08

na farmě ve formě

INFORMAČNÍ MAGAZÍN 2/08 Efektivní péče o paznehty CLA ve výživě skotu Ekonomika výroby mléka a vývoj cen Zkušenosti z farem u nás i v zahraničí

na farmě ve formě

krátké zprávy

Významné jubileum Významné jubileum 70. let oslavil v srpnu spoluzakladatel společnosti VVS Ing. Jiří Stejskal, CSc. Od počátku svého působení byl a je nositelem základních myšlenek a přístupů ve výživě zvířat, formuloval výživářské postupy ve VVS a bez nadsázky lze říci, že je pomáhal spoluvytvářet v rámci celé republiky.

Nové posily pro VVS Rozšiřování výroby, instalace moderní výrobní linky, nastavení efektivních procesů výroby a řada dalších aspektů našeho rozvoje s sebou přineslo obsazení Ivety Kozákové na pozici referentky výroby. Absoloventka SEŠ v Chocni s profesními zkušenostmi od roku 1986 je nyní administrativní posilou našeho výrobního týmu. V době razantně se zvyšujících cen krmných surovin jsme se rozhodli efektivněji optimalizovat domácí i zahraniční obchody s cílem dosáhnout lepších nákupních cen a také nižších realizačních cen na trhu. Karolína Sklenářová DiS. je na pozici referentka nákupu a další posilou obchodního týmu VVS.

Chovatelské perspektivy Letošní témata semináře s názvem Chovatelské perspektivy měla na základě poptávky našich zákazníků ekonomický podtext. Silná koruna značně ukrajuje finanční podpory Bruselu a dominance obchodních řetězců na našem trhu pak zhoršuje zpeněžování produkce nejvíce producentům mléka. Zájem o přednášky k regulaci trhu i předpokládaným změnám přímých plateb potvrdila nebývale široká a otevřená diskuse, která pokračovala i po oficiálním ukončení semináře. Hodně diskutovaným bodem byly varianty modulace (viz foto), respektive krácení přímých plateb pro naše podniky. Pro chov skotu bude každopádně tento návrh nepříznivý, i když může být zmírněn podporou ze zvlášť vyčleněné 10% národní obálky. Pro chovatele to znamená pravidelně přistupovat k optimalizaci nákladů a vyhodnocovat průběžné výsledky chovu na základě zookonzulentského poradenství. Důležitá je rentabilita tržeb, ale u skotu i ziskovost dlouhodobých zdrojů. Přednesené nástroje a procesy strategického plánování (Balanced Scorecard) jsou tedy pro farmy dojeného skotu dobrou příležitostí pro dosažení efektivního chovu.

Důležitou oblast Jihočeského a Středočeského kraje posílí Ing. Jana Hojgrová, absolventka pražské ČZÚ v oboru výživy zvířat a dietetiky. Svoje studia započala na SZŠ v Lanškrouně. Svoji profesní dráhu zookonzulentky ve VVS si bude doplňovat distančním doktorantským studiem.

Ing. Pavla Pechačová využije svoje profesní zkušenosti z oblasti výživy domácích zvířat a koní nyní v týmu VVS pro farmy skotu v oblasti Plzeňského, Karlovarského a Ústeckého kraje.

Ing. Barbora Slováčková, absoloventka Střední zemědělské školy v Rožnově pod Radhoštěm a MZLU v Brně se zaměřením na výživu hospodářských zvířat, je se zkušeností faremního zootechnika čerstvou posilou týmu zookonzulentů pro oblast Zlínského a Jihomoravského kraje.

Kontakty na zookonzulenty v regionech jsou k dispozici na

www.vvs.cz/vvs_cr/regiony.php

2 3

Šampiónka z akce v Kralovicích Již tradičně se účastníme významné chovatelské výstavy na farmě Hadačka Kralovické zemědělské, a. s., kde v nemalé konkurenci výstavy uspěla tříletá kráva našeho zákazníka ze ZOS Šestajovice – Jirny a získala titul šampiónka holštýnského plemene a zároveň kráva s nejlépe hodnoceným vemenem.

Svátek českého strakatého skotu VVS se účastnila IX. národní výstavy v Radešínské Svratce, kde v rámci Dne českého strakatého skotu měla čest ocenit šampiónku výstavy pocházející z chovu PROAGRO Radešínská Svratka (na snímku). Vítězka byla vybrána ze 113 vystavených krav a jalovic od 30 chovatelů, a to v kategorii krav na třetí a vyšší laktací. Užitkovost má 11 293 kg mléka při obsahu tuku 3,45 % a bílkovin 3,32 %. Naše společnost přispěla také odbornou přednáškou na mezinárodním workshopu, který byl součástí výstavy jako doprovodný program.

Vážení kolegové, říká se, že vidět daleko a dojít tam není totéž. Náš cíl mít farmu ve formě nezávisí jen od našeho snažení, od kolegů, ale i od podnikatelského prostředí, kde zpeněžujeme svoji produkci. Na podzim 2008 přišla na světové trhy finanční krize, zatímco na sedláky v Česku krize v podobě problémů s odpovídajícím zpeněžením produkce syrového kravského mléka. Řada z vás reagovala slovy, že podobných krizí jsme překonali již mnoho. Našim přáním a snažením bylo, je a bude tyto problémy společně překonat. Namátkou jsem prolistoval „pamětní“ čísla našeho magazínu z podobně problémového roku 2003, který měl podobný průběh. Po „dobrých“ cenách v roce 2002 se v srpnu 2003 propadla průměrná cena mléka na 7,64 Kč/l. Přesto se dál potkáváme na stejných farmách a řešíme problémy u stád skotu, které jsou již v daleko vyšší formě. Troufám si tvrdit, že vyšší formu má i společnost VVS. Uzavřeli jsme etapu dosud největší rekonstrukce výroby, kde je instalovaná špičková technologie. Uskutečnila se řada vzdělávacích akcí pro ošetřovatele a zootechniky, ale i podnikové ekonomy a představitele farem. V roce 2008 jsme se potkávali často, samozřejmě na farmách, ale i na dalších společných akcích, na odborných zahraničních cestách, chovatelských dnech a výstavách, ale i při neformálních setkáních třeba na sportovním hřišti. Podobně jako ve zmíněném roce 2003, i letos jsme rozšířili tým VVS, tentokrát o zookonzulentky. O všem přináší toto číslo magazínu krátké zprávy a reportáže. Píšeme o možná zatím v našich podmínkách ojedinělých, ale významných úspěších. První se týká výborných výsledků farmáře, který chová skot v ekologickém režimu hospodaření. Druhý úspěch spočívá ve výsledku používání konjugované linolové kyseliny na jedné větší farmě v Česku, zatímco doposud jsme aplikovali CLA pouze na farmách ve Spojených Arabských Emirátech. Přeji vám zajímavé čtení a samozřejmě radostné prožití vánočních svátků i celého roku 2009 tak, abychom nejenom viděli daleko, ale i došli společně do stanového cíle. Popřejme si, abychom byli stále ve formě... S úctou

na farmě ve formě

Kaleidoskop výstav

Jiří Burdych

Chovatelský balíček Aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě: aktuality v chovu skotu ekonomické informace regulace trhu s mlékem

výživa a welfare objemná krmiva veterina v praxi

Zašlete svoje kontakty včetně e-mailové adresy na [email protected]

na farme vo forme

ekonomika

Efektivní chov dojeného skotu Dosáhnout a udržet efektivní chov skotu je cílem každého chovatele. Systém chovu dojnic je však investičně a pracovně nejnáročnějším odvětvím živočišné výroby. Odměnou pro chovatele je zdravé stádo, dosahující vysokých produkčních ukazatelů a rentabilního zpeněžení výroby. Z pohledu státu se pak vedle ekonomického přínosu z produkce masa a mléka jedná o plnění kladných externalit v podobě údržby krajiny a udržování pracovních míst na venkově. Hrubá zemědělská produkce (ve stálých cenách 1989) se v roce 2007 meziročně zvýšila u jatečného skotu o 2 % na 14,123 mld. Kč (637 066 t ž.hm.), zatímco u mléka zůstala zhruba stejná (-0,2 %). V běžných cenách se HZP jatečného skotu meziročně snížila o 3 % na 5,27 mld. Kč a mléka zvýšila o 4,7 %. Stavy skotu se meziročně zvýšily o 10,2 tis. kusů (0,7 %), z toho celkové stavy krav o 4 tis. kusů (0,7 %), stavy krav bez tržní produkce mléka vzrostly o 5,7 % na 163 tis. kusů. Z pohledu krajů letos díky významnému navýšení počtu kusů je největší počet jak krav (15,4% podíl z ČR) tak skotu celkem v Jihočeském kraji. Podobně Plzeňský kraj předstihl v počtu chovaných krav (11,5% podíl z ČR) a skotu Středočeský kraj a obsadil pomyslnou třetí příčku v rámci České republiky. Z pohledu předpokládaného vývoje se počet krav do roku 2014 sníží vzhledem k nárůstu dojivosti především v nových členských státech. V těchto státech, tedy i ČR, pokračuje nepříznivý trend meziročního snižování úrovně mléčného tuku a bílkoviny. Stanovení chovatelského cíle Přes zastavení meziročních propadů počtu krav dochází v posledních měsících ke značnému ekonomickému tlaku na jednotlivé chovy, způsobené na jedné straně výrazným nárůstem

vstupů (především energie a PHM), na straně druhé výrazným poklesem realizační ceny mléka. Z pohledu rentability výroby mléka se bez ohledu na aktuální problémy se zpeněžováním syrového kravského mléka musí hovořit o nákladové stránce. Ze sledování VÚŽV Uhříneves například vyplývá, že na vysokou brakaci krav (Ø 34 %) má největší podíl poruchy plodnosti (25 %) a zdravotní důvody (32 %) z nichž především onemocnění pohybového ústrojí (18 %). Za optimální nelze považovat též reprodukční ukazatele. Prodloužení SP o 1 den, resp. o pohlavní cyklus nad optimální délku, lze odhadnout ztrátu na 50 – 70 Kč/den, respektive 1 000 – 1 400 Kč/p. cyklus (Kvapilík 2006). Vzhledem k pokračujícím investicím do chovu dojených krav (ustájení, plemenářská práce, ozdravování, výživa) lze očekávat, že se vysoké náklady především v těchto položkách budou v budoucnosti poměrně snižovat. Ze sledovaných výsledků vyplývá, že je nutné pro každého chovatele nastavit chovatelský cíl podle stanovištních podmínek, ekonomické užitkovosti (v závislosti na plemenu, reprodukci aj.) a dostupných finančních podpor. Režijní a ostatní náklady V obecné rovině lze konstatovat známou skutečnost, že dobrá objemná krmiva jsou základem úspěchu v dosažení dobrých výsledků mléčné užitkovosti. Z rozboru nákladů dále vyplývá, že je nutné investovat do oprav (500 – 1000 Kč/ks/rok), pracovní náklady a odpisy krav by neměly přesáhnout 5 000 Kč/ks/rok, podobně jako veterinární a plemenářské výkony 2 500 Kč/ks/ rok. Prof. Poděbradský již před deseti lety upozorňoval na dnes stále přetrvávající problematickou položku režijních a ostatních nákladů.

Počet krav k 1. dubnu 2007 a 1. dubnu 2008 podle krajů ČR Česká republika Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2007

2008

Rozdíl +,-

Index v %

564 686

568 695

4 009

100,7

57 798 86 396 63 846 16 457 16 174 18 905 43 347 47 806 83 153 28 601 40 489 26 352 35 362

57 856 87 462 65 475 17 070 16 164 19 454 43 214 47 719 83 518 28 219 40 662 26 119 35 763

58 1 066 1 629 613 -10 549 -133 -87 365 -382 173 -233 401

100,1 101,2 102,6 103,7 99,9 102,9 99,7 99,8 100,4 98,7 100,4 99,1 101,1

Z pohledu krajů letos díky významnému navýšení počtu kusů je největší počet krav (15,4% podíl z ČR) i skotu v Jihočeském kraji. Podobně Plzeňský kraj předstihl v počtu chovaných krav (11,5% podíl z ČR) a skotu Středočeský kraj a obsadil pomyslnou třetí příčku v rámci České republiky. Pramen: ČSÚ

4 5

Pravidelné hodnocení výsledků Zastavení zhoršování a zlepšování ukazatelů reprodukce Zlepšování zdravotního stavu krav (snížení brakace, zvýšení počtu laktací) Management chovu (lidský faktor, produktivita) Ekonomické zvyšování užitkovosti Zvyšování obsahu mléčných složek (bílkovina, tuk) Efektivní výživa skotu – kvalita objemných krmiv Vnitropodniková ekonomika včetně využití dotací Z pohledu každého chovatele je pak důležité v rámci regulace trhu: Dorovnávání přímých plateb na maximum Vyplácení dotací přímo na skot Projednat nejvyšší objem plateb na farmu Nastavit „únosná“ kontrolní opatření C-C (křížové kontroly) Zajistit snížení dávky za překročení kvót Navýšit objem národní kvóty mléka Podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků Podpora exportu mléčných výrobků Podpora odbytových organizací výrobců mléka Vzhledem k uvedeným skutečnostem je při využití rezerv v chovech, zvýšení aktuálních cen mléka a dalších produktů skotu, vytvoření korektních vztahů mezi výrobci a zpracovateli a postupném snižování rozdílů ve společné zemědělské politice mezi státy unie možno výrobu mléka v ČR považovat za perspektivní a konkurenceschopné odvětví agrárního sektoru. Samozřejmě je nutné prosazování zájmů českých zemědělců v orgánech unie s cílem vytvoření srovnatelných podmínek, resp. dosažení skutečné společné zemědělské politiky pro všechny státy unie. Ze strany EU by vzhledem ke změněným tržním podmínkám měl být systém mléčných kvót (viz Poznámka pod čarou) zrušen dříve než v roce 2015 a v rámci plnění úkolů a cílů společné zemědělské politiky by měl být mimo jiné citlivě stanoven poměr podpory ploch zemědělské půdy k pěstování potravinářských, krmných a energetických plodin. Jiří Burdych

Poznámka pod čarou V rámci hodně diskutovaných návrhů zdravotní kontroly SZP (Health Check) se uvažuje o čtyřech základních scénářích na zrušení mléčných kvót: 1. Roční navyšování o 1% národních kvót od 2009 až do 2015, kdy by mělo dojít ke kompletnímu zrušení kvót (této variantě dává Komise přednost); 2. Nárůst národních kvót o 2% od 2009-10 až do 2014-15, potom kompletní zrušení; 3. Zrušení kvót od 2009-10; 4. Zrušení kvót od 2015-16. Přestože komise navrhuje variantu č. 1 – soft landing (měkké přistání), pravděpodobná varianta je ta druhá, ke které se kloní země s možností rychlého navýšení produkce (SRN, Nizozemí, Itálie aj.). Pro nás to znamená sledovat vývoj diskuzí, každopádně je zde pro naše chovatele prostor k růstu produkce do úrovně povýšené národní dodávkové kvóty.

Třetí ročník VVS CUP K naplnění a udržení našeho sloganu, aby „farma byla ve formě“, je zapotřebí zvyšovat formu i managementu farem. Proto společnost VVS uspořádala v pořadí již 3. ročník VVS CUP 2008, tradičně ve sportovním areálu Srbsko. Na své si přišli vyznavači rychlého sportu i těch disciplín, kde je zapotřebí rozvahy a zručnosti. Týmový duch se nejvíce utužoval při plážovém volejbalu, kde měli někteří z nás premiéru. Vítězům z řad zootechniků a šéfů farem gratulujeme, uznání patří všem zúčastněným.

na farme vo forme

Při zobecnění výsledků lze přijmout na chovatelské úrovní následující doporučení:

na farmie w formie

zdraví a prevence

Onemocnění paznehtů a jeho prevence v našich chovech Výjimečná akce se uskutečnila ve spolupráci s naší partnerskou společností Milkprogres a Svazem chovatelů holštýnského skotu. Jednalo se o vystoupení holandského odborníka Fokko Tolsmy, které probíhalo formou přednášek a v další části se pak konala praktická ukázka přímo ve stájích u vybraných chovatelů skotu.

Optimální kondice před porodem Období stání na sucho je přípravné období pro budoucí laktaci. Musíme zabránit ztučnění dojnic. Pokud krávy před otelením dosáhly kondičního stupně 4 a více, dochází u nich k hubnutí už před porodem a negativní energetická bilance po porodu je u nich mnohem hlubší než u krav s optimální kondicí. Ztráta jednoho bodu z hodnocení kondice znamená prodloužení inseminačního intervalu na 79 dní a zabřezávání po 1. inseminaci klesne na 17 %. Kráva v optimální kondici má viditelná tři žebra, toto pravidlo platí pro všechna plemena. Vhodná krmná dávka v tomto období by se měla skládat pouze z travní siláže a ječné slámy. Celkový příjem sušiny by měl být 11 kg sušiny. Dva až tři týdny před porodem postupně přidáváme jadrná krmiva na 3 kg na kus a den. Jadrné krmivo by mělo obsahovat škrob degradovatelný v bachoru pro rozvoj papil a 14 % dusíkatých látek. V den porodu je příjem krmiva nejnižší. Po otelení je důležité, aby kráva měla k dispozici teplou vodou (38 °C) ad libitum. Jako indikátor teploty vody nám může sloužit způsob pití krav. Pokud krávy pijí tak, že vodu olizují z hladiny, znamená to, že je příliš studená. Dostatečný přísun energie po porodu

Fokko Harmen Tolsma vystudoval zemědělskou universitu v nizozemském Drachtenu. Je presidentem poradenského centra pro Inovace a praktické vzdělávání chovu skotu, napsal řadu odborných publikací týkající se oblasti péče o paznehty, inseminace a diagnostiky březosti. Posledních devět let zastupuje firmu VEEPRO HOLLAND. Svoje profesní znalosti a zkušenosti předává na workshopech v Latinské Americe, Africe, Středním Východě i v Evropě. Dobře známý je také v našich chovech, zejména pro svou vysokou odbornost a přístup k managementu chovu dojnic. Vzhledem k jeho znalostem a zkušenostem jsme se rozhodli uspořádat sérii čtyř workshopů v chovech našich zákazníků po celé republice. Základ pro zdravou dojnici Ve svém teoretickém a praktickém vystoupení se Fokko Tolsma věnoval péči o paznehty (frekvenci úprav, koupelím aj.), onemocnění paznehtů, systému léčby a prevenci kulhání, příčinám a důsledkům kulhání a podělil se i o praktické zkušenosti z inseminace a diagnostiky březosti. Zdůraznil, že zdravé tele a jalovice v optimální kondici jsou základem pro zdravou dojnici s vynikající užitkovostí. U jaloviček v prvním roce života je důležité zkrmovat krmiva prvotřídní kvality s dostatečným obsahem dusíkatých látek a energie, protože potřebujeme, aby měly dostatečný tělesný rámec, ale zároveň aby tělesná kondice nepřekročila stupeň hodnocení 3,5. Ve druhém roce stáří jalovic není vhodné zkrmovat kukuřičnou siláž, protože by mohlo docházet k tučnění zvířat, což je nežádoucí. Tlustá jalovice nemůže být dobrou dojnicí. Každou prvotelku musíme nechat dospět v dojnici.

Po porodu je důležité zajistit dojnicím dostatečný přísun energie, abychom dosáhli optimální produkce, nikoliv maximální, a dlouhé perzistence laktace. V tomto období je nejvyšší výskyt metabolických poruch, které ve svém důsledku vedou k onemocnění paznehtu. Nejčastěji se vyskytují laminitidy. Projevují se prstenci v rohovině, tekutinou nebo krví v rohovině, dvojitým chodidlem, defekty bílé čáry, poruchy prstů a slabými paznehty. Nejvýraznějším projevem je kulhání a krátké kroky, kolem 40 cm délky, namísto 80 cm.

6 7

Laminitis (40 %) porucha, která se vyskytuje v době otelení poruchy prstů prstence na rohovině tekutina nebo krev v rohovině defekty bílé čáry dvojité chodidlo slabé paznehty --> problémy se zatížením

Ošetření paznehtu s laminitidou Na ošetřovaném paznehtu jsou dobře patrné typické projevy laminitidy, jako jsou prstence v rohovině a dvojité chodidlo (horní snímek). Ošetření tohoto paznehtu spočívá v odstranění rohoviny tak, aby délka paznehtu byla 7 cm a výška patky 3 cm a musí se zachovat okrajová nášlapná plocha. Následně se odstraní tvrdá rohovina kolem utvořeného paznehtního vředu. Jinak by při našlapování docházelo k opakujícímu se dráždění vředu. Vřed není vhodné odstraňovat, protože by došlo k masivnímu krvácení. Pokud je to nutné, může se na druhý zdravý pazneht nalepit dřevěná podkovička. Ošetřený pazneht se nemusí obvazovat, protože za 12 hodin dojde k zatažení rány.

Z přednášky Fokko Tolsmy na semináři ve Věrovanech. Pracovní část programu pokračovala přímo ve stáji.

Ing. Barbora Slováčková

Léčba stříhat paznehty maximálně 3 x za rok pokud je to nezbytné, opatřit podkůvkou i zdravý pazneht sláma / gumové rohože

Důležité dostatečný příjem energie po otelení netučné krávy ne příliš mnoho jádra Vysoká účast potvrdila zájem chovatelů o tuto problematiku. Prezentace Fokko Tolsmy bude proto k dispozici našim zákazníkům v dalším vydání chovatelského balíčku.

kvalitní objem před otelením

na farmie w formie

Péče o paznehty Metabolické choroby

zdraví a výživa skotu

Účinná péče o paznehty Vliv výživy a poruch metabolismu na jejich zdravotní stav Onemocnění končetin, zvláště paznehtů, jsou jedním z nejzávažnějších zdravotních problémů v chovu dojnic. Vedle poruch plodnosti a mastitid jsou nejčastější příčinou předčasného vyřazování dojnic z chovu. Velice významný je tento zdravotní problém u vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene. Výskyt onemocnění končetin v chovatelsky vyspělých zemích se pohybuje na úrovni 5 – 7 % z ustájených zvířat. Ve většině našich chovů je výskyt klinických forem onemocnění končetin značně vyšší, v problémových chovech dosahuje incidence onemocnění paznehtů 30 – 70 % dojnic. Nejčastěji se vyskytuje v první třetině laktace.

osteopatie, především osteoporóza, dále je narušen také imunitní systém, vzrůstá predispozice pro vznik zánětlivých procesů na kůži prstu. Rozvoj lipomobilizačního syndromu a následné hubnutí vede ke zmenšení až vymizení tukového polštáře na chodidlové ploše paznehtní kosti a tím se zvyšuje predispozice pro traumatizaci a zánět škáry paznehtní. Špatné krmivo vyvolává záněty Zkrmování nekvalitní, dieteticky a zdravotně závadné konzervované píce, především nahnilých senáží a siláží, zaplísněných krmiv s obsahem mykotoxinů vyvolává chronické poruchy trávení v předžaludku a zánětlivé procesy na sliznici trávicího traktu. V průběhu indigescí se zvyšuje tvorba aminů a endotoxinů v trávicím traktu. K produkci biogenních aminů dochází ve významné míře činností proteolytických bakterií klostridií z aminokyselin dekarboxylací při hnilobném kažení senáží a siláží. Příjem těchto látek exogenně z narušené píce nebo jejich tvorba při indigescích v předžaludcích vyvolává zánětlivé procesy na sliznicích gastrointestinálního traktu a spolupůsobí při vzniku zánětů i mimo něj, především ve škáře paznehtní. Při dlouhodobé chronické zátěži tohoto typu dochází k vytvoření imunosuprese a tím opět k vytvoření predispozice ke vzniku dermatitis digitalis a interdigitalis. Význam vitaminů a minerálních látek

Rusterholzův vřed

Onemocnění končetin jsou polyfaktoriálního původu, na jejich vzniku se podílí řada aspektů – genetická predispozice, technologie ustájení, zoohygienické podmínky ustájení, výživa, poruchy metabolismu, úroveň ošetřovatelské, zootechnické a veterinární péče. V komplexu onemocnění končetin dojnic vyvolaných nedostatečnou výživou a metabolickými poruchami se setkáváme s onemocněním skeletu, kosterní svaloviny, kůže a paznehtů. Vliv výživy a poruch metabolismu na vznik jednotlivých onemocnění je různý, působí predispozičně nebo je jejich vliv výraznější až rozhodující.

V průběhu indigescí je také narušena tvorba mikrobiálního proteinu a vitaminů skupiny B. Mikrobiální protein je důležitým zdrojem methioninu, který je nezbytný pro tvorbu keratinu, základní stavební látky rohoviny paznehtu. Nedostatečná syntéza biotinu způsobuje rovněž špatnou kvalitu rohoviny paznehtů. Časté nedostatky ve výživě, a z toho pramenící karence vitaminů a minerálních látek, negativně ovlivňují kvalitu rohoviny paznehtů, což vede k jejímu rychlému opotřebování při spolupůsobení vlivů nevhodných technologií ustájení. Zvláště velký význam pro kvalitu rohoviny a kůže prstu má zinek. Při karenci zinku, se kterou se setkáváme u skotu všech věkových kategorií velmi často, u krav činí 15 – 22 %, u telat

Neodpovídající výživa Významný výskyt onemocnění prstu u vysokoužitkových dojnic jako jsou chronická laminitida, Rusterholzův vřed a další zánětlivé procesy na škáře paznehtní, záněty kůže prstu – dermatitis digitalis, dermatitis interdigitalis a mezipaznehtní tylom jsou v poslední době dávány do souvislosti s nedostatečnou výživou a poruchami metabolismu. Přestože jsou uvedená onemocnění prstu polyfaktoriálního charakteru, neadekvátní výživa a poruchy metabolismu se poměrně významnou měrou podílejí na vzniku těchto onemocnění. Na vzniku onemocnění končetin dojnic se v poporodním období podílí nedostatečný příjem energie, který navozuje vznik lipomobilizačního syndromu, ketózu a metabolickou acidózu. Sekundárně je narušen i metabolismus minerálních látek, vznikají

Zdvojené chodidlo

8 9

až 30 %, je rohovina paznehtů měkká, rychle se opotřebovává, častěji vznikají zánětlivé procesy ve škáře paznehtní i na kůži prstu. Tyto patologické procesy souvisejí i s oslabenou imunitou, která je karencí zinku navozena. V etiologii onemocnění prstu hraje jistou roli i úroveň zásobení organismu mědí. Měď významně ovlivňuje pevnost a kvalitu pojivové tkáně. Je nezbytná pro tvorbu keratinu a kolagenu. Karence mědi vede k osteoporóze a ke snížení pevnosti kloubních vazů. V celém komplexu se tak chronická karence mědi může podílet na nemocnosti prstu. Se vznikem patologických procesů na prstu souvisí i překrmování dojnic bílkovinami. Negativní dopad na zdravotní stav paznehtů mají i poruchy minerálního metabolismu vápníku a fosforu. V důsledku primárních a sekundárních poruch metabolismu vápníku a fosforu vzniká osteoporóza, která postihuje mimo jiné i kost paznehtní. Při osteoporóze vznikají na kosti paznehtní různé exostózy, které mohou traumatizovat škáru paznehtní a mohou vyvolávat její zánět. Úbytek tukové tkáně z paznehtního polštáře v průběhu hubnutí krav v poporodním období tuto skutečnost potencuje. Při narušeném metabolismu vápníku je ovlivněna pevnost kloubního pouzdra, šlach a vazů, může dojít k uvolnění závěsného aparátu spěnky, zkříženého mezipaznehtního vazu, k prošlápnutí spěnky, rozšíření meziprstní štěrbiny a vytvoření meziprstního tylomu. Nedostatek vlákniny a nadbytek sacharidů Velmi výrazně ovlivňuje vznik onemocnění prstu akutní a chronická acidóza bachorového obsahu, která je vyvolána nedostatkem hrubé strukturální vlákniny a nadbytkem rozpustných sacharidů v krmné dávce dojnic. V důsledku těchto poruch vzniká laminitida. Laminitida se vyskytuje ve formě akutní v průběhu akutní acidózy bachorového obsahu nebo ve formě chronické při chronických indigescích, při zkrmování dieteticky a zdravotně závadných krmiv nebo vzniká při subklinických ketózách, mastitidách a metritidách. Subklinické laminitidy jsou v chovech vysokoprodukčních dojnic velmi časté. I když etiologie laminitidy skotu je multifaktoriální, neadekvátní výživa a indigesce bachorového obsahu jsou faktorem nejvýznamnějším.

Produkce biogenních aminů z aminokyselin činností proteolytických klostridií alanin

kys. propionová

arginin

valin

kys. isovalerová

lysin

leucin

kys. isokapronová

lysin

kys. kapronová

ornitin

putrescin

kadaverin

tryptofan

tryptamin

tyroxin

tyramin

histidin

histamin

fenylalanin

2-fenylamin

Při vzniku laminitidy mají významnou úlohu vazoaktivní látky především histamin a endotoxiny, které poškozují kapiláry škáry paznehtní, způsobují hemoragie, edém, ischemii a následnou degradaci spojů mezi tkáněmi, což vede k poklesu a rotaci kosti paznehtní. Změna pozice paznehtní kosti způsobuje kompresi měkkých tkání mezi kostí a rohovým pouzdrem, což vede k dalšímu prohloubení ischemií, hemoragií a nekróz. Tento patologický proces vyvolává značnou bolestivost a výrazné lokální i celkové klinické příznaky.

Změny na paznehtech Subklinická laminitida je zpravidla důsledkem chronické acidózy bachorového obsahu, kdy působení vazoaktivních látek je mírného stupně, ale dlouhodobé. Opět jako při laminitidě akutní vznikají hemoragie a edém, prosakování krevní plasmy do škáry paznehtů a změny v tvorbě rohoviny. V dorzální části paznehtu se vytváří výrazný val a brázdění rohové stěny. Relativně velmi často vzniká zdvojení rohového pouzdra a zhoršená kvalita rohoviny v místě bílé čáry.

Výskyt bachorové acidózy a onemocnění paznehtů v % Acidóza

18

32

38 24

21 20

12

8

2

0

0

Onemocnění 21 paznehtů

38

48 32

28 22

15

9

9

2

2 2

Měsíc laktace

2

3

5

7

8

9 10 11 12

1

4

6

0

Při akutní laminitidě se vyskytují typické klinické příznaky. Onemocní zpravidla všechny končetiny nebo obě pánevní či obě hrudní končetiny. Zvířata převážně leží, nerada vstávají a vstanou-li, zaujímají typický postoj. V důsledku značné bolestivosti přešlapují a po krátké době opět uléhají. Postižené paznehty jsou teplejší, při palpaci bolestivé. Zvířata jeví nechutenství, mají většinou zvýšenou tělesnou teplotu. Další příznaky jsou typické pro akutní acidózu bachorového obsahu. Při chronické laminitidě není celkový zdravotní stav narušen. Dochází však ke změnách na paznehtech. Mění svůj tvar, rozšiřují se, hypertrofují, vzniká zbrázdění rohové stěny. Typickým příznakem je nažloutlé zbarvení chodidlové části rohoviny paznehtů, často se vyskytuje zdvojené chodidlo či různě rozsáhlé okrsky drobivé rohoviny nebo vřed. Prevence a komplexní přístup Řešení problematiky onemocnění končetin, zvláště pak paznehtů, vyžaduje komplexní přístup se zvláštním zaměřením na prevenci acidózy bachorového obsahu. I přesto, že je k této problematice mnoho informací, stále se setkáváme v chovech vysokoužitkových dojnic se značným výskytem akutních a chronických acidóz, nejčastěji v průběhu prvních tří měsíců laktace. V tomto období má dojnice velké požadavky na příjem živin. Pro uspokojení jejich potřeb musí mít krmná dávka vysokou koncentraci živin, vyvážený obsah dusíkatých látek a energie, optimální obsah vlákniny a strukturu krmné dávky a krmiva musí vykazovat vysokou kvalitu. Pro dosažení potřebné koncentrace energie v krmné dávce tvoří podíl sušiny jadrných krmiv z celkové sušiny krmné dávky 40 – 50 %. Tato krmná dávka je velmi riziková a při nedodržení technologie a techniky krmení může vyvolat poruchy trávení v předžaludcích – akutní acidózu bachorového obsahu. Onemocnění prstu u krav je v současné době vážným zdravotním i ekonomickým problémem ve většině chovů dojnic v ČR. Řešení této problematiky vyžaduje vedle kvalitní plemenářské, chovatelské a veterinární péče, kvalitních technologických a dobrých zoohygienických podmínek řešit intenzivně problematiku výživy, dietetiky a poruch metabolismu dojnic. MVDr. Ing. Martin Matějíček veterinární a výživářský poradce VVS Verměřovice

výživa skotu

Význam a dosavadní zkušenosti

s aplikací CLA v krmivech pro skot Společnost VVS má exkluzivitu na prodej konjugované linolové kyseliny (CLA) v podobě 10% premixu metylesteru CLA a triglyceridu, který je použitý jako nosič. CLA zajišťuje vysoký bypass efekt a její význam pro výživu hospodářských zvířat i lidí se odvíjí od základní schopnosti této látky ovlivnit metabolismus tuků. Význam CLA pro dojnice: CLA, konjugovaná linolová kyselina, patří mezi omega-6 (správně chemicky n-6) polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). U těch, stejně jako u omega-3 PUFA, je vědecky prokázána schopnost výrazně zlepšovat přežití embrya po zabřeznutí. Dochází k tomu přes ovlivnění hormonální činnosti. Tak má CLA velice pozitivní význam pro zlepšení reprodukčních schopností stáda, zlepšuje jak index zabřeznutí, tak i index plodnosti. Je to dlouhodobý efekt, ale v dnešní době jeden z nejsilnějších argumentů pro její aplikaci. CLA velmi pozitivně ovlivňuje metabolismus tuků, zejména v období okolo porodu a v první třetině laktace (do 100. dne po otelení). Koriguje tzv. negativní energetickou bilanci po porodu. Dojnice může lépe využít tuk z krmiva a také lépe a hlavně rychleji regeneruje i na úkor mírně snížené syntézy mléčného tuku. Na druhé straně aplikace CLA zvýší denní nádoj o 2 až 6 kg mléka. Další vědecké studie se zabývaly vlivem na imunitní stav organismu. CLA pozitivně ovlivňuje imunitní systém a tím má z dlouhodobého hlediska zlepšující efekt na celkový zdravotní stav stáda. Protože však CLA jako krmný komponent není nejlevnější, při její propagaci/aplikaci je třeba pečlivě zvážit tzv. ‚pay off‘ efekt, tj. rychlou návratnost v momentálních podmínkách toho kterého chovu. Komerční cena premixu CLA je 110 Kč za kg. Rychlá návratnost je dána jednoduchou kalkulací vycházející z následujících faktů Cena premixu CLA je 110 Kč/kg Dávkování přes TMR je 0,1 kg na kus a den, tzn. náklad 11,0 Kč na kus a den. Současná průměrná výkupní cena mléka v ČR je 8,0 Kč za kg. Při správné aplikaci, dobré úrovni výživy a faremního managementu, CLA zajistí nárůst denního nádoje minimálně o 2,5 kg na kus a den, tj. o 20 Kč na kus a den. Návratnost investice (ROI) je v tomto případě 20/11 = 1,81. V praxi je však běžné zvýšení nádoje i o 3 až 4 kg denně. Dále je třeba brát v úvahu dlouhodobější efekty aplikace CLA, které se projeví v rostoucích parametrech reprodukce – procenta zabřeznutých po první inseminaci a indexu březosti, které mohou v českých podmínkách posílit až o několik desítek procent. Zde je kalkulace návratnosti složitější a firma VVS

na ní stále pracuje. Její váha bude ale o řád významnější než u prostého nádoje. Zkušenosti v Německu Podle německého agrárního čaopisu TOPAGRAR, shrnující dosavadní zkušenosti tamních farmářů, aplikace CLA přes premix zvýšila zisk na dojnici o 100 eur ročně. Míra ziskovosti je ale dána výkupní cenou mléka – u současných průměrných cen 0,35 až 0,38 eura za kg je stále dostačující, hranice rentability aplikace CLA se pohybuje kolem 0,25 eura za kg při minimální roční užitkovosti 8 000 kg mléka na kus a tučnosti 3,6 %. Výsledky z farmy v České republice V České republice byla účinnost CLA ověřena na farmě se stádem 800 holštýnských dojnic s průměrnou roční užitkovostí 8 500 kg mléka. Skupina 100 krav v první fázi laktace (prvních 100 dní) byla krmena 0,1 kg CLA denně. Farma je dobře řízena a využívá kvalitní siláž, jejíž podíl v krmné dávce je minimálně 50 %. Výsledky po třech měsících ukázaly zvýšení denního nádoje celé farmy (dojeno 400 dojnic) v průměru o 500 litrů denně, z 13 000 kg na 13 500 kg mléka. U jednotlivých kusů pozitivní skupiny byl denní nárůst užitkovosti o více než 3 litry na kus. Průměrná tučnost poklesla o dvě desetiny procenta na průměrných 3,4 %, což v tomto případě nebyl problém, protože je farma hodnocena za denní množství dodaného mléka. Výrazněji se zlepšily parametry užitkovosti, kdy index zabreznuti po 1. inseminaci vzrostl o dvě desítky procent. Majitel farmy počítá s ročním nárustem zisku o přibližně 1 400 až 1 500 Kč na kus. (jz)

10 11

Mezinárodní konference GLOBAL DAIRY 500 Globalizace poptávky a nabídky potravin nás v září společně s našimi zákazníky – chovateli zavedla do USA na mezinárodní konferenci k tématu budoucnosti produkce mléka s názvem GLOBAL DAIRY 500 CONFERENCE. Na konferenci byli zastoupeni producenti a zpracovatelé mléka z celého světa. Diskutovalo se o intenzifikaci a koncentraci chovu dojených krav, krmivářském průmyslu, výrobě paliv a hledaly se odpovědi na spotřebitelskou poptávku ohledně množství a typů mléčných produktů. Praktická část programu a diskuze se odehrávala přímo na farmách skotu.

auf der Farm in Form

z našich farem

Netradiční systém odchovu telat Farma Roudnice, spol. s r. o., na Královéhradecku se specializuje na produkci mléka. O tom, že dosahují dobré chovatelské výsledky mimo jiné svědčí první místo v posledním ročníku soutěže mléčná farma roku. Obhospodařují necelých 500 ha zemědělské půdy, na kterých pěstují především krmné obiloviny, pícniny, kukuřici, vojtěšku a trávy pro výrobu objemných krmiv. V současné době chovají 700 kusů holštýnského skotu, z toho 368 krav s průměrnou užitkovostí kolem 9 000 kg mléka. Brakaci vykazují 28 %, dlouhověkost tři laktace a mezidobí 393 dní. O celý chov se stará pět dojiček, tři pracovníci ve stájích a dva zootechnici. Ruku k dílu přiloží i oba majitelé, Ing. Jiří Lexa a Ing. Jan Machník. „Reprodukci si řídím sám včetně inseminace. U krav dosahujeme zabřezávání po první inseminaci kolem 50 procent a u jalovic 75 až 80 procent. Při embryotransferu je zabřezávání 85 procent. Používáme také sexované sperma, kde je zabřezávání 68 procent a zatím se nám narodily jenom jalovičky,“ pochlubil se výbornými výsledky zootechnik Miroslav Daranský.

Krmení telat pomocí kanystrů je velmi jednoduché a funkční. Kanystry jsou umístěny šikmo, aby dešťová voda díru pro krmivo obtekla a krmítka zůstala stále čistá a suchá. Ošetřovatelky je vybírají a čistí před každým krmením, zbytky dávají kravám. Nejmladší telata dostávají startér, ale už po měsíci se jim do krmítek přidává jedna až dvě hrsti ráno a večer TMR 1, což je míchanice pro krávy v první fázi laktace.

Miroslav Daranský může chovatelům nabídnout řadu zajímavých námětů. Jedním z nich je i jednoduchá mobilní klec na převádění zvířat mezi stájemi v areálu, na kterou stačí jeden člověk.

„Jalovičky jsou ustájeny zvlášť od býčků samostatně v čistých boudách. Čas od času měníme jejich lokalitu, aby boudy byly vysluněné a vymrzlé. Po čtrnácti dnech se telata stěhují z menších bud do větších. Po prvním měsíci výživy startérem nastává období přikrmování TMR, kdy dvakrát denně dostávají hrst TMR do krmítka společně s granulemi. Necelou hodinu po napojení mlékem dostávají odstátou čerstvou vodu. Telata odstavujeme po dvou měsících a z bud je převádíme do společného kotce,“ uvedl zootechnik. Z VVS využívají na farmě v Roudnici kromě minerální výživy, glycerol a Formafat. Oba produkty jsou podávány dojnicím v první fázi laktace na doplnění energetické složky v krmné dávce. Další spolupráce spočívá především v odborném poradenství ohledně výživy, sestavování krmných dávek a doporučení organizace krmení, které poskytuje Ing. Josef Snopek. Tím, že je zootechnická práce na farmě na vysoké úrovni, není nutné řešit krizové situace, ale spíše perspektivu stáda a prevenci.

U všech kategorií dodržují preventivní opatření, které spočívá hlavně v kvalitním krmení, dobře spočítané krmné dávce, speciálních kontrolách krav po porodu – vyšetření dělohy, moči, vemene a měření teploty od třetího do desátého dne po porodu. Netradiční a rozhodně zajímavý je na této farmě odchov telat. Po narození dostanou všechna telata přídavek imunoglobulinu na zvýšení obranyschopnosti, jalovičky navíc Kolostran pulvis do prvního napájení mlezivem. Všechno mlezivo pochází od vlastní matky a potom už dostávají pasterované mléko od otelených krav z porodny. Jalovičky dostanou injekčně vitaminy A, E, D a 5 ml minerálního přípravku Selevit. Výsledkem je prakticky nulový úhyn telat. Býčky prodávají zhruba po 14 dnech. Existuje řada krmných systémů na odchov telat, některé jsou podstatně dražší a mnohdy nejsou ani účinné. Systém ranného přikrmování telat TMR přímo v individuálních boudách, jaký uplatňují na farmě v Roudnici, je efektivní a zřejmě nemá v naší republice obdobu. Jak však zdůraznil zootechnik, základem je dodržování hygieny a každodenní poctivá práce dojiček, které telata krmí, aby přesně dodržovaly pracovní postup. Každé tele má svůj kbelík na mléko a kanystr na startér a později TMR.

Mléčnou výživu podávají na farmě telatům dvakrát denně do kbelíků.

12 13

Poslední roky jsou v mnoha zemědělských podnicích ve znamení rozsáhlých investic do živočišné výroby. Nejinak je tomu i v Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice – Jirny, a. s., nedaleko Prahy. „Pokud stájové prostředí zvířatům nevyhovuje, užitkovost začíná stagnovat. Předělali jsme proto dvě stáje pro dojnice na středisku v Jirnech, každá s kapacitou 165 míst. Jednalo se o rekonstrukci původních klasických odchoven mladého dobytka, ve kterých jsme chovali krávy, ale po technologické stránce už nevyhovovaly a limitovaly nás v užitkovosti,“ uvedl Ing. Miloš Bulíř, ředitel akciové společnosti v Šestajovicích. Loni na podzim zprovoznili jednu halu a letos v srpnu dokončili druhou. Jedná se o volné ustájení s přistýlanými boxy a přistavěným krmištěm. Stáje jsou nyní vzdušné, navíc osazené ventilátory a vyhřívanými napajedly. Celkem chovají v tomto podniku 820 kusů skotu, z toho je 415 krav. Býčky prodávají asi v šesti měsících, přičemž zájem je hlavně o nižší váhové kategorie 60 – 70 kg. V minulém roce se však naskytla volná stáj, takže začali i s vlastním výkrmem. Důraz na vitamin E „Se společností VVS Verměřovice spolupracujeme čtvrtý rok, nakupujeme od ní veškerou minerální výživu a další doplňky. Zřejmě spolupráce funguje dobře, protože zootechnik si zatím na nic nestěžoval a výsledky nejsou špatné,“ podotkl ředitel.

Ing. Miloš Bulíř (vlevo), ředitel Zemědělské obchodní společnosti Šestajovice – Jirny a MVDr. Miroslav Novák z firmy Milkprogress, která je partnerskou společností VVS ve výživě skotu.

Zootechnik Martin Gažik, který má chov skotu na starosti, je s ředitelem ohledně modernizace a výživy zajedno. „Momentálně největší přínos vidím v tom, že po rekonstrukci stájí jde užitkovost nahoru. V současné době dosahujeme v průměru přes 9 000 kg mléka na dojnici za rok. Krávy jsou rozděleny na přípravu na porod, vrchol a závěr laktace a suchostojné šedesát dnů před otelením až do jednadvaceti dnů před otelením. Jednadvacátý den jsou převedeny do porodny, kde dostávají speciální krmnou dávku složenou hlavně z kukuřičné siláže, vojtěškového sena a asi 2 až 3 kg senáže. V tomto období dostávají krávy v krmné směsi také propylenglykol, jako zdroj pohotové energie. Krávy na vrcholu laktace dostávají v krmné dávce 16 kg kukuřičné siláže,

Zootechnik Martin Gažik představuje šampiónku letošní výstavy v Kralovicích, která získala ocenění jako nejlepší prvotelka a kráva s nejlepším vemenem. Jedná se o tříletou dojnici na první laktaci s užitkovostí kolem 10 000 kg mléka.

16 kg vojtěškové senáže, 3 kg vlhkého kukuřičného šrotovaného zrna konzervovaného ve vaku, 6 kg mláta, 4 kg cukrovarských řízků, 1 kg vojtěškového sena, 80 dkg slámy, 7 kg produkční směsi s řepkou, sójou, pšeničným a ječným šrot, mineráliemi a 40 dkg glycerolu na kus a den. Pak máme krmnou směs pro střed a závěr laktace, než se kráva zasuší. Zavedli jsme také speciální krmnou dávku pro jalovice, takže od půl roku nekrmíme jalovice jako dříve krmnou dávkou pro závěr laktace, ale podáváme jim krmnou dávku, ve které je hlavně senáž, sláma, řepka, sladový květ a asi kilo směsi s mineráliemi z VVS. Pro dojnice před porodem a po otelení je tato směs obohacená o vitamin E, na jehož obsah klademe velký důraz. V tomto období je vitamin E pro dojnice nejdůležitější a přináší efekt ve zvýšené obranyschopnosti. Směs dávkujeme v množství deset deka na kus,“ uvedl Martin Gažik. Solidní reprodukce a dlouhověkost Telatům podávají startér vlastní výroby. Nad dva měsíce věku dostávají jalovičky krmnou směs složenou z obilných šrotů – oves, kukuřice, ječmen, k tomu koncentrát ze sóji, řepku, sladový květ a minerálie z VVS. V pátém měsíci jim začínají přidávat krmnou směs pro jalovice, aby si navykly na objem a přechod byl pozvolný. Za zmínku stojí dlouhověkost krav 2,7 laktace, kterou hodlají tamní chovatelé ještě zvyšovat, jelikož příznivě ovlivňuje ekonomiku chovu. Na solidní úrovni je také reprodukce. Chov skotu má v Šestajovicích budoucnost, i když jim v posledních letech ubývají hektary, ale na druhou stranu je v tomto podniku vidět, že se stále rozvíjí a investuje do prvovýroby.

auf der Farm in Form

Změny v ustájení i ve výživě

in form on the farm

z našich farem

Moderní stáje přinášejí výsledky Moderní ustájovací podmínky pro dojnice na farmě skotu v Chocnějovicích (viz foto na titulní straně magazínu), která patří ZD Sever Loukovec na Mladoboleslavsku, mohou být vhodnou inspirací pro další chovatele. Dvě nové stáje pro celkem 500 dojnic určitě přispějí k efektivní produkci mléka i ke zlepšení zdravotního stavu zvířat a dalších ukazatelů chovu. Průměrná roční užitkovost je tam v současné době 7 850 kg mléka a postupně se zvyšuje. Zemědělské družstvo Loukovec chová celkem 1 350 kusů skotu, z toho ve výkrmu mají 350 až 400 býků. Většina zvířat je holštýnského plemene z převodného křížení. Zhruba 100 krav je český strakatý skot, což přináší problémy v podobě rozdílných požadavků na výživu a nežádoucího tloustnutí červenostrakatých krav. „Stáli jsme před rozhodnutím, jestli chovat krávy dál, nebo je zrušit. Pokračovat v daných podmínkách už nebylo možné. Nejdříve jsme pomýšleli na rekonstrukci, ale potom jsme se rozhodli pro nové stáje s volným ustájením a stlanými boxy, dojírna je rybinová 2 x 12. Investice to byla veliká. První stáj jsme uvedli do provozu před třemi lety, druhá je v provozu druhý rok,“ vzpomíná na významný krok, který v Loukovci učinili zhruba před čtyřmi lety, Ivan Kolomazník, hlavní zootechnik zemědělského družstva. Vyrovnaná užitkovost a dobré zdraví Co se týká výživy, v Chocnějovicích uplatňují klasickou krmnou dávku složenou z kukuřičné siláže, vojtěškotravní senáže, konzervovaného vlhkého kukuřičného zrna, sena, slámy, cukrovarnických řízků a minerální výživy. Vše podává na krmiště vertikální krmný vůz v podobě směsné krmné dávky. „Naším cílem není nutit zvířata do vysoké užitkovosti, ale spíše stabilizovat zdravotní stav stáda, který je pro nás prioritou. Přechod do nových hal nebyl jednoduchý a ze starých stájí si krávy přinesly řadu problémů. Snažíme se proto o vyrovnanou užitkovost s ohledem na zdraví zvířat, i když geneticky mají na daleko vyšší dojivost. Úroveň výživy se odráží také na reprodukci a v nových stájích se nám podařilo její ukazatele zlepšit. Zabřezávání krav po první inseminaci je 41 procent, u jalovic 65 až 68 procent. Dnes máme spíš starosti s jalovicemi než s dojnicemi. Nedávno jsme dokončili a zprovoznili rekonstruovanou vzdušnou odchovnu jalovic ve stejném stylu jako nové stáje, takže očekáváme v brzké době zlepšení situace i u jalovic,“ podotkl hlavní zootechnik.

Dvě produkční stáje pro celkem 500 dojnic. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v rekonstruovaném bývalém seníku za produkčními halami. V bezprostřední blízkosti stájí jsou umístěny i silážní žlaby.

Hlavní zootechnik Ivan Kolomazník je přesvědčený, že investicemi do modernizace chovu skotu vytvořili předpoklady, aby toto odvětví živočišné výroby dobře prosperovalo.

Dojnice jsou rozděleny podle užitkovosti a období do několika skupin. První je rozdojování, následuje první, druhá a třetí fáze laktace, potom suchostojné krávy a příprava na porod. Do krmných směsí z vlastní míchárny přidávají pro všechny kategorie minerální přísadu VMD 4 z VVS. Pro dojnice ještě Premin EX 5 a pro suchostojné krávy a jalovice Premin EX 8. Mezi další produkty z VVS patří chráněný tuk Formafat a zdroj pohotové energie glycerol, které podávají ve fázi rozdoje, někdy v první fázi laktace a v přípravě na porod. V minulém roce používali až do jara vyvazovač mykotoxinů Mycosorb, vzhledem k výskytu plísní v senážích z loňské sklizně. Letos naopak vypadají objemná krmiva velmi dobře. Nezbytná nadstavba „S VVS spolupracujeme asi tři roky, prakticky po otevření nových stájí. Tehdy jsme udělali výběrové řízení na plemenářskou organizaci s tím, že by nám měla doporučit a garantovat i nezávislého odborníka na výživu. Ten nám doporučil produkty VVS Verměřovice. S panem Šafrou jsme v úzkém kontaktu co se týče poradenství ohledně produktů VVS v krmné dávce. Kontroluje a posuzuje její složení, případně doporučuje komponenty a produkty podle zdravotního stavu stáda, výsledků rozborů krmiv a použitých surovin. Pravidelně děláme ve spolupráci s VVS rozbory krmiv, metabolické testy a rozbory bachorové mikroflóry,“ uvedl Ivan Kolomazník. Dodal, že v prvé řadě záleží na kvalitě krmiv, které si vyrobí v rámci podniku. Minerální výživa je již nadstavbou, ovšem nezbytnou pro efektivní produkci mléka. „Záleží na tom, jakou očekáváme užitkovost a kolik hodláme do kvalitní výživy investovat, aby byla produkce mléka efektivní a vložené peníze se vrátily. Samozřejmě to nesmíme nechat dojít do situace, aby vznikl deficit některých prvků nebo vitaminů. Mezi rozhodující faktory patří bezesporu kvalita ustájení a pohoda zvířat ve stáji, prostě celý komplex činitelů. I když je nám jasné, že bez minerální výživy to nejde, její opodstatnění a kvalitu vždy prokáže až zdravotní stav zvířat, užitkovost, reprodukční a další ukazatelé chovu.“

14 15

Společnost ZEVAS Vraclav, a. s., hospodaří v okrese Ústí nad Orlicí na 1 700 ha zemědělské půdy. Chov holštýnského skotu soustředila společnost na farmě Sedlec, kde jsou ustájeny všechny kategorie. Jen menší pastevní odchov jalovic mají v jiném areálu. Celkem chovají 800 kusů včetně 400 dojnic. Z rostlinné výroby je část produkce zrna určena pro výrobu krmných směsí a pro výrobu objemných krmiv slouží 200 ha luk a 100 ha pícnin. Jako ve většině intenzivních chovů i v Sedleci uplatňují fázovou výživu. První krmná dávka pro dojnice v laktaci je spočítána na maximální průměrný denní nádoj 37 litrů mléka a druhá na 30 litrů. Další krmné dávky jsou pro konec laktace a dojnice s nádojem kolem 20 až 22 litrů, suchostojné dojnice a přípravu na porod. Telata dostávají mléko a startér, u starších telat následuje kombinovaná výživa a do krmné dávky jsou přidávána objemná krmiva. V tomto podniku si vyrábějí krmné směsi ve vlastní míchárně, pro telata připravují ČOT, speciální krmnou směs pro jalovice a produkční směs pro dojnice. Minerální výživa na míru Společnost VVS Verměřovice působí v tomto podniku šest let. Minerální výživu pro chov skotu připravuje na míru. Pro produkční dojnice dodává Bovifos Vraclav a pro suchostojné krávy je určeno speciální minerálně-vitaminové krmivo s organicky vázaným manganem a zinkem Premin Vraclav. Krmná směs pro telata ČOT je obohacená minerální výživou Premin EX a starší telata – jalovice dostávají minerálně-vitaminové krmivo VMD 3 Plus. Odborné poradenství VVS spočívá v rozborech krmiv i surovin, ve výpočtu krmných dávek, pomoci při tvorbě receptur krmných směsí pro telata a produkčních směsí pro dojnice. Celoročně používají v tomto chovu vyvazovač mykotoxinů Mycosorb, což je přírodní krmivové aditivum určené pro všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat, které preventivně přidávají do krmné dávky v množství 10 g na kus a den. Letos poprvé vyzkoušeli od VVS silážní konzervant Sil-ALL 4 x 4 pro optimalizaci fermentace a konzervace pícnin. Přípravek vede k produkci siláže, která se svými vlastnostmi co nejvíce blíží původní sklízené hmotě.

Produkční stáje s volným ustájením na středisku Sedlec jsou po modernizaci vzdušné a pohodlné. Pokračuje rekonstrukce dalších budov, aby všechny kategorie skotu byly umístěny na jedné farmě a v optimálních podmínkách.

Jiří Poslušný, hlavní zootechnik společnosti ZEVAS Vraclav.

„Krmné směsi i speciální produkty jsou vyráběny podle rozboru objemných krmiv, které děláme podle potřeby. Například když se otevírá nový krmný žlab nebo při podezření, že s objemným krmivem není něco v pořádku apod. V takových případech si ověříme kvalitu a nezávadnost rozborem vzorku ze žlabu případně i rozborem mléka,“ uvedl hlavní zootechnik Jiří Poslušný. Modernizace a centralizace V Sedleci využívají pro chov dojnic dva základní výrobky Bovifos – zimní a letní. Jeden z nich obsahuje oproti komerční řadě více vitaminu E a selenu. „Z VVS vyžíváme ještě chráněný tuk C 16, kterého dáváme 0,4 kg na kus a den první a druhé produkční skupině dojnic. Tento bypass tuk s obsahem volných mastných kyselin palmového oleje nám pomáhá udržet dojnice v dobré kondici a oproti jiným dodávaným tukům má vliv i na zlepšení obsahu tuku v mléce. Právě s obsahem tuku v mléce jsme měli jeden čas problém a ještě se přidala dlouhodobě zvýšená močovina v mléce. Snížili jsme obsah dusíku v krmné dávce, ale i přesto je močovina zvýšená. Osobně se domnívám, že by to mohlo být vojtěškovou senáží, ale nemáme to potvrzené, museli bychom nechat udělat rozbory na amoniak. Nicméně chceme přesně vědět, jak je na tom stádo dojnic po zdravotní stránce a co je třeba případně vyladit v krmné dávce. Proto jsme si nedávno nechali z preventivních důvodů udělat od VVS metabolické testy. Spolupráce s VVS funguje dobře, také díky poradenství Ing. Miroslava Kozáka. Vidět je to i na stoupající užitkovosti zvířat. Na konci roku 2006 jsme dokončili přestavbu produkčních stájí včetně modernizace technologie ustájení a nové dojírny. Během roku nám vzrostla průměrná užitkovost o tisíc litrů na dojnici, to je ze 7 600 na 8 600 litrů mléka,“ řekl hlavní zootechnik. Společnost ZEVAS v posledních letech hodně investovala do živočišné výroby – rekonstrukce stájí, žlabů na objemná krmiva, separace hovězí kejdy a v příštím roce plánují na středisku v Sedleci bioplynovou stanici. To vše jsou investice do budoucnosti chovu skotu a projeví se na tržbách celého podniku.

in form on the farm

Velké investice do chovu skotu

na farme vo forme

z našich farem na Slovensku

Vítěznou sestavu neměníme Společnost Agropartner, spol. s r. o., Plavecké Podhradie v okrese Senica patří výměrou kolem 8 700 ha zemědělské půdy mezi největší zemědělské podniky na Slovensku. Ostatně velikost výměry není jediným prvenstvím, ale tento podnik je na Slovensku také největším producentem mléka. Chová 1 350 dojnic a ročně dodává kolem 11,4 milionu litrů. Skotu celkem mají v tomto podniku 2 700 kusů na farmách Prievaly a Šaštín-Straže. Vydali se cestou – méně dojnic a více mléka. Například v Šaštíně chovali ještě začátkem letošního roku 700 krav a přitom dojili méně než nyní, kdy je tam 650 krav. Stav hodlají snížit na 600 kusů s tím, že neklesne dodávka mléka. „Nemá význam chovat dojnice v nevyhovujících podmínkách, ale pokud mají zvířata ve stájích pohodlí a zmodernizuje se technologie chovu a dojení, užitkovost se zvýší. V našem podniku máme velké dopravní vzdálenosti, takže to není jen o koncentraci zvířat na jednu nebo dvě farmy, ale také o vytvoření odpovídajícího zázemí s ohledem na provozní náklady, aby se krmivo zbytečně nepřeváželo. To všechno má vliv na ekonomiku výroby mléka. Průměrná užitkovost v našem podniku je v současné době přes 8 000 kg mléka na dojnici za rok a denní dodávka se pohybuje kolem 31 tisíc kg. Naším cílem je užitkovost kolem 10 000 kg mléka. Vliv na další růst má genetika, technologie a samozřejmě kvalitní výživa. Chceme jít cestou intenzity chovu tak, jak to dělají farmáři jinde v Evropě. Když poklesne cena mléka, utlumíme intenzitu produkce, abychom nebyli ve ztrátě, ale reprodukce, genetika a další ukazatelé chovu budeme dále rozvíjet. Při dobrých cenách využijeme genetický potenciál zvířat a navýšíme užitkovost,“ uvedl Ing. Vladimír Chovan, ředitel společnosti Agropartner. Komplex kvalitních služeb Nakrmit takové stádo holštýnského skotu kvalitním krmením a vyrobit ho v dostatečném množství není vůbec jednoduché, zejména v daných výrobních podmínkách, které jsou na Záhoří velmi těžké. Je tam nízká bonita půdy a jen část je vhodná pro intenzivní produkci tržních plodin, takže především pěstují objemná krmiva. Kromě luk, pastvin, vojtěšky a kukuřice pěstují zhruba na 300 ha sóju a většinu její produkce spotřebují pro výrobu vlastních krmných směsí.

Společnost Agropartner chová v současné době skot jen na dvou farmách a jednou z nich jsou Prievaly (na snímku). Vesměs se jedná o starší stáje rekonstruované na volné ustájení a přizpůsobené současným požadavkům na pohodu zvířat.

Ing. Vladimír Chovan, ředitel společnosti Agropartner, spol. s r. o., Plavecké Podhradie v okrese Senica.

„S VVS SK spolupracujeme od začátku působení této společnosti na Slovensku. S jejími službami jsem velmi spokojený, protože to není jen otázka namíchání minerální výživy, dnes jsou produkty výrobců srovnatelné, ale VVS zajišťuje prostřednictvím svých poradců komplexní výživářský servis, který zahrnuje dodávku nejvhodnějších produktů pro dané stádo, optimalizaci a sestavení krmné dávky, pomoc při organizaci výroby objemných krmiv, při ozdravovacích programech, které skutečně fungují a velkým přínosem jsou jejich služby i v reprodukci. Všechny tyto faktory spolu úzce souvisí, takže jestliže je někdo schopen mi nabídnout takový komplex služeb a v požadované kvalitě, je to pro nás vhodný partner. Jak se říká, ani vítězná sestava ve fotbale se nemění, takže ani my zatím nemáme důvod pochybovat o další spolupráci,“ řekl Ing. Chovan a dodal, že před tím využívali některé produkty ve výživě, které byly velmi drahé a ne příliš efektivní. Za rok a půl intenzivní spolupráce s VVS se dostali na vyšší produkci mléka o 20 procent a to při poklesu nákladů. Dali na doporučení jiných chovatelů Slova ředitele potvrdil i faremní zootechnik v Privalech Ing. Peter Rafay: „Dojnice a ostatní kategorie skotu dostávají v kompletní krmné směsi minerální výživu z VVS, dále produkty VMD SK 12 PLUS/B, Multimilk Premium, IR SK, hydrouhličitan sodný, solné kostky, Energii100, Lacto plus, glycerol, C 16, IR SK, Glykomel a Man-ML. Kromě těchto produktů podáváme všem kravám po otelení Rumík Komplet, který viditelně podporuje náběh na produkční krmnou dávku a produkci mléka. Na trhu existuje více produktů s podobným účinkem, ale Rumík se kromě jiného jednoduše dávkuje a zvířatům více chutná. Glykomel a Man-ML nepodáváme krmným vozem, ale přímo na TMR, čímž se díky zvědavosti krav u nich stimuluje příjem krmiva. Jalovičkám podáváme sušené mléko. Vyzkoušeli jsme různé produkty, ale nakonec jsme na doporučení českých kolegů – farmářů zvolili Multimilk Premium a jsme s ním spokojeni.“

16 17

s nadprůměrnými výsledky Rodinná farma ing. Jiřího Stupky se nachází ve Strašicích na Rokycansku, kde hospodaří od roku 1990, dnes na výměře téměř 300 ha zemědělské půdy. Původně vazná stáj prošla v roce 1996 rekonstrukcí. V současné době chová 220 kusů skotu v ekologickém režimu hospodaření a své místo má na farmě i pastevní odchov jalovic. Vzhledem k nadmořské výšce 570 metrů se zhruba na čtyřech pětinách ploch nacházejí trvalé travní porosty. Ing. Stupka pěstuje jeteloviny a luční porosty, takže základem krmné dávky jsou senáže většinou z prvních dvou sečí, z následujících pak produkuje seno. Do krmné dávky přidává mačkané obilí, melasu a krmnou sůl. O farmu a skot se kromě Ing. Jiřího Stupky stará jeden ošetřovatel společně s panem Stupkou starším, manželka Romana se vedle výchovy dvou dcer a svého profesního zaměstnání na částečný úvazek věnuje po práci administrativnímu chodu farmy včetně účetnicví. Dojení zhruba 82 krav zabezpečuje dojicí robot, který zefektivnil výrobu a snížil náklady na pracovní sílu.

Ing. Jiří Stupka chová stádo 220 kusů českého strakatého skotu.

Právě náklady, respektive rentabilita výroby mléka, je důležitým faktorem, který na farmě Stupkovi pravidelně sledují a vyhodnocují. V popředí zájmu farmáře je především výroba vlastních krmiv, ošetřovatelská práce a kvalita mléka. V kontrole užitkovosti měl Jiří Stupka poslední rok zařazeno 56 dojených krav s průměrnou užitkovostí 8 450 kg mléka, při tučnosti 4,24 % a obsahu bílkovin 3,42 %. Z průběžných výsledků z letošního roku lze však dokladovat i při této vysoké průměrné užitkovosti obsah tuku přes 4,6 % a bílkovinu přes 4 %. Ve srovnání s letošními, leckdy až katastrofálně nízkými složkami mléka na jiných konvenčních farmách, jsou uvedené dosahované výsledky vynikající. V krmné dávce produkčních dojnic měl v letním období své místo produkt z VVS Verměřovice VMD 4 EKO a pro suchostojné dojnice je aplikován VMD 1 EKO s vyšším obsahem fosforu. Za účelem stabilizace bachorových funkcí a pro energetické posílení dojnic po otelení je podáván instatní přípravek Rumík, který snižuje výskyt poporodních paréz a zabraňuje vzniku ketóz. Telatům je po skončení mlezivového období podávána krmná směs VVS Start EKO.

na farme vo forme

Ekologická farma

ze zahraničí

Omán – perla Východu „Ne jenom prací, živ je člověk“! Proto mi dovolte, abych se s vámi rozdělil o pár svých zážitků z cestování po Ománských horách. Je tedy pravdou, že člověk, pokud si chce užít, musí nejprve něco odevzdat. Mám tím namysli práci. Je tomu tak i v našem případě. Do Ománského Sultanátu jsme začali dodávat premixy pro drůbež, a tak nastala i příležitost po sérii obchodních jednání ušetřit i trochu času na vytouženou turistiku po tamních horách. První cesta vedla pod vrchol Jabal Adhar (Zelené Hory). Spolu s naším kolegou, distributorem Khaledem Awadem, jsme se rozhodli po jedné obchodní schůzce neodjet zpět do Emirátů, ale vyjet si právě na tento vrchol. Musím přiznat, že i díky této, více méně náhodné cestě, se mi ománská příroda dostala hluboko do srdce. Cestou k „bráně“ do hor, kde pečlivě zkontrolují váš automobil, jestli jsou v pořádku brzdy a celkový stav, jsme se zeptali na cestu naproti jedoucího domorodce. Ten nám ji ochotně ukázal a trval na tom, že s ním musíme domů, popovídat mu, odkud že jsme a poobědvat s jeho rodinou. Po asi dvaceti minutovém boji, jsme se omluvili a pokračovali ve směru, který nám ukázal.

Pohled na vesnici 2000 metrů nad mořem v pohoří Jabal al Adhar.

Druhý výlet už jsme naplánovali dopředu. Rozhodli jsme se pro trek na nejvyšší horu Ománu s názvem Jabal Shams, vysokou 3 075 metrů. Tam teplota již v zimě klesá k nule, a tak nejsou neobvylké ani sněhové přeháňky. My jsme tam však byli v červnu, takže nesněžilo a bylo 30 stupňů nad nulou. V plánu jsme měli přespat v sedle ve skromném kempu, což se také stalo. Ráno se nám naskytl úchvatný pohled na scenérii dominantního pohoří s kaňonem, který si v žádném případě nezadá s největšími kaňony na světě. Úzká stezka nás po asi čtyřech kilometrech dovedla do opuštěné vesnice. Tam bylo možno vidět ještě původní kamenná obydlí, tu a tam i dřevěné postele či dveře. Obživu si tamní obyvatelé sháněli na terasovitých kamenitých políčkách. Tolik tedy krátký pohled na atrakce, které ještě nejsou příliš „turistické“. Nepotkáte tam polského ani německého turistu a trochu si připadáte, že objevujete dosud nepoznané... Václav Brynda Důmyslný zavlažovací systém rozvádí vodu do zahrad ve vesnici.

Cesta vzhůru byla velice strmá a prašná. Tehdy jsem pochopil, proč ta přísná kontrola dole. Původně byl celý areál pod správou armády a celá oblast byla uzavřena. Dnes jsou Zelené Hory přístupné, ale i tak je třeba dbát jejich pokynů. Pokud nemáte pohon všech čtyř kol a automobil není OK, ve vlastním zájmu si cestu rozmyslete. Odměna po strmém a křivolakém stoupání však stojí za to. Pod hřebenem se rozkládá vesnice. Místní lidé nesmějí prodat ani půdu ani domy, ve kterých žijí. Tím sultán Kabus, jediný vládce Ománu, zajišťuje udržitelnost původní populace a tudíž i způsobu života pro budoucnost. Vesnici tvoří cihlové a hliněné domy, křivolaké úzké uličky a unikátní zavlažovací systém, který zásobuje vodou všechny zahrady ve vesnici. Leží více než 2000 metrů nad mořem, proto je tam i „dostatek srážek“, zejména v zimním období, kdy je možno pěstovat ovoce a zeleninu. Ta slouží jako zdroj příjmu vesničanů už po staletí. I teplota vzduchu je příjemná. Zatímco dole v údolí se blížila třicítce, ve vesnici bylo necelých 15 stupňů. A to byl leden.

Nezbytné odevzdání několika riálů po návratu z cesty.

18 19

Okénko do historie

Jak má vyhlížeti dojnice Při oceňování a výběru dojnice k užitku mléčnému je třeba k zevnějšímu utváření zvířete přihlížeti. Obrázek znázorňuje vzor dobré dojnice plemene jerseyského. 1. Hlava dobré dojnice budiž podlouhlá, úzká a drobná, ostrých rysů s mírným výrazem velkého oka. 2. Šíje nechť je dlouhá, štíhlá, ale při tom dosti silná s úzkým lalokem; kohoutek mírně široký, zaokrouhlený v stejné rovině s hřbetem. 3. Plec budiž hubenější, aniž by však byla příliš úzká neb příkrá; hrudník dlouhý a prostranný má míti poměrně velké mezery mezižeberní, tak že do poslední neb již předposlední z nich lze vložiti až 3 prsty vedle sebe. 4. Hřbet má býti rovný a dlouhý, bez ostré hrany; prohnutý hřbet jest znamením chabé konstituce. 5. Bedra buďtež dlouhá, dosti široká a vyplněná; břicho objemné, na zad rozšířené.

6. Široký kříž a široká pánev podmiňuje širokou hráz, která se u krav označuje jako mléčné zrcadlo a široké ohanbí, kde se vemeno prostírá. 7. Veledůležitým znakem dobré dojnice je objemné vemeno, sahající daleko ku předu i na zad, s velkými dlouhými struky. Vyskytnou-li se za hlavními 4 struky ještě 2 malé, prozrazuje to značný rozsah žláz mléčných a tím i větší dojivost. Veliké vemeno jest však jen tenkráte znakem dobré dojivosti, když po vydojení jeví jako splasklé, zvadlé a vrásčité. 8. Vnější kůže vemene nechť jest měkká, vláčná, mastného omaku, což prozrazuje zřetelně pod ní ukryté cévy a nechť jest pokryta krátkou, hebkou a světlou srstí. 9. Důležitým znakem dojivosti jest též vývin povrchních žil krevních na vemenu, zejména však obou vrátných žil stěny břišní. Čím více žíly nad povrch břišní vynikají, čím jsou silnější a napjatější, tím větší bývá dojivost. 10. Kůže dobrých dojnic nechť jest tenká, vláčná, na krku drobně vrásčitá, nechť prozrazuje dosti zřetelně tvary ústrojů a částí ležících, nechť posunuje se snadno na své podložce a jest pokryta hebkou, lesklou a hladkou strstí. Veškeré uvedené znaky vztahují se především ku množství, méně k jakosti mléka, ač tato při oceňování také mnoho na váhu padá. Zdroj: Časopis Hospodářský list z roku 1895 Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o. 561 52 Verměřovice 225. Redakční a grafické práce Ing. Jiřina Šírková, číslo 2/2008 dáno do tisku 20. 10. 2008, MK ČR E 17828

na farmě ve formě ve formě...

www.vvs.cz

www.vvssk.sk

VVS SK, s. r. o., 913 21 Trenčianska Turná, Slovensko Tel.: +421 327 782 202, fax: +421 327 782 210 GSM: +421 918 641 154, e-mail: [email protected]

VVS Verměřovice, s. r. o. 561 52 Verměřovice 225 Tel.: +420 465 642 670, fax: +420 465 641 069 GSM: +420 775 755 175, e-mail: [email protected]

Pravidelná a komplexní péče o zákazníka bezesporu přispívá k dalšímu zlepšování ekonomických výsledků v chovech, k jejich prosperitě a v neposlední řadě ke spokojenosti chovatelů, jejichž farmy jsou