08

ŽATEC

Chmelařský institut s. r. o.

Ing. Josef Vostřel, CSc. a kol.

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI MŠICI CHMELOVÉ (Phorodon humuli Schrank)

Metodika pro praxi

6/08

Chmelařský institut s. r. o.

ŽATEC

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI MŠICI CHMELOVÉ (Phorodon humuli Schrank)

Metodika pro praxi Ing. Josef Vostřel, CSc. a kol.

Výstup z výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „MSM 1486434701: Výzkum a regulace stresových faktorů chmele“

2008 3

4

Metodika ochrany chmele proti mšici chmelové (Phorodon humuli Schrank) Autoři Ing. Josef Vostřel, CSc., Ing. Ivo Klapal, Ing. Tomáš Kudrna Stávající metodika byla zpracována v  rámci řešení výzkumného záměru MSM 1486434701: „Výzkum stresových faktorů chmele a jejich regulace“, konkrétně v rámci řešení etapy „Návrh optimální aktuální metodiky pro efektivní systém ochrany chmele proti dvěma hospodářsky nejvýznamnějším škůdcům, mšici a svilušce chmelové na základě získaných dat týkajících se indexů rezistence k testovaným zoocidům.“ Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Josef Vostřel, CSc. Autoři: Ing. Josef Vostřel, CSc. Ing. Ivo Klapal Ing. Tomáš Kudrna Helena Fořtová Recenzenti: RNDr. Karel Suchopárek, Státní rostlinolékařská správa, Žatec Ing. Radek Gregor, Družstvo Agrochmel Kněževes

Metodika je schválena Ministerstvem zemědělství, odborem výzkumu, vzdělávání a poradenství pro využití v zemědělské praxi čj 44761/2008-18020 ze dne 2. 12. 2008 © Chmelařský institut, s.r.o., 2008 ISBN: 978-80-86836-69-0

5

O B S A H I. II.

Cíl metodiky a dedikace Vlastní popis metodiky

5 6

1. 2. 3.

Mšice (Aphidoidea) – charakteristické znaky Popis jednotlivých generací mšice chmelové a dalších druhů mšic nacházejících se na peckovinách rodu Prunus Prognóza výskytu mšice chmelové a signalizace ochranných zásahů

6

3.1. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3.

Prognóza přeletu okřídlených mšic na chmel 10 Prognóza vývoje virginogenní generace a signalizace ochranných zásahů 11 Signalizace ochranného zásahu proti mšici chmelové na základě SET v kombinaci s prahem hospodářské škodlivosti 12 Signalizace ochranného zásahu proti mšici chmelové na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace 12 Monitorování letu mšic v ČR 13

4. 5. 6.

Stanovení toxikologických dat (LC 50, IR) a biologické účinnosti metodicky doporučovaných insekticidů na polní populace mšice chmelové Všeobecné závěry a doporučení Importní omezení

14 18 20

III. IV. V. VI. VII. VIII.

Srovnání „novosti“ postupů Popis uplatnění metodiky Seznam použité související literatury Seznam publikací, které předcházely metodice Abstrakt Abstract

20 21 22 30 30 31

Přílohy

6

7 10

I. Cíl metodiky a dedikace Cílem metodiky ochrany chmele proti mšici chmelové (Phorodon humuli Schrank) je stanovení optimálního systému ochrany chmele proti tomuto hospodářsky nejvýznamnějšímu škůdci, který bude zaručovat jeho udržení pod prahem hospodářské škodlivosti a zároveň bude respektovat požadavky na zdravotní bezpečnost chmele. Především se jedná o importní tolerance nejvýznamnějších dovozců českého chmele, tzv. MRL, tj. Maximum Residue Level a to jak na národní úrovni (Japonsko, SRN, USA), tak i na mezinárodní úrovni (EU). K ošetření chmele proti mšici chmelové mohou být využity pouze aficidy registrované v ČR v rámci ochrany chmele proti tomuto škůdci. Konkrétní metodická doporučení u jednotlivých přípravků vychází z aktuálních výsledků laboratorních testů. Tyto testy se každoročně provádí v sedimentační věži opatřené tzv. Potterovou tryskou se vzorky polních populací P. humuli, jež se v průběhu vegetační sezóny, před velkoplošnou aplikací aficidů, odebírají na vytypovaných lokalitách jednotlivých chmelařských oblastí ČR. V rámci konkrétních doporučení se rovněž vychází z výsledků dosažených v polních komparačních pokusech. Cílenou aplikací biologicky účinných přípravků v ochraně chmele proti rezistentní mšici chmelové předcházíme v neposlední řadě poškození finálního produktu, tj. chmelových hlávek, čímž zlepšujeme jejich kvalitu a zvyšujeme tak zobchodovatelnost českého chmele a tím i jeho konkurenceschopnost na světovém trhu. Stávající metodika byla zpracována v  rámci řešení výzkumného záměru MSM 1486434701: „Výzkum stresových faktorů chmele a  jejich regulace“, konkrétně v rámci řešení etapy „Návrh optimální aktuální metodiky pro efektivní systém ochrany chmele proti dvěma hospodářsky nejvýznamnějším škůdcům, mšici a svilušce chmelové na základě získaných dat týkajících se indexů rezistence k testovaným zoocidům.“

7

II.

Vlastní popis metodiky

1. Mšice (Aphidoidea) – charakteristické znaky Mšice chmelová (Phorodon humuli Schrank) patří do řádu Sternorrhyncha, syn. Homoptera (Stejnokřídlí), podřádu Aphidomorpha (=Aphidoidea) mšice. Jedná se o řád s proměnou nedokonalou (heterometabolie). Pro tento hmyz je charakteristické, že larvální stádia jsou podobná dospělcům a označují se jako nymfy. Typické pro ně je rovněž chybějící stádium kukly. Mšice (Aphidomorpha = Aphidoidea) jsou jedním z  pěti podřádů řádu Sternorrhyncha (Homoptera). Jedná se o drobný, různě zbarvený hmyz s měkkým tělem. U okřídlených forem je hruď silněji sklerotizovaná. Ústní ústrojí je bodavě savé, křídla blanitá, čirá, se značně redukovanou žilnatinou, v klidu střechovitě složená nad tělem. Vyvinuta jsou zpravidla jen u migrujících generací, tj. u generace, která vyhledává hostitele (migrantes alatae) a u pokolení, které se vrací zpět z letního sekundárního hostitele na zimního primárního hostitele. Nohy jsou kráčivé. Na tergitu zadečkového článku je vyvinut u většiny druhů pár trubičkovitých sifunkulů, kterými mšice mohou vylučovat kapénky krevní tekutiny za účelem odpuzování přirozených nepřátel. Poslední zadečkový článek bývá protažen ve výběžek zvaný cauda. Na zažívacím traktu je vyvinuta filtrační komora k rychlému odvádění přebytečné vody a uhlohydrátů ve formě tekutých výkalů (medovice). Medovice je vyhledávána různým hmyzem, zvláště mravenci a je také významnou složkou při tvorbě včelího medu, kde se na celkové snůšce podílí 50-80%. Z fytopatologického hlediska je medovice vylučovaná mšicemi a dalšími Homoptery (mery, puklice, červci) vhodným substrátem pro skupinu hub označovaných souhrnně „černě“. Nejčastěji se jedná o druhy Cladosporium a Alternaria. Černě vytvářejí na povrchu listů sazovité povlaky, neškodí sice jako paraziti, nicméně snižují asimilační schopnost listů. V současné době je ve světě známo více než 3000 druhů mšic, z čehož více než 700 druhů žije v našich klimatických podmínkách. U nás žijící druhy řadíme do 10 čeledí se značným počtem rodů. Mšice chmelová (Phorodon humuli Schrank) patří do nejrozsáhlejší čeledě: mšicovití (Aphididae), podčeledi Aphidinae.

8

2. Popis jednotlivých generací mšice chmelové a dalších druhů mšic nacházejících se na peckovinách rodu Prunus Postembryonální vývoj mšic je značně složitý a u je dnotlivých skupin i rozdílný. V podstatě se jedná o střídání pohlavních a nepohlavních generací (heterogonie), spojené obvykle se střídáním hostitele. Pohlavní generace jsou oviparní (vejcorodé), partenogenetické (nepohlavní) jsou zpravidla viviparní (nymforodé). Mšice během svého ročního vývojového cyklu jsou polymorfní, tj. vytvářejí formy, které se liší morfologicky, ale i ekologicky. Mšice s vývojovým cyklem, v němž se během roku střídají pohlavní a nepohlavní generace označujeme jako druhy holocyklické (plnocyklické). Migrující druhy mšic, kam patří též mšice chmelová, označujeme jako heterocyklické (heteroekní). U mšice chmelové (Phorodon humuli Schrank) rozeznáváme tyto hlavní formy: a/ bezkřídlá zakladatelka (fundatrix) je partenogenetická samička pocházející z oplozeného vajíčka. Vylíhlé nymfy jsou světle žluté. Tykadla a nohy jsou průsvitné. Tvar těla je oválný. Během 24 hodin se zbarví tmavozeleně. Sosák je u nejmladších nymf abnormálně dlouhý a silný dosahující délky těla. Tykadla jsou krátká, 4-členná a stejně jako nohy jsou zbarveny tmavohnědě. Nymfy snášejí bez úhony i hluboké a dlouhodobé poklesy teplot na – 5 °C. Ranní mrazíky, s nimiž se setkáváme během postembryonálního vývoje zakladatelek nejsou tedy pro nymfální vývojová stádia nebezpečné. Na rozdíl od vajíček, lze nymfy mšice chmelové spolehlivě odlišit od nymf ostatních mšic na peckovinách a  to podle následujících znaků. Nymfy zakladatelek mšice švestkové (Hyalopterus pruni Geof.) mají sice rovněž oválný tvar těla, ale i u nejmladších nymf je břišní strana pokryta bílým voskovým práškem. Poněvadž se v našich podmínkách líhnou první nymfy mšice švestkové ve srovnání s mšicí chmelovou o 2-3 týdny později, lze různá vývojová stádia obou druhů mšic rozlišit i podle velikosti. Nymfy mšice chmelové jsou tudíž v této době vždy značně větší. Nymfy mšice slívové (Brachycaudes helichrysi Kaltenbach) lze odlišit následujícím způsobem: nymfy prvního stádia jsou nápadné tvarem těla. Jejich zadeček je tupě zakončený, nikoliv oválný jako u nymf zakladatelek mšice chmelové. Sosák výrazně přesahuje délku těla. Jejich barva je tmavší než u předchozích druhů. Hlava je černá. Vajíčka mšice slívové se líhnou sice ve stejnou dobu jako vajíčka mšice chmelové, nicméně stejná vývojová stádia jsou u mšice slívové vždy zřetelně menší. Dospělá zakladatelka mšice chmelové se tvarem těla podstatně liší od všech ostatních samiček na peckovinách i chmelu. Nemá vpředu na čele a na prvním tykadlovém článku hrbolky, které jsou charakteristické pro ostatní generace mšice chmelové. Tělo má mohutnější (2,0 – 2,3 mm dlouhé), vejčité, dozadu rozšířené, zadeček silně klenutý. Barva je světle zelená s úzkým podélným tmavším pruhem na hřbetě. Pětičlenná tykadla dosahují třetiny délky těla. Průměrná plodnost činí 125 nymf ve skleníkových pokusech a 81 ex. podle pozorování v přírodě.

9

b/ fundatrigenie je potomkem zakladatelky narozené partenogeneticky na téže rostlině, v  případě mšice chmelové na peckovině rodu Prunus (švestka, slíva). Obvykle se vyvíjí na peckovinách pouze jedna celá fundatrigenní generace. Fundatrigenie je podlouhle oválná. Žlutozeleně zbarvené samičky dosahujcí délky 2,3 – 2,7 mm, jsou světlejší než zakladatelky (fundatrix). Na hřbetě má tři tmavší podélné pruhy. Na rozdíl od zakladatelky zde již jsou zřetelně vyvinuté čelní hrbolky. Tykadla jsou šestičlenná, sosák sahá k druhému páru noh. Plodnost podle pozorování v terénu kolísá od 56 do 65 larev. Potomstvo již vesměs dospívá v okřídlené mšice, migrantes alatae. c/ migrantes alatae (poutnice) Pouze malý podíl larválních stádií na nejmladších letorostech slivoní se vyvíjí v další početně slabší generaci fundatrigenií. Prodloužením vývoje fundatrigenií na primárních hostitelských rostlinách rodu Prunus mohou tedy vznikat okřídlené samičky i v dalších, i když většinou již slabších generacích. To se projevuje na chmelu jednotlivými přeletovými vlnami, které mají za následek časově protáhlý přelet okřídlených mšic na chmel. Vývoj nymf v okřídlené či bezkřídlé samičky je určován potravou, kterou přijímají matky v době embryonálního vývoje těchto nymf. Nikoliv tedy potravou, kterou přijímají nymfy v průběhu svého postembryonálního vývoje. Vlastní příčinou vzniku okřídlených samiček na primárních hostitelích je změna poměru obou hlavních složek potravy, tj. cukrů a bílkovin, charakterizovaná poklesem hladiny celkového dusíku a zvýšením obsahu cukrů v listech těchto rostlin. V normálních letech je vývoj druhé a dalších bezkřídlých fundatrigenních generací omezen pouze na nejmladší vrcholové listy letorostů, kde mšice nachází velmi příznivý poměr cukrů a bílkovin. Naproti tomu, v letech s abnormálně vlhkým jarem a dlouhými periodami deštivého počasí se však může udržet příznivý poměr obou hlavních složek potravy po poměrně dlouhou dobu ve všech listech. Za těchto okolností se na peckovinách mohou vyvinout plné dvě, případně i tři generace fundatrigenií. To způsobuje nejen značné prodloužení přeletu okřídlených mšic na chmel, ale i významné přemnožení mšic na primárních hostitelích. Migrantes alatae jsou okřídlené samičky 1,5 – 2,2 mm dlouhé, světle zelené, později šedé, s tmavými 1,8 mm dlouhými šestičlennými tykadly, s tmavou páskou na předohrudi a třemi tmavozelenými skvrnami na hrudi. Na zadečku mají příčné tmavší proužky s 3-4 tmavými postranními skvrnami. Čelní hrbolky jsou štíhlé, rovnoběžné, zřetelně vyvinuté, Křídla jsou dlouhá, široká, v klidu střechovitě složená. Počátek přeletu okřídlených samiček z  primárních hostitelských rostlin na chmel doznal v  posledních letech z  důvodu globálního oteplování poměrně značné změny. Zatímco ještě v osmdesátých letech byly první okřídlené mšice pozorovány na chmelu zpravidla až od počátku třetí květnové dekády, v posledních letech bývají první migrantes alatae na chmelu zpravidla zaznamenány již v průběhu první květnové dekády či dokonce na počátku měsíce května, tj. o 10-14 dnů dříve. Jako prahová teplota přeletu migrantes alatae na chmel se uvádí hodnota 17 °C (měřeno na povrchu listu). Větrem jsou mšice přenášeny na velké vzdálenosti. Aktivním letem se mšice přemisťují z rostliny na rostlinu a posléze se usazují v horních

10

listových patrech. Nicméně, nedochází zpravidla k aktivnímu přeletu okřídlených mšic na vzdálenost > 1 km. Pasivně, vzdušnými proudy, může však být mšice přenesena na podstatně větší vzdálenosti. Na chmelu, který je jejich jedinou sekundární hostitelskou rostlinou rodí migrantes alatae v průměru 21 larev, které již dospívají v bezkřídlé virginogenní samičky. d/ virginogenie Virginogenie, bezkřídlé partenogenetické samičky mají na chmelu 5-8 generací. Jsou 1,6 – 2,0 mm dlouhé, světle žlutozelené barvy. Podélná zelená páska probíhající u fundatrigenií podél hřbetní části těla zde chybí. Čelní hrbolky, stejně jako hrbolky na prvním článku tykadel, jsou výrazně vyvinuté. V letním období lze na Žatecku počítat s 8-12 denní délkou vývoje jedné virginogenní generace. Průměrná plodnost činí 85 larev. e/ gynopary a okřídlení samečkové Koncem srpna se na chmelu objevují okřídlené samičky, gynopary, které přelétávají zpět na primární hostitelské rostliny, jež se tvarem těla téměř neliší od migrantes alatae. Na peckovinách rodí gynopary nymfy dospívající ve vejcorodé samičky. Ve srovnání s gynoparami jsou okřídlení samečkové menší (1,3 – 1,6 mm). Křídla i tykadla jsou delší než tělo. g/ oviparní samičky Liší se od partenogenetických samiček na první pohled tvarem těla, které je protáhlé a mohutnější s objemnějším zadečkem. Světle žlutá barva zadečku je překryta na většině povrchu tmavšími nepravidelnými skvrnami. Čelní i antenální hrbolky jsou zřetelně vyvinuté a jsou světlejší než hlava. Průměrný počet vajíček vykladených oviparní samičkou není vyšší než šest. První vajíčka kladou oviparní samičky ve třetí dekádě měsíce září. Při příznivých povětrnostních podmínkách se může kladení protáhnout až do poloviny listopadu. h/ vajíčka Vajíčka jsou velmi odolná, o čemž svědčí ta skutečnost, že jich v našich klimatických podmínkách přezimuje více než 90%. Průměrná velikost vajíček činí 0,7 x 0,3 mm. Jsou lesklá, černá a nakladená obvykle po jednom na letorostech, v paždí listových pupenů nebo na zdrsnělých místech kůry. Z vajíček se líhnou ještě před rozpukem pupenů, obvykle ve třetí březnové dekádě, tmavě zelené larvy dospívající po čtyřech svlékáních v zakladatelku (fundatrix).

11

3. Prognóza výskytu mšice chmelové a signalizace ochranných zásahů 3.1.

Prognóza přeletu okřídlených mšic na chmel s využitím metody SET

Pro monitorování přeletu migrantes alatae z primárních hostitelských rostlin se využívá metody založené na sumě efektivních teplot (SET). Princip této metody spočívá v tom, že se ke každému dni sčítají biologicky efektivní teploty nad prahem vývoje P. humuli až do té doby než jejich součet překročí hodnotu SET, která je nezbytná pro vývoj jedné generace. SET pro vývoj jedné fundatrigenní generace činí 140 °C při spodním prahu vývoje 3 °C. Tato hodnota byla použita jako základní pro stanovení počtu generací P. humuli na zimních hostitelských rostlinách. Výpočet očekávaného počtu generací PGI na peckovinách a chmelu ke každému sledovanému dni (i) se provádí: SEToi PGI = _________ SETGM SEToi = suma efektivních teplot za období od termínu výskytu prvních jedinců fundatrigenií nebo virginogenií ke každému dni (i) se vypočítává dle následujícího vzorce: (tmin – tmax) Σ = ___________ - SPV 2 tmin = minimální denní teplota tmax = maximální denní teplota SPV = dolní práh vývoje mšice chmelové SETGM = suma efektivních teplot pro období vývoje jedné fundatrigenní nebo virginogenní generace První křídlaté mšice na chmelu lze pozorovat při SET = 345 °C, zatímco poslední při 1200 – 1250 °C. Tabulka 1: Stanovení doby přeletu jednotlivých generací okřídlených mšic (migrantes alatae) z primárních hostitelských rostlin na chmel Počet generací na primárních hostitelských rostlinách 1. generace 2. generace 3. generace 4. generace 5. generace

SET od – do 345 – 485 486 – 625 626 – 765 766 – 905 906 – 1250

12

Ø SET pro vývoj jednotlivých generací 431 562 675 851 916

V praxi je důležité stanovit počátek přeletu a určit porovnáním sumy efektivních teplot na počátku přeletu s průměrem SET pro přelet jednotlivých generací, do které generace dané migrantes alatae patří. Na základě toho je možné předpovědět délku trvání přeletů. Čím vyšší generace bude tudíž v danou dobu na chmelu přítomna, tím dřívější ukončení přeletu lze očekávat. Porovnáním konkrétní SET začátku přeletu s  průměrem SET generace, do které tyto okřídlené mšice patří, je možné v povětrnostně normálních letech s přesností 2 dnů stanovit vrchol přeletu jednotlivých generací. Vysoké rozpětí u přeletu 5. generace (906-1250 °C) způsobuje geneticky potravně podmíněná proměnlivost mšic v rámci populace a časové zpoždění mezi ukončením vývoje prvního a posledního potomka, které se postupně načítá. Např. líhnutí nymf z vajíček na zimním hostiteli představuje časový interval od 14 do 30 dnů. Tím se časově liší i doba jejich dorůstání a prodlužuje se tak doba přeletu každé z výše uvedených pěti generací (přeletových vln). Počet těchto přeletových vln není zpravidla v daném roce úplný a migrantes alatae mohou na chmel přelétat pouze v některých z těchto pěti generací. Atypický z hlediska doby přeletu byl především rok 2005, kdy první 3-4 přeletové vlny byly velmi slabé, zatímco poslední přeletové vlny (4-5), které byly zaznamenány až v první polovině července byly naproti tomu velmi silné. Vzhledem k  proměnlivým povětrnostním podmínkám v  rámci jednotlivých chmelařských oblastí ČR mohou býti dosažené SET a z toho vyplývající jednotlivé přeletové generace časově rozdílné. Pro stanovení SET se využívají údaje z nejbližších meteorologických stanic. CHI, s.r.o. bude od roku 2009 informovat chmelařskou veřejnost o počátku migrace, stejně jako o dalších výše uvedených aktuálních údajích týkajících se přeletu okřídlených mšic z primárních hostitelských rostlin na chmel s využitím dat získaných ze sítě meteo-stanic zbudovaných CHI (Žatec, Stekník a Blšany na Žatecku; Kněževes a Ročov na Rakovnicku a Brozany, Počáply a Úštěk na Úštěcku). Aktuální informace budou dostupné jednak na adrese www.chizatec.cz. a jednak budou předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR. 3.2.

Prognóza vývoje virginogenní generace a  signalizace ochranných zásahů

Signalizaci ochranného zásahu proti mšici chmelové je možno provádět jednak na základě dosažení sumy efektivních teplot (SET) v kombinaci s prahem hospodářské škodlivosti (1) a jednak na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace, která vychází z dlouhé řady sledování populační dynamiky P. humuli na chmelu (2).

13

3.2.1. Signalizace ochranného zásahu proti mšici chmelové na základě SET v kombinaci s prahem hospodářské škodlivosti K určení optimální doby pro ošetření proti mšici chmelové sledujeme nejen přelet mšice z hostitelských rostlin na chmel, ale také její výskyt a vývoj ve chmelnicích. Využitím metody SET (sumy efektivních teplot) určujeme průběh přeletu jednotlivých generací mšice a na základě toho pak můžeme signalizovat i termín ošetření proti mšici chmelové a tím zefektivnit ochranu proti tomuto škůdci. Na základě sledování výskytu a vývoje mšice chmelové na rostlinách chmele a vývoje SET můžeme konstatovat, že limitujícím faktorem pro signalizaci ošetření proti P. humuli klíčovým aficidem (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG, Mospilan 20 SP či Chess 50 WG) je dosažení SET rovnající se hodnotě >800 nebo prahu hospodářské škodlivosti. Bude-li dosaženo prahu hospodářské škodlivosti dříve než je uvedená hodnota SET, doporučujeme provést první aplikaci jiným pesticidem a klíčový aficid aplikovat až jako druhý postřik. Sumy efektivních teplot, které jsou zpracovávány pro vývojová stádia vybraných škodlivých organismů na základě měření sítě automatických stanic, najdete na internetových stránkách SRS (www.srs.cz). 3.2.2. Signalizace ochranného zásahu proti mšici chmelové na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace Metoda krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace mšice chmelové je založena na předpokládaném vývoji této generace na chmelu v závislosti na intenzitě přeletu okřídlené generace ze zimních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel. Počet okřídlených mšic se hodnotí v době gradace přeletu, jejíž doba se může v daném roce značně lišit (v posledních třech letech byla gradace zaznamenána ve třetí dekádě května). Všeobecně, na základě dlouhé řady pozorování a vzhledem ke stávajícímu oteplování, lze konstatovat, že se jedná zpravidla o přelom května a června. Počet křídlatých mšic (migrantes alatae) doporučujeme hodnotit na 100 vrcholových listech (horní tři listová patra) namátkově po úhlopříčce chmelnice. V Tab. 2 je uvedena doporučená signalizace prvního ošetření vycházející z intenzity přeletu migrantes alatae na chmel. Tabulka 2: Práh hospodářské škodlivosti mšice chmelové a doporučený termín ošetření stanovený na základě počtu okřídlených mšic (migrantes alatae) na list Stupeň intenzity přeletu Slabý Střední Silný Velmi silný

Počet okřídlených mšic/list 0,01 - 0,5 0,51 - 2,0 2,01 - 4,0 > 4,0

14

Termín ošetření 20.06. – 30.06. 15.06. – 20.06. 10.06. – 15.06. 01.06. – 10.06.

Delší vystavení rostlin sání mšic má negativnější vliv na výnos a  kvalitu chmele, než jejich skutečný počet na list. Z tohoto důvodu je nezbytné přizpůsobit práh hospodářské škodlivosti aktuálnímu vývoji mšice chmelové v daném roce: A/ Při slabém přeletu (výskytu) mšice chmelové bude nezbytné provést chemické ošetření systemickým aficidem (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG, Mospilan 20 SP či Chess 50 WG) bez ohledu na počet mšic na list ve třetí dekádě června, či v případě rychlého vývoje chmelových rostlin (vysoké teploty v květnu a červnu) již v polovině června z důvodu dostatečného rozvedení účinné látky v rostlinách před ukončením jejich růstu, tj. přechodem do generativní fáze. B/ Při střední intenzitě přeletu bude optimální doba zásahu závislá na vývoji virginogenní generace a  výše uvedené aficidy doporučujeme aplikovat při populační hustotě 50-100 mšic/list. Vyšší počet mšic přichází v úvahu při rychlejším vývoji bezkřídlé generace na chmelu. Při pomalejším vývoji doporučujeme provést ošetření dříve s ohledem na delší dobu sání mšic na listech chmelových rostlin, abychom tak zabránily případné ekonomické škodě. C/ Při silné či velmi silné intenzitě přeletu je vývoj virginogenní generace zpravidla velmi rychlý a tudíž je optimální provést ošetření kontaktním insekticidem (Karate Zeon 5 CS, Talstar 10 EC) při průměrném počtu 100 mšic/list. Toto ošetření přichází zpravidla v úvahu v průběhu první poloviny června, či při velmi časném počátku přeletu již na konci měsíce května. Jeho účelem je omezit a zpomalit rychlost vývoje virginogenní generace mšice chmelové před postřikem klíčovým aficidem (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG, Mospilan 20 SP či Chess 50 WG), jehož aplikace se poté již řídí výše uvedenými doporučeními aplikace realizovanými při nižších populačních hustotách mšice chmelové. Vzhledem k biotickým a abiotickým faktorům ovlivňujícím populační dynamiku mšice chmelové v daném roce budou výše uvedené metodické pokyny aktuálně doplňovány. Dostupné budou jednak na adrese www.chizatec.cz. a jednak budou předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR. 3.2.3.

Monitorování letu mšic v ČR

Od roku 1992 předkládá každoročně Státní rostlinolékařská správa zemědělské a ostatní veřejnosti přehled o letové aktivitě patnácti hospodářsky významných druhů mšic. Přehled letové aktivity je zpracováván na základě úlovků v sacích pastech lokalizovaných na zkušebních stanicích ÚKZÚZ Čáslav, Chrlice, Lípa u Havlíčkova Brodu, Věrovany a  Žatec. Tato aktuální data zachycují jak průběh přeletu okřídlených mšic z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel, tak i zpětnou migraci na primární hostitelské dřeviny. Právě údaje o podzimní migrační vlně jsou velmi cenné pro praxi, jelikož z nich lze usuzovat o intenzitě přeletu pro následující rok. Tuto službu poskytuje SRS, Oblastní odbor Opava, referát diagnostiky mšic, e-mail: [email protected].

15

4. Stanovení toxikologických dat (LC 50, IR) a biologické účinnosti metodicky doporučovaných insekticidů na polní populace mšice chmelové Pro tento účel jsou odebírány vzorky populací mšice chmelové na vytypovaných lokalitách v rámci žatecké, úštěcké a tršické chmelařské oblasti. Odběr se provádí na základě aktuální populační dynamiky mšice chmelové v daném roce, všeobecně v době gradace přeletu migrantes alatae z primárních hostitelských rostlin na chmel, před velkoplošnou aplikací aficidů. Odebrané vzorky populací P. humuli jsou pro tento účel převedeny do kontinuálních laboratorních chovů na chmelové semenáčky (Humulus lupulus L.). Z důvodu prevence promíchání jednotlivých populací jsou rostliny infestované mšicemi umístěny do speciálních klecí potažených monofilem, tzv. izolátorů. Dle míry infestace jsou zhruba v měsíčních intervalech prováděny přeinfestace mšic ze starých rostlin na nové. Chmelové rostlinky jsou pro tento účel předpěstovány ve skleníku, aniž by byly chemicky ošetřovány. Ochrana semenáčků proti případným škůdcům ve skleníku je prováděna biologickou cestou, aby se tak předešlo případnému vedlejšímu účinku insekticidů na následný vývoj laboratorních chovů P.  humuli. Populační hustota nežádoucí svilušky chmelová (Tetranychus urticae Koch) je regulována pomocí dravého roztoče Phytoseiulus persimilis a molice skleníkové pomocí larválního parazita Encarsia formosa. V biolaboratoři jsou udržovány standardní abiotické podmínky, jež si chovy mšice vyžadují (22 °C, 16-hodinová fotoperioda). Tyto podmínky jsou zajišťovány pomocí spínacích hodin a klimatizační jednotky. Izolátory jsou umístěny ve speciálních stojanech opatřených čtyřmi zářivkovými trubicemi, aby tak byl splněn světelný požadavek chmelových semenáčků a mšice chmelové. Laboratorní testy jsou prováděny standardní metodou (Anonymous, 1979) proto, aby výsledky byly v dlouhé časové řadě srovnatelné. Dekapitované listy chmele se umísťují na dno sedimentační věže, do níž jsou pomocí Potterovy trysky při tlaku 0,2 MPa aplikovány testované aficidy v příslušných koncentracích v rámci geometrické řady. Sedimentační doba činí 10 minut. Poté jsou listy z věže vyjmuty a osazeny mšicemi (33 ex./list) ve třech opakováních. Celkem se tudíž testuje v rámci každé koncentrace 100 mšic, které jsou na listy nanášeny jemným štětečkem. Aby bylo zabráněno úniku mšic, jsou na listy přilepeny pomocí včelího vosku válečky o průměru 22 mm. Válečky jsou 15 mm vysoké a zevnitř potřené fluonem, který způsobuje hladký povrch těchto kroužků, čímž zabraňuje úniku testovaných jedinců. Takto připravené listy osazené kroužky jsou umístěny do kádinky s vodou a poté do speciálních panelů opatřených otvory. Nasazování mšic se provádí 2-3 hodiny po nástřiku ve věži. Nejprve jsou mšice přeneseny na neošetřené listy sloužící jako kontrola a poté na listy ošetřené v pořadí od nejnižší do nejvyšší testované koncentrace. Mortalita mšic je hodnocena 48 hodin po nástřiku, přičemž za živé mšice jsou považováni pouze jedinci jevící koordinované pohyby. Společně se vzorky populací mšic odebranými ve chmelnicích je testován rovněž citlivý referenční chov „Rožňava“, který byl pro tento účel získán z  ÚOCHB v  Praze-Dejvicích. Testované insekticidy

16

Tabulka 3: Seznam přípravků registrovaných v ČR v ochraně chmele proti mšice chmelové (Phorodon humuli Schrank) v roce 2008 Název přípravku (účinná látka)

Koncentr. Toxicita Toxicita Přípr., člověk včely dávka (kg, l/ha) 0,008 %

Confidor Xn 70 WG (imidacloprid) Kohinor 0,008 % Xn 70 WG (imidacloprid) 0,02 % Xn Karate se Zeon technologií 5 0,04 % Xn CS (lambdacyhalothrin) Talstar 10 EC 0,05 % Xn, Xi (bifenthrin) Mospilan 20 SP 0,008 % Xn (acetamiprid) Chess 25 WP 0,06 %, Xn (pymetrozine) min 1,20 kg Chess 50 WG 0,8 kg Xn (pymetrozine) Warrant 0,008 % Xn 700 WG (imidacloprid) Vaztak 10 EC 0,03 % Xn 0,05 % Xn (alphacypermethrin) Vaztak 10 SC (alphacypermethrin)

0,03 % 0,05 %

Xn Xn

Omezení

Ochranná Pozn. lhůta

J

§1a, § 2,§3, §5

42

1

J

§1a, §2, §3, §5

42

1

---

§ 1c, §2 § 1c, §2, §3

14 14

-

Š

§ 1c, §2, §3

-

-

PR

§1a, § 2, §3

42

1

NK

§1b, §3, §4,

14

2

NK

§1b, §3, §4,

14

2

J

§1a, § 2, §3

42

1

PR PR

§ 1c, §2 § 1c, §2, §3

21 21

-

PR PR

§ 1c, §2 § 1c, §2, §3

21 21

-

jsou aplikovány v geometrické řadě koncentrací od nejnižší do nejvyšší. Vzájemným poměrem hodnot LC50 (tj. takové koncentrace přípravku, při níž je získána 50% mortalita mšic) se stanoví index rezistence (IR). Kromě toho se v  případě jednotlivých

17

koncentrací stanoví hodnota biologické účinnosti testovaných přípravků, přičemž jako nejdůležitější je brána hodnota registrované, metodicky doporučované koncentrace. Na základě těchto dat se doporučuje použití konkrétních přípravků v praktické ochraně chmele proti mšici chmelové. Výsledky testů jsou každoročně prezentovány na odborných seminářích zaměřených na ochranu chmele proti škodlivým organismům.

Vysvět livk y k tabulkové části metodických pokynů V prvním sloupci se uvádí obchodní název přípravku a účinná látka. Ve druhém sloupci je uvedena dávka přípravku na 1 ha, případně koncentrace aplikační tekutiny. Ve třetím sloupci jsou uvedeny jednotnými značkami omezení z  hlediska použitelnosti, nebo zařazení přípravků podle vyhl. Ministerstva průmyslu a  obchodu ČR č. 232/2004 Sb., týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhl. č. 369/2005 Sb. Ve čtvrtém sloupci jsou uvedeny jednotnými značkami omezení z  hlediska použitelnosti, nebo zařazení přípravků podle zákona 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči, v  platném znění, vyhl. MZe ČR č. 327/2004 Sb. a  vyhl. č.329/2004 Sb., v  platném znění. V  pátém a  šestém sloupci jsou uvedena omezení a  ochranná lhůta ve dnech. dle „Seznamu registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin pro rok 2008“, dle etikety přípravku, popř. příslušného rozhodnutí správních orgánů. V  sedmém sloupci jsou poznámky uvedené jednotlivými čísly vysvětleny na str. 17 (Poznámky) Značky: Hodnocení dle účinku na včely: J - pro včely jedovatý / Š - pro včely škodlivý / PR – riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a  správné aplikaci pro včely přijatelné. Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., v  platném znění /-- Přípravek nebyl klasifikován (Přípravek nevyžaduje klasifikaci). / NK Z hlediska ochrany včel nevyžaduje přípravek klasifikaci. Xn - zdraví škodlivý přípravek, Xi - dráždivý přípravek

18

Přípravky se aplikují ve formě rosení. Zvýrazněné názvy značí vysoký standard biologické účinnosti výše uvedených aficidů. K zabránění vzniku rezistence aplikujte výše uvedené přípravky po sobě během vegetační sezóny tak, aby přitom docházelo ke střídání skupin insekticidů s odlišným mechanismem účinku. Omezení : §1/ Aplikovat podle signalizace. §1a/ K  zabránění vzniku, případně nárůstu rezistence neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje imidacloprid nebo acetamiprid, vícekrát než 2 x za vegetační sezónu. §1b/ K zabránění vzniku rezistence neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje pymetrozin, vícekrát než 2 x za vegetační sezónu. §1c/ K zabránění nárůstu rezistence neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje pyrethroidní insekticidy bifenthrin, lambda-cyhalothrin nebo alpha-cypermethrin, vícekrát než 2 x za vegetační sezónu. §2/ Některé populace mšice chmelové mohou býti k  přípravku odolné. Doporučuje se ověřit účinnost v  polním testu či doručit vzorek populace mšice chmelové do Chmelařského institutu s.r.o. za účelem provedení laboratorního testu v sedimentační věži ještě před vlastní aplikací v polních podmínkách. §3/ Ošetření před květem. §4/ Doporučená dávka 2000 l.ha-1. I při případném nižším objemu aplikační tekutiny, je třeba vždy dodržet dávku 1,20 kg.ha-1. Nutno použít v době intenzivního růstu chmele! §5/ Dávka aplikační tekutiny 2000 l/ha. Poznámky : 1. Nejvhodnější termín pro ošetření imidaclopridem je zpravidla od 20. 06. do 01. 07. (konec vegetativní růstové fáze, BBCH 39-59). 2. Optimální termín pro ošetření je vzhledem k pomalejšímu iniciálnímu účinku pymetrozinu zpravidla od 10.06. do 20.06.

19

5. Všeobecné závěry a doporučení A/ V ochraně chmele proti mšici chmelové je třeba diferencovat v rámci jednotlivých ročníků s  ohledem na počátek přeletu okřídlených mšic z  primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel. Počátek a intenzita migrace a biologická účinnost použitého insekticidu jsou rozhodující z  hlediska počtu ošetření proti mšici chmelové v daném roce. Při časném počátku přeletu, který je typický pro poslední roky, a silné intenzitě je zpravidla nezbytné provést první zásah proti P. humuli již v průběhu první červnové dekády. Při velmi silné intenzitě, která se může lokálně vyskytovat i vletech s převládající střední intenzitou přeletu může býti dosaženo prahu hospodářské škodlivosti (50-100 mšic/list) již ve třetí květnové dekádě, což si vyžádá ošetření již v této době. B/ V letech s pozdějším počátkem přeletu a při slabší intenzitě postačí zpravidla provést jedno ošetření (za předpokladu vysoké biologické účinnosti použitého aficidu a ukončení přeletu do počátku tvorby fruktifikačních orgánů). C/ Biologická účinnost klíčového aficidu (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG, Mospilan 20 SP či Chess 50 WG) není významně ovlivňována dobou aplikace a populační hustotou mšice chmelové při ošetření za předpokladu, že se aplikace provádí v době dlouživého růstu, tj. v době, kdy probíhá intenzivní rozvod účinných látek vodivými pletivy chmelových rostlin. Výhodou imidaclopridu je rychlý nástup účinnosti a prokázaná antistresová ochrana při nadměrném suchu, vedru a UV záření, čímž se nepřímo zvyšují výnosové paramametry chmelových hlávek. Imidacloprid je mísitelný s fungicem Aliette Bordeaux, aniž by se tím snižovala biologická účinnost. D/ Pravidelným střídáním nitromethylenových insekticidů imidaclopridu (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG) či acetamipridu (Mospilan 20 SP) s pymetrozinem (Chess 50 WG) se vytváří anti-rezistentní strategie, čímž se prodlužuje životnost těchto přípravků. V rámci této strategie si je nutno uvědomit, že vzájemné střídání přípravků Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG a Mospilan 20 SP neřeší tuto problematiku, jelikož se jedná o stejnou či velmi podobnou účinnou látku. Tato strategie má stále vzrůstající význam z důvodu plánovaného omezování registrovaných přípravků v rámci EU a z toho vyplývající stále komplikovanější registraci nových účinných přípravků. E/ Přípravek Chess 50 WG (pymetrozine) by měl nahradit imidacloprid zejména na chmelnicích, kde byly v posledních letech problémy s přežívající mšicí chmelovou po jeho aplikaci. Výhodou pymetrozinu je i nízká toxicita na přirozené nepřátele mšice a svilušky chmelové. Na rozdíl od imidaclopridu či acetamipridu se nejedná o tak radikálně působící eradikant, čehož důsledkem je nižší iniciální účinnost. Ta se projevuje v pomalejším nárůstu mortality mšic. Nicméně, v důsledku inhibice potravy přestávají mšice sát a virginogenie nerodí nové potomstvo. Tyto nesající mšice postupně z listů

20

opadávají, takže biologická účinnost graduje 4-7 dnů po ošetření. Z tohoto důvodu je vhodné provádět aplikaci pymetrozinu o několik dnů dříve (5-7) než v případě imidaclopridu či acetamipridu. Insekticid Chess 50 WG je mísitelný s fungicidy Ortiva a Ridomil Gold Combi Pepite, aniž by se tím snižovala biologická účinnost. F/ Při aplikaci pyrethroidních insekticidů Karate Zeon 5 CS a Talstar 10 EC je nezbytné diferencovat dle lokalit a  používat tyto přípravky pouze v  případě silné intenzity přeletu okřídlených mšic z primárních hostitelských rostlin na chmel, tj. při časném dosažení spodní hodnoty doporučovaného prahu hospodářské škodlivosti (50 mšic/list), k čemuž dochází zpravidla v 1 polovině června. V tomto případě je aplikace vhodná, jelikož redukcí počtu mšic před klíčovou aplikací některého z klíčových systemických aficidů tak předcházíme dlouhodobému sání velkého počtu mšic na mladých chmelových listech a tím i následnému poškození chmele. Toto ošetření lze doporučit pouze pro populace vykazující vyšší než 80% biologickou účinnost. Aktuální informace o  biologické účinnosti lambda-cyhalothrinu na polní populace P.  humuli získané v laboratorních testech v daném roce budou podávány chmelařské veřejnosti na odborných ochranářských seminářích realizovaných před počátkem vegetační sezóny. Nicméně, data získaná v rámci tohoto monitoringu jsou pouze orientační, jelikož pokrývají jen malou část polních populací P. humuli. Z tohoto důvodu je vhodné odebrat vzorek populace mšice chmelové v  době gradace migrace několik dnů před provedením ochranného zásahu proti mšici. Pro tento účel je dostačující odběr 10 listů z horních listových pater, dostatečně infestovaných mšicemi (alespoň 50 ex./list). Takto odebrané listy je nezbytné doručit nejpozději 2 hodiny po odběru do Chmelařského institutu na odd. ochrany chmele. Aktuální informace o biologické účinnosti bude podána nejpozději do 3 dnů. Možné je rovněž vlastní ověření biologické účinnosti v polních podmínkách. Pro tento účel doporučujeme aplikovat Karate Zeon 5 CS v 0,04% konc. v dávce aplikační tekutiny 1.000 l (tj. 400 g přípravku). V případě přípravku Talstar 10 EC je aplikace prováděna v 0,05% konc., takže dávka přípravku na celkový objem 1000 l činí 500 ml. Tímto objemem ošetříme v závislosti na habitu chmelových rostlin v této době (první polovina června) 0,5 – 1,0 ha. Z  důvodu pouze kontaktního účinku je nezbytné důkladné ošetření chmelových rostlin, především horních listových pater infestovaných virginogenní generací P. humuli. Vyhodnocení biologické účinnosti vykonáme 2 dny po ošetření. Odběr listů provádíme ve chmelnici po úhlopříčce, přičemž odebíráme celkem 100 listů (34 z horních listových pater, 33 ze středu a 33 zespodu). Počet mšic hodnotíme pomocí lupy. Stejný odběr provedeme i u neošetřené části chmelnice. Odečtením zjištěné hodnoty získané ze vzájemného poměru počtů mšic na neošetřené a ošetřené části chmelnice od hodnoty 100% zjistíme aktuální biologickou účinnost v %. Aplikaci pyrethroidních insekticidů v době tvorby generativních orgánů, vzhledem k jejich nižší biologické účinnosti a negativnímu účinku na přirozené nepřátele mšic, není zpravidla již vhodné provádět.

21

6. Importní omezení Systém ochrany chmele proti škodlivým organismům je od počátku devadesátých let stále více komplikován exportními omezeními vyplývajícími z importních tolerancí pesticidů v zemích exportu našeho chmele. Jelikož registrace nových přípravků a stanovení MRL (maximum residue level) je velmi náročný a zdlouhavý proces, vystavujeme se tak značnému nebezpečí, že v případě selhání stávajících insekticidů nebudeme schopni účinně čelit hospodářské škodlivosti mšice chmelové v důsledku nedostatku dostupných účinných aficidů. Nicméně, chceme-li zabezpečit bezproblémový vývoz českého chmele, musíme se jako člen EU podrobit MRL pro tuto unii platným a respektovat MRL nejvýznamnějších obchodních partnerů (Japonsko, SRN, USA). Seznam stávajících hodnot importních tolerancí je uveden v Tab. 4. III. Srovnání „novosti“ postupů Omezený sortiment použitelných biologicky účinných aficidních přípravků v  ochraně chmele proti mšici chmelové, umocněný importními tolerancemi (MRL) a předpokládanými omezeními vyplývajícími z „cut-off“ kritérií v rámci EU nás vedou k tomu, abychom tyto přípravky racionálně používali. Doporučování jednotlivých přípravků je prováděno na základě aktuálních povětrnostních podmínek a z toho vyplývající populační dynamiky mšice chmelové. Nezbytné je v rámci strategie ochrany chmele proti mšici chmelové též provádění každoročních rozsáhlých laboratorních testů a polních komparačních pokusů. Jedná se především o problematiku rezistence mšice chmelové ke stávajícím aficidům. Biologicky dostatečně účinné aficidy zde jsou zdůrazněny tučným písmem. Jsou zde uvedena metodická doporučení pro ochranu chmele proti rezistentní mšici chmelové s ohledem na mechanismus účinku a ochrannou lhůtu jednotlivých metodicky doporučovaných aficidů. Aktuální informace o stavu rezistence polních kmenů z  jednotlivých chmelařských oblastí ČR jsou detailně předávány na odborných seminářích zaměřených na ochranu chmele proti škodlivým organismům. V rámci harmonizace registračních procesů v EU jsou realizovány registrační pokusy s novými vysoce účinnými zoocidy. Dle možností jsou tyto nové přípravky zařazovány do Seznamu povolených přípravků pro chmel v ČR. Tyto perspektivní aficidy jsou postupně začleňovány do doporučovaných strategií ochrany chmele proti rezistentní mšici chmelové, v jejichž rámci nahrazují starší již neúčinné přípravky a doplňují stávající stále dostatečně biologicky účinné insekticidy. Přípravky jsou aplikovány na základě krátkodobé prognózy a signalizace s ohledem na práh hospodářské škodlivosti a mechanismus účinku. V rámci strategie ochrany chmele proti rezistentní mšici chmelové se využívá dat získaných ze sacích pastí, které jsou pro tento účel poskytovány Státní rostlinolékařskou správou. Signalizace ochranného zásahu proti mšici chmelové je syntézou prognózy přeletu okřídlených mšic z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel prováděné na základě SET a signalizace ochranného zásahu prováděného dle krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace.

22

IV. Popis uplatnění metodiky Metodika ochrany chmele proti mšici chmelové (Phorodon humuli Schrank) poskytuje informace o doporučovaných strategiích ochrany chmele proti tomuto škůdci, které byly zpracovány na základě dosažených výsledků získaných jak v laboratorních testech, tak i v polních komparačních pokusech pracovníkům státní správy, pedagogům vysokých a středních škol, výzkumným pracovníkům, obchodníkům s chmelem a  především pěstitelům chmele, zkrátka široké chmelařské veřejnosti. Realizací metodicky správné praxe pro používání přípravků se minimalizuje zátěž životního prostředí ve chmelařských oblastech, rovněž jako riziko vzniku rezistentních populací mšice chmelové, které je většinou důsledkem chyb v  aplikaci.   Dodržováním metodických pokynů se předchází nebezpečí vzniku problémů se zvýšeným obsahem reziduí ve chmelových hlávkách, čímž se zlepšuje zobchodovatelnost českého chmele a tím i jeho konkurenceschopnost na světovém trhu.

23

V. Seznam použité související literatury Abott, W.S., 1925: A method of computing the effectiveness of an insecticide. J. Econ. Entomol., 18: 265-267. Anonymous, 1979: Recommended methods for the detection and measurement of resistance of agricultural pests to pesticides. FAO P. Protec. Bull., 27: 29-32. Barber, A., Campbell., C.A.M., Crane, H., Lilley, R., 2003: Cost-benefits of reduced aphicide usage on dwarf hops susceptible and partially resistant to damson-hop aphid. Ann. Appl. Biol., 143: 35-44. Barbour, J., 2002: Hop insect pests. In Pacific Northwest 2002 Insect Management Handbook (McGrath, D., Ed.). Oregon State University, Corvallis, OR. Benker, U., 1997: Population dynamics of pests (damson hop aphid Phorodon humuli Schrank) and two-spotted spider mite Tetranychus urticae Koch) and beneficial organisms in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 21-27. Blackman, J., Umpelby, R.A., 1995: Identifying methods of hop production and plant protection to reduce the use of pesticides. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Strasbourg, France: 81-98. Blattný, C., Osvald, V., 1950: Jen zdravý a jakostní chmel. Brázda, Praha: 368 s. Blümel, S., 1984: Blattlausbekämpfung im Hopfenbau. Pflanzenarzt, 37: 185-188. Blümel, S., 1987: Investigations on insecticide resistance of Phorodon humuli in Austria. In IOBC WPRS Bull. XI/5, East Malling, England: 3-9. Buchi, R., 1981: Evidence that resistance against pyrethroids in aphids Myzus persicae and Phorodon humuli is not correlated with high carboxylesterase activity. Z. PflKrankh. PflSchutu. 88: 631-634. Cahill, M., Gorman, K., Day, S., Denholm, I., 1996: Baseline determination and detection of resistance to imidacloprid in Bemisia tabaci (Homoptera: Aleyrodidae). Bull. Entomol. Res. 86: 343-349. Campbell, C.A.M., 1973: Studies on the ecology of the damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank). Ph.D. Thesis, University of London, England. Campbell, C.A.M., 1977: Distribution of damson-hop aphid (Phorodon humuli) migrants on hops in relation to hop variety and wind shelter. Ann. Appl. Biol., 87: 315325. Campbell, 1983: Antibiosis in hop (Humulus lupulus) to the damson-hop aphid, Phorodon humuli. Ent. Exp. Appl. 33: 57-62. Campbell, C.A.M., 1985: Has the damson-hop aphid an alate eliencolous morp? Agric. Ecosyst. Environ., 12: 171-180. Campbell, C.A.M., Dawson, G.W., Griffiths, D.C., Petterson, J, Picket, J.A., 1990: Sex attractant pheromone of the damson-hopaphid, Phorodon humuli (Homoptera: Aphididae). J. Chem. Ecol., 16: 3455-3465. Campbell, C.A.M., 1991: Response of Phorodon humuli to yellow and to green hop foliar colours. In Ent. Exp. et Appl., 60: 95-99. Campbell, C.A.M., Petterson, J., Pickett, J.A., Wadhams, L.J. &Woodcock, C.M.,

24

1993: Spring migration of damson-hop aphid, Phorodon humuli (Homoptera, Aphididae), and summer host plant-derived semiochemicals released on feeding. J. Chem. Ecol, 19: 1569-1576. Campbell, C.A.M., Darby, P. & Morgan, D., 1993: Dynamics of damson-hop aphid on aphid-resistant hop plants. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Wye College, Kent, England: 61-68. Campbell, C.A.M., Ridout, M.S., 2001: Effects of plant spacing and interplanting with oilseed rape colonisation of dwarf hops by the damson-hop aphid, Phorodon humuli. Entomol. Exp. Appl. 99: 211-216. Cone, W.W., 1998: Arthropod pests of hops. Hop Pests and Diseases: Field Manual. Washington Hop Comm., Yakima, Washington. Cranham, J.E., Firth, S.I., 1984: Hop aphid management studies, 1980-1983. In IOBC WPRS Bull., Freising, Germany: 24-32. Darby, P., Campbell, C.A.M., 1988: Resistance to Phorodon humuli in Hops. In IOBC/ WPRS Bull., Wienna, Austria: 56-63. Darby, P., Campbell, C.A.M., 1996: Aphid resistant hops – The key to integrated pest management in hops. Brighton Crop Protect Conf., Pests Dis.,: 893-898. Dorschner, K.W., Baird, C.R., 1988: Susceptibility of hop to Phorodon humuli. Entomol. Exp. Appl., 49: 245-250. Dorschner, K.W., Baird, C., 1989: Electronically Monitored Behaviour of Phorodon humuli (Homoptera: Aphididae) on Resistant and Susceptible Hop Genotypes. J. Insect. Behav. 2: 437-446. Dorschner, K.W., Kenny, S.T., 1992: Occurrence of hop aphid phagostimulants in the honeydew of aphids. Entomol. Exp. Appl., 65: 49-55. Dundr, K., 1990: Jarní přelet mšice chmelové na chmel. Chmelařství 63: 70-71. Elbert, A., Overbeck, H., Tsuboi, S., 1990: Imidacloprid, a novel systemic nitromethylene analogue insecticide for crop protection. Proc. Brighton Crop Protect . Conf., Pests Dis., 1: 21-28. Elbert, A., Neuen, R., Cahill, M., Devonshire, A.l., Sarr, A.W., Sone, S., Steffens, R., 1996: Resistance management with chloronicotinyl insecticides using imidacloprid as an example. Pflanzenschutz-Nachrichten Bayer 49: 5-54. Engelhard, B.A., Lutz, A., Mayer, M., 1997: Die Harmononisierung in der Zulassung von Pflanzenschutzmitteln als Voraussetzung für den internationalen Hopfenhandel. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 5-10. Engelhard, B., 2001: Schädlinge – Hopfenblattlaus (Phorodon humuli Schrank) in Hopfen in 2001. Anbau, Düngung, Pflanzenschutz, Sorten. Bayrische Landesanstalt Bodenkultur und Pflanzenbau. Hopfenforschung und Hopfenberatung. Wolnzach – Hüll: 118 pp. Engelhard, B., Schwarz, J., Weihrauch, F., 2007: Standard ranges of the application pesticides on hops – a proposal for the EPPO guide lines: In Proc. of Scient Comm. I.H.G.C., Tettnag, Germany: 110-113. Eppler, A., 1986: Untersuchungen zur Wirstwahl von Phorodon humuli Schrank. 1. Besiedelte Pflanzenarten. Anz. Schäd., Pflanzsch. Umweltsch, 59: 1-8.

25

Eppler, A., 1989: Settling behaviour of Phorodon humuli in relation to virus spread. In Proc. Intern. Worksh.- on Hop Virus Diseases, Rauischolzhausen: 113-120. Felsot, A.S., Maddox, J.V., Bruce, W., 1981: Enhanced microbial degradation of carbofuran in soils with histories of Furadan use. Bull. Environ. Contam. Toxicol. 24, 778-782. Furk, C., Baxter, C., 1987: Monitoring for pyrethroid resistance in the damson-hop aphid, Phorodon humuli. In IOBC WPRS Bull. XI/5, East Malling, England: 10-21. George, A.E., Bryant, W.L., 1997: Pesticide research, registration and international harmonization. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 6-11. George, A., Bryant, B., 2001: Raising International Coordination to its Next Level. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Canterbury, Kent, England: 1-3. Georgiou, G.P., 1980: Insecticide resistance and prospects for its management. Residue Reviews 76. 131-134. Hardie, J., Storer, J.R., Cook, F.J., Campbell, C.A.M., Wadhams, L.J., Lilley, R., Peace, L., 1996: Sex pheromone and visual trap interactions in mate location strategies and aggregation by hostalternating aphids in the field. Physiol. Ent. 21: 97-106. Harris, C.R., Chapman, R.A., Harris, C., Tu, C.M., 1984: Biodegradation of pesticides in soil: rapid indication of carbamate degrading factors after carbofuran treatment. J. Environ. Sci. Health, B19: 1-11. Herrewijn, P., Kayser, H., 1997: Pymetrozine, a fastacting and selective inhibitor of aphid feeding. In-situ studies with electronic monitoring of feeding behavior. Pestic. Sci. 49: 130-140. Hrdý, I. & Zelený, J.,1968: Hop aphid (Phorodon humuli) resistant to thiometon. Acta Ent. Bohemoslov. 65: 183-187. Hrdý, I., Zelený, J., Boučková-Koníčková, J., 1970: Stability of resistance to thiometon, multiple-resistance and population density of the hop aphid, Phorodon humuli (Schrank), during 1967-1968 (Homoptera: Aphididae). Acta Ent. Bohemoslov., 67: 143174. Hrdý, I., 1979: Insecticide resistance in aphids. IX. Int. Congr. Plant. Protect., Washington, USA. Hrdý, I., 1980: Pesticidy v integrované ochraně rostlin. Agrochémia, 20: 205-214. Hrdý, I., 1981: Integrated pest management and the possibilities to cope with insecticide resistance in the hop aphid and the two-spotted spider mite in hops. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czech Republic: 78-86. Hrdý, I., Kříž, J., 1981: Insecticide-resistance spectrum in Czechoslovak populations of hop aphid, Phorodon humuli. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czechoslovakia: 29-39. Hrdý, I., Kuldová, J., 1981: A standardized spray-residue method for measuring, and dip-test for monitoring resistance in aphids. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czechoslovakia: 21-28. Hrdý, I., 1984: Stability of resistance to insecticides and the spreading of hop aphid resistant biotypes in Czechoslovakia. In IOBC WPRS Bull., VII/6, Freising, Germany: 2-10.

26

Hrdý, I., Kremheller, H.T., Kuldová, J., Lüders, W, Ula, J., 1986: Insektizidresistenz der Hopfenblattlaus, Phorodon humuli in böhmischen, bayrischen und badenwürtembergischen Hopfenabaugebieten. Acta Entomol. Bohemoslov. 83: 1-9. Hůrková, J., Gesner, M., 1981: A standardized spray-residue method for measuring, and dip-test for monitoring resistance in aphids. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czechoslovakia: 61-68. James, DG., 2001: Which pesticides are safe to beneficial insects and mites? Agrichem and Environ. News 178: 12-14. James, D,G., 2002: Fecundity in Twospotted Spider Mite (Acari: Tetranychidae) is Increased by Direct and Systemic Exposure to Imidacloprid. J. Econ. Entomolog. 95 (4): 729-732. James, D.G., 2002: Selectivity of the miticide bifenazate, and aphicide, pymetrozine, to spider mite predators in Washington hops, Internat. J. Acarol., 28: 175-179. James, D.G., 2003: Toxicity of imidacloprid to Galendromus occidentalis, Neoseiulus fallacis and Amblyseius andersoni (Acari: Phytoseiidae) from hops in Washington State, USA. Kazak, C., Cone, W.W., 1995: The vertical distribution of mites and aphids on hops in southcentral Washington during the summer 1993. J. Entomol. Soc. Brit. Comumbia, 92: 91-95. Knan, A., Kremheller, H.T., 1984: Festlegung von schadenschwellen bei der bekämpfung der hopfenblattlaus, Phorodon humuli. In IOBC WPRS Bull., IV/6, Freising, Germany: 51-55. Kolbe, W., 1966: Studies on the control of aphids and spider mites on hops. Pflanzeschutz-Nachrichten Bayer 19: 189-242. Kremheller, H.T., Knan, A., 1979: Zur Terminwahl bei der Bekämpfung der Hopfenblattlaus (Phorodon humuli Schrank). Hopfen-Rundschau, 30: 203-204. Kremheller, H.T., Kohlmann, H., 1979: Einfluss der Behandlungstermine auf die Bekämpfung der Hopfenblattlaus (Phorodon humuli, Schrank). Gesunde Pfl., 31: 198201. Kremheller, H.T., Knan, A, 1984: Resistenz der hopfenblattlaus, Phorodon humuli, gegen insektizide in der Hallertau (Bundesrepublic Deutschland). In IOBC WPRS Bull., VII/6, Freising, Germany: 17-23. Kremheller, H.T., 1987: Implications of insecticide resistance of Phorodon humuli on plant protection. In IOBC WPRS Bull., XI/5, East-Malling, England: 1-2. Krofta, K., Vostřel, J., 2007: Contents of pesticide residues in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 109. Kříž, J., 1962: Studium bionomie a ekologie mšice chmelové (Phorodon humuli Schrk.) a vypracování soustavy ochranných opatření. Kand. dis. práce, VÚCH Žatec: 104 s. Kříž, J., 1964: Mšice chmelová – nejnebezpečnější škůdce našich chmelařských oblastí. Chmelařství 37: 43-44. Kříž, J., 1965: Dlouhodobá prognóza mšice chmelové. Chmelařství 38: 61-62. Kříž, J., 1984: Stabilität der Insektizideresistenz in Freilandpopulationen der hopfeblattlaus, Phorodon humuli. In IOBC WPRS Bull., VII/6, Freising, Germany: 2-10.

27

Kůdela, V., Kocourek, F. a kol., 2002: Seznam škodlivých organismů rostlin. Agrospoj, s.r.o., Těšnov, Praha: 342 s. Kunkel, D.L., Holm, R., 2001: The IR-4 Project – Providing pest management solutions to growers of hops, fruits, vegetables and other minor crops. In Proc. Scient Comm. I.H.G.C., Canterbury, Kent, England: 4-7. Leicht, W., 1993: Imidacloprid – a  chloronicotinyl insecticide. Pesticide Outlook 4: 17-24. Lorenzana, A., Hermoso de Mendoza, A., Magadán, J.A., Seco, M.V., 2005: Economic threshold of intervention against Phorodon humuli (Schrank, 1801) (Hemiptera: Aphididae) in Leon (Spain): Hop parameters prior to calculating them. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., George, South Africa: 68. Lorenzana, A., Hermoso de Mendoza, A., Magadán, J.A., Seco, M.V., 2007: Population dynamics of Phorodon humuli (Schrank, 1801) (Hemiptera: Aphididae) in hop cones. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 100. Lösel, P.M., Lindemann, M., Scherkenbec, J., Maier, J., Engelhard, B., Campbell, C.A.M., Hardie, J., Picket, J.A., Wadhams, L.J., Elbert, A. & Thielking, G., 1996: The Potential of Semiochemicals for Control of Phorodon humuli (Homopotera, Aphididae). Pesticide Science, 48: 293-303. Mann, M.E., 1981: The control of damson-hop aphid (Phorodon humuli) by chemical and biological applications. MSc thesis, University of Reading: 118 pp. Malais, M., Ravensberg, W.J., 1992: Knowing and recognizing. The biology of glasshouse pests and their natural enemies. Koppert B.V., Berkel en Roddenrijs, the Netherlands: 109 pp. Messeliére, S. de la, 1988: Contribution a l’etude de la biologie, lëcologie et a la lutte contre le puceron du houblon Phorodon humuli Dans le nord de la France. In IOBC WPRS Bull., XI/5, East Malling, England: 36-48.. Muir, R.C.,1979: Insecticide resistance in damson-hop aphid, Phorodon humuli, in commercial hop gardens in Kent. Ann. Appl. Biol. 92: 1-9. Muir, R.C., Cranham, J.E., 1981: Resistance to pesticides in damson-hop aphid and red spider mite on English hops. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czechoslovakia: 11-15. Neve, R.A., 1991: Hops. Chapman and Hall, London: 266 pp. Paul, T.A., Darby, P., Green, C.P., Hodgson, C.J. & Rossiter, J.T., 1996: Electrical penetration graphs of the damson-hop aphid, Phorodon humuli on resistant and susceptible hops (Humulus lupulus). In Ent. Exp. Appl., 80: 335-342. Pérez, H., Magadán J.A., Seco, V., 2003: The use of cution trap for monitoring the migration of damson-hop aphid (Phorodon humuli) (Hemiptera, Aphididae). In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Dobrna, Slovenia: 41-45. . Perju, T., 1984: A contribution to the study of biology, ecology and control of the hop aphid (Phorodon humuli Schrank). In IOBC WPRS Bull., VII/6, Freising, Germany: 33. Petrlík, Z., Gesner, M., Veselý, F., Vostřel, J., Štys, Z., 1989: Komplexní řešení usměrněné ochrany chmele. Závěrečná zpráva VÚCH Žatec: 54 s. Pope, T.W., 2002: Behaviour-modifying chemicals of damson-hop aphid, Phorodon humuli Schrank. The BCPC Conference – Pests and Diseases 2: 725-728.

28

Pope, T.W., Campbell., C.A.M., Hardie, J., Wadhams, L.J., 2004: Eletroantennogram responses of the three migratory forms of the damson-hop aphid, Phorodon humuli, to aphid pheromones and plant volatiles. J. Insect Physiol., 50: 1083-1092. Potter, C., 1952: Apparatus for applying direct sprays. Ann. Appl. Biol., 39: 2-20. Rossbauer, G., 1983: Blattlausbekämpfung im Hopfen – erst zählen, denn spritzen. Hopfen-Rundschau, 34: 226-229. Růžička, Z., Vostřel, J., Zelený, J., 1986: The control of Phorodon humuli by aphidophagous Coccinellidae with the help of crop diversification. In Hodek (ed.). Ecology of Aphidophaga. Academia, Dordrecht: 435-439. Růžička, Z., Vostřel, J., Zelený, J., 1988: Interaction between Phorodon humuli and indigenous predators in a pesticide untreated hop garden. In IOBC WPRS Bull., XI/5, East Malling, England: 64-72. Rybáček, V. a kol., 1980: Chmelařství. SZN Praha: 426 s. Státní rostlinolékařská správa, 2008: Monitorování letu mšic v České republice v roce 2007 a  jejich očekávaný stav v  roce 2008. Ed. SRS, Oblastní odbor Opava, Referát diagnostiky mšic: 22 s. Suett, D.L., Jukes, 1987: Accelerated degradation of soil-applied insecticides implications for control of damson-hop aphid in hops. In IOBC WPRS Bull., XI/5, East Malling, England: 22-32. Šedivý, J., 1989: Odolnost mšice chmelové je trvalým problémem v ochraně chmele. Chmelařství, 62: 71-72. Štaif, J., 1981: Ochrana rostlin I. Živočišní škůdci. Vysoká škola zemědělská v Praze, fakulta agronomická, SPN Praha: 254 s. Taimr, L, Kříž, J., 1978a: Post-migratory local flights of Phorodon humuli Schrank winged migrants in a hop garden. Z. Angew. Ent., 85: 236-240. Taimr, L., Kříž, J., 1978b: Stratiform drift of the hop aphid (Phorodon humuli Schrank). Z. Angew. Ent., 86: 71-79. Thomas, G.G., Goldwin, G.K., Tatchell, G.N., 1983: Associations between weather factors and the spring migration of damson-hop aphid, Phorodon humuli. Ann. Appl. Biol., 102: 7-17. Trouve, C., Ledee, S., Brun, K., Ferran, A, 1996: Lutte biologique contre le puceron du houblon: bilan de trois d’études dans de la France. Phytoma (486): 41-44. Taylor, L.R., Woiwod, I.P., Taylor, R.A.J., 1979: The migratory ambit of the hop aphid and its significance on aphid population dynamics. J. Anim. Ecol., 48: 955-972. Vostřel, J., 1988: Využití některých netradičních metod v  ochraně chmele proti živočišným škůdcům. Rostl. Výroba, 34: 771-777. Vostřel, J., 1990: Vývoj populace Phorodon humuli (Schrank) na chmelu, faktory jeho regulace a  možnosti jejich využití v  integrované ochraně rostlin. Kand. dis. Práce. VŠÚCH Žatec: 135 s. Vostřel, J., 1991: Toxicita vybraných pesticidů na afidofágní slunéčka, přirozené nepřátele mšice chmelové. Rostl. Výroba, 37: 699-704. Vostřel, J., 1995: Effectiveness of insecticides on damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) in laboratory conditions. Rostl. Výroba, 41: 375-378.

29

Vostřel, J., Veselý, F., 1995: Hop protection against pests in Czech Republic. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Strasbourg, France: 99-101. Vostřel, J., 1996: The results of laboratory experiments and their possible utilization in hop protection strategy against pests. Rostl. výroba, 42 (7): 320-331. Vostřel, J., 1997: The problem of damson-hop aphid and two-spotted spider mite resistance to pesticides in Czech Republic. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Zatec, Czech Republic: 41-45. Vostřel, J., 1999: Hop protection against pests and diseases in Czech Republic (up-todate information). In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Pulawy, Poland: 120-122. Vostřel, J., 2003: Ochrana chmele proti hospodářsky nejvýznamnějším chorobám a škůdcům. Agro magazin, 4: 22-25. Vostřel, J, 2005: The resistance phenomenon in damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) in Czech Republic. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., George, South Africa: 63-67. Vostřel, J., 2006: Metodická doporučení v ochraně chmele proti škodlivým organismům v roce 2006. Chmelařství, 79: 45-54. Vostřel, J., Klapal, I., 2007: Komparační polní pokusy s  ověřováním biologické účinnosti vybranými aficidů na mšici chmelovou (Phorodon humuli Schrank) na Žatecku a Tršicku v roce 2006. Sborník z Chmelařského kongresu, Praha 06.02. 2007. Vostřel, J., 2007: Resistance to imidacloprid (Confidor 70 WG) in damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) on Czech hops. In. Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 101-104. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti škodlivým organismům v roce 2007 a metodická doporučení pro letošní rok. Chmelařství, 80: 38-44. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti chorobám a škůdcům v roce 2007. Chmelařství, 80: 129 – 133. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T., 2008: Metodika ochrany chmele 2008. Chmelařský institut, s.r.o. , odd. ochrany chmele, Žatec. ISBN 978-80-86836-36-2: 24 s. Vostřel, J., Filkuka, I., 2008: Hop protection against pests and diseases in central Europe in 2020. In Proc. of International Hop Symposium, Wolnzach, Germany: 63-67 Vostřel, J., 2008: Výskyt a ochrana chmele proti škodlivým organismům v ČR v roce 2008. Chmelařství, 81. v tisku. Weihrauch, F., Moreth, L., 2003: Behaviour and population development of the damson-hop aphid on two hop cultivars of different susceptibility. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Dobrna, Slovenia: 36-41. Williams, R.J., Brooke, D.N., Glendining, P.J., Matthiessen, P., Mills, M.J., Turnbull, A., 1991: Measurement and modelling of pesticide residues at Rosemaund Farm. In Proc. British Crop Prot. Conc., Brighton, XI/91, 2: 507-514. Wright, R.G., 1962: Determination of aphids in hops. J. Assoc. Offic. Analytic. Chemist., 45: 670-672. Wright, L.C., Cone, W.W., Menzies G.W., Wildman, T.E., 1990: Numerical and bionical sequential sampling plans for the hops aphid (Homoptera: Aphididae) on hop leaves. J. Econom. Entomol.,83: 1388-1394.

30

Wright, L.C., Pike, K.S., Alison, D., Cone, W.W., 1994: Seasonal occurrence of alate hop aphids (Homoptera: Aphididae) in Washington state. J. Agric. Entomol., 12 (1): 9-20. Wright, L.C., Cone, W.W., 1999: Carryover of imidacloprid and disulfoton in subsurface drip-irrigated hop. J. Agric. Urban Entomol. 16: 59-64. Zelený, J., Hrdý, I., Kalushkov, P.K., 1981: Population dynamics of aphid and mite predators in hops: Bohemia hop growing area. IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czech Republic: 87-96. Zelený, J., Vostřel, J., Růžička, Z., Gesner, M., 1986: Populační dynamika mšice chmelové (Phorodon humuli Schrk.) ve chmelnicích. Sb. Ref. X. Čs. Konf. Ochr. Rostl.: 139-140. Zelený, J., Vostřel, J., Růžička, Z., Kalushkov, P.K., 1988: Impact of various pesticides on aphidophagous coccinellids. In E. Niemczyk and A.F.G. Dixon. Ecology and effectiveness of Aphidophaga, SPB Academic: The Hague: 327-332. Zelený, J., Růžička, Z., Vostřel, J., 1988: Účinek pesticidů na afidofágní slunéčka (Coccinellidae). Sb. Ref. XI. Čs. Konf. Ochr. Rostl.: 163-164. Zohren, E., 1972: Ergebnise eines Versuches zur Bekämfung der Hopfenblattlaus (Phorodon humuli Schr.) mit verschiedenen Insektiziden und Applikationsmethoden. Z. PflKrankh. PflSchutz 79: 668-676. Žolnir, M., 1987: Resistance of damson-hop aphid in Slovenia hop fields. In IOBC WPRS Bull., XI/5, East Malling, England: 33-35.

31

VI. Seznam publikací, které předcházely metodice Krofta, K., Vostřel, J., 2007: Contents of pesticide residues in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 109. Vostřel, J, 2005: The resistance phenomenon in damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) in Czech Republic. In Proc. Scient Comm. I.H.G.C., George, South Africa: 63-67. Vostřel, J., 2006: Metodická doporučení v ochraně chmele proti škodlivým organismům v roce 2006. Chmelařství, 79: 45-54. Vostřel, J., Klapal, I., 2007: Komparační polní pokusy s  ověřováním biologické účinnosti vybranými aficidů na mšici chmelovou (Phorodon humuli Schrank) na Žatecku a Tršicku v roce 2006. Sborník z Chmelařského kongresu, Praha 06.02. 2007. Vostřel, J., 2007: Resistance to imidacloprid (Confidor 70 WG) in damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) on Czech hops. In. Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 101-104. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti škodlivým organismům v roce 2007 a metodická doporučení pro letošní rok. Chmelařství, 80: 38-44. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T., 2008: Metodika ochrany chmele 2008. Chmelařský institut, s.r.o. , odd. ochrany chmele, Žatec. ISBN 978-80-86836-36-2: 24 s. Vostřel, J., Filkuka, I., 2008: Hop protection against pests and diseases in central Europe in 2020. In Proc. International Hop Symposium, Wolnzach, Germany: 63-67

VII. Abstrakt Metodika ochrany chmele proti mšici chmelové (Phorodon humuli Schrank) poskytuje informace týkající se detailního popisu jednotlivých forem mšice chmelové jak na primárních hostitelských rostlinách rodu Prunus (fundatrix, fundatrigenie), tak i virginogenních stádií na chmelu, včetně migrujících forem. Jsou zde uvedeny charakteristické znaky odlišující zakladatelky mšice chmelové od dalších druhů vyskytujících se na těchto dřevinách. V další fázi je pozornost zaměřena na prognózu výskytu mšice chmelové a signalizaci ochranných zásahů jak na základě SET v  kombinaci s  prahem hospodářské škodlivosti, tak na signalizaci ochranného zásahu proti mšici chmelové na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace. Na základě monitorování letu mšic v ČR signalizovaném pracovníky SRS lze odhadovat intenzitu přeletu okřídlených forem P. humuli pro následující rok. Stanovení toxikologických dat a biologické účinnosti metodicky doporučovaných insekticidů na polní populace mšice chmelové tvoří nedílnou součast této metodiky. Jednotlivé zaregistrované insekticidy jsou doporučovány s ohledem na výsledky laboratorních testů a polních komparačních pokusů rovněž jako na specifický účinek a importní tolerance (MRL) těchto přípravků. Na základě těchto dat jsou kompilovány strategie ochrany chmele proti tomuto hospodářsky nejvýznamnějšímu škůdci chmele.

32

Aktuální informace týkající se výskytu mšice chmelové a  metodických doporučení konkrétních ochranných zásahů budou dostupné jednak na adrese www.chizatec.cz. a jednak budou předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR.

VIII. Abstract Methodology of hop protection against damson-hop aphid (Phorodon humuli Schrank) provides information concerning detail description of the individual P. humuli forms not only on primary host plants of the genus Prunus including migratory forms but on hop plants as well. Typical chracteristics for the determination of the aphid species occurring on Prunus sp. trees are reviewed here. Prognosis and signalization data of the individual treatments against damson-hop aphid on the base of SET in combination with economic threshold as well as signalization on the base of short-time prognosis of non-winged P. humuli generation infested hop plants are described. With the help of the data regarding monitoring of P. humuli forms, which are provided by State Phytosanitary Administration (SPA), we can estimate intensity of P. humuli spring migration for the following year. Determination of toxicological data on biological efficiency of the methodically recommended aphicides creates the necessary part of this methodology. The individual plant protection products are recommended regarding to the results of laboratory tests, field trials as well as their specific efficiency and last but not least MRL (maximum residue level). On the base of these data strategies of hop protection against the most dangerous hop pest are compiled. Up-to-date information on the occurrence of damson-hop aphid and methodical recommendations on treatments against this pest will be available on the following address: www.chizatec.cz. as well as send via e-mail by Czech Hop Growers´ Association.

33

Přílohy Tabulka 4: Limity reziduí v mg/kg sušiny pro chmel (suché hlávky) – MRL (Maximum residue level)

Účinná látka

Přípravek

ČR

SRN

USA

Japonsko

EU

acetamiprid

Mospilan 20 SP

2

–

–

–

30

30

–

20

0,1

alpha-cypermethrin Vaztak 10 EC, 10 SC

30

bifenthrin

Talstar

10

10

10

10

imidacloprid

Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG Karate Zeon 5 CS Chess 50 WG

2

2

6

10

10 10

10 5

10 5

10 6

10 6

10 15

lambda-cyhalothrin pymetrozine

Zdroj: Směrnice Evropské komise: 2005/76/ES, 2006/4/ES, 2007/7/ES, 2007/73/ES, 839/2008 ES a 149/2008 ES.

Poznámka: Hodnoty nižší než 0,1 ppm jsou tak nízké, že daný přípravek nelze prakticky bez rizika použít (doporučujeme konzultaci s příslušnou obchodní firmou vykupující váš chmel). Od roku 2006 jsou MRL platné v ČR zharmonizovány s EU, jak vyplývá z příslušné novelizované vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR.

34

Tabulka 5: Seznam povolených rosičů do chmelnic (dle „Úředního registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin“ pro r. 2008) Návěsné rosiče

Výrobce

Země Objem hl. nádrže v l Trysky Pracovní tlak

Agrotecnica Agro

Agrotecnica

I

Berthoud Air Drive Caffini Trend Plus, Caffini Trend Plus Reverse Full Spray Laser IDEAL Orion, Evolution, Loire, Alsazia, Charentes, Perfection, Alsazia Perfect Kertitox Bóra

Berthoud Caffini

F I

Unigreen Ideal

600, 800, 1000, 1500, 2000, 3000 1000, 1500 600, 800, 1000, 1500, 2000, 3000

vířivé

do 100 bar

vířivé vířivé

do 20 bar do 50 bar

I I

1600, 2000 600, 800, 1000, 1500, 2000, 3000

vířivé vířivé

do 50 bar do 50 bar

Mezögéb Debrecén Kertitox NA K Mezögéb Debrecén Krukowiak Tajfun Krukowiak Munckhof 8010-16V Munckhof Nobili Euro Nobili Nobili Kap Nobili RP 7-102 Monzun Chmelařství Žatec Sleza Pilmet Sleza Millenium Pilmet WANNER N Wanner

H

1000, 2100

vířivé

do 40 bar

H

1000

vířivé

do 30 bar

PL NL I I CZ

1000, 1500, 2000 1000 600, 800, 1000, 1500 1500, 2000 1600, 2000

vířivé vířivé vířivé vířivé vířivé

do 50 bar do 40 bar do 40 bar do 40 bar do 50 bar

PL PL D

vířivé vířivé vířivé

do 20 bar do 20 bar do 50 bar

Nesené rosiče

Výrobce

1000, 1500, 2000 1000, 1500 1000, 1500, 2000, 3000, 4000

Země Objem hl. nádrže v l Trysky Pracovní tlak

IDEAL Orion, Evolution, Loire, Alsazia, Charentes, Perfection, Alsazia Perfect Star

Ideal

I

200, 300, 400, 500, 600, 800, 1000

vířivé

do 50 bar

Projet

I

vířivé

do 100 bar

Turbo

Projet

I

vířivé

do 100 bar

Samojízdné rosiče

Výrobce

300, 400, 600, 800, 1000 300, 400, 600, 800, 1000

Země Objem hl. nádrže v l Trysky Pracovní tlak

JZD Blšany Tifone

CZ I

2000 2000

vířivé vířivé

RP 6-012.1 Mistral Tifone SE.4X 120.2000

35

do 30 bar do 50 bar

Tabulka 6: Příprava postřikové kapaliny Koncentrace Dávka přípravku v % přípravku v g (ml) na 100 l postř. kapaliny 0,004 4 0,008 8 0,030 30 0,040 40 0,060 60 0,080 80 0,100 100 0,125 125 0,150 150 0,200 200 0,250 250 0,300 300 0,500 500 0,600 600 0,750 750 1,000 1000 6,000 6000 8,000 8000

Dávka přípravku v kg (l) pro rosič s nádrží o obsahu (litrů) 800 0,032 0,064 0,240 0,320 0,480 0,640 0,800 1,000 1,200 1,600 2,000 2,400 4,000 4,800 6,000 8,000 48,000 64,000

1000 0,040 0,080 0,300 0,400 0,600 0,800 1,000 1,250 1,500 2,000 2,500 3,000 5,000 6,000 7,500 10,000 60,000 80,000

1500 0,060 0,120 0,450 0,600 0,900 1,200 1,500 1,880 2,250 3,000 3,750 4,500 7,500 9,000 11,250 15,000 90,000 120,000

2000 0,080 0,160 0,600 0,800 1,200 1,600 2,000 2,500 3,000 4,000 5,000 6,000 10,000 12,000 15,000 20,000 120,000 160,000

Tabulka 7: Doporučené dávky postřikové tekutiny pro aplikaci insekticidů v ochraně chmele proti mšici chmelové A/ Tršická chmelařská oblast Pořadí postřiku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Datum postřiku 01.06.-10.06. 14.06.-23.06. 27.06.-06.07. 10.07.-19.07. 23.07.-01.08. 05.08.-14.08. 18.08.-25.08.

Vzrůst a vývojová fáze chmelové rostliny Výška chmele 1,0-3,0 m Výška chmele 3,5-5,5 m Výška chmele 6-7 m (před květem) Výška chmele 7 m, květ – zač.hlávkování Vývoj hlávek chmele Vývoj hlávek ukončen Počátek zralosti, technická zralost

36

BBCH 31-35 35-38 39-59 61-69 71-75 79 81

Dávka vody v lt.ha-1 800-1000 1200-1500 1600-2000 1800-2000 2000-2400 2000-2600 2000-2800

B/ Žatecká a úštěcká chmelařská oblast Pořadí postřiku 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Datum postřiku 06.06.-15.06. 21.06.-30.06. 06.07.-15.07. 21.07.-30.07. 06.08.-15.08. 21.08.-25.08.

Vzrůst a vývojová fáze Dávka vody BBCH chmelové rostliny v lt.ha-1 Výška chmele 2,0-4,0 m 32-37 1000-1200 Výška chmele 4,0-7,0 m 37-39 1500-2000 Ukončení dlouživého růstu, počátek květu 39-61 2000-2200 Plný květ, počátek tvorby hlávek 65-71 2000-2400 Vývoj hlávek chmele a jeho ukončení 75-79 2000-2600 Vývoj hlávek ukončen, zralost hlávek 81-85 2000-2800

Poznámka: vyšší dávky aplikační tekutiny v rámci uvedených rozpětí se doporučují při mohutnějším habitu chmelových rostlin.

37

Obr. 1: List chmele infestovaný nymfami a dospělými samicemi virginogenní generace. Foto Archiv Bayer s.r.o., Praha 9.

Obr.2. Dospělá virginogenní samice Phorodon humuli Schrank. Foto Archiv Bayer s.r.o., Praha 9.

38

Obr. 3: Výřez listu chmele infestovaný nymfami a dospělými samicemi virginogenní generace. Foto Archiv Bayer s.r.o., Praha 9.

Obr. 4: Chmelová hlávka silně poškozená sáním mšice chmelové s patrnými kožkami mšic a parazitickými černěmi rodu Alternaria a Cladosporium Foto Archiv Bayer s.r.o., Praha 9.

39

Obr. 5: List chmele infestovaný okřídlenými samicemi (migrantes alatae) a virginogenní generací mšice chmelové. Bíle zbarvené jsou menší nymfální stádia, zeleně zabrvené jsou dospělé viginogenní samičky.

Obr. 6: Okřídlené mšice (migrantes alatae) na mladém chmelové listu signalizující počátek přeletu z primárních hostitelských rostlin na chmel.

40

Obr. 7: Typické příznaky poškození chmele mšicí chmelovou v předsklizňovém období. Lesk na listech je způsoben odkapávající medovicí mšic nacházejících se v hlávkách a vyšších listových patrech.

41

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI MŠICI CHMELOVÉ (Phorodon humuli Schrank)

Metodika pro praxi 2008 Autoři: Ing. Josef Vostřel, CSc., Ing. Ivo Klapal, Ing. Tomáš Kudrna Vydal: Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec Grafická úprava a sazba: Digon s.r.o., Louny Tisk: Digon s.r.o., Louny Počet kopií: 500 ISBN 978-80-86836-69-0

42

CHMELAŘSKÝ INSTITUT s. r. o. HOP RESEARCH INSTITUTE Co., Ltd.

Kadaňská 2525, 438 46 Žatec

Vědeckovýzkumná činnost

ŽATEC

• • • • • •

Šlechtění chmele Chemie chmele Agrotechnika chmele Ochrana chmele Biotechnologie Pokusný pivovárek

Poradenská a školící činnost Výroba chmele Výroba chmelové sadby Zemědělská výroba Obchodní činnost Certifikace dle ČSN EN ISO 9001:2001 Chmelařský institut s.r.o. Účelové hospodářství Stekník Výzkumná stanice Tršice Tel.: +420 585 957 237 Tel.: +420 415 735 861 Tel.: +420 415 732 111 Fax: +420 415 725 334 Fax: +420 415 732 150 www.chizatec.cz

Výstup z výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „MSM 1486434701: Výzkum a regulace stresových faktorů chmele“

ISBN 978-80-86836-69-0