06 Human Locomotion. a SKUTR Rozhovor k premiéře Laterny magiky. Molièrův Tartuffe v Národním divadle po osmé

ČÍSLO 6 / ÚNOR 2014 / 131. SEZONA 2013–2014 / WWW.NARODNI-DIVADLO.CZ

Locomotion 06 Human a SKUTR Molièrův Tartuffe v Národním divadle po osmé

FOTO: M. VOLF

14

Rozhovor k premiéře Laterny magiky

  ČINOHRA / DRAMA Umělecký šéf / Artistic director: Michal Dočekal

NÁRODNÍ DIVADLO / THE NATIONAL THEATRE Josef Kajetán Tyl Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice Režie / Stage direction: J. A. Pitínský Premiéra / Premiere: 5. 12. 2013 Karel a Josef Čapkovi Ze života hmyzu / Pictures from the Insects‘ Life Režie / Stage direction: Daniel Špinar Premiéra / Premiere: 5. 6. 2014 STAVOVSKÉ DIVADLO / THE ESTATES THEATRE František Ferdinand Šamberk Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment Režie / Stage direction: David Drábek Premiéra / Premiere: 21. 11. 2013 Molière Tartuffe Premiéra / Premiere: 27. 2. 2014 A. N. Ostrovskij Les / The Forest Režie / Stage direction: Michal Dočekal Premiéra / Premiere: 19. 3. 2014 1914 Režie / Stage direction: Robert Wilson Světová premiéra / World premiere: 30. 4. 2014 NOVÁ SCÉNA / NEW STAGE Johannes Urzidil Kvartýr / Hang-out Režie / Stage direction: David Jařab Česká premiéra / Czech premiere: 13. 3. 2014 Roman Sikora Snídaně s Leviathanem / The Breakfest with Leviathan Režie / Stage direction: Jiří Honzírek Česká premiéra / Czech premiere: 4. 3. 2014

  OPERA Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery / Director of the National Theatre Opera and the State Opera: Silvia Hroncová Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery / Artistic director of the National Theatre Opera and the State Opera: Petr Kofroň Hudební ředitel Opery Národního divadla / Musical director of the National Theatre Opera: Robert Jindra Hudební ředitel Státní opery /  Musical director of the State Opera: Martin Leginus NÁRODNÍ DIVADLO / THE NATIONAL THEATRE Giuseppe Verdi Simon Boccanegra Dirigent / Conductor: Jaroslav Kyzlink Režie / Stage direction: David Pountney Premiéra / Premiere: 25. 10. 2013 Leoš Janáček Příhody lišky Bystroušky / The Cunning Little Vixen Dirigent / Conductor: Robert Jindra Režie / Stage direction: Ondřej Havelka Premiéra / Premiere: 20. 3. 2014 STÁTNÍ OPERA / STATE OPERA Richard Wagner Tannhäuser Dirigent / Conductor: Hilary Griffiths Režie / Stage direction: Andrejs Žagars Premiéra / Premiere: 11. 1. 2014 Giacomo Puccini Vlaštovka / La rondine Dirigent / Conductor: Martin Leginus Koncertní  provedení / Concert performance: 14. 5. 2014 DIVADLO KOLOWRAT /  THE KOLOWRAT THEATRE Aleš Březina Toufar Dirigent / Conductor: Jiří Štrunc Režie / Stage direction: Petr Zelenka Světová premiéra / World premiere: 18. 9. 2013 BARRANDOV STUDIO, ATELIÉR Č. 4 Franz Schubert Zimní cesta / Winterreise Režie / Stage direction: Jiří Heřman Premiéra / Premiere: 23. 10. 2013 Koprodukce s festivalem Struny podzimu

  BALET / BALLET

  LATERNA MAGIKA

Umělecký šéf / Artistic director: Petr Zuska

Šéf Laterny magiky / Director of the Laterna magika: Zdeněk Prokeš

NÁRODNÍ DIVADLO /  THE NATIONAL THEATRE

NOVÁ SCÉNA / THE NEW STAGE

Česká baletní symfonie II /  The Czech Ballet Symphony II Polní mše / Field Mass Hudba / Music: Bohuslav Martinů Choreografie / Choreography: Jiří Kylián Stabat Mater Hudba / Music: Antonín Dvořák Choreografie / Choreography: Petr Zuska Guru Hudba / Music: Jan Jirásek Choreografie / Choreography: Viktor Konvalinka Dirigent / Conductor: David Švec Česká premiéra / Czech premiere: 17. 4. 2014

Human Locomotion Koncept/Concept: SKUTR, Kopecký, Kodet Režie/Stage direction: Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR) Choreografie/Choreography: Jan Kodet Scénografie/Set designer: Jakub Kopecký Hudba/music: Petr Kaláb

STÁTNÍ OPERA / STATE OPERA Romeo a Julie / Romeo and Juliet Hudba / Music: Sergej Prokofjev Choreografie a režie / Choreography and stage direction: Petr Zuska Dirigent / Conductor: Václav Zahradník / Sergej Poluektov Česká premiéra / Czech premiere: 14. 11. 2013 STAVOVSKÉ DIVADLO / THE STATES THEATRE Valmont Hudba / Music Franz Schubert, Petr Malásek Libreto / Libretto: Zdeněk Prokeš, Libor Vaculík Choreografie a režie / Choreography and stage direction: Libor Vaculík Světová premiéra / World premiere: 26. 6. 2014

REPERTOÁR NA NOVÉ SCÉNĚ / REPERTOIRE ON THE NEW STAGE Legendy magické Prahy /  Legends of Magic Prague Námět, scénář, režie / Script and Stage direction: Jiří Srnec Choreografie/Choreography: Petr Zuska Kouzelný cirkus /  Wonderful Circus Režie / Stage direction: Evald Schorm, Jan Švankmajer, Jiří Srnec Choreografie / Choreography: Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček, František Pokorný Graffiti Režie / Stage direction: Ondřej Anděra, Petr Kout Choreografie / Choreography: Jiří Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska Cocktail 012 – The Best of Námět a dramaturgie / Dramaturge: Václav Janeček Kamera a střih / Camera and editing: Jan Loukota Vidím nevidím / As Far as I See Scénář, režie, animace / Script, stage direction, animation: Maria Procházková Choreografie / Choreography: Zdeněk Prokeš Václav Havel Antikódy / Anticodes Koncept / Concept: Braňo Mazúch, Dan Gregor Režie / Director: Braňo Mazúch Choreografie / Choreography: Věra Ondrašíková

Premiéry Premieres

a produkce sezony 2013–2014

for the 2013–2014 season

ÚVODNÍK

Vážení a milí diváci, Na březen připravuje Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Baletní repertoár rozšíří v únoru svým hostováním Taneční konzervatoř hl. m. Prahy (Variations, Chlapec a smrt a Carmina Burana) – 16. února ve Stavovském divadle. Zároveň Vás chceme upozornit, že se blíží prodej předplatného na sezonu 2014/2015, který zahájíme začátkem března. Těšíme se na Vás! Vaše Národní divadlo

FOTO: LEE PERRY-SMITH

v únoru se můžete těšit na dvě velké premiéry – na premiéru Human Locomotion v produkci Laterny magiky na Nové scéně a na Molièrova Tartuffa, kterého uvede Činohra ve Stavovském divadle. Na březen připravujeme Ostrovského hru Les ve Stavovském divadle, Urzidilův Kvartýr na Nové scéně a scénické čtení Sikorovy Snídaně s Leviathanem ve foyeru Nové scény. Upozornit bychom také chtěli na inscenaci Enron, která se po krátké pauze vrací na Novou scénu. Opera znovu uvádí Brittenovu Glorianu o královně Alžbětě I., ovšem pouze ve dvou představeních, a to 11. a 16. února.

DEN ZAMI LOVE ANÝCH Přijďte s námi 14. 2. 2014 oslavit svátek sv. Valentýna a zakupte si na vybraná představení dvě vstupenky za cenu jedné. Více informací naleznete na www.narodni-divadlo.cz

Výstava k premiéře Laterny magiky

Muybridge – TRASH Muybridge – TRASH je prezentace toho nejzajímavějšího, co můžete na internetu objevit k tématu Muybridge. Britský fotograf E. J. Muybridge se proslavil fázovanými studiemi pohybu zvířat i lidí, vynálezy zoopraxiskopu a kinematoskopu, které předznamenaly budoucí filmovou technologii. Podařilo se mu revolučním způsobem zkrátit čas expozice fotografií za pomoci nového typu závěrky. Muybridgeova práce neměla vliv pouze na technologickou stránku fotografie/filmu, svou vizuální originalitou inspiruje stále nové tvůrce z oblasti divadla, video /internet /glitch artu k přetváření, transformaci vizuálně uhrančivého materiálu. Společným jmenovatelem často indiferentních tvůrců je otevřená platforma world wide webu, která poskytuje prostor pro prezentaci téměř komukoliv, bez ohledu na estetické ideologické či jiné normy. Výstava probíhá při příležitosti světové premiéry Laterny magiky Human Locomotion, která se zabývá právě osobností E. J. Muybridge.

Na podestě Nové scény do konce února, vernisáž v den premiéry 6. 2. 2014. 3

ŽIVOT V NÁRODNÍM DIVADLE

Krásy české opery Opera Národního divadla vydala u příležitosti Roku české hudby stylový kapesní kalendář na rok 2014 s názvem Krásy české opery. Stále je ještě k dostání v našich pokladnách a e-shopu Národního divadla.

Mecenáši slaví 4. narozeniny Mecenášský klub Národního divadla oslaví své krásné čtvrté narozeniny. Oslava se bude konat 26. února ve Stavovském divadle u příležitosti reprízy inscenace Václava Havla Zahradní slavnost. Dojde i na slavnostní rozkrojení dortu. Je nám ctí, že díky mecenášské přízni slavíme právem. Ve čtvrtém roce své existence Mecenášský klub zaznamenal nárůst členů, a čítá jich tak již přes stovku. Celková částka finančních darů z roku 2013 činí 864 127 Kč, což je téměř jednou tolik než v roce 2012. Díky štědrým darům mecenášů bylo v minulosti podpořeno již mnoho zajímavých projektů, mezi nimi například výroba oficiálního propagačního spotu Baletu ND, nafocení profesionálních portrétů umělců souborů Činohry a Opery ND, premiéra Laterny magiky Antikódy, výroba ozdobných zlacených lišt v hledišti Stavovského divadla nebo konference DIVADLO 3000, která proběhla na Nové scéně. Zároveň jsme dokončili první fázi restaurování lunet v historické budově ND, a to díky daru prof. Dr. Dadji Altenburg-Kohl.

Balet Národního divadla Umělecký šéf Petr Zuska vypisuje

Konkurz na doplnění míst členů souboru Baletu Národního divadla pro sezonu 2014/2015.

Hledáme profesionální tanečníky s vynikající technikou (klasickou i moderní).

Konkurz proběhne 2. března 2014 od 11 hod. v prostorách Baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1 Přihlášky zasílejte do 20. 2. 2014 na adresu: Balet Národního divadla Petra Šifnerová Anenské nám. 2, 112 30 Praha 1, Česká republika Tel.: +420 224 902 526, Fax: +420 224 902 539 E-mail: [email protected] www.narodni-divadlo.cz 4

 >

Uchazeči budou ke konkurzu pozváni na základě přihlášky a zaslaných podkladů: životopis, portrétní fotografie, taneční fotografie. Nezapomeňte do přihlášky uvést: věk, výšku, váhu, národnost, předchozí zkušenosti a vzdělání.

Nikola Márová, první sólistka Baletu ND Foto: P. Hejný

 > ZAHRADNÍ SLAVNOST Vladimír Javorský a Martin Pechlát Foto: P. Nesvadba

Únorová nabídka 1 + 1 vstupenka zdarma Ke každé vstupence na tato představení DOSTANETE DRUHOU ZDARMA: * OPERA Dvě vdovy (B. Smetana) 2. 2. 2014 v 19.00 Národní divadlo Trubadúr (G. Verdi) 20. 2. 2014 v 19.00 Státní opera ČINOHRA Strýček Váňa (A. P. Čechov) 8. 2. 2014 v 19.00 Mikve (H. Galron) 11. 2. 2014 v 19.00 Stavovské divadlo Racek (A. P. Čechov) 14. 2. 2014 v 19.00 Ohrožené druhy (P. Zelenka) 12. 2. 2014 v 19.00 Nová scéna BALET Don Quijote (L. Minkus) 16. 2. 2014 v 19.00 Státní opera LATERNA MAGIKA Cocktail 012 – The Best of 22. 2. 2014 ve 20.00 Nová scéna Vstupenky si můžete rezervovat telefonicky: 224 901 319, 419, 410, 438, nebo e-mailem: [email protected]. Po vystavení rezervačního čísla si můžete vstupenky vyzvednout v pokladnách Národního divadla. * Nabídka se na vstupenkách projeví jako 50% sleva.

Národní divadlo seniorům V únoru 2014 nabízíme divákům ve věku 65+ tato představení za ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ 100 Kč: OPERA Její pastorkyňa (L. Janáček) 8. 2. v 19.00 Národní divadlo (II. balkon a galerie) Gloriana (B. Britten) 16. 2. v 19.00 Národní divadlo (II. balkon a galerie) Kouzelná flétna (W. A. Mozart) 4. 2. v 19.00 Stavovské divadlo (II. balkon a galerie) La bohème (G. Puccini) 27. 2. v 19.00, Státní opera (II. balkon) Jakobín (A. Dvořák) 28. 2. v 19.00 Národní divadlo (II. balkon a galerie) ČINOHRA Enron (L. Prebble) 2. 2. v 19.00 Stavovské divadlo (II. balkon a galerie) Strýček Váňa (A. P. Čechov) 8. 2. v 19.00 Stavovské divadlo (II. balkon a galerie) Cyrano z Bergeracu (E. Rostand) 24. 2. v 19.00 Národní divadlo (II. balkon a galerie) Nosorožec (E. Ionesco) 16. 2. v 19.00, Nová scéna (celé hlediště) BALET Don Quijote (L. Minkus) 16. 2. ve 14.00, Státní opera (I. balkon – včetně loží a II. balkon) Popelka (S. Prokofjev) 27. 2 v 19.00, Národní divadlo (I. a II. galerie) Vstupenky si můžete zakoupit v pokladnách ND. Po předložení dokladu lze slevu uplatnit až na 2 vstupenky na každé představení v nabídce. Rezervace: +420 224 901 319, 419, 410, 438 [email protected]

Blíží se Předplatné na sezonu 2014/15 Začátkem března zahajujeme prodej Předplatného na sezonu 2014/15 Národního divadla a Státní opery. Prodej předplatného bude již tradičně rozdělen do 3 etap – nejprve pro stávající předplatitele, kteří nemění ani skupinu ani místo, v 2. etapě pro abonenty, kteří si přejí nějakou změnu, a ve 3. etapě pro nové zájemce. Stávající abonenti obdrží poštou brožuru s nabídkou na novou sezonu. Rozpis předplatitelských skupin a bližší informace o prodeji uvedeme v následujících třech číslech časopisu. (O dlouhé a zajímavé tradici předplatného v Národním divadle píšeme nyní na str. 35–37) Těšíme se na naše předplatitele a věříme, že si z bohaté nabídky na novou sezonu vyberou.

VYJÁDŘENÍ TRVALÉ ÚCTY

Praha byla už po staletí centrem kulturního, politického a společenského života. Proto se mnohdy stala také místem posledního odpočinku velké řady významných osobností naší i světové historie. Každým rokem se však bohužel zvětšuje počet hrobů bez řádně uhrazených nájemních smluv. Hroby výjimečných osobností jsou často zanedbané, chátrají i cenná sochařská díla. Proto vznikl dlouhodobý projekt Adopce významných hrobů, který je součástí konceptu péče o hroby významné z hlediska historického, uměleckého či společenského. Prostřednictvím „adopce“ bude mít veřejnost, divadla, obce, firmy, ale i soukromé osoby, unikátní příležitost připomenout zásluhy řady osobností, jejich dílo, odkaz a popř. rehabilitovat jejich památku. Více na www.hrbitovy.cz/adopce

Změny v předplatném B1 Původní představení Don Quijote 31. 10. 2013 bylo zrušeno, náhradní termín je 16. 2. 2014 ROD3, ROD4 Místo původně plánované inscenace Les proběhne v původních termínech představení Jedenácté přikázání. Č1–4 Původní název inscenace Poslední zvonění se mění na Kvartýr. O1 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Veselá vdova proběhne v původním termínu 14. 5. 2014 koncertní provedení opery La Rondine (Vlaštovka). O1 Místo původně plánované inscenace Dido a Aeneas / Coronide v původním termínu 24. 6. 2014 představení Rinaldo. O2 Místo původně plánovaného koncertu Stabat Mater proběhne v původním termínu 15. 4. 2014 představení Prodaná nevěsta. OH Změna titulu, místo původně plánované inscenace Veselá vdova proběhne v původním termínu 6. 5. 2014 opera Rigoletto. VŘ Změna titulu, místo původně plánované inscenace Veselá vdova proběhne v původním termínu 15. 4. 2014 opera Rusalka. DV1 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Bláznivý den aneb Figarova svatba proběhne v původním termínu 25. 3. 2014 představení Les. DV2 Původní představení Troilus a Kressida 3. 4. 2014 je zrušeno, náhradní termín byl 8. 12. 2013 SE3 Původní představení Troilus a Kressida 8. 3. 2014 je zrušeno, náhradní termín byl 13. 10. 2013 SE4 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Bláznivý den aneb Figarova svatba proběhne v původním termínu 25. 6. 2014 představení Jedenácté přikázání. SE4 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Poslední příběh Julese Verna proběhne v původním termínu 17. 4. 2014 představení Kouzelný cirkus. ROD1 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Poslední příběh Julese Verna proběhne v původním termínu 15. 2. 2014 představení Kouzelný cirkus. ROD6 Změna titulu, místo původně plánované inscenace Poslední příběh Julese Verna proběhne v původním termínu 17. 5. 2014 představení Cocktail 012. ČKW2 Změna titulu, termínu i divadelní scény, místo původně plánované inscenace Strasti života 5. 6. 2014 v Divadle Kolowrat proběhne v novém termínu 3. 6. 2014 představení Ohrožené druhy na Nové scéně. ČKW1: Změna titulu, termínu i divadelní scény, místo původně plánované inscenace Strasti života 17. 6. 2014 v Divadle Kolowrat proběhne v novém termínu 16. 6. představení Kvartýr na Nové scéně. VPXVI: Změna titulu, termínu i divadelní scény, místo původně plánované inscenace Strasti života 8. 6. 2014 v Divadle Kolowrat proběhne v novém termínu 16. 6. 2014 představení Kvartýr na Nové scéně.

5

TÉMA

Chceme mít svobodu inspirovat se tím, co vzniká improvizovaně 6

 > Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský Foto: M. Volf

Human Locomotion, inscenace vznikající na Nové scéně pro soubor Laterny magiky, se zabývá pozoruhodnou a jistě i komplikovanou osobností vynálezce Eadwearda Muybridge. Soustředíte se více na interpretaci jeho tvorby, nebo na jeho život? Martin Kukučka: V začátku jsme vyšli z okamžiků jeho života, které se nám zdály zajímavé pro jevištní zpracování, ať už prostřednictvím choreografie, projekce nebo herecké akce. A sami jsme si kladli otázku, co je zajímavější: jestli jeho život, který je sice plný dramatických situací, ale více méně neznámý, anebo jeho dílo. Muybridgeovo jméno lidem příliš mnoho neříká, ale alespoň nějakou jeho fotografickou sérii pravděpodobně viděl skoro každý. Nakonec jsme přišli na to, že nejzajímavější není ani tak to, co prožil, ale že žil v prostředí a době, které byly něčím charakteristické, a on je jejich reprezentantem.

Je práce na této inscenaci něčím specifická? Jak vypadá tvůrčí proces? MK: Laterna magika představuje složitější typ divadla v tom, že se musí synchronizovat mnoho složek, projekce, choreografie, světla, hudba, je potřeba co nejdřív poskytnout ostatním nějaké jasné body, na kterých mohou stavět. Nepracujeme ale s předem sepsaným libretem, tohle téma je samo o sobě tak inspirativní, že jsme nechtěli, aby inscenace vznikla „od stolu“. Je daleko zajímavější vyjít od toho, co vznikne spontánně na jevišti, od toho, jak se začne rodit pohyb, jak se začne jinde krystalizovat projekce, od rozpravy s herci, kterých se ptáme, co je samotné inspiruje na životě Eadwearda Muybridge … Jsou to jednotlivé kousky, které když se posbírají, najdou si svou dramaturgii skoro samy. Samozřejmě je nutné určit nějaký styčný bod, téma, ale chceme mít svobodu inspirovat se tím, co vzniká im-

Je daleko zajímavější vyjít od toho, co vznikne spontánně na jevišti a jak se začne rodit pohyb

Režie nové inscenace Laterny magiky Human Locomotion se ujali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Mladí, ale zkušení režiséři mají za sebou řadu autorských projektů na pomezí divadelních žánrů (z posledních to byla prosincová premiéra inscenace Labutí jezero pro Klicperovo divadlo v Hradci Králové), stejně jako velké celovečerní inscenace, např. v Národním divadle opera Don Giovanni a balet Čarodějův učeň. V nejnovějším projektu se zaměřují na život a odkaz vynálezce a průkopníka fotografických technologií Eadwearda Muybridge.

V jakém smyslu je Muybridgeova doba, tedy Amerika konce 19. století, pro vás charakteristická? Lukáš Trpišovský: Je to třeba éra zlaté horečky, horečného objevování a následného zpeněžování objevů, přičemž nejde jen o pověstné zlato na Klondiku. Jde o usilovnou honbu za čímkoli: za prvenstvím, za okamžitým patentem, okamžitým ziskem, co nejrychlejším naplněním amerického snu. Tato horečnatá činorodost je přítomna v Muybridgeově životě i v postavách lidí, které měl kolem sebe. Je to určitá urputnost, která je pro nás divadelně mnohem zajímavější než vyprávění příběhu. Bez tohoto vnitřního popudu by žádný z jeho vynálezů nevznikl, bez houževnatosti, s jakou člověk krok za krokem jde za svým cílem, bez touhy být bohatý a slavný. To je motor jeho života, který vyústil ve skvělé technologické objevy, ale i v milostný trojúhelník jeho manželství a vraždu milence jeho ženy Flory.

provizovaně. To je naše zkušenost z jiných projektů, která se nám nejlépe osvědčuje. Jak probíhá tvůrčí práce, zkoušení s interprety? LT: Naše metoda spočívá v tom, že si na začátku vytyčíme směr. Několik konkrétních inspiračních zdrojů. Třeba to, že Muybridge objevil princip chronofotografie, je důležité téma pro toho, kdo pracuje s výtvarnou složkou inscenace, samo o sobě to vytváří klíč k výtvarnému pojetí. Rozfázovaná fotografie zároveň inspiruje choreografa, který pracuje s pohybem. A pak se vynoří jako další vrstva fakt, že vynález chronofotografie má za sebou nějaké pozadí, situace, vztahy, a ty je zajímavé objevovat s herci. Principem je tedy dát věcem svobodu, nechat přijít nápady, které se samy prosadí a začnou se paradoxně samy od sebe synchronizovat. Něco takového člověk „od stolu“ nikdy 7

nevymyslí. Taková práce také stojí na důvěře týmu. Spolupracujeme s lidmi, které nepotřebujeme kontrolovat, naopak je inspirujeme a oni zpětně nás. Jak se nakonec na jevišti prolne svět herců a tanečníků, kteří dosud tvoří odděleně? MK: Určité téma se vždy zobrazí prostřednictvím herců i tanečníků současně. Nejsou v přímém kontaktu, ale přesto tu bude vazba. Například musíme zobrazit vztah Muybridge a jeho ženy Flory, vztah, který byl zvláštní, krátký a specifický. Existuje série fotografií tanečního páru pro zařízení zoopraxiskop, které zobrazuje fotografie v pohybu, to si jako téma vzal Honza Kodet a rozpracoval ho tanečně. Na začátku nebyl žádný jiný záměr než pohrát si s dochovanými fotografiemi a se vztahem mezi mužem a ženou, ale když se na ten pohybový materiál podívám s odstupem jako režisér, vidím před sebou najednou zásnuby Muybridge a jeho ženy. V té chvíli už vím, jak mohou k této choreografii paralelně přistoupit herci. Tímto způsobem vznikají konkrétní situace, které se dají přenést na jeviště.

Nevyprávíte tedy příběh Eadwearda Muybridge jako životopis. Některé důležité okamžiky jeho života se ale v inscenaci objeví? MK: Nás Muybridgeův životní příběh samozřejmě zajímá a nějakým způsobem ho zobrazit chceme. Ale ne doslovně. Jsou s ním spojeny určité okamžiky, pocity, vnitřní vztahy, síly. Každý člověk například někdy zažije okamžik, třeba ve vztahu, kdy se stane něco zvláštní-

symbolizuje kůň ve cvalu v okamžiku, kdy se nedotýká kopyty země. Slavná série fotografií inspirovaná sázkou na dostizích … MK: Je to klíčový moment. Jednak v Muybridgeově životě, protože kvůli této sázce se začal zabývat zdokonalováním fotografie a zaznamenáváním pohybu, aby mohl dokázat, jestli kůň opravdu má v jistém okamžiku všechny čtyři nohy ve vzduchu. Jednak je to také okamžik vypjaté situace, například okamžik, kdy se Muybridge dozví, že jeho žena je mu nevěrná a jeho syn není jeho vlastní, a následně podnikne náročnou cestu lodí, vlakem, dostavníkem a ještě na koni, aby pak chladnokrevně zastřelil jejího milence se slovy: „Dobrý den, jmenuji se Eadweard Muybridge a zde je moje odpověď na váš dopis mé ženě.“ U Muybridge je to hraniční stav mezi pomatením smyslů a naprosto precizním a promyšleným úkonem, a já ten okamžik vnímám stejně jako chvíli, kdy je kůň nad zemí, jako okamžik, kdy se děje něco zvláštního. Jsou chvíle, které si člověk nedokáže vymazat z paměti, které v nás zůstávají.

Snažíme se vidět v našem příběhu právě takové okamžiky, kdy se všechno zastaví. ho, může to být jen slovo, věta, nějaký detail, u kterého má člověk najednou pocit, že se čas zastaví a protáhne do nekonečna. A přitom je to reálně jen vteřina. My se snažíme vidět v našem příběhu právě takové okamžiky, kdy se všechno zastaví, okamžiky, které někdo přehlédne, ale pro jiného člověka znamenají velmi důležitou věc. Chvíle, kdy má člověk dojem, jako kdyby ztrácel pevnou půdu pod nohama, levitoval ve vzduchoprázdnu. Nám tento pocit

Lucie Kocourková

 > SKUTR a Jan Kodet

 >

 >

SKUTR s herci Jakubem Gottwaldem, Zuzanou Stavnou a Markem Danielem Foto: M. Volf

Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský Foto: M. Volf

8

Nová scéna Laterna magika

Human Locomotion Režie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) Choreografie: Jan Kodet Scéna a kostýmy: Jakub Kopecký Hudba: Petr Kaláb Projekce: Lunchmeat Asistentka výpravy: Jana Morávková

Práce Eadwarda Muybridge je veřejnosti dobře známá, ne tak jeho životní příběh. Ambiciózní projekt režisérského tandemu SKUTR se zabývá světově známým a pro vývoj fotografie a filmu velmi významným fotografem, který vynalezl chronofotografii, rychlou závěrku nebo zoopraxiskop. Laterna magika má s prací Eadwarda Muybridge mnoho společného – pohyb, fotografie, film. Vizuálně pohybová inscenace Human Locomotion za pomoci principů Laterny magiky nechává diváky nahlédnout Muybridgeův životní příběh. Premiéra: 6. 2. ve 20.00 Dále uvádíme: 7. a 8. 2. ve 20.00 Nová scéna

LATERNA MAGIKA > PREMIÉRA

Human Locomotion Režie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) Choreografie: Jan Kodet Scéna a kostýmy: Jakub Kopecký Hudba: Petr Kaláb Projekce: Lunchmeat Asistentka výpravy: Jana Morávková Hrají: Marek Daniel, Zuzana Stavná, Jakub Gottwald. Tančí: Štěpán Pechar, David Stránský, Jakub Sedláček, Daniel Rybicki, Libor Kettner, Alex Sadirov, Jakub Sadílek, Ondřej Sochůrek, Pavlína Červíčková, Anna Dvořáková, Kateřina Stupecká, Tamara Kšírová, Lucie Šturcová, Zuzana Herényiová, Lucie Šimůnková, Tereza Chábová, Eva Zápotocká.



Premiéra: 6. 2. ve 20.00 Dále uvádíme: 7. a 8. 2. ve 20.00 Nová scéna

 > Foto ze zkoušek M. Volf

10

Premiéra inscenace souboru Laterny magiky přenese diváky do světa vynálezů a velkých vizí, do časů rodící se moderny na sklonku 19. století. Eadweard Muybridge má jako průkopník fotografie a jeden z prvních vynálezců zabývajících se zachycením souvislého pohybu významnou roli v dějinách vizuálních médií. Laterna magika se plným právem může inspirovat jeho dílem, protože i pro ni byla vždy vizuální složka, hra s filmem, fotografií a novými médii zásadním tvůrčím mechanismem. Nejinak tomu bude i v případě nového projektu, které vzniká jako syntetické divadelní představení. Eadweard Muybridge inspiroval řadu vynálezců i umělců včetně Thomase Edisona, který si jako první nechal patentovat kameru, ale třeba i tvůrců filmového kasovního trháku Matrix, kteří se inspirovali jeho fázovanými fotografiemi v trikových sekvencích se zpomalenými střelami. Muybridgeovy fotografické studie pohybu zvířat i lidí jsou světoznámé, o něco méně známý je jeho život, který přitom nepostrá-

dal nádech dobrodružství. Naše inscenace nabídne autorský pohled na život a dílo tohoto významného muže. Nepůjde však o lineárně vyprávěný životopis, ale o zobrazení klíčových momentů, ve kterých se střetává osobní příběh s uměleckou tvorbou a kde se rozehrává příběh v několika rovinách.

NOVÁ SCÉNA > VYBÍRÁME Z PROGRAMU

Kill Will

Vivi tady nebydlí

Uvádíme: 2. 2. 17.00

Uvádíme: 9. 2. 17.00 FOTO: F. HÁJEK

ANIČKA A LETADÝLKO FOTO: F. HÁJEK

ANIČKA A LETADÝLKO

Oblíbené autorské divadlo z Brna, které se specializuje na tvorbu pro nejmenší, se na Novou scénu vrací v únoru hned dvakrát. První neděli s představením Kill Will: Will zabil skoro všechny. Kdo zabil Willa? William S. je nejslavnější světový dramatik. Ale stal se mu malér! Ztratilo se mu jeho plnicí pero. Teď se pero toulá světem a vypráví příběhy dětem. Režie: Anička Duchaňová, dramaturgie: Petr Pola, hudební spolupráce: Michal Němec Jablkoň, hraje: Anička Duchaňová. Délka představení: 45 min. Představení je určeno pro děti od tří let.

Víly většinou mívají zvláštní moc. Vivi ji má taky. Je to obrovská síla, se kterou je někdy těžké se vyrovnat. Zvlášť pro ulítlou holku Vivi, kterou pořád někdo komanduje, usměrňuje a plísní. Tak se Vivi rozhodne nikoho ve svém životě nepotřebovat. Být prostě pank. Divadlo ANIČKA A LETADÝLKO vychází z autorské divadelní tvorby a často využívá možností a nemožnosti divadla jednoho herce. Spojuje prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla. Hledá hranice mezi vtipem a trapasem. Míchá divadelní žánry a dešťové kapky s blátíčkem, vtahuje diváka do děje … Autor: Markéta Pilátová, Anička Duchaňová, režie, hraje: Anička Duchaňová, dramaturgie: Petr Pola, scénografie: Karolína Ráčková, hudební spolupráce: Michal Němec Jablkoň. Délka představení: 45 min. Představení je určeno pro děti od tří let.

Mirage

Rytíři

Uvádíme: 13. 2. 20.00. Dále uvádíme 22. 4. a 4. 6.

Uvádíme: 16. 2. 17.00

TOY MACHINE

Nejnovější inscenace 420PEOPLE a choreografa Václava Kuneše znovu na Nové scéně! Co vězí za vším tím humorem, kterému se tak rádi jako diváci poddáváme? Co se skrývá za zdánlivou ladností a lehkostí tanečníků, kterou divák mnohdy obdivuje? A jsou stand-up komici opravdu tak vtipní a šťastní, jsou tanečníci plní energie, i když reflektory nezáří? Projížďka na horské dráze. Chvíli euforie, chvíli strach, rozklepané nohy … Ale chceme to znova a znova. „Fascinující dílo, nepokrytě aspirující na událost sezony. Málokdy se stane, aby v člověku představení nějak výrazně doznívalo ještě několik dní po ztišení posledního potlesku, Mirage se to přitom daří vrchovatě.“ (Jakub Novák, Aktualne.cz) Choreografie: Václav Kuneš & tanečníci, hudba: Owen Belton (CAN), kostýmy: Studio CHATTY, scéna: Václav Kuneš, light design: Jan Mlčoch, účinkují: Zuzana Herényiová / Nikol Šneiderová, Nataša Novotná, Jussi Nousiainen, Ombline Noyer, Milan Odstrčil, Štěpán Pechar, Alexandr Volný, dramaturgie: Lukáš Jiřička.

FOTO: XXX

FOTO: P. HEJNÝ

420PEOPLE

V dobách králů a královen, kdy ještě po zemi chodili draci, se narodil udatný rytíř Jiřík. V jeho krvi koluje dobrodružství, které si dává k snídani i večeři. Ovšem netuší, jakou sílu má láska a co pro ni dokáže udělat, aby zachránil nádhernou Kateřinu. Aby toho nebylo málo, o tuto jistě krásnou princeznu se pře kníže Eman s Drakem. Jak to celé dopadne? Stačí jenom zabít Draka, aby srdce dostalo svého? Nenechte si ujít loutkovou pohádku Divadla Toy Machine, která je plná napětí, smíchu a hudby. Představení je volně na motivy Legendy o sv. Jiří a jiných příběhů o slavných rytířích. Připravili: Tomáš Běhal,Tomáš Podrazil, scénografie: Pavel Heřman, Tomáš Běhal. Představení je určeno pro děti od tří let.

11

CENY THÁLIE 2013

Nominace na Ceny Thálie 2013 Ceny Thálie se udělují především za mimořádné umělecké výkony v uplynulém kalendářním roce. Jsou udělovány interpretovi a interpretce ve čtyřech oborech: v činohře, v opeře, v baletu, pantomimě či jiném tanečnědramatickém žánru a v muzikálu, operetě či jiném hudebnědramatickém žánru. O laureátech výročních Cen Thálie rozhoduje Kolegium pro udílení Cen Thálie, jmenované prezidiem Herecké asociace. Členové Kolegia vybírají z finálních nominací čtyř odborných porot tajným hlasováním. Rozhodují se na základě vlastních diváckých zážitků z představení, v nichž účinkují interpreti, kteří se dostali do užšího výběru. Za asistence notáře jsou obálky s hlasy jednotlivých členů Kolegia otevřeny až v den vyhlašování Cen Thálie. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Kolegia. Ceny Thálie slaví 21. narozeniny, slavnostní večer s vyhlášením vítězů proběhne 29. března od 20 hodin v Národním divadle, Česká televize bude vše vysílat přímým přenosem. Národní divadlo letos získalo nominace v oboru opera a balet.

Balet Zde bodovala především inscenace Romea a Julie (hudba S. Prokofjev, choreografie a režie P. Zuska) – čtyři užší nominace a jedna širší, v širší nominaci se také objevil Čarodějův učeň (hudba Z. Matějů, choreografie J. Kodet, režie SKUTR). 2

5

6

3

4

Užší nominace:   Marta Drastíková, Julie (Romeo a Julie)   Nikola Márová, Královna Mab (Romeo a Julie) 3   Matěj Šust, Merkucio (Romeo a Julie) 4   Ondřej Vinklát, Romeo (Romeo a Julie) Foto: M. Divíšek 1

2

Širší nominace:

Opera

5   Giovanni Rotolo, Tybalt (Romeo a Julie) Foto: M. Divíšek 6   Adam Zvonař, Toník (Čarodějův učeň) Foto: A. Rasmussen

Z opery byl nominován Jiří Brückler za roli Rodriga ve Verdiho Donu Carlovi (hudební nastudování J. Kyzlink, režie M. Schweigkofler).

 > Jiří Brückler, Rodrigo (Don Carlo) Foto: H. Smejkalová

12

Činohra Na scéně Národního divadla se čerstvý pětasedmdesátník

Ladislav Mrkvička objevil už jako student DAMU – poprvé v roli Chlapce v Hrubínově Srpnové neděli (prem. 1958, režie Otomar Krejča). Po absolutoriu zamířil do ostravského Divadla Petra Bezruče. Odsud jeho cesta vedla po pěti letech a řadě hlavních rolí do Hradce Králové a po roce do někdejšího libeňského Divadla S. K. Neumanna. Po třinácti zásadních letech v Divadle Na zábradlí se roku 1991 stává členem Činohry Národního divadla. Začíná tu rolí Jacquese v Shakespearově Jak se vám líbí (rež. Ivan Rajmont) a v následujících letech se objeví v šestadvaceti dalších inscenacích současných i klasických textů – momentálně mohou diváci jeho herectví obdivovat v Cyranovi a Rackovi. Kromě toho je hojně obsazovaným rozhlasovým, filmovým a televizním hercem.

FOTO Z DEVÁTÉHO SRDCE P. NESVADBA

Můj vzácný pane kolego Ladislave Mrkvičko!

Mediální partneři Činohry:

Sedíme právě spolu na zkoušce a já hledím na Tvou mužně hezkou tvář a přemýšlím, co podstatného Ti popřát k Tvému jubileu. Oba máme za sebou dlouhý čas života s divadlem, ale marně se snažím rozluštit Tvé city a myšlenky, které v nás v tuto dobu stále oživují oddanost té pošetilé radosti z herecké tvorby. Asi to je tajemství každého z nás a někdy mu ani sami nerozumíme, ale jeho přítomnost je důležitá výzbroj herce, vědomá i nevědomá. Ve Tvé tváři je nekompromisní výraz pravdivosti, nemůže nevyvěrat z hloubky Tvé lidské podstaty a vždycky vstupoval do Tvých rolí, Tvůj hlas – často Tě užasle poslouchám z rádia – krásný a ani ždibíček strojený, nečarující – ale s plnou dávkou Tvého daru pravdivosti cestuje posluchači rovnou do srdce. Přála bych Tě divákům i posluchačům daleko víc, ale Tobě přeju tolik práce, abys při ní mohl být i šťastný a zdravý. V obdivu a v úctě Tvoje Iva Janžurová

Činohra ND je členem UTE

ČINOHRA > PREMIÉRA

Tartuffe Molière

Tartuffe u nás po osmé

První Tartuffe, kterého mohli spatřit diváci ND, zazněl francouzsky: 20. února 1892 s touto komplikovanou a stále provokující hrou „o svatouškovi“ přijela do Prahy hostovat Coquelinova společnost a vystoupila jedinkrát na scéně historické budovy. Domácí dramaturgie Tartuffa od té doby nasadila šestkrát, na osmou inscenaci se můžeme těšit na konci února s Karlem Dobrým v titulní roli. Obsazení: Paní Pernellová, matka Orgona Jaromíra Mílová Orgon, manžel Elmíry David Prachař Elmíra, druhá manželka Orgona Kateřina Winterová Damis, Orgonův syn z prvního manželství Filip Rajmont Mariana, Orgonova dcera z 1. manželství Jana Janěková ml. Valér, Marianin nápadník Radúz Mácha Kleantes, Orgonův švagr Petr Motloch Tartuffe, svatoušek Karel Dobrý Dorina, Marianina komorná Lucie Žáčková Pan Loyal, soudní vykonavatel Václav Postránecký Laurent neboli Vavřinec, sluha Tartuffův Jan Bidlas

4

5

Premiéra: 27. února 2014 Stavovské divadlo 8

Klasická hra o pokrytci a manipulátorovi, který se pod rouškou snahy o absolutní čistotu duše a charakteru dopouští manipulací, násilí a podvodů. Osud této hry, která přes svoji vážnost a hloubku poznání je přece jen komedií, byl spletitý a poznamenal celý následný autorův život. Tartuffovské téma je archetypální – pokrytectví deroucí se k moci a majetku. Zvrhlost, která se snaží manipulovat lidmi tak, aby se z nich stalo bezmocné, snadno ovladatelné stádečko, a která se kryje cudností, čistotou úmyslů a skromností, je věčná. 14

1

2

6

7

3

Prvním našim Tartuffem byl Josef Šmaha, inscenaci sám režíroval a hrála se celkem pětkrát v roce 1904. O šest let později se s textem „utkal“ Jaroslav Kvapil – svatoušek Tartuffe v podání Richarda Schlaghammera na jeviště vyšel rovněž pětkrát (Valéra tehdy hrál Karel Hašler). Václav Vydra st. se v téže roli (režie Karel Dostal, scéna Josef Čapek) objevil poprvé roku 1923, tahle inscenace se hrála třináctkrát. Tartuffem na sklonku druhé světové války byl Zdeněk Štěpánek v režii Karla Dostala se objevila řada významných herců své doby: František Smolík jako Orgon, Vlasta Fabianová jako Elmíra, Karel Höger jako Damis a další. Martin Růžek byl Tartuffem poloviny šedesátých let v režii Václava Špidly, jejich inscenace se hrála více než čtyřicetkrát.

9

Poslední interpretace měla premiéru ještě před rokem 1989, přehoupla se však svým počtem více než osmdesáti repríz až do roku 1992: v režii Vladimíra Strniska hrál titulní roli Bronislav Poloczek, Orgonem byl Josef Vinklář, Damisem Alexej Pyško, Dorinou Iva Janžurová.

  Václav Vydra st. (Tartuffe), 1923   Zdeněk Štěpánek (Tartuffe), 1944 3   František Smolík (Orgon), 1944 4   Ladislav Pešek (Pan Loyal), 1944 5   Martin Růžek (Tartuffe), 1965 6   Bohuš Záhorský (Orgon) a Marie Glázrová (Dorina), 1965 7   Martin Růžek (Tartuffe) a Bohuš Záhorský (Orgon), 1965 9   Josef Vinklář (Orgon) a Bronislav Poloczek (Tartuffe) 9   Boris Rösner (Kleant), Vladislav Beneš (Valér), Josef Vinklář (Orgon) a Iva Janžurová (Dorina) Foto: archiv ND 1

2

15

ČINOHRA > PŘIPRAVUJEME

Johannes Urzidil / David Jařab

Kvartýr

Režie a divadelní adaptace: David Jařab Dramaturgie: Iva Klestilová Scéna: David Jařab Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Hudba: Petr Haas Klavír: Jana Holmanová Hrají: Natálie Řehořová j. h., Jana Pidrmanová, Martin Pechlát, Jana Preissová, Jan Kačer, Eva Salzmannová, Milan Stehlík, Jiří Černý j. h., Hana Igonda Ševčíková

 >

Česká premiéra: 13. března 2014 Nová scéna

Režisér David Jařab

 > Kostýmní návrhy S. Zimuly Hanákové Foto: H. Smejkalová

Povídku Poslední zvonění Johannese Urzidila si pro svoji inscenaci na Nové scéně vybral režisér David Jařab. „Urzidil zůstal v tématech vždy věrný Čechám, v jazyce němčině …“ říká. Proč právě Johannes Urzidil? Nejedná se o příliš známého autora známého autora … Moje volba má hned několik důvodů. Od roku 1995 se významnou měrou zabývám středoevropskou divadelní i nedivadelní literaturou, a to především z jakési snahy obnovit kořeny „středoevropské“ kulturní identity, nalézt tak kořeny vlastní. Nikdy mi nepřipadalo přínosné orientovat se na čistě národní kultury, ale zajímala mě především ona místa, kde se překrývaly, kde se potenciovaly, kde se prolínaly, a vznikalo tak cosi nového a jedinečného. Ruku v ruce s tím šel v posledních letech i můj specifický zájem o tzv. pragensie, čili texty přímo spojené s Prahou a vytvořené autory, pro které byla právě Praha velkým impulsem a zdrojem. Mám pocit, že člověk by měl dělat divadlo pro místo, kde žije, a pro lidi, kteří v něm žijí. Vzniká tak vícevrstevnaté vnímání takovéhoto divadla, známá místa a atmosféra města se stávají „kulisou“ – existenciálním prostorem, kam si lze tyto příběhy zasadit. Ta konkrétnost a skutečnost pak naopak dává velkou možnost věci vnímat obecněji a s jakýmsi abstraktnějším přesahem. A právě v textech a životě Johannese Urzidila se dle mého názoru spojuje intenzivní inspirace či přímo iniciace Prahou s meziválečným tavicím tyglíkem české, německé, rakouské a židovské literatury. Urzidil je jednou z posledních osobností, ve které jako by ještě přetrvávalo cosi z nadnárodní vstřícnosti staré monarchie, ale zároveň je to člověk, který unikl nacistickému peklu a byl vržen do moderního života v USA. Nikdy už se nevrátil. Dožil se relativně vysokého věku a vždy zůstal v tématech věrný Čechám a v jazyce němčině. Na rozdíl od Kafky či Werfela, se kterými se znal a stýkal, se však nikdy nestal světovou ikonou. Potkal ho tak osud autora, ke kterému se nikdo příliš nehlásí. Ani německá, ani rakouská, ani česká literatura. Myslím si, že je to škoda. Je to jedinečný autor. Předsevzal jsem si tedy, že bych mu rád postavil v Praze „pomník“. Řekl jsem si, že už je čas překročit ona

limitující hlediska, kdy je kultura definována jazykem. Urzidil žil v Praze, psal o Praze a miloval Prahu. Ať je tedy naším autorem. A jako takový na prkna Národního divadla určitě patří. Není to vaše první setkání s Urzidilem … Za svého působení v Divadle Komedie jsem uvedl již svou scénickou adaptaci povídky Weissenstein. Podobně jako Poslední zvonění, podle které jsem napsal Kvartýr, jedná se dle mého názoru o naprosto jedinečný text, který citlivým a prvoplánově neefektním způsobem dokonale vystihuje charakteristiku obskurních lidiček pražského pouličního panoptika, které se však z marginálních postaviček mění postupně ve velké dramatické hrdiny, a to způsobem velice osobním, jiným než byl Kischův, Brodův či Werfelův. Urzidil je podstatnou osobností pražského německého kruhu autorů, ale i člověkem, který měl bytostnou citlivost pro český element a měl s českým prostředím snad nejsilnější vazby z nich. Povídka Poslední zvonění navíc otevírá palčivou otázku protektorátní existence, a to bez obvyklých modelových klišé a morálních konstruktů, které jsou často reflexím této doby vlastní. Weissenstein si našel v Komedii skutečně oddané publikum a věřím, že Kvartýr bude s českým divákem komunikovat stejně intenzivně. Jako u Weissensteina vtiskl jsem Kvartýru výraznou a současnou dramatickou strukturu, propojenou s osobním výtvarným pojetím divadelního prostoru. Iva Klestilová

Dnes pozdě v noci náš pán a paní odjeli. Kam, to nevím. Vzali si jenom ty dva malý kožený kufříky. Přesto jsem s nima šla k vlaku. Na peróně svítilo jenom pár luceren, zato policajtů a tajnejch tam bylo jako much. Ty člověk pozná na sto honů. „Moc nemluv a hlavně nebreč. Je to nápadné.“ Vím, že je to navždycky. Ale nevím, proč jsem nesměla brečet. Tak jsem se teda držela. Jináč na nádraží vždycky bulím, když někdo odjíždí nebo přijíždí. Těch, co odjíždějí, je mi líto a těch, co přijíždějí, je mi taky líto, protože museli odněkud odjet. Samý loučení! Tenkrát jsem plakala až na ulici a ještě za divadlem. Akorát odtud vycházelo pár lidí. „Pročpak pláčete, slečno,“ ptá se mě jeden, „byl to přece docela veselý kus.“ „Deset let,“ povídám já, „deset let! Ráno rozhodit postele, pak uvařit kafe, v neděli vždycky pro pána vajíčko. A pak uklidit, nakoupit a uvařit. Mezitím oprášit starožitný hrnečky, skleničky, knížky, a tak dále a tak podobně, a přitom porád dávat pozor, aby se mi nic nerozbilo nebo neroztrhlo. Deset let“. „No ano,“ povídá ten člověk, „to je dost dlouhá doba. Ale třeba si to moc berete, ne?“ „Ne. Protože teď je to najednou všecko jedno. Protože teď můžu všecko rozflákat, rozervat a zašpinit, jak se mi chce. Jelikož mi to teď všecko patří.“ Ukázka z povídky Poslední zvonění z knihy Kde údolí končí – překladatelé Anna Nováková, Jindřich Buben.

16

ČINOHRA > PŘIPRAVUJEME

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij

Les

Režie: Michal Dočekal Scéna: David Marek Kostýmy: Zuzana Krejzková Hudba: Ivan Acher Dramaturgie: Jan Tošovský Gurmyžská: Iva Janžurová Bulanov: Igor Orozovič Vosmibratov: Vladislav Beneš Petr: Filip Kaňkovský Axjuša: Pavla Beretová Karp: Ladislav Mrkvička Ulita: Johanna Tesařová Nešťastlivec: Igor Bareš Šťastlivec: Vladimír Javorský j. h.

Premiéra: 19. března 2014 Stavovské divadlo

Ten les patří mně – a to, co je za ním, je taky moje Alexandr Nikolajevič Ostrovskij bývá někdy přezdíván „ruský Shakespeare“. Je to samozřejmě nadsázka – ale v mnoha ohledech velice přiléhavá. V první řadě je to neobvyklý rozsah dramatického díla – Ostrovskij je autorem bezmála padesáti her, od sérií scének a skečů ze života moskevských kupců a úředníků, jimiž ve čtyřicátých letech devatenáctého století zahajoval svou kariéru, až po velkolepá dramatická díla, jimiž ji o čtyřicet let později završil. Dalším společným rysem je neobvyklá žánrová rozmanitost jeho prací – psal tragédie i komedie, frašky i melodramata, zcela výjimečná je pohádková Sněguročka. V neposlední řadě je to ale i kvalita Ostrovského díla. Nezanechal pravděpodobně tolik nadčasových textů jako Shakespeare, ale ve vrcholných hrách, jako je Bouře nebo třeba právě Les, se mu podařilo vytvořit jedinečný otisk své doby, naplněný silnými postavami a vášnivými střety. Ostrovskij žil a působil v mimořádné epoše ruských dějin. Byla to doba, kdy se z Ruska na jedné straně stávala evropská velmoc – a na druhé bolestně zjišťovalo zaostalost svých společenských a kulturních poměrů. Možná právě v takových dobách se rodí mimořádné talenty – Ostrovskij byl současníkem Dostojevského, Turgeněva, Tolstého či skladatelů Čajkovského a Rimského-Korsakova. Dějiny ruského divadla si bez něho lze představit jen stěží – je v pravém slova smyslu zakladatelskou postavou. Kromě toho, že se stal prvním ruským autorem vážného dramatu, měl značný vliv i na rozvoj divadelního

umění jako takového. Byl zakladatelem divadelní školy, bojoval za práva dramatických autorů, štědře podporoval mladé a začínající talenty. Les je hra úzce spojená s přelomem epoch – konkrétně se zrušením nevolnictví v roce 1861. Zejména v postavách statkářky Gurmyžské (Iva Janžurová) a obchodníka Vosmibratova (Vladislav Beneš) můžeme až hmatatelně cítit vzestup nových společenských elit a zoufalou snahu těch dosavadních udržet se na výši doby. Nám to může připomenout podobně významný převrat v naší společnosti, od něhož v letošním roce uplyne čtvrt století. Ostrovskij byl autor povýtce moderní, ve svém úsilí pravdivě zobrazovat a reflektovat svou společnost připomíná o něco mladšího Henrika Ibsena, řadu motivů z jeho her objevíme později u A. P. Čechova. A v postavách potulných herců Šťastlivce (Vladimír Javorský) a Nešťastlivce (Igor Bareš) a jejich podivně nihilistického pohledu na svět pozoruhodně předjímá absurdní dramatiku Samuela Becketta. Jan Tošovský

 > Skica scénického návrhu Davida Marka

Fotografie z průběhu zkoušení inscenace můžete najít na www.cinohraND.cz nebo na našem profilu na sociální síti facebook.com. 17

ČINOHRA > PŘIPRAVUJEME

 >

cké i n Scéčtení ru ye ny o f ve é scé v No Roman Sikora Foto: O. Lipar

Roman Sikora

Snídaně s Leviathanem

Režie: Jiří Honzírek Výprava: Anna Solilová Dramaturgie: Jan Tošovský Komorník: Ondřej Pavelka Profesor: Petr Pelzer Ministerská předsedkyně: Miluše Šplechtová Novinář: David Matásek Country zpěvačka: Julie Goetzová j. h. Nezaměstnaný dělník: Václav Hanzl j. h.

Česká premiéra: 4. března 2014 foyer Nové scény Dále uvedeme: 5. a 6. března 2014 18

V rámci projektu inscenačních náčrtů ve foyer Nové scény v březnu představíme hru Romana Sikory Snídaně s Leviathanem. Hra byla původně napsána v roce 2012 pro Slovenský rozhlas, kde byla rovněž premiérově uvedena. Její divadelní režie na Nové scéně se ujal Jiří Honzírek, vůdčí osobnost progresivního brněnského souboru Feste. Inscenované čtení nabízíme pouze ve třech termínech. Hlavní postavou hry (která ve hře ovšem přímo nevystupuje) je „mimořádně úspěšný netvor“ a nejbohatší podnikatel světa Leviathan. Ten si každý měsíc zve na snídani vybranou společnost, aby ho pobavila a ukrátila mu čas. Tentokrát se u něho sejde britská ministerská předsedkyně, nepříliš úspěšná country zpěvačka, nezaměstnaný dělník, český novinář a italský profesor filozofie. Každý z nich má zvláštní zábavný úkol – kromě profesora, který marně pátrá,

co je účelem jeho pozvání. Každý z nich také doufá, že mu návštěva u netvora něco přinese. Vypráví se, že mnoho lidí po snídani u něj pohádkově zbohatlo. Jak to tak ale ve světě tržní ekonomiky chodí, nic není zadarmo.

ČINOHRA > ZPRÁVY

Noví členové souboru Činohry

V neděli 2. února se po pauze, která byla mimo jiné způsobená mateřskými povinnostmi herečky Petry Špalkové, na jeviště Stavovského divadla opět vrací inscenace Enron. Autorka Lucy Prebble ve výrazné divadelní zkratce zachytila vzestup a pád vizionáře trhu Jeffreyho Skillinga, který uklouzl na hraně budoucích zisků. A zatímco dluhy jeho společnosti Enron požírají v podpalubí pravěcí ještěři, nahoře tančí analytici trhu se svými věšteckými koulemi, nenasytná příšera banka Lehman Brothers vystrkuje svou devátou hlavu, makléři přesouvají virtuální komodity … Taková byla devadesátá léta. Když tato bublina praskla, zjistili jsme, že jsme ztratili důvěru… V režii Michala Dočekala hrají: David Matásek, Jan Dolanský, Václav Postránecký, Petra Špalková, Jan Bidlas a další.

Novými členy Činohry ND se s počátkem roku stali Karel Dobrý a Filip Kaňkovský. Oba do angažmá nastupují symbolicky alternací role Vocilky v Tylově Strakonickém dudákovi. Karel Dobrý se během zkoušení vážně zranil a bleskové alternace tak, aby mohla být odehrána plánovaná prosincová představení, se chopil právě Filip Kaňkovský. Ani jeden z nich nestojí na scéně ND poprvé. Karel Dobrý zde debutoval dokonce v opeře, v činoherní úloze v Daliborovi (2001, rež. J. A. Pitínský). V loňské sezoně hrál ve dvou inscenacích: v Troilovi a Kressidě a na scéně Kolowratu v Ohlušujícím pachu bílé. Letos přidává tedy Vocilku, a nově zkouší titulní roli v Tartuffovi. Čerstvý absolvent DAMU Filip Kaňkovský také není úplný nováček: na scéně historické budovy hrál už v Pitínského inscenaci Konce masopustu velkou roli Jindřicha a objevil se i v Devátém srdci jako Wolfgang; nyní zkouší Ostrovského Les v režii Michala Dočekala.

Věc Makropulos odchází ze scény

Činohra na cestách

Inscenace, která za tři a půl roku dosáhla téměř 60 repríz, se rozloučí s diváky. Čapkovu slavnou hru o rozporu mezi touhou po věčném mládí, strachem ze smrti a krásou pomíjivého života můžete vidět již jen 9. února a 28. března. Režie Robert Wilson, v hlavní roli Emilie Marty Soňa Červená, dále hrají Miroslav Donutil, Václav Postránecký, Jan Bidlas, Petr Pelzer, Milan Stehlík, Vladimír Javorský, Pavla Beretová a Filip Rajmont.

V únoru se vydáváme na dva tuzemské zájezdy: s Havlovou Zahradní slavností se 3. února tradičně zúčastníme brněnského festivalu Trialog a 16. února uvedeme inscenaci hry Hadar Galron Mikve v táborském Divadle O. Nedbala.

FOTO: B. HOLOMÍČEK

FOTO: L. JANSCH

FOTO: L. JANSCH

FOTO: H SMEJKALOVÁ, K. KALINA

Enron opět na scéně Stavovského divadla

19

ČINOHRA > ZPRÁVY

1914 na veletrhu umění APAP 2014

FOTO: L. JANSCH

FOTO: L. JANSCH

Na začátku ledna se šéf Činohry Michal Dočekal zúčastnil největšího uměleckého veletrhu na americkém kontinentu, který se pod názvem APAP každoročně koná v New Yorku. Česká centra v rámci APAPu pořádají v České národní budově celodenní „showcase“, během něhož představují současné české dramatické umění. Letošní ročník měl název Sound Czech a právě v jeho rámci jsme prezentovali blížící se premiéru Wilsonovy inscenace 1914 a uvedli krátký dokumentární záznam o první fázi zkoušek, která proběhla loni na podzim.

KLUB PŘÁTEL ČINOHRY Vážení členové KPČ, Věříme, že divadelní hry nastudované činoherním souborem ND pro Vás budou ve spojení s návštěvou našich divadel výjimečným kulturním zážitkem. V únoru a březnu 2014 Vám opět nabízíme vybrané inscenace za zvýhodněné vstupné.

S 50% SLEVOU NOVÝ TITUL V NÁRODNÍM DIVADLE: První fáze zkoušek inscenace 1914 probíhala na přelomu září a října 2013 ve zkušebně Stavovského divadla, druhá je na programu od 17. března do 30. dubna 2014. Základní inspirační zdroje, Osudy dobrého vojáka Švejka a Poslední chvíle lidstva, se v rukách Roberta Wilsona mění v aktuální koláž plnou scénických obrazů, hudby a překvapivého humoru v podobenství nejen o roce 1914, ale hlavně o našem životě dnes, sto let po začátku hrozivé války, která ve skutečnosti odstartovala dvacáté století. Kraus slouží hlavně jako pilíř struktury, přičemž z jeho hry pochází dvojice průvodců dějem – hybatelů, kteří reprezentují opačné póly středoevropanství – Pesimista a Optimista. Hlavní dějová linie vychází ze Švejkových osudů za války. Nejde však o to, předvést ho jako stereotypně vnímaného „čecháčka“, ale spíš jako esenci osudu v rámci šíleného dějinného kola. Jádro inscenace spočívá v obrazech více než v dramatických situacích, výrazná je písňová složka, jak je ostatně pro Roberta Wilsona a jeho tým, který se v Praze v této sestavě představil již inscenací Čapkovy Věci Makropulos, typické. „S obrovským nadšením se vracím do skvělého Národního divadla v Praze, abych tu s úžasnými herci, techniky i dalšími zaměstnanci připravil svou novou inscenaci 1914,“ podotkl Robert Wilson.

Josef Kajetán Tyl

STRAKONICKÝ DUDÁK aneb Hody divých žen

Nejslavnější hra českého klasika. Báchorka určená dospělým i dětem. V půvabné pohádce se prolínají reálné, typicky české postavy s tajemnou říší přírody, se světem nadpřirozených sil. Vypráví o tom, jak právě my vnímáme domov, přírodu a svět. Proto se právě této české hře jako jediné dostalo přídomku národní. Režie J. A. Pitínský. Pro členy KPČ uvedeme ve středu 12. února a v neděli 2. března 2014 vždy v 19 hodin, Národní divadlo.

ZA JEDNOTNÉ VSTUPNÉ 150 KČ MŮŽETE NAVŠTÍVIT OBNOVENOU PREMIÉRU:

Videoukázka ze zkoušek projektu na videokanálu Činohry ND na www.youtube.com Další informace o inscenaci 1914 najdete také na www.wilson1914.com Lucy Prebble

Čteme divadlo! Členové KNIŽNÍHO KLUBU se do programů Činohry můžou začíst dřív, než vyrazí do divadla! Dopředu si tak můžou přečíst text hry, ale i životopis autora, případně další doprovodné studie a dokumenty. Takový program se pak neodkládá na hromadu nepotřebných papírů, ale na čestné místo do knihovny, kam se pro něj může leckdo vrátit. V listopadu 2013 jsme např. našim členům také připravili jeden ze starších programů (dle výběru) a mimopražským balíček přišel do schránky. A to vše za stejnou cenu, jakou za program zaplatí běžní diváci. Členství v Knižním klubu Činohry s sebou totiž nese řadu výhod – díky předplatnému všech programů na celou sezonu získávají naši členové také prémie a poštovné zdarma. Chcete-li se o Knižním klubu dozvědět víc, podívejte se na web činohrand.cz do sekce Knižní klub nebo si rovnou napište o přihlášku na [email protected]. 20

ENRON aneb Zkrocení zlé firmy Enron – slovo, které se stalo symbolem krachu. Začalo to Enronem. Pád této gigantické energetické společnosti předznamenal v roce 2001 současnou světovou finanční krizi. Hra zachycuje způsob, jakým se z úspěšné texaské společnosti stal padlý obr s miliardovými dluhy. Pro členy KPČ uvedeme v neděli 2. února a ve čtvrtek 20. března 2014 vždy v 19 hodin, Stavovské divadlo.

Na jednu legitimaci si můžete za zvýhodněnou cenu zakoupit dvě vstupenky. Těšíme se na setkání v hledištích našich divadel! REZERVACE VSTUPENEK: Jana Tycová Obchodní oddělení ND [email protected] tel.: +420 224 901 419 Dopis: Obchodní oddělení, Ostrovní 1, 112 30 Praha 1

Opera

Richard Wagner

Tannhäuser Dirigent: Hilary Griffiths Režie: Andrejs Žagars

Premiéry: 11. a 14. ledna 2014 ve Státní opeře Uvádíme: 23. ledna 5. a 15. února 2. března 25. dubna 25. května

Opravdovost a nanejvýš působivý zpěv jsou to, co buduje sílu jevištní přítomnosti Daniela Franka. Jeho hlas zní mladě, pokud je třeba jemně a vždy v duchu bezprostřední pravdivosti. Boris Gruhl, Dresdner neueste Nachrichten, 15. 1. 2014

 × Daniel Frank (Tannhäuser) a Svatopluk Sem (Wolfram) Foto: H. Smejkalová

Mediální partneři Opery Národního divadla a Státní opery: Art&Antiques, A2, ceskenoviny.cz, Czech Music Quarterly, Český rozhlas 3 – Vltava, Harmonie, HIS Voice, operaplus.cz, Pražský telegraf

OPERA > PO PREMIÉŘE

Richard Wagner

Tannhäuser

Dirigent: Hilary Griffiths Režie: Andrejs Žagars Scéna: Reinis Suhanovs Kostýmy: Kristine Pasternaka Světelný design: Kevin Wyn Jones Sbormistr: Pavel Vaněk a Adolf Melichar Dramaturgie: Beno Blachut ml.

1

Osoby a obsazení Tannhäuser: Daniel Frank /John Treleaven Alžběta: Dana Burešová / Adriana Kohútková Venuše: Jolana Fogašová / Veronika Hajnová Hermann: Oleg Korotkov / Jiří Sulženko Wolfram von Eschenbach: Miguelangelo Cavalcanti / Svatopluk Sem Walther von der Vogelweide: Richard Samek / Martin Šrejma Biterolf: Zdeněk Plech / Roman Vocel Heinrich der Schreiber: Václav Lemberk / Václav Sibera Reinmar von Zweter: Miloš Horák / Ladislav Mlejnek Mladý pastýř: Blanka Jílková / Markéta Panská / Lenka Pavlovič Sbor Státní opery Orchestr Státní opery

2

3

4

5

Premiéry: 11. a 14. ledna 2014 Státní opera Uvádíme: 23. ledna, 5. a 15. února, 2. března, 25. dubna a 25. května

6 John Treleaven (Tannhäuser) a Veronika Hajnová (Venuše) Svatopluk Sem (Wolfram) a Dana Burešová (Alžběta) 3 Daniel Frank (Tannhäuser), Dana Burešová (Alžběta) a sbor 4 Daniel Frank (Tannhäuser) a Jolana Fogašová (Venuše) 5 Scéna z 2. dějství 6 Miguelangelo Cavalcanti (Wolfram) a Adriana Kohútková (Alžběta) Foto: H. Smejkalová 1

2

22

OPERA > PŘIPRAVUJEME

Leoš Janáček

Příhody lišky Bystroušky

Hudební nastudování: Robert Jindra Dirigenti: Robert Jindra / Zbyněk Müller Režie: Ondřej Havelka Scéna: Martin Černý Kostýmy: Kateřina Štefková Choreografie: Jana Hanušová Sbormistr: Martin Buchta Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála Dramaturgie: Ondřej Hučín Bystrouška: Lenka Máčiková / Alžběta Poláčková Lišák: Michaela Kapustová / Kateřina Jalovcová Revírník: Svatopluk Sem / Jakub Kettner Rechtor, Komár: Jan Vacík / Jaroslav Březina Farář, Jezevec: Jiří Sulženko / Luděk Vele Harašta: Jiří Brückler / Jiří Hájek Lapák: Jana Sýkorová / Václava Krejčí Housková Kohout, Sojka: Sylva Čmugrová / Jana Levicová Chocholka: Olessia Baranová / Michaela Šrůmová Revírníková, Sova: Jitka Svobodová / Jitka Burgetová Pásek: Vladimír Doležal / Jan Markvart Pásková, Datel: Yvona Škvárová / Lenka Šmídová Malá Bystrouška, Cvrček, Kobylka, Skokánek, Pepík, Frantík: členové Kühnova dětského sboru Veverka: Jan Vejrosta / Tomáš Pešek

Premiéra 20. března 2014, Národní divadlo Uvádíme v rámci Roku české hudby

 > Otázkou, zda postavy Janáčkovy opery mají být více lidé, nebo zvířata, se usilovně zabývají hlavně kostýmní výtvarníci. Autorka kostýmů Zdeňka Hoffmeisterová-Kodetová pro inscenaci ND v roce 1937 oblékla Bystroušku a Lišáka jako prvorepublikový elegantní pár, a vystihla tak vtip a nadsázku, kterými Janáček svou operu prodchnul. Na fotografii Maria Tauberová jako Bystrouška a Ota Horáková jako Lišák. Foto: Balzar

Je to pohádka, či pravda? Janáčkova filozofická revue pro velké i malé Revírníkova řečnická otázka, která je v titulku této stránky, by mohla posloužit jako celkem trefná charakteristika celých Příhod lišky Bystroušky. On má sice na mysli něco jiného, když se na konci opery vrací lesem z hospody domů a pozoruje, jak je příroda kolem stále stejná a stejně krásná, zatímco on jen stárne a za nic nestojí. Ptá se, kam zmizelo mládí, zamilovanost, chuť do života. Zkusme se ale stejnou otázkou zeptat, čím má vlastně být tento Janáčkův podivuhodný příběh. Řečnická otázka zřejmě zůstane řečnickou otázkou – odpovědí na sebe samu. Leoš Janáček, v jehož hudbě se tak přesvědčivě spojují různé styly, vlivy a myšlenky, se v jedné odnoži své operní tvorby s velkým gustem věnuje fantastickým námětům. Patří sem tři z jeho devíti oper – Výlety páně Broučkovy, Věc Makropulos a Příhody lišky Bystroušky. Ony to nejsou čiré fantazie, vlastně spíše celkem civilní příběhy, v nichž ovšem hrají podstatnou roli iracionální až surreálné okolnosti. Z Broučka a Bystroušky pak tato zvláštní kombinace činí velmi zábavná díla, řekněme fantastické komedie, ano – pohádky, jediné svého druhu v Janáčkově operní tvorbě. Pro svou Bystroušku našel Janáček inspiraci v Lidových novinách v seriálu kresbiček Stanislava Lolka s texty Rudolfa Těsnohlídka, který příhody mazané lišky později vydal knižně. Bystrouška tu prožívá nejrůznější humorné a dobrodružné historky. Není to ale žádné nevinné, roztomilé zvířátko – s příslovečnou chytrostí a drzostí uteče z myslivny, kde od mala vyrůstá, za svobodou do lesa, tam vystrnadí jezevce z doupěte a sama se v něm usadí a když je v zimě hlad, klidně se vrací na lov slepic do myslivny. Nenechá se chytit, na všechny vyzraje. A nakonec si najde svého lišáka. Většinu z těchto příhod převzal i Janáček do své opery. Náměty prolínající lidský a zvířecí svět jsou tu odnepaměti. Bajky, podobenství, zvířecí disputace, groteskní či hororové přeměny … Janáček s Těsnohlídkem však jdou spíše ve stopách jakési přírodopisné pohádky. Zvířata tu mají lidské vlastnosti, starosti, touhy i důstojnost. A zároveň si ovšem zachovávají své typické charakterové rysy. V tomto směru je Janáčkova Bystrouška velmi blízká řadě podobných a u nás tolik oblíbených, dnes již klasických „zvířecích“ pohádek – Karafiátovým Broučkům, Pejskovi a Kočičce Josefa Čapka, Ladovu Mikešovi nebo později celé plejádě animovaných filmů s cvičícími králíky, mluvícími psy, vynalézavými kachnami atd. Ale Janáček vidí za Bystrouščinými historkami ještě více než dobrou zábavu pro děti a rodiče. Je to moudrý pohled téměř sedmdesátilého muže na věčný koloběh života v přírodě a místo člověka-zvířete či zvířete-člověka v něm. Je to pohled shovívavý a realistický, ne kazatelský. Kdo chce, všimne si, kdo nechce, nevadí. Zvířecí osudy jsou podobné těm lidským a naopak. Pan farář je tak trochu jezevec

a paní revírníková může být zrovna tak sovou. A hlavně: Bystrouška, přes všechny své liščí vlastnosti, může být – jak autor s citem pro tajemstvi naznačuje – i dívkou, ženou či dokonce symbolem toho všeho, co příroda s ženstvím spojuje. Janáček v Bystroušce projevuje svůj skvělý smysl pro ironii, melancholii i erotiku a také to, čemu říkáme životní realita, zcela mimo všechny zákonitosti hravých komedií a pohádek. Bystrouška, ta nezdolná, sympatická hlavní „hrdinka“ a nyní i máma houfu liščat umírá ranou pytláka. Nic takového v Těsnohlídkově předloze nenajdeme, je to vlastní Janáčkův, zcela nepohádkový záměr. Je to „pravda“, a ne „pohádka“. A přece Janáček zdaleka nekončí tragicky jako ve většině svých pozdních oper. Závěrečný revírníkův okouzlený a okouzlující monolog uvozený onou otázkou je neokázalým gestem smíření se životem, jaký je. Nemějme však strach z přemíry filozofie, poslední slovo v opeře patří mluvící (tedy zpívající) žabce, která nás zase vrátí do pohádky. Ondřej Hučín

23

OPERA > VÝROČÍ

Nedožité osmdesátiny Antonína Švorce a Miroslava Frydlewicze V únoru si připomeneme nedožité osmdesátiny význačných sólistů opery ND, barytonisty Antonína Švorce (12. 2.1934 – 21. 2. 2011) a tenoristy Miroslava Frydlewicze (23. 2.1934 – 13. 11. 2002), kteří patří nesmazatelně mezi opravdové Mistry pěvce české opery.

 >

Antonín Švorc se narodil v Jaroměři, konzervatoř absolvoval v Praze u skvělého pěvce a pedagoga Jana Berlíka. Profesionální sólové angažmá nastoupil v liberecké opeře v roce 1955 a tam jednadvacetiletý pěvec přímo zazářil v tak závažných rolích jako např. Pizzaro (Fidelio), Jago (Otello) a Escamillo (Carmen). Není divu, že již za rok jej angažovalo Národní divadlo jako významnou posilu pro barytonový obor. O tom, že mladý pěvec bude přímo předurčen pro role z oper Richarda Wagnera, rozhodl rok 1958, kdy ve věku 24 let nastudoval s mimořádným úspěchem a ohlasem Hanse Sachse v Mistrech pěvcích norimberských. Připomenu i jiné Švorcovy wagnerovské role, ať už v Praze, nebo v zahraničí: Bludný Holanďan, Telramund, Kurwenal, Wotan, Donner. Jeho vynikající pěvecká technika, dramaticky zbarvený hlas a výrazný herecký talent umožnily umělci vytvořit velmi obsáhlý barytonový repertoár, i když jeho doménou byly role hrdinného barytonu. Bez problémů však vytvořil i některé role basové. Od roku 1962 byl vedle svého pražského angažmá rovněž dlouholetým sólistou Státní opery v Berlíně, jeho umění slyšeli posluchači i v řadě dalších zemí. Od roku 2002 byl Antonín Švorc čestným členem Společnosti R. Wagnera, v roce 2004 obdržel Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Ve Smetanových operách zpíval Tomše (Hubička), Oldřicha Rokycanského (Braniboři v Čechách), Míchu (Prodaná nevěsta), Budivoje i krále Vladislava (Dalibor), Radovana, Chrudoše i Přemysla (Libuše). Přemysla vytvořil rovněž ve Fibichově Šárce, Mlynářem byl v Novákově Lucerně, čertem Marbuelem ve Dvořákově Čertu a Káče, Rychtářem v Janáčkově Její pastorkyni a Lomikarem v Kovařovicových Psohlavcích. Z ruského operního repertoáru nelze opomenout titulní role v operách Boris Godunov (Musorgskij), Ruslan a Ludmila (Glinka) a Kníže Igor (Borodin). Ve Verdiho operách byl např. Amonasrem (Aida), Filipem II. (Don Carlos), v Nabuccovi vytvořil nejen titulní roli, ale v Berlíně i Zachariáše. Přímo démonický byl jeho Kašpar z Weberova Čarostřelce a výběr z jeho rolí uzavřeme policejním prefektem Scarpiou z Pucciniho Tosky.

Antonín Švorc (Bludný Holanďan) Foto: O. Pernica Miroslav Frydlewicz (Lohengrin) Foto: soukromý archiv

24

Také Miroslav Frydlewicz byl Berlíkovým žákem na pražské konzervatoři. V roce 1957 se po svém debutu v roli Jeníka stává sólistou opavské opery. V Opavě vytvořil i Maxe (Čarostřelec), Jirku (Čert a Káča), Vévodu mantovského (Rigoletto), Vojtěcha (V studni) nebo Zeforise v málo provozované opeře A. Ch. Adama Kdybych byl králem. Od roka 1959 byl angažován do operního souboru ve své rodné Plzni, kde si značně rozšířil repertoár i o moderní opery, ať to byl Matuš ve Svítání nad vodami Ivo Jiráska či Král v Enšpíglovi Otakara Jeremiáše. Po úspěšných hostováních v Pra-

ze v operách Don Giovanni (Don Ottavio) a Lazebník sevillský (Almaviva) byl od 1. 2. 1965 angažován jako sólista Národního divadla. Frydlewicz měl vyvinutý smysl pro hudební styly, což mu spolu s krásně zbarveným tenorem dovolovalo zvládnout repertoár neobvyklé slohové šíře. Zpíval party lyrické i dramatické od baroka po hudbu současnosti. Pozoruhodné byly i jeho velké kreace wagnerovské – Lohengrin nebo Loge (Zlato Rýna). Zvláštní zmínku si zaslouží Arindal z Wagnerovy prvotiny Víly (Jugendfestspieltreffen Bayreuth 1967). V této opeře podal Frydlewicz vskutku ojedinělý pěvecký výkon. Dvě sezony působil také jako stálý host Státní opery v Berlíně (Pinkerton, Jeník) a zpíval i na dalších zahraničních scénách. V inscenaci Hoffmannových povídek (Laterna magika) vytvořil více než 200x roli Hoffmanna. V některých operách zpíval všechny role svého hlasového oboru, ať už v Praze nebo na jiných scénách; např. v Otellovi Otella, Cassia i Roderiga, v Braniborech v Čechách Junoše, Jíru (televizní inscenace) i Warnemana, v Tosce Cavaradossiho i Spolettu. Z díla Bedřicha Smetany jmenujme ještě Lukáše (Hubička), Víta (Tajemství) a Jarka (Čertova stěna), z Janáčka Borise i Tichona (Káťa Kabanová), Velkého vězně (Z mrtvého domu), Vítka (Věc Makropulos), trojroli Blankytného, Mazala a Petříka ve Výletech pana Broučka a Števu v Její pastorkyni. Vedle Donizettiho (Guglielmo v Poprasku v opeře nebo Nemorino v Nápoji lásky) zpíval i v ruské klasice (Lenskij v Čajkovského Evženu Oněginovi nebo Šujskij v Musorgského Borisi Godunovovi). V Mozartových operách to byl vedle již zmíněného Dona Ottavia také Sextus (Titus) nebo Monostatos (Kouzelná flétna). Nakonec ještě jednu osobní vzpomínku. Oba pěvci, ač velcí svým uměním na jevišti, byli v civilu velice skromní, příjemní a inteligentní lidé. S oběma jsem se dobře znal a s úctou k jejich umění vzpomínám na řadu společných setkání, kdy vyprávěli o význačných osobnostech, s nimiž se během své kariéry setkali, a přidávali i různé veselé divadelní historky, které sami prožili. Oba se také věnovali pedagogice (k M. Frydlewiczovi jsem léta chodil na pěvecké konzultace). Na štěstí pro příští generace po nich zůstala řada rozhlasových a gramofonových snímků i záznamů operních představení a televizních operních inscenací. Z nich aspoň vzpomenu dokonalou Frydlewiczovu nahrávku Janáčkova Zápisníku zmizelého, vydanou firmou Panton; mimořádný hlasový fond Antonína Švorce můžeme obdivovat mj. v áriích z Wagnerových oper, které vydala na CD Společnost R. Wagnera v Praze. Dalibor Janota

FOTO: H. SMEJKALOVÁ

OPERA > UVÁDÍME

Benjamin Britten

Gloriana

Královna Alžběta I. na velkém operním jevišti Dirigent: Zbyněk Müller Režie: Jiří Heřman Scéna: Pavel Svoboda Kostýmy: Alexandra Grusková Choreografie: Jan Kodet Světelný design: Daniel Tesař

Pouze dvě představení 11. a 16. února 2014

Inscenace Jiřího Heřmana naslouchají hudbě a jeho transformace jsou básnivě své. Velkolepé představení, navíc v české premiéře. Hudební rozhledy 5 / 2012

Záštitu nad inscenací převzala Její Excelence Sian MacLeod, britská velvyslankyně v České republice. Inscenace vznikla za podpory British Council a Britten-Pears Foundation.

OPERA > ZPRÁVY

OPERA DĚTEM Marko Ivanović

FOTO: I. VODÁKOVÁ

Čarokraj

OPERA NÁS BAVÍ

Benjamin Britten aneb Pojďme dělat operu Benjaminu Brittenovi (1913–1976) bylo pětatřicet let a za sebou měl mj. řadu úspěšných oper včetně Petera Grimese, když se rozhodl napsat dětskou operu, a to včetně vysvětlení, jak opera vlastně vzniká. První část večera byla nazvána Hrajeme si na operu, druhá část byla onou vlastní dětskou operou, nazvanou Kominíček. O tomto krásném projektu i o mnoha jiných zajímavostech se dozvíte v dalším díle cyklu Opera nás baví, který připravila emeritní sólistka Opery Národního divadla, paní Jiřina Marková-Krystlíková.

FOTO: H. SMEJKALOVÁ

16. 2. 2014, 10.30, Stavovské divadlo

LEKTORSKÉ ÚVODY V OPEŘE Před vybranými představeními jsou pro návštěvníky operních představení připraveny lektorské úvody, v nichž dramaturgové Ondřej Hučín, Beno Blachut ml. a Jitka Slavíková promluví o vzniku děl, jejich současné inscenaci i o dalších zajímavých souvislostech. Začátky jsou zpravidla 30 minut před představením, o místě konání se dozvíte z plakátů ve vstupních foyerech divadel. Těšíme se na shledanou!

Libreto: Ivan Arsenjev, Petr Forman, Radek Malý Režie: Petr Forman Dirigent: Marko Ivanović Scéna: Andrea Sodomková, Matěj Forman Cena Alfréda Radoka 2012 – Matěji Formanovi a Andree Sodomkové za scénografii, „v níž vytvořili pohádkový svět plný létajících ryb, mořských panen, bazilišků a vlkodlaků …“

21. 2. v 19.00, 22. 2. v 14.00 a v 18.00, 23. 2. v 14.00 a v 18.00, Národním divadlo 26

19.00 ND 19.00 SO 19.00 SO 19.00 ND 19.00 SO 20.00 ND 19.00 ND

Gloriana Netopýr Lazebník sevillský Simon Boccanegra Nabucco Příhody lišky Bystroušky Její pastorkyňa FOTO: ARCHIV SO

11. 2. 2014 (út) 19. 2. 2014 (st) 19. 3. 2014 (st) 04. 4. 2014 (pá) 08. 4. 2014 (út) 10. 4. 2014 (čt) 22. 5. 2014 (čt)

Balet

Čarodějův učeň Taneční představení na motivy lužickosrbské legendy Libreto: Jan Kodet, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský Hudba: Zbyněk Matějů Choreografie: Jan Kodet Režie: SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský) Scéna: Jakub Kopecký Kostýmy: Alexandra Grusková Světelný design: Daniel Tesař

FOTO: D. ZEHETNER

Uvádíme: 1. 2. a 23. 3. 2014 Národní divadlo

Čarodějův učeň je bezesporu počin. V angličtině by řekli: „This is something!“ U jeho zrodu stály totiž nemalé ambice: vytvořit celovečerní dějový balet na původní hudbu, zacílený na nejnáročnější cílovou skupinu – děti a teenagery. Nevím, jak uspěje balet u této cílovky, u níž byla literární předloha Otfrieda Preusslera s nadšením přijata. Tvůrci však udělali maximum, aby zaujali. Čarodějův učeň je trochu balet noir, což je cool. Má silný vizuální koncept, na nějž pomyslně dohlíží z dálky Robert Wilson a z nebe Karel Zeman. Můžeme ukazovátkem označovat přímé citáty jak z wilsonovské estetiky, tak ze slavné Zemanovy filmové adaptace. Určitě ne proto, abychom kárali, ale spíše v dobrém poukázali na to, jak se tým tvůrců „učedníků“ plodně a vědomě inspiroval u „mistrů“ a tak trochu jim i skládal hold. Scénická řešení jsou skutečná rozkoš, včetně kostýmů, rekvizit, mašinérií a projekce. Choreograficky jde o nápaditou, dynamickou, v mnohých prvcích riskantní skladbu, která nechce zůstat ani chvíli bez tance. Jan Kodet odvedl obrovskou práci a rozumí oné složitosti, náročnosti sól, duetů i sborů – je třeba udržet pozornost, zaujmout, vzít dech výkonem a krásou pohybu… Jde také o to vyplnit ty obrovské rozlohy příběhu. Na to by tanec sám určitě nestačil (ať mu fandíme sebevíc). Avšak ve velkorysé režii Trpišovského a Kukučky, za pomoci impresivních obrazů Jakuba Kopeckého, animací Jana Zajíčka, kostýmů Alexandry Gruskové, hudby Zbyňka Matějů a s výkony tanečníků baletu Národního divadla se to povedlo. Jana Návratová, Taneční zóna

BALET > UVÁDÍME

Popelka

Hudba: Sergej Prokofjev Choreografie: Jean-Christophe Maillot Scéna: Ernest Pignon-Ernest Kostýmy: Jérôme Kaplan Světelný design: Dominique Drillot Nastudování: Bernice Coppieters, Giovanna Lorenzoni Baletní mistři: Nelly Danko, Michaela Černá, Alexej Afanassiev, Radek Vrátil Dirigent: David Švec

Tři otázky pro Popelku Sólistka Baletu Národního divadla Zuzana Šimáková tančí v této inscenaci titulní roli. Poznáte ji podle blankytně modrých očí, zrzavých vlasů a širokého úsměvu. Zeptali jsme se jí: Kdo je podle tebe Popelka? Moje první vzpomínka na Popelku je z dětství, když jsem doma v knihovně našla knížku od bratří Grimmů s německým názvem Aschenputtel a vůbec jsem netušila, že je to vlastně pohádka o Popelce. V Maillotově choreografii je normální, obyčejná holka, která si však nenechá všechno líbit. Má v sobě vzdor a to se mi na ní líbí. Pro mě však bude Popelka vždy paní Libuška Šafránková, asi jako pro většinu z nás. Již od 9. stol. př. n. l. se tento příběh objevuje v mnoha uměleckých verzích až do současnosti. Proč je tento příběh stále živý? Příběh Popelky je prastarý, ale stále velice aktuální, neboť pojednává o společenských problémech ve vztazích mezi partnery, kteří se nachází na opačných koncích sociálního žebříčku. Která chudá holka by si

nechtěla najít krásného a bohatého prince? Toto téma bylo v minulosti a vždy bude stále používáno v mnoha literárně-dramatických i audiovizuálních dílech. V Maillotově baletu alternuješ jak roli Popelky, tak Víly. Která z nich je interpretačně těžší, kterou máš vlastně raději? Mám ráda obě dvě. Nedá se říci, která je interpretačně těžší. Na Popelce je paradoxně nejtěžší být civilní, normální holka, jiná než všichni ostatní, ale přitom tančit a dodržet choreografii. Víla je fyzicky náročnější, ale pro mě je to jedna z nejhezčích rolí, které jsem si mohla zatančit. Obě postavy se na jevišti hodně potkávají a jsou charakterově úplně jiné. Když hrajeme Popelku dvakrát v jeden den, tak být odpoledne Víla a večer Popelka nebo naopak je dost náročné a pořád si musím opakovat, kdo vlastně jsem.

 >

„Popelka není jen pohádková postava, je to také živá bytost, která cítí a žije a jejíž osud nás dojímá,“ řekl jednou hudební skladatel Sergej Prokofjev. Podle tohoto pohledu vytvořil francouzský choreograf Jean-Christophe Maillot vskutku šarmantní verzi této pohádky podle Charlese Perraulta. Není to však Popelka, jakou znají děti z knížek.Jean-Christophe Maillot si v tomto baletu hraje s přirozeným i nadpřirozeným, a otevírá tak nádhernou obrázkovou knihu, ve které není Popelka jen ponižovanou dívkou, ale ukazuje ji jako bytost schopnou lásky, a to i té fyzické. Vedena vzpomínkou na svou matku, vydává se Popelka na svou vlastní cestu, cestu za hlasem svého srdce …

Zuzana Šimáková s Alexandrem Katsapovem

Hraje Orchestr Národního divadla

 >

Uvádíme: 9., 26. a 27. února 2014 Národní divadlo

Zuzana Šimáková jako Víla

 > Zuzana Šimáková s Michalem Štípou Foto: P. Hejný

28

 >

BALET > UVÁDÍME

Don Quijote Hudba: Ludwig Minkus Choreografie: Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická a Hana Vláčilová podle Maria Petipy a Alexandra Gorského Režie: Jaroslav Slavický Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Dirigent: Václav Zahradník Hraje Orchestr Státní opery

Uvádíme 16. února 2014 Státní opera

Ve světovém kulturním dědictví figuruje řada archetypálních postav, které jsou ztělesněním základních postojů člověka ke klíčovým otázkám bytí. Patří sem např. Gilgameš, Oidipús, Hamlet, don Juan, Faust, ale také don Quijote. Literární otec tohoto „rytíře smutné postavy“, španělský spisovatel Miguel de Cervantes Saavedra, chtěl svým románem Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, vydaným v letech 1605 až 1615, parodovat dobové rytířské romány a vysmát se falešnému idealismu jejich protagonistů. Proti původnímu záměru se mu však charakter titulního hrdiny proměnil. Stal se z něho muž, který je rytířem nejen titulem, ale především duchem. Který přes všechna protivenství, přes nepochopení a výsměch nekompromisně trvá na ideálu lásky, cti, pravdy a dobra. Na cestě za těmito ideály odmítá rozlišovat, co je reálné a co ne, co je skutečnost a co pouhý sen, takže zákonitě končí tragicky. A právě tak zásadní posun zajistil Cervantesovu snílkovi nesmrtelnost. Stejně jako všechny ostatní postavy ze zmiňované galerie archetypů se stal i on věčnou (a vděčnou) inspirací pro nejrůznější umělecké druhy, a to záhy po svém zrodu. Od té doby se v nových podobách vrací do literatury, je námětem řady obrazů i plastik, objevuje se samozřejmě na divadelních scénách a po vzniku kinematografie také na filmovém plátně. Ve světě hudby se se Cervantesovým hrdinou můžeme setkat např. v tvorbě Telemanna, Picciniho, Ditterse z Dittersdorfu, Mercadanteho, Mendelssohna-Bartholdyho, Ravela, de Fally, k nejznámějším opusům pak patří asi opera Julese Masseneta, symfonická báseň Richarda Strausse a muzikál Mitche Leigha. Ale také balet Ludwiga Minkuse.

Alina Nanu a Ondřej Vinklát Foto: A. Rasmussen

Do baletní sféry pronikl „rytíř smutné postavy“ už v 18. století. Víme, že ve Vídni uváděl balet Don Quijote choreograf F. A. Hilverding a po něm J. G. Noverre. V roce 1801 měl v pařížské Opeře premiéru balet Camachova svatba s hudbou F. Ch. Lefèbvra. Jako základ libreta vybral choreograf Louis-Jacques Milon 19. až 21. kapitolu druhé části Cervantesova románu, kde se vypráví, jak pastýř Basilio (Basil) získal předstíranou sebevraždou ruku své milované Quiterie (Kitri), zatímco nevítaný nápadník, boháč Camacho,„ostrouhal kolečka“. Právě tato epizoda, byť v ní hlavní hrdina románu nehraje nejdůležitější roli, pak zdomácněla prakticky ve všech následujících quijotovských baletech. Tak se Cervantesův rytíř objevil v Petrohradě (choreografie Ch. Didelot), v Londýně (v D’Egvillově choreografii) i v Berlíně (choreografie P. Taglioni). Slávy se ovšem dočkal až v pořadí další Don Quijote choreografa a libretisty Maria Petipy a skladatele Ludwiga Minkuse. Měl premiéru ve Velkém divadle v Moskvě 26. 12. 1869. V Praze byl poprvé uváděn ve Smetanově divadle, od své premiéry 19. 12. 1986 se udržel na repertoáru až do roku 1997. V alternacích různých rolí se představili vedle Vlastimila Harapese, Marty Drottnerové, Anety Voleské nebo Jaroslava Slavického i tehdy začínající tanečníci Daria Klimentová, Marie Hybešová, Petr Zuska nebo Tereza Podařilová. Jaroslav Someš

29

BALET > ZPRÁVY

Carmina Burana

BALET NÁS BAVÍ

Představení Bohemia Baletu, souboru Taneční konzervatoře hl. m. Prahy VARIATIONS Hudba: Franz Schubert Choreografie: Serge Lifar CHLAPEC A SMRT Hudba: Gustav Mahler Choreografie, režie a scéna: Libor Vaculík CARMINA BURANA Hudba: Carl Orff Choreografie, režie a scéna: Ivanka Kubicová

Uvádíme: 16. února 2014 Stavovské divadlo

Variations Francouzský choreograf 20. stol. Serge Lifar představil publiku pařížské Opery šest hvězd – primabalerín v baletu Variations. Inspirací mu byly L. Darsonval, L. Daydé, Ch. Vaussard, M. Lafon, N. Vyroubova a M. Bardin, které se publiku nejdříve představily ve společném Pas de six a poté především ve variacích, v nichž uplatnily specifické technické a umělecké předpoklady. Šest tanečnic – vil evokuje epochu romantického baletu v čisté a přesné formě akademického tance. Jsou charakterizovány květinami různých barev a vůní a každá prostřednictvím tance na nás přenáší kouzlo své osobnosti.

Chlapec a smrt Intimní, sedmnáctiminutový „mahlerovský“ duet je náročný nejen po fyzické stránce, ale vyžaduje především velké herecké nasazení, které je nutné k naplnění geniální hudby Gustava Mahlera. Toto dílo se na jevišti Národního divadla objevilo již v roce 1990,

kdy tento náročný duet tančili například Petr Zuska, Pavel Ďumbala, Jiří Horák, Jaroslav Slavický a další interpreti.

Carmina Burana Scénické uvedení Carmina Burana v podání Bohemia Baletu zachovává základní myšlenku Orffova díla, není avantgardním experimentem. Taneční pohyb vychází z kořenů lidového tance a přirozeného pohybu, jehož charakter a podoba je tvarována fascinujícími rytmickými strukturami Orffovy hudby. Celé dílo uvádí postava Smrtky, jež za sebou vede procesí smrtelníků. Týž obraz se opakuje v závěru díla, kdy se znovu vrací úvodní píseň. Mezi těmito dvěma procesími se odehraje celá mozaika obrazů a nálad, v nichž se objevují různé postavy – žebraví mniši, pijáci v taverně, karbaníci, trhovci, ženy, báby, dívky a chlapci a ovšem Smrtka, do jejíž náruče, od momentu našeho zrození, pomalu spějeme …

KLUB PŘÁTEL BALETU A VY Klub přátel tance je otevřen fanouškům každého věku, které tanec skutečně inspiruje a zajímá. Všem, kteří svůj mail zaregistrují na [email protected], posíláme dvakrát měsíčně aktuální newsletter. Členství je zdarma, podmínky neklademe. Získáte tak přehled o dění v Baletu ND, dostanete se s předstihem ke všem informacím o našem repertoáru, k novinkám, slevovým akcím, k výjimečným setkáním a termínům pořádaných baletních dílen. Řada představení baletu je dlouhodobě dopředu vyprodána, využijte možnost být o krok napřed, vědět víc. BALETNÍ DÍLNY S velkým zájmem se setkávají i baletní dílny, které organizujeme k jednotlivým titulům našeho repertoáru. Poodhalujeme v nich tajemství přípravy konkrétní inscenace, vysvětlujeme, ukazujeme – poskytujeme možnost si vyzkoušet na vlastní kůži, jaké je to být baletkou, choreografem … Navíc se na dílnách vždy setkáte s našimi sólisty, kteří vám nejen zatančí ukázky z jednotlivých baletů, ale věnují se vám osobně i v rámci dílen. Dílnami provází Adéla Pollertová. V ÚNORU se budeme věnovat opět Čajkovskému a jeho baletům. Když se řekne klasický balet, většina diváků si představí obraz bílých peříček, tedy Labutí jezero. To se s Čajkovského hudbou stalo synonymem pro tento umělecký obor, stejně jako je Čajkovského Louskáček symbolem Vánoc. Překrásným titulem je i Šípková Růženka (Spící krasavice). Dílna s názvem Vivat Čajkovskij je určena veřejnosti, především dětem a jejich rodičům, nicméně bude zajímavá i pro odrostlejší a baletu znalejší diváky.

8. 2. 2014 v 16 hodin 9. 2. 2014 v 16 hodin Cena: 180 Kč / osoba

Vstup pro děti od 7 let. Rezervace na dílnu jsou nutné s předstihem na e-mailu: [email protected] Kapacita míst je omezena.

 > Z baletní dílny Foto: M. Divíšek

30

BALET > OHLÉDNUTÍ

25 let na jevišti – to není málo! Balet Divadla J. K. Tyla v Plzni hostoval 14. ledna 2014 v Národním divadle s dramatickým baletem Anna Karenina (choreografie: Libor Vaculík). V roli Karenina se představil umělecký šéf Baletu ND Petr Zuska – přičemž své taneční vystoupení avizoval jako své poslední.

v díle Chlapec a smrt, (ch.: L. Vaculík, 1997). Jistě jste I díky svému mimořádnému jevištnímu projevu a dynamice, i v posledních více než deseti letech coby šéf ho viděli v Národním divadle (v Polní mši a Návratu držel krok s předními sólisty. Ve ztvárnění svých rolí se do neznámé země, 1992) především v choreografiích navíc opíral o velké taneční i životní zkušenosti. Petr L. Vaculíka, pro kterého byl P. Zuska ideálním interpretem postav s bohatým vnitřním životem. Proto také Zuska v sobě zúročoval prožitou praxi v angažmá Pražského komorního baletu a posléze Baletu Národního v jeho inscenaci, tedy v plzeňské Anně Karenině, se divadla, ale i ze zahraničních scén. Působil v souboru rozhodl dráhu tanečníka ukončit. Tančil snového dvojníka v Malém panu Friedemannovi a Normana Batese Ballett Theater München Philipa Taylora, v souboru Ballett Theater Augsburg pod vedením Jochena Heckmanv Psychu, Jerryho v Někdo to rád … (1994). Osobitý na, působil na postu sólisty souboru Les Grands Ballets výkon podal v postavě Tybalta v Romeovi a Julii (1998), Canadiens v Montrealu. Sergeje Jesenina v Isadoře Duncan (1998) či titulní Tanečním triumfem posledních let se stala slavnostroli v baletu Čajkovskij (1994). Kritikou oceňovaný byl ní Benefice jeho tanečně primabaleríny interpretační petrohradského výkon v baletu Mariinského Alexandera divadla Diany Schneidera-Rossmyho, CarVišněvy v rámci men, ve kterém 5. festivalu Josef Jíra ztvárnil postavu Mariinsky. Spolu Josého (1997). s Višněvou Během své taneční kariéry vystoupil nejen v balezatančil svoji choreografii Les Bras de Mer. tech klasického repertoáru (Labutí jezero, Don Quijote, Diana Višněva o něm řekla: „Málokdy se stává, aby člověk zvládal obě role, roli choreografa i roli tanečníka. Petr Popelka a Louskáček), ale také v choreografiích Alvina Zuska zvládá obojí. Na jevišti jsem navíc vnímala, že jsem Aileyho, Jiřího Kyliána, Hanse van Manena, Matse Eka, se potkala s opravdovým chlapem. Tohle, my ženy, neumíNacha Duata, Ohada Naharina, Gerharda Bohnera, me vysvětlit. My máme jen pocit. A já ten pocit měla.“ Roberta Northa, Itzika Galiliho, Pavla Šmoka, Libora Někteří si jistě pamatují Petra například z počátků Vaculíka, Jana Kodeta, Didy Veldmann, Christophera jeho kariéry v Pražském komorním baletu – Sólo Bruce a dalších tvůrců. Za své taneční výkony získal v Triu g moll (1991), Muž ve Zjasněné noci (1991), sólo Petr Zuska různá prestižní ocenění včetně dvou Cen ve Špásování (1991), Janíček v Zápisníku zmizeléThálie. V loňském roce nezapomenutelně ztvárnil roli ho (1992), titulní postava ve Smrti a dívce (1997), Mistra v Čarodějově učni a právě zmíněného Karenina ve Večerních písních a v Stoolgame (ch: J. Kylián) nebo v plzeňské inscenaci.

… Během života namaluje malíř třeba sto různých obrazů. Ve skutečnosti ale celý svůj život maluje jeden jediný obraz …

 > CARMEN Petr Zuska a Edita Raušerová Foto: P. Hejný

 > JULIET LETTERS Petr Zuska Foto: J. Seyerlein

 > LES BRAS DE MER Petr Zuska a Zuzana Susová Foto: R. Sejkot

31

BALET > ZPRÁVY

Obrazy

Zpěv: Elena Sonenshine Kytara: Mirek Linka Kontrabas: Petr Dvorský Klávesy: Vladimír Strnad Bicí: Jan Linhart

Traduje se, že lepší inspirací pro básně je život než umění, ale jsou obrazy, které v sobě mají tolik energie, že jsou živé. Jiří Žáček Ze zajímavých setkání mohou vzniknout neobyčejné věci. Nejinak je to i v případě inscenace Obrazy, kterou lze spatřit v Divadle Kolowrat. Tvůrci nechávají ožít slavná i neznámá výtvarná díla v unikátním projektu spojujícím pohyb, hudbu a projekce. Jeskynní malby, renesanční fresky, historické výjevy, portréty, zátiší … Realismus, romantismus, impresionismus, surrealismus, pop art … Výtvarný obraz slouží jako základní inspirace – je to příběh, výpověď, vhled, nálada, zachycení okamžiku, vznět, výkřik. Na představení se podílí nejmladší

generace choreografů Baletu ND: Marek Svobodník, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar pod režijní taktovkou Terezy Sochorové. Nedílnou součástí divadelního celku je však i vklad hudební, který obstarává jedinečná jazzová zpěvačka Elena Sonenshine se skvělými hudebníky Jerome Daviesem a Miroslavem Linkou. Autory písní jsou významné osobnosti např. herec a muzikant Jan Budař, básník a spisovatel Jiří Žáček, herec a režisér Petr Vodička, jazzmanka Elena Sonenshine nebo dramaturgyně divadla Minor Petra Zichová. Foto: archiv

Námět: Elena Sonenshine Režie Tereza Sochorová Choreografie: Marek Svobodník, Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar Dramaturgie: Petra Zichová Hudba: Jerome Davies, Miroslav Linka a Elena Sonenshine Texty písní: Elena Sonenshine, Jan Budař, Jiří Žáček, Petr Vodička a Petra Zichová Kostýmy: Tereza Sochorová Světelný design: Jaroslav Repka a Jana Malisová Video design: David Klimovič, TDT studio Produkce: Jana Malisová

Uvádíme: 23. února 2014 7. a 22. března Divadlo Kolowrat

 > Elena Sonenshine, Jerome Davies, Jan Budař, Tereza Sochorová, Miroslav Linka

 INZERCE

10252010_MASKY_do_brozury180x123.indd 1

25.10.2010 16:48:59

Mecenášský klub oslaví letos v únoru své čtvrté narozeniny. Může se pyšnit nejen svým počtem členů, který již přesahuje stovku, ale také částkou vybranou z mecenášských darů v roce 2013. Ta činí 864.127 Kč. Slavit budeme stylově, a to se Zahradní slavností Václava Havla ve Stavovském divadle. Krom oslav pro naše mecenáše připravujeme mnoho dalších krásných akcí po celý rok a věříme, že s námi a všemi umělci Národního divadla stráví příjemné chvíle. Máte-li v oblibě divadlo a vše, co se kolem něj děje, staňte se i Vy mecenášem Národního divadla. Stanete se tak součástí společenství milovníků kultury, kteří se pravidelně scházejí v prostorách Národního a Stavovského divadla, Státní opery a Nové scény. Vítáme nové členy již za příspěvek ve výši 1.500 Kč ročně. Nabízíme svým členům řadu zajímavých benefitů a skutečnou účast na společenském životě naší první scény. Kontakt: Eva Sochorová [email protected] T 731 603 641

Václav Havel

Krátce před loňskými Vánocemi uplynuly přesně dva roky od úmrtí českého dramatika, esejisty, politika a bývalého prezidenta České republiky, Václava Havla. Celé kulturní scéně, a nejen jí, stále chybí. Na jeho počest připravila Laterna magika inscenaci Antikódy, jejíž premiéru v loňském roce podpořil Mecenášský klub. Mecenáši pro tyto účely věnovali částku 80.000 Kč, a tak jsme je počátkem nového roku přivítali na Nové scéně. Společně s šéfem Laterny magiky Zdeňkem Prokešem jsme prošli zákulisím až na jeviště a dozvěděli se podstatné informace o historii budovy, souboru i vzniku

inscenace. Po představení Antikódů měli mecenáši příležitost vyzkoušet si přímo na jevišti nejmodernější technologie a díky odbornému výkladu pronikli do jejich tajů. Antikódy vznikly podle sbírky vizuální poezie Václava Havla věnované Jiřímu Kolářovi a Laterna magika je v režii Braňo Mazúcha představuje ve formě nejnovějších multimédií. Inscenátoři používají tzv. realtime tracking – detekování lidí nebo objektů v předem určených zónách. Prostředí scény tak v reálném čase přirozeně obrazem nebo zvukem reaguje přímo na pohyb tanečníků na scéně. Mezi Václavem Havlem a Mecenášským klubem existuje další pojítko – busta Václava Havla, která se nachází u vstupu do hlavního foyer historické budovy. Na vytvoření busty přispěla Zlatá mecenáška, přítelkyně Václava Havla, prof. Dr. Dadja Altenburg-Kohl. Sama popsala reakci Václava Havla na umístění busty do Národního divadla pro reportáž pořadu Z metropole: „Jak byl skromný, on vlastně ani neřekl: «To je moje přání, nebo to já bych chtěl.» Ne, my jsme vyčkali na jeho reakci, dívali jsme se na něj a z jeho obličeje bylo jasné, že by mu to nebylo nevhod.“ Tak získal bývalý prezident navždy čestné místo ve Zlaté kapličce. Další zajímavosti ze světa kultury sledujte na internetových stránkách www.meknd.cz a www.operaplus.cz.

 >

MECENÁŠSKÝ KLUB NÁRODNÍHO DIVADLA

Mecenáši na představení Antikódy Foto: H. Smejkalová, M. Kratochvíl

33

Návštěvníci Opery ND mají nárok na 15% slevu na roční předplatné A2 kulturního čtrnáctideníku

BENEFIČNÍ KONCERT

Roční předplatné A2 pořídíte namísto 799 Kč jen za 679 Kč = 26 Kč za číslo (ušetříte 13 Kč na každém čísle).

NADAČNÍHO FONDU KOLOWRÁTEK

Ádvojku na rok získáte odesláním sms ve tvaru: A2 OPERA JMENO PRIJMENI ULICE C.P. MESTO PSC na číslo: 605 202 115

Oslavy 5. výročí Kolowrátku ukončil benefiční koncert v kostele sv. Vavřince pod Petřínem. V interiéru původně románského kostela diváky potěšila sólistka ND, japonská operní pěvkyně Yukiko Kinjo. Skladby J. S. Bacha přednesl violoncellista Jiří Bárta s klavíristou Norbertem Hellerem. Jan Talich svým nezaměnitelným způsobem podal skladby od Antonína Dvořáka. Na závěr programu pokřtila předsedkyně správní rady JUDr. Dominika Kolowrat-Krakowská s dcerou Francescou CD Jiřího Bárty a Norberta Hellera. I díky prodeji nahrávky se podařilo získat úctyhodných 200 tisíc korun. „Všem umělcům jsem vděčná za to, že vystoupili bez nároku na honorář. My tak budeme moci opět prostřednictvím Nadačního fondu Kolowrátek podpořit konkrétní osudy nadaných dětí či ulehčit život dětí znevýhodněných.“

Do dvou týdnů vám přijde první Ádvojka s informací o platbě.

Nadační fond Maximiliana, Francescy a Dominiky Kolowrat-Krakowských Kolowrátek byl založen u příležitosti 65. výročí narození hraběte Františka Tomáše a svou činností pokračuje v mecenášské tradici rodu. Hlavní prioritou fondu je podpora nadaných dětí a mladistvých. V návaznosti na tradici směřují aktivity také do oblasti kultury, vzdělávání a lidských práv, do podpory osob v tíživé sociální situaci a do podpory poskytování sociálních a zdravotně-sociálních služeb. Rodina Kolowrat-Krakowských je dlouhodobým mecenášem Národního divadla, Centra Paraple. Podporuje Ceny Alfréda Radoka, hudební festival Mladá Praha nebo Dětský domov v Tachově.

Limitovaná nabídka zlevněného předplatného platí pouze při objednávce formou sms. Cena sms dle tarifu vašeho operátora. Objednávky přijímá jménem vydavatele firma Send.

1.6.2011 18:20:36

umění žít s uměním měsíčník o umění, architektuře, designu a starožitnostech

foto © Esther Haase/DG

A2 OPERA 2.indd 1

klasická hudba, jazz a world music

jsou vaše oči do světa klasické hudby

Staňte se naším fanouškem na Facebooku

Sháníte svůj Art+Antiques? Najděte si ho pomocí aplikace Kiosk Navigátor

artcasopis.cz Vydává Ambit Media, a. s.

Kontakt a předplatné: nakladatelství Muzikus, Novákových 8, 180 00 Praha 8 e-mail: [email protected], tel.: 266 311 701, 266 311 703, fax: 284 820 127

on-line na http://www.muzikus.cz

Z HISTORIE

Stotřicetileté dědictví předplatného do Národního divadla V roce 1942 vyšel článek, který pojednává o nejvěrnějších návštěvnících Národního divadla a dokumentuje, jak se v některých rodinách předplatné dědilo z generace na generaci. Co se vlastně pod pojmem předplatné ukrývá a jak se jeho systém v průběhu sto třiceti let provozu Národního divadla měnil? Výhodou předplatného je i dnes po sto třiceti letech pohodlí našich divadel, zajištění vstupenek dopředu i na nejžádanější tituly, stálé místo v hledišti, cenové zvýhodnění a v neposlední řadě také předplatitelský servis zahrnující informační stánek na každém představení či pravidelně vydávaný předplatitelský bulletin. Za sto třicet let provozu Národního divadla se systém předplatného v mnohém změnil. Dnes navštíví naši nejvěrnější předplatitelé osm představení v sezoně. Dokážete si představit, že byste dnes chodili do divadla dvakrát týdně, jako tomu bylo před sto lety? Myslíte si, že by i dnes měly mít předplatné do Národního divadla významné osobnosti české země? Najdou se i dnes rodiny, ve kterých se předplatné dědí? Napište nám své zkušenosti či vzpomínky. A nezapomeňte, že od března můžete koupit předplatné na sezonu 2014/15. Připravila Hana Barylová s pomocí Josefiny Panenkové.

Předplatní lístek na 300 her v sezoně 1898/1899. Tenký lístek byl nalepen na tvrdém barevném kartonu, takže vytvářel jakýsi průkaz.

 >

Z konce devatenáctého století se přeneseme na začátek první světové války. I tehdy byly rozesílány zvací dopisy, tentokrát ředitelstvím divadla. V osobním pozvání se uvádí, že mezi předplatiteli zatím chybí mnohé znamenité osobnosti národního života, kterým jejich postavení přímo ukládá za čestnou povinnost podpořit Národní divadlo v těžkých dobách. Dopisy vzbudily neobyčejný zájem a počet předplatitelů vzrostl. Zvýšil se i počet odehraných představení a došlo ke drobné změně předplatitelského systému: abonmá bylo vázáno na určitý den/ dny v týdnu. V období první republiky se krátce užíval systém blokového předplatného. To obsahovalo deset poukázek na operní a činoherní představení; pět z nich bylo určeno k okamžitému použití, dalších pět ve druhé polovině sezony, od dubna do června. Blokové předplatné znamenalo výhodu hlavně pro diváky, kterým nevyhovoval systém předem stanovených dní v týdnu. Druhá světová válka přinesla výrazné snížení počtu představení: „čtvrtka“ tehdy obsahovala jen pětadvacet repríz. Po válce se systém předplatného postupně měnil. Nejprve bylo nadobro upuštěno od předplácení části ze všech představení sezony a místo toho byly znovu zavedeny předplatitelské bloky. Jeden blok obsahoval deset poukázek (čtyři na činohru, čtyři na operu a dva na balet), které se měnily za vstupenky den před začátkem měsíčního předprodeje. V šedesátých letech se poprvé objevuje systém předplatitelských skupin (řad) užívaný dodnes. Národní divadlo zpočátku nabízelo sedm skupin celoročního předplatného na deset činoher, deset oper, nebo deset titulů různých žánrů. Opět byly pevně stanoveny hrací dny v týdnu. V osmdesátých letech se předplatné vypisovalo nikoli na sezonu, ale na kalendářní rok. Diváci mohli vybírat ze čtyř řad předplatného, představení byla jednou měsíčně a jejich termín se abonenti dozvěděli měsíc dopředu. V současnosti se počet předplatitelských skupin rozrostl na několik desítek. Diváci mohou vybírat z žánrově vymezených či smíšených skupin, nebo ze skupin určených pro děti, studenty či seniory. Nejmenší skupina obsahuje pouze dva tituly, největší osm. Předplatné se vypisuje na celou sezonu vždy půl roku před jejím začátkem.

 >

Vznik předplatného souvisí s rozvojem kamenných repertoárových divadel. Slovníky uvádí, že předplatné v dnešním slova smyslu bylo poprvé vypsáno ve Francii roku 1790. Odtud také pochází výraz abonmá (fr. abonnement), který se u nás používá synonymně se slovem předplatné. Pro divadla abonmá představuje jeden z hlavních ekonomických pilířů, protože přináší finanční zálohu za ještě neodehraná představení. Divákům předplatné zajišťuje výhody v podobě vstupenek na delší časové období v předem stanovených dnech či termínech, na určitý repertoár a konkrétní místa v hledišti, a to zpravidla se slevou a bez ohledu na divácký zájem o titul (a tedy na počet repríz). V našem prostředí se předplatné objevuje už ve Stavovském divadle, nabízelo ho také Prozatímní divadlo. Podrobnější zprávy o předplatném do Národního divadla pocházejí už z roku 1883, tedy z první sezony po znovuotevření. Hlavní devízou předplatného do Národního divadla bylo pohodlí a nízká cena. Předplatným si diváci zajistili sedadlo na všech tři sta her sezony či jejich polovinu. Vybírali si konkrétní místa v hledišti – od nejdražších lóží, které se prodávaly jako celek, či tzv. křesel v přízemí až po laciná místa na první galerii. Tento systém, jak si záhy ukážeme, fungoval až na pár výjimek následujících šedesát let. Za účelem rozmnožení „kmene“ stálých návštěvníků oslovovali v letech 1888 a 1889 abonenti a přátelé Národního divadla případné nové předplatitele z řad vědců, umělců, úředníků a ředitelů podniků, české inteligence, šlechty a měšťanů. Osobní zvaní dopisem, které bylo zvykem u venkovských amatérských souborů, se v Národním divadle provádělo s patřičnou noblesou a důrazem na význam první české scény. Na začátku devadesátých let devatenáctého století existovala na předplatné do Národního divadla čekací listina. Případný zájemce musel na uvolnění sedadla čekat mnohdy i několik sezon. Počet představení se pohyboval kolem dvou set šedesáti ročně, při zakoupení tzv. čtvrtky tedy divák navštěvoval představení až dvakrát týdně. Divadlo nabízelo abonentům jakožto čestným a věrným divákům výjimečné služby: například v devadesátých letech to bylo divadelní kukátko a program ke všem místům v předplatném za mírný příplatek.

Je pravděpodobné, že barva lístku i barva kartonu se lišily podle místa a podle sezony. Abonenti 300 her pro přízemí v sezoně 1899/1900 měli fialový lístek nalepený na žlutém kartonu.

35

Z ARCHIVU

1888 1914 1883

1910

Z historie předplatného V našem archivu se dochovala řada cenných materiálů, které ukazují, jak se měnil nejen systém předplatného, ale také jakou cestou divadlo abonenty oslovovalo, jaká byla výtvarná podoba těchto materiálů a ovšem také to, jak se s dobou měnil přístup k abonentům.

36

1883

1888

1910

1914

Malý divadelní kalendářík na rok 1883. Útlá knížečka o rozměrech 83 × 127 mm a 80 stránkách na tenoučkém papíře obsahuje neuvěřitelné množství informací – klasický jmenný kalendář, přehled uváděných veškerých her, a to včetně hostování, seznam členů Družstva Národního divadla, všechny umělce i zaměstnance (včetně jejich adres!) a dokonce jmenovitý výčet P.T. pánů předplatitelů, s popisem, zda sedávali v lóži, v přízemí či na „tribuně“.

Jak uvádí předchozí článek, Kruh přátel a abonentů Národního divadla nechal vytisknout list, který rozeslal na adresy lidí, o nichž věděli, že by je Národní divadlo a jeho předplatné mohlo zajímat. V té době ještě doznívalo krásné nadšení, které vládlo při stavbě divadla a při sbírkách. Osud Národního divadla byl málokomu lhostejný. Dopis byl adresovaný nejen těm, o jejichž vlastenectví se vědělo (nebo se předpokládalo), ale také těm, jejichž „hmotné poměry byly příznivé“. V určitých kruzích pak bylo abonmá v Národním divadle věcí cti.

„Hlavní kniha předplatného“ ze sezony 1910–11, kniha o úctyhodných rozměrech 36 × 27 cm. Jsou v ní krasopisně zaznamenáni s úctou všichni abonenti, kde seděli i kolik si předplatili. V knize jsou abonenti zapsání podle místa. Částka, kterou za 1. i 2. pololetí platili, je zaznamenána v tzv. pokladní knize a Hlavní kniha předplatného na správnou stránku pokladní knihy u každého předplatitele odkazovala. Dneska je téměř neuvěřitelné, že vše bylo psáno jednou rukou a bez jediné chybičky či přepisu.

Dopis z října 1914. Mezi řádky lze vyčíst obavy o český národ i české divadlo. Na první stránce archivního dokumentu vyzývají přední osobnosti obyvatelstvo, aby svým předplatným pomohlo nejen Národnímu divadlu, ale také k udržení české kultury a potřebné morálky na frontě. V širších souvislostech také myšlence české státní samostatnosti (i když o tu šlo ve válečném roce 1914 zatím až v druhé řadě). Dopisy byly vlastnoručně podepsány osobnostmi české divadelní kultury.

1965 1982

30. léta

1942

2013

30. léta

1942

1965

1982

2013

S první republikou dochází ke změnám v systému (více na str. 35). Je zajímavé, že toto předplatné se nevztahovalo na baletní představení. Baletních premiér bylo velmi málo a zájem o ně nebylo potřeba jistit předplatným. Předplatné bylo rovněž vypsáno jen pro budovu Národního divadla a nikoli pro Stavovské divadlo. To v té době již patřilo k ND, ale uváděly se zde hry především nové, netradiční až kontroverzní.

V době 2. světové války nemohlo divadlo rozesílat alarmující dopisy, ale oslovovalo obyvatelstvo jinak – např. formou článku o vlastenectví několikageneračních abonentských rodin. Dochovaný článek je velmi cenný, protože se z něho díky soukromému deníku jednoho z prvních předplatitelů (který chodil ještě do Prozatímního divadla před otevřením Národního) dozvídáme mnohé o počátcích abonmá.

Postupem doby se velmi změnil přístup. Téměř osobní dopisy byly nahrazeny strohými sděleními (navíc psané většinou jen přes kopírovací papír na psacím stroji) adresovanými závodním výborům Revolučního odborového hnutí. Předplatné se zajišťovalo hromadně, možná někde příkazem, někde naopak pouze zasloužilým pracovníkům, kteří ovšem o divadlo vlastně vůbec nemuseli mít zájem.

80. léta přinesla kromě dobové grafiky také značně direktivní přístup. Blíží se 100. výročí ND, ale místo nabídky se zájemcům kladly spíše podmínky. Text je plný slov jako „muset, je nezbytné, ve vlastním zájmu …“, imperativů, infinitivů a neosobních spojení. Z celé nabídky vymizelo jakékoli oslovení. Rovněž grafika přesně splňovala dobové normy a styl.

Jsme rádi, že dnes můžeme opět oslovovat své abonenty s úctou a novými možnostmi. Svých předplatitelů si vážíme, jako tomu bylo na počátku Národního divadla, kdy divadlo žilo pro diváky a diváci pro divadlo. Jsme rádi, že můžeme využívat zkušeností z dlouhé tradice abonmá v Národním divadle, přebírat to nejlepší a přicházet i s novými nápady. Těšíme se na Vás a děkujeme! Z dobových materiálů archivu ND připravila D. Flídrová

37

KALEIDOSKOP

1

2

3

4

5

6

8

7

9

Zahájení Roku české hudby

Zdeněk Košler v unikátní výstavě

Les Ballets Bubeníček

Představením opery Mirandolína B. Martinů byl ve Stavovském divadle zahájen Rok české hudby. S inscenací přijelo hostovat Národní divadlo moravskoslezské.

Ve foyer Národního divadla byla otevřena výstavy k poctě dirigenta Zdeňka Košlera, a to ve spolupráci ND a JAMU.

Slavní bratři Bubeníčkové opět fascinovali pražské publikum. S dalšími hvězdami vystoupili v Národním divadle po dva večery.

Ředitel NDM a režisér inscenace Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla doc. Jan Burian a Lenka Dohnalová, koordinátorka RČH 2 Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová a Jiří Votruba, výtvarník projektu Opera nás baví

Autor výstavy Gabriel Rovňák 4 Vernisáže se zúčastnili také doc. PhDr. Jiří Štilec a bratr dirigenta Košlera sbormistr Miroslav Košler

Ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer, Daniel Herman, navržený na post ministra kultury, a Vlastimil Harapes 6 Jiří a Otto Bubeníčkovi 7 Umělecký šéf Baletu ND Petr Zuska, bratři Bubeníčkovi a ředitel ND doc. Jan Burian 8 Děkovačka a ovace ve stoje 9 J. Slavický, ředitel Taneční konzervatoře, za ním první sólistka Baletu ND T. Podařilová 5

1

38

3

Společenský kaleidoskop 10

11

12

13

14

15

16

17

19

18

Wagnerův Tannhäuser

Anna Karenina a Petr Zuska

Ve Státní opeře měla premiéru Wagnerova opera Tannhäuser, v nastudování dirigenta Hilary Griffithse a v režii Andrejse Žagarse.

S inscenací Anna Karenina přijel balet Divadla J. K. Tyla. Toto krásné představení si zvolil Petr Zuska, šéf Baletu ND, ke svému rozloučení s aktivní dráhou tanečníka. Stále se však těšíme na jeho choreografie a další práci.

Doc. Jan Burian, ředitel ND, a sólistky Opery Dana Burešová (Alžběta) a Jolana Fogašová (Venuše) 11 Prof. František Dvořák, historik umění, a teolog Mons. prof. Tomáš Halík 12 Hudební ředitel Státní opery Martin Leginus a dirigent Hilary Griffiths 13 Daniel Frank (Tannhäuser), Svatopluk Sem (Wolfram) a Martin Šrejma (Walther)

10

Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová a Petr Kofroň, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery 15 Bývalá sólistka Opery ND Eva Děpoltová 16 Vedoucí archivu ND Zdeňka Benešová s manželem

14

Správa Baletu ND se svým šéfem Petr Zuska … 19 Petr Kofroň, zde jako dirigent inscenace, Zuzana Pokorná (Anna Karenina) a Petr Zuska (Karenin) před poslední oponou 17

18

D. Flídrová, foto H. Smejkalová a archiv

39

1

3

DIVADELNÍ KRONIKA

4

2

1   Před 80 lety se narodila AGIA FORMÁNKOVÁ (14. 2. 1934). Jako sólistka Opery ND působila od r. 1974, r. 1990 odešla do důchodu. Jako Marfa Ignatěvna Kabanová, Káťa Kabanova, 1974 2   Vzpomeneme 100. výročí narození tanečnice NADI HAJDAŠOVÉ, žačky J. Nikolské. Po působení ve světě přišla jako sólistka r. 1947 do ND k S. Machovovi. Poté baletní mistryně do r. 1966. Jako Odetta, Labutí jezero, 1951 3   Před 160 lety se narodila herečka MARIE BITTNEROVÁ (10. 2. 1854 –2. 1. 1898). Debutovala v Prozatímním divadle r. 1873. Z ND a divadelního života odešla r. 1893. Civilní foto. 4   85 let by se dožil divadelní režisér VÁCLAV HUDEČEK (21. 2. 1929–3. 12. 1991). V letech 1970 –1991 člen ND. 5   Připomínáme 90. výročí narození VĚRY KRILOVÉ (20. 2. 1924 –1. 1. 2000), sólistky Opery ND 1948 –1967. Titulní Carmen, 1954

5

6

9

7

6   90 let uplyne také od narození LUBOŠE OGOUNA (18. 2. 1924–14. 2. 2009), tanečníka, pedagoga a choreografa (LM). Přítel prince, Labutí jezero, 1951

10

  Před 90 lety se narodil dirigent ALBERT ROSEN (14. 2. 1924–23. 5. 1997), v ND angažován 1961–1971, poté pohostinsky. 7

8   Připomínáme 130. výročí narození jevištního výtvarníka VLASTISLAVA HOFMANA (6. 2. 1884–28. 8. 1964), vůdčí osobností české scénografie 20. a 30. let. Scéna k Hamletovi, 1926

8

9   90. výročí má také LIBUŠE PRYLOVÁ (12. 2. 1924–1993), sólistka Opery ND 1964–1977. Emilia Marty, Věc Makropulos, 1965 10   Připomínáme smutné nedožité 70. narozeniny BOHUMILA REIS­ NERA (23. 2. 1944–7. 11. 1988), sólisty Baletu ND 1966–1983. V roli Romea, Romeo a Julie, 1971

DF, foto archiv

 INZERCE

Každé pondělí čtěte v Respektu Erik Tabery Nositel Ceny Toma Stopparda

■ Komentáře politického dění ■ Informace ze světa státníků ■ Každý týden nové informace

z nezávislých zdrojů

ERIK_180x85,5.indd 1

ww

t.cz

pek w.res

30.6.2011 22:04:46

PROGRAM > ÚNOR / FEBRUARY 2014

NÁRODNÍ DIVADLO

1. So/Sat

1. So/Sat

La traviata

19.00

2. Ne/Sun

Otello

ROD6 14.00

Čarodějův učeň / Krabat

19.00 SE2

14.00

19.00

2. Ne/Sun

Dvě vdovy / The Two Widows

19.00

3. Po/Mon

nehraje se / no performance

3. Po/Mon

Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters

19.00

4. Út/Tue

Madama Butterfly

XII MŘ

4. Út/Tue

Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac

19.00

5. St/Wed

Tannhäuser

5. St/Wed

Labutí jezero / Swan Lake

19.00

6. Čt/Thu

Tosca nehraje se / no performance

6. Čt/Thu

Labutí jezero / Swan Lake

7. Pá/Fri

Nápoj lásky / L’elisir d’amore

8. So/Sat

9. Ne/Sun

V

Čert a Káča / The Devil and Kate Její pastorkyňa / Jenůfa Popelka / Cinderella

10. Po/Mon

Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters

11. Út/Tue

Gloriana

12. St/Wed

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

19.00

7. Pá/Fri 8. So/Sat

Ples v Opeře / Ball at Opera

20.00

11.00

9. Ne/Sun

La bohème (Bohéma)

20.00

10. Po/Mon

14.00

11. Út/Tue

Romeo a Julie / Romeo and Juliet

NDS

19.00

I

19.00

12. St/Wed

Nabucco

ALL

19.00

19.00

13. Čt/Thu

Romeo a Julie / Romeo and Juliet

B2

OH

19.00

14. Pá/Fri

Carmen

19.00

15. So/Sat

Tannhäuser

16. Ne/Sun

Don Quijote

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows

19.00

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew

19.00

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

16. Ne/Sun

Gloriana

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

18. Út/Tue

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew

19. St/Wed

Radúz a Mahulena / Radúz and Mahulena

20. Čt/Thu

nehraje se / no performance

21. Pá/Fri

Čarokraj / Enchantia

22. So/Sat

Čarokraj / Enchantia

23. Ne/Sun

Čarokraj / Enchantia

14.00

14.00 B1

19.00

O2

19.00

19.00

18. Út/Tue

Otello

19. St/Wed

Die Fledermaus (Netopýr)

20. Čt/Thu

Il trovatore (Trubadúr)

19.00

II

19.00

21. Pá/Fri

Madama Butterfly

19.00

19.00

19.00

22. So/Sat

Turandot

19.00

23. Ne/Sun

Rigoletto

19.00

24. Po/Mon

nehraje se / no performance

ROD3 14.00

25. Út/Tue

La traviata

18.00

26. St/Wed

Carmen

R

19.00 19.00

ROD5 14.00

27. Čt/Thu

La bohème (Bohéma)

19.00

18.00

28. Pá/Fri

Nabucco

19.00

Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac

19.00

Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows

19.00

26. St/Wed

Popelka / Cinderella

19.00

27. Čt/Thu

Popelka / Cinderella

19.00

28. Pá/Fri

Jakobín / The Jacobin

19.00

ostatní 

18.00

19.00

18.00

Opera 

VŘ

DV1

24. Po/Mon

Laterna magika 

19.00 19.00

XIII

25. Út/Tue

Činohra 

nehraje se / no performance

19.00 III

13. Čt/Thu

15. So/Sat

18.00 19.00

19.00

14. Pá/Fri

Balet 

42

STÁTNÍ OPERA

premiéra 

nehraje se 

derniéra

Únor / February 2014 STAVOVSKÉ DIVADLO

1. So/Sat

Pán z Prasečkova / Monsieur de Pourceaugnac

2. Ne/Sun

Enron

3. Po/Mon

nehraje se / no performance

NOVÁ SCÉNA

VII

14.00

1. So/Sat

Cocktail 012 – The Best of

20.00

19.00

2. Ne/Sun

Kill Will (Anička a Letadýlko)

17.00

19.00

6. Čt/Thu

Human Locomotion (premiéra / premiere)

20.00

7. Pá/Fri

Human Locomotion

20.00

4. Út/Tue

Kouzelná flétna / The Magic Flute

19.00

8. So/Sat

Human Locomotion

20.00

5. St/Wed

Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment

19.00

9. Ne/Sun

Vivi tady nebydlí (Anička a Letadýlko)

17.00

6. Čt/Thu

Zahradní slavnost / The Garden Party

7. Pá/Fri

Revizor / The Government Inspector

8. So/Sat

Strýček Váňa / Uncle Vanya

9. Ne/Sun

Věc Makropulos / The Makropulos Case

19.00

11. Út/Tue

Čekání na Godota / Waiting for Godot

19.00

12. St/Wed

Ohrožené druhy / Endangered Species

19.00

SE3

14.00

13. Čt/Thu

Mirage (420PEOPLE)

20.00

19.00

14. Pá/Fri

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

VIII

19.00

Č4

10. Po/Mon

nehraje se / no performance

11. Út/Tue

Mikve / Mikveh

19.00

12. St/Wed

Le nozze di Figaro (Figarova svatba)

19.00

13. Čt/Thu

Don Giovanni

19.00

14. Pá/Fri

Racek / The Seagull

15. So/Sat

Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment

15. So/Sat

16. Ne/Sun 21. Pá/Fri

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

IX

19.00

20.00 ROD1 14.00 20.00

Rytíři (Toy Machine)

17.00

Nosorožec / Rhinoceros

19.00

Cocktail 012 – The Best of

20.00

19.00

22. So/Sat

Cocktail 012 – The Best of

20.00

14.00

23. Ne/Sun

Vidím nevidím / As Far as I See

17.00

19.00

27. Čt/Thu

Dušan na Scénu (Spolek posluchačů architektury)

19.00

Opera nás baví / Opera Is Fun – Benjamin Britten

10.30

28. Pá/Fri

Cocktail 012 – The Best of

20.00

16. Ne/Sun

Petr Pan (Bohemia Balet)

15.00

Carmina Burana (Bohemia Balet)

19.00

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

18. Út/Tue

Kouzelná flétna / The Magic Flute

19.00

19. St/Wed

Così fan tutte

19.00

20. Čt/Thu

nehraje se / no performance

21. Pá/Fri

Revizor / The Government Inspector

19.00

22. So/Sat

Popelka / Cinderella (Divadlo J. K. Tyla Plzeň)

19.00

23. Ne/Sun

Kouzelná flétna / The Magic Flute (Balet Praha Junior)

24. Po/Mon

Pán z Prasečkova / Monsieur de Pourceaugnac

DIVADLO KOLOWRAT

19.00 ČS3

19.00

Č2

19.00

25. Út/Tue

Kouzelná flétna / The Magic Flute

26. St/Wed

Zahradní slavnost / The Garden Party

27. Čt/Thu

Tartuffe (1. premiéra / 1st premiere)

19.00

28. Pá/Fri

Tartuffe (2. premiéra / 2nd premiere)

19.00

19.00

6. Čt/Thu

Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White

19.00

8. So/Sat

Z prachu hvězd / From Stardust

19.00

9. Ne/Sun

Blackbird

19. St/Wed

Z prachu hvězd / From Stardust

21. Pá/Fri

Blackbird

XVI

19.00

XVII

19.00

19.00

23. Ne/Sun

Obrazy / Pictures

24. Po/Mon

Nezlobíš se …? (Umělecká agentura Pierot)

19.00

25. Út/Tue

Toufar

19.00

26. St/Wed

Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White

19.00

19.00

Navštivte náš E-SHOP, kde si můžete objednat např. programy a plakáty z představení, DVD nahrávky, knihy či upomínkové předměty. http://eshop.narodni-divadlo.cz 43

PROGRAM > BŘEZEN / MARCH 2014

NÁRODNÍ DIVADLO

1. So/Sat

Simon Boccanegra

19.00

2. Ne/Sun

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

14.00

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

19.00

ROD2 14.00

1. So/Sat

Labutí jezero / Swan Lake

2. Ne/Sun

Tannhäuser

nehraje se / no performance

3. Po/Mon

Labutí jezero / Swan Lake

4. Út/Tue

nehraje se / no performance

4. Út/Tue

La traviata

VŘ

5. St/Wed

nehraje se / no performance

5. St/Wed

Madama Butterfly

DV2

6. Čt/Thu

Jakobín / The Jacobin

19.00

6. Čt/Thu

Il barbiere di Siviglia (Lazebník sevillský)

19.00

7. Pá/Fri

Turandot

3. Po/Mon

7. Pá/Fri 8. So/Sat 9. Ne/Sun 10. Po/Mon

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew Opera nás baví / Opera Is Fun – Giacomo Puccini

XV

10.30

Šípková Růženka / Sleeping Beauty

19.00

9. Ne/Sun

Rusalka

19.00

10. Po/Mon

19.00

Aida Radúz a Mahulena / Radúz and Mahulena

16.00 19.00 19.00 19.00 19.00 19.00

8. So/Sat

Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac

19.00 A

ROD6 14.00 18.00 SE1

14.00

nehraje se / no performance

11. Út/Tue

Rusalka

19.00

11. Út/Tue

La bohème (Bohéma)

19.00

12. St/Wed

Cyrano z Bergeracu / Cyrano de Bergerac

19.00

12. St/Wed

Rigoletto

19.00

13. Čt/Thu

nehraje se / no performance

13. Čt/Thu

Amerikana III

NDS

19.00

14. Pá/Fri

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

19.00

14. Pá/Fri

Amerikana III

XI

19.00

15. So/Sat

Zkrocení zlé ženy / The Taming of the Shrew

14.00

15. So/Sat

Carmen

16. Ne/Sun

Popelka / Cinderella

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

18. Út/Tue

19.00

19.00 ROD1 14.00

16. Ne/Sun

Rusalka

19.00

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

18. Út/Tue

Il trovatore (Trubadúr)

Naši furianti / Our Uppish and Defiant Fellows

19.00

19. St/Wed

Il barbiere di Siviglia (Lazebník sevillský)

19. St/Wed

Dvě vdovy / The Two Widows

19.00

20. Čt/Thu

Don Quijote

20. Čt/Thu

Příhody lišky Bystroušky / The Cunning Little Vixen (1. premiéra / 1st premiere)

19.00

21. Pá/Fri

Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters

19.00

22. So/Sat

23. Ne/Sun

14.00

Příhody lišky Bystroušky / The Cunning Little Vixen (2. premiéra / 2nd premiere) Čarodějův učeň / Krabat

24. Po/Mon

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

25. Út/Tue

Jakobín / The Jacobin

26. St/Wed

Strakonický dudák / The Bagpiper of Strakonice

27. Čt/Thu

Sluha dvou pánů / The Servant of Two Masters

19.00

21. Pá/Fri

Otello

19.00

22. So/Sat

La bohème (Bohéma)

19.00

23. Ne/Sun

Rusalka

24. Po/Mon

nehraje se / no performance

SE2

14.00

19.00

25. Út/Tue

Carmen

MŘ

Labutí jezero / Swan Lake

B1

B2

19.00

27. Čt/Thu

La traviata

Č2

ALL

19.00 20.00

26. St/Wed

19.00 19.00

19.00

28. Pá/Fri

Madama Butterfly

19.00

19.00

29. So/Sat

Rusalka

19.00

19.00

30. Ne/Sun

Tosca

19.00

31. Po/Mon

nehraje se / no performance

Prodaná nevěsta / The Bartered Bride

19.00

Ceny Thálie 2013 / Thalia Awards 2013

20.00

30. Ne/Sun

Popelka / Cinderella

31. Po/Mon

nehraje se / no performance

Laterna magika 

19.00 OH

15.00

28. Pá/Fri

Činohra 

19.00

III

29. So/Sat

Balet 

44

STÁTNÍ OPERA

I

19.00

14.00 19.00

Opera 

ostatní 

premiéra 

nehraje se 

derniéra

Březen / March 2014 STAVOVSKÉ DIVADLO

1. So/Sat

NOVÁ SCÉNA

Don Giovanni

2. Ne/Sun

Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment

3. Po/Mon

nehraje se / no performance

4. Út/Tue

nehraje se / no performance

5. St/Wed

Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail

14.00

1. So/Sat

Cocktail 012 – The Best of

20.00

ROD4 14.00

7. Pá/Fri

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

20.00

19.00

13. Čt/Thu

Kvartýr / Hang-out (premiéra / premiere)

19.00

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

20.00

19.00

15. So/Sat

Tartuffe Revizor / The Government Inspector

8. So/Sat

Pán z Prasečkova / Monsieur de Pourceaugnac

9. Ne/Sun

Czech Grand Design

20.00 19.00

10. Po/Mon

Don Giovanni

11. Út/Tue

nehraje se / no performance

12. St/Wed

nehraje se / no performance

13. Čt/Thu

Tartuffe

19.00

Č3

19.00

19.00

14. Pá/Fri

Únos ze serailu / Die Entführung aus dem Serail

19.00

15. So/Sat

Mikve / Mikveh

19.00

16. Ne/Sun

Orfeus a Eurydika / Orfeo ed Euridice

17. Po/Mon

nehraje se / no performance

XIV

20.00 17.00

14. Pá/Fri

6. Čt/Thu

ČS1

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

19.00

7. Pá/Fri

Č1

8. So/Sat 9. Ne/Sun

19.00

16. Ne/Sun 17. Po/Mon

Kouzelný cirkus / Wonderful Circus

20.00

Kousky / Pieces

17.00

Nosorožec / Rhinoceros Kvartýr / Hang-out

19.00 Č4

19.00

18. Út/Tue

Human Locomotion

20.00

19. St/Wed

Human Locomotion

20.00

20. Čt/Thu

Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague

20.00

21. Pá/Fri

Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague

20.00

22. So/Sat

Legendy magické Prahy / Legends of Magic Prague

14.00 20.00

24. Po/Mon

Cikánská rapsodie / Gypsy Rhapsody

20.00

25. Út/Tue

Antikódy / Anticodes

20.00

18. Út/Tue

Così fan tutte

19.00

26. St/Wed

Ohrožené druhy / Endangered Species

19.00

19. St/Wed

Les / The Forrest (premiéra / premiere)

19.00

27. Čt/Thu

Graffiti

20.00

20. Čt/Thu

Enron

21. Pá/Fri

Strýček Váňa / Uncle Vanya

22. So/Sat

Kouzelná flétna / The Magic Flute (Balet Praha Junior)

KB

19.00

28. Pá/Fri

Graffiti

20.00

19.00

29. So/Sat

Graffiti

20.00

14.00

30. Ne/Sun

Cikánská rapsodie / Gypsy Rhapsody

20.00

19.00

31. Po/Mon

Čekání na Godota / Waiting for Godot

19.00

23. Ne/Sun

Le nozze di Figaro (Figarova svatba)

XII

19.00

24. Po/Mon

Jedenácté přikázání / The Eleventh Commandment

II

19.00

25. Út/Tue

Les / The Forrest

DV1

26. St/Wed

Le nozze di Figaro (Figarova svatba)

19.00 19.00

27. Čt/Thu

Racek / The Seagull

19.00

28. Pá/Fri

Věc Makropulos / The Makropulos Case (derniéra / last time)

19.00

29. So/Sat

Kouzelná flétna / The Magic Flute

30. Ne/Sun

Zahradní slavnost / The Garden Party

31. Po/Mon

Strýček Váňa / Uncle Vanya

ROD5 14.00 19.00 14.00 IX

19.00

ČS2

19.00

Navštivte náš E-SHOP, kde si můžete objednat např. programy a plakáty z představení, DVD nahrávky, knihy či upomínkové předměty. http://eshop.narodni-divadlo.cz

DIVADLO KOLOWRAT

3. Po/Mon

Z prachu hvězd / From Stardust

19.00

7. Pá/Fri

Obrazy / Pictures

19.00

10. Po/Mon

Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White

19.00

20. Čt/Thu

Blackbird

19.00

22. So/Sat

Obrazy / Pictures

27. Čt/Thu

Toufar

XVII

30. Ne/Sun

Ohlušující pach bílé / The Deafening Smell of White

ČKW1 19.00

31. Po/Mon

Z prachu hvězd / From Stardust

XVI

19.00 19.00

19.00

45

INFORMACE PRO DIVÁKY / INFORMATION FOR VISITORS

POKLADNY

THE BOX OFFICES

1) 2) 3) 4)

1 2 3 4

Provozní budova ND, Ostrovní 1, Praha 1 Pokladna v Rytířské, Rytířská 31, Praha 1 Státní opera, Wilsonova 4, Praha 1 Nová scéna, Národní 4, Praha 1

Předprodej vstupenek na představení je 5 měsíců dopředu

Ticket advance sale 5 months in advance

OTEVÍRACÍ DOBA: Denní pokladny • 1, 2, 3) Po–Ne: 10–18, 4) Po–Pá: 9–18, So–Ne: 10–18, v hrací dny do začátku představení Večerní pokladny • 45 minut před začátkem představení otevírají pokladny v historické budově ND, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, vstupenky na odpolední představení lze zakoupit v denních pokladnách

OPERATING HOURS: Daytime box offices: • 1, 2, 3) Mon–Sun: 10 am to 6 pm • 4) Mon–Fri: 9 am to 6 pm, Sat–Sun: 10 am to 6 pm, on play day the box office is open until the begining of the performance Evening box offices: • 45 minutes before the beginning of performances the box offices are open at the National Theatre historical building, the Estates Theatre and the State Opera

INFORMACE: [email protected], +420 224 901 448 [email protected], +420 224 931 482

ON-LINE PRODEJ A REZERVACE VSTUPENEK On-line nákup /rezervaci začněte výběrem v programu. www.narodni-divadlo.cz, www.novascena.cz, www.opera.cz

PARKING CENA ZA PARKOVNÉ PRO VOZIDLA A MOTOCYKLY (PO–NE) PRO PODZEMNÍ GARÁŽE ND, OSTROVNÍ 1, PRAHA 1: 1.– 8. hodina od zahájení parkování: 50 Kč/hod. parkování. Každá další hodina: 20 Kč/hod. parkování. Cena je uvedena včetně DPH. Cena platí vždy i za každou započatou hodinu parkování. Parkování vozidla za 1 den: 720 Kč. Parkování vozidla za každý další den: + 480 Kč (2 dny: 720 + 480 = 1200 Kč, 3 dny: 720 + 480 + 480 = 1.680 Kč atd.) SLEVY Sleva pro držitele průkazu ZTP a ZTP-P bude poskytnuta formou rabatu ve výši -3 hodin z celkové doby parkování, a to na základě předložení Průkazu ZTP, ZTP-P. Sleva pro předplatitele ND bude poskytnuta formou rabatu ve výši -2 hodin z celkové doby parkování, na základě předložení platné abonentky dané sezony na představení, které se koná v daném dni parkování. Zvýhodněná cena pro uživatele parkoviště Národního divadla při uzavření smlouvy na min. dobu 1 měsíc a více činí 8.000 Kč/měs. bez DPH. Noční parkování od 20.00 do 08.00 hod 4.000 Kč/měs. bez DPH. INFORMACE +420 224 901 320, +420 224 901 443

SLEVY Slevy jsou poskytovány dle aktuálního ceníku Národního divadla, který je k dispozici v pokladnách ND či na www.narodni-divadlo.cz Základní přehled slev • 50% sleva pro držitele průkazů ZTP, ZTP/P a jeho průvodce; pro příslušníky odboje • 50% sleva pro držitele průkazů ISIC, ITIC, ALIVE, EURO 26 STUDENT na 1. a 2. galerii (ND, STD), 2. balkon (SO) a postranní místa (NS) • až 50% sleva v rámci předplatitelských skupin • 30% sleva pro držitele abonentních karet České filharmonie • až 25% sleva s Kartou věrného diváka na představení souborů ND • 20% sleva pro děti do 15 let na dopolední a odpolední představení (nárok na slevu se prokazuje při vstupu do divadla) • při nákupu celé lóže snížení celkové ceny o vstupenku s nejnižší hodnotou (nárok na slevu se uplatňuje při nákupu) • u představení hostujících souborů, pronájmů a mimořádných projektů slevy negarantujeme 46

Operations Building of the National Theatre, Ostrovní 1, P1 Box Office Rytířská, Rytířská 31, Prague 1 The State Opera, Wilsonova 4, Prague 1 The New Stage, Národní 4, Prague 1

INFORMATION: [email protected], +420 224 901 448 [email protected], +420 224 931 482

PROSÍME O ZACHOVÁNÍ KONVENCE SPOLEČENSKÉHO ODĚVU! PLEASE COME APPROPRIATELY DRESSED FOR THE THEATRE.

PŘÍSTUP DO BUDOV ND I DO PARKINGU JE UPRAVEN PRO BEZBARIÉROVÝ PŘÍSTUP. THE ENTRANCE TO THE NATIONAL THEATRE BUILDINGS AND PARKING IS MODIFIED TO ENABLE BARRIER-FREE ACCESS!

ON-LINE SALES AND RESERVATION OF TICKETS For on-line sales or reservations, select a performance in the programme. www.narodni-divadlo.cz, www.novascena.cz, www.opera.cz

PARKING PARKING FEES AT THE NATIONAL THEATRE COVERED CAR PARK OSTROVNÍ 1, PRAGUE 1 (MON–SUN): 1st–8th hour of parking: CZK 50/parking hour. Each additional hour: CZK 20/parking hour. The price includes VAT and also always applies to each started parking hour. One-day parking fee: CZK 720. Parking fee for each subsequent day: + CZK 480 (2 days: CZK 720 + 480 = CZK 1,200; 3 days: CZK 720 + 480 + 480 =CZK 1,680, etc…). DISCOUNTS Discounts for persons with cards attesting to special health impairments will be granted in the form of a rebate amounting to 3 hours from the total parking time, upon the submission of cards attesting to special health impairments. Discounts for National theatre subscribers will be granted in the form of a rebate amounting to 2 hours from the total parking time, upon presenting a subscriber valid card for the performance taking place on the day of parking. The special tariff for users of the National Theatre car park when concluding a contract for one or more months is CZK 8,000/month, excluding VAT. The night-time parking fee (from 8 pm to 8 am) is CZK 4,000/ month, excluding VAT. INFORMATION For further information, call +420 224 901 320, +420 224 901 443.

131. SEZONA ND INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ NÁRODNÍHO DIVADLA Ředitel ND: Doc. MgA. Jan Burian Umělecký šéf Činohry ND: Michal Dočekal Ředitelka Opery ND a SO: Silvia Hroncová Umělecký ředitel Opery ND a SO: Petr Kofroň Umělecký šéf Baletu ND: Petr Zuska Šéf Laterny magiky: Zdeněk Prokeš Vychází 10× ročně IČ 00023337 Adresa redakce: Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, T 224 901 537 Redaktoři a autoři informačních textů souborů (není-li uvedeno jinak): Činohra: Tomáš Staněk, Kateřina Ondroušková, T 224 901 236 [email protected], [email protected] Opera: Jitka Slavíková, T 224 901 777 [email protected] Balet: Helena Bartlová, T 224 902 527 [email protected] Nová scéna: Jan Mocek, T 224 901 336 [email protected] Obchodní informace: Jiří Adamík, T 224 901 520 [email protected] Programové a repertoárové informace: Zdeněk Staňkovský, T 224 901 603 [email protected] Odpovědná redaktorka: Dana Flídrová [email protected], T 224 901 537 Grafická úprava, prepress: Petr Huml, Formata Tisk: UNIPRESS spol. s r.o. Toto číslo vychází: 31. 1. 2014 Redakční uzávěrka: 10. 1. 2014 Programová uzávěrka: 17. 1. 2014 Příští číslo vyjde: 28. 2. 2014 ISSN: 1212-1045

PARTNEŘI NÁRODNÍHO DIVADLA

PARTNER INSCENACÍ BALETU A OPERY ND

PARTNER INSCENACÍ ND

MECENÁŠI NÁRODNÍHO DIVADLA

MEDIÁLNÍ PARNEŘI

 × V roce 1971 měla premiéru slavná inscenace baletu Romeo a Julie v choreografii Miroslava Kůry, režii Petra Weigla, se scénou Josefa Svobody a v kostýmech Jindřišky Hirschové. Na jevišti Národního divadla byla do roku 1990, hrála se 226×. Z této inscenace vycházelo později rovněž nastudování z roku 1998. Inscenátoři v roce 1971 obsadili do role Romea také Bohumila Reisnera, vynikajícího tanečníka, který se zapsal do paměti mnohých diváků. Zemřel předčasně, letos v únoru by se dožil 70 let. Na snímku ze zkoušky s Vlastimilem Harapesem, který tehdy ztvárnil Merkucia, a Pavlem Ždichyncem, Tybaltem. Foto: archiv