08

ŽATEC

Chmelařský institut s. r. o.

Ing. Josef Vostřel, CSc. a kol.

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI Svilušce CHMELOVÉ (Tetranychus urticae Koch)

Metodika pro praxi

7/08

Chmelařský institut s. r. o.

ŽATEC

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI SVILUŠCE CHMELOVÉ (Tetranychus urticae Koch)

Metodika pro praxi Ing. Josef Vostřel, CSc. a kol.

Výstup z výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „MSM 1486434701: Výzkum a regulace stresových faktorů chmele“

2008 3

Metodika ochrany chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch)

Ing. Josef Vostřel, CSc., Ing. Ivo Klapal, Ing. Tomáš Kudrna Stávající metodika byla zpracována v  rámci řešení výzkumného záměru MSM 1486434701: „Výzkum stresových faktorů chmele a jejich regulace“, konkrétně v rámci řešení etapy „Návrh optimální aktuální metodiky pro efektivní systém ochrany chmele proti dvěma hospodářsky nejvýznamnějším škůdcům, mšici a svilušce chmelové na základě získaných dat týkajících se indexů rezistence k testovaným zoocidům.“ Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Josef Vostřel, CSc. Autoři: Ing. Josef Vostřel, CSc. Ing. Ivo Klapal Ing. Tomáš Kudrna Helena Fořtová

Recenzenti: RNDr. Karel Suchopárek, Státní rostlinolékařská správa, Žatec Ing. Radek Gregor, Družstvo Agrochmel Kněževes Metodika je schválena Ministerstvem zemědělství, odborem výzkumu, vzdělávání a  poradenství pro využití v  zemědělské praxi (čj. 44761/2008-18020 ze dne 2. 12. 2008  Chmelařský institut, s.r.o., 2008 ISBN 978-80-86836-72-0

4

O B S A H I. II.

Cíl metodiky a dedikace Vlastní popis metodiky

4 5

Roztoči (Acarina) – charakteristické znaky Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch) Postembryonální vývoj Popis Škodlivost a bionomie Rezistence a stanovení toxikologických dat (LC 50, IR) a biologické účinnosti metodicky doporučovaných insekticidů na polní populace svilušky chmelové 1.2.5. Metodická doporučení pro ochranu chmele proti rezistentní svilušce chmelové

5 5 5 7 7

III. IV. V. VI. VII. VIII.

Srovnání „novosti“ postupů Popis uplatnění metodiky Seznam použité související literatury Seznam publikací, které předcházely metodice Abstrakt Abstract

13 13 14 18 19 19

Přílohy

20

1. 1.2. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4.

5

8 9

I.

Cíl metodiky a dedikace

Cílem metodiky ochrany chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) je stanovení optimálního systému ochrany chmele proti tomuto hospodářsky významnému škůdci, který bude zaručovat jeho udržení pod prahem hospodářské škodlivosti a  zároveň bude respektovat požadavky na zdravotní bezpečnost chmele. Především se jedná o importní tolerance nejvýznamnějších dovozců českého chmele, tzv. MRL, tj. Maximum Residue Level a  to jak na národní úrovni (Japonsko, SRN, USA), tak i na mezinárodní úrovni (EU). K ošetření chmele proti svilušce chmelové mohou být využity pouze akaricidy registrované v ČR v rámci ochrany chmele proti tomuto škůdci. Konkrétní metodická doporučení u jednotlivých přípravků vycházejí z  aktuálních výsledků laboratorních testů. Tyto testy se každoročně provádí v  sedimentační věži opatřené tzv. Potterovou tryskou se vzorky polních populací T. urticae, jež se na konci vegetační sezóny odebírají na vytypovaných lokalitách jednotlivých chmelařských oblastí ČR. V  rámci konkrétních doporučení se rovněž vychází z  výsledků dosažených v  polních komparačních pokusech. Cílenou aplikací biologicky účinných přípravků v ochraně chmele proti rezistentní svilušce chmelové předcházíme v  neposlední řadě poškození finálního produktu, tj. chmelových hlávek, čímž zlepšujeme jejich kvalitu a zvyšujeme tak zobchodovatelnost českého chmele a tím i jeho konkurenceschopnost na světovém trhu. Metodika byla zpracována v  rámci řešení výzkumného záměru MSM 1486434701: „Výzkum stresových faktorů chmele a jejich regulace“, konkrétně v rámci řešení etapy „Návrh optimální aktuální metodiky pro efektivní systém ochrany chmele proti dvěma hospodářsky nejvýznamnějším škůdcům, mšici a svilušce chmelové na základě získaných dat týkajících se indexů rezistence k testovaným zoocidům.“

6

II.

Vlastní popis metodiky

1. Roztoči (Acarina) – charakteristické znaky Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch) patří do kmene členovců (Arthropoda), podkmene klepítkatců (Chelicerata) a  třídy pavoukovců (Arachnida). V rámci této třídy ji zařazujeme do jeho nejrozsáhlejšího řádu roztočů (Acarina). Ve světě je známo více než 10.000 druhů roztočů, přičemž v ČR jich žije více než 400 a tato čísla nejsou ani zdaleka konečná, jelikož se popisují stále nové druhy v rámci tohoto hospodářsky významného řádu. Roztoči jsou vesměs drobní živočichové. Průměrná velikost většiny druhů činí 0,5 – 2,0 mm. Zbarvení je dáno barvou chitinu a podle jeho síly a tvrdosti se mění od žlutavé do intenzivně hnědé, což je rovněž podmíněno přítomností pigmentů. U  mnoha druhů se podílejí na zbarvení i  vnitřní orgány, které prosvítají pokožkou. U fytofágních druhů, kam sviluška chmelová patří, může být zbarvení závislé rovněž na potravě. Tělo roztočů je kryto pokožkou, která je jemná, někdy mírně zřasená. Chelicery jsou většinou 3-členné, u fytofágních druhů přeměněné v bodcovitý útvar. V případě svilušek dokonce v jednočlánkové jehly. Pedipalpy jsou článkované a podobné nohám. Slouží jako smyslové (hmatové) přívěsky. Nohy mají 7 článků (coxa, trochanter, basifemur, telofemur, genu, tibia, tarsus). Dospělci a nymfy mají 4 páry noh, larvy pouze 3 páry. Přijímání potravy je, jako u  všech pavoukovců, většinou spojeno s  mimotělním, extraorálním, ztekucením rozpustných částí pomocí fermentů vyloučených ústním otvorem. Rozmnožování je pohlavní. Častý je jev nazývaný arrhenotokie, kdy se z neoplozených vajíček líhnou samečci, čímž se ovlivňuje sexuální index populace. Z  vajíčka se líhne larva, která má 3 páry noh a  dýchá celým povrchem těla, jelikož nemá dosud vyvinuty vzdušnice. Po prvním svlékání se mění v nymfu, která již má 4 páry noh i vzdušnice. Poté následují další nymfální stádia, jež jsou proložena stádii klidovými. Systematicky patří sviluška chmelová do podřádu sametkovců (Trombidiformes). V rámci tohoto podřádu je známa jediná čeleď „sviluškovití“ (Tetranychidae). V současné době je ve světě známo téměř 200 druhů, přičemž 40 jich připadá na střední Evropu. 1.2. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch) 1.2.1. Postembryonální vývoj Jedná se o  polyfágní druh, o  čemž svědčí široký okruh hostitelských rostlin svilušky chmelové, zahrnující 270 botanických druhů. V rámci potravního řetězce slouží svilušky za potravu akarofágním predátorům a jsou tak jeho důležitou součástí.

7

Svilušky jsou bisexuální. V  rámci populace je poměr obou pohlaví (samice/samec) značně variabilní (1-7/1). V  průměru lze konstatovat, že populaci svilušky chmelové tvoří ze 75% samice a  z  25% samci. Samice kopulují pouze 1x za život. Po oplození snášejí vajíčka, z nichž se vyvíjejí samci i samice v poměru, který je dán ekologicky. Z líhnoucí larvy vzniká protonymfa a následuje deutonymfa. Mezi jednotlivými vývojovými instary jsou tři klidová stádia, přičemž poslední z nich (před líhnutím dospělé svilušky) se nazývá teleiochrysalis. Potravu přijímají pouze pohyblivé instary. V klidovém stádiu sviluška přisedá k podkladu, nehýbe se, nepřijímá potravu a nereaguje na vnější podněty. Pod pokožkou předchozího instaru probíhají morfologické pochody jaké jsou typické pro stádium kukly u hmyzu. Po skončení klidového stádia stará kutikula praská a poté je odvržena. Při silném výskytu svilušek pokrývají četné kožky spodní stranu napadených listů v podobě „bílých šupinek“. Délka vývoje svilušek je závislá na teplotě, jak vyplývá z Tab. 1 Tabulka 1: Délka vývoje jednotlivých stádií při různých teplotách (ve dnech) teplota 15 °C 20 °C 30 °C

vajíčko 14,3 6,7 2,8

larva 6,7 2,8 1,3

PRTNF 5,3 2,3 1,2

DTNF 6,6 3,1 1,4

vývoj celkem 32,9 14,9 6,7

Pozn.: PRTNF = protonymfa, DTNF = deutonymfa. Vývoj je synchronní při stejně starých vajíčkách u obou pohlaví až do stádia deutonymfy, která je již morfologicky odlišná. Od této doby je vývoj samců rychlejší, tzn. že se líhnou v době, kdy stejně staré samice jsou ještě ve třetím klidovém stádiu (teleiochrysalis) a vylučují ze zvláštní žlázy na hlavohrudi sexuální feromon, jímž k sobě lákají pobíhající samce. Tento feromon, který byl spektrograficky identifikován jako „sesquiterpen alkohol farnesol“, může být funkčně nahrazen syntetickým cis-trans farnesolem. Po vyhledání samice působí sexuální feromon jako atraktant a arestant, jímž je samec k samici (nacházející se v klidovém stádiu) připoután tak dlouho, dokud u ní nenastane svlékání poslední nymfální kožky. Jakmile tato kožka začne praskat na dorzální straně hrudi, samec ji aktivně pomáhá stáhnout, zalézá zespodu pod samici a poté dochází ke kopulaci. Pouze genetická výbava tohoto prvního „otce“ se přenáší na dceřinné potomstvo. V etologii svilušek jsou popsány různé úrovně agresivního chování samců, kteří spolu svádějí boje o atraktivní samice. Během roku vytváří svilušky několik generací, přičemž ve vytápěných sklenících jich může být až dvacet. Vůči vlhku a chladu jsou svilušky citlivé. Silné srážky značně redukují jejich populační hustotu.

8

1.2.2. Popis Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch) má žlutozelenou barvu. Přezimují oranžově červené samice. Pro svilušky je typický vyhraněný pohlavní dimorfismus. Vajíčko má kulovitý tvar o průměru 0,13 mm. Nakladená vajíčka jsou bělavá, skelně průsvitná. Později se zbarvují do žlutá a posléze získávají žlutooranžové zabarvení. Larva vylíhlá z vajíčka je kulovitá, bezbarvá, 6-nohá, 0,15 mm dlouhá a 0,11 mm široká. Jakmile začne přijímat potravu, zbarvuje se šedozeleně. Po krátké době sání upadají larvy do klidového stádia, z něhož se líhne protonymfa, která má již 4 páry noh. Následuje deutonymfa a z posledního klidového stádia se rodí dospělí jedinci. Samička je asi 0,5 mm dlouhá a  0,3 mm široká. Na vypouklém hřbetu má dlouhé bezbarvé chloupky uspořádané v  šesti příčných řadách. Oči jsou červené, umístěné po stranách hlavohrudi, jež je oddělena od ostatního těla jen slabě zřetelným švem. Nohy jsou jednoduché, článkované. Poslední článek, chodidlo nese hřebínkovitý útvar, zvaný empodium, jehož tvar je důležitým znakem při druhové determinaci. Sameček je na první pohled menší a štíhlejší (0,35 x 0,2 mm), stejně morfologicky utvářený jako samička. Obě pohlaví mají snovací žlázy, jimiž vytvářejí pavučinku, kterou opřádají své kolonie, čímž je chrání proti nepříznivým vnějším vlivům. Přezimují pouze červeně zbarvené, na podzim oplozené samičky. Rezistentní jedinci jsou od citlivých svilušek do jisté míry odlišní rovněž morfologicky a bioekologicky. Tyto rozdíly spočívají v délce těla, pohlavním poměru, plodnosti, atd. Rezistentní kmeny mají určité vlastnosti ve srovnání s citlivými kmeny (nižší mortalita, vyšší plodnost), které je oproti nim zvýhodňují. Naproti tomu, citlivé kmeny mají příznivější poměr pohlaví v rámci populací. 1.2.3. Škodlivost a bionomie S  prvními příznaky poškození chmelových rostlin sviluškou se setkáváme zpravidla v červnu. Nicméně, za teplého a suchého počasí, které se v posledních letech stává pravidlem, můžeme symptomy poškození mladých révových listů pozorovat již v průběhu měsíce května. Tyto první příznaky působí jako bílý krupičkovitý požerek viditelný na svrchní straně chmelových listů. Při pohledu shora je čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá. Z tohoto důvodu se tento typ poškození nazývá „sviluškové puchýře“. Za příznivých povětrnostních podmínek (teplo, sucho) se sviluškové skvrny na listech rychle zvětšují až postupně splývají a list nabývá zpočátku žlutého, později papírově šedého zbarvení. Silně napadené listy zasychají a opadávají. Svilušky poté přecházejí do vyšších listových pater, kde později v  době tvorby generativních orgánů napadají květy a hlávky. Časně napadené hlávky se nevyvíjejí, zbarvují se červenohnědě a postupně zasychají. Později napadené hlávky jsou zbarveny cihlově červeně. Poškozením hlávek sviluškou se značně snižuje kvalita chmele, silně napadené hlávky se nesklízejí, což se drasticky promítne na výnosu takto napadeného chmele.

9

Zimní úkryty svilušky se nacházejí pod rostlinnými zbytky přímo ve chmelnici, v  suchých stéblech trávy, ve škvírách sloupů či v  trhlinách půdy. Nízké teploty snášejí dobře, hůře již mírnou a vlhkou zimu, kdy se jejich mortalita zvyšuje. Samičky opouštějí zimní úkryty obvykle již ve druhé polovině března, jakmile teplota vzduchu dosáhne hodnoty 10-12 °C. Zpočátku žijí na různých druzích plevelů (ptačinec žabinec, hluchavka, rozrazil), kde kladou vajíčka a kde se vyvíjí první generace. Na chmel přechází již v  době rašení prvních výhonů. Ve skleníkových pokusech byla zjištěna průměrná plodnost 100-150 vajíček na jednu oplodněnou samici. V našich podmínkách se předpokládá 7-10 generací svilušky chmelové. 1.2.4. Rezistence a stanovení toxikologických dat (LC 50, IR) a biologické účinnosti metodicky doporučovaných akaricidů na polní populace svilušky chmelové Používání zoocidů proti hospodářsky významným škůdcům s sebou přináší mj. i riziko vzniku rezistentních populací, což se týká především mnohogeneračních škůdců, k  nimž sviluška chmelová patří. Rezistenci můžeme charakterizovat jako schopnost dané populace přežívat takovou dávku zoocidu, která v minulosti spolehlivě hubila tehdejší polní populace. První zaznamenané případy rezistence jsou ještě z  doby používání anorganických insekticidů. Již na přelomu 19. a 20. stol. to byla rezistence štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) k tehdejším používaným minerálním olejům a sirným preparátům. Nicméně, význam tohoto fenoménu výrazně stoupl až se zaváděním organofosforových insekticidů. Již v polovině sedmdesátých let bylo známo více než 300 druhů členovců s  bezpečně prokázanou rezistencí. Do této skupiny již tehdy patřily mšice a sviluška chmelová, v jejímž případě byly zaznamenány první rezistentní populace právě v této době. Z tohoto důvodu se začaly používat speciální akaricidní přípravky. Zprvu se jednalo především o dicofol, amitraz, cyhexatin a další. Tato první generace akaricidů byla postupně nahrazována novými biologicky účinnějšími zoocidy. Ze stávajícího spektra registrovaných a  metodicky doporučovaných akaricidů je nejstarší propargite (Omite 30 W), který se používá již od osmdesátých let. Přípravky Ortus 5 SC (fenpyroximate), Nissorun 10 WP (hexythiazox) a  Vertimec 1,8 EC (abamectin) byly zavedeny do systému ochrany chmele proti rezistentní mšici chmelové v devadesátých letech 20. stol. V rámci strategie ochrany chmele proti rezistentní svilušce chmelové je nezbytné každoroční doporučování pouze takových přípravků, které kromě toho, že splňují požadavky exportu (importní tolerance), také vykazují vysoký stupeň biologické účinnosti na cílové škodlivé organismy. Pro tento účel jsou odebírány vzorky populací svilušky chmelové na vytypovaných lokalitách v  rámci žatecké, úštěcké a  tršické chmelařské oblasti. Odběr se provádí na základě aktuální populační dynamiky svilušky chmelové v  daném roce, všeobecně v době gradace, což je zpravidla v průběhu měsíce srpna. Odebrané vzorky populací T. urticae jsou pro tento účel převedeny do kontinuálních laboratorních chovů na rostliny fazolu zahradního (Phaseolus vulgaris L.) Z důvodu prevence promíchání

10

jednotlivých populací jsou rostliny infestované sviluškami umístěny do speciálních klecí potažených monofilem, tzv. izolátorů. Dle míry infestace jsou zhruba v měsíčních intervalech prováděny přeinfestace ze starých na nové, dosud neinfestované rostliny. V biolaboratoři jsou udržovány standardní abiotické podmínky, jež si chovy svilušky vyžadují (22 °C, 16-hodinová fotoperioda). Tyto podmínky jsou zajišťovány pomocí spínacích hodin a klimatizační jednotky. Izolátory jsou umístěny ve speciálních stojanech opatřených čtyřmi zářivkovými trubicemi, aby tak byl splněn světelný požadavek živných rostlin a svilušky chmelové. Laboratorní testování probíhá, stejně jako v případě mšice chmelové, v sedimentační věži osazené Potterovou tryskou. Rozdíl je však v tom, že samice svilušek jsou nasazovány na listové terčíky o průměru 10 mm, které jsou umístěny v Petriho miskách s navlhčenou buničitou vatou. V každé Petriho misce o průměru 80 mm jsou takto umístěny čtyři terčíky, přičemž na každý terčík se nasazuje 25 ex., tzn. že celkový počet testovaných svilušek u dané koncentrace v rámci každého nástřiku, včetně neošetřené kontroly, činí 100 jedinců. Nástřik je realizován celkem třikrát, tzn., že celkem je v  rámci testovacího období podroben laboratorním testům soubor 300 svilušek u každé koncentrace a každého testovaného akaricidu (propargite, abamectin, hexythiazox). V případě hexythiazoxu (Nissorun 10 WP) je ověřován ovicidní účinek. V tomto případě jsou 24 hodin před nástřikem na jednotlivé terčíky nasazeny samice svilušek v počtu 50 ex. Po vykladení vajíček jsou samice odstraněny a ošetřena v sedimentační věži jsou tak pouze vajíčka. Po 72 hodinách se hodnotí počet líhnoucích se jedinců. Testované akaricidy jsou aplikovány v geometrické řadě koncentrací od nejnižší do nejvyšší. Vzájemným poměrem hodnot LC50 (tj. takové koncentrace přípravku, při níž je získána 50% mortalita svilušek) se stanoví index rezistence (IR). Kromě toho se v případě jednotlivých koncentrací stanoví hodnota biologické účinnosti testovaných přípravků, přičemž jako nejdůležitější je brána hodnota v případě registrované, metodicky doporučované koncentrace. Na základě těchto dat se doporučuje použití konkrétních přípravků v praktické ochraně chmele proti svilušce chmelové. Výsledky testů jsou každoročně prezentovány na odborných seminářích zaměřených na ochranu chmele proti škodlivým organismům. 1.2.5. Metodická doporučení pro ochranu chmele proti rezistentní svilušce chmelové Stávající ochrana proti svilušce chmelové spočívá nejen v aplikaci výše uvedených akaricidních přípravků, ale též v agrotechnických zásazích. Chmelnice a jejich bezprostřední okolí je nutné udržovat v bezplevelném stavu, abychom tak zredukovali riziko časné jarní infestace. Je třeba včas ze chmelnice odstranit rovněž zbytky chmelových rostlin a plevelů, jako prevenci proti přezimování svilušky. V případě hexythiazoxu (Nissorun 10 WP) je nezbytné dodržovat ochrannou lhůtu, která striktně dovoluje jeho aplikaci do počátku květu, tj. v  našich podmínkách nejčastěji do třetí červnové dekády. Jelikož v této době se sviluška vyskytuje na

11

chmelnicích většinou pouze sporadicky, je nezbytné provádět jeho aplikaci bez ohledu na stávající populační hustotu svilušky chmelové, jejíž výskyt může být často prakticky nulový, či omezený na okrajové a kotevní řady. Z tohoto důvodu se doporučuje provést ošetření pouze ve chmelnicích, kde v dané době budou zjištěny symptomy po sání svilušek či tam, kde překročí počet pohyblivých stádií hodnotu prahu hospodářské škodlivosti, tj. 5 pohyblivých stádií/list. Je-li v této době výskyt svilušky omezen pouze na okrajové řady, je vhodné provést pouze ošetření po obvodu chmelnice. Nicméně, než se takto rozhodneme, je nezbytné provést monitoring výskytu svilušky v rámci dané chmelnice. Tato kontrola před realizací ochranného zásahu je velmi důležitá, jelikož svilušky často přezimují ve škvírách chmelnicových sloupů a odtud se ohniskově šíří uvnitř chmelnice. Zjistíteli symptomy poškození sviluškou chmelovou a její výskyt dosahující hodnoty prahu hospodářské škodlivosti i  v  těchto místech, je nezbytné provést plošné ošetření celé plochy. Výhodou hexythiazoxu je vedle kontaktního účinku i jeho účinek hloubkový spočívající v tom, že způsobuje mortalitu svilušek nacházejících se na spodní straně chmelových listů i při aplikaci na jejich lícovou část. Tato vlastnost je velmi důležitá především při počátečním výskytu svilušky chmelové v průběhu měsíce června, kdy se tento škůdce zpravidla vyskytuje pouze ve spodních listových patrech, kde je obtížné ošetřit jejich spodní stranu. I přes stále poměrně vysoký standard biologické účinnosti by mělo být použití propargitu (Omite 30 W), vzhledem ke krátké ochranné lhůtě a dlouhodobému používání v praktické ochraně chmele proti rezistentní T. urticae, omezeno výhradně na ošetření na konci vegetační periody (konec července, srpen). Přípravek aplikujeme při dosažení hodnoty prahu hospodářské škodlivosti Z důvodu vysoké biologické účinnosti lze jednoznačně doporučit pro praktickou ochranu rovněž přípravek Vertimec 1,8 EC (abamectin). Vzhledem k 28 denní ochranné lhůtě je jeho použití u aromatických odrůd limitováno zhruba do konce druhé dekády července. V případě hybridních odrůd pak individuálně dle aktuální doby sklizně do konce července až první srpnové dekády. Přípravek aplikujeme při dosažení hodnoty prahu hospodářské škodlivosti. Z výsledků komparačních polních pokusů vyplývá vysoký standard biologické účinnost fenyproximatu (Ortus 5 SP), která graduje 14-21 dnů po ošetření. Jak bylo potvrzeno, důležitá je jeho včasná aplikace, kterou se doporučuje provést při zjištění prvních příznaků po sání svilušek (sviluškové skvrny). Nejpozdějším vhodným termínem pro jeho aplikaci je dosažení hranice prahu ekonomické škodlivosti, tj. pěti pohyblivých stádií/list. Přípravek Ortus 5 SP je vhodné, z důvodu jeho vysoké selektivity na necílové organismy, aplikovat rovněž na chmelnicích, s vyšší populační hustotou afidofágních slunéček a dalších přirozených nepřátel mšice a svilušky chmelové. Obecně pro všechny akaricidy platí zásada důkladného ošetření spodní strany listů, která vyplývá z jejich zejména kontaktního účinku. Proto doporučujeme při kontrolách prováděných především v průběhu července a srpna odebírat listy nejen ze spodních a středních listových pater, ale rovněž z horních částí chmelových rév. Pro tento účel je nejvhodnější využít plošinu používanou v této době pro kontrolu výskytu poškození hlávek padlím v horních patrech chmelových rostlin. Jako alternativní metodu pro zjišťování aktuálního výskytu svilušky chmelové lze použít odběr listů.

12

Populační hustotu svilušky chmelové doporučujeme hodnotit v 7-10 denních intervalech od zavedení do sklizně chmele. Na chmelnici o výměře 5 ha doporučujeme provést kontrolu na 100 rostlinách, přičemž z každé odebereme 1 list (33 horních, 33 ze středu a  34 spodních). Z  tohoto počtu odebíráme 50 listů v  místech s  častějším výskytem svilušky, tj. v okrajových a sloupových řadech a v překotvení chmelnice. Odběry provádíme v celé vertikále chmelových rostlin namátkově po úhlopříčce chmelnice. Takto odebrané listy hodnotíme buď pomocí binokuláru nebo přímo na stanovišti pomocí zvětšovací lupy. Vzhledem k biotickým a abiotickým faktorům ovlivňujícím populační dynamiku svilušky chmelové v daném roce budou výše uvedené metodické pokyny aktuálně doplňovány. Dostupné budou jednak na adrese www.chizatec.cz. a jednak budou předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR. Tabulka 2: Seznam přípravků registrovaných v ČR v ochraně chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) v roce 2008 Název přípravku (účinná látka) Nissorun 10 WP (hexythiazox) Ortus 5 SC (fenpyroximate) Vertimec 1,8 EC (abamectin) Omite 30 W (propargite) Talstar 10 EC (bifenthrin)

Koncentr. přípr., Toxicita Toxicita Omezení Ochranná Pozn. dávka (kg, l/ha) člověk včely lhůta 0,05%

Xn

PR

§1

-

1

0,125%

Xn

PR

-

21

2

Spe8.

§1

28

PR

§2

10

Hořlav. III. 3

Š

§1

-

0,04% Xn min. 800 ml/ha 0,2% Xi 0,05%

Xn, Xi

Přípravky se aplikují ve formě rosení. K zabránění vzniku rezistence aplikujte výše uvedené přípravky po sobě během vegetační sezóny tak, aby přitom docházelo ke střídání skupin akaricidů s odlišným mechanismem účinku.

Značky: Hodnocení dle účinku na včely J - pro včely jedovatý / Š - pro včely škodlivý / PR – riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné. Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., v platném znění /- Přípravek nebyl klasifikován (Přípravek nevyžaduje klasifikaci). / NK Z hlediska ochrany včel nevyžaduje přípravek klasifikaci. / Xn - zdraví škodlivý přípravek, Xi - dráždivý přípravek Přípravky se aplikují ve formě rosení. Zvýrazněné názvy značí vysoký standard biologické účinnosti výše uvedených aficidů. K zabránění vzniku rezistence aplikujte výše uvedené přípravky po sobě během vegetační sezóny tak, aby přitom docházelo ke střídání skupin insekticidů s odlišným mechanismem účinku.

13

Omezení: §1 Ošetření pouze před květem z důvodů dlouhodobého reziduálního účinku. §2 Při teplotách pod 15 °C dochází ke snížení biologické účinnosti propargitu. Při teplotách nad 20 °C může docházet v důsledku fytotoxicity k poškození chmele. Přípravek se doporučuje zásadně nemísit s insekticidy, fungicidy ani s listovými hnojivy. Nebezpečí fytotoxicity!

Poznámky: 1. Hexythiazox (Nissorun 10 WP) má hloubkový účinek, tzn., že proniká z jedné strany listu na druhou, ale není systémový. Hubí vajíčka, larvální i nymfální stádia. Nehubí však dospělce. Z vajíček vykladených zasaženými sviluškami se již larvy nelíhnou. Reziduální účinnost může činit 50 - 70 dní. Nissorun 10 WP se doporučuje použít pro první ošetření chmele, při zjištění prvních příznaků po sání svilušek (tzv. sviluškových puchýřů) na spodních chmelových listech (obvykle v průběhu měsíce června). 2. Fenpyroximate (Ortus 5 SP) působí jako kontaktní jed na všechna vývojová stadia svilušek, ovicidní účinnost je nejslabší. Protože přípravek neúčinkuje systémově, ani nevykazuje fumigační nebo translaminární efekt, je třeba zajistit plné pokrytí ošetřovaných rostlin aplikační kapalinou. Jelikož je citlivý vůči predátorům, je vhodný pro systém integrované produkce chmele. Optimální doba aplikace je při zjištění prvních příznaků na listech chmele či max. průměrném počtu 5 svilušek na list. Z kalendářního hlediska připadá jeho aplikace na období od konce června do konce července, přičemž konkrétní datum se řídí aktuálním výskytem svilušky v daném roce. 3. Propargite (Omite 30 W) je vhodné vzhledem ke krátké ochranné lhůtě aplikovat na konci vegetační periody (konec července, srpen) při dosažení prahové hodnoty 5 pohyblivých stádií svilušky/list.

Ostatní metodické údaje Vzhledem ke značnému potenciálu škodlivosti svilušky chmelové je nezbytné snažit se ukončit ochranu chmele (aplikaci akaricidů) před hlávkováním a minimalizovat tak riziko napadení hlávek, jelikož hubení svilušek je poté již velmi problematické. Pro aplikaci akaricidů je nutné použít jen pečlivě seřízené rosiče a dodržet pokyny správné aplikace. Vzhledem k mechanismu působení výše uvedených akaricidů je nezbytné, aby rostliny, zvláště spodní stranu listů, byly dokonale ošetřeny. V závislosti na habitu chmelových rostlin se používá objem 2000 až 2800 l aplikační kapaliny na hektar při průjezdu každým meziřadím. Při více ošetřeních během sezóny je nezbytné akaricidy v průběhu vegetace střídat. Při mísení akaricidů s aficidy, fungicidy či listovými hnojivy může docházet ke snižování jejich biologické účinnosti. Z tohoto důvodu se jejich kombinace s  jinými pesticidy, hnojivy či stimulátory zásadně nedoporučuje. Chmelnice a jejich nejbližší okolí by měly být odpleveleny. Zbytky rév napadených sviluškou je vhodné co nejdříve po sklizni těsně u země odříznout a spálit.

14

III. Srovnání „novosti“ postupů Omezený sortiment použitelných biologicky účinných akaricidních přípravků v ochraně chmele proti svilušce chmelové, umocněný importními tolerancemi (MRL) a předpokládanými omezeními vyplývajícími z „cut-off“ kritérií v rámci EU nás vedou k tomu, abychom tyto přípravky racionálně používali. Doporučování jednotlivých přípravků je prováděno na základě aktuálních povětrnostních podmínek a z toho vyplývající populační dynamiky svilušky chmelové. Nezbytné je v rámci strategie ochrany chmele proti svilušce chmelové též provádění každoročních rozsáhlých laboratorních testů a polních komparačních pokusů. Jedná se především o problematiku rezistence mnohogeneračních škůdců mšice a svilušky chmelové ke stávajícím aficidům a akaricidům. Jsou zde uvedena metodická doporučení pro ochranu chmele proti rezistentní svilušce chmelové s ohledem na mechanismus účinku a ochrannou lhůtu jednotlivých metodicky doporučovaných akaricidů. Aktuální informace o stavu rezistence polních kmenů z jednotlivých chmelařských oblastí ČR jsou detailně předávány na odborných seminářích zaměřených na ochranu chmele proti škodlivým organismům. V  rámci harmonizace registračních procesů v EU jsou realizovány registračních pokusy s novými vysoce účinnými zoocidy. Dle možností jsou tyto nové přípravky zařazovány do Seznamu povolených přípravků pro chmel v ČR. Tyto perspektivní akaricidy jsou postupně začleňovány do doporučovaných strategií ochrany chmele proti rezistentní svilušce chmelové, v jejichž rámci nahrazují starší, již neúčinné přípravky a doplňují stávající stále dostatečně biologicky účinné akaricidy. Přípravky jsou aplikovány dle signalizace.

IV. Popis uplatnění metodiky Metodika ochrany chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) poskytuje informace o  doporučovaných strategiích ochrany chmele proti tomuto škůdci, které byly zpracovány na základě dosažených výsledků získaných jak v laboratorních testech, tak i v polních komparačních pokusech pracovníkům státní správy, pedagogům vysokých a středních škol, výzkumným pracovníkům, obchodníkům s chmelem a především pěstitelům chmele, zkrátka široké chmelařské veřejnosti. Realizací metodicky správné praxe pro používání přípravků se minimalizuje zátěž životního prostředí ve chmelařských oblastech, rovněž jako riziko vzniku rezistentních populací svilušky chmelové, které je většinou důsledkem chyb v aplikaci.  Dodržováním metodických pokynů se předchází nebezpečí vzniku problémů se zvýšeným obsahem reziduí ve chmelových hlávkách, čímž se zlepšuje zobchodovatelnost českého chmele a tím i jeho konkurenceschopnost na světovém trhu.

15

V. Seznam použité související literatury Abott, W.S., 1925: A method of computing the effectiveness of an insecticide. J. Econ. Entomol., 18: 265-267. Anonymous, 1979: Recommended methods for the detection and measurement of resistance of agricultural pests to pesticides. FAO P. Protec. Bull., 27: 29-32. Barbour, J., 2002: Hop insect pests. In Pacific Northwest 2002 Insect Management Handbook (McGrath, D., Ed.). Oregon State University, Corvallis, OR. Benker, U., 1997: Population dynamics of pests (damson hop aphid Phorodon humuli Schrank) and two-spotted spider mite Tetranychus urticae Koch) and beneficial organisms in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 21-27. Blackman, J., Umpelby, R.A., 1995: Identifying methods of hop production and plant protection to reduce the use of pesticides. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Strasbourg, France: 81-98. Blattný, C., Osvald, V., 1950: Jen zdravý a jakostní chmel. Brázda, Praha: 368 s. Cone, W.W., 1975: Crow applied systemic acaricides for the control of the twospotted spider mite and hop aphid on hops. J. Econ. Entomol., 68: 684-686. Cone, W.W., Wright, L.C., Wildman, T.E., 1986: Reproduction by overwintered Tetranychus urticae (Acari: Tetranychidae) on Hops. Ann. Entomol. Soc. America, 79: 837-840. Cone, W.W., Conant, M.M., Wright, L.C., 1993: The soil mite fauna of hop crowns. Effect of predators on the overwintering population of twospotted spider mites. In. Proc. Sci. Comm., Int’l. Hop Grower Comm. R.E. Gun and C.P. Green (eds.). Wye College, England: 50-60. Cone, W.W., 1998: Arthropod pests of hops. Hop Pests and Diseases: Field Manual. Washington Hop Comm., Yakima, Washington. Cranham, J.E., 1974: Resistance to organophosphates in red spider mite Tetranychus urticae , from English hop gardens. Ann. App. Biol., 78: 99-111. Dupont, L.M., 1979: On gene flow between Tetranychus urticae Koch, 1836 and Tetranychus cinnabarinus (Boisduval) Boudreaux, 1956 (Acari: Tetranychidae): Synonyms between the two species. Ent. Exp. Appl., 25: 297-303. Engelhard, B.A., Lutz, A., Mayer, M., 1997: Die Harmononisierung in der Zulassung von Pflanzenschutzmitteln als Voraussetzung für den internationalen Hopfenhandel. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 5-10. Engelhard, B., Schwarz, J., Weihrauch, F., 2007: Standard ranges of the application of pesticides on hops – a proposal for the EPPO guide lines: In Proc. Scient Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 110-113. George, A.E., Bryant, W.L., 1997: Pesticide research, registration and international harmonization. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Žatec, Czech Republic: 6-11. George, A., Bryant, B., 2001: Raising International Coordination to its Next Level. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Canterbury, Kent, England: 1-3. Gesner, M., Hůrková, J., 1979: Rezistence populací Tetranychus urticae (Koch) k insekticidům ve chmelnicích Čech. Ochrana rostlin, 15: 133-138.

16

Helle, W., Sabelis, M.W., 1985: Spider mites: Their biology, natural enemies and control. Vol 1B, Elsevier, New York. Hoy, M.A., Ouyang, Y., 1986: Selectivity of the acaricides, clofentezine and hexythiazox to the predator, Metaseiulus occidentalis (Acari: Phytoseiidae). J. Econ. Entomol., 79: 1377-1380. Hoy, M.A., Ouyang, Y., 1989: Selection of western predatory mite, Metaseiulus occidentalis (Acari: Phytoseiidae), for resistance to abamectin. J. Econ. Entomol., 82: 35-40. Hrdý, I., 1980: Pesticidy v integrované ochraně rostlin. Agrochémia, 20: 205-214. Hrdý, I., 1981: Integrated pest management and the possibilities to cope with insecticide resistance in the hop aphid and the two-spotted spider mite in hops. In IOBC WPRS Bull., IV/3, Liblice, Czech Republic: 78-86. Hůrková, J., 1977: Resistance to thiometon and tetradifon in green-house populations of the two-spotted spider mite Tetranychus urticae. Věst. Čs. Spol. Zool., 41: 170-184. Hůrková, J., Gesner, M., 1978: Thiometon resistant Tetranychus urticae from Bohemian hop gardens. Věst. Čs. Spol. Zool., 42: 188-190. Hůrková, J., Gesner, M., 1981: Insecticide resistance in Czechoslovak populations of the two-spotted spider mite, Tetranychus urticae In IOBC WPRS Bull., Liblice, Czechoslovakia: 61-68. James, D.G., 2001: Which pesticides are safe to beneficial insects and mites? Agrichem and Environ. News 178: 12-14. James, D.G., Price, T.C., 2001: Abamectin resistance in mites on hops. Agrochem. Environ. News 170: 4-5. James, D.G., Price, T.S., Wright, L.C., Coyle, J., Perez, J., 2001: Mite abundance and phenology on escaped and commercial hops in Washington State, USA, Internat. J. Acarol, 27: 151-156. James, D.G., 2002: Toxicity of imidacloprid to Galendromus occidentalis, Neoseiulus fallacies and Amblyseius andersoni (Acari: Phytoseiidae) from Washington, USA. Exp. Appl. Acarol: 121-123. James, D.G., 2002: Fecundity in Twospotted Spider Mite (Acari: Tetranychidae) is Increased by Direct and Systemic Exposure to Imidacloprid. J. Econ. Entomol. 95: 729-732. James, D.G., 2002: Selectivity of the miticide bifenazate, and aphicide, pymetrozine, to spider mite predators in Washington hops, Internat. J. Acarol., 28: 175-179. James, D.G., 2003: Toxicity of imidacloprid to Galendromus occidentalis, Neoseiulus fallacis and Amblyseius andersoni (Acari: Phytoseiidae) from hops in Washington State, USA. James, D.G., 2003: Mites and aphids in Washington hops: candidates for augmentative or conservation biological control. Proc. 1st. Internation. Symp. Biological control of Arthropods. Hawaii, USA. Kazak, C., Cone, W.W., 1995: The vertical distribution of mites and aphids on hops in southcentral Washington during the summer 1993. J. Entomol. Soc. Brit. Columbia, 92: 91-95.

17

Kolbe, J., 1966: Untersuchungen über die Bekämpfung resistenter Spinnmilbenstämme in Hopfenbau. Pflanzenschutz-Nachrichten „Bayer“, 19: 247-282. Krofta, K., Vostřel, J., 2007: Contents of pesticide residues in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 109. Kůdela, V., Kocourek, F. a kol., 2002: Seznam škodlivých organismů rostlin. Agrospoj, s.r.o., Těšnov, Praha: 342 s. Kunkel, D.L., Holm, R., 2001: The IR-4 Project – Providing pest management solutions to growers of hops, fruits, vegetables and other minor crops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Canterbury, Kent, England: 4-7. Leszczynski, B., Wright, L.C., Cone, W.W., Kenny, S.T., 1988: Hop leaf phenolics and resistance to the twospotted spider mite. J. Agric. Entomol., 5: 257-266. Malais, M., Ravensberg, W.J., 1992: Knowing and recognizing. The biology of glasshouse pests and their natural enemies. Koppert B.V., Berkel en Roddenrijs, the Netherlands: 109 pp. Muir, R.C., Cranham, J.E., 1981: Resistance to pesticides in damson-hop aphid and red spider mite on English hops. In IOBC WPRS Bull., Liblice, Czechoslovakia: 11-15. Neve, R.A., 1991: Hops. Chapman and Hall, London: 266 pp. Petrlík, Z., Gesner, M., Veselý, F., Vostřel, J., Štys, Z., 1989: Komplexní řešení usměrněné ochrany chmele. Závěrečná zpráva VÚCH Žatec: 54 s. Potter, C., 1952: Apparatus for applying direct sprays. Ann. Appl. Biol., 39: 2-20. Rybáček, V. a kol., 1980: Chmelařství, SZN Praha: 426 s. Sites, R.W., Cone, W.W., 1985: Vertical dispersion of twospotted spider mites on hops throughout the growing season. J. Entomol. Soc. Brit. Columbia, 82: 22-25. Strong, W.B., Croft, B.A., 1997: Spatial aggregation and refugia of the mites Tetranychus urticae and Neoseiulus fallacis (Acari: Tetranychidae, Phytoseiidae) on hop. Environ. Entomol., 26: 323-329. Štaif, J., 1981: Ochrana rostlin I. Živočišní škůdci. Vysoká škola zemědělská v Praze, fakulta agronomická, SPN Praha: 254 s. Van den Boom, C.E.M., Van Beek, T.A., Dicke, M., 2003: Differences among plant species in acceptance by the spider mite Tetranychus urticae Koch. J. Appl. Entomol., 127: 177-183. Van den Boom, C.E.M., Van Beek, T.A., Posthumes, M.A., De Groot, A., Dicke, M., 2004: Qualitative and quantitative variation among volatile profiles induced by Tetranychus urticae feeding on plants from various families. J. Chem. Ecol., 30: 69-89. Vostřel, J., 1991: Toxicita vybraných pesticidů na afidofágní slunéčka, přirozené nepřátele mšice chmelové. Rostl. Výroba, 37: 699-704. Vostřel, J., 1993: Testování účinnosti pesticidů na svilušku chmelovou (Tetranychus urticae Koch). Ochrana rostlin, 29: 131-138. Vostřel, J., Veselý, F., 1995: Hop protection against pests in Czech Republic. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Strasbourg, France: 99-101. Vostřel, J., 1996: The results of laboratory experiments and their possible utilization in hop protection strategy against pests. Rostl. výroba, 42: 320-331.

18

Vostřel, J., 1997: The problem of damson-hop aphid and two-spotted spider mite resistance to pesticides in Czech Republic. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Zatec, Czech Republic: 41-45. Vostřel, J., 1999: Hop protection against pests and diseases in Czech Republic (up-todate information). In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Pulawy, Poland: 120-122. Vostřel, J., 2003: Ochrana chmele proti hospodářsky nejvýznamnějším chorobám a škůdcům. Agro magazin, 4: 22-25. Vostřel, J., 2006: Metodická doporučení v ochraně chmele proti škodlivým organismům v roce 2006. Chmelařství, 79: 45-54. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti škodlivým organismům v roce 2007 a metodická doporučení pro letošní rok. Chmelařství, 80: 38-44. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti chorobám a  škůdcům v  roce 2007. Chmelařství, 80: 129 – 133. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T., 2008: Metodika ochrany chmele 2008. Chmelařský institut, s.r.o. , odd. ochrany chmele, Žatec. ISBN 978-80-86836-36-2: 24 s. Vostřel, J., Filkuka, I., 2008: Hop Protection against Pests and Diseases in Central Europe in 2020. In Proc. International Hop Symposium, Wolnzach, Germany: 63-67. Vostřel, J., 2008: Výskyt a ochrana chmele proti škodlivým organismům v ČR v roce 2008. Chmelařství, 81. v tisku. Weihrauch, F., 2001: Forecasting system to control two-spotted spider mite (Tetranychus urticae). Development of a control threshold for the two-spotted spider mite (Tetranychus urticae) in hops of the Hallertau growing region. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Canterbury, Kent, England: 57-60. Weyda, F., Hůrková, J., 1981: Some morphological and bioecological characteristics of insecticide resistant biotypes in the two-spotted spider mite, Tetranychus urticae. In IOBC WPRS Bull., Liblice, Czechoslovakia: 69-77. Williams, R.J., Brooke, D.N., Glendening, P.J., Matthiessen, P., Mills, M.J., Turnbull, A., 1991: Measurement and modelling of pesticide residues at Rosemaund Farm. Proc. British Crop Protect. Council, Brighton, XI/91, vol. 2: 507-514. Zelený, J., Hrdý, I., Kalushkov, P.K., 1981: Population dynamics of aphid and mite predators in hops: Bohemia hop growing area. IOBC WPRS Bull. IV/3, Liblice, Czech Republic: 87-96. Zelený, J., Vostřel, J., Růžička, Z., Kalushkov, P.K., 1988: Impact of various pesticides on aphidophagous coccinellids. In E. Niemczyk and A.F.G. Dixon. Ecology and effectiveness of Aphidophaga, SPB. Academic: The Hague: 327-332. Zelený, J., Růžička, Z., Vostřel, J., 1988: Účinek pesticidů na afidofágní slunéčka (Coccinellidae). Sb. Ref. XI. Čs. Konf. Ochr. Rostl.: 163-164. Zohdy, G.I., Šedivý, J., 1972: Study of the acaricide resistance of the two-spotted spider mite Tetranychus urticae (Koch) in Czechoslovakia. Sci. Agric. Bohemoslov., 4: 13-25.

19

VI. Seznam publikací, které předcházely metodice Krofta, K., Vostřel, J., 2007: Contents of pesticide residues in hops. In Proc. Scient. Comm. I.H.G.C., Tettnang, Germany: 109. Vostřel, J., 2006: Metodická doporučení v  ochraně chmele proti škodlivým organismům v roce 2006. Chmelařství, 79: 45-54. Vostřel, J., 2007: Ochrana chmele proti škodlivým organismům v  roce 2007 a metodická doporučení pro letošní rok. Chmelařství, 80: 38-44. Vostřel, J., Klapal, I., 2007: Komparační polní pokusy s  ověřováním biologické účinnosti vybranými akaricidů na svilušku chmelovou (Tetranychus urticae Koch) na Žatecku a Tršicku v roce 2006. Sborník z Chmelařského kongresu, Praha 06.02. 2007. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T., 2008: Metodika ochrany chmele 2008. Chmelařský institut, s.r.o., odd. ochrany chmele, Žatec. ISBN 978-80-86836-36-2: 24 s. Vostřel, J., Filkuka, I., 2008: Hop Protection against Pests and Diseases in Central Europe in 2020. In Proc. International Hop Symposium, Wolnzach, Germany: 63-67.

Obr. 1 Dospělá sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch).

Obr. 2 Líhnoucí se larva svilušky chmelové (Tetranychus urticae Koch).

20

VII. Abstrakt Metodika ochrany chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) poskytuje informace týkající se detailního popisu jednotlivých vývojových stádií svilušky chmelové. Jsou zde uvedeny charakteristické znaky odlišující tato stádia, včetně důležitých bionomických informací a charakteristiky symptomů hospodářské škodlivosti T. urticae. Metodika obsahuje konkrétní pokyny pro odběr listů a hodnocení biologické účinnosti pro provedení ochranných zásahů. Prahy hospodářské škodlivosti jsou diferencovány dle jednotlivých akaricidů a s ohledem na vývojovou fázi chmele. Stanovení toxikologických dat a biologické účinnosti metodicky doporučovaných akaricidů na polní populace svilušky chmelové tvoří nedílnou součást této metodiky. Jednotlivé zaregistrované akaricidy jsou doporučovány s ohledem na výsledky laboratorních testů a polních komparačních pokusů, rovněž jako na specifický účinek a importní tolerance (MRL) těchto přípravků. Na základě těchto dat jsou kompilovány strategie ochrany chmele proti tomuto hospodářsky významnému škůdci chmele. Aktuální informace týkající se výskytu svilušky chmelové a  metodických doporučení konkrétních ochranných zásahů budou dostupné jednak na adrese www.chizatec.cz. a jednak budou předávány e-mailem prostřednictvím Svazu pěstitelů chmele ČR.

VIII. Abstract Methodology of hop protection against two-spotted spider mite (Tetranychus urticae Koch) provides information concerning detail description of the individual developmental stages of this pest. Typical characteristics for the determination of the individual stages including important bionomical data and economic damage are reviewed here. The methodology contains recommendations for taking samples of leaves and assessment of biological efficiency concerning the individual treatments against T. urticae. Economic threshold depends on mechanisms of efficiency of the miticides as well as on the developmental stage of hop plants. Determination of toxicological data on biological efficiency of the methodically recommended miticides creates the necessary part of this methodology. The individual plant protection products are recommended regarding to the results of laboratory tests, field trials as well as their specific efficiency and last but not least MRL (maximum residue level). On the base of these data strategies of hop protection against this dangerous hop pest are compiled. Up-to-date information on the occurrence of two-spotted spider mite and methodical recommendations on treatments against this pest will be available on the following address: www.chizatec.cz. as well as send via e-mail by Czech Hop Growers’ Association.

21

Přílohy Tabulka 3: Limity reziduí v mg/kg sušiny pro chmel (suché hlávky) – MRL (Maximum residue level) Účinná látka

Přípravek

ČR

SRN USA Japonsko

abamectin fenpyroximate hexythiazox propargite bifenthrin

Vertimec 1,8 EC Ortus 5 SC Nissorun 10 WP Omite 30 W Talstar

0,05 10 3 30 10

0,05 10 3 30 10

0,2 10 2 30 10

0,1 15 30 100 10

EU 0,05 10 20 100 10

Zdroj: Směrnice Evropské komise: 2005/76/ES, 2006/4/ES, 2007/7/ES, 2007/73/ES, 839/2008 ES a 149/2008 ES. Poznámka: Přípravky, které nejsou uvedeny v japonském seznamu použitelných chemikálií, mají pro tuto zemi stanoven jednotný limit 0,01 ppm. Hodnoty nižší než 0,1 ppm jsou tak nízké, že daný přípravek nelze prakticky bez rizika použít (doporučujeme konzultaci s  příslušnou obchodní firmou vykupující váš chmel). Od roku 2006 jsou MRL platné v ČR zharmonizovány s EU, jak vyplývá z příslušné novelizované vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR.

vpravo – Tabulka 4: Seznam povolených rosičů do chmelnic (dle „Úředního registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin“ pro r. 2008)

22

Návěsné rosiče Agrotecnica Agro

Výrobce Země Objem hl. nádrže v l Agrotecnica I 600, 800, 1000, 1500, 2000, 3000 Berthoud Air Drive Berthoud F 1000, 1500 Caffini Trend Plus, Caffini I 600, 800, 1000, Caffini Trend Plus 1500, 2000, 3000 Reverse Full Spray Laser Unigreen I 1600, 2000 Ideal I 600, 800, 1000, IDEAL Orion, 1500, 2000, 3000 Evolution, Loire, Alsazia, Charentes, Perfection, Alsazia Perfect Kertitox Bóra Mezögéb H 1000, 2100 Debrecén Kertitox NA K Mezögéb H 1000 Debrecén Krukowiak Tajfun Krukowiak PL 1000, 1500, 2000 Munckhof 8010-16V Munckhof NL 1000 Nobili Euro Nobili I 600, 800, 1000, 1500 Nobili Kap Nobili I 1500, 2000 RP 7-102 Monzun Chmelařství CZ 1600, 2000 Žatec Sleza Pilmet PL 1000, 1500, 2000 Sleza Millenium Pilmet PL 1000, 1500 WANNER N Wanner D 1000, 1500, 2000, 3000, 4000 Nesené rosiče Výrobce Země Objem hl. nádrže v l IDEAL Orion, Ideal I 200, 300, 400, 500, Evolution, Loire, 600, 800, 1000 Alsazia, Charentes, Perfection, Alsazia Perfect Star Projet I 300, 400, 600, 800, 1000 Turbo Projet I 300, 400, 600, 800, 1000 Samojízdné rosiče Výrobce Země Objem hl. nádrže v l RP 6-012.1 Mistral JZD Blšany CZ 2000 Tifone SE.4X 120.2000 Tifone I 2000

23

Trysky Pracovní tlak vířivé do 100 bar vířivé vířivé

do 20 bar do 50 bar

vířivé vířivé

do 50 bar do 50 bar

vířivé

do 40 bar

vířivé

do 30 bar

vířivé vířivé vířivé

do 50 bar do 40 bar do 40 bar

vířivé vířivé

do 40 bar do 50 bar

vířivé vířivé vířivé

do 20 bar do 20 bar do 50 bar

Trysky Pracovní tlak vířivé do 50 bar

vířivé

do 100 bar

vířivé

do 100 bar

Trysky Pracovní tlak vířivé do 30 bar vířivé do 50 bar

Tabulka 5: Příprava postřikové kapaliny Koncentrace Dávka přípravku v % přípravku v g (ml) na 100 l postř. kapaliny 0,004 4 0,008 8 0,030 30 0,040 40 0,060 60 0,080 80 0,100 100 0,125 125 0,150 150 0,200 200 0,250 250 0,300 300 0,500 500 0,600 600 0,750 750 1,000 1000 6,000 6000 8,000 8000

Dávka přípravku v kg (l) pro rosič s nádrží o obsahu (litrů) 800 0,032 0,064 0,240 0,320 0,480 0,640 0,800 1,000 1,200 1,600 2,000 2,400 4,000 4,800 6,000 8,000 48,000 64,000

1000 0,040 0,080 0,300 0,400 0,600 0,800 1,000 1,250 1,500 2,000 2,500 3,000 5,000 6,000 7,500 10,000 60,000 80,000

1500 0,060 0,120 0,450 0,600 0,900 1,200 1,500 1,880 2,250 3,000 3,750 4,500 7,500 9,000 11,250 15,000 90,000 120,000

2000 0,080 0,160 0,600 0,800 1,200 1,600 2,000 2,500 3,000 4,000 5,000 6,000 10,000 12,000 15,000 20,000 120,000 160,000

Tabulka 6: Doporučené dávky postřikové tekutiny pro aplikaci insekticidů v ochraně chmele proti mšici chmelové A/ Tršická chmelařská oblast Pořadí postřiku 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Datum postřiku 01.06.-10.06. 14.06.-23.06. 27.06.-06.07. 10.07.-19.07. 23.07.-01.08. 05.08.-14.08. 18.08.-25.08.

Vzrůst a vývojová fáze chmelové rostliny Výška chmele 1,0-3,0 m Výška chmele 3,5-5,5 m Výška chmele 6-7 m (před květem) Výška chmele 7 m, květ – zač.hlávkování Vývoj hlávek chmele Vývoj hlávek ukončen Počátek zralosti, technická zralost

24

BBCH 31-35 35-38 39-59 61-69 71-75 79 81

Dávka vody v lt.ha-1 800-1000 1200-1500 1600-2000 1800-2000 2000-2400 2000-2600 2000-2800

B/ Žatecká a úštěcká chmelařská oblast Pořadí postřiku 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Datum postřiku 06.06.-15.06. 21.06.-30.06. 06.07.-15.07. 21.07.-30.07. 06.08.-15.08. 21.08.-25.08.

Vzrůst a vývojová fáze chmelové rostliny Výška chmele 2,0-4,0 m Výška chmele 4,0-7,0 m Ukončení dlouživého růstu, počátek květu Plný květ, počátek tvorby hlávek Vývoj hlávek chmele a jeho ukončení Vývoj hlávek ukončen, zralost hlávek

BBCH 32-37 37-39 39-61 65-71 75-79 81-85

Dávka vody v lt.ha-1 1000-1200 1500-2000 2000-2200 2000-2400 2000-2600 2000-2800

Poznámka: vyšší dávky aplikační tekutiny v rámci uvedených rozpětí se doporučují při mohutnějším habitu chmelových rostlin.

Obr. 3: Typické příznaky poškození listové čepele způsobené sáním svilušky chmelové, tzv. sviluškové puchýře.

Obr. 4: Chmelové rostliny silně napadené sviluškou chmelovou.

25

METODIKA OCHRANY CHMELE PROTI SVILUŠCE CHMELOVÉ (Tetranychus urticae Koch))

Metodika pro praxi

2008

Autoři: Ing. Josef Vostřel, CSc., Ing. Ivo Klapal, Ing. Tomáš Kudrna Vydal: Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec Grafická úprava a sazba: Digon s.r.o., Louny Tisk: Digon s.r.o., Louny Počet kopií: 500 ISBN 978-80-86836-72-0

26

CHMELAŘSKÝ INSTITUT s. r. o. HOP RESEARCH INSTITUTE Co., Ltd.

Kadaňská 2525, 438 46 Žatec

Vědeckovýzkumná činnost

ŽATEC

• • • • • •

Šlechtění chmele Chemie chmele Agrotechnika chmele Ochrana chmele Biotechnologie Pokusný pivovárek

Poradenská a školící činnost Výroba chmele Výroba chmelové sadby Zemědělská výroba Obchodní činnost Certifikace dle ČSN EN ISO 9001:2001 Chmelařský institut s.r.o. Účelové hospodářství Stekník Výzkumná stanice Tršice Tel.: +420 585 957 237 Tel.: +420 415 735 861 Tel.: +420 415 732 111 Fax: +420 415 725 334 Fax: +420 415 732 150 www.chizatec.cz

Výstup z výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „MSM 1486434701: Výzkum a regulace stresových faktorů chmele“.

ISBN 978-80-86836-72-0