5/’07
bulletin fakult y architek tur y
juraj calaj
Olověný Dušan 07
■ Jak posuzujete uspořádání bakalářského a magisterského studia na FA ČVUT? ■ Jak hodnotíte vítězný soutěžní návrh na Národní knihovnu ČR?
Nikoho ale nepotěší, když neproleze z něčeho, co by možná v praxi ani nepoužil. Necítím se ale být tím, podle koho by se mohla nastavovat struktura studia. ■ Ani k Národní knihovně se bohužel nemůžu odpovědně vyjádřit. Zatím jsem stihl zaznamenat jen její formu, spory o vhodnosti umístění budovy a o nespravedlivé soutěži. Nemám nic proti knihovně na okraji Letné. Osobně mám rád tvorbu Jana Kaplického, i když nepovažuji pravý úhel za sprosté slovo. Jeho argumenty o absenci pravého úhlu v přírodě se mi zdají být nepatřičné. Kaplického návrh knihovny, tedy její vzhled, jsem si ale zrovna nezamiloval. Těším se, až se s projektem blíž seznámím a až si projdu i projekty ostatních soutěžících.
Juraj Calaj, diplomant ■ Moje rozhodnutí bylo víceméně dílem náhody, není podloženo ani rodinnou tradicí, ani nějakou
Jan Kláška, 6. ročník ■ Oslovuje mě prostor a práce s ním. Baví mě zodpovědnost v realizaci nových vizí, láká mě mož-
Redakční sonda do útrob vítězného ateliéru doc. Ivana Kroupy (II.) ■ Proč jste se rozhodl/a pro povolání architekt? Co vás na profesi přitahuje nejvíce? Co
nejméně? Co považujete v tomto povolání za nejtěžší?
hlubší znalostí architektury v době rozhodování. Postupem času mne na této profesi nejvíce přitahuje architektura ve své komplexnosti. Nejtěžší je vytisknout... ■ Kvantita na úkor kvality. ■ Předně je dobře, že se v Česku konečně konala mezinárodní architektonická soutěž takového rozsahu. Také je dobře, že ji vyhrál extravagantní barák, který vyvolává diskusi nejen o něm, ta je potřeba. Doufám, že to otevře cestu dalším kvalitním projektům v Česku. Se samotnou formou domu se úplně neztotožňuji, ale myslím, že to není až tak důležité.
Petr Holub, 2. ročník ■ Přiznám se, že se mi na otázku, proč chci být architektem a co mě na oboru přitahuje, nechce
moc odpovídat. S největší pravděpodobností to do pátého semestru nedotáhnu. Matchball je na straně paní Hájkové. Snad jen, že na architektuře prostě záleží (tím myslím opravdu záleží). A co by mě na tomhle povolání mělo odrazovat? Tak to teď neřeším už vůbec. ■ Mě samozřejmě mrzí ten důraz na DG a matiku. Osobně jsem v trochu jiné situaci než ostatní spolužáci. Nehlásil jsem se do školy s vidinou kulatého razítka. Spíš mě zajímal ateliér, kterému se bohužel nestíhám věnovat tak, jak bych chtěl. Nedovedu si ale představit, že bych si ho nezapsal. Jeden spolužák si prý nezapsal ateliér hned po Zanu. Na druhou stranu by teoreticky mohla být matika a DG jako síto pro vyhazov spravedlivá.
nost podílet se na tvorbě veřejného prostoru všech měřítek.
■ Definitivní hodnocení mi dá až delší praxe a odstup. Kromě ateliérů (jejichž kvalita se tristně lišila)
a několika světlých výjimek mě máloco ve škole udrželo (a turnikety tento problém neřeší). V systému výuky postrádám inovaci, experiment a spoluodpovědnost za evoluci architektury. ■ Architektura letenské knihovny mi není zcela vlastní, ale vítám návrh jako genovou mutaci v architektonické dna Prahy.
Jana Stopková, diplomantka ■ V současném světě neustálých toků dat, informací a peněz pro mě architektura zosobňuje jednu
z mála trvalých a hmotných věcí, na jejichž vzniku je radost se podílet. Od začátku mě přitahovala možnost mít pro sebe něco hodnotného, něco smysly uchopitelného. Přitažlivý je každý nový projekt, jakoby výzva k novým nápadům, zkoumáním, podnětům. Nejtěžší je střet s realitou, klientem, například skutečností, že většina lidí stále považuje katalogový dům v satelitním městečku za dobrou volbu. ■ Na školu jsem nastoupila od začátku jako na magisterské studium, takže tyto změny mohu posuzovat jen ze své perspektivy. Myslím si, že po třech letech na škole není osobnost studenta-architekta dostatečně zformovaná tak, aby mohla vstoupit do praxe: proto delší pobyt na fakultě je ku prospěchu všech. p o k r a č o v á n í n a s t r. 3
1
karel maier
jan jehlík
na snímcích jiřího horského z projektu dutch ladies marianne loof během diskuse, vedle záběr z ateliéru petra hájka a jana šépky
X Obnova a nové využití zámku Veselí nad Moravou. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů 15. června. 2007. Viz Alfa 2/07.
1867–1959, stavby pro demokracii, Slovart Antoni Gaudí, 1852–1926, od přírody k architektuře, Slovart Otto Wagner, 1841–1918, průkopník moderní architektury, Slovart, Minimalismus, Daniel Marzona, Slovart, (pokračování) http://knihovny.cvut.cz/sluzby/fsv.index.html http://dejinystaveb.cvut.cz/knihovna
Zahraniční soutěže
Notes
X Mezinárodní designérská soutěž Living simplicity in furniture design. Lhůta pro odevzdání návrhů: 30. června 2007. Portál designboom a společnost DePadova. X 07 Housing, New York (US). Mezinárodní soutěž o ideový návrh bydlení v XI. století. Lhůta pro odevzdání návrhů: 17. července. 2007. www.evolo-arch.com X 19. ročník mezinárodní studentské soutěže Futures of Cities. Lhůta pro odevzdání návrhů: 31. srpna 2007. www.ifhp2007copenhagen.dk. X Mezinárodní studentská soutěž o Minimální dům pro trávení volného času ve 21. století. Výstava nejlepších projektů (tři budou realizovány) se uskuteční v rámci bienále v Benátkách. Účastnický poplatek: 15 EUR. Uzávěrka soutěže: 30. září 2007. Lhůta pro registraci: 31. červenec 2007, www.competition.gaudi-programme.eu. X Mezinárodní studentská soutěž na téma Public Space, Public Force, Public Imagination – Program Shopping. Lhůta pro registraci: do 31. srpna 2007. Lhůta pro odevzdání návrhů: 12. září 2007. www.space-prize.com X 7. ročník soutěže pro studenty Interiérového designu. Cíl: experimentovat s modulem 3 m, 6 m a 9 m. Termíny a ceny: www.space-prize.com X TECU® Architecture Award 2007, Osnabrück (D). Mezinárodní soutěž o návrh inovativních a příkladných staveb s využitím systémů produktů firmy KM Europa Metal. Lhůta pro odevzdání návrhů: 15. října. 2007. www.thecopperlink.com/award
X Vedoucím Ústavu urbanismu (Ú15119) FA ČVUT se od 1. 7. stává na základě výběrového řízení ing. arch. Jan Jehlík. Prof. ing. arch. Karel Maier, CSc. se na základě výběrového řízení stává vedoucím Ústavu prostorového plánování (Ú15121) FA ČVUT. Děkan FA ČVUT pověřil s platností od 1. 4. dočasně akad. arch. Vladimíra Soukénku vedením Ústavu interiéru a výstavnictví (Ú15115) X Projekt Dutch Ladies pokračoval ve dnech 16.–20. dubna workshopem za účasti Juliettte Bekkering, Marianne Loof, Dany Ponec, Helgy Snell, Anny Vos a Nathalie de Vries. Holanďanky se spolu se studenty a pedagogy zamýšlely nad šesti úlohami: „Urban Sprawl“ (obce Mukařov a Ostrá v ateliéru I. Kroupy), „Magistrala Boulevard“ (Severojižní magistrála měnící se v městský bulvár budoucího metaCity v ateliéru R. Kouckého), „Between Two Tunnels“ (smíchovská „země nikoho“ v ateliéru J. Šépky a P. Hájka, „ČVUT Campus“ (veřejný prostor v samostatné týdenní Dílně Z. Zavřela a nové laboratoře v ateliéru J. Stempela) a „Landscape Štvanice“ (využití ostrova pro aktivity volného času v ateliéru P. Suskeho). Závěrečné setkání účastníků Dílny naplnilo 14. patro elektrizující, tvořivou atmosférou. (Dutch Ladies vyvrcholí červnovým, závěrečným setkáním). X 40 let po škole aneb Pražský majáles seniorů 2007 se stane vrcholem oslav promoce architektů ročníku 1967. Pořádá Fakulta stavební ČVUT. V sobotu 19. 5. 2007 na Fakultě architektury. Program: 14.30 – shromáždění v klubu Masarykovy koleje, 15.00 průvod mažoretek (trasa Zikova – Technická – FA), 15. 30 – shromáždění před FA, projevy pod markýzou vstupu FS, 16.00 – veselice v hale fakulty, 17. 30 – vzpomínkové foto, video-branný závod „30“, tanec, 18.00 – večírek v klubu Masarykovy koleje. X Plenérové práce studentů Fakulty architektury Jihouralské státní univerzity byly v dubnu k vidění v atriu Fakulty architektury ČVUT. Na 70 prací, které vznikly v průběhu loňské čtrnáctidenní Letní školy Jusu v Praze, představilo různé techniky frekventantů jedné z největších univerzit v Rusku (55 000 studentů, 36 fakult…). Během pobytu ruských pedagogů v metropoli došlo na rektorátu ČVUT k podpisu memoranda obou stran O spolupráci. X Studio Projektil staví na dohled z Thákurovy 7 – přímo před zraky studentské odborné veřejnosti – Národní technickou knihovnu. Během lítých polemik nad návrhem Národní knihovny na Letné roste tedy v tichosti v Praze další schránka na knihy. p o k r a č o v á n í n a s t r. 8
Soutěže
Knihomol
2
vladimír soukénka
X Novinky Ústřední knihovny FSv a FA – leden/březen 2007 (výběr): Architektura na prahu informačního věku: texty o moderní a současné architektuře, Zlatý řez The story of architecture, Patrick Nuttgens – London, Phaidon Press Prairie houses, Frank Lloyd Wright, A. D. A. Edita Sloup – váza – obelisk, Dalibor Veselý et al., H & H, Praha, Národní galerie Panská sídla jižních Čech: 433 hradů, zámků a tvrzí, Pavel Koblasa, Daniel Kovář, Veduta Frank Lloyd Wright:
jana stopková
jiří šilinek
lukáš výtisk
adam wlazel
věra zajíčková
p o k r a č o v á n í z e s t r. 1
■ Od soutěže na Národní knihovnu se očekávalo zvýraznění Prahy na poli moderní architektury.
Nejsem zastáncem názoru, že nákladný obal dělá budovu zákonitě moderní, o reprezentativnosti ani nemluvě. Zůstává jen naděje, že realizace bude znamenat citlivěji přizpůsobenou expresivitu funkcí, a jak už to u podobných tvarů bývá, že nezačne po chvíli většinu obyvatel nudit.
Jiří Šilínek, 2. ročník ■ Tak jako malý kluk někdo chtěl být policistou, já si určil své vysněné povolání. Stavět budovy, kolem
kterých se točí prakticky všechno, a přitom stojí vedle nás, kterými lidé třeba jen projdou, ve kterých fungují, které si zapamatují, které budou znát. A já to lidem zkusím okořenit. Láká mě jít si svou cestou, a když už po ní někdo půjde, tak půjdu jiným tempem, zastavím se jinde. A kdyby už všechno bylo vymyšleno, vymyslím nebo to využiju jinak. Co je těžké – udělat stavbu, kterou chce architekt, kterou chce zadavatel a která zasáhne do okolí takovou měrou, že ho více zkvalitní, než mu uškodí. Přitahuje to, ale i děsí, že novostavba přivádí změnu, ale kde vzít jistotu, že povede k dobrému? ■ Posoudit mohu půlku bakalářského programu. Rozhodně se mi v momentální situaci nepozdává. Nechtěl bych brečet, kde mi kdo vadí, co kdo dělá špatně. Stavařinu poznávám zčerstva na vysoké škole. Proto příznačně nazvu studium techniky na tři roky kompresí, když odhaluji, co vše musím dohnat a poznat. Prodrat se tím, co doopravdy budu potřebovat, z čeho se poučit a čemu spíš nevěřit. Na školu jako takovou nahlížím jako jeden a půl školy (jedna celá technická a půl umělecké). Škoda že ty necelé dvě se tahají o to, která bude důležitější, když mají nárok obě. Teoretické principy se učím podle schémat a obrázků, ale teprve když vezmu do rukou dva stavební dílce, secvakne mi, jestli fungují. Zkrátka zápočet je zápočet, občas mě ovšem napadne, kdoví, jak moje řešení obstojí v praxi. To nejlepší na škole jsem objevil víceméně mimo ni. Jestli si chodím do školy pouze zapisovat všelijaké pokyny k odevzdání semestrální práce – jak se připravím na skutečnou realizaci? ■ Jako projekt působí „eno-nuno“, zkrátka zajímavě. To, že s budovou má co do činění Kaplický, z projektu dýchá. Jeho silnou stránkou je odvaha a drzost zacházet s takovou hmotou, tvarovat ji k tomu, aby byla fungující stavbou. Dva výtahy pro knížky, jako vnitřní komíny obsluhující všechna patra, jsou zajisté moderním řešením. Průchozí základna s vitřní „ulicí“ zve k nevinnému vniknutí dovnitř, a pokud se nebudete cítit, že míříte do knihovny – mohl by to být zajímavý cíl (ano, já se takového množství knih tak trochu bojím). Dnes se každý snaží vypadat trochu jinak, proč ne budo-
vy. Domy už mnohokrát nepřiznají svůj účel. Architekt by se měl postarat o to, aby dům vzhledem neomezil a v nějaké abstraktní formě ho uctil. Myslím si, že takováto Národní knihovna se nemusí stát ohromující snahou o hypermoderní architekturu jako kontrast tradice Prahy. Nicméně očíčkem, kterým vykukuje, se nebezpečně připomíná. Vidět znamená být i viděn, a když už, tak pořádně. Je za to ale určitá cena – bude mi líto, kdyby zůstal i za sto let stejně cizí, jako připadá některým nyní. Ojedinělý mimozemšťan na pitevním stole. Každý ho rozebírá ještě dřív, než přistane.
Lukáš Výtisk, 2. ročník ■ Za prvé ještě nevím, jestli architektura bude mé povolání, ale rozhodl jsem se pro ni proto, že jde
o určité rozhraní mezi technikou, uměním a humanitními vědami, jako je sociologie, psychologie apod. I když se to v této čisté formě na přetechnizovaném ČVUT neučí. Je fajn, že si jednou – skrze navrhování prostor, v nichž budou lidé žít své životy – budu moci do jisté míry zahrát na boha. Na architektuře mě nepřitahuje skutečnost, že praxe je asi dost odlišná od mých představ a že u nás existuje ve společnosti jistá averze vůči architektům a moderní architektuře, což se ale myslím pomaličku mění. Nejtěžší je asi vydržet rozložení práce, kdy jsou chvíle bez ní vystřídány chvílemi, kdy architekt kvůli jejímu množství nespí. ■ Myslím, že dohromady pět let studia je málo. Že je strašná chyba, že nemáme ve škole bar, kde by se dalo všechno v klidu probrat. Že ta budova, ve které sídlíme, je k pousmání, ale co je horší, že ta nová plánovaná vypadá skoro ještě hůř. Že doby konzultací profesorů se až na některé výjimky nedají zjistit na internetu. Že až na moodle se práce nedají odevzdávat přes internet, a tím se nedá vyhnout i osmihodinovému čekání na konzultace či odevzdání. Že je příliš spojena s Fakultou stavební. A že je položen malý důraz na vyučování výtvarky a vizualizačních programů a příliš velký na statiku apod. Ale jinak se mi na FA líbí. Beru ji jako jediný světlý bod na ČVUT, co se týče jiného než technického vzdělání. ■ Návrh se mi až na fialovou barvu modelu (doufám, že v reálu bude jiná) líbí. Líbí se mi konkrétně tato stavba, ale i kdyby vybrali jiný návrh, beru návrh jako vlajkovou loď moderní architek- tury v ČR. Jako jasný signál, který konečně ukazuje, že i u nás, samozřejmě opět přes tisíce negativních ohlasů, jako že se hanobí skanzen Praha, se moderní architektura bere jako rovnoprávná. Taky myslím, že je dobře, že pan Kaplický u nás konečně něco postaví, i když mi je líto ostatních architektů, kteří prohráli souboj s jeho jménem. p o k r a č o v á n í n a s t r. 6
3
Dovolím si zopakovat heslo, které jsem dal do Bílé knihy:
Dům je květináč Tím samozřejmě velmi neskromně parafrázuji LC. Mám tím na mysli, a toto podezření postupem času sílí: stavba sama není tím nejdůležitějším, o co při stavbě jde.
Téma – V Kyjích u rybníka Téma – Přibližně vodorovně (cyklostezky v Praze) Pozn. red.: výběr publikovaného ateliéru FA ČVUT probíhá losováním. Grafická úprava dvoustrany Jakub Havel, ateliér Lukáše Velíška.
ateliér Lukáše Velíška Ústav navrhování III prof. Ladislava Lábuse
Petr Jehlík lávka z Letné na Vítkov
Karolína Kinclová
Jakub Havel
jezdecký klub
obytný soubor
jan žaloudek
matěj žaloudek
jakub žoha
p o k r a č o v á n í z e s t r. 3
Zatím neznám dispozice apod., takže stavbu nemůžu úplně posoudit, ale vnější forma se mi líbí a myslím, že zapadá na zvolené místo… něco mezi zelení Letné a okolními domy. Knihovnu forma jednoznačně necharakterizuje, což ale, po mém soudu, není problém. To platí obecně. Nejen pro knihovny.
Adam Wlazel, 3. ročník ■ Radši bych surfoval a bydlel na pláži, ale ze slunce dostávám vyrážku. ■ Nuda. ■ Nuda. Věra Zajíčková, 2. ročník ■ V mém případě volbě povolání nepředcházelo žádné dramatické rozhodování. Už od mala ráda
kreslím a mezi mé první architektonické počiny patřilo přemisťování nábytku v dětském pokojíčku. Tvorba nového, nových hodnot, to je důvod, proč architektura. Nejtěžší pro mne asi bude najít kompromis mezi přáním klienta a mou ideou. ■ Máte-li na mysli rozdělení studia na dvě etapy, asi je dobré, že si student uprostřed studia zopakuje vědomosti a v magisterském programu se věnuje spíše odbornějším předmětům. Z mého pohledu je ale v bakalářském studiu kladen přehnaný důraz na předměty vyučované v Ústavu nosných konstrukcí (matematika, deskriptivní geometrie) na úkor například výtvarné tvorby, která se stává spíše okrajovou záležitostí. Jeden semestr barvy, jeden modelování... Domnívám se, že architektura by měla být zaměřená umělecky, ale teď mám pocit, že z tohoto hlediska se na ČVUT začínají vytrácet rozdíly mezi Fakultou architektury a Fakultou stavební. ■ Návrh Jana Kaplického jako přirozená reakce na všeobklopující kvádry, tedy opačný extrém, by podle mne měl mít v české architektuře své místo. Historické centrum Prahy je národní bohatství, které bychom si měli chránit, ale umístěním Národní knihovny na Letnou se nenaruší. Tvar budovy ve mně knihovnu neevokuje, ovšem nemyslím, že je to v tomto případě nutné. Jedná se spíše o nový pražský monument. Nemyslím si, že by domy 21. století, kromě domů rodinných, měly odkazovat na jejich účel.
6
Jan Žaloudek, 2. ročník ■ Architektura více než jakékoliv jiné médium má schopnost utvářet lidský prostor, realitu, a potažmo i myšlení a pocity lidí. Nejméně mě přitahuje forma a struktura architektonického školství.
■ Souhlasím s rozčleněním bakalářského a magisterského studia. Avšak obsah a forma by měly
projít revitalizací. Místo biflování matematiky a deskriptivní geometrie bych raději trávil více času navrhováním v ateliéru. ■ Vítězný návrh se mi líbí, přinese čerstvý vzduch do zdejšího prostředí. I v 21. století by měly budovy odkazovat, byť skrytě, na svůj účel. V tomto případě je posouzení sporné, jelikož jsem nečetl žádný autorův komentář k dílu. Pozn. red.: Redakce se autorovi omlouvá za mylné zařazení jeho snímku v minulém čísle Alfy k jménu Matěje Žaloudka
Jakub Žoha, 2. ročník ■ Ani nevím, jaké jiné studium by mě bavilo tolik jako architektura. Není to jen škola a učení, ale celý
život a taky ohromná deformace – přijdete na návštěvu a pořád pokukujete a přemýšlíte: Jak je tohle široké, vysoké, z čeho to je? Přemýšlení, co je správně a co udělat lépe. Pro mě osobně také kontakt s materiálem a hlavně pořádné řemeslo. Takže mě trochu mrzí příliš vysoká míra použití počítačů, ale to je svět dneška. ■ Organizace studia je vcelku dobrá, až na některé zbytečné předměty. Chválím možnosti zahraničního studia. Nejhorší na studiu jsou ale vlastní hodiny, cvičení a jejich čím dál větší roztroušenost po Dejvicích. Kvalita prostředí v budově nad Delvitou je strašná. ■ Konečně stavba z 21. století, tvar, forma, funkce. Působivý parter. Příliš moderní v centru Prahy? Blbost. Město není muzeum, skanzen, ale živá struktura, místo pro obyvatele, nejen pro turisty. Projekt vznikl pro Česko v datumovém 21. století, ale česká architektura se zde ještě rozhodně nenachází. Bohužel mám strach, že tento projekt nebude realizován.
zdeněk zavřel
Tři otázky děkanovi Zdeňku Zavřelovi po návratu ze Šanghaje Alfa: Nedávno jste nakrátko navštívil Fakultu architektury Šanghajské univerzity Tongji. Co bylo předmětem jednání s čínskou stranou? Z. Zavřel: Předešlu, že spiritus agens mé cesty do Šanghaje byl kolega Jan Benda, který působí se svou kanceláří v Šanghaji – mj. též doktorand v našem Ústavu teorie a dějin architektury (viz též Alfa 1/07 – pozn. red.). S pedagogy Fakulty architektury jsme diskutovali o možnostech spolupráce v řadě oblastí. Zejména jsme zvažovali součinnost při historickém průzkumu a na návrzích rekonstrukcí evropské architektury z konce 19. a začátku 20. století. Tedy v době, kdy francouzská a britsko-americká koncese dospěly ke svému vrcholu. Tehdy se mj. začalo stavět na šanghajském nábřeží, hlavně Francouzi zde vybudovali řadu vil, ale i dalších objektů, které dnes pod tlakem velkého developmentu mizí, aniž jsou dobře dokumentované. Mezi jiným jsme tak diskutovali o slovenském architektovi Hudcovi, který v Šanghaji žil poměrně dlouho a nechal po sobě řadu realizací, včetně velkého expresionistického hotelu v centru, který byl zřejmě svého času nejvyšší šanghajskou stavbou. Hudec byl asi trochu dobrodruh, občas odjel do USA a občas do Evropy a vždy byl zpětně vidět vliv jeho cest a jeho vývoje. Do Číny přišel zřejmě s klasickým vídeňským vzděláním a po návratu z USA sem přivezl americký metropolitní styl, po návratu z Evropy ve dvacátých letech je patrný styl konstruktivistický… Ukázalo se, že zájmů čínských kolegů je více, zejména jsme diskutovali o výměně studentů, o návštěvě Prahy apod. Neoficiálně jsme se také bavili o procesu transformací obou zemí, jež se svým socialistickým dědictvím přecházejí do tržního hospodářství. Hospodářský proces je ovšem paralelně sledován vznikem celosvětových „networks“. Podobně jako v USA, ve Velké Britanii a v EU dochází nejenom k prudkému rozsáhlému otevření ekonomiky i kultury, ale jsme svědky rozpínání celosvětové sítě nových vztahů a v tomto tkanivu si každý musí najít své místo: pro pohyb lidí, informací, ale musí tu objevit i nové hierarchické zařazení. Své partnery budou hledat samozřejmě také architektonické školy: ať už výměnou studentů a pedagogů nebo společných projektů, témat, dlouhodobých programů apod. A v tomto celosvětovém snažení si musí vymezit své místo i naše fakulta. Připomenu, že univerzita Tongji má dnes vynikající vztahy s univerzitami zemí EU: tedy v Berlíně, Mnichově, ETH, Vídni, Cáchách. A bylo jasné, že Praha by kolegy v Šanghaji eminentně zajímala. Proto musíme najít společná témata. K tomuto záměru chceme využít mj. program Erasmus mundus, který je zaměřen právě na velké pohyby ve světě.
na snímcích zdeňka zavřela model šanghaje, pu dong, som, jin mao building, kpf, shanghai world f inancial center
Nedávno jste měl ve škole přednášku o architektuře v Nizozemí. Ve stejném týdnu vystoupil v Betlémské kapli Jan Benda s prezentací stavebního vývoje v Šanghaji. Chtě nechtě musel posluchač obou přednášek srovnávat… (viz Alfa č. 1/07 – pozn. red.). Rozdíl je evidentní: Evropská architektura hledá především kvalitu. Náš úhelný problém je hodnota myšlenková – konceptuální a technická. Kdežto v Číně jde o kvantitu. O obrovské objemy, kde architektura hraje vedlejší roli. Jde o objekty, které mají zvýšit prestiž místa. City marketing. Aby města měla svou ekonomickou atraktivitu a aby nalákala další investice. V Šanghaji jsem viděl i Pu dong – kde stojí Jin Mao, což je asi 400–450 metrů vysoký mrakodrap, který roste uprostřed určité kompozice, kolem se tyčí řada mrakodrapů, které mají kolem 200–250 metrů. Vidíte tam prakticky všechny světové firmy počínaje Gerkanem, konče SOM a KPF. Čili světové kanceláře, což ale – bohužel – neznamená světové výsledky. V Pekingu jsme sice zhlédli část olympijského areálu, konkrétně krásný hlavní stadion od Herzoga s de Meuronem, a taky plavecký bazén atd., ale například jsme viděli věž CC TV od Rema Koolhaase, která je samosebou dnes již ikona, ale barák je docela příšerný. Tolik oceli na čtvereční metr jsem v životě neviděl. Jako mage je to asi skutečně výkřik do mrakodrapové šedi a dům se zřejmě bude hodně publikovat. Nicméně když vidíte tisíce nákladních aut, jak vozí neuvěřitelně těžké ocelové kusy, obrací se můj architektonický žaludek naruby… Jaký jste měl z Číny pocit? Šanghaj představuje samozřejmě úžasný zážitek. Už pro své měřítko – a možnost srovnání s velkoměstem evropským. Viděli jsme například model Šanghaje v měřítku 1 : 500 i imperiálního Pekingu s jeho 20 miliony obyvatel… Vedle současného developmentu jsme navštívili také slavné památky: císařské Zakázané město, chrám Slunce a hroby Mingů i kus Čínské zdi… Mimochodem, největší dojem na mě udělaly asi hroby a svatyně. Ptáte se na pocit. Když se řekne monumentalita, uvědomíte si její sílu až tady. Je přece jen jiná než evropská… Kdysi jsem navštívil Japonsko – v buddhistickém klášteře si můžete prohlížet každý knoflíček i půl hodiny. V Číně vám dojde gigantománie nekonečně mocného impéria. Vzpomínám si, že ve svatyni Slunce vám představí zemi jako čtverec a nebe jako kupoli. A stanete se svědkem této trvalé konfrontace čtverce a kruhu. Elementu země a elementu nebe. A tam najednou pochopíte, že to tak doopravdy je. Děkuji za rozhovor. Jiří Horský
7
dana matějovská p o k r a č o v á n í z e s t r. 2
Jak bude vypadat? Nebude se realita lišit od soutěžního návrhu z roku 2000? Díky činorodosti proděkana pro výstavbu FA ČVUT Jana Stempela si proces mohli prozkoumat posluchači přednášky Romana Brychty a Jana Žemličky z Projektilu počátkem dubna. Základní myšlenkou návrhu je stát se srdcem celého kampusu. Proto tedy kompaktní hmota + požadavek na umístění 1,5 milionu svazků a 450 aut. „Myslíme si ale, že právě do knihovny se ale nemusí jezdit autem,“ říká Brychta, a Projektil proto navrhuje garáže samostatně: do budovy vestaví tři patra podzemních garáží (samostaný objekt se tedy stavět nakonec nebude – pozn. red.). Druhým ústupkem je pozice objektu, který měl vyčnívat z uliční fronty. Stavba bude ovšem zasunuta, tím ale asi ztratí oblé rohy čtverce své opodstatnění. Třetí změnou je snížení výšky vstupního podlaží na polovinu (komerční využití). Naproti tomu autoři obhajují myšlenku otevřenosti (čtyři vchody – světové strany, různé fakulty ČVUT, přízemí = pasáž). Nápaditým a nápadným umělecko--architektonicko-stavařským počinem je povrch podlah: barevná mapa vyjadřuje namáhání strop-ní konstrukce na průhyb. V interiéru bílý mobiliář. Zatímco křivky na podlaze utíkají z budovy ven, osvětlení podélnými zářivkami vytváří soustředný vějíř. Projektil musel sice návrh hodně měnit, výsledný projekt jim však vyhovuje. Ing. Źemlička prezentuje tzb. Kromě kritických poznámek na hlavu autorů kvůli nákladnosti jejich „výmyslů“, přednáší jasně a výstižně principy stavebních konstrukcí vzhledem k energetické náročnosti. Skleněný obvodový plášť nahrazuje dvouvrstvým profilitem s větranou mezerou, do obousměrně předpínaného monolitického stropu vkládá trubky na aktivaci betonu (akumulace teploty a následné sálání). „Bude to první stavba na světě s předpínáním ve dvou směrech a temperováním konstrukce zároveň!“ říká Žemlička a uzavírá svůj výklad obrazem s pazourky: ty se vyvinuly nezávisle na sobě na všech kontinentech, protože Kateřina Brůhová-Nováková jsou jednoduché a účinné. Architektura by měla být také taková. X Letošní Beánie? Po Abatonu konečně někde jinde: Karlín Studios – barevná galerie s „tunelem v suterénu“. Párty v industriálním prostoru (snad to ještě není tak retro!). Neodkážu si představit, že by měla být Beánie letos někde jinde. Překvapilo mě, kolik lidí se může do té haly vejít. Na každém čtverečním metru někdo, koho znám minimálně od vidění ze školy… Dalo by se říci: Beánie? CeloJaroslav Teplý, student 3. ročníku školní oslava jednou za rok! X Hledáme studenta architektury nebo teorie architektury k externí spolupráci na výzkumu interiérové architektury pražských hudebních klubů. Předpokládaný výstup: výstava + publikace. Muzeum umění a designu, Benešov. Zn. Zajímavý honorář.
[email protected]
8
Konference X Stavebněhistorickému průzkumu náleží v komplexu disciplin, zabývajících se dějinami staveb, čelné místo. Pojetí výuky na naší škole sotva stačí pootevřít skrovnou škvírku do tohoto svébytného
momentka z beánie
projektil, národní technická knihovna, soutěžní návrh, 2000, vizualizace
světa dějin. Zainteresovaní odborníci, mezi nimiž hráli významnou roli právě pedagogové naší fakulty, se již před léty pokusili vytvořit do té doby postrádanou platformu k odborné diskusi a zároveň k prohlubování a tříbení znalostí a metodických přístupů. Myslelo se i na začínající zájemce z řad studentů a čerstvých absolventů a na možnost prezentace jejich prvních badatelských pokusů. Tak vznikla řada konferencí pod názvem Dějiny staveb, jejíž osmý ročník proběhl na přelomu letošního března a dubna v Nečtinách. Z každé konference se vydává stejnojmenný sborník. Před šesti lety byl také iniciován vznik samostatné konferenční řady, věnované vždy jinému specializovanému tématu. (Příspěvky shrnuje ročenka Svorník.) 6. konference stavebněhistorického průzkumu Funkční a prostorové uspořádání budov. Litomyšl, Zámecký pivovar. 5.–8. června 2007. www.svorník. cz Milena Hauserová, vědecká pracovnice FA X Mezinárodní workshop „Touches of the Renaissance“ s tématem renesance v období 1450–1500 se uskuteční ve Florencii. Letošní dílna bude již desátou v pořadí, kterou pořádá nadace Romualdo Del Bianco a jíž se dosud účastnily fakulty z řady zemí – mj. i z ČR. Nadace pořádá kromě workshopů také konference, semináře, výstavy, na FA ČVUT je nadace známá mj. též v roli pořadatele Mezinárodní výstavy nejlepších diplomových projektů „Architektura, urbanismus a design“. Letošní téma je „Vývoj města a jeho prostředí: Globalizace, identita a nové energetické zdroje“. www.fondazione-delbianco.org X Letní škola softwaru se připravuje na letošní červen, konec srpna a září. Kabinet modelového projektování tak rozšiřuje úspěšné akce v rámci Autodesk Academia Programu i na softwary konkurenčních firem. Kurzy budou organizovány pro zajemce ze všech fakult ČVUT formou dvou až třídenních bloků v počítačové učebně Gappa v Thákurově 7 a v Molabu, Jugoslávských partyzánů 1580/3. Podle Dany Matějovské je záměrem seznámit studenty se základy těchto programů: 3DstudioMAX, Revit Building, Autodesk Architectural Desktop, Allplan. Bližší informace: stránky Kabinetu modelového projektování. http://ustavy.fa.cvut.cz/15116
Podněty ke zprávám pocházejí z informací vedení FA ČVUT, ústavů a ateliérů, z České komory architektů a od spolupracovníků redakce
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: FA ČVUT / Ročník 1 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 4–5 Jakub Havel / Snímky: není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: TRICO, spol. s r. o. / Kontakt: Redakce bulletinu Alfa, č. A318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected]