Informace z kontrolní akce č. 10/08 Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“) na rok 2010 pod číslem 10/08. Kontrolní akci řídila a kontrolní závěr vypracovala členka NKÚ Mgr. Zdeňka Profeldová. Cílem kontroly bylo prověřit postup finančních orgánů při vybírání a správě odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně vymáhání a promíjení stanoveného odvodu a jeho příslušenství. Kontrolované osoby: Ministerstvo financí (dále také „MF“) a 26 finančních úřadů (dále také „FÚ“): Finanční úřad Brno I; Finanční úřad Brno-venkov; Finanční úřad Ostrava I; Finanční úřad pro Prahu 1; Finanční úřad pro Prahu 2; Finanční úřad v Berouně; Finanční úřad v České Lípě; Finanční úřad v Českých Budějovicích; Finanční úřad v Hradci Králové; Finanční úřad v Jihlavě; Finanční úřad v Liberci; Finanční úřad v Náchodě; Finanční úřad v Olomouci; Finanční úřad v Opavě; Finanční úřad v Pardubicích; Finanční úřad v Písku; Finanční úřad v Prostějově; Finanční úřad v Příbrami; Finanční úřad v Rokycanech; Finanční úřad v Sokolově; Finanční úřad v Šumperku; Finanční úřad v Třebíči; Finanční úřad v Ústí nad Labem; Finanční úřad ve Frýdku-Místku; Finanční úřad ve Zlíně; Finanční úřad ve Ţďáru nad Sázavou. Kontrola byla prováděna od dubna 2010 do ledna 2011. Kontrolováno bylo období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009, v případě věcných souvislostí i období předcházející nebo následující.
I. Úvod Porušením rozpočtové kázně je podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.1: a) neoprávněné pouţití peněţních prostředků státního rozpočtu a jiných peněţních prostředků státu, b) neoprávněné pouţití nebo zadrţení peněţních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem, c) neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., d) neuloţení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., e) neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., f) porušení ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb. organizační sloţkou státu, g) neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb. Za porušení rozpočtové kázně se vyměřuje odvod za porušení rozpočtové kázně a penále (dále také „odvod a penále“) ve výši stanovené § 44a odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném v době poskytnutí peněţních prostředků (viz přechodná ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.). Pro správu odvodů a penále se podle ustanovení § 44a odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb. pouţil zákon č. 337/1992 Sb.2. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. se odvod za porušení rozpočtové kázně zahrnoval pod pojem daň. 1
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Kompetence územních finančních orgánů ve věci správy odvodů upravuje zákon č. 531/1990 Sb. Podle tohoto zákona jsou pro oblast kontrolní, vyměřovací, posečkání, případně splátek, vybírání a vymáhání věcně příslušné finanční úřady uvedené v příloze 2 zákona3 (dále jen „všechny věcně příslušné FÚ“). MF v souladu s ustanovením § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb. rozhoduje o ţádostech o prominutí odvodu a penále a podle ustanovení § 75b téhoţ zákona vede informační systém Centrální evidence dotací z rozpočtu (dále jen „IS CEDR“), v němţ zpracovává údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu. Podle ustanovení § 11 zákona č. 531/1990 Sb. je MF mimo jiné v odůvodněných případech oprávněno provádět úkony, které jinak patří do pravomoci územních finančních orgánů, anebo se můţe na provádění těchto úkonů podílet. Dále vykonávalo správu daní v rozsahu stanoveném zákonem č. 337/1992 Sb. Zpracovává také údaje získané při výkonu působnosti územních finančních orgánů v jejich územním obvodu a řídí finanční ředitelství. Poznámka: Všechny právní předpisy jsou aplikovány ve znění účinném pro kontrolované období. Součástí jsou přílohy č. 1–5, které obsahují tabulky č. 1–5.
II. Skutečnosti zjištěné při kontrole 1. Evidence Oblast správy odvodů a penále je vedena ve dvou informačních systémech MF. Z důvodů odlišného účelu obou evidencí, času a způsobu zadávání dat jsou údaje v nich rozdílné, rozdílné jsou i statistiky. a) IS CEDR II (rozšiřující modul IS CEDR) Je zaměřen na evidenci činností správců daně. Data vkládají převáţně finanční úřady, MF vkládá do systému údaje z rozhodnutí o prominutí. Kontrolou NKÚ bylo například zjištěno, ţe: jeden FÚ vloţil do IS CEDR II v roce 2007 u jednoho daňového subjektu údaj o zkontrolovaných finančních prostředcích ve výši 1 011 173 tis. Kč, ačkoliv dle zprávy o provedené kontrole byly zkontrolovány finanční prostředky ve výši 1 011 tis. Kč. Údaj v IS CEDR II ve sloupci „zkontrolováno“ byl oproti skutečnosti vyšší o 1 010 161 tis. Kč; MF v roce 2006 vloţilo do IS CEDR II u jednoho daňového subjektu hodnotu prominutého odvodu 3 875 tis. Kč a prominutého penále ve výši 8 634 tis. Kč, přestoţe rozhodnutím byl prominut odvod ve výši 25 229 tis. Kč a penále ve výši 20 731 tis. Kč. Údaj v IS CEDR II ve sloupci „hodnota prominutého odvodu a penále“ byl oproti skutečnosti niţší o 33 451 tis. Kč. b) ADIS Automatizovaný daňový informační systém (dále téţ „ADIS“) sleduje údaje z hlediska vykazovaných obratů. Údaje do ADIS vkládají FÚ. MF sleduje v ADIS souhrnné informace
2
3
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, (zrušen zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ke dni 31. 12. 2010). Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.
2
o jednotlivých druzích daňových příjmů. Kontrolou NKÚ bylo zjištěno, ţe v níţe uvedených případech byly do ADIS vloţeny nesprávné údaje: Dva FÚ zaevidovaly promlčení práva vymáhat nedoplatky jako odpis nedoplatku pro nedobytnost. Jednalo se o penále u osmi daňových subjektů ve výši 38 231 tis. Kč. Tři FÚ nezaznamenaly do systému 65 rozhodnutí o prominutí odvodu a penále v celkové výši 66 849 tis. Kč. Jeden FÚ v kontrolovaném období nevkládal do systému údaje o prominutých odvodech a penále vůbec. Vzhledem k uvedeným nedostatkům je nutno konstatovat, ţe oba informační systémy neposkytovaly zcela správné údaje. 2. Činnost FÚ 2.1 Kontrolní činnost a vyměřovací řízení Kontrolní činnost FÚ (dále jen „kontrola“) při správě odvodů a penále zahrnovala daňové kontroly podle ustanovení § 16 zákona č. 337/1992 Sb. a místní šetření podle ustanovení § 15 téhoţ zákona. Kontroly byly prováděny na základě podnětů třetích osob (např. poskytovatelů, kontrolních orgánů atd.) a vlastní vyhledávací činnosti. Kontrolované FÚ přijaly v kontrolovaném období 2 792 podnětů, na jejichţ základě provedly 2 733 daňových řízení. Důvody pro nezahájení, případně neukončení daňové kontroly byly zejména nekontaktnost daňových subjektů, popř. očekávání vydání rozhodnutí jiného správního orgánu. Kontrolou postupu FÚ při vyřizování podnětů třetích osob NKÚ zjistil, ţe FÚ postupovaly rozdílně v případě kontroly čerpání peněţních prostředků státu poskytnutých prostřednictvím krajů na realizaci státní informační politiky ve vzdělávání: tři FÚ (jeden dvakrát) příjemci dotace po zjištění porušení rozpočtové kázně odvod předepsaly; tři FÚ neprovedly kontrolu u příjemců s tím, ţe se jedná o prostředky rozpočtu kraje jeden FÚ provedl kontrolu poskytnutých prostředků u krajského úřadu. Jednotlivé FÚ postupovaly při nakládání s podněty, které se týkaly státní informační politiky ve vzdělávání, odlišně a MF v dané věci nestanovilo jednotný postup. V kontrolovaném období všechny věcně příslušné FÚ provedly celkem 55 496 kontrol (včetně kontrol na základě podnětů). Vydaly 24 559 platebních výměrů (dále také „PV“). Vyměřily odvody a penále v celkové výši 34 515 017 tis. Kč (odvod 19 118 152 tis. Kč, penále 15 396 865 tis. Kč IS CEDR II), resp. 33 127 064 tis. Kč (ADIS). Ve stejném období 26 kontrolovaných FÚ provedlo celkem 22 615 kontrol (včetně kontrol na základě podnětů) a vystavilo 9 590 PV. V tomto období FÚ vyměřily odvody a penále ve výši 16 991 699 tis. Kč (odvod 8 299 258 tis. Kč, penále 8 692 441 tis. Kč – IS CEDR II), resp. 27 748 835 tis. Kč (ADIS) 4.
4
Rozdíl je dán tím, ţe v IS CEDR II jsou sledovány aktuální platné částky, tj. po provedených opravách zřejmých omylů, rozhodnutích o odvoláních a přezkumech, které v daném období zapříčinily změnu výše odvodu a penále.
3
Podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb. je výše odvodů za neoprávněné pouţití prostředků dotace v případě nesplnění podmínek, vyčleněných v rozhodnutí jako méně závaţné, stanovena procentní sazbou z celkové částky dotace. Všechny věcně příslušné FÚ takto vyměřily odvody v celkové výši 129 212 tis. Kč (IS CEDR II), coţ je hodnota z pohledu celkově vyměřených odvodů nevýznamná. Podle ustanovení § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. se vyměří odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. Odvod se tak vyměřuje: ve výši poskytnutých prostředků, týká-li se porušení celé částky poskytnutých finančních prostředků (např. porušení termínů a lhůt [kolaudace, závěrečného vyhodnocení akce, realizace akce], nedodrţení povinného podílu vlastních zdrojů v jednotlivých letech, poskytnutí zálohy v rozporu s podmínkami, pouţití prostředků státního rozpočtu před provedením rozpočtového opatření, zřízení běţného účtu u banky bez předchozího souhlasu MF, převedení prostředků na termínovaný účet, úhrada výdajů z jiné rozpočtové poloţky, úhrada výdajů z rozpočtu běţného roku, jeţ patří do výdajů jiného období, neproplacení poskytnutých peněţních prostředků zhotoviteli díla prostřednictvím peněţního ústavu); ve výši zjištěného porušení, týkalo-li se porušení pouze části finančních prostředků (např. nedodrţení zákona o veřejných zakázkách, nesplnění účelu dotace, nesplácení jistiny úvěru nebo návratné finanční výpomoci, ukončení podnikání v rozporu s podmínkami, zadrţení peněţních prostředků, nedodrţení parametrů akce, nedodrţení povinného podílu vlastních zdrojů na celkových nákladech). Mnohdy tak dochází k tomu, že u méně závažných porušení rozpočtové kázně (např. nedodržení lhůt) je odvod vyměřen z vyššího základu než v případě závažnějších porušení (např. nedodržení zákona o veřejných zakázkách). Podle ustanovení § 44a odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb. je za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně povinen porušitel rozpočtové kázně zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za kaţdý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. 2.2 Opravné prostředky vyjma prominutí Opravnými prostředky byly úkony ve smyslu části čtvrté a páté zákona č. 337/1992 Sb. Nejčetnějším opravným prostředkem bylo odvolání, které vyřizovaly buď samy FÚ (formou autoremedury), nebo finanční ředitelství. V kontrolovaném období bylo u všech věcně příslušných FÚ podáno celkem 1 021 odvolání. Odvoláními napadená částka odvodu a penále činila celkem 12 083 073 tis. Kč (IS CEDR II). Rozhodnutími o odvolání byla původně vyměřená výše odvodů a penále sníţena v absolutním vyjádření celkem o 7 060 488 tis. Kč (IS CEDR II), tj. o 58 %, odvoláním napadených částek platebních výměrů. Tyto hodnoty byly významně ovlivněny činností FÚ pro Prahu 1 (viz tab. č. 2). V kontrolovaném období byly proti 146 rozhodnutím o odvolání vydanými finančními ředitelstvími podány ţaloby. Ţalobami napadená celková částka odvodů a penále činila 1 006 912 tis. Kč (ADIS). Soudy rozhodly celkem o 126 ţalobách. Rozhodnutími soudu byly zrušeny odvody a penále ve výši 217 148 tis. Kč (ADIS). 2.3 Posečkání platby a povolení splátek Dle § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. mohl správce daně povolit daňovému dluţníkovi posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení spojeno
4
pro dluţníka s váţnou újmou nebo není-li z jiných důvodů moţné vybrat celý daňový nedoplatek od daňového dluţníka najednou. Kontrolou NKÚ bylo zjištěno, ţe FÚ v mnoha případech vyhověly ţádostem o posečkání platby, přestoţe v ţádostech nebyly uvedeny důvody, které pro posečkání poţaduje zákon. Nejčastěji uváděným důvodem pro posečkání bylo podání ţádosti o prominutí odvodu a penále. Podle ustanovení § 60 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. bylo moţné posečkání daně povolit také u částek, u nichţ lze očekávat, ţe budou odepsány. V některých případech, kdy daňové subjekty podaly ţádost o posečkání (bez splnění podmínek dle § 60 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb.) a zároveň i ţádost o prominutí, odůvodnily FÚ povolení posečkání tím, ţe je v souladu s § 60 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. Byly zjištěny i případy, kdy u daňových subjektů, které poţádaly o prominutí odvodu a penále, avšak nepoţádaly o posečkání platby, nepřistoupil správce daně k vymáhání nedoplatků z důvodu očekávaného prominutí. FÚ povolují posečkání i z důvodů, které zákon neuvádí, nebo nezahajují vymáhání nedoplatků, je-li jim známo, že byla podána žádost o prominutí. 2.4 Vymáhání a odpis nedoplatků pro nedobytnost Při vymáhání nedoplatků na odvodech a penále postupovaly FÚ podle ustanovení § 73 zákona č. 337/1992 Sb. Kontrolované FÚ vymohly nedoplatky v celkové hodnotě 133 032 tis. Kč (ADIS). Nejčastějším důvodem, proč nebylo moţné nedoplatek vymáhat, bylo: nezjištění majetku daňových subjektů, konkurzní, resp. insolvenční řízení. Nedoplatky byly v rámci kontrolovaných FÚ předávány k vymáhání průměrně ve lhůtě tří měsíců. Výjimkou byl jeden FÚ, kde byly nedoplatky předávány k vymáhání průměrně ve lhůtě jednoho roku. Od uvedené lhůty se FÚ odchylovaly v případě, ţe se jednalo o nedoplatky u daňových subjektů, u nichţ probíhalo dědické řízení, případně konkurz, a dále u subjektů, které podaly ţádost o prominutí, podaly odvolání nebo jim byly povoleny splátky. Úspěšnost vymáhání ovlivňovala i délka doby, která uplynula zejména od poskytnutí peněţních prostředků do vyměření odvodu a penále. Podle ustanovení § 66 odst. 1 a 2 zákona č. 337/1992 Sb. se daňový nedoplatek mohl odepsat z vlastního podnětu správce daně, byl-li zcela nedobytný. V kontrolovaném období byly u všech věcně příslušných FÚ odepsány nedoplatky z důvodu nedobytnosti v celkové výši 2 012 100 tis. Kč (ADIS). Za všechny věcně příslušné FÚ byly v období 2008 a 2009 promlčeny nedoplatky na odvodech a penále v celkové výši 6 828 tis. Kč (ADIS). Kontrolou NKÚ nebyly zjištěny zásadní nedostatky v předávání nedoplatků k vymáhání ani v zahajování vymáhacího řízení. 2.5 Kontrolní vzorky vybrané z dokumentace kontrolovaných FÚ U kontrolovaných FÚ tvořilo kontrolní vzorek 930 spisů, u nichţ byl vyměřen odvod a penále v celkové výši 14 455 246 tis. Kč. Postup při vymáhání byl ověřen u 254 spisů, u nichţ byly vymáhány nedoplatky na odvodech a penále ve výši 359 555 tis. Kč.
5
Prověřením kontrolního vzorku spisů FÚ bylo zjištěno, ţe bylo poţádáno o prominutí odvodu a penále v celkové výši 14 131 226 tis. Kč, tj. 98 % z celkového vyměřeného odvodu a penále. MF prominulo odvod a penále v celkové výši 13 290 887 tis. Kč, tj. 92 % z vyměřeného odvodu a penále. Konkrétní souhrnné údaje za kontrolované FÚ jsou uvedeny v přílohách v tabulce č. 1 a 2. Údaje z kontrolních vzorků jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4. 3. Činnost MF 3.1. Řízení ve věci prominutí odvodu a penále a) Období od 1. ledna 2006 do 29. února 2008 V tomto období ustanovení § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb. svěřovalo kompetenci k promíjení odvodů a penále MF. Zákon č. 218/2000 Sb. ale neobsahoval ţádný důvod pro moţnost promíjení. MF upravilo pravidla pro rozhodování ve věcech ţádostí o prominutí vnitřní směrnicí č. 8/2006 ministra financí ze dne 19. května 2006 (dále jen „Směrnice MF“). Účelem Směrnice MF bylo zajistit shodné rozhodování v identických nebo obdobných případech tak, aby nedocházelo k zvýhodnění některých ţadatelů. Kritériem pro stanovení procenta prominutí z vyměřeného odvodu nebo penále, resp. výše částky k prominutí, byl stanoven typ porušení rozpočtové kázně. Příloha Směrnice MF definovala 34 typů porušení rozpočtové kázně. Například u devíti typů se promíjely odvod i penále ve výši 100 %, u dvanácti typů se promíjel odvod ve výši 100 % a penále se promíjelo v podstatné výši (90 % a více) a u sedmi typů se odvod nepromíjel. Dále uváděla poznámky a obecné zásady pro rozhodování. S účinností od 1. prosince 2006 byl dodatkem č. 1 doplněn výčet typů porušení rozpočtové kázně a způsoby rozhodnutí na celkový počet 51. U devíti typů se promíjely odvod i penále ve výši 100 %. U 25 typů se promíjel odvod ve výši 100 % a penále se promíjelo v podstatné výši (90 % a více). U šesti typů se nepromíjel odvod ani penále. U pěti typů se nepromíjel odvod a penále se promíjelo ve výši 100 % nebo se promíjelo s výjimkou částky ve výši výhody ze zadrţení5. Mezi typy porušení rozpočtové kázně, u nichţ se promíjelo 100 % odvodu, patří např. nedodrţení termínu realizace a kolaudace akce i v délce nad dvanáct měsíců, pokud se o prominutí poţádalo v době, kdy byla jiţ podmínka splněna. Rozdíl je v těchto případech u prominutí penále, kdy se při nedodrţení termínu realizace do tří měsíců promíjelo 100 % penále, od tří do dvanácti měsíců se promíjelo 98 % penále a nad dvanáct měsíců 96 % penále. Odvod ve výši 100 % se promíjel také u neprovedení výběrového řízení či v případě nesrovnalostí v jeho provedení podle zákona o zadávání veřejných zakázek a stejně se postupovalo v případě převedení poskytnutých prostředků na termínovaný vklad. Obecná právní úprava nakládání s pohledávkami státu je uvedena v zákoně č. 219/2000 Sb.6, který stanoví obecná kritéria moţností promíjení pohledávek. Speciální právní úpravu promíjení pro oblast daní obsahoval zákon č. 337/1992 Sb. Podle tohoto zákona bylo moţné prominout daň zcela nebo částečně z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. Jiný obecně závazný právní předpis důvody promíjení odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně neobsahuje. 5
6
Výhoda ze zadrţení se rovná výši referenční sazby stanovené Evropskou komisí pro ČR platné v den, kdy je rozhodováno o ţádosti. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
6
V období od 1. ledna 2006 do 18. května 2006 prominulo MF odvody ve výši 1 844 641 tis. Kč a penále ve výši 1 665 315 tis. Kč (IS CEDR II). Po nabytí účinnosti Směrnice MF, tedy v období od 19. května 2006 do 29. února 2008, postupovalo MF při promíjení odvodů a penále tak, že promíjelo odvody a penále na základě kritérií neupravených právními předpisy. V uvedeném období prominulo odvody ve výši 8 691 168 tis. Kč a penále ve výši 7 597 816 tis. Kč (IS CEDR II). b) Období od 1. března 31. prosince 2009
2008
do
konce
kontrolovaného
období,
tj.
do
Dne 1. března 2008 nabyla účinnosti novela ustanovení § 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., podle které MF „… může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b)“. Jediným zákonem stanoveným kritériem pro prominutí odvodu a penále tak byly „důvody hodné zvláštního zřetele“. I v době účinnosti tohoto ustanovení byla platná výše uvedená Směrnice MF. K ní byly postupně přijaty dodatky č. 2 (účinný od 1. června 2008) a č. 3 (účinný od 31. července 2009), které základní typy porušení rozpočtové kázně pro účely promíjení rozšiřovaly na 68, resp. 75. Vedle nich byly ve Směrnici MF uvedeny obecné zásady pro promíjení. Podle dodatků č. 2 a 3 Směrnice MF mezi důvody promíjení patří ţivelní katastrofa, vliv státem změněné situace, ohroţení výţivy a prokázaná chyba poskytovatele. Jako základní kritérium pro promíjení odvodů a penále tak MF pouţívalo nikoli důvody hodné zvláštního zřetele, ale typy porušení rozpočtové kázně. Některé důvody hodné zvláštního zřetele uvedené v obecných zásadách pouţívalo MF jako rozšiřující kritéria k základním kritériím a při jejich uplatnění upravovalo výši prominutí nad rámec stanovený základním kritériem, tedy typem porušení rozpočtové kázně. V období od 1. března 2008 do konce kontrolovaného období (31. prosince 2009) MF upravilo kritéria pro promíjení odvodů a penále tak, že za základní hlediska promíjení zvolilo taková kritéria, která vycházejí pouze z typů porušení rozpočtové kázně bez zohlednění příčin a důvodů, které k porušení rozpočtové kázně vedly. V uvedeném období MF prominulo odvody ve výši 5 953 553 tis. Kč a penále ve výši 5 334 114 tis. Kč (IS CEDR II). 3.2 Statistika promíjení odvodů a penále V kontrolovaném období bylo vyřízeno 6 490 ţádostí o prominutí. Podle dokumentu Informace o činnosti daňové správy za rok 2009 byla ţádost o prominutí podána u více neţ kaţdého druhého PV. I tam, kde zákon stanoví pro méně závaţné porušení rozpočtové kázně minimální výši odvodu (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb.), promíjelo MF podstatnou část odvodu. Kontrola NKÚ ověřila, ţe z odvodu bylo prominuto 52 086 tis. Kč, coţ je 82 % z odvodu vyměřeného podle tohoto ustanovení (IS CEDR II). MF v kontrolovaném období prominulo odvody a penále v celkové hodnotě 31 086 608 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 31 999 752 tis. Kč (ADIS). Podle IS CEDR II ţadateli o prominutí odvodů a penále byly ze 43 % subjekty, jeţ jsou výhradně nebo převáţně financovány z veřejných zdrojů (příspěvkové organizace, obce, kraje, organizační sloţky státu). Jednalo se o 2 789 případů v celkové poţadované hodnotě
7
odvodů a penále 29 512 mil. Kč, tj. 89 % hodnoty odvodů a penále všech ţádostí o prominutí. Údaje za celou ČR jsou uvedeny v přílohách v tabulce č. 5. 3.3 Kontrolní vzorek vybraný z dokumentace MF U MF tvořilo kontrolní vzorek 295 spisů, u nichţ bylo daňovými subjekty poţádáno o prominutí odvodů a penále v celkové výši 21 641 491 tis. Kč. MF prominulo odvody a penále v celkové výši 20 317 292 tis. Kč. Na kontrolovaném vzorku u MF bylo zjištěno, ţe FÚ navrhly prominout zcela nebo v podstatné výši odvody v celkové výši 11 254 740 tis. Kč z částky 12 666 358 tis. Kč, u níţ bylo ţádáno o prominutí, a navrhly prominout penále v celkové výši 7 921 449 tis. Kč z částky 8 975 132 tis. Kč vyměřeného penále, u něhoţ bylo ţádáno o prominutí. FÚ tak navrhly prominout většinu jimi vyměřených odvodů a penále. V období od 1. března 2008 do 31. prosince 2009 vyřizovalo MF 101 spisů, u kterých bylo prominuto celkem 6 019 607 tis. Kč. Z této částky pouze 1 002 371 tis. Kč bylo prominuto podle obecných zásad Směrnice MF, tedy z důvodů „hodných zvláštního zřetele“. Směrnice MF nezajistila shodné rozhodování MF v identických nebo podobných případech a nezamezila zvýhodnění některých žadatelů: v sedmi případech (v celkové výši odvodů a penále 702 857 tis. Kč) MF prominulo odvody nebo penále v jiné výši, neţ stanovila Směrnice MF a její dodatky, u dvou případů MF nezohlednilo všechny typy porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo, ve dvanácti identických nebo podobných případech, u nichţ celková částka odvodů a penále činila 307 586 tis. Kč, MF rozhodovalo rozdílně, v jednom případě MF nesprávně stanovilo základ pro výpočet penále, u nějţ bylo poţádáno o prominutí, v důsledku čehoţ prominulo penále v částce vyšší o 442 tis. Kč. Účel Směrnice MF tedy nebyl naplněn. MF nepostupovalo v souladu s ustanovením § 55a odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., podle kterého v případě, kdy byla ţádost o prominutí daně zamítnuta, nemohou být v nové ţádosti uplatněny stejné důvody, které jiţ obsahovala ţádost původní. Při opakování jiţ odmítnutých důvodů musí být nová ţádost bez posouzení odloţena. MF u osmi případů v celkové výši odvodů a penále 145 008 tis. Kč neodloţilo ţádost o prominutí, přestoţe nebyly uplatněny nové důvody. U čtyř případů MF opakované ţádosti neodůvodněné novými důvody vyhovělo a prominulo odvody a penále v celkové výši 140 103 tis. Kč. MF ve čtyřech případech při promíjení odvodů a penále nezohlednilo, případně neověřilo všechny skutečnosti, jeţ mohly mít vliv na výši prominuté částky (např. vedení trestního řízení proti ţadateli v souvislosti s poskytnutím předmětné dotace; převod nemovitostí, na jejichţ rekonstrukci byla dotace poskytnuta, před uplynutím vázací doby; příp. změna charakteru nemovitosti, na jejíţ rekonstrukci byla dotace poskytnuta, z bytové na nebytovou). 3.4 Veřejná podpora a podpora de minimis a) Veřejná podpora Daňová opatření, která se týkají všech ekonomických subjektů, jsou všeobecnými opatřeními a nespadají do působnosti pravidel o veřejné podpoře. Je-li však veřejným orgánům dána
8
pravomoc rozhodovat podle vlastního uváţení, zda určitý ekonomický subjekt získá daňovou úlevu, můţe se v konkrétním případě jednat o veřejnou podporu. Jako veřejná podpora můţe být posouzeno jakékoli opatření veřejných orgánů, které bude např. sniţovat daňový základ, povede k prominutí daně nebo i odkladu platby. Je-li prominut odvod nebo penále, je MF povinno postupovat podle příslušných ustanovení nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o Evropském společenství, a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a oznámit takovou podporu prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe nebo Ministerstva zemědělství Evropské komisi (dále téţ „Komisi“) a předloţit stanovené doklady. MF v jednom případě, kdy prominulo odvod v celkové výši 68 040 tis. Kč a penále v celkové výši 11 893 tis. Kč, nepostupovalo podle výše uvedených ustanovení, neboť neoznámilo Komisi záměr poskytnout novou podporu, resp. nevyžádalo si předchozí stanovisko koordinačního orgánu. b) Podpora de minimis Za veřejnou podporu se nepovaţuje podpora malého rozsahu, tzv. podpora de minimis, neboť nemá dopad na hospodářskou soutěţ a neovlivňuje ani obchod mezi členskými státy EU. Při jejím poskytování však musí být dodrţeny podmínky, které jsou obsaţeny v nařízení Komise (ES) č. 69/2001ES, resp. 1998/2006ES o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. MF ve dvou případech nepostupovalo podle výše uvedeného nařízení, neboť písemně nesdělilo podniku zamýšlenou částku podpory, nevyžádalo si prohlášení podniku o veškerých dalších podporách obdržených ve stanoveném období a poskytlo novou podporu de minimis bez přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis nepřesáhla stanovený strop. 4. Personální zajištění, výdaje a příjmy správy odvodů Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně je souborem úkonů, na nichţ se podílely finanční úřady, finanční ředitelství a Ministerstvo financí. Výkon správy odvodů na FÚ zajišťuje ve většině případů oddělení dotací, které zajišťuje především činnost kontrolní a vyměřovací. Pracovníci ostatních oddělení FÚ se na správě odvodů za porušení rozpočtové kázně podílejí z hlediska spolupráce se správcem dotací – jedná se o pracovníky vymáhacího oddělení, sekretariátu a podatelny. Dále oddělení dotací získává informace z oddělení kontrolního, vyměřovacího oddělení a oddělení registrace. V kontrolovaném období vykonávalo správu odvodů za porušení rozpočtové kázně průměrně 537 pracovníků na 88 FÚ, 43 pracovníků na finančních ředitelstvích a 10 pracovníků na MF7. Výdaje na správu odvodů za porušení rozpočtové kázně činily za čtyři roky kontrolovaného období 1 214 513 tis. Kč8 (viz tabulka č. 5), příjmy z vyměřených odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně činily 1 533 317 tis. Kč (ADIS). Nejvýznamněji ovlivňuje výši příjmů promíjení odvodů a penále.
7 8
Zdroj: informace o činnosti daňové správy České republiky za roky 2006–2009. Zdroj: závěrečný účet kapitoly 312 za rok 2009 a Informace o činnosti daňové správy České republiky za rok 2009.
9
III. Shrnutí V kontrolovaném období, tj. od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009, bylo všemi věcně příslušnými FÚ provedeno 55 496 kontrol dodrţování rozpočtové kázně, z toho kontrolované FÚ provedly 22 615 těchto kontrol. Na základě těchto kontrol vystavily všechny věcně příslušné FÚ 24 559 PV, z toho kontrolované FÚ vystavily 9 590 PV. Všechny věcně příslušné FÚ vyměřily odvody a penále za porušení rozpočtové kázně ve výši 34 515 017 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 33 127 064 tis. Kč (ADIS), z toho kontrolované FÚ ve výši 16 991 699 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 27 748 835 tis. Kč (ADIS). Ve stejném období MF prominulo odvody a penále v celkové výši 31 086 608 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 31 999 752 tis. Kč (ADIS), z toho u kontrolovaných FÚ prominulo 17 715 597 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 18 531 427 tis. Kč (ADIS).
IV. Vyhodnocení V činnosti kontrolovaných FÚ při správě odvodů a penále nebyly zjištěny závaţnější nedostatky. Problematická je efektivnost správy odvodů a penále. Jestliţe je ve stejném období (čtyři roky) vyměřeno 34 515 017 tis. Kč na odvodech a penále (IS CEDR II), resp. 33 127 064 tis. Kč (ADIS), zároveň bylo ve stejném období prominuto 31 086 608 tis. Kč (IS CEDR II), resp. 31 999 752 tis. Kč (ADIS), a výdaje na správu odvodů ve stejném období činí 1 214 513 tis. Kč, jde o neefektivní systém, který produkuje velké mnoţství správních úkonů, na jejichţ konci dojde k prominutí odvodů a penále. Od 1. ledna 2006 do 19. května 2006 promíjelo MF odvody a penále na základě vlastního uváţení. Důvody pro prominutí v té době neupravoval ţádný zákon. Od 19. května 2006 do 29. února 2008, kdy zákon stále neupravoval důvody pro prominutí, MF postupovalo podle vlastní vnitřní směrnice, kterou si stanovilo u jednotlivých typů porušení rozpočtové kázně výši prominutí. Od 1. března 2008 do konce kontrolovaného období byly zákonem č. 218/2000 Sb. stanoveny jako důvod prominutí „důvody hodné zvláštního zřetele“. Přesto MF dále postupovalo podle vnitřní směrnice a promíjelo odvody a penále podle typu porušení rozpočtové kázně. Zákonem poţadované důvody hodné zvláštního zřetele téměř nezohlednilo ani dále nerozpracovalo. Kritéria pro prominutí odvodu a penále jsou stanovena pouze vnitřním předpisem MF a pro ţadatele o prominutí odvodu a penále jsou nedostupná. Pro zajištění rovného postavení daňových subjektů a transparentnosti řízení je nezbytné zvolit jinou formu. Rovné postavení všech subjektů také nebylo přijetím směrnice zajištěno, neboť byly doloţeny případy, kdy podle ní rozhodováno nebylo. MF při nakládání s opakovanými ţádostmi o prominutí postupovalo v rozporu s příslušným ustanovením zákona č. 337/1992 Sb. Stejně tak FÚ při nakládání s ţádostmi o posečkání nepostupovaly v souladu se zákonem. MF svým postupem podle vlastního vyjádření napravuje tvrdost zákona č. 218/2000 Sb. Porušení rozpočtové kázně, definované v zákoně jako jakékoli porušení podmínek ve spojení se způsobem stanovení výše odvodu, je nastaveno tak, ţe i sebemenší porušení rozpočtové kázně je postihováno velmi tvrdým postihem, který můţe znamenat likvidaci příjemce peněţních prostředků. Tuto tvrdost zákona ovšem nelze odstraňovat správním
10
rozhodnutím, které nemá oporu v zákoně. Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb.9 je MF ústředním orgánem státní správy mimo jiné jak pro oblast státního rozpočtu, tak oblast daní. V celém kontrolovaném období byl zákon č. 218/2000 Sb. sedmnáctkrát novelizován, a MF tedy mělo příleţitost v rámci řádného legislativního procesu tvrdost zákona napravit. Stejně tak mohlo MF iniciovat sjednocení postupu u poskytovatelů dotací tak, aby odvody byla postihována skutečně zásadní porušení dotačních podmínek. Postup MF tedy nevede příjemce prostředků státního rozpočtu k dodrţování rozpočtové kázně.
9
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
11
Příloha č. 1 Tabulka č. 1 – Statistika činnosti kontrolovaných FÚ z IS CEDR II
Název FÚ
Objem FÚ zkontrolovaných finančních prostředků
Počet Aktuálně vyměřené kontrol / místních odvody a penále (v tis. Kč) šetření celkem
Počet PV
(v tis. Kč)
FÚ pro Prahu 1
30 388 918
8 022 886
327
448
FÚ pro Prahu 2
12 221 614
250 306
130
137
FÚ v Liberci
1 455 224
227 204
333
211
FÚ v České Lípě
7 597 704
881 550
362
367
FÚ v Ústí nad Labem
9 909 831
558 936
347
427
FÚ v Opavě
4 957 350
505 568
1 393
636
FÚ Ostrava 1
10 732 537
347 176
1 584
835
FÚ ve Frýdku-Místku
1 446 364
147 144
1 307
207
FÚ v Hradci Králové
1 758 587
195 672
1 083
393
FÚ v Pardubicích
3 954 213
363 592
474
328
678 355
173 473
595
320
FÚ v Šumperku
1 663 774
139 717
908
448
FÚ v Olomouci
2 589 196
1 189 278
1 172
949
FÚ ve Zlíně
14 986 760
791 825
2 543
509
FÚ v Jihlavě
1 318 975
56 225
661
184
FÚ ve Ţďáru nad Sázavou
1 455 929
151 959
765
336
FÚ v Třebíči
1 116 858
72 696
1 117
627
FÚ v Prostějově
1 861 106
173 601
604
271
FÚ Brno 1
3 657 629
790 843
981
717
FÚ Brno-venkov
2 186 564
227 590
1 346
240
FÚ v Sokolově
1 102 514
128 879
441
203
FÚ v Berouně
1 086 403
32 416
1 366
89
FÚ v Náchodě
FÚ v Rokycanech
721 895
137 142
477
154
FÚ v Příbrami
1 170 449
19 511
736
123
FÚ v Písku
1 362 642
16 346
420
77
11 143 218
1 390 164
1 143
354
132 524 609
16 991 699
22 615
9 590
FÚ v Českých Budějovicích Celkem
Zdroj: IS CEDR II – údaje převzaty z předloţených statistických sestav jednotlivých FÚ včetně údajů, které byly vykázány chybně; viz bod II.1 tohoto dokumentu. Pozn.: PV – platební výměr.
12
Příloha č. 2 Tabulka č. 2 – Finanční vyhodnocení činností kontrolovaných FÚ z ADIS
Název FÚ
PV na odvod a penále
Opravné prostředky proti PV
Platby
(v tis. Kč)
Vymožené nedoplatky
Odepsané nedoplatky
FÚ pro Prahu 1
17 503 187
-6 417 478
499 877
1
13 125
FÚ pro Prahu 2
541 202
-2 388
10 064
105
146
FÚ v Liberci
925 768
433
39 905
414
19 687
1 028 185
-11 764
47 331
5 264
18 456
FÚ v Ústí nad Labem
531 830
-6 763
106 930
2 870
10 900
FÚ v Opavě
512 255
-2 415
33 631
2 782
35 308
FÚ Ostrava I
321 489
-11 281
32 336
6 092
95 634
FÚ ve Frýdku-Místku
152 630
-1 758
19 442
23 665
45 181
FÚ v Hradci Králové
196 078
-689
38 972
6 798
2 969
FÚ v Pardubicích
444 615
-1 359
22 239
1 441
8 427
FÚ v Náchodě
208 996
-9 287
40 353
6 619
9 897
FÚ v Šumperku
136 950
0
13 778
2 576
4 764
1 119 188
-7 535
76 409
4 447
101 239
FÚ ve Zlíně
784 222
0
29 215
3 986
62 147
FÚ v Jihlavě
70 574
0
17 367
641
1 528
152 015
-2 220
18 853
1 150
27 044
67 478
0
14 507
2 497
7 348
FÚ v Prostějově
167 426
-5 813
13 733
1 167
14 953
FÚ Brno I
829 797
-1 599
54 914
50 382
67 353
FÚ Brno-venkov
233 014
-8 672
39 752
1 089
28 781
FÚ v Sokolově
128 840
-18 436
18 109
1 718
10 874
FÚ v České Lípě
FÚ v Olomouci
FÚ ve Ţďáru nad Sázavou FÚ v Třebíči
FÚ v Berouně
62 385
-8 926
17 776
1 861
1 498
138 501
-164
4 145
1 176
9 675
FÚ v Příbrami
98 964
-10 081
31 858
917
6 321
FÚ v Písku
19 910
0
3 374
1 688
62 355
1 373 336
0
12 115
1 686
398 786
-6 528 195 1 256 985
133 032
1 064 396
FÚ v Rokycanech
FÚ v Českých Budějovicích Celkem
27 748 835
Zdroj: IS ADIS; údaje převzaty z předloţených statistických sestav jednotlivých FÚ včetně údajů, které byly vykázány chybně (viz bod II.1 dokumentu).
13
Příloha č. 3 Tabulka č. 3 – Statistika činností u kontrolního vzorku kontrolovaných FÚ
Název FÚ
FÚ pro Prahu 1 FÚ pro Prahu 2 FÚ v Liberci FÚ v České Lípě FÚ v Ústí nad Labem FÚ v Opavě FÚ Ostrava I FÚ ve Frýdku-Místku FÚ v Hradci Králové FÚ v Pardubicích FÚ v Náchodě FÚ v Šumperku FÚ v Olomouci FÚ ve Zlíně FÚ v Jihlavě FÚ ve Ţďáru nad Sázavou FÚ v Třebíči FÚ v Prostějově FÚ Brno I FÚ Brno-venkov FÚ v Sokolově FÚ v Berouně FÚ v Rokycanech FÚ v Příbrami FÚ v Písku FÚ v Českých Budějovicích Celkem
Počet kontrolovaných spisů
Objem FÚ zkontrolovaných finančních prostředků
48 26 36 38 48 50 47 22 33 41 22 36 55 43 20 33 53 28 58 24 33 19 22 29 20 46 930
* Opravné prostředky, u kterých bylo rozhodnuto ve věci.
9 395 529 1 562 598 791 999 7 194 842 494 430 775 262 479 012 340 301 605 477 2 561 786 182 111 492 693 994 354 2 201 362 471 240 256 919 437 648 384 283 1 037 811 637 861 236 813 140 727 109 683 136 487 152 272 7 924 995 39 998 494
PV na odvod a penále 7 110 577 105 517 851 113 780 017 494 381 357 346 160 137 25 304 71 935 257 690 148 512 63 525 1 049 993 722 631 44 841 28 980 52 260 93 339 400 913 57 124 103 650 30 333 134 356 77 923 4 649 1 228 201 14 455 246
(v tis. Kč)
Opravný prostředek* Částka v napadeném PV 1 994 318 1 377 1 340 147 121 209 485 39 970 11 773 0 2 938 6 217 34 708 2 131 51 852 0 1 633 4 773 85 5 883 197 5 579 45 614 8 677 5 336 10 189 558 1 585 2 382 727
Částka po opr. prostředku 1 452 207 984 3 028 142 122 215 532 37 714 11 773 0 2 910 6 217 29 273 2 131 48 180 0 1 633 2 553 85 70 6 5 489 26 131 0 5 336 108 558 3 500 1 779 199
Posečkání odvodu a penále 5 806 125 97 834 822 035 832 039 590 327 115 363 121 752 12 106 91 814 243 006 131 127 55 493 1 034 373 660 504 38 143 18 425 45 793 82 538 373 738 44 250 92 368 28 876 110 733 25 702 2 289 1 034 514 12 511 268
Prominutí odvodu a penále 6 477 926 96 079 787 183 741 359 433 777 342 070 140 736 16 762 56 255 245 466 134 951 56 014 999 041 709 140 36 166 17 396 46 776 78 378 368 730 45 287 69 428 18 195 111 043 47 845 2 468 1 212 418 13 290 890
Úhrada odvodu a penále 408 121 5 713 11 580 16 665 42 970 11 944 6 902 5 123 8 780 4 263 5 731 2 205 31 741 3 641 4 038 3 179 2 315 4 859 9 866 3 488 7 750 2 943 3 192 29 109 1 463 3 646 641 226
Splátky odvodu a penále 25 097 0 0 0 0 47 466 50 747 3 281 12 152 1 573 15 972 2 154 10 646 2 337 30 785 1 859 2 333 8 710 1 171 13 982 1 909 0 0 504 908 203 618
Příloha č. 4 Tabulka č. 4 – Prominutí odvodu a penále u kontrolního vzorku kontrolovaných FÚ (v tis. Kč)
Název FÚ FÚ Praha 1
Předepsaný odvod 3 968 323
Požadovaný Požadované Prominutý Předepsané Prominuté odvod penále odvod penále penále k prominutí k prominutí 3 915 125
3 375 924
3 142 254
3 127 512
3 102 002
FÚ Praha 2
58 554
54 299
51 840
46 962
46 623
44 239
FÚ Liberec
447 692
440 491
409 031
403 421
402 534
378 151
FÚ Česká Lípa
411 721
400 151
391 326
368 296
358 867
350 033
FÚ Ústí nad Labem
265 630
253 567
229 960
228 751
223 972
203 817
FÚ Opava
211 562
202 043
200 148
145 784
142 607
141 922
FÚ Ostrava I
85 469
77 397
73 111
74 668
72 913
67 625
FÚ Frýdek-Místek
15 664
10 994
8 827
9 641
9 508
7 935
FÚ Hradec Králové
42 984
39 650
33 406
28 951
26 423
22 847
FÚ Pardubice
159 473
153 955
151 116
98 217
97 469
94 350
FÚ v Náchodě
78 440
74 696
71 118
70 071
67 268
63 833
FÚ v Šumperku
37 933
32 434
32 145
25 592
24 279
23 869
FÚ v Olomouci
551 907
531 287
521 408
498 086
492 277
477 633
FÚ ve Zlíně
435 913
426 634
425 753
286 718
283 539
283 388
FÚ v Jihlavě
22 987
20 039
17 301
21 854
19 902
18 865
FÚ ve Ţďáru nad Sázavou
17 077
12 477
10 367
11 902
7 702
7 029
FÚ v Třebíči
30 898
27 877
27 300
21 362
19 810
19 476
FÚ v Prostějově
50 988
42 624
41 662
42 351
37 501
36 716
FÚ Brno I
211 856
194 600
191 232
189 057
180 347
177 497
FÚ Brno-venkov
30 804
28 593
22 957
26 320
25 425
22 330
FÚ v Sokolově
58 303
54 688
33 575
45 347
36 417
35 853
FÚ v Berouně
19 722
12 108
10 374
10 612
7 821
7 821
FÚ v Rokycanech
80 241
76 155
61 588
54 115
50 048
49 455
FÚ v Příbrami
45 047
31 051
17 118
32 877
31 373
30 727
FÚ v Písku FÚ v Českých Budějovicích Celkem
2 913
1 665
1 513
1 737
1 164
956
763 501
760 344
753 866
464 699
462 981
458 552
8 105 602
7 874 944
7 163 966
6 349 645
6 256 282
6 126 921
15
Příloha č. 5 Tabulka č. 5 – Statistika správy odvodů a penále za ČR 2006 Hodnota FÚ zkontrolovaných finančních prostředků Počet provedených kontrol Počet PV Vyměřené odvody a penále Prominuté odvody a penále Hodnota sníţení odvodu a penále celkem po opravném prostředku Zdroj: IS CEDR II.
2007
(v tis. Kč) 2008
2009
Celkem
61 656 231 202 337 870
34 359 501
50 058 921
56 263 217
13 932 6 389 12 989 356 8 180 483
14 083 6 531 10 645 274 8 856 024
13 569 3 127 4 964 144 7 713 644
13 912 5 512 5 916 243 6 336 457
55 496 24 559 34 515 017 31 086 608
2 918 158
2 906 098
1 182 968
53 264
7 060 488
11 470 297
7 075 209
8 023 265
6 558 294
33 127 064
542 612
255 948
272 434
462 324
1 533 317
10 448 385 70 185
8 755 874 42 620
6 925 832 48 192
5 869 662 36 730
31 999 752 197 726
18 136
16 324
182 608
80
217 148
578 395
538 699
392 934
502 072
2 012 100
3 660
3 168
6 828
Výdaje na správu odvodů celkem 284 021 297 793 314 660 v tom: za ÚFO 267 499 278 696 295 933 za MF 16 521 19 097 18 728 Výdaje na 1 zaměstnance celkem 2 104 2 387 2 388 v tom: za ÚFO 452 477 516 za MF 1 652 1 910 1 873 Zdroj: informace o činnosti daňové správy a závěrečné účty kapitoly 312. Pozn.: ÚFO – územní finanční orgány; MF – Ministerstvo financí.
318 038 296 850 21 189 2 640 521 2 119
1 214 513 1 138 978 75 535 9 519 1 965 7 553
Hodnota vyměřených odvodů a penále Hodnota uhrazených odvodů a penále Prominutý odvod a penále Hodnota uhrazených penále Hodnota odvodů a penále v soudem zrušených rozhodnutích Hodnota odepsaných nedoplatků pro nedobytnost Hodnota promlčených nedoplatků
x
x
Zdroj: ADIS.
16
