoval jako dentista v Praze, pozdeÏji se prÏesteÏhoval do MeÏlnõÂka, pak do DeÏcÏõÂna. Z Mad'arska si nechal poslat doklady o sveÂm uÂdajneÂm odborneÂm vzdeÏlaÂnõ a kvalifikaci, daÂle o sveÂm proti249

fasÏistickeÂm smyÂsÏlenõ za vaÂlky. Tvrdil, zÏe byl dokonce v koncentracÏnõÂm taÂborÏe. V roce 1960, kdy puÊsobil jako vedoucõ zubnõÂho strÏediska v CÏeske Kamenici, jej zacÏala proveÏrÏovat StaÂtnõ bezpecÏnost v akci EVROPA a zavedla na neÏj osobnõ svazek cÏ. 650.253) Ve spolupraÂci s mad'arskou bezpecÏnostõ se naÂsledneÏ zjistilo, zÏe vesÏkere JanousÏkovy dokumenty jsou padeÏlaneÂ. Za uÂcÏelem zjisÏteÏnõ jeho skutecÏne identity provedla tajna policie pomocõ Hlavnõ spraÂvy naÂpravnyÂch zarÏõÂzenõ rozsaÂhle sÏetrÏenõ po vsÏech taÂborech a naÂpravnyÂch zarÏõÂzenõÂch. VeÏzenÏ KazimõÂr BoÈmches tvrdil, zÏe poznal na JanousÏkoveÏ fotografii muzÏe, s nõÂmzÏ byl zajisÏteÏn v roce 1945 ve vojenske veÏznici v BratislaveÏ. Tento muzÏ tam byl umõÂsteÏn jako nadporucÏõÂk slovenske armaÂdy neÏmecke naÂrodnosti. BoÈmches si ovsÏem nepamatoval jmeÂno tohoto sveÂho byÂvaleÂho spoluveÏzneÏ. Stopa se nakonec ukaÂzala jako slepaÂ, a tak muselo cele paÂtraÂnõ pokracÏovat daÂl. Nakonec objevila StB cÏtyrÏi sveÏdky, kterÏõ na JanousÏkoveÏ fotografii bezpecÏneÏ identifikovali Alexandra Szarku, narozeneÂho 1915 v KomaÂrneÏ. Szarka slouzÏil za vaÂlky u mad'arske policie v KomaÂrneÏ jako tajny detektiv. Roku 1946 byl v neprÏõÂtomnosti odsouzen OkresnõÂm soudem v KomaÂrneÏ na 20 let veÏzenõ za kolaboraci s Mad'ary, uÂcÏast na deportacõÂch ZÏiduÊ, puÊsobenõ fyzickeÂho naÂsilõ a deportaci osob demokraticky  strÏednõ krimismyÂsÏlejõÂcõÂch. Podle VeÏstnõÂku U naÂlnõ uÂstrÏedny Praha z let 1947±1948 bylo po neÏm tehdy vyhlaÂsÏeno paÂtraÂnõÂ, jezÏ pak trvalo võÂce nezÏ deset let. Dne 10. srpna 1961 byl JanousÏek-Szarka zatcÏen, v rÏõÂjnu 1961 jej odsoudil Okresnõ lidovy soud v DeÏcÏõÂneÏ za spaÂchane podvody k trestu odneÏtõ svobody na 3 roky nepodmõÂneÏneÏ a soucÏasneÏ potvrdil rozhodnutõ soudu v KomaÂrneÏ z roku 1946. Akce ZAJATEC Tento prÏõÂpad vznikl zcela naÂhodneÏ. V cÏervenci 1964 sÏetrÏila VerÏejna bezpecÏnost v MosteÏ prÏõÂpad nezletileÂho VladimõÂra Vakarova, ktery se dopustil kraÂdezÏõ na sveÂm pracovisÏti v dole Kolumbus. KdyzÏ posleÂze prÏistoupila VB k provedenõ domovnõ prohlõÂdky v byteÏ jeho rodicÏuÊ v CÏernicõÂch, objevila vedle kradeneÂho podni-

) TamteÂzÏ, cÏ. l. 43. ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 45. Na zaÂkladeÏ dalsÏõÂho dotazu z 11. 5. 1965 SoveÏti poskytli dalsÏõ informace. TentokraÂt tvrdili, zÏe zatkli celkem 39 absolventuÊ kurzu a take Herberta Giela, ktery byl pozdeÏji popraven. Ostatnõ veÏzni byli v roce 1955 na zaÂkladeÏ amnestie propusÏteÏni. 251  stõ n. L., 3. 1. ) AMV, a. cÏ. H-798-3, cÏ. l. 112±117, PlaÂn praÂce na I. pololetõ 1965 v problematice EVROPA ± KS MV U 1965. PocÏty osob, ktere ocÏekaÂvala podle plaÂnuÊ proveÏrka v akci GIEL v jednotlivyÂch severocÏeskyÂch okresech: UÂstõ n. L. ± 2, Chomutov ± 3, Liberec ± 3, LitomeÏrÏice ± 1, Most ± 1. 252 ) AMV, OB r. cÏ. 79 (S StB Hradec KraÂloveÂ), dõÂl sv. cÏ. 28 ± EVROPA, cÏ. l. 14. 253 ) Srov. AMV, a. cÏ. H-798-3, cÏ. l. 45, 63, 73; AMV, f. A 2/2, inv. j. 1217. 250

Akce EVROPA koveÂho naÂrÏadõ take podezrÏelou korespondenci z Ukrajiny a dokumenty na jmeÂno Ivan Vajnagy, jezÏ byly dokonce oveÏrÏene soveÏtskou milicõ za uÂcÏelem povolenõ naÂvsÏteÏvy v SSSR. Otec mladeÂho delikventa Jan Vakarov byl pote prÏedvolaÂn k vyÂslechu, aby podal sveÏdectvõ ve veÏci sveÂho syna a aby se vyjaÂdrÏil k podezrÏenõÂ, zÏe se saÂm dopustil rozkraÂdaÂnõ socialistickeÂho vlastnictvõ na sveÂm pracovisÏti v podniku CHEZA ZaÂluzÏõ u Mostu. KdyzÏ byl prÏi te prÏõÂlezÏitosti taÂzaÂn na svuÊj puÊvod, tvrdil nejprve, zÏe se jmenuje Jan Vakarov a narodil se v roce 1925 v TeresÏveÏ, v TacÏevskeÂm rajonu na UkrajineÏ. Pak ale prÏipustil, zÏe se ve skutecÏnosti opravdu jmenuje Vajnagy a za vaÂlky zõÂskal nove jmeÂno vyÂmeÏnou dokladuÊ v Mad'arsku, kde byl na praÂci u jednoho sedlaÂka. Od te doby vystupoval podle svyÂch novyÂch dokladuÊ pod jmeÂnem Vakarov. ProbleÂm nalezenyÂch põÂsemnostõ a otaÂzku sporne totozÏnosti Jana Vakarova prÏevzal k dalsÏõÂmu rozpracovaÂnõ npor. AntonõÂn Rokos z OO MV Most. Dne 15. prosince 1964 zalozÏil na Vakarova signaÂlnõ svazek cÏ. 8708 pod krycõÂm naÂzvem ZAJATEC.254) Na zaÂkladeÏ podrobne analyÂzy soustrÏedeÏnyÂch põÂsemnyÂch materiaÂluÊ a korespondence tajna policie zjistila, zÏe Vakarov zÏil v CÏeskoslovensku od roku 1945 pod falesÏnyÂm jmeÂnem, na ktere se mu podarÏilo vylaÂkat od cÏeskoslovenskyÂch uÂrÏaduÊ vesÏkere potrÏebne osobnõ doklady. Nejprve zõÂskal krÏestnõ list v BrneÏ, pak i osveÏdcÏenõ o cÏeskoslovenskeÂm staÂtnõÂm obcÏanstvõÂ, obcÏansky pruÊkaz a osveÏdcÏenõ o staÂtnõ spolehlivosti. S teÏmito doklady pak uzavrÏel v roce 1946 snÏatek a zõÂskal u Fondu naÂrodnõ obnovy zkonfiskovanou zemeÏdeÏlskou usedlost. Po roce 1945 byl Vakarov take pod svyÂm falesÏnyÂm jmeÂnem sedmkraÂt odsouzen, vedle majetkovyÂch deliktuÊ sÏlo v jednom prÏõÂpadeÏ o ozbrojene napadenõ funkcionaÂrÏe. Ve svyÂch zÏivotopisech uvaÂdeÏl k obdobõ let 1940±1945 ruÊzne protichuÊdne uÂdaje. VydaÂval se za podduÊstojnõÂka Rude armaÂdy a prÏõÂslusÏnõÂka I. cÏs. armaÂdnõÂho sboru v SSSR. Jindy uvedl, zÏe byl jako soveÏtsky vojaÂk zajat v roce 1943 a internovaÂn ve VõÂdni, DraÂzÏd'anech a nakonec ve Varnsdorfu. VzÏdy tvrdil, zÏe nevõÂ, kde se nachaÂzõ jeho rodina. StaÂtnõ bezpecÏnost prÏedpoklaÂdala, zÏe se Vajnagy skryÂval pod falesÏnou identitou, aby zakryl svou cÏinnost z vaÂlky. Jeho skutecÏne jmeÂno Ivan JurjevicÏ Vajnagy definitivneÏ potvrdila jeho identifikace za pomoci prÏõÂbuznyÂch v SoveÏtskeÂm svazu. PodarÏilo se dolo254

zÏit jeho pobyt na uÂzemõ CÏSR od roku 1945, jeho zÏivot beÏhem vaÂlky vsÏak zuÊstaÂval zahalen tajemstvõÂm. Jisty agent LUDVIÂK tajnou policii informoval, zÏe se Vajnagy uÂdajneÏ pohyboval prÏed koncem vaÂlky v okolõ CÏernic v neÏmecke uniformeÏ a hlõÂdal vaÂlecÏne zajatce, duÊstojnõÂky, kterÏõ byli internovaÂni na zaÂmku JezerÏõÂ. Tuto informaci pak StaÂtnõ bezpecÏnosti potvrdila i pameÏtnice RuÊzÏena NohejlovaÂ. Vajnagyho matka na UkrajineÏ na druhe straneÏ tvrdila, zÏe se jejõ syn Ivan vraÂtil v roce 1945 domuÊ v cÏeskoslovenske uniformeÏ, a zÏe dokonce bojoval v rÏadaÂch jugoslaÂvskyÂch partyzaÂnuÊ. O neÏcÏem takoveÂm ovsÏem saÂm Vajnagy nikdy nemluvil, StB jej proto zacÏala podezõÂrat, jestli naopak neslouzÏil ve fasÏistickyÂch jednotkaÂch Srbska cÏi Chorvatska. Vajnagy staÂle vypovõÂdal, zÏe zÏil za vaÂlky v Mad'arsku. V srpnu 1965 popsal Vajnagy tajne policii podrobneÏ svuÊj uÂdajny zÏivot za vaÂlky: v cÏervenci 1940 se rozhodl spolu s dalsÏõÂmi, zÏe utecÏou do SoveÏtskeÂho svazu. Skupina se vsÏak dostala do obklõÂcÏenõ horskyÂmi myslivci a dosÏlo k prÏestrÏelce. Vajnagy byl zraneÏn a zatcÏen. PodarÏilo se mu uprchnout, ale nakonec byl opeÏt dopaden a umõÂsteÏn do veÏznice v Marmaros-Siget. PozdeÏji ho prÏevezli do veÏznice ve meÏsteÏ Ceglyjd u jugoslaÂvskyÂch hranic. Po trÏech meÏsõÂcõÂch byl propusÏteÏn a poslaÂn do Bedevlji, kde se musel pravidelneÏ hlaÂsit u starosty. V cÏervnu 1941 pry utekl do MisÏkolce a zacÏal pracovat na statku Lajose Szabo ve vesnici HorsÏajn. Na podzim 1944 jej uÂdajneÏ odvlekli neÏmecÏtõ vojaÂci do laÂgru ve VelkeÂm SÏenoveÏ, kde pak pracoval v tovaÂrneÏ na vyÂrobu zaÂsobnõÂkuÊ. Koncem vaÂlky se dostal jesÏteÏ do Varnsdorfu a nakonec do taÂbora v MosteÏ. Tam jej pry jizÏ prÏebõÂrali jako Vakarova a on saÂm vlastneÏ neveÏdeÏl, procÏ se mu tak zacÏalo rÏõÂkat. KromeÏ toho, zÏe se podarÏilo odhalit skutecÏnou totozÏnost Vakarova-Vajnagyho, se jizÏ StaÂtnõ bezpecÏnost zÏaÂdneÂho uÂspeÏchu v paÂtraÂnõ nedocÏkala. Bylo pouze jisteÂ, zÏe se v tomto prÏõÂpadeÏ nejedna o nelegaÂla. Podle dochovanyÂch pramenuÊ StB nikdy nedokaÂzala zcela potvrdit, ani vyvraÂtit Vajnagyho vyÂpoveÏd' o jeho cÏinnosti za vaÂlky. SkutecÏny duÊvod, procÏ si zmeÏnil jmeÂno, zuÊstal utajen. Existovalo neÏkolik verzõÂ, ale chybeÏly potrÏebne duÊkazy. PodarÏilo se jen vyloucÏit tu, podle ktere prÏisÏel Vajnagy do zemeÏ se Svobodovou armaÂdou, protozÏe nebyl nalezen v archivu vojenske evidence osob. Akce

) AMV, a. cÏ. 915919 MV, ZAJATEC, r. cÏ. 8708, vedeny od 15. 12. 1964 do 5. 1. 1966 jako signaÂlnõ svazek, vedeny na Jan Vakarov (nar. 1925); srov. teÂzÏ AMV, H-798-2, s. 12±22; tamteÂzÏ, H-798-3, s. 144±145.

Studie byla ukoncÏena 8. rÏõÂjna 1965, v te dobeÏ proveÏrÏovali jesÏteÏ psychologove Vajnagyho trestnõ odpoveÏdnost. 5. ledna 1966 bylo navrzÏeno uzavrÏenõ svazku, a tak cely prÏõÂpad skoncÏil z pohledu EVROPY neuÂspeÏsÏneÏ. Akce DUNAJEC PrÏi sestavovaÂnõ seznamuÊ osob urcÏenyÂch k proveÏrkaÂm v raÂmci akce EVROPA zacÏalo na Ostravsku v polovineÏ sÏedesaÂtyÂch let figurovat jmeÂno Vladyslava DenovskeÂho z obce Veselõ v okrese Novy JicÏõÂn, ktery se uÂdajneÏ narodil roku 1926 v obci Brwino v Polsku a nemeÏl prÏitom zÏaÂdne staÂtnõ obcÏanstvõÂ. Dne 4. dubna 1966 byl na neÏj zaveden osobnõ svazek reg. cÏ. 10857 pod heslem DUNAJEC.255) Zevrubna kontrola a proveÏrky v Polsku a SSSR prokaÂzaly, zÏe jeho jmeÂno, data i zÏivotopisne uÂdaje jsou vymysÏleny a zÏe v CÏeskoslovensku zÏil s falesÏnyÂmi osobnõÂmi doklady. StB DenovskeÂho podezõÂrala, zÏe pracuje pro americkou rozveÏdku. Za pouzÏitõ ¹agenturneÏ operativnõÂch opatrÏenõª se vsÏak ukaÂzalo, zÏe se ve skutecÏnosti jedna o soveÏtskeÂho obcÏana, ktery zuÊstal po roce 1945 na nasÏem uÂzemõÂ, aby zakryl svou cÏinnost z doby vaÂlky. Denovsky se totizÏ prÏi vyÂslechu na vysÏetrÏovacõÂm odboru ostravske StaÂtnõ bezpecÏnosti prÏiznal, zÏe se ve skutecÏnosti jmenuje Vladislav Tokarskij a narodil se roku 1924 v Ostrodnu na UkrajineÏ. Roku 1946 v Mad'arsku dezertoval z Rude armaÂdy a ilegaÂlneÏ prÏesÏel na uÂzemõ CÏSR. Jako duÊvod dezerce uvedl strach z hrozby trestu, protozÏe se odhalilo, zÏe na soveÏtskeÂm uÂzemõ udal partyzaÂnskou skupinu, jezÏ pak byla zlikvidovaÂna, a zÏe aktivneÏ spolupracoval s gestapem. Tato fakta pak potvrdila soveÏtska strana. PrÏi dalsÏõÂm vyÂslechu se navõÂc Tokarskij prÏiznal, zÏe v roce 1943 puÊsobil v BlogodneÂm na UkrajineÏ jako cÏlen neÏmecke policie. Vzhledem k tomu, zÏe sÏlo o trestny cÏin spaÂchany soveÏtskyÂm obcÏanem na uÂzemõ SSSR, byly na zaÂkladeÏ doporucÏenõ krajskeÂho prokuraÂtora v OstraveÏ vesÏkere poznatky postoupeny prostrÏednictvõÂm II. spraÂvy HS StB do SoveÏtskeÂho svazu k dalsÏõÂmu opatrÏenõÂ. SoveÏtske bezpecÏnostnõ orgaÂny vsÏak oznaÂmily, zÏe TokarskeÂho trestna cÏinnost byla jizÏ v SSSR amnesto255

vaÂna, a tak jeho potrestaÂnõ neprÏichaÂzelo v uÂvahu. NemeÏly ani zaÂjem na jeho prÏedaÂnõ do SSSR. Cely prÏõÂpad tedy nakonec rÏesÏila trestneÏpraÂvneÏ pouze cÏeskoslovenska strana. VerÏejna bezpecÏnost stõÂhala TokarskeÂho pro jeho podvodne jednaÂnõ podle § 209 tr. z. (posÏkozovaÂnõ cizõÂch praÂv). StaÂtnõ bezpecÏnost ukoncÏila osobnõ svazek DUNAJEC 30. kveÏtna 1968.  MY ± 44256) PrÏõÂpad NEZNA KdyzÏ zadrzÏela hlõÂdka VB 24. cÏervna 1955 u Oravske Polhory v blõÂzkosti polskyÂch hranic neznaÂmeÂho muzÏe bez osobnõÂch dokladuÊ, nikdo netusÏil, jak spletity a tajuplny prÏõÂpad se praÂveÏ otevõÂraÂ. PrÏi zadrzÏenõ muzÏ tvrdil, zÏe doklady sice puÊvodneÏ meÏl, ale zÏe mu cestou spadly do vody, znicÏily se, a tak je odhodil. PrÏõÂslusÏnõÂci VB u neÏj nalezli jen neÏkolik veÏcõ polskeÂho puÊvodu, takzÏe se domnõÂvali, zÏe by mohl byÂt polskyÂm obcÏanem, ktery se dostal ilegaÂlneÏ na nasÏe uÂzemõÂ. Tento muzÏ se navõÂc vydaÂval za hluchoneÏmeÂho. Vzhledem k podezrÏelyÂm okolnostem celeÂho prÏõÂpadu byl neznaÂmy muzÏ zatcÏen a naÂsledneÏ vysÏetrÏovaÂn na KS MV ZÏilina. PrÏi vyÂslesÏõÂch, ktere musely byÂt vedeny kvuÊli jeho uÂdajne hluchoneÏmosti v põÂsemne formeÏ, tento muzÏ prohlaÂsil, zÏe se jmenuje Karel NovaÂk a zÏe se narodil v roce 1934 v RadhosÏti. PodrobneÏjsÏõ uÂdaje neznal, nebot' jeho rodinu pry za vaÂlky odvlekli neÏmecÏtõ okupanti do Rakouska, kde byl potom od rodicÏuÊ naÂsilneÏ odloucÏen a poslaÂn do uÂstavu pro hluchoneÏme ve SÏtyÂrskeÂm Hradci. V tomto uÂstavu zuÊstal azÏ do roku 1947, kdy byl vojenskou komisõ odvezen do VõÂdneÏ, a pak na jarÏe 1948 repatriovaÂn soveÏtskyÂm vojenskyÂm transportem zpeÏt do CÏeskoslovenska. NovaÂk se pak ruÊzneÏ potuloval na uÂzemõ CÏSR, anizÏ by se neÏkde hlaÂsil. NedokaÂzal ovsÏem uveÂst veÏrohodneÏ jedine konkreÂtnõ mõÂsto, kde se v poslednõÂch letech zdrzÏoval. V dalsÏõ faÂzi prÏevzal prÏõÂpad uÂdajneÂho Karla NovaÂka vysÏetrÏovacõ odbor KS MV v Praze, ktery zahaÂjil vyÂslechy navraÂtilcuÊ s cõÂlem zjistit, zda neÏktery z nich neidentifikuje tohoto muzÏe na fotografii. Jisty Ernest SolcÏansky poznal na fotografii cÏloveÏka, s nõÂmzÏ se setkal v roce 1952 v uprchlickeÂm taÂborÏe Wels v Rakousku. Po-

) AMV, a. cÏ. 865420 MV, DUNAJEC, r. cÏ. 10857, vedeny od 4. 4. 1966 jako osobnõ svazek, vedeny na Vl. Denovsky (nar. 1926). Svazek byl bohuzÏel z velke cÏaÂsti skartovaÂn, doplnÏujõÂcõ uÂdaje viz AMV, f. A 34, inv. j. 1847, Rozbor, soucÏasna operativnõ situace a dalsÏõ postup v akci ¹EVROPAª, cÏ. l. 10; tamteÂzÏ, inv. j. 1436, Vyhodnocenõ plaÂnu praÂce 11. odboru II. S FMV za r. 1971, cÏ. l. 21; AMV, f. B 7/II (KS SNB Ostrava ± S StB), inv. j. 12, Vyhodnocenõ plneÏnõ agenturneÏ operativnõÂch uÂkoluÊ na 1. odd. od 1. 1. do 15. 12. 1967, cÏ. l. 15±16. 256  DV veÏnoval i v samostatneÂm dokumentacÏnõÂm spise Dotaz na neznaÂmeÂho ) Tomuto nesmõÂrneÏ zajõÂmaveÂmu prÏõÂpadu se U  DV-210/VvK-95. V roce 2000 natocÏil o teÂto kauze rezÏiseÂr muzÏe, po jehozÏ totozÏnosti paÂtrala v r. 1975 BezpecÏnost, cÏj.: U Josef CõÂsarÏovsky polohrany dokumentaÂrnõ film NeznaÂmy cÏ. 44, ktery byl v uplynulyÂch letech opakovaneÏ uveden CÏeskou televizõÂ.

Akce EVROPA dobneÏ navraÂtilec VladimõÂr Hintnaus tvrdil, zÏe muzÏe na fotografii videÏl v roce 1954 ve Welsu. Jiny navraÂtilec Kamil CÏervenka prohlaÂsil, zÏe osobu na fotografii zna z taÂbora Valka. Karel NovaÂk tato sveÏdectvõ vytrvale popõÂral a trval na sve vyÂpoveÏdi, acÏkoliv se jej snazÏila StaÂtnõ bezpecÏnost prÏimeÏt k prÏiznaÂnõ i bitõÂm. VysÏetrÏovatele byli prÏesveÏdcÏeni, zÏe NovaÂk svou hluchoneÏmotu pouze prÏedstõÂraÂ, a tak se rozhodli tuto jeho uÂdajnou poruchu proveÏrÏit. TrÏõÂcÏlenna leÂkarÏska komise, ktera jej vysÏetrÏovala 25. rÏõÂjna 1955, dosÏla k zaÂveÏru, zÏe nelze jeho hluchoneÏmotu jednoraÂzovyÂm sÏetrÏenõÂm prokaÂzat, i kdyzÏ je dokonala simulace takove zdravotnõ poruchy maÂlo pravdeÏpodobnaÂ. NaÂsledovalo podrobne zkoumaÂnõ a sledovaÂnõ NovaÂka odbornõÂky z PrazÏskeÂho uÂstavu pro hluchoneÏmeÂ, kterÏõ nakonec konstatovali, zÏe se tento muzÏ projevuje jako nadpruÊmeÏrneÏ inteligentnõ a vzdeÏlanyÂ, cozÏ neodpovõÂdalo jeho tvrzenõÂ, zÏe od mlaÂdõ nemluvõ a je hluchyÂ. Jeho põÂsemne projevy (psane dokonce ve dvou jazycõÂch neÏmecky a slovensky) naznacÏovaly, zÏe musel prÏijõÂmat podneÏty i sluchem. Tak dokonale ovlaÂdnutõ dvou rÏecÏõ se zdaÂlo byÂt pro cÏloveÏka od deÏtstvõ hlucheÂho nemozÏneÂ. MUDr. SÏrom z uÂstavu pro hluchoneÏme hodnotil NovaÂkovo posunkove dorozumõÂvaÂnõ jako znacÏneÏ primitivnõÂ, takzÏe se mu pravdeÏpodobneÏ ucÏil azÏ v pozdeÏjsÏõÂm veÏku. Pro nedostatek duÊkazuÊ byl NovaÂk koncem roku 1955 propusÏteÏn na svobodu. BezpecÏnost mu prÏikaÂzala jako mõÂsto pobytu Kladno a nasÏla mu tam i mõÂsto pomocneÂho deÏlnõÂka u n. p. PruÊmstav. Trestnõ rÏõÂzenõ vedene dosud proti NovaÂkovi bylo 23. prosince 1955 zastaveno na zaÂkladeÏ prÏõÂmeÂho souhlasu naÂmeÏstka ministra vnitra pplk. KosÏt'aÂla. ProtozÏe vsÏak StaÂtnõ bezpecÏnost trvala na sveÂm prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe NovaÂk svou hluchoneÏmotu pouze prÏedstõÂra a zÏe nedokaÂzal hodnoveÏrneÏ vysveÏtlit znacÏne rozpory ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch, prÏevzali jej pracovnõÂci KS

257

MV Praha a II. spraÂvy MV do ¹aktivnõÂho rozpracovaÂnõª. V roce 1956 zacÏal NovaÂk usilovat o zõÂskaÂnõ osobnõÂch dokladuÊ a prÏiznaÂnõ cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ, a tak vedl v tomto smeÏru bohatou korespondenci s uÂrÏady. PrÏestozÏe nikdy neuvedl jediny konkreÂtnõ uÂdaj, ktery by mohl bezpecÏneÏ potvrdit jeho totozÏnost, dosaÂhl v dubnu 1956 vydaÂnõ docÏasneÂho obcÏanskeÂho pruÊkazu. V srpnu 1956 dosÏlo k velkeÂmu zlomu v celeÂm prÏõÂpadu. NovaÂkuÊv znaÂmy FrantisÏek Veis 257) ohlaÂsil kladenske StB, zÏe meÏl delsÏõ dobu podezrÏenõÂ, zÏe NovaÂk normaÂlneÏ slysÏõ a umõ mluvit. NovaÂk se mu pry nakonec saÂm prÏiznal, zÏe jizÏ nemohl deÂle prÏedstõÂranou hluchoneÏmotu vydrzÏet. DaÂle mu uÂdajneÏ prozradil, zÏe je ve skutecÏnosti mnohem starsÏõÂ, nezÏ kolik oficiaÂlneÏ uvaÂdõÂ. Za kraÂtky cÏas po tomto VeisoveÏ udaÂnõ zacÏal NovaÂk mluvit a slysÏet i na verÏejnosti. ZduÊvodnÏoval to sÏokem prozÏityÂm prÏi jakeÂsi autonehodeÏ v Praze. PostupneÏ se ukazovalo, zÏe se domluvõ neÏkolika cizõÂmi jazyky, cozÏ bylo pro osobu od deÏtstvõ hluchoneÏmou nemyslitelneÂ. StaÂtnõ bezpecÏnost shromazÏd'ovala vesÏkere informace o NovaÂkoveÏ chovaÂnõÂ. VsÏechny zpraÂvy naznacÏovaly, zÏe se jedna o pomeÏrneÏ vzdeÏlaneÂho cÏloveÏka, prÏitom podle jõÂm udaÂvaneÂho zÏivotopisu zõÂskal jedine sÏkolnõ vzdeÏlaÂnõ ve dvoulete sÏkole pro hluchoneÏme ve SÏtyÂrskeÂm Hradci. NovaÂk zacÏal usilovat o cÏlenstvõ v KSCÏ a prÏijetõ do zaÂkladnõ vojenske sluzÏby, cÏemuzÏ braÂnil fakt, zÏe nemeÏl vyrÏõÂzene obcÏanstvõÂ. Nakonec nastoupil vojenskou sluzÏbu v rÏõÂjnu 1957, dokonce byl posleÂze zarÏazen do podduÊstojnicke sÏkoly. Na vojneÏ prokazoval NovaÂk velke schopnosti v ovlaÂdaÂnõ peÏchotnõÂch zbranõÂ. Tajna policie NovaÂka staÂle silneÏji podezõÂrala, zÏe je ve skutecÏnosti nelegaÂlem, ktery si postupneÏ buduje zaÂzemõ na cÏeskoslovenske puÊdeÏ. Dne 15. kveÏtna 1958 byl na jeho osobu zalozÏen pozorovacõ svazek cÏ. 22873 s krycõÂm naÂzvem

) Postava FrantisÏka Veise je sama o sobeÏ velice zajõÂmavaÂ. PuÊvodneÏ si budoval vojenskou karieÂru, ale od ledna 1956 pracoval jako brigaÂdnõÂk na KladneÏ, kde se take seznaÂmil s Karlem NovaÂkem. V roce 1961 se vraÂtil zpeÏt do armaÂdy. Od roku 1956 podaÂval StaÂtnõ bezpecÏnosti opakovaneÏ zpraÂvy o Karlu NovaÂkovi, ktery jej prÏitom povazÏoval za sveÂho teÂmeÏrÏ jedineÂho prÏõÂtele. V roce 1958 se stal agentem VKR 2. vojenskeÂho okruhu pod krycõÂm jmeÂnem KUBACÏKA JAROSLAV a puÊsobil prÏedevsÏõÂm v akci N ± 44, zameÏrÏene na Karla NovaÂka. Po kraÂtkeÂm prÏerusÏenõ pokracÏovala spolupraÂce s BezpecÏnostõ od roku 1962, kdy se Veis dokonce stal rezidentem (saÂm rÏõÂdil 2 informaÂtory). Od roku 1964 byl veden jako pouhy informaÂtor. V letech 1970±1973 spolupracoval s StB pod krycõÂm jmeÂnem JELIÂNEK. Roku 1969 byl Veis propusÏteÏn z armaÂdy za svuÊj postoj k udaÂlostem roku 1968. V roce 1978 byl dokonce Veis odsouzen k 18 meÏsõÂcuÊm veÏzenõ za pomoc a prÏõÂpravu k nelegaÂlnõÂmu opusÏteÏnõ republiky, trest mu byl nakonec o 6 meÏsõÂcuÊ zkraÂcen. V roce 1980 zacÏala StB Ï , jesÏteÏ teÂhozÏ roku byl odsouzen za uÂdajnou sÏpionaÂzÏ ke 12ti letuÊm veÏzenõÂ. Jeho prÏõÂpadu ÂR Veise proveÏrÏovat v akci KOVA si vsÏimla Charta 77, ktera Veise jmenoviteÏ zarÏadila mezi odsouzene za sÏpionaÂzÏ, o jejichzÏ vineÏ existovaly duÊvodne pochybnosti. V roce 1989 byl Veis podmõÂneÏneÏ propusÏteÏn z veÏzenõ a roku 1991 byl rehabilitovaÂn. K prÏõÂpadu FrantisÏka  DV cÏj.: UÂDV-324/2003. Veise viz dokumentacÏnõ spis U

Studie N ± 44, vedeny prÏi 2. oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV.258) BeÏhem jeho zaÂkladnõ vojenske sluzÏby jej sledovala vojenska kontrarozveÏdka v ZÏilineÏ, ktera vsÏak u neÏj neodhalila sebemensÏõ snahu o sÏpionaÂzÏnõ cÏinnost. StB se v teÂto dobeÏ zameÏrÏila na proveÏrÏenõ uÂdajuÊ, ktere saÂm NovaÂk uvaÂdeÏl ve sveÂm zÏivotopise. ProstrÏednictvõÂm rakouskeÂho MZV se podarÏilo zõÂskat informace z uÂstavu pro hluchoneÏme ve SÏtyÂrskeÂm Hradci. Rakouska strana prohlaÂsila, zÏe se v tamnõÂm uÂstavu zÏaÂdna takova osoba nikdy neobjevila a zpochybnila i ruÊzne detaily, ktere NovaÂk zminÏoval ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch. DalsÏõ paÂtraÂnõ se zameÏrÏilo na Polsko, nebot' se prÏedpoklaÂdalo, zÏe uÂdajny NovaÂk je ve skutecÏnosti polske naÂrodnosti. StB zaslala polske policii daktyloskopicke karty a NovaÂkovu fotografii s pozÏadavkem o jeho ztotozÏneÏnõÂ. Po ukoncÏenõ vojenske sluzÏby se v roce 1959 NovaÂk vraÂtil do Kladna, kde pak zÏil v uÂstranõ se svou druzÏkou LibusÏõ Zimovou. Jeho prvotnõ pokus o politickou aktivitu ztroskotal, kdyzÏ jej v rÏõÂjnu 1959 vyloucÏili z KSCÏ kvuÊli rozporuÊm v zÏivotopise. StyÂkal se jen s neÏkolika lidmi, ktere StaÂtnõ bezpecÏnost hodnotila jako osoby s neprÏaÂtelskyÂm postojem ke staÂtnõÂmu zrÏõÂzenõÂ. Tajna policie ve sveÂm sÏetrÏenõ ohledneÏ NovaÂkovy minulosti nijak nepolevovala a prÏõÂpad zarÏadila do akce EVROPA. NovaÂk se ocitl pod soustavnyÂm agenturnõÂm dohledem, cÏasto byl take proti neÏmu vyuzÏõÂvaÂn tajny odposlech. ZnacÏne uÂsilõ StB nakonec prÏineslo sve plody, kdyzÏ objevila nove sveÏdky, naprÏ. Jana MarusÏince cÏi JirÏõÂho Hrubce (jinak teÂzÏ tajneÂho spolu CÏKA), kterÏõ dosveÏdcÏili, zÏe pracovnõÂka HRBA se s uÂdajnyÂm NovaÂkem setkali v letech 1952± 1955 v rakouskeÂm uprchlickeÂm taÂborÏe ve Welsu. NovaÂk meÏl pracovat pro neÏjakou zaÂpadnõ rozveÏdku, pro kterou tam provaÂdeÏl vyÂslechy cÏeskoslovenskyÂch uprchlõÂkuÊ. Na zaÂkladeÏ teÏchto informacõ byl NovaÂk 15. kveÏtna 1961 znovu zatcÏen a umõÂsteÏn do vysÏetrÏovacõ vazby v Ruzyni. StaÂtnõ bezpecÏnost nevaÂhala pouzÏõÂt prÏi vyÂslesÏõÂch metody tzv. psy258

chotonoveÂho interview, prÏi neÏmzÏ se vyslyÂchaneÂmu vpravovala do krevnõÂho obeÏhu daÂvka Psychotonu, jenzÏ meÏl za naÂsledek potlacÏenõ sebekontroly a vzbuzenõ euforickeÂho stavu.259) V pruÊbeÏhu vysÏetrÏovaÂnõ tajemny muzÏ prÏipustil, zÏe se ve skutecÏnosti nejmenuje Karel NovaÂk, netrval ani na dosud uvaÂdeÏneÂm datu narozenõÂ. ZduÊraznÏoval vsÏak, zÏe svou pravou totozÏnost saÂm neznaÂ. OdmõÂtal jakeÂkoliv argumenty, kteryÂmi byl zpochybnÏovaÂn jeho pobyt ve SÏtyÂrskeÂm Hradci i zpuÊsob, jakyÂm se dostal do CÏeskoslovenska. PrÏi konfrontacõÂch se sveÏdky z uprchlickyÂch taÂboruÊ z NeÏmecka a Rakouska odmõÂtal jejich sveÏdectvõ s tõÂm, zÏe musõ jõÂt o omyl. StaÂtnõ bezpecÏnost take ve spolupraÂci s polskyÂmi kolegy zõÂskala sveÏdectvõ jiste Teofily Grabovske z Krakova, jezÏ prohlaÂsila, zÏe na NovaÂkoveÏ fotografii poznaÂva sveÂho nezveÏstneÂho syna FloriaÂna JasinskeÂho, narozeneÂho v roce 1922 ve VarsÏaveÏ. RovneÏzÏ toto tvrzenõ NovaÂk rezolutneÏ poprÏel. Po absolvovaÂnõ nekonecÏne seÂrie vyÂslechuÊ zacÏal NovaÂk jevit znaÂmky dusÏevnõ poruchy. PsychiatrÏi vsÏak konstatovali, zÏe tuto dusÏevnõ poruchu jen prÏedstõÂraÂ. VysÏetrÏovatele take dali NovaÂkovi znovu prozkoumat jeho sluchove a hlasove orgaÂny. Odborny posudek tehdy konstatoval, zÏe je mozÏne v NovaÂkoveÏ prÏõÂpadeÏ vyloucÏit dokonce i docÏasnou cÏi prÏechodnou hluchoneÏmotu. V lednu 1962 byl prÏõÂpad Karla NovaÂka prÏedaÂn Krajske prokuraturÏe ke stõÂhaÂnõ pro trestny cÏin posÏkozovaÂnõ cizõÂch praÂv. Krajsky prokuraÂtor Prokop pak provaÂdeÏl ve spolupraÂci s KS MV Praha a II. spraÂvou MV potrÏebne dosÏetrÏenõÂ. ZÏaloba pak byla rozsÏõÂrÏena o obvineÏnõ z trestneÂho cÏinu vyzveÏdacÏstvõÂ. Na zaÂkladeÏ soustrÏedeÏneÂho ¹duÊkaznõÂho materiaÂluª byl Karel NovaÂk 22. cÏervna 1962 odsouzen KrajskyÂm soudem v Praze pro trestny cÏin vyzveÏdacÏstvõ podle § 105 odst. 2 tr. z. a trestny cÏin posÏkozovaÂnõ cizõÂch praÂv podle § 209 odst. 1 põÂsm. a) tr. z. k odneÏtõ svobody na 12 let nepodmõ ValneÏneÏ.260) Trest vykonaÂval NovaÂk v NVU dice u JicÏõÂna. Ani tam neustaly bezpecÏnostnõÂ

) AMV, a. cÏ. 722508 MV, N ± 44, r. cÏ. 22873, od 23. 6. 1969 r. cÏ. 102, od 1. 10. 1970 r. cÏ. 17461, vedeny od 15. 5. 1958 do 20. 11. 1973 jako pozorovacõ svazek, vedeny na Karel NovaÂk (nar. 1934). 259 ) AMV, a. cÏ. V-4622 MV, Karel NovaÂk (nar. 1934), cÏ. l. 1. BohuzÏel podpis leÂkarÏe MV, ktery tuto metodu 15. 6. 1961 navrhl, je necÏitelnyÂ. ProcÏ meÏl byÂt pouzÏit Psychoton vysveÏtlil tento leÂkarÏ v põÂsemne zpraÂveÏ: ¹Aplikace prÏimeÏrÏeneÂho mnozÏstvõ Psychotonu do zÏõÂly cÏaÂstecÏneÏ odbrzdõ kontrolnõ centra vysÏetrÏovaneÂho, vzbudõ urcÏitou euforii, navozuje do urcÏite mõÂry mysÏlenkovy trysk, takzÏe pacient odpovõÂda na otaÂzky leÂkarÏe rychle a se snõÂzÏenou kontrolouª. Psychoton meÏl zafungovat jako ¹droga pravdyª. Psychoton je obchodnõ naÂzev amfetaminu (mezi amfetaminy patrÏõ daÂle naprÏ. Efedrin nebo Fenmetrazin), stimulujõÂcõ laÂtky, ktera povzbuzuje cÏinnost mozku. Mozek po jeho aplikaci pracuje rychleji, neÏkdy azÏ zbrkle a zmateneÏ. Psychoton zvysÏuje uÂrovenÏ bdeÏlosti a zabranÏuje spaÂnku. PodaÂnõ Psychotonu vede u dane osoby k veÏtsÏõ sdõÂlnosti a urychlenõ rÏecÏi. Viz naprÏ. htt://arco.hyperlink.cz/texty/drogy.htm 260 ) AMV, a. cÏ. V-4622 MV, cÏ. l. 244±246, Rozsudek cÏj. 1 T 8/62, 22. 6. 1962. Rozsudek byl zalozÏen teÂmeÏrÏ vyÂhradneÏ na vyÂpoveÏdi sveÏdkuÊ, ani prÏi soudnõÂm rÏõÂzenõ se neobjasnila NovaÂkova prava totozÏnost.

Akce EVROPA orgaÂny v jeho intenzivnõÂm sledovaÂnõÂ. Dne 7. cÏervna 1966 byl na jeho osobu ve ValdicõÂch zalozÏen pozorovacõ svazek cÏ. 7809 s krycõÂm na MYÂ.261) PrÏõÂmo na NovaÂka byli zvem NEZNA  K a JOZÏA, nasazeni veÏzenÏsÏtõ agenti PRAZÏA daÂle byli prÏõÂlezÏitostneÏ vyuzÏõÂvaÂni take tajnõ spolupracovnõÂci VLASTA, ZACHAROV a GAIUS. Agenturnõ zpraÂvy vsÏak neprÏinesly nic noveÂho, pouze potvrdily NovaÂkovy obdivuhodne jazykove schopnosti a zemeÏpisne znalosti. Odhalit jeho pravou identitu se ani touto cestou nepodarÏilo, jednotlive poznatky pouze nasveÏdcÏovaly tomu, zÏe ¹v zahranicÏõ se nachaÂzel delsÏÂõ dobu a musil mõÂt spojitost jak s Rakouskem, tak ZaÂpadnõÂm NeÏmeckem a mimo toho i s Franciõª.262) NovaÂk si podal v roce 1968 naÂvrh na zahaÂjenõ rehabilitacÏnõÂho rÏõÂzenõÂ, prÏicÏemzÏ zduÊraznÏoval, zÏe nikdy v zÏaÂdneÂm uprchlickeÂm taÂborÏe nebyl, o sveÂm puÊvodu nevõ nic jineÂho, nezÏ to, co uvaÂdeÏl dosud, a zÏe byl drÏõÂve skutecÏneÏ hluchoneÏmyÂ. ZvlaÂsÏtnõ senaÂt KrajskeÂho soudu v Praze rozhodl na zaÂkladeÏ tohoto naÂvrhu 28. cÏervence 1969 o zrusÏenõ puÊvodnõÂho rozsudku z roku 1962 jako vadneÂho (opõÂrajõÂcõÂho se o ¹umeÏle zkonstruovane obvineÏnõª) a zprostil Karla NovaÂka vesÏkere viny. Soud tehdy konstatoval, zÏe z vyÂslechuÊ sveÏdkuÊ bylo mozÏne dovodit pouze jediny zaÂveÏr: ¹ObzÏalovany skutecÏneÏ v neÏktereÂm z uprchlickyÂch taÂboruÊ byl, avsÏak vesÏkere dalsÏõ zaÂveÏry nutno povazÏovati pouze za osobnõ uÂsudky vyslyÂchanyÂch sveÏdkuÊ. Okolnosti, tyÂkajõÂcõ se chovaÂnõ obzÏalovaneÂho v taÂborÏe, jeho oblecÏenõÂ, knihy a styky nedaÂvajõ jesÏteÏ bezpecÏny podklad k zaÂveÏru, zÏe obzÏalovany skutecÏneÏ spolupracoval s neprÏaÂtelskou rozveÏdkou, kdyzÏ ani jeden ze slysÏenyÂch sveÏdkuÊ nebyl osobneÏ prÏÂõtomen zÏaÂdneÂmu vyÂslechu v prÏõÂtomnosti nebo za jineÂho spolupuÊsobenõ obzÏalovaneÂho a ani neuvedl, zÏe by dokonce obzÏalovany podaÂval ÏspionaÂzÏnõ zpraÂvy.ª263) Pokud sÏlo o druhou cÏaÂst puÊvodnõÂho rozsudku, tedy zÏe NovaÂk uvaÂdeÏl staÂtnõ orgaÂny zaÂmeÏrneÏ v omyl ohledneÏ svyÂch personaÂliõÂ, soud poukaÂzal na to, zÏe obzÏalovaneÂmu nikdy nebyl dokaÂzaÂn subjektivnõ uÂmysl prÏi uvaÂdeÏnõ nepravdivyÂch uÂdajuÊ. SkutecÏnost, zÏe bylo NovaÂkovi prokaÂzaÂno prÏedstõÂraÂnõ hluchoneÏ-

moty, samo o sobeÏ nezaklaÂdalo skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu. NovaÂk se po sveÂm propusÏteÏnõ v roce 1969 vraÂtil zpeÏt do Kladna a nastoupil do zameÏstnaÂnõ jako rÏidicÏ PruÊmstavu. Pozorovacõ svazek N ± 44, ktery na jeho osobu v te dobeÏ vedl 3. odbor HS StB CÏSR, byl z toho duÊvodu prÏedaÂn k dalsÏõÂmu ¹rozpracovaÂnõª kladenskeÂmu oddeÏlenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti. NadaÂle se pokousÏela tajna policie o rozlusÏteÏnõ haÂdanky jeho prave totozÏnosti, zajõÂmala se o jeho styky s cizinci a o jeho prÏõÂpadne zaÂjmy o vojenske objekty. PracovnõÂci StB se odmõÂtali vzdaÂt prÏedstavy, zÏe se v postaveÏ Karla NovaÂka skryÂva protrÏely agent-nelegaÂl. V roce 1971 se pokusila StaÂtnõ bezpecÏnost zõÂskat nove poznatky od sÏiroke verÏejnosti, ktere by konecÏneÏ vnesly do zÏivotopisu staÂle tajemneÂho muzÏe neÏjake sveÏtlo. V CÏeskoslovenske televizi byl proto v jejõ rezÏii natocÏen a odvysõÂlaÂn porÏad ¹Stara stopaª, ve ktereÂm byli divaÂci vyzyÂvaÂni, aby se prÏihlaÂsili se svyÂm sveÏdectvõÂm. Televiznõ porÏad vsÏak nesplnil ocÏekaÂvany efekt a k objasneÏnõ prÏõÂpadu N ± 44 nijak nepomohl. Vliv postupujõÂcõ normalizace na cÏeskoslovenskou justici se projevil i v kauze Karla NovaÂka. Ministerstvo spravedlnosti CÏSR podalo stõÂzÏnost pro porusÏenõ zaÂkona proti rehabilitacÏnõÂmu rozsudku z roku 1969 a NejvysÏsÏõ soud CÏSR v Praze jõ dne 20. dubna 1971 vyhoveÏl. NejvysÏsÏõ soud CÏSR zrusÏil rozsudek zvlaÂsÏtnõÂho senaÂtu krajskeÂho soudu z roku 1969, nebot' se tehdy uÂdajneÏ postupovalo nespraÂvneÏ.264) Krajsky soud v Praze naÂsledneÏ 28. cÏervence 1971 rozhodl o tom, zÏe NovaÂk musõ vykonat zbytek sveÂho trestu odneÏtõ svobody v deÂlce 9 meÏsõÂcuÊ a 15 dnõÂ.265) I po teÂ, co se NovaÂk znovu vraÂtil z veÏzenõÂ, pokracÏovala kladenska StB ve spolupraÂci s II. spraÂvou FMV v jeho sledovaÂnõÂ. Dne 20. listopadu 1973 vsÏak podal nstrzÏm. ZdeneÏk Fuchs naÂvrh na uzavrÏenõ celeÂho pozorovacõÂho svazku N ± 44, nebot' povazÏoval dalsÏõ sÏetrÏenõ v uvedene veÏci za neuÂcÏelneÂ. Karel NovaÂk nevyvõÂjel zÏaÂdnou ¹zaÂvadovou cÏinnostª a vedl sporÏaÂdany zÏivot.266) V souvislosti s obnovenõÂm akce EVROPA v roce 1981 zacÏala StaÂtnõ bezpecÏnost znovu uvazÏovat o duÊkladne proveÏrce

 MYÂ, r. cÏ. 7809, vedeny od 7. 6. 1966 do 22. 1. 1969 jako pozorovacõ svazek u NVU MV ) AMV, a. cÏ. 722508 MV, NEZNA Valdice, vedeny na Karel NovaÂk (nar. 1934). 262 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 196, NaÂvrh na ukoncÏenõ agenturneÏ operativnõÂho rozpracovaÂnõ a ulozÏenõ do archivu MV, 22. 1. 1969. 263 ) AMV, a. cÏ. V-4622 MV, cÏ. l. 253, Rozsudek cÏ.j. 15 Tr 158/68, 28. 7. 1969. 264 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 255±258, Rozsudek cÏj. 1 Tzr 33/70, 20. 4. 1971. 265 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 259±260, Usnesenõ cÏj. 1 T 08/62, 28. 7. 1971. 266 ) AMV, a. cÏ. 722508 MV, hl. svazek cÏ. l. 556±557, ZaÂveÏrecÏna zpraÂva s naÂvrhem na ukoncÏenõ rozpracovaÂnõ objekta v pozorovacõÂm svazku cÏ. 17461, pod heslem N ± 44 a ulozÏenõ do archivu MV, 20. 11. 1973. 261

Studie a sledovaÂnõ Karla NovaÂka. Dne 22. zaÂrÏõ 1981 prÏedlozÏil nstrzÏm. VaÂclav Suchy z O StB Kladno naÂvrh na zalozÏenõ noveÂho svazku k NovaÂkoveÏ osobeÏ pod krycõÂm naÂzvem MARTÏAN. Tento krok zduÊvodnil nutnostõ ¹objasneÏnõ jeho puÊvodu a stykuÊ do KS. DaÂle z duÊvoduÊ, zda se nezabyÂva trestnou cÏinnostõ vuÊcÏi CÏSSR dle § 105 tr. zaÂkonaª.267) Svazek byl zaveden 24. zaÂrÏõ 1981 a hned byl sestaven celkovy plaÂn proveÏrÏenõ NovaÂkovyÂch charakterovyÂch vlastnostõÂ, chovaÂnõÂ, dennõÂho rezÏimu a stykuÊ. UvazÏovalo se o sledovaÂnõ jeho korespondence, provedenõ zpravodajskeÂho pohovoru a vyÂslechu na polygrafu. Karel NovaÂk vsÏak dalsÏõÂm zaÂsahuÊm ze strany StB unikl, nebot' jizÏ 17. listopadu 1981 zemrÏel. ProveÏrÏovaly se okolnosti jeho uÂmrtõÂ, pitva prokaÂzala, zÏe prÏõÂcÏinou smrti bylo srdecÏnõ selhaÂnõ prÏi infarktu myokardu. ZvazÏovala se ovsÏem varianta, zÏe NovaÂkova smrt nebyla prÏirozenaÂ. PrÏõÂslusÏnõÂci kladenske StaÂtnõ bezpecÏnosti ve spolupraÂci se specialisty VI. spraÂvy SNB provedli 23. listopadu 1981 podrobnou prohlõÂdku NovaÂkova bytu, prÏi ktere zabavili ruÊzne põÂsemnosti. PrÏi naÂslednyÂch expertõÂzaÂch se neprÏisÏlo na zÏaÂdnou stopu, ktera by nasveÏdcÏovala vyzveÏdacÏske cÏinnosti. StB naÂsledneÏ provedla vyÂslechy vsÏech osob, ktere meÏly ke Karlu NovaÂkovi neÏjaky vztah. Ani touto cestou nebylo zjisÏteÏno nic, co by mohlo veÂst k oznacÏenõ NovaÂka za sÏpioÂna. Svazek MARTÏAN byl definitivneÏ uzavrÏen 12. rÏõÂjna 1982. Navzdory enormnõÂmu uÂsilõ StB se nikdy nepodarÏilo odhalit skutecÏnou identitu zaÂhadneÂho Karla NovaÂka. BeÏhem vysÏetrÏovaÂnõÂ, ktere provaÂzelo vyÂznamnou cÏaÂst jeho zÏivota, vytrvale popõÂral vsÏechna obvineÏnõ a trval na sve puÊvodnõ vyÂpoveÏdi. Komunisticka kontrarozveÏdka nevaÂhala prÏi vyÂslesÏõÂch pouzÏõÂt naÂsilõ a aplikaci omamnyÂch laÂtek, prÏesto NovaÂk zuÊstal neoblomny a projevil tak obrovskou odolnost a vytrvalost. PrÏõÂpad se stal asi nejveÏtsÏõ zaÂhadou a nejvyÂznamneÏjsÏõÂm prÏõÂpadem, jaky byl v pruÊbeÏhu celostaÂtnõ akce EVROPA StaÂtnõ bezpecÏnostõ vysÏetrÏovaÂn. Tajna policie se azÏ do NovaÂkovy smrti nevzdala snu, zÏe v neÏm konecÏneÏ odhalõ skutecÏneÂho nelegaÂla, vyÂsledkem vsÏak byla jen dlouhodoba perzekuce jednoho cÏloveÏka, ktery si s sebou vzal nakonec sve tajemstvõ do hrobu.

PrÏehled lokalit mozÏnyÂch zemnõÂch uÂkrytuÊ v souvislosti s akcõ EVROPA268) Praha a StrÏedocÏesky kraj: Praha ± rÏada ruÊznyÂch podezrÏelyÂch lokalit mozÏnyÂch skryÂsÏõÂ, naprÏ. sklep Prvnõ prazÏske sladovny M. Reiser a synoveÂ, sÏtoly budovane v kopci pod Prosekem, sÏtola Walter v JinonicõÂch, pivovarske sklepy ObcÏanskeÂho pivovaru v Praze. StB meÏla take zpraÂvy o uÂdajneÂm jezuitskeÂm pokladu, ktery by se mohl nachaÂzet v jakeÂsi tajne chodbeÏ mezi Klementinem a StaromeÏstskou radnicõÂ. Kostel sv. JindrÏicha u JindrÏisÏske veÏzÏe v Praze ± podle informacõ od jednoho veÏzneÏ ukryli NeÏmci prÏi uÂstupu v kveÏtnu 1945 neÏjaky zlaty poklad v tomto kostele (zminÏovany veÏzenÏ se to dozveÏdeÏl od sveÂho spoluveÏzneÏ, sama StB prÏipomõÂnala jistou podobnost tohoto prÏõÂpadu s motivem z knihy HrabeÏ Monte Christo). V prosinci 1984 byl proveden s pomocõ detektoru prÏedbeÏzÏny pruÊzkum v kostele, ale k naÂsledne skutecÏne realizaci paÂtracõ akce pravdeÏpodobneÏ nedosÏlo. Oblast hornõÂho podnikaÂnõ kolem SaÂzavy Doly v oblasti Novy KnõÂn ± Kozõ Hory (okr. PrÏõÂbram) Doly v Pozdni (okr. Kladno) SÏtoly na leveÂm brÏehu Berounky mezi Berounem a Srbskem ve vaÂpencovyÂch skalaÂch pod LisÏticõ ZaÂmek DobrÏõÂÏs ± od KGB zõÂskala StB zpraÂvu o mozÏneÂm uÂkrytu soveÏtskyÂch samopaluÊ na zaÂmku. StB oznacÏene mõÂsto prozkoumala minohledacÏkou, prÏicÏemzÏ nasÏla naÂboje, granaÂt a ruÊzne kovove prÏedmeÏty, zÏaÂdna bedna se zbraneÏmi vsÏak nalezena nebyla. V listopadu 1984 paÂtrala StB v pivovarskeÂm sklepenõ zaÂmku, opeÏt za pomoci minohledacÏek, na neÏkolika mõÂstech byly odkryty kamenne desky. Nalezlo se jen neÏkolik hrÏebõÂkuÊ a zbytky po provaÂdeÏne elektroinstalaci. Frankova Ïstola ± podle informacõ cÏeskoslovenske rozveÏdky odvezli odtud AmericÏane neÏjaky archiv. V cÏervnu 1967 provaÂdeÏla pruÊzkum prazÏska StB za pomoci pyrotechnika, provedene vyÂkopy neprÏinesly pozitivnõ vyÂsledek. SÏteÏchovice ± legendaÂrnõ uÂkryt, tzv. sÏteÏcho-

) AMV, a. cÏ. 722508 MV, MARTÏAN, r. cÏ. 35037, vedeny od 24. 9. 1981 jako pozorovacõ svazek, vedeny na Karel NovaÂk (nar. 1934), cÏ. l. 1, NaÂvrh na zalozÏenõ svazku PO, kr. jm. MARTÏAN, 22. 9. 1981. 268 ) AMV, a. cÏ. 1084 MV, cÏaÂst svazku cÏ. 1, cÏ. l. 8 a naÂsl. Jedna se pouze o dõÂlcÏõ prÏehled, kompletnõ soupis podezrÏelyÂch lokalit se nedochoval. 267

Akce EVROPA vicky archiv se spisy staÂtnõÂho ministerstva K. H. Franka odvezla z CÏeskoslovenska skupina americkyÂch vojaÂkuÊ jizÏ v uÂnoru 1946. Proti teÂto akci ihned protestovalo prazÏske ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, a tak bylo nakonec 2. 3. 1946 prÏedaÂno 30 beden põÂsemnostõ zpeÏt cÏs. uÂrÏaduÊm.269) Dodnes kolujõ dohady o nevykopane cÏaÂsti sÏteÏchovickeÂho pokladu, po neÏmzÏ dlouhodobeÏ paÂtrala i StaÂtnõ bezpecÏnost (pouzÏõÂvala k tomu i ruÊzne senzibily a jasnovidce). SeverocÏesky kraj: TovaÂrna Richard u LitomeÏrÏic ± sÏlo o rozsaÂhly komplex podzemnõÂch chodeb, ktere slouzÏily za vaÂlky jako podzemnõ tovaÂrna. PrÏedpoklaÂdalo se, zÏe by zde mohly byÂt uschovaÂny põÂsemne materiaÂly, ale mozÏna i neÏco jineÂho. DõÂlcÏõ pruÊzkum chodeb byl provaÂdeÏn naprÏ. v roce 1968 za asistence armaÂdy. Chodby vsÏak nebyly cele prozkoumaÂny. Nebylo mozÏne je bez ohrozÏenõ zÏivota zkoumat. VsÏechna paÂtraÂnõ byla neuÂspeÏsÏnaÂ. Stradonice (okr. Louny) ± u silnice do Levous nebo do ChrastõÂna se meÏly nachaÂzet podzemnõ chodby. UÂdajneÏ tam koncem brÏezna nebo zacÏaÂtkem dubna 1945 slozÏilo kolem 5 naÂkladnõÂch aut wehrmachtu neznaÂmy naÂklad. Poznatek neuÂspeÏsÏneÏ proveÏrÏovala O StB LitomeÏrÏice. KlaÂsÏter Osek (okr. Teplice) ± uÂstecka StB zde roku 1981 v akci TORSO paÂtrala neuÂspeÏsÏneÏ po cÏaÂsti pokladu a archivu klaÂsÏtera. Vojenska posaÂdka CÏSLA JaÂnska (okr. DeÏcÏÂõn) ± uÂdajneÏ se tam meÏla nachaÂzet zazdeÏna chodba do byÂvaleÂho koncentracÏnõÂho taÂbora RabsÏtejn. StB meÏla podezrÏenõÂ, zÏe tam bylo vytvorÏeno skladisÏteÏ zbranõÂ. KlaÂsÏter v JablonneÂm v PodjesÏteÏdõ ± ve zdejsÏõÂm podzemõ paÂtralo oddeÏlenõ StB z CÏeske LõÂpy v akci KOSTEL po vaÂlecÏneÂm archivu. PrÏed tajnou policiõ provaÂdeÏl tajne vyÂkopove praÂce faraÂrÏ Fleiberk. Od listopadu 1983 se pustila StB do podrobneÂho pruÊzkumu a rozsaÂhlyÂch vyÂkopovyÂch pracõÂ. Objekt zaÂrovenÏ hlõÂdalo azÏ 10 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ VB. StB kopala v hloubce azÏ 9 metruÊ a vyhloubila i 12 sondaÂzÏnõÂch jam a 22 vrtnyÂch sond. V polovineÏ prosince 1983 byl pruÊzkum prÏerusÏen a obnoven v lednu 1984, kdy byly v sÏachteÏ nalezeny kosternõ pozuÊstatky. DalsÏõ faÂze vyÂkopovyÂch pracõ pak pokracÏovala v kveÏtnu 1984. PrÏõÂpad byl nakonec bezvyÂsledneÏ uzavrÏen 24. cÏervna 1984 269

s tõÂm, zÏe se nepodarÏilo zcela vyvraÂtit zpraÂvy o existenci dalsÏõÂch pater katakomb. CÏeska Kamenice ± podle sveÏdectvõ pameÏtnice kopali v kveÏtnu 1945 neÏmecÏtõ vojaÂci v jedne mõÂstnõ stodole. Tento objekt ovsÏem v roce 1982 shorÏel. Rynoltice (okr. Liberec) ± v roce 1986 proveÏrÏovala StB informaci, zÏe koncem vaÂlky prÏijela do obce cÏtyrÏi vojenska naÂkladnõ auta a na jednom statku pak neÏmecÏtõ vojaÂci cosi zakopaÂvali. PrÏi paÂtraÂnõ nebylo nic nalezeno. ZaÂpadocÏesky kraj: Karlovy Vary ± v jednom penzionu byl uÂdajneÏ zazdeÏn neÏmecky zpravodajsky materiaÂl. VyÂchodocÏesky kraj: Zatopene lomy mezi obcemi Vyhnanov a Nesyta (okr. Trutnov) ± kolovaly zpraÂvy, zÏe se tam nachaÂzõ zlato a sÏperky po odsunutyÂch NeÏmcõÂch, zbraneÏ a põÂsemne materiaÂly neÏmecke armaÂdy. V sucheÂm lomu byla roku 1963 skutecÏneÏ nalezena bedna se zbraneÏmi a strÏelivem. TeÂhozÏ roku se pokousÏela prozkoumat dno zatopenyÂch lomuÊ neuÂspeÏsÏneÏ skupina vodaÂkuÊ. PaÂtraÂnõ bylo ukoncÏeno roku 1964, obnoveno v roce 1982 (ovsÏem opeÏt marneÏ). LetisÏteÏ SkutecÏ v katastru Chrudim ± podle ocÏiteÂho sveÏdka tam uÂdajneÏ v roce 1944 neÏmecÏtõ vojaÂci vykopali a vyzdili jaÂmu. BezpecÏnost pouzÏila v roce 1966 prÏi sveÂm paÂtraÂnõ detektor, kteryÂm zachytila jisty signaÂl. DalsÏõ paÂtraÂnõ ovsÏem skoncÏilo neuÂspeÏsÏneÏ. Hrbokov (trigonometricky bod) v katastru Chrudimi ± na jarÏe 1944 tu uÂdajneÏ kopali neÏmecÏtõ vojaÂci dva tyÂdny jaÂmu, do ktere pak navezli bedny s neznaÂmyÂm obsahem. Roku 1966 toto tvrzenõ proveÏrÏovala BezpecÏnost a zjistila, zÏe uvedene mõÂsto bylo vyplneÏno drobnyÂm kamenem a zÏeleznyÂm odpadem. PaÂtraÂnõ ukoncÏila s tõÂm, zÏe mõÂsto je nemeÏrÏitelne a nemohlo slouzÏit jako skryÂsÏ. Osada OvcÏÂõn (okr. HavlõÂcÏkuÊv Brod) ± v roce 1945 tu pry skupina duÊstojnõÂkuÊ SS cosi zakopaÂvala, zahleÂdl to uÂdajneÏ tehdy desetilety sveÏdek. Roku 1965 to proveÏrÏovala bezvyÂsledneÏ BezpecÏnost, nove sÏetrÏenõ probõÂhalo opeÏt s negativnõÂm vyÂsledkem po roce 1982. LansÏkroun, polesõ CÏernovõÂr ± na lesnõÂm uÂseku LansÏperk se uÂdajneÏ vyskytovaly jeskyneÏ pouzÏõÂvane NeÏmci jako uÂkryty. PuÊvodnõ podezrÏenõÂ, zÏe zde bylo na majetku Thurn-TaxisuÊ vybudovaÂno skladisÏteÏ zbranõ a munice, se ne-

) CÏeskoslovenske deÏjiny v datech. Svoboda, Praha 1986, s. 465.

Studie potvrdilo. PaÂtraÂnõ skoncÏilo jizÏ v roce 1963 a po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny dalsÏõ pruÊzkum. Osada Bystry u NaÂchoda ± v srpnu 1945 pry byla zakopaÂna do bahna tamnõÂho rybnõÂka vaÂlecÏna pokladna jedne jednotky SS. PaÂtraÂnõ BezpecÏnosti narazilo na vaÂzÏny probleÂm, protozÏe je v dane oblasti rybnõÂkuÊ võÂce a nebylo zrÏejmeÂ, o ktery z nich by se meÏlo jednat. Osada Labska ve SÏpindleroveÏ MlyÂneÏ ± v roce 1945 tu pry ukryli trÏi muzÏi 12 beden s neznaÂmyÂm obsahem. Poznatek zõÂskalo v roce 1976 od uÂdajneÂho ocÏiteÂho sveÏdka oddeÏlenõ ochrany staÂtnõÂch hranic SÏpindleruÊv MlyÂn. Od roku 1982 StB provaÂdeÏla novou proveÏrku lokality, v srpnu 1984 probeÏhl orientacÏnõ vizuaÂlnõ pruÊzkum. Nic nebylo nalezeno. SÏonov ± v uÂnoru nebo brÏeznu 1945 prÏijela veÏtsÏõ skupina SS a uzavrÏela les nad SÏonovem smeÏrem k SÏolcoveÏ horÏe. Kamiony pry tehdy prÏivezly mnozÏstvõ okovanyÂch beden. Do lesa odnesli bedny na utajene mõÂsto zajatci. V roce 1964 se objevily stopy po vykopaÂnõ dvou jam, zaÂjem o lokalitu se obnovil v roce 1977 v souvislosti s provaÂdeÏnyÂm geologickyÂm pruÊzkumem. V 80. letech byla cela oblast podrobneÏ zmapovaÂna a zadokumentovaÂna, k detailnõÂmu paÂtraÂnõ po uÂkrytu vsÏak podle dostupnyÂch pramenuÊ nedosÏlo. Stare Ïsachty u Zdechovic (okr. Pardubice) ± zacÏaÂtkem kveÏtna 1945 pry hodili prÏõÂslusÏnõÂci neÏmecke panceÂrÏove divize rÏadu zÏeleznyÂch beden do sÏtol kamenneÂho lomu. VideÏlo to 6 cÏlenuÊ partyzaÂnske jednotky. BezpecÏnost zõÂskala poznatek v roce 1964. Nove proveÏrÏovaÂnõ lokality probõÂhalo od roku 1982 jako akce LOM. Dne 26. 7. 1984 probeÏhla pruÊzkumna operace za uÂcÏasti potaÂpeÏcÏuÊ a pyrotechnikuÊ. Zjistilo se, zÏe dno je znacÏneÏ zanesene bahnem a olejovityÂmi naÂnosy. Zatopeny lom totizÏ pouzÏõÂvala soveÏtska armaÂda k mytõ vojenske techniky a jako cvicÏny brod. Lom byl proto cÏaÂstecÏneÏ zahrnut buldozery. PaÂtraÂnõ na dneÏ zatopeneÂho lomu by bylo mnohem naÂrocÏneÏjsÏõÂ, nezÏ se puÊvodneÏ prÏedpoklaÂdalo, a tak byla akce ukoncÏena. Biskupska rezidence v Hradci KraÂlove ± neÏmecÏtõ vojaÂci meÏli pry ukryÂt neÏkdy v roce 1944 velke bedny v kostele sv. Ducha, dalsÏõ bedny pry NeÏmci schovali do podzemnõÂch chodeb sõÂdla na sameÂm konci vaÂlky. CÏerna hora ± horsky hotel byl od konce roku 1944 vyuzÏõÂvaÂn jako sÏkolõÂcõ strÏedisko zaÂsÏkodnõÂkuÊ. Po zaÂniku strÏediska byly neÏktere põÂsemne materiaÂly, zbraneÏ a munice uÂdajneÏ ukryty neÏ kryty se nepodarÏilo naleÂzt. kde v okolõÂ. U Pramen ModreÂho potoka ± uÂdajneÏ se tu nachaÂzel uÂkryt materiaÂluÊ diverznõ sÏkoly.

Svoboda nad UÂpou-MarsÏov ± v brÏeznu nebo dubnu 1945 skupina vlasovcuÊ nebo neÏmeckyÂch vojaÂkuÊ balila v tamnõ sokolovneÏ zbraneÏ do teÂroveÂho papõÂru, a pak je uklaÂdala do beden zaleÂvanyÂch asfaltem. Jako mozÏny uÂkryt se prÏedpoklaÂdala tzv. Kravõ jeskyneÏ na uÂpatõ KravõÂho vrchu v AntonõÂnoveÏ uÂdolõÂ. PaÂtraÂnõ po dotycÏne jeskyni skoncÏilo ovsÏem v roce 1963 neuÂspeÏsÏneÏ. V roce 1972 byla objevena chodba do podzemõ v tzv. BischofoveÏ lomu u obce AberÏice. ProveÏrÏovala to VB Trutnov, ktera konstatovala na mõÂsteÏ umeÏly zaÂval o pruÊmeÏru asi 3 metry. VyÂskyt uÂkrytu se zjistit nepodarÏilo. CÏerny DuÊl ± roku 1945 bylo toto mõÂsto uzavrÏeno oddõÂly SS, pod jejichzÏ dozorem pracovali v lomu soveÏtsÏtõ a francouzsÏtõ zajatci. Roku 1976 proveÏrÏovala bezvyÂsledneÏ prostor lomu StB za pomoci detektoru. Suchy vrch u KraÂlõÂk ± Kralicky klaÂsÏter ± roku 1963 se BezpecÏnost dozveÏdeÏla informaci o tom, zÏe by zde mohla byÂt zakopaÂna bedna s põÂsemnyÂm materiaÂlem, paÂtraÂnõ skoncÏilo neuÂspeÏsÏneÏ. Kralicky SneÏzÏnõÂk ± na prÏelomu 1944 a 1945 uÂdajneÏ prÏivezla neÏmecka vozidla nezjisÏteÏny materiaÂl do lesa v oblasti TvarohovyÂch a MramorovyÂch doluÊ. NeÏmci uÂdajneÏ navozili naÂklad do Patzeltovy jeskyneÏ, kterou potom zazdili. ZpraÂvy hovorÏily o tom, zÏe v podzemnõÂch chodbaÂch KralickeÂho SneÏzÏnõÂku byl ukryt neÏjaky poklad nebo archiv II. internacionaÂly, ktery byl drÏõÂve v Polsku. SkryÂsÏ byla uÂdajneÏ zaminovaÂna. V roce 1966 probeÏhl pruÊzkum TvarozÏnyÂch deÏr a Patzeltovy jeskyneÏ, zaÂval byl tehdy nalezen v TvarozÏnyÂch deÏraÂch. Detektor meÏl silny signaÂl. V PatzeltoveÏ jeskyni byl tehdy zjisÏteÏn signaÂl v chodbeÏ nad jezõÂrkem. K dalsÏõ proveÏrce teÏchto mõÂst ale jizÏ nedosÏlo vzhledem k nedostatecÏneÂmu bezpecÏnostnõÂmu zajisÏteÏnõÂ. MateriaÂly gestapa z Hradce KraÂlove ± v kveÏtnu 1945 byly uÂdajneÏ odvaÂzÏeny bedny s archivem hradeckeÂho gestapa do Starobucke DebrneÂ. Informaci zõÂskala StB v roce 1966 od rÏidicÏe, ktery uÂdajneÏ tyto bedny vezl. TuneÏchody ± meÏlo se jednat o skryÂsÏ põÂsemnyÂch materiaÂluÊ. Dolnõ Mala UÂpa ± v roce 1953 byla v jeskyni u vodopaÂdu nalezena drÏeveÏna lavice, neÏjake bedny a draÂty. PuÊvodnõ podezrÏenõÂ, zÏe zde budou ukryty i neÏjake dalsÏõ vyÂznamneÏjsÏõ veÏci, se nepotvrdilo. Po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny pruÊzkum. KuneÏticka hora ± puÊvodnõ podezrÏenõÂ, zÏe se v neÏjakyÂch jeskynõÂch nebo chodbaÂch pod KuneÏtickou horou nachaÂzõ velke uÂkryty põÂsemnostõ a zbranõÂ, se nepotvrdilo. Po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny dalsÏõ pruÊzkum. RybnõÂk Broumar mezi OpocÏnem a Dobru-

Akce EVROPA Ïskou ± BezpecÏnost meÏla zpraÂvy, zÏe pry v noci na 8. kveÏten 1945 NeÏmci odvaÂzÏeli z obce KrcÏõÂn u NoveÂho MeÏsta nad Metujõ smeÏrem na DobrusÏku neÏjake bedny s neznaÂmyÂm obsahem. Po vaÂlce byly pry z rybnõÂka vyloveny bedny se strÏelivem. PodezrÏenõ na uÂkryt se v akci EVROPA nepotvrdilo a po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny novy pruÊzkum. JihocÏesky kraj: Polesõ ArnosÏtov ± uÂdajneÏ zde byl vybudovaÂn bunkr, kde byly ukryty motocykly a dalsÏõ prÏedmeÏty. Novy SÏpicÏaÂk ± neÏmecka armaÂda zde podle ruÊznyÂch zveÏstõ vybudovala skladisÏteÏ zbranõÂ. Asi meÏsõÂc prÏed koncem vaÂlky sem pry prÏisÏla jednotka SS, po nõÂzÏ zde zuÊstaly praÂzdne bedny. ByÂvala osada UhlõÂkov ± podle neÏkteryÂch zpraÂv bylo za tamnõ sÏkolou skladisÏteÏ neÏmecke armaÂdy. ArnosÏtov ± v oblasti ZlateÂho kopce nad BlanickyÂm rybnõÂkem vybudovali uÂdajneÏ NeÏmci betonovy uÂkryt a do neÏho ulozÏili lihoviny a bedny s nezjisÏteÏnyÂm obsahem. V rÏõÂjnu 1983 provedla StB bezvyÂsledny pruÊzkum s minohledacÏkou v prostoru BlanickeÂho a PuchaÂrenskeÂho rybnõÂka. PlesÏne jezero ± podle neÏkteryÂch zpraÂv zde mohl byÂt ukryt archiv z OsveÏtimi a zlato, ktere zakopali prÏõÂslusÏnõÂci osveÏtimskeÂho SS komanda. MõÂsto uÂkrytu meÏlo byÂt v lese jihovyÂchodneÏ od jezera. Take puÊvodnõ majitel hotelu meÏl ukryÂt neÏjake zlato a sÏperky v okolõ jezera, pravdeÏpodobneÏ na prostranstvõ KamenneÂho morÏe. V oblasti jezera pry take ukryla neÏmecka armaÂda opticke prÏõÂstroje, drahe laÂtky, kuÊzÏe, zbraneÏ a dalsÏõ materiaÂl. ZbraneÏ se uÂdajneÏ podarÏilo objevit v roce 1950. Koncem srpna 1983 byl zahaÂjen podrobny pruÊzkum oblasti, na neÏmzÏ se podõÂleli i potaÂpeÏcÏi. DalsÏõ faÂze pruÊzkumu probõÂhala v rÏõÂjnu 1983. PotaÂpeÏcÏi tehdy dokonce odpaÂlili prÏipravenou naÂlozÏ, aby uvolnili vrstvu bahna a napadanyÂch stromuÊ ve vytypovaneÂm mõÂsteÏ. V okolõ se paÂtralo po tajnyÂch orientacÏnõÂch znacÏkaÂch na stromech a kamenech. Pod hladinou vsÏak StB nasÏla jen padle stromy a potopeny kovovy ponton. VaÂpencove sloje Muckov ± uÂdajneÏ zde byly vybudovaÂny uÂkryty ruÊzneÂho materiaÂlu, poveÏsti hovorÏily i o cÏaÂsti Horthyho pokladu. V roce 1983 zde byl provaÂdeÏn prÏedbeÏzÏny pruÊzkum, prÏi neÏmzÏ byly objeveny zaÂvaly, v akci se pak jizÏ nepokracÏovalo. Obec Mokra ± CÏerna v PosÏumavõ ± neÏkde u silnice byly pry zakopaÂny bedny s motocykly. Prostor obcõ KonopisÏteÏ a ZÏebraÂkov (okr.

Prachatice) ± pocÏaÂtkem roku 1945 zde uÂdajneÏ neÏmecÏtõ vojaÂci ukryli do vykopane jaÂmy bedny s neznaÂmyÂm obsahem. StB se domnõÂvala, zÏe by mohlo jõÂt o materiaÂly rÏõÂsÏskeÂho bezpecÏnostnõÂho uÂrÏadu, a zahaÂjila roku 1982 detailnõ paÂtraÂnõÂ. V lednu 1983 byl vyuzÏit k pruÊzkumu detektor Foerster, 10. brÏezna 1983 pak byly vyhloubeny za pomoci vojaÂkuÊ a bagru pruÊzkumne sondy na kopci zvaneÂm PlaÂnÏ, kde meÏla neÏmecka armaÂda za vaÂlky svou pozorovatelnu. HledaÂnõ bylo neuÂspeÏsÏneÂ. Osada Jablonec, okr. CÏesky Krumlov ± v zamaskovane jeskyni se pry nachaÂzel põÂsemny materiaÂl a ruÊzne laÂtky. Nic nebylo nalezeno. SneÏzÏna u Volar ± uÂdajneÏ zde byla zavalena jeskyneÏ, v nõÂzÏ se skryÂvaly bedny s neznaÂmyÂm obsahem. PrÏi pruÊzkumu v roce 1970 pyrotechnik potvrdil provedeny zaÂval, ale soucÏasneÏ prohlaÂsil, zÏe slozÏenõ kamene neodpovõÂda vhodnosti uÂkrytu. FrantisÏkov ± od podzimu 1944 pry byly budovaÂny v oblasti Stolove hory podzemnõ sÏtoly. Nova Pec ± v kveÏtnu 1945 pry byli dva muzÏi ve sklepeÏ neÏjakeÂho vysokeÂho domu donuceni prÏõÂslusÏnõÂky SS zazdõÂt bednicÏky s neznaÂmyÂm obsahem. MõÂsto uÂkrytu nebylo nalezeno. Stara Hut' u Romavy ± na prÏelomu 1944 a 1945 provaÂdeÏla pry neÏmecka armaÂda v tomto prostoru deÂle jak tyÂden zemnõ praÂce za pouzÏitõ trhavin. MõÂstnõ obyvatelstvo pry meÏlo beÏhem teÂto doby zaÂkaz vstupu do lesa. HovorÏilo se pak o tom, zÏe ve skalaÂch byl zakopaÂn poklad. Na dvorÏe sÏkoly ve Stare Huti pry byly posleÂze nalezeny dva zlate kalichy. KnõÂzÏecõ stolec ± meÏlo tu byÂt zakopaÂno veÏtsÏõ mnozÏstvõ sõÂry. Zemnõ praÂce provaÂdeÏli soveÏtsÏtõ vaÂlecÏnõ zajatci. Na kamenech byly objeveny uÂdajne znacÏky. DalsÏõ znamenõ se nachaÂzela v oblasti UmrlcÏõ hlava, kde pry byly zakopaÂny dokumenty a dalsÏõ veÏci. Na KnõÂzÏecõÂm stolci meÏl byÂt daÂle ukryt põÂsemny materiaÂl, motocykly a dalsÏõ veÏci. CÏertovy steÏny v blõÂzkosti VysÏÏsõÂho Brodu ± pry tu meÏl byÂt budovaÂn podzemnõ zaÂvod a koncem vaÂlky neÏjaky uÂkryt. VysÏÏsÂõ Brod ± Tepla Vltava ± ve stareÂm lomu se meÏl uÂdajneÏ nachaÂzet uÂkryt nezjisÏteÏnyÂch materiaÂluÊ. KlaÂsÏter VysÏÏsõ Brod ± podle poveÏstõ byl v klaÂsÏterÏe zlaty poklad. V roce 1965 objevili elektrikaÂrÏi prÏi opravaÂch uÂkryt (v neÏm byly neÏjake bedny a balõÂcÏky). Kostel VyÂtonÏ u prÏehrady Lipno ± puÊvodnõ podezrÏenõÂ, zÏe se v podzemnõ krypteÏ ukryÂva neznaÂmy materiaÂl, se nepotvrdilo. Po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny dalsÏõ pruÊzkum. ZaÂmek KratochvõÂle u Netolic ± koncem vaÂlky

Studie pry byly odvezeny neÏjake bedny z jedne vily v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch, kde sõÂdlil SicherheitsÏ idicÏ naÂkladnõÂho vozu je slozÏil u zaÂmku dienst. R KratochvõÂle. UÂkryt se zjistit nepodarÏilo. Stary lom za obcõ Blansko (okr. Kaplice) ± uÂdajneÏ uÂkryt põÂsemnyÂch materiaÂluÊ, zbranõ a soucÏaÂstek do motoruÊ. StB provaÂdeÏla zacÏaÂtkem 80. let fotodokumentaci lokality. Zjistila, zÏe odstraneÏnõ kamene by bylo znacÏneÏ naÂkladneÂ, v lednu 1983 byl vyuzÏit k pruÊzkumu detektor. HorÏice na SÏumaveÏ ± ve sÏtole kamenolomu ve SkalneÂm u HorÏic byly pry ukryty zbraneÏ, munice a motory. ZbraneÏ a munici uÂdajneÏ objevila a odvezla americka armaÂda. UÂkryt motoruÊ se nepodarÏilo odhalit. RybnõÂk na Kaplicku ± puÊvodnõ podezrÏenõÂ, ktere se zameÏrÏilo na rybnõÂk u DvorÏisÏteÏ, se nepotvrdilo. Po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny pruÊzkum. TyÂn nad Vltavou ± puÊvodnõ podezrÏenõ na uÂkryt v tamnõÂm zaÂmku se nepotvrdilo, po roce 1981 nebyl provaÂdeÏn zÏaÂdny pruÊzkum. Silnice PõÂsek ± Praha ± v roce 1945 pry byly ukryty u silnice nezjisÏteÏne veÏci ve vykopanyÂch jaÂmaÂch. Prostor Lipno ± VõÂtkuÊv KaÂmen ± NeÏmci pry v lese zakopali dveÏ bedny se zbraneÏmi. ProveÏrka provedena BezpecÏnostõ byla negativnõÂ. BenesÏov nad CÏernou ± uÂdajneÏ zde byl uÂkryt asi trÏõ azÏ cÏtyrÏ beden se zbraneÏmi. ZÏofõÂn ± v lese pry byly ukryty bedny neznaÂmeÂho obsahu. Prostor Janova Hut' ± StrÏõÂbrna Hut' ± uÂdajneÏ byl vybudovaÂn uÂkryt v neÏjake straÂni. PohorÏõ na SÏumaveÏ ± StrÏõÂbrna Hut' ± Zlata KtisÏ ± prÏedpoklaÂdala se konkreÂtneÏ lokalita CÏertovyÂch steÏn u staÂtnõ hranice, proveÏrka ale skoncÏila bezvyÂsledneÏ. PohorÏõ na SÏumaveÏ ± vrch Myslivna ± na prÏelomu 1944 a 1945 zde byl uÂdajneÏ vybudovaÂn uÂkryt. Podle starousedlõÂkuÊ zde vznikl s vyuzÏitõÂm soveÏtskyÂch zajatcuÊ velky betonovy uÂkryt, do neÏhozÏ meÏly byÂt svezeny põÂsemnosti gestapa z CÏeskyÂch BudeÏjovic, SD, zlato a ruÊzne dalsÏõ cennosti. StB oblast prohleÂdla v roce 1982, ale konkreÂtnõ mõÂsto se nepodarÏilo lokalizovat. Lesnõ tereÂn byl velice obtõÂzÏneÏ prÏõÂstupnyÂ. Prostor Bonaventura ± uÂdajneÏ roku 1945 uÂkryt z betonu pro zbraneÏ a zlato. KonkreÂtnõ uÂdaje vsÏak BezpecÏnost nezjistila. JirÏicÏsky rybnõÂk ± JirÏice ± zajatci z blõÂzkeÂho zajateckeÂho taÂbora tu pry provaÂdeÏli neÏjake vyÂkopy. NeznaÂme materiaÂly (snad zpravodajske põÂsemnosti a zlato) byly uÂdajneÏ ukryty pod hraÂzõ rybnõÂka. Vimperk ± uÂdajny uÂkryt meÏl skryÂvat zpravo-

dajsky materiaÂl a zbraneÏ, proveÏrka ovsÏem skoncÏila bez uÂspeÏchu. PaÂtralo se v okolõ hostince U KasÏpõÂrkuÊ v tamnõÂm brÏezoveÂm haÂji. V rÏõÂjnu 1984 byla dokonce vyuzÏita minohledacÏka. Nova BystrÏice ± meÏla tu byÂt v lesõÂku skryÂsÏ zpravodajskyÂch materiaÂluÊ, naprÏ. bedny SD z TaÂbora. MõÂsto nebylo vuÊbec nalezeno. Nove Hrady ± Pyhrabruck ± uÂdajneÏ jesÏteÏ na cÏeskoslovenskeÂm uÂzemõ ukryli prÏõÂslusÏnõÂci Abwehru zpravodajske materiaÂly, skryÂsÏ se ale nepodarÏilo prÏesneÏ lokalizovat. Frymburk ± prostor Na PasekaÂch (okr. CÏesky Krumlov) ± neÏmecÏtõ vojaÂci zde uÂdajneÏ ukryli neÏjake bedny. V rÏõÂjnu 1984 probeÏhl pruÊzkum lokality s minohledacÏkou, meÏrÏenõ naznacÏovalo, zÏe v hloubce pod povrchem je neÏjaky feromagneticky materiaÂl o veÏtsÏõ hmotnosti. Na prÏelomu rÏõÂjna a listopadu 1984 dosÏlo k odkryÂvaÂnõ zeminy, byly nalezeny naÂboje, zaÂsobnõÂky, knoflõÂky od neÏmeckyÂch uniforem a ruÊzne dalsÏõ drobnosti. Provedeny byly take sondaÂzÏnõ vyÂkopy, ktere vsÏak neprÏinesly zÏaÂdny vyÂsledek. Severomoravsky kraj: Odry a okolõ (okr. Novy JicÏõÂn) ± v okolnõÂch lesõÂch bylo nalezeno prÏed rokem 1960 neÏkolik uÂkrytuÊ zbranõ a strÏeliva. V byÂvaleÂm rudneÂm dole u obce Mankovice meÏl byÂt uÂdajneÏ ukryt neÏjaky nacisticky archiv. JavornõÂk, Stare MeÏsto a Branna (okr. SÏumperk) ± v podzemnõÂch prostorech zaÂmkuÊ JavornõÂk a Branna meÏly byÂt zbudovaÂny uÂkryty pro archivnõ materiaÂly z druhe sveÏtove vaÂlky, zbraneÏ a strÏelivo. Velke mnozÏstvõ zbranõ a strÏeliva meÏlo byÂt schovaÂno v kamenolomu v katastru obce Stare MeÏsto (NaÂvrsÏõÂ). ZÏaÂdne podezrÏenõ se nepotvrdilo. Prostor mezi obcemi ZubrÏÂõ a RozÏnov pod RadhosÏteÏm (okr. VsetõÂn) ± kolem roku 1960 bylo neÏkolikraÂt v teÏchto mõÂstech paÂtraÂno po uÂkrytech dokumentuÊ z doby okupace. Mala MoraÂvka ± Karlov (okr. BruntaÂl) ± jizÏ v roce 1960 provaÂdeÏla BezpecÏnost bezvyÂsledneÏ paÂtraÂnõ po uÂkrytech strÏeliva, tiskovin a potravin v okolõ teÂto obce. BruntaÂl ± StB prozkoumaÂvala podzemnõ prostory meÏsta, kde meÏl byÂt uÂdajneÏ ukryt nacisticky archiv. Chodby byly z velke cÏaÂsti zasypaÂny, proto se od dalsÏõÂho paÂtraÂnõ upustilo. Fulnek ± poveÏsti o nacistickyÂch skryÂsÏõÂch, bezvyÂsledne paÂtraÂnõ ukoncÏeno v roce 1965.

Akce EVROPA HrabuÊvka u Hranic na MoraveÏ ± poveÏsti o nacistickyÂch skryÂsÏõÂch, bezvyÂsledne paÂtraÂnõ ukoncÏeno v roce 1965. KlokocÏov ± poveÏsti o nacistickyÂch skryÂsÏõÂch, bezvyÂsledne paÂtraÂnõ ukoncÏeno v roce 1965. MelcÏ ± poveÏsti o nacistickyÂch skryÂsÏõÂch, bezvyÂsledne paÂtraÂnõ ukoncÏeno v roce 1965.

Velke Karlovice ± uÂdajna skryÂsÏ zÏidovskeÂho zlata nedaleko hotelu Razula. Zbyslavice na BõÂlovecku ± v rÏõÂjnu 1980 byla proveÏrÏovaÂna zpraÂva o vyÂskytu zasypane jaÂmy v blõÂzkeÂm lese. BezpecÏnost provedla na mõÂsteÏ vyÂkopy, nalezla vsÏak pouze zbytek konzervy.

Resume V roce 1959 zahaÂjila StaÂtnõ bezpecÏnost rozsaÂhlou paÂtracõ operaci zameÏrÏenou na odhalovaÂnõ tzv. nelegaÂluÊ, ktera dostala krycõ oznacÏenõ EVROPA. NelegaÂl je zvlaÂsÏtnõÂm typem rozveÏdcÏõÂka, ktery se v cõÂlove zemi skryÂva pod falesÏnou identitou. Akce EVROPA probõÂhala s kraÂtkyÂm prÏerusÏenõÂm azÏ do roku 1989 a na celeÂm uÂzemõ CÏeskoslovenska. CentraÂlnõ rÏõÂzenõ teÂto operace zajisÏt'oval specializovany referaÂt II. spraÂvy MV. Tajna policie se v raÂmci paÂtraÂnõ po nelegaÂlech veÏnovala zejmeÂna systematickeÂmu proveÏrÏovaÂnõ vsÏech dostupnyÂch uÂrÏednõÂch evidencõ a kartoteÂk obyvatelstva. V 80. letech se puÊvodnõ zameÏrÏenõ akce EVROPA rozsÏõÂrÏilo jesÏteÏ o paÂtraÂnõ po uÂkrytech z druhe sveÏtove vaÂlky, StB evidovala neÏkolik desõÂtek podezrÏelyÂch lokalit. Hlavnõ zaÂmeÏr ± odhalit na cÏs. uÂzemõ nelegaÂly ve sluzÏbaÂch neÏjake zaÂpadnõ rozveÏdky ± se nakonec StaÂtnõ bezpecÏnosti prÏes enormnõ uÂsilõ nezdarÏil, byt' se zdaÂ, zÏe v neÏkolika maÂlo prÏõÂpadech k tomu byla docela blõÂzko. SkutecÏnyÂm vyÂsledkem akce EVROPA se stalo odhalenõ neÏkolika desõÂtek osob, jezÏ zÏily s falesÏnou identitou, a rÏady administrativnõÂch chyb v evidencõÂch a matrikaÂch. V neÏkolika prÏõÂpadech se jednalo o vaÂlecÏne zlocÏince skryÂvajõÂcõ se kvuÊli obavaÂm z potrestaÂnõ pod cizõÂm jmeÂnem. PrÏes mnozÏstvõ vynalozÏenyÂch financÏnõÂch prostrÏedkuÊ nebylo nakonec prÏõÂlisÏ uÂspeÏsÏne ani paÂtraÂnõ po tajnyÂch uÂkrytech. K textu jsou prÏipojeny prÏõÂlohy, jezÏ obsahujõ zajõÂmave prÏõÂpady osob se spornou identitou a seznam lokalit mozÏnyÂch uÂkrytuÊ.

Summary Operation EUROPE In 1959, the State Security (StB) launched an extensive search operation under the cover name EUROPE aimed at detecting illegal agents. An illegal agent is a special kind of an intelligence agent who hides in the country of destination under a false identity. The operation EUROPE continued with a short break until 1989 over the whole Czechoslovakia. This operation was centrally controlled by a specialized section of the Second Administration of the Ministry of the Interior. As part of searching for illegal agents, the Secret Police was involved particularly in systematic examination of all available official population files and registers. In 1980s, apart from its original objective, the operation EUROPE focused on the search for earth shelters dating from the Second World War, the State Security registered several tens of suspect areas. Finally, the main objective of the State Security ± to detect illegal agents working for some of the Western Intelligence Services ± failed in spite of its enormous efforts, although it seems that in a few cases this was quite within reach. The actual result of the operation EUROPE was the detection of several tens of persons (living under false identities) and a number of administrative errors in files and registers. Some of these persons were war criminals hiding under false names because of fear of punishment. Although a large amount of financial resources had been spent, the search for secret shelters was not a great success either. Supplements to this text provide interesting cases of persons with questionable identities as well as a list of areas of possible earth shelters.

CÏlaÂnky

¹StraÂzÏkyneÏ hranicª JirÏõÂ PlachyÂ

Osudy obycÏejnyÂch lidõ se cÏasto ubõÂrajõ teÏmi nejnevyzpytatelneÏjsÏõÂmi cestami. ZvlaÂsÏteÏ pokud se odehraÂvajõ na pozadõ mimorÏaÂdnyÂch historickyÂch udaÂlostõ ± vaÂlek, prÏevratuÊ a diktatur. A pokud se navõÂc rezÏie teÏchto osuduÊ ujme jesÏteÏ nejmeÂneÏ jedna tajna sluzÏba, nabere i ten nejobycÏejneÏjsÏõ zÏivot necÏekane zvraty. Marie MarÏincova se narodila dne 4. zaÂrÏõ 1923 v BozÏõÂm Daru v KrusÏnyÂch horaÂch. PochaÂzela ze smõÂsÏeneÂho manzÏelstvõÂ. JejõÂm otcem byl cÏesky cÏetnõÂk Karel MarÏinec, ktery tu slouzÏil a pak se zde ozÏenil s mõÂstnõ neÏmeckou dõÂvkou Annou Hirschovou.270) Byl si vsÏak veÏdom toho, zÏe by tato skutecÏnost mohla ohrozit jeho karieÂru, a proto se manzÏelka v naÂsledujõÂcõÂm scÏõÂtaÂnõ obyvatel prÏihlaÂsila k cÏeske naÂrodnosti. StejneÏ tak byla jako CÏesÏka hlaÂsÏena a vychovaÂvaÂna i jejich dcera. KraÂtce prÏed tõÂm, nezÏ Marie zacÏala chodit do obecne sÏkoly, byl jejõ otec prÏelozÏen do KlaÂsÏterce nad OhrÏõÂ. Vychodila tam cÏeskou obecnou sÏkolu (1929±1934). Do cÏeske meÏsÏt'anky musela dojõÂzÏdeÏt do KadaneÏ (1934±1938). V zaÂrÏõ 1938 zacÏala v ChomutoveÏ studovat na trÏõÂlete Odborne sÏkole pro zÏenska povolaÂnõ (tzv. ¹rodinceª). Po cÏtrnaÂcti dnech vsÏak byla s matkou evakuovaÂna do vnitrozemõÂ, kam je koncem meÏsõÂce naÂsledoval i otec. Po Mnichovu byl sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr MarÏinec prÏelozÏen na cÏetnickou stanici do Tuchlovic u Kladna. Marie pokracÏovala ve studiu na Odborne sÏkole pro zÏenska povolaÂnõ v KladneÏ a v leÂteÏ roku 1941 ji uÂspeÏsÏneÏ ukoncÏila. AzÏ do rozpusÏteÏnõ Sokola nacisty, na jarÏe 1941, byla jeho cÏlenkou. V te dobeÏ vsÏak na rodinu dolehla kruta realita okupace. Karel MarÏinec byl v leÂteÏ 1941 zatcÏen kladenskyÂm gestapem. DuÊvodem bylo udaÂnõ cÏeskeÂho agenta Zamrazila. Ten byl svyÂm rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem, gestapaÂkem Hansem Skalakem, vyslaÂn jako provokateÂr mezi politicke veÏ270

zneÏ, kterÏõ byli umõÂsteÏni v kladenske sokolovneÏ. Zamrazil se vraÂtil s hlaÂsÏenõÂm, zÏe rodina HolecÏkovyÂch, ktera meÏla v pronaÂjmu biograf umõÂsteÏny ve stejne budoveÏ, umozÏnÏuje uveÏzneÏnyÂm naÂvsÏteÏvy rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a vynaÂsÏõ jejich motaÂky. To vsÏe za võÂce cÏi meÂneÏ aktivnõ pomoci prÏõÂslusÏnõÂkuÊ protektoraÂtnõÂho cÏetnictva, kterÏõ byli dozorem nad veÏzni poveÏrÏeni. Mezi teÏmi, ktere konfident vyjmenoval, byl i sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr MarÏinec. Podle sve povaÂlecÏne vyÂpoveÏdi umozÏnÏoval zatcÏenyÂm dokonce poslech zahranicÏnõÂho rozhlasu, za cozÏ mohl ocÏekaÂvat zvlaÂsÏt' prÏõÂsny trest. MarÏince teÏsneÏ prÏed zatcÏenõÂm uÂdajneÏ prÏisÏel varovat byÂvaly cÏesky cÏetnõÂk, nynõ kriminaÂlnõ asistent kladenskeÂho gestapa Oskar Felkl , ktery ho znal z vyÂkonu sluzÏby. MarÏinec jej pozÏaÂdal, aby dal o jeho osudu veÏdeÏt manzÏelce a dcerÏi, ktere byly v te dobeÏ na naÂvsÏteÏveÏ u prÏõÂbuznyÂch v Sudetech. Felkl jim skutecÏneÏ po MarÏincoveÏ zatcÏenõ odeslal telegram. Adresoval jej Marii, ktera se okamzÏiteÏ vraÂtila do Kladna. OchotneÏ jõ take poradil adresy, na ktere by se meÏla obraÂtit ve veÏci jejõÂho otce. Prvnõ z nich byl velitel kladenskeÂho gestapa SS-HauptsturmfuÈhrer Harald Wiesmann.271) Ten jõ uÂdajneÏ meÏl sdeÏlit, zÏe pokud bude protektoraÂtnõ prÏõÂslusÏnicõÂ, nemuÊzÏe ve veÏci nic deÏlat. Snad jen kdyby se prÏihlaÂsila k NeÏmcuÊm. Marie uÂdajneÏ hned druhy den navsÏtõÂvila kladensky oberlandrat, kde si vyzvedla prÏõÂslusÏne formulaÂrÏe a kde jõ take prÏislõÂbili, zÏe ¹veÏc puÊjde rychleª.272) SaÂm Wiesmann vsÏak sceÂnu popsal trochu jinak. Uvedl, zÏe Marie k neÏmu uzÏ prÏisÏla jako rÏõÂsÏskoneÏmecka staÂtnõ prÏõÂslusÏnice a za otce velmi energicky intervenovala.273) OtaÂzku, kdy a jakyÂm zpuÊsobem Marie zõÂskala neÏmecke obcÏanstvõÂ, se ani povaÂlecÏnyÂm vysÏetrÏovaÂnõÂm nepodarÏilo uspokojiveÏ zodpoveÏdeÏt. Od ¹vlaÂdce Kladnaª se Marie vypravila rovnou za velitelem rÏõÂdõÂcõ uÂrÏadovny gestapa v Praze dr. Hansem Ulrichem Geschkem a na zemske cÏetnickeÂ

) Karel MarÏinec (nar. 1. 12. 1890) zemrÏel ve druhe polovineÏ 50. let. Anna MarÏincovaÂ, roz. Hirschova (nar. 5. 7. 1899 v MeÏdeÏnci) se v roce 1968 vysteÏhovala z MeÏdeÏnce do Regensburgu ve SRN. 271 ) Harald Wiesmann (nar. 22. 4. 1906 v Krefeldu, Severnõ PoryÂnõÂ-WestfaÂlsko, SRN), od 1. 10. 1939 do roku 1943 byl velitelem sluzÏebny gestapa v KladneÏ (prÏedtõÂm byl od 16. 3. 1939 velitelem Einsatzkomanda v KolõÂneÏ a sluzÏebny gestapa v BenesÏoveÏ). Po vaÂlce uprchl do Rakouska a skryÂval se v Innsbrucku. Byl zatcÏen a vydaÂn do CÏeskoslovenska, kde byl MimorÏaÂdnyÂm lidovyÂm soudem v Praze odsouzen k trestu smrti a dne 24. 4. 1947 popraven (CÏvancÏara, Jaroslav: NeÏkomu zÏivot, neÏkomu smrt 1941±1943. Laguna, Praha 2003, s. 125, daÂle jen CÏvancÏara, J.: c. d.). 272 ) Ve svyÂch ruÊznyÂch zÏivotopisech dokonce tvrdila, zÏe rÏõÂsÏskoneÏmecke obcÏanstvõ zõÂskala azÏ snÏatkem v prosinci 1941. Verze, zÏe jej zõÂskala, aby zachraÂnila otce, se drzÏela prÏedevsÏõÂm v prvnõ faÂzi vysÏetrÏovaÂnõ v roce 1946. 273 ) StaÂtnõ oblastnõ archiv (daÂle jen SOA) Praha, f. MimorÏaÂdny lidovy soud (daÂle jen MLS) Praha, k. 646, cÏj. 7201/46, vyÂslechove protokoly Haralda Wiesmanna, 9. 7. 1946, 10. 1. 1947.

¹StraÂzÏkyneÏ hranicª velitelstvõÂ. Jakkoliv se to zda nemozÏneÂ, neÏkde tam skutecÏneÏ dokaÂzala pro sveÂho otce vymoci milost. Ten byl mezitõÂm po skoncÏenõ vysÏetrÏovaÂnõ z Kladna prÏevezen do Male pevnosti TerezõÂn. Z prÏõÂkazu gestapa zde meÏl straÂvit pouze sÏest tyÂdnuÊ a pak meÏl byÂt propusÏteÏn. SkutecÏneÏ se tak stalo a v zaÂrÏõ 1941 se Karel MarÏinec mohl vraÂtit nejen ke sve rodineÏ do Tuchlovic, ale take do cÏinne sluzÏby. Pro Marii znamenalo dvoumeÏsõÂcÏnõ veÏzneÏnõ jejõÂho otce zaÂsadnõ zmeÏnu v zÏivoteÏ. MõÂsto do osÏetrÏovatelskeÂho kurzu, kam meÏla v zaÂrÏõ 1941 nastoupit, zuÊstala doma a 23. prosince 1941 se provdala. JejõÂm manzÏelem se stal kriminaÂlnõ asistent Oskar Felkl. Svatba se konala na NeÏmeckeÂm stavovskeÂm uÂrÏadu v KladneÏ a uÂcÏastnila se jõ veÏtsÏina zameÏstnancuÊ kladenskeÂho gestapa, kromeÏ Haralda Wiesmanna, ktery jim vsÏak alesponÏ dal na cely den k dispozici auto s rÏidicÏem.

Svatebnõ fotografie Marie MarÏincove a kriminaÂlnõÂho asistenta kladenskeÂho gestapa Oskara Felkla.

Oskar Felkl se narodil 13. dubna 1913 v Nove BeÏle v tehdejsÏõÂm politickeÂm okrese PolicÏka. V roce 1931 se vyucÏil strojnõÂm zaÂmecÏnõÂkem a v letech 1934±1936 vykonaÂval zaÂkladnõ vojenskou sluzÏbu u 154. protiletadloveÂho deÏlostrÏeleckeÂho pluku cÏeskoslovenske armaÂdy. Do zaÂlohy odesÏel jako cÏetarÏ. V roce 1937 byl 274

prÏijat k cÏetnictvu a naposledy slouzÏil v hodnosti straÂzÏmistra. V roce 1940 jej, jizÏ jako rÏõÂsÏskoneÏmeckeÂho staÂtnõÂho prÏõÂslusÏnõÂka, prÏerÏadili na sluzÏebnu gestapa v KolõÂneÏ nad Labem. Zde puÊsobil jako tlumocÏnõÂk. PocÏaÂtkem roku 1941 byl prÏelozÏen do Kladna. Tady jizÏ pracoval v operativeÏ. Byl zarÏazen v oddeÏlenõ IV N, kde meÏl mimo jine na starosti vybudovaÂnõ sõÂteÏ tajnyÂch spolupracovnõÂkuÊ. Felklova hveÏzdna hodina vsÏak meÏla teprve prÏijõÂt ± v nadchaÂzejõÂcõÂm roce 1942. Jako dosud bezdeÏtnaÂ, musela Marie hned po svatbeÏ nastoupit do zameÏstnaÂnõÂ. Dne 10. ledna 1942 se stala civilnõ zameÏstnankynõ sluzÏebny gestapa v KladneÏ. Sama pozdeÏji doznala, zÏe mohla jõÂt pracovat jinam a gestapo si vybrala v podstateÏ sama a dobrovolneÏ. Pracovala jako telefonistka a pozdeÏji i v administrativeÏ. ProvaÂdeÏla cenzuru korespondence zatcÏenyÂch, prÏeklaÂdala cÏesky psane udavacÏske dopisy, pozdeÏji pracovala i v kartoteÂce. Jako prÏekladatelka se uÂcÏastnila dokonce neÏkteryÂch vyÂslechuÊ. V te dobeÏ byla take cÏlenkou organizace NS-Volkswohlfart (NacionaÂlneÏ socialisticka peÂcÏe o blaho lidu). NovomanzÏele se nasteÏhovali do Felklova bytu v domeÏ kladenskeÂho gestapa v ResleroveÏ ulici cÏ. 2819. CÏaÂst bytoveÂho zarÏõÂzenõ jim porÏõÂdil otec neveÏsty, cÏaÂst si nechali vyrobit od zatcÏenyÂch z kladenske sokolovny a cÏaÂst nakoupili ze zabaveneÂho zÏidovskeÂho majetku. VeÏzni jim beÏhem naÂsledujõÂcõÂch let provaÂdeÏli i ruÊzne bytove adaptace.274) PraÂce Marie Felklove u gestapa byla jizÏ v prvnõÂch meÏsõÂcõÂch ovlivneÏna nevrazÏivostõÂ, ktera panovala mezi jejõÂm manzÏelem a Wiesmannem. Ten jõ neduÊveÏrÏoval a vytyÂkal jõ styky s CÏechy. Po vaÂlce se o nõ vyjaÂdrÏil, zÏe byla NeÏmkou, kdyzÏ se jõ to hodilo, tedy kdyzÏ z toho mohla mõÂt neÏjaky hmotny uzÏitek. PrÏed CÏechy vsÏak daÂle vystupovala jako CÏesÏka. TakeÂ, zÏe u nich doma se uÂdajneÏ mluvilo cÏesky (!), a to z duÊvodu, aby jim ostatnõ naÂjemnõÂci v domeÏ nerozumeÏli (tõÂm vsÏak de facto prÏiznal, zÏe sveÂho podrÏõÂzeneÂho sÏpehoval).275) Faktem zuÊstaÂvaÂ, zÏe Marie skutecÏneÏ vyuzÏila sveÂho zameÏstnaÂnõ k tomu, aby za rÏadu zatcÏenyÂch intervenovala (prÏedevsÏõÂm za sve krajany z Tuchlovic), aby znicÏila neÏktera cÏeska udaÂnõÂ, ktera meÏla prÏeklaÂdat, a mimo jakoukoliv pochybnost se k veÏtsÏineÏ zatcÏenyÂch chovala slusÏneÏ, nebo se jim dokonce snazÏila v jejich situaci pomoci.276)

) Podle povaÂlecÏnyÂch sveÏdectvõ se k nim chovala relativneÏ slusÏneÏ. K zõÂskaÂnõ zÏidovskeÂho majetku a zadaÂvaÂnõ teÏchto pracõ se pak doznal jen Felkl. 275 ) SOA Praha, f. MLS Praha, k. 646, cÏj. 7201/46, vyÂslechove protokoly Haralda Wiesmanna, 9. 7. 1946, 10. 1. 1947. Pokud nenõ uvedeno jinak, jsou uÂdaje o vaÂlecÏne cÏinnosti a povaÂlecÏne prÏõÂpraveÏ procesu proti Felklove cÏerpaÂny z tohoto soudnõÂho spisu. 276 ) Po vaÂlce jõ to potvrdila rÏada sveÏdkuÊ.

CÏlaÂnky Koncem vaÂlky na tuto hru cÏaÂstecÏneÏ prÏistoupil i jejõÂ, alibi hledajõÂcõÂ, manzÏel. AvsÏak v roce 1942 byla situace jinaÂ. I prÏes osobnõ rozpory s Wiesmannem patrÏil Felkl k nejlepsÏõÂm a nejschopneÏjsÏõÂm pracovnõÂkuÊm kladenskeÂho gestapa a prÏi vysÏetrÏovaÂnõ se nerozpakoval pouzÏõÂvat zostrÏeny vyÂslech (tzn. mimorÏaÂdneÏ brutaÂlnõ fyzicke tyÂraÂnõ zatcÏenyÂch). Dne 3. cÏervna 1942 dostal Felkl k prosÏetrÏenõ dopis jisteÂho Milana adresovany deÏlnici tovaÂrny na baterie Palaba AnneÏ MarusÏcÏaÂkoveÂ, ktery byl gestapu postoupen cÏetnickou stanicõ ve SlaneÂm. Dopis zachytil majitel tovaÂrny a zaÂrovenÏ starosta SlaneÂho Jaroslav PaÂla. Z obsahu se mohlo zdaÂt, zÏe jeho pisatel ma neÏjakou spojitost s pachateli atentaÂtu na zastupujõÂcõÂho rÏõÂsÏskeÂho protektora Reinharda Heydricha. Felkl Ï õÂha zjistil, zÏe autorem dopisu byl jisty VaÂclav R z Vrapic u Kladna, ktery chteÏl tõÂmto zpuÊsobem ukoncÏit svoji mimomanzÏelskou znaÂmost s MarusÏcÏaÂkovou. Tato banaÂlnõ prÏõÂhoda se stala zaÂ-

Oskar Felkl (vpravo) jesÏteÏ jako podduÊstojnõÂk cÏeskoslovenske armaÂdy se svyÂm bratrem Karlem (zde jako strzÏm. cÏs. cÏetnictva, pozdeÏji teÂzÏ prÏõÂslusÏnõÂk gestapa).

277

minkou pro vyhlazenõ Lidic dne 10. cÏervna 1942. Felkl meÏl nejen velky dõÂl viny na prÏõÂpraveÏ tohoto zlocÏinu, ale navõÂc se ho i aktivneÏ uÂcÏastnil.277) KraÂtce pote jej cÏekal dalsÏõ ¹velkyª prÏõÂpad, tentokraÂt v Roudnici nad Labem. Dne 19. 6. 1942 udal rÏeditel neÏmecke sÏkoly v Roudnici nad Labem Alfred Bauer278)studenta VII. trÏõÂdy roudnickeÂho reaÂlneÂho gymnaÂzia Karla DvorÏaÂka za to, zÏe na neÏj a jeho rodinu uÂdajneÏ chysta atentaÂt. PrÏõÂpad ohlaÂsil neÏmeckeÂmu cÏetnictvu v Roudnici a pro jistotu i kladenskeÂmu gestapu a SD. PrÏõÂpadem Wiesmann poveÏrÏil Felkla a ten zakrocÏil skutecÏneÏ raÂzneÏ. NaÂsledujõÂcõÂho dne bylo v Roudnici zatcÏeno 46 studentuÊ a studentek reaÂlneÂho gymnaÂzia a 39 studentuÊ vysÏsÏõ pruÊmyslove sÏkoly strojnickeÂ. Dva byli poteÂ, co prokaÂzali sve cÏlenstvõ ve Vlajce, propusÏteÏni a zbylyÂch 83 bylo prÏevezeno do Male pevnosti TerezõÂn. CÏaÂst z nich byla po urcÏite dobeÏ propusÏteÏna, ale cÏaÂst odtud pokracÏovala daÂle do koncentracÏnõÂch taÂboruÊ (Buchenwald, Dachau, OsveÏtim, FlossenbuÈrg). V dusne atmosfeÂrÏe heydrichiaÂdy bylo celkem vedlejsÏõÂ, zÏe cela afeÂra byla vyrobena zcela umeÏle. OsmnaÂctilety DvorÏaÂk byl nesÏt'astneÏ zamilovaÂn do Bauerovy dcery Ingeborg a vyÂhruzÏku na adresu sveÂho perspektivnõÂho tchaÂna, ktera ho (a take dvanaÂct jeho spoluzÏaÂkuÊ) staÂla zÏivot, samozrÏejmeÏ nemyslel vaÂzÏneÏ.279) Za tyto uÂspeÏchy v boji proti vnitrÏnõÂmu neÏ õÂsÏe mu byl Adolfem Hitlerem udeÏlen prÏõÂteli R ZaÂsluzÏny vaÂlecÏny krÏõÂzÏ II. trÏõÂdy s mecÏi. BeÏhem sveÂho puÊsobenõ u kladenskeÂho gestapa zatkl Felkl saÂm nebo ve spolupraÂci s jinyÂmi gestapaÂky võÂce nezÏ 700 cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ.280) Na podzim 1942 byla Felklova ze sluzÏeb gestapa propusÏteÏna. DuÊvodem byl zrÏejmeÏ jejõÂ

) UdaÂlosti, ktere vedly k tragickeÂmu vyhlazenõ Lidic, byly popsaÂny v rÏadeÏ publikacõÂ. Z poslednõÂch pracõ naprÏ. StehlõÂk, Eduard: Lidice ± prÏõÂbeÏh cÏeske vsi. PamaÂtnõÂk Lidice, Praha 2004, s. 70±71. 278 ) Alfred Bauer se do Roudnice nad Labem prÏisteÏhoval v leÂteÏ 1940, kdyzÏ byl jmenovaÂn rÏeditelem noveÏ zalozÏene neÏmecke sÏkoly. PuÊsobil zde jako hlavnõ nositel germanizace a duÊlezÏity prÏedstavitel nepocÏetne neÏmecke mensÏiny. KromeÏ sve pedagogicke funkce vedl jesÏteÏ spraÂvu meÏstskyÂch jatek, kina a byl bytovyÂm referentem meÏstske spraÂvnõ komise (puÊsobõÂcõ na mõÂsteÏ rozpusÏteÏneÂho zastupitelstva). KromeÏ toho byl mõÂstnõÂm vedoucõÂm (Ortsgruppenleiter) NSDAP, rezidentem SD (jeho rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem byl vedoucõ kladenske sluzÏebny SD Max Rostock ) a cÏlenem vsÏeobecnyÂch SS (SS-ScharfuÈhrer). Bauer byl sudetskyÂm NeÏmcem. Narodil se 2. 6. 1897 v Hainspachu u SÏluknova (dnesÏnõ LipovaÂ). Od rÏõÂjna 1917 do 3. listopadu 1918 slouzÏil u 4. deÏlostrÏeleckeÂho pluku rakouske armaÂdy (kadet-aspirant), na italske fronteÏ byl zajat a do CÏSR se vraÂtil jako prÏõÂslusÏnõÂk cÏeskoslovenskyÂch jednotek v ItaÂlii (tzv. Domobrany) v zaÂrÏõ 1919 (rotny v zaÂl.). V letech 1919±1940 puÊsobil jako ucÏitel na neÏmeckyÂch sÏkolaÂch na LitomeÏrÏicku (naposledy od r. 1936 v CÏõÂzÏkovicõÂch). CÏlen DNSAP od roku 1928 (vyznamenaÂn pryÂmkem ¹StaryÂch bojovnõÂkuʪ), SdP od 19. 3. 1938. Dne 22. 6. 1944 narukoval k wehrmachtu, slouzÏil v TaÂborÏe (feldwebel). Dne 12. 9. 1945 byl poznaÂn v zajateckeÂm taÂborÏe ve ZnojmeÏ a 23. 11. 1945 odsouzen MimorÏaÂdnyÂm lidovyÂm soudem v LitomeÏrÏicõÂch k trestu smrti a teÂhozÏ dne popraven (SOA LitomeÏrÏice, f.: MLS LitomeÏrÏice, cÏj. Lsp I 37/45). 279 ) TamteÂzÏ. VyÂrok uÂdajneÏ pronesl prÏed ruskyÂm emigrantem ing. Rjazancevem a jeho manzÏelkou, kterÏõ to potom ohlaÂsili Bauerovi. CÏaÂst povaÂlecÏnyÂch sveÏdectvõ autenticitu tohoto vyÂroku zpochybnÏuje. 280 ) CÏvancÏara, J.: c. d., s. 125.

¹StraÂzÏkyneÏ hranicª zdravotnõ stav, ona sama vsÏak uvaÂdeÏla, zÏe se tak stalo vzhledem k jejõ uÂdajne politicke nespolehlivosti. ZvaÂzÏõÂme-li vsÏak, zÏe v te dobeÏ byl jejõ manzÏel na vrcholu sve karieÂry a jeho zaÂÏ õÂsÏi byly nezpochybnitelneÂ, nelze tosluhy o R muto tvrzenõ prÏiklaÂdat prÏõÂlisÏ velkou vaÂhu. V rÏõÂjnu 1942 nastoupila na sluzÏebnu Poplachove protiletecke centraÂly v KladneÏ, ktera spadala pod kladensky oberlandrat. Setrvala zde teÂmeÏrÏ rok. Dne 20. rÏõÂjna 1943 se jõ narodila dcera Astrid a ona zuÊstala azÏ do konce vaÂlky v domaÂcnosti. Po narozenõ dcery se v podstateÏ prÏesteÏhovala zpaÂtky ke svyÂm rodicÏuÊm do nedalekyÂch Tuchlovic cÏp. 459. Dne 10. kveÏtna 1945, kdyzÏ do Kladna dorazila soveÏtska armaÂda,281) byli manzÏele Felklovi v TuchlovicõÂch zatcÏeni. ZatõÂmco Oskar putoval rovnou do vazby OkresnõÂho soudu v KladneÏ, Marie byla prÏevezena do internacÏnõÂho taÂbora pro NeÏmce v KladneÏ-Dubõ (cÏp. 1219). V povaÂlecÏneÂm chaosu se dost dlouho zdaÂlo, zÏe se na ni zapomneÏlo. Teprve o rok pozdeÏji, v kveÏtnu a cÏervnu 1946, byli k jejõ cÏinnosti vyslechnuti neÏkterÏõ byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci gestapa (v prve rÏadeÏ jejõ manzÏel, daÂle Harald Wiesmann a Heinrich Faber ).282) VyÂslechy byly vedeny pro podezrÏenõ z provineÏnõ proti dekretu prezidenta republiky o naÂrodnõ cti (cÏ. 108/1945 Sb. ± tzv. maly retribucÏnõ dekret). Ani pote se vsÏak nic nezmeÏnilo. Teprve koncem roku 1946 se daly veÏci do pohybu. Zda se, zÏe je neveÏdomky uvedl do chodu Mariin otec, kdyzÏ 25. listopadu 1946 podal zÏaÂdost o dcerÏino propusÏteÏnõ z internace. VysÏetrÏovacõ komise prÏi OkresnõÂm naÂrodnõÂm vyÂboru v KladneÏ celou veÏc postoupila verÏejneÂmu zÏalobci u MimorÏaÂdneÂho lidoveÂho soudu (MLS) v Praze s prÏõÂpisem: ¹Marie Felklova nachaÂzõ se dosud v pracovnõÂm strÏedisku v KladneÏ-DubõÂ, jelikozÏ jejõ propusÏteÏnõ vzbudilo by mezi obcÏanstvem pohorsÏenõÂ, ponechaÂva se v internacÏnõÂm strÏedisku azÏ do VasÏeho rozhodnutõÂ.ª283) Dne 3. prosince 1946 rozhodl verÏejny zÏalobce o uvalenõ vazby a o tyÂden pozdeÏji putovalo toto rozhodnutõ od MLS Praha OkresnõÂmu soudu v KladneÏ, kam dorazilo 14. prosince. AvsÏak teprve 30. prosince 1946 byla Felklova v internacÏnõÂm taÂborÏe zatcÏena a dopravena do cely cÏ. 3 veÏznice OkresnõÂho

soudu v KladneÏ. JesÏteÏ teÂhozÏ dne zde byla poprve protokolaÂrneÏ vyslechnuta. Hned v uÂvodu prohlaÂsila, zÏe se necõÂtõ vinna. PrÏiznala sice, zÏe do sluzÏeb gestapa vstoupila dobrovolneÏ, avsÏak zodpoveÏdnost za naÂkup zÏidovskeÂho majetku svalila na manzÏela a poprÏela, zÏe by meÏla prÏõÂstup do kartoteÂky. V naÂsledujõÂcõÂch tyÂdnech zacÏali vypovõÂdat sveÏdci. VeÏtsÏinou sÏlo o sveÏdky obhajoby, kterÏõ uvaÂdeÏli pro Felklovou velmi prÏõÂzniva sveÏdectvõÂ. Ve veÏci nebyli vyslechnuti zÏaÂdnõ dalsÏõ zameÏstnanci kladenskeÂho gestapa, a tak jedinou negativnõ vyÂpoveÏdõ proti Felklove zuÊstaÂvala vyÂpoveÏd' Haralda Wiesmanna, kterou nebylo mozÏne povazÏovat za zcela objektivnõÂ. NaprÏõÂklad hornõÂk Karel CÏerny z Tuchlovic v protokolu, sepsaneÂm u OkresnõÂho soudu v NoveÂm StrasÏecõ dne 11. 2. 1947, vypoveÏdeÏl: ¹Za okupace rÏõÂkala v kraÂmeÏ sama FelklovaÂ, zÏe zadrzÏuje udavacÏske dopisy, ktere posõÂlajõ lidi jejõÂmu manzÏelu, a sama mneÏ rÏÂõkala, zÏe pry lide jsou ÏspatnõÂ, a kdyby pry meÏla vsÏechny dopisy, co lide posÏlou s udaÂnõÂm, propustit, zÏe polovina Tuchlovic by byla zavrÏena. JizÏ tehdy rÏõÂkala, [zÏe] azÏ ona bude mluvit jednou, zÏe pry Tuchlovice se budou divit.ª284) PodobneÏ jõ rÏada sveÏdkuÊ dosveÏdcÏila, zÏe se prÏed nimi chovala jako rÏaÂdna CÏesÏka, intervenovala za zatcÏeneÂ, pomaÂhala jim, daÂvala jim jõÂdlo, umozÏnÏovala styk s rodinou, a jeden sveÏdek dokonce uvedl, zÏe prÏi zpraÂveÏ o vyhlazenõ Lidic na ulici plakala. I za teÂto situace proti nõ bylo dne 17. ledna 1947 vzneseno obvineÏnõ z trestnyÂch cÏinuÊ proti staÂtu a proti majetku podle retribucÏnõÂho dekretu (cÏ. 16/1945 Sb. II ve zneÏnõ prÏõÂslusÏne novely). TeÏch se meÏla dopustit tõÂm, zÏe dobrovolneÏ vstoupila do sluzÏeb gestapa a svyÂm puÊsobenõÂm tam opatrÏovala neprÏõÂteli prospeÏch, zneuzÏila tõÂsneÏ cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ zpuÊsobene naÂrodnõ politickou a rasovou perzekucõ a nezaÂkonneÏ se obohatila. Proces se konal prÏed MLS v Praze dne 21. brÏezna 1947. BeÏhem cÏtyrÏi hodiny trvajõÂcõÂho hlavnõÂho lõÂcÏenõ meÏla obhajoba (JUDr. Vratislav DolezÏal, ustanoven ex offo) snadnou praÂci. Na jeho konci byl osvobozujõÂcõ rozsudek prÏijaty jednomyslneÏ senaÂtem pod vedenõÂm krajskeÂho soudce JUDr. Karla Vlka (slozÏeny ze soudcuÊ z lidu Josefa Dautha, Jana NoveÂho, AlzÏbeÏty Volfove a Karla DolanskeÂho).

 SD AV CÏR, Praha 1995, s. 134. ) Pecka, JindrÏich: Na demarkacÏnõ cÏaÂrÏe. U ) SOA Praha, f. MLS Praha, k. 646, cÏj. 7201/46, vyÂslechove protokoly Oskara Felkla, 14. 5. 1946, Heinricha Fabera, 22. 5. 1946 a Haralda Wiesmanna, 9. 7. 1946. CÏeskoslovenske bezpecÏnostnõ uÂrÏady meÏly k dispozici teÂmeÏrÏ vsÏechny prÏõÂslusÏnõÂky kladenskeÂho gestapa (azÏ na sedm). 283 ) TamteÂzÏ, dopis Karla MarÏince spraÂveÏ internacÏnõÂho taÂbora v KladneÏ-DubõÂ, 18. 11. 1946. 284 ) TamteÂzÏ, vyÂpoveÏd' Karla CÏerneÂho, hornõÂka z Tuchlovic, u OkresnõÂho soudu v NoveÂm StrasÏecõÂ, 11. 2. 1947. 281 282

CÏlaÂnky Jakkoliv je zrÏejmeÂ, zÏe si Felklova s okupacÏnõÂm rezÏimem zadala skutecÏneÏ jen velmi maÂlo, rozsudek obsahuje neÏktere pasaÂzÏe, ktere nenõ mozÏne oznacÏit jinak nezÏ jako velmi zaraÂzÏejõÂcõ neprÏesnosti. Je zde naprÏ. uvedeno, zÏe Felklova zõÂskala rÏõÂsÏskoneÏmecke obcÏanstvõ teprve snÏatkem, acÏkoliv ve spise (ktery ma vcÏetneÏ rozsudku 45 cÏõÂslovanyÂch listuÊ) je vyÂpoveÏd' Felklove o tom, jak o neÏmeckou staÂtnõ prÏõÂslusÏnost zÏaÂdala puÊl roku prÏed svatbou. StejneÏ tak je zde oproti jejõÂmu puÊvodnõÂmu vyjaÂdrÏenõ uvedeno, zÏe ke gestapu byla ¹nakomandovaÂnaª apod. Na zaÂveÏr bylo rozhodnuto, zÏe spis nebude postoupen znovu do Kladna vysÏetrÏovacõ komisi prÏi ONV, a tõÂm paÂdem cÏinnost Felklove nebude prosÏetrÏovaÂna ani jako prÏestupek proti naÂrodnõ cti. PrÏõÂmo od soudu pak byla propusÏteÏna na svobodu.285) JesÏteÏ tyÂzÏ den odjela za svyÂmi rodicÏi, kterÏõ od konce vaÂlky bydleli v krusÏnohorskeÂm MeÏdeÏnci cÏp. 176 a starali se o jejõ dceru. Felklova nastoupila do zameÏstnaÂnõ jako pomocna lesnõ deÏlnice a od leÂta 1947 pracovala jako pletarÏka v tovaÂrneÏ Berger (pozdeÏjsÏõ naÂrodnõ podnik Tosta). Jejõ minulost nezuÊstala v MeÏdeÏnci dlouho utajena. JesÏteÏ prÏed uÂnorem 1948 vedl prÏedseda mõÂstnõ organizace KSCÏ a pozdeÏjsÏõ prÏedseda mõÂstnõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru Rudolf Marek kampanÏ za jejõ vysteÏhovaÂnõÂ.286) Po komunistickeÂm prÏevratu v uÂnoru 1948 a hlavneÏ poteÂ, co bylo koncem brÏezna 1948 obnoveno retribucÏnõ soudnictvõÂ, se zrÏejmeÏ zacÏala obaÂvat noveÂho zatcÏenõÂ. O tom sveÏdcÏõ plna moc, kterou Felklova vystavila dne 22. 4. 1948 prazÏskeÂmu advokaÂtovi JUDr. VaÂclavu KranÏskeÂmu k zastupovaÂnõ ve veÏcech trestnõÂch. To, zÏe tato obava zrÏejmeÏ nebyla neopodstatneÏnaÂ, dokazuje, zÏe Okresnõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty ve Vejprtech se obraÂtil s zÏaÂdostõÂ

o zaslaÂnõ opisu rozsudku na MLS v Praze. Jejõ prÏõÂpad vsÏak v te dobeÏ znovu otevrÏen nebyl.287) MozÏna uzÏ tehdy zapracovalo to, zÏe se znala s lidmi, kterÏõ zastaÂvali vlivna mõÂsta ± s funkcionaÂrÏi KSCÏ a prÏõÂslusÏnõÂky StaÂtnõ bezpecÏnosti. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech ani nesÏlo o styky noveÂ, jako spõÂsÏ o obnovenõ stykuÊ z doby 2. sveÏtove vaÂlky. TeÏsneÏ prÏed popravou Oskara Felkla jõ totizÏ byla u neÏj na PankraÂci umozÏneÏna naÂvsÏteÏva. Felkl jõ tam nepozorovaneÏ vsunul do ruky motaÂk, na ktereÂm byla uvedena jmeÂna agentuÊ gestapa, ktere prÏi vyÂslesÏõÂch neprozradil. MeÏl zrÏejmeÏ dost dobry prÏehled o tom, co se deÏje venku a na jaka mõÂsta se za bezmaÂla dva roky, ktere uplynuly od konce vaÂlky, neÏkterÏõ propracovali.288) JednõÂm z nich byl i Vlastimil PekaÂrek, uÂrÏednõÂk zaÂlozÏny z Roudnice nad Labem. Ten byl po vaÂlce zvolen na post prÏedsedy roudnickeÂho ONV a po roce 1948 se stal dokonce prÏedsedou KNV v UÂstõ nad Labem. PekaÂrek se neÏjak dozveÏdeÏl o tom, zÏe Felklova vlastnõ neÏjakyÂ, jeho osobu kompromitujõÂcõÂ, materiaÂl a v cÏervenci 1948 za nõ do MeÏdeÏnce vyslal prÏõÂslusÏnõÂka StaÂtnõ bezpecÏnosti JUC. BedrÏicha Blocha, ktery meÏl tyto kompromitujõÂcõ põÂsemnosti zajistit. Zabaven vsÏak byl nakonec jenom jeden FelkluÊv dopis z veÏzenõÂ, ve ktereÂm se o PekaÂrkovi zminÏoval. Hlavnõ duÊkaz, motaÂk se jmeÂny konfidentuÊ, Felklove zuÊstal a byl vyuzÏit o trÏi roky pozdeÏji k PekaÂrkoveÏ politicke likvidaci. Z podzimu 1948 se dochovala zpraÂva o ¹rozpracovaÂnõª Felklove ze strany oblastnõ uÂrÏadovny StB v MosteÏ. KromeÏ zaÂznamu o zahaÂjenõ sledovaÂnõ Felklove chybõ jakyÂkoliv dalsÏõ dokument vztahujõÂcõ se k teÂto akci. StejneÏ tak se zÏaÂdny dokument nedochoval z ¹rozpracovaÂnõª ÏA  B.289) Felklove v leÂteÏ 1949 uÂtvarem StB JER Dne 9. zaÂrÏõ 1950 se Marie Felklova znovu pro-

) O meÏsõÂc pozdeÏji, 24. 4. 1947, se tak mohla jako divaÂk zuÂcÏastnit procesu s prÏõÂslusÏnõÂky kladenskeÂho gestapa. SÏest z nich, vcÏetneÏ jejõÂho manzÏela, bylo MLS v Praze odsouzeno k trestu smrti a jesÏteÏ teÂhozÏ dne popraveno. Popraveni byli: Harald Wiesmann, Thomas Thomsen, Oskar Felkl, Otto Gehle, Rudolf VlcÏek a Walter Forster. (LisÏka, Otakar a kol.: Vy DV, Praha 2000, s. 172.) konane tresty smrti ± CÏeskoslovensko 1918±1989, U 286  stõ nad Labem, protokol ) Archiv Ministerstva vnitra CÏR (daÂle jen AMV), f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 U Velitelstvõ NB ± oblast JIZERA ± odd. StB JaÂchymov s Mariõ Jakovicovou, 25. 11. 1952. 287 ) SOA Praha, f. MLS Praha, k. 646, cÏj. 7201/46, prÏõÂpis OAV NF ve Vejprtech MLS Praha, 10. 5. 1948. 288 ) Podle Felklove pocÏõÂtal jejõ prvnõ manzÏel azÏ do konce s tõÂm, zÏe dostane nanejvyÂsÏ dozÏivotõ ± jako protihodnotu za uÂdaje, ktere cÏeskoslovenskyÂm bezpecÏnostnõÂm slozÏkaÂm poskytl. PrÏesto vsÏak nezapomõÂnal ani na ¹zadnõ kolecÏkaª a neÏktere sve konfidenty neprozradil. To meÏlo sve vyÂhody ± jednõÂm z jeho byÂvalyÂch agentuÊ byl naprÏ. uÂdajneÏ prÏõÂslusÏnõÂk SNB, ktery jej ve veÏznici kladenskeÂho okresnõÂho soudu hlõÂdal a ktery mu umozÏnil setkaÂnõ s manzÏelkou. Je pravdeÏpodobneÂ, zÏe podobnyÂm zpuÊsobem se k neÏmu dostaÂvaly i dalsÏõ informace. NaprÏ. AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 UÂstõ nad Labem, agenturnõ zaÂznam spolupracovnice MARIE, odd. StB JaÂchymov, 26. 5. 1954. 289 ÏA  B z 21. 7. 1949. ) AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 UÂstõ nad Labem, kopie uÂrÏednõÂho zaÂznamu uÂtvaru JER 285

¹StraÂzÏkyneÏ hranicª vdala. JejõÂm druhyÂm manzÏelem se stal cÏesky reemigrant z Mad'arska Zikmund Jakovica.290) ManzÏele bydleli v haÂjovneÏ Orpus v katastru obce KovaÂrÏskaÂ.291) V roce 1951 byla FelkloveÂ-Jakovicove veÏnovaÂna pozornost ze  stõ strany orgaÂnuÊ KrajskeÂho velitelstvõ StB v U nad Labem. Stalo se tak na zaÂkladeÏ toho, zÏe se v souvislosti se zatcÏenõÂm tajemnõÂka KNV PekaÂrka zmõÂnila sveÂmu znaÂmeÂmu, ktery byl prÏõÂslusÏnõÂkem SNB, o motaÂku, ktery jõ dal jejõ prvnõ manzÏel. Ten o cele veÏci sepsal protokol a dne 31. 1. 1951 jej poneÏkud nestandardneÏ prÏedal poslankyni NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ HeleneÏ LefleroveÂ. Teprve od nõ materiaÂly putovaly na StaÂtnõ bezpecÏnost. Jakovicova pak vystupovala jako korunnõ sveÏdkyneÏ v procesu s PekaÂrkem, ktery probõÂhal v leÂteÏ 1952 u OkresnõÂho soudu v LitomeÏrÏicõÂch. V te dobeÏ se stala poprve tajnou spolupracovnicõ StB. DosÏlo k tomu praÂveÏ v souvislosti s touto akcõÂ, ktera dostala krycõ oznacÏenõ LEÂTO a byla vedena KrajskyÂm velitelstvõÂm StB UÂstõ nad Labem. Podle uÂrÏednõÂho zaÂznamu ze dne 7. kveÏtna 1951: ¹DalsÏõ jednaÂnõ s DP [duÊveÏrnyÂm pramenem] se jednalo o tom, v cÏem muÊzÏe DP pomoci StB, k cÏemuzÏ ma DP velmi kladny pomeÏr a podane poznatky jsou pravdiveÂ.ª292) Na teÂto schuÊzce byla duÊveÏrnici vyplacena odmeÏna ve vyÂsÏi 235,- KcÏs. JejõÂm rÏõÂdõÂcõÂm orgaÂnem byl sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr Josef Waltr. DalsÏõ agenturnõ zaÂznamy se zrÏejmeÏ nedochovaly. OdpoveÏd' na to procÏ, daÂva cÏaÂstecÏneÏ i dokument z naÂsledujõÂcõÂho roku. V te dobeÏ byla Jakovicova ¹rozpracovaÂnaª pro zmeÏnu ¹operativnõÂmi orgaÂnyª PohranicÏnõ straÂzÏe (uÂtvar 4887 KovaÂrÏskaÂ). Ti prostrÏednictvõÂm sve agen HA, zameÏstnanec turnõ sõÂteÏ (duÊveÏrnõÂk DRA Ï CSD z zÏeleznicÏnõ stanice MeÏdeÏnec) zjistili, zÏe za Jakovicovou dojõÂzÏdõ blõÂzÏe neurcÏeny ¹orgaÂnª KV StB UÂstõ nad Labem (zÏe jde o prÏõÂslusÏnõÂka StB bylo identifikovaÂno podle jõÂm uzÏõÂvaneÂho sluzÏebnõÂho vozidla), ktery se k nõ na verÏejnosti chova prÏinejmensÏõÂm duÊveÏrneÏ. Na dotaz z 12. 6. 1952 neprÏisÏla pohranicÏnõÂkuÊm zÏaÂdna odpoveÏd'. 290

Teprve, kdyzÏ nadrÏõÂzeny uÂtvar PS (5879 Karlovy Vary) veÏc urgoval, byla jim KV StB dne 12. 8. 1952 zaslaÂna poneÏkud odmeÏrÏena odpoveÏd': ¹Na vas dalnopis ze dne 26. 6. 1952 vam sdeluji ohledne styku naseho prislusnika s jakovicovou, ze slo o styk, na kterem byl statne bezpecnostni zajem z nasi strany a nikoliv, jak jest uvedeno ve zprave, o styk, ktery lze povazovati za milostny. Ve veci jejiho vystehovani ponechavame na vasem rozhodnuti, neb z nasi strany jiz na jmenovane neni zajem. ppor. zajicek nac. sekr. ks-stbª.293) Jakovicova byla totizÏ v te dobeÏ PS ¹rozpracovaÂvaÂnaª nikoliv z politickyÂch duÊvoduÊ, ale pro podezrÏenõ z pasÏovaÂnõÂ, a bylo navrzÏeno vysteÏhovat ji i s manzÏelem z hranicÏnõÂho paÂsma. V leÂteÏ 1952 by k tomu zrÏejmeÏ dosÏlo, avsÏak v te dobeÏ v jejõ prospeÏch s nejveÏtsÏõ pravdeÏpodobnostõ zacÏala puÊsobit jaÂchymovska StB. Dne 25. listopadu 1952 se Jakovicova stala tajnou spolupracovnicõ SpraÂvy NaÂrodnõ bezpecÏnosti ± odboru StB v JaÂchymoveÏ. Podle tehdejsÏõÂch zvyklostõ ucÏinila vaÂzacõ slib formou vlastnorucÏnõÂho dopisu MNB.294) Jako agentka dostala krycõ jmeÂno MARIE. Jejõ operativnõ vyuzÏitõ vsÏak v te dobeÏ nebylo prÏõÂlisÏ velkeÂ. KromeÏ svyÂch znalostõ z minulosti, ktere uplatnila azÏ mnohem pozdeÏji, v zaÂsadeÏ neprÏichaÂzela do styku s ¹objekty staÂtobezpecÏnostnõÂho zaÂjmuª. Se svyÂm druhyÂm manzÏelem bydleli staÂle na samoteÏ v Mezilesõ (haÂjovna Orpus), kde MARIE traÂvila veÏtsÏinou i cele dny, protozÏe pracovala (staÂle pro naÂrodnõ podnik Tosta) jako domaÂcõ deÏlnice. Z neÏjakeÂho duÊvodu se pro StB stala jizÏ po neÏkolika meÏsõÂcõÂch podezrÏelou.295) MozÏna k tomu prÏispeÏlo i to, zÏe jejõ manzÏel byl koncem roku 1952 vyloucÏen z KSCÏ. NesÏlo ovsÏem o politiku. V podnapilosti ztratil cÏlensky pruÊkaz, a aby sve pochybenõ zakryl, uvedl, zÏe byl perlustrovaÂn cÏleny PS, kterÏõ mu legitimaci nevraÂtili. V leÂteÏ 1953 byli Jakovicovi z Mezilesõ vysteÏhovaÂni. PrÏesteÏhovali se do MeÏdeÏnce cÏp. 108. Jedinou pozitivnõ zmeÏnou pro Jakovicovou

) Zikmund Jakovica (nar. 1908 v PomaÂz, okr. Szentendre, Mad'arsko) absolvoval sÏest trÏõÂd obecne sÏkoly a v roce 1941 kurz pro hajneÂ. V roce 1947 (uvaÂdeÏno i 1946) reemigroval do CÏSR. Od zaÂrÏõ 1947 byl zameÏstnancem (hajnyÂm) CÏs. staÂtnõÂch lesuÊ ve Vejprtech. V 50. letech pracoval v deÏlnickyÂch profesõÂch. Od dubna 1948 do konce roku 1952 byl cÏlenem KSCÏ (vyloucÏen zrÏejmeÏ za ztraÂtu cÏlenske legitimace). Je zajõÂmaveÂ, zÏe v zÏaÂdosti o vysteÏhovaÂnõ z roku 1969 jizÏ Jakovica uvedl, zÏe je srbske naÂrodnosti. 291 ) KovaÂrÏska ± mõÂstnõ cÏaÂst MezilesõÂ, dnes soucÏaÂst obce KrysÏtofovy Hamry, naposledy okr. Chomutov, Karlovarsky kraj. (Statisticky lexikon obcõ CÏeske republiky, CÏesky statisticky uÂrÏad ± MV CÏR, nosicÏ CD, Praha 2004.) 292 ) AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 UÂstõ nad Labem, uÂrÏednõ zaÂznam 15/51 sÏtaÂbnõÂho straÂzÏmistra Josefa Waltra, 7. 5. 1951. 293 ) TamteÂzÏ, daÂlnopis KV StB UÂstõ nad Labem, 12. 8. 1952. 294 ) TamteÂzÏ, vlastnorucÏnõ slib spolupraÂce, nedatovaÂno. AcÏkoliv je vlastnõ slib nedatovaÂn, z kontextu je zrÏejmeÂ, zÏe jej Jakovicova napsala 25. listopadu 1952. 295 ) NavõÂc byla staÂle ¹rozpracovaÂnaª PohranicÏnõ straÂzÏõ v KovaÂrÏskeÂ.

CÏlaÂnky v tomto roce bylo, zÏe na zaÂkladeÏ zaÂkona cÏ. 34/ 1953 Sb. zõÂskala zpaÂtky cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. Podle dochovaneÂho plaÂnu operativnõÂho postupu z 19. 11. 1953 se v akci MARIE rok poteÂ, co byla Jakovicova¹zverbovaÂnaª StB, jizÏ o spolupraÂci rozhodneÏ neda mluvit. Jakovicova byla naopak v te dobeÏ sledovaÂna duÊveÏrnickou sõÂtõ jaÂchymovske StB. ZpraÂvy na nõ podaÂval prÏedevsÏõÂm vedoucõ meÏdeÏneckeÂho zaÂvodu Tosta a cÏlen PS VB JirÏõ TisÏler296) a prÏedseda MNV Rudolf Marek. Akci MARIE rÏõÂdil ml. strzÏm. FrantisÏek JarkovskyÂ, starsÏõ referent referaÂtu 232, odd. 230, odb. StB SpraÂvy NaÂrodnõ bezpecÏnosti v JaÂchymoveÏ. Situace kolem nõ gradovala v zimnõÂch meÏsõÂcõÂch roku 1954. PrÏestozÏe podle slov jejõÂho nadrÏõÂzeneÂho (duÊveÏrnõÂka TisÏlera) jejõ pracovnõ moraÂlka v zaÂvodeÏ v te dobeÏ nebyla nejlepsÏõÂ, obdrzÏela v uÂnoru 1954 poukaz na rekreaci ROH v KrkonosÏõÂch. JizÏ ve vlaku, kteryÂm tam odjõÂzÏdeÏla, byla sledovaÂna orgaÂny jaÂchymovske StB. Bylo k tomu vycÏleneÏno celkem sÏest prÏõÂslusÏnõÂkuÊ sledovacõÂho oddeÏlenõ a rÏidicÏ. SledovaÂna byla celkem 307 hodin a prÏõÂme sluzÏebnõ vyÂdaje dosaÂhly 835,- KcÏs (zhruba pruÊmeÏrny meÏsõÂcÏnõ plat). Vzorny revizor Gustav AndeÏl by se asi podivil, s kyÂm brousõ horske svahy. DõÂky tomu, zÏe se prÏepis ¹sledovacÏkyª v archivnõÂm svazku dochoval, muÊzÏeme poodhalit tehdejsÏõ metody praÂce profesionaÂluÊ z StB. Byly jednoducheÂ. Na tyÂden se z nich stala parta rozjuchanyÂch rekreantuÊ a na zpaÂtecÏnõ cesteÏ doÏ KOU (jak Jakovicovou oznacÏokonce s MAR vali ve svyÂch hlaÂsÏenõÂch) hraÂli ve vlaku spolecÏenske hry. DuÊvod, procÏ byla tak pecÏliveÏ sledovaÂna praÂveÏ prÏi pobytu na horaÂch, nebyl zrovna prÏesveÏdcÏivyÂ: mohla by pry aktivovat ¹spõÂcõª agenturnõ sõÂteÏ gestapa. Nenõ divu, zÏe i naÂcÏelnõÂk odboru StB v JaÂchymoveÏ prÏi procÏõÂtaÂnõ zpraÂvy svyÂch podrÏõÂzenyÂch na jejõ okraj poznamenal: ¹StrasÏneÂ!ª297) Ve stejne dobeÏ provedli prÏõÂslusÏnõÂci oddeÏlenõ operativnõ techniky v soucÏinnosti s prÏõÂslusÏnõÂky kontrarozveÏdneÂho odboru u JakovicuÊ doma ¹vyÂjemª. PrÏestozÏe 296

akce nepostraÂdala dramatickyÂch okamzÏikuÊ (¹pes staÂle ÏsteÏkalª)298) byl vyÂsledek pomeÏrneÏ hubeny ± neÏkolik rodinnyÂch fotografiõ a dokumentuÊ. MladsÏõ straÂzÏmistr Jarkovsky se vsÏak nevzdaÂval. Dne 2. brÏezna 1954 navrhl proti Jakovicove provedenõ ¹agenturnõ kombinaceª (proÏ SKEÂHO. vokace) za pouzÏitõ agenta ALBER Ï SKY byl byÂvalyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem Agent ALBER prazÏske sluzÏebny gestapa (prÏed vaÂlkou studoval LeÂkarÏskou fakultu NeÏmecke univerzity) a patnaÂctilety trest, ke ktereÂmu byl MLS po vaÂlce odsouzen, si odpykaÂval ve veÏzenÏskeÂm taÂborÏe Rovnost na JaÂchymovsku, kde take agenturneÏ puÊsobil mezi svyÂmi spoluveÏzni.299) MeÏl se vydaÂvat za zaÂpadoneÏmeckeÂho agenta a s touto legendou pozÏaÂdat Jakovicovou o nocleh. K realizaci toho jizÏ nedosÏlo. Od leÂta 1953 probõÂhala celostaÂtnõ akce StB oznacÏena krycõÂm jmeÂnem REKONSTRUKCE. V prvnõ vlneÏ meÏla mimo jine zdokumentovat organizacÏnõ strukturu gestapa na nasÏem uÂzemõ a znovu vyslechnout vsÏechny jeho zameÏstnance, kterÏõ se jesÏteÏ v te dobeÏ nachaÂzeli v moci cÏeskoslovenskyÂch uÂrÏaduÊ.300) Z JaÂchymova se obraÂtili na tehdejsÏõ II. spraÂvu MV s zÏaÂdostõ o zaslaÂnõ poznatkuÊ, kteryÂmi disponujõ k osobeÏ JakovicoveÂ. Ta byla charakterizovaÂna krajneÏ negativneÏ: ¹Nynõ se projevuje neprÏaÂtelsky, a sice terorizuje obyvatelstvo a udrzÏuje styky s osobami, ktere jsou dnes na vyÂznamnyÂch mõÂstech a zastaÂvajõ duÊlezÏite funkce. Jest duÊvodne podezrÏenõÂ, zÏe aktivizuje stare sõÂteÏ gestapa, ktere jsou jõ znaÂmeÂ.ª301) V Praze vsÏak nemeÏli pro jejich obavy prÏõÂlisÏ velke porozumeÏnõÂ. NaÂcÏelnõÂk 4. odboru II. spraÂvy MV poznamenal na okraj dopisu: ¹VyrÏÂõdit telefonicky. At' si nechajõ prÏõÂpisem na zdejsÏÂõ evidenci udeÏlat vyÂpisy ze spisuÊ a spisy MLS at' si nechajõ poslat prÏes odd. pro styk s ministerstvem spravedlnosti, protozÏe my na to nemaÂme cÏas.ª302) Zhruba po meÏsõÂci, 25. 3. 1954, naÂsledoval z JaÂchymova dalsÏõ prÏõÂpis, ktery oznamoval provedenõ uÂnoroveÂho ¹vyÂjmuª u Jakovicove a obsahoval seznam 19

) V pramenech se vyskytuje i jako JirÏõ Tischler.  stõ nad Labem, svodka sledovaÂnõ z 13.±19. 2. 1954 Velitelstvõ NB ± ) AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 U oblast JIZERA ± odd. StB JaÂchymov. 298 ) TamteÂzÏ, uÂrÏednõ zaÂznam z 18. 2. 1954 S MV ± IX. odbor JaÂchymov. VeÏtsÏina materiaÂluÊ, objevenyÂch prÏi teÂto akci, byla prÏõÂslusÏnõÂky StB prÏefotografovaÂna. Z provenience StB pak pochaÂzõ i veÏtsÏina fotografiõ prÏetisÏteÏnyÂch v teÂto studii. 299 Ï SKY byl ztotozÏneÏn jako Jan Morawetz (ZverÏejneÏnõ evidencÏnõÂch podkladuÊ a seznamu personaÂlnõÂch spisuÊ ) Agent ALBER § 7, odst. 1, zaÂk. cÏ. 107/2002 Sb., Ministerstvo vnitra, Odbor archivnõ a spisove sluzÏby. Praha 2003, dodatek 1/1, s. 282, zaÂznam k osobeÏ Jan Morawetz ). Podle tohoto pramene byl odd. StB JaÂchymov formaÂlneÏ registrovaÂn azÏ 18. 6. 1954 (r. cÏ. 68) a spolupraÂci ukoncÏil 27. 7. 1955 (a. cÏ. 48). 300 ) K akci REKONSTRUKCE blõÂzÏe naprÏ. AMV, f. VyÂpoveÏdi prÏõÂslusÏnõÂkuÊ gestapa a SD (daÂle jen 52), sign. 76±3; 81±3 aj. 301 ) AMV, f. 52, sign. 76±3, prÏõÂpis odd. StB JaÂchymov II. spraÂveÏ MV, 12. 2. 1954. 302 ) TamteÂzÏ. 297

¹StraÂzÏkyneÏ hranicª jmen s zÏaÂdostõÂ, aby bylo zjisÏteÏno, zda neÏkdo z nich nenõ veden jako agent gestapa. OdpoveÏd' z 30. 3. byla võÂce nezÏ strucÏnaÂ. Jako agent gestapa nebyl veden nikdo z jmenovanyÂch. Vztah StB k Jakovicove se znovu zmeÏnil. Od dubna 1954 bylo plaÂnovaÂn jejõ vyÂslech s cõÂlem zõÂskat ¹cely zÏivotopisª. Ve dnech 26. 5. a 14. 6. 1954 se uskutecÏnil. Jakovicova znovu trpeÏliveÏ opakovala to, co jizÏ neÏkolikraÂt ± vylõÂcÏila svuÊj zÏivot a uvedla jmeÂna agentuÊ sveÂho muzÏe, ktera si pamatovala. MozÏna zÏe trochu zkousÏela ostrazÏitost StB, kdyzÏ prohlaÂsila, zÏe Felkla si brala jesÏteÏ jako protektoraÂtnõÂho cÏetnõÂka. KromeÏ teÏch agentuÊ, kterÏõ byli po vaÂlce potrestaÂni a StB je tudõÂzÏ znala (zmõÂnila naprÏ. Felklova nejlepsÏõÂho konfidenta VaÂclava FarkaÂcÏe z Kralup nad Vltavou, daÂle Maria MaresÏe z Velvar, Ladislava MaleÂho z Berouna, VladimõÂra JiraÂska z BerÏkovic a vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho PekaÂrka ), uvedla i ty, kteryÂm se po vaÂlce podarÏilo skryÂt svou minulost. SÏlo naprÏ. o OldrÏicha ZõÂmu z Kladna, ktery byl po vaÂlce sice zatcÏen, Felkl jej vsÏak za slib, zÏe bude podporovat jeho rodinu, neprozradil. Ze stejneÂho duÊvodu unikl potrestaÂnõ kladensky prÏõÂslusÏnõÂk SNB Seiler, ktery navõÂc Felklovi umozÏnÏoval, aby se ve veÏzenõ domlouval se svyÂmi byÂvalyÂmi konfidenty o tom, kdo bude jak vypovõÂdat. Za konfidenty byli oznacÏeni i komunisticky novinaÂrÏ AntonõÂn NedveÏd z Tuchlovic, bezpecÏnostnõ referent ONV v NoveÂm StrasÏecõ SÏtyÂbr303), ucÏitel Francl ze Zdic a asi sÏest dalsÏõÂch. PrÏestozÏe i tentokraÂt meÏla II. spraÂva MV o vyÂpoveÏdi Jakovicove jiste pochybnosti, je zrÏejmeÂ, zÏe sÏlo o informace, o ktere meÏla StB prvorÏady zaÂjem. CõÂlem akce REKONSTRUKCE totizÏ nebylo potrestaÂnõ teÏch, kterÏõ se v minulosti zapletli s nacistickyÂm rezÏimem a po vaÂlce se jim to podarÏilo zatajit, ale prvorÏadyÂm cõÂlem StB bylo zkompromitovane jedince zõÂskat jako tajne spolupracovnõÂky pro boj s ¹vnitrÏnõÂm neprÏõÂtelemª, tedy pro sÏpiclovaÂnõ mezi obycÏejnyÂmi lidmi. MladsÏõ straÂzÏmistr JarkovskyÂ, ktery ji chteÏl jesÏteÏ prÏed neÏkolika tyÂdny usveÏdcÏit z protistaÂtnõÂch rejduÊ, hodnotil dalsÏõ pruÊbeÏh akce velmi kladneÏ a jizÏ v zaÂznamu o prvnõ schuÊzce

(26. 5.) ji oznacÏil za duÊveÏrnõÂka StB. Zachovala se jesÏteÏ periodicka hlaÂsÏenõ z cÏervence a srpna 1954, ve kteryÂch je Jakovicova znovu uvaÂdeÏna jako tajna spolupracovnice odb. StB JaÂchymov s krycõÂm jmeÂnem MARIE. Operativnõ materiaÂl z dalsÏõÂch let se dochoval jen velmi torzoviteÏ. V roce 1956 konstatovala StB, zÏe jmeÂna z motaÂku, ktery jõ Felkl prÏed smrtõ dal, se shodujõ se jmeÂny, ktera se objevujõ v procesu se ¹Zelenou internacionaÂlouª304). MARIE take v tomto smyslu meÏla vypovõÂdat prÏed soudem. Okresnõ oddeÏlenõ (OO) MV Karlovy Vary (ktere zrÏejmeÏ prÏevzalo jejõ rÏõÂzenõÂ) odpoveÏdeÏlo na dozÏaÂdaÂnõ OO MV Roudnice nad Labem dne 7. 11. 1957 ve veÏci jisteÂho Karla Mariana, ktery meÏl uÂdajneÏ spolupracovat s gestapem: ¹V poslednõ dobeÏ je [Jakovicova ± pozn. aut.] 2x tyÂdneÏ vyteÏzÏovaÂna ruÊznyÂmi KS MV, a proto si na neÏktere osoby teÏzÏko vzpomõÂnaÂ.ª305) To pokracÏovalo i v roce 1958. V teÏchto dokumentech vsÏak jizÏ nenõ uvaÂdeÏna jako tajna spolupracovnice StB.306) Kontakty s komunistickyÂmi tajnyÂmi sluzÏbami vsÏak zcela neztratila. Po ¹vyteÏzÏenõª Jakovicove orgaÂny OO MV Kladno dne 14. 5. 1959 je v zaÂveÏru protokolu uvedeno, zÏe ¹kdyby si na neÏktere veÏci vzpomneÏla, tyto prÏeda s. kpt. SÏt'astneÂmu od PS uÂtvaru, ktery je s nõ ve styku jako s aktivistkouª.307) Jednalo se o uÂtvar PohranicÏnõ straÂzÏe ve Vejprtech. Podle zpraÂvy S MV v JaÂchymoveÏ z 28. 4. 1959: ¹Jest aktivneÏ zapojena do masove praÂce a vede SCÏSP [...] bylo provaÂdeÏno jizÏ võÂce vyteÏzÏenõ jak soudruhy z MV, tak z krajskyÂch spraÂv MV, a tato vzÏdy byla ochotna potrÏebne informace poskytnout.ª308) Jejõ znalosti kladenskeÂho gestapa byly vyuzÏity jesÏteÏ jednou. V roce 1966 se podõÂlela na usveÏdcÏenõ JirÏõÂho AntonõÂna StyÂbla, prÏedvaÂlecÏneÂho fasÏisty a agenta SD, ktery udal v roce 1942 ilegaÂlnõ komunistickou skupinu v Kralupech nad Vltavou. ZatcÏenõ provaÂdeÏla kladenska sluzÏebna gestapa a Jakovicova si na pozadõ prÏõÂpadu vzpomneÏla. Po vaÂlce se mu podarÏilo zameÂst stopy, v cÏervnu 1946 byl sice zatcÏen,

) V pramenech se vyskytuje i jako SÏtiber. ) Zelena internacionaÂla ± souhrnne oznacÏenõ pro neÏkolik politickyÂch procesuÊ s katolickou inteligencõ v prvnõ polovineÏ 50. let 20. stoletõÂ. 305  stõ nad Labem, prÏõÂpis OO MV Karlovy Vary OO MV Roudnice nad ) AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 U Labem, 7. 11. 1957. 306 ) Marie Jakovicova dnes nenõ uvedena na zÏaÂdneÂm (at' oficiaÂlnõÂm nebo neoficiaÂlnõÂm) seznamu tajnyÂch spolupracovnõÂkuÊ StB. 307 ) AMV, f. SpraÂva vysÏetrÏovaÂnõ StB, oddeÏlenõ vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ (daÂle jen 325), sign. 1±7, uÂrÏednõ zaÂznam OO MV Kladno, 14. 5. 1959. 308 ) TamteÂzÏ, prÏõÂpis S MV JaÂchymov OO MV Kladno, 28. 4. 1959. 303 304

CÏlaÂnky ale MLS v Praze byl v roce 1947 osvobozen. Jeho ¹realizaceª byla provedena SpraÂvou vysÏetrÏovaÂnõÂ StB (akce STANDA)309) v souvislosti se zatcÏenõÂm a odsouzenõÂm Kurta Wilfera (akce CIDLINA).310) StyÂblo byl dne 8. 2. 1967 uznaÂn vinnyÂm ze zavineÏnõÂ smrti osmi cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ a odsouzen na sedm let odneÏtõÂ svobody.

Marie Jakovicova ± fotografie z zÏaÂdosti o vysteÏhovaÂnõ (1969)

Jakovicova v te dobeÏ jizÏ pracovala jako mzdova uÂcÏetnõ v OkresnõÂm pruÊmysloveÂm podniku ve Vejprtech. V cÏervenci 1968 bylo povo-

309

leno vysteÏhovaÂnõ do Spolkove republiky NeÏmecko jejõ matce a rodineÏ jejõ dcery Astrid (mezitõÂm jizÏ provdane StandleroveÂ).311) O rok pozdeÏji, dne 19. srpna 1969, si zÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõ podali i Jakovicovi. PrÏestozÏe jim byla vsÏemi prÏõÂslusÏnyÂmi institucemi doporucÏena ke kladneÂmu vyrÏõÂzenõÂ, byla jim (vzhledem k vlaÂdnõÂmu usnesenõ cÏ. 266 z 8. 10. 1969, ktere mozÏnosti vysteÏhovaÂnõ z CÏSSR vyÂrazneÏ omezovalo) SpraÂvou pasuÊ a võÂz MV CÏSR jejich zÏaÂdost dne 19. 11. 1969 zamõÂtnuta. Proti tomuto zamõÂtnutõ podali v prÏõÂslusÏne dobeÏ odvolaÂnõÂ, ktere vsÏak bylo vyrÏõÂzeno azÏ dne 14. 12. 1970, kdy jim bylo vysteÏhovaÂnõ konecÏneÏ povoleno. Podle rukopisnyÂch poznaÂmek jednotlivyÂch funkcionaÂrÏuÊ SpraÂvy pasuÊ a võÂz MV CÏR nakonec rozhodlo to, zÏe Zikmund Jakovica je jizÏ v duÊchodu a Marie Jakovicove ma dlouhodobe zdravotnõ probleÂmy. VyvaÂzaÂnõ z obcÏanstvõ CÏeske socialisticke republiky je prÏisÏlo kazÏdeÂho na 1000,- KcÏs. JesÏteÏ beÏhem prosince 1970 a v lednu 1971 si vyrÏõÂdili vsÏechny zbyÂvajõÂcõ formality, prodali duÊm v MeÏdeÏnci cÏp. 108 a dne 29. dubna 1971 opustili CÏeskoslovensko. V SRN se usadili v bavorskeÂm Regensburgu. V naÂsledujõÂcõÂch letech se sem vsÏak pravidelneÏ vraceli. Podle zaÂznamuÊ z hranicÏnõÂch pruÊvodek sem Marie JakovicovaÂ, jizÏ jako zaÂpadoneÏmecka staÂtnõ prÏõÂslusÏnice, prÏed listopadem 1989 prÏicestovala celkem desetkraÂt.312) Poprve jizÏ v roce 1972, pak azÏ roku 1978 a v letech 1981±1985313) pravidelneÏ (veÏtsÏinou i se svyÂm manzÏelem a prÏevaÂzÏneÏ do jaÂchymovskyÂch laÂznõÂ), potom v roce 1988 a naposledy v rÏõÂjnu 1989.

) AMV, f. 325, sign. 136±9, dokumentace akce STANDA, 1966±1967. StyÂblo puÊsobil v letech 1939±1941 v redakci cÏasopisu NaÂstup cÏervenobõÂlyÂch, po jeho zrusÏenõ jako tiskarÏ v zaÂvodech Novina. ZaÂrovenÏ byl agentem prazÏske sluzÏebny SD 110. Po vaÂlce se snazÏil ukryÂt v pohranicÏõÂ. Po propusÏteÏnõ z veÏzenõÂ, azÏ do sveÂho zatcÏenõ v roce 1966, pracoval jako tiskarÏ (naposledy od r. 1956 v n. p. Knihtisk Praha). Byl hodnocen jako vynikajõÂcõ pracovnõÂk. 310 ) Ke Kurtu Wilferovi viz blõÂzÏe StaÂtnõÂk, Dalibor : Agenti nacistickyÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek gestapa a Sicherheitsdienstu ve sluzÏbaÂch StB. In: SbornõÂk Archivu MV. Odbor archivnõ a spisove sluzÏby MV, Praha 2003, s. 5±53. 311 Ï editelstvõ cizinecke policie (AR Ï CP), svazek cÏj. 70 179/C, vysteÏhovalecky spis Zikmunda a Marie JakovicovyÂch, ) Archiv R 1969±1971. Pokud nenõ uvedeno jinak, vsÏechny dalsÏõ uÂdaje v textu jsou cÏerpaÂny z tohoto pramene. 312 Ï CP, hranicÏnõ pruÊvodky z let 1972±1992, Marie Jakovicova (* 1923) a Zikmund Jakovica (* 1908). ) AR 313 ) PrÏi sveÂm pobytu v CÏeskoslovensku na prÏelomu let 1981±1982 byla zrÏejmeÏ sledovaÂna StB (podle zaÂznamu v kontrolnõÂm listu svazku a. cÏ. S 4561 UÂstõ nad Labem svazek v te dobeÏ studoval mjr. Josef SÏevecÏek ze 3. odd. IV. odb. V. spraÂvy SNB). AMV, f. SbõÂrka ruÊznyÂch põÂsemnostõÂ, sign. 4 561 UÂstõ nad Labem, kontrolnõ list.

JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968

JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968 Jan Kalous

V srpnu 1968 se vojenskeÂho zaÂsahu peÏti staÂtuÊ VarsÏavskeÂho paktu proti CÏeskoslovenske socialisticke republice zuÂcÏastnila take armaÂda Polske lidove republiky (PLR). Podle aktuaÂlnõÂch uÂdajuÊ polskyÂch historikuÊ se od srpna do listopadu 1968 na uÂzemõ CÏSSR nachaÂzelo teÂmeÏrÏ 30 000 vojaÂkuÊ WP (Wojsko Polskie) vybavenyÂch vojenskou technikou.314) BeÏhem ¹poskytovaÂnõ bratrske internacionaÂlnõ pomociª, ktera v prÏõÂpadeÏ PLR trvala 84 dnuÊ, dochaÂzelo k zaÂvazÏnyÂm incidentuÊm mezi cÏeskoslovenskyÂmi obcÏany a okupacÏnõÂmi jednotkami, prÏi kteryÂch byly desõÂtky osob usmrceny a dalsÏõÂch neÏkolik set ruÊzneÏ teÏzÏce zraneÏno. CÏeskoslovenska verÏejnost prÏistupovala k okupacÏnõÂm vojskuÊm se zjevnyÂm despektem. Odpor, prÏõÂtomny ve vsÏech vrstvaÂch spolecÏnosti, nebyl sice organizovanyÂ, ale interventy svou intenzitou a jednotou zaskocÏil. NemaÂme zatõÂm k dispozici vsÏechny uÂdaje, ktere by podaÂvaly spolehlivy prÏehled o celkoveÂm pocÏtu usmrcenyÂch cÏi zraneÏnyÂch vojaÂkuÊ okupacÏnõÂch armaÂd, vcÏetneÏ polskyÂch. V cÏs. archivech lze v situacÏnõÂch zpraÂvaÂch BezpecÏnosti cÏi tehdejsÏõ CÏeskoslovenske lidove armaÂdy (CÏSLA) narazit na pouhe zmõÂnky o jednotlivyÂch incidentech, majõ vsÏak sve informacÏnõ limity. Co se tedy na jejich zaÂkladeÏ podarÏilo zjistit? Dne 3. zaÂrÏõ 1968 byl v CÏeske Rybne nalezen zastrÏeleny neznaÂmy polsky vojaÂk (naÂsledneÏ se ukaÂzalo, zÏe pachatelem vrazÏdy byl jeho kolega a stalo se tak v opilosti). O cÏtyrÏi dny pozdeÏji, 7. zaÂrÏõÂ, v lese u Petrovic na Rychnovsku nalezl mõÂstnõ obcÏan mrtvolu pohrÏesÏovaneÂho polskeÂho vojaÂka SosnowskeÂho (bylo zjisÏteÏno, zÏe spaÂchal sebevrazÏdu). Dne 8. rÏõÂjna havaroval na nechraÂneÏneÂm zÏeleznicÏnõÂm prÏejezdu ve VysokeÂm MyÂteÏ na UÂsteckoorlicku polsky vojensky transporteÂr. PrÏi nehodeÏ zahynul dvacetilety vojaÂk Kazimir Stec. Dne 12. rÏõÂjna  stõ 1968 se zrÏõÂtil do lesa u Rudoltic v okrese U nad Orlicõ vrtulnõÂk polske armaÂdy (udaÂlost se Ï ada nasÏteÏstõ obesÏla bez ztraÂt na zÏivotech). R zraneÏnõ sÏla na vrub alkoholu, nedodrzÏovaÂnõ do314

pravnõÂch prÏedpisuÊ cÏi chaoticke strÏelbeÏ. Okupanti se (snad pod dojmem propagandy) obaÂvali o zÏivot; bylo jim totizÏ prÏedestrÏeno, zÏe mnoho vojaÂkuÊ bylo partyzaÂnsky prÏepadeno a zavrazÏdeÏno. K asi nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂmu incidentu s prÏõÂmou uÂcÏastõ polske armaÂdy dosÏlo vecÏer 7. zaÂrÏõ 1968 v JicÏõÂneÏ. Opily vojaÂk okupacÏnõ polske armaÂdy strÏõÂlel po 23. hodineÏ do skupiny cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ. Na frekventovane krÏizÏovatce Na Letne (JicÏõÂn ± Turnov ± Mlada Boleslav) zemrÏeli cÏtyrÏiadvacetilety zameÏstnanec jicÏõÂnskeÂho Agrostroje Jaroslav Vesely a sÏestapadesaÂtileta deÏlnice naÂrodnõÂho podniku ZPA Zdena KlimesÏovaÂ. SÏest dalsÏõÂch lidõ (z toho paradoxneÏ i dva polsÏtõ vojaÂci) utrpeÏlo prÏi zbeÏsile strÏelbeÏ ruÊzneÏ teÏzÏka zraneÏnõÂ. JicÏõÂnsky prÏõÂpad prÏekonal uÂzkou regionaÂlnõ uÂrovenÏ. O tragicke udaÂlosti byli informovaÂni tehdejsÏõ nejvysÏsÏõ cÏeskoslovensÏtõ staÂtnõ a stranicÏtõ prÏedstavitele (CÏernõÂkova vlaÂda jako celek, prÏedseda NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ Josef SmrkovskyÂ, prvnõ tajemnõÂk UÂV KSCÏ Alexander DubcÏek ). Drobna nedorozumeÏnõ s polskyÂmi vojaÂky byla v JicÏõÂneÏ zaznamenaÂna jizÏ koncem srpna 1968. NaprÏõÂklad 27. srpna si polske velenõ v JicÏõÂneÏ steÏzÏovalo na skutecÏnost, zÏe jejich vojaÂkuÊm nechteÏli mõÂstnõ obchodnõÂci prodaÂvat cigarety a naÂpoje, a to ani za cÏeskoslovenske koruny. Rada MeÏstskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v JicÏõÂneÏ proto doporucÏovala, a naÂsledneÏ dokonce nabõÂdla polske jednotce, ktera byla dislokovaÂna jen asi 2 azÏ 3 kilometry od meÏsta, prÏesun na jineÂ, vzdaÂleneÏjsÏõ a pro vsÏechny bezpecÏneÏjsÏõ mõÂsto. PolaÂci ale na tuto mozÏnost nereflektovali.315) V prÏedvecÏer trageÂdie se v informacÏnõ svodce pro schuÊzi prÏedsednictva vyÂchodocÏeskeÂho krajskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru o situaci v JicÏõÂneÏ uvaÂdeÏlo: ¹Pokud jde o prÏesuny armaÂdy PLR, jednotky z JicÏõÂna se rozmõÂstily na 5 mõÂst v okolõ meÏsta. Jejich jednaÂnõ je v poslednõ dobeÏ umõÂrneÏneÏjsÏõ nezÏ v prvnõÂch dnech po prÏÂõchodu. Navazujõ styk s obyvatelstvem, naprÏÂõklad pomaÂ-

) PajoÂrek, Leszek : Polska a Praska wiosna. Warsawa, 1998, s. 211. Piotrowski, Pawel : Udzial Wojska Polskiego w interwencji w Czechoslowacji. PrÏõÂspeÏvek pracovnõÂka Instytut pamieÎci narodowej (IPN) prÏedneseny na mezinaÂrodnõ konferenci PrazÏske jaro. Polsko a CÏeskoslovensko v roce 1968, ktera se konala ve dnech 4.±5. zaÂrÏõ 2003 v sõÂdle IPN ve VarsÏaveÏ (sbornõÂk z konference: WokoÂø praskiej wiosny. Polska i Czechosøowacja w 1968 roku. Ed. èukasz KaminÂski. Instytut pamieÎci narodowej, Warszawa 2004). 315 ) StaÂtnõ oblastnõ archiv (daÂle jen SOA) ZaÂmrsk, f. VyÂchodocÏesky krajsky naÂrodnõ vyÂbor (daÂle jen VcÏ KNV), k. 40, inv. j. 237, s. 49, 117. schuÊze rady.

CÏlaÂnky hajõ zÏenaÂm v kravõÂneÏ JZD HolõÂn, pomaÂhajõ na polõÂch apod. Spolu s velitelstvõÂm nasÏÂõ armaÂdy prÏipravujõ konsultativnõ vecÏery. HlõÂdkujõ jen prÏed kasaÂrnami nasÏeho vojska. V soucÏasne dobeÏ jim byl nabõÂdnut jiny prostor, kam by se meÏli prÏesunout, avsÏak odmõÂtly, zÏe jim prostory kolem JicÏÂõna vyhovujõÂ. Do cÏinnosti staÂtnõÂch ani stranickyÂch orgaÂnuÊ nezasahujõ a rovneÏzÏ zÏaÂdny duÊlezÏity objekt nemajõ obsazen.ª316) JicÏõÂn dne 7. zaÂrÏõ 1968 Co se tedy stalo vecÏer 7. zaÂrÏõ 1968? Podle vysÏetrÏovacõÂho spisu odboru vysÏetrÏovaÂnõ Krajske spraÂvy SNB v Hradci KraÂlove se tragicka udaÂlost odehraÂla takto: VecÏer po 20. hodineÏ se z prostoru, ve ktereÂm byl dislokovaÂn vojensky uÂtvar armaÂdy PLR cÏ. 2702, vzdaÂlilo peÏt podnapilyÂch ozbrojenyÂch vojaÂkuÊ. Byli to: Zykmund Zapasa, Zdzislaw Kowalski, Stefan Dorna, Felix Zajac a Wieslaw Czerwonka. Kolem 23. hodiny dosÏli po silnici od Mlade Boleslavi na krÏizÏovatku Na Letne (o jejich ¹kondiciª sveÏdcÏõÂ

skutecÏnost, zÏe vzdaÂlenost 2±3 km sÏli skoro trÏi hodiny). PolsÏtõ vojaÂci pozdeÏji vypoveÏdeÏli, zÏe jim alkohol poskytli neÏjacõ cÏs. obcÏaneÂ. SÏetrÏenõ ale spõÂsÏe dospeÏlo k zaÂveÏru, zÏe si laÂhve vodky prÏivezli ze sve domoviny. V JicÏõÂneÏ na krÏizÏovatce Na Letne v dobeÏ kolem 23.00 hod. se cestou z kina zastavili u telefonnõ budky VõÂteÏzslav KlimesÏ, Jana JencÏkovaÂ, Jaroslav Vesely a Bohunka BrumlichovaÂ. PolsÏtõ vojaÂci je nejdrÏõÂve minuli; jeden z nich (pozdeÏjsÏõ vrah) se na neÏ vyÂhruzÏneÏ dõÂval. V zahradeÏ u nedaleke prodejny Pramen se PolaÂci nepohodli a zacÏali si vzrusÏeneÏ vymeÏnÏovat naÂzory na to, zda by se radeÏji nemeÏli vraÂtit zpeÏt ke sve jednotce. HaÂdka vyvrcholila tõÂm, zÏe Dorna a Zapasa zacÏali strÏõÂlet ze samopalu nejdrÏõÂve do vzduchu a posleÂze prvneÏ jmenovany take smeÏrem k telefonnõ budce na zde stojõÂcõ osoby. Toho si vsÏimli ostatnõ polsÏtõ vojaÂci. BeÏzÏeli k Dornovi a krÏicÏeli, aby zachoval klid. Dorna vsÏak vystrÏelil i po nich a zasaÂhl Zapasu a Kowal-

JicÏõÂn, krÏizÏovatka Na Letne - mõÂsto nejhorsÏõÂho incidentu s prÏõÂmou uÂcÏastõ okupacÏnõ polske armaÂdy v roce 1968.

316

) SOA ZaÂmrsk, f. Krajsky vyÂbor Komunisticke strany CÏeskoslovenska Hradec KraÂloveÂ, k. 58, sv. 52, a. j. 11, s. 49±50, ZaÂpis ze schuÊze prÏedsednictva KV KSCÏ, 6. 9. 1968.

JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968 skeÂho. Zajac a Czerwonka se o võÂce nepokousÏeli a utõÂkali pro pomoc ke sve jednotce. Felix Zajac vypoveÏdeÏl v Hradci KraÂlove 9. zaÂrÏõ 1968 toto: ¹Na stanovisÏti [mysÏleno v lezÏenõ polske armaÂdy ± pozn. aut.] jsme na prÏõÂpad upozornili porucÏÂõka GolinÂskiego 317), ktereÂmu jsem rÏekl, zÏe ve meÏsteÏ strÏõÂlõ nasÏi vojaÂci, rÏekl jsem v mnozÏneÂm cÏÂõsle, protozÏe jsem byl vylekany a neveÏdeÏl jsem, co maÂm povõÂdat.ª318) ZraneÏny polsky vojaÂk Zykmund Zapasa popsal pruÊbeÏh udaÂlosti prÏi vyÂslechu ve Wroclawi 11. zaÂrÏõ 1968 takto: ¹V jiste chvõÂli jsem uslysÏel daÂvku vyÂstrÏeluÊ. ObraÂtil jsem se na tu stranu, na ktere staÂla skupinka cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ. VideÏl jsem, zÏe dveÏ osoby upadly, v tom jeden muzÏ. NevõÂm, z ktereÂho mõÂsta padly vyÂstrÏely a kdo strÏõÂlel. [...] TeÂmeÏrÏ bezprostrÏedneÏ potom, co jsem videÏl padajõÂcõ cÏeskoslovenske obcÏany, jsem zpozoroval ze vzdaÂlenosti kolem 4 metruÊ od sebe zaÂblesk ohneÏ ze samopalu a cõÂtil jsem, zÏe jsem raneÏny do leveÂho boku. Upadl jsem na

zem. Kdy jsem byl raneÏny do praveÂho oka, nevõÂm. Nemohu poveÏdeÏt, kdo strÏõÂlel myÂm smeÏrem. KdyzÏ jsem upadl na zem, jistou dobu jsem neslysÏel zÏaÂdne vyÂstrÏely. NaÂsledovneÏ jsem slysÏel velke mnozÏstvõ vyÂstrÏeluÊ a nabõÂjenõ samopalu.ª319) Zdzislaw Kowalski, druhy zraneÏny polsky vojaÂk, rÏekl 12. zaÂrÏõ 1968 o jicÏõÂnske strÏelbeÏ toto: ¹VbeÏhl jsem na vozovku se zaÂmeÏrem, zÏe pobeÏzÏõÂm na druhou stranu ve smeÏru strÏõÂlejõÂcõÂho. [...] KdyzÏ jsem se nachaÂzel na vozovce, cõÂtil jsem, zÏe jsem zraneÏn. [...] Upadl jsem na vozovku a je mozÏneÂ, zÏe jizÏ na jejõ druhou stranu. NevõÂm, jestli jsem ztratil veÏdomõÂ. NeslysÏel jsem vyÂstrÏely [...] Kdo vuÊbec strÏõÂlel a kdo meÏ postrÏelil, nevõÂm. Ja jsem nestrÏõÂlel.ª320) NecÏekanou a nevyprovokovanou strÏelbou byli do nohou zasazÏeni Jaroslav Vesely a Jana JencÏkovaÂ. Upadli. VõÂteÏzslav KlimesÏ a Bohunka Brumlichova se vrhli k zemi. Dorna s prstem na spousÏti postupoval k nynõ jizÏ lezÏõÂcõÂm oso-

Jaroslava VeseleÂho zastrÏelil polsky vojaÂk Stefan Dorna z bezprostrÏednõ blõÂzkosti.

317

) Janusz GolinÂski ) AMV, f. Krajska spraÂva Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti Hradec KraÂloveÂ, odbor vysÏetrÏovaÂnõ VerÏejne bezpecÏnosti (daÂle jen M 1-11), inv. j. 61, puÊvodnõ vysÏetrÏovacõ spis cÏj. VV-3/10-1968. 319 ) TamteÂzÏ. 320 ) TamteÂzÏ. 318

CÏlaÂnky baÂm. ZraneÏnõ J. VeseleÂho bylo velice bolestiveÂ; necõÂtil nohy, narÏõÂkal. Bohunka Brumlichova se ho snazÏila uklidnit, a zakryla mu proto uÂsta. Dorna mezitõÂm prÏisÏel azÏ k nim a zacÏal ji osahaÂvat po teÏle. Odcizil jõ prÏitom hodinky a prsten. Jana JencÏkova radeÏji prÏedstõÂrala mrtvou. VzlykajõÂcõ Jaroslav Vesely Dornu znervoÂznÏoval. Z bezprostrÏednõ blõÂzkosti do neÏj vystrÏõÂlel zbytek strÏeliva v samopalu. VõÂteÏzslav KlimesÏ naÂsledneÏ vyuzÏil chvõÂle, kdy Dorna meÏnil zaÂsobnõÂk, zvedl se a utõÂkal prycÏ. Dorna byl zjevneÏ mimo smysly ± opakovaneÏ mõÂrÏil na Bohunku Brumlichovou a zaÂrovenÏ ji potom zÏaÂdal, aby ho zastrÏelila. VõÂteÏzslavu KlimesÏovi se podarÏilo zastavit projõÂzÏdeÏjõÂcõ vozidlo a odjet pro pomoc na jicÏõÂnske oddeÏlenõ VB. Na mõÂsteÏ zuÊstala zraneÏna Bohunka Brumlichova a take Jana JencÏkova (kterou Dorna rovneÏzÏ obteÏzÏoval a okradl). KdyzÏ nedaleko bydlõÂcõ KlimesÏovi (rodicÏe VõÂteÏzslava KlimesÏe) zaslechli strÏelbu, vysÏli ven, volali a hledali sveÂho syna. BeÏzÏeli smeÏrem k telefonnõ budce, a stali se tak pro Dornu novyÂmi tercÏi. Zdena KlimesÏova byla zastrÏelena, jejõ manzÏel OldrÏich KlimesÏ byl zasazÏen do leve ruky a do paÂterÏe. V tuto chvõÂli prÏichaÂzel po silnici od Sobotky vojõÂn CÏSLA Josef Dufek. Take on byl zasazÏen,

Druha Dornova obeÏt' ± Zdena KlimesÏovaÂ

ale nasÏteÏstõ pouze lehce zraneÏn. Ulehl proto na zem a nehyÂbal se. PraÂveÏ Dufek videÏl, jak polsky vojaÂk prÏistoupil k na zemi lezÏõÂcõÂm manzÏeluÊm KlimesÏovyÂm a strÏõÂlel do nich z bezprostrÏednõ blõÂzkosti. Dufkovi se vzaÂpeÏtõ podarÏilo z mõÂsta uteÂci. Dorna zahaÂjil strÏelbu i na automobily, ktere projõÂzÏdeÏly krÏizÏovatkou. VuÊz dr. VladimõÂra BosaÂka z Prahy nezasaÂhl. KraÂtce pote vsÏak projõÂzÏdeÏl krÏizÏovatkou Na Letne VaÂclav BõÂlek s manzÏelkou. Dornova strÏelba zasaÂhla jejich automobil a Milena BõÂlkova byla zraneÏna na noze. PrÏi prÏõÂjezdu hlõÂdky VB (ve slozÏenõ nadporucÏõÂk AntonõÂn JirÏicÏka a cÏetarÏ zaÂkladnõ sluzÏby cÏs. armaÂdy Pavel ZikaÂn) jizÏ na mõÂsteÏ cÏinu zasahovali polsÏtõ vojaÂci pod velenõÂm porucÏõÂka Janusze GolinÂskeÂho. VojaÂci Zapasa a Kowalski lezÏeli teÏzÏce zraneÏnõ u prodejny Pramen. Byli prÏevezeni na kliniku LeÂkarÏske fakulty Univerzity Karlovy do Hradce KraÂloveÂ, odkud je jizÏ 11. zaÂrÏõ transportoval vrtulnõÂk do PLR. Dorna kladl odpor i prÏi zadrzÏenõ a pokousÏel se uprchnout z mõÂsta cÏinu. ZvlaÂsÏtnõ smysl pro realitu vsÏak projevili samotnõ PolaÂci, kdyzÏ kraÂtce po strÏelbeÏ vniklo 8 jejich obrneÏnyÂch transporteÂruÊ do jicÏõÂnskyÂch

JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968 kasaÂren CÏSLA a po zjisÏteÏnõÂ, zÏe odtud se nestrÏõÂlelo, se rychle otocÏily a odjely. VysÏetrÏovaÂnõ incidentu a potrestaÂnõ pachatele VysÏetrÏovaÂnõ tragickeÂho incidentu se rozbeÏhlo okamzÏiteÏ a uÂcÏastnili se ho rovneÏzÏ zaÂstupci armaÂdy PLR (polsky vojensky prokuraÂtor major Mgr. Stefan Kurowski, naÂcÏelnõÂk vojenske politicke spraÂvy a zaÂstupce velitele mõÂstnõ jednotky). OhledaÂnõ mõÂsta cÏinu probeÏhlo maximaÂlneÏ rychle, mj. proto, aby se prÏedesÏlo dalsÏõÂmu zostrÏenõ situace mezi obyvatelstvem a okupacÏnõÂmi vojaÂky. Na mõÂsteÏ cÏinu ± u telefonnõ budky ± byly nalezeny 3 zaÂsobnõÂky do polskeÂho samopalu vzor PMK raÂzÏe 7,62 mm, 2 praÂzdne a ve trÏetõÂm zbyÂvalo 12 ostryÂch naÂbojuÊ. SÏetrÏenõÂm bylo zjisÏteÏno, zÏe ze 75 zdokumentovanyÂch a zajisÏteÏnyÂch strÏel jich 74 bylo vystrÏeleno ze samopalu Stefana Dorny a pouze jedina ze samopalu Zykmunda Zapasy. V teÏle Jaroslava VeseleÂho se nachaÂzelo celkem 10 strÏelnyÂch ran. Zdena KlimesÏova byla zasazÏena sedmkraÂt. LeÂkarÏska fakulta UK v Hradci KraÂlove provedla vysÏetrÏenõ hladiny alkoholu v krvi polskyÂch vojaÂkuÊ v dobeÏ incidentu s prÏesnostõ na peÏt setin promile tzv. Widmarkovou metodou. U Dorny byl odbeÏr proveden peÏt minut po paÂte hodineÏ rannõÂ, 8. zaÂrÏõ 1968. PrÏepocÏtem pak byla stanovena hodnota v dobeÏ kolem 23. hod. prÏedchozõÂho dne na 1,81 promile (v prÏõÂpadeÏ vojaÂka Zapasy cÏinila stanovena hladina alkoholu 1,80 promile).321) CÏesÏtõ vysÏetrÏovatele dospeÏli k zaÂveÏru, zÏe shromaÂzÏdeÏne duÊkazy usveÏdcÏujõ jako hlavnõÂho pachatele jednadvacetileteÂho polskeÂho vojaÂka Stefana Dornu.322) BeÏhem vyÂslechuÊ si Dorna nedokaÂzal vzpomenout na prÏesny pruÊbeÏh udaÂlosti. NaprÏõÂklad prÏi vyÂslechu ve Wroclawi 12. zaÂrÏõ 1968 uvedl toto: ¹VzpomõÂnaÂm si vsÏak, zÏe v jiste chvõÂli jsem zavedl naÂboj do naÂbojove komory samopalu a daÂvkou jsem vystrÏelil smeÏrem na skupinu osob, cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ. Z jake vzdaÂlenosti jsem strÏõÂle,l se nepamatuji. Nepamatuji se rovneÏzÏ, zÏe by neÏkdo z teÂto skupiny upadl nebo krÏicÏel. VzpomõÂnaÂm si, zÏe jsem pozdeÏji vystrÏelil na projõÂzÏdeÏjõÂcõ auto. Jestli jsem strÏõÂlel na jina auta, teÏzÏko muÊzÏu poveÏdeÏt. KromeÏ danyÂch vyÂstrÏeluÊ do skupiny osob a pro321

jõÂzÏdeÏjõÂcõÂho auta si nepamatuji, zÏe bych strÏÂõlel na jine jednotlive osoby. VzpomõÂnaÂm si, zÏe jsem lezÏel vedle telefonicke budky, ale nepamatuji se, zÏe bych lezÏel vedle zÏeny [...] NevõÂm, procÏ jsem strÏõÂlel do skupiny osob a aut.ª323) Podle cÏeskoslovenskeÂho praÂva dosÏlo k naplneÏnõ skutkove podstaty trestneÂho cÏinu vrazÏdy (§ 219 trestnõÂho zaÂkona cÏ. 140/1961 Sb.) a obecneÂho ohrozÏenõ (§ 179 odst. 1 trestnõÂho zaÂkona). Trestnõ stõÂhaÂnõ proti jesÏteÏ nejmenovaneÂmu pachateli zahaÂjil 8. zaÂrÏõ 1968 vysÏetrÏovatel oddeÏlenõ vysÏetrÏovaÂnõ VerÏejne bezpecÏnosti (OV VB) v JicÏõÂneÏ, kapitaÂn ZdeneÏk PolaÂcÏek. JesÏteÏ teÂhozÏ dne rozhodl krajsky prokuraÂtor JUDr. Josef PtaÂcÏek o odneÏtõ trestnõ veÏci OV VB v JicÏõÂneÏ a o jejõÂm prÏideÏlenõ vysÏetrÏovateli odboru vysÏetrÏovaÂnõ Krajske spraÂvy SNB v Hradci KraÂlove s oduÊvodneÏnõÂm, zÏe ¹bude nutno vejõÂt ve styk s prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny polske vojenske prokuratury, prÏõÂpadneÏ velitelstvõ prÏÂõslusÏne cÏaÂsti polskyÂch jednotek prodleÂvajõÂcõÂch v CÏSSR, vedle toho je daÂna zaÂvazÏnost veÏci prÏedevsÏõÂm tõÂm, zÏe k teÂto tr. cÏinnosti dosÏlo za zcela mimorÏaÂdnyÂch okolnostõ spocÏõÂvajõÂcõÂch ve faktickeÂm docÏasneÂm pobytu polskyÂch a dalsÏõÂch zahranicÏnõÂch jednotek na uÂzemõ CÏSSR. Tento stav jdoucõ nad raÂmec smlouvy mezi CÏSSR a PLR z r. 1961 (vyhl. pod cÏ. 66/1962 Sb.), ktera s takovyÂmto stavem pochopitelneÏ nepocÏõÂtala, bude zrÏejmeÏ vyzÏadovat i rÏesÏenõ slozÏiteÏjsÏõÂch praÂvnõÂch otaÂzek, a to prÏÂõp. i na uÂrovni orgaÂnuÊ centraÂlnõÂch.ª324) Dne 10. rÏõÂjna 1968 byla z vyÂsÏe uvedenyÂch trestnyÂch cÏinuÊ obvineÏna konkreÂtnõ osoba ± Stefan Dorna. Polsky vojensky prokuraÂtor major Mgr. Stefan Kurowski na neÏj uvalil prozatõÂmnõ vazbu jizÏ 8. zaÂrÏõ 1968, prÏicÏemzÏ Dorna byl mezitõÂm odvezen z cÏs. uÂzemõ a uveÏzneÏn v Køodzku. ZÏaÂdost o jeho vydaÂnõ k trestnõÂmu stõÂhaÂnõ do CÏSSR byla polskou stranou zamõÂtnuta. Take proto prÏerusÏil vysÏetrÏovatel odboru vysÏetrÏovaÂnõ Krajske spraÂvy SNB Hradec KraÂlove kapitaÂn ZdeneÏk PolaÂcÏek 14. rÏõÂjna 1968 trestnõ stõÂhaÂnõ Stefana Dorny v CÏSSR.325) Soudnõ rÏõÂzenõ se Stefanem Dornou probeÏhlo 18. rÏõÂjna 1968 prÏed StannyÂm vojenskyÂm soudem Polske lidove republiky v Køodzku. Dorna cÏelil obzÏalobeÏ z vrazÏd, pokusuÊ o vrazÏdu a loupezÏõÂ. Sedm cÏs. obcÏanuÊ (prÏõÂmyÂch sveÏdkuÊ incidentu) poskytlo trestnõÂmu senaÂtu sve sveÏdeckeÂ

) TamteÂzÏ. ) Stefan Dorna se narodil 11. cÏervence 1947. VyucÏil se zaÂmecÏnõÂkem. Trvale zÏil v Obrzycku (okres Szamotuly). V srpnu 1968 byl kandidaÂtem Polske sjednocene deÏlnicke strany. 323 ) AMV, f. Krajska spraÂva Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti Hradec KraÂloveÂ, odbor vysÏetrÏovaÂnõ VerÏejne bezpecÏnosti (daÂle jen M 1-11), inv. j. 61, puÊvodnõ vysÏetrÏovacõ spis cÏj. VV-3/10-1968. 324 ) TamteÂzÏ. 325 ) TamteÂzÏ. 322

CÏlaÂnky vyÂpoveÏdi. Stefan Dorna byl uznaÂn vinnyÂm a odsouzen k trestu smrti a propadnutõ vesÏkereÂho majetku. Rozsudek nabyl praÂvnõ moci hned po vynesenõÂ. Dorna vzaÂpeÏtõ pozÏaÂdal prÏedsedu Rady ministruÊ PLR o milost. A prÏesto, zÏe polska strana ubezpecÏovala CÏSSR, zÏe se tak za zÏaÂdnyÂch okolnostõ nemuÊzÏe staÂt, DornoveÏ zÏaÂdosti bylo vyhoveÏno a trest byl zmeÏneÏn na dozÏivotõÂ. Po 15 letech opustil Stefan Dorna veÏzenõÂ. Incident a reakce obyvatel JicÏõÂn prozÏil sÏok. KronikaÂrÏ meÏsta mj. zapsal: ¹PondeÏlõ 9. zaÂrÏõÂ: Cely JicÏõÂn tone v hlubokeÂm smutku, na budovaÂch vlajõ smutecÏnõ prapory. U parcÏõÂku prÏed krÏizÏovatkou Na LetneÂ, v mõÂsteÏ, kde tragicky zahynuli dva nasÏi obcÏaneÂ, jsou jeÏsteÏ stopy zaschle krve nevinnyÂch obeÏtõ zbeÏsileÂho vraha, na omõÂtce protilehlyÂch domuÊ jsou patrny cÏetne stopy po dopadu strÏel. K mõÂstu hruÊzy prÏichaÂzeli po cely den obcÏane nasÏeho meÏsta, zÏeny se slzami v ocÏõÂch poklaÂdaly tam kytice cÏerstvyÂch kveÏtin, muzÏi vedli vzrusÏene debaty ve snaze zõÂskat uceleny obraz o pruÊbeÏhu tragedie.ª326) ZameÏstnanci Agrostroje JicÏõÂn, v neÏmzÏ Jaroslav Vesely pracoval, zaslali cÏs. vlaÂdeÏ rezoluci, v nõÂzÏ mj. uvedli: ¹Tento cÏin v naÂs vyvolaÂva zvlaÂsÏt' velke rozhorÏcÏenõ proto, zÏe naÂsÏ spolupracovnõÂk po prÏedchozõÂm zraneÏnõ do nohou, zpuÊsobeneÂm bezduÊvodnyÂm vyÂstrÏelem z veÏtsÏõ vzdaÂlenosti, byl prÏes sve prosby prÏõÂslusÏnõÂkem polske armaÂdy z bezprostrÏednõ blõÂzkosti plnou daÂvkou ze samopalu doslova rozstrÏÂõlen. Tento bestiaÂlnõ cÏin nema v nasÏem meÏsteÏ, okrese ani cele republice obdoby od dob fasÏisticke okupace. [...] Do doby okupace jsme povazÏovali polsky lid a jeho armaÂdu za sve bratry a spojence, s nimizÏ jsme po staletõ bojovali proti spolecÏneÂmu neprÏõÂteli, za naÂrod Sienkiewicze a Miczkiewicze, ale nynõ jsme, bohuzÏel, nuceni se na neÏ dõÂvat jako na naÂsilnõÂky a vrahy. [...] Jak se s bratrskou pomocõ slucÏuje to, zÏe opilõ vojaÂci cizõÂch armaÂd vrazÏdõ bez duÊvodu nasÏe bezbranne lidi? [...] ProtozÏe nemaÂme zÏaÂdne zaÂruky, zÏe se podobne prÏÂõpady nebudou opakovat, zÏaÂdaÂme kategoricky odchod okupacÏnõÂch armaÂd z nasÏÂõ zemeÏ, protozÏe normalizaci situace u naÂs nepomohou vrazÏdy a naÂsilõÂ.ª327)  V KSCÏ, JicÏõÂnsky OV KSCÏ prÏijal a odeslal U cÏeskoslovenske vlaÂdeÏ a polskeÂmu velvyslanec326

) ) 328 ) 329 ) 330 ) 331 ) 327

tvõ v Praze vlastnõ rezoluci: ¹My, cÏlenove okresnõÂho vyÂboru KSCÏ v JicÏÂõneÏ odsuzujeme brutaÂlnõ cÏin prÏõÂslusÏnõÂkuÊ polskeÂho vojska, spaÂchany na pokojnyÂch bezbrannyÂch obcÏanech nasÏeho meÏsta. [...] BezohlednaÂ, kruta vrazÏda obcÏanky Zdeny KlimesÏove , deÏlnice ZPA, manzÏelky dlouholeteÂho cÏlena KSCÏ a obeÏtaveÂho funkcionaÂrÏe, a Jaroslava VeseleÂho , deÏlnõÂka n. p. Agrostroj, cÏlena meÏstskeÂho vyÂboru KSCÏ v JicÏÂõneÏ, jakozÏ i zraneÏnõ cÏtyrÏ dalsÏõÂch obcÏanuÊ [...] nemuÊzÏeme povazÏovat za pomoc prÏi konsolidaci pomeÏruÊ u naÂs, ale za zlocÏin, ktery udrzÏenõ klidu a porÏaÂdku narusÏil.ª328) V nedeÏli 8. zaÂrÏõ 1968 se na spolecÏneÂm jednaÂnõ sesÏly Rady ONV a MeÏNV v JicÏõÂneÏ, aby projednaly vzniklou situaci. V prÏijateÂm usnesenõ adresovaneÂm RadeÏ vyÂchodocÏeskeÂho KNV formulovaly sve stanovisko jasneÏ: ¹Jde o hrubyÂ, naÂsilny a neospravedlnitelny zaÂsah do vnitrÏnõÂho zÏivota okresnõÂho meÏsta i celeÂho okresu, ktery spolecÏne zasedaÂnõ Rady ONV a Rady MeÏNV odsuzuje. [...] Rady ONV a MeÏNV v JicÏõÂneÏ ubezpecÏujõ Radu VcÏ KNV v Hradci KraÂloveÂ, zÏe v okrese za prÏõÂme pomoci orgaÂnuÊ VB a cÏsl. armaÂdy jsou schopny udrzÏet klid a porÏaÂdek, plneÏ se opõÂrajõÂce o duÊveÏru obcÏanuÊ nasÏeho okresu. PrÏÂõtomnost jakyÂchkoliv vojenskyÂch jednotek v obvodu nasÏeho okresnõÂho meÏsta i okresu samotneÂho by tuto skutecÏnost po tomto brutaÂlnõÂm cÏinu jen zteÏzÏovala.ª329) O den pozdeÏji (9. zaÂrÏõ 1968) projednaÂvala tragickou udaÂlost na sve 117. schuÊzi Rada KNV v Hradci KraÂloveÂ. ¹Radou vyÂchodocÏeskeÂho KNV bylo rozhodnuto zaslat postizÏenyÂm rodinaÂm kondolencÏnõ dopis za Radu vyÂchodocÏeskeÂho KNV, daÂle ze strany KNV poskytnout obeÏma postizÏenyÂm rodinaÂm financÏnõ pomoc ve vyÂsÏi 6000,- KcÏs a v ostatnõÂch prÏÂõpadech po 3000,- KcÏs,ª330) psalo se v zaÂpisu ze zasedaÂnõÂ. Rada ONV se k incidentu znovu vraÂtila na sveÂm zasedaÂnõ 31. rÏõÂjna 1968, kdy odsouhlasila rodinaÂm zemrÏelyÂch prÏõÂspeÏvek ve vyÂsÏi 5000,KcÏs.331) Zda se, zÏe take polska strana byla brutaÂlnõÂm chovaÂnõÂm sveÂho vojaÂka otrÏesena. Velitel StrÏednõÂho vojenskeÂho okruhu, generaÂlmajor Vasil Valo, jednal po udaÂlosti s polskyÂm velõÂcõÂm duÊstojnõÂkem. ¹V odpolednõÂch hodinaÂch dne 8. 9. 1968 jsem osobneÏ jednal s prÏedstavitelem PLA

StaÂtnõ okresnõ archiv (daÂle jen SOkA) JicÏõÂn, f. MeÏstsky naÂrodnõ vyÂbor JicÏõÂn, Kronika meÏsta 1964±1968, s. 50. VUÂA, f. Ministerstvo naÂrodnõ obrany 1968 ± sekretariaÂt ministra, k. 35, sign. 25-11/1. SOkA JicÏõÂn, f. MeÏstsky naÂrodnõ vyÂbor JicÏõÂn, Kronika meÏsta 1964±1968, s. 49. SOA ZaÂmrsk, f. VcÏ KNV, k. 40, inv. j. 237, s. 49, 117. schuÊze rady. TamteÂzÏ, s. 4±5. SOkA JicÏõÂn, f. Okresnõ naÂrodnõ vyÂbor JicÏõÂn, k. 68b, zaÂpisy ze schuÊzõ rad ONV, 27. 6.±17. 12. 1968.

JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏõ 1968 generaÂlem SavcÏukem 332), ktery mi otevrÏeneÏ prohlaÂsil, zÏe jejich velenõ hodnotõ vyÂsÏe uvedenou udaÂlost jako bestiaÂlnõ vrazÏdu cÏs. staÂtnõÂch obcÏanuÊ, zÏe vina spocÏÂõva vyÂhradneÏ na prÏõÂslusÏnõÂcõÂch PLA a zÏe ze strany cÏs. staÂtnõÂch obcÏanuÊ nedosÏlo ani ke strÏelbeÏ, ani k zÏaÂdne jine provokaci, ktera by opravnÏovala prÏõÂslusÏnõÂky PLA pouzÏõÂt zbraneÏ. SoucÏasneÏ projevil lõÂtost nad uvedenou udaÂlostõ a prohlaÂsil daÂle, zÏe vinõÂci budou souzeni polnõÂm soudem PLA a zÏe budou odsouzeni k nejvysÏÏsÂõm trestuÊm,ª333) zapsal si Valo. GeneraÂl Sawczuk se chteÏl jõÂt osobneÏ omluvit posÏkozenyÂm rodinaÂm. Valo mu ale tento krok nedoporucÏoval. Snad se obaÂval prÏõÂpadne negativnõ reakce. Sawczuk jeho naÂzor akceptoval a prohlaÂsil, zÏe PLR jako jediny vinõÂk trageÂdie nahradõ vesÏkere sÏkody.

Dyka ZemeÏ mluvõÂ. JmeÂnem ONV, MeÏNV a vsÏech jicÏõÂnskyÂch obcÏanuÊ se s obeÏt'mi nelõÂtostne strÏelby polskeÂho vojaÂka rozloucÏil prÏedÂV seda MeÏNV Jaroslav Pulec a prÏedseda U Ï Ï CeskoslovenskeÂho svazu mlaÂdeze dr. ZbyneÏk VokrouhlickyÂ. Za zvuku Pochodu padlyÂch revolucionaÂrÏuÊ byly rakve odvaÂzÏeny na mõÂsta poslednõÂho odpocÏinku ± ostatky Zdeny KlimesÏove do Semil, Jaroslava VeseleÂho na hrÏbitov v JicÏõÂneÏ. JicÏõÂnsky kronikaÂrÏ zaznamenal atmosfeÂru cÏtvrtecÏnõÂho odpoledne 12. zaÂrÏõ 1968 takto: ¹Dnes odpoledne se v hlubokeÂm pohnutõ prÏisÏli na Gottwaldovo naÂmeÏstõ rozloucÏit obcÏane JicÏÂõna i ÏsirokeÂho okolõ s tragicky zesnulyÂmi. [...] Na katafalku byly polozÏeny obeÏ rakve, u kteryÂch se strÏõÂdaly trojcÏlenne straÂzÏe. [...] NaÂ-

SmutecÏnõÂ rozloucÏenõÂ se Zdenou KlimesÏovou a Jaroslavem VeselyÂm. Repro: http//oboj.jicinsko.cz/RegionaÂlnõÂ muzeum a galerie JicÏõÂn/Archiv rodiny VeselyÂch.

SpolecÏny pohrÏeb Jaroslava VeseleÂho a Zdeny KlimesÏove se konal ve cÏtvrtek 12. zaÂrÏõ 1968 na tehdejsÏõÂm GottwaldoveÏ naÂmeÏstõ v JicÏõÂneÏ. Organizoval ho tamnõ MeÏNV. ZuÂcÏastnily se ho tisõÂce lidõÂ. Na katafalku spocÏinuly obeÏ rakve, zahrnute hromadou kveÏtin. SmutecÏnõ shromaÂzÏdeÏnõ bylo zahaÂjeno cÏeskoslovenskou staÂtnõ hymnou. Pote naÂsledovala vystoupenõ peÏvcuÊ liberecke opery ArnosÏta KlõÂmy a J. HanusoveÂ, prÏerusÏena zaslouzÏilou umeÏlkynõ Juliõ CharvaÂtovou, ktera zarecitovala baÂsenÏ Viktora

332

meÏstõ se zaplnilo obcÏany, kterÏõ prÏinaÂsÏeli kveÏtinove dary a veÏnce, aby uctili pamaÂtku teÏch, kterÏõ padli za obeÏt' nelõÂtostneÂmu vrahu. [...] Tento den byl snad nejsmutneÏjsÏÂõm v historii naÏseho meÏsta v dobeÏ po 2. sveÏtove vaÂlce. Slzy bolesti a rozhorÏcÏenõ nad ukrutnostõÂ, s jakou nevinnõ lide byli zbaveni zÏivota, doprovaÂzely cely tento srdcervoucõ akt.ª334) V souvislosti s pohrÏbem prÏijala Krajska spraÂva SNB v Hradci KraÂlove v soucÏinnosti s mõÂstnõ samospraÂvou mimorÏaÂdna bezpecÏnostnõ opatrÏenõ k zajisÏteÏnõÂ

) Wøodzimierz Sawczuk ) VUÂA, f. Ministerstvo naÂrodnõ obrany 1968 ± sekretariaÂt ministra, k. 33, sign. 2/5/6,7. 334 ) SOkA JicÏõÂn, f. MeÏstsky naÂrodnõ vyÂbor JicÏõÂn, Kronika meÏsta 1964±1968, s. 52±53. 333

CÏlaÂnky klidu a porÏaÂdku. Byla naprÏõÂklad zintenzõÂvneÏna a personaÂlneÏ posõÂlena sluzÏba VB a CÏSLA (v zaÂloze zuÊstali jesÏteÏ prÏõÂslusÏnõÂci LidovyÂch milicõÂ). Polske tankove jednotky u JicÏõÂna (odkud pochaÂzelo oneÏch 5 opilyÂch vojaÂkuÊ) byly odveleny do prostoru cca 10 km od meÏsta, aby se eliminovaly mozÏnosti dalsÏõÂho strÏetu. U polske jednotky byl soucÏasneÏ vyhlaÂsÏen prÏõÂsny zaÂkaz vychaÂzek. PrÏedstavitele ONV a MeÏNV v JicÏõÂneÏ se prostrÏednictvõÂm rozhlasu obraceli k obyvateluÊm meÏsta, vysveÏtlovali jim udaÂlosti a prÏijata opatrÏenõÂ. MeÏstsky naÂrodnõ vyÂbor odvysõÂlal relace, v nichzÏ vyzval k zachovaÂnõ klidu a duÊstojneÂho pruÊbeÏhu pohrÏbu. DaÂle bylo rozhodnuto, zÏe se operativnõ prÏõÂslusÏnõÂci VB a StB ve veÏtsÏõ mõÂrÏe nezÏ dosud vyuzÏijõ pro sledovaÂnõ naÂlady obyvatelstva. Koordinacõ prÏijatyÂch opatrÏenõ byl poveÏrÏen naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõ VB JicÏõÂn. NaÂcÏelnõÂk spraÂvy VB Krajske spraÂvy SNB Hradec KraÂlove podplukovnõÂk PetraÂsek se domnõÂval, zÏe ¹vzhledem k dosavadnõÂmu pruÊbeÏhu reagence obyvatel na uvedenou udaÂlost povazÏuji tato opatrÏenõ za dostacÏujõÂcõÂ. V prÏõÂpadeÏ nutnosti je v silaÂch spraÂvy VB opatrÏenõ zesõÂlit.ª335) Z pohledu cÏeskoslovenske BezpecÏnosti probeÏhl pohrÏeb v naprosteÂm klidu a bez jakeÂhokoliv narusÏenõÂ. PrvnõÂho naÂmeÏstka ministra vnitra Stanislava PadruÊnÏka o tom informoval osobneÏ naÂcÏelnõÂk KS SNB Hradec KraÂloveÂ, podplukovnõÂk JUDr. Karel SÏteÏdryÂ. Ohlas incidentu mezi ob-

yvatelstvem byl nicmeÂneÏ podle SÏteÏdreÂho znacÏnyÂ. ZameÏstnanci Agrostroje naprÏõÂklad zÏaÂdali, aby poslednõ rozloucÏenõ bylo pojato jako staÂtnõ pohrÏeb, cozÏ jim rozmluvil prÏedseda ONV v JicÏõÂneÏ, SÏoltys. Lide rovneÏzÏ vyjadrÏovali pochybnosti o tom, zÏe polska strana skutecÏneÏ pachatele tohoto brutaÂlnõÂho potresta uÂtoku.336) Jaroslav Vesely a Zdena KlimesÏova byli ke konci rÏõÂjna 1968 jedine dveÏ obeÏti srpnove okupace, ktere ¹nemeÏla na sveÏdomõª soveÏtska vojska. DomnõÂvaÂm se, zÏe jicÏõÂnsky prÏõÂpad ma dveÏ roviny. Prvnõ souvisõ s politickou situacõÂ, v nõÂzÏ se CÏeskoslovensko po srpnu 1968 ocitlo. Jak by asi pokracÏoval zÏivot obou obeÏtõÂ, nebyÂt okupace CÏSSR? Druha rovina ± polska strana prÏistoupila k potrestaÂnõ Stefana Dorny, pachatele jicÏõÂnskeÂho incidentu, ¹svyÂm zpuÊsobemª. Je ale skutecÏneÏ 15 let veÏzenõ odpovõÂdajõÂcõÂm trestem za brutaÂlnõ vrazÏdu dvou lidõÂ? ZaÂveÏrem je nutne zmõÂnit jesÏteÏ tuto zaÂvazÏnou skutecÏnost: zatõÂmco v zaÂrÏõ 1968 meÏla cÏs. BezpecÏnost vuÊli najõÂt pachatele zaÂvazÏneÂho trestneÂho cÏinu, o necely rok pozdeÏji (v srpnu 1969) se vysÏetrÏovaÂnõ smrti 5 cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ a desõÂtek zraneÏnõ zmeÏnilo v ukaÂzku naprosto alibistickeÂho prÏõÂstupu bez zjevne snahy objasnit tragicke udaÂlosti, najõÂt a potrestat jejich vinõÂky.

UcteÏnõÂ obeÏtõÂ Repro: http//oboj.jicinsko.cz/RegionaÂlnõÂ muzeum a galerie JicÏõÂn/Archiv rodiny VeselyÂch. 335

) AMV, f. SekretariaÂt ministra vnitra, 3. dõÂl (daÂle A 2/3), inv. j. 2233. PohrÏeb obeÏtõÂ strÏelby polskyÂch vojaÂkuÊ ± zpraÂva o opatrÏenõÂch. 336 ) AMV, f. M 1-11, k. 69, inv. j. 58. Ohlas na pohrÏeb obeÏtõÂ incidentu v JicÏõÂneÏ ± zpraÂva.

 VRAT a Hlas domova Akce NA

 VRAT a Hlas domova Akce NA aneb ¹Vrat'te se do raÂje, vsÏe odpusÏteÏno!ª Petr Cajthaml

LideÂ, kterÏõ odesÏli z obav prÏed komunistickou totalitou do zahranicÏõÂ, byli staÂlyÂm objektem zaÂjmu StaÂtnõ bezpecÏnosti. UprchlõÂci byli i za hranicemi CÏeskoslovenska obeÏtõ represe a ¹sÏmõÂrovaÂnõª komunisticke tajne policie. PocÏetnou cÏaÂst cÏeskeÂho a slovenskeÂho naÂroda, ktera se rozhodla (cÏi byla prÏinucena) zÏõÂt za hranicemi, vsÏak nemohla ignorovat ani oficiaÂlnõ staÂtnõ politika a propaganda. Ani v teÏchto smeÏrech puÊsobenõ vuÊcÏi svyÂm soucÏasnyÂm a byÂvalyÂm obcÏanuÊm se vsÏak komunisticke vedenõ neobesÏlo bez asistence StaÂtnõ bezpecÏnosti. ZatõÂmco v prvyÂch letech existence komunistickeÂho rezÏimu byl exil (v oficiaÂlnõ dobove terminologii pochopitelneÏ emigrace) lõÂcÏen celkoveÏ jako uskupenõ rezÏimu zaÂsadneÏ neprÏaÂtelske a odsouzenõÂhodneÂ, v polovineÏ 50. let zacÏõÂna byÂt mezi jednotlivyÂmi slozÏkami diferencovaÂno. Vedle neprÏaÂtelskyÂch prominentuÊ exilu zacÏalo vedenõ KSCÏ a ministerstva vnitra videÏt i exulanty, kterÏõ nemuseli byÂt chaÂpaÂni jednoznacÏneÏ neprÏaÂtelsky. PraÂveÏ ¹rÏadovõ nepoliticÏtõª exulanti se staÂvajõ v polovineÏ 50. let cõÂlem masivnõ kampaneÏ, jejõÂmzÏ nejvyÂrazneÏjsÏõÂm formaÂlnõÂm projevem bylo opusÏteÏnõ stalinisticke koncepce, podle nõÂzÏ byl kazÏdy emigrant faktickyÂm (a velmi cÏasto i automaticky odsouzenyÂm) vlastizraÂdcem. SkutecÏnyÂm cõÂlem teÂto kampaneÏ bylo rozbitõ jednoty cÏs. demokratickeÂho exilu a odstraneÏnõ jeho masove zaÂkladny. PraÂvnõ raÂmec opusÏteÏnõ cÏisteÏ represivnõÂho prÏõÂstupu k exilu poskytla amnestie prezidenta a vlaÂdy CÏSR prÏipravovana k desaÂteÂmu vyÂrocÏõ osvobozenõ republiky, ktere prÏipadlo na 9. kveÏtna 1955. Samotna zmeÏna prÏõÂstupu k politicky neaktivnõÂm emigrantuÊm se zacÏõÂna projevovat jizÏ na prÏelomu let 1954/1955, kdy zacÏõÂna byÂt probleÂm jednotlivyÂch navraÂtilcuÊ, formaÂlneÏ cÏasto odsouzenyÂch k vysokyÂm trestuÊm za vlastizradu cÏi vojenskou zradu, rÏesÏen individuaÂlnõÂmi milostmi. Dne 18. dubna 1955 projednaÂvalo politicke  V KSCÏ naÂvrh ministra vnitra Rudolfa byro U

BaraÂka, ministra spravedlnosti Jana BartusÏky a generaÂlnõÂho prokuraÂtora VaÂclava AlesÏe na amnestii prezidenta republiky a vlaÂdy CÏSR. PuÊvodnõ naÂvrh byl prÏõÂmo na tomto jednaÂnõ rozsÏõÂrÏen o pasaÂzÏ o amnestii pro trestne cÏiny opusÏteÏnõ republiky,337) ktera byla zacÏleneÏna do konecÏneÂho ¹Rozhodnutõ prezidenta a vlaÂdy republiky CÏeskoslovenske o amnestiiª338) jako cÏlaÂnek VII. tohoto RozhodnutõÂ. Ze zaÂpisu z jednaÂnõ politbyra nenõ mozÏne urcÏit autora zarÏazenõ tohoto bodu do jednaÂnõ politickeÂho byra ani prÏesne duÊvody teÂto pomeÏrneÏ radikaÂlnõ zmeÏny postoje k uprchlõÂkuÊm. Ze zachovanyÂch dokumentuÊ je vsÏak zrÏejmeÂ, zÏe naÂvrh neprosÏel standardnõ prÏõÂpravou a jizÏ kraÂtce po zverÏejneÏnõ amnestie se ukaÂzala problematicÏnost a nejednoznacÏnost neÏkteryÂch pasaÂzÏõ o amnestii pro uprchlõÂky. Rozsah amnestie pro uprchlõÂky ve vyÂsÏe zminÏovaneÂm Rozhodnutõ o amnestii totizÏ prÏipousÏteÏl dvojõ vyÂklad. Na jedne straneÏ byly prominuty tresty ulozÏene za trestny cÏin opusÏteÏnõ republiky a narÏizovalo se nezavaÂdeÏt cÏi zastavit trestnõ stõÂhaÂnõ za tento trestny cÏin proti osobaÂm, ktere se vraÂtõ na uÂzemõ republiky do sÏesti meÏsõÂcuÊ ode dne zverÏejneÏnõ amnestie. Na straneÏ druhe vsÏak cÏlaÂnek VIII. Rozhodnutõ o amnestii vylucÏoval z puÊsobnosti amnestie osoby odsouzene za velezradu, sabotaÂzÏ, vyzveÏdacÏstvõ a neÏktere dalsÏõ trestne cÏiny. Vzhledem k prÏedchozõ praxi cÏeskoslovenskyÂch souduÊ, ktere posuzovaly vyÂpoveÏdi uprchlõÂkuÊ prÏed zaÂpadoneÏmeckou policiõ a americkyÂmi zpravodajskyÂmi orgaÂny jako spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu vyzveÏdacÏstvõÂ, by tak prÏi prÏõÂsneÂm uplatnÏovaÂnõ cÏlaÂnku VIII. byla z puÊsobnosti amnestie vyloucÏena naprosta veÏtsÏina cÏs. emigrantuÊ. Toho si byl veÏdom i anonymnõ autor podaÂnõ ministru vnitra z prÏelomu kveÏtna a cÏervna 1955, ktery navrhoval rozdeÏlenõ prÏichaÂzejõÂcõÂch osob z hlediska trestnõ odpoveÏdnosti do trÏõ kategoriõÂ.339) Tento naÂvrh bez veÏtsÏõÂch zmeÏn prÏi-

 V KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 39, a. j. 54, bod 12, NaÂvrh amnestie prezidenta ) NaÂrodnõ archiv (daÂle jen NA), f. U republiky a vlaÂdy, 18. 4. 1955. 338 ) Rozhodnutõ bylo zverÏejneÏno v UÂrÏednõÂm listeÏ v cÏ. 46/1955 na s. 335. 339 ) Archiv Ministerstva vnitra CÏR (daÂle jen AMV), f. SekretariaÂt ministra vnitra (daÂle jen A 2/1), inv. j. 799. NaÂvrh amnestie prezidenta republiky a vlaÂdy, materiaÂl ZpraÂva pro soudruha ministra. 337

CÏlaÂnky  V KSCÏ dne 20. 6. 1955.340) jalo politicke byro U Do prve (nejveÏtsÏõÂ) kategorie osob byli zarÏazeni ti navraÂtilci, kterÏõ se v zahranicÏõ nedopustili ¹jine trestne cÏinnosti proti republiceª, prÏicÏemzÏ Â V KSCÏ vyÂslovneÏ konstausnesenõ politbyra U tovalo, zÏe ¹za dalsÏÂõ trestnou cÏinnost se nepovazÏuje vyÂpoveÏd' teÏchto osob prÏed cizõÂmi orgaÂny i orgaÂny cizõ neprÏaÂtelske rozveÏdky, i kdyzÏ na otaÂzky podaÂvaly informace o skutecÏnostech, ktere v CÏSR tvorÏÂõ prÏedmeÏt staÂtnõÂho, hospodaÂrÏskeÂho nebo sluzÏebnõÂho tajemstvõÂ. Tyto osoby nebudou trestneÏ stõÂhaÂny, poneÏvadzÏ jejich vyÂslech je povazÏovaÂn za soucÏaÂst rezÏimu, ktereÂmu je kazÏdy uprchlõÂk v kapitalisticke cizineÏ podroben.ª341) Do kategorie druhe byly zarÏazeni prÏedevsÏõÂm uprchlõÂci, kterÏõ slouzÏili v cizõÂm vojsku342) nebo do ciziny zbeÏhli z cÏs. ozbrojenyÂch slozÏek. Proti teÏmto osobaÂm meÏlo byÂt zahaÂjeno trestnõ stõÂhaÂnõ na svobodeÏ podle pokynuÊ, ktere v jednotlivyÂch prÏõÂpadech vyda generaÂlnõ prokuraÂtor. TrÏetõ kategorii meÏli tvorÏit navraÂtilci, kterÏõ budou usveÏdcÏeni jako agenti zaÂpadnõÂch rozveÏdek nebo jako pachatele zaÂvazÏnyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. Ti meÏli byÂt trestneÏ stõÂhaÂni se vsÏõ prÏõÂsnostõÂ.

venske strany socialistickeÂ, a jeho cÏleny se stali i dalsÏõ verÏejneÏ cÏinnõ nekomunisteÂ.344) SkutecÏnyÂm vuÊdcÏõÂm duchem VyÂboru vsÏak byl jeho tajemnõÂk VaÂclav Valtr 345), prÏõÂslusÏnõÂk III. spraÂvy MV (boj proti vnitrÏnõÂmu protivnõÂkovi). Vzhledem ke snahaÂm zakryÂt skutecÏnost, zÏe VyÂbor rÏõÂdõ orgaÂny KSCÏ a ministerstva vnitra, byl verÏejnosti prÏedstaven jako jeho zrÏizovatel UÂstrÏednõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty (UÂAV NF). V tomto duchu byla take sestavena tiskova zpraÂva, schvaÂlena politickyÂm byrem UÂV KSCÏ.346) NoveÏ zalozÏeny VyÂbor meÏl ¹zajisÏt'ovat uÂkoly, ktere souvisõ s naÂvratem teÏchto osob [navraÂtilcuÊ] a jejich prÏechodem do normaÂlnõÂho obcÏanskeÂho zÏivota v CÏSRª.347) PrÏedtõÂm, nezÏ se eventuaÂlnõ navraÂtilec dostal do peÂcÏe VyÂboru, prosÏel tzv. karanteÂnnõ stanicõ ministerstva vnitra, ktera byla umõÂsteÏna v Sadske v okrese Nymburk, kde byli navraÂtilci vyslyÂchaÂni pracovnõÂky SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ ministerstva vnitra. VyÂbor pro uprchlõÂky jim pote meÏl pomoci najõÂt zameÏstnaÂnõ (veÏtsÏinou v deÏlnickyÂch profesõÂch v podnicõÂch neduÊlezÏityÂch pro obranu staÂtu) a v nutnyÂch prÏõÂpadech i zajistit ubytovaÂnõÂ.348)

ZverÏejneÏnõ Rozhodnutõ o amnestii odstartovalo rozsaÂhlou akci, do nõÂzÏ byla zapojena rÏada slozÏek cÏs. staÂtnõÂho aparaÂtu v cÏele s ministerstvem vnitra. JejõÂm oficiaÂlnõÂm organizaÂtorem byl ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere se na zaÂkladeÏ amnestie vraÂtõ do CÏSRª zrÏõÂzeny na zaÂÂV kladeÏ usnesenõ schuÊze politickeÂho byra U 343 Ï KSC dne 20. 5. 1955. ) Jeho prÏedsedou byl jmenovaÂn dr. Miroslav Klinger, generaÂlnõ tajemnõÂk povolene nekomunisticke CÏeskoslo-

ZaÂkladnõÂm prÏedpokladem uÂspeÏchu plaÂnovane akce bylo informovat o nabõÂdce naÂvratu co nejsÏirsÏõ okruh potenciaÂlnõÂch navraÂtilcuÊ. Vedle prÏõÂmeÂho kontaktovaÂnõ neÏkteryÂch prominentnõÂch exulantuÊ cÏs. rozveÏdcÏõÂky legalizovanyÂmi v zahranicÏõ na diplomatickyÂch postech,349) hraÂla rozhodujõÂcõ roli propaganda vedena z uÂzemõ CÏeskoslovenska. JejõÂm hlavnõÂm projevem bylo vydaÂvaÂnõ cÏasopisu Hlas domova, ktery vychaÂzel od 14. cÏervna 1955 jako

) NA, f. UÂV KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 46, a. j. 6, bod 9, Stanovenõ zaÂsad prÏi posuzovaÂnõ tr. odpoveÏdnosti osob, ktere se vraÂtily na zaÂkladeÏ amnestie z ciziny, 20. 6. 1955. 341 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 5±6. 342 ) Do CÏeskoslovenska se v pruÊbeÏhu cÏervna 1955 vraÂtila dvanaÂcticÏlenna skupina prÏõÂslusÏnõÂkuÊ francouzske cizinecke legie, ktera byla zajata v bojõÂch ve Vietnamu. Podle dobove propagandy proti nim trestnõ stõÂhaÂnõ nebylo zavaÂdeÏno. Vracaju sa byÂvalõ cudzineckõ legionaÂri, Hlas domova, 5. 7. 1955, s. 3. 343  V KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 44, a. j. 60, bod 15, ZajisÏteÏnõ naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny, 30. 5. 1955 ) NA, f. U (citovany dokument je publikovaÂn na konci studie pod cÏ. 1). 344 ) TamteÂzÏ. MõÂstoprÏedsedou byl jmenovaÂn VojteÏch Daubner, prÏedseda Slovenske odborove rady, dalsÏõÂmi cÏleny vyÂboru byli Alois SÏubr, vedoucõ odboru pro veÏci naÂrodnõÂch odboruÊ, BozÏena HolecÏkovaÂ, cÏlenka vyÂboru cÏeskoslovenskyÂch zÏen, Milan RaÂzus, tajemnõÂk SlovenskeÂho uÂstrÏednõÂho vyÂboru CÏSM, Jozef Lietavec, tajemnõÂk slovenskeÂho vyÂboru CÏs. cÏerveneÂho krÏõÂzÏe a Rostislav Petera, sÏeÂfredaktor Lidove demokracie. Do vyÂboru byly pozdeÏji jmenovaÂny neÏktere dalsÏõ osoby. 345 ) AMV, personaÂlnõ spis VaÂclava Valtra, nar. 1923. VaÂclav Valtr nastoupil k SNB v roce 1945, od zaÂrÏõ 1948 byl zarÏazen v operativeÏ II. sektoru StB (vnitrÏnõ zpravodajstvõÂ), od r. 1953 na III. spraÂveÏ MV, prÏed svyÂm prÏerÏazenõÂm do vyÂboru pro uprchlõÂky puÊsobil jako naÂcÏelnõÂk 1. oddeÏlenõ 5. odboru III. spraÂvy MV (teroristeÂ). Za sve zaÂsluhy ve funkci tajemnõÂka VyÂboru byl v listopadu 1955 mimorÏaÂdneÏ povyÂsÏen do hodnosti nadporucÏõÂka a k 9. 5. 1956 mu byla propuÊjcÏena medaile ¹Za zaÂsluhy o obranu vlastiª. SNB opustil v roce 1970 pro ¹nespraÂvne politicke postoje v letech 1968±1969ª. 346  V KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 44, a. j. 60, bod 15, ZajisÏteÏnõ naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny, 30. 5. 1955. ) NA, f. U 347 ) TamteÂzÏ, cÏ. l. 7. 348 ) TamteÂzÏ. 349 ) O neuÂspeÏsÏnyÂch kontaktech a laÂkaÂnõ k naÂvratu do vlasti viz neÏktere osobnõ podsvazky svazkuÊ: Rada svobodneÂho CÏeskoslovenska v USA a Rada svobodneÂho CÏeskoslovenska v KanadeÏ rozveÏdky ministerstva vnitra, Archiv byÂvale I. spraÂvy SNB, sv. cÏ. 10003 a 10007. 340

 VRAT a Hlas domova Akce NA

UÂvodnõÂ cÏlaÂnek prvnõÂho cÏõÂsla Hlasu domova z 14. 6. 1955.

¹tyÂdenõÂk VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere se na zaÂkladeÏ amnestie vraÂtõ do CÏSRª. Jeho vydaÂvaÂnõ bylo narÏõÂzeno vyÂsÏe citovanyÂm usnesenõÂm politickeÂho byra UÂV KSCÏ ze dne 30. kveÏtna 1955. OficiaÂlnõ vydavatel, UÂstrÏednõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty, byl o sveÂm ¹uÂkoluª informovaÂn azÏ dva dny prÏed vydaÂnõÂm prveÂho cÏõÂsla.350) UÂvodnõ cÏõÂslo Hlasu domova prÏineslo prohlaÂsÏenõ VyÂboru pro navraÂtilce. VyÂbor nabõÂdl pomoc vsÏem uprchlyÂm cÏeskoslovenskyÂm obcÏanuÊm, jichzÏ se tyÂkala vyhlaÂsÏena amnestie, ¹bez ohledu na naÂrodnost, naÂbozÏenske vyznaÂnõ nebo politicke prÏesveÏdcÏenõ a stranickou prÏõÂslusÏnostª.351) Z dalsÏõÂch materiaÂluÊ cÏasopis prÏinesl prÏõÂbeÏhy prvyÂch navraÂtilcuÊ; jako hlavnõ ¹hrdinaª byl prÏedstaven vraÂtivsÏõ se VladimõÂr

KucÏera, ktery neÏkolikraÂt vystoupil ve vysõÂlaÂnõ Svobodne Evropy pod pseudonymem Tonda HornõÂk.352) ZnacÏny prostor v cÏasopise zabõÂrala lõÂcÏenõ kraÂs lidoveÏ demokratickeÂho CÏeskoslovenska a sociaÂlnõÂch vymozÏenostõÂ, ktere se nabõÂzejõ vsÏem cÏeskoslovenskyÂm pracujõÂcõÂm vcÏetneÏ potenciaÂlnõÂch navraÂtilcuÊ. InspirujõÂcõ meÏly byÂt prÏõÂbeÏhy teÏch, kterÏõ se po naÂvratu uÂspeÏsÏneÏ zarÏadili do zÏivota v CÏeskoslovensku. NechteÏneÏ ironicky puÊsobõ naprÏõÂklad prÏõÂbeÏh manzÏeluÊ DopertovyÂch, kterÏõ se vraÂtili ze SRN. Josef Dopert dostal po naÂvratu celou rÏadu atraktivnõÂch nabõÂdek k praÂci, uÂdajneÏ z platovyÂch duÊvoduÊ vsÏak skoncÏil v prÏõÂbramskyÂch uranovyÂch dolech.353) Hlas domova byl pochopitelneÏ jen jednõÂm (byt' nejvyÂrazneÏjsÏõÂm) z cÏeskoslovenskyÂch listuÊ, ktereÂ

 strÏednõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty, k. 101/1. Hlas domova ± vydaÂvaÂnõÂ. OddeÏlenõ periodickeÂho tisku minister) NA, f. U  AV NF, zÏe ¹z rozhodnutõ prÏõÂslusÏnyÂch mõÂst ma byÂt vydaÂvaÂn cÏasopis Hlas domovaª stva kultury sdeÏlilo dne 12. 6. 1955 U a pozÏaÂdalo o urychlene zaslaÂnõ uÂplneÂho naÂvrhu na vydaÂvaÂnõ tohoto cÏasopisu. O pasivnõ (krycõÂ) roli NaÂrodnõ fronty sveÏdcÏõ  AV NF zaregistrovala tento dopis azÏ 16. 6. 1955, tedy azÏ po vydaÂnõ prveÂho cÏõÂsla Hlasu domova. i fakt, zÏe podatelna U 351 ) ProhlaÂsÏenõ VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere se na zaÂkladeÏ amnestie vraÂtõ do CÏSR, Hlas domova, 14. 6. 1955, s. 1. 352 ) ¹Jsem vyleÂcÏen na cely zÏivotª, Tonda HornõÂk ze Svobodne Evropy hovorÏõ na tiskove konferenci v Praze, tamteÂzÏ, s. 1±2. VladimõÂr KucÏera nebyl zÏaÂdnyÂm deÏlnickyÂm hrdinou. PrÏed svyÂm uÂteÏkem v zaÂrÏõ 1954 byl neÏkolikraÂt trestaÂn za naÂsilne trestne cÏiny, v roce 1956 pobodal v KladneÏ dva obcÏany, a pote se pokusil znovu emigrovat; byl zadrzÏen v rÏõÂjnu 1956 orgaÂny NDR a naÂsledneÏ byl odsouzen k trestu 10 let nepodmõÂneÏneÏ. AMV, a. cÏ. 591673 MV, pozorovacõ svazek  TILEC, vedeny na VladimõÂra KucÏeru. r. cÏ. 14968, krycõ jmeÂno NAVRA 353 ) VraÂtili se do vlasti, Hlas domova, 22. 6. 1955, s. 3. 350

CÏlaÂnky

ReportaÂzÏ Hlasu domova z tiskove konference s navraÂtilci.

se zapojily do kampaneÏ v souvislosti s amnestiõÂ Ï ada udaÂlostõ zverÏejneÏnyÂch pro uprchlõÂky. R v Hlasu domova se v jinyÂch verzõÂch objevovala ve veÏtsÏineÏ denõÂkuÊ a v neÏkteryÂch cÏasopisech. Tiskovou prÏesveÏdcÏovacõ kampanÏ urcÏenou cÏeskoslovenskeÂmu exilu doplnÏovalo zahranicÏnõ vysõÂlaÂnõ CÏeskoslovenskeÂho rozhlasu v cÏesÏtineÏ,354) oficiaÂlneÏ urcÏene krajanuÊm zÏijõÂcõÂm v zahranicÏõÂ. To vysõÂlalo ve spolupraÂci s Hlasem domova relace pro exulanty. Hlas domova naopak na svyÂch straÂnkaÂch zverÏejnÏoval, kdy a na kteryÂch frekvencõÂch jsou tyto porÏady vysõÂlaÂny. Propagandisticka kampanÏ urcÏena prÏedevsÏõÂm exilu (dõÂky zapojenõ cÏeskoslovenskyÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ vsÏak dopadajõÂcõ i na domaÂcõ obyvatelstvo) v nezvykle mõÂrÏe a prÏedevsÏõÂm neobvyklyÂm zpuÊsobem informovala (a take s nõÂm vedla polemiku) o cÏeskoslovenskeÂm exilu. DõÂky tomu, zÏe kampanÏ byla urcÏena prÏedevsÏõÂm

adresaÂtuÊm zÏijõÂcõÂm v zahranicÏõÂ, kterÏõ meÏli k dispozici i necenzurovane informace, byla v mnohem veÏtsÏõ mõÂrÏe nucena reagovat na argumenty druhe strany a, byt' upraveneÏ, zminÏovat realitu zÏivota za hranicemi soveÏtskeÂho mocenskeÂho bloku.355) JizÏ druhe cÏõÂslo Hlasu domova prÏineslo materiaÂl inspirovany patrneÏ vyÂsÏe zminÏovanou zpraÂvou pro ministra vnitra356) a naÂsledÂV nyÂm usnesenõÂm politickeÂho sekretariaÂtu U 357 Ï Ï KSC ). ClaÂnek Fakta usveÏdcÏujõ ze lzÏi neprÏaÂtelskou propagandu o amnestii358) reagoval na letaÂk, ktery uÂdajneÏ vysÏel jako zvlaÂsÏtnõ prÏõÂloha exiloveÂho cÏasopisu Hlas exilu.359) LetaÂk poukazoval na vyÂsÏe zmõÂneÏnou praxi cÏs. souduÊ, ktere povazÏovaly za velezradu kazÏdy vyÂslech uprchlõÂka prÏed orgaÂny cizõÂho staÂtu a varoval tak mozÏne navraÂtilce prÏed trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm za cÏiny, na neÏzÏ se amnestie nevztahovala. OdpoveÏd' Hlasu domova v rozporu s dosavadnõÂ

) Informace o zÏivoteÏ v CÏeskoslovensku a o amnestii pro uprchlõÂky prÏinaÂsÏel prÏedevsÏõÂm porÏad ZpeÏv rodne zemeÏ vysõÂlany cÏtyrÏikraÂt tyÂdneÏ. 355 ) Hlas domova tak naprÏõÂklad reagoval i na neÏktere cÏlaÂnky exilovyÂch cÏasopisuÊ (a upozornÏoval tak na jejich psanõÂ), ktere nemohly byÂt cÏeskoslovenskeÂmu cÏtenaÂrÏi dostupneÂ. 356 ) AMV, f. A 2/1, inv. j. 799. 357  V KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 46, a. j. 63, bod 9, 20. 6. 1955. ) NA, f. U 358 ) Hlas domova, 22. 6. 1955, s. 3. 359 ) VyÂtisk tohoto letaÂku tvorÏõ prÏõÂlohu vyÂsÏe citovane zpraÂvy pro ministra vnitra. 354

 VRAT a Hlas domova Akce NA praxõ tvrdila, zÏe ¹v CÏeskoslovensku je trestneÏ stõÂhaÂn pro ÏspionaÂzÏ nebo velezradu jen nejzaÂludneÏjsÏõ protistaÂtnõ zlocÏinec, ktery prÏõÂmo ohrozil zaÂklady staÂtu. Proto zÏaÂdny cÏeskoslovensky soud nebo prokuraÂtor nebude povazÏovat za velezradu nebo ÏspionaÂzÏ vyÂslech cÏeskoslovenskeÂho obcÏana, ktery uprchl do ciziny. VzÏdyt' võÂme, zÏe takovyÂm vyÂslechuÊm je podroben kazÏdyÂ, kdo uprchne do ciziny, je to tedy soucÏaÂstõ rezÏimu, ktereÂmu je kazÏdy v zaÂpadnõÂch staÂtech podroben bez sve vuÊle, at' chce nebo nechceª.360) Na prÏõÂkladech sÏt'astneÏ se navraÂtivsÏõÂch exulantuÊ se autorÏi snazÏili lõÂcÏit lidoveÏ demokraticke CÏeskoslovensko jako zemi, ktera prÏijme kazÏdeÂho, at' se provinil takrÏka cÏõÂmkoli. CÏastyÂm ¹partneremª prÏi polemikaÂch vedenyÂch Hlasem domova bylo prÏedevsÏõÂm cÏeske vysõÂlaÂnõ RaÂdia Svobodna Evropa, daÂle pak cÏeske exilove cÏasopisy a vedoucõ politici cÏeskoslovenskeÂho exilu. NeÏktere z teÏchto uÂtokuÊ a polemik, vedenyÂch na Svobodnou Evropu a vuÊdcÏõ exulanty, byly vlastneÏ ¹aktivnõÂmi opatrÏenõÂmiª (dezinformacÏnõÂmi akcemi) I. spraÂvy MV. ¹AktivnõÂm opatrÏenõÂmª byla naprÏõÂklad tiskova konference usporÏaÂdana s byÂvalou navraÂtivsÏõ se zameÏstnankynõ Svobodne Evropy Mariõ DvorÏaÂkovou.361) VylozÏeneÏ operativnõ charakter meÏlo zverÏejneÏnõ prÏõÂpadu JirÏõÂho SÏtembery v listopadu 1955. JirÏõ SÏtembera, redaktor exiloveÂho listu NasÏe hlasy, navsÏtõÂvil 26. rÏõÂjna 1955 pod smysÏlenyÂm jmeÂnem JIÂNA cÏeskoslovenske velvyslanectvõ v OttaveÏ a zajõÂmal se o mozÏnost naÂvratu do CÏeskoslovenska v raÂmci amnestie. Byl prÏijat dvojicõ diplomatuÊ AntonõÂnem DvorÏaÂkem a LubomõÂrem SÏefrnou, ve skutecÏnosti legalizovanyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky I. spraÂvy MV.362) SÏtembera prÏi jednaÂnõ nabõÂzel prÏedaÂnõ informacõ o emigrantech, 360

vzhledem k neveÏrohodneÂmu jednaÂnõ vsÏak jeho nabõÂdka nebyla prÏijata, ale ani prÏõÂmo odmõÂtnuta.363) DruheÂho dne vysÏel v kanadskeÂm denõÂku Toronto Daily Star cÏlaÂnek popisujõÂcõ SÏtemberovo verbovaÂnõ cÏeskoslovenskyÂmi diplomaty a jeho prÏesveÏdcÏovaÂnõ ke sÏpionaÂzÏi pro CÏeskoslovensko. SÏtembera se v cÏlaÂnku pasoval do role obeÏti komunistickeÂho rezÏimu, jemuzÏ komuniste popravili otce a jeho samotneÂho po trÏinaÂct meÏsõÂcuÊ veÏznili.364) O udaÂlosti informovalo i cÏeske vysõÂlaÂnõ RaÂdia Svobodna Evropa. Rozpoutana kampanÏ se velmi dotkla poveÏsti cÏeskoslovenskeÂho velvyslanectvõ v KanadeÏ a prÏedevsÏõÂm zaÂjmuÊ cÏeskoslovenske rozveÏdky, nebot' naznacÏila jejõ zapojenõ do probõÂhajõÂcõ amnestie pro uprchlõÂky. I. spraÂva MV proto vypracovala plaÂn protiopatrÏenõ k tomuto prÏõÂpadu,365) ktery pocÏõÂtal s rozpoutaÂnõÂm rozsaÂhle protikampaneÏ, jejõÂmzÏ vrcholem meÏlo byÂt usporÏaÂdaÂnõ tiskove konference v OttaveÏ. Dne 11. listopadu 1955 navsÏtõÂvili matku JirÏõÂho SÏtembery v KosÏõÂrÏõÂch dva uÂdajnõ novinaÂrÏi, ve skutecÏnosti prÏõÂslusÏnõÂci I. spraÂvy MV VaÂclav SkyÂva366) a Miroslav Polreich367), kterÏõ se zajõÂmali o jejõÂho syna a prÏedevsÏõÂm o jeho vztah k rodicÏuÊm.368) JizÏ dva dny poteÂ, 13. listopadu 1955, se objevil v odboraÂrÏskeÂm denõÂku PraÂce cÏlaÂnek rekapitulujõÂcõ pruÊbeÏh kauzy uÂdajneÂho ¹verbovaÂnõª JirÏõÂho SÏtembery cÏeskoslovenskyÂmi diplomaty,369) ktery byl prÏetisÏteÏn i Hlasem domova.370) Autor cÏlaÂnku skryÂvajõÂcõ se za znacÏku -jb- (ve skutecÏnosti patrneÏ neÏktery z prÏõÂslusÏnõÂkuÊ studijnõÂho odboru rozveÏdky ministerstva vnitra) se soustrÏedil prÏedevsÏõÂm na neÏktere nepravdive senzacÏnõ momenty v cÏlaÂnku Toronto Daily Star a v zaÂveÏru dal vinu za celou kampanÏ nejmenovanyÂm ¹emigrantskyÂm sÏpicÏkaÂmª: ¹UÂcÏel cele teÂto drze nehoraÂzne provokace je jasnyÂ

) Fakta usveÏdcÏujõ ze lzÏi, Hlas domova, 22. 6. 1955, s. 3. ) ProhlaÂsÏenõ byÂvale zameÏstnankyneÏ Svobodne Evropy, Marie DvorÏaÂkoveÂ, Hlavnõ cÏinnost Svobodne Evropy: SÏpionaÂzÏ, Hlas domova, 15. 11. 1955, s. 2. Toto cÏõÂslo Hlasu domova prÏineslo i rÏadu dalsÏõÂch cÏlaÂnkuÊ proti RaÂdiu Svobodna Evropa ± naprÏ. Bahno se provalilo, Dvojõ slovnõÂk, Kysele uÂsmeÏvy ¹Svobodoevropanuʪ a dalsÏõÂ. ZpraÂvy o naÂvratu Marie DvorÏaÂkove a jejõ prohlaÂsÏenõ prÏinesly i jine cÏeskoslovenske sdeÏlovacõ prostrÏedky. 362 ) AntonõÂn DvorÏaÂk puÊsobil v roce 1955 jako sÏeÂf rezidentury MV v KanadeÏ, v raÂmci I. S MV pouzÏõÂval krycõ jmeÂno VERNER. LubomõÂr SÏefrna, legalizovany na pozici tiskoveÂho a kulturnõÂho atasÏeÂ, pouzÏõÂval krycõ jmeÂno SÏUMAVSKYÂ. 363 ) Archiv byÂvale I. spraÂvy SNB (daÂle jen A I. S SNB), r. cÏ. 10007/318, cÏ. l. 28±31, ZaÂznam o rozhovoru soudruhuÊ VERNERA a SÏUMAVSKEÂHO s emigrantem JIÂNOU-SÏtemberou dne 26. 10. 1955 na velvyslanectvõ v OttaveÏ. 364 ) A I. S SNB, r. cÏ. 10007/318., kopie cÏlaÂnku o SÏtemberovi v Toronto Daily Star 27. 10. 1955. 365 ) A I. S SNB, r. cÏ. 10007/318, cÏ. l. 15. PlaÂn na protiopatrÏenõ na kampanÏ provokateÂra SÏtembery, nedatovaÂno. PlaÂn pocÏõÂtal s naÂsledujõÂcõÂmi body: 1/ navsÏtõÂvit a vyteÏzÏit matku SÏtembery, 2/ zõÂskat dokumenty o smrti otce a poznatky o jeho zÏivoteÏ, 3/ ze soustrÏedeÏnyÂch materiaÂluÊ vybrat materiaÂl pro studijnõ odbor, ktery vypracuje cÏlaÂnek pro PraÂci, 4/ podobneÏ bude zpracovaÂn materiaÂl pro reportaÂzÏ v Hlasu domova, 5/ soustrÏedit a zpracovat materiaÂly a podklady pro tiskovou konferenci v OttaveÏ, 6/ porÏad v rozhlase. 366 Ï. ) Na I. S MV pouzÏõÂval krycõ jmeÂno SAKAR 367 ) Na I. S MV pouzÏõÂval krycõ jmeÂno PATERA. 368 Ï E a PATERY. ) A I. S SNB, r. cÏ. 10007/318, cÏ. l. 16. ZaÂznam KP [kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ] SAKAR 369 ) Plana senzace listu Toronto Daily Star, PraÂce, 13. 11. 1955. 370 ) Plana senzace listu Toronto Daily Star, Hlas domova 15. 11. 1955. 361

CÏlaÂnky jako den. Je prÏece vsÏeobecneÏ znaÂmo, zÏe utecÏenecÏtõ pohlavaÂrÏi se cÏinili secÏ byli, aby od sameÂho pocÏaÂtku zdiskreditovali amnestii, aby oslabili jejõ velky ohlas mezi rÏadovyÂmi uprchlõÂky a odvraÂtili je od naÂvratu do republiky.ª371) Fakt, zÏe oneÏmi podivnyÂmi ¹diplomatyª, kterÏõ hovorÏili s uÂdajnyÂm ¹kandidaÂtem naÂvratuª do lidoveÏ demokratickeÂho CÏeskoslovenska SÏtemberou-JIÂNOU byli ve skutecÏnosti kaÂdrovõ rozveÏdcÏõÂci ministerstva vnitra, kterÏõ byli skutecÏnyÂmi organizaÂtory ¹amnestieª, autorÏi cÏlaÂnku pochopitelneÏ pominuli. Popsany prÏõÂklad strÏetnutõ komunisticke a exilove propagandy naznacÏil mõÂru zapojenõ orgaÂnuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti (ministerstva vnitra) do organizacÏnõÂho zajisÏteÏnõ ¹uprchlicke amnestieª. Do organizace bylo zapojeno neÏkolik slozÏek StB, na zõÂskaÂvaÂnõ ¹kandidaÂtuÊ k naÂvratuª meÏla hlavnõ zaÂsluhu rozveÏdka ± I. spraÂva MV372) (v zahranicÏõ pochopitelneÏ pod krytõÂm zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ, tedy ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ). ¹VyteÏzÏenõª osob v karanteÂnnõ stanici v Sadske zajisÏt'ovala SpraÂva vysÏetrÏovaÂnõ MV. PrÏõÂslusÏnõÂk III. spraÂvy MV VaÂclav Valtr zajisÏt'oval chod oficiaÂlnõÂho ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere se na zaÂkladeÏ amnestie vraÂtõ do CÏSRª. ZnacÏna cÏaÂst navraÂtilcuÊ se po sveÂm zarÏazenõ do beÏzÏneÂho zÏivota ocitla pod dohledem II. spraÂvy MV. OficiaÂlneÏ s oduÊvodneÏnõÂm kontroly prÏed mozÏnyÂm vyuzÏõÂvaÂnõÂm neprÏaÂtelskyÂmi rozveÏdkami. Dobove dokumenty nesveÏdcÏõ o hlubsÏõ koordinaci opatrÏenõ jednotlivyÂch uÂtvaruÊ StB podõÂlejõÂcõÂch se na organizacÏnõÂm zajisÏteÏnõ amnestie. V listopadu 1955 meÏla skoncÏit puÊlrocÏnõ lhuÊta dana cÏs. exulantuÊm k beztrestneÂmu naÂvratu do CÏeskoslovenska. Podle statistik ministerstva 371

vnitra se do 10. rÏõÂjna 1955 vraÂtilo celkem 403 lidõÂ.373) Mezi nimi se vsÏak nenachaÂzela zÏaÂdna vyÂznacÏneÏjsÏõ postava cÏeskoslovenskeÂho exilu. Sama amnestie se ale ukaÂzala byÂt pomeÏrneÏ uÂspeÏsÏnou a perspektivnõ metodou vyuzÏõÂvanou cÏs. rozveÏdkou, ktera v zaÂrÏõ 1955 projevila zaÂjem na prodlouzÏenõ cele akce. Podle nõ (respektive podle pracovnõÂkuÊ jejõÂho studijnõÂho odboru) prÏispeÏlo vyhlaÂsÏenõ amnestie ¹znacÏnou meÏrou jesÏteÏ k veÏtsÏõÂmu rozkladu cÏeskoslovenske emigrace, zvlaÂsÏteÏ k jesÏteÏ veÏtsÏõÂmu odtrzÏenõ prostyÂch cÏs. emigrantuÊ od vrcholnyÂch organizacõ cÏs. emigrace v zahranicÏõÂ, k zveÏtsÏenõ pochybnosti o uÂcÏelnosti a spraÂvnosti ,cÏs. exilu` a znacÏneÏ posilnilo touhu cÏs. emigrantuÊ po naÂvratu do vlastª.374) I. spraÂva MV ve sveÂm naÂvrhu ministru vnitra argumentovala prÏedevsÏõÂm znemozÏneÏnõÂm naÂvratu teÏch osob, ktere se k neÏmu teprve prÏipravujõÂ, mezi nimi i neÏkteryÂch vyÂznacÏnyÂch emigrantuÊ, jejichzÏ naÂvrat prÏipravovala sama rozveÏdka. Jako vyÂznacÏny probleÂm videÏla i ztraÂtu mozÏnosti prÏõÂmeÂho puÊsobenõ na emigranty prostrÏednictvõÂm cÏasopisu Hlas domova. NaÂvrh I. spraÂvy MV se stal podkladem pro naÂvrh ministra vnitra prÏedlozÏeny jednaÂnõ poli V KSCÏ dne 17. rÏõÂjna 1955.375)To tickeÂho byra U sice zatõÂm zamõÂtlo naÂvrh na prodlouzÏenõ platnosti amnestie, ulozÏilo vsÏak zuÂcÏastneÏnyÂm resortuÊm ± tj. ministerstvuÊm vnitra a zahranicÏnõÂch veÏcõ ± zintenzõÂvnit praÂci na umozÏneÏnõ naÂvratu uprchlõÂkuÊm, kterÏõ o neÏj projevili zaÂjem. Mezi akcemi, na nichzÏ meÏlo politicke byro zvlaÂsÏtnõ zaÂjem, byl jmenovaÂn i naÂvrat prominentnõÂch exulantuÊ Lva Sychravy 376) a Karla Maiwalda. 377 ) Teprve v prosinci 1955 souhlasilo politicke  V KSCÏ s prodlouzÏenõÂm platnosti byro U uprchlicke amnestie,378) cozÏ bylo take oznaÂmeno v Hlasu domova.

) TamteÂzÏ. ) Studijnõ (8.) odbor I. spraÂvy MV vedl v 50. letech k problematice naÂvratu uprchlõÂkuÊ svazky r. cÏ. 11965 (CÏeskoslovensÏtõ uprchlõÂci ± naÂvrat do CÏSR), r. cÏ. 12065 (NaÂvrat emigrace), oba svazky byly znicÏeny 27. 11. 1966, zaÂpis ve zverÏejneÏneÂm Seznamu objektovyÂch svazkuÊ vedenyÂch v registracÏnõÂch protokolech na I. spraÂveÏ SNB k teÏmto svazkuÊm neobsahuje data jejich zavedenõ a ulozÏenõ do archivu. ZverÏejneÏnõ evidencÏnõÂch podkladuÊ a seznamu personaÂlnõÂch spisuÊ, § 7, odst. 1 zaÂkona cÏ. 107/2002 Sb. Praha 2003, dõÂl 12, s. 5585, 5586. 373 ) NA, f. UÂV KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 67, a. j. 83, bod 4, ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie prezidenta republiky z 9. 5. 1955, 17. 10. 1955. 374 ) AMV, f. A 2/1, inv. j. 799, NaÂvrh amnestie prezidenta republiky a vlaÂdy, materiaÂl NaÂvrh na prodlouzÏenõ amnestie prezidenta republiky tyÂkajõÂcõ se cÏeskoslovenskyÂch uprchlõÂkuÊ v zahranicÏõ do 9. kveÏtna 1956, 29. 9. 1955. 375  V KSCÏ, politicke byro, sv. 67, a. j. 83, bod 4, ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie prezidenta republiky z 9. 5. 1955, ) NA, f. U 17. 10. 1955. 376 ) Lev Sychrava (1887±1958), cÏesky praÂvnõÂk a novinaÂrÏ, spolupracovnõÂk T. G. Masaryka a E. BenesÏe z I. odboje, prÏed r. 1948 prÏednõ cÏinitel CÏs. obce legionaÂrÏskeÂ, v roce 1948 emigroval do Velke BritaÂnie. 377 ) Karel Maiwald (1902±1979), cÏesky naÂrodohospodaÂrÏ a statistik, 1945±1948 prÏedseda StaÂtnõÂho uÂrÏadu plaÂnovacõÂho, po uÂnoru 1948 odesÏel do exilu, puÊsobil ve Velke BritaÂnii, RhodeÂsii a NigeÂrii. Do vlasti se v raÂmci amnestie nakonec nevraÂtil. 378  V KSCÏ ze ) AMV, f. A 2/1, inv. j. 799, NaÂvrh amnestie prezidenta republiky, materiaÂl Opis usnesenõ politickeÂho byra U dne 12. 12. 1955, bod 15/ UmozÏneÏnõ naÂvratu cÏs. obcÏanuÊm, kterÏõ uprchli za hranice i po ukoncÏenõ platnosti amnestie prezidenta republiky. 372

 VRAT a Hlas domova Akce NA PocÏaÂtkem roku 1956 se cÏs. rozveÏdce podarÏilo dosaÂhnout naÂvratu vyÂznamneÂho exulanta ± vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho Lva Sychravy, cozÏ bylo pochopitelneÏ propagandisticky vyuzÏito. Lev Sychrava poskytl denõÂku PraÂce rozhovor, jehozÏ se zuÂcÏastnil i dr. Miroslav Klinger. Rozhovor byl prÏetisÏteÏn i Hlasem domova.379) Sve neÏkdejsÏõ exilove kolegy Sychrava odsoudil a adresoval jim sve prohlaÂsÏenõÂ: ¹Jsou zklamaÂni. Zklamali se i v tom, kdyzÏ cÏekali, zÏe tu budu zavrÏen; a neÏkterÏõ uzÏ patrneÏ pocÏõÂtali s tõÂm, zÏe meÏ prohlaÂsõ za mucÏednõÂka. Zklamali se take v tom, zÏe na jejich pomluvy, infamie [potupy, uraÂzÏky ± pozn. aut.] a lzÏi budu odpovõÂdat stejnyÂm zpuÊsobem. Znovu opakuji: byl jsem doma prÏijat uÂrÏady i lidmi velmi ochotneÏ a prÏaÂtelsky a dostalo se mi vsÏech mozÏnostõ k sve praÂci, o ktere pevneÏ veÏrÏõÂm, zÏe je pracõ pro mõÂr.ª380) Platnost amnestie pro uprchlõÂky byla nakonec ukoncÏena azÏ k 1. prosinci 1956.381) V jejõÂm pruÊbeÏhu se vraÂtilo uÂdajneÏ 1169 exulantuÊ.382) Ne vsÏichni navraÂtilci se ale docÏkali sÏt'astneÂho osudu lõÂcÏeneÂho Hlasem domova, daleko cÏasteÏji se stali prÏedmeÏtem zaÂjmu StaÂtnõ bezpecÏnosti. Podle zpraÂvy z kveÏtna 1956 (do konce tohoto meÏsõÂce se vraÂtilo celkem 901 osob, z toho 143 deÏtõÂ) bylo 696 osob ¹rozpracovaÂvaÂnoª v evidencÏnõÂch svazcõÂch vedenyÂch na krajskyÂch spraÂvaÂch a okresnõÂch oddeÏlenõÂch ministerstva vnitra. Z teÏchto ¹rozpracovaÂvanyÂchª navraÂtilcuÊ bylo jizÏ 30 osob zatcÏeno, z toho 9 pro novy pokus o nedovolene opusÏteÏnõ republiky, 11 pro podezrÏenõ z provaÂdeÏnõ sÏpionaÂzÏe; pro poburÏovaÂnõ byly zatcÏeny dveÏ osoby, dalsÏõÂch 7 bylo zatcÏeno za kriminaÂlnõ trestne cÏiny. OsudnyÂm se stal naÂvrat do vlasti (a vystrÏõÂzliveÏnõ z neÏj) Josefu KraÂlovcovi, ktery byl prÏi opeÏtovneÂm pokusu o uÂteÏk zabit elektrickyÂm proudem na hra-

379

) ) 381 ) 382 ) 383 ) 380

384

)

385

)

386

) ) 388 ) 387

389

)

nicÏnõÂch draÂteÏnyÂch zaÂtarasech. StaÂtnõ bezpecÏnost daÂle zjistila, zÏe cÏtyrÏem navraÂtilcuÊm se podarÏilo znovu uprchnout do zahranicÏõÂ, dalsÏõÂch sedm bylo nezveÏstnyÂch.383) Amnestii, ktera meÏla rozbõÂt masovou zaÂkladnu cÏeskoslovenskeÂho exilu, nakonec vyuzÏilo meÂneÏ nezÏ 5 % z celkoveÂho pocÏtu pouÂnorovyÂch exulantuÊ.384) Amnestie vsÏak paradoxneÏ prÏispeÏla podstatnou meÏrou k vyrÏesÏenõ situace teÏch exulantuÊ, kterÏõ o naÂvrat neprojevili zaÂjem. TyÂkalo se to prÏedevsÏõÂm dosti velke skupiny exulantuÊ, ktera staÂle prÏezÏõÂvala v zaÂpadoneÏmeckyÂch uprchlickyÂch taÂborech (praÂveÏ z osob pobyÂvajõÂcõÂch v teÏchto taÂborech se rekrutovalo nejveÏtsÏõ mnozÏstvõ navraÂtilcuÊ). Doba konecÏneÂho rÏesÏenõ sociaÂlnõ a existencÏnõ otaÂzky teÏchto exulantuÊ se cÏasoveÏ kryla s platnostõ cÏeskoslovenske amnestie pro uprchlõÂky a cÏeskoslovenske ministerstvo vnitra poklaÂdalo opatrÏenõ ke zlepsÏenõ jejich situace za prÏõÂmy duÊsledek obav ZaÂpadu z vyÂsledkuÊ amnestie.385) UÂdajneÏ kvuÊli zmensÏenõ vlivu amnestie byla prÏijata opatrÏenõ ke zlepsÏenõ pomeÏruÊ v uprchlickyÂch taÂborech a rÏada zemõ (USA, Kanada, BrazõÂlie, AustraÂlie a dalsÏõÂ) zjednodusÏila podmõÂnky pro vysteÏhovaÂnõ a trvale usõÂdlenõ exulantuÊ pobyÂvajõÂcõÂch v teÏchto taÂborech.386) AcÏkoliv platnost amnestie pro uprchlõÂky skoncÏila k 1. 12. 1956, komunisticky rezÏim se jizÏ nevraÂtil ke stalinistickeÂmu cÏisteÏ represivnõÂmu  vodnõÂk poslednõÂho cÏõÂprÏõÂstupu k exulantuÊm. U sla Hlasu domova nabõÂzel budoucõÂm navraÂtilcuÊm individuaÂlnõ rÏesÏenõ kazÏdeÂho prÏõÂpadu,387) ustanovenõ o mozÏnosti beztrestneÂho naÂvratu pro uprchlõÂky byly obvyklou soucÏaÂstõ rÏady amnestiõ vyhlasÏovanyÂch prezidentem republiky po zbytek 50. a 60. let.388) Rozsah amnestie z let 1955±1956 vsÏak tyto nove nabõÂdky prÏesahoval jak pocÏtem navraÂtivsÏõÂch se exulantuÊ,389) tak

Dr. Lev Sychrava rÏõÂkaÂ: ¹VeÏrÏõÂm v mõÂr ...ª, Hlas domova, 24. 1. 1956, s. 2. TamteÂzÏ. ZpraÂva kancelaÂrÏe prezidenta republiky, Hlas domova, 11. 12. 1956, s. 1. HanzlõÂk, Jan: CÏeskoslovenska emigrace ocÏima tajnyÂch materiaÂluÊ, Securitas imperii 9, UÂDV, Praha 2002, s. 305. AMV, f. A 2/1, inv. j. 978, ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie prezidenta republiky, MateriaÂl Osoby vraÂtivsÏõ se v raÂmci amnestie prezidenta republiky ± zpraÂva, II. spraÂva MV, 14. 5. 1956. Viz dokument cÏ. 2. VychaÂzõÂm z odhaduÊ pocÏtu cÏlenuÊ pouÂnoroveÂho exilu; uvaÂdõ se veÏtsÏinou cca 25 000 osob. Uvedene procento je pochopitelneÏ jen velmi hrubyÂm odhadem, nebot' mezi navraÂtilci byly i osoby, ktere odesÏly do zahranicÏõ jizÏ prÏed uÂnorem 1948 (a tedy z hlediska tehdejsÏõÂch zaÂkonuÊ legaÂlneÏ). Jiste procento navraÂtilcuÊ tvorÏili cizõ staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂci (veÏtsÏinou manzÏelky cÏs. emigrantuÊ a deÏti, ktere se narodily jizÏ v zahranicÏõÂ).  V KSCÏ, politicke byro, sv. 67, a. j. 83, bod 4, ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie prezidenta republiky z 9. 5. 1955, NA, f. U 16. 10. 1955. TamteÂzÏ. Dobre dõÂlo, Hlas domova, 5. 2. 1957, s. 1. NaprÏ. Rozhodnutõ o amnestii cÏ. 54/1960 Sb. z 9. 5. 1960, cÏ. 46/1962 Sb. z 9. 5. 1962, cÏ. 43/1965 z 9. 5. 1965 a cÏ. 55/1968 z 9. 5. 1968. Amnestie z roku 1960 vyuzÏilo 355 navraÂtilcuÊ, amnestie z roku 1965 jen 69 osob. HanzlõÂk, J.: c. d., s. 305.

CÏlaÂnky prÏedevsÏõÂm sÏirokyÂm zapojenõÂm staÂtnõÂho a bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu do jejõÂ organizace. V neposlednõÂ rÏadeÏ byla akce doprovaÂzejõÂcõÂ amnestii pro uprchlõÂky i jednõÂm z nejvyÂrazneÏjsÏõÂch vze-

peÏtõ rezÏimnõ propagandy proti exilu v 50. letech, se kteryÂm po omezenou dobu navaÂzala sveÂraÂzny druh propagandistickeÂho konfrontacÏnõÂho dialogu.

 VRAT a Hlas domova Akce NA DOKUMENT cÏ. 1 ZajisÏteÏnõ naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny (30. 5. 1955) NA, f. UÂV KSCÏ, politicke byro 1955, sv. 44, a. j. 60, bod 15. Ï EDNIÂHO VYÂBORU KSCÏ Â STR POLITICKE BYRO U 4591/12 CÏõÂslo porÏadu: 15 K bodu: ZajisÏteÏnõ naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny. Na zaÂkladeÏ amnestie presidenta republiky hlaÂsõ se v cizineÏ rÏada osob k naÂvratu do vlasti. Vedle opatrÏenõÂ, ktera byla jizÏ provedena ministerstvem zahranicÏnõÂch veÏcõ po linii zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ a ministerstvem vnitra po linii PohranicÏnõ straÂzÏe a pasovyÂch prÏechoduÊ, je trÏeba vcÏas prÏipravit opatrÏenõ souvisõÂcõ s prÏijetõÂm teÏchto osob na uÂzemõ CÏSR. Navrhuje se zrÏõÂdit ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª slozÏeny ze znaÂmyÂch prÏedstaviteluÊ verÏejneÂho zÏivota. VyÂbor, jehozÏ zrÏõÂzenõ bude vyhlaÂsÏeno v tisku, by teÂzÏ vydaÂval vlastnõ cÏasopis ¹Hlas domovaª. OrgaÂny ministerstva vnitra by po sve linii zajisÏt'ovaly proveÏrÏenõ osob, ktere se vraÂtõÂ. PrÏõÂloha I. NaÂvrh usnesenõÂ. PrÏõÂloha III. ZpraÂva. PrÏõÂloha IV. ZpraÂva pro tisk a rozhlas. PrÏedklaÂdaÂ: s. BaraÂk. 26. kveÏtna 1955 PocÏet listuÊ: 7

CÏlaÂnky 4591

UsnesenõÂ

Ï IÂLOHA I PR

 V KSCÏ ze dne 20. 5. 55 60. schuÊze politickeÂho byra U k bodu: ZajisÏteÏnõ naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny. (s. BaraÂk) Usneseno: I. Schvaluje se prÏedlozÏeny naÂvrh postupu prÏi naÂvratu amnestovanyÂch osob z ciziny. II. UklaÂda se: 1) s. KlenÏhoveÂ-BesseroveÂ, tajemnici uÂstrÏednõÂho vyÂboru NaÂrodnõ fronty a) vytvorÏit na dobu platnosti amnestie pro osoby, ktere uprchly do ciziny ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª ve slozÏenõÂ: prÏedseda: Dr. Miroslav Klinger, cÏlen prÏedsednictva uÂstrÏednõÂho vyÂboru NaÂrodnõ fronty, Praha, mõÂstoprÏedseda: VojteÏch Daubner, prÏedseda Slovenske odborove rady a cÏlen UÂstrÏednõ rady odboruÊ, Bratislava, cÏlenoveÂ: Alois SÏubr, vedoucõ odboru pro veÏci naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, Praha, BozÏena HolecÏkovaÂ, cÏlenka VyÂboru cÏeskoslovenskyÂch zÏen, Praha, Milan RaÂzus, tajemnõÂk SlovenskeÂho uÂstrÏednõÂho vyÂboru CÏeskoslovenskeÂho svazu mlaÂdezÏe, Bratislava, Jozef Lietavec, tajemnõÂk slovenskeÂho CÏeskoslovenskeÂho cÏerveneÂho krÏõÂzÏe, Bratislava, Rostislav Petera, sÏeÂfredaktor cÏasopisu Lidova demokracie, Praha, tajemnõÂk: VaÂclav Valtr, Praha, b) uverÏejnit v tisku zpraÂvu o vytvorÏenõ ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª s uvedenõÂm mõÂsta a telefonu, kde bude VyÂbor pracovat; 2) s. A. Svobodovi, primaÂtoru hlavnõÂho meÏsta Prahy, zajistit umõÂsteÏnõ kancelaÂrÏe ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª v Praze; 3) s. Hendrychovi, tajemnõÂku UÂV KSCÏ, zajistit zalozÏenõ a vydaÂvaÂnõ tyÂdenõÂku ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª pod naÂzvem ¹Hlas domovaª; 4) s. BaraÂkovi, ministru vnitra, a s. dr. h. c. Plojharovi, ministru zdravotnictvõÂ, zajistit vytvorÏenõ a provoz karanteÂnnõ stanice; 5) s. BaraÂkovi, ministru vnitra, zajistit a) aby orgaÂny ministerstva vnitra provaÂdeÏly proveÏrku vsÏech osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do vlasti, b) uÂhradu naÂkladuÊ spojenyÂch s cÏinnostõ ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª z prostrÏedkuÊ ministerstva vnitra; 6) s. Noskovi, ministru pracovnõÂch sil, zajistit zarÏazenõ osob, ktere se vraÂtõ na zaÂkladeÏ amnestie do vlasti, do praÂce v zemeÏdeÏlstvõÂ, pruÊmyslovyÂch zaÂvodech, ktere nejsou vyÂznamne pro obranu staÂtu, a na jinyÂch pracovisÏtõÂch spolecÏenskeÂho nebo kulturnõÂho zÏivota podle povahy odbornyÂch znalostõ a schopnostõ osob, ktere se vraÂtõÂ. Provede:

s. BaraÂk, dr. h. c. Plojhar, s. Nosek, s. KlenÏhovaÂ-BesserovaÂ, s. Svoboda, s. Hendrych.

 VRAT a Hlas domova Akce NA Ï IÂLOHA III PR

4591 ZpraÂva

V souvislosti s amnestiõ presidenta republiky ze dne 9. kveÏtna 1955 zacÏõÂna se v cizineÏ hlaÂsit rÏada osob k naÂvratu do vlasti. Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ jizÏ podrobneÏ informovalo sve zastupitelske uÂrÏady v cizineÏ, jak majõ zabezpecÏovat naÂvrat teÏchto osob, a rovneÏzÏ ministerstvo vnitra vydalo pro orgaÂny PohranicÏnõ straÂzÏe a pracovnõÂky pasove kontroly prÏõÂslusÏne instrukce. Aby byl po vsÏech straÂnkaÂch naÂlezÏiteÏ zabezpecÏen naÂvrat teÏchto osob, navrhuje se zrÏõÂdit, ve slozÏenõ uvedeneÂm v usnesenõÂ, ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª. Tento orgaÂn by zajisÏt'oval uÂkoly, ktere souvisõ s naÂvratem teÏchto osob a jejich prÏechodem do normaÂlnõÂho obcÏanskeÂho zÏivota v CÏSR. VyÂbor, jehozÏ slozÏenõ a umõÂsteÏnõ bude oznaÂmeno v dennõÂm tisku, byl by teÂzÏ mõÂstem, na ktere by se mohly obracet osoby, ktere zÏaÂdajõ o povolenõ naÂvratu do vlasti, a prÏõÂbuznõ teÏchto osob v CÏSR. Aby existence tohoto orgaÂnu a jeho cÏinnost zõÂskala naÂlezÏite publicity, bude teÂzÏ vydaÂvat vlastnõ cÏasopis, tyÂdenõÂk ¹Hlas domovaª, ktery bude zejmeÂna rozsÏirÏovaÂn mezi rÏadove uprchlõÂky v taÂborech. Bude zajisÏteÏno, aby osoba, ktera na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõÂ, byla urychleneÏ od hranic dopravena do karanteÂnnõ stanice, kde by byla zajisÏteÏna podrobna leÂkarÏska prohlõÂdka, zejmeÂna s hlediska epidemiologickeÂho. PocÏõÂta se, zÏe v teÂto stanici, kterou by kazÏda osoba musela projõÂt, by osoba zuÊstala asi 14 dnuÊ. V te dobeÏ bude pracovnõÂky ministerstva vnitra podrobneÏ vyslechnuta a jejõ uÂdaje budou proveÏrÏeny. Osoby, o kteryÂch bude zjisÏteÏno, zÏe nejde o agenty, budou pak prÏedaÂny VyÂboru, ktery za pomoci ministerstva pracovnõÂch sil jim zajistõ praÂci a ± bude-li to trÏeba ± poskytne jim nejnutneÏjsÏõ odeÏv, jõÂzdenku do mõÂsta noveÂho pobytu i penõÂze na prvnõ dobu. Tyto osoby budou umist'ovaÂny v zemeÏdeÏlstvõÂ, v pruÊmyslovyÂch zaÂvodech, pokud nejde o podniky duÊlezÏite pro obranu staÂtu, a podle jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ i na jinyÂch uÂsecõÂch spolecÏenskeÂho a kulturnõÂho zÏivota. VyÂbor bude podle okolnostõ rozsÏõÂrÏen o zaÂstupce osob, ktere se podle amnestie vraÂtõÂ.

CÏlaÂnky 4591

ZpraÂva pro tisk a rozhlas

Ï IÂLOHA IV PR

S ohledem na cÏetne zÏaÂdosti obcÏanuÊ, kterÏõ na zaÂkladeÏ amnestie presidenta republiky ze dne 9. kveÏtna 1955 projevujõ prÏaÂnõ vraÂtit se do vlasti, rozhodl uÂstrÏednõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty dne 1. cÏervna 1955 zrÏõÂdit ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª v tomto slozÏenõÂ: prÏedseda: Dr Miroslav Klinger, cÏlen prÏedsednictva uÂstrÏednõÂho vyÂboru NaÂrodnõ fronty, Praha, mõÂstoprÏedseda: VojteÏch Daubner, prÏedseda Slovenske odborove rady a cÏlen UÂstrÏednõ rady odboruÊ, Bratislava, cÏlenoveÂ: Alois SÏubr, vedoucõ odboru pro veÏci naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, Praha, BozÏena HolecÏkovaÂ, cÏlenka VyÂboru cÏeskoslovenskyÂch zÏen, Praha, Milan RaÂzus, tajemnõÂk SlovenskeÂho uÂstrÏednõÂho vyÂboru CÏeskoslovenskeÂho svazu mlaÂdezÏe, Bratislava, Jozef Lietavec, tajemnõÂk slovenskeÂho vyÂboru CÏeskoslovenskeÂho cÏerveneÂho krÏõÂzÏe, Bratislava, Rostislav Petera, sÏeÂfredaktor cÏasopisu Lidova demokracie, Praha, tajemnõÂk: VaÂclav Valtr, Praha. ¹VyÂbor pro zabezpecÏenõ osob, ktere na zaÂkladeÏ amnestie se vraÂtõ do CÏSRª bude se starat o vsÏechny otaÂzky souvisejõÂcõ s naÂvratem amnestovanyÂch osob do vlasti i vyrÏizovat dotazy prÏõÂbuznyÂch teÏchto osob v CÏSR. KancelaÂrÏ VyÂboru byla zrÏõÂzena v budoveÏ UÂNV v Praze 1, .................... ulice, cÏõÂslo ..........., v .... poschodõÂ, cÏõÂslo dverÏõ ..., cÏõÂslo telefonu .................... .390) x x x Tato zpraÂva bude publikovaÂna v tisku a rozhlase CÏSR dne 2. 6. 1955 a podle mozÏnostõ i v zahraÏnõ nic Âm tisku a rozhlase.

390

) KancelaÂrÏ vyÂboru byla nakonec zrÏõÂzena v budoveÏ UÂstrÏednõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru hl. m. Prahy na NaÂmeÏstõÂ primaÂtora dr. Vacka (dnes MagistraÂt hl. m. Prahy na MariaÂnskeÂm naÂmeÏstõÂ).

 VRAT a Hlas domova Akce NA DOKUMENT cÏ. 2 ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie od vyhlaÂsÏenõ dne 9. 5. 1955 do 1. 5. 1956 AMV, f. A 2/1, inv. j. 978. MINISTERSTVO VNITRA CÏ. A/8-00322/01-56.

V Praze dne 3. 5. 1956

VyÂtisk cÏ. 1 Ministr vnitra ÂK s. Rudolf BARA ZpraÂva o pruÊbeÏhu amnestie presidenta republiky od vyhlaÂsÏenõ dne 9. 5. 1955 do 23. 4. 1956. Od vyhlaÂsÏenõ amnestie presidentem republiky dne 9. 5. 1955 do 23. 4. 1956 se vraÂtilo do CÏSR celkem 885 osob. Z uvedeneÂho pocÏtu bylo 598 muzÏuÊ, 141 zÏen a 146 deÏtõÂ. Mimo toho bylo prÏedaÂno do karanteÂnnõ stanice v ruÊznyÂch intervalech 5 osob, u kteryÂch bylo zjisÏteÏno, zÏe se jedna o podvodnõÂky, kterÏõ nebyli v zahranicÏõÂ. Po zjisÏteÏnõ byli prÏedaÂni prÏõÂslusÏnyÂm meÏstskyÂm oddeÏlenõÂm VB. V uvedeneÂm pocÏtu navraÂtilcuÊ je zapocÏõÂtaÂn i Ladyslaw Taubert, ktery po prÏevzetõ v karanteÂnnõ stanici byl prÏedaÂn polskeÂmu vyslanectvõ v Praze, jelikozÏ byl polske staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti. V pocÏtu osob, ktere prÏisÏly do CÏSR, je znacÏne procento neÏmeckyÂch staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnic, ktere se provdaly za cÏsl. uprchlõÂky a nynõ se vracejõ jako jejich manzÏelky, cÏasto spolu s deÏtmi. KromeÏ neÏmecke staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti jsou i ojedineÏle prÏõÂpady jine staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti. Celkem se jedna o cca 250±300 osob. NejveÏtsÏõ pocÏet navraÂtilcuÊ se dosud vraÂtil z NeÏmecke spolkove republiky tj. celkem 469 osob. DaÂle z Rakouska 83 osob, z Francie 76 osob, z Kanady 72 osob, z BrazõÂlie 37 osob, AustraÂlie 33 osob, Anglie 26 osob, USA ± Chile 13 osob, Norsko 15 osob, ItaÂlie 14 osob, Izrael 11 osob. Mimo uvedene staÂty se vraÂtili uprchlõÂci v mensÏõÂm pocÏtu ze SÏveÂdska, SÏvyÂcarska, DaÂnska, Mexika, JugoslaÂvie, Polska, Uruguaye, Belgie, Vietnamu a Argentiny. TyÂdennõ pruÊmeÏr navraÂtivsÏõÂch se osob v raÂmci amnestie za dobu od vyhlaÂsÏenõ do dne 23. 4. 1956 je 18±19 osob. V poslednõ dobeÏ se tento pruÊmeÏr znacÏneÏ snõÂzÏil. V lednu se vraÂtilo 48 osob, v uÂnoru 40 osob, v brÏeznu 38 osob a do 23. 4. 56 prÏisÏlo 25 osob. PruÊmeÏr navraÂtilcuÊ od zacÏaÂtku t. r. na jeden tyÂden cÏinõ 8 osob. Osoby, ktere se vracejõ do CÏSR, prÏijõÂzÏdeÏjõ prÏevaÂzÏneÏ na cestovnõ pruÊkazy, ktere dostaÂvajõ na jejich zÏaÂdost od nasÏich zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ. Cestovne si v neÏkteryÂch prÏõÂpadech hradõ navraÂtilci sami. Jsou vsÏak prÏõÂpady, kdy si vypuÊjcÏujõ financÏnõ cÏaÂstky od nasÏich zastupitelskyÂch uÂrÏaduÊ na cestovne a na proplacenõ odeslaÂnõ jejich svrsÏkuÊ do CÏSR, ktereÂzÏto puÊjcÏky pak po sveÂm prÏõÂchodu do CÏSR uÂdajneÏ splaÂcejõÂ. V mensÏõÂm pocÏtu pak prÏichaÂzejõ do CÏSR osoby ilegaÂlnõÂm zpuÊsobem, a to tak, zÏe prÏijdou k staÂtnõ hranici a prÏihlaÂsõ se u prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS, kterÏõ je prÏedajõ prÏõÂslusÏnyÂm KS MV jako navraÂtilce. Jsou i takove prÏõÂpady, kdy jsou do CÏSR prÏedaÂvaÂny cÏsl. staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂci neÏmeckyÂmi uÂrÏady, a to v prÏõÂpadech, jsou-li ze zaÂp. NeÏmecka vyhosÏteÏni pro spaÂchaÂnõ ruÊznyÂch trestnyÂch cÏinuÊ nebo prÏõÂmo po vyÂkonu trestu na svobodeÏ. V pocÏtu navraÂtilcuÊ jsou zapocÏteny i ty osoby, ktere se do CÏSR vracõ jako starousedlõÂci a projdou karanteÂnnõ stanicõÂ. Jedna se o osoby, ktere se vracejõ zejmeÂna z Kanady, ktere z CÏSR odejely na vysteÏhovalecky pas a nynõ se vracõ opeÏt legaÂlneÏ na cestovnõ pas. PrÏi vyteÏzÏovaÂnõ navraÂtilcuÊ zjisÏt'ujeme, zÏe znacÏna cÏaÂst osob se rozhodla k naÂvratu do CÏSR na

CÏlaÂnky zaÂkladeÏ cÏtenõ cÏasopisu ¹Hlas domovaª, ktery je vydaÂvany cÏtrnaÂctidenneÏ ¹VyÂborem pro zabezpecÏenõ osob, ktere se na zaÂkladeÏ amnestie vracõ do CÏSRª a ktery je uprchlõÂkuÊm v zahranicÏõ dorucÏovaÂn. DalsÏõÂ, mensÏõ cÏaÂst navraÂtilcuÊ, ktera se vracõ do CÏSR, prÏijõÂzÏdõÂ, prÏichaÂzõÂ, na zaÂkladeÏ dopisuÊ, ktere jim odesõÂlajõ i navraÂtilci, kterÏõ se do CÏSR jizÏ vraÂtili a prosÏli nasÏõ stanicõÂ. NejmeÂneÏ se vsÏak vracejõ uprchlõÂci na zaÂkladeÏ vyÂzvy svyÂch prÏõÂbuznyÂch. Podle informacõÂ, zõÂskanyÂch od navraÂtilcuÊ, zÏije ve Spolkove neÏmecke republice a v jinyÂch, i zaÂmorÏskyÂch staÂtech, veÏtsÏõ pocÏet uprchlõÂkuÊ, kterÏõ dosud nejsou o amnestii informovaÂni, nebo nedostatecÏneÏ. VeÏtsÏina z teÏchto osob nema mozÏnost odposlechu cÏsl. rozhlasoveÂho vysõÂlaÂnõ a nedostaÂva zmõÂneÏny cÏasopis ¹Hlas domovaª, jelikozÏ pracujõ na odlehlyÂch mõÂstech veÏtsÏinou jednotliveÏ, zejmeÂna v zemeÏdeÏlstvõÂ. Je pravdou, zÏe jsou i takove prÏõÂpady, kdy jsou zmõÂneÏnõ uprchlõÂci o amnestii informovaÂni, avsÏak obaÂvajõ se do CÏSR vraÂtit ze strachu prÏed trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm, jelikozÏ prÏed svyÂm uÂteÏkem z CÏSR spaÂchali jisty trestny cÏin, ku prÏõÂkladu kraÂdezÏ, vloupaÂnõÂ, zbeÏhnutõ od vojska, cÏerny obchod s potravinovyÂmi lõÂstky apod. VeÏtsÏina teÏchto osob by se raÂda do CÏSR vraÂtila, avsÏak, jak jsem jizÏ uvedl, neveÏdõÂ, zda jejich trestny cÏin spada do amnestie, nebo ne. VeÏtsÏinu uprchlõÂkuÊ v zahranicÏõ zajõÂmajõ otaÂzky, jak budou v CÏSR uÂrÏady prÏijmuty, jakou praÂci budou moci vykonaÂvat, bytove podmõÂnky, platove a jineÂ. Tyto osobnõ a existencÏnõ probleÂmy uprchlõÂkuÊ jsou vlastneÏ brzdou jejich naÂvratu do CÏSR, jelikozÏ jim nejsou dostatecÏneÏ osveÏtlovaÂny, zejmeÂna ne v cÏasopise ¹Hlas domovaª, ktery je neÏkteryÂm z nich dorucÏovaÂn. DalsÏõ brzdou v naÂvratu uprchlõÂkuÊ je i to, zÏe znacÏna cÏaÂst teÏchto osob je vaÂzaÂna pracovnõ smlouvou na urcÏitou dobu, ku prÏõÂkladu v straÂzÏnõÂch oddõÂlech, at' jizÏ v polskyÂch, cÏeskyÂch nebo francouzskyÂch. StejneÏ je tomu i u prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cizinecke legie, kde jsou osoby vaÂzaÂny prÏi jejich naÂstupu na dobu 5 let. VysÏetrÏovacõ skupina ma za to, zÏe hlavnõÂm nedostatkem v pruÊbeÏhu amnestie je zejmeÂna slaba a nedostatecÏna propagace mezi uprchlõÂky v zahranicÏõÂ, ktera ma pak za duÊsledek maly pocÏet navraÂtivsÏõÂch se osob do CÏSR. NasÏe zastupitelske uÂrÏady a zmõÂneÏny cÏasopis ¹Hlas domovaª, stejneÏ tak i prvnõ spraÂva MV a dalsÏõÂ, neplnõ v daneÂm prÏõÂpadeÏ sve uÂkoly dostatecÏneÏ. DalsÏõÂm nedostatkem v amnestii je otaÂzka zarÏizovaÂnõ bytuÊ pro navraÂtilce. Je vsÏe v porÏaÂdku u teÏch navraÂtilcuÊ, kterÏõ prÏijdou do CÏSR a majõ u koho bydlet. NejveÏtsÏõ potõÂzÏ je u teÏch osob, rodin, ktere se vraÂtõ do CÏSR a nemajõ mozÏnosti bydlet u svyÂch prÏõÂbuznyÂch nebo znaÂmyÂch. V takovyÂchto prÏõÂpadech rodina, nejde-li pracovat do zemeÏdeÏlstvõÂ, cÏeka na prÏideÏlenõ prÏechodneÂho bytu neÏkdy tyÂdny nebo meÏsõÂce. Za dobu jejich cÏekaÂnõ zõÂskaÂvajõ navraÂtilci postupneÏ prÏehled o pocÏtu osob, ktere se do CÏSR vraÂtõ v raÂmci amnestie, navazujõ blizÏsÏõ styky, cozÏ ma za naÂsledek, zÏe je steÏzÏovaÂna praÂce vysÏetrÏovacõ skupiny. Mezi navraÂtilci se cÏasto vracõ a nasÏõ stanicõ prochaÂzejõ spolupracovnõÂci MV, takzÏe i v teÏchto prÏõÂpadech prÏi dlouheÂm cÏekaÂnõ ± pobytu neÏkteryÂch navraÂtilcuÊ, kterÏõ cÏekajõ na ubytovaÂnõ ± vznika nebezpecÏõ odhalenõ a dekonspirace nasÏõ agentury. Vzhledem k uvedene situaci doporucÏuji tato opatrÏenõ k docõÂlenõ lepsÏõÂch vyÂsledkuÊ sledovanyÂch amnestiõÂ: 1. aby cÏsl. zastupitelske uÂrÏady urychleneÏ vyrozumeÏly ty cÏsl. uprchlõÂky, kterÏõ zÏijõ v obvodu jejich puÊsobnosti o mozÏnostech amnestie, jejõÂm prodlouzÏenõÂ, prÏõÂpadneÏ i o jinyÂch otaÂzkaÂch tyÂkajõÂcõÂch se jejich okamzÏiteÂho naÂvratu do CÏSR, 2. aby cÏsl. zastupitelske uÂrÏady spolu s I. spraÂvou MV a jinyÂmi slozÏkami vyvõÂjely veÏtsÏõ uÂsilõ o zjisÏteÏnõ pobytu uprchlõÂkuÊ, u nichzÏ dosud neznajõ mõÂsta jejich pobytu, a tyto vyrozumõÂvaly o amnestii ± mozÏnostech naÂvratu do CÏSR, 3. aby pracovnõÂci I. spraÂvy a jinyÂch spraÂv MV pomocõ svyÂch spolupracovnõÂkuÊ ± sõÂtõ ± v zahranicÏõ napomaÂhali v prÏesveÏdcÏovaÂnõ agitacõ mezi uprchlõÂky k jejich naÂvratu do CÏSR v raÂmci amnestie a aby zajistili naÂvrat neÏkteryÂch prominentuÊ do CÏSR, 4. aby II. spraÂva MV ve spolupraÂci se sekretariaÂtem VyÂboru (s. Valtrem VaÂclavem ) projednala mozÏnost odesõÂlaÂnõ cÏasopisu ¹Hlas domovaª dalsÏõÂm uprchlõÂkuÊm, u nichzÏ jsme zjistili jejich pobyt v zahranicÏõ a kterÏõ dosud nedostaÂvajõ zmõÂneÏny cÏasopis, rozsÏõÂrÏit odesõÂlaÂnõ cÏasopisu na võÂcero mõÂst, zejmeÂna tam, kde uprchlõÂci zÏijõ spolecÏneÏ, jako na prÏõÂklad straÂzÏnõ oddõÂly v zaÂp. NeÏmecku, cizinecka legie apod., 5. aby II. spraÂva a 2. odbory KS MV prostrÏednictvõÂm svyÂch agenturnõÂch sõÂtõ puÊsobily na osoby, ktere majõ prÏõÂbuzne v zahranicÏõÂ, aby prostrÏednictvõÂm dopisuÊ puÊsobily k jejich naÂvratu,

 VRAT a Hlas domova Akce NA 6. aby sekretariaÂt ¹VyÂboru pro zabezpecÏenõ osobª urychleneÏ vyrÏõÂdil vsÏechny dopisy-dotazy uprchlõÂkuÊ v zahranicÏõÂ, kterÏõ majõ zaÂjem se vraÂtit do CÏSR tak, aby jejich naÂvrat nebyl prodluzÏovaÂn, 7. aby redakcÏnõ rada cÏasopisu ¹Hlas domovaª veÏnovala võÂce pozornosti jeho naÂplni a zejmeÂna meÏla na mysli, zÏe cÏasopis cÏtou prÏevaÂzÏneÏ mlade osoby, kteryÂch je v zahranicÏõ nejvõÂce, veÏtsÏinou bez politickeÂho prÏehledu anebo majõÂcõ falesÏnou prÏedstavu o staÂtnõÂm zrÏõÂzenõ v CÏSR, a) do cÏasopisu psaÂt võÂce o probleÂmech, ktere se nejvõÂce dotyÂkajõ mladyÂch lidõÂ, psaÂt o vecÏernõÂch kursech, sÏkolaÂch, at' jizÏ traktoristuÊ, rÏidicÏuÊ vozidel atd., b) v cÏasopise uvaÂdeÏt konkreÂtnõ prÏõÂklady o teÏch navraÂtilcõÂch, kterÏõ se do CÏSR vraÂtili a jimzÏ byla trestna cÏinnost amnestovaÂna; co dnes deÏlajõÂ, jake povolaÂnõ si sami vybrali, prÏõÂpadneÏ dle mozÏnosti, kolik si vydeÏlajõ apod., c) do ¹Hlasu domovaª daÂvat fotografie rodin, ktere se v raÂmci amnestie do CÏSR vraÂtily a dnes jsou jizÏ zabydleny, jejich domaÂcnost, fotografie osob prÏi praÂci se stroji apod., 8. aby s. Valtr ve spolupraÂci s redakcÏnõ radou prÏipravil relace pro vysõÂlaÂnõ rozhlasem pro zahranicÏõ i u naÂs tyÂkajõÂcõ se mozÏnosti naÂvratu cÏsl. uprchlõÂkuÊ do vlasti, prÏi cÏemzÏ vhodnou formou objasnÏovat ty otaÂzky, ktere jsou uprchlõÂkuÊm neznaÂmy nebo nejasneÂ, 9. aby naÂsÏ zastupitelsky uÂrÏad v NDR projednal s tameÏjsÏõÂmi uÂrÏady rychle prÏedaÂvaÂnõ osob cÏsl. staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti, ktere se u nich prÏihlaÂsõ jako uprchlõÂci z CÏSR a majõ snahu se vraÂtit do CÏSR, 10. aby zastupitelske uÂrÏady zejmeÂna v zaÂmorÏskyÂch staÂtech puÊsobily na uprchlõÂky prostrÏednictvõÂm tameÏjsÏõÂch krajanskyÂch spolkuÊ (starousedlõÂkuÊ) ve smeÏru jejich naÂvratu do vlasti, 11. vyuzÏõÂvat a naÂlezÏiteÏ instruovat ruÊzne cÏsl. delegace odjõÂzÏdeÏjõÂcõ do zahranicÏõÂ, aby vhodnou formou napomohly ± podporÏily nasÏi amnestii. Vypracoval naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõ NaÂcÏelnõÂk SpraÂvy vysÏetrÏ. MV skupiny: v. z. kpt. VojteÏch JezÏek mjr. BruÊcha NaÂcÏelnõÂk spraÂvy vysÏetrÏ. MV: mjr. BruÊcha

ObeÏti

SÏetrÏenõÂ sebevrazÏdy Milana Reimana Jan Kalous

K dodnes neobjasneÏnyÂm prÏõÂpaduÊm sebevrazÏd, respektive uÂmrtõ osob prÏi vazebnõÂm stõÂhaÂnõÂ, v obdobõ totalitnõÂho rezÏimu v CÏSR naÂlezÏõ prÏõÂpad prÏednõÂho pouÂnoroveÂho komunistickeÂho ekonoma ing. Milana Reimana. Jeho smrt byla uzavrÏena se zaÂveÏrem ± sebevrazÏda. Na zaÂkladeÏ dochovanyÂch archivnõÂch materiaÂluÊ se ale zda byÂt velmi pravdeÏpodobneÂ, zÏe svuÊj podõÂl na tragickeÂm konci jeho zÏivota meÏli soveÏtsÏtõ poradci zarÏazenõ do resortu ministerstva vnitra, o jejichzÏ fakticke prÏõÂtomnosti prÏi vyÂslesÏõÂch azÏ dosud neexistovaly jasne duÊkazy. Kdo tedy byl Milan Reiman ? O Reimanovi sameÂm jsou k dispozici pouze torzovite informace. Narodil se v roce 1906. Po 2. sveÏtove vaÂlce puÊsobil v odborove centraÂle a take jako hospodaÂrÏsky odbornõÂk v UÂstrÏednõ plaÂnovacõ komisi. V roce 1949 se stal vedoucõÂm KancelaÂrÏe UÂrÏadu PrÏedsednictva vlaÂdy CÏSR; uÂdajneÏ patrÏil mezi ekonomicke poradce prÏedsedy vlaÂdy. JizÏ v dobeÏ prÏed zatcÏenõÂm byl ovsÏem ¹operativneÏ rozpracovaÂnª 3. sektorem Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti (tzv. hospodaÂrÏskyÂm zpravodajstvõÂm). Reiman byl zatcÏen pro podezrÏenõ z neprÏaÂtelske cÏinnosti v cÏs. hospodaÂrÏstvõ (v souvislosti s hledaÂnõÂm neprÏõÂtele uvnitrÏ KSCÏ) dne 24. listopadu 1949 krajskyÂm velitelstvõÂm StB na prÏõÂkaz Karla SÏvaÂba.391) TeÂhozÏ dne ve 23.30 byl prÏedaÂn do vazby do veÏznice v Praze-Ruzyni, kde byl naÂsledneÏ veden pouze jako vysÏetrÏovanec cÏõÂslo 1474. Historik Karel Kaplan upozornil v souvislosti s motivacõ Reimanova uveÏzneÏnõ na naÂsledujõÂcõ okolnost: ¹Podle vyÂpoveÏdi K. SÏvaÂba existovaly mezi prÏednõÂmi komunisty v rÏõÂdõÂcõÂch institucõÂch ekonomiky dveÏ skupiny; v cÏele jedne staÂl M. Reiman, v druhe se soustrÏed'ovali ti, kterÏõ vaÂlku prozÏili v anglickeÂm exilu. Mezi nimi ± podle SÏvaÂba ± probõÂhal zaÂpas

o ovlaÂdnutõ ekonomiky a spory o smeÏr jejõÂho vyÂvoje.ª392) Poprve byl Reiman vyslyÂchaÂn 29. listopadu 1949. Pote pravidelneÏ azÏ do 5. prosince 1949. BeÏhem võÂce jak 46 hodin vyÂslechuÊ s nõÂm bylo sepsaÂno celkem 55 stran protokolu ± mj. o jeho zÏivoteÏ, o politicke cÏinnosti v dobeÏ prvnõ republiky i za okupace a take o aktivitaÂch po roce 1945. VysÏetrÏovali ho vrchnõ straÂzÏmistrÏi Rudolf SÏrubarÏ a Josef KonraÂd ; oba byli zarÏazeni v sektoru VI.B, ktery se mj. zabyÂval tzv. sionisty, prÏõÂpady hospodaÂrÏske sabotaÂzÏe apod. Reimanovo chovaÂnõ prÏi vyÂslesÏõÂch pozdeÏji ± tzn. prÏi sÏetrÏenõ jeho sebevrazÏdy ± zhodnotil nadporucÏõÂk dr. Jaroslav Jindra takto: ¹Ing. Reiman vypovõÂdal velmi ochotneÏ, veÏcneÏ, choval se sebeveÏdomeÏ, klidneÏ a nejevil po celou dobu vysÏetrÏovaÂnõ zÏaÂdne znaÂmky dusÏevnõ deprese. V neÏkteryÂch okamzÏicõÂch podle uÂdajuÊ vysÏetrÏujõÂcõÂch orgaÂnuÊ projevoval dokonce znaÂmky veselõÂ.ª393) Naposledy byl tedy Reiman vyslyÂchaÂn 5. prosince 1949 v dobeÏ od 8.20 do 12.30 hodin a od 12.50 do 14.35 hodin. Noc probeÏhla klidneÏ. Ani raÂno se nedeÏlo neÏco podezrÏeleÂho. Kolem puÊl devaÂte raÂno 6. prosince 1949 prÏisÏel pro veÏzneÏ k prÏedvedenõ velitel smeÏny sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr Hronek a objevil Reimana jizÏ obeÏsÏeneÂho. V 9.45 konstatoval prÏivolany MUDr. PekaÂrek smrt. Reiman si vyrobil asi puÊl metru dlouhou smycÏku tak, zÏe si ji upletl z podkolenek a kapesnõÂkuÊ, ktere mu byly mimorÏaÂdneÏ ponechaÂny. ZaÂveÏrecÏna zpraÂva o vysÏetrÏovaÂnõ Reimanovy sebevrazÏdy konstatovala: ¹Samotnou sebevrazÏdu spaÂchal ing. Reiman zrÏejmeÏ tak, zÏe si stoupl na radiaÂtor uÂstrÏednõÂho topenõÂ, uvaÂzal na klicÏku vyÂsÏe zmõÂneÏnou smycÏku, pak vsunul hlavu do smycÏky a spustil se z radiaÂtoru doluÊ. VyÂsÏkovy rozdõÂl tj. vyÂsÏe paÂdu je nejmeÂneÏ 34 cm vysokaÂ, protozÏe radiaÂtor saÂm o sobeÏ je vysoky 75 cm a nejvysÏÏsõ stopa boty na zdi je 39

) Karel SÏvaÂb (1904±1952) ± cÏesky komunista, sÏvagr Jana SÏvermy. VyucÏeny strojnõ zaÂmecÏnõÂk (do r. 1919 zÏil s rodicÏi v PoruÂrÏõÂ). Do r. 1921 byl cÏlenem sociaÂlnõ demokracie, pote se stal komunistou. VystrÏõÂdal ruÊzna zameÏstnaÂnõ ± pracoval take v redakci RudeÂho PraÂva a puÊsobil v teÏlovyÂchovneÂm hnutõÂ. V brÏeznu 1939 byl zatcÏen gestapem a beÏhem vaÂlky veÏzneÏn v koncentracÏnõÂm taÂborÏe Sachsenhausen. V cÏervnu 1945 se stal vedoucõÂm odboru pro evidenci, pozdeÏji vedoucõÂm  V KSCÏ. Tato pozice mu umozÏnÏovala zasahovat do praÂce bezpecÏnostnõÂch a zprabezpecÏnostnõÂho oddeÏlenõ sekretariaÂtu U vodajskyÂch slozÏek. V zaÂrÏõ 1949 prÏesÏel na MV. Zde se meÏl zabyÂvat naprÏ. prÏõÂpady, ktere by se dotyÂkaly vysÏsÏõÂch stranickyÂch a staÂtnõÂch prÏedstaviteluÊ. Od srpna do prosince 1950 byl naÂmeÏstkem MNB. V uÂnoru 1951 byl na rozkaz ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti KoprÏivy zatcÏen. V listopadu 1952 byl v procesu s R. SlaÂnskyÂm odsouzen za velezradu k trestu smrti a v prosinci 1952 popraven. 392 ) Karel Kaplan: StB o sobeÏ. VyÂpoveÏd' vysÏetrÏovatele Bohumila Doubka. Edice SveÏdectvõÂ. UÂDV, Praha 2002, s. 216. 393 ) AMV, f. A 8, inv. j. 1129. MV, Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti. ZaÂveÏrecÏna zpraÂva. VeÏc: Ing. Milan Reiman ± sebevrazÏda obeÏsÏenõÂm ± sÏetrÏenõÂ. DatovaÂno v Praze 8. 12. 1949, bez cÏj. PodepsaÂn: npor. Dr. Jaroslav Jindra. 391

SÏetrÏenõ sebevrazÏdy Milana Reimana cm od zemeÏ. Je vsÏak zrÏejmeÂ, zÏe nejvysÏÏsõ stopy na zdi vznikly cÏaÂstecÏnyÂm pokrcÏenõÂm nohou prÏi pohybech v agonii, takzÏe je pravdeÏpodobneÂ, zÏe celkova vyÂsÏka paÂdu byla 40±50 cm.ª394) Vrat'me se ale na samotny zacÏaÂtek praÂce vysÏetrÏovacõ komise. ProveÏrÏovaÂnõ bylo zahaÂjeno hned 6. prosince ustavenõÂm komise k objasneÏnõ okolnostõ smrti ing. Reimana ve slozÏenõÂ: nadporucÏõÂk dr. Jaroslav Jindra (za ministerstvo vnitra), dr. VavrÏõÂk (vysÏetrÏujõÂcõ soudce okresnõÂho soudu v Praze), zapisovatelka FelsteinerovaÂ, doc. MUDr. JaromõÂr TesarÏ (soudnõ znalec v oboru soudnõÂho leÂkarÏstvõÂ) a dr. VaÂclav AlesÏ (za ministerstvo spravedlnosti). Podle sestaveneÂho cÏasoveÂho plaÂnu Reiman spaÂchal sebevrazÏdu asi v 8 hodin raÂno. Podkolenky a kapesnõÂky byly Reimanovi ponechaÂny uÂdajneÏ proto, zÏe v obdobõ let 1949±1950 byla na celaÂch v Ruzyni znacÏna zima (alesponÏ podle vyjaÂdrÏenõ majora Aloise DrÏevõÂkovskeÂho a podplukovnõÂka Jana Musila ). Motiv sebevrazÏdy se nicmeÂneÏ nepodarÏilo objasnit. Nikdo si v jeho chovaÂnõ nevsÏiml podezrÏele zmeÏny a komise ¹prÏekvapiveϪ nezjistila ani pouzÏõÂvaÂnõ naÂsilõ prÏi vyÂslesÏõÂch. Tyto zaÂveÏry potvrdil v prosinci 1956 take naÂcÏelnõÂk Inspekce MV major Alois SÏlechta v põÂsmene informaci pro ministra vnitra Rudolfa BaraÂka.395) O den pozdeÏji, 7. prosince 1949, ale do vysÏetrÏovaÂnõ sebevrazÏdy zasaÂhl osobneÏ Karel SÏvaÂb. PrÏikaÂzal totizÏ veliteli sektoru BAa-V dr. LumõÂru KrocÏkovi, aby prÏõÂslusÏnõÂk jeho sektoru (tõÂm byl urcÏen praÂveÏ jizÏ jmenovany nadporucÏõÂk dr. Jaroslav Jindra ) prÏevzal cely prÏõÂpad. TeÂhozÏ dne, 7. prosince 1949, provedl doc. MUDr. JaromõÂr TesarÏ pitvu Reimanova teÏla. PrÏõÂcÏinou smrti ¹neznaÂmeÂho muzÏeª (uvedeno zaÂmeÏrneÏ; mysÏleno Reimana ) bylo udusÏenõ z obeÏsÏenõÂ. NicmeÂneÏ prÏi ohledaÂnõ nebylo zjisÏteÏno nic, co by naznacÏovalo cizõ zavineÏnõÂ: ¹PrÏi pitveÏ nebylo shledaÂno nic, co by sveÏdcÏilo proti sebevrazÏdeÏ.ª396) Dne 7. prosince 1949 popsal nadporucÏõÂk Jindra prÏesneÏji mõÂsto Reimanovy sebevrazÏdy: ¹VeÏzenÏ 1474 spaÂchal sebevrazÏdu 394

uÂdajneÏ na klicÏce od ventilace u leveÂho okna. Tato klicÏka je 13 cm dlouha a v prÏõÂpadeÏ, zÏe je sklopena svisle doluÊ k zemi (cozÏ musõ byÂt, je-li zatõÂzÏena veÏtsÏÂõ zaÂteÏzÏõÂ) je jejõ spodnõ okraj 220 cm od podlahy. Pod oknem je radiaÂtor vysoky 73 cm. Na steÏneÏ pod touto klicÏkou ve vyÂsÏce 15 azÏ 40 cm jsou tmave cÏmouhy, ktere pravdeÏpodobneÏ byly zpuÊsobeny cÏernyÂmi polobotkami, ktere meÏl veÏzenÏ 1474 oblecÏeny prÏi sebevrazÏdeÏ, tõÂm, jak v agonii pohyboval nohami, ktere naraÂzÏely prÏitom na zed'. Take spodnõ odpadova roura uÂstrÏednõÂho topenõ nese jasny znak otrÏenõ cÏernou barvou.ª397) NaÂsledujõÂcõÂho dne, 8. prosince 1949, byl v budoveÏ Velitelstvõ StB vyslechnut vrchnõ straÂzÏmistr Rudolf SÏrubarÏ.398) K okolnostem Reimanovy sebevrazÏdy uvedl do protokolu svyÂm zpuÊsobem zajõÂmavou skuÏ ekl totizÏ, zÏe ¹[...] jsem se pak vraÂtil na tecÏnost. R ministerstvo vnitra do te budovy, kde jsme prÏõÂpad hlaÂsili s. SÏvaÂbovi a soud. VeseleÂmuª. NevysveÏtlil vsÏak duÊvod, ktery ho vedl k informovaÂnõ zrovna teÏchto prÏedstaviteluÊ StB, propojenyÂch bezprostrÏedneÏ s aparaÂtem UÂV KSCÏ (neuprÏesnil, zda praÂveÏ SÏvaÂb a Vesely meÏli neÏjaky zvlaÂsÏtnõ zaÂjem na vysÏetrÏovaÂnõ uÂmrtõ ing. Reimana). SÏrubarÏovu vyÂpoveÏd' teÂhozÏ dne (tzn. 8. prosince) potvrdil i druhy ReimanuÊv vysÏetrÏovatel Josef KonraÂd.399) StraÂzÏmistr JaromõÂr Holy (konajõÂcõ dozor v ruzynÏske veÏznici) 8. prosince 1949 k pruÊbeÏhu sluzÏby uvedl: ¹Asi v 8.20 hod. jsem prochaÂzel kolem cely cÏ. 17, kterou jsem rovneÏzÏ konroloval a urcÏiteÏ si vzpomõÂnaÂm, zÏe v cele cÏ. 17 veÏzenÏ prÏechaÂzel po cele a nic naÂpadneÂho jsem na neÏm nevideÏl.ª OkamzÏik nalezenõ Reimanova teÏla popsal takto: ¹Velitel smeÏny se nejdrÏÂõve podõÂval kukaÂtkem do cely, otevrÏel tu celu a mezi tõÂm uzÏ na meÏ volal, abych Ïsel rychle k neÏmu. KdyzÏ jsem k neÏmu dosÏel, rÏekl mi: ,MaÂsÏ tu obeÏÏseneÂho, urÏõÂzni ho` a dodal: ,Ja jdu pro velitele veÏznice`. Ja jsem vyndal z kapsy svuÊj vlastnõ kapesnõ nuÊzÏ, ktery prÏedklaÂdaÂm a veÏzneÏ jsem nad hlavou odrÏõÂzl.ª Holy pak zahaÂjil ozÏivovacõ pokusy, ve

) TamteÂzÏ ) TamteÂzÏ, Inspekce ministra vnitra ± ministru vnitra Rudolfu BaraÂkovi. Milan Reiman ± sÏetrÏenõÂ. TAJNEÂ. DatovaÂno v Praze 10. 12. 1956, cÏj.: IM-0178/56. PodepsaÂn: naÂcÏelnõÂk inspekce ministra, mjr. Alois SÏlechta. 396 ) TamteÂzÏ, UÂstav pro soudnõ leÂkarÏstvõ University Karlovy v Praze, protokol pitevnõÂ. Opis. DatovaÂno 7. 12. 1949. PitvajõÂcõÂ: prof. dr. HaÂjek. Podpis necÏitelnyÂ. 397 ) TamteÂzÏ, Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, uÂrÏednõ zaÂznam, datovaÂno v Praze 7. 12. 1949, bez cÏj., podepsaÂn: npor. Dr. Jaroslav Jindra v.r. 398 ) TamteÂzÏ, Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, protokol sepsany dnesÏnõÂho dne ve vysÏetrÏujõÂcõ budoveÏ Vel. St. bezpecÏnosti se vrch. stzÏm. Rudolfem SÏrubarÏem, datovaÂno 8. 12. 1949, mõÂsto neuvedeno, bez cÏj., podepsaÂni: sepsal ± npor. Dr. Jaroslav Jindra, zapisovala ± JõÂlkovaÂ, vypovõÂdal ± SÏrubarÏ Rudolf, vrch. stzÏm. 399 ) TamteÂzÏ, Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, protokol sepsany dnesÏnõÂho dne ve vysÏetrÏujõÂcõ budoveÏ Vel. St. bezpecÏnosti s Josefem KonraÂdem, datovaÂno 8. 12. 1949, mõÂsto neuvedeno, bez cÏj., podepsaÂni: sepsal ± npor. Dr. Jaroslav Jindra, zapisoval ± cÏet. JõÂlkovaÂ, vypoveÏdeÏl ± KonraÂd Josef. 395

ObeÏti kteryÂch pokracÏoval prÏivolany leÂkarÏ.400) Pravdivost HoleÂho sveÏdectvõ potvrdili i straÂzÏmistrÏi Miroslav Kuban, JirÏõ Kudrle a Karel PodlesÏaÂk, kterÏõ byli na mõÂsteÏ prÏõÂtomni.401) JizÏ 8. prosince 1949 prÏedlozÏil npor. dr. Jaroslav Jindra za Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti zaÂveÏrecÏnou zpraÂvu o vyÂsledcõÂch sÏetrÏenõ Reimanovy sebevrazÏdy.402) V nõ se mimo jine rovneÏzÏ zabyÂval objasneÏnõÂm a provedenõÂm sebevrazÏdy. Podle teÂto zpraÂvy objevil Reimanovo teÏlo v 8.45 v cele cÏõÂslo 17 velitel straÂzÏõ sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr FrantisÏek Hronek a vsÏe oznaÂmil zaÂstupci velitele veÏznice sÏtaÂbnõÂmu straÂzÏmistru BedrÏichu Murasovi. Muras vyrozumeÏl velitele veÏznice podporucÏõÂka BedrÏicha KaÂnÏu (ten se mj. v lednu 1957 vyjaÂdrÏil, zÏe se podivil tomu, zÏe ve vyÂslechu Reimana nebylo den prÏed jeho smrtõ pokracÏovaÂno, zvlaÂsÏteÏ kdyzÏ se uveÏzneÏny rozhodl vypovõÂdat; byl v rozpacõÂch i z toho, zÏe mu byly vydaÂny kapesnõÂky, ponozÏky a dalsÏõ veÏci, kdyzÏ nikdo jiny takovou mozÏnost nemeÏl a na ReimanoveÏ cele bylo dle jeho naÂzoru horko)403) a spolecÏneÏ se pak odebrali na celu, kde na zemi lezÏelo Reimanovo bezvlaÂdne teÏlo (odrÏõÂzl ho straÂzÏny ± sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr JaromõÂr Holy ). ProvaÂdeÏli ozÏivovacõ pokusy, ale ani prÏivolaneÂmu doktoru MUDr. Ladislavu PekaÂrkovi se jizÏ nepodarÏilo zachraÂnit ho. V prosinci 1956 se k ReimanoveÏ sebevrazÏdeÏ vyjaÂdrÏil major Petr BechyneÏ. V roce 1949 pracoval jako tlumocÏnõÂk soveÏtskyÂch poradcuÊ LichacÏeva a Makarova a mj. se tak zuÂcÏastnil vyÂslechuÊ vysÏetrÏovanyÂch osob v Ruzyni. BechyneÏ si byl teÂmeÏrÏ stoprocentneÏ jistyÂ, zÏe jednõÂm z vyÂslyÂchanyÂch byl take ing. Milan Reiman. BechyneÏ se domnõÂval, zÏe vsÏe se odehraÂlo snad den prÏed jeho sebevrazÏdou. PrÏõÂtomnõ soveÏtsÏtõ poradci cÏerpali sve informace o podrobnostech jednotlivyÂch prÏõÂpaduÊ prostrÏednictvõÂm neÏkolika zdrojuÊ; jednõÂm z nich byl i Karel SÏvaÂb (ovsÏem dnes jizÏ võÂme, zÏe nebyl zdaleka jedinyÂm). Vzhledem k tomu, zÏe vysÏetrÏovaÂnõ Reimana neprobõÂhalo zÏaÂdoucõÂm smeÏrem, bylo rozhodnuto (pravdeÏpodobneÏ se SÏvaÂ400

bovyÂm souhlasem, zÏe dalsÏõ vyÂslech povedou sami LichacÏev a Makarov. TlumocÏnõÂk Petr BechyneÏ k tomu pozdeÏji uvedl: ¹Poradci provaÂdeÏli sve vyÂslechy formou velmi ostrou, pokud se nejednalo o vysÏetrÏovance, ktery jizÏ vypovõÂdal o sve trestne cÏinnosti. PrÏi vyÂslechu meÏli uÂlohy v podstateÏ rozdeÏleny. Makarov volil formu jemneÏjsÏõ a prÏevaÂzÏneÏ vysÏetrÏovance prÏesveÏdcÏoval o tom, zÏe doznaÂnõ je vyÂznamnou polehcÏujõÂcõ okolnostõÂ. [ . . .] LichacÏev byl uÂtocÏnyÂ, vyzÏadoval odpoveÏdi na otaÂzky ke konkretnõ neprÏaÂtelske cÏinnosti, cÏasto take krÏicÏel, neÏkdy volil i cÏasto velmi hrube vyÂrazy. VyÂslech Milana Reimana musel probõÂhat v teÂto formeÏ, prÏi nejmensÏõÂm alesponÏ z pocÏaÂtku. NevzpomõÂnaÂm si jak byl vyÂslech dokoncÏen. PrÏedpoklaÂdaÂm vsÏak, zÏe mohl zakoncÏit mõÂrneÏ, prÏi cÏemzÏ vychaÂzõÂm z toho, zÏe pozdeÏji po jeho sebevrazÏdeÏ poradci rozmlouvali mezi sebou v me prÏõÂtomnosti o tom, zÏe se soudruzi SÏrubarÏ a KonraÂd dopustili chyby tõÂm, zÏe nepokracÏovali v jeho vyÂslechu a nezapsali jeho doznaÂnõ alesponÏ strucÏneÏ a zÏe ho naopak hned dali do cely, cÏõÂmzÏ mu dali mozÏnost o vsÏem uvazÏovat a nakonec se rozhodnout spaÂchat sebevrazÏdu. [ . . .] Zde musõÂm uveÂst, zÏe poradci uzÏõÂvali cÏasto take tento argument: ,JestlizÏe se nedoznaÂte maÂme dost duÊkazuÊ k tomu, abyste byl odsouzen k nejvysÏÏsõÂmu trestu.` Tento argument pouzÏõÂvali i v teÏch prÏõÂpadech, kdy trÏeba duÊkazy nebyly nebo jich bylo maÂlo. [...] ChteÏl bych jesÏteÏ celkoveÏ dodat, zÏe vyÂslech, provaÂdeÏny poradci, zapuÊsobil na kazÏdeÂho vysÏetrÏovance tedy jisteÏ i na Reimana velmi hlubokyÂm, cÏasto i zdrcujõÂcõÂm dojmem.ª404) Ve sve vyÂpoveÏdi ze 7. prosince 1956 se o soveÏtskyÂch poradcõÂch prÏi ReimanoveÏ vyÂslechu zmõÂnil take jeho tehdejsÏõ vysÏetrÏovatel major KonraÂd. JednoznacÏneÏ potvrdil prÏõÂtomnost LichaÏ ekl mj.: ¹PrÏesneÏ si pamatuji cÏeva a Makarova. R vyÂrok Reimana, ktery si jakoby pro sebe odpoveÏdeÏl asi v tom smyslu: ,KdyzÏ se neprÏiznaÂm, dostanu provaz, kdyzÏ se prÏiznaÂm, tak taky`.ª KonraÂd se domnõÂval, zÏe praÂveÏ tento vyÂslech Reimana velmi rozrusÏil a dovedl ho k pozdeÏjsÏõ sebevrazÏdeÏ. BechyneÏ si vsÏak KonraÂdem uvede-

) TamteÂzÏ, Protokol sepsany dnesÏnõÂho dne ve vysÏetrÏovacõ budoveÏ Vel. St. bezpecÏnosti se sÏstrzÏm. JaromõÂrem HolyÂm, datovaÂno 8. 12. 1949, mõÂsto neuvedeno, bez cÏj., podepsaÂni: sepsal ± npor. Dr. Jaroslav Jindra, zapisovala ± JõÂlkovaÂ, vypovõÂdal ± sÏstrzÏm. JaromõÂr HolyÂ. 401 ) TamteÂzÏ, Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, protokoly s Miroslavem Kubanem, JirÏõÂm Kudrlem, Karlem PodlesÏaÂkem, datovaÂny 8. 12. 1949, mõÂsto neuvedeno, bez cÏj., podepsaÂni: sepsal ± npor. dr. Jaroslav Jindra, zapisovala ± cÏek. SNB M. JõÂlkovaÂ, vypovõÂdal ± sÏstrzÏm. Miroslav Kuban, sÏstrzÏm. JirÏõ Kudrle, ml. strzÏm. PodlesÏaÂk Karel. 402 ) TamteÂzÏ, ZaÂveÏrecÏna zpraÂva ± VeÏc: Ing. Milan Reiman ± sebevrazÏda obeÏsÏenõÂm ± sÏetrÏenõÂ, datovaÂno v Praze 8. 12. 1949, bez cÏj., podepsaÂn: npor. Dr. Jaroslav Jindra. 403 ) TamteÂzÏ, KS MV, SpraÂva VB Ostrava, vyjaÂdrÏenõ ± opis, datovaÂno v OstraveÏ 9. 1. 1957, bez cÏj., podepsaÂn: por. KaÂnÏa Norbert v. r. 404 ) TamteÂzÏ, VyjaÂdrÏenõ k prÏõÂpadu sebevrazÏdy Milana Reimana, datovaÂno v Praze 8. 12. 1956, bez cÏj., podepsaÂn: mjr. Petr BechyneÏ.

SÏetrÏenõ sebevrazÏdy Milana Reimana nou Reimanovu veÏtu nevybavil a nepotvrdil tak jeho vyÂpoveÏd'. NavõÂc KonraÂd odmõÂtl svoje prohlaÂsÏenõ podepsat.405) V lednu 1957 se k prÏõÂpadu vyjaÂdrÏil take druhy ReimanuÊv vysÏetrÏovatel, kapitaÂn Rudolf SÏrubarÏ. Podle neÏj bylo cõÂlem Reimanova vysÏetrÏovaÂnõ zjistit jeho prÏõÂme vazby na jizÏ uveÏzneÏne osoby, prÏõÂpadneÏ na Rajkovu skupinu v Mad'arsku. Ve sveÂm sveÏdectvõ hovorÏil i o uÂcÏasti soveÏtskyÂch poradcuÊ prÏi vyÂslechu Reimana; podle SÏrubarÏe se vyÂslechuÊ zuÂcÏastnili take sÏpicÏky tehdejsÏõ StaÂtnõ bezpecÏnosti ± jmenoviteÏ pak Osvald ZaÂvodskyÂ, Karel SÏvaÂb, JindrÏich Vesely a Bohumil Doubek. Poslednõ ReimanuÊv vyÂslech se tyÂkal jeho cÏinnosti za vaÂlky (tzn. praÂce v ilegaÂlnõ KSCÏ a napojenõ na Julia FucÏõÂka ) a uÂdajne spolupraÂce s jistyÂm duÊstojnõÂkem Sicherheitdienstu. SÏrubarÏ dokonce prÏipustil mozÏnost, zÏe Milana Reimana vyslyÂchali soveÏtsÏtõ poradci neÏkolikraÂt (jejich jmeÂna si ale nepamatoval).406) VysÏetrÏovatel StB Bohumil Doubek se k celeÂmu prÏõÂpadu vyjaÂdrÏil na GeneraÂlnõ prokuraturÏe v lednu 1957. Ï ekl zde zcela jasneÏ, zÏe Reiman byl pochopiR telneÏ zatcÏen s veÏdomõÂm nejvysÏsÏõÂho vedenõ KSCÏ a vysÏetrÏovaÂn pro podezrÏenõÂ, zÏe byl spojencem Noela Fielda. NicmeÂneÏ saÂm Doubek svoji osobnõ uÂcÏast prÏi vysÏetrÏovaÂnõ Reimana poprÏel. Potvrdil vsÏak, zÏe do RuzyneÏ pravidelneÏ dojõÂzÏdeÏli vyslyÂchat soveÏtsÏtõ poradci LichacÏev a Makarov (Doubek konkretizoval, zÏe uzÏõÂvali prÏedevsÏõÂm psychicky naÂtlak na vysÏetrÏovaneÂ).407) DalsÏõ ruzynÏsky vysÏetrÏovatel StB VladimõÂr Kohoutek uvedl v lednu 1957, zÏe jmenovany byl zatcÏen pro podezrÏenõÂ, zÏe v dobeÏ okupace uÂdajneÏ spolupracoval s gestapem. VysÏetrÏovaÂnõ podle Kohoutka rÏõÂdili Doubek a SÏvaÂb, prÏõÂpad pry jako zaÂstupce UÂV KSCÏ sledoval pozdeÏjsÏõ ministr naÂrodnõ bezpecÏnosti Ladislav KoprÏiva. Kohoutek daÂle poznamenal, zÏe po ReimanoveÏ sebevrazÏdeÏ byla svolaÂna zvlaÂsÏtnõ porada do objektu MV ve WinteroveÏ ulici, ktere prÏedsedal praÂveÏ KoprÏiva. Jejõ podrobnosti si vsÏak Kohoutek jizÏ nevybavil.408) In-

spekce ministra vnitra, ktera se prÏõÂpadem zabyÂvala v roce 1956, dospeÏla prÏi sveÂm sÏetrÏenõ k zaÂveÏru, zÏe vysÏetrÏujõÂcõ pracovnõÂci nemeÏli na ReimanoveÏ smrti zÏaÂdnou vinu: ¹PrÏi vyÂslechu s Reimanem jednali slusÏneÏ, dle danyÂch instrukcõÂ. Bylo mu dovoleno kourÏit a podle obsahu sepsanyÂch protokoluÊ nebyl k trestne cÏinnosti vyslyÂchaÂn. Pokud jde o podkolenky a kapesnõÂk, ktery Milan Reiman pouzÏil jako naÂstroj k sebevrazÏdeÏ, bylo zjisÏteÏno, zÏe bylo beÏzÏnyÂm zjevem zajisÏteÏnyÂm osobaÂm ponechaÂvat veÏci. V tomto smeÏru nelze tudõÂzÏ spatrÏovat vliv jine osoby na jeho sebevrazÏdeÏ.ª409) Znovu se prÏõÂpad prÏezkoumaÂval na jarÏe 1964. V kveÏtnu 1964 pozÏaÂdal 1. naÂmeÏstek generaÂlnõÂho prokuraÂtora Inspekci ministra vnitra o zaslaÂnõ vsÏech spisuÊ tyÂkajõÂcõÂch se Reimanovy kauzy.410) ZaÂveÏry sÏetrÏenõ z let 1949 a 1956 se ale nezmeÏnily. NicmeÂneÏ k jisteÂmu posunu prÏesto dosÏlo. Dne 20. rÏõÂjna 1964 prÏevzala Marie ReimanovaÂ, manzÏelka Milana Reimana, cÏaÂstku 15 tisõÂc korun a zrÏekla se tõÂm jakyÂchkoliv dalsÏõÂch naÂrokuÊ vuÊcÏi ministerstvu vnitra a cÏs. staÂtu.411) Pro komunisticke CÏeskoslovensko se tõÂmto neprÏõÂjemny ReimanuÊv prÏõÂpad definitivneÏ uzavrÏel. Smrt Milana Reimana zuÊstaÂva dodnes obeztrÏena tajemstvõÂm. ZuÊstala rÏada nevyrÏesÏenyÂch otaÂzek ± naprÏõÂklad procÏ zrovna Reimanovi povolili veÏzensÏtõ dozorci ponechat si osobnõ veÏci, kdyzÏ u ostatnõÂch osob tak ohleduplnõ nebyli? ProcÏ se o prÏõÂpad zajõÂmali vysocõ prÏedstavitele aparaÂtu KSCÏ a MV? SchaÂzõ pochopitelneÏ vyjaÂdrÏenõ samotnyÂch soveÏtskyÂch poradcuÊ LichacÏeva a Makarova. Jsme tak odkaÂzaÂnõ pouze na sveÏdectvõ vysÏetrÏovateluÊ a prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB, ktera vsÏak nemusõ veÏrneÏ obsahovat vsÏechny souvislosti. S odstupem võÂce nezÏ puÊlstoletõ jizÏ dnes schaÂzejõ prÏõÂmõ akteÂrÏi, respektive sveÏdkoveÂ. SoveÏtsÏtõ zpravodajci (zarÏazenõ v cÏs. bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch do pozic poradcuÊ) i odpoveÏdnõ cÏs. cÏinitele vsÏak nesou evidentnõ odpoveÏdnost za Reimanovu smrt (ve vyplacenõ naÂhrady ReimanoveÏ

) TamteÂzÏ, Inspekce ministra vnitra, zaÂznam, TAJNEÂ, datovaÂno v Praze 7. 12. 1956, cÏj.: IM-0187/56, podepsaÂni: npor. FrantisÏek KuÈhnel, por. Otakar HemysÏ. 406 ) TamteÂzÏ, vyjaÂdrÏenõÂ, datovaÂno v OstraveÏ 15. 1. 1957, bez cÏj., podepsaÂn: naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru ± kpt. SÏrubarÏ Rud. 407 ) TamteÂzÏ, protokol, datovaÂn v Praze 3. 1. 1957, bez cÏj., podepsaÂni: vyslyÂchajõÂcõ ± podpis necÏitelnyÂ, zapsala ± podpis necÏitelnyÂ, vyslyÂchany ± podpis necÏitelnyÂ. 408 ) TamteÂzÏ, protokol, datovaÂn v Praze 7. 1. 1957, bez cÏj., podepsaÂni: prokuraÂtor ± Dr. Teplan, zapisovatelka ± BõÂlaÂ, sveÏdek ± Kohoutek Vlad. 409 ) TamteÂzÏ, Inspekce ministra vnitra, ZpraÂva o prosÏetrÏenõ sebevrazÏdy byÂv. vysÏetrÏovance Milana Reimana, opis, datovaÂno 10. 12. 1956, cÏj.: IM-0187/56, podepsaÂni: npor. FrantisÏek KuÈhnel v. r., por. Otakar HenysÏ v. r. 410 ) TamteÂzÏ, Ing. Milan Reiman ± revize, datovaÂno v Praze 16. 5. 1964, spis. zn.: II/1 Gn 21/64. PodepsaÂn: I. naÂmeÏstek generaÂlnõÂho prokuraÂtora - podpis necÏitelnyÂ. 411 ) TamteÂzÏ, prohlaÂsÏenõÂ, datovaÂno v Praze 20. 10. 1964, bez cÏj., podepsaÂna: Marie ReimanovaÂ, prÏipsaÂno: CÏaÂstku 15.000 KcÏs prÏevzala: Marie ReimanovaÂ, prÏedal: mjr. ± podpis necÏitelnyÂ. 405

ObeÏti manzÏelce lze jisteÏ sledovat prÏiznaÂnõ viny). NaprÏõÂklad prÏedseda vlaÂdy a ReimanuÊv prÏõÂmy nadrÏõÂzeny AntonõÂn ZaÂpotocky jenom tisÏe a necÏinneÏ prÏihlõÂzÏel, jak byl podrobovaÂn tvrdyÂm neduÊstojnyÂm vyÂslechuÊm. Je take pravdeÏpodobneÂ, zÏe

prÏitom byl dobrÏe obeznaÂmen s ¹vyÂsledkyª jeho vysÏetrÏovaÂnõÂ. Je nanejvyÂsÏ pravdeÏpodobneÂ, zÏe metody soveÏtskyÂch poradcuÊ Milana Reimana zlomily a dohnaly ho k sebevrazÏdeÏ.

AntonõÂn Prchal (1923±1996)

AntonõÂn Prchal (1923±1996) Petr Cajthaml

AntonõÂn Prchal byl v padesaÂtyÂch letech obaÂvanyÂm naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti, faktickyÂm sÏeÂfem StaÂtnõ bezpecÏnosti (StB) v jejõÂch nejkrvaveÏjsÏõÂch letech. Dnes by si na neÏj veÏtsÏina lidõ vzpomneÏla spõÂsÏe jako na sceÂnaÂristu ztrÏesÏteÏnyÂch krimikomediõÂ. Narodil se 7. kveÏtna 1923 v JihlaveÏ. Nedostudoval obchodnõ akademii. Na konci druhe sveÏtove vaÂlky byl cÏlenem odbojove skupiny sveÂho pozdeÏjsÏõÂho kolegy z StB, Milana MoucÏky. Skupina vsÏak odboj pouze plaÂnovala, ale do konce okupace nijak aktivneÏ nevystoupila. Po osvobozenõÂ, 21. kveÏtna 1945, vstoupil do KSCÏ. V te dobeÏ velel jihlavskeÂmu oddõÂlu RevolucÏnõÂch gard. StraneÏ zacÏal slouzÏit v bezpecÏnostnõÂch slozÏkaÂch, byl prÏõÂslusÏnõÂkem jihlavske oblastnõ zpravodajske odbocÏky ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II. v BrneÏ, puÊsobil i u tamnõ oblastnõ uÂrÏadovny StB. Zemske odbory bezpecÏnosti (ZOB) II. byly oficiaÂlneÏ zpravodajskyÂmi soucÏaÂstmi zemskyÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ, fakticky je vsÏak jizÏ dlouho prÏed uÂnorem 1948 ovlaÂdali komunisteÂ. Take AntonõÂn Prchal, prÏes uÂrÏednõ zaÂkaz, spolupracoval s mõÂstnõÂmi prÏedstaviteli KSCÏ. Jeho zarÏazenõ bylo formaÂlnõÂ, ve skutecÏnosti byl prÏõÂslusÏnõÂkem zvlaÂsÏtnõ skupiny, ktera se zabyÂvala vytvaÂrÏenõÂm agenturnõ sõÂteÏ v nekomunistickyÂch politickyÂch stranaÂch. JizÏ tehdy pouzÏõÂva sve ¹druheª jmeÂno IVAN GARISÏ. PodõÂlõ se na vytvaÂrÏenõ skryte zpravodajske sõÂteÏ; skryte i prÏed oficiaÂlnõÂm vedenõÂm ZOB II. a StB.

AntonõÂn Prchal

TeÏsneÏ prÏed uÂnorovyÂm pucÏem je prÏemõÂsteÏn k prazÏskeÂmu uÂstrÏedõ StB (odboru BA). Pracuje nejdrÏõÂve jako ¹zvlaÂsÏtnõ agenturnõ orgaÂnª, pozdeÏji se staÂva cÏlenem instruktaÂzÏnõ skupiny, ktera instruovala a kontrolovala cÏinnost oblastnõÂch uÂrÏadoven a pobocÏek StB v krajõÂch. Prakticky tak ovlivnÏoval personaÂlnõ slozÏenõ reorganizovane StaÂtnõ bezpecÏnosti. Brzy se v metodaÂch jeho praÂce objevuje provokace. Stojõ v pozadõ znaÂme staÂtobezpecÏnostnõ akce SVEÏTLANA, provokace StB na ZlõÂnsku. Na podzim roku 1949 se staÂva cÏlenem sledovacõÂho uÂtvaru StB (IV. sektoru skupiny BAa), brzy se staÂva zaÂstupcem velitele tohoto uÂtvaru Josefa PlechateÂho. Fakticky vsÏak sektor rÏõÂdõ saÂm. UÂtvar pod jeho vedenõÂm neprovaÂdõ jen sledovaÂnõÂ, prÏejõÂma i kontrolu vyÂznamneÏjsÏõÂch prazÏskyÂch hoteluÊ a baruÊ pro cizince. Jeho vyÂznamnou slozÏkou se staÂva zatyÂkacõ referaÂt. V naÂplni praÂce IV. sektoru se objevuje i dalsÏõ polozÏka, ktera se sledovaÂnõÂm prÏõÂmo nesouvisela: ¹napojovaÂnõÂ, pronikaÂnõ do ilegaÂlnõÂch skupin a ruÊzne zvlaÂsÏtnõ operaceª. Mezi nejvyÂznamneÏjsÏõ z teÏchto ¹zvlaÂsÏtnõÂch operacõª patrÏila seÂrie akcõ znaÂmyÂch  MEN (cÏi pod souhrnnyÂm naÂzvem akce KA KAMENY). Na prÏelomu 40. a 50. let pouzÏõÂvala StB vuÊcÏi lidem, kterÏõ chteÏli odejõÂt do zahranicÏõÂ, zvlaÂsÏtnõ metodu. Pro ¹sluzÏebnõ uÂcÏelyª byla cÏs. zaÂpadnõ hranice posunuta do vnitrozemõÂ. UprchlõÂci byli po jejõÂm prÏekonaÂnõ prÏevezeni na fingovanou sluzÏebnu americke armaÂdy cÏi tajnyÂch sluzÏeb, kde byli agenty nebo prÏõÂslusÏnõÂky cÏs. StB v americkyÂch uniformaÂch vyslyÂchaÂni ke sve odbojove cÏinnosti v CÏeskoslovensku. PrÏi prÏevozu daÂle do ¹zaÂpadoneÏmeckeÂho vnitrozemõª byli zatcÏeni pohranicÏnõ hlõÂdkou SNB. PrÏi pozdeÏjsÏõÂch vyÂslesÏõÂch na StB byli vyslyÂchaÂni podle protokoluÊ z ¹americkyÂchª sluzÏeben, kde mluvili otevrÏeneÏ a cÏasto si svoji odbojovou cÏinnost i vymyÂsÏleli. ObeÏt'mi teÂto akce se stalo neÏkolik desõÂtek cÏs. obcÏanuÊ. ZkusÏenost s metodou provokace a zakonspirovane operativnõ praÂce na cÏs. uÂzemõ nakonec pomohla AntonõÂnu Prchalovi k dalsÏõÂmu mocenskeÂmu vzestupu. ObeÏt'mi jeho novyÂch operacõ se vsÏak nestali neprÏaÂtele rezÏimu a jeho bezpecÏnostnõÂch slozÏek, ale jeho samotne sÏpicÏky. NovyÂ, Prchalem rÏõÂzeny V. odbor Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti, jehozÏ hlavnõ soucÏaÂstõ byl drÏõÂveÏjsÏõ IV. odbor skupiny BAa, se stal zaÂkladnou pro nejrozsaÂhlejsÏõ cÏistku ve vedenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti. Na prÏelomu let 1950/1951

VinõÂci vrcholil jeden z velkyÂch strÏetuÊ mezi vlaÂdnoucõÂmi komunisty. Na konci ledna 1951 bylo pozatyÂkaÂno prakticky cele dosavadnõ vedenõ StB v cÏele s velitelem StB Osvaldem ZaÂvodskyÂm a naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti Josefem Pavlem. PozatyÂkaÂna byla take veÏtsÏina naÂcÏelnõÂkuÊ jednotlivyÂch sektoruÊ Velitelstvõ StB, jen jediny naÂcÏelnõÂk sektoru byl o rozsaÂhle cÏistce informovaÂn ± praÂveÏ AntonõÂn Prchal. Jeho uÂtvar, znaÂmy pod krycõÂm naÂzvem MODÏ IÂN, byl podrÏõÂzen prÏõÂmo ministru naÂrodnõ bezR pecÏnosti Ladislavu KoprÏivovi a byl poveÏrÏen sledovaÂnõÂm a posleÂze i samotnyÂm pozatyÂkaÂnõÂm vedoucõÂch prÏedstaviteluÊ StB. Po likvidaci dosavadnõ garnitury veliteluÊ StB zacÏal PrchaluÊv mocensky vzestup. JizÏ 5. uÂnora 1951 byl jmenovaÂn I. zaÂstupcem noveÂho velitele StB Jaroslava Hory, odpovõÂda za uÂsek operativy. Na prÏelomu let 1951/1952 se stal dokonce velitelem StB a kraÂtce poteÂ, 12. uÂnora 1952, prÏichaÂzõ vrchol jeho staÂtobezpecÏnostnõ karieÂry: je jmenovaÂn naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti. I nadaÂle fakticky vedl StaÂtnõ bezpecÏnost, podrÏõÂzeny mu byly vsÏechny uÂtvary StB s vyÂjimkou Vojenske kontrarozveÏdky a velitelstvõ oblasti uranovyÂch laÂgruÊ na JaÂchymovsku. V krvavyÂch cÏistkaÂch mezi vlaÂdnoucõÂmi komunisty, dõÂky kteryÂm se fakticky dostal do cÏela StB, pokracÏoval i v dalsÏõÂch letech. Byl jednõÂm z hlavnõÂch vykonavateluÊ nejvysÏsÏõÂho stranickeÂho vedenõÂ. Za sve zaÂsluhy o vysoky pocÏet popravenyÂch ¹politickyÂch zlocÏincuʪ byl cÏasto odmeÏnÏovaÂn, dne 24. 4. 1953 mu bylo dokonce udeÏleno jedno z nevysÏsÏõÂch cÏeskoslovenskyÂch Ï aÂd republiky ¹Za obeÏtave vyznamenaÂnõ ± R a uÂspeÏsÏne uÂkoly prÏi odhalovaÂnõ a likvidaci protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª (vykonstruovane skupiny kolem byÂvaleÂho generaÂlnõÂho tajemnõÂka UÂV KSCÏ Rudolfa SlaÂnskeÂho ). FormaÂlneÏ byl povyÂsÏen jesÏteÏ v zaÂrÏõ roku 1953, kdy dosÏlo ke sloucÏenõ dosavadnõÂho ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti s ministerstvem vnitra. AntonõÂn Prchal se stal I. naÂmeÏstkem noveÂho ministra vnitra Rudolfa BaraÂka. Ze sve pozice i nadaÂle rÏõÂdil nejduÊlezÏiteÏjsÏõ operativnõ uÂtvary StaÂtnõ bezpecÏnosti. Oproti prÏedchozõÂmu stavu ztratil vliv na neÏktere duÊlezÏite soucÏaÂsti StB, ktere dosud rÏõÂdil ± VII. spraÂvu MV (sledovaÂnõÂ) a IX. spraÂvu MV (odposlechy a dalsÏõ zpravodajska technika). Oproti dobaÂm, kdy byl ¹jen rÏadovyÂmª naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti Karola BacõÂlka, vsÏak prÏestal byÂt nejmocneÏjsÏõÂm muzÏem resortu, tuto pozici si staÂle duÊrazneÏji zacÏal naÂrokovat ministr vnitra BaraÂk. Mocenske spory s novyÂm ministrem vnitra a zrÏejmy podõÂl na likvidaci cele generace vuÊdcuÊ

KSCÏ (ti, kterÏõ prÏezÏili, se v polovineÏ 50. let zacÏali vracet z veÏzenõÂ) nakonec vedly k PrchaloveÏ politickeÂmu paÂdu. Na konci brÏezna roku 1956 byl ze sve funkce odvolaÂn. FormaÂlneÏ zuÊstal jesÏteÏ neÏkolik meÏsõÂcuÊ zameÏstnancem ministerstva vnitra. Na konci politicke karieÂry mu bylo pouhyÂch 33 let. Na zaÂkladeÏ usnesenõ prÏedsednictva UÂV KSCÏ mu bylo zajisÏteÏno nikoliv bezvyÂznamne a ne zcela civilnõ zameÏstnaÂnõÂ. Byl jmenovaÂn vedoucõÂm bezpecÏnostnõÂho oddeÏlenõ SpojenyÂch ocelaÂren v KladneÏ. Po neÏkolika letech se k neÏmu minulost vraÂtila. Za cÏiny, za ktere byl v roce 1953 vyznamenaÂn, byl o deset let pozdeÏji souzen. V roce 1962 byl zatcÏen a v cÏervenci naÂsledujõÂcõÂho roku odsouzen rozsudkem VysÏsÏõÂho vojenskeÂho soudu v PrÏõÂbrami k sÏestileteÂmu trestu odneÏtõ svobody nepodmõÂneÏneÏ. Spolu s nõÂm byl potrestaÂn i dalsÏõ z byÂvalyÂch naÂmeÏstkuÊ ministra vnitra v 50. letech, Karel KosÏt'aÂl. Odsouzeni byli za trestne cÏiny obecneÂho ohrozÏenõ a porusÏovaÂnõ povinnostõ verÏejneÂho cÏinitele, kteryÂch se dopustili prÏi vysÏetrÏovaÂnõ neÏkdejsÏõÂch prominentnõÂch komunistuÊ v prve polovineÏ 50. let. Spravedlnost, ktera dostihla jednoho ze struÊjcuÊ nejveÏtsÏõÂch politickyÂch zlocÏinuÊ 50. let, nemeÏla dlouheÂho trvaÂnõÂ. JizÏ v roce 1964 byl prÏedcÏasneÏ propusÏteÏn a opeÏt zõÂskal vlivne uÂrÏednicke mõÂsto. Do konce 60. let pracoval jako vedoucõ jednoho z odboruÊ podniku zahranicÏnõÂho obchodu SÏkodaexport. V letech normalizace proslul jinak. Z byÂvaleÂho obaÂvaneÂho sÏeÂfa StaÂtnõ bezpecÏnosti a pozdeÏjsÏõÂho ¹sÏediveÂhoª uÂrÏednõÂka se stal relativneÏ uÂspeÏsÏny autor sÏpionaÂzÏnõÂch a detektivnõÂch proÂz. OpeÏt pouzÏõÂva stare krycõ jmeÂno IVAN GARISÏ, tentokraÂt vsÏak jako literaÂrnõ pseudonym. Jeho povõÂdky jizÏ dnes teÂmeÏrÏ nikdo necÏte, ale filmy natocÏene podle jeho prÏedloh se staÂle znovu objevujõ na televiznõ obrazovce. NeÏktere snõÂmky, na kteryÂch se jako sceÂnaÂrista podõÂlel, majõ zrÏejmy ideologicky naÂteÏr a nevysõÂlajõ se (Cesty muzÏuÊ, Akce v Istanbulu, Ples v hotelu Slunce), neÏktere krimikomedie natocÏene podle jeho sceÂnaÂrÏuÊ vsÏak dodnes odpovõÂdajõ prÏedstaveÏ dramaturguÊ nasÏich televizõ o ¹prave zaÂbaveÏ pro masyª a jsou staÂle reprõÂzovaÂny (Buldoci a trÏesÏneÏ, trilogie SÏeÂfe, to je veÏc!, SÏeÂfe, vrat' se!, SÏeÂfe, jdem na to!). AntonõÂn Prchal prÏezÏil paÂd rezÏimu, ktereÂmu slouzÏil. V 90. letech se znovu zacÏaly objevovat prÏipomõÂnky zlocÏinuÊ, kteryÂch se v 50. letech dopustil; potrestaÂn vsÏak jizÏ nebyl. ZemrÏel 20. kveÏtna 1996 v Praze.

AntonõÂn Prchal (1923±1996) KARIEÂRA: naÂmeÏstek ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti 12. 2. 1952 ± 14. 9. 1953 I. naÂmeÏstek ministra vnitra 14. 9. 1953 ± 1. 4. 1956 Ï IÂDIL: R do zaÂrÏõ 1953: Hlavnõ spraÂvu StB SpraÂvu zahranicÏneÏ politicke rozveÏdky evidencÏnõ odbor pasovy a võÂzovy odbor Archivnõ a studijnõ uÂstav Technicky uÂstav MNB od 1. 10. 1953 do 1. 4. 1956: I. spraÂvu MV (rozveÏdka) II. spraÂvu MV (kontrarozveÏdka) III. spraÂvu MV (vnitrÏnõ zpravodajstvõÂ) IV. spraÂvu MV (ekonomicka kontrarozveÏdka) V. spraÂvu MV (ochrana zÏeleznic) V. odbor MV (ostraha stranickyÂch objektuÊ) Hodnostnõ postup: do r. 1948 smluvnõ bezpecÏnostnõ orgaÂn 1948 ± nadporucÏõÂk 1949 ± kapitaÂn 1. 1. 1951 ± sÏtaÂbnõ kapitaÂn 1. 4. 1951 ± major 1. 3. 1952 ± plukovnõÂk

VinõÂci

PlukovnõÂk SNB Jan Bokr Jan Kalous, Daniel PovolnyÂ

Jan Bokr se narodil 14. kveÏtna 1926 ve SkasÏoveÏ (tehdy okres PrÏesÏtice, kraj PlzenÏ). Jeho rodicÏe (FrantisÏek a Marie Bokrovi ) vlastnili male hospodaÂrÏstvõ o vyÂmeÏrÏe asi sedm hektaruÊ; otec byl za prvnõ cÏs. republiky cÏlenem agraÂrnõ strany a po urcÏitou dobu take starostou SkasÏova. Mlady Jan Bokr absolvoval 5 trÏõÂd obecneÂ, 4 trÏõÂdy meÏsÏt'anske a 3 trÏõÂdy odborne pokracÏovacõ sÏkoly. Ve svyÂch dotaznõÂcõÂch uvaÂdeÏl, zÏe prÏed vstupem do bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu byl deÏlnõÂkem, resp. modelaÂrÏem drÏeva. V letech 1941±1945 pracoval ve SÏkodovyÂch zaÂvodech v Plzni. V roce 1945 dobrovolneÏ nastoupil vojenskou prezencÏnõ sluzÏbu. JizÏ jako prÏõÂslusÏnõÂk SNB pak 1. listopadu 1946 vstoupil do KSCÏ; byl rovneÏzÏ cÏlenem RevolucÏnõÂho odboroveÂho hnutõ a Svazu cÏeskoslovensko-soveÏtskeÂho prÏaÂtelstvõÂ. Z cõÂrkve administrativneÏ vystoupil koncem 40. let. Do sluzÏeb SNB vstoupil 14. cÏervna 1945 a byl zarÏazen k pohotovostnõÂmu pluku 1 NB 9600. V letech 1947±1948 se aktivneÏ uÂcÏastnil bojuÊ proti Ukrajinske povstalecke armaÂdeÏ na Slovensku. PrÏed uÂnorem 1948 se dostal do Prahy, kde mj. s dalsÏõÂmi peÏti prÏõÂslusÏnõÂky SNB z poveÏrÏenõ UÂV KSCÏ deÏlali ochranku jednomu z redaktoruÊ RudeÂho praÂva. V dobeÏ uÂnorovyÂch udaÂlostõ se podõÂlel na ostraze RudeÂho praÂva, sekretariaÂtu naÂrodnõÂch socialistuÊ a jako teleÏ eporyjõÂch se uÂcÏastgrafista prÏepadove roty v R nil jejõÂch vyÂjezduÊ do prahy. V brÏeznu 1948 byl zarÏazen do tzv. technickeÂho sektoru (operativnõ technika, tehdy sektor IIIat, od prosince 1948 sektor BAt) Velitelstvõ StB (jeho velitelem byl pplk. Karel SmõÂsÏek ), kde pracoval jako radiotelegrafista na sekretariaÂtu sektoru. Ve velitelskeÂm posudku z prosince 1951 o BokroveÏ karieÂrÏe pplk. SmõÂsÏek, ktery byl puÊvodneÏ rovneÏzÏ radista a Bokra si velmi rychle oblõÂbil a v podstateÏ si ho vychovaÂval jako sveÂho budoucõÂho naÂstupce, mj. napsal: ¹Po sveÂm prÏõÂchodu do technickeÂho sektoru pracoval jako radiotelegrafista na duÊveÏrnyÂch operativnõÂch spojenõÂch a v zaÂrÏõ 1948 byl poslaÂn na 6-ti tyÂdennõ paradesantnõ vyÂcvik, ktery s uÂspeÏchem ukoncÏil [v Ralsku u MimoneÏ zõÂskal zaÂkladnõ vyÂsadkaÂrÏske a partyzaÂnske znalosti ± pozn. 412

) AMV, personaÂlnõÂ spis Jana Bokra, cÏ. l. 120±121. ) AMV, spis ZV-122 MV. 414 ) TamteÂzÏ. 413

aut.]. Od uÂnora 1949 pracoval ve funkci zaÂstupce velitele oddeÏlenõ vyÂkonne operativnõ techniky a v dubnu r. 1950 organisoval a rÏõÂdil 6-ti tyÂdennõ kurs operativnõ vyÂkonne techniky v Senohrabech. Kurs byl zameÏrÏen specielneÏ pro vyÂchovu veliteluÊ operativnõ techniky na KV StB a jejich zaÂstupcuÊ. Po prÏevedenõ vyÂkonne operativnõ techniky k 5. sektoru V StB pracoval por. Bokr od rÏõÂjna 1950 do kveÏtna 1951 v technickeÂm sektoru jako politicky pracovnõÂk. ZrÏõÂzenõÂm 4. sektoru V StB a prÏevedenõÂm vyÂkonne operativnõ techniky zpeÏt do 4. sektoru, byl soudruh por. Bokr jmenovaÂn velitelem 4. oddeÏlenõ ± vyÂkonne operativnõ techniky.ª412) NadrÏõÂzenõ byli s Bokrem velmi spokojenõ ± kraÂtce po tomto hodnocenõ se stal 2. zaÂstupcem velitele sektoru a prÏõÂmo tak rÏõÂdil dveÏ oddeÏlenõÂ. Ze sve pozice se Jan Bokr mj. uÂcÏastnil ¹rekonstrukceª tzv. cÏõÂhosÏt'skeÂho zaÂzraku, hlavneÏ ovsÏem filmovaÂnõ a fotografovaÂnõ uÂdajneÂho mechanismu pohybu krÏõÂzÏku na oltaÂrÏi tamnõÂho kostela Nanebevzetõ Panny Marie. Byl tedy prÏõÂmo u toho, kdyzÏ prÏõÂslusÏnõÂci StB do CÏõÂhosÏteÏ ve znacÏneÏ zbeÏdovaneÂm stavu dovezli faraÂrÏe Josefa Toufara z veÏzenõ ve ValdicõÂch. Bokr v prÏõÂsneÏ tajneÂm zaÂznamu z prosince 1962 takto vzpomõÂnal na ToufaruÊv prÏõÂchod : ¹Byl ve velmi ÏspatneÂm zdravotnõÂm stavu, bledyÂ, posÏkraÂbanyÂ, rty rozpraskaneÂ, teÏzÏko mluvil a myslõÂm, zÏe jej staÂle dva orgaÂni drzÏeli.ª413) KdyzÏ se Bokr zajõÂmal o prÏõÂcÏiny Toufarova zaraÂzÏejõÂcõÂho zdravotnõÂho stavu, dostalo se mu teÂto odpoveÏdi: ¹Neopatrnostõ pracovnõÂkuÊ vyskocÏil ve veÏznici v KartouzõÂch ze II. patra do ochranne sõÂteÏ a znacÏneÏ se pomlaÂtil.ª414) JizÏ prÏi tzv. rekonstrukci si Josef Toufar steÏzÏoval na velke bolesti v brÏisÏnõ krajineÏ. PrÏõÂslusÏnõÂci StB ho prÏesto dopravili na kazatelnu; tam ale zkolaboval a byl odvezen zpeÏt do Valdic. Toufar se posleÂze naÂsledkem prodeÏlanyÂch vyÂslechovyÂch procedur nedozÏil prÏipravovaneÂho procesu s cõÂrkevnõÂmi prÏedstaviteli ± zemrÏel v uÂnoru 1950. Bokr pozdeÏji prÏiznal, zÏe mechanismus, ktery pro nataÂcÏenõ filmu prÏõÂslusÏnõÂci jeho skupiny zhotovili, nikdy reaÂlneÏ nefungoval. Pohyb krÏõÂzÏku v cÏõÂhosÏt'skeÂm kostele se tedy ani jeho technicke skupineÏ nikdy nepodarÏilo veÏrohodneÏ objasnit. K BokroveÏ dalsÏõ sluzÏebnõ karieÂrÏe. Od pro-

PlukovnõÂk SNB Jan Bokr since roku 1951 zastaÂval funkci SmõÂsÏkova zaÂstupce v cÏele technickeÂho sektoru, ktery osobneÏ rÏõÂdil jeho nejduÊlezÏiteÏjsÏõ soucÏaÂsti: 1 oddeÏlenõ (radiokontrarozveÏdka) a 4. oddeÏlenõ (vyÂkonna operativnõ technika). ZacÏaÂtkem roku 1953 Bokr puÊsobil v TechnickeÂm uÂstavu MNB (pozdeÏji VyÂzkumny uÂstav MV), ktery se zabyÂval vyÂvojem a vyÂrobou operativnõ techniky. Koncem roku 1953 byl tehdy jizÏ major Jan Bokr jmenovaÂn do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka IX. spraÂvy (zpravodajska technika) MV. NaÂcÏelnõÂk IX. spraÂvy plk. SmõÂsÏek meÏl pro neÏj meÏl pouze slova chvaÂly: ¹Je to obeÏtavy pracovnõÂk, dobry organisaÂtor. [ . . .] Velkou iniciativu projevil prÏi sestavovaÂnõ naÂvrhu smeÏrnic pro operativnõ techniku, ktere ve znacÏne mõÂrÏe prÏispeÏly k zavedenõ porÏaÂdku do teÂto sluzÏby a jejõÂho utajenõÂ. RovneÏzÏ mnoho prÏispeÏl prÏi naÂvrhu organisace IX. spraÂvy MV.ª415) V zÏivotopise datovaneÂm 1. rÏõÂjna 1954 shrnul Jan Bokr poznatky ze sve praÂce takto: ¹Celkovou svoji praÂci v bezpecÏnosti mohu hodnotit prÏes jejõ ruÊznorodost dobrÏe. MeÏl jsem v nõ jisteÏ hodneÏ chyb meÏl jsem take dost uÂspeÏchuÊ, za ktere jsem byl mnohokraÂt pochvaÂlen a dobrÏe odmeÏneÏn.ª416) Jenom pro prÏedstavu ± do cÏervna 1962 byly pplk. Bokrovi udeÏleny 3 medaile, 2 rÏaÂdy, dvakraÂt byl mimorÏaÂdneÏ povyÂsÏen a celkem sedmkraÂt mu byla udeÏlena bud' pochvala, nebo peneÏzÏita odmeÏna. Dne 1. srpna 1962 byl Bokr jmenovaÂn do funkce naÂcÏelnõÂka IX. (od roku 1964 VI.) spraÂvy MV. V polovineÏ prosince 1962 naÂsledovalo povyÂsÏenõ do hodnosti plukovnõÂka. SvuÊj post zastaÂval i beÏhem prvnõÂch meÏsõÂcuÊ PrazÏskeÂho jara, na MV zosobneÏneÂm ministrem Josefem Pavlem, ale jeho pozice rychle slaÂbla. Jan Bokr pozdeÏji vzpomõÂnal: ¹12. brÏezna 1968 jsem byl vyzvaÂn, abych se ihned dostavil na aktiv vsÏech pracovnõÂkuÊ II. [kontrarozveÏdka], III. [vojenska kontrarozveÏdka], z cÏaÂsti IV. spraÂvy MV [sledovacÏka] v KOLEJI; saÂl byl do poslednõÂho mõÂsta obsazen. AktivneÏ vystupujõ neÏkterÏõ pravicovõ funkcionaÂrÏi CUÂV KSCÏ II. spraÂvy i neÏkterÏõ orgaÂni. VyÂzva spocÏõÂvala v tom, odpoveÏdeÏt, zda VI. spraÂva [operativnõ technika] ma specielnõ oddeÏlenõÂ, ktere deÏla odposlechy podle pokynuÊ UÂV KSCÏ a proti orgaÂnuÊm StB. Pochopil jsem, o co jde. JednoznacÏneÏ jsem odsoudil tuto otaÂzku a vysveÏtlil, zÏe jde o vyvolaÂnõ neduÊveÏry mezi soucÏaÂstmi operativy a techniky, zÏe jde 415

o rozbitõ StaÂtnõ bezpecÏnosti a kdo võÂ, co jesÏteÏ. 14. brÏezna 1968 na poradeÏ vsÏech krajskyÂch naÂcÏelnõÂkuÊ SNB u ministra vnitra, mezi 11. a 12. hodinou, volal gen. PrchlõÂk, vedoucõ 8. odd. UÂV KSCÏ, ministra vnitra a pozÏaÂdal, abych se ve 13.00 k neÏmu dostavil. Ministr mneÏ ulozÏil, abych se vraÂtil a informoval jej. Po prÏijetõ u gen. PrchlõÂka znacÏneÏ rozcÏÂõleneÏ jsem hovorÏil, co se to deÏje, jak je mozÏneÂ, zÏe tomu UÂV nezabraÂnõ a velmi otevrÏeneÏ a tvrdeÏ jsem obhajoval svoji soucÏaÂst operativnõ techniky. GeneraÂl PrchlõÂk odpoveÏdeÏl asi v tomto smyslu: ,Proto jsi volaÂn, z rozhodnutõ PUÂV KSCÏ je ulozÏeno zpracovat prÏehled o vsÏech technickyÂch uÂkonech od 1. 9. 1967 do 31. 1. 1968 pro komisi MV prÏi UÂV KSCÏ (PadruÊneÏk , JUDr. PerÏina, VecÏernõÂk , Jankrle a dalsÏõÂ), ktera tyto veÏci zkouma a zpracovaÂvaÂ, a to co tu rÏõÂkaÂsÏ k obhajobeÏ, take napisÏ.` VraÂtil jsem se zpeÏt na poradu u ministra a informoval jej, o co jde. UlozÏil: ,Tak to zpracujte a posÏlete.` DruheÂho dne byl odvolaÂn. po projednaÂnõ vedenõÂm VI. spraÂvy bylo ulozÏeno analytickeÂmu oddeÏlenõ zpracovat prÏehledy. OsobneÏ jsem psal zpraÂvu k obhajobeÏ operativnõ techniky. KdyzÏ jsem videÏl seznamy pohromadeÏ, Ï IÂSNEÏ TAJNE ± ulozÏil jsem je oznacÏit jako PR Ï Â Â Ï Ê ZVLASTNI DULEZITOSTI, s cÏj. a pruÊvodnõÂm spisem jsem kategoricky zÏaÂdal o jejich brzke vraÂcenõÂ. NaÂcÏelnõÂk meÂho sekretariaÂtu moji zpraÂvu a seznamy odvezl na UÂV prÏõÂmo gen. PrchlõÂkovi. PrÏesneÏ za meÏsõÂc byly vraÂceny a prÏedaÂval je JUDr. Jankrle z komise MV. PozdeÏji jsem se dozveÏdeÏl, zÏe tyto seznamy byly vyzÏaÂdaÂny teÂzÏ u Krajske spraÂvy SNB Praha a rovneÏzÏ prÏedaÂny 8. oddeÏlenõ UÂV KSCÏ. V dubnu jsem se z ruÊznyÂch pramenuÊ dozveÏdeÏl, zÏe Ïslo prÏedevsÏõÂm o to, zõÂskat prÏehled kdo byl obsazen v oblasti kultury v souvislosti se 4. sjezdem spisovateluÊ v rÏõÂjnu 1967. PrÏõÂcÏina byla v tom, zÏe neÏktere poznatky ze StaÂtnõ bezpecÏnosti a zrÏejmeÏ i z techniky, byly na tomto sjezdu spisovateluÊ pouzÏity jako materiaÂly zõÂskane staÂtnõ bezpecÏnostõÂ.ª417) Dne 15. cÏervence 1968 ale byl Bokr z rozkazu ministra Pavla z funkce odvolaÂn a zarÏazen do kaÂdrove dispozice naÂmeÏstka ministra vnitra pro StB. DuÊvodem mj. bylo i to, zÏe odmõÂtl vykonat rozkaz ministra Pavla z 8. kveÏtna 1968 a demontovat vesÏkerou nainstalovanou opera lohu, kterou sehraÂl tivnõ techniku v Praze. U v srpnovyÂch dnech roku 1968, podrobneÏ popsal

) AMV, personaÂlnõÂ spis Jana Bokra, cÏ. l. 142. ) AMV, personaÂlnõÂ spis Jana Bokra. Viz takeÂ: Kalous, Jan: InstruktaÂzÏnõÂ skupina StB v lednu a uÂnoru 1950 ± zaÂkulisõÂ Â DV, Praha 2001, s. 35±36. prÏõÂpadu CÏõÂhosÏt'. SesÏit UÂDV cÏ. 4, U 417 ) AMV, f. SekretariaÂt FMV, dõÂl 5, a. j. 605, ZpraÂva plk. J. Bokra, s. 7±8. 416

VinõÂci ve sveÂm vyjaÂdrÏenõ z 19. ledna 1975 (viz dokument publikovany za cÏlaÂnkem). Dne 1. rÏõÂjna 1968 se stal naÂcÏelnõÂkem studijnõÂho a analytickeÂho oddeÏlenõ VI. spraÂvy. V brÏeznu 1969 byl jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem 1. odboru VI. spraÂvy FMV, dne 15. dubna 1970 zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka VI. spraÂvy FMV. V zaÂrÏõ 1975 byl daÂn do cÏinne zaÂlohy a naÂsledneÏ vyslaÂn do Bulharske lidove republiky jako prÏedstavitel FMV CÏSSR. SluzÏebneÏ i stranicky se daÂle vzdeÏlaÂval. Absolvoval VUML (1961), v letech 1959±1960 pak rocÏnõ operativnõ sÏkolu v SSSR a v roce 1968 take kurz pro vedoucõ pracovnõÂky MV. V pruÊbeÏhu sve sluzÏby u SNB zastaÂval tyto stranicke funkce: cÏlen vyÂboru zaÂvodnõ organizace KSCÏ, cÏlen celouÂtvaroveÂho vyÂboru KSCÏ, cÏlen hlavnõÂho vyÂboru KSCÏ, cÏlen prÏedsednictva hlavnõÂho vyÂboru KSCÏ, cÏlen kontrolnõ a reviznõ komise hlavnõÂho vyÂboru KSCÏ.

Jan Bokr byl nositelem teÏchto medailõ a rÏaÂduÊ Ï aÂd 25. uÂnora (v zaÂvorce uveden rok udeÏlenõÂ): R III. stupneÏ (1948), medaile Za sluzÏbu vlasti (1955), medaile Za zaÂsluhy o obranu vlasti Ï aÂd (1956), medaile Za statecÏnost (1957), R Rude hveÏzdy (1961), CÏestny odznak SNB (1970), medaile Za upevnÏovaÂnõ prÏaÂtelstvõ ve zbrani I. stupneÏ (1971), medaile 30 let SNB (1975). DosazÏene hodnosti: od 14. 6. 1945 strÏelec, od 29. 3. 1946 svobodnõÂk, od 1. 5. 1946 desaÂtnõÂk, od 15. 6. 1946 cÏetarÏ, od 1. 2. 1949 sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr, od 1. 10. 1949 podporucÏõÂk, od 1. 7. 1950 porucÏõÂk, od 1. 10. 1952 nadporucÏõÂk, od 1. 5. 1953 kapitaÂn, od 1. 8. 1954 major, od 9. 5. 1959 podplukovnõÂk, od 15. 12. 1962 plukovnõÂk. Dne 31. kveÏtna 1981 byl Jan Bokr uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru a odesÏel do duÊchodu.

PlukovnõÂk SNB Jan Bokr DOKUMENT cÏ. 1

Jan Bokr PrÏedaÂno 12. odd. UÂV KSCÏ cÏlen. leg. KSCÏ 0018219. VyjaÂdrÏenõ k meÂmu prohlaÂsÏenõ ze dne 25. 8. 1968 (nedeÏle), ktere jsem ve speÏchu prÏed opusÏteÏnõÂm sveÂho bytu ÂV s celou rodinou napsal rukopisem a v zalepene obaÂlce poslal po rÏidicÏi s. Kotanovi, prÏedsedovi CU KSCÏ Kadlecovi nebo inzÏ. Cirusovi. Oni i mnoho dalsÏõÂch veÏdeÏli, zÏe se budu ukryÂvat u s. KotrcÏe. Bylo to v dobeÏ, kdy jsem meÏl za sebou velice slozÏitou politickou i sluzÏebnõ cÏinnost, spojenou s rÏadou otevrÏenyÂch vystoupenõ na VI. spraÂveÏ, operativnõÂch soucÏaÂstech, s novinaÂrÏi prÏi obhajobeÏ nasÏõ sluzÏebnõ cÏinnosti a zejmeÂna pak znacÏne rozpory s gen. Pavlem. JesÏteÏ horsÏõ situace se pro mne vytvorÏila v srpnovyÂch dnech 1968, ktera vrcholila uÂplnyÂm osamocenõÂm, zoufalstvõÂm, urcÏitou bezradnostõ i strachem o svoji rodinu. Velmi teÏzÏko, zvlaÂsÏteÏ s odstupem cÏasu, lze se vzÏõÂt do teÂto me konkreÂtnõ situace. V teÂto situaci a velmi sÏpatneÂm psychickeÂm stavu, ve lzÏi jsem hledal vyÂchodisko, alesponÏ na cÏas umlcÏet to hrozne skandalizovaÂnõ me osoby, deÏti a cele rodiny, utajit svoji cÏinnost v srpnovyÂch dnech i vsÏech ostatnõÂch soudruhuÊ a nezkompromitovat rodinu s. KotrcÏe. Moje cÏinnost a jednaÂnõ azÏ do meÂho zprosÏteÏnõ funkce a poslaÂnõ na dovolenou v cÏervnu 1968 je dostatecÏneÏ znaÂmaÂ. PovazÏuji za nutne uveÂst, zÏe s gen. Pavlem jsem nikdy nesouhlasil, za jeho zaÂdy jsem navrhoval rÏadu jinyÂch opatrÏenõÂ, ktere byly s nõÂm v rozporu. VyvrcholenõÂm bylo odmõÂtnutõ splneÏnõ jeho rozkazu 8. 5. 68 na zrusÏenõ vsÏech technickyÂch uÂkonuÊ a PK [proveÏrka korespondence] sluzÏby v Praze, u ktereÂho byli prÏõÂtomni s. KrÏenek Bohuslav a inzÏ. PodzemskyÂ. Moje zprosÏteÏnõ funkce bylo zduÊvodneÏno, zÏe ¹UÂsek operativnõ tech. byl v poslednõÂch uÂdobõÂch vystaven tlaku verÏejnosti, ktera upozornÏovala na rozsÏõÂrÏeny systeÂm porusÏovaÂnõ social. zaÂkonnosti a praÂv obcÏanuÊ zarucÏenyÂch uÂstavou.ª Nesouhlasil jsem s tõÂm, avsÏak na doporucÏenõ s. SÏalgovicÏe, zÏe musõÂm alesponÏ na cÏas odejõÂt, jsem za jeho prÏõÂtomnosti na VI. spraÂveÏ ho podporÏil v meÂm odvolaÂnõÂ. NeprÏõÂjemne mi bylo, zÏe 4. srpna 1968 jsem byl prÏedvolaÂn na voj. prokuraturu do TaÂbora ke sveÏdeckeÂmu vyÂslechu ¹CÏihosÏt'skeÂho zaÂzrakuª. V te dobeÏ byli neÏkterÏõ prÏõÂslusÏnõÂci k teÂto akci ve vysÏetrÏovacõ vazbeÏ. PrÏed vstupem vojsk VarsÏavske smlouvy dne 20. 8. 68 jsem byl povolaÂn k plneÏnõ mimorÏaÂdnyÂch uÂkoluÊ. Toho dne asi ve 20.00 hod jsme se sesÏli u s. gen. MolnaÂra spolecÏneÏ se s. KlõÂmou Jaroslavem a s dalsÏõÂmi soudruhy. Po strucÏneÂm objasneÏnõ situace a rozdeÏlenõ uÂkoluÊ jsem pochopil, o co puÊjde. Byl jsem velice raÂd, zÏe patrÏõÂm mezi ty cÏs. komunisty, kterÏõ na sebe berou za celou nasÏi stranu a republiku vnitrÏnõ i mezinaÂrodnõ odpoveÏdnost prÏi poskytnutõ pomoci spojeneckyÂch vojsk a SoveÏtskeÂho svazu nasÏemu staÂtu. UlozÏene uÂkoly spolu se s. KlõÂmou Jaroslavem jsem plnil se vsÏõ odpoveÏdnostõ a rozhodnostõÂ. Za pomoci s. Miloty, ktery byl ve vyÂkonu sluzÏby, jsme prosÏli do hl. budovy MV na LetneÂ. O naÂs bylo znaÂmeÂ, zÏe jsme mimo vyÂkon sluzÏby.  kolem bylo: U ± obsadit noveÏ zrÏõÂzenou sluzÏbu operacÏnõÂho sÏtaÂbu, ktery rÏõÂdil plk. ± HromaÂdko Ol. ± zajistit ozbrojenou ochranu 12 prÏõÂslusÏnõÂky v uniformeÏ, toto zabezpecÏoval s. plk. Rezek F. ± osobneÏ jsem proveÏrÏil zda gen. Pavel se nachaÂzõ v kancelaÂrÏi a v prÏõÂpadeÏ zÏe ano, zajistit jeho izolaci spolu s pracovnõÂky II. spraÂvy (s. SÏkopa, Svoboda a dalsÏõÂ).  V KSCÏ, poprve VsÏechny tyto uÂkoly byly odpoveÏdneÏ splneÏny i kdyzÏ situace po prohlaÂsÏenõ PU vysõÂlane 02.00 hod., se staÂvala slozÏiteÏjsÏõÂ. Mezi 05.00 azÏ 06.00 hod jsem z Letne byl odvolaÂn s. SÏalgovicÏem do jeho kancelaÂrÏe. Po meÂm prÏõÂchodu meÏ sdeÏlil, zÏe cÏs. rozhlas byl sÏpatneÏ zajisÏteÏn, co s tõÂm udeÏlaÂme. PrÏizvaÂni byli teÂzÏ inzÏ. Cirus, SÏebor a prÏõÂtomen byl i Jankrle. NaÂzor prÏõÂtomnyÂch nebyl jednotny SÏebor odmõÂtnul jakoukoliv pomoc, zÏe s tõÂm nechce mõÂt nic spolecÏneÂho a meÏ kamsi poslal a odesÏel. DoporucÏil jsem zavolat s. Hubinu SÏtefana, ktery jediny mohl situaci v teÂto oblasti znaÂt. LegaÂlnõÂch vysõÂlacÏuÊ bylo 18 na uÂzemõ CÏSSR, byly vsÏak naÂhradnõÂ, mobilizacÏnõ a o tom prÏehled nebyl. Byla prÏijata neÏktera dõÂlcÏõ opatrÏenõ a realizovaÂna v Praze a na okolnõÂch vysõÂlacÏõÂch cÏs. rozhlasu pracovnõÂky VI. spraÂvy (Vlnas a dalsÏõÂ). S. SÏalgovicÏ meÏ dal pokyn abych se zdrzÏoval na spraÂveÏ, kdyby meÏ potrÏeboval. Asi v 10.00 hod. odvezl meÏ s. Burian ze II. spraÂvy na soveÏtske velvyslanectvõ k s. Indrovi a s. JakesÏovi a k dalsÏõÂm

VinõÂci stranickyÂm a vlaÂdnõÂm cÏiniteluÊm. Byl prÏõÂtomen i tehdejsÏõ ministr spojuÊ s. Hoffman. OpeÏt se jednalo o probleÂm rozhlasu. Bylo jasneÂ, zÏe zabezpecÏenõ rozhlasu selhalo. StrucÏneÏ jsem ze svyÂch znalostõ informoval o situaci a mozÏnostech, ktere jizÏ v teÂto dobeÏ kromeÏ naÂsilõ byly minimaÂlnõÂ. ZaÂveÏr byl udeÏlat vsÏe co bude mozÏneÂ, aby nedosÏlo k neprÏehledne situaci. Po meÂm naÂvratu na spraÂvu ze soveÏt. velvyslanectvõ byla zde situace nedobraÂ, stupnÏovaly se dotazy k me osobeÏ, zejmeÂna zanesene ze spojovacõ spraÂvy od SÏebora, SyÂkorovskeÂho, bohuzÏel i Rouse, ktery byl muÊj prÏõÂtel. Na VI. spraÂveÏ zurÏiveÏ zacÏal vystupovat Rollo, LisÏka, FiritovaÂ. U Rolla to bylo pochopitelneÂ, protozÏe jizÏ 12. cÏervna 68 mneÏ odmõÂtnul plnit uÂkoly zameÏrÏene ke zjisÏteÏnõ zasedaÂnõ nelegaÂlnõÂho sjezdu sociaÂlnõÂch demokratuÊ a protozÏe jsem jej vyhnal z kancelaÂrÏe. UÂkol byl v plneÂm rozsahu splneÏn mnou vybranyÂmi pracovnõÂky s. Vorlem, MichaÂlkem, TaÂborskou, Kopicem a dalsÏõÂmi. VyÂznam zõÂskanyÂch konkreÂtnõÂch materiaÂluÊ sehraÂl vyÂznamnou uÂlohu v dalsÏõ etapeÏ. DaÂle to byli cÏlenove CUÂV KSCÏ inzÏ. VolenõÂk, MachaÂcÏek, inzÏ. SÏebestiaÂn a dalsÏõÂ, kterÏõ vytvaÂrÏeli proti meÏ velmi sÏpatnou atmosfeÂru. 22. 8. 1968 jsem byl telefonem vyzvaÂn, abych se dostavil do budovy UÂV KSCÏ. HlaÂsil jsem se u taj. UÂV KSCÏ s. LenaÂrta. PrÏõÂslusÏnõÂci V. spraÂvy meÏ neÏkolikraÂt prÏed vstupem zapsali. Soudr. LenaÂrt za  V KSCÏ ke prÏõÂtomnosti s. Koldera, SÏalgovicÏe pozÏaÂdal, abych si promyslel asi do hodiny doklad na PU dveÏma otaÂzkaÂm. 1.) Co udeÏlat se sÏtvavyÂm rozhlasovyÂm vysõÂlaÂnõÂm cÏs. a meÏstskeÂho rozhlasu.  V KSCÏ 2.) Co udeÏlat pro prÏõÂpad obnovy legaÂlnõÂho vysõÂlaÂnõ v prÏõÂpadeÏ oficiaÂlnõÂho prohlaÂsÏenõ PU nebo prezidenta republiky. StrucÏneÏ jsem informoval o situaci a o myÂch mozÏnostech, ktere jizÏ v te dobeÏ byly minimaÂlnõÂ. Na  V nebylo. Zpracoval jsem zpraÂvu, s naÂvrhy na opatrÏenõ zaÂkladeÏ zmeÏneÏne situace jednaÂnõ na PU a vydaÂnõ rozkazu prezidenta republiky s. Svobody. ZpraÂvu psala s. BalasÏova [BalaÂzÏovaÂ] ve 3 vyÂtiscõÂch. VyÂtisk cÏ. 1 byl prÏedaÂn za mojõ uÂcÏasti s. HladõÂkem SoveÏtskyÂm vojenskyÂm prÏedstaviteluÊm k prÏijmutõ jejich opatrÏenõ (pozn. zde jsem poznal s. HladõÂka poprveÂ). VyÂtisk cÏ. 2 projednal soudr. taj. UÂV KSCÏ Kolder se soudr. prezidentem a prÏedal mu naÂvrh rozkazu urcÏeneÂho pro min. vnitra a naÂrodnõ obrany. VyÂtisk cÏ. 3 mi s. BalaÂzÏova dala, avsÏak prÏi opusÏteÏnõ bytu 25. 8. 68 jsem zaÂvazÏne cÏaÂsti spaÂlil, aby nebyly u mne nalezeny. KromeÏ charakterizovaÂnõ situace, zpraÂva obsahovala naÂvrh rozkazu prezidenta republiky s podtrhnutõÂm, zÏe jde o nelegaÂlnõ rozhlasove vysõÂlaÂnõ a proto zahaÂjenõ jejich zameÏrÏovaÂnõ a paÂtraÂnõ po nich, jejich likvidaci, nebo rusÏenõ vcÏetneÏ ¹Svobodne Evropyª, ktere Pavel se SÏeborem zrusÏili. ZaÂkazem puÊjcÏovaÂnõ MV a MNO jakeÂkoliv techniky, vcÏetneÏ vysõÂlacÏuÊ, civilnõÂm a jinyÂm organizacõÂm. Ve druhe cÏaÂsti byly konkreÂtnõ naÂvrhy k zajisÏteÏnõ zameÏrÏovacõ techniky strÏednõÂch rozhlasovyÂch vln ze Sov. svazu a nebo z NDR, ktera je blõÂzÏe. Rozkaz prezidenta i ostatnõ naÂvrhy byly vsÏechny realizovaÂny. PrÏesveÏdcÏil jsem se o tom v rozhovoru SÏebora, SyÂkorovskeÂho, Ciruse teÂhozÏ dne asi v 18.00 od. na dvorÏe ve Wintrovce. VõÂm, zÏe SÏebor hovorÏil, zÏe to nesplnõÂ. JesÏteÏ teÂhozÏ dne v odpolednõÂch hodinaÂch jsem byl spolu s ostatnõÂmi soudruhy hlaÂsÏen ve vsÏech sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch. Po te naÂsledovaly vyÂhruzÏne dopisy, letaÂky, naÂpisy po cele Praze, zejmeÂna v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ. 23. 8. 68 psychoÂza na VI. spraÂveÏ byla velmi zla a o zbytku duÊveÏry k mojõ osobeÏ nelze vuÊbec hovorÏit. Lide se vyhyÂbali, neÏkterÏõ i odplivaÂvali prÏede mnou. Byli i ti, kterÏõ se mnou sympatizovali. ÂV Asi v 10.00 hod. jsem byl vyzvaÂn v doprovodu naÂcÏ. spraÂvy inzÏ. Ciruse, abych se dostavil na CU Ï Ï Â KSC, kde kromeÏ veÏtsÏiny cÏlenuÊ CUV byli prÏõÂtomni prÏedsedove ZO KSC a neÏkterÏõ naÂcÏelnõÂci (cca 40 lidõÂ). OtaÂzek velmi neprÏõÂjemnyÂch i obvineÏnõ bylo mnoho. K meÂmu udivenõ nejhorsÏõ byly dotazy, co jsem deÏlal na LetneÂ, jake jsem meÏl uÂkoly, co na soveÏtskeÂm velvyslanectvõ ap. UveÏdomil jsem si, zÏe tyto informace meÏli z telefonuÊ, kdyzÏ jsem byl ruÊznyÂmi funkcionaÂrÏi volaÂn prÏes sluzÏbu (PõÂsko) a vedenõ spraÂvy. SnazÏil jsem se zachovat klid, i kdyzÏ mi bylo velmi teÏzÏko, nebot' sÏlo o lidi se kteryÂmi jsem dlouho pracoval. Moje odpoveÏd' byla strucÏna v tomto smyslu: ¹I kdyzÏ na stranicke puÊdeÏ jsem byl zvyklõ hovorÏit pravdu, mohu vaÂm dnes rÏõÂci, zÏe nic sÏpatneÂho a protizaÂkonneÂho nedeÏlaÂm a o nicÏem nevõÂm, zejmeÂna ne o zatyÂkaÂnõÂ.ª Jediny kdo vystoupil byl prÏedseda ekonomickeÂho uÂseku s. Maly a vyzval prÏõÂtomneÂ, aby na mneÏ nenaleÂhali a radeÏji meÏ pomohli a dementovali moji nevinu. Nebyl jsem schopen nic kloudneÂho vymyslet. S. KostõÂnek a dalsÏõ dva pracovnõÂci meÏ odvezli na uÂsek vyÂvoje do

PlukovnõÂk SNB Jan Bokr RuzyneÏ s tõÂm, zÏe majõ spojenõ na rozhlas a zÏe dajõ dementi. Moje prÏõÂtomnost na vyÂvoji vyvolala hystericke srocenõ lidõ a znovu neprÏõÂjemne otaÂzky a abych konkreÂtneÏ rÏekl, kde stojõÂm. OdpoveÏdeÏl jsem ¹zÏe peÏt sprÏaÂtelenyÂch kom. stran, peÏt vlaÂd, peÏt staÂtuÊ zhodnotilo situaci a rozhodlo se, naÂm pomoci, nad tõÂm zÏe je se trÏeba zamyslet a pokud se tyÂka meÏ, zÏe nic sÏpatneÂho nedeÏlaÂmª. NaÂhodna okolnost prÏõÂjezdu dvou soveÏtskyÂch ¹broneÏvikuʪdo objektu RuzyneÏ ukoncÏila tuto neprÏõÂjemnou situaci, rozchodem srocenõÂ. Byl jsem znacÏneÏ otrÏesen a zacÏal jsem mõÂt vaÂzÏne obavy o svoji rodinu. Odjel jsem domuÊ. Asi za hod. v 16.00 hod. prÏijel pro mne rÏidicÏ ze VI. spraÂvy se s. Ernestem, abych sÏel hned k naÂcÏ. Cirusovi. Z toho vzniklo v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ, zÏe jsem zatcÏen. U inzÏ. Ciruse mi byly daÂny telefonõ cÏõÂsla, ktere maÂm volat. K meÂmu uÂdivu po zprostrÏedkovaÂnõ spojenõ ozval se na druhe straneÏ gen. Pavel. Ptal se kde jsem, zÏe jizÏ meÏ jednou propustil, abych opustil pracovisÏteÏ a zdrzÏoval se doma, zÏe azÏ se vraÂtõ vsÏe proveÏrÏõ a vyvodõ zaÂveÏry. ProleÂtlo mi hlavou, co asi võÂ. To byl poslednõ muÊj rozhovor. OtrÏesen a ve velmi sÏpatneÂm stavu jsem odchaÂzel domuÊ. S. SÏalgovicÏe jsem se nedovolal ani s. KlõÂmy Jar. Svoji rodinu jsem byl prÏipraven braÂnit a staÂle jsem veÏrÏil, zÏe neÏkdo prÏijde, nebo zÏe za meÏ vezme neÏjake zaÂruky, jako to bylo u jinyÂch soucÏaÂstõÂ. Naopak lzÏive beÏsneÏnõ v rozhlase, letaÂky, naÂpisy, hloucÏky v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ se v sobotu jesÏteÏ võÂce vystupnÏovaly. HlaÂsili o meÏ zÏe zatyÂkaÂm poctive cÏs. obcÏany, sluzÏebnõÂm autem AE 4042 atp. Za teÂto situace bez spaÂnku neÏkolik dnuÊ dne 25. 8. 68 kolem desaÂte hodiny po napsaÂnõ prohlaÂsÏenõ opousÏtõÂm s rodinou byt a na schraÂnku jsem na lepenku napsal ¹rÏõÂdõÂm se pokyny gen. Pavla a jsem u sveÂho prÏõÂteleª s tõÂm, abych odvraÂtil od sebe pozornost a abych uspokojil ty, kterÏõ meÏ staÂle nutili abych neÏco napsal, zÏe mi pomohou. VeÏrÏil jsem take pevneÏ v to, zÏe celou svoji situaci po urovnaÂnõ jisteÏ vysveÏtlõÂm. Situace vsÏak dlouho pro mne a z meÂho hlediska byla nejasnaÂ. MeÏl jsem staÂle urcÏitou neduÊveÏru i k noveÂmu vedenõ MV. Byl jsem a bohuzÏel, to u meÏ prÏetrvaÂvaÂ, zatõÂzÏen tõÂm, zÏe na uÂseku zpravodajske techniky pracuji nynõ jizÏ 27 rokuÊ, udeÏlal jsem mnoho akcõ a mnoho si pamatuji z ruÊznyÂch etap vyÂvoje nasÏõ republiky i uÂlohy StaÂtnõ bezpecÏnosti v nõÂ. Jedno võÂm, zÏe jsem pracoval vzÏdy cÏestneÏ, poctiveÏ a nemaÂm se za co stydeÏt. Jan Bokr Praha 19. 1. 1975. CÏlen KSCÏ od r. 1946.

Dokumenty

Edice dokumentuÊ ke studii BELL aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce Petr Cajthaml

DOKUMENT cÏ. 1 Protokol o prÏedbeÏzÏneÂm vyteÏzÏenõÂ zadrzÏeneÂho (16. srpna 1965) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 1. PS uÂtvar 8842 Cheb 31. rps

Dne 16. 8. 1965 PROTOKOL o prÏedbeÏzÏneÂm vyteÏzÏenõÂ zadrzÏeneÂho

U 31 rps. byl dne 16. 8. 1965 v 15.30 hod. vyslechnut podezrÏely obcÏan USA Glen R Rohrer, nar. 8. prosince 1920 v Springfield staÂt Illinois USA BydlisÏteÏ: Frankfurt, NSR ZameÏstnaÂnõÂ: prÏõÂslusÏnõÂk armaÂdy USA dislokovane v NSR v hodnosti starsÏina, zpravodajec StaÂtnõ prÏõÂslusÏnost: USA Stav: zÏenaty OtaÂzka: ProcÏ jste sem prÏisÏel? OdpoveÏd': Dne 15. 8. 1965 jsem byl ve Frankfurtu na zaÂbaveÏ. KdyzÏ jsem odchaÂzel ke sveÂmu vozu byl jsem uhozen tak, zÏe jsem zuÊstal v bezveÏdomõÂ. ObraÂtil jsem se na policii NSR, kde jsem byl zmlaÂcen. Z teÏchto duÊvoduÊ jsem prÏesÏel na vasÏe uÂzemõ kde zÏaÂdaÂm o asyl. OtaÂzka: JakyÂm zpuÊsobem jste prÏesÏel SH [staÂtnõ hranice]? OdpoveÏd': Dnes raÂno v 05 hodin jsem vyjel autem z Frankfurtu a dojel jsem do SilberhuÈtte asi ve 14 hodin. DaÂle jsem sÏel azÏ na SH peÏsÏky. Kde jsem prÏesÏel SH, nevõÂm. NevsÏiml jsem si cÏõÂsla HM [hranicÏnõ meznõÂk]. Po prÏekrocÏenõ SH jsem dosÏel k draÂtuÊm, kde byla pozorovatelna a drÏeveÏny pruÊchod. Zde jsem byl asi 5 minut. KdyzÏ nikdo nesÏel, sÏel jsem podeÂl DZ [draÂteÏny zaÂtaras] ke druhe pozorovatelneÏ, kde jsem byl zadrzÏen hlõÂdkou PS [PohranicÏnõ straÂzÏ]. OtaÂzka: ProcÏ nemaÂte u sebe zÏaÂdne penõÂze a hodinky? OdpoveÏd': VesÏkere penõÂze a hodinky mi neÏkdo ukradl, kdyzÏ jsem byl na ulici uhozen a zuÊstal v bezveÏdomõÂ. Celkova hotovost tj. 95 dolaruÊ mi bylo odcizeno. OtaÂzka: Co chcete deÏlat u naÂs? OdpoveÏd': Nemohu se jizÏ vraÂtit. Chci zuÊstat na vasÏem uÂzemõ a zÏõÂt zde, dostanu-li asyl. OtaÂzka: Jak se k vaÂm chovala hlõÂdka? OdpoveÏd': Chovali se ke mneÏ normaÂlneÏ. Nebylo proti mneÏ pouzÏito naÂsilõÂ. [necÏitelny podpis] VyslyÂchajõÂcõÂ

Glen Roy Rohrer [vlastnorucÏnõÂ podpis] VypovõÂdajõÂcõÂ

[necÏitelny podpis] Byl prÏõÂtomen

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce DOKUMENT cÏ. 2 Informace cÏs. kontrarozveÏdky pro soveÏtske poradce (17. srpna 1965) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. cÏ. 10, cÏ. l. 2±3. II. spraÂva min. vnitra 1. odbor

Praha, dne 17. srpna 1965 [razõÂtko: TajneÂ]

Pro soudruha ¹Pª. Dne 16. 8. 1965 pozÏaÂdal o asyl v CÏSSR USA st. prÏõÂslusÏnõÂk Rohrer Glen Roy, nar. 8. 12. 1920 v USA, staÂt Illinois, Springfield, kaÂdrovy prÏõÂslusÏnõÂk voj. zpravodajske sluzÏby v hodnosti starsÏiny, poslednõ zarÏazenõ 513 INTC Group, Oberursel, sluzÏebna Frankfurt n. M., Hansa Allee 26. Jmenovany je 156 cm vysokyÂ, hneÏde vlasy, modre ocÏi, podlouhleÂho oblicÏeje.Ve zpravodajske sluzÏbeÏ USA pracuje od roku 1949. SÏkolu CIC absolvoval v Baltimore, USA. Od rÏõÂjna 1949 do cÏervence 1953 pracoval jako prÏõÂslusÏnõÂk 530 CIC DETACHMENT v Salzburgu, Hellbrunstrasse 5, Rakousko. Od cÏervence 1953 do srpna 1955 nasazen u 113 CIC DETACHMENT, Chicago, 1660 Fast Hyde Park Blod, USA. Pote do srpna 1956 ve sÏkole v Kalifornii Army Language School, Presidio of Monterey, kde se ucÏil cÏeskeÂmu jazyku. Od srpna 1956 do uÂnora 1958 byl v Nancy, Francie, 766 CIC DETACHMENT, na zaÂkladneÏ USArmy Orleans. UÂnor 1958 azÏ listopad 1962 v NSR, Norimberk Waldstrasse 66 CIC DETACHMENT. Potom azÏ do kveÏtna 1964 opeÏt v USA 502 MI DETACHMENT 20 Armored Division, Forth Hood, Texas a od roku 1964 azÏ do soucÏasne doby v NSR, Frankfurt n. M., Hansa Allee 26. PrÏi prÏedbeÏzÏneÂm vyteÏzÏovaÂnõ prÏedal neÏktere zajõÂmave poznatky, ktere jsou prÏedmeÏtem proveÏrky a studia. Z doby sveÂho puÊsobenõ v Rakousku hovorÏõ o prÏõÂpadu dvou USA staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, zÏijõÂcõÂch v Rakousku ± jisteÂm BERBER a PENGER, kterÏõ byli odhaleni jako agenti soveÏtske zpravodajske sluzÏby. VyteÏzÏovaÂnõ Rohrera je provaÂdeÏno prÏedevsÏõÂm s cõÂlem zõÂskat poznatky o agenturÏe americke rozveÏdky, vyuzÏõÂvane proti nasÏim zemõÂm, jakozÏ i poznatky o nasÏõ agenturÏe, ktera je znaÂma AmericÏanuÊm k provedenõ prÏõÂslusÏnyÂch opatrÏenõÂ. V druhe etapeÏ bude provedeno vyteÏzÏenõ k celkove cÏinnosti americke rozveÏdky, jejõ organizaci a kaÂdrove obsazenõÂ. O dosazÏenyÂch vyÂsledcõÂch budeme soveÏtske prÏaÂtele informovat. Tyto prÏedbeÏzÏne poznatky daÂvaÂme soveÏtskyÂm prÏaÂteluÊm na veÏdomõ s prosbou o proveÏrku ve vlastnõÂch materiaÂlech a zaslaÂnõ event. poznatkuÊ k uvedeneÂmu Rohrerovi a jeho cÏinnosti.

NaÂcÏelnõÂk 1. odboru II. S MV: /pplk. Jaroslav Vosecky / [vlastnorucÏnõ podpis]

Dokumenty DOKUMENT cÏ. 3 VyteÏzÏenõ k G. R. Rohrera ohledneÏ rozhodnutõ opustit SRN a americkou vojenskou zpravodajskou sluzÏbu (nedatovaÂno, 1965) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. 10, cÏ. l. 8±10. VyteÏzÏenõ k jeho rozhodnutõ opustit NSR a US rozveÏdku. CÏasneÏ raÂno 15. srpna 1965 jsem jel do Kaiserlautern, abych provedl na jednom agentu pracujõÂcõÂm pro Kaiserslautern zkousÏku na detektoru lzÏi. ZkousÏku jsem skoncÏil asi v 18.00 hod. vecÏer a jel jsem zpeÏt do Frankfurtu. ProtozÏe na daÂlnici I byl velky provoz, dostal jsem se do Frankfurtu azÏ v 21.30. Zastavil jsem u uÂrÏadu, kde jsem nechal kufrÏõÂk a lzÏidetektor, sÏel jsem pak domuÊ. KdyzÏ jsem neÏco pojedl, cÏetl jsem knihu a poslouchal reportaÂzÏ v raÂdiu z baseballu. Druhy den v nedeÏli jsem vstal asi v 10.00 hod., nasnõÂdal jsem se v americkeÂm snack baru a prÏisÏel jsem do uÂrÏadu asi v 11.00 hod. Od 11.00 do 12.00 hod jsem diskutoval detaily ze zkousÏek, ktere jsem provaÂdeÏl v Kaiserslautern v sobotu. HovorÏil jsem s panem Luongo, jednõÂm z operacÏnõÂch duÊstojnõÂkuÊ ve Frankfurtu. Pak jsem odesÏel do jedne restaurace, kde jsem do 13,00 (asi) hod. poobeÏdval. Pak jsem odesÏel do bytu sveÂho prÏedstaveneÂho pana Nattrase, kde jsem setrval naÂvsÏteÏvou asi do 16.00 hod, kdy jsem se vraÂtil domuÊ. CÏetl jsem noviny a poslouchal raÂdio asi do 20.00 hod. Pak jsem odesÏel do italske restaurace, kde jsem asi do 21.30 vecÏerÏel, a pak se vraÂtil domuÊ. Poslouchal jsem v radiu reportaÂzÏ z baseballu a cÏetl knihu skoro azÏ do 23.00 hod. Nebyl jsem vuÊbec ospalyÂ, protozÏe minulou noc jsem spal skoro 11 hodin a rozhodl jsem se proto projet meÏstem (Frankfurt) a vypõÂt tak dveÏ piva. ZasÏel jsem do maleÂho podniku a dal si dveÏ piva. Pak jsem zasÏel do jineÂho maleÂho podniku a dal si sklenici piva. KdyzÏ jsem staÂl u pultu, dal jsem se do rÏecÏi s dvojicõ muzÏuÊ. HovorÏili jsme o beÏzÏnyÂch veÏcech. BeÏhem hodiny jsem vypil asi cÏtyrÏi azÏ peÏt malyÂch sklenic piva a za tuto dobu jsem dvakraÂt odesÏel na zaÂchod. KdyzÏ jsem se po druhe vraÂtil z toalet a dopil jsem sklenici piva, pocõÂtil jsem naÂhle zaÂvrat' a pojal jsem podezrÏenõÂ, zÏe mi neÏkdo vhodil neÏco do sklenice, aby mne omaÂmil. VõÂm, zÏe v minulosti zde bylo mnoho prÏõÂpaduÊ, kdy AmericÏane byli omaÂmeni a pozdeÏji okradeni. Opustil jsem okamzÏiteÏ podnik a chteÏl hned odjet domuÊ. DosÏel jsem k sveÂmu vozu, ktery jsem zaparkoval v postrannõ ulici. KdyzÏ jsem prÏisÏel k autu a chteÏl je odemknout, po pravici se naÂhle objevili dva muzÏi. JelikozÏ zde byla tma, nemohu rÏõÂci, zda se jednalo o stejne muzÏe, s kteryÂmi jsem mluvil v baru. V okamzÏiku kdy jsem je zpozoroval a otocÏil hlavu, byl jsem uderÏen prÏes prave oko a srazÏen teÂmeÏrÏ v bezveÏdomõ k zemi. NevõÂm, jak dlouho jsem v tomto stavu zuÊstal, ale odhaduji to asi na 5 azÏ deset, mozÏna 15 minut. KdyzÏ jsem prÏisÏel k sobeÏ, vsÏiml jsem si, zÏe mi chybõ hodinky. OkamzÏiteÏ jsem saÂhl do kapes a shledal, zÏe jsem byl okraden o penõÂze, asi 95 dolaruÊ a asi tak 20±30 DM. Ztratila se mi take mala peneÏzÏenka s drobnyÂmi ± asi 5±6 marek v drobnyÂch. Byl jsem velmi malaÂtny a po tvaÂrÏi jsem meÏl krev z meÂho zraneÏnõ na oku. OhlõÂzÏel jsem se kolem po policistovi, ale zÏaÂdneÂho jsem nespatrÏil. Vstoupil jsem do vozu, zuÊstal zde asi 15±20 minut a stõÂral si krev z tvaÂrÏe kapesnõÂkem. Nastartoval jsem pak vuÊz a rozjel se domuÊ. PrÏi sve cesteÏ domuÊ jel po me levici policejnõ vuÊz a klaksonem meÏ okamzÏiteÏ upozornÏoval na svou prÏõÂtomnost. PrÏedjel mne a ja zastavil. PrÏisÏli dva policiste a rÏekli mi, abych okamzÏiteÏ zaparkoval mezi obrubnõÂkem a chodnõÂkem. To jsem ucÏinil. Potom mne vytaÂhli z vozu, vstrcÏili do policejnõÂho auta a odvezli. ZacÏal jsem jim vysveÏtlovat, co se stalo, zÏe jsem byl v jednom maleÂm podniku omaÂmen, zÏe jsem odesÏel ke sveÂmu vozu a byl uderÏen do hlavy a oloupen. Neprojevili o to zÏaÂdny zaÂjem a prÏijeli jsme posleÂze na policejnõ stanici, kam mne zavedli. Asi po dvaceti azÏ trÏiceti minutaÂch prÏisÏel do mõÂstnosti doktor. SnazÏil jsem se mu znovu vysveÏtlit, zÏe mi neÏkdo zrÏejmeÏ hodil neÏco do piva, co zpuÊsobilo moji malaÂtnost, zÏe jsem byl pak uderÏen do hlavy a oloupen. Neprojevil o to zaÂjem a prÏedlozÏil mi dva formulaÂrÏe a rÏekl, abych je podepsal. Rozzlobil jsem se, protozÏe meÏ nikdo nechteÏl poslouchat a formulaÂrÏe jsem podepsal, anizÏ bych je cÏetl. Potom meÏ odebrali trochu krve z prave pazÏe a odvedli mne zpeÏt do druhe mõÂstnosti. Tam mi policiste rÏekli, zÏe mi odebrali rÏidicÏsky pruÊkaz, dali mi potvrzenõ a vystrcÏili ven ze dverÏõÂ. SÏel jsem pak zpeÏt k meÂmu vozu, ktery byl zaparkovaÂn teÂmeÏrÏ jeden kilometr daleko. KdyzÏ jsem k neÏmu prÏisÏel, nevõÂm prÏesneÏ kolik bylo hodin, protozÏe jsem nemeÏl hodinky. RozhleÂdl jsem se kolem, abych videÏl, jestli nenõ v okolõ neÏjaky policista. BeÏhem zpaÂtecÏnõ cesty k vozu jsem se definitivneÏ rozhodl odejõÂt do CÏSSR. Odjel jsem k USA benzin. pumpeÏ, ktera je otevrÏena po celyÂch 24.00 hodin, dal jsem do vozu benzin a odjel do Norimberka. Zastavil jsem u USA benzinove stanice u FuÈrthu dal jsem do vozu võÂce benzinu a jel po silnici do Lauf, Hersbruck, Sulzbach, Wernberg, Vohenstrauss, a potom druhou

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce silnicõ smeÏrem na FlossenbuÈrg. Hledal jsem silnici ktera by vedla do CÏSSR, ale ne uzÏõÂvanou silnici, ktera je kontrolovana pohranicÏnõ straÂzÏõ NSR. Jezdil jsem oklikami asi 1 hodinu nebo hodinu a puÊl, snazÏil se najõÂt silnici do CÏSSR, ale silnice teÂto oblasti NeÏmecka jsou maÂlo oznacÏeny. Nakonec jsem se rozhodl prÏejõÂt do CÏSSR peÏsÏky. PrÏijel jsem do blõÂzkosti hostince u Silberhuette. Tato oblast mi byla poneÏkud znaÂma z doby kdy jsem byl v roce 1958 azÏ 1962 v Norimberku, a kdy jsem navsÏtõÂvil tuto pohranicÏnõ oblast. Zaparkoval jsem svuÊj vuÊz asi 150 metruÊ od hostince pod stromem, vedle neÏmeckeÂho volkswagenu, ktery zde parkoval. Nechal jsem klõÂcÏe ve spõÂnacõ skrÏõÂnÏce ve voze, protozÏe jsem meÏl duplikaÂtnõ klõÂcÏe v kapse. SÏel jsem pak lesem smeÏrem k hranicõÂm. PrÏisÏel jsem pak k neÏmeckyÂm naÂpisuÊm, kde jsem cÏetl ¹ACHTUNG LANDESGRENZEª. PokracÏoval jsem pak smeÏrem do CÏSSR azÏ jsem prÏisÏel k hranicÏnõÂm zaÂtarasuÊm, poblõÂzÏe pozorovacõ veÏzÏe. Pozorovacõ veÏzÏ nebyla obsazena posaÂdkou a proto jsem sÏel jihovyÂchodneÏ podeÂl zaÂtarasuÊ, azÏ jsem prÏisÏel k jine pozorovatelneÏ. Nebyla rovneÏzÏ obsazena. CÏekal jsem zde a põÂskal vzÏdy za neÏkolik minut, abych neÏkoho upozornil. Asi za 5 minut prÏisÏla hlõÂdka PS a eskortovala meÏ do CÏSSR. K tomu, kdy jsem se prÏesneÏ rozhodl jõÂt do CÏSSR ± to bylo kdyzÏ jsem se vracel zpeÏt z policejnõ stanice zpeÏt ke sveÂmu vozu, i kdyzÏ jsem o tom prÏemyÂsÏlel asi prÏed meÏsõÂcem. NevõÂm ve skutecÏnosti, jestli jsem tehdy prÏemyÂsÏlel o teÂto veÏci vaÂzÏneÏ, ale prÏemyÂsÏlel jsem o ni. Vybrat jeden duÊvod, pro ktery jsem prÏisÏel, by bylo obtõÂzÏneÂ, protozÏe to bylo kulminacõ ruÊznyÂch duÊvoduÊ. Jeden z teÏchto duÊvoduÊ bylo moje zameÏstnaÂnõ a teÏzÏkosti. ktere jsem stejneÏ jako kazÏdy vysÏetrÏovatel na detektoru lzÏi meÏl, v duÊsledku provaÂdeÏnõ sve praÂce. DostaÂvali jsme se do konfliktu s operat. orgaÂny, kterÏõ pracovali s agenturou, protozÏe kdyzÏ jsme provaÂdeÏli zkousÏky na lzÏidetektorech u neÏkteryÂch z jejich agentuÊ a vyÂsledek byl neprÏõÂznivy pro agenta, pak rÏõÂdõÂcõ orgaÂn se snazÏil deÏlat vsÏe pro to, aby sveÂho agenta ochraÂnil a psal zpraÂvy, ktere zlehcÏovaly praÂci vysÏetrÏovateluÊ na detektorech lzÏi. JinyÂm duÊvodem byly vztahy mezi NeÏmci a AmericÏany, s vyÂjimkou snad Bavorska. AmericÏtõ vojaÂci v NeÏmecku jsou tercÏem provokacõÂ, omamovaÂni, biti, olupovaÂni prÏi svyÂch naÂvsÏteÏvaÂch restauracõÂ. Toto se nestalo jenom v meÂm prÏõÂpadeÏ, ale deÏje se beÏzÏneÏ ve Frankfurtu, za cozÏ byÂvajõ vzÏdy vineÏni AmericÏaneÂ, i kdyzÏ v mnohyÂch prÏõÂpadech jsou pouze nevinnyÂmi obeÏt'mi teÏchto incidentuÊ. BeÏhem druhe sveÏtove vaÂlky jsem bojoval proti NeÏmcuÊm, zuÊstali staÂle stejneÏ arogantnõ a agresivnõÂ, jako byli v r. 1940. AmericÏanovi, ktery dnes navsÏtõÂvõ NeÏmecko, se bude zdaÂt, zÏe vaÂlku vyhraÂlo nacisticke NeÏmecko a ne spojenci. Americky vojaÂk v NeÏmecku nema US uÂstavou v NeÏmecku zÏaÂdnou ochranu. PodleÂha neÏmeckeÂmu praÂvu, ktere chraÂnõ NeÏmce, a ne AmericÏany. Moje rozhodnutõ odejõÂt do CÏSSR je vyÂsledkem celkoveÂho zklamaÂnõ z podmõÂnek zÏivota v NeÏmecku a v US armaÂdeÏ.

Dokumenty DOKUMENT cÏ. 4 Vlastnõ zÏivotopis a vzpomõÂnky G. R. Rohrera ± prÏeklad StB z anglicÏtiny (nedatovaÂno, 1965±1966) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. 10, cÏ. l. 11±47. PrÏeklad z anglicÏtiny Narodil jsem se 8. prosince 1920 ve Springfieldu, (st. Illinois), hlavnõÂm meÏsteÏ staÂtu, ktere meÏlo v r. 1930 asi 67 000 obyvatel. Byl jsem trÏetõÂm nejstarsÏõÂm dõÂteÏtem ze 7 deÏtõ (5 chlapcuÊ a 2 deÏvcÏata) myÂch rodicÏuÊ. MuÊj otec Carl Otis Rohrer se narodil [...] 1892 ve White Hallu (Illinois), v male farmaÂrÏske obci v jihozaÂpadnõ cÏaÂsti staÂtu. Moje matka Jessie Baird Stromatt se narodila [...] 1896 v Greenfieldu (Illinois), ktery nenõ daleko od White Hallu. Na sve prarodicÏe si nevzpomõÂnaÂm, pravdeÏpodobneÏ zemrÏeli, kdyzÏ jsem byl jesÏteÏ male dõÂteÏ. MuÊj otec meÏl prÏinejmensÏõÂm 3 bratry, z nichzÏ dva rovneÏzÏ zÏili v Illinois a trÏetõ zÏil v ArizoneÏ. Moje matka meÏla 1 bratra (jejõ dvojcÏe) a dveÏ sestry. Jejõ bratr zÏil ve staÂteÏ PensylvaÂnie a jedna sestra v Illinois. NevzpomõÂnaÂm si, kde zÏije jejõ dalsÏõ sestra. BratrÏi a sestry: 1, Clifford Ward Rohrer, narozen kolem 1915±1916, myslõÂm, zÏe ve Springfieldu, zÏenat, meÏl 3±4 deÏti, pozdeÏji se rozvedl. SlouzÏil v naÂmorÏnictvu USA beÏhem II. sveÏtove vaÂlky, asi od r. 1941±2 do r. 1946. BeÏhem trÏicaÂtyÂch let pracoval u stejne firmy jako muÊj otec, tj. u fy R. H. Armbruster, Manufacturing Co., ktera vyraÂbeÏla stany a plachty. MeÏl zaÂkladnõ vzdeÏlaÂnõ ± 8 let. NemaÂm tusÏenõ o jeho nyneÏjsÏõÂm pobytu a naposledy jsem jej videÏl v r. 1947 v Milwaukee (Wisconsin). 2, Clara Madeline RohrerovaÂ, nar. [kolem] 1918±1919 ve Springfieldu. Po osmi letech ukoncÏila sve zaÂkladnõ vzdeÏlaÂnõÂ. Provdala se a meÏla 5 synuÊ. Jejõ manzÏel ± Clarence F. Miller ukoncÏil 8lete zaÂkladnõ vzdeÏlaÂnõ a 4letou vysokou sÏkolu. BeÏhem II. sveÏtove vaÂlky slouzÏil asi 2 roky v letectvu USA. BeÏhem trÏicaÂtyÂch let pracoval u neÏkolika firem a od konce II. sv. vaÂlky pracoval u firmy Allis Chalmers Manufacturing Co. ve Springfieldu jako svaÂrÏecÏ a soustruzÏnõÂk. 3, Mary Anna RohrerovaÂ, nar. asi 1923 ve Springfieldu. UkoncÏila osmilete zaÂkladnõ vzdeÏlaÂnõÂ. Provdala se a meÏla 7 deÏtõÂ, z nichzÏ jedno zemrÏelo jako jedno z dvojcÏat. Jejõ manzÏel Raymond Smith slouzÏil v armaÂdeÏ USA beÏhem II. sveÏtove vaÂlky asi po dobu 3 let, a to u 9. obrneÏne divize, ktera byla azÏ u PlzneÏ ± CÏSSR. Po II. sveÏtove vaÂlce pracoval jako rÏidicÏ naÂkladnõÂch vozuÊ u jedne stavebnõ firmy, ale asi kolem r. 1946 se prÏihlaÂsil k letectvu USA. Podle myÂch poslednõÂch informacõÂ, bydleli ve staÂteÏ Idaho. Naposledy jsem je videÏl asi v r. 1947. 4, Samuel Newton Rohrer, nar. asi 1924±25 ve Springfieldu. UkoncÏil zaÂkladnõ osmilete vzdeÏlaÂnõÂ. ZÏenaty a 2 deÏti. BeÏhem II. sveÏtove vaÂlky slouzÏil u naÂmorÏnictva USA, asi od r. 1944 do r. 1946. Po vaÂlce pracoval jako mechanik u fy Allis Chalmers Mfg. Co. 5, Kenneth James Rohrer, nar. [kolem] 1925±26 ve Springfieldu. UkoncÏil zaÂkladnõ osmilete vzdeÏlaÂnõÂ. ZÏenat ± 3 deÏti. BeÏhem II. sveÏtove vaÂlky slouzÏil u naÂmorÏnictva USA asi od konce r. 1944 do konce r. 1947. Po vaÂlce pracoval jako mechanik v zaÂvodeÏ Seamans Body Plant v Milwaukee (Wisconsin), ktery vyraÂbeÏl karoserie pro zaÂvod American Motors Corporation. Asi v r. 1950 se znovu prÏihlaÂsil k naÂmorÏnictvu USA. Jeho rodina naposledy bydlela ve Springfieldu. 6, Donald Eugene Rohrer, nar. asi 1926±27 ve Springfieldu. UkoncÏil zaÂkladnõ osmilete vzdeÏlaÂnõÂ. ZÏenatyÂ, 2±3 deÏti. BeÏhem II. sveÏtove vaÂlky slouzÏil u americkeÂho naÂmorÏnictva asi od zacÏaÂtku r. 1945 do konce r. 1947. Po vaÂlce pracoval jako jerÏaÂbnõÂk pro spol. Crane Company v Chicagu (Illinois). PozdeÏji se se svojõ rodinou odsteÏhoval do Kalifornie a pracoval jako hlavnõ jerÏaÂbovy mechanik pro firmu Henry J. Kaiser Aluminum Plant. Naposledy bydlel v Kalifornii. Byl jsem prvnõÂm a jedinyÂm cÏlenem nasÏõ rodiny, ktery ukoncÏil strÏedosÏkolske vzdeÏlaÂnõÂ. MuÊj otec mne podporoval ve studiu snad jizÏ od zacÏaÂtku me dochaÂzky do sÏkoly, a kdyzÏ jsem projevil schopnosti studovat, a tak jsem dosaÂhl akademickeÂho postavenõ v hornõ polovineÏ me trÏõÂdy. BeÏhem myÂch deÏtskyÂch let jsem navsÏteÏvoval prÏinejmensÏõÂm 6±7 ruÊznyÂch zaÂkladnõÂch sÏkol v ruÊznyÂch cÏaÂstech meÏsta Springfield, a to beÏhem pozdnõÂch dvacaÂtyÂch a zacÏaÂtkem trÏicaÂtyÂch let. Toto bylo proto, zÏe nasÏe rodina z ekonomickyÂch duÊvoduÊ cÏasto meÏnila bydlisÏteÏ. Tato leÂta byla leÂty hospodaÂrÏske deprese a velke nezameÏstnanosti. Nakonec jsem v lednu 1935 absolvoval Lincolnovu zaÂkladnõ sÏkolu a dosaÂhl jsem akademickeÂho postavenõ jako 2. v me trÏõÂdeÏ. (PoznaÂmka: jak zaÂkladnõÂ, tak i strÏednõ sÏkoly ve Springfieldu meÏly rozdeÏlene sÏkolnõ roky, cozÏ nenõÂ, podle myÂch informacõÂ, nikde jinde. AcÏkoliv

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce sÏkolnõ rok byl od zaÂrÏõ do cÏervna, trÏõÂdy zacÏõÂnaly jak v zaÂrÏõÂ, tak i v lednu a rocÏnõÂky koncÏily v cÏervnu nebo v lednu.) V lednu 1935 jsem vstoupil na Feithansovu vysokou sÏkolu, cozÏ byla jedna z dvou strÏednõÂch sÏkol ve Springfieldu a ktera byla umõÂsteÏna na jizÏnõ straneÏ chudsÏõ cÏaÂsti meÏsta. (PoznaÂmka: ve Springfieldu byla ve skutecÏnosti i trÏetõ strÏednõ sÏkola, ktera byla soukromou sÏkolou katolicke cõÂrkve, otevrÏena pouze pro katolõÂky. Asi v r. 1937 byla otevrÏena trÏetõ verÏejna vysoka sÏkola ± Lanphier High School ± na severnõ straneÏ Springfieldu.) Feithansova vysoka sÏkola meÏla v duÊsledku toho, zÏe byla navsÏteÏvovaÂna deÏtmi z rodin s nizÏsÏõÂmi prÏõÂjmy, take nejveÏtsÏõ pocÏet cÏernyÂch studentuÊ. Graduoval jsem na teÂto sÏkole v lednu 1939 a rovneÏzÏ jsem dosaÂhl akademickeÂho postavenõ jako druhy ve trÏõÂdeÏ. Po absolvovaÂnõ teÂto sÏkoly, v lednu 1939, nebyla zde zÏaÂdna nadeÏje, zÏe bych mohl vstoupit na neÏjakou kolej, protozÏe muÊj otec by nemohl platit naÂklady na me dalsÏõ vzdeÏlaÂnõÂ. Asi od ledna 1939 azÏ do r. 1941 jsem pracoval v ruÊznyÂch ¹zameÏstnaÂnõÂchª, spõÂsÏe nahodilyÂch a nebo kraÂtkodobyÂch. Tato ¹sporadicka zameÏstnaÂnõª byla ruÊznaÂ: prodaÂvaÂnõ ovoce a zeleniny od domu k domu; pomaÂhaÂnõ rÏidicÏi naÂklad'aÂku z mõÂstnõ mleÂkaÂrny v rozvozu mleÂka; prodej tisku atd. V r. 1941 jsem zacÏal v meÂm prvnõÂm celodennõÂm zameÏstnaÂnõ u mõÂstnõ firmy, U.S.Electric Company, ktera prodaÂvala elektricke a chladõÂcõ zarÏõÂzenõÂ. Toto zameÏstnaÂnõ zahrnovalo mnozÏstvõ ruÊznyÂch uÂkoluÊ: prÏijõÂmaÂnõ a zaznamenaÂvaÂnõ dodaÂvek, zapisovaÂnõ jich do inventaÂrnõÂch zaÂznamuÊ, balenõ dodaÂvek podle objednaÂvek pro odeslaÂnõ zaÂkaznõÂkuÊm a rovneÏzÏ jsem pracoval jako rÏidicÏ naÂkladnõÂho vozu dodaÂvajõÂcõÂho zbozÏõ mõÂstnõÂm zaÂkaznõÂkuÊm. V pruÊbeÏhu meÂho deÏtstvõ a sÏkolnõ dochaÂzky bydlela nasÏe rodina v sousedstvõ smõÂsÏeneÂm s cÏernyÂmi rodinami a rasismus bylo tedy neÏco, co mi bylo cizõÂ. BõÂle a cÏerne deÏti si spolu hraÂly a spolecÏneÏ chodily do sÏkoly. PochopitelneÏ byly mezi bõÂlyÂmi a cÏernyÂmi deÏtmi i sraÂzÏky a rvacÏky, tyto vsÏak vypukaly z osobnõÂch rozmõÂsÏek mezi jednotlivci, a nikoliv z rasistickyÂch duÊvoduÊ ze zaÂsady. MuÊj otec podobne rasisticke cõÂteÏnõ mezi cÏleny nasÏõ rodiny nikdy netoleroval a vtiskl naÂm zaÂsadu ¹posuzuj cÏloveÏka podle toho jaky je, a ne podle barvy jeho kuÊzÏeª. MuÊj otec byl jednoduchyÂm, laskavyÂm a tolerantnõÂm muzÏem. Jen velmi zrÏõÂdka zvysÏoval svuÊj hlas nebo ruku ve zlosti. MeÏl hluboky smysl pro spravedlnost a vrozenou laÂsku k blizÏnõÂmu. Jeho zÏivotnõ filosofiõ bylo, zÏe cÏloveÏk ma byÂt pevny ve võÂrÏe, zÏe ma mõÂt odvahu k tomu, aby staÂl za svyÂm prÏesveÏdcÏenõÂm, a zÏe ma naÂsledovat prÏõÂkazy sveÂho sveÏdomõ i kdyzÏ cena toho muÊzÏe byÂt neÏkdy dost vysokaÂ. Tato jeho filosofie zuÊstala azÏ do dnesÏnõÂho dne se mnou a pomaÂhala mi cÏasto v minulosti, kdy jsem byl konfrontovaÂn se situacõÂ, kdy jsem meÏl ucÏinit rozhodnutõ zÏivotnõ duÊlezÏitosti. BeÏhem let 1925±1937 zmeÏnila nasÏe rodina asi osmkraÂt bydlisÏteÏ. VeÏtsÏina teÏchto steÏhovaÂnõ byla diktovaÂna ekonomickyÂmi podmõÂnkami oneÏch ¹depresivnõÂch letª, naÂjemnyÂm a nezameÏstnanostõÂ. BeÏhem teÏchto let byl muÊj otec cÏasto nezameÏstnany nebo pracoval jen na kraÂtkodoby uÂvazek a nasÏe rodina byla ¹na podporÏeª. Tj. hlavnõÂm nebo jedinyÂm zdrojem prÏõÂjmu byla forma ¹podpuÊrnyÂch sÏekuʪ, dostaÂvanyÂch ze staÂtnõÂho fondu jako ¹podpora potrÏebnyÂmª. Tyto sÏeky nebylo mozÏno zpeneÏzÏit, mohly byÂt jen vymeÏneÏny za potravu v mõÂstnõÂch obchodech. MuÊj otec pracoval prakticky po cely jeho zÏivot na vyÂrobeÏ stanuÊ a plachet, sÏijõÂc strany, prÏideÏlaÂvajõÂc sÏnÏuÊry atd. VzpomõÂnaÂm si, zÏe cÏasto meÏl ± koncem dvacaÂtyÂch a zacÏaÂtkem trÏicaÂtyÂch let trpeÏl ± ekzeÂmem na rukaÂch, cozÏ bylo zpuÊsobovaÂno prÏõÂpravky pouzÏõÂvanyÂmi prÏi impregnaci stanuÊ a plachet. V jednom obdobõÂ, asi v letech 1929±32 se moji rodicÏe rozesÏli. Me dveÏ sestry a ja jsme byli umõÂsteÏni v domeÏ pro sirotky a potrÏebne deÏti a moji trÏi mladsÏõ bratrÏi byli umõÂsteÏni do peÂcÏe jedne rodiny na okraji Springfieldu. Po neÏkolika meÏsõÂcõÂch pobytu v sirotcÏinci jsme byli umõÂsteÏni do peÂcÏe jedne starsÏõ bezdeÏtne rodiny v jihozaÂpadnõ cÏaÂsti meÏsta. Podle toho, co si pamatuji, byla nasÏe rodina rozdeÏlena asi 3 roky. V te dobeÏ bydlel muÊj starsÏõ bratr u stryÂce v ArizoneÏ. NeveÏdeÏl jsem, nebo nerozumeÏl jsem duÊvoduÊm, procÏ se moji rodicÏe rozesÏli, protozÏe jsem byl docela maly v te dobeÏ ± 9 azÏ 12 let. PrÏesto si vsÏak myslõÂm, zÏe hlavnõÂm duÊvodem byly hospodaÂrÏske podmõÂnky, nezameÏstnanost meÂho otce, chudoba, v ktere jsme zÏili. Moje matka byla v te dobeÏ pomeÏrneÏ mlada zÏena, 33±35 let stara ± s prÏõÂteÏzÏõ 7 malyÂch hladovyÂch deÏtõÂ, a tak se pravdeÏpodobneÏ pod tõÂm zhroutila. Asi po trÏech letech se rodina usmõÂrÏila a zÏili jsme zase spolecÏneÏ. Koncem srpna 1942 jsem byl povolaÂn do armaÂdy USA a po projitõ procesovaÂnõÂm v prÏijõÂmacõÂm strÏedisku, byl jsem poslaÂn do kavaleristickeÂho vyÂcvikoveÂho strÏediska ve Fort Riley, Kansas. Po ukoncÏenõ zaÂkladnõÂho vyÂcviku jsem byl prÏideÏlen k 1. kavaleristickeÂmu sÏkolnõÂmu oddõÂlu ve Fort Riley, ktery zajisÏt'oval technickou a administrativnõ pomoc kavaleristicke vyÂcvikove sÏkole pro duÊstojnõÂky. ProtozÏe jsem prokaÂzal schopnosti k fotografovaÂnõÂ, byl jsem prÏideÏlen k fotooddeÏlenõ jako technik pro fotolaboratorÏ. MeÏl jsem jizÏ zaÂkladnõ znalosti o fotografovaÂnõ jizÏ z doby, kdy jsem jako student na vysoke sÏkole pomaÂhal po dobu praÂzdnin u mõÂstnõÂho fotografa ve Springfieldu.

Dokumenty ZacÏaÂtkem leÂta r. 1943 zahaÂjila armaÂda USA program nazvany ¹armaÂdnõ specializovany vyÂcvikovy programª. Podle tohoto programu byli vybranõ kandidaÂti posõÂlaÂni do kolejõ k studijnõÂmu programu na 2 roky soustrÏedeÏneÂho studia, po ktereÂm tito absolventi meÏli byÂt urcÏeni jako armaÂdnõ duÊstojnõÂci k ruÊznyÂm technickyÂm odveÏtvõÂm americke armaÂdy. KandidaÂti byli vybõÂraÂni podle vyÂsledkuÊ testuÊ inteligencÏnõÂho kvocientu (IQ) po jejich vstupu do armaÂdy. VybraÂni mohli byÂt pouze kandidaÂti, kterÏõ dosaÂhli prÏinejmensÏõÂm 110. MaximaÂlnõ skoÂre u tohoto IQ testu mohlo byÂt 160 a pocÏet 90 byl ¹celkovy pruÊmeÏrª v armaÂdeÏ. ProtozÏe jsem dosaÂhl vyÂsledku 136, byl jsem pro tento program take vybraÂn. ZacÏaÂtkem leÂta 1943 jsem byl poslaÂn spolecÏneÏ s dalsÏõ skupinou kandidaÂtuÊ na Wyomingskou universitu v Laramie, (Wyoming), kde jsem asi po dobu dalsÏõÂch 2 tyÂdnuÊ prochaÂzel dalsÏõÂmi zkousÏkami. Pote jsem byl poslaÂn na duÊlnõ a technologickou sÏkolu v Rapid City (South Dakota), kde jsem zacÏal studovat. Studijnõ kurs byl hlavneÏ orientovaÂn na matematiku a fyziku, pokrocÏilou algebru, pevnou geometrii, integraÂlnõ a diferenciaÂlnõ vyÂpocÏty. Asi po cÏtyrÏech meÏsõÂcõÂch jsem utrpeÏl prÏi atletickyÂch souteÏzÏõÂch frakturu cÏelisti, tj. kosti, ktera drzÏõ hornõ zuby a byl jsem asi po dobu dvou meÏsõÂcuÊ v nemocnici americke letecke baÂze v Rapid City. Nenõ zapotrÏebõ rÏõÂkat, zÏe po dvou meÏsõÂcõÂch nemozÏnosti studovat, bylo teÂmeÏrÏ lidsky nemozÏne dohnat ztraceny cÏas u soustrÏedeÏneÂho studijnõÂho programu. ProtozÏe moje studia byla viditelneÏ u konce, pozÏaÂdal jsem o prÏevedenõ k peÏchoteÏ a koncem rÏõÂjna a zacÏaÂtkem listopadu jsem byl odvelen k 75. peÏchotnõ divizi, 2. pluku, 290. peÏchotnõÂmu regimentu ve Fort Leonard Wood, Missouri. KdyzÏ jsem prÏisÏel k divizi, prÏipravovala se tato k uÂcÏasti na maneÂvrech a prÏiblizÏneÏ asi za 1±2 meÏsõÂce cestovala divize do oblasti maneÂvruÊ ve staÂteÏ Louissiana. Po skoncÏenõ maneÂvruÊ byla divize poslaÂna do Fort Breckenridge, Kentucky k zahaÂjenõ konecÏnyÂch prÏõÂprav a vyÂcviku prÏed vylodeÏnõÂm do Evropy. V zaÂrÏõ 1944 cestovala divize lodõ do Anglie a vylodila se ve Walesu. Asi po jednom meÏsõÂci prÏõÂprav ve Walesu byla divize poslaÂna do Francie a stala se soucÏaÂstõ 1. armaÂdy USA. PuÊvodneÏ meÏla divize, ktera doposud nebyla vyzkousÏena v bojõÂch, rezervnõ status. ZacÏaÂtkem prosince 1944 ± po zahaÂjenõ neÏmecke ofensivy v ArdenaÂch v Belgii, byla divize prÏideÏlena k vedenõ bojuÊ. Pokud si dobrÏe vzpomõÂnaÂm, nebyla divize puÊvodneÏ zarÏazena do bojuÊ jako integraÂlnõ jednotka, ale trÏi peÏchotnõ pluky ± 289., 290., a 291. byly prÏipojeny k jinyÂm divizõÂm. Pokud si dobrÏe vzpomõÂnaÂm, byli jsme my prÏipojeni k 83. peÏchotnõ divizi. Divize se stala opeÏt integraÂlnõ jednotkou po skoncÏenõ bojovyÂch akcõ v ArdenaÂch, myslõÂm, zÏe to bylo v puÊli ledna 1945, teÏsneÏ prÏedtõÂm, nezÏ jsem byl odeslaÂn do oblasti Colmar v jihovyÂchodnõ Francii. S odstupem võÂce jak 30 let je teÏzÏke si vzpomenout na jmeÂna ruÊznyÂch meÏst a vesnic, kde jsme bojovali, zvlaÂsÏteÏ kdyzÏ je nutno se spolehnout jen na pameÏt' ± bez pomoci dokumentace apod. NeÏktera jmeÂna vsÏak zuÊstaÂvajõ trvale v me pameÏti, jmeÂna jako je naprÏ. Soy, Wy, Hotten, Marche, Malmedy, St. Vith a Vielsalm ± z Arden v Belgii, stejneÏ tak jako neÏktera jmeÂna z jihovyÂchodnõ Francie jako Colmar, Ribeauville, Neuf Brisach. PoteÂ, kdyzÏ byly poslednõ jednotky neÏmecke Wehrmacht, ktere byly na francouzske puÊdeÏ, porazÏeny v oblasti Colmar prÏesteÏhovala se divize do oblasti Roermond a Venlo v Holandsku. PoteÂ, kdyzÏ jsme obsadili pozice puÊvodneÏ okupovane 6. britskou leteckou peÏchotou, prÏekrocÏila divize rÏeku Maas do NeÏmecka. V pruÊbeÏhu postupu na rÏeku RyÂn byla nasÏõ divizõ dobyta meÏsta MoÈnchen Gladbach, Krefeld, Viersen, a jina dalsÏõÂ. Pokud si dobrÏe vzpomõÂnaÂm, prÏekrocÏila nasÏe divize, ktera tehdy byla soucÏaÂstõ 9. americke armaÂdy, rÏeku RyÂn prÏiblizÏneÏ 9. brÏezna a sÏla smeÏrem na jih a na vyÂchod, prÏi cÏemzÏ byla obklõÂcÏena velka pruÊmyslova meÏsta Essen a Dortmund. Toto bylo beÏhem tzv. ¹boje o PoruÂrÏõª, kdy byly cÏetne jednotky neÏmecke branne moci obklõÂcÏeny a zajaty. BeÏhem teÂto ofensivy padla meÏsta Bochum, Witten, Gelsenkirchen, Recklinghausen a jina dalsÏõÂ. BeÏhem bojuÊ ve vysoce industrializovane oblasti PoruÂrÏõÂ, s jejõÂmi obrovskyÂmi tovaÂrnami, cÏetnyÂmi koncentracÏnõÂmi taÂbory, zadrzÏujõÂcõÂmi tisõÂce ¹otrockyÂch pracovnõÂkuʪ prakticky ze vsÏech zemõ Evropy ± PolaÂkuÊ, RusuÊ, CÏechuÊ, LitevcuÊ atd. byli tito osvobozovaÂni. Tyto ¹otrocke pracovnõª taÂbory byly umõÂsteÏny v blõÂzkosti teÂmeÏrÏ vsÏech velkyÂch tovaÂren. NevypoveÏdeÏne utrpenõÂ, prozÏõÂvane osazenstvem teÏchto taÂboruÊ, ktere bylo dokumentovaÂno jejich chabyÂmi, vyhladoveÏlyÂmi teÏly a jejich tvaÂrÏemi, zuÊstane nesmazatelneÏ vtisÏteÏno navzÏdy do me pameÏti. ProtozÏe jsem se stal sveÏdkem ukrutenstvõÂ, paÂchane nacistickyÂm NeÏmeckem, veÏrÏil jsem pevneÏ ± stejneÏ tak jako jinõ AmericÏaneÂ, zÏe ti, kterÏõ jsou zodpoveÏdnõ za toto, budou prÏedvolaÂni prÏed spravedlnost na konci vaÂlky. V te dobeÏ jsem si jen maÂlo uveÏdomoval, zÏe beÏhem neÏkolika kraÂtkyÂch let budou ti, kterÏõ byli za ty zlocÏiny odpoveÏdni, opeÏt zastaÂvat vlivna a zodpoveÏdna postavenõÂ. RovneÏzÏ bych tehdy jen maÂlo veÏrÏil tomu, zÏe americÏtõ vojaÂci by mohli byÂt schopni paÂchat stejna ukrutenstvõ proti civilnõÂmu obyvatelstvu ve Vietnamu a v jinyÂch zemõÂch IndocÏõÂny. Koncem vaÂlky byla 75. peÏchotnõ divize v oblasti Rothaar Gebirge ± na jihovyÂchodeÏ PoruÂrÏõÂ.

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce NeÏkdy koncem cÏervna 1945 byla divize prÏemõÂsteÏna do Francie, blõÂzko RemesÏe, kde zuÊstala azÏ do konce ledna 1946. Koncem ledna 1946 jsem se vraÂtil do USA a byl jsem propusÏteÏn z armaÂdy. Po propusÏteÏnõ z armaÂdy USA ± koncem ledna nebo zacÏaÂtkem uÂnora 1946, vraÂtil jsem se do Springfieldu (Illinois). MeÏl jsem neÏjake potõÂzÏe s tõÂm, abych se mohl vraÂtit do sveÂho puÊvodnõÂho zameÏstnaÂnõ u US Electric Company ve Springfieldu, protozÏe oni prohlasÏovali, zÏe jsem byl jen docÏasneÏ zameÏstnaÂn prÏed myÂm vstupem do armaÂdy. Podle tehdy existujõÂcõÂch zaÂkonuÊ, meÏli prÏõÂslusÏnõÂci armaÂdy USA praÂvo na zarÏazenõ do svyÂch byÂvalyÂch zameÏstnaÂnõ prÏed svyÂm vstupem do armaÂdy ± za prÏedpokladu, zÏe byli zameÏstnaÂni na cely den. Teprve poteÂ, kdy jsem hrozil tõÂm, zÏe prÏedaÂm muÊj prÏõÂpad prÏõÂslusÏneÂmu soudu, prÏijala mne firma ¹vaÂhaveϪ do meÂho byÂvaleÂho zameÏstnaÂnõÂ. NeÏkdy beÏhem pozdnõÂho leÂta 1946 se moji rodicÏe prÏesteÏhovali do Milwaukee (Wisconsin), kde muÊj otec zacÏal pracovat pro firmu Fond du Lac Awning Company, cozÏ byla mala firma, vedena byÂvalyÂm otcovyÂm spoluzameÏstnancem u fy R. H. Armbruster Manufacturing Co. ve Springfieldu. Tento byÂvaly zameÏstnanec se prÏesteÏhoval do Milwaukee a zacÏal s malou firmou ± asi kolem r. 1940. ZuÊstal jsem ve Springfieldu asi 3±4 meÏsõÂce, beÏhem tohoto cÏasu jsem bydlel u me starsÏõ sestry a jejõ rodiny. Na podzim r. 1946 jsem se prÏesteÏhoval k myÂm rodicÏuÊm do Milwaukee. Potom, kdy jsem se prÏesteÏhoval k myÂm rodicÏuÊm v Milwaukee, nasÏel jsem si okamzÏiteÏ zameÏstnaÂnõ v balicõ a zasõÂlacõ sluzÏbeÏ fy Cutler Hammer Incorporated, cozÏ byla vyÂroba el. vypõÂnacÏuÊ, rele apod. KdyzÏ jsem u teÂto firmy pracoval asi 1 rok, zacÏal jsem pracovat u Wisconsin Electric Power Company ± jako pomocnõÂk v elektraÂrneÏ. PoteÂ, kdyzÏ jsem tam pracoval 3±4 meÏsõÂce jako pomocnõÂk, podrobil jsem se testuÊm, abych se kvalifikoval jako elektraÂrensky mechanik a byl jsem ustanoven operaÂtorem mensÏõ substanice v South Milwaukee. PrÏiblizÏneÏ asi za 4±5 meÏsõÂcuÊ jsem byl prÏideÏlen jako operaÂtor poneÏkud veÏtsÏõ substanice na sev. straneÏ Milwaukee. Byl jsem nespokojen s pracovnõÂmi podmõÂnkami na teÂto elektraÂrneÏ, protozÏe moje pracovnõ hodiny byly od 4.00±8.00 a opeÏt od 16.00± 20.00 hodin; proto jsem zacÏaÂtkem ledna 1949 odesÏel z tohoto zameÏstnaÂnõ a odesÏel jsem do Kalifornie. Po neuÂspeÏsÏneÂm hledaÂnõ zameÏstnaÂnõ v Los Angeles po dobu celeÂho meÏsõÂce ledna 1949, byl jsem v postavenõ cÏloveÏka bez peneÏz a bez zameÏstnaÂnõÂ. Rozhodl jsem se nastoupit opeÏt k USA armaÂdeÏ a zacÏaÂtkem uÂnora 1949 jsem se dobrovolneÏ prÏihlaÂsil k armaÂdeÏ. Byl jsem poslaÂn do Fort Ord (Kalifornie) k zaÂkladnõÂmu procesovaÂnõ a opeÏt jsem prosÏel ruÊznyÂmi testy, vcÏetneÏ IQ testu, kde jsem obdrzÏel skoÂre 139 z mozÏnyÂch 160. VyÂsledky zõÂskane beÏhem teÏchto ruÊznyÂch testuÊ a hlavneÏ IQ test, majõ prÏõÂmy vliv na dalsÏõ uplatneÏnõ jednotlivce v armaÂdeÏ USA, na jeho mozÏnosti navsÏteÏvovat ruÊzne sÏkoly armaÂdy USA; dostal jsem mozÏnost si vybrat z neÏkolika druhuÊ sÏkol a ja si vybral kontrarozveÏdnou sÏkolu ve Fort Holabird, ktera je umõÂsteÏna v prÏedmeÏstõ Baltimore (Maryland). Koncem meÏsõÂce brÏezna 1949 jsem se stal studentem kontrarozveÏdne sÏkoly ve Fort Holabird (CIC School). PrÏedpoklady pro studium na CIC sÏkole ± zaÂkladnõÂ: uchazecÏ musel dosaÂhnout veÏku 22 let, mõÂt americke obcÏanstvõ a v prÏõÂpadeÏ ¹naturalizovaneÂho obcÏanaª musel byÂt americkyÂm obcÏanem alesponÏ 10 let; musel dosaÂhnout testovyÂch vyÂsledkuÊ prÏinejmensÏõÂm 110 ± v IQ testu; nesmeÏl mõÂt prÏõÂbuzne zÏijõÂcõ v tzv. ¹komunisty rÏõÂzenyÂchª zemõÂch, nebo v zemõÂch za ¹zÏeleznou oponouª; nesmeÏl mõÂt zÏaÂdny trestnõ zaÂznam, s vyÂjimkou malyÂch dopravnõÂch prÏestupkuÊ; nesmeÏl byÂt cÏlenem zÏaÂdne skupiny nebo organizace, ktera je povazÏovaÂna za ¹komunistickouª nebo ¹komunisty prolezlouª, nesmeÏl byÂt cÏlenem komunisticke strany ani zÏaÂdne organizace, ktera byla na indexu jako podvratna organizace, kteryÂzÏto seznam byl vypracovaÂn vrchnõÂm staÂtnõÂm naÂvladnõÂm v USA. KazÏdy kandidaÂt nebo student, vstupujõÂcõ na CIC sÏkolu, musel vyplnit dlouhy a detailnõ ¹osobnõ dotaznõÂkª, ktery je zaÂkladem ¹kompletnõÂmu prosÏetrÏenõª kazÏdeÂho jednotlivce. Na zaÂkladeÏ toho je zÏivot kazÏdeÂho uchazecÏe proveÏrÏovaÂn a s osobami, ktere jej znajõÂ, jsou vedeny pohovory, mezi teÏmito osobami jsou byÂvalõ ucÏiteleÂ, zameÏstnavateleÂ, spolupracovnõÂci, prÏaÂteleÂ, sousede apod., na zaÂkladeÏ vsÏeho toho se stanovõ stupenÏ vhodnosti jednotlivce pro ¹duÊveÏryhodne postavenõª. NenõÂ-li zachycena neprÏõÂzniva informace v pruÊbeÏhu tohoto sÏetrÏenõÂ, dostane uchazecÏ ¹bezpecÏnostnõ proclenõª. Nenõ zapotrÏebõ rÏõÂkat, zÏe k tomu je jesÏteÏ zapotrÏebõ uÂspeÏsÏneÏ dokoncÏit studijnõ kurs na kontrarozveÏdne sÏkole. Po uÂspeÏsÏneÂm absolvovaÂnõ CIC sÏkoly, koncem cÏervna 1949, zuÊstal jsem ve sÏkole po dalsÏõ 3 meÏsõÂce, beÏhem nichzÏ jsem navsÏteÏvoval kurs neÏmeckeÂho jazyka po dobu 2 meÏsõÂcuÊ a kurs pruÊzkumneÂho fotografovaÂnõ po dobu jednoho meÏsõÂce. BeÏhem tohoto obdobõ jsem si vzal jednotyÂdennõ dovolenou, beÏhem ktereÂzÏ jsem jel do Milwaukee, kde jsem se ozÏenil. ZacÏaÂtkem rÏõÂjna 1949 jsem byl prÏideÏlen k 430. kontrarozveÏdneÂmu oddõÂlu, umõÂsteÏneÂmu v Rakousku. Moje zÏena zuÊstala v Milwaukee, kde bydlela s jejõ sestrou (dvojcÏetem) a byla zameÏstnaÂna jako mechanicÏka u AC Sparkplug Div. of General Motors. ZacÏaÂtkem r. 1950 se otec mojõ zÏeny, jejõ mladsÏõ sestra a mladsÏõ bratr prÏisteÏhovali do Milwaukee a cela rodina bydlela pohromadeÏ. Toto bylo

Dokumenty puÊvodneÏ motivovaÂno ekonomickyÂmi duÊvody, protozÏe moje zÏena v duÊsledku teÏhotenstvõ nemohla pracovat a rodina bydlela pohromadeÏ, aby spojila prÏõÂjmy. Otec me zÏeny byl v te dobeÏ zÏiv ze starobnõ penze, ale jesÏteÏ pracoval jako nocÏnõ hlõÂdacÏ v jednom zaÂvodeÏ v Milwaukee. Koncem brÏezna porodila moje zÏena syna. MeÏsõÂc po narozenõ nasÏeho syna se vraÂtila do praÂce, protozÏe prÏõÂspeÏvek, ktery dostaÂvala z meÂho platu v armaÂdeÏ nestacÏil na jejõ zÏivobytõÂ. V dobeÏ, kdy byla v praÂci, starala se o nasÏeho syna starsÏõ sousedka. PrÏiblizÏneÏ koncem cÏervna 1951 vaÂzÏneÏ onemocneÏla moje matka a podrobila se operaci rakoviny zÏaludku a ja dostal ¹propustku z nutnyÂch duÊvoduʪ na 30 dnuÊ na cestu do USA. Tehdy jsem poprve uvideÏl nasÏeho syna. Koncem cÏervence jsem se vraÂtil do Rakouska a asi za jeden meÏsõÂc jsem dostal vyrozumeÏnõÂ, zÏe moje matka zemrÏela. Nebylo mi mozÏno jet na jejõ pohrÏeb, ktery se uskutecÏnil drÏõÂve, nezÏ bych ja mohl do USA dojet. ZuÊstal jsem v Rakousku do konce cÏervence 1953, v ktereÂzÏto dobeÏ jsem byl prÏideÏlen k 113. kontrarozveÏdneÂmu oddõÂlu u sÏtaÂbu 5. americke armaÂdy v Chicagu (Illinois). Po 30.dennõ dovolene s mojõ rodinou jsem se hlaÂsil do sluzÏby ± zacÏaÂtkem zaÂrÏõ ± u 113. kontrarozveÏdneÂho oddõÂlu. K 113. CIC oddõÂlu jsem byl prÏideÏlen od zaÂrÏõ 1953 do srpna 1955, kdy jsem byl poslaÂn, abych se zuÂcÏastnil kursu cÏeskeÂho jazyka v armaÂdnõ jazykove sÏkole (pozdeÏji prÏejmenovane ¹Jazykovy uÂstav min. obrany, odbor zaÂpadnõ pobrÏezÏõª), ktera byla umõÂsteÏna v Monterey (Kalifornie). BeÏhem meÂho prÏideÏlenõ do Chicaga, zuÊstala moje rodina v Milwaukee a ja ji mohl pravidelneÏ navsÏteÏvovat prÏiblizÏneÏ jednou meÏsõÂcÏneÏ na jeden võÂkend. V pruÊbeÏhu meÂho dvouleteÂho prÏideÏlenõ v Chicagu jsem si poprve uveÏdomoval extensivnõ a sÏiroce rozveÏtvene pronikaÂnõ americkeÂho armaÂdnõÂho zpravodajstvõ nebo kontrarozveÏdky, policie Chicaga, stejneÏ tak jako FBI do obcÏanskyÂch organizacõ vsÏech typuÊ a do tzv. ¹opozicÏnõÂch skupinª. LeÂta 1953± 55 byla ¹eÂrou mccarthysmuª, ktery vyvolaÂval anti-komunistickou hysterii v celyÂch SpojenyÂch staÂtech. KteryÂkoliv obcÏan, skupina nebo organizace, kdokoliv vyjaÂdrÏil sve mõÂneÏnõ nebo zaujal sve stanovisko, ktere bylo v opozici vuÊcÏi vlaÂdnõ politice, byl oznacÏen jako ¹levyª nebo jako ¹sympatizujõÂcõ s komunismemª. Masova hysterie, ktera v teÏchto letech existovala, prÏevazÏovala na vsÏech uÂrovnõÂch americke spolecÏnosti. Byla zÏivena a podporovaÂna na sÏkolaÂch, v cõÂrkvõÂch, mezi obcÏanskyÂmi skupinami, odborovyÂmi svazy, organizacemi veteraÂnuÊ apod. CÏernosÏske skupiny, ktere demonstrovaly, aby vyjaÂdrÏily sve pozÏadavky na obcÏanska praÂva, rovnopraÂvnost a za konec rasove segregace ve sÏkolaÂch, byly rovneÏzÏ oznacÏeny jako ¹inspirovane komunistyª. ¹EÂra mccarthyismuª byla obdobõÂm, kdy tzv. ¹prosÏetrÏovaÂnõ loajalityª bylo provaÂdeÏno u tisõÂcuÊ civilnõÂch pracovnõÂkuÊ a toto bylo vedeno ruÊznyÂmi spraÂvami americke vlaÂdy, vcÏetneÏ armaÂdy USA. Toto bylo obdobõ ¹viny sdruzÏovaÂnõÂmª, kdy byly spaÂchaÂny stovky bezpraÂvõÂ. TypickyÂm prÏõÂkladem takoveÂho bezpraÂvõ beÏhem teÂto ¹honicÏky za [na] komunistyª byl prÏõÂpad jedne cÏernosÏske zÏeny, zameÏstnane jako zÏena u vyÂtahu ve sÏtaÂbu 5. americke armaÂdy. Bylo zjisÏteÏno, zÏe jmeÂno teÂto zÏeny se objevilo na seznamu cÏlenuÊ socialisticke strany pracujõÂcõÂch Ameriky, kteraÂzÏto organizace byla daÂna na index staÂtnõÂho naÂvladnõÂho USA jako ¹podvratna organizaceª. Tato informace, ktera pochaÂzela ze zdrojuÊ FBI, byla prÏedaÂna kontra-rozveÏdce americke armaÂdy k dalsÏõÂmu sÏetrÏenõÂ. NaÂsledne proveÏrÏovaÂnõÂ, vcÏetneÏ pohovoru s zÏenou samotnou, odhalilo, zÏe tato nemeÏla nikdy nic spolecÏneÂho s touto stranou ani nikdy nebyla cÏlenem teÂto strany. Bylo odhaleno, zÏe v trÏicaÂtyÂch letech uzavrÏeli jejõ rodicÏe na kazÏdeÂho z jejich pocÏetnyÂch deÏtõ zÏivotnõ pojisÏteÏnõ v raÂmci PojisÏt'ovacõÂho sdruzÏenõ soc. strany pracujõÂcõÂch, cozÏ byla legaÂlneÏ ustanovena pojisÏt'ovacõ firma s hlavnõÂmi kancelaÂrÏemi v New York City. Tato zÏena nemeÏla zÏaÂdne veÏdomosti o soc. straneÏ pracujõÂcõÂch, ani se nikdy nezuÂcÏastnila jejõÂch schuÊzek, nebo jine cÏinnosti teÂto strany. Vzdor tomu, zÏe jejõ spojenõ s touto organizacõ bylo naprosto nevinneÂ, byla propusÏteÏna ze zameÏstnaÂnõ v armaÂdeÏ USA. CÏinnost vsÏech organizacõÂ, klubuÊ, politickyÂch, kulturnõÂch a obcÏanskyÂch skupin je pod dozorem zpravodajskyÂch sluzÏeb armaÂdy USA, FBI a tak zvane sekce pro ¹podvratnou cÏinnostª prÏi chicagske policii. Mezi teÏmito trÏemi agenturami existuje volna vyÂmeÏna informacõÂ. PruÊmeÏrny obcÏan SpojenyÂch staÂtuÊ si jen velmi maÂlo uveÏdomuje, zÏe ve vsÏech veÏtsÏõÂch meÏstech, a tõÂm se mõÂnõ ve meÏstech s veÏtsÏõÂm pocÏtem obyvatel jak 50 000, existujõ sekce pro ¹podvratnou cÏinnostª u mõÂstnõÂch policejnõÂch uÂrÏaduÊ, ktereÂzÏto sekce shromazÏd'ujõ informace o vsÏech vyÂsÏe uvedenyÂch organizacõÂch a o jednotlivyÂch obcÏanech. RovneÏzÏ studentske organizace na kolejõÂch a universitaÂch jsou pod dozorem a na ¹liberaÂlnõª profesory, instruktory, studenty jsou zaklaÂdaÂny karty do kartoteÂky. Instituce jako chicagska universita a Rooseveltova kolej jsou povazÏovaÂny za ¹prvotrÏõÂdnõ rozmnozÏovnyª levicove cÏinnosti a jsou drzÏeny pod policejnõÂm dozorem. V srpnu 1955 jsem byl poslaÂn do armaÂdnõ jazykove sÏkoly v Monterey, abych se zuÂcÏastnil kursu cÏeskeÂho jazyka prÏedtõÂm, nezÏ jsem byl opeÏt prÏideÏlen do Evropy, kam za mnou po trÏech tyÂdnech

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce prÏijela manzÏelka se synem. Po ukoncÏenõ kursu cÏeskeÂho jazyka koncem srpna 1956 jsem byl prÏideÏlen do Evropy ± do Francie!! Zda se to teÂmeÏrÏ neuveÏrÏitelneÂ, protozÏe neÏkterÏõ ukoncÏili kurs francouzskeÂho jazyka a byli poslaÂni v mnoha prÏõÂpadech do NeÏmecka. SpolecÏneÏ s mojõ rodinou jsem zacÏaÂtkem rÏõÂjna 1956 prÏijel do Francie a byl jsem prÏideÏlen k 766. kontra-rozveÏdneÂmu oddõÂlu v Orleansu, kde jsem byl zarÏazen na uÂrÏad v Nancy (Francie). V uÂnoru 1958 jsem byl prÏeveden k 66. kontrarozveÏdneÂmu oddõÂlu v NeÏmecku a poslaÂn k oblastnõÂmu uÂrÏadu v Norimberku. V Norimberku jsem byl prÏideÏlen v dobeÏ od uÂnora 1958 azÏ do zacÏaÂtku listopadu 1962. ZacÏaÂtkem listopadu 1962 jsem byl prÏerÏazen k 502. vojenskeÂmu zpravodajskeÂmu oddõÂlu prÏi 2. obrneÏne divizi ve Fort Hood (Texas). PoznaÂmka: v pruÊbeÏhu obdobõ mezi 1956 a 1962 prosÏla zpravodajska sluzÏba americke armaÂdy mnoha reorganizacemi a orgaÂny kontrarozveÏdky byly pozmeÏneÏny na zpravodajske orgaÂny (INTC) a pozdeÏji na vojenske zpravodajstvõ (MI). TeÂmeÏrÏ okamzÏiteÏ po prÏõÂchodu do Fort Hood jsem meÏl to sÏteÏstõÂ, zÏe jsem pro svoji rodinu obdrzÏel ubytovaÂnõ prÏõÂmo ve vojenskeÂm prostoru. Sotva jsme se usadili v nasÏem noveÂm byteÏ, kdyzÏ jsem se ja opeÏt vraÂtil do NeÏmecka. PrÏiblizÏneÏ koncem listopadu 1962 byla cela 2. obrneÏna divize letecky prÏepravena do NeÏmecka, kde se zuÂcÏastnila maneÂvruÊ asi po dobu jednoho meÏsõÂce. Toto byla tolik publikovana ¹Operace Big Liftª ktera byla sÏiroce oznamovana v tisku v celeÂm sveÏteÏ. Po skoncÏenõ maneÂvruÊ byla opeÏt cela divize letecky prÏepravena do Fort Hood. ZuÊstal jsem ve Fort Hood od listopadu 1962 azÏ do zacÏaÂtku dubna 1964, kdy jsem byl znovu prÏideÏlen do NeÏmecka. Fort Hood je rozsaÂhla vojenska zaÂkladna, pokryÂvajõÂcõ mnoho tisõÂc akruÊ puÊdy, umõÂsteÏna na okraji maleÂho meÏsta Killeen, ktere je vzdaÂleno asi 150 mõÂlõ jizÏneÏ od Dallasu (Texas). Jednou z prvnõÂch veÏcõÂ, ktere se mi staly prÏõÂlisÏ zrÏejmyÂmi, bylo viditelne prÏevlaÂdaÂnõ ¹pravicoveÂho extremismuª v Texasu; fanatickeÂho pravicoveÂho extremismu, ktery choval velkou nenaÂvist ke vsÏemu, co bylo jen vzdaÂleneÏ spojovaÂno s komunismem nebo s komunisty. Byl to fanatismus, ktery byl sÏiroce rozvinut v politickyÂch stranaÂch, obcÏanskyÂch skupinaÂch, pravicovyÂch organizacõÂch a v uÂvodnõÂcõÂch hlavnõÂch denõÂkuÊ, zvlaÂsÏteÏ v ¹Dallas Morning News.ª VsÏechny noviny a zvlaÂsÏteÏ ¹Dallas Morning Newsª ± ktere majõ velkou tiraÂzÏ a obeÏh v Texasu, hrajõ vyÂznamnou uÂlohu prÏi formovaÂnõ verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ. DuÊlezÏityÂm rysem, ktery je spolecÏny teÂmeÏrÏ pro vsÏechny noviny, je ta cÏaÂst novin, ktera je znaÂma jako ¹dopisy sÏeÂfredaktoroviª. BeÏhem toho roku ,od listopadu 1962 do listopadu 1963, nepublikoval tento list ani jeden dopis, ktery by propagoval cokoliv prÏipomõÂnajõÂcõ ¹liberaÂlnõª prÏõÂstup k zahr. politice USA. BeÏhem toho roku nedosaÂhla vaÂlka ve Vietnamu jejõÂch pozdeÏjsÏõÂch proporcõÂ, at' jizÏ v pocÏtu americkyÂch vojaÂkuÊ ve Vietnamu, pocÏtu ztraÂt u amer.vojska, nebo v naÂkladech na vedenõ teÂto vaÂlky. HlavnõÂm prÏedmeÏtem zaÂjmu byla jesÏteÏ Kuba a vzpomõÂnka na neuÂspeÏsÏnou invazi v ¹ZaÂtoce veprÏuʪ na KubeÏ byla jesÏteÏ cÏerstva v mysli verÏejnosti. Prakticky vsÏechny dopisy, ktere byly zverÏejneÏny v ¹Dallas Morning Newsª ± ostentativneÏ od cÏtenaÂrÏuÊ?? ± byly dopisy odsuzujõÂcõ presidenta Kennedyho za to, zÏe nepouzÏil americkyÂch vojsk a zÏe nerozvinul rozsaÂhlou invazi na Kubu, aby ¹vymetl Castra a jeho bandu komunistuʪ. Byly tam take dopisy, ktere doporucÏovaly ¹shozenõ atomove pumyª na Kubu, na jejõ likvidaci. Byly to ty same noviny ¹Dallas Morning Newsª, ktere raÂno 22. listopadu 1963, v den, kdy president Kennedy navsÏtõÂvil Dallas a v den jeho zavrazÏdeÏnõÂ, zverÏejnily celostraÂnkovy inzeraÂt, vcÏetneÏ fotografie presidenta Kennedyho, ktery nesl vyÂzvu: ¹HledaÂn ± pro zraduª. ZÏaÂdnyÂm zpuÊsobem netvrdõÂm, zÏe vlastnõÂm neÏjaka fakta nebo duÊkazy, ktere by vrhly neÏjake nove sveÏtlo na tento tragicky den, kdy byl president Kennedy v Dallasu zavrazÏdeÏn. ZÏiveÏ si ten den prÏipomõÂnaÂm, kdy jsme s dalsÏõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky 502. oddõÂlu vojenskeÂho zpravodajstvõ ve Fort Hood sledovali televiznõ prÏenos naÂvsÏteÏvy presidenta Kennedyho v Dallasu. Nenõ zapotrÏebõ rÏõÂkat, zÏe jsme byli vsÏichni touto udaÂlostõ sÏokovaÂni. Po strÏelbeÏ pokracÏovaly vsÏechny televiznõ stanice ve vysõÂlaÂnõ teÂmeÏrÏ neprÏetrzÏiteÏ po celyÂch 24 hodin od toho paÂtku dne 22. listopadu azÏ do nedeÏle dne 24. listopadu v noci. Sledoval jsem napjateÏ tato vysõÂlaÂnõ teÂmeÏrÏ po cele obdobõÂ, vcÏetneÏ zastrÏelenõ Lee Oswalda, uÂdajneÂho vraha presidenta Kennedyho Jackem Rubym v budoveÏ dallaske policie dne 24. listopadu 1963. Hned, kdyzÏ bylo vyhlasÏovaÂno, zÏe vrazÏda byla provedena jen Lee Oswaldem, jsem byl vuÊcÏi tomu skeptickyÂ. V te dobeÏ bylo prohlasÏovaÂno, zÏe Oswald strÏõÂlel z okna 6. posch. dallaskeÂho skladu sÏkolnõÂch ucÏebnic ± uÂdajneÏ 3 strÏely, z nichzÏ neÏktere zabily Kennedyho a ostatnõ zranily texaskeÂho guverneÂra Connallyho a to v rozpeÏtõ cÏasu 5 vterÏin. TeÂmeÏrÏ hned jsem pochyboval o teÂto ¹verziª vrazÏdy a to z mnoha duÊvoduÊ. Za prve ± jako zkusÏeny vojaÂk, ktery zna zbraneÏ a ktery je expertem na pistole a ktery je vyÂtecÏnyÂm strÏelcem z pusÏky, jsem byl prÏesveÏdcÏen, zÏe by ani nejlepsÏõ strÏelec sveÏta nebyl schopen vystrÏelit 3x v cÏasoveÂm rozpeÏtõ 5 vterÏin a to pusÏkou se zaÂveÏrem, vybavenou dalekohledem a prÏi

Dokumenty strÏelbeÏ na pohyblivy cõÂl z pomeÏrneÏ velke vzdaÂlenosti neÏkolika sta stop. Znal jsem dobrÏe meÏsto Dallas a take prostor, kde k zavrazÏdeÏnõ dosÏlo. PozdeÏjsÏõ pokusy strÏelci-experty dosaÂhnout stejnyÂch vyÂsledkuÊ za stejnyÂch podmõÂnek prokaÂzaly neveÏrohodnost tvrzenõÂ, zÏe Oswald mohl saÂm vystrÏelit ty strÏely. JinyÂm bodem, ktery se zda teÂmeÏrÏ absurdnõÂm je fakt, zÏe v cÏase kraÂtkyÂch 15 minut po strÏelbeÏ byl vydaÂn zatykacÏ na osobu Lee Oswalda, jako na uÂdajneÂho vraha presidenta Kennedyho. Jak mohla v tak kraÂtke dobeÏ byÂt zjisÏteÏna identita vraha??? Toto jsou otaÂzky, o nichzÏ snad nikdy nebude  mrtnostª mezi lidmi, kterÏõ detailneÏ znali udaÂlosti obklopujõÂcõ zavrazÏdeÏnõ presznaÂma pravda? ¹U identa Kennedyho hned po tom dni, byla mimorÏaÂdneÏ vysokaÂ; neÏkterÏõ z nich uÂdajneÏ zemrÏeli prÏirozenou smrtõÂ, jinõ beÏhem ¹dopravnõÂch nehodª, dalsÏõ skoncÏili sebevrazÏdou nebo jinou naÂsilnou smrtõÂ. V dubnu 1963 jsem byl poslaÂn z Fort Hood do Fort Gordon (Georgie) abych se zuÂcÏastnil trÏõÂmeÏsõÂcÏnõÂho kursu ve sÏkole pro polygrafickou lzÏi-detekci, ktera byla vedena v armaÂdnõ sÏkole vojenske policie USA ± odbor trestnõÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ. Po ukoncÏenõ teÂto sÏkoly jsem se opeÏt vraÂtil do Fort Hood, kde jsem pracoval azÏ do dubna 1964 jako vysÏetrÏovatel na polygrafu. V dubnu 1964 jsem byl znovu urcÏen do NeÏmecka k 513. skupineÏ vojenskeÂho zpravodajstvõ ve Frankfurtu n. Moh. Moje zÏena odmõÂtla mne doprovaÂzet zpeÏt do Evropy, a proto jsem prÏed myÂm odjezdem do NeÏmecka prÏesteÏhoval rodinu do Milwaukee (Wisconsin). Pracoval jsem jako vysÏetrÏovatel u polygrafu od dubna 1964 azÏ do poloviny srpna 1965. Dne 16. srpna 1965 jsem prÏekrocÏil hranice NSR ± CÏSSR a hlaÂsil jsem se pracovnõÂkuÊm na PS, kde jsem pozÏaÂdal o azyl v CÏSSR. Co mne vedlo k tomuto pocÏõÂnaÂnõÂ, ktere by neÏkdo mohl nazvat ¹drastickyÂm rozhodnutõÂm? K nalezenõ odpoveÏdi na to je nutno se vraÂtit zpeÏt teÂmeÏrÏ o 20 let, k zacÏaÂtkuÊm me zpravodajske karieÂry trvajõÂcõ võÂce jak 16 let. BeÏhem II. sveÏtove vaÂlky jsem slouzÏil jako prÏõÂslusÏnõÂk peÏchotnõ divize USA, ktera se zuÂcÏastnila vaÂlecÏneÂho tazÏenõ ve Francii, Belgii, Holandsku a v NeÏmecku. Byl jsem sveÏdkem nelidskyÂch zlocÏinuÊ a nevypoveÏditelneÂho utrpenõÂ, ktere nacisticke NeÏmecko paÂchalo na civilnõÂm obyvatelstvu v EvropeÏ. VaÂlka ma uÂplneÏ jiny aspekt ve vztahu k vojaÂkovi nezÏ ve vztahu k prÏõÂslusÏnõÂku civilnõÂho obyvatelstva, jako jsou bezbranne zÏeny, deÏti, starÏõ lideÂ. JaÂ, stejneÏ tak jako jinõÂ, jsem veÏrÏil, zÏe s poraÂzÏkou nacistickeÂho NeÏmecka a jeho spojencuÊ v r. 1945, zÏe to bude znamenat konec ¹fasÏismu a nacismuª. Byl jsem naivnõ a stejneÏ tak jako druzõ jsem byl uveden do prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe k znovuzrozenõ fasÏismu z popele porazÏeneÂho NeÏmecka, jehozÏ poraÂzÏce jsem byl v r. 1945 sveÏdkem, jizÏ nikdy nedojde. V r. 1946 jsem se vraÂtil do civilnõÂho zÏivota ve SpojenyÂch staÂtech. ZacÏaÂtkem r. 1949 jsem se dobrovolneÏ vraÂtil k aktivnõ sluzÏbeÏ v armaÂdeÏ USA a byl jsem prÏideÏlen ke kontrarozveÏdnyÂm zpravodajskyÂm orgaÂnuÊm CIC ± jak to tehdy bylo nazyÂvaÂno. Koncem r. 1949 jsem se opeÏt vraÂtil do Evropy, tentokraÂt jako prÏõÂslusÏnõÂk CIC ± nikoli prÏõÂslusÏnõÂk peÏchoty. Byl jsem zveÏdav jak bude Evropa vypadat, zvlaÂsÏteÏ NeÏmecko a Rakousko, kam jsem byl urcÏen ± cÏtyrÏi roky po ukoncÏenõ vaÂlky. V naÂsledujõÂcõÂch cÏtyrÏech letech meÂho prÏideÏlenõ v Rakousku, beÏhem nichzÏ jsem cÏasto cestoval do NeÏmecka, jsem si uveÏdomil mnoha fakta, ktera mne prÏesveÏdcÏila o tom, zÏe ¹fasÏismus nebyl mrtvyª. Tak zvany ¹denacifikacÏnõ programª v americke okupacÏnõ zoÂneÏ NeÏmecka a Rakouska byl frasÏkou, byÂvalõ naciste zastaÂvali opeÏt vlivna a mocna postavenõÂ. VaÂlecÏnõ zlocÏinci, kterÏõ byli hledaÂni pro zlocÏiny a ukrutnosti, spaÂchane v mnoha vyÂchodnõÂch zemõÂch jako v CÏSSR, Polsku, Mad'arsku, SSSR a v jinyÂch, zÏili svobodneÏ v okupacÏnõÂch zoÂnaÂch NeÏmecka i Rakouska za plneÂho veÏdomõ a ochrany uÂrÏaduÊ USA. BeÏhem bezprostrÏednõÂch povaÂlecÏnyÂch let 1947±48, beÏhem hledaÂnõ ¹nacistuÊ a vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuʪ dostaÂvala CIC neocenitelnou pomoc od byÂvalyÂch obeÏtõ nacisticke perzekuce, vcÏetneÏ mnoha prÏõÂslusÏnõÂkuÊ komunistickyÂch stran Rakouska a NeÏmecka. JizÏ v r. 1949 to vsÏak byli titõÂzÏ nacisteÂ, kterÏõ byli vyhledaÂvaÂni CIC za uÂcÏelem spolupraÂce a zÏaÂdaÂni byli zvlaÂsÏteÏ ti, kterÏõ slouzÏili v bezpecÏnostnõÂch a zpravodajskyÂch organizacõÂch nacistickeÂho rezÏimu za uÂcÏelem uÂcÏasti na operacõÂch proti komunistickyÂm stranaÂm. ¹Gehlenova organizaceª byla v NeÏmecku a Rakousku reaktivovaÂna a byla pouzÏõÂvaÂna CIC prÏi vedenõ zpravodajskyÂch operacõ proti tzv. ¹bloku vyÂchodnõÂch zemõª. Zpravodajska sluzÏba USA byla prÏõÂmyÂm naÂstrojem prÏi vytvaÂrÏenõ neonacistickyÂch organizacõÂ, vcÏetneÏ formovaÂnõ novyÂch politickyÂch stran k ¹zadrzÏovaÂnõ toku komunismu do zaÂp. Evropyª. V Rakousku naprÏ. byla zpravodajska sluzÏba USA naÂstrojem prÏi vytvaÂrÏenõ nove ± raÂdoby ± nezaÂvisle politicke strany, ktera vsÏak ve skutecÏnosti byla krajneÏ pravicovou stranou, v nõÂzÏ bylo mnoho byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nacisticke strany. Tato nova politicka strany, ktera se vynorÏila na rakouske sceÂneÏ prÏiblizÏneÏ zacÏaÂtkem roku 1949 jako ¹Svaz nezaÂvislyÂchª pozdeÏji zmeÏnila sve jmeÂno na ¹Rakouskou stranu za svoboduª. Hlavnõ financÏnõ podpora k zalozÏenõ ¹Svazu nezaÂvislyÂchª prÏisÏla

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce prÏõÂmo z fonduÊ zpravodajske sluzÏby USA, dodana 430. oddõÂlem CIC v Rakousku. Dva z puÊvodnõÂch zakladateluÊ ¹Svazu nezaÂvislyÂchª ± dr. Herbert Kraus a dr. Victor Reimann byli oba v zameÏstnaneckeÂm pomeÏru k CIC. Dr. Kraus ± sÏeÂfredaktor a vydavatel cÏasopisu nazvaneÂho ¹ZpraÂvy a informaceª byl leÂta pracovnõÂkem CIC a vychaÂzenõ toho cÏasopisu bylo zahaÂjeno z fonduÊ, ktere mu byly dodaÂny od CIC. Moje zacÏaÂtecÏnõ roky ve zpravodajstvõ USA, roky od 1949±53, ktere jsem straÂvil v Rakousku, byly roky me ¹prÏevyÂchovyª neboli ¹politickeÂho probuzenõª, beÏhem nichzÏ jsem prÏestal slepeÏ prÏijõÂmat oficiaÂlnõ vysveÏtlovaÂnõ udaÂlostõ politickeÂho vyÂznamu, ku kteryÂm dochaÂzelo. AzÏ do teÂto doby jsem ± jako veÏtsÏina pruÊmeÏrnyÂch AmericÏanuÊ ± naivneÏ prÏijõÂmal a veÏrÏil zahranicÏnõ politice SpojenyÂch staÂtuÊ, bez dalsÏõÂho analyzovaÂnõÂ. V te dobeÏ to tedy bylo, kdy jsem zacÏal noveÏ zkoumat specificke udaÂlosti a celkovou politiku, ktere byly jesÏteÏ prÏed vaÂlkou, v jejõÂm pruÊbeÏhu a po jejõÂm ukoncÏenõ a tyÂkaly se nejen SpojenyÂch staÂtuÊ, SoveÏtskeÂho svazu a NeÏmecka, ale stejneÏ tak i ostatnõÂch evropskyÂch zemõÂ. ZacÏal jsem noveÏ zkoumat zpeÏtneÏ udaÂlosti a politiku ve snaze najõÂt a pochopit skryte duÊvody pro politicke a sociaÂlnõ reformy v takovyÂch zemõÂch jako je CÏSSR, Polsko, Mad'arsko, JugoslaÂvie, Bulharsko, Rumunsko a jineÂ. StaÂle jsem si võÂce uveÏdomoval fakt, zÏe politika SpojenyÂch staÂtuÊ a jejich spojencuÊ prÏõÂmo podporovala ¹znovuzrozenõ fasÏismuª v zaÂpadnõ EvropeÏ, ktere by mohlo znovu ohrozit mõÂr a bezpecÏnost nejen v EvropeÏ, ale v celeÂm sveÏteÏ. StaÂle võÂce jsem byl prÏesveÏdcÏen o pravdivosti prohlaÂsÏenõ byÂvaleÂho vicepresidenta USA Henryho A. Wallace : ¹uznaÂvaÂm, zÏe nebezpecÏõ vaÂlky pochaÂzõ mnohem meÂneÏ od komunismu, jak z imperialismuª. Mnohe udaÂlosti, ku kteryÂm dosÏlo v Rakousku beÏhem let 1949±53 a taktika, ktera byla pouzÏõÂvaÂna CIC, mohou byÂt porovnaÂny s taktikou nacistickeÂho gestapa. Byl jsem sveÏdkem brutality a nelidskeÂho zachaÂzenõ s osobami, podezrÏelyÂmi ze sÏpionaÂzÏnõ cÏinnosti a ktere byly podrobeny vyÂslechu nebo veÏzneÏnõÂ. PodezrÏele osoby byly zatcÏeny CIC, cÏasto jen na zaÂkladeÏ pouheÂho podezrÏenõ nebo na nepodstatnyÂch uÂdajõÂch ± bez podpory duÊkazuÊ. NeÏkterÏõ z nich byli veÏzneÏni v rakouskyÂch veÏzenõÂch pod oznacÏenõÂm ¹veÏzenÏ CICª a zuÊstaÂvali veÏzneÏni azÏ do propusÏteÏnõ na zaÂkladeÏ ¹vrtochu CICª. Rakouske uÂrÏady nemeÏly opraÂvneÏnõ k propusÏteÏnõ teÏchto veÏznÏuÊ bez prÏõÂkazu CIC. KromeÏ toho meÏly orgaÂny CIC ¹soukroma veÏzenõª, ktera byla umõÂsteÏna ve vilaÂch CIC. Tato soukroma veÏzenõ byla hlavneÏ uzÏõÂvaÂna jako veÏzenõ ¹pro speciaÂlnõ veÏzneϪ. Jedno z takovyÂch znaÂmeÏjsÏõÂch soukromyÂch veÏzenõ bylo umõÂsteÏno ve vile CIC v Bad Hofgastein v Rakousku. StraÂzÏe v teÏchto soukromyÂch veÏzenõÂch se z velke mõÂry rekrutovaly z byÂvalyÂch duÊstojnõÂkuÊ ¹UstasÏiª v JugoslaÂvii. Brutalita a sÏpatne zachaÂzenõ s podezrÏelyÂmi beÏhem vyÂslechu nebylo v Rakousku v letech 1949±53 nic zvlaÂsÏtnõÂho. Tato praxe byla nadaÂle uzÏõÂvaÂna orgaÂny CIC v NeÏmecku beÏhem meÂho prÏideÏlenõ tam v letech 1958±62 a byl jsem sveÏdkem brutaÂlnostõ i v letech 1964±65 ve Frankfurtu n. Moh. AcÏkoliv ¹oficiaÂlneϪ nebyla brutalita nebo ¹metody trÏetõÂho stupneϪ u zpravodajstvõ USA schvalovaÂny, bylo toto sÏiroce a v mnoha prÏõÂpadech pouzÏõÂvaÂno. AcÏkoliv pouzÏõÂvaÂnõ teÏchto metod bylo v kruzõÂch zpravodajstvõ USA a u vysÏsÏõÂch vojenskyÂch uÂrÏaduÊ USA ¹beÏzÏneª, nevzpomõÂnaÂm si ani na jeden prÏõÂpad, kdy by byla osoba, ktera se teÏmito taktikami provinila, potrestaÂna. NanesÏteÏstõ ± osoby, ktere se provinily pouzÏõÂvaÂnõÂm brutaÂlnõÂch metod nebo ¹metod trÏetõÂho stupneϪ, byly osoby ve vysÏsÏõÂm postavenõÂ. PrÏõÂklad jejich cÏinnosti ovlivnÏoval mladsÏõ a meÂneÏ zkusÏeny personaÂl zpravodajske sluzÏby USA v prÏesveÏdcÏenõÂ, zÏe brutalita je nejen schvalovaÂna, ale podporovaÂna. VyÂsledkem toho bylo, zÏe se tyto metody staly spõÂsÏe ¹pravidlem nezÏ vyÂjimkouª. TeÂmeÏrÏ vzÏdy se sÏiroke uzÏõÂvaÂnõ brutaÂlnõÂch metod v neÏkteryÂch jednotkaÂch zpravodajske org. mohly prÏipsat na vrub prÏõÂtomnosti neÏkteryÂch jednotlivcuÊ v teÂto jednotce. NotorickyÂm prÏõÂkladem a exponentem uzÏõÂvaÂnõ brutaÂlnõÂch metod prÏi vymaÂhaÂnõ ¹prÏiznaÂnõª od podezrÏelyÂch osoby, byl major ¹Caseyª Callaghan, vedoucõ bezpecÏnostnõ sekce frankfurtske stanice ± 513. skupiny vojenskeÂho zpravodajstvõÂ. BezpecÏnostnõ sekce byla hlavneÏ zodpoveÏdna za vyÂslechy uprchlõÂkuÊ, kterÏõ beÏhem ¹prosõÂvaÂnõ a vysÏetrÏovaÂnõª upadli do podezrÏenõÂ. Tito uprchlõÂci byli z uprchlickeÂho strÏediska v Camp King, Oberursel. Major Callaghan byl jizÏ ¹dobrÏe znaÂmyª mezi prÏõÂslusÏnõÂky vojenskeÂho zpravodajstvõ v NeÏmecku, svoji ¹reputaciª si prÏedtõÂm zalozÏil koncem padesaÂtyÂch let jako sÏeÂf kontrarozveÏdne sekce 66. oddõÂlu CIC v MnichoveÏ. Ve Frankfurtu byli podobnõ ¹podezrÏelõª ponejvõÂce vyslyÂchaÂni v ¹konspiracÏnõ vileª, umõÂsteÏne v Gaugrafenstrasse ± na prÏedmeÏstõÂ, znaÂmeÂm jako Frankfurt/RoÈdelheim. Ve sklepeÏ teÂto vily byla umõÂsteÏna speciaÂlneÏ vybudovana cela, bez oken a s ocelovyÂmi dverÏmi a jejõÂmzÏ jedinyÂm naÂbytkem byla matrace umõÂsteÏna na podlaze. PodezrÏelõ byli dopravovaÂni do teÂto vily v uzavrÏene dodaÂvce, ktera zajela do podzemnõ garaÂzÏe vily a tato meÏla spojovacõ dverÏe prÏõÂmo do vily samotneÂ. PodezrÏely nemeÏl tak zÏaÂdnou mozÏnost poznat mõÂsto, kam byl dopraven. BezpecÏnostnõ sekce byla vsÏeobecneÏ nazyÂvaÂna ostatnõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky frankfurtske stanice jako ¹Callaghanovo muzÏstvoª. Pro prÏõÂslusÏnõÂky teÂto sekce, kterÏõ byli jesÏteÏ nezkusÏenõ prÏi

Dokumenty pouzÏõÂvaÂnõ metod trÏetõÂho stupneÏ a nebo meÏli ¹moraÂlnõ naÂmitkyª k pouzÏõÂvaÂnõ podobnyÂch metod, byla vzÏdy dostatecÏna zaÂsoba whisky a piva, ktereÂzÏto zaÂsoby byly v teÂto vile k dispozici a za pomoci teÏchto prostrÏedkuÊ meÏli ¹prÏekonat tyto sklonyª. Na podzim r. 1964, prÏiblizÏneÏ v listopadu 1964, jsem byl pozÏaÂdaÂn veÂst vysÏetrÏovaÂnõ prÏi polygrafu neboli ¹lzÏidetektoruª u jednoho podezrÏeleÂho, ktery byl podroben vyÂslechu v teÂto vile; byl to mlady cÏesky uprchlõÂk, jmeÂnem MlcÏoch. KdyzÏ jsem prÏijel, abych vedl uvedene sÏetrÏenõÂ, byl jsem sÏokovaÂn kondicõ vysÏetrÏovaneÂho a duÊkazy sÏpatneÂho zachaÂzenõÂ, ktere bylo viditelne na teÏle tohoto mladeÂho uprchlõÂka. Na oblicÏeji meÏl modrÏiny a na zaÂpeÏstõÂch obou pazÏõ meÏl stopy, ktere byly jasneÏ vyÂsledkem ¹popaÂlenin od provazuª. Byl vysoce nervoÂznõ a v kondici, kterou bych nazval ¹na hranici nesouvislostõª. Dotazoval jsem se jej na puÊvod modrÏin v oblicÏeji a na zaÂpeÏstõÂch, on vsÏak odmõÂtl zodpoveÏdeÏt moje otaÂzky. Byl zrÏejmeÏ prÏedtõÂm upozorneÏn na to, zÏe nema hovorÏit o tom, jak s nõÂm bylo zachaÂzeno. MlcÏoch nebyl viditelneÏ v kondici, ani psychicky, ani fyzicky k tomu, aby byl podroben vysÏetrÏenõ polygrafem. OkamzÏiteÏ jsem telefonoval meÂmu nadrÏõÂzeneÂmu ± vedoucõÂmu sekce polygrafu ± Henry N. Schladtovi a informoval jsem jej, zÏe MlcÏoch nenõ fit pro test. Znal jsem Schladta neÏkolik let, protozÏe jsem s nõÂm drÏõÂve pracoval v MnichoveÏ a veÏdeÏl jsem, zÏe take neschvaloval pouzÏõÂvaÂnõ brutaÂlnõÂch metod nebo metod trÏetõÂho stupneÏ. PlneÏ jsem ocÏekaÂval jeho soubeÏzÏnost s myÂm rozhodnutõÂm, aby se vysÏetrÏovaÂnõ neprovaÂdeÏlo, byl jsem vsÏak prÏekvapen, kdyzÏ mi bylo narÏõÂzeno veÂst toto sÏetrÏenõÂ. Stalo se mi hned zrÏejmyÂm, zÏe nebylo SchladtovyÂm prÏaÂnõÂm ¹pokazit si svoji karieÂruª podporou myÂch rozhodnutõÂ. MlcÏochovo vysÏetrÏovaÂnõ polygrafem bylo rÏõÂzeno hlavnõÂm sÏtaÂbem 513. skupiny vojenskeÂho zpravodajstvõ a duÊvod procÏ nedosÏlo k ukoncÏenõ vyÂslechu by byl musel byÂt oficiaÂlneÏ hlaÂsÏen. Toto by bylo vyuÂstilo v ¹obvinÏovaÂnõ vedoucõÂho pracovnõÂkaª a bylo by to vedlo k oficiaÂlnõÂmu prosÏetrÏovaÂnõÂ. Podobne obvineÏnõ vedoucõÂho pracovnõÂka nevyhnutelneÏ vede k znicÏenõ karieÂry obvinÏujõÂcõÂho a s mnohem mensÏõÂmi duÊsledky pro karieÂru obvineÏneÂho. ProvaÂdeÏt podobna obvineÏnõ je v protikladu k ¹nepsanyÂm zaÂkonuÊm duÊstojnõÂka armaÂdy USAª. Nenõ zapotrÏebõ rÏõÂkat, zÏe jsem tedy vedl toto sÏetrÏenõÂ, protozÏe, kdybych odmõÂtl, bylo by to znamenalo ¹odmõÂtnout uposlechnout rozkazu nadrÏõÂzeneÂhoª procÏezÏ bych ja saÂm byl usveÏdcÏen a bez jakeÂkoliv podpory na moji obranu. MlcÏoch by bezpochyby mezitõÂm zmizel. Pote jsem se dozveÏdeÏl od dalsÏõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ bezpecÏnostnõ sekce, kterÏõ se aktivneÏ zuÂcÏastnili nebo byli prÏõÂtomni vyÂslechu MlcÏocha, zÏe tento byl ¹veÏsÏen za zaÂpeÏstõ provazem ke stropu celyª. RovneÏzÏ jsem se dozveÏdeÏl, zÏe byl ¹bicÏovaÂn na chodidlech bambusovyÂmi pruty (oblõÂbena metoda pouzÏõÂvana v daÂvne CÏõÂneÏ.). DalsÏõ metodou, ktera byla pouzÏita beÏhem jeho vyÂslechu byla ¹pouzÏitõ peÏstõ dolu na zÏaludek a do oblasti ledvinª. Tato metoda byla jizÏ dlouho pouzÏõÂvaÂna s oblibou americkyÂmi policejnõÂmi spraÂvami. Takove bitõ totizÏ nezanechaÂva viditelne stopy, ale cÏasto zpuÊsobuje vnitrÏnõ posÏkozenõ zvlaÂsÏteÏ u ledvin. Americka zpravodajska sluzÏba v NeÏmecku se nejen uchylovala k brutaÂlnõÂm metodaÂm, ale existovaly u nõ i plaÂny na likvidaci funkcionaÂrÏuÊ neÏmecke komunisticke strany pro ¹prÏõÂpad nouzeª; jejich jmeÂna se nachaÂzela na tzv. ¹cÏerne listineϪ. Tato ¹cÏerna listinaª byla pevnou soucÏaÂstõ poplachovyÂch plaÂnuÊ armaÂdy USA, ktere meÏly byÂt provaÂdeÏny v prÏõÂpadeÏ ¹krizeª nebo nebezpecÏõ ¹staÂvajõÂcõÂho uÂtoku komunistickyÂch sil z vyÂchodu.ª ZodpoveÏdnost za neutralizaci lidõ na cÏerne listineÏ byla prÏenesena na jednotky CIC v jejich prÏõÂslusÏnyÂch oblastech po celeÂm zaÂp. NeÏmecku. Na tyto jednotlive osoby byly zalozÏeny jednotlive ¹svazkyª, v kteryÂch byly fotografie teÏchto osob, cÏlenuÊ jejich rodiny, ale take fotografie jejich bydlisÏteÏ, vstupnõÂch dverÏõ a vyÂchoduÊ. Byly tam take uvedeny jesÏteÏ dalsÏõ uÂdaje jako mõÂsto jejich zameÏstnaÂnõÂ, vlastnictvõ auta vcÏetneÏ poznaÂvacõ znacÏky vozu a i jine detaily. Byly vedeny obcÏasne pruÊbeÏzÏne kontroly ± prÏinejmensÏõÂm kazÏdyÂch 6 meÏsõÂcuÊ za uÂcÏelem oveÏrÏenõ staÂvajõÂcõÂch informacõ a zaznamenaÂnõ prÏõÂpadnyÂch zmeÏn. PodobneÏ zde take existovaly ¹bõÂle listinyª, kde byla uvedena jmeÂna NeÏmcuÊ ± hlavneÏ vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ, technickyÂch expertuÊ apod., kterÏõ meÏli byÂt ¹uprÏeni neprÏõÂteliª. Tyto osoby meÏly byÂt vzaty pod ochranu ± v prÏõÂpadeÏ potrÏeby i proti jejich vuÊli ± a meÏly byÂt evakuovaÂny spolecÏneÏ s americkyÂmi civilisty a prÏõÂslusÏnõÂky rodin vojenskeÂho personaÂlu USA v zaÂp. NeÏmecku. I tyto osoby, ktere byly uvedeny na ¹bõÂlyÂch listinaÂchª meÏly byÂt takto neutralizovaÂny, kdyby odmõÂtly se podrobit evakuaci. Mezi teÏmi, kdozÏ byli na ¹bõÂlyÂch seznamechª byli veÏdci, vyÂzkumnõ pracovnõÂci, profesorÏi a personaÂl mnoha universit a velkyÂch pruÊmyslovyÂch neÏmeckyÂch podnikuÊ. V pruÊbeÏhu obdobõÂ, kdy jsem slouzÏil ve Francii, od konce roku 1956 azÏ do zacÏaÂtku r. 1958, porusÏovala zpravodajska sluzÏba USA kazÏdy aspekt mezinaÂrodnõÂch dohod mezi Franciõ a SpojenyÂmi staÂty. ZalozÏenõÂm NATO v r. 1949, ktereÂzÏto organizace byla Francie cÏlenem, byly po cele Francii zalozÏeny cÏetne sklady armaÂdy USA, zaÂkladny, ruÊzna zarÏõÂzenõ a to v tzv. ¹komunikacÏnõ zoÂneϪ. Podle existujõÂcõÂch dohod mezi Franciõ a SpojenyÂmi staÂty, bylo zpravodajske sluzÏbeÏ USA urcÏeno poslaÂnõÂ

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce zajisÏt'ovat bezpecÏnost a kontrarozveÏdnou sluzÏbu pro tato zarÏõÂzenõÂ. Jejich cÏinnost meÏla byÂt limitovaÂna na puÊsobnost teÏchto zarÏõÂzenõ a zpravodajske sluzÏbeÏ USA bylo zakaÂzaÂno touto dohodou vmeÏsÏovat se do ¹vnitrÏnõÂch francouzskyÂch zaÂlezÏitostõª. Zpravodajska cÏinnost USA nejen zÏe provaÂdeÏla ruÊznou cÏinnost mimo puÊsobenõ teÏchto zarÏõÂzenõÂ, ale byla zapletena rovneÏzÏ do pronikaÂnõ do Francouzske kom. strany, do franc.odborovyÂch svazuÊ jako naprÏ. CGT a CFDT. KromeÏ toho, jedno z hlavnõÂch poslaÂnõ zpravodajske sluzÏby USA bylo shromazÏd'ovaÂnõ ¹strategickyÂch zpraÂvª tyÂkajõÂcõÂch se francouzskeÂho pruÊmyslu, zvlaÂsÏteÏ toho pruÊmyslu, kde by byly mozÏnosti jeho prÏemeÏny na ¹vaÂlecÏnou vyÂrobuª, daÂle pak se tyto zpraÂvy tyÂkaly komunikacõ a jinyÂch sõÂtõÂ, potrÏebnyÂch pro verÏejne sluzÏby. DalsÏõÂm z duÊlezÏityÂch uÂkoluÊ bylo pronikaÂnõ do alzÏõÂrske naÂrodneÏ osvobozenecke fronty. Zpravodajska sluzÏba USA byla rovneÏzÏ angazÏovaÂna prÏi naÂborovaÂnõ francouzskyÂch obcÏanuÊ do ofensivnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb a poslaÂnõ v socialistickyÂch zemõÂch, hlavneÏ v Polsku. Velka veÏtsÏina teÏchto operacõ byla soustrÏedeÏna v oblasti Pas de Calais na severovyÂchodeÏ Francie. V teÂto oblasti je velky pocÏet franc.obcÏanuÊ polskeÂho puÊvodu, kterÏõ emigrovali do Francie po 1. sveÏtove vaÂlce a byli zameÏstnaÂni v dolech. Mnozõ z nich majõ staÂle jesÏteÏ dosti prÏõÂbuzenskyÂch vztahuÊ v Polsku a obcÏas cestujõ do Polska na naÂvsÏteÏvu. Podobne operace vsÏak nebyly omezeny pouze na tuto oblast a i z jinyÂch oblastõ byli naÂborovaÂni franc. st. prÏõÂslusÏnõÂci pro zpravodajske uÂkoly v socialistickyÂch zemõÂch. Tento koncept ¹nemoraÂlnostiª nebo neschopnost respektovat staÂvajõÂcõ dohody se sprÏaÂtelenyÂmi nebo spojeneckyÂmi zemeÏmi ze strany vojenske zpravodajske sluzÏby USA byl uplatnÏovaÂn i prÏi jejõÂm jednaÂnõ s agenty rekrutovanyÂmi pro zpravodajske operace. Existovalo trvale a sÏiroce rozsÏõÂrÏene porusÏovaÂnõ vztahuÊ ze strany pracovnõÂkuÊ vojenske zpravodajske sluzÏby USA prÏi jejich jednaÂnõÂch s agenty pod jejich kontrolou, kterÏõ byli rekrutovaÂni pro tajne operace proti socialistickyÂm zemõÂm. NeÏkterÏõ ¹akcÏnõ pracovnõÂciª se zajõÂmali pouze o vyÂsledky a jake to bude mõÂt uÂcÏinky prÏi postupu ¹jejich vlastnõ karieÂryª. Byla zde sÏiroce rozsÏõÂrÏena ¹operacÏnõ nepoctivostª u teÏchto akcÏnõÂch pracovnõÂkuÊ, kterÏõ nejen zÏe falsÏovali informace o kteryÂch veÏdeÏli a ktere neÏkdy meÏly prÏõÂmy duÊsledek na ¹bezpecÏnost cele operaceª. NeÏkterÏõ akcÏnõ pracovnõÂci uÂmyslneÏ zadrzÏovali informace o nichzÏ veÏdeÏli, zÏe by mohly vrhnout pochybnosti na spolehlivost agenta, nebo informace, ktere naznacÏovaly, zÏe agent byl ve skutecÏnosti ¹agent-dvojnõÂkª, ktery pracuje pro druhou stranu. Tento ¹materÏsky postojª prÏi ochraneÏ agentuÊ pracujõÂcõÂch pod jejich kontrolou byl cÏaÂstecÏneÏ motivovaÂn dobou a snahou vyvinutou v procesu rekrutovaÂnõÂ, testovaÂnõ a vyÂcviku agenta. Bylo beÏzÏnou praxõ na straneÏ akcÏnõÂch pracovnõÂkuÊ nadeÏlat sliby vsÏeho druhu nebo ¹soukroma ujednaÂnõª s agenty, kteraÂzÏto ujednaÂnõ se nikdy nestala prÏedmeÏtem ¹oficiaÂlnõÂho zaÂznamuª a take nikdy nebyla plneÏna. CÏas od cÏasu zde take byly prÏõÂpady korupce ze strany neÏkteryÂch akcÏnõÂch pracovnõÂkuÊ a prÏõÂpady odcÏerpaÂvaÂnõ fonduÊ zpravodajske sluzÏby USA, urcÏenyÂch k proplaÂcenõ zvlaÂsÏtnõÂch agentuÊ. VelkyÂm prÏõÂpadem takove korupce byl prÏõÂpad jednoho akcÏnõÂho pracovnõÂka pracujõÂcõÂho v oblasti Bremerhaven ± Hamburg ± Kiel na severu NeÏmecka koncem padesaÂtyÂch let. Tento pracovnõÂk doporucÏil pro neÏkolik agentuÊ, pracujõÂcõÂch pod jeho kontrolou, ¹ve sve oficiaÂlnõ zpraÂveÏ, kterou napsal, zvyÂsÏenõ platu; o tomto faktu agenti sami neveÏdeÏli. Toto zvyÂsÏenõ platu bylo vysÏsÏõÂmi mõÂsty schvaÂleno. AkcÏnõ pracovnõÂk vsÏak nadaÂle vyplaÂcel svyÂm agentuÊm jejich byÂvale platy a podrzÏel si pro sebe cÏaÂstku ¹zvyÂsÏeneÂho platuª, kterou saÂm doporucÏil. KdyzÏ vyplaÂcel agenty, ktere meÏl pod svojõ kontrolou, nechal si tento pracovnõÂk podepsat od svyÂch agentuÊ ¹bianco potvrzenõª o prÏõÂjmu peneÏz s vysveÏtlenõÂm, zÏe on saÂm tam pozdeÏji doda cÏaÂstku ve sve kancelaÂrÏi. V obdobõ neÏkolika meÏsõÂcuÊ tento pracovnõÂk ¹strcÏil do sve kapsyª cÏaÂstku navõÂc, 20 000 DM. A bylo zde jesÏteÏ mnoho, mnoho dalsÏõÂch prÏõÂpaduÊ podobne korupce ze strany akcÏnõÂch/operativnõÂch pracovnõÂkuÊ, ale v ¹mensÏõÂm meÏrÏõÂtkuª. Vcelku jsem v aktivnõ sluzÏbeÏ u americke armaÂdy slouzÏil 20 let; teÂmeÏrÏ 3 a puÊl roku beÏhem II. sveÏtove vaÂlky a teÂmeÏrÏ 16 a puÊl roku jako prÏõÂslusÏnõÂk vojenskeÂho zpravodajstvõ americke armaÂdy po II. sveÏtove vaÂlce. Po II. sveÏtove vaÂlce jsem se stal sveÏdkem cÏetnyÂch zmeÏn, ku kteryÂm dochaÂzelo nejen v organizacÏnõ strukturÏe armaÂdy USA, ale i v jejõÂch vyÂcvikovyÂch metodaÂch. Asi v r. 1952 byly zalozÏeny jednotky zvane ¹elitnõ komandaª, ktere byly ustanoveny jako ¹speciaÂlnõ bojove sõÂlyª. Jako mõÂsto pro vyÂcvik teÏchto speciaÂlnõÂch jednotek bylo vybraÂno jedno z armaÂdnõÂch zarÏõÂzenõ ve Fort Bragg (Sev. Karolina) a toto ucÏilisÏteÏ bylo ustanoveno jako ¹vyÂcvikove strÏedisko pro speciaÂlnõ bojove uÂkolyª. Po zavrazÏdeÏnõ presidenta J. F. Kennedyho, v listopadu 1963, bylo toto ucÏilisÏteÏ prÏejmenovaÂno na: ¹VyÂcvikove strÏedisko J. F. Kennedyho pro speciaÂlnõ bojove uÂkolyª. SpeciaÂlnõ bojove jednotky byly organizovaÂny a speciaÂlneÏ cvicÏeny na provaÂdeÏnõ sÏpionaÂzÏe, sabotaÂzÏõ a diverzõ za frontovyÂmi liniemi ¹neprÏõÂteleª, daÂle pak na organizovaÂnõ ¹jednotek partyzaÂnskeÂho typuª mezi ¹opozicÏnõÂm civilnõÂm obyvatelstvemª. DalsÏõÂm hlavnõÂm poslaÂnõÂm speciaÂlnõÂch bojovyÂch jednotek bylo vedenõ boje proti ¹osvobozovacõÂmu hnutõª nebo povstaleckyÂm skupinaÂm, ktere by se

Dokumenty mohly vyskytovat v ruÊznyÂch zemõÂch Asie, Afriky, Latinske a JizÏnõ Ameriky, cozÏ jsou zemeÏ, kde majõ USA velke hospodaÂrÏske zaÂjmy; rovneÏzÏ majõ tyto jednotky podporovat trvalou existenci vlaÂd a diktaÂtoruÊ v teÏchto zemõÂch, pokud jsou prÏõÂzniveÏ nakloneÏni SpojenyÂm staÂtuÊm. NaÂpad na vytvorÏenõ speciaÂlnõÂch bojovyÂch jednotek ± asi v r. 1952 ± vzesÏel na zaÂkladeÏ uÂspeÏchuÊ jednotek ¹Rangersª nebo ¹komandª v americke a britske armaÂdeÏ beÏhem II. sveÏtove vaÂlky. Byl bezpochyby rovneÏzÏ inspirovaÂn nacistickyÂmi ¹cizineckyÂmi vojsky na vyÂchodeÏ, jejichzÏ pevnou soucÏaÂstõ byla beÏhem II. sveÏtove vaÂlky rovneÏzÏ ¹Vlasovova armaÂdaª. KraÂtce po vytvorÏenõ speciaÂlnõÂch bojovyÂch jednotek byl americkyÂm kongresem schvaÂlen ± za patronaÂtu senaÂtora Lodgeho ± zaÂkon, ktery dostal naÂzev ¹LodgeuÊv zaÂkonª, podle neÏhozÏ byli do americke armaÂdy prÏijõÂmaÂni uprchlõÂci z ruÊznyÂch vyÂchodnõÂch zemõ nebo z Evropy. VyÂcvikove metody pouzÏõÂvane speciaÂlnõÂmi bojovyÂmi jednotkami se zÏaÂdnyÂm zpuÊsobem nelisÏily od vyÂcvikovyÂch metod nacistickyÂch jednotek SS a v pruÊbeÏhu takoveÂho vyÂcviku byl jednotlivec prÏevychovaÂn na ¹cvicÏeneÂho zabõÂjecÏeª. Rekruti jsou podrobovaÂnõ sÏpatneÂmu fyzickeÂmu zachaÂzenõ a jsou treÂnovaÂni v metodaÂch mucÏenõÂ, ktere ma byÂt aplikovaÂno prÏi vyslyÂchaÂnõ veÏznÏuÊ a nebo podezrÏelyÂch. Tyto vyÂcvikove metody byly naÂsledovneÏ adaptovaÂny na jednotky cele americke armaÂdy a tyto metody byly nazyÂvaÂny ¹rangervyÂcvikª. BeÏhem pozdnõÂch padesaÂtyÂch let, kdy se americke vojenske zasahovaÂnõ ve Vietnamu staÂle zveÏtsÏovalo, byly ve veÏtsÏineÏ americkyÂch vojenskyÂch zarÏõÂzenõÂch v USA zrÏõÂzeny typicke vietnamske vesnice a tyto byly pouzÏõÂvaÂny k vyÂcviku. Byl kladen duÊraz na metody nicÏenõ takovyÂchto vietnamskyÂch vesnicÏek, vcÏetneÏ nicÏenõ jejich obyvatel. Bylo zduÊraznÏovaÂno, zÏe vsÏichni obyvateleÂ, vcÏetneÏ zÏen, deÏtõÂ, starcuÊ majõ byÂt povazÏovaÂni za prÏõÂslusÏnõÂky Vietcongu nebo za jejich pomocnõÂky a osoby s nimi sympatizujõÂcõÂ. I dõÂteÏ 8±10 let stare meÏlo byÂt povazÏovaÂno za ¹potenciaÂlnõÂho prÏõÂslusÏnõÂka Vietconguª a meÏlo s nõÂm byÂt podle toho naklaÂdaÂno. MilioÂny lidõ v celeÂm sveÏteÏ byly potom sÏokovaÂni odhalenõÂmi o ukrutenstvõÂch, ktera byla paÂchaÂna americkyÂmi vojsky ve Vietnamu, jako byl take naprÏ. masakr v My Lai. Jeden z teÏch, kterÏõ byli prÏõÂmo zodpoveÏdnõ za tento masakr ± por. Calley ± byl pozdeÏji souzen a odsouzen americkyÂm vojenskyÂm soudem, hlavneÏ dõÂky sveÏtoveÂmu verÏejneÂmu mõÂneÏnõÂ. Na soudu vsÏak nebyl jen jednotlivec jmeÂnem Calley, ale cela americka armaÂda, jejõ systeÂm a jejõ vyÂcvikove metody, ktere vyprodukovaly tato individua. NaÂsilõ je neÏco, co je jizÏ dlouhou dobu soucÏaÂstõ ¹dennõÂho zÏivotaª pruÊmeÏrneÂho AmericÏana. NaÂsilõ a korupce na vsÏech uÂrovnõÂch spolecÏnosti je neÏcÏõÂm, vuÊcÏi cÏemuzÏ se stal pruÊmeÏrny AmericÏan takrÏka imunnõÂ, neÏcÏõÂm, na co se hned prÏõÂhodneÏ zapomõÂna a nebo, co se ¹vymazaÂva z pameÏtiª. Nikoliv proto, zÏe pruÊmeÏrny AmericÏan je lhostejny nebo uÂskocÏny vuÊcÏi naÂsilõ a korupci, ale proto, zÏe jako jednotlivec se cõÂtõ saÂm bezmocnyÂm k tomu, aby jej prÏekonal, a aby proti neÏmu uÂcÏinneÏ bojoval. Po dobu 200 let existence SpojenyÂch staÂtuÊ (1776±1976), byl ve SpojenyÂch staÂtech veÏtsÏõ pocÏet naÂsilnyÂch smrtõ nezÏ pocÏet americkyÂch vojaÂkuÊ zabityÂch ve vsÏech vaÂlkaÂch, v kteryÂch byli angazÏovaÂni. Ktera jina zemeÏ na zemi se muÊzÏe hlaÂsit k takove ¹pochybne ctiª?? BeÏhem myÂch let sluzÏby v americke armaÂdeÏ v EvropeÏ ± po II. sveÏtove vaÂlce, videÏl jsem hodneÏ z exportovaÂnõ ¹americkeÂho zpuÊsobu zÏivotaª do Evropy, zvlaÂsÏteÏ do zaÂp. NeÏmecka. Typicke americke udaÂlosti jako naprÏ. vyloupenõ banky nebo ¹uÂnosyª, ktere do II. sveÏtove vaÂlky nebyly v EvropeÏ beÏzÏneÂ. V nyneÏjsÏõÂch letech se vyloupenõ banky stalo teÂmeÏrÏ kazÏdodennõ udaÂlosti v zaÂp. NeÏmecku. Jine naÂsilne trestne cÏiny, z nichzÏ mnohe byly spaÂchaÂny osobami pod vlivem ¹drogª majõ rovneÏzÏ staÂle stoupajõÂcõ tendenci. PrÏõÂtomnost teÂmeÏrÏ 250 000 americkyÂch vojaÂkuÊ v ruÊznyÂch zemõÂch zaÂpadnõ Evropy, z nichzÏ veÏtsÏina je umõÂsteÏna v zaÂp. NeÏmecku, meÏla ¹nemaly vlivª na stoupajõÂcõ zlocÏinnost. Mnozõ veteraÂni z vietnamske vaÂlky byli prÏideÏleni k jednotkaÂm v zaÂp. NeÏmecku ± beÏhem poslednõÂch let. BeÏhem poslednõÂch sÏedesaÂtyÂch let a zacÏaÂtkem let sedmdesaÂtyÂch ± jesÏteÏ prÏed stazÏenõÂm americkyÂch vojsk z Vietnamu, bylo odhadovaÂno oficiaÂlnõÂmi americkyÂmi mõÂsty, zÏe prÏinejmensÏõÂm 30 % americkyÂch vojaÂkuÊ ve Vietnamu pozÏõÂvalo ¹naÂvykovyÂch drogª, vcÏetneÏ opia. V neÏkolika poslednõÂch letech se vyskytlo mnoho incidentuÊ s americkyÂmi vojaÂky, ponejvõÂce s veteraÂny z Vietnamu, kterÏõ byli zapleteni do ¹ilegaÂlnõÂho obchodovaÂnõ s drogamiª v zaÂp. NeÏmecku. Tyto zaÂlezÏitosti vsÏak byly ututlaÂny americkyÂmi uÂrÏady a zpravidla se nestaly prÏedmeÏtem oficiaÂlnõÂho zverÏejnÏovaÂnõÂ. V srpnu 1965 jsem koncÏil teÂmeÏrÏ 20 let aktivnõ sluzÏby u americke armaÂdy ± bez jednoho meÏsõÂce ± a mohl jsem pozÏaÂdat o duÊchod s penzõÂ, acÏkoliv formaÂlneÏ jsem meÏl byÂt jesÏteÏ v aktivnõ sluzÏbeÏ azÏ do uÂnora 1970. MeÏl jsem byÂt znovu prÏideÏlen do SpojenyÂch staÂtuÊ, a to v dubnu 1966 ± s dobrou mozÏnostõ byÂt odeslaÂn do Vietnamu. Po tak zvaneÂm ¹incidentu v TonkinoveÏ zaÂlivuª zacÏaÂtkem r. 1964 se americke vojenske angazÏovaÂnõ ve Vietnamu staÂle zveÏtsÏovalo. Byl jsem silneÏ v opozici proti intervenci USA ve Vietnamu jizÏ od sameÂho zacÏaÂtku ± ale nenõ zapotrÏebõ rÏõÂkat, zÏe jsem si nemohl dovolit otevrÏeneÏ tuto moji opozici vyjaÂdrÏit ± jako prÏõÂslusÏnõÂk vojenske zpravodajske sluzÏby

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce USA. BezduÊvodne obeÏtovaÂnõ zÏivotuÊ tisõÂcuÊ americkyÂch vojaÂkuÊ v dzÏunglõÂch Vietnamu, ktery zÏaÂdnyÂm zpuÊsobem neprÏedstavoval ¹ohrozÏenõ bezpecÏnosti USAª, bylo hroznyÂm zlocÏinem spaÂchanyÂm proti lidu SpojenyÂch staÂtuÊ a proti lidstvõÂ. NesmyslnyÂm odpornyÂm zlocÏinem, ktery slouzÏil jen k zvysÏovaÂnõ ziskuÊ velkyÂch pruÊmyslovyÂch sdruzÏenõ ve SpojenyÂch staÂtech. V letech po II. sveÏtove vaÂlce se Spojene staÂty prÏemeÏnily ve velky pruÊmyslovy vojensky komplex, jakeÂmu nebylo rovno v prÏedchaÂzejõÂcõÂch 175 letech existence. Ministerstvo obrany USA vyrostlo v nejveÏtsÏõ ¹sdruzÏenõª, jake kdy sveÏt znal, s rocÏnõÂm rozpocÏtem teÂmeÏrÏ 90 bilioÂnuÊ dolaruÊ. Vedoucõ uÂloha prÏi tvorÏenõ americke zahranicÏnõ politiky byla v rukaÂch pruÊmysloveÏ vojenske kliky. PrÏevlaÂdajõÂcõ veÏtsÏina americkyÂch pruÊmyslovyÂch komplexuÊ byla, a staÂle jesÏteÏ je, ovlaÂdaÂna vojenskyÂm mechanismem. ByÂvalõ generaÂlove a admiraÂlove prÏebõÂrajõ po sveÂm odchodu do duÊchodu z aktivnõ sluzÏby vedoucõ postavenõ v celeÂm americkeÂm pruÊmyslu. Ne proto, zÏe by meÏli neÏjake speciaÂlnõ ¹obchodnõ a podnikatelske kvalifikacÏnõ opraÂvneÏnõª, ale v duÊsledku jejich staÂleÂho vlivu na ¹kamaraÂdy ve zbraniª v Pentagonu a jinde, v americke vlaÂdeÏ a v uÂrÏadech, prostrÏednictvõÂm nichzÏ mohou obdrzÏet ¹vyÂhodne kontrakty pro obranuª ve prospeÏch jejich ¹novyÂch zameÏstnavateluʪ. HledeÏl jsem do budoucnosti s rostoucõÂm znepokojenõÂm nad vyÂsledky kursu, jaky nabraly Spojene staÂty. ProtozÏe jsem byl silneÏ v opozici proti politice SpojenyÂch staÂtuÊ, nachaÂzel jsem se v postavenõÂ, kdy jsem byl nucen ucÏinit zÏivotnõ rozhodnutõÂ, protozÏe jsem prÏi plneÂm sveÂm veÏdomõ shledal, zÏe jizÏ nadaÂle nemohu mlcÏet. Shledal jsem, zÏe nenõ myÂm prÏaÂnõÂm vraÂtit se do sveÏta nenaÂvisti, naÂsilõÂ, korupce a militarismu, ktery ve SpojenyÂch staÂtech prÏevazÏoval. Shledal jsem, zÏe nemohu byÂt nadaÂle spokojen s tõÂm, zÏe jsem jednõÂm z milioÂnuÊ ¹mlcÏenlivyÂch AmericÏanuʪ. PrÏisÏel jsem k zjisÏteÏnõÂ, zÏe jen socialisticke zemeÏ Evropy: SoveÏtsky svaz, CÏSSR, Polsko, Mad'arsko, Bulharsko, Rumunsko a stejneÏ tak i NDR, zÏe jen ty zemeÏ, ktere trpeÏly nejvõÂce pod nacismem a hitlerovskyÂm NeÏmeckem, byly opravdovyÂmi obhaÂjci ¹mõÂru a koexistenceª ve sveÏteÏ. Shledal jsem, zÏe se nemohu odloucÏit od teÏch milioÂnuÊ lidõÂ, kterÏõ tolik trpeÏli beÏhem II. sveÏtove vaÂlky, a kterÏõ byli rozhodnuti prÏedejõÂt hruÊzaÂm dalsÏõÂho celosveÏtoveÂho konfliktu. PlneÏ jsem si uveÏdomoval, zÏe tõÂm obeÏtuji muÊj duÊm, rodinu, prÏaÂtele a zemi ± vsÏechno, co mi kdysi bylo draheÂ. Moje rozhodnutõ nebylo rozhodnutõÂm naÂhlyÂm, bylo rozhodnutõÂm, ku ktereÂmu jsem dospeÏl po neÏkolika letech zkoumaÂnõ dusÏe a pod prÏõÂkazem meÂho vlastnõÂho sveÏdomõÂ. KdyzÏ jsem se pevneÏ rozhodl, naÂsledoval jsem prÏõÂkazuÊ meÂho sveÏdomõ a dne 16. srpna 1965 jsem vstoupil do CÏSSR.

Dokumenty DOKUMENT cÏ. 5 Pracovnõ smlouva (1. srpna 1966) A I. S SNB, r. cÏ. 44634, podsvazek 011, cÏaÂst sv. cÏ. I., cÏ. l. 24±28.  SOCIALISTICKA  REPUBLIKA CÏESKOSLOVENSKA Ministerstvo vnitra Praha Dne 1. srpna 1966 PRACOVNI SMLOUVA Mezi p. Janem VeselyÂm, nar. 8. 12. 1920 a Ministerstvem vnitra CÏSSR se dnesÏnõÂm dnem uzavõÂra smlouva, ktera vymezuje vzaÂjemny pomeÏr praÂva i povinnosti obou stran naÂsledovneÏ: A. Ministerstvo vnitra CÏSSR se vuÊcÏi p Janu VeseleÂmu zavazuje: ± prÏijmout ho do svyÂch sluzÏeb jako civilnõÂho zameÏstnance a propuÊjcÏit mu trvale hodnost kapitaÂna ± pracovneÏ ho zarÏadit tak, aby bylo vyuzÏito jeho odborne i jazykove kvalifikace a aby to vyhovovalo staÂvajõÂcõÂm potrÏebaÂm zameÏstnavatele ± poskytnout mu odpovõÂdajõÂcõ materiaÂlnõ zabezpecÏenõÂ, prÏicÏemzÏ konkreÂtnõ rozsah a forma prÏedaÂvanyÂch pozÏitkuÊ v obdobõ vymezeneÂm platnostõ smlouvy je stanoven samostatnyÂm bodem ± umozÏnÏovat mu dalsÏõ zvysÏovaÂnõ jazykove cÏi jine kvalifikace. B. Jan Vesely se zavazuje: ± vstoupit s ministerstvem vnitra do zameÏstnaneckeÂho pomeÏru na dobu vymezenou touto smlouvou ± vyuzÏõÂvat vesÏkeryÂch svyÂch schopnostõ odborne cÏi jine kvalifikace prÏi sve kazÏdodennõ praÂci a usilovat tak o zdaÂrne plneÏnõ v budoucnu mu prÏedaÂvanyÂch uÂkoluÊ ± prÏi sveÂm jednaÂnõ i cÏinech se rÏõÂdit takovyÂmi zaÂsadami, ktere jsou v souladu s jeho duÊstojnickou ctõ a plneÏ tõÂm respektovat zaÂjmy ministerstva vnitra a CÏeskoslovenske socialisticke republiky ± duÊsledneÏ dbaÂt vzÏityÂch zaÂsad konspirace a utajenõ ± plneÏ prÏedaÂvat svyÂm budoucõÂm spolupracovnõÂkuÊm a zameÏstnavateli sve dosavadnõ cÏi noveÏ nabyte zkusÏenosti. C. Ustanovenõ o platnosti smlouvy: ± smlouva nabyÂva platnosti dnem podepsaÂnõ obou smluvnõÂch stran ± deÂlka platnosti je vymezena obdobõÂm trÏõ let s tõÂm, zÏe nebude-li jednou ze zuÂcÏastneÏnyÂch stran vypoveÏzena, prodluzÏuje se automaticky vzÏdy o jeden rok ± vyÂpoveÏdnõ lhuÊta pracovnõ smlouvy je trÏõÂmeÏsõÂcÏnõ a je nutno ji uplatnit pouze na zaÂveÏr smluvnõÂho obdobõ a to kteroukoliv zuÂcÏastneÏnou stranou põÂsemneÏ. MateriaÂlnõ zabezpecÏenõÂ, ktere bude Ministerstvo vnitra CÏSSR sveÂmu zameÏstnanci p. J. VeseleÂmu poskytovat, bude mõÂt naÂsledujõÂcõ konkreÂtnõ podobu: ± meÏsõÂcÏnõ konstantnõ cÏisty prÏõÂjem bude obnaÂsÏet 2500,- KcÏs exklusive 100,- DM/W ± prÏi mimorÏaÂdnyÂch pracovnõÂch vyÂkonech lze udeÏlit i zvlaÂsÏtnõ odmeÏny ± preÂmie, jejichzÏ vyÂsÏe bude odpovõÂdat stupni a hodnoteÏ odvedeneÂho vyÂkonu. Tato cÏaÂstka nenõ limitovaÂna ± prÏi zahaÂjenõ zameÏstnaneckeÂho pomeÏru bude zameÏstnanci prÏedaÂna jednoraÂzoveÏ cÏaÂstka ................, ktera byla azÏ doposud vedena na jeho vkladnõ knõÂzÏce. Samotne prÏedaÂnõ teÂto cÏaÂstky bude provedeno odevzdaÂnõÂm knõÂzÏky do rukou budoucõÂho uzÏivatele ± penzijnõ pojisÏteÏnõ zameÏstnance bude vyrÏesÏeno tak, aby co do naÂrokuÊ odpovõÂdalo legalizacÏnõÂmu zarÏazenõ u fy RAPID a aby bylo mozÏno tyto naÂroky v budoucnu bez komplikacõ uplatnit ± zameÏstnanec ma naÂrok na bezplatnou leÂkarÏskou peÂcÏi v rozsahu beÏzÏneÂm pro kaÂdrove prÏõÂslusÏnõÂky ministerstva vnitra. Tato peÂcÏe bude poskytovaÂna prÏevaÂzÏneÏ ve zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõÂch ministerstva vnitra ± zameÏstnanec ma kazÏdyÂm rokem naÂrok na rÏaÂdnou placenou dovolenou v deÂlce jednoho meÏsõÂce a v prÏõÂpadeÏ jeho mimorÏaÂdne potrÏeby cÏi v duÊsledku splneÏnõ zvlaÂsÏtnõÂch uÂkoluÊ mu muÊzÏe zameÏstnavatel poskytnout mimorÏaÂdne placene volno maximaÂlneÏ .............. dnõ do roka ± zameÏstnavatel prÏideÏlõ sveÂmu zameÏstnanci bytovou jednotku o velikosti 3+1 a potrÏebne bytoveÂ

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce zarÏõÂzenõ k bezplatneÂmu trvaleÂmu pouzÏõÂvaÂnõÂ. PrÏi vyÂbeÏru bytoveÂho interieÂru bude prÏihleÂdnuto k osobnõÂm prÏaÂnõÂm a vkusu zameÏstnance. ZameÏstnavatel bude daÂle hradit celou vyÂsÏi naÂjemneÂho,platby za otop, sveÏtlo a drobne bytove uÂpravy ± pro sluzÏebnõ i soukromou potrÏebu propuÊjcÏuje ministerstvo vnitra sveÂmu zameÏstnanci trvale k bezplatneÂmu uzÏõÂvaÂnõ osobnõ vozidlo tov. zn. SÏkoda MB 1000. PravidelneÏ kazÏdy kalendaÂrÏnõ meÏsõÂc mu bude ze svyÂch fonduÊ hradit 50 litruÊ benzinu. V prÏõÂpadeÏ mimorÏaÂdnyÂch sluzÏebnõÂch cest bude poskytnuta dalsÏõ uÂhrada pohonnyÂch hmot podle kilometruÊ najetyÂch v souvislosti s realizovaÂnõÂm teÏchto mimorÏaÂdnyÂch cest. BeÏzÏna uÂdrzÏba vozidla a jeho opravy bude zameÏstnavatel bezplatneÏ poskytovat ze svyÂch prostrÏedkuÊ. SvyÂmi podpisy se obeÏ zuÂcÏastneÏne strany zavazujõ duÊsledneÏ plnit vesÏkera ustanovenõ vyÂsÏe formulovane smlouvy. Smlouva se sklaÂda ze dvou textoveÏ stejnyÂch cÏaÂstõ v jazyce cÏeskeÂm a anglickeÂm.

zameÏstnavatel Ministerstvo vnitra CÏSSR

[vlastnorucÏnõ podpis Jan VeselyÂ] zameÏstnanec J. Vesely v. r.

Dokumenty DOKUMENT cÏ. 6 LegalizacÏnõ zÏivotopis (nedatovaÂno, 1966) A I. S SNB, r. cÏ. 44634, podsvazek 011, cÏaÂst sv. cÏ. II., cÏ. l. 5±6. Legenda (osobnõ zÏivotopis) BELLA Narodil jsem se 8. 12. 1920 v Calgary ± Kanada. Moji rodicÏe pochaÂzõ z CÏeskoslovenska a oba se narodili v Praze. V roce 1919 uzavrÏeli snÏatek a kraÂtce po snÏatku se vysteÏhovali za pracõ do Kanady. Otec pracoval jako deÏlnõÂk a zemrÏel v roce 1948 v Torontu. Matka byla v domaÂcnosti, prÏõÂlezÏitostneÏ pracovala jako sezoÂnnõ deÏlnice azÏ do sve smrti v roce 1946. RodicÏe zÏili v KanadeÏ staÂle jako cÏeskoslovensÏtõ obcÏaneÂ. Ja jsem vychodil 5 trÏõÂd zaÂkladnõ sÏkoly v Calgary a 8 trÏõÂd strÏednõ sÏkoly v Montrealu. Po absolvovaÂnõ strÏednõ sÏkoly v roce 1939 jsem v cÏervenci t. r. nastoupil zameÏstnaÂnõ u fy OGILWI, obchodnõ duÊm v Montrealu, kde jsem zpocÏaÂtku pracoval jako uÂrÏednõÂk a pozdeÏji jako uÂcÏetnõÂ. V teÂto dobeÏ jsem jizÏ dochaÂzel do cÏeskeÂho krajanskeÂho spolku, ktereÂho rovneÏzÏ byli cÏleny moji rodicÏe. JizÏ drÏõÂve jsem chteÏl se prÏihlaÂsit dobrovolneÏ do cÏs. armaÂdy, jak to ucÏinilo võÂce krajanuÊ, ale jak jsem zjistil, nemohl jsem byÂt prÏijat z toho duÊvodu, zÏe jsem narozenõÂm zõÂskal kanadske staÂtnõ obcÏanstvõÂ, i kdyzÏ moji rodicÏe byli CÏechoslovaÂci. Proto jsem se dobrovolneÏ prÏihlaÂsil v roce 1943 do kanadske armaÂdy, ale nebyl jsem prÏijat do rÏadove sluzÏby ze zdravotnõÂch duÊvoduÊ. V teÂto dobeÏ jsem byl po leÂcÏenõ na zÏloutenku. Vzhledem k meÂmu zdravotnõÂmu stavu jsem byl zarÏazen do kanadske armaÂdy jako civilnõ zameÏstnanec k zaÂsobovacõÂm jednotkaÂm, ktere v dobeÏ vaÂlky byly umõÂsteÏny po cele EvropeÏ. JesÏteÏ v roce 1943 jsem byl prÏideÏlen k zaÂsobovacõ jednotce kanadske armaÂdy do LondyÂna, kde jsem pracoval jako administrativnõ uÂrÏednõÂk azÏ do roku 1946, kdy tyto jednotky po ukoncÏenõ vaÂlky byly postupneÏ rusÏeny. V polovineÏ roku 1946 jsem se vraÂtil do Kanady. OpeÏt jsem nastoupil zameÏstnaÂnõ u fy OGILWI, obchodnõ duÊm v ToronteÏ. U teÂto firmy jsem pracoval azÏ do konce listopadu 1960. V teÂto dobeÏ jsem se rozhodl, zÏe navsÏtõÂvõÂm vlast svyÂch rodicÏuÊ, kterou znaÂm jen z jejich vypraÂveÏnõ a vypraÂveÏnõ krajanuÊ, zÏijõÂcõÂch v KanadeÏ. Dne 20. prosince 1960 jsem prÏijel do Prahy s uÂmyslem prohleÂdnout si mõÂsto narozenõ svyÂch rodicÏuÊ a poznat CÏeskoslovensko, ktere jsem povazÏoval za svoji vlast, i kdyzÏ jsem se narodil v KanadeÏ. Po kraÂtkodobeÂm pobytu jsem se rozhodl, zÏe trvale zuÊstanu ve vlasti myÂch rodicÏuÊ. V KanadeÏ nemaÂm zÏaÂdne prÏõÂbuzneÂ, v CÏeskoslovensku zÏijõ prÏõÂbuznõ otce a matky, se kteryÂmi v duÊsledku vaÂlky byl prÏerusÏen põÂsemny styk. Po jejõÂm ukoncÏenõ rodicÏe nedostali na dopisy zÏaÂdnou odpoveÏd'. Podle sdeÏlenõ meÂho otce tento usuzoval, zÏe zemrÏeli, nebot' byli veÏkoveÏ starsÏõÂ. SaÂm jsem se nikdy nezajõÂmal o prÏõÂbuzne myÂch rodicÏuÊ a neznaÂm jejich drÏõÂveÏjsÏõ adresu v CÏeskoslovensku. Jsem svobodny a nemaÂm zÏaÂdne sourozence. OvlaÂdaÂm cÏesky jazyk slovem i põÂsmem. Vzhledem k tomu, zÏe maÂm uÂmysl trvale bydle v CÏSSR, nasÏel jsem si zameÏstnaÂnõ jako externõ prÏekladatel u PZO Rapid, Praha 1, ul. 28. rÏõÂjna.

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce DOKUMENT cÏ. 7 NaÂvrh na kompromitaci US sÏpionaÂzÏnõÂ sluzÏby (19. cÏervence 1968) A I. S SNB, r. cÏ. 44634, podsvazek 026, cÏ. l. 88±104.

I. spraÂva ministerstva vnitra CÏ.j. A-00 /621±65 Praha, 19. cÏervence 1968 S o u h l a s õ m: VyÂtisk cÏ. ...  VRH NA KOMPROMITACI US SÏPIONA  ZÏNI SLUZÏBY NA PocÏet listuÊ: PrÏõÂloha: I. Faktograficke vylõÂcÏenõ situace: Dne 16. 8. 1965 prÏesÏel nelegaÂlneÏ cÏs. staÂtnõ hranice z NSR Glen R. Rohrer, nar. 8. 12. 1920, US staÂtnõ prÏõÂslusÏnõÂk, podduÊstojnõÂk US armaÂdy z povolaÂnõÂ, prÏideÏleny k 513. skupineÏ MI ve Frankfurtu n. M. (voj. sÏpionaÂzÏnõ jednotka US armaÂdy v EvropeÏ). PrÏi prÏechodu nasÏich hranic byl Rohrer zadrzÏen hlõÂdkou PS a prÏedaÂn okamzÏiteÏ k vyÂslechu orgaÂnuÊm StB s tõÂm, zÏe zÏaÂda o udeÏlenõ asylu v CÏSSR.Jmenovany Rohrer byl poraneÏn na tvaÂrÏi, krvaÂcel z okraje oka, kde meÏl trzÏnou raÂnu. K tomu uvedl naÂsledujõÂcõÂ: Dne 15. 8. 1965 byl ve vecÏernõÂch hodinaÂch ve Frankfurtu n. M. prÏi odchodu z restaurace u sveÂho vozu zbit a okraden dveÏma NeÏmci. PrÏi jõÂzdeÏ vozem ke sveÂmu bydlisÏti byl zadrzÏen neÏmeckou policejnõ hlõÂdkou a prÏedveden na policejnõ stanici a to z toho duÊvodu, zÏe jevil znaÂmky opilosti. Byl mu odebraÂn rÏidicÏsky pruÊkaz a byla mu odebraÂna krev za uÂcÏelem zjisÏteÏnõ mnozÏstvõ alkoholu. Pote byl propusÏteÏn s tõÂm, zÏe o vyÂsledku dalsÏõÂho opatrÏenõ bude vyrozumeÏno jeho velitelstvõÂ. Rohrer odesÏel ke sveÂmu vozu, se kteryÂm odejel smeÏrem k cÏs. staÂtnõ hranici, prostor SilberhuÈtte, s uÂmyslem uteÂci z NSR a tõÂm se vyhnout trestnõÂm naÂsledkuÊm. Tato udaÂlost, podle vysveÏtlenõ Rohrera, byla poslednõÂm faktorem, ktery ovlivnil definitivneÏ jeho rozhodnutõÂ. SkutecÏnosti, ktere on uvaÂdõ a ktere ovlivnily jeho rozhodnutõÂ, byly naÂsledujõÂcõÂ: ± NeukoncÏene vzdeÏlaÂnõ zabranÏovalo jeho povyÂsÏenõ do hodnosti duÊstojnõÂka. ± NezÏil v usporÏaÂdanyÂch rodinnyÂch pomeÏrech, jeho manzÏelka Italka zÏila po neÏkolik rokuÊ odloucÏeneÏ se synem a celou svojõ rodinou na uÂzemõ USA, on v EvropeÏ. ± V NeÏmecku zÏil typickyÂm zÏivotem US okupacÏnõÂho vojaÂka, bez prÏaÂtelskyÂch svazkuÊ jak k AmericÏanuÊm, tak i k NeÏmcuÊm. Mimo tyto duÊvody uvaÂdõ Rohrer jesÏteÏ i faktory politickeÂ. Od srpna 1965 byl Rohrer vyteÏzÏovaÂn v ruÊznyÂch konspiracÏnõÂch objektech MV pracovnõÂky kontrarozveÏdky a rozveÏdky a poskytl velke mnozÏstvõ cennyÂch informacõÂ. Jeho vyÂpoveÏdi byly spontaÂnnõ a uÂplneÂ, naÂmi v rÏadeÏ prÏõÂpaduÊ proveÏrÏeneÂ. NemaÂme zÏaÂdny duÊvod domnõÂvat se, zÏe by neÏktere skutecÏnosti uÂmyslneÏ zamlcÏoval, nebo zÏe by uvedl jedinou nepravdivou veÏc. Jeho vyÂpoveÏd' obsahuje neÏkolik tisõÂc stran. Jde v zaÂsadeÏ o tyto okruhy probleÂmuÊ: ± Organizace US rozveÏdnyÂch a kontrarozveÏdnyÂch sluzÏeb. ± UÂdaje k osobaÂm, t.j. pracovnõÂkuÊm americke rozveÏdne a kontrarozveÏdne sluzÏby a k jejich agenturÏe. ± K metodice praÂce US rozveÏdky a kontrarozveÏdky. ± K uÂkoluÊm US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby v EvropeÏ a na uÂzemõ USA, hlavneÏ proti zemõÂm socialistickeÂho taÂbora. ± K organizaci US armaÂdy. Aby bylo mozÏno posoudit z tohoto kraÂtkeÂho vylõÂcÏenõ rozsah jeho vyÂpoveÏdõÂ, uvaÂdõÂme: Rohrer pracoval neprÏetrzÏiteÏ od r. 1949 do roku 1965 ve sluzÏbaÂch US vojenske kontrarozveÏdky a pozdeÏji

Dokumenty rozveÏdky. Za tuto dobu byl sluzÏebneÏ prÏideÏlen v Rakousku, ve Francii, NSR a v USA, kde prodeÏlal speciaÂlnõ zpravodajskou sÏkolu v Monterey (Kalifornie), kde se ucÏil cÏesÏtineÏ, daÂle kurs instruktora ve Fort Holabirdu pro praÂci s lzÏidetektorem, cozÏ byla take jeho poslednõ prac. naÂplnÏ ve sluzÏbaÂch US vojenske zpravodajske sluzÏby ve Frankfurtu n. M. do leÂta 1965. Dne 17. a 18. 8. 1965 se obraÂtilo US velvyslanectvõ v Praze na cÏs. MZV se zÏaÂdostõ o sdeÏlenõÂ, zda se v CÏSSR nenachaÂzõ Rohrer. Na zaÂkladeÏ pokynu byÂv. ministra vnitra, s. Kudrny, odpoveÏdeÏlo cÏs. MZV negativneÏ. Na MZV byli informovaÂni 3 pracovnõÂci o existenci Rohrera v CÏSSR, ale byli zavaÂzaÂni min. vnitra k mlcÏenlivosti, takzÏe MZV do dnesÏnõÂho dne nenõ o prÏõÂtomnosti Rohrera oficiaÂlneÏ pravdiveÏ informovaÂno. Dle pokynu byÂvaleÂho ministra s. Kudrny meÏl byÂt Rohrer vyteÏzÏovaÂn, cozÏ take bylo provedeno, ale vsÏechny poznatky meÏly zuÊstat utajeny ± tento pokyn byl prÏes neÏkolikere prÏedklaÂdane naÂvrhy prac. 1. spraÂvy MV v platnosti azÏ do ledna 1968, kdy byla byÂv. ministrem, s. Kudrnou, schvaÂlena prÏõÂprava vystoupenõ Rohrera na verÏejnosti, s cõÂlem kompromitace US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏby, na zaÂkladeÏ noveÂho naÂvrhu 1. spraÂvy MV. VesÏkere materiaÂly, zõÂskane vyteÏzÏenõÂm Rohrera, byly roztrÏõÂdeÏny podle povahy do skupin a to z hledisek jejich mozÏneÂho vyuzÏitõÂ: ± Pro televiznõ seriaÂl. ± Pro vydaÂnõ knihy. ± Pro vlastnõ operativnõ vyuzÏitõÂ, mimo vlastnõÂho profesionaÂlnõÂho zpracovaÂnõ a vyuzÏitõÂ, a to jak z hlediska kontrarozveÏdky, [tak] i rozveÏdky. II. Vlastnõ naÂvrh: MateriaÂly z vyteÏzÏenõ Rohrera postupneÏ staÂrnou a ztraÂcejõ na aktuaÂlnosti, jak operativneÏ tak i politicky. VychaÂzeje z faktuÊ, zverÏejneÏnyÂch zaÂpadnõÂm tiskem po uÂteÏku Rohrera, a ofic. prohlaÂsÏenõ mluvcÏõÂho US armaÂdy po zmizenõ Rohrera z NSR, kdy bylo prÏiznaÂno, zÏe dezerce Rohrera znamena pro US rozveÏdku znacÏnou ztraÂtu a vrzÏenõ zpeÏt o rÏadu let, vzhledem k jeho sÏirokyÂm znalostem, navrhujeme jeho oficiaÂlnõ vystoupenõÂ. ZaÂpadnõÂm tiskem neÏkolikraÂte probeÏhly zpraÂvy, zÏe patrneÏ jde o cÏs. agenta, ktery leÂta US rozveÏdku zrazoval. V ofic. vystoupenõÂ, ktere navrhujeme, chceme tyto naÂzory potvrdit, abychom AmericÏany donutili k rÏadeÏ naÂkladnyÂch opatrÏenõ a mimo to, abychom snõÂzÏili jejich prestizÏ a kompromitovali US rozveÏdku. 1/ Navrhujeme jeho televiznõ vystoupenõÂ, ve ktereÂm by byl cÏs. a sveÏtove verÏejnosti prÏedstaven, resp. znovu prÏipomenut (prÏõÂloha cÏõÂslo ...). 2/ Navrhujeme usporÏaÂdat seriaÂl televiznõÂch vystoupenõ na teÂmata 1±8 (viz prÏõÂloha cÏõÂslo ...). 3/ Navrhujeme vydat knihu, memoaÂry americkeÂho sÏpiona (prÏõÂloha cÏõÂslo ...). 4/ Navrhujeme v prÏedvecÏer vydaÂnõ jeho knihy usporÏaÂdat tiskovou konferenci (prÏõÂloha cÏõÂslo ...). Tyto navrhovane operace jsou zpracovaÂny v prÏõÂlohaÂch 1±4. PrÏõÂlohy jsou podkladovyÂm materiaÂlem, ktery bude v prÏõÂpadeÏ schvaÂlenõ tohoto naÂvrhu nutno daÂle rozpracovat, samozrÏejmeÏ za spoluuÂcÏasti vybranyÂch profesionaÂluÊ ± zÏurnalistuÊ a televiznõÂch pracovnõÂkuÊ. III. CõÂle, ktere touto operacõ sledujeme: Smyslem celeÂho vystoupenõ Rohrera na verÏejnosti je: ± UkaÂzat organizaci, sõÂlu, uÂkoly, naÂklady a zameÏrÏenõ US rozveÏdnyÂch sluzÏeb. ± ZvlaÂsÏteÏ ukaÂzat cÏinnost US sÏpion. sluzÏeb proti ZST, proti pokrokoveÂmu hnutõÂ, zejmeÂna komunistickyÂm stranaÂm na celeÂm sveÏteÏ, ale i proti vlastnõÂm US spojencuÊm na jejich uÂzemõÂ. ± UkaÂzat nebezpecÏnost a metody praÂce v souvislosti s nejmoderneÏjsÏõÂmi techn. prostrÏedky US rozveÏdky. ± UkaÂzat, zÏe US sÏpionaÂzÏnõ sluzÏba nenõ usÏetrÏena vlastnõÂch provaluÊ, a zÏe socialisticky taÂbor je prÏitazÏlivy i pro lidi teÂto profese. DalsÏõÂm cõÂlem teÂto operace je prohloubenõ protiamerickyÂch naÂlad a rozporuÊ v NSR, Rakousku, Francii a v dalsÏõÂch zemõÂch a tõÂm [a to], abychom donutili AmericÏany rÏadu veÏcõ vysveÏtlovat a zduÊvodnÏovat, prÏicÏemzÏ Rohrer muÊzÏe znovu vystupovat v polemice a uveÂst jak sveÏdky, tak i dalsÏõ fakta. HlavneÏ z tohoto duÊvodu (avsÏak i z duÊvodu znacÏneÂho rozsahu materiaÂlu) nejsou v naÂmi prÏedklaÂdanyÂch naÂvrzõÂch uvedena zdaleka vsÏechna fakta, ktera Rohrer sdeÏlil. MaÂme naprÏ. neÏkolik set jmen americkyÂch kaÂdrovyÂch rozveÏdcÏõÂkuÊ rozmõÂsteÏnyÂch po celeÂm sveÏteÏ i s podrobnyÂmi uÂdaji.

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce IV. ProbleÂmy, ktere je trÏeba v souvislosti s touto operacõ rÏesÏit: 1/ Legenda prÏõÂchodu do CÏSSR Po prÏõÂchodu Rohrera do CÏSSR provedl US zast. uÂrÏad intervence s cõÂlem zjisÏteÏnõ jeho pobytu v CÏSSR. NasÏõÂm MZV byl jeho pobyt na nasÏem uÂzemõ poprÏen a do dnesÏnõ doby zuÊstal prÏed US velvyslanectvõÂm utajen. Z tohoto duÊvodu je nutne prÏõÂchod Rohrera do CÏSSR upravit: ± Rohrer odesÏel od sve uÂrÏadovny ve Frankfurtu n. M. skutecÏneÏ 16. 8. 1965. ± Jakou cestou odesÏel a kam nemuÊzÏe sdeÏlit, protozÏe dosud existujõ v zahranicÏõ osoby, ktere by byly zverÏejneÏnõÂm kompromitovaÂny. ± Do CÏSSR prÏisÏel asi za 10 meÏsõÂcuÊ po teÏchto udaÂlostech. Tohoto pobytu vyuzÏil k velmi aktivnõ praÂci a posleÂze k zaslouzÏene dovolene po tolika letech aktivnõ cÏinnosti ve prospeÏch CÏSSR. ± Dva dopisy, ktere napsal z uÂzemõ Rakouska a SÏvyÂcarska sveÂmu prÏedstaveneÂmu do Frankfurtu n.M,. meÏly zastrÏõÂt podstatu jeho odchodu. 2/ PrÏedstavit Rohrera verÏejnosti jako nasÏeho dlouhodobeÂho spolupracovnõÂka. ZhodnocenõÂm zpraÂv ze zaÂpadnõÂch tiskovyÂch agentur se jevõ velmi prÏõÂzniveÏ mysÏlenka prÏedstavit Rohrera verÏejnosti jako nasÏeho dlouholeteÂho spolupracovnõÂka, protozÏe veÏtsÏinou teÏchto agentur byl presentovaÂn jako naÂsÏ agent. Tuto skutecÏnost je mozÏno podtrhnout faktem, zÏe v poslednõÂch letech byli stazÏeni do CÏSSR dva nasÏi spolupracovnõÂci, kterÏõ pracovali v centraÂlaÂch US sÏpionaÂzÏe (v USA a v NSR). Proto zamyÂsÏlõÂme pouzÏõÂt tuto legendu ke spolupraÂci Rohrera s cÏsl. rozveÏdkou: ± Ke spolupraÂci s naÂmi byl zõÂskaÂn v Rakousku. ± PozdeÏji byl naÂmi poslaÂn do jazykove sÏkoly k vyÂuce cÏesÏtiny. To proto, aby byl po absolvovaÂnõ sÏkoly zarÏazen na uÂsek, o neÏjzÏ jsme meÏli nejveÏtsÏõ interes. ± Ve sve sÏpionaÂzÏnõ praÂci proti CÏSSR nemeÏl velke uÂspeÏchy. Nebyla to jeho neschopnost, ale byl uÂkolovaÂn, aby deÏlal jen to, co bylo bezprostrÏedneÏ nutneÂ. Jeho hlavnõÂm uÂkolem bylo odhalovat osoby, ktere pracovaly proti CÏSSR a paralyzovat vliv US rozveÏdky jizÏ v zahranicÏõÂ. ± Ve snaze zjisÏt'ovat v zahranicÏõ osoby, ktere pracujõ nejen proti CÏSSR, ale i proti zemõÂm socialistickeÂho taÂbora, byl uÂkolovaÂn, aby se zajõÂmal o profesi vysÏetrÏovatele na lzÏidetektoru. ± Rohrerovi bylo slõÂbeno, zÏe bude stazÏen do CÏSSR, cozÏ bylo plaÂnovaÂno ku konci roku 1965. Vzhledem k tomu, zÏe bylo nutno dokoncÏit dalsÏõ naleÂhave uÂkoly, ktere jizÏ nemohl splnit v soucÏasneÂm jeho zarÏazenõ ve Frankfurtu, byl jeho odchod urychlen. NevyÂhodou toho, aby Rohrer vystoupil podle pravdy, tedy s tõÂm, zÏe do CÏSSR prÏisÏel pouze na uvedeneÂm zaÂkladeÏ, je to, zÏe by v ocÏõÂch sveÏtove verÏejnosti ztratil jako cÏloveÏk na ceneÏ a vsÏechny jeho vyÂpoveÏdi by mohly byÂt povazÏovaÂny za vynuceneÂ. Jde o to, zÏe do CÏSSR prÏisÏel v roce 1965 a vystupuje azÏ v roce 1968. Tedy tyto trÏi roky je trÏeba neÏjakyÂm zpuÊsobem zakryÂt, jak prÏed sveÏtovou verÏejnostõÂ, tak i prÏed experty US speciaÂlnõÂch sluzÏeb. V prÏõÂpadeÏ prÏijetõ varianty, zÏe byl nasÏõÂm dlouhodobyÂm agentem, je logickeÂ, zÏe tuto dobu veÏnoval operativnõ praÂci, nebude-li vsÏak tato varianta prÏijata, je zde nebezpecÏõÂ, zÏe jeho odmlcÏenõ bude vysveÏtlovaÂno tõÂm, zÏe jsme jej celou dobu k tomuto vystoupenõ prÏipravovali a nutili k vyÂpoveÏdõÂm. 3/ Poskytnutõ asylu Rohrerovi V souvislosti s prezentacõ Rohrera verÏejnosti je nutno poskytnouti jmenovaneÂmu asyl, o ktery pozÏaÂdal prÏi sveÂm prÏõÂchodu k naÂm. AcÏkoliv je Rohrer u naÂs jizÏ od roku 1965, asyl mu nemohl byÂt poskytnut, protozÏe jeho prÏõÂtomnost v CÏSSR byla, a dosud je, prÏed nasÏimi uÂrÏady zatajena. V prÏõÂpadeÏ zaÂsadnõÂho souhlasu s tõÂmto naÂvrhem, zÏaÂdaÂm soucÏasneÏ o souhlas k jednaÂnõ se soudruhem ministrem zahranicÏnõÂch veÏcõ HaÂjkem, o udeÏlenõ praÂva asylu, pokud to bude mozÏne antidatovaneÂho do roku 1966. V prÏõÂpadeÏ, zÏe to nebude mozÏneÂ, udeÏlit asyl drÏõÂve nezÏ bude prve oficiaÂlnõ vystoupenõ Rohrera. 4/ ZajisÏteÏnõ bezpecÏnosti Rohrera DalsÏõ z podmõÂnek vystoupenõ Rohrera na verÏejnosti je domysÏlenõ zajisÏteÏnõ jeho bezpecÏnosti jak v pruÊbeÏhu tohoto vystoupenõÂ, tak i po neÏm. Jde o to, zÏe Rohrer v soucÏasne dobeÏ zÏije v Praze legalizovaÂn jako bezdomovec cÏeskeÂho puÊvodu, ktery cely svuÊj zÏivot prozÏil v KanadeÏ. Je nutno prÏedpoklaÂdat, zÏe vystoupõÂ-li v televizi, bude mnohyÂmi lidmi poznaÂn a je tedy nutne okamzÏiteÏ rÏesÏit jeho prÏemõÂsteÏnõ a to z toho duÊvodu, zÏe bude pochopitelneÏ americkou rozveÏdkou hledaÂn. DomnõÂvaÂme se, zÏe nejspraÂvneÏjsÏõ rÏesÏenõ by bylo takoveÂ, aby po dobu prÏõÂpravy byl ubytovaÂn v neÏktereÂm konspiracÏnõÂm objektu mimo Prahu; okamzÏiteÏ po vystoupenõ aby byl cca na 2±4 meÏsõÂce poslaÂn na dovolenou mimo CÏSSR (prÏedbeÏzÏneÏ bylo dohovorÏeno se soveÏtskyÂmi soudruhy) a pote aby mu byl prÏideÏlen jiny byt v jine cÏaÂsti Prahy s tõÂm, pokud to bude mozÏneÂ, zmeÏnit jeho vizaÂzÏ. Po celou dobu

Dokumenty prÏõÂpravy i pro prvnõ dobu po jeho naÂvratu zvyÂsÏit pak staÂvajõÂcõ bezpecÏnostnõ opatrÏenõ k jeho osobeÏ. Tato zvyÂsÏena bezpecÏnostnõ opatrÏenõ samozrÏejmeÏ souvisõ s vydaÂnõÂm prÏõÂslusÏnyÂch novyÂch legalizacÏnõÂch dokumentuÊ a s neÏkteryÂmi dalsÏõÂmi nutnyÂmi opatrÏenõÂmi z nasÏõ strany. V. SpolupraÂce se soveÏtskyÂmi prÏaÂteli v teÂto operaci: V tomto prÏõÂpadeÏ bylo se soveÏtskyÂmi prÏaÂteli neÏkolikraÂte jednaÂno. Byly jim prÏedaÂny vsÏechny materiaÂly (vyÂpoveÏdi). SoveÏtsÏtõ soudruzi vzÏdy projevili zaÂjem o zverÏejneÏnõ teÏchto materiaÂluÊ. SlõÂbili spoluuÂcÏast spocÏõÂvajõÂcõ v dodaÂnõ neÏkteryÂch materiaÂluÊ, ktere by bylo mozÏno uÂsty Rohrera zverÏejnit, jejichzÏ cõÂlem by byla kompromitace US rozveÏdky a zanesenõ rozporuÊ do imperialistickeÂho taÂbora. Navrhujeme celou operaci uskutecÏnit v nejuzÏsÏõ spolupraÂci se soveÏtskou rozveÏdkou a za tõÂm uÂcÏelem ± po zaÂsadnõÂm odsouhlasenõ ± pozvat z Moskvy experta, ktery by se zuÂcÏastnil prÏõÂprav. NejduÊlezÏiteÏjsÏõ otaÂzku na kterou chceme upozornit je skutecÏnost, zÏe poznatky zõÂskane vyÂpoveÏdõ Rohrera staÂrnou, tõÂm ztraÂcejõ na ceneÏ a hlavneÏ na aktuaÂlnosti. V prÏõÂpadeÏ, zÏe bude shledaÂno, zÏe situace v CÏSSR je nevyÂhodna pro uskutecÏneÏnõ navrhovanyÂch opatrÏenõÂ, doporucÏujeme prÏedat Rohrera k navrhovaneÂmu vyuzÏitõ do neÏktere jine socialisticke zemeÏ, prÏednostneÏ do SSSR. Prakticke provedenõÂ: Po zaÂsadnõÂm souhlase s tõÂmto naÂvrhem bychom ucÏinili tato pocÏaÂtecÏnõ prakticka opatrÏenõÂ: 1/ Konzultovali a zarÏõÂdili bychom s praÂvnõÂm oddeÏlenõÂm MV a vedenõÂm MZV udeÏlenõ asylu a cÏsl. obcÏanstvõ pro Rohrera. 2/ Vedenõ 1. spraÂvy MV by zajistilo konzultaci s odpoveÏdnyÂmi pracovnõÂky MZV o spraÂvneÂm termõÂnovaÂnõ teÂto akce. 3/ S vedenõÂm televize by byl projednaÂn zaÂkladnõ obsah veÏci a dohodnuto, kdo konkreÂtneÏ se bude celou zaÂlezÏitostõ zabyÂvat s tõÂm, zÏe jsou nutna mimorÏaÂdna bezpecÏnostnõ opatrÏenõÂ. 4/ VydaÂnõ knihy by bylo nabõÂdnuto neÏktereÂmu zkusÏeneÂmu publicistovi a projednaÂna s nõÂm otaÂzka uÂzke spolupraÂce prÏi realizaci. NaÂcÏelnõÂk 1. spraÂvy min. vnitra plk. Houska Josef 1.kopie vyhotovena pro 8 odb. s. pplk. SÏUSTR418) 17/10 68 [prÏipsaÂno rucÏneÏ]

418

) PravyÂm jmeÂnem Jarmil Smetana.

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce DOKUMENT cÏ. 8 VyhodnocenõÂ spolupraÂce s Janem Vedrou (G. Rohrerem) za r. 1986 (20. 11. 1986) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. 10, cÏ. l. 59±60.

II. spraÂva SNB 5. odbor ± 2. oddeÏlenõ V Praze dne 20. 11. 1986 Prvopisem! Schvaluji: [v. z., podpis necÏitelnyÂ] 25. 11. 1986 naÂcÏelnõÂk 5. odboru II. S SNB plk. JUDr. JirÏõ JõÂra VYHODNOCENI spolupraÂce s TS [tajny spolupracovnõÂk] BELLEM, cÏ. sv. 5791 za r. 1986 TS BELL byl zõÂskaÂn ke spolupraÂci v roce 1966 I. spraÂvou SNB, kterou byl rÏõÂzen azÏ do roku 1973. V tomto roce byl prÏedaÂn do dalsÏõÂho rÏõÂzenõ na II. spraÂvu SNB. TS byl zpravodajsky vyuzÏõÂvaÂn do jednotlivyÂch operativnõÂch akcõ azÏ do konce roku 1981. Od teÂto doby jeho vyuzÏitelnost neodpovõÂda smeÏrnicõÂm A-oper-I-3.419) Od roku 1982 je vyuzÏõÂvaÂn pouze k prÏekladatelske cÏinnosti, kterou se zabyÂva podle pozÏadavkuÊ jednotlivyÂch odboruÊ II.spraÂvy SNB. Byl teÂzÏ vyuzÏit jako konzultant v oboru vyuzÏitõ polygrafu. Vzhledem k osobnõÂm praktickyÂm zkusÏenostem s tõÂmto prostrÏedkem, poskytl odborne rady prÏõÂslusÏneÂmu pracovisÏti KS SNB Praha. Take v letosÏnõÂm roce byl TS vyuzÏit pouze k prÏekladatelske cÏinnosti. PrÏestozÏe pro TS nenõ jine vyuzÏitõÂ, je nadaÂle nutne o neÏj pecÏovat jako o TS. Vzhledem k jeho specifickeÂmu postavenõ je potrÏebne utajovat jeho pobyt na uÂzemõ CÏSSR a jeho pravou totozÏnost. Ï õÂhovi z duÊvodu odchodu V letosÏnõÂm roce byl TS prÏedaÂn do rÏõÂzenõ st.referentu 2. odd. kpt. R. R Ï O [rÏõÂdõÂcõ orgaÂn] s. kpt. B. GraÂbla na neoperativnõ pracovisÏteÏ II. spraÂvy SNB. Z rozdosavadnõÂho R hodnutõ vedenõ soucÏaÂsti osobnõ styk s TS BELLEM i nadaÂle uskutecÏnÏuje s. GraÂbl. AdministrativnõÂ Ï õÂha. zaÂlezÏitosti spojene s vedenõÂm svazku TS zpracovaÂva s. R V zaÂjmu zajisÏteÏnõ naproste konspirace mõÂsta pobytu v CÏSSR TS, byla v letosÏnõÂm roce zarÏazena do INO [Index nezÏaÂdoucõÂch osob] britska staÂtnõ prÏõÂslusÏnice [...]420) z CÏSSR emigrovala a podle poznatkuÊ I. spraÂvy SNB se v zahranicÏõ pokousÏela proveÏrÏit legendu TS, pod kterou zÏil v CÏSSR. V letosÏnõÂm roce, poteÂ, kdy si jmenovana upravila svuÊj staÂtoobcÏansky vztah k CÏSSR, pozÏaÂdala v uÂnoru a v zaÂrÏi o võÂzum k naÂvsÏteÏveÏ CÏSSR. Jejõ zÏaÂdosti byly SPV [SpraÂva pasuÊ a võÂz] zamõÂtnuty na pozÏadavek OP [operativnõ pracovnõÂk] a soucÏasneÏ byla zarÏazena do INO na 5 let z toho duÊvodu, zÏe jejõ cesta do CÏSSR by byla v rozporu se zaÂjmem zajistit i nadaÂle spolehliveÏ konspiraci TS BELLA. TS je hmotneÏ zajisÏt'ovaÂn z duÊchodoveÂho zabezpecÏenõ CÏSSR, od roku 1982, kdy mu byl prÏiznaÂn duÊchod jako prÏõÂslusÏnõÂku SNB ve vyÂsÏi 3000,- KcÏs. KromeÏ toho je na zaÂkladeÏ smlouvy uzavrÏene mezi TS a MV v roce 1966 poskytovaÂn TS meÏsõÂcÏnõ prÏõÂplatek ve vyÂsÏi 100,- DM, zajisÏt'ovaÂno pouzÏõÂvaÂnõ osobnõÂho vozidla, placeno havarijnõ pojistneÂ, zajisÏt'ovaÂna potrÏebna leÂkarÏska peÂcÏe ve zdravotnickyÂch zarÏõÂzenõ MV a ubytovaÂnõ v KB [konspiracÏnõ byt] HAGEN, cÏ. sv. 5830. Tato smlouva byla schvaÂlena v roce 1966 a znovu v roce 1973 ministry vnitra. KromeÏ toho financÏnõ naÂlezÏitosti teÂto smlouvy byly schvaÂleny v roce 1982 MV s. Obzinou. 419 420

) SmeÏrnice pro praÂci se spolupracovnõÂky kontrarozveÏdky vydana RMV cÏ. 3/1978, 25. 1. 1978. ) VypusÏteÏna pasaÂzÏ obsahuje uÂdaje o RohreroveÏ prÏõÂtelkyni ze 60. let, ktera v roce 1968 emigrovala. Vzhledem k tomu, zÏe se jedna o osobnõ uÂdaje cizõ staÂtnõ prÏõÂslusÏnice, ktera jinak nema k dane kauze zÏaÂdny vztah, informace o nõ vynechaÂvaÂme.

Dokumenty SchuÊzky s TS jsou uskutecÏnÏovaÂny v KB [konspiracÏnõ byt] HAGEN, cÏ. sv. 5830, ktery TS pouzÏõÂva pouze pro vlastnõ potrÏebu. V tomto KB nejsou uskutecÏnÏovaÂny schuÊzky s jinou agenturou. TS byl naposledy odmeÏneÏn koncem lonÏskeÂho roku, v letosÏnõÂm roce odmeÏneÏn nebyl. [podpis] Ï õÂha Zpracoval: kpt. R

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce DOKUMENT cÏ. 9 Informace o G. R. Rohrerovi prÏedlozÏena naÂmeÏstku ministra vnitra CÏSSR genmjr. JUDr. VladimõÂru HrusÏeckeÂmu (17. 3.1987) AMV, a. cÏ. 820190 MV, cÏaÂst sv. 10, cÏ. l. 65±69. [rucÏneÏ dopsaÂno: s. Kunc projedna vyÂmeÏnu bytu, 27. 3.]  VA SBORU NA  RODNI BEZPECÏNOSTI II. SPRA CÏj.: OS-00455/5-2/87

ÏA Â DU RUDEÂ HVEÏZDY NOSITEL R

Dne 17. brÏezna 1987 VyÂtisk cÏ.: 1 PrÏõÂlohy: 1/4 Soudruh NaÂmeÏstek MV CÏSSR s. genmjr. JUDr. VladimõÂr HrusÏecky [podpis, rucÏneÏ dopsaÂno: SouhlasõÂm, 19. 3. 1987] PRAHA VeÏc: TS BELL cÏ. sv. 5791 ± prÏedlozÏenõ informace VaÂzÏeny soudruhu naÂmeÏstku, v prÏõÂloze prÏedklaÂdaÂm informaci k TS BELLOVI, cÏ. sv. 5791 s naÂvrhem opatrÏenõÂ. Se soudruzÏskyÂm pozdravem NaÂcÏelnõÂk II. spraÂvy SNB plk. JUDr. Karel FirÏt [rucÏneÏ dopsaÂno: s. Kunc realizuj dohodnuta opatrÏenõ (prÏesteÏhovaÂnõ + zjisÏteÏnõ 3 uÂdajnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ) FirÏt 25. 3. 1987]

Dokumenty II. spraÂva SNB ± 5. odbor ± CÏj.: OS-00455/5-2/87 V Praze dne 17. brÏezna 1987 VyÂtisk cÏ.: 1 PocÏet listuÊ: 4 INFORMACE k TS BELL, cÏ. sv. 5791 V osobeÏ TS BELLA se jedna o byÂvaleÂho prÏõÂslusÏnõÂka vojenske zpravodajske sluzÏby USA-specialistu polygrafu, ktery v roce 1965, beÏhem sveÂho sluzÏebnõÂho puÊsobenõ v NSR, prÏesÏel ilegaÂlneÏ do CÏSSR a pozÏaÂdal zde o politicky asyl. TS BELL prÏi sveÂm uÂteÏku z NSR zanechal na zaÂpadoneÏmeckeÂm uÂzemõ zjevne stopy smeÏrÏujõÂcõ k cÏs.  neÏmecke hranici. Proto kraÂtce po ilegaÂlnõÂm prÏõÂchodu do CÏSSR projevili o neÏj zaÂjem pracovnõÂci ZU USA v Praze, kterÏõ se oficiaÂlnõ cestou prÏes MZV dozÏadovali poskytnutõ informace o tom, zda se nachaÂzõ na nasÏem uÂzemõÂ. Byla jim poskytnuta prÏipravena verze o tom, zÏe v udaneÂm prostoru a cÏase dosÏlo na staÂtnõ hranici k incidentu, prÏi neÏmzÏ neidentifikovany narusÏitel zahynul. BeÏhem naÂsledujõÂcõÂho obdobõ byl vyteÏzÏovaÂn po linii cÏs. rozveÏdky a kontrarozveÏdky k organizaci a zpuÊsobu praÂce USA spec. sluzÏeb, k dislokaci jejich objektuÊ i k jednotlivyÂm zaÂjmovyÂm osobaÂm. Z teÂto oblasti prÏedal poznatky ke 260 osobaÂm ± orgaÂnuÊm voj. zprav.sluzÏby, ke 24 agentuÊm a 36 zaÂvazÏnyÂch poznatkuÊ k cÏs. obcÏanuÊm, na jejichzÏ zaÂkladeÏ byly provedeny realizace. Vzhledem k serioÂznõÂmu prÏõÂstupu BELLA k cÏs. orgaÂnuÊm a pravdivosti jeho informacõ byl oficiaÂlneÏ zõÂskaÂn v roce 1966 I. spraÂvou SNB ke spolupraÂci a jõ vyuzÏõÂvaÂn do roku 1973, kdy byl prÏedaÂn do dalsÏõÂho rÏõÂzenõ II. spraÂveÏ SNB. ZaÂsluhou TS byl podrobneÏ poznaÂn systeÂm praÂce na polygrafu, osobneÏ se podõÂlel na zapracovaÂnõ odbornõÂkuÊ tohoto druhu v NDR. V pruÊbeÏhu rÏõÂzenõ II. S SNB byl TS aktivneÏ vyuzÏit v akcõÂch RYÂN, OLSÏE, RAPIÂR, HAMAN, STANDA, KAVAN, MISTR. DaÂle byl vyuzÏit jako konzultant v raÂmci zabezpecÏenõ uÂkoluÊ vyplyÂvajõÂcõÂch z vyÂroby vyÂukoveÂho filmu ¹Polygrafª. V krizoveÂm obdobõ v duÊsledku emigrace orgaÂnuÊ I. S SNB Bittmana a FrolõÂka dosÏlo k dekonspiraci pobytu TS na nasÏem uÂzemõ a k dekonspiraci jeho spolupraÂce s I. S SNB. PravdeÏpodobneÏ byl dekonspirovaÂn i prÏed byÂvalyÂm pracovnõÂkem CÏs. televize Kamilem Winterem. [...]421) VyÂsÏe uvedene okolnosti nasveÏdcÏovaly tomu, zÏe o existenci TS BELLA a o jeho zpravodajskeÂm vyuzÏõÂvaÂnõ je USA zprav. sluzÏba informovaÂna nejmeÂneÏ od roku 1968. Proto neÏjaky cÏas nebyla realizovaÂna plaÂnovana opatrÏenõ k vyuzÏitõ TS ve sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch v raÂmci kontrapropagandy. V roce 1976 byla publikovaÂna kniha vzpomõÂnek TS BELLA pod naÂzvem ¹Naha sfingaª. V teÂmzÏe roce byl s TS natocÏen dokument pro CÏs. televizi. V duÊsledku verÏejnyÂch vystoupenõ TS se o jeho existenci zacÏaly zajõÂmat zaÂpadnõ sdeÏlovacõ prostrÏedky, jeho rodina zÏijõÂcõ v USA a advokaÂtnõ kancelaÂrÏ z duÊvodu soudnõÂho sporu o vyplacenõ zÏivotnõ pojistky, nebot' TS byl teprve v roce 1974 oficiaÂlneÏ prohlaÂsÏen americkyÂmi uÂrÏady za mrtveÂho. V roce 1977 byl TS daÂle vyuzÏit ke kontrapropagandeÏ sdeÏlovacõÂmi prostrÏedky v SSSR a v MLR. S ohledem na zajisÏteÏnõ jeho bezpecÏnosti byl prÏesteÏhovaÂn na novou adresu, na ktere zÏije i v soucÏasne dobeÏ. PrÏaÂteli NDR byl v roce 1979 prÏedaÂn poznatek o tom, zÏe dne 29. 12. 1978 bylo prave jmeÂno TS zaneseno do ¹hranicÏnõ paÂtracõ knihy NSRª. V soucÏasne dobeÏ je TS vyuzÏit ke konzultantske a prÏedevsÏõÂm prÏekladatelske praÂci, aktivneÏ uÂkolovaÂn nenõÂ. Jeho zÏivotnõ naÂklady jsou zabezpecÏovaÂny na zaÂkladeÏ smlouvy o spolupraÂci uzavrÏene mezi TS a I. S SNB a schvaÂlene 28. 4.1966 ministrem vnitra. Smlouva rÏesÏõ plat TS ve vyÂsÏi 2500,- KcÏs, prÏõÂplatek 100,- DM meÏsõÂcÏneÏ, ubytovaÂnõ a vybavenõ bytu, zapuÊjcÏenõ sluzÏebnõÂho vozidla po dobu 421

) Viz prÏedchozõÂ poznaÂmka.

Bell aneb PrÏõÂbeÏh zraÂdce trvaÂnõ smlouvy, havarijnõ pojisÏteÏnõ a leÂkarÏskou peÂcÏi. Smlouva byla uzavrÏena podle americkyÂch zvyklostõ na dobu 3 let s dodatkem, zÏe po uplynutõ teÂto doby se bude automaticky prodluzÏovat o dalsÏõ rok. VyÂpoveÏdnõ lhuÊta je trÏõÂmeÏsõÂcÏnõÂ. PrÏevzetõÂm TS BELLA do rÏõÂzenõ prÏevzala II. S SNB vesÏkere zaÂvazky vyplyÂvajõÂcõ ze smlouvy. Plat TS je od roku 1982 rÏesÏen z fondu staÂtnõÂho duÊchodoveÂho zabezpecÏenõÂ. V souladu s ustanovenõÂm § 59 odst. 5 zaÂkona cÏ. 40/1974 Sb. o naÂhradeÏ sÏkody utrpeÏne v souvislosti s pomocõ poskytnutou Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti byl v roce 1982 schvaÂlen ministrem vnitra CÏSSR naÂvrh na poskytnutõ starobnõÂho duÊchodu TS BELLOVI ve vyÂsÏi 3000,- KcÏs vyplaÂceny orgaÂnem sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõ FMV. OsobnõÂm stykem s TS je od roku 1980 poveÏrÏen prÏõÂslusÏnõÂk II. S SNB kpt. GraÂbl. S TS se naÂhodneÏ seznaÂmila manzÏelka jmenovaneÂho prÏed 6 lety na sõÂdlisÏti v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ prÏi prochaÂzce se psem. Vzhledem k tomu, zÏe TS BELL byl v te dobeÏ majitelem psa stejne rasy jako manzÏele GraÂblovi a zuÂcÏastnil se verÏejnyÂch kynologickyÂch akcõÂ, zna s. GraÂblova TS podle jmeÂna a prÏõÂjmenõÂ. SluzÏebnõ vztah mezi manzÏelem a TS jõ nenõ znaÂm, domnõÂva se, zÏe manzÏel se s TS seznaÂmil jejõÂm prostrÏednictvõÂm. Dne 26. uÂnora 1987 informovala s. GraÂblova sveÂho manzÏela, zÏe teÂhozÏ dne se u jejõÂho bydlisÏteÏ po dobu asi jedne hodiny zdrzÏovalo vozidlo zn. SÏkoda bõÂle barvy, jeho osaÂdku tvorÏili 3 muzÏi. Jeden z muzÏuÊ po teÂto dobeÏ zazvonil, venku prÏed domem se s. GraÂblove prÏedstavil jako prÏõÂslusÏnõÂk SNB a letmo ukaÂzal neÏjaky pruÊkaz. PozÏaÂdal jmenovanou o informace k neÏkolika osobaÂm, ktere vyjmenoval podle jejich prÏõÂjmenõÂ. Vyslovil i prÏõÂjmenõ TS, vcÏetneÏ jeho krÏestnõÂho jmeÂna. S. GraÂblova ¹prÏõÂslusÏnõÂkovi SNBª odmõÂtla cokoliv sdeÏlit a odkaÂzala jej na sveÂho manzÏela. TeÂhozÏ dne se s touto zaÂlezÏitostõ s. GraÂblovi sveÏrÏila. Vzhledem k tomu, zÏe zatõÂm nenõ zrÏejme v jake souvislosti se o TS zajõÂmal neustanoveny ¹prÏõÂslusÏnõÂk SNBª a vzhledem k tomu, zÏe nenõ jisteÂ, zda se zaÂlezÏitost podarÏõ objektivneÏ objasnit, jevõ se jako naleÂhave ucÏinit k zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti TS BELLA naÂsledujõÂcõ preventivnõ opatrÏenõÂ: ± docÏasneÏ ubytovat TS na nezbytnou dobu v rekreacÏnõÂm objektu II. S SNB v PabeÏnicõÂch ± v soucÏinnosti s bytovyÂm oddeÏlenõÂm FMV zajistit vyÂmeÏnu bytu uzÏõÂvaneÂho TS za byt situovany v jine cÏaÂsti Prahy ± na DI MS VB Praha zajistit vyÂmeÏnu SPZ osobnõÂho vozu TS DaÂle operativnõÂmi prostrÏedky realizovat podle stanoveneÂho plaÂnu prÏõÂslusÏna proveÏrkova opatrÏenõÂ.

Dokumenty

DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏs. komunisticke justici sedmdesaÂtyÂch let 20. stoletõ Prokop Tomek JizÏ od sveÂho zalozÏenõ v roce 1961 monitorovalo mezinaÂrodnõ hnutõ na ochranu lidskyÂch praÂv Amnesty International (AI) pronaÂsledovaÂnõ nekonformnõÂch obcÏanuÊ v CÏeskoslovensku. V roce 1962 uskutecÏnila Amnesty International sve prvnõ vyÂzkumne mise ± do Ghany a do CÏeskoslovenska. V letech 1961±1989 haÂjila võÂce nezÏ 400 cÏs. obcÏanuÊ pronaÂsledovanyÂch zaÂvazÏnyÂm zpuÊsobem komunistickyÂm rezÏimem pro pokojne uplatnÏovaÂnõ svyÂch lidskyÂch a obcÏanskyÂch praÂv. CÏinnost Amnesty International byla v trvaleÂm centru pozornosti cÏs. StaÂtnõ bezpecÏnosti a mediaÂlnõÂch naÂstrojuÊ rezÏimu. AI byla oznacÏovaÂna za naÂstroj ¹zaÂpadnõÂch imperialistuʪ cÏi Intelligence Service a jejõ kampaneÏ za projev hrubeÂho politickeÂho neprÏaÂtelskeÂho naÂtlaku. Hlavnõ metodou cÏinnosti Amnesty International bylo a je legaÂlnõÂmi prostrÏedky aktivizovat verÏejne mõÂneÏnõÂ, jeho prostrÏednictvõÂm mocenske mechanismy a tak dosahovat zaÂsadnõÂho zlepsÏenõ situace konkreÂtnõÂch obeÏtõ porusÏovaÂnõ lidskyÂch praÂv. V praxi cÏlenove AI po celeÂm sveÏteÏ organizujõ verÏejne akce, demonstrace, vyÂstavy, prÏednaÂsÏky, diskuse, happeningy a zejmeÂna masove kampaneÏ petic a dopisuÊ. ZvlaÂsÏtnostõ praÂce AI je princip solidarity a nestrannosti, podle neÏjzÏ protestujõ cÏlenove AI jen proti porusÏovaÂnõ lidskyÂch praÂv mimo svoji vlast. Amnesty International vysõÂlala sve zaÂstupce na mise do mnoha zemõ sveÏta. VeÏtsÏinou bylo cõÂlem teÏchto dobrovolnyÂch zaÂstupcuÊ sledovat konkreÂtnõ soudnõ procesy, neÏktere mise meÏly za cõÂl zõÂskaÂvat informace o veÏznõÂch a jejich rodinaÂch, o podmõÂnkaÂch vyÂkonu trestu obecneÏ, politickeÂm vyÂvoji nebo se snazÏit budovat mõÂstnõ struktury AI. Od druhe poloviny 70. let minuleÂho stoletõ se stal v CÏeskoslovensku jednõÂm z nejvyÂznamneÏjsÏõÂch projevuÊ nesouhlasu s komunistickou diktaturou nezaÂvisly kulturnõ zÏivot. PrvnõÂm velkyÂm zaÂsahem proti tomuto ¹nebezpecÏõª byl postih undergroundove komunity v roce 1976. Dne 17. brÏezna 1976 bylo zatcÏeno 22 osob, do vazby bylo vzato 19 z nich, sedm lidõ zuÊstalo ve vazbeÏ azÏ do konaÂnõ soudnõÂch procesuÊ. NaÂsledovaly domovnõ prohlõÂdky, prÏi nichzÏ byla zabavena rÏada veÏcõ souvisejõÂcõÂch s hudebnõ cÏinnostõÂ. V pruÊbeÏhu vysÏetrÏovaÂnõ bylo vyslyÂchaÂno võÂce nezÏ 100 prÏaÂtel a prÏõÂznivcuÊ hudebnõÂch skupin Plastic People of the Universe (PPU) a DG 307. ZadrzÏenõ byli obvineÏni z nepolitickeÂho tr. cÏinu ¹vyÂtrzÏnictvõª § 202 tr. zaÂkona, kde hrozil azÏ trÏõÂlety trest veÏzenõ v prÏõÂpadeÏ organizovane cÏinnosti. Takto rezÏim klasifikoval nekonformnõ zÏivotnõ styl a kulturnõ aktivity postizÏenyÂch obcÏanuÊ. Prvnõ soud se konal ve dnech 5. a 6. cÏervence 1976 v Plzni, kde byli odsouzeni za uÂdajne spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu vyÂtrzÏnictvõ podle §§ 9/2 a 202/1, 2 tr. zaÂkona Karel Havelka k trestu 2 a puÊl roku, Miroslav Skalicky 18 meÏsõÂcuÊ a FrantisÏek StaÂrek 8 meÏsõÂcuÊ odneÏtõ svobody nepodmõÂneÏneÏ. Tresty byly prÏi naÂsledneÂm odvolacõÂm rÏõÂzenõ krajskyÂm soudem v Plzni snõÂzÏeny na polovinu a v prÏõÂpadeÏ F. StaÂrka byl trest i podmõÂnecÏneÏ odlozÏen. Druhe soudnõ rÏõÂzenõ probõÂhalo u OkresnõÂho soudu pro Prahu-zaÂpad ve dnech 21. ± 23. 9. 1976. Historik umeÏnõ a umeÏlecky vedoucõ PPU Ivan Martin Jirous byl odsouzen k 18 meÏsõÂcuÊm, baÂsnõÂk a hudebnõÂk PPU a DG 307 Pavel ZajõÂcÏek k 12 meÏsõÂcuÊm, evangelicky duchovnõ a zpeÏvaÂk Svatopluk KaraÂsek k 8 meÏsõÂcuÊm a saxofonista PPU Vratislav Brabenec k 8 meÏsõÂcuÊm odneÏtõ svobody nepodmõÂneÏneÏ. Odvolacõ soud rozsudky potvrdil.422) MezinaÂrodnõ sekretariaÂt Amnesty International v LondyÂneÏ informoval dopisy ze 17. a 20. srpna generaÂlnõÂho prokuraÂtora CÏSSR a pak jesÏteÏ 10. zaÂrÏõ 1976 Ministerstvo spravedlnosti CÏSR, prÏedsedkyni OkresnõÂho soudu pro Prahu-zaÂpad dr. FucÏõÂkovou, prÏedsedajõÂcõ soudkyni Miladu VincÏarovou a znovu generaÂlnõÂho prokuraÂtora CÏSSR dr. JaÂna FejesÏe o vyslaÂnõ svyÂch pozorovateluÊ k procesu s I. M. Jirousem a spol. a soucÏasneÏ zÏaÂdal o povolenõ jejich uÂcÏasti prÏõÂmo prÏi soudnõÂm projednaÂvaÂnõÂ. Podle teÂto korespondence se meÏli soudu uÂcÏastnit rakousÏtõ praÂvnõÂci dr. Nikolaus Siebenaller, dr. Rudolf StoÈhr a Henry Goldmann, ovsÏem z neznaÂmyÂch duÊvoduÊ k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõ prÏijel do Prahy pouze H. Goldmann. Po skoncÏenõ procesu vydala 30. zaÂrÏõ 1976 Amnesty International tiskove prohlaÂsÏenõÂ, v neÏmzÏ informovala o znemozÏneÏnõ uÂcÏasti sveÂho zaÂstupce H. 422

) K procesu s undergroundem je zverÏejneÏna obsaÂhla dokumentace na internetove straÂnce: www.cibulka.net/vonn

DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ Goldmanna na procesu. OznaÂmila, zÏe ve veÏci podala u cÏs. uÂrÏaduÊ protest dopisy z 29. zaÂrÏõ 1976 adresovanyÂmi prÏedsedkyni soudu dr. FucÏõÂkove a ministru spravedlnosti dr. Janu NeÏmcovi. I k projednaÂnõ odvolaÂnõ cÏtyrÏ hudebnõÂkuÊ 11. listopadu 1976 vyslala Amnesty International sveÂho zaÂstupce, rakouskeÂho praÂvnõÂka dr. Wolfganga Aignera. AcÏkoliv jeho uÂcÏast byla opeÏt rÏaÂdneÏ prÏedem ohlaÂsÏena u cÏs. uÂrÏaduÊ, nebylo ani dr. Aignerovi umozÏneÏno zuÂcÏastnit se odvolacõÂho rÏõÂzenõÂ. O procesu s undergroundem se shodneÏ ve sveÏdectvõÂch i literaturÏe uvaÂdõÂ, zÏe byl iniciacÏnõ udaÂlostõ pro vznik integrovane opozice, jezÏ se sjednotila pod ProhlaÂsÏenõ Charty 77 z 1. ledna 1977. V lednu 1977 bylo uveÏzneÏno sÏest obcÏanuÊ za pro podporu tohoto ProhlaÂsÏenõ Charty 77. Byli to novinaÂrÏ JirÏõ Lederer, dramatik VaÂclav Havel, spisovatel a dramatik FrantisÏek PavlõÂcÏek, divadelnõÂk Ota Ornest, nukleaÂrnõ fyzik VladimõÂr LasÏtuÊvka a agronom AlesÏ MachaÂcÏek. Prvnõ trÏi byli signataÂrÏi Charty 77. ZpocÏaÂtku meÏl byÂt prÏõÂpad rÏesÏen jako jedinyÂ, pozdeÏji byl rozdeÏlen a LasÏtuÊvka s MachaÂcÏkem, kterÏõ meÏli dle obzÏaloby mõÂt v drzÏenõ a rozsÏirÏovat dokumenty Charty 77 a exilovou literaturu byli souzeni oddeÏleneÏ od skupiny Havel, Lederer, Ornest a PavlõÂcÏek. LasÏtuÊvka a MachaÂcÏek byli obvineÏni z trestneÂho cÏinu podvracenõ republiky dle § 98 trestnõÂho zaÂkona, a hrozil jim trest azÏ 10 let odneÏtõ svobody. Proces s nimi se konal u KrajskeÂho soudu v UÂstõ nad Labem. K soudnõÂmu projednaÂvaÂnõ s VladimõÂrem LasÏtuÊvkou a AlesÏem MachaÂcÏkem byl vyslaÂn advokaÂt ZemskeÂho soudu v Rakousku dr. Harald Schwarz oficiaÂlneÏ jako pozorovatel MezinaÂrodnõ komise praÂvnõÂkuÊ v ZÏeneveÏ. Cestu ve skutecÏnosti inicioval, organizoval a hradil MezinaÂrodnõ sekretariaÂt Amnesty International v LondyÂneÏ. Dr. Schwarz byl naÂhradnõÂkem za puÊvodneÏ vybraneÂho pozorovatele, britskeÂho praÂvnõÂka Bernarda M. Simonse, ktery meÏl dohlõÂzÏet na jediny proces s V. Havlem, F. PavlõÂcÏkem, J. Ledererem, O. Ornestem, V. LasÏtuÊvkou a A. MachaÂcÏkem. Simonsovi nebylo ale cÏs. uÂrÏady udeÏleno võÂzum, acÏkoli si o neÏj podal zÏaÂdost jizÏ pocÏaÂtkem dubna 1977. Proti tomu postupu podala Amnesty International protest u cÏs. uÂrÏaduÊ 18. srpna 1977 (tiskove prohlaÂsÏenõ AI cÏ. 02/43/ 77).

PrÏaÂtele souzenyÂch v procesu ¹Ota Ornest a spol.ª, kterÏõ nebyli vpusÏteÏni do soudnõ sõÂneÏ, stojõ prÏed budovou NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze 12. 1. 1978. Foto: JirÏõ BednaÂrÏ

Dokumenty Dr. Schwarzovi nebylo v UÂstõ nad Labem 26. zaÂrÏõ 1977 umozÏneÏno se zuÂcÏastnit soudu, acÏkoliv tento uÂcÏel cesty uvedl ve sve (pozitivneÏ vyrÏõÂzeneÂ) zÏaÂdosti o udeÏlenõ võÂza. Podle Amnesty International byl prioritou celeÂho sÏirsÏõÂho prÏõÂpadu praÂveÏ dohled nad procesem s LasÏtuÊvkou a MachaÂcÏkem, kde se puÊvodneÏ ocÏekaÂvalo vynesenõ velkyÂch trestuÊ veÏzenõÂ. Podle internõÂho memoranda Amnesty International od vyÂzkumneÂho pracovnõÂka pro CÏeskoslovensko George Steinera z 23. brÏezna 1977 informovali Amnesty International prÏaÂtele veÏzneÏneÂho AlesÏe MachaÂcÏka, zÏe jej zÏaÂdny praÂvnõÂk z CÏSSR nechce zastupovat a zÏaÂdali o zprostrÏedkovaÂnõ praÂvnõÂka zahranicÏnõÂho. Vedenõ AI povazÏovalo za slozÏiteÂ, aby se takto Amnesty International angazÏovala. TeÏzÏko by mohla vyslat pozorovatele a soucÏasneÏ zajisÏt'ovat pod svyÂm jmeÂnem praÂvnõ zastoupenõÂ, navõÂc nebyla sÏance, zÏe by cÏs. uÂrÏady povolily zastupovaÂnõ cÏs. obcÏana zahranicÏnõÂm praÂvnõÂkem. ProbleÂmy dr. Schwarze popsal v dopise z 30. zaÂrÏõ 1977 ministru spravedlnosti CÏSR Janu NeÏmcovi generaÂlnõ tajemnõÂk MezinaÂrodnõ komise praÂvnõÂkuÊ Niall Mac Dermot. Dopis ale neobsahoval protest, jen zdvorÏilou zÏaÂdost o informaci jak v budoucnu v podobnyÂch prÏõÂpadech spraÂvneÏ postupovat.  stõ nad Labem odsoudil AlesÏe MachaÂcÏka i VladimõÂra LasÏtuÊvku shodneÏ k treKrajsky soud v U stuÊm v trvaÂnõ trÏõ let odneÏtõ svobody. NejvysÏsÏõ soud 6. 1. 1978 snõÂzÏil trest VladimõÂra LasÏtuÊvky na 2 a puÊl roku. K procesu s V. Havlem, F. PavlõÂcÏkem, O. Ornestem a Ledererem v rÏõÂjnu 1977 v Praze byl nakonec vyslaÂn dr. Wolfgang Aigner. I jemu bylo odeprÏeno zuÂcÏastnit se soudnõÂho projednaÂvaÂnõÂ, uÂdajneÏ pro nedostatek mõÂsta v soudnõ sõÂni. Za posõÂlaÂnõ literaÂrnõÂch textuÊ do zahranicÏõ byl 18. 10. 1977 odsouzen MeÏstskyÂm soudem v Praze V. Havel pro trestny cÏin posÏkozovaÂnõ zaÂjmuÊ republiky v cizineÏ (§ 112) k 14 meÏsõÂcuÊm odneÏtõ svobody podmõÂneÏneÏ, F. PavlõÂcÏek za napomaÂhaÂnõ trestneÂmu cÏinu podvracenõ republiky k 17 meÏsõÂcuÊm odneÏtõ svobody podmõÂneÏneÏ, O. Ornest a J. Lederer byli odsouzeni za trestny cÏin podvracenõ republiky (§ 98 tr. zaÂkona) k 3 a puÊl rokuÊm respektive 3 rokuÊm odneÏtõ svobody. Odvolacõ soud 9. ledna 1978 potvrdil rozsudky Lederera, PavlõÂcÏka a Havla. Trest Oty Ornesta soud snõÂzÏil na 2 a puÊl roku. Ornest byl ale propusÏteÏn z veÏzenõ jizÏ 6. dubna 1978. PrÏõÂcÏinou teÂto benevolence byla jeho nebyÂvala ochota spolupracovat s StB na diskreditaci opozice, protozÏe souhlasil s vysõÂlaÂnõÂm sveÂho kajõÂcneÂho prohlaÂsÏenõ v CÏs. televizi 23. listopadu 1977. NaÂsledujõÂcõ dva poprve publikovane dokumenty pochaÂzejõ z archivu MezinaÂrodnõÂho sekretariaÂtu Amnesty International v LondyÂneÏ. CÏesky prÏepis anglickeÂho strojopisneÂho originaÂlu zachovaÂva zaÂkladnõ graficke rozvrzÏenõ textu. V prÏedloze prvnõÂho dokumentu bylo jedno necÏitelne mõÂsto (v textu je oznacÏeno) a nejista je podoba neÏkteryÂch jmen zameÏstnancuÊ justice, protozÏe v originaÂlu dokumentuÊ nejsou vyznacÏeny haÂcÏky a cÏaÂrky.

DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ DOKUMENT cÏ. 1 ZpraÂva o misi do Prahy ve dnech 19.±24. zaÂrÏõ 1976 ke sledovaÂnõ procesu s Ivanem Jirousem a spol. 1) Proces Do Prahy jsem prÏicestoval v nedeÏli 19. zaÂrÏõÂ. VecÏer jsem zavolal obhaÂjci Ivana Jirouse dr. Karlu SÏteÏpaÂnkovi, abych si s nõÂm dohodnul schuÊzku. PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti meÏ informoval, zÏe proces byl odlozÏen na uÂtery 21. zaÂrÏõÂ. V pondeÏlõ vecÏer jsem se pak s dr. SÏteÏpaÂnkem setkal, abych s nõÂm probral nadchaÂzejõÂcõ proces. Navrhl mi, abych prÏed zahaÂjenõÂm prÏelõÂcÏenõÂ, plaÂnovaneÂho na uÂtery 8.30 hod. dopoledne, zasÏel za prÏedsedkynõ soudu dr. FucÏõÂkovou a pozÏaÂdal jõ o vstupenku na jednaÂnõÂ. KdyzÏ hovorÏil o procesu a o taktice obhajoby tak mi sdeÏlil, zÏe obhajoba ihned po zahaÂjenõ pozÏaÂda o dalsÏõ odrocÏenõ z duÊvodu, zÏe k puÊvodnõ obzÏalobeÏ bylo prÏidaÂno jesÏteÏ dalsÏõÂch neÏkolik stran, jezÏ obhaÂjci dosud nebyli schopni prostudovat. Jako duÊvod pro oddeÏlenõ rÏõÂzenõ proti Jirousovi, ZajõÂcÏkovi, Brabencovi a KaraÂskovi mohl uveÂst pouze skutecÏnost, zÏe vsÏichni studovali a dva z nich sva studia dokoncÏili. ZatõÂmco dr. SÏteÏpaÂnek nebyl prÏõÂlisÏ nadsÏen publicitou v zahranicÏõ v dobeÏ, kdy prÏõÂpad byl ve staÂdiu policejnõÂho vysÏetrÏovaÂnõÂ, tak velice võÂtal tuto podporu nynõ a soudil, zÏe jizÏ meÏla pozitivnõ vliv, jak mohlo byÂt patrne ze snõÂzÏenõ rozsudkuÊ vynesenyÂch v procesu v Plzni.423) V uÂtery kolem osme hodiny raÂno jsem dorazil k soudu v Karmelitske 19 (Okresnõ soud pro Prahu-zaÂpad). Po chvõÂli cÏekaÂnõ na dr. SÏteÏpaÂnka jsem se nejprve pokusil promluvit s prÏedsedajõÂcõ soudkynõ dr. VincÏarovou. Do soudnõ sõÂneÏ jsem vstoupil v doprovodu dr. SÏteÏpaÂnka jako tlumocÏnõÂka, ale dr. VincÏarova meÏ pozÏaÂdala, abych svou zÏaÂdost prÏedlozÏil prÏedsedkyni soudu dr. FucÏõÂkoveÂ. Dr. FucÏõÂkova naÂs informovala, zÏe neobdrzÏela zÏaÂdny z nasÏich dopisuÊ a zÏe tak jako tak tam uzÏ nejsou zÏaÂdna volna sedadla, protozÏe vsÏechny vstupenky byly prodaÂny. (Stejnou odpoveÏd', zÏe totizÏ dopisy nedosÏly, jsem rovneÏzÏ dostal i v uÂtery odpoledne, kdyzÏ jsem se dotazoval na ministerstvu spravedlnosti.) NaÂsledujõÂcõ den jsem ucÏinil dalsÏõ pokus o uÂcÏast na prÏelõÂcÏenõÂ, kdyzÏ BrabencuÊv bratr prohlaÂsil, zÏe se vzda sveÂho mõÂsta, tak abych se ja mohl zuÂcÏastnit. KdyzÏ spolu s dr. DõÂteÏtem, ktery byl BrabencovyÂm praÂvnõÂm zaÂstupcem, zÏaÂdali dr. FucÏõÂkovou o povolenõ [me uÂcÏasti? ± necÏitelneÂ], uÂdajneÏ rÏekla, zÏe [ma prÏõÂtomnost? ± necÏitelneÂ] nebude za zÏaÂdnyÂch okolnostõ mozÏnaÂ. PrÏi zahaÂjenõ procesu byly nejprve vpusÏteÏny osoby se vstupenkami. Mezi nimi byli lide z tajne sluzÏby atd. PrÏõÂbuznyÂm a neÏkolika prÏaÂteluÊm obzÏalovanyÂch byl vstup povolen po prÏedlozÏenõ obcÏanskyÂch pruÊkazuÊ. PrÏed soudnõ sõÂnõ se shromaÂzÏdil znacÏny pocÏet lidõ (asi 50±60). Byl mezi nimi neÏkdejsÏõ cÏlen politbyra dr. FrantisÏek Kriegel,424) neÏkdejsÏõ poslankyneÏ parlamentu dr. SekaninovaÂ,425) spisovatele VaÂclav Havel (ktery se procesu zuÂcÏastnil od uÂternõÂho odpoledne azÏ do konce) a LudvõÂk VaculõÂk, stejneÏ jako herec Pavel LandovskyÂ. Mezi prÏaÂteli obzÏalovanyÂch byl prazÏsky filosof a psycholog dr. JirÏõ NeÏmec, ktery muÊzÏe byÂt oznacÏen za urcÏiteÂho ¹duchovnõÂho raÂdceª cÏlenuÊ mlaÂdezÏnicke undergroundove kultury, a jenzÏ byl take velmi naÂpomocen neÏkteryÂm z mladyÂch hudebnõÂkuÊ trpõÂcõÂch stresovyÂm syndromem. Jeho zÏena, Dana NeÏmcovaÂ, byla neÏkolikraÂt prÏedvolaÂna jako sveÏdkyneÏ. VeÏtsÏina prÏõÂbuznyÂch byla u soudu prÏõÂtomna, vcÏetneÏ byÂvale Jirousovy zÏeny VeÏry JirousoveÂ. PrÏõÂtomni byli rovneÏzÏ trÏi dopisovatele zaÂpadnõÂch tiskovyÂch agentur (Agence France Press, DPA a ARD z NeÏmecka). Podle informacõÂ, ktere jsem dostal od prÏõÂbuznyÂch, bylo v poslednõÂch letech steÏzÏõ kdy mozÏno videÏt takovou prÏehlõÂdku pracovnõÂkuÊ tajne sluzÏby. V soudnõ budoveÏ jich bylo asi 20±30, dohled nad lidmi 423

) Proces s Karlem Havelkou, Miroslavem SkalickyÂm a FrantisÏkem StaÂrkem konany 5.±6. 6. 1976 v Plzni. BlõÂzÏe zmõÂneÏn v uÂvodu. 424 ) MUDr. FrantisÏek Kriegel (1908±1979), v letech 1936±1945 v zahranicÏõ ± dobrovolnõÂk interbrigaÂd ve SÏpaneÏlsku, pozdeÏji vojensky leÂkarÏ cÏõÂnske Rude armaÂdy. Po roce 1945 funkcionaÂrÏ KSCÏ, staÂtnõ uÂrÏednõÂk, leÂkarÏ. Od dubna do srpna 1968  V KSCÏ. Jako jediny cÏlen prÏedseda uÂstrÏednõÂho vyÂboru NaÂrodnõ fronty, od cÏervna do srpna 1968 cÏlen prÏedsednictva U prÏedsednictva UÂV KSCÏ odmõÂtl podepsat v srpnu 1968 v MoskveÏ protokol legalizujõÂcõ okupaci CÏeskoslovenska vojsky staÂtuÊ VarsÏavske smlouvy a v rÏõÂjnu 1968 spolu se trÏemi dalsÏõÂmi poslanci NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ hlasoval proti prÏijetõ smlouvy o docÏasneÂm pobytu soveÏtskyÂch vojsk na cÏs. uÂzemõÂ. V kveÏtnu 1969 vyloucÏen z KSCÏ, signataÂrÏ Charty 77. 425 ) JUDr. Gertruda SekaninovaÂ-CÏakrtova (1908±1986), v dobeÏ nacisticke okupace veÏzneÏna, 1949±1957 naÂmeÏstkyneÏ ministra zahranicÏnõÂch veÏcõ CÏSR, v rÏõÂjnu 1968 spolu se trÏemi dalsÏõÂmi poslanci NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ hlasovala proti prÏijetõ smlouvy o docÏasneÂm pobytu soveÏtskyÂch vojsk na cÏs. uÂzemõÂ, po roce 1969 vyloucÏena z KSCÏ, signataÂrÏka Charty 77, zaklaÂdajõÂcõ cÏlenka VONS.

Dokumenty z opozice a jejich sledovaÂnõ v tyÂdnu konaÂnõ procesu znacÏneÏ vzrostly. NeÏkolikraÂt jsem zpozoroval, zÏe moje taxi bylo sledovaÂno vozy lidõ z tajne sluzÏby, kterÏõ na meÏ rovneÏzÏ cÏekali v hotelu, kdyzÏ jsem si raÂno bral taxi k soudu. PrÏõÂtomnost tolika velmi dobrÏe znaÂmyÂch cÏlenuÊ opozice mohla byÂt jasneÏ chaÂpaÂna jako demonstrace solidarity ruÊznyÂch skupin uvnitrÏ opozice (naprÏ. politickyÂch a kulturnõÂch skupin). ZejmeÂna pak prÏõÂtomnost cÏlenuÊ politicke opozice, takovyÂch jako dr. Kriegel, se jevila jako pozoruhodna novinka (naprÏ. JirÏõ NeÏmec se s Kriegelem setkal poprveÂ). Proces byl veden dr. Miladou VincÏarovou (dcerou dobrÏe znaÂmeÂho prokuraÂtora z padesaÂtyÂch let, ktery se podõÂlel na rÏadeÏ politickyÂch procesuÊ). StaÂtnõÂm zÏalobcem byl dr. KovarÏõÂk. ObhaÂjci byli dr. SÏteÏpaÂnek (Jirous ), dr. Motejl (KaraÂsek ), dr. CilõÂnek (ZajõÂcÏek ) a dr. DõÂteÏ (Brabenec ). ObzÏalovane jsem videÏl pouze jednou. Bylo to ve cÏtvrtek, kdyzÏ je vedli do soudnõ sõÂneÏ prÏed vynesenõÂm rozsudku. Byli vedeni spoutaÂni po dvou k sobeÏ, jejich vyÂraz nemohl zcela zakryÂt nervove vypeÏtõÂ, nicmeÂneÏ vsÏak vypadali velmi rozhodneÏ a nezlomeneÏ. Soudnõ rÏõÂzenõ lze popsat takto: naÂvrh obhajoby na prÏerusÏenõ (odrocÏenõÂ) procesu z proceduraÂlnõÂch duÊvoduÊ (viz vyÂsÏe) byl zamõÂtnut. V uÂtery proces trval do 16.30 hod. a ve strÏedu do 14 hod. Rozsudek, ktery nejprve meÏl byÂt vynesen o hodinu pozdeÏji, byl vynesen ve cÏtvrtek ve 12 hod. Toto vede k zaÂveÏru, zÏe vysoke politicke orgaÂny (naprÏ. UÂV)426) projednaly rozsudky ve strÏedu vecÏer. VyÂrok prÏinesl znaÂmy vyÂsledek: Jirous 18, ZajõÂcÏek 12, KaraÂsek a Brabenec 8 meÏsõÂcuÊ. (ProkuraÂtor zÏaÂdal rozsudky v raÂmci rozpeÏtõ trestnõ sazby sahajõÂcõ od 6 meÏsõÂcuÊ do 3 let ve druhe trÏetineÏ pro Jirouse, v prvnõ polovineÏ pro ZajõÂcÏka a v prvnõ trÏetineÏ pro KaraÂska a Brabence.) Podle naÂzoru vsÏech prÏõÂbuznyÂch (a potvrzovaneÂho i myÂm vlastnõÂm dojmem), ucÏinili vsÏichni obhaÂjci, co bylo v jejich silaÂch, aby pro sve klienty dosaÂhli co nejlepsÏõÂho vyÂsledku. PrÏedevsÏõÂm jsem mluvil s dr. SÏteÏpaÂnkem, se kteryÂm jsme vytvorÏili velice prÏaÂtelsky pracovnõ vztah. Naposledy jsem se s nõÂm setkal ve cÏtvrtek po vynesenõ rozsudku v jeho kancelaÂrÏi. Uvedl, zÏe opravdu neocÏekaÂva neÏjake osobnõ nebo profesnõ obtõÂzÏe jako duÊsledek sveÂho exponovaneÂho postavenõ cÏelneÂho obhaÂjce, avsÏak i to by se mohlo staÂt. Podle jeho koleguÊ bylo od neÏj velmi statecÏneÂ, zÏe prÏevzal JirousuÊv prÏõÂpad. Za takove situace bylo dobre veÏdeÏt, zÏe lide v zahranicÏõ majõ starost o postavenõ vsÏech lidõ spojenyÂch s politickyÂmi procesy. (Jen maly detail: ve strÏedu, kdyzÏ se dr. SÏteÏpaÂnek a jeho kolegove po soudnõÂm rÏõÂzenõ setkali v kavaÂrneÏ, byla mu lidmi od tajne sluzÏby ukradena peneÏzÏenka a vsÏechny doklady.) Obhajoba prohlaÂsila, zÏe se proti rozsudku odvola ze zaÂvazÏnyÂch proceduraÂlnõÂch duÊvoduÊ. Jeden takovy proceduraÂlnõ duÊvod byl spatrÏovaÂn ve shrnutõ dr. KovarÏõÂka, ktery za situace, kdy nemohl byÂt prÏedlozÏen zÏaÂdny duÊkaz, citoval z dopisu cÏeskeÂho ministerstva kultury, ve ktereÂm byly aktivity obzÏalovanyÂch oznacÏovaÂny za ¹antisocialistickeª, ¹nihilistickeª a ¹klerikaÂlnõª. 2) N ef or m a l nõ kon takt y a rozh ovory se cÏ l en y o poz i c e KdyzÏ jsem staÂl v chodbeÏ prÏed soudnõ sõÂnõÂ, byl jsem cÏasto kontaktovaÂn lidmi z kulturnõ a politicke opozice. MeÏl jsem velmi dlouhy rozhovor (asi hodinu a puÊl) s dr. Kriegelem, ktery se prÏevaÂzÏneÏ tyÂkal obecne politicke problematiky VyÂchodu i ZaÂpadu a byl velmi zajõÂmavyÂ. Ve veÏci politickeÂho uÂtlaku a lidskyÂch praÂv se vyjaÂdrÏil, zÏe neveÏrÏõÂ, zÏe pocÏet politickyÂch veÏznÏuÊ je vysÏsÏõ nezÏ 20 azÏ 30 (tj. teÏch prÏõÂpaduÊ, jezÏ jsou Amnesty International uzÏ znaÂmy). Restrikce a porusÏovaÂnõ obcÏanskyÂch praÂv majõ duÊmyslneÏjsÏõ charakter (tyÂkajõ se rovnosti v prÏõÂlezÏitostech k zõÂskaÂnõ zameÏstnaÂnõÂ, vzdeÏlaÂnõ apod.). K veÏzneÏnõ z politickyÂch duÊvoduÊ se prÏikracÏuje azÏ jako k poslednõÂmu kroku. Dr. Kriegel vyjaÂdrÏil prÏaÂnõÂ, abychom zintenzõÂvnili sve uÂsilõ tyÂkajõÂcõ se dr. HuÈbla,427) ktery je ve velmi sÏpatneÂm stavu. PrÏi prÏõÂlezÏitosti oficiaÂlnõÂch kontaktuÊ se svyÂmi cÏeskoslovenskyÂmi kolegy by se zaÂpadnõ politici meÏli zminÏovat o osudu teÏchto politickyÂch veÏznÏuÊ a odvolaÂvat se na sÏpatny vliv pro obraz CÏSSR na ZaÂpadeÏ. Mezi dalsÏõÂmi lidmi, kterÏõ meÏ kontaktovali na chodbeÏ prÏed soudnõ sõÂnõÂ, byli: ) MõÂneÏn uÂstrÏednõ vyÂbor Komunisticke strany CÏeskoslovenska, ovsÏem veÏc by projednaÂval nikoliv cely uÂstrÏednõ vyÂbor, ale jeho prÏedsednictvo. 427 ) Doc. Milan HuÈbl CSc. (1927±1989). CÏlen KSCÏ 1946±1970, od srpna 1968 do zaÂrÏõ 1969 cÏlen UÂV KSCÏ, 1968±1969 rektor  V KSCÏ. V letech 1971±1989 veden na M. HuÈbla StaÂtnõ bezpecÏnostõ spis ¹neprÏaÂtelske osobyª. Vysoke sÏkoly politicke U V letech 1970±1976 byl M. HuÈbl veÏzneÏn pro trestny cÏin rozvracenõ republiky. Jeden z prvnõÂch signataÂrÏuÊ Charty 77. Od roku 1978 nedobrovolne kontakty s StB. Od poloviny osmdesaÂtyÂch let de facto, od 20. 5. 1987 registrovany agent StB. StaÂtnõ bezpecÏnostõ velmi ceneÏna spolupraÂce byla ukoncÏena azÏ uÂmrtõÂm M. HuÈbla v rÏõÂjnu 1989. 426

DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ FrantisÏek StaÂrek (odsouzeny v Plzni, propusÏteÏny po snõÂzÏenõ sveÂho trestu), ktery naÂm podeÏkoval Ï ekl, zÏe on a jeho veÏzneÏnõ prÏaÂtele byli v celaÂch pro 2 osoby, avsÏak oddeÏleni od za nasÏi podporu. R sebe a vzÏdy spolu s obycÏejnyÂm zlocÏincem; JaromõÂr Dus, neÏkdejsÏõ veÏzenÏ sledovany Amnesty International, ktery chteÏl vyjaÂdrÏit sve podeÏkovaÂnõ a obdiv nasÏõ organizaci428); jeden suspendovany kneÏz, jehozÏ jmeÂno jsem si zapomneÏl poznamenat, mi vypraÂveÏl o postavenõ disidentskyÂch kneÏzÏõ a teologuÊ v CÏSSR. ZmõÂnil se o prÏõÂpadu protestantskeÂho studenta teologie Jana TydlitaÂta, ktery se verÏejneÏ modlil za KaraÂska a dalsÏõ a byl vyloucÏen z univerzity (jen 2 meÏsõÂce prÏed dokoncÏenõÂm sveÂho studia). ZÏaÂdne obvineÏnõ proti neÏmu vzneseno nebylo. NeÏkolikraÂt jsem se setkal s VaÂclavem Havlem, a to rovneÏzÏ i mimo soudnõ budovu. On a JirÏõ NeÏmec sepsali zaÂznam procesu, ktery byl prÏedaÂn zaÂstupcuÊm tisku a mneÏ. Ve cÏtvrtek po vynesenõ rozsudku jsem se s prÏaÂteli a prÏõÂbuznyÂmi setkal v jedne kavaÂrneÏ. Tam se k naÂm prÏipojili Ivan KlõÂma 429 ) a jeho zÏena, Helena KlõÂmovaÂ. Ta mne upozornila na osud deÏtõ politickyÂch veÏznÏuÊ a dalsÏõÂch politickyÂch oponentuÊ rezÏimu. VecÏer toho dne jsem se s nõ setkal znovu spolu s panõ HuÈblovou 430), manzÏelkou dr. Milana HuÈbla. NaÂsÏ rozhovor v jedne prazÏske restauraci se tyÂkal hlavneÏ problematiky deÏtõ panõ HuÈblove a co bychom pro neÏ mohli udeÏlat na zaÂpadeÏ. AcÏkoliv veÏtsÏina informacõ o jejõÂch deÏtech a deÏtech dalsÏõÂch disidentuÊ je Amnesty International patrneÏ znaÂma, prÏiklaÂdaÂm v teÂto veÏci vsÏechno na zvlaÂsÏtnõÂm listu. Panõ KlõÂmova uvedla, zÏe by naÂm mohla poskytnout võÂce informacõ o dalsÏõÂch prÏõÂpadech (zvlaÂsÏteÏ v BrneÏ) a velice by uvõÂtala dalsÏõ naÂvsÏteÏvu neÏkoho z Amnesty International v Praze (stejne prÏaÂnõ vyjaÂdrÏili i dalsÏõ lideÂ, ktere jsem kontaktoval). Poslednõ den sve naÂvsÏteÏvy jsem obeÏdval s JirÏõÂm NeÏmcem, jehozÏ postavenõ v prazÏske undergroundove kulturnõ opozici jsem nastõÂnil shora. Velice se zajõÂmal o praÂci Amnesty International a poskytl jsem mu trochu detailneÏjsÏõ popis nasÏeho organizacÏnõÂho vyÂvoje a metod nasÏõ praÂce. Pan NeÏmec si nemyslel, zÏe je cÏas zacÏõÂt se zaklaÂdaÂnõÂm skupiny Amnesty International v CÏeskoslovensku, acÏkoliv veÏrÏil, zÏe toto by mohlo byÂt snad mozÏne v zemi jako je Polsko, avsÏak vyjaÂdrÏil zaÂjem o navaÂzaÂnõ neformaÂlnõÂch kontaktuÊ, cozÏ by bylo mozÏne projednat, pokud by neÏkdo z Amnesty International prÏijel, aby se setkal s potencionaÂlnõÂmi kontaktnõÂmi osobami. Odvolal se na sve drÏõÂveÏjsÏõ kontakty v zahranicÏõÂ, mimo jine na rakouskou odbocÏku Fellowship of Reconciliation a jejõÂ Ï ekl jsem p. NeÏmcovi, zÏe naÂvsÏteÏva zaÂstupce AI v neÏkteryÂch prÏedsedkyni panõ Goss-Mayrovou. R vyÂchodoevropskyÂch zemõÂch se po neÏjakou dobu zvazÏovala, avsÏak pokud võÂm, byla by prÏevaÂzÏneÏ smeÏrovaÂna na prÏedstavitele vlaÂdy za uÂcÏelem zahaÂjenõ nasÏõ praÂce na oficiaÂlnõÂm zaÂkladeÏ na VyÂchodeÏ. Pan NeÏmec rovneÏzÏ povazÏoval takove oficiaÂlnõ kontakty za dobrou mysÏlenku. BeÏhem sveÂho pobytu v Praze jsem rovneÏzÏ prÏisÏel do styku s rakouskyÂm velvyslanectvõÂm. HovorÏil jsem s tajemnõÂkem vyslanectvõ dr. Demelem a v poslednõ den rovneÏzÏ i s velvyslancem dr. Hansem Paschem. Jednalo se pouze o vzaÂjemneÏ informativnõ rozhovor. Z Prahy jsem odjel v paÂtek 24. zaÂrÏõÂ. OsobneÏ povazÏuji teÏch sÏest dnuÊ v Praze za mimorÏaÂdneÏ pozoruhodnou zkusÏenost, jezÏ na mneÏ ucÏinila hluboky dojem. Henry Goldmann VõÂdenÏ, 30. zaÂrÏõ 1976

) JaromõÂr Dus, duchovnõ CÏeskobratrske cõÂrkve evangelickeÂ, byl odsouzen 25. 7. 1972 za trestny cÏin podvracenõ republiky (§ 98) k trestu 15 meÏsõÂcuÊ veÏzenõ nepodmõÂneÏneÏ. JaromõÂr Dus byl takto potrestaÂn spolu s dalsÏõÂmi obcÏany za rozsÏirÏovaÂnõ letaÂku nadepsaneÂho ¹ObcÏaneª s vyÂzvou k bojkotu nesvobodnyÂch voleb. 429 ) Ivan KlõÂma, spisovatel, po roce 1970 nemohl publikovat v CÏSSR. 430 ) Ve skutecÏnosti ElisÏka SkrÏenkovaÂ. Po svatbeÏ s Milanem HuÈblem si ponechala sve jmeÂno. 428

Dokumenty DOKUMENT cÏ. 2 ZpraÂva o meÂm uÂsilõ zuÂcÏastnit s e procesu s VladimõÂrem LasÏtuÊvkou a AlesÏem MachaÂcÏkem v UÂstõ nad Labem 4. zaÂrÏõ 1977 jsem od ICJ [International Commision of Jurists ± MezinaÂrodnõ komise praÂvnõÂkuÊ] obdrzÏel poveÏrÏenõ a naÂsledujõÂcõ den jsem si zazÏaÂdal o vstupnõ võÂzum do CÏSSR. K me zÏaÂdosti o võÂzum jsem prÏilozÏil kopii tohoto poveÏrÏenõÂ. Takto byly cÏeskoslovenske uÂrÏady informovaÂny o uÂcÏelu me mise.  stõ VõÂzum bylo poskytnuto bez pruÊtahuÊ. VecÏer 21. zaÂrÏõ jsem se dozveÏdeÏl, zÏe proces se kona v U nad Labem a zacÏõÂna 26. zaÂrÏõÂ. Rakouske ministerstvo zahranicÏõ mne informovalo, zÏe rakouske velvyslanectvõ v Praze pro meÏ nesehnalo ubytovaÂnõ ani v Praze, ani v UÂstõ nad Labem. Proto jsem byl poteÏsÏen, kdyzÏ mne rakouske velvyslanectvõ v Praze pozvalo, abych po dobu konaÂnõ procesu pobyÂval na velvyslanectvõÂ. 25. zaÂrÏõ jsem odjel z VõÂdneÏ v doprovodu dr. Viktora PeÏtiokeÂho, rÏeditele tlumocÏnicke sÏkoly võÂdenÏske univerzity.431) Po prÏõÂjezdu do Prahy jsem se neÏkolikraÂt snazÏil zavolat otci AlesÏe MachaÂcÏka, dr. VladimõÂru MachaÂcÏkovi. KonecÏneÏ zvedl sluchaÂtko a kdyzÏ jsem se prÏedstavil a sdeÏlil mu, zÏe maÂm sledovat proces z poveÏrÏenõ ICJ, prÏerusÏil spojenõ bez jakeÂkoliv odpoveÏdi. PokousÏel jsem se ho zavolat znovu, avsÏak ke spojenõ nedosÏlo. Nepokusil jsem se ho navsÏtõÂvit doma, protozÏe z jeho chovaÂnõ jsem vyrozumeÏl, zÏe si zÏaÂdny kontakt neprÏeje. PrÏõÂsÏtõ den raÂno jsem odjel vlakem do UÂstõ nad Labem a tam jsem se vraÂtneÂho KrajskeÂho soudu zeptal na cÏas a mõÂsto konaÂnõ procesu. VraÂtny mne pozÏaÂdal, abych zasÏel do kancelaÂrÏe prÏedsedy.  stõ nad Labem, dr. J. Grunt, byl z me prÏõÂtomnosti velice mrzuty a ukaÂzal mi PrÏedseda soudu v U telegram, ktery ten den raÂno dostal od French Trade-Union [Francouzsky odborovy svaz]. Odborovy svaz protestoval proti procesu s LasÏtuÊvkou a MachaÂcÏkem. Zeptal se meÏ, zda mne poslal French Trade-Union nebo zda jsem cÏlenem Amnesty International. Na obojõ jsem odpoveÏdeÏl zaÂporneÏ a informoval jsem prÏedsedu, zÏe ICJ je v konzultativnõÂm status vita SpojenyÂch naÂroduÊ a zÏe CÏSSR je cÏlenem OSN. Po teÂto informaci uzÏ byl meÂneÏ popuzeny a rÏekl mi, zÏe LasÏtuÊvkuÊv a MachaÂcÏkuÊv proces je neorganizovanyÂ, a proto nebyly vydaÂny zÏaÂdne vstupenky (cozÏ se deÏje prÏi organizoÏ ekl vanyÂch procesech). Proces je verÏejnyÂ, a tak se jej muÊzÏe zuÂcÏastnit kazÏdyÂ, pokud je volne mõÂsto. R mi, zÏe proces se kona v sõÂni cÏ. 52 v prvnõÂm patrÏe od 9.00 hod. dopoledne. K soudnõ sõÂni jsem prÏisÏel v 8.30 hod., kde jizÏ cÏekali neÏjacõ prÏõÂbuznõ a prÏaÂtele obzÏalovanyÂch spolecÏneÏ s uniformovanyÂmi i neuniformovanyÂmi policisty. Na dverÏõÂch bylo uvedeno, zÏe se proces bude konat od 26. do 28. zaÂrÏõ 1977. V 9.00 hod dopoledne se otevrÏely dverÏe a prÏedsedajõÂcõ soudce dr. Josef Kugl pozÏaÂdal prÏõÂbuzne obzÏalovanyÂch, aby vstoupili a uvedli v jakeÂm jsou prÏõÂbuzenskeÂm pomeÏru. Pak jim prÏideÏlil mõÂsta. Pak pozÏaÂdal i dva cÏekajõÂcõ muzÏe, aby vstoupili. Mne a ostatnõ pozÏaÂdal, abychom pocÏkali. O neÏkolik minut pozdeÏji se dverÏe opeÏt otevrÏely a byl na neÏ prÏipõÂchnut papõÂr s naÂsledujõÂcõÂm textem: RozhodnutõÂ: Podle § 201/1 trestnõÂho rÏaÂdu nenõ ke vstupu do soudnõ sõÂneÏ opraÂvneÏn nikdo kromeÏ prÏõÂbuznyÂch obzÏalovanyÂch a dvou pozvanyÂch osob, aby se zabraÂnilo prÏeplneÏnõ jednacõ sõÂneÏ. prÏedsedajõÂcõ soudce dr. Josef Kugl Pokusil jsem se znovu vejõÂt do soudnõ sõÂneÏ, protozÏe jsem si uveÏdomoval, zÏe asi polovina sedadel v sõÂni zuÊstala praÂzdna a toto rozhodnutõ jsem nemohl pochopit. PrÏedsedajõÂcõ soudce dr. Kugl mi hrubyÂm zpuÊsobem rÏekl, zÏe proces jizÏ zacÏal a zÏe nema cÏas. OkamzÏiteÏ jsem zasÏel za prÏedsedou soudu, kde mi bylo rÏecÏeno, zÏe dr. Grunt ma poradu. Informoval jsem jeho sekretaÂrÏku o sveÂm probleÂmu, ta za prÏedsedou zasÏla a kdyzÏ se vraÂtila tak mi jmeÂnem prÏedsedy sdeÏlila, zÏe cÏeskoslovensÏtõ soudci jsou nezaÂvislõ na prÏõÂkazech, a zÏe mi tedy nemuÊzÏe pomoci. Je v kompetenci prÏedsedajõÂcõÂho soudce, aby rozhodl, zda je sõÂnÏ zaplneÏna. 431

) Tento tlumocÏnõÂk, acÏkoliv to jinak nenõÂ daÂle vyÂslovneÏ uvedeno, pravdeÏpodobneÏ doprovaÂzel dr. Schwarze po celou dobu jeho mise. Amnesty International svyÂm poveÏrÏencuÊm (i dr. Schwarzovi ) doporucÏovala vyuzÏõÂvat k tlumocÏenõÂ PrazÏskou informacÏnõÂ sluzÏbu.

DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ Po teÂto nedostatecÏne informaci jsem se zeptal, zda mohu zavolat ministerstvo spravedlnosti v Praze. Dostal jsem telefonnõ cÏõÂslo, nebylo mi vsÏak umozÏneÏno zavolat ze soudu a byl jsem poslaÂn na posÏtovnõ uÂrÏad. V tomto okamzÏiku jsem zjistil, zÏe jsem sledovaÂn. Zatelefonoval jsem na Ministerstvo spravedlnosti CÏSR a hovorÏil s tajemnicõ ministra panõÂ Ï ekla mi, zÏe ona ani ministerstvo mi nemohou pomoci, protozÏe soudci jsou nedr. JandicÏovou. R zaÂvislõ a nemajõ povinnost respektovat neÏjake pokyny. VraÂtil jsem se tedy k soudu s uÂmyslem promluvit s prÏedsedajõÂcõÂm soudcem dr. Kuglem beÏhem prÏestaÂvky. KdyzÏ jsem dorazil k soudu, tak se pokusila sestra AlesÏe MachaÂcÏka se mnou promluvit. DrÏõÂve nezÏ mi vsÏak mohla neÏco rÏõÂci, byli jsme od sebe oddeÏleni uniformovanyÂm policistou, ktery meÏ pozÏaÂdal o pas a zaznamenal si vsÏechna data. Po teÂto udaÂlosti se jizÏ zÏaÂdna ze soukromyÂch osob nepokusila se mnou znovu promluvit a vypadaly vystrasÏeneÏ. Po neÏkolika intervencõÂch u sekretaÂrÏky dr. Kugla jsem konecÏneÏ dosaÂhl toho, zÏe prÏedsedajõÂcõ soudce dr. Kugl se mnou promluvil beÏhem jedne z prÏestaÂvek procesu. SamozrÏejmeÏ byl o mneÏ a me misi informovaÂn. NaÂsÏ rozhovor se odehraÂl ve dverÏõÂch a trval puÊl minuty. Zeptal jsem se ho, zda by bylo mozÏneÂ, abych se procesu zuÂcÏastnil mõÂsto neÏktereÂho z prÏõÂbuznyÂch a zda mi o rÏõÂzenõ muÊzÏe neÏco poveÏdeÏt. Dr. Kugl mi rÏekl, zÏe rozhodnutõÂ, ktere nechal umõÂstit na dverÏe soudnõ sõÂneÏ platõ po celou dobu procesu a prÏed vynesenõÂm platneÂho rozsudku mi nemuÊzÏe o procesu nic sdeÏlit. VraÂtil se do soudnõ sõÂneÏ, anizÏ zodpoveÏdeÏl me dalsÏõ otaÂzky.  stõ nad Labem odjel, protozÏe jsem meÏl pocit, zÏe ma prÏõÂtomnost deÏsila prÏõÂbuzne Pote jsem z U obvineÏnyÂch, a protozÏe jsem nemeÏl zÏaÂdnou mozÏnost promluvit s nimi cÏi s obvineÏnyÂmi nebo se zuÂcÏastnit procesu. PrÏõÂsÏtõÂho dne raÂno, 27. zaÂrÏõÂ, jsem zavolal na ministerstvo spravedlnosti, abych si tam sjednal konzultacÏnõ schuÊzku. ObdrzÏel jsem termõÂn teÂhozÏ dne ve 13 hod. odpoledne u vedoucõÂho kriminaÂlnõ sekce Ministerstva spravedlnosti CÏSR, dr. Baroucha. Dr. Barouch meÏ prÏijal prÏaÂtelsky a pohostil kaÂvou. Po kraÂtkeÂm shrnutõ svyÂch dojmuÊ jsem se ho zeptal, jake mozÏnosti ICJ nadaÂle bude mõÂt, aby se vyhnula takovyÂm neprÏõÂjemnostem. OdpoveÏdeÏl mi naÂsledujõÂcõÂm zpuÊsobem: ¹Je rozdõÂl mezi pozorovatelem procesu, ktery zamyÂsÏlõ o neÏm podaÂvat zpraÂvu, a obycÏejnyÂm naÂvsÏteÏvnõÂkem. NormaÂlnõ naÂvsÏteÏvnõÂci nebudou mõÂt nikdy potõÂzÏe zuÂcÏastnit se procesu. Do budoucna by navrhoval, aby si ICJ vcÏas podala zÏaÂdost na Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ CÏSSR. Ministerstvo zahranicÏõ ma pak povinnost spojit se s Ministerstvem spravedlnosti CÏSR a v prÏõÂpadeÏ kladneÂho rozhodnutõ nebude politicky duÊvod zabranÏovat pozorovateli v uÂcÏasti na procesu. ProtozÏe vsÏak v CÏSSR jsou soudci nezaÂvislõ a nemajõ za povinnost respektovat neÏjake prÏõÂkazy z ministerstva spravedlnosti, tak zaÂlezÏõ na prÏedsedajõÂcõÂm soudci, aby rozhodl, zda soudnõ sõÂnÏ je zaplneÏna a jake osoby jsou zvaÂny, aby se procesu zuÂcÏastnily.ª Po teÂto konzultaci jsem poznal, zÏe nebudu mõÂt zÏaÂdnou mozÏnost se naÂsledujõÂcõ den procesu zuÂcÏastnit a vraÂtil jsem se proto do VõÂdneÏ. S pozdravem dr. Harald Schwarz (v. r.)

NaÂstroje represe

RozveÏdka ministerstva vnitra Prokop Tomek

HlavnõÂm uÂkolem cÏeskoslovenske rozveÏdky bylo zõÂskaÂvat v zahranicÏõ politickeÂ, vojenske a hospodaÂrÏske informace k zajisÏteÏnõ stability komunistickeÂho systeÂmu a k oslabenõ ¹vneÏjsÏõÂho neprÏõÂteleª. KromeÏ zpravodajske cÏinnosti plnila rozveÏdka i neÏktere speciaÂlnõ uÂkoly ± zejmeÂna meÏla ovlivnÏovat situaci v zahranicÏõÂ, vytvaÂrÏet a sÏõÂrÏit dezinformace nebo provaÂdeÏt uÂnosy, uÂtoky a sabotaÂzÏe. Oblastõ jejõÂho hlavnõÂho zaÂjmu byly staÂty NATO, z nich pak prÏedevsÏõÂm USA a SRN. ZameÏrÏovala se i na exilove a tzv. ideologicko-diverznõ instituce. RozveÏdka byla vzÏdy v podrÏõÂzenosti ministerstva vnitra (1950±1953 ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti) a organizacÏneÏ byla prÏirÏazovaÂna ke slozÏce StB, acÏkoliv v jejõÂm raÂmci zastaÂvala dosti vyÂlucÏne postavenõÂ. ZnacÏneÏ zaÂvisla byla cÏeskoslovenska rozveÏdka na soveÏtskeÂm KGB, ktery zaÂsadneÏ ovlivnÏoval jejõ zameÏrÏenõ a zpuÊsoby cÏinnosti. CentraÂla rozveÏdky byla v Praze. K vysõÂlaÂnõ svyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vyuzÏõÂvala tzv. legalizacÏnõ uÂrÏady a organizace (zejmeÂna ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, obchodu nebo tisk). RozveÏdka budovala sve rezidentury v zahranicÏõÂ, vesmeÏs na cÏeskoslovenskyÂch zastupitelskyÂch uÂrÏadech, kde jejõ prÏõÂslusÏnõÂci vystupovali pod krytõÂm (tzv. legalizacõÂ) diplomatickyÂch uÂrÏednõÂkuÊ. Na uÂzemõ CÏeskoslovenska udrzÏovala rozveÏdka sva zastoupenõ (oblastnõ odbory) ve vsÏech krajskyÂch meÏstech. Zde byli prÏedevsÏõÂm vytypovaÂvaÂni tajnõ spolupracovnõÂci pro vysazenõ do zahranicÏõ a zõÂskaÂvaÂny informace o byÂvalyÂch cÏeskoslovenskyÂch obcÏanech zÏijõÂcõÂch v zahranicÏõÂ. Po obdobõ kaÂdroveÂho i organizacÏnõÂho hledaÂnõ vykrystalizovala struktura rozveÏdky na podzim 1953, kdy ji vytvorÏili soveÏtsÏtõ poradci po vzoru rozveÏdky KGB. V raÂmci tehdy vznikle I. spraÂvy ministerstva vnitra vznikla ¹politicka rozveÏdkaª cÏleneÏna teritoriaÂlneÏ a postupneÏ operujõÂcõ prakticky po celeÂm sveÏteÏ. ZaÂkladnõ teritoriaÂlnõ rozdeÏlenõ bylo na Severnõ a JizÏnõ Ameriku, neÏmecky mluvõÂcõ zemeÏ, zaÂpadnõ Evropu a na Asii a Afriku. I. spraÂva meÏla vzÏdy kontrarozveÏdnou soucÏaÂst, ktera se zameÏrÏovala na ¹kontrarozveÏdnou ochranuª cÏeskoslovenskyÂch zahranicÏnõÂch misõ a aparaÂtu rozveÏdky prÏed pronikaÂnõÂm cizõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. V roce 1954 byly po soveÏtskeÂm vzoru zalozÏeny na I. spraÂveÏ ¹veÏdeckotechnicka rozveÏdkaª, ktera se specializovala na pruÊmyslovou sÏpionaÂzÏ ± zõÂskaÂvaÂnõ vyÂrobnõÂch postupuÊ a patentuÊ z pruÊmysloveÏ vyspeÏlyÂch nekomunistickyÂch zemõÂ,

a daÂle ¹nelegaÂlnõ rozveÏdkaª. ZatõÂmco rezidentury na oficiaÂlnõÂch cÏeskoslovenskyÂch misõÂch v zahranicÏõ byly oznacÏovaÂny za ¹legaÂlnõª, byli do nejvyÂznamneÏjsÏõÂch zemõ neprÏõÂtele vysõÂlaÂni ¹nelegaÂlnõ rozveÏdcÏõÂciª. To byli kaÂdrovõ prÏõÂslusÏnõÂci I. spraÂvy MV s vytvorÏenou cizõ osobnõ identitou. Jejich uÂkolem bylo zejmeÂna v prÏõÂpadeÏ vojenskeÂho konfliktu nahrazovat ¹legaÂlnõª rezidentury. V roce 1963 vznikl ¹odbor zvlaÂsÏtnõÂho urcÏenõª, jehozÏ poslaÂnõÂm byla prÏõÂprava a provaÂdeÏnõ diverznõÂch, sabotaÂzÏnõÂch a zaÂsÏkodnickyÂch akcõ proti narusÏenõ ekonomickovojenskeÂho potenciaÂlu vneÏjsÏõÂho neprÏõÂtele v dobeÏ mõÂru a zvlaÂsÏteÏ za vaÂlky. Po roce 1969 byla zrÏõÂzena soucÏaÂst k ¹ochraneÏ aparaÂtu rozveÏdkyª prÏed ¹zraÂdciª z vlastnõÂch rÏad ± propusÏteÏnyÂmi a uprchlyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky. V historii cÏeskoslovenske komunisticke rozveÏdky lze rozeznat neÏkolik obdobõÂ. Prvnõ lze vymezit leÂty 1948±1950. Byla to doba nekoncepcÏnõÂho budovaÂnõÂ, improvizacõÂ, amateÂrismu a velmi skrovnyÂch uÂspeÏchuÊ. HlavnõÂm neprÏõÂtelem rozveÏdky byla prÏeduÂnorova pravicova emigrace a take odsunutõ sudetsÏtõ NeÏmci. KromeÏ teÏchto neprÏaÂtel prÏibyli po uÂnoru 1948 dalsÏõÂ: zaÂpadnõ demokraticke staÂty a jejich zpravodajske sluzÏby, pouÂnorova emigrace a ideologicÏtõ odpadlõÂci. RozveÏdka meÏla v zahranicÏõ jen maÂlo spolupracovnõÂkuÊ, a to jesÏteÏ na nijak vyÂznamnyÂch pozicõÂch. Informace se musely zõÂskaÂvat vesmeÏs z otevrÏenyÂch zdrojuÊ. JizÏ v te dobeÏ se stalo vyÂznamnyÂm naÂstrojem rozveÏdky ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ. RozveÏdka ± tehdy sektor BAb ± se zabyÂvala i uÂnosy, typickyÂm v te dobeÏ byl uÂnos Josefa VaÂvry-StarÏõÂka z VõÂdneÏ (na podzim 1949). Na jarÏe 1950 probeÏhly prvnõ konzultace se soveÏtskyÂmi poradci. DalsÏõÂ, kraÂtkeÂ, ale dramaticke obdobõÂ, nastalo v letech 1951±1953. ZahaÂjila je velka cÏistka v KSCÏ i v BezpecÏnosti. ZatcÏeneÂmu veliteli sektoru BAb Oskaru ValesÏovi byla jeho bezradnost prÏi vedenõ rozveÏdky vyhodnocena jako zaÂmeÏrna sabotaÂzÏ, inspirovana uÂdajneÏ Rudolfem SlaÂnskyÂm. CÏistka smetla nejen ValesÏe, ale i võÂce nezÏ polovinu kaÂdroveÂho stavu sektoru BAb. VyÂsledky sektoru (od brÏezna 1951 odbor Z) byly nadaÂle velmi slabeÂ, a to jej jesÏteÏ udrzÏovali v chodu soveÏtsÏtõ poradci. Obdobõ 1953±1968 patrÏilo v historii rozveÏdky k teÏm uÂspeÏsÏneÏjsÏõÂm a dodnes ji do jiste mõÂry charakterizuje. Pod prÏõÂmyÂm soveÏtskyÂm

RozveÏdka ministerstva vnitra dohledem byla na podzim 1953 vytvorÏena struktura noveÂho ministerstva vnitra, v jehozÏ cÏele stanul Rudolf BaraÂk. Asi nejznaÂmeÏjsÏõ akcõ rozveÏdky (I. spraÂvy MV) v tomto obdobõ byl uÂnos sociaÂlneÏdemokratickeÂho politika Bohumila LausÏmana z Rakouska. Byla vybudovaÂna struktura podle soveÏtskeÂho vzoru a rozsahu (v sÏedesaÂtyÂch letech võÂce nezÏ 1000 kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ), zpracovaÂny prvnõ koncepcÏnõ dokumenty a smeÏrnice k cÏinnosti. OrganizacÏnõ uÂsilõ prÏineslo vyÂsledky v podobeÏ rozsÏõÂrÏenõ agenturnõ sõÂteÏ, spolupraÂce s cennou agenturou a tedy prÏõÂsunu zajõÂmavyÂch informacõ (za vsÏechny poslanec parlamentu SRN Alfred Frenzel ± v letech 1956±1960 agent ANNA). K lepsÏõ akceschopnosti rozveÏdky prÏispeÏl i systematicky naÂbor novyÂch kaÂdruÊ pro rozveÏdku na vysokyÂch sÏkolaÂch. U vyÂznamne cÏaÂsti kaÂdrovyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ byl ale nadaÂle nadrÏazen politicky profil nad jazykove znalosti a vzdeÏlaÂnõÂ. RozveÏdka uzÏõÂvala nadaÂle i brutaÂlnõÂch metod. V roce 1957 vzbudil pozornost uÂnos slovenskeÂho exiloveÂho aktivisty Jozefa Vicena z Rakouska. Po propagandistickeÂm vyuzÏitõ byl odsouzen za rozsaÂhlou zpravodajskou cÏinnost proti komunistickeÂmu rezÏimu na dozÏivotõÂ. Jeden z pumovyÂch uÂtokuÊ I. spraÂvy MV byl veden rovneÏzÏ proti slovenskeÂmu exulantovi. Dne 5. 7. 1955 byl naÂlozÏõ v prÏevzateÂm balõÂcÏku na posÏtovnõÂm uÂrÏadeÏ v MnichoveÏ zabit MatuÂsÏ CÏernaÂk a na naÂsledky to-

hoto vyÂbuchu zemrÏely jesÏteÏ dveÏ dalsÏõ civilnõ osoby. Poslednõ obdobõ let 1969±1989 bylo zahaÂjeno zuÂcÏtovaÂnõÂm s tzv. reakcõÂ. V roce 1968 nemala cÏaÂst prÏõÂslusÏnõÂkuÊ I. spraÂvy MV podporovala reformnõ proud v Komunisticke straneÏ CÏeskoslovenska. NormalizacÏnõ cÏistky postihly pak celou rÏadu z nich. DalsÏõ odesÏli do exilu, kde prozradili a zverÏejnili vyÂznamne informace o cÏinnosti rozveÏdky. Ta se z uÂbytku profesionaÂlneÏ zdatnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a ze sveÂho rozkrytõ v naÂsledujõÂcõÂch dvou desetiletõÂch jizÏ v podstateÏ nevzpamatovala. PrÏõÂme uÂtoky stareÂho stylu byly ojedineÏleÂ, prÏipomenÏme akci VAMPIÂR ± zaslaÂnõ vyÂbusÏneÂho balõÂcÏku maskovaneÂho jako knizÏnõ zaÂsilka JirÏõÂmu PelikaÂnovi v uÂnoru 1975 do Ï õÂma. Jen shodou okolnostõ nebyl tehdy PeliR kaÂn prÏi explozi zraneÏn. Ze stare sÏkoly pochaÂzõÂ Ï v roce 1982 urcÏiteÏ i aktivnõ opatrÏenõ TCHOR v redakci cÏasopisu SveÏdectvõ v ParÏõÂzÏi: zamorÏenõ prostor redakce pomocõ ampule se zaÂpachem. VõÂce bylo uÂtokuÊ propagandistickyÂch. NejvõÂce pozornosti vyvolala v roce 1976 akce INFEKCE, cozÏ byla kampanÏ zorganizovana rozveÏdkou po naÂvratu agenta rozveÏdky Pavla MinarÏõÂka ze Svobodne Evropy do CÏeskoslovenska. Dnem 15. 2. 1990 zrusÏil ministr vnitra CÏSSR JUDr. Richard Sacher I. spraÂvu SNB a jako naÂstupce zrÏõÂdil Zpravodajskou sluzÏbu FMV.

UÂDV o sobeÏ

MezinaÂrodnõÂ kontakty UÂDV KlaÂra HoralõÂkovaÂ

V soucÏasnosti pracujõ v postkomunistickyÂch zemõÂch instituce s podobnyÂm zaÂmeÏrem jako ma UÂDV. Jsou to nejen staÂtnõ organizace, ale i ruÊzna vyÂzkumna pracovisÏteÏ na univerzitaÂch, prÏi akademiõÂch veÏd a v neposlednõ rÏadeÏ i nadace. LisÏõ se vsÏak jejich kompetence a cÏasovy rozsah zkoumaneÂho obdobõÂ. V soucÏasnosti je poteÏsÏitelnyÂm faktem, zÏe se naÂm darÏõ udrzÏovat a zõÂskaÂvat staÂle nove a nove ¹znaÂmostiª a dõÂky nim zlepsÏovat kvalitu nasÏich vyÂstupuÊ. NasÏemu uÂrÏadu se tak v minulosti podarÏilo navaÂzat systematicke pracovnõ kontakty s organizacemi ve Spolkove republice NeÏmecko, v Polsku a na Slovensku. S kolegy ze vzdaÂleneÏjsÏõÂch zemõ (Bulharsko, Rumunsko) byla spolupraÂce nahodila a sporadickaÂ. Tento stav zmeÏnila cÏervnova mezinaÂrodnõ konference ve VarsÏaveÏ, na ktere se sesÏlo prÏes 300 uÂcÏastnõÂkuÊ ze 14 zemõÂ. NasÏi kolegove tak meÏli jedinecÏnou sÏanci nejen prohloubit dosavadnõ kontakty, prÏõÂpadneÏ ozÏivit ty skomõÂrajõÂcõÂ, ale hlavneÏ navaÂzat uÂplneÏ noveÂ. NejcÏilejsÏõ kontakty udrzÏujeme s institucemi z okolnõÂch staÂtuÊ. V Polsku puÊsobõ velmi aktivnõ Institut naÂrodnõ pameÏti (Instytut PamieÎci Narodowej, zkraÂceneÏ IPN) s pobocÏkami po celeÂm Polsku. S pracovnõÂky IPN si vzaÂjemneÏ zodpovõÂdaÂme dotazy nejruÊzneÏjsÏõÂho charakteru, vymeÏnÏujeme publikace atd. PolsÏtõ kolegove jsou k nasÏim pozÏadavkuÊm velmi vstrÏõÂcnõÂ. NaprÏ. na konkreÂtnõ dotaz ke strukturÏe jedne soucÏaÂsti polskeÂho ministerstva vnitra naÂm poslali naskenovanou publikaci, ktera by pro naÂs byla jinak velice teÏzÏko dostupnaÂ. Polsko je take nejcÏasteÏjsÏõÂm zahranicÏnõÂm cõÂlem prÏednaÂsÏek nasÏich pra DV zuÂcovnõÂkuÊ. KazÏdorocÏneÏ se pracovnõÂci U Ïastn Ï c ujõ vratislavskeÂho sympozia. PolsÏtõ kolegove s vyÂznamneÏ podõÂleli na prÏõÂpraveÏ velke vyÂstavy PrazÏske jaro v roce 1968.SlavnostnõÂmu zahaÂjenõ vyÂstavy byl prÏõÂtomen i prezident IPN prof. Leon Kieres. V raÂmci konference Komunisticky bezpecÏnostnõ aparaÂt ve strÏednõ a vyÂchodnõ EvropeÏ v letech 1944/45 ± 1989, konane  DV ve VarsÏaveÏ prezentoval v cÏervnu 2005, U na neÏkolika vyÂstavnõÂch panelech poznatky o cÏinnosti cÏeskoslovenske StaÂtnõ bezpecÏnosti. Ve Spolkove republice NeÏmecko funguje SpolkovyÂm sneÏmem zrÏõÂzeny UÂrÏad spolkoveÂho poveÏrÏence pro podklady StaÂtnõ bezpecÏnosti byÂvale NDR (Die Bundesbeauftragte fuÈr die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen DDR, zkraÂceneÏ BStU) s pobocÏ-

kami ve vsÏech spolkovyÂch zemõÂch na uÂzemõ byÂvale NDR. V listopadu 2004 naÂs navsÏtõÂvila delegace z tohoto uÂrÏadu vedena spolkovou poveÏrÏenkynõÂ, panõ Marianne Birthler, a vznikla tak mozÏnost navaÂzaÂnõ osobnõÂch kontaktuÊ. BeÏzÏna komunikace s pracovnõÂky BStU je v praxi veÏtsÏinou e-mailova a tyÂka se hlavneÏ dotazuÊ na archivnõ materiaÂly nebo publikace. KromeÏ toho jsme spolecÏneÏ (a jesÏteÏ za participace polskyÂch koleguÊ) pro varsÏavskou konferenci (a nejen pro ni) prÏipravili vyÂstavu o praÂci bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu v teÏchto trÏech zemõÂch. S Nadacõ pro zpracovaÂnõ diktatury SED se sõÂdlem v BerlõÂneÏ v soucÏasnosti pracujeme na vydaÂnõ reprezentativnõÂho sbornõÂku UÂDV pro neÏmeckou verÏejnost, ktery by meÏl vyjõÂt v prÏõÂsÏtõÂm roce. Z neÏmeckyÂch institucõ stojõ jesÏteÏ za zmõÂnku Antistalinisticka akce (Antistalinistische Aktion), sõÂdlõÂcõ rovneÏzÏ v BerlõÂneÏ. Tato pocÏetneÏ velmi mala organizace se stara o provoz berlõÂnskeÂho Muzea Stasi. V Mad'arsku se dokumentaci komunisticke minulosti veÏnuje prÏedevsÏõÂm staÂtnõ instituce, ktera nese naÂzev Historicke archivy StaÂtnõ bez llambiztonsaÂgi SzolgaÂlapecÏnosti Mad'arska (A tok ToÈrteÂneti LeveÂltaÂra) a je zodpoveÏdna za archivovaÂnõ a zpracovaÂvaÂnõ dokumentuÊ vzniklyÂch cÏinnostõ StaÂtnõ bezpecÏnosti. Zhruba prÏed dveÏma lety jsme se pokusili navaÂzat s touto institucõ pracovnõ kontakty, ale nasÏe snahy zuÊstaly bez odezvy. RelativneÏ nedaÂvno, resp. zaÂkonem  stav z 19. srpna 2002, vznikl na Slovensku U  pamaÈti naÂroda (zkraÂceneÏ UPN). Fakticky vsÏak zacÏal pracovat azÏ na pocÏaÂtku roku 2003. Je cÏaÂstecÏnyÂm naÂstupcem OddeÏlenõ pro dokumentaci zlocÏinuÊ komunismu Ministerstva spravedlnosti Slovenske republiky, ktere nadaÂle funguje, ale nynõÂ, po vzniku UÂPN, se veÏnuje jizÏ jen cÏisteÏ justicÏnõÂm zaÂlezÏitostem z obdobõ tota PN zasahuje azÏ lity. CÏasova kompetence U k roku 1939. Na podzim lonÏskeÂho roku naÂsÏ Â PN a prÏedstavili uÂrÏad navsÏtõÂvili prÏedstavitele U naÂm sve pojetõ zkoumaÂnõ spolecÏne minulosti. VarsÏavska konference naÂm umozÏnila seznaÂmit se s neÏkteryÂmi dalsÏõÂmi slovenskyÂmi kolegy, s nimizÏ je podle potrÏeby vedena telefonicka a emailova komunikace. DõÂky mozÏnostem internetu a e-mailu se darÏõ rozvõÂjet spolupraÂci i s rumunskyÂm vyÂzkumnyÂm pracovisÏteÏm NaÂrodnõ rada pro spravovaÂnõ archivuÊ byÂvale Securitate (Consiliul national

MezinaÂrodnõ kontakty UÂDV pentru studierea archivelor Securitatii) v BukuresÏti. I s Rumunskem naÂs totizÏ pojõ deÏjinna zkusÏenost a neÏkdy naÂs azÏ zarazõÂ, jak moc podobnaÂ. DalsÏõÂm balkaÂnskyÂm staÂtem, se kteryÂm (konkreÂtneÏ na zpracovaÂvaÂnõ vojenskyÂch udaÂlostõ roku 1968) spolupracujeme necÏekaneÏ uÂzce, je Bulharsko. Partnerskou institucõ je naÂm v tomto prÏõÂpadeÏ historicka sekce Vojenske akademie G. S. RakovskeÂho prÏi GeneraÂlnõÂm sÏtaÂbu bulharske armaÂdy (Fakultet nacionalna sigurnost i otbrana, Voenna akademija G. S. Rakovski). Na zahranicÏnõ partnery se cÏasto obracejõ i nasÏi policejnõ komisarÏi, nejcÏasteÏji kvuÊli vyÂslechuÊm posÏkozenyÂch nebo sveÏdkuÊ, ale take kvuÊli vypaÂtraÂnõ mõÂsta pobytu hledanyÂch osob. Tato jejich cÏinnost je vaÂzaÂna podaÂnõÂm zÏaÂdosti cÏeskeÂho staÂtnõÂho zaÂstupce o poskytnutõ praÂvnõ pomoci do ciziny s tõÂm, zÏe v neÏkteryÂch prÏõÂpadech se uskutecÏnila za uÂcÏasti nasÏeho policejnõÂho komisarÏe. Ten mohl na mõÂsteÏ klaÂst doplnÏujõÂcõ otaÂzky. PraÂvnõ pomoc se realizovala i s Franciõ nebo SpojenyÂmi staÂty americkyÂmi.

 DV z teÏchto duÊvoduÊ vyPolicejnõ komisarÏi U jõÂzÏdeÏjõ do NeÏmecka, Rakouska a na Slovensko (zde je ovsÏem odlisÏny praÂvnõ mechanismus ± soucÏinnost se rÏõÂdõ podle mezivlaÂdnõ dohody o prÏõÂme policejnõ spolupraÂci). O pomoc jsme neÏkolikraÂt zÏaÂdali i Interpol, opeÏt kvuÊli pomoci prÏi paÂtraÂnõ po osobaÂch nebo prÏi zõÂskaÂvaÂnõ podkladuÊ pro vedenõ vysÏetrÏovaÂnõÂ. MezinaÂrodnõ spolupraÂce dokumentacÏnõÂho oddeÏlenõ UÂDV tedy probõÂha ve formeÏ prÏedaÂvaÂnõ materiaÂluÊ a publikacõÂ, organizovaÂny jsou vsÏak i prÏednaÂsÏky a do zahranicÏõ jsou zapuÊjcÏovaÂny i vyÂstavy (naprÏ. Nejen steÏny meÏly usÏi, CÏesky a slovensky exil 20. stoletõ atd.). VeÏtsÏina vyÂstavnõÂch projektuÊ, na kteryÂch se UÂDV podõÂlel, bylo prÏipraveno ve spolupraÂci s neÏkolika institucemi. KromeÏ teÏchto kontaktuÊ meÏli nasÏi pracovnõÂci po dobu existence UÂDV mozÏnost seznaÂmit se s mnoha osobnostmi z dalsÏõÂch institucõÂ, ktere  DV. Spolumajõ stejnou naÂplnÏ cÏinnosti jako U praÂce s vyÂsÏe uvedenyÂmi organizacemi je ale nejcÏasteÏjsÏõ a ma nejveÏtsÏõ prakticky dopad na praÂci dokumentaristuÊ.

UÂDV o sobeÏ

VyÂstavy, ktere prÏipravil UÂDV v letech 2000±2005 Daniel Povolny V zaÂrÏõ 2000 zacÏali pracovnõÂci oddeÏlenõ dokumentace UÂDV prÏipravovat vyÂstavu nazvanou Nejen steÏny meÏly usÏi o operativnõ technice StB. DõÂky vstrÏõÂcnosti Muzea Policie CÏeske republiky a NaÂrodnõÂho technickeÂho muzea v Praze (dodaly vpravdeÏ unikaÂtnõ exponaÂty), Archivu Ministerstva vnitra CÏeske republiky (poskytl dokumenty ze svyÂch fonduÊ), KriminalistickeÂho uÂstavu v Praze (zpracoval doprovodny dokumentaÂrnõ film) a bezpecÏnostnõÂho odboru Policie CÏeske republiky se ji podarÏilo usporÏaÂdat zhruba za sÏest meÏsõÂcuÊ. CõÂlem vyÂstavy bylo informovat naÂvsÏteÏvnõÂky o praktikaÂch byÂvale StB. ZaÂjemci si mohli prohleÂdnout jednotlive druhy operativnõ techniky, jako naprÏ. odposlouchaÂvacõ zarÏõÂzenõ mõÂstnostõ a telefonuÊ, daÂle prÏõÂstroje pro tajne fotografovaÂnõ a filmovaÂnõÂ. Na vyÂstaveÏ se mimo jine mohli seznaÂmit s prÏõÂpadem odhaleneÂho odposlechu JUDr. ZdenÏka MlynaÂrÏe. SoucÏaÂstõ expozice bylo i 22 paneluÊ veÏnovanyÂch proveÏrce korespondence, vyÂrobeÏ krycõÂch pruÊkazuÊ, radiokontrarozveÏdce (tedy odhalovaÂnõ neprÏaÂtelskyÂch radiostanic), spolupraÂci tajnyÂch sluzÏeb socialistickyÂch zemõ v oblasti operativnõ techniky a vyÂvoji organizacÏnõ struktury StB a operativnõ techniky v daneÂm obdobõÂ. VyÂstava probeÏhla ve dnech 10. 4. ± 31. 5. 2001 v Muzeu Policie CÏR v Praze a teÏsÏila se velkeÂmu zaÂjmu verÏejnosti (prohleÂdnout si ji prÏisÏlo teÂmeÏrÏ 13 000 lidõÂ). Ve dnech 6. 9. ± 30. 9. 2001 byla instalovaÂna v ZaÂpadocÏeskeÂm muzeu v Plzni a 10. 10. ± 1. 12. 2001 v Muzeu  stõ nad Labem. VyÂstavu si take mohli meÏsta U prohleÂdnout obcÏane Slovenske republiky a to 10. 1. ± 7. 2. 2002 v CÏeskeÂm centru v BratislaveÏ a 12. 2. ± 8. 3. 2002 ve SlovenskeÂm technickeÂm muzeu v KosÏicõÂch. Ve dnech 15. 5. ± 31. 8. 2002 se pak za prÏispeÏnõ CÏeskeÂho centra v BerlõÂneÏ konala v Muzeu Stasi v BerlõÂneÏ (navsÏtõÂvilo ji 35 000 lidõÂ). ParalelneÏ s nõ se s mensÏõ kolekcõ exponaÂtuÊ mohli dõÂky CÏeskeÂmu centru v BukuresÏti seznaÂmit i v hlavnõÂm meÏsteÏ Rumunska v tamnõÂm HistorickeÂm muzeu (28. 5. ± 10. 6. 2002) a v severorumunskeÂm Szighetu ve zdejsÏõÂm PamaÂtnõÂku obeÏtem komunismu (4. 7. ± 7. 7. 2002). Od 21. 11. do 20. 12. 2002 byla z podneÏtu StaÂtnõÂho okresnõÂho archivu v JihlaveÏ vyÂstava opeÏt k videÏnõ v CÏeske republice ± konkreÂtneÏ v budoveÏ byÂvaleÂho OkresnõÂho uÂrÏadu v JihlaveÏ.

Ve dnech 11. 3. ± 23. 3. 2003 ji dõÂky iniciativeÏ CÏeskeÂho centra v MoskveÏ mohli navsÏtõÂvit rovneÏzÏ obyvatele hlavnõÂho meÏsta Ruske federace. CelkoveÏ si vyÂstavu prohleÂdlo prÏiblizÏneÏ 60 000 lidõÂ. Na zÏaÂdost CÏeskeÂho centra bude v listopadu 2006 vyÂstava instalovaÂna v MnichoveÏ a na jarÏe 2007 v muzeu v Ambergu. DalsÏõ vyÂstavu, PrazÏske jaro v roce 1968, prÏi rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlopravoval U cÏinuÊ komunismu ve spolupraÂci s polskyÂm Institutem naÂrodnõ pameÏti (Instytut PamieÎci Narodowej) od rÏõÂjna 2004 do brÏezna 2005. ZaÂmeÏrem tohoto projektu bylo prÏedstavit jak sÏiroke verÏejnosti, tak odbornõÂkuÊm rÏadu dosud nepublikovanyÂch obrazovyÂch i põÂsemnyÂch materiaÂluÊ, ktere byly mj. zõÂskaÂny z neusporÏaÂdanyÂch (a tedy i pro badatele z rÏad historikuÊ neprÏõÂstupnyÂch) archivnõÂch fonduÊ, ze soukromyÂch sbõÂrek a take ze zahranicÏõÂ. VyÂstava se sklaÂda ze dvou cÏaÂstõÂ. Prvnõ cÏaÂst nazvanou PrazÏske jaro. Polsko a CÏeskoslovensko v roce 1968 tvorÏõ 32 paneluÊ a prÏipravil ji polsky Institut naÂrodnõ pameÏti. Ukazuje sebekriticky prÏõÂstup Polska k nasÏõ spolecÏne minulosti vcÏetneÏ negativnõÂho postoje obycÏejnyÂch PolaÂkuÊ k okupaci. Druhou cÏaÂst vyÂstavy tvorÏõ sÏest paneluÊ, ktere vytvorÏil naÂsÏ uÂrÏad a ktere faktograficky mapujõ maÂlo znaÂme skutecÏnosti vztahujõÂcõ se k ¹vojenskeÂmu rÏesÏenõª obrodneÂho procesu v CÏeskoslovensku v roce 1968. V raÂmci vyÂstavy jsou promõÂtaÂny dosud neznaÂme zaÂbeÏry ze srpna 1968 a filmy, ktere natocÏila polska StB (SøuzÇba BezpieczenÂstwa) v Polsku v roce 1968 jednak beÏhem brÏeznovyÂch udaÂlostõÂ, a pak prÏi celostaÂtnõÂch dozÏõÂnkovyÂch slavnostech ve VarsÏaveÏ, beÏhem kteryÂch se dne 8. zaÂrÏõ na protest proti okupaci CÏeskoslovenska upaÂlil Ryszard Siwiec. Aby se s vyÂstavou mohl seznaÂmit co nejsÏirsÏõ okruh zaÂjemcuÊ, byla od pocÏaÂtku zamyÂsÏlena jako putovnõÂ. Od 24. 3. 2005 do 24. 4. 2005 ji bylo mozÏno, vcÏetneÏ 60 paneluÊ vyÂstavy (1968±1969), kterou prÏipravila SpolecÏnost K 2001, shleÂdnout v Muzeu Policie CÏR. Na vernisaÂzÏ prÏisÏlo 150 lidõ a celkoveÏ na vyÂstavu v Praze zavõÂtalo 5 759 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ. V Hradci KraÂlove byla vyÂstava instalovaÂna na tamnõ univerziteÏ a ve dnech 2. 5. 2005 ± 27. 5. 2005 si ji prohleÂdlo 3 200 lidõÂ, v TrutnoveÏ ji ve dnech

 DV v letech 2000±2005 VyÂstavy, ktere prÏipravil U 6. 6. 2005 ± 30. 6. 2005 navsÏtõÂvilo 703 zaÂjemcuÊ a v Chrudimske besedeÏ v Chrudimi (11. 7. 2005 ± 31. 7. 2005) si tuto prÏõÂlezÏitost nenechalo ujõÂt 1 000 lidõÂ. Od 3. 8. 2005 do 19. 8. 2005 byla vyÂstava otevrÏena v budoveÏ CÏSOB PojisÏt'ovny v PardubicõÂch, kde si ji prohleÂdlo 480 lidõÂ. VyÂstava se daÂle prÏesunula do NaÂchoda (4. 10. 2005 ± 23. 10. 2005), kam na ni do RegionaÂlnõÂho muzea prÏisÏlo 238 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ, daÂle do JicÏõÂna (27. 10. 2005 ± 11. 11. 2005), kde si ji v K ± klubu prohleÂdlo 500 lidõ a v MeÏstskeÂm divadle v BruntaÂle (18. 11. 2005 ± 16. 12. 2005) 1758 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ. V roce 2006 vyÂstava putovala do Opavy (4. 1. 2006 ± 29. 1. 2006), kde ji ve SlezskeÂm zemskeÂm muzeu videÏlo 772 lidõÂ, do Svitav (2. 2. 2006 ± 26. 2. 2006), kde ji ve StrÏedisku kulturnõÂch sluzÏeb zhleÂdlo 1560 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ, daÂle do CÏeskyÂch BudeÏjovic (28. 2. 2006 ± 10. 3. 2006), kam se na ni do prostor StaÂtnõÂho okresnõÂho archivu prÏisÏlo podõÂvat 300 lidõÂ. V soucÏasne dobeÏ je umõÂsteÏna (16. 3. 2006 ± 14. 5. 2006) v ZaÂpadocÏeskeÂm muzeu v Plzni, odkud se prÏesune do Mlade Boleslavi (22. 5. 2006 ± 30. 6. 2006, DuÊm kultury). V cÏervenci jej jejõ otevrÏenõ plaÂnovaÂno v Eurocentru v Jablonci nad Nisou a v srpnu 2006 v Liberci.  DV spolupracuje s jizÏ zmõÂneÏOd leÂta 2001 U nou SpolecÏnostõ pro kulturu a dialog K2001 z Brna, ktera prÏipravila projekt CÏesky a slovensky exil 20. stoletõÂ. Pro cÏaÂst vyÂstavy zahrnujõÂcõ obdobõ 1948±1989 prÏipravili pracovnõÂci UÂDV rÏadu teÂmat, kteryÂmi se dlouhodobeÏ zabyÂvajõÂ. KonkreÂtneÏ naprÏõÂklad vypracovali seznamy osob, ktere zahynuly prÏi pokusu o prÏechod

staÂtnõ hranice, informace o akcõÂch StB proti RaÂdiu Svobodna Evropa, o problematice vydaÂvaÂnõ pasuÊ a võÂz, o snahaÂch StB rozlozÏit exil. Od ledna 2003 byly ruÊzne cÏaÂsti projektu prÏedstaveny obyvateluÊm Brna, Prahy, Martina, Moskvy, Mnichova, DraÂzÏd'an, BerlõÂna, Stockholmu, BudapesÏti, BukuresÏti, Bruselu, LondyÂna a dalsÏõÂch evropskyÂch i zaÂmorÏskyÂch metropolõÂ. Poslednõ cÏaÂst projektu zacÏala putovat  DV se rovneÏzÏ vyÂznamneÏ podõÂlõ v roce 2006. U na vyÂstaveÏ Samizdat z pohledu 21. stoletõÂ, kterou spolecÏnost K2001 v pruÊbeÏhu roku 2007 prÏedvede v Belgii, v Lucembursku a ve Francii. V cÏervnu 2005 se uskutecÏnila ve VarsÏaveÏ konference BezpecÏnostnõ aparaÂty v zemõÂch strÏednõ a vyÂchodnõ Evropy 1945±1989. Jako soucÏaÂst doprovodneÂho programu prÏipravily trÏi organizace ± neÏmecky UÂrÏad spolkoveÂho poveÏrÏence pro podklady StaÂtnõ bezpecÏnosti byÂvale NDR (BStU), polsky Institut naÂrodnõ pameÏti  rÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ (IPN) a cÏesky U zlocÏinuÊ komunismu (UÂDV) samostatne vyÂstavy, na nichzÏ prezentovaly zaÂkladnõ rysy bezpecÏnostnõÂch aparaÂtuÊ teÏchto zemõÂ. VyÂstava UÂDV byla umõÂsteÏna na 30 panelech, na nichzÏ pracovnõÂci UÂDV popisovali fungovaÂnõ StaÂtnõ bezpecÏnosti a souvisejõÂcõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek v CÏeskoslovensku. VyÂstavy prÏipravujõ obsahoveÏ pracovnõÂci UÂDV, velky podõÂl na grafickeÂm zpracovaÂnõ a vlastnõ vyÂrobeÏ vyÂstavnõÂch paneluÊ vsÏak majõ pracovnõÂci TiskaÂrny Ministerstva vnitra CÏR a Muzea Policie CÏR. AktuaÂlnõ informace o vyÂstavaÂch jsou pruÊbeÏzÏneÏ zverÏejnÏovaÂny na nasÏich internetovyÂch straÂnkaÂch: www.mvcr.cz/udv.

UÂDV o sobeÏ

PrÏednaÂsÏky UÂDV Jan Kalous

 rÏadu dokuJednõÂm ze zaÂkladnõÂch uÂkoluÊ U mentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu je zprÏõÂstupnÏovaÂnõ poznatkuÊ o fungovaÂnõ a systeÂmu represivnõÂho aparaÂtu komunistickeÂho CÏeskoslovenska v obdobõ let 1945±1989. DeÏje se tak rozmanitou formou. Vedle publikacõ (UÂDV vydaÂva trÏi rÏady publikacõÂ: sbornõÂky Securitas imperii a monotematicke SesÏity a SveÏdectvõÂ) jsou to prÏedevsÏõÂm aktivnõ vystoupenõ zameÏstnancuÊ uÂrÏadu na ruÊznyÂch diskusõÂch, kolokviõÂch, seminaÂrÏõÂch, odbornyÂch konferencõÂch apod. AktuaÂlnõ prÏehled prÏednaÂsÏek je k dispozici na internetovyÂch straÂnkaÂch UÂDV (www.mvcr.cz/ policie/udv). V zaÂvislosti na dokumentaci dõÂlcÏõÂch oblastõ cÏi teÂmat se okruh prÏednaÂsÏek postupneÏ upravuje. UÂDV je pro zaÂjemce z rÏad sÏkol i sÏiroke verÏejnosti zajisÏt'uje zcela zdarma. Vedle obecneÂho prÏedstavenõ cÏinnosti a vy DV se jednotlive prÏednaÂsÏky zameÏrÏujõ sledkuÊ U na jednotliva vyÂznamna teÂmata, charakterizujõÂcõ povahu a systeÂmovost totalitnõÂho rezÏimu v CÏSR. PrÏednaÂsÏky se konaly na strÏednõÂch i vysokyÂch sÏkolaÂch a dalsÏõÂch mõÂstech, mj. v teÏchto institucõÂch: . Filozoficka v Praze

fakulta

Univerzity

Karlovy

. Filozoficka fakulta Univerzity KomenskeÂho v BratislaveÏ

. Fakulta humanitnõÂch studiõ Univerzity Pardubice . Fakulta humanitnõÂch studiõ ZaÂpadocÏeske univerzity v Plzni . Fakulta humanitnõÂch studiõ Masarykovy univerzity v BrneÏ . Fakulta mezinaÂrodnõÂch vztahuÊ Vysoke sÏkoly ekonomicke Praha . Fakulta humanitnyÂch vied Univerzity Mateja Bela Banska Bystrica . Pedagogicka fakulta Univerzity Hradec KraÂlove . Pedagogicka fakulta Univerzity Jana Evangelisty PurkyneÏ v UÂstõ nad Labem . VysÏsÏõ odborna sÏkola publicistiky Praha . NaÂrodnõ bezpecÏnostnõ uÂrÏad . Krajske centrum vzdeÏlaÂvaÂnõ a Jazykova sÏkola PlzenÏ . Kulturnõ centrum Zahrada Praha-Opatov . Muzeum BedrÏicha HrozneÂho v Lyse nad Labem . Krajske muzeum Cheb . RegionaÂlnõ muzeum Vysoke MyÂto

Konference

UÂcÏast na konferencõÂch Slovenska republika 1939±1945 ocÏima mladyÂch historikuÊ Banska Bystrica, 14.±15. dubna 2005 OndrÏej Koutek V roce 2005 se konal jizÏ IV. rocÏnõÂk mezinaÂrodnõ veÏdecke konference Slovenska republika 1939±1945 ocÏima mladyÂch historikuÊ, ktera daÂva jizÏ tradicÏneÏ mladyÂm a zacÏõÂnajõÂcõÂm historikuÊm prÏõÂlezÏitost seznamovat se navzaÂjem s vyÂsledky sve praÂce a navazovat potrÏebnou spolupraÂci. Tuto akci usporÏaÂdala katedra historie Fakulty humanitnõÂch veÏd Univerzity Mateja Bela ve spolupraÂci s prazÏskyÂm sdruzÏenõÂm STRED ± strÏedoevropsky dialog a banskobystrickou StaÂtnõ veÏdeckou knihovnou. Na konferenci se podõÂleli vedle zaÂstupcuÊ domaÂcõ slovenske veÏdy take uÂcÏastnõÂci z CÏeske republiky, Polska, Mad'arska a Ukrajiny. Konference byla rozdeÏlena do dvou hlavnõÂch tematickyÂch blokuÊ. PrvnõÂ, rozsaÂhlejsÏõÂ, blok se sklaÂdal z prÏõÂspeÏvkuÊ zameÏrÏenyÂch na ruÊzne politicko-spolecÏenskeÂ, hospodaÂrÏske a vojenske aspekty deÏjin Slovenske republiky v letech 1939±1945. Jednotlive referaÂty poskytly vskutku rozmanite pohledy na tuto etapu slovenske historie. Vedle prÏõÂspeÏvkuÊ zabyÂvajõÂcõÂch se vnitropolitickyÂm vyÂvojem a postavenõÂm Slovenska v mezinaÂrodnõÂch vztazõÂch se zde objevily referaÂty o slovenskeÂm hospodaÂrÏstvõÂ, peneÏzÏnictvõ cÏi sÏkolstvõÂ. VõÂce prÏõÂspeÏvkuÊ pojednaÂvalo o perzekuci odpuÊrcuÊ lud'aÂckeÂho rezÏimu a o obcÏanskeÂm odboji. Program konference se take dotkl neÏkteryÂch otaÂzek z vojenske oblasti, naprÏ. nasazenõ slovenskyÂch jednotek na vyÂchodnõ fronteÏ. Mezi teÂmaty prÏõÂspeÏvkuÊ se v neposlednõ rÏadeÏ objevila i problematika postavenõ RusõÂnuÊ a UkrajincuÊ na Slovensku v letech 1939±1945.

Druhy tematicky blok banskobystricke konference byl nazvaÂn Azyl, migrace, emigrace na Slovensku a ve strÏednõ EvropeÏ v letech 2. sveÏtove vaÂlky. Tento blok vychaÂzel prÏedevsÏõÂm z vyÂzkumu realizovaneÂho v raÂmci grantoveÂho uÂkolu VEGA cÏ. 1/1214/04 UkrajinsÏtõ utecÏenci na Slovensku na konci 2. sveÏtove vaÂlky. Vedle referaÂtuÊ prÏõÂmo pojednaÂvajõÂcõÂch o ukrajinskyÂch cÏi polskyÂch beÏzÏencõÂch na konci vaÂlky a v prvnõÂch letech po osvobozenõ zde byly prÏedstaveny i prÏõÂspeÏvky, ktere se zabyÂvaly ukrajinskou divizõ SS ¹Galizienª nebo cÏinnostõ Ukrajinske povstalecke armaÂdy ve slovensko-polskeÂm pohranicÏõÂ. V tomto druheÂm bloku konference vystoupili se svyÂmi prÏõÂspeÏvky take dva pracovnõÂci UÂrÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu. JirÏõ Plachy prÏednesl referaÂt CÏSR jako tranzitnõ zemeÏ polske emigrace po roce 1945 a OndrÏej Koutek referoval o boji StaÂtnõ bezpecÏnosti proti ukrajinskeÂmu nacionalismu a o pronaÂsledovaÂnõ ukrajinskyÂch beÏzÏencuÊ v CÏeskoslovensku v letech 1945±1953. Konference v Banske Bystrici uÂspeÏsÏneÏ naplnila cõÂl, jenzÏ si jejõ organizaÂtorÏi stanovili. Stala se prÏõÂlezÏitostõ k prÏõÂnosneÂmu setkaÂnõ mlade generace strÏedoevropskyÂch historikuÊ a k podneÏtne vyÂmeÏneÏ jejich naÂzoruÊ a poznatkuÊ. Program konference tvorÏila rÏada velmi zajõÂmavyÂch referaÂtuÊ, s nimizÏ se mohou cÏtenaÂrÏi seznaÂmit ve sbornõÂku Slovenska republika 1939± 1945 ocÏima mladyÂch historikuÊ IV, ktery vysÏel v zaÂveÏru roku 2005 peÂcÏõ editoruÊ Michala SÏmigel'a a Petera MicÏka.

UÂDV o sobeÏ

Komunisticky bezpecÏnostnõ aparaÂt ve strÏednõ a vyÂchodnõ EvropeÏ v letech 1944/1945±1989 VarsÏava, 16.±18. cÏervna 2005 Jan Kalous Ve dnech 16. ± 18. cÏervna 2005 se v prostoraÂch varsÏavskeÂho PalaÂce veÏdy a kultury uskutecÏnila mezinaÂrodnõ konference Komunisticky bezpecÏnostnõ aparaÂt ve strÏednõ a vyÂchodnõ EvropeÏ v letech 1944/1945±1989. JejõÂmi organizaÂtory byly Instytut PamieÎci Narodowej, MeÏsto VarsÏava, Instytut StudioÂw Politycznych Polskiej Akademii Nauk, Die Bundesbeauftragte fuÈr die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen DDR, Stiftung zur Aufarbeitung der SEDDiktatur, UÂstav pro soudobe deÏjiny Akademie veÏd CÏR, UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu a UÂstav pamaÈti naÂroda. VsÏechny jmenovane instituce prÏipravily program, ktery jasneÏ odraÂzÏel hlavnõ moto konference: ¹SnazÏit se spolecÏneÏ popsat a poznat jednotlivosti, spolecÏne rysy a kooperaci bezpecÏnostnõÂch aparaÂtuÊ tak, jak se zfomovaly a jak fungovaly v zemõÂch soveÏtskeÂho bloku v letech 1944/1945±1989ª PraÂveÏ analyÂza, promeÏna a reflexe mechanismuÊ, ktere udrzÏely ve strÏednõ a jihovyÂchodnõ EvropeÏ bolsÏevicky model staÂtu po võÂce nezÏ cÏtyrÏi desetiletõÂ, patrÏily k zaÂsadnõÂm boduÊm odbornyÂch vystoupenõ v jednotlivyÂch sekcõÂch. V nich se debatovalo o pozici bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu v raÂmci mocenske struktury komunistickeÂho staÂtu, o vzaÂjemne spolupraÂci a aktivitaÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek nebo o hlavnõÂch oblastech zaÂjmuÊ komunistickeÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu. Sekce cÏõÂslo 2 se na zaÂkladeÏ prÏednesenyÂch referaÂtuÊ pokusila dospeÏt ke kolektivnõÂmu portreÂtu (tzn. k urcÏityÂm spolecÏnyÂm charakteristikaÂm) komunistickeÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu. ReferaÂty, ktere prÏednesly zameÏstnanci UÂDV se tyÂkaly neÏkolika oblastõ prÏedmeÏtneÂho vyÂzkumu. Petr Cajthaml ve sveÂm vystoupenõ upozornil na problematiku tzv. cÏinnyÂch zaÂloh a pronikaÂnõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB do dalsÏõÂch oblastõ staÂtnõÂho aparaÂtu. Jan Kalous prÏipomneÏl procesy s prÏõÂslusÏnõÂky BezpecÏnosti v prvnõ polovineÏ 50. let. KlaÂra HoralõÂkova prÏedstavila SysteÂm sjednocene evidence poznatkuÊ o neprÏõÂteli (zkraÂceneÏ SOUD) a porovnala jeho fungovaÂnõ v CÏeskoslovensku a v byÂvale NDR. JirÏõ Plachy prÏednesl prÏõÂspeÏvek o vyuzÏõÂvaÂnõ nacistickyÂch vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ cÏeskoslovenskou StB. V raÂmci konference byly zahaÂjeny vyÂstavy,

ktere blõÂzÏe prÏedstavily povahu, role a duÊlezÏitost bezpecÏnostnõÂch slozÏek pro udrzÏenõ komunisticke totality ve staÂtech soveÏtskeÂho bloku. Polskou expozici prÏipravil Institut naÂrodnõ pameÏti, neÏmeckou vyÂstavu realizoval UÂrÏad spolkoveÂho poveÏrÏence pro podklady StaÂtnõ bezpecÏnosti byÂvale NDR. UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu takto prezentoval zaÂkladnõ poznatky o StaÂtnõ bezpecÏnosti v CÏeskoslovensku v letech 1945±1989  DV vyÂstavu zahaÂjil vedoucõ (jmeÂnem vedenõ U skupiny dokumentace Prokop Tomek ). DuÊlezÏitou soucÏaÂst praÂce bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu komunistickeÂho staÂtu tvorÏila propaganda. O jejõ podobeÏ se mohli uÂcÏastnõÂci konference prÏesveÏdcÏit prÏi projekci neÏkolika polskyÂch, neÏmeckyÂch a cÏeskoslovenskyÂch porÏaduÊ (mj. 10. dõÂlu seriaÂlu TrÏicet prÏÂõpaduÊ majora Zemana nazvaneÂho Vrah se skryÂva v poli). PromõÂtanõ filmu vzÏdy prÏedchaÂzelo strucÏne uvedenõ do problematiky (v dobovyÂch porÏadech zaÂmeÏrneÏ zkresleneÂ). Na prÏõÂpraveÏ projekce se za UÂDV podõÂlel Petr Cajthaml. ZajõÂmavou soucÏaÂstõ konference byly i panelove diskuse odbornõÂkuÊ (o moraÂlnõÂch aspektech prÏõÂstupu ke svazkuÊm komunistickeÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu pro veÏdeckou praÂci a verÏejnou debatu o minulosti), politikuÊ (zamysÏlenõ nad problematikou vyrovnaÂvaÂnõ se s komunistickou minulostõÂ) a pameÏtnõÂkuÊ (Mieczysøaw Chojnacki a Emil SÏvec ). DuÊlezÏitost spolecÏneÂho prÏõÂstupu prÏi vyÂzkumu totalitnõÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu symbolicky podtrhovala prezentace knihy A Handbook of the Communist Security Apparatus in East Central Europe, 1944±1989, ktera vznikla spolecÏnyÂm uÂsilõÂm prÏednõÂch odbornõÂkuÊ z Bulharska, CÏeske republiky, Velke BritaÂnie, Polska, SRN a Francie. Snad ji brzy doplnõ i sbornõÂk prÏõÂspeÏvkuÊ z teÂto konference. VarsÏavskou konferenci v cÏervnu 2005 lze tedy hodnotit velmi pozitivneÏ. ZuÂcÏastnilo se jõ celkem võÂce nezÏ 400 akreditovanyÂch osob z 19 zemõÂ. Byla velkyÂm prÏõÂnosem pro navaÂzaÂnõ kontaktuÊ a blizÏsÏõ spolupraÂce prÏi vyÂzkumu specificke problematiky bezpecÏnostnõÂch mechanismuÊ byÂvaleÂho komunistickeÂho bloku.

Konference

Polsko, CÏeska republika a Slovensko mezi vyÂchodem a zaÂpadem Evropy Wroclaw, 10. 9. 2005 JirÏõ Plachy Dne 10. zaÂrÏõ 2005 se v polske Wroclawi konala pod zaÂsÏtitou Polsko-cÏesko-slovenske Solidarity mezinaÂrodnõ koference Polsko, CÏeska republika a Slovensko mezi vyÂchodem a zaÂpadem Evropy s podtitulem Role demokratickyÂch prÏemeÏn a ruÊznyÂch zkusÏenostõ s komunismem ve strÏednõ EvropeÏ a problematika politiky zemõ vyÂchodnõ Evropy. Prvnõ blok konferencÏnõÂho jednaÂnõÂ, veÏnovany zemõÂm byÂv. SSSR, zahaÂjil profesor opolske univerzity NikolÂaj Iwanow referaÂtem o vlivu polske Solidarity na disent v SoveÏtskeÂm svazu. PrÏõÂcÏinami paÂdu komunismu v BeÏlorusku a vnõÂmaÂnõÂm komunisticke minulosti beÏloruskou spolecÏnostõ na neÏj navaÂzal Tomasz Kurek z wroclawske univerzity. Problematickou cestu dnesÏnõ Gruzie k demokracii, uvozenou velmi fundovanyÂm vyÂkladem o gruzõÂnskyÂch deÏjinaÂch, popsal ve sveÂm prÏõÂspeÏvku jeho kolega Gocza Bezaniszwilli. Poslednõ dopolednõ prÏednaÂsÏka Obraz SSSR ve slovenske historiografii po roce 1989, kterou proslovil Martin Lacko z Filozoficke fakulty Univerzity sv. Cyrila a MetodeÏje v TrnaveÏ, jizÏ prÏedznamenala odpolednõ blok

veÏnovany problematice CÏeske republiky a Slovenska. Jako prvnõ v odpolednõÂm bloku vystoupil prof. Andrzej MalÂkiewicz z Univerzity v Zielonej GoÂrze. V prÏednaÂsÏce Slovensko mezi zaostalostõ a globalizacõ se veÏnoval prÏedevsÏõÂm probleÂmuÊm soucÏasneÂho Slovenska a jejich sociaÂlneÏ ekonomickyÂm a historickyÂm prÏõÂcÏinaÂm. CÏeskou republiku zastupovali svyÂmi referaÂty JirÏõ Plachy (ProbleÂm lustracõ v cÏeske spolecÏnosti po roce 1989) a TomaÂsÏ BursõÂk (LeÂta 1948±1989 z pohledu cÏeske historiografie ±  rÏadu dokumentace a vymozÏnosti a limity) z U sÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu v Praze. Po jejich vystoupenõ naÂsledovala zÏiva diskuse tyÂkajõÂcõ se vsÏech teÂmat, ktere beÏhem dne zazneÏly. Vzhledem k tomu, zÏe se konferencÏnõÂho jednaÂnõ uÂcÏastnila z velke cÏaÂsti odborna verÏejnost, budily velky zaÂjem prÏedevsÏõÂm metodologicke otaÂzky studia nejnoveÏjsÏõÂch deÏjin v jednotlivyÂch zemõÂch strÏedoevropskeÂho regionu. JednaÂnõ bylo ukoncÏeno v pozdnõÂch odpolednõÂch hodinaÂch. PrÏõÂspeÏvky budou vydaÂny ve sbornõÂku.

UÂDV o sobeÏ

UÂDV v tisku Jan Srb

DvanaÂct let je verÏejnost informovaÂna prostrÏednictvõÂm sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ o existenci a cÏinnosti UÂrÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu. JelikozÏ maÂte v ruce inovovane cÏõÂslo Securitas imperii, je na mõÂsteÏ pokusit se o rekapitulaci a kraÂtky pohled do nedaÂvne minulosti. NehodlaÂm polemizovat s kritikami, ani vyzdvihovat a opakovat slova chvaÂly. CõÂlem nenõ hodnocenõ celeÂho obdobõ od zrÏõÂzenõ uÂrÏadu do soucÏasnosti. PokusõÂm se nastõÂnit vyÂvoj spolupraÂce uÂrÏadu s meÂdii v poslednõÂch peÏti letech. Na zacÏaÂtku poklaÂdaÂm za nutne podotknout, zÏe UÂDV za dobu sve existence nikdy nemeÏl tiskove strÏedisko, ani preventivneÏ informacÏnõ skupinu nebo oddeÏlenõ pro styk s verÏejnostõÂ. Pouze jedno tabulkove mõÂsto tiskoveÂho mluvcÏõÂho. Z toho vyplyÂva zaÂsadnõ skutecÏnost. Na prÏõÂpraveÏ informacõ pro sdeÏlovacõ prostrÏedky a verÏejnost se podõÂlõ sÏirsÏõ okruh pracovnõÂkuÊ uÂrÏadu. SysteÂm praÂce s meÂdii se rodil za pochodu a postupem cÏasu vykrystalizoval do dnesÏnõ podoby. Tiskove konference, beÏzÏneÏ pouzÏõÂvany zpuÊsob prÏedaÂvaÂnõ informacõ zaÂstupcuÊm sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ, se ukaÂzaly pro nasÏi praÂci neefektivnõÂ, a tudõÂzÏ nevhodneÂ. VyÂjimkou potvrzujõÂcõ pravidlo byly tiskove konference usporÏaÂdane prÏi prÏõÂlezÏitosti vyÂznamnyÂch pracovnõÂch naÂvsÏteÏv prÏedstaviteluÊ zahranicÏnõÂch partnerskyÂch institucõÂ. NaprÏõÂklad polske delegace Institutu naÂrodnõ pameÏti v cÏele s profesorem Leonem Kieresem, nebo naÂvsÏteÏva vedoucõ neÏmeckeÂho UÂrÏadu spolkoveÂho poveÏrÏence pro podklady StaÂtnõ bezpecÏnosti byÂvale NDR, panõ Marianne Birthler. Take zahaÂjenõ nasÏich vyÂstav byÂva obcÏas spojeno s kraÂtkou tiskovou konferencõÂ. TeÏzÏisÏteÏ praÂce tedy spocÏõÂva v osobnõÂm jednaÂnõ a prÏedaÂvaÂnõ pozÏadovanyÂch informacõ novinaÂrÏuÊm jednotlivyÂmi pracovnõÂky uÂrÏadu. Dotazy smeÏrÏujõÂcõ k trestnõÂm veÏcem a praÂci odboru vysÏetrÏovaÂnõ zpracovaÂva veÏtsÏinou tiskovy mluvcÏõ po konzultaci s policejnõÂm orgaÂnem zabyÂvajõÂcõÂm se konkreÂtnõ kauzou nebo s vedoucõÂmi pracovnõÂky uÂseku vysÏetrÏovaÂnõ (zaÂstupcem rÏeditele pro vysÏetrÏovaÂnõ a vedoucõÂm odboru vysÏetrÏovaÂnõÂ). OdpoveÏdi na otaÂzky souvisejõÂcõ s cÏinnostõ uÂseku dokumentace prÏipravujõ a poskytujõ dokumentariste uÂrÏadu. Tento zpuÊsob komunikace s meÂdii lze hodnotit jako spõÂsÏe defenzivnõ a jeho cÏetnost je daÂna poptaÂvkou po informacõÂch. OfenzivneÏ se snazÏõÂme vystupovat

v prÏõÂpadeÏ prezentacõ nasÏich novyÂch publikacõÂ, ktere prÏedstavujeme novinaÂrÏuÊm a odborne i laicke verÏejnosti v prostoraÂch literaÂrnõ kavaÂrny knihkupectvõ Academia v Praze na VaÂclavskeÂm naÂmeÏstõÂ. Pomocõ kraÂtkyÂch tiskovyÂch zpraÂv informujeme verÏejnost o mõÂstech a termõÂnech konaÂnõ prÏednaÂsÏek a vyÂstav prÏipravenyÂch pracovnõÂky nasÏeho uÂrÏadu. NasÏe webove straÂnky jsou teÂmatem tak rozsaÂhlyÂm, zÏe by si zaslouzÏilo v budoucnu prostor na samostatny cÏlaÂnek. Nynõ tedy jen to nejpodstatneÏjsÏõ ve zkratce. ZaÂkladnõ informace jsou na nich poskytovaÂny v peÏti jazykovyÂch mutacõÂch (anglicÏtineÏ, neÏmcÏineÏ, francouzsÏtineÏ, rusÏtineÏ a mad'arsÏtineÏ), cozÏ ocenÏujõ zvlaÂsÏteÏ zahranicÏnõ novinaÂrÏi. Naleznete zde v plneÂm zneÏnõ vsÏechny publikace vydane za dobu existence uÂrÏadu, strucÏny popis kauz, u kteryÂch bylo zahaÂjeno trestnõ stõÂhaÂnõ a v prÏõÂpadeÏ pravomocneÂho rozhodnutõ zaÂveÏrecÏny verdikt soudu (rozsudek v plneÂm zneÏnõÂ). DaÂle pak vybrane zaÂkony, naÂlezy UÂstavnõÂho soudu CÏeske republiky a narÏõÂzenõ vlaÂdy CÏR souvisejõÂcõ s cÏinnostõ a poslaÂnõÂm UÂDV, vyÂcÏet dokumentacÏnõÂch teÂmat zpracovanyÂch historiky uÂrÏadu, nabõÂdka prÏednaÂsÏek  rovenÏ internetoa mnoho dalsÏõÂch informacõÂ. U vyÂch straÂnek se za poslednõ roky vyÂrazneÏ zlepsÏila, cozÏ se odraÂzÏõ i ve zvysÏujõÂcõ se naÂvsÏteÏvnosti internetovyÂch straÂnek s adresou www.mvcr.cz/ policie/udv. Pro snadneÏjsÏõ prÏõÂstup rozdeÏlme sdeÏlovacõ prostrÏedky do trÏõ kategoriõÂ: tisk, rozhlas a televize, trÏi vlajkove lodi sÏeste velmoci. V naÂsledujõÂcõÂm rozboru uvedu pro dokreslenõ neÏkolik statistickyÂch uÂdajuÊ a cÏõÂsel, porÏizovanyÂch v obdobõ poslednõÂch peÏti let, prÏesneÏji od zacÏaÂtku roku 2001 do konce roku 2005. PodchycenyÂch a zdokumentovanyÂch mediaÂlnõÂch vyÂstupuÊ za zmõÂneÏnyÂch peÏt let je asi tisõÂc peÏt set. ZaÂmeÏrneÏ põÂsÏi podchycenyÂch, protozÏe zdaleka ne vsÏechny napsane cÏlaÂnky a natocÏene rozhovory byly nakonec vyuzÏity a dostaly se ke sveÂmu cÏtenaÂrÏi, posluchacÏi cÏi divaÂkovi. Jednu peÏtinu, tedy trÏi stovky vyÂstupuÊ, tvorÏõ agenturnõ zpraÂvy tiskovyÂch kancelaÂrÏõÂ. V nasÏem prÏõÂpadeÏ v deveÏtadevadesaÂti procentech zpracovane zpravodaji CÏTK a daÂle vyuzÏõÂvane a citovane vsÏemi sdeÏlovacõÂmi prostrÏedky. TeÂmeÏrÏ deveÏt set, cozÏ je sÏedesaÂt procent z celkoveÂho pocÏtu, prÏipada na tisk. SpolupraÂce s celostaÂtnõÂmi denõÂky, v prve rÏadeÏ s Mladou frontou Dnes, PraÂvem a LidovyÂmi novinami tvorÏõ paÂterÏ tiskovyÂch vyÂstupuÊ.

UÂDV v tisku  DV veÏnovaly ZvlaÂsÏtnõ pozornost cÏinnosti U a veÏnujõ extreÂmnõ levicove denõÂky, jako dnes jizÏ neexistujõÂcõ SÏpõÂgl a ¹trÏõÂdnõ nesnaÂsÏenlivostª staÂle sÏõÂrÏõÂcõ Halo noviny. Jejich styl praÂce lze strucÏneÏ charakterizovat jako ¹o naÂs bez naÂsª, jinak rÏecÏeno, raÂdi se k urcÏiteÂmu teÂmatu vyjadrÏujõÂ, naÂzor druhe strany k tomu vsÏak nepotrÏebujõÂ. RegionaÂlnõ denõÂky prÏinaÂsÏejõ veÏtsÏinou informace o nasÏõ praÂci souvisejõÂcõ s obyvateli a udaÂlostmi jejich kraje. Z cÏasopisuÊ byla spolupraÂce nejcÏasteÏjsÏõ s Respektem, Reflexem a TyÂdnem. Dvacet procent z patnaÂcti set mediaÂlnõÂch vyÂstupuÊ prÏipada na rozhlas a televizi. Vzhledem k vysoke sledovanosti rozhlasovyÂch a televiznõÂch programuÊ je podõÂl na informovaÂnõ verÏejnosti mnohonaÂsobneÏ vysÏsÏõ nezÏ zmõÂneÏnyÂch dvacet procent. JednodusÏeji rÏecÏeno, zpraÂva odvysõÂlana celostaÂtnõÂm televiznõÂm kanaÂlem v hlavnõÂm vysõÂlacõÂm cÏase oslovõ mnohem võÂce lidõ nezÏ stejna zpraÂva v tisku. ZpracovaÂnõ informacõ redaktory rozhlasovyÂch a televiznõÂch stanic se z pochopitelnyÂch duÊvodu zaÂsadneÏ lisÏõ od praÂce põÂsÏõÂcõÂch novinaÂrÏuÊ. SdeÏlenõ pro redakce prÏipravujõÂcõ zpraÂvy musejõ byÂt strucÏna a srozumitelnaÂ. CÏas na poskytnutõ informacõ se v tomto prÏõÂpadeÏ pocÏõÂta rÏaÂdoveÏ na desõÂtky vterÏin. VeÏtsÏõ prostor poskytujõ porÏady publicisticke a dokumentaÂrnõÂ. PrÏedtocÏeny rozhovor (telefon, diktafon, kamera), telefonicky vstup do vysõÂlaÂnõÂ, zÏiveÏ vysõÂlany rozhovor ze studia. To jsou nejcÏasteÏjsÏõ zpuÊsoby komunikace s rozhlasovyÂmi a televiznõÂmi stanicemi. Co se tyÂka rozhlasoveÂho vysõÂlaÂnõÂ, veÏnujõ nasÏõ cÏinnosti nejveÏtsÏõ pozornost stanice CÏeskeÂho rozhlasu RadiozÏurnaÂl a CÏesky rozhlas 6 (drÏõÂve RaÂdio Svobodna Evropa). DlouhodobeÏ funguje spolupraÂce s obeÏma programy verÏejnopraÂvnõ CÏeske televize. Z dokumentaÂrnõÂch porÏaduÊ jsou to v minulosti odvysõÂlane seriaÂly CÏeskoslovensko ve zvlaÂsÏtnõÂch sluzÏbaÂch a Osudove okamzÏiky nebo v soucÏasnosti nataÂcÏeny a od zacÏaÂtku roku beÏzÏõÂcõ deveÏtatrÏicetidõÂlny seriaÂl PrÏõÂbeÏhy zÏelezne opony, kde byly pouzÏity materiaÂly k incidentuÊm na tehdejsÏõ zaÂpadnõ hranici nashromaÂzÏdeÏne vysÏetrÏovateli  DV. V oblasti publicistiky a dokumentaristy U to byl porÏad Na hraneÏ, pozdeÏji nahrazeny ReporteÂry CÏT. PomeÏrneÏ cÏasto se na naÂs s zÏaÂdostõ o spolupraÂci obracõ redakce zpravodajstvõ CÏeske televize prÏipravujõÂcõ UdaÂlosti, UdaÂlosti, komentaÂrÏe, ZpraÂvy a VecÏernõÂky. Ï ecÏõ cÏõÂsel je pocÏet cÏlaÂnkuÊ a reportaÂzÏõ vzniR  rÏadu dokumentace a vyklyÂch ve spolupraÂci U sÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu se zahranicÏnõÂmi novinaÂrÏi v porovnaÂnõ s ostatnõÂmi vyÂsÏe uvedenyÂmi uÂdaji takrÏka zanedbatelnyÂ. TvorÏõ neÏco maÂlo pod deset procent z celkoveÂho mnozÏstvõ patnaÂcti set mediaÂlnõÂch vyÂstupuÊ, ale prÏesto po-

vazÏuji za nutne se o nich alesponÏ ve zkratce zmõÂnit. Co vede zahranicÏnõ reporteÂry k tomu zajõÂmat se a psaÂt o existenci a cÏinnosti instituce, jako je UÂDV? Za prve je to vsÏeobecny zaÂjem o nedaÂvnou historii a soucÏasne deÏnõ v nasÏõ spolecÏnosti. ZÏaÂdosti o poskytnutõ informacõ prÏichaÂzejõ ze staÂtuÊ byÂvaleÂho socialistickeÂho taÂbora, tedy ze zemõÂ, kde jizÏ majõ nebo by chteÏli v budoucnosti zrÏõÂdit obdobne instituce, uÂstavy cÏi uÂrÏady. SpolecÏnost u nich rÏesÏõ stejne probleÂmy a potyÂka se s naÂsledky nedaÂvne komunisticke minulosti. NovinaÂrÏi z teÏchto zemõ se zajõÂmajõ veÏtsÏinou o legislativnõ kroky ve vztahu k minulosti (restituce, rehabilitace, zpuÊsoby odsÏkodneÏnõ obeÏtõÂ, lustrace, potrestaÂnõ pachateluÊ), vnõÂmajõ vliv a dopad desõÂtek let zÏivota v nesvobodeÏ na soucÏasnou spolecÏnost. TõÂm se nejvõÂce lisÏõ od svyÂch koleguÊ novinaÂrÏuÊ z tradicÏneÏ svobodnyÂch demokratickyÂch zemõÂ. ZaÂjem z teÂto, drÏõÂve geopoliticky druhe strany, o minulost a soucÏasnost CÏeske republiky vzrostl po vstupu nasÏõ zemeÏ do NATO a se zvyÂsÏenou intenzitou pokracÏuje po prÏijetõ do struktur Evropske unie. Do druhe skupiny, bez ohledu na zemi puÊvodu, patrÏõ zahranicÏnõ novinaÂrÏi zajõÂmajõÂcõ se o konkreÂtnõ informace majõÂcõ spojitost s nasÏõ pracõ a zaÂrovenÏ vztah k jejich zemi. Jedna se prÏedevsÏõÂm o trestnõ kauzy, ale i o dokumentacÏnõ a publikacÏnõ vyÂstupy. StõÂhaÂnõ pachateluÊ incidentuÊ na hranicõÂch, prÏi kteryÂch zahynuli obcÏane sousednõÂch staÂtuÊ, je staÂlyÂm prÏedmeÏtem zaÂjmu NeÏmecka, Rakouska a Slovenska. Velky zaÂjem je o vysÏetrÏovaÂnõ a zdokumentovaÂnõ trestnyÂch cÏinuÊ spaÂchanyÂch prÏõÂslusÏnõÂky byÂvale komunisticke rozveÏdky mimo uÂzemõ tehdejsÏõÂho CÏeskoslovenska. Sem patrÏõ bombovy atentaÂt na sÏtrasburskeÂho prefekta Andre TreÂmauda z kveÏtna 1957, prÏi ktereÂm byla zabita prefektova manzÏelka, teroristicke uÂtoky, uÂnosy a provokace proti politickyÂm odpuÊrcuÊm z rÏad cÏeske a slovenske emigrace (Bohumil LausÏman, MatuÂsÏ CÏernaÂk, JirÏõ PelikaÂn ), plaÂnovany teroristicky uÂtok na budovu rozhlasove stanice RaÂdia Svobodna Evropa v MnichoveÏ. Pozornost byla soustrÏedeÏna take na trestnõ stõÂhaÂnõ dvou vysokyÂch funkcionaÂrÏuÊ byÂvaleÂho rezÏimu (naÂmeÏstka MV CÏSSR a prvnõÂho naÂmeÏstka GP CÏSSR z druhe poloviny sÏedesaÂtyÂch let) obzÏalovanyÂch z krytõ nacistickeÂho vaÂlecÏneÂho zlocÏince Wernera Tuttera, vraha z PlosÏtiny a pozdeÏjsÏõÂho aktivnõÂho agenta StaÂtnõ bezpecÏnosti vysazeneÂho do NeÏmecke spolkove republiky. Jako mediaÂlnõ bomba pak zapuÊsobilo vydaÂnõ publikace UÂDV z edice SesÏity s porÏadovyÂm cÏõÂslem 5 od JirÏõÂho PlacheÂho PrÏõÂpad FRITZ. VaÂlecÏny zlocÏinec Max Rostock jako agent StB, doku-

UÂDV o sobeÏ mentujõÂcõ zÏivotnõ prÏõÂbeÏh SS-ObersturmfuÈhrera Maxe Rostocka ± uÂcÏastnõÂka vyhlazenõ Lidic a po letech agenta StB. Za dobu sveÂho fungovaÂnõ UÂDV poskytl informace tiskovyÂm agenturaÂm jako Reuters, AFP, APN, Ruska informacÏnõ agentura, mad'arska Duna Nova Press nebo Tiskova agentura Slovenske republiky. Spolupracoval na cÏlaÂncõÂch pro denõÂky Komsomolska pravda, Chicago Tribune, The Washington Post, The Jerusalem Post, tokijsky Asahi Shimbun, neÏmecky Straubinger Tagblat, slovenske SME a Pravdu. Z renomovanyÂch cÏasopisuÊ pro francouzske Le Monde a L' Express, neÏmecke Der

Spiegel a Focus, italsky Il Foglio, rakousky Profil, nebo izraelskou mutaci Reader's Digest. Z rozhovoruÊ s pracovnõÂky uÂrÏadu vznikly reportaÂzÏe pro rozhlasove a televiznõ stanice, jako brit. BBC World Service, neÏmecke ARD 1, ZDF, Deutsche Rundfung a Deutsche Welle, rak. ORF, ruske RTR, TVC, Ren TV a slovenske STV, TV 3, ST Tatry, MarkyÂzu, TV JOJ a slovenske raÂdio Expres. V dalsÏõÂch cÏõÂslech Securitas imperii se bude objevovat pravidelna rubrika veÏnovana mediaÂlnõ politice uÂrÏadu. PrÏedstaveny budou nejzajõÂmaveÏjsÏõ vysÏetrÏovane kauzy a dokumentacÏnõ teÂmata z pohledu sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ.

Publikace vydane UÂDV SbornõÂk Securitas imperi cÏ. 1

TS StB, Stasi zaÂkon, Akce KLIÂN ± vyd. 1994, rozebraÂno

cÏ. 2

Akce NORBERT, Technika StB, II. spraÂva SNB 1988±1989, Akce KLIÂN po stranicku ± vyd. 1995, rozebraÂno Poslednõ meÏsõÂce: Porada StB z 20. 7. 1989 a jejõ realizace (edice dokumentuÊ) ± vyd. 1996, rozebraÂno Organizace a rÏõÂzenõ represe CÏSSR: OperacÏnõ sÏtaÂby gen. Lorenze 1988±1989 (edice dokumentuÊ, 3 svazky) ± vyd. 1998, rozebraÂno Listopad 1989 z pohledu StB, Akce PREVENCE, StB proti CharteÏ 77 ± akce IZOLACE, Katolicka cõÂrkev v diplomovyÂch pracõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB, SpraÂva sledovaÂnõ v roce 1989/90 ± vyd. 1999, rozebraÂno Dennõ situacÏnõ zpraÂvy StB z listopadu a prosince 1989 (edice dokumentuÊ, 3 svazky) ± vyd. 2000, rozebraÂno PadesaÂta leÂta v CÏeskoslovensku ± vyd. 2001, rozebraÂno

cÏ. 3 cÏ. 4 cÏ. 5

cÏ. 6 cÏ. 7 cÏ. 8 cÏ. 9 cÏ. 10 cÏ. 11

cÏ. 12

Agent REPO, Agent JaÂnskyÂ, GeneraÂl Jan SÏejna, Agent LIGHT, Josef FrolõÂk, Agent LEV ± vyd. 2001, rozebraÂno ZahranicÏnõ vztahy cÏeskoslovenskeÂho komunistickeÂho rezÏimu ± vyd. 2002, rozebraÂno Problematika vztahuÊ cÏs. komunistickeÂho rezÏimu k ¹vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteliª ± vyd. 2003, rozebraÂno ¹RozpracovaÂnõª duchovnõÂch litomeÏrÏicke dieceÂze StB, Arcibiskup Beran ± symbol odporu proti komunismu, Biskup Trochta v hodineÏ velke zkousÏky, ExkomunikacÏnõ dekrety ± vyd. 2005 Odbojova skupina JaromõÂra HoraÂka a uÂteÏk dr. Petra Zenkla, Major Rene CÏerny ± zapomenuta obeÏt', ZÏivot a doba ministra vnitra Rudolfa BaraÂka, CÏeskobratrska cõÂrkev evangelicka a StB v letech 1957±1967 ± vyd. 2005

Edice SESÏITY cÏ. 1

Tomek, P.: CÏeskoslovensky uran 1945±1989 ± vyd. 1999, rozebraÂno

cÏ. 2

LisÏka, O. a kol.: Vykonane tresty smrti. CÏeskoslovensko 1918±1989 ± 1. vyd. 2000 (rozebraÂno), 2. vyd. 2006 Tomek, P.: DveÏ studie o cÏeskoslovenskeÂm veÏzenÏstvõ 1948±1989 ± vyd. 2000, rozebraÂno

cÏ. 3

cÏ. 5

Kalous, J. : InstruktaÂzÏnõ skupina StB v lednu a uÂnoru 1950 ± zaÂkulisõ prÏõÂpadu CÏõÂhosÏt' ± vyd. 2001, rozebraÂno PlachyÂ, J.: PrÏõÂpad FRITZ. VaÂlecÏny zlocÏinec Max Rostock jako agent StB ± vyd. 2002

cÏ. 6

RaÂzek, A.: StB + justice ± naÂstroje trÏõÂdnõÂho boje v akci BABICE ± vyd. 2003, rozebraÂno

cÏ. 7

Benda, P. : PrÏehled svazkuÊ a spisuÊ vnitrÏnõÂho zpravodajstvõ centraÂly StB v r. 1989 ± vyd. 2003 Vorel, J. ± SÏimaÂnkovaÂ, A. ± Babka, L. a kol.: CÏeskoslovenska justice v letech 1948±1953 v dokumentech, I.±III. dõÂl ± vyd. 2003±2004 DinusÏ, P. : CÏeskobratrska cõÂrkev evangelicka v agenturnõÂm rozpracovaÂnõ StB ± vyd. 2004, rozebraÂno PavelcÏõÂkovaÂ, N. : Romove v cÏeskyÂch zemõÂch v letech 1945±1989 ± vyd. 2004, rozebraÂno

cÏ. 4

cÏ. 8-10 cÏ. 11 cÏ. 12 cÏ. 13

Pulec, M. : Organizace a cÏinnost ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek. Seznamy osob usmrcenyÂch na staÂtnõÂch hranicõÂch ± vyd. 2006

UÂDV o sobeÏ Edice SVEÏDECTVI SÏedivyÂ, F.: Pod veÏzÏõ smrti ± vyd. 2000, rozebraÂno LesÏanovskyÂ, K.: Se sÏtõÂtem a na sÏtõÂteÏ ± vyd. 2000, rozebraÂno PovolnyÂ, D.: Operativnõ technika v rukou StB ± vyd. 2001 k vyÂstaveÏ Nejen steÏny meÏly usÏi, rozebraÂno BõÂlek, J.: Pomocne technicke prapory (O jedne z forem zneuzÏitõ armaÂdy k politicke perzekuci) ± vyd. 2002, rozebraÂno Kaplan, K. : StB o sobeÏ (VyÂpoveÏd' vysÏetrÏovatele B. Doubka) ± vyd. 2002, rozebraÂno Bystrov, V.: UÂnosy cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ do SoveÏtskeÂho svazu v letech 1945±1955 ± vyd. 2003 HanzlõÂk, F.: Vojenske obranne zpravodajstvõ v zaÂpasu o politickou moc 1945±1950 ± vyd. 2003 Sum, A. ± LesaÂk, J.± SÏedivyÂ, Z. ± BohaÂcÏ, L. ± Pravda, I. ± Kocian, J. ± Kalous, J.: Jan Masaryk (uÂvahy o jeho smrti) ± vyd. 2005

Pokud nenõÂ uvedeno jinak, lze publikace zõÂskat zdarma v UÂrÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõÂ zlocÏinuÊ komunismu.

Nekrolog

Nekrolog Ve veÏku 82 let zemrÏel 27. 1. 2006 v USA cÏlen kolegia rÏeditele UÂDV ZdeneÏk F. SÏedivy ZdeneÏk F. SÏedivy se narodil 12. brÏezna 1923 Ï evnicõÂch. Po skoncÏenõ druhe sveÏtove vaÂlky vR pracoval jako novinaÂrÏ v redakci PraÂva lidu. Pro svuÊj kriticky postoj vuÊcÏi tzv. lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõ byl v uÂnoru 1948 na zasedaÂnõ akcÏnõÂho vyÂboru vyloucÏen ze Svazu novinaÂrÏuÊ a odesÏel do exilu. Od uÂnora 1951 se podõÂlel v MnichoveÏ na organizovaÂnõ a programovyÂch prÏõÂpravaÂch vysõÂlaÂnõ rozhlasove stanice Svobodna Evropa. Byl editorem vysõÂlaÂnõ pro deÏlnõÂky a autorem mnoha politickyÂch programuÊ a komentaÂrÏuÊ, v letech 1955±1956 naprÏõÂklad uÂspeÏsÏneÂho porÏadu Vzkazy domovu. PosluchacÏi jej znali jako OndrÏeje Barabu. V kveÏtnuP 1956

odesÏel do USA a rok nato byl prÏijat do rozhlasove stanice Hlas Ameriky ve Washingtonu. Pracoval tam jako hlasatel a prÏekladatel, pozdeÏji jako redaktor a rezÏiseÂr, nakonec byl vedoucõÂm cÏs. vysõÂlaÂnõÂ. V brÏeznu 1985 se vraÂtil do Svobodne Evropy, tentokraÂt jako rÏeditel cÏs. redakce. Po roce 1990 puÊsobil jako publicista. Vydal neÏkolik publikacõ o staÂtnõÂm teroru na pocÏaÂtku existence komunistickeÂho rezÏimu. Jeho prÏõÂspeÏvek k diskusi na teÂma okolnosti uÂmrtõ Jana Masaryka byl otisÏteÏn i v publikaci UÂDV Jan Masaryk ± uÂvahy o jeho smrti. Prokop Tomek

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady

Akce ASANACE OndrÏej Koutek

Koncem 70. let se potyÂkala komunisticka tajna policie s rostoucõ aktivitou a institucionalizacõ disentu, prÏedstavovaneÂho prÏedevsÏõÂm hnutõÂm Charta 77. Proti signataÂrÏuÊm Charty 77 vyuzÏõÂvala StB sÏirokou sÏkaÂlu prostrÏedkuÊ ± od vynucenyÂch pohovoruÊ a drobne kazÏdodennõ sÏikany prÏes ruÊzna ¹rozkladna opatrÏenõª azÏ po trestneÏpraÂvnõ postihy. Na tehdejsÏõÂm ObzinoveÏ FederaÂlnõÂm ministerstvu vnitra CÏSSR se vsÏak zrodila mysÏlenka zcela noveÂho a zaÂrovenÏ definitivnõÂho rÏesÏenõÂ, jak se vyporÏaÂdat s ¹neprÏaÂtelskyÂmi osobamiª, ktera dostala krycõ naÂzev akce ASANACE. ZaÂkladnõ idea byla jednoducha ± nepohodlne chartisty a disidenty donutit k vysteÏhovaÂnõ ze zemeÏ a zabraÂnit jim tak v dalsÏõÂm puÊsobenõ na domaÂcõ prostrÏedõÂ. Toto rÏesÏenõ prÏinaÂsÏelo pro komunisticky rezÏim neÏkolik nespornyÂch vyÂhod: opozice se meÏla jednodusÏe odsunout za hranice, a to bez neprÏõÂjemne publicity, kterou prÏinaÂsÏely politicke procesy (viz naprÏ. soudnõ proces s cÏleny skupiny The Plastic People of the Universe nebo pozdeÏji soud s aktivisty VyÂboru na obranu nespravedliveÏ stõÂhanyÂch). Metoda navõÂc budila jakeÂsi zdaÂnõ humanity ± vzÏdyt' se tõÂm disidentuÊm daÂvala mozÏnost zÏõÂt na svobodeÏ, na druhe straneÏ zÏelezne opony, takzÏe ¹se zase tak moc nestaloª. Ve skutecÏnosti se jednalo o promysÏlenou operaci represivnõÂho aparaÂtu provaÂzenou rÏadou protipraÂvnõÂch krokuÊ, ktera meÏla navõÂc za cõÂl vypudit sve obeÏti do vyhnanstvõÂ. SÏlo o posÏlapaÂnõ zaÂkladnõÂch lidskyÂch praÂv ± zejmeÂna praÂva na pobyt ve sve rodne zemi cÏi praÂva nebyÂt zbaven sve staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti. Bezpochyby se zde jednalo o poprÏenõ cÏl. 31 tehdy platne uÂstavy, ktery garantoval svobodu pobytu. Cela akce zacÏala velice nenaÂpadneÏ. KdyzÏ vydal 21. prosince 1977 federaÂlnõ ministr vnitra JaromõÂr Obzina rozkaz cÏ. 32/1977, kteryÂm se stanovilo sluzÏebnõ zameÏrÏenõ cÏinnosti SNB a vojsk MV na dalsÏõ rok, objevil se v neÏm i stroze formulovany pozÏadavek ¹docõÂlit uÂplneÂho rozlozÏenõ a izolace hlavnõÂch organizaÂtoruÊ akce Charta 77 od ostatnõÂch signataÂrÏuÊ a u vytypovanyÂch organizaÂtoruÊ dosaÂhnout vysteÏhovaÂnõ z CÏSSRª. StaÂtnõ bezpecÏnost na zaÂkladeÏ tohoto pokynu zahaÂjila rozsaÂhly projekt, ktery meÏl pod krycõÂm oznacÏenõÂm ASANACE zajistit vysteÏhovaÂnõ rezÏimu nepohodlnyÂch osob z CÏeskoslovenska. Chartiste meÏli byÂt k odchodu ze zemeÏ prÏinuceni stupnÏovanyÂm psy-

chickyÂm tlakem. Pod vedenõÂm genmjr. VladimõÂra StaÂrka a od roku 1982 plk. ZdenÏka Wiederlechnera zajisÏt'ovala akci celostaÂtneÏ X. spraÂva FMV, ktera se obecneÏ zameÏrÏovala na ¹boj s vnitrÏnõÂm neprÏõÂtelemª. V plaÂnu praÂce X. spraÂvy FMV se objevil pokyn zpracovat do 1. uÂnora 1978 naÂvrh akce ASANACE u vybranyÂch osob. Take naÂcÏelnõÂci krajskyÂch spraÂv StaÂtnõ bezpecÏnosti dostali pokyn sestavit seznamy osob, jezÏ meÏly byÂt do projektu ASANACE zarÏazeny. Tajna policie na krajske a okresnõ uÂrovni pak take provaÂdeÏla konkreÂtnõ opatrÏenõ u jednotlivyÂch ¹objektuʪ teÂto operace. JizÏ beÏhem roku 1978 prÏinesla akce ASANACE prvnõ vyÂsledky. Tajne policii se tehdy podarÏilo dosaÂhnout vysteÏhovaÂnõ 15 signataÂrÏuÊ Charty 77 spolu s rodinami do zahranicÏõÂ. V rÏõÂjnu 1978 naprÏõÂklad odjel do Nizozemõ põÂsnicÏkaÂrÏ Jaroslav Hutka, kdyzÏ prÏedtõÂm dostal od StB na vyÂbeÏr emigraci, nebo veÏzenõÂ. Koncem roku 1978 bylo prÏipraveno dalsÏõÂch peÏt osob k vycestovaÂnõÂ. Nakonec se beÏhem roku 1979 v akci ASANACE vysteÏhovalo ze zemeÏ dalsÏõÂch 10 signataÂrÏuÊ Charty 77, ¹cÏõÂmzÏ jim bylo znemozÏneÏno pokracÏovat v negativnõÂm puÊsobenõ v CÏSSRª. U neÏkteryÂch vysteÏhovanyÂch signataÂrÏuÊ Charty 77 se navõÂc X. spraÂva FMV pokusila ve spolupraÂci s rozveÏdkou prostrÏednictvõÂm ruÊznyÂch pomluv o jejich kompromitaci, aby jim tak ztrpcÏila zÏivot v zahranicÏõÂ. Tajna policie zameÏrÏila tehdy akci ASANACE vedle signataÂrÏuÊ Charty 77 take proti prÏedstaviteluÊm undergroundu a jizÏ brzy si pochvalovala, zÏe rozhodnutõ neÏkolika jednotlivcuÊ vysteÏhovat se, zpuÊsobilo ¹postupny rozklad seskupenõ teÂto cÏaÂsti mlaÂdezÏe, prohloubilo vzaÂjemne rozpory v tomto prostrÏedõ a ztraÂtu zaÂjmu o tzv. hnutõ undergroundª. V roce 1980 se vysteÏhovali naprÏõÂklad Svatopluk KaraÂsek, Karel Havelka a dalsÏõÂ, jezÏ StB oznacÏovala za ¹ideove vuÊdce tzv. volne mlaÂdezÏeª. Z prostrÏedõ undergroundu, hnutõ hippies a ¹volne mlaÂdezÏeª posleÂze pochaÂzela vyÂznamna cÏaÂst obeÏtõ akce ASANACE. BeÏhem naÂsledujõÂcõÂho roku 1981 bylo X. spraÂvou SNB ve spolupraÂci s krajskyÂmi spraÂvami StB vytlacÏeno do zahranicÏõ v akci ASANACE celkem 23 osob, stejna opatrÏenõ se mezitõÂm prÏipravovala a provaÂdeÏla u dalsÏõÂch 22 osob. I kdyzÏ se dlouhodobeÏ vytvaÂrÏely podmõÂnky k nuceneÂmu vysteÏhovaÂnõ u velke rÏady

Akce ASANACE opozicÏneÏ zameÏrÏenyÂch lidõÂ, prÏesto se obcÏas v teÂto dobeÏ v pokynech pro cÏinnost StaÂtnõ bezpecÏnosti objevila i instrukce duÊsledneÏ dbaÂt na to, aby nedochaÂzelo k prÏehnaneÂmu ¹uÂniku mozkuʪ. Akce ASANACE prÏitom prÏõÂmo ze sve podstaty k tomuto jevu automaticky vedla, a tak byl takovy pokyn zcela bezprÏedmeÏtnyÂ.

v roce 1982 prÏednost emigraci prÏed dalsÏõÂm pokracÏovaÂnõÂm represe.

Psychicky naÂtlak, pouzÏõÂvany v akci ASANACE, spocÏõÂval prÏedevsÏõÂm v neustaÂleÂm prÏedvolaÂvaÂnõ na BezpecÏnost ¹k podaÂnõ vysveÏtlenõª, dvoudennõÂch pobytech v celaÂch prÏedbeÏzÏneÂho zadrzÏenõÂ, odebõÂraÂnõ rÏidicÏskyÂch a technickyÂch pruÊkazuÊ, vyhazovuÊ ze zameÏstnaÂnõÂ, posõÂlaÂnõ vyÂhruÊzÏnyÂch anonymnõÂch dopisuÊ cÏi v rozmanityÂch formaÂch vydõÂraÂnõÂ. Obvykla sÏikana a cÏaste vyÂslechy by vsÏak samy o sobeÏ veÏtsÏinu obeÏtõ k vysteÏhovaÂnõ neprÏinutily, a tak v mnoha prÏõÂpadech tajna policie vystupnÏovala sva opatrÏenõ azÏ k pouzÏitõ naÂsilõÂ. NaprÏõÂklad Ivan Medek byl v roce 1978 po jednom absolvovaneÂm vyÂslechu tajnyÂmi policisty prÏepaden a spoutany odvezen za Prahu do lesa. PrÏõÂslusÏnõÂk StB Josef Kafka zase prÏi vyÂslesÏõÂch brutaÂlneÏ tyÂral Vlastimila TrÏesÏnÏaÂka, kdyzÏ kromeÏ ran peÏstõ zhasõÂnal o jeho ruce zaÂpalky. ZnaÂmy zpeÏvaÂk dal nakonec

Fakt, zÏe StaÂtnõ bezpecÏnost ± ve snaze prÏinutit nepohodlne osoby k emigraci ± nevaÂhala pouzÏõÂt neskutecÏneÏ brutaÂlnõÂch a ponizÏujõÂcõÂch metod, naÂzorneÏ doklaÂdajõ aktivity prÏõÂslusÏnõÂkuÊ prazÏske StB JirÏõÂho SÏimaÂka, ZbynÏka Dudka a VaÂclava DuchacÏe beÏhem roku 1981. NaprÏõÂklad v cÏervnu 1981 mucÏili prÏi vyÂslechu v Praze v BartolomeÏjske ulici ZbynÏka BenyÂsÏka, ktery rozsÏirÏoval dokumenty Charty 77. Tajnõ policiste ho sÏkrtili mokryÂm rucÏnõÂkem, bili ho a lili mu na hlavu vodu. BenyÂsÏek vzhledem k slabeÂmu srdci omdlel a zachraÂnila jej azÏ injekce, kterou mu dal narychlo prÏivolany leÂkarÏ. UprostrÏed jedne rÏõÂjnove noci roku 1981 zase vtrhlo komando opilyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB do bytu chartistky a cÏlenky VyÂboru na obranu nespravedliveÏ stõÂhanyÂch Ziny FreundoveÂ. Strhali z nõ sÏaty, bili ji, vyhrozÏovali jõ znaÂsilneÏnõÂm a smrtõÂ. Na zaÂveÏr, snad aby umocnili psychicky dopad svyÂch vyÂhruÊzÏek, ji tajnõ policiste potupneÏ ostrÏõÂhali. Panõ Freundova cely prÏõÂpad nahlaÂsila na VerÏejne bezpecÏnosti, ovsÏem kriminaÂlnõ policie nic nevysÏetrÏila.

OldrÏich MeÂzl

ZdeneÏk NeÏmec

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady StaÂtnõ bezpecÏnost ovsÏem neÏkdy neuspeÏla ani s naÂsilnyÂmi uÂtoky namõÂrÏenyÂmi prÏõÂmo proti vyhleÂdnutyÂm obeÏtem, a proto nevaÂhala zneuzÏõÂt k naÂtlaku jejich strach o bezpecÏõ a budoucnost vlastnõÂch deÏtõÂ. Policejnõ sveÂvoli a brutaliteÏ naprÏõÂklad dlouho odolaÂvali manzÏele Julius a Zdena Tominovi. TehdejsÏõ mluvcÏõ Charty 77 Zdenu Tominovou nezlomilo ani to, kdyzÏ ji maskovany esteÂbaÂk prÏepadl v pruÊjezdu, a tak se tajna policie rozhodla zakrocÏit proti jejõÂmu synovi. NejdrÏõÂve prÏõÂslusÏnõÂci StB zarÏõÂdili, aby nebyl prÏijat na strÏednõ sÏkolu, pak ho dvakraÂt zadrzÏeli a zfackovali. V roce 1981 Tominovi legaÂlneÏ vycestovali do Velke BritaÂnie, po roce jim bylo odebraÂno cÏs. obcÏanstvõÂ. CÏlenu skupiny The Plastic People of the Universe Vratislavu Brabencovi bylo zase v raÂmci naÂtlaku prÏi vyÂslesÏõÂch vyhrozÏovaÂno uÂnosem jeho dcery. U neÏkteryÂch osob pouzÏila StB zcela jinou taktiku ± nejprve jim umozÏnila (cÏi dokonce zajistila) legaÂlnõ pracovnõ nebo studijnõ pobyt v zahranicÏõ a naÂsledneÏ je zbavila cÏs. obcÏanstvõ a znemozÏnila naÂvrat domuÊ. OdebraÂnõ staÂtnõÂho obcÏanstvõ bylo obvykle zduÊvodnÏovaÂno uÂdajnou neprÏaÂtelskou cÏinnostõ dotycÏneÂho cÏloveÏka na ZaÂpadeÏ s odvolaÂnõÂm na § 14a odst. 1 põÂsm. f

zaÂkona cÏ. 39/1969 Sb. o nabyÂvaÂnõ a pozbyÂvaÂnõ staÂtnõÂho obcÏanstvõ CÏSSR. NaprÏõÂklad v roce 1979 bylo herci Pavlu LandovskeÂmu oficiaÂlneÏ povoleno hostovaÂnõ ve võÂdenÏskeÂm Burgtheatru, ovsÏem naÂsledneÏ mu bylo na zaÂkladeÏ pokynuÊ tajne policie odnÏato cÏs. obcÏanstvõÂ. Spisovatele a dramatika Pavla Kohouta a jeho manzÏelku Jelenu MasÏõÂnovou dokonce v rÏõÂjnu 1979 prÏi jejich legaÂlnõÂm naÂvratu do zemeÏ doslova vynesli cÏs. pohranicÏnõÂci zpeÏt za hranici. Take spisovatel JirÏõ GrusÏa byl po sveÂm vycestovaÂnõ na ZaÂpad zbaven v roce 1981 cÏs. obcÏanstvõ a zarÏazen na tzv. Index nezÏaÂdoucõÂch osob (INO). Akce ASANACE byla nejrozsaÂhlejsÏõ zhruba v letech 1978±1984, rÏada prÏõÂpaduÊ vynuceneÂho vysteÏhovaÂnõ z CÏSSR se vsÏak vyskytovala i v letech naÂsledujõÂcõÂch. Tzv. preventivnõ opatrÏenõ typu ASANACE vyuzÏõÂvala StaÂtnõ bezpecÏnost v raÂmci svyÂch represivnõÂch aktivit azÏ do roku 1989. Do te doby se tajne policii podarÏilo prÏimeÏt neÏkolik desõÂtek osob k odchodu za hranice, prÏicÏemzÏ mnoho dalsÏõÂch psychickeÂmu i fyzickeÂmu naÂtlaku nakonec odolalo. Akce ASANACE se zapsala do historie svyÂm rozsahem a duÊsledky jako naÂzorny prÏõÂklad zlocÏinneÂho puÊsobenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v obdobõ normalizace.

VladimõÂr StaÂrek

ZdeneÏk Wiederlechner

Akce ASANACE

VysÏetrÏovaÂnõÂ akce ASANACE Pavel Gregor

Trestnõ veÏc vedena pod oznacÏenõÂm ASANACE je verÏejnosti prÏedklaÂdaÂna jako prvnõ z prÏipravovane seÂrie informacõ o cÏinnosti odboru vysÏetrÏovaÂnõ UÂDV. Jedna se totizÏ o nejrozsaÂhlejsÏõ kauzu (s nejveÏtsÏõÂm pocÏtem stõÂhanyÂch osob), jejõÂmzÏ vyÂsledkem bylo take nejvõÂce pravomocneÏ odsouzenyÂch. Tito byli ve vrcholnyÂch funkcõÂch tehdejsÏõ organizacÏnõ struktury StaÂtnõ bezpecÏnosti. Trestnõ stõÂhaÂnõ bylo zahaÂjeno (dorucÏenõÂm opatrÏenõ o sdeÏlenõ obvineÏnõÂ) v pruÊbeÏhu cÏervence 1996. CelkoveÏ bylo stõÂhaÂno 31 osob. V naproste veÏtsÏineÏ se jednalo o byÂvale vysoke funkcionaÂrÏe SNB (naÂcÏelnõÂky X. spraÂvy SNB, krajskyÂch spraÂv StB a 2. odboruÊ teÏchto spraÂv). Mezi stõÂhanyÂmi figurovali i byÂvaly ministr vnitra, naÂmeÏstek ministra vnitra a naÂcÏelnõÂk krajske spraÂvy SNB. Skutek, pro neÏjzÏ bylo u teÏchto osob stõÂhaÂnõ zahaÂjeno, spocÏõÂval v organizovaÂnõ a rÏõÂzenõ celostaÂtnõ akce StB s krycõÂm oznacÏenõÂm ASANACE (v obdobõ od roku 1978 nejmeÂneÏ do roku 1985), jejõÂmzÏ zaÂmeÏrem bylo dosaÂhnout zejmeÂna u vytypovanyÂch organizaÂtoruÊ z rÏad signataÂrÏuÊ Charty 77 vysteÏhovaÂnõ z CÏSSR, prÏicÏemzÏ prÏi jejõÂm provaÂdeÏnõ dosÏlo k nuceneÂmu a nedobrovolneÂmu vysteÏhovaÂnõ nejmeÂneÏ dvaceti osob a do teÂto akce bylo zarÏazeno nejmeÂneÏ padesaÂt osob. Uvedene jednaÂnõ bylo vysÏetrÏovatelem kvalifikovaÂno jako trestny cÏin zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle ustanovenõ § 158 odst. 1 põÂsm. a), odst. 2 põÂsm. c) trestnõÂho zaÂkona spaÂchany formou spolupachatelstvõ podle ustanovenõ § 9 odst. 2 trestnõÂho zaÂkona. U peÏti osob bylo trestnõ stõÂhaÂnõ zastaveno, nebot' nebylo prokaÂzaÂno, zÏe skutek spaÂchali obvineÏnõÂ, u cÏtyrÏ osob bylo trestnõ stõÂhaÂnõ zastaveno, nebot' obvineÏne osoby zemrÏely, u dvou osob bylo trestnõ stõÂhaÂnõ zastaveno z duÊvodu neprÏõÂpustnosti, nebot' bylo promlcÏeno, a u peÏti osob bylo rozhodnuto o vyloucÏenõ k samostatneÂmu rÏõÂzenõÂ. NaÂsledujõÂcõÂch 14 osob bylo pravomocneÏ odsouzeno: GaÂba Josef (byÂv. naÂcÏ. 2. odboru S StB Ostrava) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky  stõ HanaÂk ZdeneÏk (byÂv. naÂcÏ. 2. odboru S StB U n. L.) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky 432

) Edici rozsudku prÏipravil OndrÏej Koutek.

KrejcÏõÂk VladimõÂr (byÂv. naÂcÏ. S StB Hradec KraÂloveÂ) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky Mezl OldrÏich (byÂv. naÂcÏ. S StB Praha) ± 13. 6. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky NeÏmec ZdeneÏk (byÂv. naÂcÏ. S StB Praha) ± 1. 10. 2002 na 3 roky s PO na 4 roky  stõ n. L.) ± Protiva Josef (byÂv. naÂcÏ. S StB U 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky Puklicky Jan (byÂv. naÂcÏ. S StB Brno) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky Reindl Josef (byÂv. naÂcÏ. S StB PlzenÏ) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky StaÂrek VladimõÂr (byÂv. naÂcÏ. X. spraÂvy SNB) ± 21. 10. 2002 na 3 roky s PO na 4 roky SÏilhavy Miroslav (byÂv. naÂcÏ. 2. odboru S StB PlzenÏ) ± 5.12.2003 na 3 roky s PO na 4 roky SÏobaÂnÏ Josef (byÂv. naÂcÏ. S StB Ostrava) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky TrÏõÂska Ladislav (byÂv. naÂcÏ. S StB CÏeske BudeÏjovice.) ± 5. 12. 2003 na 3 roky s PO na 4 roky Wiederlechner ZdeneÏk (byÂv. naÂcÏ. X. spraÂvy SNB) ± 15. 3. 2002 na 3 roky s PO na 4 roky ZÏaÂk Petr (byÂv. naÂcÏ. 2. odboru S StB Hradec KraÂloveÂ) ± 24. 5. 2004 na 3 roky s PO na 5 let Ve vsÏech prÏõÂpadech se jedna o odsouzenõ k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ let s podmõÂneÏnyÂm odkladem (PO) vyÂkonu trestu na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ cÏtyrÏ let, pouze u odsouzeneÂho Petra ZÏaÂka byl tento podmõÂneÏny odklad stanoven na dobu peÏti let. Na osobu byÂvaleÂho naÂcÏelnõÂka SpraÂvy StB UÂstõ n. Labem obv. M.  stõ M. byla dne 25. 8. 2004 OkresnõÂmu soudu v U n. Labem dorucÏena obzÏaloba. V teÂto veÏci dosud nebylo narÏõÂzeno hlavnõ lõÂcÏenõÂ. Z pravomocnyÂch rozsudkuÊ byl k publikovaÂnõ vybraÂn432) rozsudek ObvodnõÂho soudu pro Prahu 6 ze dne 12. uÂnora 2002, sp. zn. 2 T 30/ 2001. Zvolen byl s ohledem na to, zÏe jõÂm byli (kromeÏ byÂvaleÂho naÂcÏelnõÂka SpraÂvy StB Praha ZdenÏka NeÏmce ) uznaÂni vinnyÂmi a odsouzeni (k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ let s podmõÂneÏnyÂm odkladem vyÂkonu trestu na zkusÏebnõ dobu cÏtyrÏ let) byÂvalõ naÂcÏelnõÂci X. spraÂvy SNB VladimõÂr StaÂrek (ve funkci byl od 1. 6. 1974 do 31. 5. 1982) a ZdeneÏk Wiederlechner (ve funkci od 1. 6. 1982 do 1. 8. 1988). Jmenovanõ byli vedoucõÂmi prÏedstaviteli centraÂly StB na uÂseku boje proti vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteli s pravo-

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady mocõ kontrolovat a koordinovat vyÂkon kontrarozveÏdne cÏinnosti na spraÂvaÂch StB prostrÏednictvõÂm jejich naÂcÏelnõÂkuÊ a zaÂsadnõÂch aktuÊ rÏõÂzenõ upravujõÂcõÂch hlavnõ smeÏry zpravodajske cÏinnosti, jejõ taktiku a metodiku, schvalovat rocÏnõ provaÂdeÏcõ plaÂny a organizovat celostaÂtnõ porady naÂcÏelnõÂkuÊ jednotlivyÂch spraÂv StB. Shora uvedeny rozsudek nabyl vuÊcÏi obzÏalovaneÂmu VladimõÂru StaÂrkovi praÂvnõ moci dne 21. 10. 2002 poteÂ, co jeho odvolaÂnõ zamõÂtl MeÏstsky soud v Praze. NaÂsledneÏ bylo odmõÂtnuto NejvysÏsÏõÂm soudem CÏR i podane dovolaÂnõÂ. VuÊcÏi obzÏalovaneÂmu ZdenÏku Wiederlechnerovi rozsudek nabyl praÂvnõ moci dne 15. 3. 2002. Pro uÂplnost je trÏeba uveÂst, zÏe i JUDr. OldrÏich Mezl, ktery byl ObvodnõÂm soudem pro Prahu 6 puÊvodneÏ zprosÏteÏn obzÏaloby, byl po zrusÏenõ tohoto rozsudku (na zaÂkladeÏ odvo-

laÂnõ podaneÂho staÂtnõ zaÂstupkynõÂ) MeÏstskyÂm soudem v Praze rozsudkem ObvodnõÂho soudu pro Prahu 6 ze dne 17. prosince 2002 uznaÂn vinnyÂm a odsouzen. Po podaneÂm odvolaÂnõ byl napadeny rozsudek MeÏstskyÂm soudem v Praze zrusÏen v celeÂm rozsahu a odvolacõÂm soudem bylo ucÏineÏno dne 13. cÏervna 2003 vlastnõ rozhodnutõÂ, jõÂmzÏ byl obzÏalovany JUDr. OldrÏich Mezl uznaÂn vinnyÂm a odsouzen k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ let s podmõÂneÏnyÂm odkladem vyÂkonu trestu na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ cÏtyrÏ let. NaÂsledneÏ podane dovolaÂnõ bylo NejvysÏsÏõÂm soudem CÏR odmõÂtnuto.

Akce ASANACE CÏeska republika [staÂtnõ znak] ROZSUDEK JMEÂNEM REPUBLIKY 2 T 30/2001 Obvodnõ soud pro Prahu 6 rozhodl v senaÂteÏ slozÏeneÂm z prÏedsedkyneÏ JUDr. KaterÏiny Kohout kove a prÏõÂsedõÂcõÂch Miloslava CÏihaÂka a Marie SÏmelkove dne 12. uÂnora 2002, takto: ObzÏalovanõ 1/ ZdeneÏk NeÏ mec

433

)

nar. [...] 1930 v OpaveÏ, okr. TrÏebõÂcÏ, duÊchodce, trvale bytem Praha [...] 2/ VladimõÂr StaÂrek

434

)

nar. [...] 1924 v Praze, duÊchodce, trvale bytem Praha [...] 3/ ZdeneÏk Wiederlechner

435

)

nar. [...] 1930 v TrÏesÏti, duÊchodce, trvale bytem CÏeske BudeÏjovice, [...] jsou vinni, zÏe jako odpoveÏdnõ funkcionaÂrÏi FederaÂlnõÂho ministerstva vnitra CÏSSR, slozÏky StaÂtnõ bezpecÏnosti, na uÂseku boje proti vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteli, se sõÂdlem centraÂly v Praze 6, ThaÂkurova 1, shodneÏ prÏi zachovaÂnõ deÏlby svyÂch funkcõÂch, praÂce a stejnyÂm cõÂlem: VladimõÂr StaÂrek jako naÂcÏelnõÂk X. SpraÂvy FMV CÏSSR v obdobõ od roku 1978 do 31. 5. 1982, ZdeneÏk Wiederlechner jako naÂcÏelnõÂk X. SpraÂvy FMV [spraÂvneÏ SNB] CÏSSR v obdobõ od 1. 6. 1982 do nejmeÂneÏ roku 1985, 433

) ZdeneÏk NeÏmec, puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm pekarÏ. Na MV nastoupil 4. 10. 1949 k uÂtvaru SNB 9600. Od ledna 1950 puÊsobil v uÂtvaru Jasan. V letech 1953±1956 pracoval jako ochraÂnce prÏi VII. spraÂveÏ MV, od r. 1956 byl prÏõÂslusÏnõÂkem KS MV Praha. V dubnu 1964 nastoupil ke SpraÂveÏ vysÏetrÏovaÂnõ StB do funkce starsÏõÂho vysÏetrÏovatele. 1. 11. 1970 byl ustanoven zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka odboru vysÏetrÏovaÂnõ StB na KS SNB Praha. V zaÂrÏõ 1974 byl jmenovaÂn do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka S StB Praha. V r. 1975 absolvoval trÏõÂmeÏsõÂcÏnõ odborny kurs prÏi Vysoke sÏkole F. E. D. KGB v MoskveÏ. 1. 12. 1977 ± 31. 1. 1981 byl 1. zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka S SNB a soucÏasneÏ naÂcÏelnõÂkem S StB Praha. R. 1980 absolvoval kurs naÂcÏelnõÂkuÊ v SSSR. 1981±1982 docÏasneÏ poveÏrÏen funkcõ zaÂstupce naÂcÏelnõÂka XIV. spraÂvy SNB. 1982±1985 byl naÂcÏelnõÂkem XIV. spraÂvy SNB. 31. 5. 1986 odesÏel od MV v hodnosti plukovnõÂka. 434 ) RSDr. VladimõÂr StaÂrek, puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõ zaÂmecÏnõÂk. Do sluzÏeb MV vstoupil 1. 10. 1948 jako osveÏtovy duÊstojnõÂk bezpecÏ. letectva RuzyneÏ. V l. 1951±1952 puÊsobil jako politicky pracovnõÂk na pol. sekretariaÂtu MNB. Pak  SÏ MV, v r. 1953 jako naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõ kult. mas. cÏinnosti UÂSÏ F. E. D. Praha. 1. 12. byl politickyÂm pracovnõÂkem na U 1953 nastoupil jako referent I. odboru II. spraÂvy MV, r. 1954 se stal naÂcÏelnõÂkem 1. odd. I. odboru. Od r. 1956 byl prÏerÏazen do cÏinne zaÂlohy MV, v r. 1961 se stal pracovnõÂkem 8. oddeÏlenõ UÂV KSCÏ. 15. 10. 1968 se stal naÂcÏelnõÂkem 1. odd. 4. odboru II. spraÂvy HS StB. 1969±1970 puÊsobil jako naÂcÏelnõÂk V. odboru spraÂvy ¹Rª II. spraÂvy FSZS. 1971±1973 byl naÂcÏelnõÂkem 2. odboru II. spraÂvy FMV. 1973 absolvoval kurs prÏi VSÏ F. E. D. KGB v MoskveÏ. 1973 byl ustanoven zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka sekretariaÂtu FMV a naÂcÏelnõÂka kancelaÂrÏe FMV. 1. 6. 1974 ± 31. 5. 1982 puÊsobil jako naÂcÏelnõÂk X. spraÂvy FMV, pote prÏelozÏen na sekretariaÂt FMV. 1983±1986 zarÏazen do cÏinnyÂch zaÂloh FMV, 31. 1. 1986 uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti generaÂl majora. 435 ) ZdeneÏk Wiederlechner, puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm holicÏ, 1949±1950 byl tajemnõÂkem OV KSCÏ TrÏesÏt', 1950±1951 instruktorem  V CÏSM Praha. 1952±1961 puÊsobil u VKR v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch. 1. 1. 1962 prÏesÏel k SNB, byl zarÏazen jako vyU sÏetrÏovatel odboru vysÏetrÏovaÂnõ KS MV CÏeske BudeÏjovice, v naÂsledujõÂcõÂch letech puÊsobil jako starsÏõ referent na ruÊznyÂch oddeÏlenõÂch KS MV CÏeske BudeÏjovice. Od 1971 pracoval jako naÂcÏelnõÂk vnitrÏnõÂho odd. KS SNB CÏeske BudeÏjovice. 1. 4. 1980 ± 31. 5. 1982 byl naÂcÏelnõÂkem S StB CÏ. BudeÏjovice. 1. 6. 1982 ± 31. 7. 1988 zastaÂval funkci naÂcÏelnõÂka X. spraÂvy SNB. 1988±1989 byl zarÏazen do zaÂlohy a 31. 1. 1989 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru ve funkci mimorÏ. plukovnõÂka.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady ZdeneÏk NeÏmec jako naÂcÏelnõÂk SpraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha v obdobõ od roku 1978 do 31. 1. 1981, spolecÏneÏ s dalsÏõÂmi oddeÏleneÏ stõÂhanyÂmi pachateli realizovali a organizovali akci s krycõÂm naÂzvem Asanace, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo vystupnÏovat psychicky tlak na vytypovane organizaÂtory a sympatizanty akce Charta 77 za uÂcÏelem dosazÏenõ jejich nedobrovolneÂho vysteÏhovaÂnõ se z CÏSSR tõÂm, zÏe tuto akci, ktera byla iniciovaÂna rozkazem ministra vnitra CÏSSR JaromõÂra Obziny 436) cÏ. 32/1977 ze dne 21. 12. 1977, opakovaneÏ zahrnovali do naÂplneÏ cÏinnosti svyÂch uÂtvaruÊ, pruÊbeÏzÏneÏ jako vedoucõ pracovnõÂci tuto akci vyhodnocovali, schvalovali, cÏõÂmzÏ zajistili, aby jejich podrÏõÂzenõ s jejich veÏdomõÂm a v raÂmci teÂto akce, za tõÂmto uÂcÏelem, vyvõÂjeli psychicky naÂtlak na posÏkozene v podobeÏ zejmeÂna profylakticko rozkladnyÂch opatrÏenõ na baÂzi nucenyÂch stykuÊ, vyhrozÏovaÂnõ uveÏzneÏnõÂm jako alternace nevysteÏhovaÂnõ se, znemozÏneÏnõ vyÂkonu zameÏstnaÂnõÂ, opakovanyÂch domovnõÂch prohlõÂdek, vyÂhruzÏek pouzÏitõ fyzickeÂho naÂsilõÂ, cÏõÂmzÏ zasaÂhli nezaÂkonneÏ do zaÂkladnõÂho uÂstavnõÂho praÂva a svobody posÏkozenyÂch, jako staÂtnõÂch obcÏanuÊ CÏSSR, spocÏõÂvajõÂcõÂho v nedotknutelnosti jejich pobytu na uÂzemõ sveÂho staÂtu, zarucÏeneÂho cÏlaÂnkem 31 UÂstavy CÏSSR ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 100/1960 Sb., kdy cÏaÂst posÏkozenyÂch se v duÊsledku teÏchto nezaÂkonnyÂch represõ i vysteÏhovala, [...] cÏõÂmzÏ porusÏili nejmeÂneÏ ustanovenõ cÏlaÂnku 34 UÂstavy CÏSSR ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 100/1960 Sb., § 23 zaÂk. cÏ. 100/1970 Sb. o sluzÏebnõÂm pomeÏru prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti, § 3 zaÂk. cÏ. 40/1974 Sb. o Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti, tedy: jako verÏejnõ cÏinitele v uÂmyslu zpuÊsobit jineÂmu Ïskodu vykonaÂvali svou pravomoc zpuÊsobem odporujõÂcõÂm zaÂkonu a zpuÊsobili takovyÂm cÏinem jiny zvlaÂsÏt' zaÂvazÏny naÂsledek. cÏõÂmzÏ spaÂchali Trestny cÏin zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158 odst. 1 põÂsm. a), odst. 2 põÂsm. c) tr. zaÂkona ve spolupachatelstvõ dle § 9 odst. 2 tr. zaÂkona. a odsuzujõ se ObzÏalovany ZdeneÏk NeÏmec Podle § 158 odst. 2 tr. zaÂkona k testu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ /3/ let. Podle § 58 odst. 1 põÂsm. a), § 60a) ost. 1 tr. zaÂkona se vyÂkon trestu podmõÂneÏneÏ odklaÂda na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ cÏtyrÏ /4/ let za soucÏasneÂho vyslovenõ dohledu. ObzÏalovany VladimõÂr StaÂrek Podle § 158 odst. 2 tr. zaÂkona k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ /3/ let. Podle § 58 odst. 1 põÂsm. a), § 60a) ost. 1 tr. zaÂkona se vyÂkon trestu podmõÂneÏneÏ odklaÂda na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ cÏtyrÏ /4/ let za soucÏasneÂho vyslovenõ dohledu. ObzÏalovany ZdeneÏk Wiederlechner Podle § 158 odst. 2 tr. zaÂkona k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ trÏõ /3/ let. Podle § 58 odst. 1 põÂsm. a), § 60a) ost. 1 tr. zaÂkona se vyÂkon trestu podmõÂneÏneÏ odklaÂda na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ cÏtyrÏ /4/ let za soucÏasneÂho vyslovenõ dohledu. 436

) PhDr. JaromõÂr Obzina (1929±2003), komunisticky politik. Po r. 1948 puÊsobil v okresnõÂm a krajskeÂm aparaÂtu KSCÏ. V l.  V KSSS v MoskveÏ, Po naÂvratu zastaÂval polit. funkce na Vojenske 1953±56 studoval na Vysoke sÏkole stranicke prÏi U technicke akademii v BrneÏ. NaÂsledneÏ pracoval v aparaÂtu UÂV KSCÏ v oddeÏlenõ pro veÏdu a sÏkolstvõÂ. 1973±1990 byl poslancem FederaÂlnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, 1973±1983 federaÂlnõÂm ministrem vnitra CÏSSR. Od r. 1973 take cÏlenem Rady obrany staÂtu. 1983±1989 ve funkci mõÂstoprÏedsedy vlaÂdy rÏõÂdil StaÂtnõ komisi pro veÏdeckotechnicky a investicÏnõ rozvoj.

Akce ASANACE ObzÏalovany JUDr. OldrÏich MeÂzl437) nar. [...] 1927 v PivõÂneÏ, okr. ProsteÏjov, trvale bytem Praha [...] se podle § 226 põÂsm. c) tr. rÏaÂdu zprosÏt'uje obzÏaloby pro skutek, zÏe jako naÂcÏelnõÂk SpraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha v obdobõ od 1. 6. 1982 do nejmeÂneÏ roku 1985 spolecÏneÏ se shora uvedenyÂmi obzÏalovanyÂm a spolecÏneÏ s dalsÏõÂmi oddeÏleneÏ stõÂhanyÂmi pachateli realizoval a organizoval akci s krycõÂm naÂzvem Asanace, [...] tõÂm, zÏe tuto akci, [...] opakovaneÏ zahrnoval do naÂplneÏ cÏinnosti svyÂch uÂtvaruÊ pruÊbeÏzÏneÏ jako vedoucõ pracovnõÂk tuto akci vyhodnocoval, schvaloval, cÏõÂmzÏ zajistil, aby jeho podrÏõÂzenõ s jeho veÏdomõÂm v raÂmci teÂto akce za tõÂmto uÂcÏelem vyvõÂjeli psychicky naÂtlak na posÏkozene [...], cÏõÂmzÏ porusÏil nejmeÂneÏ ustanovenõ cÏlaÂnku 34 UÂstavy CÏSSR ve zneÏnõ zaÂkona cÏ. 100/1960 Sb., § 23 zaÂk. cÏ. 100/1970 Sb. o sluzÏebnõÂm pomeÏru prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti, § 3 zaÂk. cÏ. 40/1974 Sb. o Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti, cÏõÂmzÏ meÏl spaÂchat Trestny cÏin zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158 odst. 1 põÂsm. a) odst. 2 põÂsm. c) tr. zaÂkona ve spolupachatelstvõ dle § 9 odst. 2 tr. zaÂkona. O d uÊ v o d n eÏ n õÂ: Na zaÂkladeÏ provedeneÂho hlavnõÂho lõÂcÏenõ zjistil soud a vzal za prokaÂzany skutkovy deÏj tak, jak je popsaÂn shora. ObzÏalovany NeÏmec se k hlavnõÂmu [lõÂcÏenõÂ] nedostavil a v souladu s ust. § 202 odst. 5 tr. rÏaÂdu pozÏaÂdal, aby hlavnõ lõÂcÏenõ bylo konaÂno v jeho neprÏõÂtomnosti. Soud tedy postupoval dle § 202 odst. 2 tr. rÏaÂdu a vychaÂzel z vyÂpoveÏdi obzÏalovaneÂho ucÏineÏne v pruÊbeÏhu prÏõÂpravneÂho rÏõÂzenõÂ. ObzÏalovany uvedl, zÏe se necõÂtõ byÂt vinen zÏalovanyÂm trestnyÂm cÏinem, vzÏdy postupoval v souladu se zaÂkonem, prÏõÂpadne rozkazy a narÏõÂzenõÂmi, ktere dostaÂval z centraÂl, prÏõÂpadneÏ od ministra nebo naÂmeÏstka ministra. Do funkce naÂcÏelnõÂka SpraÂvy StB Praha a SK nastoupil od 1. 12. 1977 a pracoval zde asi po dobu 3 let. NaÂplnõ jeho cÏinnostõ bylo plneÏnõ pokynuÊ, ktere dostaÂval od svyÂch nadrÏõÂzenyÂch, prÏicÏemzÏ v te dobeÏ nemeÏl dostatek zkusÏenostõ s pracõ na teÂto problematice a veÏtsÏinu veÏcõ v jemu sveÏrÏeneÂm uÂseku rozhodoval tehdejsÏõ naÂcÏelnõÂk SpraÂvy SNB Praha a SK, generaÂl Rypl [spraÂvneÏ Ripl]438). Ten byl take jeho prÏõÂmyÂm nadrÏõÂzenyÂm. K prÏedlozÏenyÂm cÏaÂstem fotokopiõ provaÂdeÏcõÂch plaÂnuÊ, jejich vyhodnocenõÂ, pak uvedl, zÏe mu o teÏchto akcõÂch nenõ nic znaÂmo, to provaÂdeÏli pracovnõÂci jednotlivyÂch odboruÊ on musel zpraÂvu jen podepsat, ale nic o nõ nevõÂ. ObzÏalovany StaÂrek v pruÊbeÏhu prÏõÂpravneÂho rÏõÂzenõ vyuzÏil sveÂho praÂva a nevypovõÂdal. V pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõ pak vypoveÏdeÏl, zÏe v inkriminovanou dobu byl zarÏazen ve funkci naÂcÏelnõÂka X. SpraÂvy [FMV], zameÏrÏoval se vsÏak spõÂsÏe na problematiku cõÂrkve a sekt a pokud se jedna o dalsÏõ odbory, tyto 437

) JUDr. OldrÏich Mezl, puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm svaÂrÏecÏ, nastoupil do sluzÏby SNB 15. 1. 1951 jako rÏidicÏ OO StB BruntaÂl. V r. 1953 byl pracovnõÂkem 2. referaÂtu OO StB BruntaÂl, pak byl prÏerÏazen k OO MV Hranice. V r. 1955 puÊsobil jako zaÂstupce naÂcÏelnõÂka OO MV Hranice. 1957±1960 pracoval jako starsÏõ referent na KS MV Olomouc, 1960±1962 na OO MV Olomouc. R. 1962 se stal zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka OO MV PrÏerov, od r. 1963 byl naÂcÏelnõÂkem OO MV PrÏerov. V 70. letech studoval resortnõ praÂvnicky kurs, 1975 absolvoval kurs prÏi VSÏ F. E. D. KGB v SSSR. V r. 1975 byl ustanoven do funkce naÂcÏelnõÂka 1. odd. II. odboru S StB Ostrava, kraÂtce na to do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 3. odboru X. spraÂvy FMV. 1. 7. 1976 jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem 4. odboru X. spraÂvy FMV, 1. 10. 1977 naÂcÏelnõÂkem 1. odboru. 1976±1979 exter. studoval na fakulteÏ StB VSÏ SNB. 1. 4. 1979 se stal zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka X. spraÂvy FMV. 1. 3. 1981 byl prÏemõÂsteÏn a jmenovaÂn I. zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka S SNB Praha a naÂcÏelnõÂkem S StB Praha. 30. 6. 1987 uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti plukovnõÂka. 438 ) JUDr. Josef Ripl (1923±1984), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm kovosoustruzÏnõÂk, nastoupil k SNB 20. 7. 1945. Od r. 1946 slouzÏil u uÂtvaru 9600. 1950±1951 byl prÏõÂslusÏnõÂkem KV StB PlzenÏ, 1951±1956 prÏemõÂsteÏn ke KV StB Karlovy Vary a poveÏrÏen funkcõ zaÂstupce kr. velitele. 1956 nastoupil do jednorocÏnõ sÏkoly v SSSR. 1. 4. 1960 se stal zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka pro oper. KS MV PlzenÏ. 1. 3. 1963 byl ustanoven do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka II. spraÂvy MV, r. 1964 se stal naÂcÏelnõÂkem 4. odboru II. spraÂvy HS StB, naÂsledneÏ zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka II. spraÂvy HS StB. 24. 8. ± 10. 11. 1968 byl zbaven vyÂkonu sluzÏby, pak ustanoven do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka analytickeÂho odboru II. spraÂvy HS StB. 1971±1972 puÊsobil jako naÂcÏelnõÂk FederaÂlnõ spraÂvy pasuÊ a võÂz FMV. 1. 1. 1973 byl ustanoven do funkce naÂcÏelnõÂka KS SNB Praha. R. 1976 absolvoval staÂzÏ na VSÏ F. E. D. KGB v MoskveÏ. NaÂcÏelnõÂkem S SNB Praha byl do 1. 5. 1982, kdy byl poveÏrÏen funkcõ osobnõÂho konzultanta ministra vnitra CÏSSR. 31. 5. 1983 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru ve funkci generaÂlmajora.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady byly v pravomoci jeho naÂmeÏstkuÊ. K charakteristice daneÂho obdobõ pak uvedl, zÏe poteÂ, kdy v lednu 1977 bylo vydaÂno prohlaÂsÏeno Charty prostrÏednictvõÂm Svobodne Evropy, zacÏala sÏiroka mediaÂlnõ kampanÏ, pote naÂsledovalo prÏijetõ Anticharty v NaÂrodnõÂm divadle za prÏõÂtomnosti vyÂznamnyÂch osobnostõÂ, jako naprÏõÂklad Jana Wericha a podobneÏ. V duÊsledku kampaneÏ ze zaÂpadu, pak vyÂrazneÏ vzrostl pocÏet zÏaÂdostõ chartistuÊ o vycestovaÂnõÂ, dosÏlo k napadaÂnõ CÏSSR a jako reakce na tuto situaci pak byl vydany rozkaz cÏ. 32/1977 ministra vnitra. V duÊsledku vydaÂnõ toho rozkazu v podstateÏ skoncÏila plosÏna blokace dokladu k vycestovaÂnõ a bylo rozhodnuto, zÏe teÏmto osobaÂm bude poskytovaÂna nabõÂdka k vycestovaÂnõÂ. ObzÏalovany osobneÏ jednal s Dr. MlynaÂrÏem439), ktery naÂsledneÏ take vycestoval, s nikyÂm z dalsÏõÂch posÏkozenyÂch uvaÂdeÏnyÂch v obzÏalobeÏ, vsÏak jizÏ do styku neprÏisÏel. PozdeÏji vsÏak prÏestaly osoby na nabõÂdky k vycestovaÂnõ reagovat, navõÂc ti, kterÏõ nevycestovali, kritizovali ty, kterÏõ republiku opustili. X. SpraÂva StB [spraÂvneÏ X. spraÂva FMV] vsÏak cesty nepovolovala a pokud se jedna o instrukce po vydaÂnõ citovaneÂho rozkazu, saÂm obzÏalovany zduÊraznÏoval, aby bylo striktneÏ postupovaÂno v souladu se zaÂkonem, aby nebyly prÏedvolaÂny k vyÂslechu osoby starsÏõ 60. let, ale aby tyto byly prÏõÂpadneÏ navsÏtõÂveny v bydlisÏti, rozhovory, aby byly nahraÂvaÂny. Za celou dobu neobdrzÏel zÏaÂdnou stõÂzÏnost na postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a zÏaÂdnou stõÂzÏnost nerÏesÏila ani Inspekce MV. RozhodneÏ poprÏel, zÏe by kontaktoval sÏkolske odbory cÏi ministra sÏkolstvõÂ, aby neÏktere z deÏtõ signataÂrÏuÊ nebylo prÏijato do sÏkoly, takteÂzÏ nebyly daÂvaÂny zÏaÂdne pokyny k rusÏenõ telefonnõÂch stanic. PoteÂ, kdy obzÏalovaneÂmu byla prÏedlozÏena cÏaÂst fotokopiõ jõÂm podepsanyÂch uvedl, zÏe samozrÏejmeÏ pokud chartiste telefonovali do Mnichova nebo do ParÏõÂzÏe s hesly Svobodne Evropy, pak byl vznesen pozÏadavek na prÏerusÏenõ telefonnõ stanice, ale samozrÏejmeÏ jim nemohli zabraÂnit, aby netelefonovali naprÏõÂklad od souseduÊ. Pokud byli chartiste hlõÂdaÂni, bylo to podle jejich aktivity a tõÂmto zpuÊsobem chteÏli zabraÂnit protistaÂtnõ cÏinnosti, prÏicÏemzÏ fakticky strÏezÏenõ neprovaÂdeÏla StaÂtnõ bezpecÏnost. DaÂle se pak obzÏalovany vyjaÂdrÏil k pruÊbeÏhu celeÂho trestnõÂho rÏõÂzenõÂ, prÏedlozÏil cÏlaÂnek z cÏasopisu TyÂden cÏ. 35 z roku 1996, kde UÂDV poskytuje naÂvod jak v teÂto veÏci vypovõÂdat, hovorÏõ se zde o posÏkozenyÂch TrÏesÏnÏaÂkovi 440), Freundove 441) i BenyÂsÏkovi 442), obzÏalovany se domnõÂvaÂ, zÏe UÂDV nerespektuje zaÂsadu presumpce neviny. ObzÏalovany Wiederlechner vypoveÏdeÏl, zÏe jako naÂcÏelnõÂk X. SpraÂvy [SNB] byl zarÏazen od 1. 6. 1982, prÏicÏemzÏ v dobeÏ vydaÂnõ citovaneÂho rozkazu cÏ. 32/77 vuÊbec ve slozÏce StaÂtnõ bezpecÏnosti neslouzÏil, kdyzÏ prÏedtõÂm a to azÏ do roku 1980 byl u StaÂtnõ bezpecÏnosti v CÏeskyÂch BudeÏjovicõÂch. S tõÂmto rozkazem tedy seznaÂmen nebyl a to ani s jeho prÏõÂlohou, o akci Asanace mu nebylo mu nebylo nic znaÂmo a to azÏ do okamzÏiku sdeÏlenõ obvineÏnõÂ. TakteÂzÏ s nikyÂm z posÏkozenyÂch osobneÏ do styku neprÏisÏel, kdyzÏ navõÂc dle obzÏaloby meÏl byÂt cÏineÏn naÂtlak na posÏkozeneÂho Hlavsu 443) v obdobõ prÏed jeho naÂstupem do jeho funkce a posÏkozena PrÏevratska 444) se takteÂzÏ 12. 5. 1982, tedy o prÏed jeho funkcÏnõÂm obdobõÂm z republiky jizÏ vysteÏhovala. DaÂle vypoveÏdeÏl, zÏe jako naÂcÏelnõÂk X. SpraÂvy [SNB] byl prÏõÂmo podrÏõÂzen prvnõÂmu naÂmeÏstkovi federaÂlnõÂho ministerstva vnitra, uÂkolem X. spraÂvy [SNB] byla ochrana ruÊznyÂch objektuÊ uvnitrÏ republiky. Jednalo se o oblasti jako je kultura, cõÂrkev, mlaÂdezÏ, sÏkolstvõÂ, veÏd a podobneÏ. Pouze jednõÂm z uÂkoluÊ pak byl i zaÂjem o signataÂrÏe Charty 77. RozhodneÏ vsÏak mu nenõ znaÂmo, zÏe by teÏmto osobaÂm bylo nabõÂzeno, aby opustili republiku, võ pouze, zÏe 439

) ZdeneÏk MlynaÂrÏ (1930±1997), puÊv. jmeÂnem MuÈller, praÂvnõÂk, politolog a politik. Vystudoval praÂva na LomonosoveÏ Â stavu staÂtu univerziteÏ v MoskveÏ. 1946±1970 byl cÏlenem KSCÏ. 1956±1964 a 1968±1969 puÊsobil jako veÏdecky pracovnõÂk U a praÂva CÏSAV v Praze, od r. 1963 byl docentem PraÂvnicke fakulty UK. 1964±1968 pracoval jako tajemnõÂk praÂvnõ komise  V KSCÏ, 1968±1969 cÏlen UÂV KSCÏ. V roce 1968 se stal cÏlenem sekretariaÂtu, pak tajemnõÂkem, cÏlenem prÏedsednictva UÂV U  V KSCÏ. V letech 1969±1977 KSCÏ. V listopadu 1968 odesÏel z vedoucõÂch politickyÂch funkcõÂ, v zaÂrÏõ 1969 odvolaÂn z U pracoval v entomologickeÂm oddeÏlenõ NaÂrodnõÂho muzea v Praze. Stal se spoluautorem a signataÂrÏem ProhlaÂsÏenõ Charty 77. V r. 1977 se vysteÏhoval do Rakouska, kde se stal r. 1982 vedoucõÂm veÏdeckyÂm pracovnõÂkem RakouskeÂho uÂstavu pro mezinaÂrodnõ politiku v Laxemburgu. Od r. 1989 byl profesorem politickyÂch veÏd na univerziteÏ v Innsbrucku. V letech 1995±1996 byl cÏestnyÂm prÏedsedou LeveÂho bloku. 440 ) Vlastimil TrÏesÏnÏaÂk (nar. 1950), textarÏ, prozaik, zpeÏvaÂk a fotograf. V r. 1974 byla zrusÏena jeho registratura u PrazÏskeÂho kulturnõÂho strÏediska. Pracoval pak jako pomocny deÏlnõÂk a hlõÂdacÏ. V r. 1979 podepsal Chartu 77. V r. 1982 se vysteÏhoval do SÏveÂdska. 441 ) Zina Hamon-Freundova (nar. 1950), prÏekladatelka, signataÂrÏka Charty 77 z r. 1977 a cÏlenka VONS. OrganizaÂtorka Informacõ o CharteÏ 77 ± Infochu, zajisÏt'ovala jeho zaÂkladnõ rozpis. V roce 1981 se vysteÏhovala do Velke BritaÂnie. 442 ) ZbyneÏk BenyÂsÏek (nar. 1949), prozaik, baÂsnõÂk a vyÂtvarnõÂk, signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977. V r. 1982 odesÏel do Rakouska, ve VõÂdni pak redigoval exilovou umeÏleckou revui Paternoster. Od r. 1992 puÊsobõ opeÏt v Praze. 443 ) Milan Hlavsa (1951±2001), hudebnõÂk, autor hudby, baskytarista a zpeÏvaÂk skupin The Plastic People Of The Universe a DG 307. R. 1976 uveÏzneÏn, z vazby nakonec propusÏteÏn. Pracoval jako deÏlnõÂk nebo rÏidicÏ. PozdeÏji puÊsobil take ve skupinaÂch GaraÂzÏ, PuÊlnoc a Fiction. 444 ) Jana PrÏevratska (nar. 1945), pedagozÏka, signataÂrÏka Charty 77 z r. 1977. Z CÏeskoslovenska se vysteÏhovala v roce 1982.

Akce ASANACE u neÏkteryÂch osob, naprÏõÂklad u nositeluÊ urcÏiteÂho druhu tajemstvõ byla StaÂtnõ bezpecÏnost o jejich zÏaÂdostech o vysteÏhovaÂnõ informovaÂna, v ostatnõÂch prÏõÂpadech pak informovaÂna nebyla. Pokud se jedna o rocÏnõ provaÂdeÏcõ plaÂny, pak tyto vypracoval analyticky odbor X. SpraÂvy [mysÏlen analytickoinformacÏnõÂ, plaÂnovacõ a kontrolnõ odbor X. spraÂvy SNB] a schvaloval je pak prvnõ naÂmeÏstek nebo ministr. UÂkolem obzÏalovaneÂho jako naÂcÏelnõÂka pak bylo den ode dne organizovat praÂci cele X. SpraÂvy [SNB], takzÏe konkreÂtneÏ pokud se jedna o provaÂdeÏcõ plaÂn, je mozÏneÂ, zÏe zadal termõÂn do ktereÂho meÏl byÂt plaÂn vypracovaÂn, pote se s nõÂm seznaÂmil a postoupil ho daÂl ke schvaÂlenõÂ. RovneÏzÏ se vyjaÂdrÏil v tom smyslu, zda plaÂn doporucÏuje cÏi nikoliv. PouzÏõÂvaÂnõ krycõÂch naÂzvuÊ bylo u StaÂtnõ bezpecÏnosti zcela beÏzÏne a hojneÂ. ObzÏalovany PhDr. Obzina vypoveÏdeÏl, zÏe ve funkci ministra vnitra puÊsobil od 30. 3. 1973 do 14. 6. 1983, nikdy nebyl prÏõÂslusÏnõÂkem sboru SNB, cÏi StaÂtnõ bezpecÏnosti, byl uÂstavnõÂm cÏinitelem. V zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ citovany rozkaz cÏ. 32/77 nevydal v rozpory s tehdy platnyÂmi zaÂkony, kdyzÏ akce Asanace byla jednou ze soucÏaÂstõ celeÂho komplexu opatrÏenõÂ, ktere smeÏrÏovaly k zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti a ochrany staÂtu. VydaÂnõ rozkazu je zapotrÏebõ videÏt v mezinaÂrodnõÂm kontextu v tom smyslu, zÏe tento byl vydaÂn v obdobõ tzv. studene vaÂlky a byl vydaÂn v souladu se zaÂveÏry Helsinske konference445). V zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ vydaÂnõÂm rozkazu nesledoval obzÏalovany jakyÂkoliv neopraÂvneÏny prospeÏch nebo zneuzÏitõ pravomoci, kdyzÏ nikomu z prÏõÂslusÏnõÂkuÊ cÏi naÂcÏelnõÂkuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti neuklaÂdal, jakyÂm zpuÊsobem majõ postupovat, zÏe by meÏl byÂt tedy pouzÏõÂt psychicky cÏi fyzicky naÂtlak prÏi dosazÏenõ cõÂluÊ Asanace. O tom, zÏe byl tento rozkaz v souladu se zaÂkony, pak sveÏdcÏõ i kazÏdorocÏnõ zpraÂva generaÂlnõ prokuratury, hodnotõÂcõ stav zaÂkonnosti. V inkriminovane dobeÏ bylo rozhodnuto, zÏe Charta nenõ  stavou legaÂlnõ organizacõÂ, nema statut a jejõ mluvcÏõ nejsou opraÂvneÏni za ni jednat, je v rozporu s U a dalsÏõÂmi zaÂkony. Inkriminovany rozkaz platil pouze jeden rok, kdyzÏ na kazÏdy dalsÏõ rok byl vydaÂn novy rozkaz a soucÏasneÏ byla podaÂna zpraÂva o tom, jak byl prÏedchozõ splneÏn a to RadeÏ obrany staÂtu. PoukaÂzal pak daÂle na tu skutecÏnost, zÏe v pruÊbeÏhu celeÂho trestnõÂho rÏõÂzenõ originaÂl uvedeneÂho rozkazu, ktery by byl jõÂm podepsaÂn, nebyl zajisÏteÏn. KonecÏneÏ pak uvedl, zÏe otaÂzka uÂprav vysteÏhovaÂnõ a emigrace zapocÏala v roce 1972, akcelerovala v roce 1974 a pokracÏovala po Helsinske konferenci, kdyzÏ po roce 1979 uzÏ rozkazy Asanace nezahrnovaly, domnõÂva se, zÏe uzÏ tato problematika nebyla v takoveÂm zaÂjmu a rÏada veÏcõ jizÏ byla vyrÏesÏena. KonecÏneÏ pak obzÏalovany poukaÂzal na tu skutecÏnost, zÏe puÊvodneÏ v teÂto trestnõ veÏci byl vyslechnut jako sveÏdek, azÏ pote mu bylo sdeÏleno obvineÏnõÂ, kdyzÏ nikdo z dalsÏõÂch spoluobzÏalovanyÂch nebyl jeho prÏõÂmyÂm podrÏõÂzenyÂm a tudõÂzÏ dle jeho naÂzoru nemohla byÂt jejich vzaÂjemna jednaÂnõ ani propojena. DaÂle obzÏalovany poukaÂzal jednak na UÂstavu, jednak na Listinu zaÂkladnõÂch praÂv a svobod stran promlcÏenõ trestnõÂho stõÂhaÂnõÂ. ObzÏalovany JUDr. MeÂzl vypoveÏdeÏl, zÏe do funkce naÂcÏelnõÂka nastoupil azÏ od kveÏtna 1981, tedy v dobeÏ, kdy akce Asanace byla jizÏ v plneÂm proudu a jeho hlavnõÂmi uÂkoly bylo prÏedevsÏõÂm ochrana letisÏteÏ, zkvalitnit personaÂlnõ stav, snõÂzÏit pocÏet stõÂzÏnostõÂ, ochrana ekonomiky, a na uÂseku oddeÏlenõ pasu a võÂz snõÂzÏit pocÏet blokovanyÂch osob proti vyÂjezduÊm, daÂle spolupracovat s II. SpraÂvou [SNB], kdy vnitrÏnõ problematika meÏla byÂt ponechaÂna v kompetenci plukovnõÂka IrovskeÂho446). V dobeÏ jeho funkcÏnõÂho zarÏazenõ byl dlouhodobeÏ nemocen generaÂl Rypl [spraÂvneÏ Ripl] a z tohoto duÊvodu pak musel prÏevzõÂt rÏadu uÂkoluÊ i po neÏm. PuÊvodneÏ pak obzÏalovany uvaÂdeÏl, zÏe pokud se jedna o posÏkozeneÂ, s nikyÂm z nich s vyÂjimkou posÏkozeneÂho TrÏesÏnÏaÂka do styku neprÏisÏel, kdy svazky veÏtsÏin posÏkozenyÂch byly zarÏazeny a zalozÏeny jizÏ v roce 1978 azÏ 1980 a pokud se jedna o posÏkozeneÂho TrÏesÏnÏaÂka võ o neÏm z toho duÊvodu, zÏe v roce 1983 mu meÏly byÂt vyrÏõÂzeny vyÂjezdnõ doklady. V zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ mu vsÏak neudeÏlil zÏaÂdnou vyÂstrahu, k tomu nebyl ani opraÂvneÏn. DaÂle pak obzÏalovany uvedl, zÏe v dobeÏ od 19. 10. do 8. 11. 1981 byl v laÂznõÂch v KarlovyÂch Varech, k dokreslenõ cele situace pak vypoveÏdeÏl, zÏe naprÏõÂklad jõÂm ustanovenõ peÏticÏlenna skupina z rÏad prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti 445

) Konference o bezpecÏnosti a spolupraÂci v EvropeÏ (KBSE) byla zahaÂjena v HelsinkaÂch 22. 11. 1972, pokracÏovala od 3. 7. 1973 do 21. 7. 1975 v ZÏeneveÏ a nakonec byla uzavrÏena 1. 8. 1975 v HelsinkaÂch. PrÏedmeÏt jednaÂnõ byl cÏleneÏn do teÂmatickyÂch okruhuÊ, pro neÏzÏ se vzÏilo oznacÏenõ ¹kosÏeª. Pro situaci v tehdejsÏõ CÏSSR meÏl steÏzÏejnõ vyÂznam tzv. trÏetõ kosÏ, jenzÏ zahrnoval problematiku lidskyÂch praÂv a obcÏanskyÂch svobod, humanitaÂrnõ otaÂzky a otaÂzky souvisejõÂcõ s mezinaÂrodnõ vyÂmeÏnou informacõ a duchovnõÂch hodnot. 446 ) Ladislav Irovsky (1924±1997), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm stroj. zaÂmecÏnõÂk, cÏekatelem sluzÏby v MV se stal 1. 7. 1945. R. 1953 byl ustanoven do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 4. odboru III. spraÂvy MV, r. 1956 byl jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem 7. odboru III. spraÂvy MV. R. 1960 nastoupil do funkce naÂcÏelnõÂka 1. odboru III. spraÂvy MV. V r. 1961 byl povolaÂn do rocÏnõ operativnõ sÏkoly v SSSR. 15. 2. 1964 byl prÏemõÂsteÏn do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka II. odboru KS MV Praha. V r. 1969 se stal naÂcÏelnõÂkem VI. odboru S StB Praha, 1971±1973 naÂcÏelnõÂkem I. odboru, 1973 ustanoven naÂcÏelnõÂkem IV. odboru. V r. 1973 take absolvoval kurs prÏi VSÏ F. E. D. prÏi RM SSSR v MoskveÏ. Od 1. 6. 1975 slouzÏil jako zaÂstupce naÂcÏelnõÂka S StB Praha. Dne 31. 1. 1982 uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru, odchaÂzel v hodnosti plukovnõÂka.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady beÏhem tyÂdne odhalila tzv. spartakiaÂdnõÂho vraha. DaÂle pak obzÏalovany poukaÂzal na tehdejsÏõ atmosfeÂru ve spolecÏnosti, zejmeÂna na 99% uÂcÏast u voleb, konaÂnõ spartakiaÂdy nebo olympiaÂdy v MoskveÏ, zÏe zÏaÂdne negativnõ reakce beÏzÏnyÂch osob mu nejsou znaÂmy a skutecÏnosti, zÏe asi 15 osob se vysteÏhovalo dle jeho naÂzoru neoduÊvodnÏuje zvlaÂsÏt' zaÂvazÏny naÂsledek zÏalovaneÂho trestneÂho cÏinu. Podle tehdy platneÂho zaÂkona meÏli prÏõÂslusÏnõÂci praÂvo prÏedvolaÂvat lidi k vyÂslechu a soucÏasneÏ byli povinni jednat dle zaÂkona o SNB. PoteÂ, kdy byl ve veÏci vyslechnut posÏkozeny TrÏesÏnÏaÂk obzÏalovany vypoveÏdeÏl, zÏe posÏkozeneÂho vidõ dnes poprve u hlavnõÂho lõÂcÏenõÂ, zÏaÂdnyÂch pohovoruÊ s nõÂm se nezuÂcÏastnil a zÏaÂdnou vyÂstrahu takteÂzÏ posÏkozeneÂmu neudeÏlil. Po prÏedlozÏenõ listinnyÂch duÊkazuÊ ± plaÂnu cÏinnosti, naÂvrhu na opatrÏenõÂ, naÂvrhu na ulozÏenõ spisu evidovane osoby, pak obzÏalovany uvedl, zÏe pouze v jednom prÏõÂpadeÏ a to v naÂvrhu na ulozÏenõ spisu evidovane osoby, K. Sidona, tento podepsal, ve vsÏech ostatnõÂch prÏõÂpadech se pak jedna bud' o podpisy BitcÏaÂnka [spraÂvneÏ BytcÏaÂnka]447) nebo IrovskeÂho. Z vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho ZbynÏka BenyÂsÏka bylo zjisÏteÏno, zÏe v kontaktu se StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl od roku 1978, prÏicÏemzÏ jednaÂnõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ bylo z pocÏaÂtku korektnõÂ, cÏõÂmzÏ ma na mysli, zÏe z pocÏaÂtku byl prÏinejmensÏõÂm o vyÂslechu porÏõÂzen protokol, byla tomuto prÏõÂtomna zapisovatelka, mohl sedeÏt a nebyl bit, nebyl poleÂvaÂn vodou, prÏõÂslusÏnõÂci ho nenutili, aby staÂl s hlavou oprÏenou o plechovou skrÏõÂnÏku, do ktere tloukli, nepouzÏõÂvali rucÏnõÂk. Ke zmeÏneÏ v chovaÂnõ pak dosÏlo prÏesneÏ dne 30. 4. 1981. PosÏkozeny byl opakovaneÏ zadrzÏen na dobu 48 hodin, jeho vyÂslechy trvaly trÏeba i 11 hodin, opakovaneÏ u neÏho byly provaÂdeÏny domovnõ prohlõÂdky, jizÏ od sameÂho prvopocÏaÂtku my bylo nabõÂzeno, aby se vysteÏhoval, a to v tom smyslu, zÏe bud' se vysteÏhuje nebo bude naÂsledovat veÏzenõÂ. Nakonec po cÏervnu 1981, kdy beÏhem jednoho tyÂdne absolvoval celkem 3 vyÂslechy a byl jedenkraÂt na 48 hodin zadrzÏen, byl i zbit, pozÏaÂdal v Rakousku o azyl, jeho zÏaÂdosti bylo asi beÏhem 3/4 roku vyhoveÏno a v cÏervnu 1982 vycestoval. V okamzÏiku, kdy pozÏaÂdal o vysteÏhovaÂnõ jeho kontakt se StaÂtnõ bezpecÏnostõ skoncÏil, nikdo ho doma nenavsÏteÏvoval, a i kdyzÏ dostal prÏedvolaÂnõ k vyÂslechu, na to nijak nereagoval a nebyl nijak sankcionovaÂn. Na postup StaÂtnõ bezpecÏnosti podal posÏkozeny stõÂzÏnost, kterou adresoval na Vojenskou prokuraturu a daÂle na veÏdomõ ministra vnitra obzÏ. PhDr. Obziny. Na tuto stõÂzÏnost nebylo nijak reagovaÂno. PrÏi opusÏteÏnõ republiky, zde posÏkozeny zanechal sve nejblizÏsÏõÂ, kterÏõ v pruÊbeÏhu jeho pobytu mimo republiku zemrÏeli, jemu nebylo umozÏneÏno prÏijet ani na pohrÏeb. Pokud se jedna o zpuÊsob provaÂdeÏnõ vyÂslechuÊ je v soucÏasne dobeÏ vedeno trestnõ rÏõÂzenõ u ObvodnõÂho soudu pro Prahu 1 proti prÏõÂslusÏnõÂkuÊm SÏimaÂkovi 448) a Dudkovi 449). Z fotokopie dochovaneÂho svazku StaÂtnõ bezpecÏnosti na posÏkozeneÂho BenyÂsÏka bylo zjisÏteÏno, zÏe tento byl veden pod krycõÂm jmeÂnem ¹ZbyneÏkª od 5. 5. 1978, v plaÂnu agenturneÏ ± operativnõÂho rozpracovaÂnõÂ, jakozÏ i ve vyÂkazu preventivnõÂch opatrÏenõ provedenyÂch uÂtvarem kontrarozveÏdky ze dnuÊ 9. 11. 1981 a 24. 11. 1981 se uvaÂdõÂ, zÏe majõ byÂt provaÂdeÏny administrativneÏ-praÂvnõ opatrÏenõ k vytvorÏenõ podmõÂnek pro naplneÏnõ projektu Asanace s termõÂnem do dubna 1982 a naÂsledneÏ je pak jizÏ uvedeno, zÏe posÏkozeny byl zahrnut do akce prevence projektu Asanace a Izolace. Tak bylo postupovaÂno vzhledem k tomu, zÏe provaÂdeÏna preventivneÏ ± rozkladna opatrÏenõ nemeÏla na jmenovaneÂho veÏtsÏõ pozitivnõ vliv, a proto byla prÏijata dalsÏõ aktivnõ opatrÏenõ s cõÂlem vyuzÏitõ projektu Asanace. Dne 5. 11. 1981 pak podal posÏkozeny zÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõÂ.

447

) JUDr. JirÏõ BytcÏaÂnek (1942±1998), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm technolog, nastoupil do sluzÏby 1. 10. 1963 jako referent OO MV Praha 10. Od r. 1964 puÊsobil v 8. odd. IIa odboru KS MV Praha, od r. 1969 v 2. odd. VI. odboru S StB Praha. V l. 1971± 1973 slouzÏil v I. odboru. V r. 1973 byl ustanoven do funkce naÂcÏelnõÂka 1. odd. IV. odboru S StB Praha. 1974±1978 studoval VSÏ F. E. D. prÏi RM SSSR v MoskveÏ. 1978±1981 poveÏrÏen vyÂkonem funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 2a odboru S StB Praha. 1. 10. 1981 byl docÏasneÏ poveÏrÏen vyÂkonem funkce naÂcÏelnõÂka 2b odboru S StB Praha, 1. 3. 1982 se stal naÂcÏelnõÂkem 2b odboru. 1. 9. 1982 byl docÏasneÏ poveÏrÏen vyÂkonem funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka S StB Praha, 1. 1. 1983 byl do teÂto funkce prÏõÂmo ustanoven. 1. 2. 1989 kraÂtce prÏerÏazen do funkce I. zaÂstupce naÂcÏelnõÂka S StB, od 1. 6. 1989 opeÏt naÂcÏelnõÂkem S StB Praha. Dne 7. 12. 1989 byl docÏasneÏ zprosÏteÏn vyÂkonu sluzÏby, 28. 2. 1990 uvolneÏn definitivneÏ ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. BeÏhem sve sluzÏby dosaÂhl hodnosti plukovnõÂka. 448 ) Mgr. JirÏõ SÏimaÂk (nar. 1953), prÏijat do sluzÏeb SNB 1. 3. 1973, nastoupil jako fekventant k PP VB CÏSR. 1. 9. 1974 byl prÏelozÏen k StB do 4. odd. IV. odboru X. spraÂvy FMV. 1. 4. 1976 byl prÏemõÂsteÏn k S StB Praha jako starsÏõ referent 2a odboru. 1979-1984 studoval take fakultu StB VSÏ SNB (od 1981 daÂlkoveÏ). 1981±1986 byl starsÏõÂm referentem 2b odboru S StB Praha. 31. 7. 1986 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti nadporucÏõÂka. 449 ) JUDr. ZbyneÏk Dudek (nar. 1956), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm automechanik, nastoupil do sluzÏeb SNB 1. 9. 1975, kdy se stal frekventantem PP VB CÏSR. 1. 3. 1977 byl prÏemõÂsteÏn k S StB Praha. 1977±1979 byl referentem 3c odboru, od 1. 10. 1979 pracoval ve 2. odd. 2b odboru S StB Praha. 1986 ukoncÏil studium fakulty StB na VSÏ SNB. 1986-1989 puÊsobil jako starsÏõ referent 1. odd. 3a odboru a v r. 1989 v 1. odd. 3. odboru S StB Praha. 30. 4. 1989 byl ze zdravotnõÂch duÊvoduÊ uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. DosaÂhl hodnosti nadporucÏõÂka.

Akce ASANACE Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Vratislava Brabence 450) bylo zjisÏteÏno, zÏe ve styku se StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl od roku 1976 a to poteÂ, kdy byl zatcÏen a odsouzen pro trestny cÏin vyÂtrzÏnictvõ v souvislosti s jeho vystupovaÂnõÂm ve skupineÏ Plastic People, a po jeho propusÏteÏnõ pak nastaly naÂtlakove akce ze strany StaÂtnõ bezpecÏnosti. OpakovaneÏ byl vyslyÂchaÂn, v pruÊbeÏhu vyÂslechu byl opakovaneÏ fyzicky napaden, byl vydõÂraÂn v tom smyslu, zÏe bylo hovorÏeno o uÂnosu jeho dcery a vsÏe vyvrcholilo na podzim roku 1981, kdy ho v byteÏ navsÏtõÂvilo ¹vysteÏhovaÂvacõ komantoª a bylo mu zduÊrazneÏno, aby se vysteÏhoval, nebo, zÏe u neÏho bude doma nalezen samopal. NaÂsledujõÂcõÂho dne raÂno se pak doveÏdeÏl, zÏe byla prÏepadena a teÂmeÏrÏ zabita jeho blõÂzka prÏõÂtelkyneÏ Zina Freundova a tehdy se spolecÏneÏ s manzÏelkou rozhodli, zÏe se vysteÏhujõÂ. ZÏaÂdost pak podal dne 5. 11. 1981, vyrÏõÂzenõ formalit trvalo 21 dnuÊ a i beÏhem teÂto doby byl staÂle StaÂtnõ bezpecÏnostõ kontaktovaÂn s tõÂm, zÏe pokud do 21 dnuÊ neopustõ republiku bude zlikvidovaÂn. PosÏkozeny uvedl, zÏe nikdy drÏõÂve, prÏestozÏe jeho bratr v roce 1969 odesÏel do SÏveÂdska, o vysteÏhovaÂnõ neuvazÏoval a take nikdy zÏaÂdnou zÏaÂdost v tomto smyslu nepodal. Z fotokopie dochovane cÏaÂsti spisu StaÂtnõ bezpecÏnosti bylo zjisÏteÏno, zÏe tento byl veden na posÏkozeneÂho pod krycõÂm jmeÂnem ¹HudebnõÂkª, a to od 18. 9. 1976, v naÂvrzõÂch na prÏevedenõ svazku, jakozÏ i vyÂkazu preventivnõÂch opatrÏenõ provedenyÂch uÂtvarem kontrarozveÏdky se pak uvaÂdõÂ, mimo jineÂ, zÏe majõ byÂt vytvaÂrÏeny podmõÂnky k naplneÏnõ projektu Asanace a Izolace vzhledem k tomu, zÏe dosud provaÂdeÏne opatrÏenõ nemajõ na jmenovaneÂho veÏtsÏõ pozitivnõ vliv. DaÂle se zde uvaÂdõÂ, zÏe posÏkozeny byl zarÏazen do projektu Asanace, Izolace a akce Prevence. Na zaÂkladeÏ provaÂdeÏnyÂch preventivneÏ rozkladnyÂch opatrÏenõ bylo dosazÏeno u posÏkozeneÂho naplneÏnõ podmõÂnek stanovenyÂch pro projekt Asanace, to je vyvolaÂnõ rozhodnutõ vysteÏhovat se z CÏSSR natrvalo. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi Ing. JirÏõÂho Hermacha, Csc.451) bylo zjisÏteÏno, zÏe prÏestozÏe byl nucen pracovat v kotelneÏ, strojovneÏ a opakovaneÏ od ledna 1977 byl prÏedvolaÂvaÂn k vyÂslechuÊm na StaÂtnõ bezpecÏnost, s oduÊvodneÏnõÂm, zÏe je cÏlen protistaÂtnõÂho hnutõÂ, opakovaneÏ byly provaÂdeÏny prohlõÂdky v jeho bydlisÏti, byl mu odebraÂn rÏidicÏsky pruÊkaz a dokonce i obcÏansky pruÊkaz a i prÏesto, zÏe jeho syn, prÏestozÏe vystudoval medicõÂnu, pracoval jako hlõÂdacÏ a v roce 1975 se mu podarÏilo odjet do Francie, kde zuÊstal, nemeÏl posÏkozeny v zÏaÂdneÂm uÂmyslu republiku odpustit. DomnõÂva [se], zÏe v roce 1979 mu bylo poprve nabõÂdnuto, aby se vysteÏhoval, je mozÏneÂ, zÏe to bylo jizÏ od roku 1978. Celkem se jednalo asi o 4 nabõÂdky a prvnõ byla formulovaÂna tak, aby veÏc uvaÂzÏil, zÏe to bude lepsÏõ pro neÏho i jeho rodinu. V pruÊbeÏhu vyÂslechu pak naÂsilõ vuÊcÏi neÏmu pouzÏito nebylo. Sve rozhodnutõ zmeÏnil azÏ poteÂ, kdy nastaly probleÂmy s prÏijetõÂm jeho vnucÏek na gymnaÂzium, to bylo v roce 1985, kdy o vysteÏhovaÂnõ pozÏaÂdal, byl nucen zrÏõÂct se obcÏanstvõ a vysteÏhoval se do Rakouska. Jeho zÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõ byla pak vyrÏõÂzena beÏhem paÂr dnõÂ. Z cÏaÂsti dochovane fotokopie svazku StaÂtnõ bezpecÏnosti posÏkozeneÂho pak bylo zjisÏteÏno, zÏe tento byl veden pod krycõÂm jmeÂnem ¹LõÂpaª od 21. 7. 1975, a svazek obsahuje celou rÏadu zaÂznamuÊ o pohovoru s posÏkozenyÂm, jejõÂzÏ prÏedmeÏtem byly nabõÂdky k jeho vycestovaÂnõ a to prÏõÂpadneÏ i do Francie za synem. Z naÂvrhu na ulozÏenõ osobnõÂho svazku a spisu pak vyplyÂvaÂ, zÏe dne 14. 8. 1984 posÏkozeny pozÏaÂdal o povolenõ vysteÏhovaÂnõ do Rakouska, soucÏasneÏ s zÏaÂdostõ o vyjmutõ ze staÂtnõÂho svazku, teÂto zÏaÂdosti bylo vyhoveÏno, posÏkozeny byl zarÏazen do akce Asanace a dne 28. 3. 1985 vycestoval. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozene Ziny Freundove bylo zjisÏteÏno, zÏe kontaktovaÂna StaÂtnõ bezpecÏnostõ byla po podpisu Charty 77, tedy v lednu 1977, probeÏhla cela rÏada vyÂslechuÊ, ktere se vystupnÏovaly jesÏteÏ v dobeÏ, kdy se prÏihlaÂsila do VONSU, cozÏ bylo asi v roce 1979 a v pruÊbeÏhu cele te doby asi 10x jõ bylo nabõÂzeno, aby se vysteÏhovala, cozÏ staÂle kategoricky odmõÂtala. V pruÊbeÏhu teÂto doby byl neustaÂle hlõÂdaÂn jejõ tehdejsÏõ byt, stalo se naprÏõÂklad, zÏe ji StaÂtnõ bezpecÏnosti nechala hospitalizovat na Venerologicke klinice u ApolinaÂrÏe a nakonec byla ve sveÂm byteÏ prÏõÂslusÏnõÂky prÏepadena a brutaÂlneÏ zbita. V duÊsledku teÂto zkusÏenosti pak v prosinci 1981 podala zÏaÂdost o vy-

450

) Vratislav Brabenec (nar. 1943), hudebnõÂk, basklarinet, altsaxofon, klarinet a zpeÏv ve skupinaÂch The Plastic People of the Universe a Sen Noci SvatojaÂnske Band. PuÊsobil i v dalsÏõÂch hudebnõÂch souborech. NedokoncÏil studia na bohoslovecke fakulteÏ v Praze. V r. 1976 byl veÏzneÏn. V r. 1977 se stal signataÂrÏem Charty 77. Nakonec emigroval do Kanady. 451 ) Ing. JirÏõ Hermach, CSc. (nar. 1912), filosof. Ve 30. letech studoval strojnõ inzÏenyÂrstvõ na CÏVUT. Za vaÂlky puÊsobil v odboji. V letech 1946±1949 byl asistentem strojnõ fakulty CÏVUT, 1949±1956 vedoucõÂm UÂstavu spolecÏenskyÂch veÏd CÏVUT, od r. 1952 docent. V l. 1956±1969 byl veÏdeckyÂm pracovnõÂkem FilosofickeÂho uÂstavu CÏSAV. R. 1969 vyloucÏen z KSCÏ a pak zbaven mõÂsta v CÏSAV. Pracoval jako deÏlnõÂk v kotelneÏ, v r. 1977 se stal signataÂrÏ Charty 77. Od r. 1985 zÏil v Rakousku. Po r. 1990 se podõÂlel na cÏinnosti Pedagogicke fakulty UK a CÏSAV.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady steÏhovaÂnõ a v cÏervnu 1982 spolecÏneÏ se svyÂm prÏõÂtelem vycestovala. Na postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ pak podala stõÂzÏnost adresovanou Inspekci ministra vnitra. Spis StaÂtnõ bezpecÏnosti stran posÏkozene Freundove nebyl dochovaÂn. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Karla Freunda 452) bylo zjisÏteÏno, zÏe se StaÂtnõ bezpecÏnost ho kontaktovala po podpisu Charty 77, v roce 1979 se tento kontakt zacÏal stupnÏovat, cozÏ bylo zrÏejmeÏ v souvislosti s jeho cÏinnosti ve VONSu, byl opakovaneÏ prÏedvolaÂvaÂn, vyslyÂchaÂn, fyzicky napadaÂn, opakovaneÏ zadrzÏovaÂn na 48 hodin, byl mu odebraÂn rÏidicÏsky pruÊkaz a obdobnyÂm zpuÊsobem bylo postupovaÂno i vuÊcÏi jeho manzÏelce ZineÏ FreundoveÂ. V pruÊbeÏhu let 1979 azÏ 1981 mu bylo opakovaneÏ nabõÂzeno, aby opustil republiku, v opacÏneÂm prÏõÂpadeÏ, zÏe se muÊzÏe staÂt, zÏe ho prÏejede naÂklad'aÂk nalozÏeny põÂskem a podobneÏ. Tyto vyÂhruzÏky ustaly po roce 1981, i kdyzÏ byl nadaÂle opakovaneÏ vyslyÂchaÂn a to azÏ do roku 1986 nebo 1987. O vysteÏhovaÂnõ posÏkozeny nikdy nepozÏaÂdal. Svazek StaÂtnõ bezpecÏnosti k tomuto posÏkozeneÂmu zajisÏteÏn nebyl. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi Svatopluka KaraÂska 453) zjistil soud, zÏe v roce 1976 byl odsouzen v souvislosti se svyÂm puÊsobenõÂm v skupineÏ Plastic People, poteÂ, kdy byl propusÏteÏn z veÏzenõÂ, po podpisu Charty v roce 1977 byl opakovaneÏ 14x zadrzÏen na 48 hodin, neÏkdy to bylo i dvakraÂt 48 hodin, v jeho byteÏ byly opakovaneÏ provaÂdeÏny domovnõ prohlõÂdky v ruÊzne nocÏnõ i brzke rannõ hodiny, bylo mu trÏeba sdeÏleno, zÏe chteÏl spaÂchat atentaÂt na prezidenta republiky, nebo zÏe chce vyhodit do poveÏtrÏõ SÏkodovy zaÂvody s tõÂm, zÏe mu hrozõ dozÏivotõÂ. Od zacÏaÂtku se hovorÏilo o vysteÏhovaÂnõ s tõÂm, zÏe vzÏdy na konci provaÂdeÏneÂho vyÂslechu bylo posÏkozeneÂmu nabõÂzeno, aby se vysteÏhoval, cozÏ staÂle odmõÂtal, azÏ do ledna 1980, kdy tomuto tlaku podlehl a to take s ohledem na ty skutecÏnosti, zÏe meÏl 3 male deÏti, jeho zÏena byla vaÂzÏneÏ nemocnaÂ, a tudõÂzÏ o vysteÏhovaÂnõ pozÏaÂdali. VyrÏõÂzenõ zÏaÂdosti trvalo asi dva meÏsõÂce a beÏhem teÂto doby nebyl StaÂtnõ bezpecÏnostõ kontaktovaÂn, s vyÂjimkou prÏõÂpadu, kdy se balili a kdy byl tomuto prÏõÂtomen prÏõÂslusÏnõÂk DuchacÏ 454). DomnõÂva se, zÏe vysteÏhovaÂnõ my bylo nabõÂzeno celkem ve cÏtrnaÂcti prÏõÂpadech. Spis StaÂtnõ bezpecÏnosti stran posÏkozeneÂho zajisÏteÏn nebyl. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozene Zdeny Tominove 455) bylo zjisÏteÏno, zÏe jejõ manzÏel v roce 1977 podepsal Chartu, ona v te dobeÏ byla jesÏteÏ zameÏstnaÂna a z duÊvodu, aby neprÏisÏla o zameÏstnaÂnõ se k podpisu neprÏipojila. NaÂsledneÏ se vsÏak zuÂcÏastnila pohrÏbu profesora PatocÏky, pote s nõ byla rozvaÂzaÂna pracovnõ smlouva a pote take Chartu podepsala. V uvedene dobeÏ jejõ manzÏel v byteÏ vedl filozoficke seminaÂrÏe pro deÏti, ktere nemohly studovat a tyto seminaÂrÏe byly sledovaÂny StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ, jak ona tak jejõ manzÏel byli opakovaneÏ zadrzÏovaÂni, vyslyÂchaÂni, prÏicÏemzÏ manzÏel byl dokonce hospitalizovaÂn v psychiatricke leÂcÏebneÏ. Sama pak byla prÏõÂslusÏnõÂky StaÂtnõ bezpecÏnosti prÏepadena. Na tento postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ si steÏzÏovala jak ministrovi vnitra, tak na Inspekci ministerstva vnitra, nikdy vsÏak zÏaÂdnou odpoveÏd' nedostala. Asi do poloviny roku 1979 se pak prÏõÂslusÏnõÂci vyjadrÏovali v tom smyslu, jestli ¹se nechteÏjõ sbalit s celou rodinou, zÏe bude huÊrϪ. O vycestovaÂnõ nikdy nepozÏaÂdali, prÏestozÏe v roce 1979 obdrzÏel manzÏel pozvaÂnõ z univerzity v Oxfordu ke staÂzÏi. Situace se vsÏak zmeÏnila poteÂ, kdy se jeden z jejõÂch synuÊ prÏes vyÂborny prospeÏch nedostal na zÏaÂdnou strÏednõ sÏkolu ani ucÏilisÏteÏ, zacÏal byÂt rovneÏzÏ prÏedvaÂdeÏn na policii, kdy byl dvakraÂt fyzicky napaden. PoteÂ, kdy pozÏaÂdali o vyÂjezd, bylo jejich zÏaÂdosti beÏhem 14 dnuÊ vyhoveÏno, prÏestozÏe v te dobeÏ meÏli odebraÂny pasy a v srpnu 1980 vycestovali s vyÂjezdnõ dolozÏkou na peÏt let, prÏicÏemzÏ po 9 meÏsõÂcõÂch pobytu

452

) Karel Freund (nar. 1949), signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977 a cÏlen VONS. ) Svatopluk KaraÂsek (nar. 1942), duchovnõ CÏeskobratrske cõÂrkve evangelickeÂ, 1968±1969 vikaÂrÏ ve Hvozdnici n. L., r. 1970 faraÂrÏem v NoveÂm MeÏsteÏ p. Smrkem. R. 1972 ztratil staÂtnõ souhlas k vyÂkonu duchovenske cÏinnosti. V l. 1973±1976 byl spraÂvcem depozitaÂrÏe Univerzitnõ knihovny na zaÂmku Houska. R. 1976 byl odsouzen v procesu se skupinou The Plastic People Of The Universe na 8 meÏsõÂcuÊ nepodmõÂneÏneÏ. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Pracoval jako mycÏ oken. 1980 odesÏel do Rakouska a odtud do SÏvyÂcarska. R. 1981 se stal faraÂrÏem v Bonstetten v Curychu a od r. 1985 byl faraÂrÏem v Curychu-HoÈngg. R. 1997 se stal faraÂrÏem v Praze u sv. SalvaÂtora. Od r. 2002 je poslancem Parlamentu CÏR, r. 2004 byl jmenovaÂn zmocneÏncem vlaÂdy pro lidska praÂva. 454 ) VaÂclav DuchacÏ (nar. 1947), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm soustruzÏnõÂk, do sluzÏebnõÂho pomeÏru prÏõÂslusÏnõÂka SNB nastoupil 1. 3. 1971. Stal se referentem 1. odd. VII. odboru S StB Praha, naÂsledneÏ byl prÏerÏazen do II. odboru. 1973±1975 pracoval ve 3. odd. 5. odboru S StB Praha, 1975±1978 puÊsobil v 1. odd. 2a odboru. Od 1. 1. 1978 byl zarÏazen ve 2. odd. 2b odboru S StB Praha. 1984 dokoncÏil studium fakulty StB VSÏ SNB. 1989 prÏerÏazen do 3. odd. 2. odboru S StB Praha. 14. 1. 1990 byl odvolaÂn ze sve funkce a 31. 3. 1990 uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. U StB dosaÂhl hodnosti kapitaÂna. 455 ) Zdena Tominova (nar. 1941), spisovatelka a prÏekladatelka. V r. 1968 dokoncÏila studia herectvõ a filosofie, pak pracovala jako tlumocÏnice. V r. 1978 podepsala Chartu 77 a byla propusÏteÏna ze zameÏstnaÂnõÂ. R. 1979 mluvcÏõ Charty 77. Od r. 1980 puÊsobila jako spisovatelka ve Velke BritaÂnii. 453

Akce ASANACE obdrzÏeli rozhodnutõ v tom smyslu, zÏe posÏkozujõ zaÂjmy CÏeskoslovenske republiky v cizineÏ a jsou zbaveni cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõÂ. Z vyÂpoveÏdi sveÏdka ThDr. Julia Tomina 456) bylo zjisÏteÏno, zÏe vycestoval s rodinou v roce 1981, zÏaÂdny naÂtlak si nepamatuje. Z dochovane fotokopie spisu StaÂtnõ bezpecÏnosti pak bylo zjisÏteÏno, zÏe sveÏdek Tomin byl veden pod krycõÂm jmeÂnem ¹StrojnõÂkª od 27. 10. 1976, v raÂmci tohoto svazku a daÂle v raÂmci osobnõÂho spisu PO ± Biskup byla vedena i posÏkozena Zdena TominovaÂ, prÏicÏemzÏ zpraÂvy zde zalozÏene sveÏdcÏõ o opakovanyÂch pohovorech s obeÏma manzÏeli o skutecÏnosti hlõÂdaÂnõ jejich bytu, zÏaÂdosti o provedenõ opatrÏenõ k trvaleÂmu odebraÂnõ telefonnõ stanice, prÏicÏemzÏ tato zÏaÂdost je podepsaÂna prÏõÂmo obzÏalovanyÂm StaÂrkem, daÂle jsou zde vedeny opakovaneÏ zaÂznamy v tom smyslu, zÏe jsou provaÂdeÏna a prÏipravovaÂna opatrÏenõÂ, jejichzÏ cõÂlem je prÏerusÏenõ neprÏaÂtelske cÏinnosti Julia Tomina a jeho manzÏelky v raÂmci aktu Asanace, jejich vysteÏhovaÂnõ z CÏSSR, ve vyhodnocenõ provaÂdeÏnyÂch akcõ se pak konkreÂtneÏ uvaÂdõÂ, zÏe do 15. 8. 1980 ma byÂt dosazÏeno vysteÏhovaÂnõ Tominovy rodiny mimo uÂzemõ CÏSSR, majõ byÂt provaÂdeÏny opatrÏenõ proti rodineÏ TominovyÂch v oblasti jejich pobytu v domeÏ, peÂcÏe o deÏti, ma byÂt zajisÏteÏno zkoumaÂnõ zdravotnõÂho stavu Tomina a prÏipraveny podmõÂnky pro jeho prÏõÂpadne umõÂsteÏnõ v psychiatricke leÂcÏebneÏ, ma byÂt na neÏ puÊsobeno psychicky prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, aby se dostali do dusÏevnõÂch depresõ a pozÏaÂdali o vysteÏhovaÂnõÂ. Svazek rovneÏzÏ mimo jine obsahuje plaÂn operativnõÂho zajisÏteÏnõ montaÂzÏe TA ± 111457) v dobeÏ neprÏõÂtomnosti rodiny TominovyÂch v byteÏ, vcÏetneÏ dalsÏõÂho rozpracovaÂnõ v prÏõÂpadeÏ zÏe by se do bytu necÏekaneÏ vraÂtili. DaÂle uÂrÏednõ zaÂznam o tom, zÏe bylo jednaÂno s vedoucõÂm odboru sÏkolstvõ NVP stran prÏihlaÂsÏky LukaÂsÏe Tomina ke studiu na gymnaÂziu v tom smyslu, aby nebyl prÏijat proto, zÏe se styÂka s mladyÂmi signataÂrÏi Charty, prÏispõÂva do SveÏdectvõ a jedna se o nevhodny typ rodinne vyÂchovy. KonecÏneÏ pak v zaÂznamu z pohovoruÊ ze dne 3. 7. 1980, a to v zaÂveÏru, je uvedeno, zÏe z jednaÂnõ Julia Tomina je patrno, zÏe jeho vycestovaÂnõ i s rodinou na dobu 5 let je zaÂvisle na povolenõ teÂto cesty. Dle stanoveneÂho cõÂle z projektu Asanace bude zÏaÂdosti Julia Tomina a jeho rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vyhoveÏno, prÏicÏemzÏ do vyÂjezdu bude pokracÏovaÂno v diskreditaci jeho osoby a prohlubovaÂno, upevnÏovaÂno jeho rozhodnutõ vycestovat z CÏSSR. V plaÂnu operativnõÂho rozpracovaÂnõ ze dne 29. 8. 1980 je uvedeno, zÏe rÏadou provedenyÂch opatrÏenõ bylo dosazÏeno toho, zÏe rodina Tominova dne 22. 8. 1980 vycestoval na dobu 5 let do zahranicÏõ a nadaÂle bude steÏzÏejnõÂm uÂkolem zõÂskat dokumentacÏnõ materiaÂl o neprÏaÂtelskeÂm vystupovaÂnõ jak Zdeny TominoveÂ, tak Julia Tomina, konkreÂtneÏ pak soucÏasneÏ vhodnyÂmi operativnõÂmi kombinacemi diskreditovat Juliuse Tomina prÏed zahranicÏnõÂmi veÏdeckyÂmi pracovnõÂky a veÏdeckyÂmi institucemi a vyuzÏõÂt kontaktuÊ CÏSAV na mezinaÂrodnõ organizaci filozofuÊ s cõÂlem realizovat zbavenõ cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏanstvõ v co nejkratsÏõ dobeÏ. Dne 3. 12. 1980 pak byl naÂvrh na odneÏtõ staÂtnõÂho obcÏanstvõ zpracovaÂn X. SpraÂvou SNB a v roce 1981 byli oba zbaveni cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Jaroslava Suka 458) bylo zjisÏteÏno, zÏe od roku 1968 byl neustaÂle StaÂtnõ bezpecÏnostõ obteÏzÏovaÂn, prÏicÏemzÏ tento tlak zesõÂlil poteÂ, kdy podepsal Chartu 77, a zejmeÂna intenzivnõ byl na podzim roku 1979, kdy byl dvakraÂt tyÂdneÏ vyslyÂchaÂn, pravidelneÏ probõÂhaly domovnõ prohlõÂdky, byl zadrzÏovaÂn a vyÂslechy byly staÂle agresivneÏjsÏõÂ. Celou situaci zvlaÂsÏt' teÏzÏce nesla jeho manzÏelka a nezletile deÏti, takzÏe nakonec v roce 1980 pozÏaÂdal o vysteÏhovaÂnõÂ, i kdyzÏ republiku nikdy opustit nechteÏl. V pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõ uvedl, zÏe prÏõÂslusÏnõÂci mu vysteÏhovaÂnõ prÏõÂmo nenabõÂzeli, pouzÏõÂvali vyÂhruzÏek v tom smyslu, zÏe ho zase zavrÏou a podobneÏ. StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl kontaktovaÂn azÏ do sveÂho faktickeÂho vysteÏhovaÂnõÂ. V pruÊbeÏhu prÏõÂpravneÂho rÏõÂzenõ pak vypoveÏdeÏl, zÏe mu bylo naznacÏovaÂno, zÏe bude lepsÏõÂ, kdyby se vysteÏhoval, zÏe muÊzÏe jõÂt do veÏzenõÂ. PosÏkozeny si opakovaneÏ steÏzÏoval na postup prÏõÂslusÏnõÂkuÊ a to jak u generaÂlnõ prokuratury, tak prezidenta republiky. Nikdy zÏaÂdnou vyÂstrahu neobdrzÏel. Osobnõ spis StaÂtnõ bezpecÏnosti se u posÏkozeneÂho nedochoval, ze zpraÂvy oddeÏlenõ pasu a võÂz pak bylo zjisÏteÏno, zÏe vycestoval dne 26. 2. 1981.

456

) ThDr. Julius Tomin (1938), filosof, esejista a publicista. Vystudoval filosofii a psychologii na Filosoficke fakulteÏ UK. Na teÂto fakulteÏ pak byl veÏdeckyÂm aspirantem. 1969±1970 hostoval na Havajske univerziteÏ. 1970±1975 pracoval jako strojnõÂk v holesÏovicke elektraÂrneÏ, pak nocÏnõ hlõÂdacÏ v ZOO. V r. 1977 se stal signataÂrÏem Charty 77. Organizoval ve sveÂm byteÏ prÏednaÂsÏky o anticke filosofii. Od r. 1980 zÏil ve Velke BritaÂnii. 457 ) ¹TA-111ª je krycõ oznacÏenõ pro dlouhodoby odposlech, uzÏõÂvane v letech 1972±1980. 458 ) Jaroslav Suk (nar. 1948), cÏlen studentske skupiny, tzv. RevolucÏnõÂho hnutõ mlaÂdezÏe. Tato skupina zalozÏila spolu s Petrem Uhlem tzv. Historicko-sociologicky klub s prÏihleÂdnutõÂm k futurologii (HISOF). V prosinci 1969 byl Suk zatcÏen, veÏzneÏn v 1. pol. 70. let. V r. 1977 podepsal Chartu 77. V duÊsledku akce ASANACE se vysteÏhoval do SÏveÂdska.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Vlastimila TrÏesÏnÏaÂka bylo zjisÏteÏno, zÏe kontaktovaÂn StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl od konce 70. let, nevõÂ, zda to bylo v souvislosti s podpisem Charty 77, opakovaneÏ s nõÂm byly provaÂdeÏny brutaÂlnõ vyÂslechy, prÏi kazÏdeÂm vyÂslechu, cozÏ velmi hrubyÂm odhadem bylo asi desetkraÂt, mu bylo nabõÂzeno respektive doporucÏovaÂno, aby se vysteÏhoval. Nikdy o vysteÏhovaÂnõ neuvazÏoval a to azÏ do roku 1981, kdy byl zvlaÂsÏt' agresivneÏ fyzicky napaden, za toto jednaÂnõ byl jizÏ pravomocneÏ odsouzen prÏõÂslusÏnõÂk Kafka 459). Pote pozÏaÂdal o vysteÏhovaÂnõÂ, vyrÏõÂzenõ jeho zÏaÂdosti trvalo sedm meÏsõÂcuÊ, nadaÂle ho StaÂtnõ bezpecÏnost kontaktovala a ke zmeÏneÏ dosÏlo pouze v tom smyslu, zÏe v pruÊbeÏhu vyÂslechu mu bylo vykaÂno. PrÏi sveÂm dalsÏõÂm vyÂslechu v pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõ pak posÏkozeny uvedl, zÏe poznaÂva obzÏalovaneÂho MeÂzla, setkali se koncem 70. nebo pocÏaÂtkem 80. let, naÂsledovneÏ pak videÏl fotografii obzÏalovaneÂho v novinaÂch i v televizi a poznal ho. Setkal se snõÂm v souvislosti s vyÂstrahou nebo varovaÂnõÂm a soucÏasneÏ posÏkozeny prÏedlozÏil ¹plaÂn operativnõÂho opatrÏenõ do akce Asanaceª ze dne 7. 7. 1981 s tõÂm, zÏe tento byl dle podpisu schvaÂlen obzÏalovanyÂm MeÂzlem. Z dochovane fotokopie svazku StaÂtnõ bezpecÏnosti na posÏkozeneÂho bylo zjisÏteÏno zÏe, tento byl veden od 13. 6. 1977, prÏicÏemzÏ obsahuje celou rÏadu zaÂznamuÊ o provaÂdeÏnyÂch pohovorech, prÏedvaÂdeÏnõÂch, zadrzÏenõ posÏkozeneÂho, jakozÏ i naÂvrh na udeÏlenõ vyÂstrahy SNB ze dne 19. 3. 1981, kde je strojem vypsaÂno naÂcÏelnõÂk SpraÂvy StB Praha JUDr. MeÂzl OldrÏich, prÏicÏemzÏ rukou psany podpis nenõ obzÏalovaneÂho, zaÂznam o udeÏlenõ vyÂstrahy ze dne 20. 3. 1981, opakovane vyhodnocovaÂnõ akce Asanace a konecÏneÏ naÂvrh na ulozÏenõ osobnõÂho svazku ze dne 20. 10. 1982, v ktereÂm se vyÂslovneÏ uvaÂdõÂ, zÏe neprÏaÂtelska cÏinnost posÏkozeneÂho byla postupneÏ sledovaÂna, rozpracovaÂvaÂna ve svazcõÂch a to jak signaÂlnõÂm, tak osobnõÂm, od roku 1977 se posÏkozeny aktivneÏ zapojil do cÏinnosti a stal se signataÂrÏem Charty 77. Na zaÂkladeÏ opatrÏenõ smeÏrÏujõÂcõÂ[ho] k realizaci akce Asanace pozÏaÂdal jmenovany o vysteÏhovaÂnõ a dne 10. 4. 1982 odesÏel do SÏveÂdska. Z vyÂpoveÏdi sveÏdka Ivana Medka 460) bylo zjisÏteÏno, zÏe o emigraci uvazÏoval jizÏ dlouho, kdyzÏ ihned po podpisu Charty 77 byl vyhozen ze zameÏstnaÂnõÂ, pote pracoval jako sanitaÂrÏ, kde vsÏak dostal rovneÏzÏ vyÂpoveÏd' a nakonec jako uklizecÏ a umyÂvacÏ naÂdobõÂ. K emigraci se rozhodl poteÂ, kdy v kveÏtnu 1977 byl proveden jeho vyÂslech StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ, pote byl prÏõÂslusÏnõÂky vyvezen mimo Prahu a napaden tõÂm zpuÊsobem, zÏe upadl do bezveÏdomõÂ, kde ho prÏõÂslusÏnõÂci bez dalsÏõÂho nechali. O vysteÏhovaÂnõ pozÏaÂdal jizÏ prÏed kveÏtnem, ale tento poslednõ vyÂslech jeho rozhodnutõ zcela utvrdil. PrÏõÂstup StaÂtnõ bezpecÏnosti ani po podaÂnõ zÏaÂdosti k jeho osobeÏ se nezmeÏnil, opakovaneÏ byl vyslyÂchaÂn, naprÏõÂklad v dobeÏ naÂvsÏteÏvy BrezÏneÏva byl zadrzÏen a podobneÏ. BeÏhem teÏchto vyÂslechuÊ mu bylo sdeÏleno, zÏe by bylo lepsÏõÂ, kdyby tady nebyl. VyrÏõÂzenõ zÏaÂdosti trvalo asi 2 azÏ 3 meÏsõÂce. Z vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho FrantisÏka StaÂrka 461) bylo zjisÏteÏno, zÏe StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl kontaktovaÂn v souvislosti se svou cÏinnostõ v CharteÏ 77, byl prÏedvolaÂn na StaÂtnõ bezpecÏnost, kde mu bylo sdeÏleno, jestli chce do VõÂdneÏ nebo na Bory, kde byl v prÏedchozõ dobeÏ ve vazbeÏ. Byly u neÏho opakovaneÏ provaÂdeÏny domovnõ prohlõÂdky, byl opakovaneÏ zatyÂkaÂn, prÏicÏemzÏ v roce 1982 byl odsouzen k trestu v trvaÂnõ 2,5 let. VypoveÏdeÏl daÂle, zÏe v pruÊbeÏhu teÂto doby si pozÏaÂdal o vydaÂnõ vyÂjezdnõ dolozÏky, opravnÏujõÂcõ k vyÂjezdu do socialistickyÂch staÂtuÊ, prÏicÏemzÏ k jeho velkeÂmu prÏekvapenõ mu tato byla vydaÂna a domnõÂva se, zÏe tak bylo ucÏineÏno proto, zÏe by prÏõÂpadneÏ mohl prÏes Mad'arsko vycestovat ilegaÂlnõÂm zpuÊsobem prostrÏednictvõÂm svyÂch prÏaÂtel. ZÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõ nepodal.

459

) Josef Kafka byl v roce 1981 vysÏetrÏovatelem SpraÂvy SNB hl. m. Prahy a StrÏedocÏeskeÂho kraje. V roce 1999 byl pravomocneÏ odsouzen pro trestny cÏin zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele k trestu odneÏtõ svobody v trvaÂnõ 10-ti meÏsõÂcuÊ s podmõÂneÏnyÂm odkladem na zkusÏebnõ dobu 3 let. 460 ) Ivan Medek (nar. 1925), novinaÂrÏ, hudebnõ kritik a publicista. PuÊsobil jako hudebnõ organizaÂtor (naprÏ. u CÏeske filharmonie, festival PrazÏske jaro atd.), 1960±1969 hudebnõ publicista v CÏs. rozhlase a CÏs. televizi, 1970±1977 redaktor nakladatelstvõ Supraphon. V r. 1977 podepsal Chartu 77, r. 1978 patrÏil mezi zaklaÂdajõÂcõ cÏleny VONS. R. 1978 odesÏel do exilu, pracoval jako staÂly spolupracovnõÂk rozhlasove stanice Hlas Ameriky ve VõÂdni, spolupracoval i se Svobodnou Evropou, Radio Vatican, BBC a Deutschlandrundfunk. V letech 1990±1992 byl poradcem CÏeske filharmonie, v letech 1990±1993 poradcem ministra kultury CÏR. V r. 1992 byl prÏedsedou FederaÂlnõ rady pro rozhlasove a televiznõ vysõÂlaÂnõÂ. V letech 1993±1996 byl rÏeditelem odboru vnitrÏnõ politiky a 1996±1998 vedoucõÂm KancelaÂrÏe prezidenta republiky (kancleÂrÏem). 461 ) FrantisÏek StaÂrek (nar. 1952), novinaÂrÏ, opakovaneÏ veÏzneÏn, pracoval jako deÏlnõÂk, signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977, spolupracovnõÂk VONS, cÏlen CÏs.-polske Solidarity. V l. 1978±1990 puÊsobil jako sÏeÂfredaktor cÏasopisu VOKNO. Ve volbaÂch r. 1990 kandidoval jako nezaÂvisly za HOS. Pracoval pak mj. jako tiskovy mluvcÏõ FIS, byl cÏlenem komise CÏNR pro veÏzenÏstvõ a komise CÏNR k vysÏetrÏenõ uÂmrtõ Pavla Wonky.

Akce ASANACE Z vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Pavla LandovskeÂho 462) bylo zjisÏteÏno, zÏe StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl kontaktovaÂn od roku 1970 v souvislosti s jeho rolõ ve filmu Nezvany host, naÂsledneÏ pak natocÏil poslednõ film v roce 1971, kdyzÏ v te dobeÏ meÏl jizÏ zaÂkaz vystupovaÂnõ a v roce 1975 byl nakonec vyhozen z divadla. Pote zacÏal organizovat Chartu a asi v roce 1976 poprve obdrzÏel pozvaÂnõ k dvoulete staÂzÏi do VõÂdneÏ a poteÂ, kdy byl prÏepaden na mosteÏ, opakovaneÏ zadrzÏen a opakovaneÏ byl ve vazbeÏ, se rozhodl, zÏe teÂto staÂzÏe vyuzÏije, opakovaneÏ zÏaÂdal o povolenõÂ, ale vzÏdy byla jeho zÏaÂdost zamõÂtnuta. Z tohoto duÊvodu adresoval sve stõÂzÏnosti ministrovi vnitra obzÏalovaneÂmu PhDr. Obzinovi, kdyzÏ v pruÊbeÏhu teÂto doby mu bylo StaÂtnõ bezpecÏnostõ opakovaneÏ a to asi v devõÂti prÏõÂpadech nabõÂzeno, aby se vysteÏhoval, soucÏasneÏ se vzdal obcÏanstvõÂ, cozÏ odmõÂtal. NaÂsledneÏ pak 11. 1. 1979 vycestoval a kraÂtce pote byl zbaven obcÏanstvõÂ. Z fotokopie osobnõÂho svazku StaÂtnõ bezpecÏnosti posÏkozeneÂho bylo zjisÏteÏno, zÏe tento svazek byl zalozÏen 24. 1. 1975 s krycõÂm naÂzvem ¹BohaÂcÏekª, obsahuje zaÂznamy o pohovorech s posÏkozenyÂm, obsahuje rovneÏzÏ dopis ze dne 21. 3. 1978 adresovany ministru vnitra, v ktereÂm zÏaÂda o umozÏneÏnõ vycestovaÂnõ s tõÂm, zÏe o vysteÏhovaÂnõ z republiky nezÏaÂdaÂ, kdyzÏ toto se neslucÏuje s jeho svobodnou vuÊlõÂ. DaÂle je zde zalozÏena zpraÂva StB Praha ze dne 12. 7. 1977, kdy je podaÂn naÂvrh na opatrÏenõ s cõÂlem zajistit zaÂjem posÏkozeneÂho o vysteÏhovaÂnõ do ciziny s termõÂnem do roku 1977, naÂsledneÏ dne 31. 5. 1978 se uvaÂdõÂ, zÏe s vyÂjezdem posÏkozeneÂho bude StaÂtnõ bezpecÏnost souhlasit pouze v prÏõÂpadeÏ, kdy pozÏaÂda o vysteÏhovaÂnõÂ, daÂle je zde zalozÏen dopis podepsany obzÏalovanyÂm RSDr. StaÂrkem ze dne 8. 11. 1978, v ktereÂm se uvaÂdõÂ, zÏe obzÏalovany zÏaÂdaÂ, aby byli informovaÂni o provaÂdeÏnyÂch opatrÏenõ k realizaci sledovanyÂch zaÂmeÏruÊ akce Asanace k osobeÏ posÏkozeneÂho. Dopis je dle prÏedtisku psaneÂho stroje[m] adresovaÂn obzÏalovaneÂmu NeÏmcovi a rukou psane vyjaÂdrÏenõ je podepsaÂno IrovskyÂ. DaÂle ze zaÂznamu ze dne 30. 10. 1978 bylo zjisÏteÏno, zÏe X. SpraÂva [SNB] nabõÂdla posÏkozeneÂmu, zÏe v prÏõÂpadeÏ, zÏe pozÏaÂda o dlouhodoby pobyt v zahranicÏõÂ, mu bude tento vyrÏõÂzen a bude mu umozÏneÏno beÏhem dvou let uskutecÏnit jednu azÏ dveÏ naÂvsÏteÏvy CÏSSR. Ve zpraÂveÏ ze dne 19. 1. 1979 adresovane prvnõÂmu odboru sekretariaÂtu FMV se pak uvaÂdõÂ, zÏe posÏkozeneÂmu bylo povoleno vycestovaÂnõ do zahranicÏõ z duÊvodu pracovnõ prÏõÂlezÏitosti s odjezdem dne 11. 1. 1979, prÏicÏemzÏ naÂcÏelnõÂk 2A odboru [SpraÂvy] StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha zÏaÂda o provedenõ opatrÏenõ za uÂcÏelem realizace sledovaÂnõ zaÂmeÏruÊ, ktere jsou zahrnuty v akci Asanace, a jedna se o prÏõÂpadne vystoupenõ LandovskeÂho v rozhlase, televizi, sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch a podobneÏ. V dalsÏõÂm zaÂznamu ze dne 26. 6., 31. 8. 1979 pak vyplyÂva informace o soucÏasne situaci posÏkozeneÂho v Rakousku, kdy se uvaÂdõÂ, zÏe posÏkozeny nezmeÏnil sve negativnõ politicke naÂzory, v kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ se hodla po uplynutõ povolenõ pobytu vraÂtit zpeÏt do CÏSSR. V Informaci do svodky ze dne 19. 10. 1979 se hovorÏõ o uvedenõ hry s naÂzvem ¹Supermankaª s tõÂm, zÏe zõÂskane poznatky budou vyuzÏity do akce Asanace a daÂle budou vyuzÏity k odebraÂnõ cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ. NaÂvrhem ze dne 7. 2. 1980, ktery byl vypracovaÂn naÂcÏelnõÂkem 2A odboru SpraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha, majorem GrabmuÈllerem 463) a zaslaÂn naÂcÏelnõÂkovi SpraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha, plukovnõÂku ZdenÏku NeÏmcovi se uvaÂdõÂ, zÏe je podaÂvaÂn naÂvrh na odneÏtõ staÂtnõÂho obcÏanstvõ u posÏkozeneÂho. Tento naÂvrh byl schvaÂlen dle fotokopie põÂsemneÂho podpisu IrovskyÂm. Dne 13. 11. 1980 pak rozhodnutõ o odneÏtõ cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏanstvõ bylo posÏkozeneÂmu dorucÏeno. NaÂvrh na ulozÏenõ osobnõÂho svazku posÏkozeneÂho z rÏõÂjna 1981 je pak schvaÂlen, byt' je strojem vypsaÂno jmeÂno obzÏalovaneÂho JUDr. OldrÏicha MeÂzla, opeÏt IrovskyÂm.

) Pavel Landovsky (nar. 1936), herec a dramatik, puÊsobil v divadlech v SÏumperku, Klatovech a PardubicõÂch, v letech 1965±1976 byl cÏlenem CÏinohernõÂho klubu v Praze. V 60. letech se cÏasto uplatnÏoval i ve filmu a v televizi. V r. 1977 se stal signataÂrÏem Charty 77. 1978 odesÏel pracovneÏ do Rakouska, hraÂl pak v Burgtheatru ve VõÂdni. Po r. 1990 puÊsobõ opeÏt v CÏR. 463 ) Jaroslav GrabmuÈller (nar. 1934), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ, do sluzÏby k StB nastoupil 1. 11. 1956 jako mladsÏõ referent V. zvl. odboru MV. Od r. 1961 puÊsobil u KS MV Praha, nejprve jako referent OO MV Praha 6. V r. 1964 pracoval ve II. odboru KS MV Praha. V l. 1969±1971 byl zarÏazen u VI. odboru S StB Praha, 1971±1973 u I. odboru. 1973 byl ustanoven starsÏõÂm referentem specialistou 4. odboru S StB Praha. 1974±1975 studoval kontrarozveÏdny kurs prÏi VSÏ F. E. D. KGB v MoskveÏ. 1975±1977 puÊsobil jako zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 2a odboru S StB Praha. 15. 4. 1977 byl jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem 2a odboru S StB Praha. 1983 byl prÏerÏazen do cÏinne zaÂlohy. Od r. 1986 pracoval v KancelaÂrÏi MV CÏSSR. R. 1988 se stal starsÏõÂm referentem specialistou 3. odd. 2. odboru X. spraÂvy SNB, po reorganizaci prÏicÏleneÏn k 3. odd. 11. odboru II. spraÂvy SNB. 31. 12. 1989 byl uvolneÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. Ze SNB odchaÂzel v hodnosti podplukovnõÂka. 462

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho VaÂclava MaleÂho 464) bylo zjisÏteÏno, zÏe v kontaktu se StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl od roku 1978 azÏ do listopadu 1989, a to jednak z toho duÊvodu, zÏe podepsal Chartu, jednak proto, zÏe se stal cÏlenem VONSu. Z pocÏaÂtku puÊsobil jako kaplan v Plzni, avsÏak v roce 1979 mu byl odebraÂn staÂtnõ souhlas, naÂsledneÏ byl zatcÏen a obvineÏn z trestneÂho cÏinu podvracenõ republiky, byl ve vazbeÏ po dobu 7 meÏsõÂcuÊ a obvineÏnõ z tohoto trestneÂho cÏinu trvalo azÏ do ledna 1990. V pruÊbeÏhu cele doby byl opakovaneÏ prÏedvolaÂvaÂn k vyÂslechuÊm, opakovaneÏ byl na dobu 48 hodin zadrzÏen a to zejmeÂna prÏi prÏõÂlezÏitosti ruÊznyÂch staÂtnõÂch svaÂtkuÊ, cõÂrkevnõÂch poutõ a slavnostõÂ. Tlak zesõÂlil pak v letech 1980 a 1981, kdy byl take v pruÊbeÏhu vyÂslechu zbit a v teÂto souvislosti jizÏ probõÂha trestnõ rÏõÂzenõÂ. PrÏi kazÏdeÂm z teÏchto vyÂslechuÊ mu sice vysteÏhovaÂnõ nabõÂzeno nebylo, ale celkem se jednalo asi o 30 azÏ 40 prÏõÂpaduÊ, kdy byl k vysteÏhovaÂnõ vyzyÂvaÂn. Nikdy se nevysteÏhoval, avsÏak võÂ, zÏe rÏada jeho prÏaÂtel se vysteÏhovala, protozÏe uzÏ nebyli daÂle schopni snaÂsÏet jak psychicky naÂtlak, tak hrubost prÏi vyÂslesÏõÂch. On saÂm opakovaneÏ podaÂval stõÂzÏnosti a to jak prezidentovi, tak na Inspekci ministerstva vnitra cÏi generaÂlnõ prokuraturu, na tyto stõÂzÏnosti nikdy nebylo odpoveÏzeno a vyÂsledkem byl pouze jesÏteÏ hrubsÏõ postup prÏi naÂsledujõÂcõÂch vyÂslesÏõÂch. Osobnõ spis StaÂtnõ bezpecÏnosti stran tohoto posÏkozeneÂho nebyl zajisÏteÏn. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Jaroslava Hutky 465) bylo zjisÏteÏno, zÏe poprve byl kontaktovaÂn StaÂtnõ bezpecÏnostõ v roce 1975 a to v souvislosti se svyÂm vystoupenõÂm, tehdy mu bylo rÏecÏeno, zÏe se dopustil uraÂzÏky hlavy staÂtu, naÂsledneÏ v pruÊbeÏhu roku 1976 byl asi 4x vyslyÂchaÂn, s tõÂm, zÏe mu dalo rÏecÏeno, zÏe prÏijde na rÏadu ihned po PlasticõÂch, kdyzÏ cÏlenove teÂto skupiny byli jizÏ zavrÏeni. NaÂsledneÏ pak v kveÏtnu 1977 byl zadrzÏen na 48 hodin a tehdy mu bylo poprve nabõÂdnuto, aby se vysteÏhoval, prÏicÏemzÏ pote byl opakovaneÏ stõÂhaÂn pro ruÊzne trestne cÏiny jako vyÂtrzÏnictvõÂ, prÏõÂzÏivnictvõÂ, avsÏak trestne stõÂhaÂnõ vzÏdy po 14 nebo 3 tyÂdnech skoncÏilo a nakonec bylo vedeno trestnõ stõÂhaÂnõ pro nedovolene podnikaÂnõ a v souvislosti s tõÂmto trestnõÂm rÏõÂzenõÂm mu bylo rÏecÏeno, zÏe ma pouze dveÏ mozÏnosti a to bud' veÏzenõ nebo emigraci a vysloveneÏ pak prÏõÂslusÏnõÂk uvedl, ¹zÏe po ulicõÂch, uzÏ ho beÏhat nenechajõª. V te dobeÏ se rozhodl k vysteÏhovaÂnõÂ, navsÏtõÂvil obvodnõ prokuraturu, kde prokuraÂtora informoval o sveÂm vyÂslechu, nacÏezÏ naÂsledujõÂcõÂho dne obdrzÏel rozhodnutõ o zastavenõ trestnõÂho stõÂhaÂnõ a podal si prÏedmeÏtnou zÏaÂdost, ktere bylo vyhoveÏno beÏhem dvou meÏsõÂcuÊ a v rÏõÂjnu 1978 se vysteÏhoval. Nenõ schopen uveÂst, kolikraÂt byl vyslyÂchaÂn, ale prÏi kazÏdeÂm vyÂslechu se o vysteÏhovaÂnõ hovorÏilo. Z fotokopie osobnõÂho svazku posÏkozeneÂho bylo zjisÏteÏno, zÏe tento byl veden pod krycõÂm naÂzvem ¹ZpeÏvaÂkª zalozÏen byl 4. 4. 1975. Svazek obsahuje zaÂznamy o provedenyÂch pohovorech s posÏkozenyÂm, jakozÏ i zÏaÂdost naÂcÏelnõÂka sekretariaÂtu prvnõÂho naÂmeÏstka ministra a naÂcÏelnõÂka SpraÂvy obzÏalovaneÂmu RSDr. StaÂrkovi, aby zabezpecÏil urychlene opatrÏenõ k vysteÏhovaÂnõ Hutky z CÏSSR. Dne 13. 3. 1979 pak byl schvaÂlen majorem BytcÏaÂnkem naÂvrh na ulozÏenõ signaÂlnõÂho svazku posÏkozeneÂho, ktery spolecÏneÏ s manzÏelkou dne 18. 10. 1978 vycestoval. Z vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Milana Hlavsy bylo zjisÏteÏno, zÏe v kontaktu se StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl od roku 1978, naÂtlak byl vystupnÏovaÂn v letech 1980 azÏ 1982, opakovaneÏ mu bylo nabõÂzeno, zÏe by bylo lepsÏõÂ, kdyby se z republiky vysteÏhoval. KdyzÏ vysteÏhovaÂnõ odmõÂtal, naÂtlak se jesÏteÏ zvyÂsÏil, byl mu odebraÂn rÏidicÏsky pruÊkaz, byla kontaktovaÂna i jeho manzÏelka. Z republiky se nevysteÏhoval. Z fotokopie osobnõÂho spisu StaÂtnõ bezpecÏnosti posÏkozeneÂho bylo zjisÏteÏno, zÏe tento byl veden pod krycõÂm jmeÂnem ¹Kytaristaª, kdy 14. 10. 1978 byl vypracovaÂn naÂvrh na provedenõ operativnõ cÏinnosti na X. SpraÂveÏ FMV, jehozÏ cõÂlem bylo utvrdit posÏkozeneÂho v zaÂjmu o vysteÏhovaÂnõ a z tohoto duÊvodu provaÂdeÏt opakovane pohovory, naÂvsÏteÏvy jeho zameÏstnavatele, pozornost zameÏrÏit i na manzÏelku. Dne 7. 2. 1979 pak byl schvaÂlen X. SpraÂvou [FMV] naÂvrh na vzbuzenõ neduÊveÏry u posÏkozeneÂho, kterou by pote rÏesÏil v raÂmci akce Asanace. NaÂsleduje naÂvrh X. SpraÂvy [FMV] ze dne 20. 6. 1979, jejõÂmzÏ cõÂlem je posõÂlenõ uÂmyslu Hlavsy vysteÏhovat se z republiky, dne 22. 9. 1979 byla

464

) VaÂclav Maly (nar. 1950), rÏõÂmskokatolicky kneÏz, vystudoval CyrilometodeÏjskou bohosloveckou fakultu v LitomeÏrÏicõÂch, vysveÏcen v r. 1976, signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977, zaklaÂdajõÂcõ cÏlen VONS. V lednu 1979 byl zbaven staÂtnõÂho souhlasu k vyÂkonu cÏinnosti duchovnõÂho, naÂsledneÏ veÏzneÏn. Pracoval pak jako topicÏ cÏi zemeÏmeÏrÏicÏsky figurant. V r. 1981 puÊsobil jako mluvcÏõ Charty 77. Od r. 1988 byl cÏlenem CÏs. helsinskeÂho vyÂboru. 1989 se stal spoluzakladatelem a prvnõÂm mluvcÏõÂm OF, moderoval manifestace na VaÂclavskeÂm naÂmeÏstõ a Letenske plaÂni. 1990±1991 byl duchovnõÂm spraÂvcem kostela sv. Gabriela v Praze-SmõÂchoveÏ, 1991±1996 puÊsobil v kostele sv. AntonõÂna v Praze-HolesÏovicõÂch. R. 1996 byl kanovnõÂkem Metropolitnõ kapituly u sv. VõÂta. Od r. 1997 je sveÏtõÂcõÂm biskupem prazÏskyÂm. 465 ) Jaroslav Hutka (nar. 1947), põÂsnicÏkaÂrÏ, r. 1972 spoluzakladatel folkoveÂho sdruzÏenõ SÏafraÂn, signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977. V r. 1978 odesÏel do exilu do NizozemõÂ, spolupracoval se Svobodnou Evropou a exilovyÂm tiskem. R. 1986 zalozÏil v Rotterdamu hudebnõ nakladatelstvõ Fosil. R. 1989 se vraÂtil do vlasti.

Akce ASANACE vypracovaÂna zpraÂva, v ktere je daÂn pokyn proveÂst zmeÏnu zaÂpisu o vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho tak, aby tento mohl byÂt vyuzÏit prÏi jeho kompromitaci mezi nejblizÏsÏõÂmi styky s cõÂlem posõÂlit jeho uÂmysl vysteÏhovat se z CÏSSR a naÂsledujõ dalsÏõ zaÂznamy o pohovorech s posÏkozenyÂm, jejichzÏ cõÂlem bylo ovlivnit rozhodnutõ posÏkozeneÂho, vysteÏhovat se do Rakouska. Z vyÂpoveÏdi posÏkozene Marie Benetkove 466) bylo zjisÏteÏno, zÏe v pruÊbeÏhu let 1980 azÏ 1982 byla opakovaneÏ kontaktovaÂna StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ, manzÏel byl opakovaneÏ prÏedvolaÂvaÂn k vyÂslechuÊm, vyÂslovneÏ jõ bylo sdeÏleno, zÏe ¹ten, kdo utecÏe, vyhrajeª. DaÂle jõ bylo navrzÏeno, aby odesÏla z CÏSSR do konce roku 1981, v opacÏneÂm prÏõÂpadeÏ StaÂtnõ bezpecÏnost nerucÏõ za jejich zÏivoty. PoteÂ, kdy dosÏlo k prÏepadenõ jejõ znaÂmeÂ, se rozhodla k vysteÏhovaÂnõÂ, ktere realizovala v brÏeznu 1982. Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozene Jany PrÏevratske zjistil soud, zÏe jizÏ od roku 1977 byla opakovaneÏ zadrzÏovaÂna, vyslyÂchaÂna a opakovaneÏ ji bylo navrhovaÂno, aby se vysteÏhovala z CÏSSR. Situace pak vyvrcholila v roce 1980, kdy jednak byl proveden zvlaÂsÏt' brutaÂlnõ vyÂslech, jednak se ji pokusili vyhodit i ze zameÏstnaÂnõÂ, a proto se rozhodla k vysteÏhovaÂnõÂ, ktere realizovala v roce 1982. V teÂto dobeÏ pracovala v JedlicÏkoveÂm [spraÂvneÏ JedlicÏkoveÏ] uÂstavu, kde jõ rÏeditelka odmõÂtla v souvislosti s vysteÏhovaÂnõÂm potvrdit zÏaÂdost zameÏstnavatele, cozÏ oznaÂmila StaÂtnõ bezpecÏnosti, nacÏezÏ dosÏlo k potvrzenõ zÏaÂdosti a prÏõÂslusÏnõÂk DuchacÏ jõ sdeÏlil, zÏe to mohl zarÏõÂdit jizÏ drÏõÂve. Z fotokopie spisu StaÂtnõ bezpecÏnosti bylo zjisÏteÏno, zÏe posÏkozena byla vedena pod krycõÂm jmeÂnem ¹Labut'ª, prÏicÏemzÏ kromeÏ protokolu o zadrzÏenõÂ, zaÂznamech o provaÂdeÏnyÂch vyÂslesÏõÂch, je zde zalozÏen zaÂznam cÏ. 95 ze 14. 12. 1979, v neÏmzÏ se uvaÂdõÂ, zÏe posÏkozena byla dotazovaÂna na vysteÏhovaÂnõÂ, cozÏ odmõÂtla. V zaÂznamu cÏ. 165 z 29. 6. 1981 je pak uvedeno, zÏe posÏkozena uvazÏuje o vysteÏhovaÂnõ v souvislosti se svyÂm poslednõÂm vyÂslechem na BezpecÏnosti po neÏmzÏ se nervoveÏ zhroutila. Poznatky pak budou vyuzÏity prÏi provaÂdeÏnõ opatrÏenõ a bude provedena realizace schvaÂleneÂho naÂvrhu projektu Asanace, ktery byl na posÏkozenou vypracovaÂn. V dalsÏõÂm zaÂznamu ze dne 7. 10. 1981 je uvaÂdeÏno, zÏe posÏkozena si steÏzÏuje na tlak, ktery je na nõ vyvõÂjen, zvyÂsÏeny tlak je vyvõÂjen i na posÏkozeneÂho MaleÂho a Freunda a dle zaÂznamu ze dne 21. 8. 1981 je na posÏkozenou nasazeno agenturnõ sledovaÂnõ pro projekt Asanace a ma byÂt postupovaÂno tak, aby se z CÏSSR vysteÏhovala. Dne 19. 3. 1982 pak byl s posÏkozenou deÏlaÂn pohovor z duÊvodu, zÏe je zahrnuta do projektu Asanace. Dne 2. 11. 1981 byl podaÂn naÂvrh na prÏevedenõ signaÂlnõÂho svazku na osobnõ svazek mimo jine s pokynem soustrÏedit materiaÂly, ktere dokumentujõ neprÏaÂtelskou cÏinnost posÏkozeneÂ, a v prÏõÂpadeÏ, zÏe by nedosÏlo k jejõÂmu vysteÏhovaÂnõÂ, prÏipravit na zaÂkladeÏ § 202, prÏõÂpadneÏ § 98 a § 112 jejõ realizaci. Tento naÂvrh je opatrÏen dolozÏkou schvaluji, kdy je strojem vypsaÂno jmeÂno obzÏalovaneÂho JUDr. MeÂzla, avsÏak rukou psany podpis je IrovskyÂ. V naÂvrhu ze dne 21. 10. 1982 na ulozÏenõ osobnõÂho svazku se pak uvaÂdõÂ, zÏe vzhledem k provaÂdeÏnõÂm opatrÏenõÂm dosÏlo u posÏkozene v roce 1981 k naplneÏnõ podmõÂnek stanovenyÂch pro projekt Asanace a tõÂm k naÂsledneÂmu rozhodnutõ vysteÏhovat se z CÏSSR natrvalo, v dolozÏce schvaluji je opeÏt strojem vypsaÂno jmeÂno obzÏalovaneÂho MeÂzla, podepsaÂn je major BytcÏaÂnek 25. 10. 1982. Z vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho ThDr. Milana BalabaÂna 467) bylo zjisÏteÏno, zÏe do kontaktu se StaÂtnõ bezpecÏnostõ se dostal jizÏ prÏed podpisem Charty 77, a pote naÂsledneÏ i po jejõÂm podpisu, kdy byl opakovaneÏ prÏedvolaÂvaÂn do BartolomeÏjske ulice, vila jeho manzÏelky, v ktere vedl seminaÂrÏe, byla sledovaÂna, uÂcÏastnõÂci pozorovaÂni kamerami, byli hlõÂdaÂni a stalo se dokonce, zÏe jednou v noci se dva muzÏi ocitli v jejich lozÏnici. V pruÊbeÏhu let 1984 azÏ 1989 mu opakovaneÏ bylo nabõÂzeno vycestovaÂnõ s oduÊvodneÏnõÂm, zÏe prÏõÂtomnost osob, ktere podepsaly Chartu, a jejich souveÏrcuÊ zde je nezÏaÂdoucõÂ. KonkreÂtneÏ mu bylo naprÏõÂklad nabõÂzeno, zÏe by mohl puÊsobit na univerziteÏ v AfghaÂnistaÂnu s tõÂm, zÏe pokud nevyuzÏije teÂto nabõÂdky, at' zvaÂzÏõ mozÏne naÂsledky. Celkem se jednalo asi o trÏi prÏõÂpady, kdy bylo o vysteÏhovaÂnõ s posÏkozenyÂm hovorÏeno, posÏkozeny daÂle uvedl, zÏe opakovaneÏ byl zadrzÏen na 24, prÏõÂpadneÏ 48 hodin, fyzicke naÂsilõ vuÊcÏi neÏmu pouzÏito nebylo nikdy. Tuto situaci nesla zvlaÂsÏt' teÏzÏce jeho manzÏelka, takzÏe nakonec dosÏlo k rozvodu jejich manzÏelstvõÂ, posÏkozeny nikdy zÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõ nepodal a nevysteÏhoval se.

) Marie Benetkova (nar. 1945), manzÏelka Vratislava Brabence, signataÂrÏka Charty 77 z r. 1977. Z CÏeskoslovenska se vysteÏhovala v roce 1982. 467 ) ThDr. Milan BalabaÂn (nar. 1922), evangelicky duchovnõ a religionista, 1948±1952 studoval na KomenskeÂho evangelicke bohoslovecke fakulteÏ, pak se stal faraÂrÏem CÏeskobratrske cõÂrkve evangelicke ve StrmiloveÏ a SemteÏsÏõÂ. R. 1974 mu byl odnÏat staÂtnõ souhlas k pastoracÏnõ cÏinnosti, pracoval pak jako deÏlnõÂk, technicky uÂrÏednõÂk, posÏtovnõ zrÏõÂzenec nebo uklõÂzecÏ. V r. 1977 podepsal Chartu 77. R. 1990 se stal docentem religionistiky na FF UK, 1990±1995 byl docentem, od r. 1995 profesorem teologie na Evangelicke teologicke fakulteÏ UK. Stal se teÂzÏ mõÂstoprÏedsedou SpolecÏnosti pro studium naÂbozÏenstvõÂ. 466

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi posÏkozeneÂho Karla Sidona 468) bylo zjisÏteÏno, zÏe StaÂtnõ bezpecÏnostõ byl kontaktovaÂn na jarÏe roku 1977, kdy prodaÂval v novinoveÂm staÂnku a byl obvineÏn z vystrÏihovaÂnõ cÏlaÂnku z novin, byl 4 dny ve vazbeÏ a mezitõÂm byly provedeny domovnõ prohlõÂdky, byly zajisÏteÏny veÏci, ktere s touto uÂdajnou trestnou cÏinnostõ nemeÏly zÏaÂdnou souvislost. BeÏhem tohoto zadrzÏenõ byl prÏedveden k neÏktereÂmu z vysÏsÏõÂch duÊstojnõÂku StaÂtnõ bezpecÏnosti a ten mu nabõÂzel, aby se vysteÏhoval do Izraele. NaÂsledneÏ po sveÂm propusÏteÏnõ byl staÂle StaÂtnõ bezpecÏnostõ kontaktovaÂn byl opakovaneÏ vysÏetrÏovaÂn, vyslyÂchaÂn, byly provaÂdeÏny domovnõ prohlõÂdky, byl opakovaneÏ zadrzÏovaÂn a byl take vyhozen z praÂce. Od svyÂch prÏaÂtel TrÏesÏnÏaÂka a BenyÂsÏka se doveÏdeÏl o pouzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho naÂsilõ a veÏc vyvrcholila v okamzÏiku, kdy dosÏlo k prÏepadenõ a zneucteÏnõ Ziny KocÏove (FreundoveÂ). Po teÂto udaÂlosti se rozhodl k vysteÏhovaÂnõÂ, cozÏ volil jako lepsÏõ alternativu nezÏ veÏzenõÂ. NejdrÏõÂve odjel na studijnõ pobyt do NeÏmecka, po naÂvratu pozÏaÂdal o vysteÏhovaÂnõÂ, ktere mu bylo asi beÏhem meÏsõÂce vyhoveÏno. NaÂsledneÏ pak ve dvou prÏõÂpadech na pohrÏeb svyÂch prÏõÂbuznyÂch do republiky prÏijel a StaÂtnõ bezpecÏnostõ jizÏ kontaktovaÂn nebyl. Z fotokopie svazku StaÂtnõ bezpecÏnosti bylo zjisÏteÏno, zÏe posÏkozeny byl veden pod krycõÂm jmeÂnem ¹Karolª, dne 28. 12. 1979 byl podaÂn naÂvrh na zalozÏenõ osobnõÂho svazku, ktery byl schvaÂlen SpraÂvou StB Praha. V tomto naÂvrhu se uvaÂdõÂ, zÏe je povazÏovaÂno za nutne Sidona aktivneÏ rozpracovat v osobnõÂm svazku s cõÂlem znemozÏnit mu neprÏaÂtelskou cÏinnost a vytvorÏit podmõÂnky k realizaci projektu Asanace. NaÂsleduje plaÂn agenturneÏ ± operativnõÂho rozpracovaÂnõ akce ze dne 25. 1. 1980, kde se opeÏt uvaÂdõÂ, zÏe na zaÂkladeÏ poznatkuÊ zjisÏteÏnyÂch rozpracovaÂnõÂm se majõ soustrÏed'ovat podklady k provaÂdeÏnõ uÂcÏinnyÂch profylakticko rozkladnyÂch opatrÏenõ s cõÂlem znemozÏnit Sidonovi aktivnõ neprÏaÂtelskou cÏinnost a vytvorÏit podmõÂnky k realizaci projektu Asanace. Tento plaÂn byl schvaÂlen naÂcÏelnõÂkem 2B odboru SpraÂvy StB Praha. Stejny uÂkol je pak vytyÂcÏen v plaÂnu ze dne 19. 1. 1981, schvaÂlen naÂcÏelnõÂkem 2B odboru SpraÂvy StB Praha. V zaÂznamu ze dne 4. 2. 1981 se pak uvaÂdõÂ, zÏe byl proveden pohovor s posÏkozenyÂm a zÏe dalsÏõ prÏijata opatrÏenõ budou orientovaÂna na realizaci jeho vysteÏhovaÂnõ do zahranicÏõÂ, tento zaÂznam byl zaslaÂn i X. SpraÂveÏ [SNB], stejneÏ tak jako vyhodnocenõ opatrÏenõ stran posÏkozeneÂho ze dne 31. 3. 1981, kde se uvaÂdõÂ, zÏe opatrÏenõ byly podporÏeny podmõÂnky smeÏrÏujõÂcõ k realizaci projektu Asanace, nebot' Sidon v pruÊbeÏhu opatrÏenõ sdeÏlil, zÏe se bude informovat na okolnosti spojene s vycestovaÂnõÂm. PosÏkozeny bude proto prÏedvolaÂn k dalsÏõÂmu vyÂslechu, cozÏ posõÂlõ realizaci projektu Asanace. Dne 13. 10. 1981 pak meÏl posÏkozeny potvrdit svuÊj uÂmysl opustit CÏSSR s tõÂm, zÏe StB meÏla podporÏit po podaÂnõ zÏaÂdosti posÏkozeneÂho vyÂjezdnõ dolozÏku s cõÂlem realizovat akci Asanace. Dne 11. 2. 1982 probeÏhl zpravodajsky pohovor, v pruÊbeÏhu ktereÂho byl oveÏrÏen stav zaÂjmu posÏkozeneÂho k vycestovaÂnõ se zaÂveÏrem, zÏe ma byÂt podporÏen vzhledem k akci Asanace. V stejneÂm smyslu je pak i uÂrÏednõ zaÂznam ze dne 16. 4. 1982, daÂle se o realizaci posÏkozeneÂho v raÂmci akce Asanace hovorÏõ v plaÂnu rozpracovaÂnõ na prvnõ pololetõ roku 1982 ze dne 13. 1. 1982, v naÂvrhu ze dne 17. 8. 1982 a v plaÂnu rozpracovaÂnõ na prvnõ pololetõ roku 1983 ze dne 5. 1. 1983 je pak uvedeno, zÏe byly vytvorÏeny podmõÂnky pro akci Asanace, bylo provedeno neÏkolik rozhovoruÊ s posÏkozenyÂm na baÂzi nucenyÂch stykuÊ a jejich vyÂsledkem bylo vycestovaÂnõ posÏkozeneÂho do SRN. DalsÏõ pohovory pak byly provedeny 21. 1. 1983, 14. 2. 1983 s tõÂm, zÏe dne 27. 7. 1983 se posÏkozeny vysteÏhoval. Dne 17. 1. 1985 byl podaÂn naÂvrh na ulozÏenõ spisu evidovane osoby s tõÂm, zÏe vzhledem k neprÏaÂtelskyÂm projevuÊm posÏkozeneÂho byl prÏijat naÂvrh na uskutecÏneÏnõ projektu Asanace, nebyly zõÂskaÂny zÏaÂdne nove poznatky o pokracÏujõÂcõ neprÏaÂtelske cÏinnosti posÏkozeneÂho, a proto byl podaÂn naÂvrh na ulozÏenõ do archivu. Tento naÂvrh zpracoval naÂcÏelnõÂk IIB odboru SpraÂvy StB Praha a schvaÂlil ho obzÏalovany JUDr. MeÂzl. KonecÏne pak je v tomto svazku zalozÏen naÂvrh na zarÏazenõ do indexu nezÏaÂdoucõÂch osob na dobu 5-ti let ze dne 7. 11. 1988 vypracovany IIB odborem 3. oddeÏlenõÂm SpraÂvy StB Praha, v ktereÂm je uvaÂdeÏno, zÏe operativnõÂmi prostrÏedky bylo zjisÏteÏno, zÏe posÏkozeny projevil zaÂjem o naÂvrat do CÏSSR a lze prÏedpoklaÂdat, zÏe bude pokracÏovat v zaÂvadove cÏinnosti.

468

) Karol Sidon (nar. 1942), prozaik, dramatik a sceÂnaÂrista, zÏidovsky teolog a rabõÂn. 1960±1964 studoval FAMU, pak se stal externõÂm spolupracovnõÂkem CÏs. rozhlasu, 1965±1967 dramaturgem animovanyÂch filmuÊ ve Studiu J. Trnky. V letech 1968±1969 puÊsobil jako redaktor LiteraÂrnõÂch listuÊ a ListuÊ. 1973±1977 pracoval jako prodavacÏ tisku u PNS, signataÂrÏ Charty 77 z r. 1977. Po podpisu pracoval jako topicÏ. R. 1983 se vysteÏhoval do SRN, kde studoval judaistiku na Vysoke sÏkole pro zÏidovska studia v Heidelbergu. 1990±1992 studoval zÏidovskou teologii v JeruzaleÂmeÏ. V r. 1992 se stal prazÏskyÂm a cÏeskyÂm zemskyÂm rabõÂnem v Praze.

Akce ASANACE SveÏdek PhDr. Karel VykypeÏl 469) vypoveÏdeÏl, zÏe od roku 1968 puÊsobil u StaÂtnõ bezpecÏnosti jednak v BrneÏ a od roku 1979 pak v Praze, a to na I. odboru X. SpraÂvy [FMV], do ktere mimo jine spadala i problematika Charty. V souvislosti se soucÏasnou medializacõ si naÂzev Asanace prÏipomneÏl, prÏicÏemzÏ ale u StaÂtnõ bezpecÏnosti bylo velke mnozÏstvõ krycõÂch naÂzvuÊ, ktere nebylo mozÏno si vsÏechny zapamatovat. VõÂ, zÏe neÏkteryÂm osobaÂm bylo nabõÂzeno vysteÏhovaÂnõÂ, cozÏ bylo take v souvislosti s tõÂm, zÏe po vyhlaÂsÏenõ Charty rakousky kancleÂrÏ nabõÂdl teÏmto osobaÂm azyl. OsobneÏ saÂm nikomu vysteÏhovaÂnõ nenabõÂzel a ani si nepamatuje, zÏe by vuÊbec s neÏkyÂm, kdo by se vysteÏhoval, hovorÏil. [...] Ze sveÏdecke vyÂpoveÏdi JUDr. Jaroslava Krupauera 470) bylo zjisÏteÏno, zÏe sveÏdek od dubna 1974 azÏ do prosince 1989 byl generaÂlnõÂm prokuraÂtorem CÏSR, pokud se jedna o rozkazy federaÂlnõ ministra vnitra, s teÏmito do styku neprÏichaÂzel. Pokud se jedna o stõÂzÏnosti, ktere byly zasõÂlaÂny tehdejsÏõ generaÂlnõ prokuraturÏe, pak prÏõÂmo v podatelneÏ byly tyto stõÂzÏnosti trÏõÂdeÏny podle prÏõÂslusÏnosti a jemu byly prÏedklaÂdaÂny pouze ty ze stõÂzÏnostõÂ, ktere byly adresovaÂny bud' prÏõÂmo na jeho jmeÂno, nebo funkci. Pokud se jedna o nynõ projednaÂvany prÏõÂpad, nevybavuje si, zÏe by v tomto smyslu mu neÏjake stõÂzÏnosti byly dorucÏeny. V te dobeÏ udõÂlena vyÂstraha byla preventivneÏ-vyÂchovnyÂm opatrÏenõÂm, trestnõÂm zaÂkonem upravena nebyla, udeÏlovali ji bud' vysÏetrÏovatele nebo take prokuraÂtorÏi a sveÏdek se domnõÂvaÂ, zÏe tento uÂkon byl provaÂdeÏn prÏi uÂstnõÂm setkaÂnõÂ, u udõÂlenõ vyÂstrahy se porÏõÂdil zaÂznam a jednalo se o opatrÏenõ v tom smyslu, zÏe pokud prÏõÂslusÏna osoba bude ve sveÂm jednaÂnõ pokracÏovat, hrozõ jõ trestnõ stõÂhaÂnõÂ. Jednalo se o jednaÂnõÂ, jehozÏ spolecÏenska nebezpecÏnost byla nizÏsÏõ nezÏ trestneÂho cÏinu. [...] SveÏdek JUDr. JirÏõ BytcÏaÂnek vypoveÏdeÏl, zÏe v roce 1979 pracoval jako zaÂstupce naÂcÏelnõÂka odboru II A [S] StB Praha. NevzpomõÂna si, kdy slysÏel o naÂzvu akce Asanace, ale domnõÂva se, zÏe v te dobeÏ meÏla umozÏnit obcÏanuÊm CÏSSR se vysteÏhovat do zahranicÏõÂ. Nepamatuje si, zÏe by StB v tomto meÏla neÏjakou aktivitu, dle jeho naÂzoru opatrÏenõÂ, ktere byly pouzÏity, umozÏnily lidem, aby se vysteÏhovali. NevzpomõÂna si na posÏkozenou PrÏevratskou. [...] Z rozsudku ObvodnõÂho soudu pro Prahu 1 sp. zn. 4T 187/96 bylo zjisÏteÏno, zÏe tõÂmto rozsudkem byl JUDr. Josef Kafka uznaÂn vinnyÂm trestnyÂm cÏinem zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle §158 odst. 1 põÂsm. a/ tr. zaÂk. a byl mu ulozÏen trest zaÂkazu cÏinnosti. [...] Ï ZaÂkonem cÏ. 63/65 Sb., vyhlaÂsÏkou MV CSSR a Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ CÏSSR cÏ. 44/77 Sb. o cestovnõÂch dokladech, jakozÏ i ze smeÏrnic o povolovaÂnõ o vysteÏhovaÂnõ do ciziny, ktere byly vydaÂny rozkazem naÂcÏelnõÂka SpraÂvy pasuÊ a võÂz a to rozkazy cÏ. 8/80, 3/77, jakozÏ i z usnesenõ VlaÂdy CÏSSR cÏ. 151/77, 58/77 a 340/80 vyplyÂvaÂ, jakyÂm zpuÊsobem je podaÂvaÂna zÏaÂdost o vysteÏhovaÂnõÂ, jake naÂlezÏitosti musõ tato zÏaÂdost obsahovat s tõÂm, zÏe o podane zÏaÂdosti musõ byÂt vyrozumeÏno odd. StaÂtnõ bezpecÏnosti a vyzÏaÂdaÂno jeho stanovisko. Pokud se jedna o vysteÏhovaÂnõ obcÏanuÊ, kterÏõ se neszÏili se socialistickyÂm zrÏõÂzenõÂm a aktivneÏ proti neÏmu vystupujõÂ, je zapotrÏebõ vzÏdy vyzÏaÂdat stanovisko II. odboru prÏõÂslusÏne SpraÂvy StB KS SNB. DaÂle je zde upraveno, zÏe o zÏaÂdosti o propusÏteÏnõ z cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho svazku rozhodujõ uÂseky republikovyÂch ministerstev vnitra s tõÂm, zÏe spraÂvnõ poplatek souvisejõÂcõ s vyrÏizovaÂnõÂm zÏaÂdosti o povolenõ vysteÏhovaÂnõ je stanoven SazebnõÂkem I. vyhlaÂsÏky Ministerstva financõ cÏ. 162/76 Sb. ve zneÏnõ vyhlaÂsÏky cÏ. 166/80 Sb. ZaÂkonnyÂm opatrÏenõÂm 469

) PhDr. Karel VykypeÏl (nar. 1943), byl prÏijat do sluzÏby SNB 1. 2. 1965 na mõÂsto hlõÂdkoveÂho prÏõÂslusÏnõÂka OO VB Brno 3. V letech 1967±1968 byl vyÂkonnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkem obv. odd. VB Brno 3. Dne 1. 3. 1968 prÏestoupil k StB a stal se referentem II. odboru S StB Brno. V letech 1975±1977 byl naÂcÏelnõÂkem 4. odd. II. odboru S StB, v letech 1977±1978 zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka II. odboru S StB. 1978±1979 puÊsobil jako naÂcÏelnõÂk II. odboru S StB Brno. 1. 4. 1979 byl prÏelozÏen k X. spraÂveÏ FMV, kde byl docÏasneÏ poveÏrÏen funkcõÂ naÂcÏelnõÂka 1. odboru. Od 1. 3. 1980 byl naÂcÏelnõÂkem 1. odboru X. spraÂvy FMV. Od r. 1986 byl zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka X. spraÂvy SNB. V r. 1987 absolvoval kurs pro naÂcÏelnõÂky spraÂv, jejich zaÂstupce a rezervy prÏi VSÏ F. E. D. KGB v MoskveÏ. Do 31. 7. 1988 vykonaÂval funkci I. zaÂstupce naÂcÏelnõÂka X. spraÂvy SNB. 1988-1990 zastaÂval funkci naÂcÏelnõÂka II.. spraÂvy SNB. 1. 2. 1990 byl z teÂto funkce odvolaÂn a zarÏazen do zaÂlohy. Dne 23. 6. 1990 byl propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. DosaÂhl hodnosti plukovnõÂka. 470 ) Jaroslav Krupauer (nar. 1925), praÂvnõÂk, 1969±1970 naÂmeÏstek, 1970±1974 I. naÂmeÏstek generaÂlnõÂho prokuraÂtora CÏSSR, 1974±1989 generaÂlnõÂ prokuraÂtor CÏSR.

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady prÏedsednictva CÏNR ze dne 6. 11. 1969, jõÂmzÏ byl zmeÏneÏn a doplneÏn zaÂkon CÏNR cÏ. 39/1969 Sb., se upravuje postup prÏi nabyÂvaÂnõ a pozbyÂvaÂnõ staÂtnõÂho obcÏanstvõ CÏSR [...] K obzÏalovaneÂmu PhDr. Obzinovi bylo zjisÏteÏno, zÏe ke dni 30. 3. 1973 byl uvolneÏn z funkce vedoucõÂho odboru sÏkolstvõ a veÏdy UÂV KSCÏ a byl jmenovaÂn do funkce ministra vnitra, ve spise je pak daÂle zalozÏen naÂvrh ze dne 17. 4. 1973, jõÂmzÏ je prÏedlozÏen naÂvrh kandidaÂtuÊ NaÂrodnõ fronty na poslance FederaÂlnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ CÏeske naÂrodnõ rady, v neÏmzÏ za volebnõ obvod cÏ. 11 je navrhovaÂn obzÏalovany PhDr. Obzina. V pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõ dne 7. 2. 2002 pak obzÏalovany uvedl, zÏe ve funkci poslance byl od roku 1973 do roku 1989, kdy abdikoval. S ohledem na toto vyjaÂdrÏenõ byla trestnõ veÏc obzÏalovaneÂho dle § 23 odst. 1 tr. rÏaÂdu vyloucÏena k samostatneÂmu projednaÂnõ a rozhodnutõÂ. Na zaÂkladeÏ takto provedeneÂho dokazovaÂnõ dospeÏl soud k jednoznacÏneÂmu zaÂveÏru o vineÏ obzÏalovanyÂch NeÏmce, StaÂrka a Wiederlechnera, kdyzÏ rozsah dokazovaÂnõ povazÏuje za dostacÏujõÂcõ a dalsÏõ naÂvrhy na doplneÏnõ dokazovaÂnõ v tomto smeÏru zamõÂtl. [...] Soud prÏedevsÏõÂm zkoumal otaÂzku promlcÏenõ trestnõÂho jednaÂnõ obzÏalovanyÂch. V teÂto souvislosti soud take ve smyslu ust. § 16 odst. 1 tr. zaÂk. zkoumal, ktera z novel trestnõÂho zaÂkona je pro obzÏalovane prÏõÂzniveÏjsÏõÂ. S ohledem na staÂle stejnou ohrozÏujõÂcõ trestnõ sazbu je tento postup bezprÏedmeÏtnyÂ, avsÏak soucÏasneÏ nelze prÏehleÂdnout, zÏe dle trestnõÂho zaÂkona platneÂho v dobeÏ spaÂchaÂnõ trestne cÏinnosti byla dle § 67 odst. 1 põÂsm. b/ tr. zaÂk. stanovena promlcÏecõ doba v trvaÂnõ 10-ti let, cÏinõÂ-li hornõ hranice trestnõ sazby odneÏtõ svobody nejmeÂneÏ 10 let. Tato hranice na 12 let pak byla zvyÂsÏena azÏ novelou trestnõÂho zaÂkona cÏ. 327/99 Sb. s uÂcÏinnostõ od 28. 12. 1999. PrÏinejmensÏõÂm tedy u obzÏalovaneÂho RSDr. StaÂrka a NeÏmce by s ohledem na data sdeÏlenõ obvineÏnõ dne 17. 7. 1996 a 3. 7. 1996 mohlo promlcÏenõ prÏichaÂzet v uÂvahu. K promlcÏenõ jejich trestne cÏinnosti by dosÏlo jesÏteÏ prÏedtõÂm, nezÏ s uÂcÏinnostõ od 1. 8. 1993 vstoupil v platnost zaÂkon cÏ. 198/93 Sb., o protipraÂvnosti komunistickeÂho rezÏimu a odporu proti neÏmu. Dle § 5 tohoto zaÂkona se do promlcÏecõ doby trestnyÂch cÏinuÊ nezapocÏõÂtaÂva doba od 25. uÂnora 1948 do 29. 12. 1989, pokud z politickyÂch duÊvoduÊ neslucÏitelnyÂch se zaÂkladnõÂmi zaÂsadami praÂvnõÂho rÏaÂdu demokratickeÂho staÂtu nedosÏlo k pravomocneÂho odsouzenõ nebo zprosÏteÏnõ obzÏaloby. TõÂmto zaÂkonem s ohledem na naÂlez UÂstavnõÂho soudu cÏ. 14/1994 Sb. je soud vaÂzaÂn. Podle § 67a põÂsm. d/ tr. zaÂk., ve zneÏnõ novely cÏ. 327/99 Sb., pak uplynutõÂm promlcÏecõ doby nezanika trestnost trestnyÂch cÏinuÊ spaÂchanyÂch v dobeÏ od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989, u nichzÏ hornõ hranice trestnõ sazby odneÏtõ svobody cÏinõ nejmeÂneÏ 10 let, pokud z politickyÂch duÊvoduÊ neslucÏitelnyÂch se zaÂsadami praÂvnõÂho rÏaÂdu demokratickeÂho staÂtu nedosÏlo k pravomocneÂmu odsouzenõ nebo zprosÏteÏnõ obzÏaloby a bud' byly spaÂchaÂny verÏejnyÂmi cÏiniteli, a nebo byly spaÂchaÂny v souvislosti s pronaÂsledovaÂnõÂm jednotlivce nebo skupiny osob z duÊvoduÊ politickyÂch, rasovyÂch cÏi naÂbozÏenskyÂch. Soud proto zkoumal, zda u obzÏalovanyÂch byly splneÏny podmõÂnky stanovene shora citovanyÂmi ustanovenõÂmi, ktere by vylucÏovaly jejich trestnõ stõÂhaÂnõ v inkriminovanou dobu. VsÏichni obzÏalovanõ byli zarÏazeni ve vysokyÂch funkcõÂch FederaÂlnõÂho ministerstva vnitra CÏSSR a jak bude daÂle uvedeno, jejich trestna cÏinnost se odvõÂjõ od rozkazu federaÂlnõÂho ministra vnitra cÏ. 32/77, ktery byl v inkriminovanou dobu poslancem SneÏmovny lidu FS. SaÂm obzÏalovany PhDr. Obzina se pak haÂjõ tõÂm, zÏe pravidelneÏ kazÏdy rok byla generaÂlnõ prokuraturou vypracovaÂna zpraÂva o zachovaÂnõ zaÂkonnosti a nikdy jeho rozkaz nebyl shledaÂn v rozporu se zaÂkonem. Je tedy nepochybneÂ, zÏe v dane situaci, z duÊvoduÊ politickyÂch, k trestnõÂmu stõÂhaÂnõ nikoho z obzÏalovanyÂch nemohlo dojõÂt. U obzÏalovanyÂch je splneÏna i podmõÂnka ust. § 67a põÂsm. d/ tr. zaÂk., kdyzÏ trestne cÏinnosti se dopustili jako verÏejnõ cÏinitele a jejich trestna cÏinnost jednoznacÏneÏ spocÏõÂva v pronaÂsledovaÂnõ skupiny osob ± signataÂrÏuÊ a sympatizantuÊ Charty 77. Z teÏchto duÊvoduÊ pak dosÏel soud k zaÂveÏru, zÏe trestna cÏinnost nikoho z obzÏalovanyÂch promlcÏena nenõÂ. VsÏichni obzÏalovanõ daÂle at' jizÏ ve funkci naÂcÏelnõÂkuÊ X. SpraÂvy FMV anebo ve funkci naÂcÏelnõÂkuÊ SpraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti Praha a SK byli verÏejnyÂmi cÏiniteli ve smyslu ust. § 89 tr. zaÂk., kdyzÏ v teÂto funkci se podõÂleli na plneÏnõ uÂkoluÊ spolecÏnosti a staÂtu a pouzÏõÂvali prÏitom pravomoce, ktere jim v raÂmci jejich odpoveÏdnosti za plneÏnõ uÂkoluÊ byly sveÏrÏeny. VsÏichni obzÏalovanõ pak prÏinejmensÏõÂm ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zaÂk. cÏ. 100 z roku 1970 Sb. o sluzÏebnõÂm pomeÏru prÏõÂslusÏnõÂkuÊ Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti jako naÂcÏelnõÂci byli v rozsahu sve pravomoci opraÂvneÏnõ uklaÂdat podrÏõÂzenyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm sluzÏebnõ uÂkoly, organizovat, rÏõÂdit a kontrolovat jejich cÏinnost a daÂvat jim k tomu uÂcÏelu rozkazy a pokyny. Podle OrganizacÏnõÂho rÏaÂdu SpraÂvy SNB hl. m. Prahy a SK je naÂcÏelnõÂk SpraÂvy rÏõÂzen ministrem vnitra CÏSSR, a to v rozsahu stanoveneÂm zaÂkony. Mimo jine naÂcÏelnõÂk SpraÂvy koordinuje a v rozsahu vymezene puÊsobnostõ rÏõÂdi tvorbu provaÂdeÏcõÂch plaÂnuÊ uÂtvaru SpraÂvy, schvaluje rocÏnõ provaÂdeÏcõ plaÂny funkcÏnõÂch uÂtvaruÊ SpraÂvy a vyjadrÏuje stanovisko k rocÏnõÂm provaÂdeÏcõÂm plaÂnuÊm vyÂkonnyÂch uÂtvaruÊ SpraÂvy.

Akce ASANACE Z rozkazu cÏ. 51/74 pak vyplyÂva pravomoc naÂcÏelnõÂkuÊ X. SpraÂvy FMV. Podle cÏlaÂnku 34 UÂstavy jsou vsÏichni obcÏane povinni zachovaÂvat UÂstavu i ostatnõ zaÂkony, podle cÏlaÂnku 31 je pak zarucÏena nedotknutelnost obydlõÂ, listovnõÂho tajemstvõÂ, tajemstvõ dopravovanyÂch zpraÂv jakozÏ i svoboda pobytu. ProvedenyÂm dokazovaÂnõÂm pak bylo prokaÂzaÂno, zÏe obzÏalovanõ jednali v rozporu nejen s cito stavy, ale rovneÏzÏ v rozporu s § 23 zaÂk. cÏ. 100/70 [Sb.], jakozÏ i § 3 zaÂk. cÏ. 40/74 Sb., vanyÂmi cÏlaÂnky U kdyzÏ jako naÂcÏelnõÂci spraÂv StaÂtnõ bezpecÏnosti schvalovali, vyhodnocovali a tõÂm i zajistili, aby jejich podrÏõÂzenõ s jejich veÏdomõÂm v raÂmci akce Asanace vyvõÂjeli psychicky naÂtlak na posÏkozene v podobeÏ profylakticko rozkladnyÂch opatrÏenõ na baÂzi nucenyÂch stykuÊ, vyhrozÏovaÂnõ uveÏzneÏnõÂm jako alternaci nevysteÏhovaÂnõ se, znemozÏneÏnõ vyÂkonu zameÏstnaÂnõÂ, opakovanyÂch domovnõÂch prohlõÂdek, vyÂhruzÏek pouzÏitõ fyzickeÂho naÂsilõÂ. Rozkaz cÏ. 32/1977 byl vydaÂn takteÂzÏ v rozporu s UÂstavou a s ohledem na tuto skutecÏnost nebylo povinnostõ obzÏalovanyÂch v souladu s tõÂmto rozkazem postupovat. JizÏ ze sameÂho zneÏnõ rozkazu vyplyÂvaÂ, zÏe u vytypovanyÂch organizaÂtoruÊ teÂto akce se ma dosaÂhnout vysteÏhovaÂnõ z CÏSSR. V zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ se nemeÏlo namysli, aby bylo umozÏneÏno vysteÏhovaÂnõ teÏm osobaÂm, kterÏõ jizÏ drÏõÂve o vysteÏhovaÂnõ bezuÂspeÏsÏneÏ zÏaÂdali. V tomto smeÏru jsou obzÏalovanõ jednoznacÏneÏ usveÏdcÏovaÂni vyÂpoveÏd'mi vsÏech slysÏenyÂch posÏkozenyÂch, uvedenyÂch ve vyÂroku tohoto rozsudku, kterÏõ vypovõÂdajõ o tom, jakyÂm zpuÊsobem, a to zejmeÂna opakovanyÂmi vyÂslechy, prÏedvaÂdeÏnõÂmi, zadrzÏenõÂmi, opakovanyÂmi domovnõÂmi prohlõÂdkami, sledovaÂnõÂ[m] jejich bytuÊ, zamezenõÂ[m] studia jejich deÏtõ a pouzÏitõÂ[m] i fyzickeÂho naÂsilõ v pruÊbeÏhu vyÂslechu, byli po dobu neÏkolika let StaÂtnõ bezpecÏnostõ pronaÂsledovaÂni, takzÏe nakonec, po opakovanyÂch nabõÂdkaÂch ze strany StaÂtnõ bezpecÏnosti, tomuto vlivu podlehli a z republiky se vysteÏhovali. Pokud u posÏkozenyÂch LandovskeÂho a TominovyÂch jim byl povolen pobyt v zahranicÏõÂ, byli kraÂtce po sveÂm vycestovaÂnõ zbaveni staÂtnõÂho obcÏanstvõ a tõÂm jim byl naÂvrat do republiky rovneÏzÏ znemozÏneÏn. Tyto vyÂpoveÏdi posÏkozenyÂch jsou v naprosteÂm souladu s dochovanyÂmi svazky StaÂtnõ bezpecÏnosti a odd. pasuÊ a võÂz, kdyzÏ tyto põÂsemne doklady jednak potvrzujõ vyÂpoveÏdi posÏkozenyÂch stran i jejich kontaktuÊ se StaÂtnõ bezpecÏnostõ a rozpracovaÂnõ akce Asanace, jednak potvrzujõÂ, zÏe nikdo z nich nezÏaÂdal v minulosti o vycestovaÂnõ s vyÂjimkou posÏkozeneÂho LandovskeÂho, ktery puÊvodneÏ jizÏ v roce 1976 chteÏl sluzÏebneÏ vycestovat, cozÏ mu umozÏneÏno nebylo. Soud striktneÏ prÏi stanovenõ trestnõ odpoveÏdnosti jednaÂnõ obzÏalovanyÂch vychaÂzel nejen z teÏchto duÊkazuÊ, ale rovneÏzÏ i ve spise zalozÏenyÂch provaÂdeÏcõÂch plaÂnuÊ, jakozÏ i vyhodnocenõ teÏchto plaÂnuÊ, a to v teÏch prÏõÂpadech, kdy do teÏchto plaÂnuÊ byla akce Asanace zahrnuta a kdy vyÂslovneÏ tyto plaÂny obzÏalovanõ podepsali. Z plaÂnuÊ prÏesneÏ citovanyÂch shora v oduÊvodneÏnõ tohoto rozsudku je pak nepochybneÂ, zÏe obzÏalovanõ Wiederlechner, NeÏmec i StaÂrek se na realizaci akce Asanace podõÂleli. V tomto smeÏru je tedy obzÏaloba obzÏalovaneÂho NeÏmce, zÏe zastupoval naÂcÏelnõÂka Rypla [spraÂvneÏ Ripla] v dobeÏ jeho neprÏõÂtomnosti, s ohledem na listinne duÊkazy, zcela bezvyÂznamnaÂ. I z vyÂpoveÏdi sveÏdkuÊ ± byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StaÂtnõ bezpecÏnosti vyplyÂvaÂ, zÏe o akci Asanace byli informovaÂni a zÏe tato byla provaÂdeÏna celorepublikoveÏ. [...] Je tedy nepochybneÂ, zÏe obzÏalovanõ NeÏmec, StaÂrek a Wiederlechner svyÂm jednaÂnõÂm ve vsÏech nezaÂkonnyÂch znacõÂch naplnili skutkovou podstatu trestneÂho cÏinu zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158 odst. 1 põÂsm. a/ odst. 2 põÂsm. c/ tr. zaÂk. TõÂmto deliktem byli vsÏichni trÏi po praÂvu uznaÂni vinnyÂmi, kdyzÏ pokud se jedna o prÏõÂsneÏjsÏõ praÂvnõ kvalifikaci, tedy o zvlaÂsÏt' zaÂvazÏny naÂsledek, tento je spatrÏovaÂn jednak v deÂlce trvaÂnõ cele akce, kdy z provedenyÂch duÊkazuÊ, tedy vyÂslechu posÏkozenyÂch i listinnyÂch duÊkazuÊ je nepochybneÂ, zÏe akce Asanace probõÂhala i poteÂ, kdy rozkaz cÏ. 32/1977 byl zrusÏen rozkazem ministra vnitra cÏ. 37/78. Akce Asanace, jak bylo rovneÏzÏ provedenyÂm dokazovaÂnõÂm prokaÂzaÂno, postihla veÏtsÏõ mnozÏstvõ obcÏanuÊ byÂvale CÏSSR, kdy jenom jejich minimaÂlnõ cÏaÂst naÂtlaku odolala, republiku neopustila a naopak ti posÏkozenõÂ, kterÏõ byli nuceni se vysteÏhovat, naÂsledky tohoto nuceneÂho exilu nesou do soucÏasne doby, jak bylo nepochybneÏ zjisÏteÏno v pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõÂ. Nelze take prÏehleÂdnout, zÏe veÏtsÏina posÏkozenyÂch se jizÏ v inkriminovane dobeÏ domaÂhala naÂpravy formou podaÂvanyÂch stõÂzÏnostõÂ, avsÏak bez jakeÂhokoliv vyÂsledku, tyto skutecÏnosti zcela nepochybneÏ u posÏkozenyÂch museli veÂst k naproste nespokojenosti s cÏinnostõ orgaÂnuÊ staÂtu. JednaÂnõ obzÏalovanyÂch na sebe vzaÂjemneÏ navazovalo, vyplyÂvalo z jejich sluzÏebnõÂho postavenõ ve slozÏce StaÂtnõ bezpecÏnosti, a proto je toto posuzovaÂno jako spolupachatelstvõ dle § 9 odst. 2 tr. zaÂk. Pro praÂvnõ kvalifikaci jednaÂnõ obzÏalovanyÂch je zcela bezprÏedmeÏtneÂ, zÏe veÏtsÏinu akcõ fakticky vuÊcÏi posÏkozenyÂm realizovali jejich podrÏõÂzenõÂ. Proto byli vsÏichni trÏi obzÏalovanõ uznaÂni vinnyÂmi trestnyÂm cÏinem zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158/1a, 2c tr. zaÂk., kdyzÏ soud povazÏuje z hlediska praÂvnõÂho rovneÏzÏ za nerozhodneÂ, zÏe v pruÊbeÏhu celeÂho trestnõÂho rÏõÂzenõ nebylo zjisÏteÏno, kdo prÏedmeÏtnou akci nazval ¹Asanaceª. Jina situace vsÏak je pokud se jedna o obzÏalovaneÂho MeÂzla. Ze vsÏech shromaÂzÏdeÏnyÂch listinnyÂch duÊkazuÊ bylo v pruÊbeÏhu hlavnõÂho lõÂcÏenõ zjisÏteÏno, zÏe obzÏalovany pouze podepsal naÂvrh na ulozÏenõ spisu evidovane osoby posÏkozeneÂho Sidona. [...] Pokud se jedna o dalsÏõ listinne duÊkazy [...], byt' ve

VysÏetrÏovaÂnõ / UzavrÏene prÏõÂpady vsÏech teÏchto prÏõÂpadech je zde strojem psaÂno jmeÂno obzÏalovaneÂho, vzÏdy je podpis bud' BytcÏaÂnkuÊv nebo IrovskeÂho, cozÏ je nepochybneÏ patrno i bez prÏõÂpadneÂho grafologickeÂho posudku. Pokud posÏkozeny TrÏesÏnÏaÂk obzÏalovaneÂho MeÂzla poznal a uvaÂdõÂ, zÏe se s nõÂm setkal prÏi udeÏlenõ vyÂstrahy, pak je rovneÏzÏ nutno uveÂst, zÏe tuto vyÂstrahu obzÏalovany nepodepsal, i kdyzÏ samozrÏejmeÏ nelze vyloucÏit, zÏe s posÏkozenyÂm TrÏesÏnÏaÂkem se setkal. U tohoto obzÏalovaneÂho ma proto soud za to, zÏe trestnõ odpoveÏdnost za zÏalovany trestny cÏin nenõ mozÏne dovodit pouze z jeho vedoucõ funkce naÂcÏelnõÂka, a s ohledem na absenci dalsÏõÂch duÊkazuÊ proto postupoval dle § 226 põÂsm. c/ tr. rÏaÂdu a obzÏalovaneÂho obzÏaloby zprostil. ObzÏalovany NeÏmec, StaÂrek i Wiederlechner jsou v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ hodnocenõ naprosto pozitivneÏ, nebyli dosud soudneÏ trestaÂni. [...] KromeÏ dlouhe doby vysÏetrÏovaÂnõ bylo prÏihleÂdnuto take k tomu, zÏe ke spaÂchaÂnõ trestne cÏinnosti obzÏalovanyÂch dosÏlo v letech 1978±1985, jakozÏ i k te skutecÏnosti, zÏe k osobaÂm obzÏalovanyÂch nebylo zjisÏteÏno zÏaÂdnyÂch negativnõÂch poznatkuÊ. Soud samozrÏejmeÏ nemohl prÏehleÂdnou take veÏk obzÏalovanyÂch, jakozÏ i jejich zdravotnõ stav, ktery je ve spise dolozÏen leÂkarÏskyÂmi zpraÂvami. S ohledem ke vsÏem teÏmto okolnostem pak povazÏuje soud za prÏimeÏrÏeny test odneÏtõ svobody vymeÏrÏeny prÏi same dolnõ hranici zaÂkonne trestnõ sazby, tedy v trvaÂnõ trÏõ let s podmõÂneÏnyÂm odkladem na zkusÏebnõ dobu v trvaÂnõ 4 let, kdyzÏ soucÏasneÏ dle § 60a odst. 1 tr. zaÂk. byl nad obzÏalovanyÂmi vysloven dohled. [...]

V Praze dne 12. uÂnora 2002 [kulate razõÂtko soudu]

Za spraÂvnost vyhotovenõÂ: [necÏitelny podpis]

JUDr. KaterÏina Kohoutkova v. r.

PrÏõÂpad ¹Vlastizradaª

OdlozÏene prÏõÂpady Jan Kalous

 DV prÏedV teÂto pravidelne rubrice bude U stavovat prÏõÂpady, u nichzÏ vysÏetrÏovaÂnõ dospeÏlo k zaÂveÏru, zÏe trestny cÏin byl spaÂchaÂn, ale policejnõ orgaÂn musel z nejruÊzneÏjsÏõÂch duÊvoduÊ veÏc odlozÏit. V teÂto souvislosti je nutne zmõÂnit, zÏe vsÏechny kroky policejnõÂho orgaÂnu v prÏõÂpravneÂm trestnõÂm rÏõÂzenõ podleÂhaly dozoru mõÂstneÏ prÏõÂslusÏneÂho staÂtnõÂho zastupitelstvõÂ. VeÏrÏõÂme, zÏe vylõÂcÏenõ podstaty prÏõÂpaduÊ i duÊvoduÊ odlozÏenõ võÂce osveÏtlõ verÏejnosti probleÂmy, s nimizÏ se vysÏetrÏovaÂnõ komunistickyÂch zlocÏinuÊ potyÂkalo a potyÂkaÂ. Vzhledem k tomu, zÏe se jedna o prÏõÂpady, ktere nebyly soudem projednaÂvaÂny, musõÂme dodrzÏovat presumpci neviny a anonymizovat pachatele. PrÏõÂpad: ¹Vlastizradaª V dubnu 2004 byl UÂDV anonymneÏ upozorÏ nen na aktivity byÂvaleÂho naÂcÏelnõÂka vyÂchodocÏeske Krajske spraÂvy SNB pplk. JUDr. SÏ. K. DotycÏny meÏl (podle pisatele dopisu) v krizovyÂch letech 1968±1969 prÏedaÂvat zpravodajske informace o vnitropoliticke a bezpecÏnostnõ situaci ve vyÂchodnõÂch CÏechaÂch pracovnõÂkuÊm polske zpravodajske sluzÏby. BeÏhem kveÏtna 2004 byly dokumentaristou UÂDV k prÏõÂpadu shromaÂzÏdeÏny archivnõ materiaÂly z Archivu Ministerstva vnitra CÏR. Vzhledem k tomu, zÏe dokumentarista UÂDV se na zaÂkladeÏ jejich analyÂzy domnõÂval, zÏe pplk. SÏ. K. spaÂchal trestny cÏin, postoupil v cÏervnu 2004 prÏõÂpad odboru vysÏetrÏovaÂnõ UÂDV. ProkaÂzal, zÏe JUDr. SÏ. K. meÏl ve funkci naÂcÏelnõÂka Krajske spraÂvy SNB Hradec KraÂlove prÏed srpnem, beÏhem srpna i po srpnu 1968 võÂce nezÏ nadstandardnõ vztahy s prÏõÂslusÏnõÂky polskeÂho MV. Dokumentarista UÂDV se proto domnõÂval, zÏe je namõÂsteÏ polozÏit si otaÂzku, zda se v jeho prÏõÂpadeÏ nejedna v trestneÏpraÂvnõ rovineÏ o spojenõ dotycÏneÂho s cizõ mocõ proti zaÂjmuÊm vedenõ CÏSSR v teÏzÏkeÂm obdobõ srpnove okupace 1968. Policejnõ orgaÂn tedy zahaÂjil uÂkony prÏõÂpravneÂho trestnõÂho rÏõÂzenõÂ. PrÏõÂpad kvalifikoval jako trestny cÏin zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle § 158 odst. 1a (¹VerÏejny cÏinitel, 471

) ) 473 ) 474 ) 472

ktery v uÂmyslu zpuÊsobit jineÂmu Ïskodu anebo opatrÏit sobeÏ nebo jineÂmu neopraÂvneÏny prospeÏch vykonaÂva svou pravomoc zpuÊsobem odporujõÂcõÂmu zaÂkonu, bude potrstaÂn odneÏtõÂm svobody na Ïsest meÏsõÂcuÊ azÏ trÏi leÂta nebo zaÂkazem cÏinnosti.ª)471) a odst. 2c (¹OdneÏtõÂm svobody na trÏi leÂta azÏ deset let bude pachatel potrestaÂn, zpuÊsobõÂ-li takovyÂm cÏinem znacÏnou Ïskodu nebo jiny zvlaÂsÏt' zaÂvazÏny naÂsledek.ª)472) trestnõÂho zaÂkona. Policejnõ orgaÂn UÂDV prÏõÂpad v tomto smyslu posoudil a v podstateÏ se ztotozÏnil s naÂzorem, zÏe se trestny cÏin stal tak, jak byl zdokumentovaÂn v archivnõÂch materiaÂlech. NicmeÂneÏ zdravotnõ nezpuÊsobilost SÏ. K. se ukaÂzala byÂt na prÏekaÂzÏku konkreÂtnõÂmu vyvozenõ trestneÏpraÂvnõ odpoveÏdnosti v jeho prÏõÂpadeÏ. Policejnõ orgaÂn UÂDV tedy dospeÏl k zaÂveÏru, zÏe podezrÏely je ¹vzhledem ke sveÂmu zdravotnõÂmu stavu nezpuÊsobily podat kvalifikovanou vyÂpoveÏd' a do budoucna zrÏejmeÏ nelze ocÏekaÂvat podstatne zlepsÏenõÂ. Vzhledem k teÂto skutecÏnosti nepoklaÂda policejnõ orgaÂn za nutne ustanovit a vyslyÂchat tehdejsÏõ polske prÏÂõslusÏnõÂky skupiny Horal, nebot' by Ïslo o uÂkon cÏasoveÏ i organizacÏneÏ znacÏneÏ naÂrocÏny a vzhledem ke zdravotnõÂmu stavu podezrÏeleÂho krajneÏ neefektivnõÂ.ª473) Proto v lednu 2005 rozhodl v souladu s § 159a odst. 4 trestnõÂho rÏaÂdu o odlozÏenõ veÏci (¹StaÂtnõ zaÂstupce nebo policejnõ orgaÂn veÏc odlozÏõ teÂzÏ tehdy, pokud se nepodarÏilo zjistit skutecÏnosti opravnÏujõÂcõ zahaÂjit trestnõ stõÂhaÂnõÂ. Pominou-li duÊvody odlozÏenõÂ, trestnõ stõÂhaÂnõ zahaÂjõÂ.ª)474). V oduÊvodneÏnõ Usnesenõ o odlozÏenõ veÏci do DV k tomuto zaÂveÏru: speÏl policejnõ orgaÂn U ¹Policejnõ orgaÂn hodnotõ celou veÏc tak, zÏe SÏ. K. mohl svyÂm jednaÂnõÂm naplnit skutkovou podstatu tr. cÏinu zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158/1a, 2c tr. zaÂkona. Objektivnõ straÂnkou tohoto tr. cÏinu je zpuÊsobenõ Ïskody jineÂmu nebo opatrÏenõ neopraÂvneÏneÂho prospeÏchu sobeÏ cÏi jineÂmu, a to vykonaÂvaÂnõÂm pravomoci verÏejneÂho cÏinitele zpuÊsobem odporujõÂcõÂm zaÂkonu. O vyÂkon pravomoci zpuÊsobem odporujõÂcõÂm zaÂkonu Ïslo zcela bezpecÏneÏ, nebot' zÏaÂdna smeÏrnice cÏi popis pracovnõ cÏinnosti neuklaÂdal podezrÏeleÂmu povinnost ani praÂvo spojit se

JelõÂnek, J., SovaÂk, Z.: TrestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd. Linde, Praha 2002, s. 159. TamteÂzÏ, s. 159. Â DV, cÏj.: U Â DV-2/VtB-2005. UsnesenõÂ z 20. 1. 2005. U JelõÂnek J., SovaÂk Z.: TrestnõÂ zaÂkon a trestnõÂ rÏaÂd. Linde, Praha 2002, s. 498.

VysÏetrÏovaÂnõ / OdlozÏene prÏõÂpady s prÏedstaviteli okupacÏnõ moci cizõÂho staÂtu a prÏedaÂvat jim informace o staÂtnõÂch orgaÂnech a institucõÂch i konkreÂtnõÂch osobaÂch. Vzhledem k informacõÂm, ktere prÏedaÂval, naprÏ. seznamy nepohodlnyÂch osob, mohl teÏmto zpuÊsobit Ïskodu moraÂlnõ i materiaÂlnõÂ, spocÏõÂvajõÂcõ naprÏ. v naÂsledne ztraÂteÏ zameÏstnaÂnõ nebo nemozÏnosti odpovõÂdajõÂcõ zameÏstnaÂnõ zõÂskat. SobeÏ teÂzÏ mohl zõÂskat prospeÏch, nebot' byl za uvazÏovanou cÏinnost vyznamenaÂn, odmeÏneÏn a od uÂnora 1969 ustanoven do vysoke bezpecÏnostnõ funkce ± zaÂstupce naÂcÏelnõÂka Hlavnõ spraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti CÏSR v Praze. Subjektivnõ straÂnka zvazÏovaneÂho tr. cÏinu je rovneÏzÏ naplneÏna, nebot' z provedeneÂho ÏsetrÏenõ je zrÏejmeÂ, zÏe podezrÏely si byl veÏdom sveÂho jednaÂnõÂ, veÏdeÏl s kyÂm a procÏ spolupracuje, Ïslo o uÂmyslne zavineÏnõÂ. O praÂvnõ kvalifikaci v raÂmci kvalifikovane skutkove podstaty tr. cÏinu zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele lze uvazÏovat z duÊvodu mozÏnosti zpuÊsobenõ ,jineÂho zvlaÂsÏt' zaÂvazÏneÂho naÂsledku` spocÏõÂvajõÂcõÂho v zaÂvazÏneÂm zaÂsahu do zaÂkladnõÂch praÂv a svobod obcÏanuÊ. PrÏestozÏe nelze veÏc, z objektivnõÂch duÊvoduÊ, naÂlezÏiteÏ skutkoveÏ objasnit, z provedeneÂho ÏsetrÏenõ lze dovodit vysÏÏsõ stupenÏ pravdeÏpodobnosti, zÏe ke spaÂchaÂnõ uvazÏovaneÂho trestneÂho cÏinu dosÏlo a JUDr. SÏ. K. tak oznacÏit za podezrÏeleÂho z trestneÂho cÏinu zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele dle § 158/1a, 2c tr. zaÂkona.ª475) Podstata prÏõÂpadu V souvislosti s okupacõ CÏSSR v srpnu 1968 operovala na uÂzemõ sveÂho jizÏnõÂho souseda speciaÂlneÏ vytvorÏena skupina polskeÂho MV, nazvana Horal. Prostor, v neÏmzÏ operovala, se shodoval s oblastmi obsazenyÂmi polskyÂmi okupacÏnõÂmi jednotkami. V obdobõ srpen±listopad 1968 (obdobõ polske participace na okupaci CÏSSR) v nõ puÊsobilo võÂce nezÏ 40 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ polskeÂho MV. Prvnõ osmadvaceticÏlenne skupineÏ velel plukovnõÂk Henryk ZÇmijewski; v polovineÏ zaÂrÏõ 1968 ji vystrÏõÂdala skupina druha (cÏtrnaÂcticÏlennaÂ) s velitelem plukovnõÂkem Zdzislawem Poniatowskim. Skupina Horal meÏla jasneÏ vymezene uÂkoly: navazovat a prohlubovat kontakty s osobami z cÏeskoslovenskeÂho bezpecÏnostnõÂho aparaÂtu (tzn. StaÂtnõ bezpecÏnosti, VerÏejne bezpecÏnosti, armaÂdy), ale take z naÂrodnõÂch vyÂboruÊ vsÏech stupnÏuÊ a z politickyÂch a spolecÏenskyÂch organi475 476

zacõÂ; sbõÂrat informace o postojõÂch jednotlivyÂch lidõ k okupaci vojsky VarsÏavske smlouvy a shromazÏd'ovat je v kartoteÂce (v prÏõÂpadeÏ odmõÂtaveÂho stanoviska se prÏedpoklaÂdalo pozdeÏjsÏõ vyuzÏitõ teÏchto uÂdajuÊ jako kompromitacÏnõÂho materiaÂlu), daÂle sledovat cÏinnost diplomatickyÂch misõ zaÂpadnõÂch staÂtuÊ v CÏSSR; kontrolovat plneÏnõ MoskevskeÂho protokolu cÏeskoslovenskyÂmi uÂrÏady; sbõÂrat informace o naÂladaÂch v CÏeskoslovenske lidove armaÂdeÏ; sledovat diverzneÏ teroristicke plaÂny zameÏrÏene proti vojskuÊm VarsÏavske smlouvy a proti osobaÂm s pozitivnõÂm postojem k ¹bratrske pomociª. Takto zõÂskane informace byly po vyhodnocenõ prÏedaÂvaÂny jednotkaÂm polske armaÂdy na uÂzemõ CÏSSR, vedenõ polskeÂho MV, ale take ¹zainteresovanyÂm slozÏkaÂmª SSSR. PrÏesto, zÏe se aktivita skupiny Horal nevyhnula jistyÂm potõÂzÏõÂm (naprÏ. se potyÂkala s nedostatecÏnou kamuflaÂzÏõÂ, vybavenõÂm zaÂzemõÂ, vojenskou technikou nebo komunikacÏnõÂmi probleÂmy s mõÂstnõÂm obyvatelstvem apod.), byly jejõ vyÂsledky v Polske lidove republice vnõÂmaÂny v zaÂsadeÏ pozitivneÏ. Pro spolupraÂci totizÏ (alesponÏ podle zpraÂvy o cÏinnosti skupiny z 20. listopadu 1968, kterou ma UÂDV k dispozici) zõÂskala 55 cÏs. obcÏanuÊ. Na zaÂkladeÏ jimi prÏedanyÂch poznatkuÊ evidovala celkem 442 osob, z toho 223 s kladnyÂm a 219 se zaÂpornyÂm postojem k okupaci.476) Jak jizÏ bylo uvedeno vyÂsÏe, v du DV upozorneÏn na aktivity bnu 2004 byl U Ï JUDr. S. K., ktery byl v roce 1968 naÂcÏelnõÂkem Krajske spraÂvy Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti (SNB) v Hradci KraÂloveÂ. ProveÏrÏovaÂnõÂm dokumentuÊ, ktere se k vyÂsÏe jmenovaneÂmu prÏõÂmo vztahovaly (jeho personaÂlnõ spis dochovany v AMV), byly zjisÏteÏny naÂsledujõÂcõ skutecÏnosti. JUDr. SÏ. K. se narodil v roce 1925 v KourÏimi (okres KolõÂn). PuÊvodnõÂm povolaÂnõÂm byl zahradnõÂk. CÏlenem KSCÏ se stal v kveÏtnu 1945. Na MV nastoupil 13. cÏervna 1945. V letech 1947±1948 byl nasazen proti bojovnõÂkuÊm Ukrajinske povstalecke armaÂdy (UPA) na Slovensku. PostupneÏ pak vykonaÂval funkci instruktora ve sÏkole MV, vysÏetrÏovatele, naÂcÏelnõÂka vnitrÏnõÂho oddeÏlenõ a naÂcÏelnõÂka 4. odboru Krajske spraÂvy MV PlzenÏ. V roce 1956 absolvoval PraÂvnickou fakultu UK a o rok pozdeÏji operativnõ sÏkolu v SSSR. V roce 1958 se stal zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka 2. odboru IV. spraÂvy MV. Od 1. brÏezna 1963 byl naÂcÏelnõÂkem Krajske spraÂvy MV (pozdeÏji KS SNB) Hradec KraÂloveÂ.

 DV, cÏj.: U  DV-2/VtB-2005. Usnesenõ z 20. 1. 2005. )U ) Archiv IPN, MSW II, 53/76. CÏinnost operacÏnõÂch skupin MV I a II Horal v operaci Podhale v roce 1968. DatovaÂna ve VarsÏaveÏ 20. 11. 1968 a vedena jako tajnaÂ.

PrÏõÂpad ¹Vlastizradaª ZacÏaÂtkem roku 1969 nastoupil do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka Hlavnõ spraÂvy StaÂtnõ bezpecÏnosti. Na prÏelomu let 1970/1971 puÊsobil na sekretariaÂtu naÂmeÏstka ministra vnitra CÏSR. V uÂnoru 1971 prÏesÏel na Hlavnõ spraÂvu vysÏetrÏovaÂnõ StB pro CÏSR. V lednu 1975 byl prÏemõÂsteÏn na odbor vysÏetrÏovaÂnõ StaÂtnõ bezpecÏnosti Krajske spraÂvy SNB Praha. Ke konci brÏezna 1982 ukoncÏil sluzÏebnõ pomeÏr a odesÏel do duÊchodu. V roce 1960 se SÏ. K. dostal do kolize se zaÂkonem, kdyzÏ byl VojenskyÂm obvodovyÂm soudem v Praze odsouzen k trestu odneÏtõ svobody na 1 rok podmõÂneÏneÏ se zkusÏebnõ dobou na 3 roky za dopravnõ nehodu, kterou zpuÊsobil pod vlivem alkoholu. Jak ukazujõ dochovane archivnõ materiaÂly, nedeÏlal SÏ. K. se svojõ spolupracõ s okupacÏnõÂmi silami zÏaÂdne velke tajnosti. Naopak ± snad pod dojmem, zÏe by mu ¹zdrave socialisticke sõÂlyª v CÏeskoslovensku meÏly byÂt maximaÂlneÏ vdeÏcÏny ± o detailech sve nezvykle aktivity otevrÏeneÏ hovorÏil na neÏkolika mõÂstech. V doplnÏku k dotaznõÂku MV ze dne 27. ledna 1972 saÂm SÏ. K. mj. napsal: ¹O politicke situaci v CÏSSR jsem informoval polske prÏaÂtele jizÏ prÏed srpnem 1968. ZaÂsadnõ schuÊzka byla v kveÏtnu 1968 v Kudowe, Polsko za prÏõÂtomnosti vedenõ BezpecÏnosti z Wroclawi, s. plk. StanislavskeÂho, s. plk. Kukuly, velitele WOP [Wojska Ochrony Pogranicza ± pozn. aut.] brigaÂdy Kladsko s. plk. SucheÂho a tajemnõÂka vojvodskeÂho stranickeÂho vyÂboru z Wroclawi Janulewitze. Zde jsem podal informaci o situaci ve vedenõ MV, o excesech staÂvajõÂcõ situace v CÏSSR. V zaÂveÏru bylo polskyÂmi soudruhy konstatovaÂno, zÏe politika dubcÏekovskeÂho vedenõ KSCÏ je politikou porusÏovaÂnõ zaÂsad internacionalismu, demokratickeÂho centralismu, zneuznaÂnõ vedoucõ uÂlohy strany a akce, ktere jsou tõÂmto vedenõÂm v ekonomice posveÏcovaÂny, jsou akcemi smeÏrÏujõÂcõÂmi k restauraci kapitalismu. TakovaÂto situace nenõ jizÏ cÏeskoslovenskou zaÂlezÏitostõ a spojenci nemohou k dalsÏõÂmu negativnõÂmu vyÂvoji prÏihlõÂzÏet. ZaÂveÏrem setkaÂnõ jsem polske prÏaÂtele ujistil, zÏe na KS SNB prÏes vsÏechny excesy ve stranicke praÂci je zdrave jaÂdro komunistuÊ, na ktere se mohou spolehnout. SveÂmu slibu ucÏineÏneÂmu polskyÂm prÏaÂteluÊm jsem se nezproneveÏrÏil. Ihned po prÏõÂchodu vojsk navaÂzal se mnou kontakt s. plk. Stanislawski se svyÂm zaÂstupcem s. plk. Kukulou z Wroclawi. Jmenovane jsem informoval o staÂvajõÂcõ situaci na KS SNB, 10. armaÂdeÏ CÏSLA, KV KSCÏ a KNV. V dalsÏõÂch dnech byla navaÂ477

) AMV, personaÂlnõÂ spis SÏ. K., cÏ. l. 18±20.

zaÂna soucÏinnost se s. plk. inzÏ. Bulou, velitelem VKR okruhu z Wroclawi, s. plk. Zmijewskim [plk. Henryk ZÇmijewski byl vedoucõÂm skupiny Horal polskeÂho MV, ktera od srpna 1968 operovala na uÂzemõ CÏSSR ± pozn. aut.] a plk. Wujtowitzem z WarsÏavy, kterÏõ t. cÏ. byli s polskyÂmi armaÂdnõÂmi sbory v Hradci KraÂloveÂ. ZmõÂneÏnõ soudruzi byli mnou denneÏ põÂsemneÏ informovaÂni o bezpecÏnostnõ situaci v kraji, daÂle o situaci v dalsÏõÂch krajskyÂch orgaÂnech a institucõÂch, o stanovisÏti armaÂdnõÂch vysõÂlacÏuÊ, vysõÂlacÏuÊ CO [Civilnõ obrany ± pozn. aut.], CÏeskoslovenskeÂho rozhlasu apod. Po odjezdu nasÏÂõ delegace do Moskvy byla vyÂsÏe uvedenyÂmi soudruhy vyvolaÂna schuÊzka na jejich VS [velitelskeÂm stanovisÏti ± pozn. aut.], kde jsem obdrzÏel informace o pruÊbeÏhu jednaÂnõ v MoskveÏ, ktere meÏlo probõÂhat v dany moment velmi neprÏõÂzniveÏ a nebylo lze vyloucÏit dalsÏõ zhorsÏenõ situace. Proto byla na naÂvrh spojencuÊ prÏijata tato opatrÏenõÂ. Za prve byly prÏehodnoceny a doplneÏny seznamy pravicÏaÂkuÊ z krajskyÂch institucõÂ, vcÏetneÏ z KS SNB, daÂle byly podaÂny charakteristiky poctivyÂch funkcionaÂrÏuÊ komunistuÊ, s kteryÂmi je mozÏne pocÏõÂtat. Z cÏaÂsti bylo toto opatrÏenõ provedeno i po jedntl. okresech. Byly prÏedaÂny seznamy vedoucõÂch K 231 a dalsÏõÂch organizaÂtoruÊ protisocialisticke politiky. Za druhe byl dohodnut s polskyÂmi prÏaÂteli pro prÏõÂpad potrÏeby zhorsÏenõÂm staÂvajõÂcõ situace konspirativnõ styk, s prÏesnyÂm urcÏenõÂm mõÂsta a terminuÊ styku. Po prÏÂõchodu soveÏtskyÂch soudruhuÊ s. mjr. Sumcova a s. mjr. Smirnova jsem byl s teÏmito na kontaktu, ktery kontakt se rozsÏÂõrÏil o generaÂlmajora Mozgova a plk. Spirina. Pro tyto soudruhy jsem plnil potrÏebne uÂkoly, vcÏetneÏ zprostrÏedkovaÂnõ kontaktu na neÏktere funkcionaÂrÏe KV KSCÏ a KNV. [...] V soucÏasne dobeÏ [tzn. v roce 1972 ± pozn. aut.] prÏi vyÂkonu funkce soudce z lidu u VysÏÏsõÂho vojenskeÂho soudu zastaÂvaÂm nekompromisnõ stanovisko vuÊcÏi teÏm, kterÏÂõ v srpnu 1968 proti spojencuÊm organisovali akce, prÏi kteryÂch prÏekracÏovaly svou pravomoc. [...] Moji internacionaÂlnõ pomoci si vaÂzÏili [PolaÂci ± pozn. aut.], dostal jsem v tomto obdobõ odznak vzorneÂho pohranicÏnõÂka s legitimacõÂ, od soveÏtskyÂch prÏaÂtel transistor s veÏnovaÂnõÂm.ª477) CÏinnostõ SÏ. K. v roce 1968 se na zaÂkladeÏ prÏõÂkazu ministra vnitra zabyÂvala pozdeÏji Inspekce ministra vnitra (IMV) CÏSSR. FederaÂlnõ minis V KSCÏ byly totizÏ zaplaveny terstvo vnitra a U anonymnõÂmi dopisy, ktere upozornÏovaly na podezrÏele chovaÂnõ neÏkteryÂch funkcionaÂrÏuÊ KS SNB Hradec KraÂloveÂ, vcÏetneÏ SÏ. K. SÏetrÏenõÂ

VysÏetrÏovaÂnõ / OdlozÏene prÏõÂpady IMV probõÂhalo od rÏõÂjna do prosince 1970; je vsÏak zajõÂmaveÂ, zÏe se IMV nenamaÂhala paragrafoveÏ definovat uÂdajnou trestnou cÏinnost SÏ. K. V podrobne ZpraÂveÏ o vyÂsledku ÏsetrÏenõ k byÂvalyÂm naÂcÏelnõÂkuÊm S StB a KS SNB Hradec KraÂloveÂ, pplk. VladimõÂru Strnadelovi a pplk. JUDr. SÏ. K. z 23. uÂnora 1971 byla jeho aktivita hodnocena jako znacÏneÏ rozporuplnaÂ. V zaÂveÏru teÂto zpraÂvy se mj. konstatovalo: ¹SpraÂvne a objektivnõ vysveÏtlenõ muÊzÏe podat pouze polska strana, prÏedevsÏõÂm duÊstojnõÂci, s nimizÏ byl pplk. SÏ. K. na styku. Celkove ÏsetrÏenõ na KS SNB v Hradci KraÂlove bezpecÏneÏ prokaÂzalo, zÏe zaÂstupci zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ a vojsk, prÏedevsÏõÂm PLR, hledali v srpnu a i v zaÂrÏõ 1968 informace o KS SNB a spojenõ na BezpecÏnost ve VyÂchodocÏeskeÂm kraji. Byla jimi sondovaÂna situace a hledali konkreÂtnõ osoby z BezpecÏnosti na neÏzÏ by se mohli obraÂtit.ª478) AutorÏi zpraÂvy na zaÂkladeÏ svyÂch zaÂveÏruÊ proto MV navrhovali propustit JUDr. SÏ. K. ze sluzÏebnõÂho pomeÏru. K tomuto kroku ale vedenõ MV jizÏ neprÏistoupilo. Ke sve spolupraÂci s prÏedstaviteli polskeÂho MV se JUDr. SÏ. K. vyjaÂdrÏil v prÏõÂpisu z 13. dubna 1971, ktery adresoval k rukaÂm naÂcÏelnõÂka Inspekce FMV, podplukovnõÂka KrÏenka. PrÏipustil zde, zÏe tzv. zpravodajskou soucÏinnost se zpravodajskyÂmi orgaÂny spojencuÊ rozvõÂjel prÏed, beÏhem i po srpnu 1968. K prvnõÂmu kontaktu s polskou stranou prÏitom dosÏlo v kancelaÂrÏi SÏ. K. jizÏ den po okupaci CÏSSR (22. srpna 1968), a to uÂdajneÏ v srdecÏne atmosfeÂrÏe, duÊkazem cÏehozÏ byla v zaÂveÏru tohoto setkaÂnõ spolecÏna konzumace trÏõ lahvõ vodky. PolaÂci zÏaÂdali informace o staÂvajõÂcõ politicke situaci na KS SNB, KV KSCÏ, KNV, 10. armaÂdeÏ CÏSLA a na centraÂle MV. SÏ. K. jim zcela vyhoveÏl. NavõÂc prÏislõÂbil dalsÏõ ¹soucÏinnostª se zpravodajskyÂmi orgaÂny Polske lidove republiky. K dalsÏõÂm schuÊzkaÂm s prÏedstaviteli okupacÏnõ moci (v tomto prÏõÂpadeÏ s prÏedstaviteli PLR) dosÏlo znovu 23. srpna 1968, a pak 26. nebo 27. srpna 1968 (v zaÂveÏru tohoto setkaÂnõ se opeÏt vypilo neÏkolik lahvõÂ, tentokraÂt konÏaku). K obsahu schuÊzky SÏ. K. napsal: ¹Na zÏaÂdost polskyÂch soudruhuÊ bylo znova prÏehodnoceno umõÂsteÏnõ vysõÂlacÏuÊ vyÂcho-

478

) ) 480 ) 481 ) 482 ) 479

AMV, personaÂlnõÂ spis SÏ. K., cÏ. l. 147. TamteÂzÏ, cÏ. l. 53. TamteÂzÏ, cÏ. l. 57. TamteÂzÏ, cÏ. l. 225. TamteÂzÏ, cÏ. l. 261.

docÏeskeÂho rozhlasu, CÏSLA, CO a KS SNB, daÂle prÏehodnoceny a vyplneÏny seznamy pravicÏaÂkuÊ z krajskyÂch institucõÂ, neb teÏch, kterÏõ v duÊsledku prohlaÂsÏenõ UÂV KSCÏ z 21. 8. 68 se plneÏ postavili na pravicovou linii. DodatecÏneÏ, druhy den, byly prÏedaÂny seznamy vedoucõÂch K 231.ª479) SÏ. K. si byl plneÏ veÏdom duÊsledkuÊ svyÂch aktivit. Znovu i põÂsemneÏ prÏipomõÂnal hodnotu svyÂch zpraÂv pro PolaÂky a pozdeÏji i pro SoveÏty: ¹PolsÏtõ prÏaÂtele moji vyÂsÏe jmenovanou cÏinnost ocenili, tusÏõÂm v zaÂrÏõ 1968, odznakem vzorneÂho polskeÂho pohranicÏnõÂka, ktery mi prÏedal s. plk. SuchyÂ, velitel brigaÂdy WOP v Klodsku. S. plk. ing. Bulou mi byl u prÏÂõlezÏitosti Dne polske armaÂdy prÏedaÂn kaÂvovy servis. PozdeÏji od soveÏtskyÂch prÏaÂtel jsem dostal tranzistorovy radiovy prÏijõÂmacÏ s veÏnovaÂnõÂm.ª480) PrÏõÂpadna obhajoba SÏ. K., zÏe byl ke spolupraÂci donucen nebo zÏe neÏveÏdeÏl s kyÂm prÏesneÏ jednaÂ, proto neobstojõÂ. V tomto dokumentu totizÏ hovorÏil jednoznacÏneÏ o ¹orgaÂnechª polske BezpecÏnosti a VKR. SÏ. K. se zde take chlubil tõÂm, zÏe ze sve pozice spolupraÂci s okupacÏnõÂmi silami koordinoval. PodobneÏ meÏl naÂsledneÏ spolupracovat i se SoveÏty. Ve vlozÏce komplexnõÂho sluzÏebnõÂho hodnocenõ pplk. SÏ. K. z uÂnora 1978 se mj. uvaÂdeÏlo, zÏe dotycÏny ¹v zaÂrÏÂõ 1968 za cÏinnost pro PLA obdrzÏel od polskyÂch prÏaÂtel odznak ,Vzorny vojaÂk Polske armaÂdy`.ª481) V hodnocenõ JUDr. SÏ. K z 30. brÏezna 1979 naÂcÏelnõÂk MeÏstske spraÂvy VerÏejne bezpecÏnosti Praha plukovnõÂk KveÏtoslav MasaÂk prÏipomneÏl: ¹K tomu je vsÏak nutno uveÂst, zÏe v kritickeÂm obdobõ roku 1968 byl ve styku se soveÏtskyÂmi a polskyÂmi prÏaÂteli a podaÂval jim potrÏebne informace.ª482) PrÏedlozÏeny prÏõÂpad prÏedstavil vysokeÂho funkcionaÂrÏe SNB, ktery se v krizove chvõÂli zÏivota cÏeskoslovenske spolecÏnosti choval v podstateÏ jako vlastizraÂdce. Tak kauzu s odstupem vnõÂma dokumentarista UÂDV, ktery ji zpocÏaÂtku zpracovaÂval. Policejnõ orgaÂn UÂDV prÏõÂpad v trestneÏpraÂvnõ rovineÏ vyhodnotil jako zneuzÏõÂvaÂnõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele. Vzhledem ke zdravotnõ nezpuÊsobilosti podezrÏeleÂho prÏõÂpad naÂsledneÏ odlozÏil.

Anotace

Anotace

CÏernyÂ, JirÏõÂ: Za draÂty komunismu. 5 291 dnuÊ na Borech, v LeopoldoveÏ, na MõÂroveÏ, ve ValdicõÂch. Praha ± LitomysÏl, Paseka 2005, 80 s., vydaÂnõ druheÂ483). StaÂle neocenitelnou a jedinecÏnou studnicõ nasÏeho poznaÂnõ o komunistickeÂm obdobõ cÏeskoslovenskyÂch novodobyÂch deÏjin, o represi jako naÂstroji totalitnõÂho rezÏimu a cÏeskoslovenskyÂch veÏzenÏskyÂch zarÏõÂzenõÂch jako prostrÏedku teÂto represe zuÊstaÂvajõ publikovane pameÏti politickyÂch veÏznÏuÊ. Nebot' na zaÂkladeÏ zÏaÂdneÂho archivnõÂho dokumentu nenõ mozÏno se tak dokonale vcõÂtit do veÏzenÏskeÂho zÏivota mukla. Nejen do jeho strachu, bolesti, pocitu ponõÂzÏenõÂ, ale i vzdoru, velke moraÂlnõ sõÂly a nadeÏje. Z rÏady autoruÊ teÏchto pameÏtõ jmenujme alesponÏ Jaroslava BrodskeÂho, Miloslava CÏapka, JirÏõÂho Hejdu, Karla Kukala, Karla Pecku a Dagmar SÏimkovou 484). Tuto rÏadu v roce 2005 rozsÏõÂrÏil Josef CÏernyÂ. Narodil se 12. 6. 1903 v KozasÏicõÂch u PrÏeloucÏe. VyucÏil se truhlaÂrÏem, po vecÏerech dokaÂzal absolvovat obchodnõ sÏkolu. V letech 1933±1938 byl naÂjemcem cihelny v MikulovicõÂch. BeÏhem druhe sveÏtove vaÂlky pracoval jako pojisÏt'ovacõ uÂrÏednõÂk, po nõ se stal rÏeditelem pardubicke pobocÏky Prvnõ nemocenske pojisÏt'ovny a jednõÂm z prÏednõÂch prÏedstaviteluÊ CÏeskoslovenske strany naÂrodneÏ socialisticke ve vyÂchodnõÂch CÏechaÂch. V uÂnorovyÂch dnech roku 1948 odmõÂtl podepsat prÏihlaÂsÏku do Komunisticke strany CÏeskoslovenska, radeÏji odesÏel pracovat na podrÏadne mõÂsto topicÏe a domovnõÂka v hotelu v LansÏkrouneÏ a odtud pak na pozici podnikoveÂho uÂcÏetnõÂho do KolõÂna. NadaÂle se schaÂzel s byÂvalyÂmi cÏleny CÏs. strany naÂrodneÏ socialistickeÂ, diskutovali o dalsÏõÂm vyÂvoji v CÏSR pod vedenõÂm stalinisticke KSCÏ, s nõÂmzÏ se naprosto neztotozÏnÏovali. VydaÂvali ilegaÂlnõ cÏasopis Boj za svobodu a demokracii, ktery mimo zpraÂv z VyÂchodocÏeskeÂho kraje mezi sve cÏtenaÂrÏe sÏõÂrÏil take mysÏlenky Masaryka a BenesÏe. StaÂtnõ bezpecÏnost zatkla Josefa CÏerneÂho v cÏervenci 1949. Co naÂsledovalo, snad netrÏeba podrobneÏ rozepisovat. Krute vyÂslechy StB s cõÂlem obeÏt' fyzicky a psychicky zlomit (¹jen mu dej, stejneÏ zÏivej nevyjde [ . . .] uzÏ ho nech, podõÂvej, ma dostª), aby podepsala protokoly plne lzÏõÂ, polopravd a nesmysluÊ. PrÏeplneÏne vysÏetrÏo483 484

vacõ vazby, nedostatecÏna hygiena, sÏpatna strava, samotka, spanõ na roztrhaneÂm a sÏpinaveÂm slamnõÂku na studene podlaze. Ve dne neustaÂle chozenõ cÏtyrÏi kroky sem, cÏtyrÏi kroky zpeÏt. Josef CÏerny põÂsÏe o zmatku, ktery meÏl v hlaveÏ, o otaÂzkaÂch, na ktere nenaleÂzal odpoveÏd': ¹Kde se v nich vzala ta nenaÂvist? Co je to za fanatismus, ktery dokaÂzÏe promeÏnit cÏloveÏka v lidskou hyenu?ª Na pokraji svyÂch sil byl prÏinucen podepsat prÏiznaÂnõ k velezradeÏ a sÏpionaÂzÏi, jichzÏ se ve skutecÏnosti nikdy nedopustil. Byl odsouzen v jednom z procesuÊ, ktery navazoval na obludny monstrproces ¹Milada HoraÂkova a spol.ª NechvalneÏ prosluly prokuraÂtor Karel CÏõÂzÏek navrhoval CÏerneÂmu trest smrti. V pardubickeÂm hotelu Grand se tak v cÏervenci 1950 za prÏedsednictvõ JUDr. Jaroslava NovaÂka odehraÂlo dalsÏõ z mnoha absurdnõÂch soudnõÂch dramat tehdejsÏõ doby. Nakonec byl CÏerny jako uÂdajny hlavnõ akteÂr odsouzen ve skupineÏ 32 osob na dozÏivotõÂ. Trest mu byl pozdeÏji amnestiõ prezidenta ZaÂpotockeÂho snõÂzÏen na 25 let. Z naÂzvu knihy vyplyÂvaÂ, co naÂsledovalo: CÏerneÂho veÏzenÏska kalvaÂrie po tehdejsÏõÂch nejveÏtsÏõÂch a nejobaÂvaneÏjsÏõÂch veÏznicõÂch v CÏeskoslovensku. S oznacÏenõÂm ¹nebezpecÏny protistaÂtnõ zlocÏinecª v nich prozÏil võÂce nezÏ cÏtrnaÂct let. V knize velice poutavyÂm zpuÊsobem vypravuje o veÏzenÏskeÂm zÏivoteÏ, o primitivnosti neÏkteryÂch bacharÏuÊ i o zajõÂmavyÂch lidech, s nimizÏ se ve veÏznicõÂch potkal. Mimo jine s Prokopem Drtinou, Rudolfem Beranem, biskupem Stanislavem Zelou, GustaÂvem HusaÂkem, Richardem SlaÂnskyÂm (bratrem popraveneÂho Rudolfa SlaÂnskeÂho) a mnoha dalsÏõÂmi. KazÏda z veÏznic zÏila svyÂm vlastnõÂm zÏivotem, jenzÏ byl ovlivneÏn rÏadou faktoruÊ: velikostõ veÏznice, skladbou veÏznÏuÊ, vlastnostmi velitele. ZaÂsadnõ roli hraÂlo i cÏasove obdobõÂ. Jinak vypadal veÏzenÏsky zÏivot v pocÏaÂtecÏnõÂm obdobõ budovaÂnõ komunistickeÂho rezÏimu a po prÏevzetõ veÏzenÏstvõ ministerstvem naÂrodnõ bezpecÏnosti, jinak po smrti obaÂvanyÂch vuÊdcuÊ Stalina a Gottwalda, kdy se zÏivot za mrÏõÂzÏemi staÂva alesponÏ trochu snesitelnyÂm a jinak na podzim roku 1956, kdy v sousednõÂm Mad'arsku

) Poprve kniha vysÏla v roce 1991. Ï esÏenõ gama. Lidove noviny, Praha, 1990; CÏapek, Miloslav: O muzÏõÂch, na ktere se zapomneÏlo. ) BrodskyÂ, Jaroslav: R Pragma, Praha 2000; Hejda JirÏõÂ: ZÏil jsem zbytecÏneÏ. Melantrich, Praha 1991; Kukal, Karel: Deset krÏõÂzÏuÊ, Nova inspirace, Praha 1993; Pecka, Karel: MotaÂky nezveÏstneÂmu. Atlantis, Brno 1990; SÏimkova Dagmar: Byly jsme tam taky. Orbis, Praha 1991.

Anotace vypukla revoluce. Velka amnestie pro politicke veÏzneÏ na jarÏe roku 1960 Josefa CÏerneÂho minula. Pro neÏho a jeho rodinu obdobõ po kveÏtnu 1960 znamenalo pouze dalsÏõ bolest a zklamaÂnõÂ. PameÏti Josefa CÏerneÂho jsou dalsÏõÂm z nesmazatelnyÂch osobnõÂch sveÏdectvõ toho, jakou roli hraÂlo veÏzenÏstvõ v totalitnõÂm rezÏimu. Stalo se nepostradatelnou, nedõÂlnou soucÏaÂstõ represivnõÂch prostrÏedkuÊ vuÊcÏi vlastnõÂmu obyvatelstvu. Pobytem ve veÏzenõ byli trestaÂni lide z duÊvodu trÏõÂdnõ prÏõÂslusÏnosti, naÂzorove odlisÏnosti, jineÂho sociaÂlnõÂho postavenõÂ, naÂbozÏenskeÂho prÏesveÏdcÏenõ apod. Byly kriminalizovaÂny a politizovaÂny beÏzÏne spolecÏenske vztahy a jednaÂnõÂ.

BraÂny veÏznice J. CÏerny opustil azÏ v lednu roku 1964. ZÏivot, ktery ho cÏekal po propusÏteÏnõÂ, se znacÏneÏ lisÏil od toho, ktery byl proti sve vuÊli nucen v roce 1949 opustit. AzÏ do duÊchodu pracoval jako deÏlnõÂk v pardubickeÂm pneuservisu. Na konci sedmdesaÂtyÂch let se rozhodl sve vzpomõÂnky na veÏzenõ sepsat. Mohly byÂt vydaÂny azÏ po listopadu 1989. Josef CÏerny se naÂvratu svobody docÏkal. ZemrÏel v cÏervenci roku 1992.

TomaÂsÏ BursõÂk

Anotace NovotnyÂ, Gustav: Dr. Ing. Rudolf Spazier (1887±1963). Zapomenuta osobnost historie Brna. UÂstav pro soudobe deÏjiny AV CÏR, Praha 2005, 114 s., vydaÂnõ prvnõÂ. Jak naÂzev knihy napovõÂdaÂ, nepatrÏõ Rudolf Spazier k osobaÂm, jejichzÏ zÏivotnõ osudy by byly v poveÏdomõ sÏiroke verÏejnosti. I kdyzÏ byl ve sve dobeÏ osobnostõ znaÂmou a vyÂznamnou, nerÏekne jeho jmeÂno prÏõÂlisÏ ani veÏtsÏineÏ historikuÊ. PrÏesto, nebo praÂveÏ proto, si bezpochyby monografii zaslouzÏõÂ. A je jen dobrÏe, jde-li o praÂci zpracovanou tak vycÏerpaÂvajõÂcõÂm zpuÊsobem ± mapujõÂcõÂm teÂmeÏrÏ den po dni SpazieruÊv zÏivot. Rudolf Spazier se narodil 2. cÏervence 1887 v rodineÏ zaÂmeckeÂho zahradnõÂka v MedlaÂnkaÂch (dnes soucÏaÂst Brna). Vystudoval cÏeskou reaÂlku v BrneÏ (1906) a stavebnõ inzÏenyÂrstvõ na cÏeske Vysoke sÏkole technicke v BrneÏ (1912), kde pak puÊsobil jako asistent. Od roku 1919 pracoval v laboratorÏõÂch brneÏnskeÂho rÏeditelstvõ CÏeskoslovenskyÂch drah a daÂle externeÏ puÊsobil na technice (v roce 1930 zõÂskal titul doktora technickyÂch veÏd a o peÏt let pozdeÏji se zde habilitoval). KraÂtce po vzniku republiky se zacÏal jako cÏlen CÏeskoslovenske strany naÂrodneÏ socialisticke angazÏovat v komunaÂlnõ politice. Od roku 1919 azÏ do okupace byl cÏlenem brneÏnskeÂho zastupitelstva. Jeho karieÂra vyvrcholila v rÏõÂjnu 1935, kdy byl zvolen starostou tohoto druheÂho nejveÏtsÏõÂho meÏsta republiky a zuÊstal jõÂm azÏ do 15. brÏezna 1939 (brneÏnsÏtõ naciste provedli neÏkolik hodin prÏed obsazenõÂm meÏsta ¹lokaÂlnõ prÏevratª, beÏhem ktereÂho mj. obsadili radnici). Dne 1. zaÂrÏõ 1939 byl Spazier zatcÏen. V nacistickyÂch veÏznicõÂch a koncentracÏnõÂch taÂborech (Dachau, Buchenwald) straÂvil teÂmeÏrÏ sÏest let. Po osvobozenõ se jizÏ nevraÂtil do politiky, i kdyzÏ byl staÂle agilnõÂm cÏlenem cÏeskoslovenske strany naÂrodneÏ sociaistickeÂ. Na plny uÂvazek se

zacÏal veÏnovat pedagogicke praÂci na brneÏnske technice (v roce 1946 byl jmenovaÂn jejõÂm rÏaÂdnyÂm profesorem), kde byl prÏednostou UÂstavu stavebnõÂch hmot a jejich zkousÏenõ a Mechanicko-technicke laboratorÏe a na Vysoke sÏkole zemeÏdeÏlskeÂ. V roce 1950 byl z politickyÂch duÊvoduÊ prÏinucen odejõÂt do vyÂsluzÏby. Dne 30. brÏezna 1955 byl Spazier v souvislosti s ¹protistaÂtnõ skupinou gen. EcÏera ª zatcÏen StaÂtnõ bezpecÏnostõ (akce STAROSTA). SÏlo o zcela vykonstruovany prÏõÂpad, ve ktereÂm byli pozatyÂkaÂni byÂvalõ vyÂznamnõ prÏedstavitele naÂrodneÏ socialisticke a sociaÂlneÏ demokraticke strany v BrneÏ (saÂm Bohuslav EcÏer, ktery meÏl staÂt v jejõÂm cÏele, zatcÏen nebyl, protozÏe kraÂtce prÏed tõÂm zemrÏel). V zaÂrÏõ 1955 byl Spazier odsouzen v samostatneÂm procesu KrajskyÂm soudem v BrneÏ k 7 letuÊm odneÏtõ svobody. V komunistickyÂch veÏznicõÂch si odsedeÏl teÂmeÏrÏ peÏt a puÊl roku. PodmõÂnecÏneÏ propusÏteÏn byl v srpnu 1959. Dne 17. srpna 1963 v BrneÏ zemrÏel. SoudneÏ byl rehabilitovaÂn azÏ v roce 1970. Text je opatrÏen rozsaÂhlyÂm poznaÂmkovyÂm aparaÂtem, seznamem pouzÏityÂch pramenuÊ a literatury, resume a dokumentacÏnõ prÏõÂlohou (veÏnovanou prÏevaÂzÏneÏ Spazierovu puÊsobenõ v uÂrÏadu starosty zemskeÂho hlavnõÂho meÏsta Brna). Publikace byla vydaÂna s podporou grantoveÂho projektu Proces upevnÏovaÂnõ totalitnõÂho systeÂmu v CÏeskoslovensku (akcÏnõ vyÂbory NF po uÂnoru 1948) v rÏadeÏ Studijnõ materiaÂly vydaÂvane UÂSD v omezeneÂm naÂkladu. To sice snizÏuje jejõ dostupnost, avsÏak v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ jejõ kvalitu.

Seznam zkratek A I. S SNB ± Archiv byÂvale I. spraÂvy Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti a. cÏ. ± archivnõ cÏõÂslo a. j. ± archivnõ jednotka aj. ± a jine AI ± Amnesty International aj. ± a jine AMV ± Archiv ministerstva vnitra AO ± aktivnõ opatrÏenõ apod. ± a podobneÏ atd. ± a tak daÂle aut. ± autor BBC ± British Broadcasting Corporation (Britska rozhlasova spolecÏnost) BStU ± Die Bundesbeauftragte fuÈr die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen DDR (UÂrÏad spolkoveÂho poveÏrÏence pro podklady StaÂtnõ bezpecÏnosti byÂvale NDR) byÂv. ± byÂvaly c. d. ± citovane dõÂlo CDU/CSU ± Christlich-Demokratische Union Deutschlands/Christlich-Soziale Union in Bayern (KrÏest'ansko-demokraticka unie/KrÏest'ansko-sociaÂlnõ unie), neÏmecke politicke strany CIA ± Central Intelligence Agency (americka zpravodajska sluzÏba USA) CIC ± Counter Intelligence Corps (zpravodajska sluzÏba armaÂdy USA) cm ± centimetr CO ± Civilnõ obrana CUÂV ± celouÂtvarovy vyÂbor cÏ. ± cÏõÂslo cÏet. ± cÏetarÏ cÏõÂsl. ± cÏõÂslovaÂnõ cÏj. ± cÏõÂslo jednacõ cÏ. l. ± cÏõÂslo listu cÏl. ± cÏlaÂnek CÏLR ± CÏõÂnska lidova republika CÏNR ± CÏeska naÂrodnõ rada cÏp. ± cÏõÂslo popisne CÏR ± CÏeska republika cÏs., cÏsl. ± cÏeskoslovensky CÏSD ± CÏeskoslovenske staÂtnõ draÂhy CÏSLA ± CÏeskoslovenska lidova armaÂda CÏSM ± CÏeskoslovensky svaz mlaÂdezÏe CÏSR ± CÏeska socialisticka republika CÏSSR ± CÏeskoslovenska socialisticka republika CÏTK ± CÏeskoslovenska tiskova kancelaÂrÏ, CÏeska tiskova kancelaÂrÏ CÏVUT ± CÏeske vysoke ucÏenõ technicke DI ± dopravnõ inspektoraÂt DM/W ± Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (NeÏmecka nacionaÂlneÏ socialisticka deÏlnicka strana), v CÏSR a Rakousku doc. ± docent DP ± duÊveÏrny pramen

dr. ± doktor DZ ± draÂteÏny zaÂtaras f. ± fond FBI ± Federal Bureau of Investigation (FederaÂlnõ vysÏetrÏovacõ uÂrÏad) FIS ± FederaÂlnõ informacÏnõ sluzÏba FKU ± FederaÂlnõ kriminaÂlnõ uÂstrÏedna FMV ± FederaÂlnõ ministerstvo vnitra FS ± FederaÂlnõ shromaÂzÏdeÏnõ gen. ± generaÂl genmjr. ± generaÂlmajor GP ± GeneraÂlnõ prokuratura GRU ± Glavnoje razveÏdyvateÏlnoje upravljenije (soveÏtska vojenska rozveÏdka) GSÏ ± GeneraÂlnõ sÏtaÂb hl. m. ± hlavnõ meÏsto HM ± hranicÏnõ meznõÂk HS StB± Hlavnõ spraÂva StaÂtnõ bezpecÏnosti ICJ ± International Commision of Jurists (MezinaÂrodnõ komise praÂvnõÂkuÊ) IMV ± Inspekce ministra vnitra ing. ± inzÏenyÂr INO ± index nezÏaÂdoucõÂch osob INTC ± Intelligence Corps (zpravodajska sluzÏba armaÂdy USA) inv. cÏ. ± inventaÂrnõ cÏõÂslo inv. j. ± inventaÂrnõ jednotka IPN ± Instytut pamieÎci narodowej IQ ± intelligence quotient (inteligencÏnõ kvocient) IS ± Intelligence Service (britska zpravodajska sluzÏba) JUDr. ± doktor obojõÂho praÂva JZD ± jednotne zemeÏdeÏlske druzÏstvo k. ± karton, krabice KB ± konspiracÏnõ byt KBSE ± Konfernce o bezpecÏnosti a spolupraÂci v EvropeÏ KcÏs ± koruna cÏeskoslovenska KEBF ± KomenskeÂho evangelicka bohoslovecka fakulta KGB ± KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti (VyÂbor staÂtnõ bezpecÏnosti) KNV ± krajsky naÂrodnõ vyÂbor KO PaV ± krajsky odbor pasuÊ a võÂz kol. ± kolektiv kpt. ± kapitaÂn kr. jm. ± krycõ jmeÂno KS ± krajska spraÂva KSCÏ ± Komunisticka strana CÏeskoslovenska KSSS ± Komunisticka strana SoveÏtskeÂho svazu KV ± krajske velitelstvõÂ; krajsky vyÂbor MeÏNV ± meÏstsky naÂrodnõ vyÂbor MI ± Military Inteligence (vojenska zpravodajska sluzÏba) mimorÏ. ± mimorÏaÂdny mj. ± mimo jineÂ

Seznam zkratek mjr. ± major MLR ± Mad'arska lidova republika MLS ± mimorÏaÂdny lidovy soud MNB ± ministerstvo naÂrodnõ bezpecÏnosti MNO ± ministerstvo naÂrodnõ obrany MNV ± mõÂstnõ naÂrodnõ vyÂbor MO ± mõÂstnõ oddeÏlenõ MUDr. ± doktor medicõÂny MV ± ministerstvo vnitra MV SNB ± mõÂstnõ velitelstvõ Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti MZV ± ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ n. p. ± naÂrodnõ podnik NA ± NaÂrodnõ archiv naÂcÏ. ± naÂcÏelnõÂk naprÏ. ± naprÏõÂklad nar. ± narozen NATO ± Severoatlanticka aliance NB ± NaÂrodnõ bezpecÏnost NDR ± NeÏmecka demokraticka republika NF ± NaÂrodnõ fronta NPD ± Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NaÂrodneÏ demokraticka strana NeÏmecka) npor. ± nadporucÏõÂk NSDAP ± Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NacionaÂlneÏ socialisticka neÏmecka deÏlnicka strana), v NeÏmecku  ± naÂpravneÏ vyÂchovny uÂstav NVU O StB ± oddeÏlenõ StaÂtnõ bezpecÏnosti o. s. ± odneÏtõ svobody obj. ± objektovy odb. ± odbor odd. ± oddeÏlenõ ods. ± odsouzeny odst. ± odstavec OF ± ObcÏanske foÂrum okr. ± okres ONV ± obvodnõ (okresnõÂ) naÂrodnõ vyÂbor OO ± okresnõ oddeÏlenõ OP ± operativnõ pracovnõÂk OPK ± oddeÏlenõ pasove kontroly OPS ± orgaÂn preventivnõ sluzÏby OSN ± Organizace spojenyÂch naÂroduÊ OV ± okresnõ velitelstvõ OZÏD ± odbor zÏeleznicÏnõ dopravy P ± prÏedsednictvo põÂsm. ± põÂsmeno plk. ± plukovnõÂk PLR ± Polska lidova republika PO ± podmõÂneÏny odklad por. ± porucÏõÂk pozn. ± poznaÂmka PP ± pohotovostnõ pluk pplk. ± podplukovnõÂk ppor. ± podporucÏõÂk PPU ± Plastic People of the Universe

prof. ± profesor prÏõÂsl. ± prÏõÂslusÏnõÂk PS ± PohranicÏnõ straÂzÏ PsO ± psychologicka operace puÊv. ± puÊvodnõ PZO ± podnik zahranicÏnõÂcho obchodu r. ± rok r. cÏ. ± registracÏnõ cÏõÂslo ref. ± referaÂt resp. ± respektive RM SSSR ± Rada ministruÊ Svazu soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik RMV ± rozkaz ministra vnitra ROH ± RevolucÏnõ odborove hnutõ roz. ± rozena rps ± rota PohranicÏnõ straÂzÏe Ï O ± rÏõÂdõÂcõ orgaÂn R s. ± soudruh; straÂnka Sb. ± SbõÂrka zaÂkonuÊ SCÏM ± Svaz cÏeskoslovenske mlaÂdezÏe SCÏSP ± Svaz cÏeskoslovensko-soveÏtskeÂho prÏaÂtelstvõ SD ± Sicherheitsdienst (bezpecÏnostnõ sluzÏba) SdP ± Sudetendeutsche Partei (SudetoneÏmecka strana) SEO ± statisticko-evidencÏnõ odbor SH ± staÂtnõ hranice sign. ± signatura sluzÏ. ± sluzÏebnõ SNB ± Sbor naÂrodnõ bezpecÏnosti SOA ± StaÂtnõ oblastnõ archiv SOkA ± StaÂtnõ okresnõ archiv SOSÏ ± strÏednõ odborna sÏkola SPV ± SpraÂva pasuÊ a võÂz SPZ ± staÂtnõ poznaÂvacõ znacÏka SRN ± Spolkova republika NeÏmecko srov. ± srovnej SS ± Schutzstaffeln (ochranne oddõÂly) SSSR ± Svaz soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik Stasi ± Staatssicherheit (StaÂtnõ bezpecÏnost NDR) StB ± StaÂtnõ bezpecÏnost strzÏm. ± straÂzÏmistr S StB ± SpraÂva StaÂtnõ bezpecÏnosti  ± Studijnõ uÂstav SU SV ± SpraÂva vysÏetrÏovaÂnõ sv. ± svazek tj. ± tj. tr. rÏ. ± trestnõ rÏaÂd tr. zaÂk. ± trestnõ zaÂkon TS ± tajny spolupracovnõÂk tzn. ± to znamena tzv. ± takzvanyÂ, takzvaneÏ Â strÏednõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ UÂAV NF ± U fronty

Seznam zkratek UÂDV ± UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu UK ± Univerzita Karlova ul. ± ulice UÂNV hl. m. Prahy ± UÂstrÏednõ naÂrodnõ vyÂbor hlavnõÂho meÏsta Prahy  stav pamaÈti naÂroda UÂPN ± U USA ± United States of America (Spojene staÂty americkeÂ) USD ± dolar (americkyÂ) UÂSD AV CÏR ± UÂstav pro soudobe deÏjiny Akademie veÏd CÏeske republiky UÂV ± uÂstrÏednõ vyÂbor v. r. ± vlastnõ rukou v. v. ± ve vyÂsluzÏbeÏ v. z. ± v zastoupenõ VB ± VerÏejna bezpecÏnost VcÏ ± vyÂchodocÏesky VKR ± Vojenska kontrarozveÏdka voj. ± vojensky VONS ± VyÂbor na obranu nespravedliveÏ stõÂhanyÂch vrch. ± vrchnõ VSÏ ± vysoka sÏkola  A ± Vojensky uÂstrÏednõ archiv VU vyd. ± vydaÂnõ zaÂk. ± zaÂkon zaÂl. ± zaÂloha zaÂp. ± zaÂpadnõ zaÂst. ± zaÂstupce ZDF ± Zweite Deutsche Fernsehen (televize v SRN) ZOB ± zemsky odbor bezpecÏnosti ZST ± zemeÏ socialistickeÂho taÂbora ZU ± zastupitelsky uÂrÏad

Jmenny rejstrÏõÂk Adam, Cyril 40 Aigner, Wolfgang 151-152 AlesÏ, VaÂclav 93, 109 Babka, LukaÂsÏ 171 BacõÂlek, Karol 114 BalabaÂn, Milan 191 BalaÂzÏova 120 BaraÂk, Rudolf 37, 93, 101-102, 105, 109, 114, 159, 171 Barouch 157 BartosÏõÂk 40 BartusÏka, Jan 93 Bauer, Alfred 78 BazÏant, LubomõÂr 59 BechyneÏ, Petr 110 Benda, Patrik 171 BenesÏ, ArnosÏt 51 BenesÏ, Edvard 98, 201 BenetkovaÂ, Marie 191 BenyÂsÏek, ZbyneÏk 175, 182, 184, 192 Beran, Josef 171 Beran, Rudolf 201 BeranovaÂ, Marie 16, 19 Bezaniszwilli, Gocza 167 BeÏlohoubek, Jaroslav 58 Birthler, Marianne 160, 168 Bittman, Ladislav 22, 148 BõÂla 111 BõÂlek, JirÏõ 172 BõÂlek, VaÂclav 88 BõÂlek 40 BõÂlkovaÂ, Milena 88 BlaÂha, Miloslav 40 Bloch, BedrÏich 80 Bochotnica, Alexander 60 BohaÂcÏ, LubomõÂr 172 Bokr, FrantisÏek 116 Bokr, Jan 3, 116-118, 121 BokrovaÂ, Marie 116 BosaÂk, VladimõÂr 88 BoÈmches, KazimõÂr 64 Brabenec, Vratislav 150, 153-154, 176, 185, 191 BrezÏneÏv, Leonid IljicÏ 188 BrodskyÂ, Jaroslav 201 BrumlichovaÂ, Bohunka 86-88 Brunz 63 BruÊcha, Josef 108 Bula, Edmund 199-200 BursõÂk, TomaÂsÏ 167, 202 Bystrov, VladimõÂr 172 BytcÏaÂnek, JirÏõ 184, 190-191, 193, 196 Cajthaml, Petr 3, 93, 113, 166 Callaghan 133 Calley, William 136 CatalanovaÂ, Hana 33 CharvaÂtovaÂ, Julie 91 Chojnacki, Mieczysøaw 166 ChuranÏ, Milan 37 Cibulka, Petr 33 CilõÂnek 154 Cirus, VaÂclav 119-121 Connally, John 131 CvrcÏek, Josef 52 Czerwonka, Wieslaw 86-87 CÏapek, Miloslav 201 CÏapoun 40 CÏech 26 CÏernaÂk, MatuÂsÏ 159, 169 CÏernõÂk, OldrÏich 85 CÏernyÂ, JirÏõ 3, 201 CÏernyÂ, Josef 201-202

CÏernyÂ, Karel 79 CÏernyÂ, Rene 171 CÏervenka, Kamil 67 CÏihaÂk, Miloslav 179 CÏõÂzÏek, Karel 201 CÏvancÏara, Jaroslav 76, 78 Dangis, Dimitrios 54 Daubner, VojteÏch 94, 102, 104 Dauth, Josef 79 Demel 155 Dermot, Niall Mac 151 DeÂnes, JaÂnosÏ 62 DinusÏ, Peter 171 DõÂteÏ 153-154 DolanskyÂ, Karel 79 DolezÏal,Vratislav 79 Dopert, Josef 95 Dorna, Stefan 86-90, 92 Doubek, Bohumil 108, 111 Drtina, Prokop 201 DrÏevõÂkovskyÂ, Alois 109 DubcÏek, Alexander 85 DuchacÏ, VaÂclav 175, 186, 191 Dudek, ZbyneÏk 175, 184 Dufek, Josef 88 Dufek, Miroslav 13 Dulles, Allen Welsh 38 Dus, JaromõÂr 155 DvorÏaÂk, AntonõÂn 97 DvorÏaÂk, Jaroslav 24-25 DvorÏaÂk, Karel 78 DvorÏaÂkovaÂ, Marie 97 EcÏer, Bohuslav 203 Eminger, VaÂclav 33 Faber, Heinrich 79 FarkaÂcÏ, VaÂclav 83 FejesÏ, JaÂn 150 Felkl, Oskar 76-80, 83 FelklovaÂ-JakovicovaÂ, Marie, roz. MarÏincova 76-84 FelklovaÂ-JakovicovaÂ, Marie 80 Felsteinerova 109 Field, Noel 111 FirÏt, Karel 147 Fleiberk 71 Francl 83 Franz, Rudolf 20-21, 27, 29 Frenzel, Alfred 19-20, 159 Freund, Karel 186, 191 FreundovaÂ, Zina 175, 182, 185-186, 192 FrolõÂk, Josef 17, 22, 32, 37, 148, 171 Fuchs, ZdeneÏk 69 FucÏõÂk, Julius 111 FucÏõÂkova 150-151, 153 Galjas, Nikolaj AlexandrovicÏ 51, 61-62 GaÂba, Josef 177 Geschke, Hans Ulrich 76 Giel, Herbert 62-64 Giler, VileÂm 56 Goldmann, Henry 150, 155 GolinÂski, Janusz 87-88 Goss-Mayrova 155 Gottwald, Klement 201 GrabmuÈller, Jaroslav 189 GrabovskaÂ, Teofila 68 GraÂbl, Bohumil 32, 145, 149 Gregor, Pavel 3, 177 Grunt 156 GrusÏa, JirÏõ 176 GuÈtler, Jaroslav 41 Hakr, Karel 55

Jmenny rejstrÏõÂk Hala 40 Halas 40 HamrÏõÂk 40 HanaÂk, ZdeneÏk 177 HanusovaÂ, J. 91 HanzlõÂk, FrantisÏek 172 HanzlõÂk, Jan 99 Havel, VaÂclav 151-153, 155 Havelka, Karel 150, 153, 174 HaÂjek, JirÏõ 21 Hejda, JirÏõ 201 HemysÏ, Otakar 111 Hendrych, JirÏõ 102 Hermach, JirÏõ 185 Heydrich, Reinhard 78 Heynowski, Walter 22 Hintnaus, VladimõÂr 67 Hitler, Alfred 78 Hlavsa, Milan 182, 190 Hoffman, Karel 120 HolecÏkovaÂ, BozÏena 94, 102, 104 HolyÂ, JaromõÂr 109-110 Hora, Jaroslav 114 HoralõÂkovaÂ, KlaÂra 160, 166 HoraÂk, JaromõÂr 171 HoraÂkovaÂ, Milada 201 Houska, Josef 10, 14, 18, 21, 144 Houska, VaÂclav 41 HromaÂdko, OldrÏich 119 Hronek, FrantisÏek 110 HronõÂkovaÂ, Anna 29 Hrubec, JirÏõ 68 HrusÏeckyÂ, VladimõÂr 147 Hubina, SÏtefan 119 HurtõÂk, Josef 57 HusaÂk, GustaÂv 201 Hutka, Jaroslav 174, 190 HuÈbl, Milan 154-155 HyÂsek, VaÂclav 57 Indra, Alois 119 IrovskyÂ, Ladislav 183-184, 189, 191, 196 Iwanow, NikolÂaj 167 Jagrik, Jaroslav 57-59 JakesÏ, MilousÏ 119 JakoubeÏ, JirÏõ 38, 43, 49 Jakovica, Zikmund 81, 84 JandicÏova 157 Jankrle, Jaroslav 117, 119 JanulõÂk, Jan 41 JarkovskyÂ, FrantisÏek 82-83 JelõÂnek, J. 197 JelõÂnek, VaÂclav 38 JencÏkovaÂ, Jana 86-88 Jindra, Jaroslav 108-110 JiraÂsek, VladimõÂr 83 Jirous, Ivan Martin 150, 153-154 JirousovaÂ, VeÏra 153 JirÏicÏka, AntonõÂn 88 JõÂlkovaÂ, M. 109-110 JõÂra, JirÏõ 145 Jodas, ZdeneÏk 12 JonaÂk, VaÂclav 39, 50-51 KabaÂt, FrantisÏek 40 Kadlec, Josef 119 Kafka, Josef 175, 188, 193 Kalous, Jan 3, 116, 164, 166, 171-172, 197 KamisÏ, Karel 30 Kaplan, Karel 108, 172 KaraÂsek, Svatopluk 150, 153-155, 174, 186 KasÏpar, Bohumil 49-50

KasÏpar, Jaroslav 19 KasÏtaÂnek, Josef 22-23 Kazimir, Stec 85 KaÂnÏa, Norbert 110 Kennedy, John Fitzgerald 131-132, 135 Kepr, Karel 40 Kieres, Leon 168 KlenÏhovaÂ-BesserovaÂ, Ladislava 102 KlimesÏ, OldrÏich 88 KlimesÏ, VõÂteÏzslav 86-88 KlimesÏovaÂ, Zdena 85, 88-92 Klinger, Miroslav 94, 99, 102, 104 KlõÂma, ArnosÏt 91 KlõÂma, Ivan 155 KlõÂma, Jaroslav 12, 119, 121 KlõÂmovaÂ, Helena 155 Kmenta, Jaroslav 38 KnedlõÂk, Josef 51 Kocian, JirÏõÂ 172 Kohout, Pavel 176 Kohoutek, VladimõÂr 111 KohoutkovaÂ, KaterÏina 179, 196 KoksÏaÂl, Petr 57 Kolder, DrahomõÂr 120 Kolek, FrantisÏek 40 KonraÂd, Josef 108-110 KopeckyÂ, Jan 63 Kopic, JirÏõÂ 120 KoprÏiva, Ladislav 111, 114 KostelnõÂk, FrantisÏek 58 KostõÂnek, Jan 120 KosÏnÏar, Miroslav 10, 14 KosÏt'aÂl, Karel 114 Kotana, Jan 119 KotrcÏ, Bohumil 119 Koutek, OndrÏej 3, 165, 174, 177 KovarÏõÂk 154 Kowalski, Zdzislaw 86-88 KozaÂk, FrantisÏek 62 KranÏskyÂ, VaÂclav 80 Kraus, Herbert 133 KraÂlovec, Josef 99 KrcÏek, FrantisÏek 41 KrejcÏõÂk, VladimõÂr 177 Kriegel, FrantisÏek 153-154 KrocÏek, LumõÂr 109 Krulich, FrantisÏek 41 Krupauer, Jaroslav 193 KrÏenek, Bohuslav 119, 200 Kuban, Miroslav 110 KubaÂnÏ 40 KucÏera, Bohuslav 30 KucÏera, VladimõÂr 95 Kudrle, JirÏõÂ 110 Kudrna, Josef 10, 14-19, 38, 42, 52 Kugl, Josef 156-157 Kukal, Karel 201 Kukula 199 KulisinovaÂ, Marie 60 Kurek, Tomasz 167 Kurowski, Stefan 89 KuÈhnel, FrantisÏek 111 Kysela, VeÏroslav 41 Lacina, Jaroslav 51 Lacko, Martin 167 LandovskyÂ, Pavel 153, 176, 189, 195 LasÏtuÊvka, VladimõÂr 151, 156 LausÏman, Bohumil 159, 169 Lederer, JirÏõÂ 151-152 LeflerovaÂ, Helena 81

Jmenny rejstrÏõÂk LenaÂrt, Jozef 120 LesaÂk, Josef 172 LesÏanovskyÂ, Karel 172 LichacÏev 110-111 Lietavec, Jozef 94, 102, 104 LisÏka, Otakar 171 Lorenz, Alojz 171 LoÈwenthal, Gerhard 30-31 LudvõÂk, Jan 41 MacecÏek, FrantisÏek 38 MachaÂcÏek, AlesÏ 151, 156-157 MachaÂcÏek, VladimõÂr 156 MackovaÂ, Anna 61 Mader, Julius 22 Maiwald, Karel 98 Makarov 110-111 MalyÂ, Josef 57 MalyÂ, Ladislav 83 MalyÂ, VaÂclav 190-191 MalÂkiewicz, Andrzej 167 Marek, Rudolf 80, 82 MaresÏ, Mario 83 Marian, Karel 83 MarusÏcÏaÂkovaÂ, Anna 78 MarusÏinec, Jan 68 MarÏincovaÂ, Anna, roz. Hirschova 76 MarÏinec, Karel 76-77, 79 Masaryk, Jan 172-173 Masaryk, TomaÂsÏ Garrigue 98, 201 MasaÂk, KveÏtoslav 200 MasÏõÂnovaÂ, Jelena 176 Medek, Ivan 175, 188 Mezl, OldrÏich 177-178, 181, 183, 188-189, 191-192, 195-196 MichaÂlek, Ladislav 120 MicÏko, Peter 165 MinarÏõÂk, Pavel 159 Minnick, Wendel, L. 33 MlcÏoch 134 MlynaÂrÏ, ZdeneÏk 162, 182 ModraÂcÏek, Petr 59 MolnaÂr, Bohumil 119 Morawetz, Jan 82 Motejl, Otakar 154 MoucÏka, Milan 113 Mozgov 199 Muras, BedrÏich 110 Musil, ArnosÏt 40 Musil, Jan 109 NastaÂlek, Josef 40 Navara, LudeÏk 33 Nazarov 64 NaÂprava, LudeÏk 19 Neduchal, Karel 40 NedveÏd, AntonõÂn 83 NeÏmcovaÂ, Dana 153 NeÏmec, Jan 151 NeÏmec, Jaroslav 16 NeÏmec, JirÏõ 153-155 NeÏmec, ZdeneÏk 177, 179-181, 189, 194-196 NohejlovaÂ, RuÊzÏena 65 Nosek, VaÂclav 102 NovaÂk, Jaroslav 201 NovaÂk, Karel 66-70 NovotnyÂ, Gustav 3 NovyÂ, Jan 79 Obzina, JaromõÂr 26, 32, 145, 174, 180, 183-184, 189, 194 OndrovcÏaÂk, Jan 13, 22 OndrÏich, ZdeneÏk 41 O'Hara, Michael 33 Ornest, Ota 151-152

Oswald, Lee Harvey 131-132 Pacner, Karel 12, 38 PadruÊneÏk, Stanislav 92, 117 PajoÂrek, Leszek 85 Pasch, Hans 155 PatocÏka, Jan 186 Pavel, Josef 114, 117, 119-121 PavelcÏõÂkovaÂ, Nina 171 PavlõÂcÏek, FrantisÏek 151-152 PazÏitkovaÂ, Izabela 29-30 PaÂla, Jaroslav 78 PaÂra, Eduard 19 PaÂtek, MikulaÂsÏ 19 Pecka, JindrÏich 79 Pecka, Karel 201 PekaÂrek, Ladislav 108, 110 PekaÂrek, Vlastimil 80-81, 83 PelikaÂn, JirÏõÂ 159, 169 PelnaÂrÏ, Jan 22 Penkovskij, Oleg 14 Petera, Rostislav 94, 102, 104 Petr, Karel 12, 17-18, 22-25 PetraÂsek, Josef 92 PeÏtiokyÂ, Viktor 156 Piotrowski, Pawel 85 PõÂsko, Jan 120 PlachyÂ, JirÏõÂ 3, 76, 165-167, 169, 171 PlechatyÂ, Josef 113 Plojhar, Josef 102 PodhorskyÂ, Viktor 54 PodlesÏaÂk, Karel 110 PodzemskyÂ, Vratislav 119 PohaneÏl, Jan 40 PolaÂcÏek, ZdeneÏk 89 PolednÏa, BrÏetislav 40 Poniatowski, Zdzislaw 198 PovolnyÂ, Daniel 3, 116, 162, 172 Pravda, Ilja 172 Prchal, AntonõÂn 3, 113-114 PrchlõÂk, VaÂclav 117 Prokop 68 Protiva, Josef 177 PrÏevratskaÂ, Jana 182, 191 PtaÂcÏek, Josef 89 PuklickyÂ, Jan 177 Pulec, Jaroslav 91 Pulec, Martin 171 RaÂzek, Alois 171 RaÂzus, Milan 94, 102, 104 Reiman, Milan 108-112 Reimann, Victor 133 ReimanovaÂ, Marie 111 Reindl, Josef 177 Rezek, FrantisÏek 119 Ripl, Josef 181, 183, 195 Rjazancev 78 Rohrer, Carl Otis 126 Rohrer, Clifford Ward 126 Rohrer, Donald Eugene 126 Rohrer, Franz Josef 31 Rohrer, Glen Roy 1, 5, 7, 9-18, 20-34, 122-123, 126, 141145, 147 Rohrer, Kenneth James 126 Rohrer, Samuel Newton 126 RohrerovaÂ, Clara Madeline 126 RohrerovaÂ, Mary Anna 126 Rokos, AntonõÂn 65 Rollo, Vlastimil 120 RosaÂk, Jan 29-30 Rostock, Max 78

Jmenny rejstrÏõÂk Rous, Miroslav 120 Ruby, Jack 131 Ï ehorÏek, JirÏõ 58 R Ï õÂha, R. 145 R Ï õÂha, Robert 32 R Ï õÂha, VaÂclav 78 R Sacharovskij, Alexander, MichajlovicÏ 18 Sacher, Richard 159 Sawczuk, Wøodzimierz 91 SchaÈffer, Eugen Jan 45 Scheumann Gerhard 22 Schimmel, Jaroslav 54 Schladt, Henry N. 134 Schwarz, Harald 151, 156-157 Seiler 83 SekaninovaÂ, Gertruda 153 Sidon, Karol 184, 192, 195 Siebenaller, Nikolaus 150 Simons, Bernard M. 151 Skalak, Hans 76 SkalickyÂ, Miroslav 150, 153 Skorzeny, Otto 62 SkrÏenkovaÂ, ElisÏka 155 SlavõÂk, JirÏõ 10 SlaÂnskyÂ, Richard 201 SlaÂnskyÂ, Rudolf 108, 114, 158, 201 SlõÂva, ZdeneÏk 40 SlovaÂk, FrantisÏek 57 Smetana, Jarmil 20, 22-24, 144 Smirnov 199 Smith, Raymond 126 SmõÂsÏek, Karel 116-117 SmolõÂk, Cyril 30 SmrkovskyÂ, Josef 85 SolcÏanskyÂ, Ernest 66 Sorow, Nikolaj 63 SovaÂk, Z. 197 Spazier, Rudolf 3, 203 Spirin 199 Srb, Jan 168 Stalin, Josif VissarionovicÏ 201 Stanislawski 199 StaÂrek, FrantisÏek 150, 153, 155, 188 StaÂrek, VladimõÂr 174, 177-180, 189-190, 194-196 StaÂtnõÂk, Dalibor 84 Steiner, George 151 Stejskal, JirÏõ 14, 20-21 StoÈhr, Rudolf 150 Straka 40 Strauss, Franz Josef 31 Strnadel, VladimõÂr 64, 200 Stromatt, Jessie Baird 126 StryÂcÏek, Jan 63 StyÂblo, JirÏõ AntonõÂn 83-84 SuchyÂ, VaÂclav 70 Suchy 200 Suk, Jaroslav 187 Sum, AntonõÂn 172 Sumcov 199 Svoboda, Adolf 102 Svoboda, LudvõÂk 120 Svoboda, Vladimir 10 Svoboda 40 Sychrava, Lev 98-99 SzaboÂ, Lajos 65 Szarka, Alexandr 64 SÏalgovicÏ, Viliam 119-121 SÏebestiaÂn, ZdeneÏk 120 SÏebor, OldrÏich 119-120 SÏedivyÂ, ZdeneÏk F. 3, 172-173

SÏefrna, LubomõÂr 97 SÏejna, Jan 18, 33, 171 SÏevecÏek, Josef 84 SÏilhavyÂ, Miroslav 177 SÏimaÂk, JirÏõ 175, 184 SÏimaÂnkovaÂ, Alena 171 SÏimek, Radovan 31 SÏimkovaÂ, Dagmar 201 SÏlechta, Alois 109 SÏmelkovaÂ, Marie 179 SÏmigel', Michal 165 SÏobaÂnÏ, Josef 177 SÏoltys, Karel 92 SÏpadrna 61 SÏplõÂchal, Karel 41, 57 SÏrom 67 SÏrotyÂrÏ, Ladislav 39, 63-64 SÏrubarÏ, Rudolf 108-109, 111 SÏtembera, JirÏõ 97-98 SÏteÏdryÂ, Karel 92 SÏteÏpaÂnek, Karel 153-154 SÏtrougal, LubomõÂr 48, 59 SÏtyÂbr 83 SÏt'astny 83 SÏubr, Alois 94, 102, 104 SÏvaÂb, Karel 108-111 SÏvec, Emil 166 SÏverma, Jan 108 Taubert, Ladyslaw 105 TaÂborskaÂ, VilemõÂna 120 Teplan 111 TesarÏ, JaromõÂr 109 Thomsen, Thomas 80 TisÏler, JirÏõ 82 Tokarskij, Vladislav 66 TomaÂsÏek, Pavel 54 Tomek, Prokop 3, 150, 158, 166, 171, 173 TomesÏ, Stanislav 16 Tomin, Julius 176, 187, 195 Tomin, LukaÂsÏ 187 TominovaÂ, Zdena 176, 186-187 Toufar, Josef 116 TreÂmaud, Andre 169 Trochta, SÏteÏpaÂn 171 TrÏesÏnÏaÂk, Vlastimil 175, 182-184, 188, 192, 196 TrÏõÂska, Ladislav 177 Tutter,Werner 169 Uhl, Petr 187 VaculõÂk, LudvõÂk 153 Vajnagy, Ivan JurjevicÏ 65 ValesÏ, Oskar 158 ValisÏ, ZdeneÏk 33 Valo, Vasil 90-91 Valtr, VaÂclav 94, 98, 102, 104, 106 VavrÏõÂk 109 VaÂvra-StarÏõÂk, Josef 158 VaÂvra 40 VecÏernõÂk, Josef 117 Veis, FrantisÏek 67 Veneckij, Ivan 63 VeselyÂ, Jaroslav 85-92 VeselyÂ, JindrÏich 111 Veverka 57 VeÏtrovec, Jan 39, 55 Vicen, Jozef 159 VincÏarovaÂ, Milada 150, 153-154 Vintr, Vlastimil 59 Vlk, Karel 79 Vlnas, Karel 119 VoborskyÂ, Rudolf 57-58

Jmenny rejstrÏõÂk VokrouhlickyÂ, ZbyneÏk 91 VolenõÂk, Vlastimil 120 VolfovaÂ, AlzÏbeÏta 79 Vorel, Jaroslav 171 VoseckyÂ, Jaroslav 9, 123 Vovsa, CÏeneÏk 61 Vrba, Karel 57 VykypeÏl, Karel 193 Wallace, Henry A. 133 Waltr, Josef 81 West, Nigel 33 Wiederlechner, ZdeneÏk 174, 177-180, 182, 194-196 Wiesmann, Harald 76-80 Wilfer, Kurt 84 Winter, Kamil 20, 148 Wonka, Pavel 188 Wujtowitz 199 Zajac, Felix 86-87 ZajõÂcÏek, Pavel 150, 153-154 Zamrazil 76 Zaoral 40 Zapasa, Zykmund 86-89 ZaÂpotockyÂ, AntonõÂn 201 ZaÂvodskyÂ, Osvald 111, 114 Zela, Stanislav 201 Zenkl, Petr 171 ZikaÂn, Pavel 88 ZimovaÂ, LibusÏe 68 ZõÂma, OldrÏich 83 ZÇmijewski, Henryk 198 ZÏaÂk, Petr 177

EdicÏnõ poznaÂmka Texty byly upraveny podle platne kodifikacÏnõ normy, jejich jazykovy styl vsÏak zuÊstaÂva zachovaÂn. Za obsahovou straÂnku textu odpovõÂda vyÂhradneÏ jeho autor. SpecifickyÂm probleÂmem textuÊ o staÂtobezpecÏnostnõ problematice je pravopis slov tip/typ, resp. (vy)tipovat/(vy)typovat, ve smyslu agenturnõÂho spolupracovnõÂka, resp. jeho vyhledaÂvaÂnõÂ. SÏlo o tipovaÂnõ (odhadovaÂnõÂ), zda urcÏity cÏloveÏk je vhodnyÂm typem ke spolupraÂci (ma vhodne vlastnosti apod.). Gramaticky se tedy da zduÊvodnit jak respektovat dobovy uÂzus (zachyceny v mnozÏstvõ autentickyÂch materiaÂluÊ) a põÂsÏeme duÊsledneÏ typ, (vy)typovat. Zkratky, jezÏ jsou v dobovyÂch materiaÂlech uzÏõÂvaÂny v ruÊznyÂch variantaÂch, byly sjednoceny (naprÏ. Stb a StB na StB), podobna uÂprava sjednotila i uzÏõÂvaÂnõ velkyÂch põÂsmen v naÂzvech organizacõ a jejich cÏaÂstõÂ. Komentujeme-li citace, cÏinõÂme tak v hranatyÂch zaÂvorkaÂch, obdobneÏ je naznacÏovaÂno i autorske vypousÏteÏnõ textu: [...]. Krycõ jmeÂna (a jmeÂna akcõÂ) jsou vysazena verzaÂlkami (naprÏ. BELL, EVROPA) a nejsou uvedena ve jmenneÂm rejstrÏõÂku. Ve jmenneÂm rejstrÏõÂku nejsou u vsÏech prÏõÂjmenõ uvedena krÏestnõ jmeÂna. Je to daÂno cÏastou neuÂplnostõ pramennyÂch materiaÂluÊ a vzhledem k postavenõ teÏchto osob zpravidla neprÏimeÏrÏenou naÂrocÏnostõ dohledaÂvaÂnõÂ. Resume do anglickeÂho jazyka prÏelozÏili pracovnõÂci odboru mezinaÂrodnõ spolupraÂce a evropske integrace Ministerstva vnitra CÏR. PrÏeklad dokumentuÊ DveÏ zahranicÏnõ sveÏdectvõ o cÏeskoslovenske komunisticke justici 70. let 20. stoletõ provedl Karel Kervitcer. Texty byly redakcÏneÏ upraveny v dubnu 2006.

SECURITAS IMPERII 13 Editorka PavlõÂna FormaÂnkova ObaÂlka Petr BednaÂrÏ Foto na obaÂlce: ZajisÏteÏne polske samopaly PMK raÂzÏe 7,62 mm (k cÏlaÂnku JicÏõÂnsky incident ± zaÂrÏÂõ 1968 uvnitrÏ sbornõÂku) Fotografie (pokud nenõ uvedeno jinak):  DV a kniha Rudolfa Franze Naha sfinga. AMV, U VydaÂva UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu v TiskaÂrneÏ MV, p. o., BartuÊnÏkova 4, Praha 4. VydaÂnõ 1. Praha 2006 ISBN-80-86621-22-7