08)

Účetní systémy 2 – US GAAP, IAS/IFRS (letní semestr 07/08)

1. přednáška (15.2.2007) Rozvaha ACZ a.s.

k 31.12. 2005

Aktiva: 1) Krátkodobá aktiva - Peníze a tržní cenné papíry - Pohledávky - Zásoby - Časové rozlišení a ostatní krátkodobý majetek Krátkodobá aktiva celkem 2) Dlouhodobá aktiva - Investice - investice do majetkových cenných papírů - dluhopisy a podobné investice - omezené investice a ostatní aktiva Investice celkem - Dlouhodobý hmotný majetek - pozemky, budovy a ostatní zařízení - stroje zařízení a modernizace pronajatých prostor - oprávky Dlouhodobý hmotný majetek celkem - Nehmotná aktiva - pronajatý majetek (kapitálový leasing) - patenty a autorská práva - goodwill - oprávky Nehmotná aktiva celkem Dlouhodobá aktiva celkem Aktiva celkem

mil. Kč 550 100 150 50

. 850

500 350 100

. 950

1 500 2 500 (1 500)

. 2 500

1 400 200 300 (500)

. 1 400

. .

4 850 5 700

======== Závazky a vlastní kapitál: 1) Závazky - Krátkodobé závazky - závazky z obchodního styku - časové rozlišení Krátkodobé závazky celkem - Dlouhodobé závazky - dluhopisy - Závazky z pronajatého majetku Dlouhodobé závazky celkem Závazky celkem 2) Vlastní kapitál - Kmenové akcie v nominální hodnotě - Emisní ážio - Nerozdělený zisk - nerozdělený zisk - fondy tvořené z nerozděleného zisku Nerozdělený zisk celkem - Ostatní změny ve vlastním kapitálu Vlastní kapitál celkem Závazky a vlastní kapitál celkem

200 50

. 250

550 1 400

. 1 950

. 2 200

100 900 2 300 100

. 2 400 100

. 3 500 . 5 700 =======

Aktiva a jejich pojetí v US GAAP Účetní výkazy dle US GAAP nemají závaznou formu. US GAAP neurčuje standardní forma finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztrát, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow) Formu si tedy každý podnik určuje sám. Musí však přitom respektovat požadavky na kvalitu poskytovaných dat : - úplnost - relevantnost - umožňuje odhad budoucích okolností - poskytuje zpětnou vazbu - včasnost - Spolehlivost (je prověřitelná, pravdivá, neutrální) - Srovnatelnost – - Neměnnost, stálost (obsahu – Sílí zejména požadavek srovnatelnosti – doporučené schéma rozvahy (jednotná úprava výkazů )

Uspořádání aktiv v rozvaze (obecné pravidlo): – dle likvidnosti aktiv (stejné s jinými systémy), ale: od nejvyšší po nejnižší (tj. naopak ve srovnání s českou úpravou) tj. 1. oběžná aktiva (včetně přechodných) 2. stálá aktiva

Dlouhodobá (stálá) aktiva ČÚS: - dlouhodobá nehmotná aktiva – zřizovací výdaje - nehmotné výsledky výzkumu a vývoje - software - ocenitelná práva - goodwill …. - dlouhodobá hmotná aktiva - pozemky - stavby, - samostatné movité věci - pěstitelské celky - základní stádo a tažná zvířata …. - dlouhodobý finanční majetek – podíly v ovládaných a řízených os. - podíly v ÚJ pod podstatným vlivem - ostatní dlouhodobé CP a podíly - půjčky a úvěry ….

US GAAP, UK GAAP, IAS – podobně rozlišují 1. dlouhodobé investice 2. dlouhodobý hmotný majetek (PPE 3. nehmotná aktiva IAS dále vyčleňuje: - investice do nemovitostí - dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti

ad 1. Dlouhodobé investice (Long-term Investments) - určitá analogie s položkou Dlouhodobý finanční majetek 2 způsoby vykazování dlouhodobých investic : 1) jako samostatná část mezi běžnými a stálými aktivy (- „třetí kategorie“ aktiv) 2) zahrnují se do stálých aktiv (– běžnější způsob, použitý i v klasifikaci stálých aktiv – viz výše)

Ad 2. Dlouhodobý hmotný majetek (property, plant and Equipment, ve zkratce PP&E nebo PPE )

2.1.Vymezení, charakteristika, členění Termíny dlouhodobý hmotný majetek = property, plant and equipment (PP&E) - mezi oběma výrazy však není plná ekvivalence! Zařízení – vše, co není pozemek nebo budova Software – se může vykazovat jako nehmotný dlouhodobý majetek nebo jako součást hmotného majetku – nejsou jednotná pravidla a praxe se různí. US GAAP i IAS/IFRS nestanovuje žádné závazné třídění ani označení položek, firmy mohou zvolit jakékoli rozumné popisné názvy.

Pravidla, ovlivňující způsob vykazování: 1) Základní kategorie zahrnuje název dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (PP&E), - Je spojena pouze s funkcí prostředků v činnosti podniku a dobou, nikoli hodnotou. - klasifikovat jej lze podle tří základních oblastí činnosti firmy: výroba, odbyt, správa. 2) zásada podstatnosti, tj. samostatně musí být uvedena každá významná položka Komise pro cenné papíry (SEC) stanovuje, aby v rozvaze měly svou vlastní řádku ty položky nebo jednotlivé skupiny položek, které reprezentují 5% a více celkových aktiv (Pokud se jedná o spřízněné osoby pak je hranice 1% celkových aktiv.) (Např. pokud dopravní prostředky představují 6 % celkových aktiv, pak v rozvaze musí být samostatná položka dopravní prostředky) 3) Pozemky – nutno vykazovat zvlášť a) pozemky zastavěné a b)pozemky pro výstavbu – jiná forma kapitalizace nákladů spojených s pozemkem. - další zásady, které se týkají požadované kvality informací

2.2. Oceňování dlouhodobého majetku, kapitalizace úroků a) při nabytí (pořízení) b) po dobu držení c) při pozbytí

ad a) Oceňování při nabytí a) reálná (pořizovací) hodnota – vstupní cena = a) tržní (pořizovací) cena nabytého majetku nebo b) tržní cena majetku vyměněného za nabývaný majetek c) reprodukční cena (ve shodě s ČÚS) Dále jsou přesně upraveny jednotlivé situace, které při pořízení mohou nastat:

- sleva za rychlou platbu při úhradě nabytého majetku = ocenění pořizovací (tržní) cenou po slevě - koupě na splátky – splatnost kupní ceny rozložena v čase (odložena) – je-li odklad delší než 90 dnů, pak US GAAP vyžadují vykazovat nabývaný majetek v současné hodnotě sjednaných splátek Příklad: Ocenění při splátkovém nákupu - pořízení PPE s odloženou platbou 1.1.2003 podnik koupil budovu v ceně 10 mil. Kč, úhrada je sjednána ve dvou splátkách, k 31.12.2003 a 31.12.2004. Diskontní (přírůstková) sazba 8%, úroky se zahrnují do nákladů. Doba životnosti aktiva je 40 let, nepředpokládá se zbytková hodnota, odepisuje se lineárně. a) stanovení vstupní ceny Současná hodnota závazku =

5mil. (1 + 0,08)1

+

5mil. = (1 + 0,08) 2

= 4 629 629,6 + 4 286 694,1 =

8 916 323,7

Úrok : 10 000 000 – 8 916 323,7 = 1 083 676,3 Rozdělení úroku: l. rok úrok: 8 916 323,7 x 8 % = 713 305,9 zůst.hodnota závazku: 8 916 323,7 + 713 305,9 – 5 000 000 = 4 629 629,6 2. rok úrok: 4 629 629,6 x 8% = 370 370,4 zůst. hodnota závazku: 4 629 629, 6 + 370 370,3 – 5 000 000,0 = 0,00

b) Zaúčtování v účetnictví jednotlivých účetních obdobích : Odpis : 8 916 323,7 / 40 = 222 908

Účetní zápisy: 1.1. 2003 pořízení budovy 31.12. 03 úroky úhrada l. splátky odpisy 31.12. 04 úroky úhrada 2. splátky odpisy

8 916 323,7 713 305,9 5 000 000,222 908,370 370,4 5 000 000,222 908,-

MD Budovy N.Úroky Závazky Odpisy N.Úroky Závazky Odpisy

D Závazky Závazky Pen. prostř. Oprávky Závazky Pen. prostř. Oprávky

- souhrnná koupě – nákup několika položek dlouhodobého majetku za souhrnnou cenu (většinou se slevou) – sleva rovnoměrně rozložena do každé položky = cena po slevě - koupě za finanční nástroje - nabytý majetek je oceňován tržní cenou poskytnutých finančních nástrojů - výměna jednoho finančního majetku za jiný - poměrně komplikovaná situace (týká se finančního majetku); základní pravidlo: ocenit reálnou hodnotou obě směňované složky fin. majetku, rozdíl proúčtovat výsledkově, ale existuje řada vyjímek, - nereciproční převody (dary) - oceňují se reprodukční cenou a jejich účtování je zatím upraveno pouze směrnicí, která je zařazuje do výnosů (dary od majitelů = dodatečné vklady kapitálu), - vedlejší výdaje (náklady) pořízení – kapitalizace (aktivace), i vlastní náklady spojené s pořízením – kontroluje auditor (ale s ohledem na zásadu opatrnosti vykázané hodnoty majetku, nikoli z hlediska daně z příjmu) - kapitalizace úroků - pouze v podmínkách, kdy proces pořízení je dlouhodobý - úroky uhrazené do okamžiku ukončení investice (uvedení do provozu) Probém úrokové sazby: v případě více úvěrů přijatých na investici buď: aktuální nebo vážený průměr (úroky nemají být snižovány o přijaté úroky) V případě pozemků se úrok nekapitalizuje, ale závisí na účelu pořízení.

b) vlastní náklady – pouze u majetku pořizovaného ve vlastní režii - zahrnují přímý materiál, přímé mzdy, kapitalizovaný úrok, popř. výrobní režii - nesmí být vyšší než reálná hodnota nabývaného majetku - jsou-li vlastní náklady vyšší než reálná hodnota – rozdíl do ztrát (nákladů) - jsou-li nižší než reálná hodnota – rozdíl se neúčtuje, majetek je oceněn VNV. Oceňování majetku není ovlivňováno daňovými zákony, tj. nebylo stanoveno, co se smí zahrnout či nesmí zahrnout do ceny, jaké „ekonomické oběti“ se smějí kapitalizovat. Ale potřeba srovnatelnosti dat a hodnocení firem ze strany investorů si vyžádala určitou úpravu, kterou provádí vyhlášky (SFAC) přijatá v r. 2001: Pořizovací cena = nákupní cena + vedlejší náklady Vedlejší náklady - je dovoleno kapitalizovat (zahrnout do ceny), větší pozornost se věnuje kapitalizovaným vedlejším nákladům pořízení z činností ve vlastní režii. - za vedlejší náklady se považují i náklady spojené s vyřazením majetku – jejich současná hodnota zvyšuje pořizovací cenu a současně vytváří závazek – rezervu - Náklady na seřízení a montáž se mohou kapitalizovat (ale ne např. náklady na zaškolení pracovníků) - Clo se považuje za vedlejší náklad a lze je kapitalizovat - DPH – vzhledem k tomu, že je zúčtována a vpodstatě uhrazena – ji kapitalizovat nelze (podobně jako dle ČÚS). - Úrok se považuje za vedlejší náklad – pouze uhrazený do doby uvedení do provozu. Nesmí se kapitalizovat (tj. zahrnout do pořizovací ceny, tedy není vedlejším nákladem) v případě, že PP&E je již používaným nebo který nebude zdrojem budoucích užitků;

Ad b) Oceňování v době užití (držení) majetku 2 problémy a) snížení hodnot v důsledku opotřebení (odpisy) b) oceňování v účetních výkazech (vykazování) Ad a) Opotřebení - odepisování majetku Pojetí odpisů: - u většiny položek, ze kterých se stanou náklady, je jasné, kdy se z kapitalizované hodnoty náklad stal: Příklad: Firma nakoupí zboží A za 100,- a tento výdaj kapitalizuje do zásob. Až zboží prodá, kapitalizovanou hodnotu přeúčtuje do nákladů. Zde je výše nákladů dána, není nutné dělat odhad – firma je schopna zjistit kapitalizovanou hodnotu přímo spojenou s prodaným zbožím a ví také okamžik, kdy má tuto hodnotu do nákladů zahrnout. U majetku, který přispívá k tvorbě výkonů nepřímo, takovéto přímé spojení mezi výdělečným aktem (prodejem) a kapitalizovanou hodnotou, která výdělečný akt umožnila, nelze vysledovat – tudíž se musí odhadnout Příklad: Firma pořídí stroj na výrobu výrobku A za 110 000,- . Myslí, že s tímto strojem vyrobí 500 000 ks výr. A (žádný jiný výrobek) a že po vyrobení tohoto množství prodá stroj za 10 000,-. Na jeden vyrobený výrobek tak připadne : 110 000 – 10 000 / 500 000 = 0,2 kapitalizované hodnoty. Celková výše vynaložené kapitalizované hodnoty (opotřebení) bude záviset na počtu vyrobených výrobků Postup účtování:

odpisy (náklad) MD

oprávky D

US GAAP nestanovuje závazně způsob odepisování ani metodu výpočtu výše odpisů. V praxi se používají i ty, které známe z naší praxe, ale používají se i další. Mnohem více je rozšířeno odepisování podle výkonů. Existuje pouze povinnost, uvést a vysvětlit metody odepisování v příloze k účetní závěrce.

Doba životnosti - která se do stanovení odpisů různým způsobem promítá, není centrálně stanovena (jak je tomu u nás), ale je jí chápána doba ekonomické životnosti u účetní jednotky: „časový úsek, po který se očekává, že jednotka PPE bude přinášet ekonomické výhody účetní jednotce“. Tzn. doba, po kterou účetní jednotka předpokládá využití majetku, tj. doba ekonomické životnosti aktiva. Odepsatelná částka Účel odpisů – zajistit reprodukci aktiv s dlouhodobým působením (užitím) V ČÚS – se požaduje, aby byla uhrazen objem výdajů spojených s pořízením aktiva (pořizovací cena) s tím, že po úplném odepsání nebude aktivum dále technicky schopné využití (bude fyzicky likvidováno – hodnota náhradních dílů je jediným příjmem uvažovaným z pozbytí, vyřazení aktiva). V US GAAP – se dobou použitelnosti uvažuje doba, po kdy je aktivum zdrojem

ekonomických užitků, tedy po kterou je ekonomicky výhodné jej k činnosti využívat. Uvažuje se dále, že bude schopno dalšího využití v jiných podmínkách zpravidla jiného subjektu, tzn. že bude moci být prodáno. Prodejní cena po době ekonomické použitelnosti aktiva je pak příjmem spojeným z pozbytí aktiva. A pak částka, kterou je třeba reprodukovat v odpisech, není celá pořizovací cena, ale pouze ta, která se nenavrátí v okamžiku prodeje po skončení doby ekonomické životnosti aktiva, tj. rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou.

Stanovení výše odpisů Rozlišují se : 1. standardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) 2. nestandardní postupy odhadu opotřebení (odpisů) – je třeba vysvětlit jejich podstatu v příloze Standardní postupy – ty, které jsou běžně uváděny v účetní literatuře: - podle výkonu (units of production) - rovnoměrně (straight line) - zrychlené : - double declining balance (DDB) - sum of the years digits (SYD)

Volba metody - metoda by měla vždy odrážet skutečný průběh opotřebení aktiva, resp. uspořádat a propojit tržby a náklady – pak nejvhodnější se jeví metoda podle výkonu – je častěji používaná, ale nelze ji použít vždy. - do rozhodování je třeba zahrnout i morální opotřebení – obor či odvětví, které se rychle vyvíjí (jak oblast výroby dlouhodobého majetku, tak oblast vyráběných výrobků) je třeba zachytit např. zrychleným odepisování (DDB, SYD). Nestandardní postupy - metoda tzv. zpomalených odpisů - snaha o co nejnižší náklady firmu vede k využívání i této metody: - je založena výpočtu současné hodnoty (prezent value nebo anuity metod) - vychází z implicitní (efektivní) úrokové míry, která byla stanovena jako očekávané zhodnocení při rozhodování o pořízení tohoto majetku. - na základě této úrokové míry a předpokládané doby použitelnosti se stanoví peněžní tok v jednotlivých letech předpokládaného využití. Roční odpis se pak vypočítá jak je uvedeno v příkladu.

Příklad výpočtu odpisů standardními metodami i nestandardní metodou: Výchozí zadání platí pro všechny metody: Symbol Význam C pořizovací náklady (cena) Z zbytková hodnota – předpokládaná prodejní cena po ukončení využití P vstupní cena (odepsatelná částka) n odhad použitelnosti (doby využití) D roční výše odpisů

Částka 112 000 32 000 80 000 4 roky

Standardní metody – u nás nepoužívané a) Metoda DDB (double-declining-balance method). Spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepisované částce. aa) Základní procento - cena se dělí počtem let použitelnosti. Vynásobí se dvěma. Při 4 letech to je 50% ab) výše odpisů se vypočte tak, že se zůstatková hodnota k počátku roku vynásobí DDB procentem. V našem příkladu: pro životnost 4 roky a odepsatelnou částku 80 000 platí: a) % DDB = 2*(100%/4) = 50% b) výše odpisu = %DDB*Zůstatková hodnota 1. rok: D = 0,50*(80 000) = 40 000 2. rok: D = 0,50*(80 000 – 40 000) = 20 000 3. rok: D = 0,50*(80 000 - /40 000 + 20 000/) = 10 000 4. rok: D = 0,50*(80 000 –70 000) = 5 000 Tato metoda nevede k nulové hodnotě zůstatkové ceny na konci posledního roku odepisování: celková výše odpisů za 4 roky je 75 000,- a odepsatelná částka 80 000,-. Proto v posledním roce odepíše celá zůstatková hodnota tj. 80 000,- – 75 000,- = 5 000,-.

b) Metoda SYD (sum of the years digits) Spočívá v klesající odpisové sazbě a konstantní odepsatelné částce. ba) Při době použitelnosti zařízení 4 roky je součet let životnosti 1 + 2 + 3 + 4 = 10 , toto je jmenovatel zlomku pro stanovení výše odpisů v jednotlivých letech: roční odpis = zlomek x odepsatelná částka = (Zbývající počet let životnosti) (suma roků životnosti)

x

odepsatelná částka

Výše odpisů v jednotlivých letech : pro 1. rok: D = 4/(1+2+3+4) x 80 000 = 32 000 pro 2. rok: D = 3/10 x (80 000) = 24 000 = 16 000 pro 3. rok: D = 2/10 x (80 000) pro 4. rok: D = 1/10 x (80 000) = 8 000 ----------------------------------------------------------Celkem 80 000 Tato metoda vede k nulové zůstatkové hodnotě v posledním roce odepisování.

Nestandardní metody – metoda prezent value - jde o stanovení takového peněžního toku v jednotlivých letech používání aktiva, který by v souhrnu svých současných hodnot (k okamžiku pořízení) dal právě odepsatelnou částku. - diskontní sazba, která je třeba pro výpočet současné hodnoty, je odvozována většinou od vnitřního výnosového procenta dosahovaného v podniku. - Odpis v jednotlivých letech : peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Výpočet peněžního toku – diskontní sazba (VVP) = 20% - nutná aproximace. Rok Disk.sazba Peněžní tok Odúročitel Současná hodnota odpis (očekávané zhodnocení) a b c d e f a 1 20% 26 250,- 4.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,2 a 2 20% 21 875,- 3.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,44 a 3 20% 18 229,- 2.rok 31 500,- c/1+0,2 = 1,728 a 4 20% 15 191,- 1.rok 31 500,- c/1+0,2 =2,0736 81 545,- ≈ 80 000 (vstupní cena)

- Odpis v jednotlivých letech = peněžní tok – zůstatková hodnota x disk.sazba Zůst.hodn. a=a-e 80 000 64 500 45 900 23 580

Disk.sazba b 20% 20% 20% 20%

c=a.b 16 000,12 900,9 180,4 716,-

d 31 500,31 500,31 500,31 500,-

e=d-c 15 500,18 600,22 320,26 284,+/- rozdíl (-2 704,-)

Porovnáním údajů v posledních sloupcích obou tabulek (sloupec f a sloupec e) lze zjistit, že částky vypočtených odpisů a současná hodnota peněžních toků v jednotlivých letech jsou shodné, ale v obráceném časovém sledu (odchylky jsou dány zaokrouhlením peněžních toků v prvním kroku na celé stovky). V účetnictví se vede hodnota zařízení v obou případech v pořizovací ceně (brutto) na majetkovém účtu a na oprávkovém účtu se evidují kumulované odpisy (oprávky, korekce). Zůstatková hodnota je rozdíl (brutto – korekce), jde tedy o nepřímé snížení hodnoty shodně jako podle ČÚP Odepisování v roce pořízení - není upraveno, je možné účtovat celoroční odpis, žádný odpis, poloviční odpis nebo poměrný odpis. Poměrný odpis je možné založit na měsíci, týdnu nebo dni, nejčastěji se využívá měsíc. Problém nastává při použití nelineárních metod odepisování. Údržba vč. gen oprav se účtuje do nákladů, není možné vytvářet dlouhodobou rezervu na opravy (max. v rámci jednoho roku)

ad b) Oceňování ve výkazech Možnost volby:

a) historická cena b) reálná hodnota - US GAAP - umožňují přeceňovat majetek, ale : !!! zásadně nepřipouštějí přeceňování nad úroveň historických cen. Důvodem je nízká inflace v USA a poměrně rychlá obnova majetku.

Firmy jsou povinny prověřit, zda nedošlo k poklesu reálné hodnoty dlouhodobých aktiv, kdykoli okolnosti ukazují, že k tomuto poklesu mohlo dojít: Okolnosti, které podmiňují test na snížení hodnoty: 1) významná změna v tržní hodnotě jednotky nebo souboru PPE 2) významná změna v použití PPE 3) významná změna ve fyzickém stavu PPE (včetně krádeže) 4) významná změna v právním a regulačním prostředí, které ovlivňuje PPE 5) významný nárůst nákladů („ekonomických obětí“), které převyšují částku předpokládané pořizovací ceny 6) ztráta související s PPE v kombinaci s minulými nebo pravděpodobnými budoucími ztrátami Pokud nastane jakákoli z těchto okolností, firma musí (podle vyhlášky SFAS 144) provést test na pokles hodnoty: 1. odhadne budoucí čisté peněžní toky, které majetek v budoucnosti přinese (majetková skupina, jednotlivá položka majetku může být uznána jako skupina, lze-li zjistit peněžní tok na takto vymezený majetek. 2. sečte všechny vyčíslené peněžní toky (nejde však o jejich současnou hodnotu) – musí brát v úvahu obor a účel využití Výsledkem testu může být a) pozitivní výsledek – k poklesu hodnoty majetku došlo b) negativní výsledek – k poklesu hodnoty majetku nedošlo a) Pozitivní výsledek testu - nutno zaúčtovat snížení hodnoty – vykazovanou hodnotu snížit na úroveň reálné hodnoty, a to proti „ztrátě ve výsledovce“, tj. do nákladů. ALE ! : jakmile se takto hodnota PPE sníží, vyhláška v odst. 11 vysloveně zakazuje ji znovu zvyšovat („vracet“) Z tohoto zákazu existuje jediná výjimka: pokud se pokles hodnoty týká PPE určených k vyřazení – od doby vyřazení z používání do doby jeho likvidace je třeba aby byl veden v reálné hodnotě. Přestává být tímto okamžikem PPE a stává se do doby likvidace investicí (výše reálné hodnoty je pouze omezena původní výší čisté účetní hodnoty před prvotním snížením). V investicích je uváděn v samostatné položce.

Ad c) Odúčtování (vyřazení) - je možno (a nutno) provést v okamžiku a) fyzického vyřazení (znehodnocení) b) kdy nelze očekávat další ekonomické užitky spojené s užíváním nebo prodejem aktiva, resp. jeho původním využitím (přesun do položky Investice) Problém evidence, vykazování a odepisování PPE s různou dobou životnosti jeho částí a nevýznamnou hodnotou – upravuje zvláštní vyhláška.

1) Dlouhodobé investice (dlouhodobý finanční majetek – v pojetí ČÚS) - klasifikace - vykazování a oceňování - majetkové účasti ad 1) Dlouhodobé investice (Long-term Investments) 2 způsoby vykazování dlouhodobých investic : 1) jako samostatná část mezi běžnými a stálými aktivy 2) zahrnují se do stálých aktiv – běžnější (použitý i v klasifikaci stálých aktiv - viz výše) Klasifikace Investice zahrnují mnoho různých skupin a pořadí jejich vykázání není stanoveno – je řízeno pouze požadavkem přehlednosti a srozumitelnosti pro uživatele: a) cenné papíry (CP) (Stock and Bonds) – úč.standard 115 vyžaduje, aby byly vykazovány odděleně podle předpokládané doby držení aa) na prodej (Available-for-Sale) nebo držené do splatnosti ≤ 1 období ab) držené do splatnosti – u dluhopisů (Held-to-Maturity) majetkové cenné papíry se vykazují podle podílu na majetkových právech: - rozlišují se CP - s podílem < 20 % - běžná investice - s podílem 20% - 50% - investice se účtuje jako sloučení jmění (equity metod) - s podílem > 50% - účtuje se jako majetková účast a je nutná konsolidace účetní závěrky b) dlouhodobé směnky (Long-term Notes) = směnky přijaté za peníze (Long-term Loan Notes) nebo výhodu (Long-term Trade Notes) nebo hotovost a výhodu. nutno samostatně vykazovat reálný úrok (implicitní úroková míra – Implicite Interest Rate) c) půjčky (Loans) – vyskytují se málo (a US GAAP se jim příliš nevěnuje), protože firmy získávají potřebné prostředky na kapitálovém trhu - vykazování podléhá stejným pravidlům jako dlouhodobé směnky za hotovost

c) majetek dočasně nevyužívaný v činnosti (Assets Not Currently Used In Operations) - majetek, jehož reálná hodnota trvale poklesne pod úroveň zůstatkové hodnoty (snížení hodnoty vyúčtováno výsledkově-ztráta) a je popř. určený k likvidaci (do okamžiku likvidace, protože dle vyhlášky SFAS 144 takovýto majetek se nesmí dál vykazovat jako součást dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku - a dále takový majetek, který z jiných důvodů není v činnosti firmy využíván. d) finanční rezervy (Restricted Assets – Investment Held In Special Funds, Funds) ! důležité terminologické rozdíly: anglicky „fund“ jsou aktivní účty, to, co čeština označuje jako „fondy“, je v angličtině nazýváno „Rezerves“ nebo „Appropriated Retained Earnings“ - finanční rezervy jsou peněžní prostředky vyhrazené na určitý účel – může jich být více, nejčastěji: umořovací fondy, penzijní fondy, pro rozšíření výroby a) umořovací fondy, penzijní fondy – vznikají na základě závazků firmy vůči třetím stranám (zaměstnancům, věřitelům) - jsou svěřenecké, firma k nim nemá přístup, ale jsou jejím majetkem, a proto je musí vykázat b) rezervy pro rozšíření výroby, na akvizice apod. - jsou pouze vyhrazené prostředky, mají pouze informativní význam a doporučuje se (nevyžaduje), aby byly vykazovány vždy, když jsou v pasivech vykazovány fondy (- pokud jsou takto rezervovány jiné složky majetku než peníze, pak se neoddělují a vykazují jako součást příslušné skupiny aktiv)

Vykazování finančních investic (cenných papírů a majetkových účastí) Obecný princip: sdělit uživatelům účetních výkazů vše o riziku spojeném s investicemi Proti tomuto principu působí dynamika kapitálového trhu, určení způsobu je obtížné. Tuto oblast upravuje v US GAAP řada vyhlášek, které reagují na rychlý rozvoj trhu s deriváty cenných papírů a rychle se proto mění.

SFAS 105 – tato vyhláška požaduje poskytovat více informací o riziku spojeném s finančními nástrojix) a o koncentraci finančního rizika x)

finančními nástroji se v této vyhlášce rozumí peníze, majetkové cenné papíry nebo smluvní vztahy (kromě těch, kde se jedná o výměnu zboží nebo služeb, tj. v naší terminologii „z obchodního styku“), v nichž se jedná o peníze nebo jiné finanční nástroje, které umožní jedné straně získat peníze nebo jiný finanční nástroj za potencionálně výhodných podmínek na úkor druhé strany. Jsou to tedy například akcie, dluhopisy, opce na akcie nebo dluhopisy, krátkodobé cenné papíry, obchodovatelné směnky aj.

Finanční nástroje dělí tato vyhláška do dvou skupin: a) ty, s nimiž je spojeno riziko z mimobilančního financování – nástroj má offbalance sheet risk, pokud potenciální ztráta pro účetní jednotku převyšuje částku vykázanou jako aktiva nebo pokud potenciální závazek převyšuje hodnotu závazku vykázanou v rozvaze. O těchto nástrojích, které mají potenciál způsobit ztrátu vyšší než je uvedena v rozvaze, požaduje uvést: - nominální hodnotu finančního nástroje - podstatu nástroje včetně podmínek smlouvy - odhad rizika nezaplacení (úvěrové riziko - credit risk) - odhad rizika poklesu v tržní ceně (tržní riziko - market risk), - odhad vlivu na stav peněz, - odhad ztráty v případě, že jedna strana nesplní své povinnosti vůbec nebo částečně - podrobný popis jistiny - účetní postupy pro vykazování finančních nástrojů b) ty, s nimiž je spojena koncentrace peněžního rizika – koncentrace peněžního rizika nastane, jsou-li finanční investice nebo peníze u jiné účetní jednotky, odvětví, regionu, země apod. Jsou to např. nepojištěné - vklady u amerických bank, u bank v jiných zemích, pohledávky u firem v jednom odvětví, oboru apod. O nich požaduje uvést: - podstatu vztahu - zeměpisnou oblast - výši ztráty v případě, že druhá strana nesplní své povinnosti - firemní politiku vyžadování jistiny a popis jistiny obdržené

SFAS 107 – požaduje poskytnout uživateli informace o reálné hodnotě fin.nástrojů (způsob stanovení reálné hodnoty musí být také popsán) - rozšiřuje tuto povinnost i na pohledávky a závazky z obchodního styku SFAS 115 – člení finanční nástroje na 3 skupiny a požaduje vykazovat odděleně: 1) CP k obchodování – všechny cenné papíry, s nimiž účetní jednotka obchoduje a které představují součást její peněžní politiky. Vykazují se v tržní hodnotě jako součást oběžného majetku, výnosy (i nerealizované) se promítají do výsledovky. Musí být prokázáno, že s takovými CP skutečně obchoduje, pokud to neprokáže, musí se překlasifikovat do skupiny „na prodej“, a to tržní hodnotou dne překlasifikace. 2) CP na prodej – všechny cenné papíry, které nejsou k obchodování nebo držené do splatnosti. Rozdíl je ve vykazování výnosů či ztrát – nesmí se promítnout do hlavní části výsledovky, ale jako součást celkového hospodářského výsledku. Tato skupina může zahrnovat buď krátkodobé investice (součást oběžného majetku – Marketable Securities) nebo dlouhodobé (jako Investments ve stálých aktivech. 3) CP držené do splatnosti - zahrnuje pouze dlužné cenné papíry, které jsou drženy do splatnosti – kratší jeden rok – mohou se objevit jako součást oběžného majetku (Marketable Securities – do jednoho roku) nebo jako peněžní ekvivalenty (splatnost do 3 měsíců). Obvykle jsou však tyto CP vykazovány jako součást stálých aktiv (Tato klasifikace je důsledně použitelná pouze pro dlužné cenné papíry.)

SFAS 119 – upřesňuje způsob podávání informací o derivátech CP a odvozených finančních nástrojích (futures, forwards, swaps, option contracts, dále i interests rate caps a dalších) , ale také o směnkách. O všech CP a odvozených CP požaduje uvést: - nominální hodnotu nebo smluvní hodnotu, resp. zapsanou hodnotu - podstata a podmínky nástroje spolu s odhadem tržního a úvěrového rizika - účetní postupy

O derivátech určených k obchodování a pro jiné účely dále požaduje uvést - průměrná reálná hodnota - čisté zisky a ztráty z těchto obchodů během období za každý titul zvlášť - obchody i s jinými druhy finančních nástrojů

Pro deriváty držené pro jiný účel než k obchodování je třeba uvést (v příloze nebo ve výkazech) - cíle držení a strategie jejich dosažení - popis každé skupiny derivátů a postupů jejich účtování - pro deriváty na krytí ztráty se musí popsat: - očekávaná transakce, kterou jistí - popis derivátu - očekávaný zisk či ztráta - popis podmínek použití derivátů Tato vyhláška doporučuje také sdělit informaci o úrokových sazbách, o cizích měnách, o cenných komoditách a s nimi spojených rizicích a způsobech, jak se s nimi účetní jednotka vypořádá. SFAS 125 – upravuje pravidla převodu finančních nástrojů a způsoby jeho vykazování. U složitějších obchodních vztahů spojených s převodem finančních nástrojů je především třeba stanovit, zda se jedná o prodej (nákup) či půjčku (poskytnutou nebo přijatou): např. dohoda o zpětném odkupu, odkup pohledávek za určitých podmínek, obchodování s úrokovými nástroji apod. Vyhláška stanovuje, že převod finančního majetku, kde se převádějící strana vzdá kontroly nad tímto majetkem (kontrola=ovládání, přístup k užitkům), bude považován za prodej pouze tehdy, pokud obdrží protihodnotu (consideration), kromě ekonomické výhody, které poskytuje samotné převedení majetku. A dále upřesňuje „kontrolu“ nad majetkem: - majetek je mimo dosah převádějící jednotky - nabyvatel má právo a možnost s majetkem bez možnosti postihu disponovat - převádějící strana nemá žádné právo či povinnost k převáděnému majetku (zpětný odkup, likvidace, jiné právo omezující dispozici) Pokud převod finančního nástroje nesplňuje uvedené charakteristiky, pak je třeba jej účtovat a vykazovat jako zajištěnou půjčku. SFAS 130 – zavádí pojem souhrnný hospodářský výsledek SFAS 133 a 138 – upravují oceňování a derivátů a účtování výsledku z těchto derivátů Dlužné cenné papíry (Debt Securities) Klasifikace podle SFAS 115: a) obchodované b) na prodej c) držené do splatnosti

a) obchodované - vykazují se vždy v reálné ceně, která se rovná tržní hodnotě k okamžiku vykazování. - pokud se tržní cena změní, je nutné „přecenit“ na aktuální výši – rozdíl se promítá do výnosů (postup se označuje „mark to market accounting“) Příklad: 1.6. 2003 firma koupí 1 000ks dluhopisů se splatností 5 let za 95,- (uhrazuje v hotovosti) Dat. Text Částka MD D 1.6. Nákup dluhopisů 95 000,Investice Peníze

30. 6. se dluhopisy prodávají za tržní cenu 97,-. Dat. Text Částka 30.6. Přecenění 2 000,-

MD Investice

D Výnosy (gain)

31.7. se dluhopisy prodávají za tržní cenu 98,- a účetní jednotka je prodává: Dat. Text Částka MD D 31.7. Prodej dluhopisů Peníze a) prodejní c. 98 000,b) úč.hodnota 97 000,Investice c) rozdíl 1 000,Výnosy (gain)

b) na prodej - vykazují se také v reálné hodnotě – změny (rozdíly – nerealizované zisky) však jsou účtovány ne do běžného hospodářského výsledku (net income), ale do souhrnného hospodářského výsledku (comprehensive income – vyhl.SFAS 130)

c) držené do splatnosti - nevykazují se v reálné hodnotě., ale v tzv. „amortised cost“ (obdoba současné hodnoty). Metoda amortised cost spočívá v tom, že se investice zaúčtuje při pořízení v současné hodnotě a rozdíl (diskont, prémie, úrok) se rozpouští do výnosů jako úrok stanovený na základě efektivní úrokové míry.

Příklad: výpočet tzv. amortizované hodnoty cenných papírů držených do splatnosti Účetní jednotka koupí 1.1.2003 100 ks kuponových dluhopisů s nominální hodnotou 1000,- se splatností 3 roky a úrokovou mírou 10 % p.a. Zaplatí za ně 93 000,Pro zaúčtování musí vypočítat nejdříve tzv. implicitní (efektivní) úrokovou míru: Efektivní úroková míra = úroková míra, při které se součet současných hodnot peněžních toků rozložených v čase rovná prostředkům vynaloženým na získání aktiva. (jde o obdobu vnitřního výnosového procenta)

období Peněžní tok

Výpočet souč.hodnoty

A 1 2 3

d: SH = b/(1+c)a 10 000 / 1,13 1,13 2 10 000 / 1,13 1,28 3 110 000 / 1,13 1,44

Úroková míra (%) b c 10 000,13 10 000,13 10 000,- + 13 + 100 000,-

SH Nom.h.

Současná hodnota e 8849,56 7812,50 76388,88 93050,94 100 000,-7 000,--

Diskont Efektivní úroková míra = 13 %

(výpočet není proveditelný přímo, hledanou úrokovou míru je třeba postupně extrapolovat, tj. odhadnout první a odhad postupně korigovat podle dosažené výše součtu současných hodnot budoucích peněžních toků a jejího poměru k uhrazené částce : je-li součet vyšší než vynaložená částka – úrokovou míru je třeba zvýšit, je-li součet nižší než vynaložená částka – úrokovou míru je třeba snížit.) Příklad: Účetní jednotka nakoupila 10 ks dluhopisů s nominální hodnotou 10 000,- a úrokovou sazbou 8% za 95 000,-. Doba splatnosti dluhopisů je tři roky, s posledním úrokem bude vyplacena i jistina. Vypočtěte efektivní úrokovou sazbu ! obdob Peněžní

Úroková míra

Výpočet souč.hodnoty Současná hodnota

í

tok A

(%) b

c

d:

SH = b/(1+c)a

e

Majetkové cenné papíry (účasti) - (Equity Investments) Vykazování vychází z rozlišování tří skupin investic: - pasivní investice (Passive Investment) – zpravidla do 20% podílu, ale bere se v úvahu skutečný vliv (i 40% může být pasivní investicí, jestliže existuje pouze druhý vlastní a vlastní 60%) Tato investice se vykazuje oceněná kupní cenou - podstatný vliv (Significant Influence) – podíl 20 – 50 %, resp. reálný vliv v dané společnosti (může být spojen i s nižším podílem) Tato investice se vykazuje metodou sloučení jmění (equity metod) - rozhodující vliv ( Controlling Interest) – podíl nad 50 %, ale může jít i o menší podíl. Tato investice se vykáže metodou konsolidace

Oceňování : a) metoda kupní ceny (Cost Method) - pořizovací cena (pokud se výrazně neodchyluje od tržní ceny) – u CP pro prodej - tržní cena - CP k obchodování b) metoda sloučení jmění (Equity Metod) – jako poměrná metoda konsolidace (jednořádková konsolidace), kdy se hodnota podílu přepočítává podle dosaženého hospodářského výsledku: Příklad – ocenění metodou sloučení jmění : MD

D

1) Nákup 25 % podílu ve firmě XY, a.s. (v hotovosti) 1 000 000,-

Investice

Peníze

V následujícím roce má XY zisk ve výši 100 000,- a vyplácí dividendy ve výši 40 000,2) zvýšení hodnoty podílu (25% ze 100 000,-) 25 000,3) přijetí dividend (25% ze 40 000,-) 10 000,-

Investice Peníze

Výnosy Investice

Na konci druhého období má investice hodnotu 1 000 000,- + 25 000,- - 10 000,- = 1 015 000,V případě ztráty jako hospodářského výsledku se hodnota investice snižuje, a to až do okamžiku, kdy je její hodnota nulová – pak se přestane vykazovat. Pokud však investor – mateřská společnost garantuje zadluženost dceřiné společnosti, má povinnost ji vykazovat vždy, i v případě nulové či dokonce záporné hodnoty.

c) metoda konsolidace - podnik, který získá rozhodující podíl na majetku jiné firmy, se stává mateřskou společností, která má povinnost sestavovat konsolidované účetní výkazy.

US GAAP rozlišují dvě podmínky konsolidace, které se liší vykazováním goodwillu: a) koupě (purchase) b) fúze (pooling of interest) a) Při koupi vzniká rozdíl mezi uhrazenou tržní cenou a reálnou hodnotou nabývaného majetku (tržní cena je vyšší). b) Při fúzi předá kupující původnímu majiteli své akcie nebo akcie sloučených podniků – goodwill nevzniká.

Ostatní investice Jako součást dlouhodobých investic se někdy vykazují položky, které nemohou být považovány za finanční investice, ale také ne za hmotný či nehmotný dlouhodobý majetek, Mezi tyto položky jsou obvykle uváděny např. penzijní fondy – tzv. omezený majetek (restricted) - nebo majetek nevyužívaný při činnosti nebo dlouhodobé časové rozlišení i např. dlouhodobé pohledávky.