Petice č. 6/09 – Za spravedlivou privatizaci obecních bytů za stejných podmínek pro všechny občany hlavního města Prahy Vítám tady tedy zástupce petentů, předsedu Krajského sdružení pana Ing. Karla Berku, vítám také pana Mgr. Vladislava Dykasta, ředitele bytového odboru Magistrátu hlavního města Prahy, a samozřejmě i vás všechny ostatní. Na úvod bych předal slovo panu Ing. Karlu Berkovi. Karel Berka: Děkuji, pane předsedo, že jste nás přijal, že jste to udělal jako bod programu, což je velikánský pokrok, protože jsme se skutečně nemohli prosadit s věcmi, které jsou v jiných státech samozřejmé, to je ochrana lidí a zajištění dostupného bydlení, které by mělo být v souladu s Ústavou a zákony o hlavním městě Praze. Ještě bych chtěl uvést, že naše petice má velký úspěch a ohlas. Dnes jsem dostal dopis z Hradce Králové, kde nás sdružení Hradce Králové podporuje v naší snaze petiční a má tytéž problémy a věci, které se týkají Prahy, se týkají i krajského města. Požádal bych pány senátory a paní senátorku, aby vzali v úvahu, že petice se týká svým způsobem principiálně i ostatních měst a že ten problém nabývá na významnosti. Ještě než dám slovo mým kolegům, kteří se vám představí, každý samostatně, abyste věděli, koho zastupují, jsem překvapen, že tady není pan radní Janeček. My jsme jako občané volili 70 zastupitelů, podle zákona o městě Praze, přestože podle kraje máme mít pouze 55 zastupitelů maximálně, tak kraj Praha má 70 a z těch 70 tu není nikdo. Pana Dykasta vidím prvně, našeho partnera. Já si ho vážím jako úředníka, ale není to partner pro nás, protože my jsme volili zastupitele. Čili bych vás, pane předsedo, požádal, abyste nějakou formou napsal panu primátoru Bémovi naši stížnost, nebo mu to napíšeme sami, že na toto závažné jednání na Senátu urazil občany města Prahy, že neposlal za sebe volené zástupce. To je velký protest z naší strany, pane předsedo, já bych vás o to požádal. Teď bych dal slovo jednotlivým zastupitelům sdružení, abyste věděli, koho zastupují. Jen bych je tady představil. Senátor Jaromír Jermář: Hned vám dám slovo. Teď mi říká paní tajemnice dr. Hubová, že pan Janeček se včera omlouval. Říkal, že za sebe pošle pana ředitele. Teď vás požádám, abyste představil jednotlivé zástupce. (Mimo mikrofon.) Dan Richter: Moje jméno je Dan Richter, jsem za Občanské sdružení za privatizaci a zlepšení podmínek bydlení v městské části Praha 2. Naše sdružení má asi 800 členů a hájíme zájmy nájemníků ve 4,5 tisíci bytech v městské části Praha 2, což představuje 9 tisíc lidí. Helena Rejtharová: Praha 5, jmenuji se Helena Rejtharová, jsem za petiční výbor petice: Nechte nás důstojně žít a dožít, kde už jsme získali podpisy, a týká se to všech občanů v republice, kteří bydlí v soukromých domech; a deregulace dopadá tragicky a není vůbec možné aby do roku 2012 to šlo tempem, jak to jde. Není možné, aby to pokračovalo. Jiří Válek: Jmenuji se Jiří Válek a jsem jedním z pěti jednatelů občanského sdružení Žižkov nejen sobě. Vznikli jsme v lednu, v současné době máme 611 členů a velké množství sympatizantů. Vznikli jsme na základě problémů, které vznikly při
čtvrté etapě privatizace, kdy nebyly vůbec věci včas konzultovány s občany. Sepsali jsme 28. října minulého roku petici. Ta petice nebyla řádně vyřízena, to potvrdil i ředitel magistrátu Ing. Trnka, že nebyl dodržen zákon z hlediska termínu. Jinak samozřejmě jsme uvítali iniciativu jednotlivých občanských aktivit v Praze, kde došlo k určité integraci a připojili jsme se plně a souhlasíme a podporujeme body v petici Byty z 26. března letošního roku, o které se nyní tady jedná. Děkuji. Miloslava Kadlecová: Jmenuji se Miloslava Kadlecová a jsem ze Sdružení na ochranu nájemníků pro Prahu 6. Naše sdružení zahrnuje zhruba 1385 bytů v domech Radnice Prahy 6 a ostatní sympatizanty z domů soukromých. Na Praze 6 je v současné době nájemné ve výši 95,- Kč za m2, což je nejvíce z celé Prahy a z celé republiky. A má vystoupit v roce 2012 zhruba na 144 korun za m2. Když připočteme ostatní náklady spojené s bydlením, tzn. služby a energie, dostaneme se zhruba na cenu 200 Kč,- za m2. Když si vezmeme průměrně velký byt, a to není příliš velký byt o výměře 75 m2, tak budeme na nákladech na bydlení ve výši 15 tisíc korun. Při průměrné výši příjmů v této republice si umíte asi představit, nakolik je toto nájemné přijatelné jak pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, tak už i pro středněpříjmové skupiny obyvatel, nehledě na samoživitele a jinak handicapované osoby. Radnice Prahy 6 vydala písemné vyjádření o tom, že přiměřená míra zisku spojená s nájemným se má pohybovat mezi 3 – 5 % z nákladů na bydlení. To je podle Regionálního ústavu v Brně pro informace nyní ve výši 58,- Kč za m2, tzn., že míra zisku z nájemného u obecních bytů na Praze 6 bude dosahovat 200 % zisku. Obecní byty na Praze 6 jsou zásadním způsobem naprosto neudržované a veškeré náklady spojené s údržbou a rekonstrukcí jsou na bedrech obecních nájemníků. Co se týče práce správních firem u obecních bytů, to nebudu raději vůbec komentovat. Samozřejmě jinak jsme plně sympatizující s ostatními částmi Prahy, co se týče jejich požadavků, týkající se privatizace atd. Karel Berka: Ještě navážu, abychom řekli přesně, co chceme, abychom nezdržovali vážené senátory. Jde o to, že v Praze po roce 2000 s novým zákonem o hlavním městě Praze bylo zneužito jednoho paragrafu, a sice je to napsané v té petici, § 17 odst. 3 zákona o městě Praze, kde se říká, že nad rámec zákona se udělal statut, a ten statut spočívá v tom, že městské části privatizují, ale nedaly si tam povinnost z § 16 o hlavním městě Praze, který říká, že hlavní město Praha má povinnost uspokojovat bydlení, tzn. městské části privatizují a bez ohledu na stav bydlení nemají zájem a nejsou povinni. Proto chceme po hlavním městě Praze a konkrétně po panu Janečkovi, aby dodržel § 16, který říká, že má město Praha jako celek se starat o bydlení a všem občanům celého města Prahy stejně, zdůrazňuji stejně. Na závěr bych chtěl požádat, vážení senátoři, aby tam bylo doplněno, což řeknu rovnou, dvě věci do zákona o městě Praze. První věc je, že obec je základním územním společenstvím občanů. To společenství občanů, a to v zákoně o hlavním městě Praze není, přestože to zákon o obcích má za základ, a to tam prostě musí být, a druhá věc je, vynechat čtyři slova, která jsou v § 17 odst. 1, a sice odst. 1 písm. b), čili slova: „nad rozsah stanovený zákonem“. To když vynecháme, město Praha bude povinno držet § 16, zajistit bydlení všem občanům Prahy stejně. To je naše prosba k Senátu. Děkuji.
Senátor Jaromír Jermář: Děkuji panu Ing. Berkovi a zpravodajem tohoto bodu jednání je pan místopředseda pan senátor Karel Kapoun, takže já mu dávám slovo. Senátor Karel Kapoun: Děkuji za slovo. Vítám vás tady všechny, kteří jste v této záležitosti zainteresováni. Byl jsem pověřen Výborem pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice, abych vás o této petici informoval a přednesl základní zprávu. Ta petice byla vydána, jak říkal Ing. K. Berka, 23. března tohoto roku. V hrubých rysech obsahuje, protože tím, kdo za tou peticí stojí, je občanské sdružení Občané za svá práva v Praze. Týká se to 3 základních věcí. Spravedlivá privatizace obecních bytů za stejných podmínek pro všechny občany hlavního města Prahy, b) dostupné nájemné a bydlení pro všechny skupiny obyvatel bez diskriminace věkem, zdravotním stavem, rodinným stavem a skutečností, zda nájemník bydlí v domě obecním nebo u soukromého vlastníka, c) zajištění slušného bydlení pro sociálně slabé občany. To, že zastupitelstvo hlavního města Prahy 21. 12. 2000 rozhodlo o svěření svého majetku městským částem, dá se říct, možná v dobrém předsevzetí, že čím blíže občanům ta městská část bude, tím lépe bude řešit jejich problematiku. Ale došlo k opačnému významu, že každá část města Prahy ji řešila dle svého uvážení a samozřejmě nerovnoměrně v rámci celého města Prahy. Takže někde ty byty prodávala nebo privatizovala dle nějaké administrativně určené ceny, někde až k ceně tržní. Samozřejmě došlo k určitým disproporcím v těchto prodávaných bytech a samozřejmě k následné nespokojenosti občanů. Další záležitost si myslím, že také není zanedbatelná, je to, že pokud se rozhodla městská část privatizovat a prodávat byty s určitou cenou, objevuje se, myslím, v Praze 3 nabídka až 2 miliony korun za byt do půlroku k zaplacení, uhradit ten byt, tak to bylo pro řadu lidí absolutně nemyslitelná částka a nerealizovatelná. Také se tam objevují případy ty, že v některých částech města Prahy by ti lidé se rádi z těch bytů dostali mimo; a zajistili si bydlení odpovídající jejich finančním možnostem, ale takové byty nejsou k dispozici. Měly by to být malometrážní byty, jednalo se především o starší občany nebo sociálně slabší občany, ale ty byty na trhu v Praze nejsou. Takže tam se opět jeví další disproporce, tak jak to je v té petici pojmenováno, že chybí náhradní sociální bydlení pro tyto lidi. Takže obecně je možno říct, že chybí transparentnost privatizace bytového fondu, tj. harmonogram privatizovaných bytů za stejný byt stejnou cenu na celém území Prahy. To si myslím, že je základní podmínka, která vyplývá z této petice. A také slušné bydlení pro sociálně slabé občany, ať již v obecních bytech nebo v bytech soukromých majitelů. Považuji tuto petici za opravdu lidskou a samozřejmě oprávněnou. Je to důsledek toho, že tady vzniklo tolik občanských sdružení na rozloze hlavního města Prahy. Jak tady už řekl pan Ing. Berka, myslím si, že do budoucna a v dost krátké době se objeví další petice z jiných měst v rámci České republiky, nejen z větších, ale i z menších, protože tato záležitost se stává již docela obvyklou a některá města to řeší opravdu tak, že si tím trošku plní své městské rozpočty na úkor svých občanů. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji panu zpravodaji. Požádal bych pana ředitele Dykasta, jestli se k tomu chce nějak vyjádřit.
Vladislav Dykast: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, je vidět, že problém je v několika rovinách. Jedna věc je privatizace, jedna věc je výše nájemného a třetí dostupnost bydlení. Dovolím si začít odzadu. V dostupnosti bydlení existuje koncepce bytové politiky hlavního města Prahy, která říká, pro koho je hlavní město Praha připraveno, ochotno poskytovat bydlení. V souladu s touto koncepcí připravuje a rozvíjí projekty bydlení. V poslední řadě to byl projekt bydlení pro seniory, který se velice daří a město ročně uspokojuje desítky, dostáváme se už dokonce ke stovkám klientů nad 65 let. Dalšími klienty města jsou lidé, kteří se nezaviněně ocitli v tíživé životní situaci. Jsou to lidé, kteří mají omezené finanční příjmy, jsou v nějakém problému, tu situaci si nepřivodili vlastním přičiněním. Těmto všem lidem hlavní město Praha pomáhá. To je ale koncepce hlavního města Prahy, která je nezávazná pro městské části. Hlavní město Praha je také kraj, a ty městské části pod ním jsou nezávislé suverénní obce. Je tedy velice složité a těžké donutit obce v kraji, aby postupovaly naprosto stejným, totožným způsobem. Ono to ani dost dobře nelze, protože vy jste občané, stejně jako já, Prahy, na každé městské části jiné a každý z nás volil jiné zastupitele, jiné zástupce do rady a zastupitelstva té které městské části a samozřejmě to které zastupitelstvo a rada si nenechá upírat vlastní suverenitu a o prodejích, koncepcích, strategiích, kolik bytů si ponechat, jestli je prodávat, za jakou cenu, do toho si samozřejmě nikdo nenechá mluvit, žádné zastupitelstvo, žádná Rada hlavního města Prahy. Jediná možnost je zase při volbách.. (konec strany) To je vlastně i poznámka k rozdílným cenám. Dalším problémem, který tady nezazněl, např. je to, že hlavní město Praha oproti městským částem má také bytový fond, který čítá zhruba 11 tisíc bytů. Hlavní město Praha má také v koncepci, že bude transformovat bytový fond, tvořený byty hlavního města Prahy. V tuto chvíli ještě není schválený, je v projednávacím řízení a způsobí to další problém, protože máme byty na různých městských částech, tzn., že jeden dům, kde bydlíte vy, je městské části Praha 5, a druhý je hlavního města Prahy. A v případě, že hlavní město Praha rozhodne o prodeji toho domu, tak bezpochyby ta cena bude v době a v čase jiná, než ta, za kterou prodává Praha 5. Ale to tak je, protože vlastník je naprosto jiný, je suverénní a v čase se ta cena mění. Pokud se týče výše nájmu, jak už jsem říkal, pro seniory hlavní město Praha poskytuje program bydlení pro seniory. Každý senior, občan Prahy od věku 65 let si může podat žádost o byt pro seniory. Kapacita bytů pro seniory je v tuto chvíli 600 bytových jednotek. Každým rokem navyšujeme o několik desítek, to je jedna z variant pro soběstačné seniory, nikoli domov pro důchodce, domov pro seniory nebo dům s pečovatelskou službou. Různé městské části, tak jak jste mluvil o Praze 6 a dalších, tak reagují na zvýšení nájemného deregulací, která je velice prospěšná, protože bytový fond se pročišťuje. V tuto chvíli je bytový fond velice zneužíván. Samozřejmě neříkám, že vámi. Ale z našich 11 tisíc bytů víme, že při regulaci nájemného při ceně 37 korun za m2, která byla ještě před 3 lety každý desátý byt byl zneužíván a pronajímán a nemohl být poskytován právě mladým rodinám, lidem, kteří mají nějaký problém. Tzn. že zvyšování nájemného prospívá vyčištění tohoto stavu a té situace. Samozřejmě je potřeba reagovat na případy lidí, kteří se dostanou do problému s placením nájemného. V případě 11 tisíc bytů hlavního města Prahy každý žadatel, který za námi přijde a řekne, že nemá finanční prostředky, aby hradil nájemné, je mu pronajat byt s nižším nájemným o nižší podlahové ploše s levnějším nájemným. Stejně tak postupují i městské části. V případě, že se vyskytne případ, že
městská část vás odmítne jako klienta obecního bytu městské části, budu velice rád, když se na nás obrátíte, a věřím, že ten případ vyřešíme. Některé městské části dokonce jdou tak daleko, protože si uvědomují, že ten příspěvek a doplatek na bydlení, státní sociální dávka nefunguje a není dostatečný, tak dokonce suplují stát v tomto a zrovna Praha 6 a Praha 10 a další vytvořily systém sociální dávky, a z toho vybíraného nájemného deponují část peněz a v případě, že přijde klient i z bytu soukromého vlastníka a řekne, že nestačí na hrazení nájemného, prokáže svůj příjem, tak jsou ty městské části ochotny doplácet nájemné klientům. Takže já samozřejmě chápu, že situace je v tuto chvíli problematická, protože dlouhá léta ten problém byl u ledu a teď je těch věcí víc. Ale město i městské části se snaží co možná nejvíce minimalizovat důsledky deregulace. A za spravedlivou privatizaci, spravedlnost takovou, aby všichni měli všechno stejně po celé Praze, to prostě není možné. Děkuji. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji panu řediteli V. Dykastovi. Hlásí se někdo další z kolegů senátorů? Z hostů? Pan Ing. K. Berka. Karel Berka: Děkuji za slovo. Nejprve bych upřesnil některé věci, které řekl pan ředitel Dykast. Řekl, že Praha má obec a kraj. To je problém pražských voleb, což jste tady přednášeli minule. Je to pouze přechodové období, které už trvá 10 let. Uděláme volby zvlášť v Praze do kraje a zvlášť do obce, tak jak to má podle Ústavy být. To máte na starost, dejte návrh, pane řediteli. To je první věc. Druhá věc. Nemáte pravdu s tím statutem. Statut je vyhláškou. Vyhláška se může změnit. Vyhlášku schvaluje zastupitelstvo. Okamžikem, kdy ve vyhlášce budou zrušeny 4 slova nad rámec zákona, podle statutu bude přidělovat byty město Praha pro všechny stejně. Přidělovat znamená všem stejně, stejné podmínky, na tom trváme. A věřím, že s podporou Senátu to prosadíme, že v Praze budou stejné podmínky pro všechny občany, protože vy jste to neřekl, zatemnil jste to, Praha podle zákona, podle Ústavy je obec jako celek. Nikoli městské části. To jsou městské části, které jsou pouze vnitřní dělení podle zákona. Vnitřní dělení Prahy. Nic jiného to není. Podle zákona je obec, tak prosím vás pěkně, neříkejte nepravdy, pane řediteli. Praha jako celek je obec, jako obec musí mít všechna pravidla pro všechny občany stejná. To je má prosba. A poslední věc, abyste věděli, kam až do dospělo na Praze 4 konkrétně, teď dali systém, že se hodnotí cena prodeje tak, že se podívá starost z okna a řekne „Pan Novák 2 miliony, toho nemám rád. Tamten 50 tisíc, toho mám rád.“ Dá to radě. Rada tu částku dá zastupitelstvu, to schválí a zastupitelstvo Prahy 4 napíše panu Novákovi: 2 miliony, ber, neber, když nemáš, za 6 měsíců tě prodám třetí osobě. To je v rozporu se zákonem o obcích. Obec se má o své občany starat, a ne prodat třetí osobě. To je absolutní skandál, říkám to na půdě Senátu s plnou vážností, že takhle se dělají revoluce. Takhle, pánové, to dělat nebudete jako Senát a nikdo v této republice. Vyhazovat lidi, prodávat je jiným občanům bez udání důvodu. Takto ne. Jsme ochotni kooperovat, dáváme vlastní návrhy. V té petici máte krásné návrhy. Chceme kooperovat a domlouvat se. Na Praze jsme neměli partnera, radní Janeček vůbec netuší, o co jde. Odmítá se bavit. Když byl problém na Praze v zastupitelstvu a byl tam bod programu tato petice, zastupitelstvo v čele s ODS odmítlo nechat vystoupit zástupce petentů. To je porušení zákona, 200 let v právu petičním, po 200 letech zastupitelstvo neumožnilo petentům vystoupit. Kde se to pohybujeme? Touto formou žádám Senát, aby byl velice odpovědný a byl tvrdý na město Prahu, protože ti za mnou zastupují desítky tisíc obyvatel. My tu nejsme
náhodou. To je poslední věc, se kterou dobrovolně chceme spolupracovat. Nevíme, kde to skončí, protože ti lidé jsou u zdi, nemají peníze, jsou nuceni se stěhovat, nevědí kam, podmínky jsou nelidské pro ty lidi. Navrhl jsem jednoduchou věc. Bod 1: Obec je základním územním společenstvím občanů. Do zákona o městě Praze. Druhá věc, § 17 odst. 1 písm. b) zrušit „nad rozsah citovaný zákonem“. Tím se smaže statut a obec Praha dá všem občanům obce stejné podmínky. Děkuji za pozornost. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji, pane inženýre. Hlásil se pan senátor Janalík. Senátor Zdeněk Janalík: Chtěl bych jen pár takových drobností. Omlouvám se, měli jsme jednání jinde, tak se omlouvám za pozdní příchod. Jen k tomu, co tady pan inženýr řekl. Za prvé, pane inženýre, bych vás chtěl upozornit na to, že Senát není nijakým způsobem nadřízený městu Praha, takže mu nemůže nařídit to či ono. Za druhé bych vám chtěl říci, že jste tady na okraj poznamenal ohledně krajských voleb a městských voleb, sám jste potom řekl, že podle zákona Praha je obec. To si musíte dát trošku dohromady, mícháte jablka a hrušky. Za třetí bych vám chtěl říci, že jestliže ze zákona o obcích městská část nakládá s majetkem, je to právo pouze a jen zastupitelů, resp. zastupitelstva, a to se musí ze zákona o obcích chovat jako řádný hospodář a k tomu patří takový zákonný postup, tzn. že se zveřejňuje záměr toho prodeje, na ten záměr má právo podle zákona, který je naprosto jednoznačný v tomto směru, se přihlásit kdokoliv z občanů. Jen na vysvětlenou. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji panu senátoru Janalíkovi. Prosím. Řečník: Chtěl bych jen upozornit, že předřečník pana Ing. K. Berky žije asi odtržen od života a v mnohém to, co řekl, je nepravda. Proč bych já, který bydlím 40 let na jednom místě v jednom bytě, není příliš velký, asi 70 metrů, což se neliší příliš od těch 65, co vy jste říkal, mě bych na sklonku svého života být někam přesazen do lokality, která mně absolutně nevyhovuje, když jsem žil tak dlouho na jednom místě. Nenalézám slov pro to, proč bych se měl na stará kolena někam stěhovat, když už jsem se jednou stěhoval z velkého bytu kvůli stoupajícím nájmům. Takže by bylo správné, kdybyste si svoje názory trochu poopravili a přihlédli zejména ke starým a mnohdy nemocným lidem, abyste je na konec jejich života netýrali. Senátor Jaromír Jermář: Pane řediteli, máte slovo. Vladislav Dykast: Dovolím si krátce reagovat. Hovořil jsem o klientech, kteří bydlí v obecním bytě a požádají o pronájem levnějšího, menšího bytu. Pokud nežádáte, je to v pořádku a v tom bytě můžete zůstat bydlet. Pokud nestačí sociální příspěvky, tak to ale za to nemůžu já, to se omlouvám. Jestli stát nedokáže dosanovat rozdíl tržního nájemného a vaší možnosti platit, to je jedna věc. Na druhou stranu řeknu něco, co nezaznívá na žádných jednáních ze stran klientů, ze stran různých institucích, a to, co my píšeme klientům, že v prvé řadě je také důležitá pomoc rodiny. To se v České republice trošku zapomíná říkat, že jsou
tady rodinní příslušníci, kteří mají ne možnost, ale řekl bych dokonce povinnost pomoci té starší generaci. Aby právě mohl ten který člověk dožít v tom bytě. Děkuji. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji. Ještě si možná myslím, že pan místopředseda Kapoun, který je zpravodajem v této záležitosti, že asi by možná bylo východisko, aby se domluvil na návrhu, jestli ho budou někteří senátoři akceptovat, tzn. na novelizaci příslušných zákonů, a pak se uvidí, jestli to nalezne podporu při jednání pléna. Řečník: Ještě bych malinko něco dodal, jestli můžu. Já jsem místostarostou malé obce pětitisícové, Doksy u Máchova jezera. Měli jsme asi do minulého roku také obecní byty. Zastupitelstvo rozhodlo o privatizaci tohoto bytového fondu. U nás privatizace probíhá ve 3 vlnách. Nejdříve oslovíme ty, kteří tam bydlí, jestli si ten byt chtějí koupit. Dá se říct, že u nás, ale to je podle toho, ve které obci žijeme, u nás bylo za m2 1000 korun nebo 1100 korun, takže ty byty vycházely dejme tomu od 40 do 100 tisíc korun. Bylo to únosné pro ty občany. Občané to reflektovali většinou velice pozitivně. Koupili si byty do vlastnictví. Dnes tam vznikla sdružení vlastníků bytových jednotek. Všichni se začínají starat o bytový fond, berou si půjčky a celou bytovku si opraví. To si myslím, že město nikdy nemělo takové podmínky, aby takhle rychle bylo schopno ty bytové fondy opravit. Tito nájemníci se k tomu rozhodli, mají k tomu vztah atd. To si myslím, že kroky existují. Samozřejmě je v kompetenci toho zastupitelstva jednotlivé obce se rozhodnout, jakou formu té privatizace zvolí. U nás to bylo takhle. Pokud, a to je ten další, druhý nebo třetí krok, ti nájemci na nabídku nereflektují, je to ještě opakováno ve druhém kole, a pokud toto nereflektují, je tam třetí že se prodává bytový fond jako celek tomu, kdo se přihlásí, kdo dá vyšší cenu. Pak to přejde do privátních rukou a pak je vlastník bytové jednotky a oni jsou v nájemním vztahu dále a pak je to o dohodě, jakou formu a výši nájmu platí a jak se budou podílet na opravách a údržbách. To jen pro dokreslení. Pan senátor Janalík je také z obce, která funguje, a také určitě by nějaké takové poznatky mohl říct, jak to funguje u nich. K vlastnímu návrhu, výstupu z tohoto projednávání té petice, bych asi doporučoval takové znění, protože jak tady bylo řečeno, nemůžeme nařizovat hlavnímu městu Praha, aby něco udělala, ale můžeme ji vyzvat k určitým krokům. Takže já bych doporučoval, abychom tuto petici vzali na vědomí jako náš výbor a vyzvali primátora hlavního města Prahy ke krokům, vedoucím k novelizaci zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v duchu návrhu petentů. Jestli by to takto bylo přijatelné. Senátor Jaromír Jermář: Hlásí se paní Havelková. Havelková: Jsem z Prahy 6 a chtěla bych říci, že současnou situaci v bydlení přivodil ten nešťastný zákon 107/2006 Sb., který umožňuje vlastníkům, tzn. i obci lichvářské zisky, přivádí lidi do zoufalé situace a nedivte se, že vznikají všechna možná občanská sdružení, která se brání. Poslední vyhlášení ministerstva pro místní rozvoj, 54. část č. 180 určuje zvyšování nájemného podle lokalit. V oblasti Prahy 6 Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Střešovice je uvedeno zvýšení u bytů cílové nájemné 147,91 korun za m2. Tzn., že v Praze 6 může pronajímatel uplatnit navýšení v rozsahu 15,7 %. Nájemné může dosáhnout v roce 2010 110,43 Kč. Je to součást protikrizových opatření.
Domníváme se, že by měla být urychleně přijata novela tohoto zákona, ve kterém by se zohlednily sociální situace lidí středních a nízkopříjmových skupin, protože ti se tímto opatřením – říkám tomu genocida, plíživá genocida těchto vrstev. Na okraji města bývalých prvorepublikových kolonek. A to je cíl, a to je – já jsem ráda, že můžu mluvit v Senátu, protože je to rada moudrých, která by měla urychlit novelu zákona 107, který je předložen v Poslanecké sněmovně, a je předložen zákon o sociálním bydlení, protože přemisťování lidí nebo organizování sdružení vlastníků bytových jednotek, to neřeší situaci. Sociální byty nejsou. Co budou dělat, když vlastník prodá nájemníkům byty ze zchátralého fondu, a ti si budou muset brát půjčky. Je to složité, protože tam např. družstvo je právnický subjekt, kdežto u sdružení vlastníků to musí přijmout všichni vlastníci. Kde vezmou hypotéky, půjčky v současné krizi? Přijdou lidi o byt. Navíc ještě u nás vím, kolik rodin s malými dětmi se vystěhovalo, protože to je cílem vystěhovávat lidi z Prahy a z Prahy 6. Nebudou mít čím platit ani půjčky, ani hypotéky. Potom jsem chtěla poprosit, připravte zákon proti zrušení lichvářských poplatků z prodlení, které dosahují až 92 % z dlužné částky ročně a jsou pro nájemce bytů likvidační. Co by se asi stalo, kdyby se takový úrok stanovil mezi podnikateli? A potom je ještě jedna otázka, která nás velmi trápí na Praze 6. To jsou nájemníci v bytech u soukromých majitelů. To jsou bezprávní lidé. Žádný zákon je neochrání. Já se odvolávám na komunitární právo, kde je princip, že při rozhodování se má zohlednit slabší strana, to je nájemce, nikoli vlastník, to je velký problém. Nájemníci u soukromých vlastníků nejsou právně ochráněni. Pokud lidé budou vyhazováni z bytů, a to se u nás na Praze 6 děje, 3 měsíce a dost, na ulici, exekuce, to není možné. Co budou dělat? Neexistuje plán výstavby sociálních bytů. Zákon je připraven a mohl by být připraven. To připravovala republiková rada spolu s odborovým sdružením. Je možné přestěhovat lidi, ale do důstojného a zaplatitelného bydlení. A ty sociální byty nejsou a není ani vůle tento problém řešit. Magistrát bych prosila, mimořádná situace vyžaduje mimořádné opatření. Každá městská část řeší podle lidové tvořivosti problémy podle uvážení, nikoliv zájmu občanů, ale proti zájmu občanů. To je prostě neslýchané. Např. na Praze 6 se prodává kdejaký pozemek. Vedle polikliniky je to prodané nějaké zahraniční společnosti. 7patrový multifunkční dům 50 metrů od polikliniky, naproti škole. A prodá se kdejaký kousek země. Kde se budou stavět sociální byty nebo startovací sociální byty? Myslím si, že byty jsou potřebné třeba pro absolventa vysoké školy, který určitě nedosáhne na tržní nájemné. Učitel nedosáhne. A jsou potřeba lidé těchto skupin. Prosím, aby se v mimořádné situaci zkoordinovala činnost městských částí, aby – já nevím, ale hlavní město Praha si snad zaslouží generel rozvoje a výstavby sociálních bytů. To je všechno. Senátor Jaromír Jermář: Děkuji vám a já bych teď poprosil pana místopředsedu Karla Kapouna, aby řídil dále jednání. Já se omlouvám, protože od čtyř mám jednání Komise pro krajany a my jsme počítali, že budeme do čtyř hodin hotoví. Omluvím se, vzdálím se a ať můžete pokračovat v diskusi, předávám řízení Karlu Kapounovi. Senátor Karel Kapoun: Děkuji. Chtěl bych ještě vyzvat, jestli chce někdo vystoupit do diskuse. Prosím, pan J. Válek.
Jiří Válek: Ke svému vystoupení bych chtěl dodat, že opravdu problém bytové politiky je velice komplexní, jak řekl pan senátor Kapoun, že se dá situace řešit i ve prospěch občanů. Myslím si, že v Praze měla paní Havelková pravdu, že zastupitelé působí proti zájmu občanů. Vidíme to na každé schůzi zastupitelstva, kde lidé vyjadřují svůj nesouhlas, ale nic se neděje. Je to dané tím, že je situace na městských částech a na magistrátu dlouhodobě politicky zabetonovaná a ti dotyční si myslí, že to je zabetonování na věčné časy. Já jsem na to téma negačních jevů ve veřejné správě hovořil ve svém vystoupení na posledním zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy. Jedná se o to, že jsou opravdu evidentní negativní jevy, které dávají důvodné podezření o prorůstání organizovaného zločinu do veřejné správy. Už jenom to, že na půdě veřejné správy se provozuje kvazi soukromé podnikání. Tam se dělají aktivity s cílem dosáhnout co největšího zisku na úkor občanů. To snad je protizákonné. To by měl Senát vystoupit a říci, toto není činnost, která je v souladu s činností veřejné správy. Veřejná správa je služba občanům. A jestliže tady se podniká s takovými nekřesťanskými zisky, jak tady už říkala kolegyně z Prahy 6, tak s tím by se, sakra, mělo něco dít. Takže já bych prosil Senát, jestli by i tyto věci nějak vzal v potaz, protože prorůstání organizovaného zločinu, to je velice aktuální otázka, materiál je dostupný na stránkách ministerstva vnitra, koncepce bude proti organizovanému zločinu. Některé aktivity, zejména co znám na Praze 3, ty o tom naprosto svědčí. Když se podíváte na organizační strukturu jedné politické strany, na organizaci městské části, tak zjistíte, že to tam je nějakým způsobem propojené, že by jim mohli závidět i jejich kolegové v Itálii. Myslím si, že to by se opravdu mělo řešit. Čím dříve, tím lépe. Děkuji. Senátor Karel Kapoun: Děkuji. Myslím, že tady zase není takový prostor pro to, abych řešili tyto věci, organizovaný zločin apod., k tomu kompetentní nejsme. Nemáme ani ty podklady. Je to na jiné úrovni, tam je to potřeba řešit. K těm věcem, které tady jsou, je složité už teď obsazení tohoto výboru. Zůstali jsme tady už jenom tři. Ještě se vás zeptám, chcete někdo vystoupit, aby to v té rozpravě bylo zahrnuto? Signalizuji návrh, který by pak z tohoto vyšel, že tuto petici projednávání, všechny ty diskusní příspěvky vezmeme na vědomí, s tím že budeme dále pokračovat s předsedou vaším v dalším projednávání této petice a v dalších závěrech a pokračování tohoto řízení. Dnes nejsme schopni se usnést. Je to smutné, ale je to tak. Chcete ještě někdo vystoupit k této věci, aby to bylo zahrnuto v zápisu o projednávání této petice? Prosím, pan inženýr. Karel Berka: Jedinou věc, že bych dal do zápisu, že si stěžujeme na primátora Béma, že nezajistil ani jednoho ze 70 volených zástupců. Senát byl uražen, my občané jsme poníženi a Senát byl uražen, že nepřišel volený zástupce, kterého milion občanů volí, a jediný nepřišel. Takže bych vás požádal, aby tento bod programu, tato petice byla opět na příštím programu někdy srpen, září, opět projednáno pokračování, aby to neskončilo tímto způsobem, a byl sem pozván pan primátor nebo radní Janeček, co to má na starosti, a s ním jsme se bavili o tom, protože oni jsou volení. Pana úředníka bych vynechal, je tady placený jako úředník, ale naši volení zástupci se bojí přijít mezi lidi. Oni se bojí přijít. Senátor Karel Kapoun: Bylo tady řečeno paní tajemnicí dr. Hubovou, že pan Janeček byl řádně omluven. Vyslal nějakou náhradu, i když, jak říkáte vy, je to
relevantní, že měl poslat voleného zástupce, ne úředníka, ale to je opravdu asi v kompetenci toho, jak se rozhodl. Nemůžeme pana ředitele perzekuovat, že se zúčastnil, já si toho naopak vážím, že přišel a ten názor tady sdělil. Příště to můžeme, pokud se tak dohodneme, že tu petici posuneme do dalšího jednání výboru, myslím si, že ano, tak bychom požádali kompetentní zastoupení ze strany města, jestli pan ředitel to může potom sám tam sdělit. Bude to samozřejmě v zápisu z tohoto jednání. Předám vám slovo, pane řediteli. Vladislav Dykast: Už krátce naposledy. Pane Berko, víte, že ve čtvrtek je jednání výboru bytové politiky, kam jste pozván. Nevím, jestli přijdete vy všichni ostatní. Myslím, že jste hlásil, že přijde vícero zástupců. Kde bude pan radní a bude tam 13 zastupitelů Hlavního města Prahy, členů výboru bytové politiky, takže samozřejmě jak pan radní, tak ostatní členové, pan předseda výboru, všichni vás budou očekávat ve čtvrtek. Jedním z bodů jednání výboru je právě vaše petice. Senátor Karel Kapoun: Děkuji. Já myslím, že jsme to slyšeli. Samozřejmě mě dnes mrzí, že tu nebyl člověk, který tu měl být, ale to se stát může. Jestli mezi tím jednáním, které bychom dále prodloužili další jednání výboru, proběhne ještě něco takového, jako jednání bytové komise, určitě to věci jenom prospěje. Chtěl bych vám tímto poděkovat a sdělit výsledek, jak to je, že tady bereme na vědomí a posouváme, přerušujeme jednání o této petici na další jednání výboru pro tento účel. Prosím ještě pan senátor Balín. Senátor Vlastimil Balín: Jen technickou poznámku. Asi by bylo dobré pro naše příští jednání, aby to bylo důstojné ukončení celého martyria kolem petice, jednak jsme se dozvěděli výstup z jednání na úrovni města, protože to je relevantní a kompetentní orgán k řešení vašich oprávněných problémů. A druhá věc, kdyby šlo nějakým způsobem z věcného hlediska petičního zákona kvantifikovat množství podpisů pod peticí, aby se výbor mohl o něco opřít z hlediska podpory. Třeba se ukáže, že je tam více než 10 tisíc podpisů, a pak se tím na svém plénu musí zabývat schůze Senátu a má to jiný gard, než do té doby. Senátor Karel Kapoun: Děkuji za připomínku panu senátorovi Balínovi. Chcete ještě někdo vystoupit? Jestliže ne, tak vám všem děkuji za účast a příště se těším na shledanou.
