RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 16. ledna 2009 (OR. fr) 5382/09
PECHE 11
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 12. ledna 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o úsilí členských států Předmět: během roku 2007 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy
Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2008) 902 v konečném znění.
Příloha: KOM(2008) 902 v konečném znění
5382/09
jg DG B III
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 12.1.2009 KOM(2008) 902 v konečném znění
VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2007 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy
(předložená Komisí)
CS
CS
VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2007 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy
CS
2
CS
OBSAH VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2007 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy.................................................................................................. 2
CS
1.
Úvod............................................................................................................................. 4
2.
Souhrn výročních zpráv členských států...................................................................... 4
2.1.
Popis loďstev ve vztahu k rybolovu............................................................................. 5
2.2.
Vliv programů snížení intenzity rybolovu na kapacitu ................................................ 8
2.3.
Dodržování režimu vstupu a výstupu a referenčních úrovní ..................................... 10
3.
Dodržování pravidel řízení rybolovné kapacity. Celkové výsledky .......................... 10
3.1.
Výsledky u pevninského loďstva (mimo plavidla zapsaná v nejvzdálenějších regionech)................................................................................................................... 10
3.2.
Výsledky u loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech ................................... 11
4.
Závěry Komise ........................................................................................................... 11
3
CS
1.
ÚVOD
Členské státy mají povinnost1 zasílat Komisi nejpozději do 30. dubna každého roku zprávu o úsilí vynaloženém během předchozího roku k dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy. Zprávy členských států jsou k dispozici na serveru Europa2. Na základě těchto zpráv a údajů z rejstříku rybářského loďstva Společenství Komise vypracovala shrnutí za rok 2007, které předložila Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství (VTHVR) a Výboru pro rybolov a akvakulturu. Tato zpráva Komise nyní předkládá uvedené shrnutí zpráv členských států plus technickou přílohu (příloha I) a stanoviska výše uvedených výborů Radě a Evropskému parlamentu (příloha II). Příloha obsahuje podrobné připomínky k řízení kapacity3 spolu s tabulkami a grafy, které ukazují celkové směřování rybářského loďstva EU a dodržování režimu vstupu a výstupu členskými státy. Kromě toho jsou na serveru Europa v angličtině dostupné tyto informace: – podrobné výsledky ohledně dodržování jednotlivými členskými státy; – výsledky v každém z nejvzdálenějších regionů Společenství; – zprávy členských států. 2.
SOUHRN VÝROČNÍCH ZPRÁV ČLENSKÝCH STÁTŮ
Letos předložilo své zprávy včas pouze 13 členských států; osm zpráv bylo předloženo s dvoutýdenním až dvouměsíčním zpožděním. V době přípravy této zprávy svou zprávu dosud Komisi nezaslalo Spojené království. Navzdory těmto zpožděním předložila Komise souhrnnou zprávu výše uvedeným výborům do 31. července 2008. Nutno dodat, že ačkoliv mnohé členské státy dodržely osnovu stanovenou pro tyto zprávy v článku 13 nařízení 1438/2003, kvalita poskytnutých informací ne vždy postačovala pro účely této zprávy. Tato zpráva shrnuje popisy rybářských loďstev členských států, dopad stávajících programů snížení intenzity rybolovu, dodržování režimu vstupu a výstupu členskými státy a slabé a silné stránky jejich režimů řízení loďstva. S cílem pomoci členským státům provádět harmonizovanou a dobře podloženou analýzu rovnováhy mezi jejich loďstvem a dostupnými rybolovnými právy požádala Komise VTHVR, aby vypracoval pokyny pro zlepšení analýzy rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy. Komise tyto pokyny zaslala členským státům a požádala je, aby posoudily kapacitu na základě různých ukazatelů navržených VTHVR. Některé členské státy pokyny nepoužily a tvrdily, že pro provedení tohoto úkolu nemají dostatek času nebo údajů. I přes krátký čas však některé členské státy výpočty některých nebo všech navrhovaných ukazatelů zahrnuly.
1 2 3
CS
V souladu s článkem 14 nařízení 2371/2002 a článkem 12 nařízení 1438/2003. http://ec.europa.eu/fisheries/fleet/index.cfm?method=FM_Reporting.AnnualReport. Od přijetí společné rybářské politiky (SRP) v prosinci roku 2002 jsou rybářská loďstva řízena v souladu s obecným pravidlem, že nová kapacita, měřená podle prostornosti a výkonu motoru, která se do loďstva přidává, nesmí být vyšší než stahovaná kapacita.
4
CS
2.1.
Popis loďstev ve vztahu k rybolovu
Belgie: V roce 2007 došlo bez veřejné podpory k mírnému snížení prostornosti, kdežto celkový výkon motoru velmi mírně vzrostl. Belgická zpráva použila pokyny na část loďstva lovící vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla, která je v belgickém loďstvu nejvýznamnější. Nízké využití kapacity a záporná návratnost investic (na základě údajů pro rok 2006) ukazují na určitou míru nadbytečné kapacity. Pro programové období Evropského rybářského fondu 2007–2013 se předpokládá další vrakování, ale výše dotčené kapacity nebyla číselně vyjádřena. Bulharsko: Bulharské loďstvo je tvořeno převážně malými plavidly; pouze 105 z 2 536 plavidel přesahuje délku 12 m. První zpráva o bulharském loďstvu ukazuje v průběhu roku 2007 mírný nárůst rybolovné kapacity (přibližně o 1 %). Zpráva zahrnuje výpočty některých ukazatelů rovnováhy kapacity navrhovaných v pokynech, ale nevyvozují se z nich žádné závěry, pokud jde o velikost loďstva. Dánsko: Stejně jako v předchozích zprávách od roku 2003 byl použit ekonomický model (EIAA) k výpočtu minimálního počtu plavidel potřebných k odlovu přidělených kvót ve 12 částech loďstva rozdělených do kategorií v souladu s nařízením o sběru údajů4. Počet dnů na moři pro tato plavidla byl brán jako maximální možný počet za rok. Bylo zjištěno, že v každé části loďstva existuje různá míra nadbytku kapacity v souvislosti se současným stavem populací. Podle tohoto modelu se má za to, že je současný počet aktivních plavidel v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Ve srovnání s rokem 2006 došlo ke snížení počtu aktivních plavidel přibližně o 3 %. Více než 800 plavidel o celkové prostornosti 7 143 GT a výkonu motoru 33 456 kW bylo v roce 2007 hlášeno jako neaktivních. V průběhu roku 2007 nedošlo s veřejnou podporou k žádnému snížení kapacity. To poskytuje představu o rozsahu nadbytku kapacity. Německo: V německé zprávě nebyly pokyny použity. Namísto toho byl k prozkoumání rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy podle částí loďstva použit kvalitativní biologický přístup. Části loďstva byly vymezeny stejně jako v rámci programu MAGP IV. Ve zprávě se posuzovalo, zda je směřování kapacity v každé části loďstva v souladu se směřováním četnosti a s úrovní rybolovu hlavních dotčených populací. V průběhu roku 2007 došlo bez veřejné podpory k mírnému snížení kapacity v části plavidel lovících pasivními lovnými zařízeními, vlečnými sítěmi v Severním moři a vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla. Došlo ke zvýšení kapacity zámořského loďstva. Uvedení do provozu velkého plavidla lovícího vlečnými sítěmi vedlo v této části loďstva k celkovému zvýšení kapacity německého loďstva (o 11 % v GT a o 3 % v kW). Estonsko: V estonské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnovala posouzení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. Loďstvo je rozděleno do tří částí vymezených na základě délky plavidla, zařízení a oblasti rybolovu. Estonské loďstvo podléhá snížení TAC pro tresku obecnou v Baltském moři a plánu obnovy NAFO. V roce 2007 nebyly v Baltském moři nebo v oblasti upravené předpisy NAFO zavedeny žádné nové víceleté plány řízení a obnovy. Řecko: V řecké zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnovala posouzení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. V průběhu roku 2007 pokračovalo snižování kapacity
4
CS
Nařízení Komise (ES) č. 1639/2001 (Úř. věst. L 222, 17.8.2001, s. 53–115).
5
CS
financované z veřejné podpory, jež vedlo k vyřazení 1 528 GT a 8 264 kW. Většinu řeckého rybářského loďstva tvoří lodě pro drobný pobřežní rybolov, které používají různá pasivní rybolovná zařízení. Španělsko: Ve španělské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnovala posouzení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. Španělsko ke snižování kapacity loďstva nadále využívalo veřejné finanční prostředky; v roce 2007 bylo vrakováno 9 000 GT a 21 000 kW, ale ve zprávě nejsou uvedeny žádné podrobnosti o tom, jakého rybolovu a jakých částí loďstva se toto vyřazení týkalo. Loďstvo je řízeno prostřednictvím samostatných částí, jak tomu bylo v rámci MAGP IV. Francie: Francouzská zpráva byla předložena příliš pozdě a nebylo možno ji zahrnout. Irsko: V irské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnovala posouzení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy. Uvádí se však, že u mnohých populací došlo k překročení bezpečných biologických hodnot. Kvóty a vykládky se snižují mnohem rychleji než rybolovná kapacita. V roce 2007 nedošlo k žádnému vyřazení, ale pro rok 2008 se plánuje podstatné vyřazování plavidel z provozu u loďstva lovícího bělomasé ryby. Itálie: Kapacita italského loďstva byla dále snižována prostřednictvím vrakování s pomocí veřejné podpory. V roce 2007 bylo vyřazeno z provozu 177 plavidel s celkovou prostorností 9 422 GT a celkovým výkonem motoru 38 372 kW. V italské zprávě jsou zahrnuty výpočty některých ukazatelů rovnováhy navrhovaných v pokynech. Průměrná činnost italských rybolovných plavidel se stabilně snižuje, v roce 2007 dosahovala hodnoty 131 dnů na jedno plavidlo. Rovněž mírně poklesl odlov na jednotku intenzity měřenou v GT krát počet dnů. Kypr: V kyperské zprávě nebyly pokyny použity a neposuzovala se v ní rovnováha mezi kapacitou a rybolovnými právy. Kapacita kyperského loďstva byla v průběhu roku 2007 snížena bez veřejné podpory o 3 % prostornosti a 9 % výkonu motoru. V kyperské zprávě se poukazuje na to, že se kapacita loďstva v roce 2008 zvýší, neboť došlo ke změně statusu malých rybolovných plavidel z rekreačních na profesionální. Lotyšsko: V lotyšské zprávě nebyly použity pokyny k posouzení rovnováhy mezi kapacitou a rybolovnými právy. V části loďstva pro lov na volném moři (8 plavidel) se však uvádí, že je loďstvo v rovnováze s dostupnými kvótami. Pro období 2007–2013 se plánuje vyřazení z provozu 70 plavidel v baltické části loďstva a 110 plavidel v části malých plavidel s cílem přizpůsobit kapacitu dostupným kvótám. V roce 2007 bylo s veřejnou podporou vyřazeno z provozu 17 plavidel s celkovou kapacitou 950 GT a 2 228 kW. Litva: Litevská zpráva zahrnovala výpočty některých ukazatelů navrhovaných v pokynech, ale nebyly z nich vyvozeny žádné závěry, pokud jde o velikost loďstva. Hodnoty navrhovaných ukazatelů nicméně ukazují na nadbytečnou kapacitu baltického loďstva. V roce 2007 bylo s veřejnou podporou vyřazeno z provozu 11 plavidel s celkovou kapacitou 1 173 GT a 1 893 kW. Malta: V maltské zprávě jsou zahrnuty výpočty ukazatelů rovnováhy navrhovaných v pokynech. Kapacita loďstva se má za úměrnou dostupným zdrojům a neplánuje se žádné její snižování. Loďstvo tvoří plavidla na plný a částečný úvazek. Uvádějí se také rekreační plavidla, ačkoli nejde o komerční rybolovná plavidla a nepodléhají SRP. Loďstvo je tvořeno převážně malými plavidly nepřesahujícími délku 12 m, jež představují 99 % loďstva.
CS
6
CS
V průběhu roku 2007 se ve srovnání s předchozím rokem kapacita maltského loďstva nezměnila a nic nenasvědčuje zvýšení intenzity rybolovu v žádné rybolovné oblasti. Nizozemsko: V nizozemské zprávě byly pokyny navržené Komisí použity. Ve zprávě se však poznamenalo, že je obtížné hodnotit rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, neboť je složité získat o dotčených částech loďstva podrobné údaje, jež jsou pro správnou analýzu nezbytné. V nizozemské zprávě se má za to, že ukazatele navrhované v pokynech nejsou vhodné pro část loďstva lovící pelagické druhy, neboť se orientuje na mezinárodní vody. Tyto ukazatele vykazují nadbytek kapacity loďstva lovícího vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla. Došlo k 15% snížení kapacity prostřednictvím režimu pro vyřazení z provozu provedeného ke konci roku, které se však promítne až do údajů za počátek roku 2008. Kapacita části loďstva lovící vlečnými sítěmi pelagické druhy se v roce 2007 zvýšila o 7 % prostornosti a 12 % výkonu motoru poté, co došlo k nahrazení kapacity stažené v průběhu roku 2006. Polsko: V polské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnuje posouzení rovnováhy kapacity loďstva ve vztahu k rybolovným právům. Po velmi vysokém snížení baltického loďstva v letech 2005 a 2006 došlo v roce 2007 k jeho dalšímu, ale mnohem mírnějšímu snížení; s veřejnou podporou bylo z tohoto loďstva trvale staženo 24 plavidel představujících 700 GT a 2 600 kW. Portugalsko: V portugalské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnuje posouzení rovnováhy kapacity loďstva ve vztahu k rybolovným právům. Celková kapacita portugalského pevninského loďstva byla v roce 2007 snížena pouze o 0,4 %, přičemž většina z tohoto snížení byla výsledkem veřejné podpory. Slovinsko: Ve slovinské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnuje posouzení rovnováhy kapacity loďstva ve vztahu k rybolovným právům. V průběhu roku 2007 se bez veřejné podpory kapacita slovinského loďstva mírně snížila. Loďstvo sužují strukturální problémy, zejména stará plavidla a zastaralé vybavení. Plán řízení vytvořený v souladu s ustanoveními nařízení týkajícího se Středozemního moře se zaměří na přizpůsobení kapacity a snížení rybolovu při dně pomocí vlečné sítě. Finsko: Ve finské zprávě nebyly pokyny použity a nezahrnuje posouzení rovnováhy kapacity loďstva ve vztahu k rybolovným právům. Počet plavidel a kapacita finského loďstva se v průběhu roku 2007 mírně snížily, ale nedošlo k žádnému vyřazení z provozu s veřejnou podporou. V porovnání s počáteční úrovní ke dni 1. ledna 2003 došlo ke snížení o 19 % v GT a o 12 % v kW. Švédsko: Ve švédské zprávě byly zahrnuty výpočty ukazatelů rovnováhy podle pokynů. Výsledky ukazují, že u některých populací došlo k překročení rybolovné kvóty, že je činnost většiny loďstva velmi nízká a že je jeho ekonomická výkonnost neuspokojivá. To jsou jasné ukazatele nadbytku kapacity, což se ve zprávě uznává; pro období 2007–2013 se plánuje snížení kapacity až o 50 % u části loďstva lovící druhy žijící u dna a o 30 % u části loďstva lovící pelagické druhy. Spojené království: V době, kdy byla sestavována tato zpráva, nebyla dosud obdržena od Spojeného království žádná zpráva.
CS
7
CS
2.2.
Vliv programů snížení intenzity rybolovu na kapacitu
Členské státy ohlásily různá opatření obnovy a programy snížení intenzity rybolovu použitelné v roce 2007. Ze zpráv členských států obecně zřetelně nevyplývá, zda programy snížení intenzity rybolovu jsou nebo budou účinným prostředkem k dosažení udržitelné rovnováhy mezi kapacitou a zdroji. Komise se domnívá, že celkové výsledky programů úpravy intenzity rybolovu, pokud jde o velikost loďstva, jsou špatné a je třeba udělat více. Belgie: Rybářské loďstvo podléhá programu podle přílohy II5 a režimu intenzity rybolovu v západních vodách. Celkový počet dnů na moři pro celé loďstvo nebyl překročen, protože některá plavidla nevyčerpala své přidělené počty. Výsledkem omezení dnů na moři nicméně nebylo nevyčerpání dostupných kvót. Téměř zcela byla vyčerpána rybolovná práva pro hřebenatky. Avšak v oblasti ICES VIII přidělená intenzita rybolovu nestačila a byla zapotřebí výměna kvót a intenzity s Nizozemskem. Dánsko: Dánské loďstvo podléhá opatřením podle přílohy II jako součásti plánu obnovy populace tresky obecné. Nejvýznamnějším dopadem uplatňování přílohy II bylo průměrné snížení intenzity rybolovu o 47 % ve srovnání s úrovní z roku 2003. Celkový počet dnů rybolovu byl snížen o 49 %. Převod dnů rybolovu spolu s prováděním individuálních převoditelných kvót v roce 2007 vedl k tomu, že se zbývající intenzita soustředila na mnohem nižší počet plavidel, kdežto část loďstva vyvíjela v průběhu roku 2007 velmi nízkou nebo žádnou činnost. Německo: Stejně jako v roce 2006 měly programy snížení intenzity rybolovu na loďstvo nepatrný dopad, především v Baltském moři. Tento dopad nebyl vyjádřen v číslech. Estonsko: Na estonské loďstvo v Baltském moři se neuplatňoval žádný program snížení intenzity rybolovu, ale podléhalo opatřením pro obnovení populací tresky obecné v Baltském moři. Ve zprávě však není poskytnuto žádné posouzení dopadu těchto opatření. Řecko: Na řecké loďstvo se neuplatňoval žádný program úpravy intenzity rybolovu. Španělsko: Na loďstvo měla vliv opatření na snížení intenzity rybolovu pro štikozubce novozélandského a humry (příloha IIB), hlubinné druhy a zdroje v oblasti NAFO. Pokračovalo uplatňování řídících plánů na vnitrostátní úrovni pro Středomoří, Cádizský záliv a vody Kanárských ostrovů. U hlubinných druhů bylo hlášeno snížení efektivní intenzity o 12 %, což odpovídá snížení nominální maximální intenzity o 10 %. Efektivní intenzita se naopak zvýšila v rámci plánu pro štikozubce a humry, kde byly v roce 2007 dotčené části loďstva poskytnuty dodatečné dny s ohledem na vrakování plavidel. Zpráva nevysvětluje, do jaké míry tato opatření na snížení intenzity rybolovu souvisejí s trvalým snížením kapacity s veřejnou podporou přibližně o 100 plavidel a 9 000 GT. Francie: Francouzská zpráva byla předložena příliš pozdě a nebylo možno ji zahrnout. Irsko: Na irské loďstvo se vztahují jak programy snížení intenzity rybolovu přijaté podle přílohy II nařízení o TAC a kvótách, tak režim intenzity rybolovu v západních vodách, ačkoli neměly v roce 2007 žádný dopad, co se týče kapacity rybolovného loďstva. Rybářské oblasti, na které se vztahují plány obnovy rybích populací (oblasti ICES VIa a VIIa), jsou výrazně
5
CS
Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 (Úř. věst. L 1, 20.1.2006, s. 1–183).
8
CS
smíšené. Pro irskou státní správu bylo tudíž obtížné změřit dopad programů snížení intenzity rybolovu. Itálie: Na italské loďstvo se neuplatňoval žádný program úpravy intenzity rybolovu. Kypr: Na kyperské rybářské oblasti se nepoužívají žádné povinné programy snížení intenzity rybolovu. Lotyšsko: Na lotyšské loďstvo se vztahují opatření pro obnovení populací tresky obecné v Baltském moři, ale neuvádí se žádný dopad těchto opatření na intenzitu rybolovu. Špatný stav populací tresky obecné, stárnoucí plavidla a stoupající náklady na pohonné hmoty dotlačily majitele plavidel k žádostem o prémie za vyřazení plavidel z provozu. Litva: Na litevské loďstvo se vztahují opatření pro obnovení populací tresky obecné v Baltském moři, ale neuvádí se žádný dopad těchto opatření na intenzitu rybolovu. V roce 2007 pokračovalo snižování kapacity tohoto loďstva s veřejnou podporou vrakováním nejstarších a nejméně efektivních plavidel. Snížení kapacity loďstva z let 2005–2006 mělo kladný dopad na ekonomickou výkonnost (podle údajů z roku 2006), neboť se zvýšil odlov na plavidlo. Malta: Na maltské loďstvo se neuplatňoval žádný program úpravy intenzity rybolovu. Nizozemsko: Loďstvo podléhá omezením „dnů na moři“ v Severním moři (režim podle přílohy II). Tato opatření nevedla k významnému snížení celkové kapacity loďstva lovícího vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníků na bocích plavidla; celkový výkon motoru byl snížen o 2,9 % a prostornost se snížila o 0,5 %. V roce 2007 se intenzita rybolovu platýse velkého a jazyka obecného v oblastech pro obnovení populací ve srovnání s rokem 2006 zvýšila o 6 %, ale zůstala pod úrovněmi roku 2005. Jedním z důvodů byla změna lovného zařízení v kombinaci s vyšším počtem dnů. Při provádění přílohy IIA se Nizozemsko rozhodlo používat pravidla co nejpružněji: byly povoleny převody dnů mezi plavidly i převody mezi obdobími řízení. Polsko: V důsledku programu snížení intenzity rybolovu klesl počet dnů rybolovu baltského loďstva v roce 2007 o 44 % v porovnání s rokem 2004 a v případě kutrů o délce 24–40 metrů téměř o 70 %. V období od roku 2004 do roku 2007 klesl počet dnů, které strávila plavidla lovící tresku obecnou na moři, asi o 56 %. Portugalsko: V roce 2007 pokračovalo uplatňování plánu obnovy pro štikozubce a humry (příloha IIB nařízení o TAC), nebyla však hlášena žádná snížení kapacity v jeho důsledku. Ve zprávě se nicméně poznamenává, že zahrnutá plavidla vyvinula významné úsilí, včetně pozastavení provozu, aby dodržela dostupný počet dnů na moři. Přesto se celková efektivní intenzita ve srovnání s rokem 2006 zvýšila. Počet dnů strávených v oblasti NAFO v roce 2007 dále klesal. Na hlubinné druhy se vztahují vnitrostátní opatření omezující intenzitu jejich lovu. Slovinsko: Na slovinské loďstvo se neuplatňuje žádný program snížení intenzity rybolovu. Finsko: Na finské loďstvo se v roce 2007 neuplatňoval žádný program snížení intenzity rybolovu. I přes výrazné snížení kapacity v období 2003–2006 vykazuje celková intenzita rybolovu finského loďstva od roku 2005 vzrůstající tendenci a v roce 2007 byla o 10 % vyšší než v roce 2003. K tomuto nárůstu intenzity rybolovu došlo v odvětví rybolovu pelagických druhů. Část loďstva lovící pevným zařízením zaměřená na tresku obecnou postupně intenzitu
CS
9
CS
svého rybolovu snižovala a v roce 2007 nevykazovala kvůli zákazu unášených tenatových sítí žádnou činnost. Švédsko: Na loďstvo se vztahuje příloha IIA a intenzita rybolovu se postupně snižuje v důsledku nižších TAC a menšího počtu dnů na moři. Rok 2007 byl posledním rokem, kdy byly povoleny unášené tenatové sítě. Kvůli nadcházejícímu zákazu unášených tenatových sítí bylo s veřejnou podporou vrakováno deset plavidel lovících tenatovými sítěmi na chytání ryb za žábry. V roce 2007 byly pro pelagické druhy zavedeny individuální kvóty. Spojené království: V době, kdy byla sestavována tato zpráva, nebyla dosud obdržena od Spojeného království žádná zpráva. 2.3.
Dodržování režimu vstupu a výstupu a referenčních úrovní
Podle údajů z CFR dostupných ke dni 22. července 2008 byly všechny členské státy na konci roku 2007 v limitech své maximální kapacity loďstva. Celkové směřování kapacity loďstva EU vykazuje trvalý pokles. Všechny dotčené členské státy dodržely referenční úrovně pro pevninské loďstvo. 3.
DODRŽOVÁNÍ PRAVIDEL ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY. CELKOVÉ VÝSLEDKY
3.1.
Výsledky u pevninského loďstva (mimo plavidla zapsaná v nejvzdálenějších regionech)
Podle údajů z CFR se za pětileté období 2003–2007 i přes dvě po sobě jdoucí rozšíření celková kapacita loďstva EU snížila přibližně o 197 000 GT a 720 000 kW, což představuje čisté snížení přibližně o 11 % prostornosti. „Loďstvo EU15“ bylo sníženo o 207 000 GT a 788 000 kW v porovnání se 71 000 GT a 152 000 kW staženými „loďstvem EU10“. Vyjádřeno poměrově bylo snížení provedené „loďstvem EU10“ od data přistoupení větší než snížení uskutečněné „loďstvem EU15“ v období 2003–2007 (o 26 % v porovnání s 11 %, pokud jde o výkon motoru). V pětiletém období 2003–2007 bylo z loďstva EU (s výjimkou nejvzdálenějších regionů) staženo s veřejnou podporou přibližně 198 000 GT a 638 000 kW, z toho 25 000 GT a 81 000 kW bylo staženo v roce 2007. Obecně řečeno se čisté snížení kapacity loďstva EU stále jeví jako nedostatečné vzhledem k soustavným technologickým zlepšením, která neutralizují vliv snižování kapacity, a ke špatnému stavu většiny rybářských oblastí Společenství, zejména pokud jde o druhy žijící u dna, což vyžaduje velmi drastické snížení intenzity rybolovu. Tabulky 1 a 2 v příloze této zprávy shrnují, jak členské státy ke dni 31. prosince 2007 dodržovaly režim vstupu a výstupu a referenční úrovně. Všechny členské státy se těmito pravidly řídily. Podrobnější údaje (tabulky a grafy) o směřování kapacity loďstev členských států jsou dostupné na serveru Europa6.
6
CS
http://ec.europa.eu/fisheries/fleet/index.cfm?method=FM_Reporting.AnnualReport.
10
CS
3.2.
Výsledky u loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech
Informace o kapacitě loďstev zapsaných v nejvzdálenějších regionech a jejích změnách mezi 1. lednem 2003 a 31. prosincem 2007 jsou uvedeny v tabulce 4 v příloze této zprávy. Z výsledků vyplývá, že loďstvo zapsané ve španělských a portugalských nejvzdálenějších regionech se značně zmenšilo co do prostornosti i výkonu. Ve francouzských zámořských departementech došlo k mírnému snížení celkového počtu plavidel a jejich prostornosti současně se zvýšením výkonu motoru. Ke konci roku 2007 byla referenční úroveň překročena pouze v případě jediné ze 17 částí loďstva v nejvzdálenějších regionech, a to pouze mírně. Jedná se o část CA2 (plavidla delší než 12 metrů zapsaná na Kanárských ostrovech a lovící ve vodách Společenství). 4.
ZÁVĚRY KOMISE
Kvalita zpráv členských států se od předložení první zprávy za rok 2003 neustále zlepšuje, ale stále je zapotřebí učinit více. Stejně jako v předchozích letech většina zpráv členských států nepopsala rybářská loďstva ve vztahu k technikám rybolovu, jak vyžaduje čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1438/2003, tak, aby Komise mohla analyzovat úsilí o dosažení rovnováhy mezi kapacitou rybářského loďstva a rybolovnými právy, jak stanoví článek 14 nařízení (ES) č. 2371/2002. Místo toho členské státy zdůraznily zavedené vnitrostátní režimy řízení loďstva a směřování kapacity loďstva ve vztahu k režimu vstupu a výstupu. Využití pokynů pro posouzení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy je krok správným směrem, ale ne všechny členské státy tento nástroj použily. Komise uznává, že jak krátká lhůta pro použití těchto pokynů, tak jejich spíše technická povaha představovaly pro některé členské státy obtíže. V současném roce by se mělo vyvinout dodatečné úsilí pro úplné provedení pokynů ve zprávě za rok 2008. Většina zpráv je sestavena tak, že nelze prokázat jasnou souvislost mezi opatřeními pro řízení intenzity a úpravou kapacity loďstva, ani nelze kriticky zanalyzovat směřování skutečně vynaložené intenzity. Obecně se zdá být dopad opatření na úpravu intenzity rybolovu omezený. V některých případech se zdá, že je hlavním důvodem pro snižování kapacity kombinace špatné ekonomické výkonnosti loďstva a dostupnosti finančních prostředků Společenství nebo vnitrostátních finančních prostředků. To může být částečně způsobeno neexistencí režimů řízení intenzity rybolovu v několika rybářských oblastech, ale také omezenou účinností těch stávajících (příloha II, intenzita rybolovu v západních vodách, lov hlubinných ryb, některé vnitrostátní programy atd.). V průběhu roku 2007 se rybolovná kapacita loďstva EU nadále pomalu, ale soustavně snižovala meziročním tempem 2 % až 3 %. Obrázky 3 až 5 v příloze ukazují, že to je obecný trend posledních 16 let, ačkoli při pohledu na jednotlivé členské státy již tolik jednotný není. Proto vyvstávají otázky ohledně účinnosti opatření na úpravu kapacity použitých v rámci SRP. Vědecké posouzení uvádí, že 30 % populací, pro něž existují údaje, je loveno mimo bezpečné biologické limity a 80 % je loveno na úrovni nad maximálním udržitelným výnosem. Zároveň dochází u velkých částí loďstva k nedostatečnému využívání, tj. počet dnů rybolovu je nižší než možné maximum, a uvádí se špatná ekonomická výkonnost, což se v roce 2008 ještě zhoršovalo. Ve světle těchto úvah se zdá, že jsou dosažená snížení kapacity nedostatečná
CS
11
CS
k tomu, aby v krátkodobém výhledu vedla k udržitelné rovnováze mezi kapacitou a rybolovnými právy. Navíc existuje riziko, že technologický pokrok, jehož rozsah podle některých odhadů řádově odpovídá pozorovanému snížení kapacity, zneutralizuje vliv tohoto snížení. Dne 22. července 2008 přijala Rada dočasná a zvláštní opatření pro restrukturalizaci rybolovného loďstva EU, kterými se poskytuje příležitost dosáhnout potřebné restrukturalizace loďstva, jež by neměla být promeškána.
CS
12
CS
