00

V Praze dne 3.8.2011 Magistrát hl.m. Prahy Odbor územního plánu Jungmannova 35 111 21 Praha 1

Věc: Námitky zástupce veřejnosti ke změně územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy č. Z 2590/00 Na základě připomínek obyvatel hlavního města Prahy podaných proti návrhu změny Územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy č. Z 2590/00 (dále též „předmětná změna ÚP“) a na základě zmocnění uděleného těmito osobami uplatňuji ve smyslu § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona k předmětné změně ÚP námitky zástupce veřejnosti. Návrh předmětné změny ÚP v podobě, jak byl vystaven k veřejnému nahlédnutí, je v rozporu se Zásadami územního rozvoje kraje hl.m. Prahy 2009 (dále též jen „zásady územního rozvoje“) a s požadavky na schvalování změn územního plánu stanovenými stavebním zákonem. Rovněž není v zájmu veřejnosti a to především obyvatel Prahy 6. Z toho důvodu žádáme, aby byl návrh předmětné změny ÚP zamítnut. Vymezení území dotčeného námitkami Tyto námitky se týkají celého území dotčeného předmětnou změnou ÚP parcely č. 570/1, 2, 4, 5; 571; 572 – 4; 575/1, 2; 1002/2 – část, 1053/2, 1109/1, 5 – 8 a navazujících území na k.ú. Vokovice, Veleslavín a Střešovice ODŮVODNĚNÍ NÁMITEK Stav dotčené lokality Podstatou návrhu předmětné změny ÚP je změna funkčního využití ploch tzv. bývalého Strnadova zahradnictví z jejich stávajícího vymezení funkčního využití převážně pěstební plochy zahradnictví /PZA/ na funkční plochu všeobecně obytnou /OV/ s kódem míry využití území C a D. Důvodem pro vydání této změny má být výstavba obytného souboru s centrálním náměstím a parkem. Nicméně parkové plochy mají být vymezeny plovoucí značkou bez specifikace rozlohy a centrální náměstí nelze realizovat dokud nebude železniční trať umístěna pod zem. Na převážně nezastavěných pozemcích Strnadova zahradnictví se v současné době nacházejí prameny, které napájejí Veleslavínský potok, je zde vzrostlá zeleň a byl zde dokonce zaznamenán výskyt chráněných druhů živočichů. Přesto v rámci pořizování změny nebyl proveden odborný průzkum a nebylo zadáno vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Území Strnadova zahradnictví přitom bezprostředně navazuje na brownfield staré veleslavínské teplárny, který by měl být přednostně využit pro potřeby nové zástavby. Z toho vyplývají následující výhrady k Z 2590:

Námitky zástupce veřejnosti ke změně územního plánu sídelního útvaru hl.m. Prahy č. Z 2590/00 Strana 2 (celkem 12)

1. Není důvod ke změně funkčního využití území ve zrychleném řízení v

podobě celoměstsky významné změny, totéž území je řešeno v novém územním plánu hl. m. Prahy Realizace hlavního cíle změny tj. obytného souboru s centrálním náměstím je závislá na zatunelování trati, jelikož Zásady územního rozvoje předpokládají zahájení modernizace trati Praha - Kladno zhruba v horizontu přijetí nového územního plánu, nemá návrh na změnu funkčního využití ve zrychleném režimu žádné reálné opodstatnění neboť nemůže přispět k rychlejší rehabilitaci území. Nynější podoba návrhu Z 2590 téměř znemožňuje realizaci původního projektu developera na jehož základě byl podán podnět na změnu územního plánu: centrální náměstí zde může být pouze za předpokladu, že trať vedoucí středem území bude zahloubena. Navíc z výkresu změny a z textové části vyplývá, že v severní části parcel na k.ú. Vokovic je nově navrženo zachování celého pruhu ZMK podél Veleslavínského potoka zhruba v šíři 15 m. Vzhledem k tomu, že 35m na obě strany od trati bude ochranné pásmo železnice a výstavba zde je možná pouze se souhlasem Ministerstva dopravy zbývá zde pruh cca 10 m pro výstavbu. Vydáním opatření obecné povahy o změně územního plánu se značně zvýší cena dotčených pozemků což se může projevit neopodstatněným zvýšením nákladů státu na odkup části pozemků podél trati v souvislosti s její plánovanou modernizací.

2. Z 2590 je v přímém rozporu s některými pasážemi zásad územního rozvoje, konceptu územního plánu hl.m. Prahy, politikou územního rozvoje, stavebního zákona a dalšími dokumenty Jak jsme uvedli již v Námitkách zástupce veřejnosti ke Konceptu územního plánu podaných 9.12. 2009, navrhované využití je v rozporu se Zásadami územního rozvoje Prahy a koncepcí rozvoje města stanovenou Konceptem nového územního plánu. Oba dokumenty stanoví, že je nutné zastavit trend výstavby nových čtvrtí na plochách zeleně a zemědělské půdě, a přednostně je třeba využívat transformační území včetně brownfields. Přesně takové plochy se v těsné blízkosti řešeného území rovněž nacházejí, proto nemá plánovaná zástavba na ploše Strnadova zahradnictví opodstatnění. Předčasné přijetí návrhu změny Z 2590 by předešlo a znemožnilo řádné vypořádání našich námitek ke konceptu nového územního plánu hl. m. Prahy. Zásadní výhrady jsou obsaženy v bodech 2.1 – 2.6 1) Rozpor s Konceptem nového územního plánu Lze konstatovat, že údolí Dejvického - Veleslavínského potoka je radiálně směřujícím údolím, navrhované funkční využití OV-C OV - D je pak v rozporu s koncepcí krajiny definovanou v článku 1.1 závazné části Konceptu bod 2) zachovat nezastavěné části radiálně směřujících údolí a výrazných hřbetů tvořících „zelené“ klíny pronikající z příměstské krajiny hluboko do centrální části města


- díl B Údaje o splnění zadání 2.1.3. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území str. 10 a 11: V zásadě nepřipustit bez průkazu nezbytnosti v obecném zájmu - umisťování dalších komerčních aktivit i bydlení na dosud volné plochy v zastavěném území města 2) Rozpory se Zásadami územního rozvoje - 2.3. Hospodářský rozvoj: d) chránit nadále zemědělskou půdu - zejména půdy I. a II. třídy ochrany, v oblastech s nižší bonitou podporovat zvýšení podílu trvalých porostů a zlepšení rekreační hodnoty a prostupnosti území pro rekreaci obyvatel, e) upřednostňovat využívání stávajících areálů před záborem půdy ve volné krajině, Z toho vyplývá, že v kontextu dvou sousedících nevyužívaných území je třeba přednostně stavět na území s průmyslovou zátěží, nikoliv na zemědělské půdě a na posledních nezastavěných parcelách na katastru Vokovic jižně od Evropské (viz. Stavební zákon par. 55 odst. 3) - bod 2.4. Ochrana kulturních, přírodních a civilizačních hodnot 2.4.1. Ochrana kulturních hodnot b) zajistit podmínky pro ochranu dalších rezervací, památkových zón, památkových souborů a objektů na území města zapsaných do seznamu nemovitých kulturních památek a jejich ochranná pásma, Parcely dotčené změnou se nacházejí v ochranném pásmu památkové zóny a je zde v širším okolí historicky doložená existence užitkových zahrad po několik století, údolí Dejvického potoka hrálo významnou roli v prehistorickém období. NPÚ se ke změně Z2590 již vyjádřil nesouhlasně. - bod 2.4.2. Ochrana krajiny a městské zeleně jako podstatné složky prostředí života obyvatel: bod b) – f) a především g) nenavrhovat kapacitní zástavbu v pramenných oblastech malých vodních toků a nezastavovat údolnice drobných vodních toků (detailněji viz. toto Odůvodnění námitek 2.3 Ochrana nezastavitelných ploch a zeleně ) - bod 3.3.9 Zóna III. - ostatní území (1) Na stabilizovaných plochách je stanovena struktura, výšková hladina a podíl zeleně na rostlém terénu a ve všech plochách platí: a) Při změnách v území je nutné přihlédnout k charakteru dotčeného území; je zde zpravidla přípustné pouze zachování, rehabilitace a dotvoření stávající prostorové struktury včetně veřejných prostranství bez další rozsáhlé stavební činnosti. b) Odchylky od ustanovení bodu a) jsou nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné a musí být řádně zdůvodněny, zejména přínosem pro území a podloženy kompozičním záměrem nebo doloženy zapsanou územní studií nebo regulačním plánem. Dle veřejně dostupných informací nebyla vypracována urbanistická územní studie. Důvodová zpráva k Z 2590 sice konstatuje, že „území bylo prověřeno studií“, jde však pouze o mírně korigovaný developerský projekt nikoliv o zapsanou územní studii či regulační plán v širších urbanistických souvislostech. Řádné zdůvodnění podle našeho názoru chybí, přínos pro území není dostatečně doložen, nejsou uvedena žádná negativa. 3) Rozpory se Stavebním zákonem V případě Z2590 není doložen ani zaručen udržitelný rozvoj území neboť návrh změny nebyl posouzena podle SEA, není dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, nejsou dostatečně koordinovány veřejné i soukromé záměry změn v území, není ve veřejném zájmu zajištěna ochrana


nezastavěného území a nezastavitelných pozemků a přírodních, kulturních a civilizačních hodnot (údolí někdejšího Dejvického – Veleslavínského potoka bylo významnou osou nejstaršího prehistorického osídlení Prahy, zachovaný nezastavěný úsek za školou Na Dlouhém lánu je jeho poslední dochovanou částí). Tímto došlo k porušení obecně definovaných úkolů a cílů územního plánování: ( 2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 4) Rozpor s prioritami Integrovaného krajského programu řešení imisí a z něj vyplývající nedostatečné posouzení možného zvýšení emisní a imisní zátěže ve společné části SEA ke CVZ I + II V kapitole Emise se obecně uvádí: Celkově lze konstatovat, že posuzované změny nejsou v rozporu s výše uvedenými opatřeními. Řada z nich sice vnáší do území nové aktivity, jedná se však zejména o rozvolněnou obytnou zástavbu s nízkými hodnotami přitížení automobilové dopravy, která je navíc obvykle doplněna plochami zeleně. Toto obecné konstatování nemá žádnou vypovídací hodnotu o konkrétní lokalitě Strnadova zahradnictví. Vzhledem k tomu, že Z 2590 umisťuje cíle a koncentraci individuální automobilové dopravy do oblasti s nadlimitní prašností je v rozporu s prioritami 1.a 3. dokumentu Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha a) Priorita 1. Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy 1.1.7. Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy je porušena neboť a) hlavní cíl změny umisťuje nové lokální centrum čtvrti - obytné sídliště s centrálním náměstím kolem nové železniční stanice do oblasti nadlimitně zatížené emisemi z teplárny Veleslavín a dalšími zdroji znečištění b) budoucí dopravní řešení v okolí pozemků dotčených změnou povede k nežádoucímu zprůjezdnění oblasti b) Priorita 3: Snížení emisí PM10 - sekundární prašnost: 3.1. Omezování sekundární prašnosti Opatření č. 5.1.1. Územní plánování obsahuje zásady, které je nutno uplatňovat pro takové řešení rozvoje území, které poskytne jednak prevenci před neuváženým umisťováním nových zdrojů znečišťování a naopak přispěje k nápravě současné nevyhovující situace zejména v dopravě. Jedná se např. o umisťování funkčních ploch, na nichž se předpokládá velká koncentrace pracovních příležitostí, administrativy nebo obchodů u tras kolejové hromadné dopravy. V silně imisně zatížených lokalitách je pak nutno umisťování nových zdrojů a cílů individuální dopravy důsledně omezovat. Dalšími požadavky jsou odlehčování centra města a lokálních center jednotlivých městských částí, postupné zvyšování zastoupení zeleně atd.


c) Vzhledem k tomu, že se zde má vzniknout nákupního středisko a obchody (v souladu s hlavním cílem změny v rámci obytného souboru, umožněno funkčním využitím OV všeobecně obytné) dostává se návrh změny v rozporu též s Opatřením č. 1.1.7. na základě něhož je požadována regulace výstavby nových zdrojů a cílů dopravy, jako jsou administrativní nebo komerční centra, nákupní střediska, hotely apod. a stanovení závazných podmínek pro umisťování dopravně významných objektů v jednotlivých částech města, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

2.1 Porušení priority využití transformačních území Zásady územního rozvoje stanovují jako jednu z priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území prioritu upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území. Tato priorita má obzvláštní význam v lokalitě Strnadova zahradnictví, v níž se nachází cenné nezastavěné plochy a na níž navazuje brownfield po veleslavínské teplárně určený k zástavbě již v současném platném územním plánu. Navzdory tomu, že je předmětná změna ÚP v přímém rozporu s výše uvedenou prioritou územního plánování, pořizovatel v návrhu odůvodnění předmětné změny se s touto okolností nijak nevypořádává. Za závažnou okolnost přitom považujeme fakt, že návrh předmětné změny ÚP odpovídá toliko zájmům investorů vlastnících pozemky v dotčené lokalitě na zhodnocení těchto pozemků jejich přeměnou na zastavitelné plochy. Z hlediska veřejného zájmu na revitalizaci předmětné lokality je potřeba budoucí využití pozemků Strnadova zahradnictví řešit v souvislosti se sousedícím územím brownfields veleslavínské teplárny. Pozemky Strnadova zahradnictví mají díky zeleni a prameništi ideální podmínky pro vytvoření klidové zóny a centrálního parku Veleslavín, který je místním obyvatelům slibován radnicí městské části Prahy 6.

2.3

Ochrana nezastavitelných ploch a zeleně

Zásady územního rozvoje dále stanoví jako jednu z priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území prioritu zvyšování podílu zeleně a spojování zeleně do uceleného systému. Zeleň nacházející se na pozemcích Strnadova zahradnictví je pokračování pásu městské zeleně sledujícího linii Dejvického potoka (v současné době z větší části zatrubněného) podél ulic Zavadilova, Velvarská, Thákurova, Nikoly Tesly a Antonína Čermáka. Strnadovo zahradnictví propojuje tuto linii zeleně s prvky územního systému ekologické stability podél ul. Pod Novým lesem a bylo by v souladu s výše uvedenou prioritou územního plánování zařadit tyto pozemky do celoměstského systému zeleně. Zrušení převážné části zeleně Strnadova zahradnictví na úkor nové výstavby by naopak v rozporu s výše uvedenou prioritou vedlo ke snižování podílu zeleně a k její fragmentaci respektive narušování uceleného systému zeleně. Zásady územního rozvoje stanoví jako jednu z obecných zásad územního rozvoje pod bodem 2.4.2 Ochrana krajiny a městské zeleně písm. c) zásadu „zachovat a rozvíjet zelené klíny, které se v městském prostředí vytvořily v souvislosti s konfigurací terénu“. Jak bylo popsáno výše, pozemky Strnadova zahradnictví jsou součástí takového zeleného


klínu, jehož narušení by bylo v rozporu s citovanou zásadou územního rozvoje. Zásady územního rozvoje dále stanoví v témže bodě pod písmenem e) následující úkol pro podrobnější územně plánovací dokumentaci: „vytvořit a chránit přiměřené rezervní plochy pro potřebnou budoucí občanskou, dopravní a technickou infrastrukturu a pro zeleň“. Tento požadavek zásad územního rozvoje na obsah územního plánu by přijetím předmětné změny ÚP rovněž nebyl dodržen. Zásady územního rozvoje konečně stanoví jako jednu z obecných zásad celoměstské koncepce rozvoje ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot zásadu „rozvíjet systém zeleně, který je významným atributem krajinného rázu, základem zdravého městského prostředí a kvalitní příměstské krajiny poskytující městu rekreační zázemí.“ Návrh předmětné změny ÚP je v rozporu též s tímto bodem zásad územního rozvoje.

2.4

Ochrana Zemědělského půdního fondu

Zásady územního rozvoje v rámci obecných zásad územního rozvoje hl.m. Prahy pod bodem 2.3 písm. d) stanovují zásadu „chránit nadále zemědělskou půdu -zejména půdy I. a II. třídy ochrany, v oblastech s nižší bonitou podporovat zvýšení podílu trvalých porostů a zlepšení rekreační hodnoty a prostupnosti území pro rekreaci obyvatel“. Pozemky Strnadova zahradnictví jsou součástí zemědělského půdního fondu a spadají do třídy III., v souladu s výše uvedenou zásadou by tedy měly být na nich zachovány trvalé porosty pro zlepšení rekreační hodnoty a prostupnosti území. Návrh předmětné změny ÚP v rozporu s výše uvedenou zásadou povede k rozsáhlým odnětím pozemků ze zemědělského půdního fondu a k výrazné redukci trvalých porostů na nich. Navíc dochází k porušení Zásad územního rozvoje oddíl D Vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF a PULF “Ochrana ZPF je jeden z významných faktorů, který by měl zamezit souvislému rozšiřování zastavěného území. Zpřísněním režimu povolování změn projednané a schválené ÚPD, ve kterém se nezastavitelné plochy mění na zastavitelné a povolováním těchto změn jen výjimečně na základě prokázaného zvýšeného veřejného zájmu, by rozsah ZPF neměl být zásadně snižován záborem pro stavby nebo zpevněné plochy. ...”. (viz. též toto Odůvodnění námitek 7. Změna Z 2590 není v zájmu občanů Prahy 6)

2.5 Narušení odtokových poměrů v území a významného krajinného prvku Na pozemcích Strnadova zahradnictví se nachází prameniště zahrnující studny i drobné přítoky zdejšího potoka, z čehož lze usuzovat na vysokou hladinu podzemní vody a citlivost lokality na zásahy snižující retenční schopnosti území. Z hlediska ochrany přírody a krajiny potok představuje významný krajinný prvek, který je chráněn před narušujícími zásahy. Zásady územního rozvoje stanoví jako jednu z obecných zásad územního rozvoje pod bodem 2.4.2 písm. a) zásadu „respektovat významné krajinné prvky a jejich předmět ochrany“ a dále pod písm. g) zásadu „nenavrhovat kapacitní zástavbu v pramenných oblastech malých vodních toků a nezastavovat údolnice drobných vodních toků“. Dále


zásady územního rozvoje stanoví pod bodem 6.2.3.2 podmínky ochrany vodních toků, mimo jiné pod písm. a) podmínku „zachování a ochrana vodních toků a niv vodních toků jako krajinotvorného prvku“ a dále pod písmenem f) podmínku „omezování kompaktní urbanizace v oblastech citlivých na zvyšování podílu zpevněných ploch z hlediska dopadu změny odtokových poměrů na drobné vodní toky na území hl.m. Prahy“. Je zřejmé, že zástavba, jež by byla umožněna schválením návrhu předmětné změny ÚP by podstatným způsobem zasáhla do odtokových poměrů dané lokality a narušila by přítoky potoka, čímž by došlo k zásahu do předmětu ochrany významného krajinného prvku. Zároveň by zcela jednoznačně došlo ke kapacitní zástavbě v pramenné oblasti malého vodního toku. Návrh předmětné změny ÚP se i v tomto bodě dostává do rozporu se zásadami územního rozvoje a s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny. Tyto okolnosti významné pro rozhodování o návrhu předmětné změny ÚP přitom nemohly být blíže osvětleny, když dotčený orgán neuplatnil požadavek na posuzování vlivů předmětné změny ÚP na životní prostředí.

2.6

Porušení § 55 odst. 3 stavebního zákona

§ 55 odst. 3 stavebního zákona stanoví, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Jak bylo již zmíněno, pozemky Strnadova zahradnictví sousedí s transformačním územím starých veleslavínských tepláren. Tyto druhé pozemky mají podle stávajícího územního plánu určeno funkční využití všeobecně obytné území /OV/ skórem míry využití území D, tedy shodné funkční využití, jaké je navrhováno pro přeměnu pozemků bývalého zahradnictví. Jde zároveň o území o srovnatelné velikosti, u něhož je prioritní zájem na revitalizaci a znovu začlenění do městského prostoru. Je tedy zřejmé, že schválení návrhu předmětné změny ÚP by vyžadovalo řádné zdůvodnění, proč mají být zabrány nezastavitelné plochy zeleně, když je v této lokalitě zastavitelných a nevyužitých ploch dostatek. Odůvodnění návrhu předmětné změny ÚP se k této otázce nevyjadřuje a obecné odůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch, které tvoří přílohu č. 4 návrhu opatření obecné povahy se k lokalitě Strnadova zahradnictví rovněž nevyjadřuje. Toto odůvodnění obsahuje ve vztahu k obytným územím pouze statistické shrnutí, že na území hl.m. Prahy se nachází 1373,29 ha nevyužitých ploch pro bydlení a že projednávané celoměstsky významné změny územního plánu si nárokují zábor 23,42 ha doposud nezastavitelných ploch. Pořizovatel k tomuto uvádí, že „tento přesah lze odůvodnit např. nevyjasněnými majetkovými poměry na dosud nevyužitých plochách pro bydlení či jinými důvody, které pro investory znevýhodňují využití pozemků v nabídce územního plánu před pozemky, u nichž se vyžaduje změna.“ Návrh předmětné změny ÚP tedy neobsahuje vůbec žádné konkrétní zdůvodnění týkající se nového záboru nezastavitelných ploch v rozsahu cca 4,5 ha, vzhledem k tomu, že „nevyjasněné majetkové poměry“ nejsou důvodem, který by se vztahoval k plochám staré veleslavínské teplárny. Návrh předmětné změny ÚP je proto v rozporu s výše citovaným ustanovením stavebního zákona (viz. též toto Odůvodnění námitek bod 4. Nebyla prokázána nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy ani potřeba dalších zastavitelných ploch pro oblast Vokovic a Předního Veleslavína).


3. Izolovaný návrh Z2590 dostatečně neřeší navazující území a nebylo vůbec provedeno posouzení vlivu na životní prostředí. Plocha bývalého Strnadova zahradnictví (5,6 ha) i areál zrušené teplárny Veleslavín (odhadem 3 ha) společně se zchátralým okolím historického zámečku Veleslavín tvoří z urbanistického hlediska jedno velké poničené a nedořešené území (přičemž území se zcelí až po případném zahloubení buštěhradské dráhy). Je zde předpokládána rozsáhlá zástavba, přesto není ani v textové části konceptu územního plánu Prahy zahrnuto mezi Významná městská rozvojová území (těch je 11, některá z nich mají menší nebo srovnatelnou rozlohu např. M5 Krč, M6 Novodvorská) ani mezi rekreační či přestavbová V důsledku toho nebyla tato oblast jako celek řádně posouzena ve studii Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu hl. m. Prahy na udržitelný rozvoj území kde jsou vyhodnocovány různé aspekty ve třech oddílech – pilířích které zahrnují jasná kriteria podle kterých je hodnocení prováděno (např. Povrchová a podzemní voda, Půda/ZDF, Staré ekologické zátěže, Flóra/fauna, Územní systémy ekologické stability a další, které se všechny týkají právě okolí území dotčeného změnou). Jelikož okolí teplárny Veleslavín do této studie zahrnuto nebylo je opomenut např. fakt, že jde o významnou pramennou oblast s dochovanými vodními zdroji a toky, že v blízkém sousedství se nachází ÚSES a další lokální zajímavosti a nejsou tedy jasně konstatovány budoucí dopady plánovaných dopravních staveb a zástavby na širší lokalitu. Proto se jeví jako nezbytné a) společné posouzení celé oblasti Předního Veleslavína a Vokovic a to jak parcel, které jsou předmětem změny územního plánu Z 2590/00 tak brownfields po zrušené výtopně Veleslavín i jejich bezprostředního okolí a jejich zařazení do textové části nového územního plánu mezi Významná rozvojová území. Z téhož důvodu žádáme zrušení změny Obytný soubor U Strnadových zahrad do doby než bude provedeno posouzení vlivu na udržitelný rozvoj území (SEA) přinejmenším v rámci rozsahu Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu hl.m. Prahy na udržitelný rozvoj území formou Komplexního vyhodnocení environmentálního, sociálního a hospodářského pilíře významných rozvojových a přestavbových území b) zajistit v rámci posouzení vlivů na životní prostředí dostatečné vyhodnocení budoucího souběhu všech vlivů např. dopravních staveb i zástavby tedy trasy A pražského metra, stanice Červený vrch a Veleslavín s autobusovými terminály, modernizace trati Praha Kladno a územní rezervy pro budoucí silniční propojení Petřin a Červeného vrchu Evropská – Na Petřinách včetně dopadů zástavby připravované na navazujících územích v oblasti Bořislavky na k.ú. Vokovice – Dejvice a areálu SNEO na Dračkách na k.ú. Střešovice, zdrojů emisí a nadlimitní prašnosti kterými jsou teplárna Veleslavín, spalovna ÚVN, teplárna na Dědině a ulice Evropská. c) upozornit na další závažnou skutečnost: nová stanice Dlouhý lán (do záměru modernizace trati prosazena dodatečně) nebyla jako jediná část budoucí stavby posouzena podle EIA, přitom např. právě v oblasti Strnadova zahradnictví lze předpokládat výskyt ohrožených druhů živočichů.


4. Nebyla prokázána nemožnost využít již vymezené zastavitelné plochy ani potřeba dalších zastavitelných ploch pro oblast Vokovic a Předního Veleslavína. Stavební zákon č. 183/2006 ve znění pozdějších předpisů v § 55 odstavci 3 stanoví, že „další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch“. V bezprostředním sousedství Strnadova zahradnictví se nachází 3ha brownfields, kde platný územní plán určuje funkční využití umožňující zástavbu (viz. naše Odůvodnění námitek 2.1 Porušení priority využití transformačních území a 2.6 Porušení § 55 odst. 3 stavebního zákona) Nesouhlasíme s tím, že v rámci Přílohy 4 odůvodnění celku CVZ při prokazování potřeb dalších zastavitelných ploch „je toto provedeno najednou pro všech 36 návrhů celoměstsky významných změn I a II. Prokázání je zpracováno pro jednotlivé kategorie funkčního využití území a vztaženo k celému území hl. m. Prahy, jelikož prokázání v rámci jednotlivých sektorů či městských částí není reálné ani účelné s ohledem na polycentrické uspořádání města.“ Naopak v případě Území obytných jedině prokázaná potřeba konkrétní změny vztažená k městské části Praha 6 a katastru Vokovic a Veleslavína může mít nějakou vypovídací hodnotu o přípustnosti či nezbytnosti změny a jejím dopadu na lokalitu. Ukázalo by se, že dochází k přeměně posledních větších nezastavitelných ploch zeleně (PZA, ZPF) na katastru Vokovic a Veleslavína paradoxně v sousedství zastavitelných transformačních ploch po staré teplárně. Přičemž k odstranění ekologické zátěže právě na těchto průmyslových brownfields a jejichž přednostní rekultivaci a rehabilitaci by měli být soukromí investoři motivováni územním plánem. Dojde k nepřijatelnému nárůstu ploch pro bydlení. V Příloze 4 se sice uvádí že Celkový nárůst ploch pro bydlení návrhy celoměstsky významných změn I+II o 0,5 % je přijatelný a nebude znamenat v celoměstském měřítku narušení systému bydlení. Negativním jevem je naprostá převaha zájmu o změny na doposud volných plochách. Tento negativní trend je částečně vyvážen skutečností, že více než polovina tohoto rozšíření je již určena jako zastavitelné území pro jinou funkci. Je třeba zdůraznit, že na převážně volných parcelách Strnadova zahradnictví představuje zastavitelné území (funkční využití OB) nepatrnou část, odhadem ani ne 1/10. Zároveň text Přílohy 4 jednoznačně konstatuje, že obecně převažující trend změn funkčního využití pro bydlení na dosud volných plochách je negativním jevem. V případě změny Z 2590 je konkrétní nárůst ploch pro bydlení na úkor nezastavěných ploch v rámci katastru nepřijatelný.

5. V průběhu pořizování Z2590 se objevila nová závažná skutečnost - byl úředně uznán Veleslavínský potok protékající po hraně dotčeného území, což nebylo během přípravy návrhu změny dostatečně zohledněno Změna funkčního využití na obytnou zástavbu je problematická i vzhledem k nové skutečnosti, která se projevila teprve v průběhu procesu pořizování změny: úředně potvrzená existence vodního toku – Veleslavínského potoka. Na parcelách dotčených změnou se nacházejí vodní zdroje, dočasné přítoky potoka, zatrubněný někdejší Hradní potok a lze předpokládat zvýšenou hladinu podzemních vod. V návrhu změny není zmíněn další vodní tok Dejvický potok, který je sice kanalizován, ale patří mezi drobné vodní toky, jeho správcem je Povodí Vltavy. Návrh Z 2590 se tak dostává do v rozporu se:


- Zásadami územního rozvoje konkrétně kap. 6.2.3.2. Drobné vodní toky která jako podmínku pro následné rozhodování o změnách území stanoví f) omezování kompaktní urbanizace v oblastech citlivých na zvyšování podílu zpevněných ploch z hlediska dopadu změny odtokových poměrů na drobné vodní toky na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje g) v níže uvedených pramenných oblastech drobných vodních toků umisťovat novou zástavbu pouze omezeně Pramenná oblast Veleslavínského ve výčtu dále uvedena být nemohla protože potok ještě nebyl úředně uznán. Tuto oblast je nutné do seznamu přidat. - Konceptem nového územního plánu díl B Údaje o splnění zadání 2.1.3. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území kap. Příroda, krajina, živ. prostředí určuje „využít funkce povrchového odvodnění jako krajinotvorného prvku v zastavěném území" - Z 2590 je v rozporu se základními koncepčními dokumenty v oblasti vodního hospodářství jakými jsou Generel odvodnění hl.m. Prahy, Plán oblasti povodí Dolní Vltavy Část D Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny řeší: stav ochrany před povodněmi v zastavěných územích s návrhem opatření pro dosažení cílového stavu “Při návrhu opatření je respektována zásada, aby: nedocházelo ke zhoršení morfologických poměrů vodních útvarů, urychlování odtoku vody z povodí a vylučování přirozených retencí.” - dokumentem Státní politika životního prostředí který ukládá Ochranu zdrojů podzemních vod, pramenišť a sběrných lokalit pramenných vývěrů, oblastí přirozené akumulace podzemních vod

6. Celoměstský význam změny ani veřejný zájem na ní nemá dostatečnou oporu Hlavní cíl změny - urbanistický koncept nového centra čtvrti, potřeba centrálního náměstí, celoměstský význam změny ani veřejný zájem nejsou z pohledu nadřazené územně plánovací dokumentace opodstatněna a nejsou žádoucí z hlediska skutečných potřeb čtvrti. Kromě jiného proto, že zde již centrální prostor existuje v např. v podobě parku před ZŠ Na dlouhém lánu a že zástavba umožněná územním plánem nutně přinese nárůst dopravy do dosud neprůjezdné oblasti a klidové zóny v bezprostředním okolí školních zahrad a hřišť. Tyto aspekty byly podrobně rozvedeny v našich připomínkách z 28.1. 2009. a) V Zásadách územního rozvoje není lokalita uvedena v kap. Vymezení specifických oblastí nadmístního významu a celoměstského významu. Nevidíme nejmenší důvod pro statut “celoměstsky významné změny”, který vnímáme jak ryze účelový vedoucí právě a jen k izolovanému přijetí změny ve zrychleném řízení ještě před přijetím nového územního plánu. b) Nejen v Zásadách územního rozvoje ale také v závazné části Konceptu územního plánu hl. m. Prahy jsou již lokální centra vymezena jinde, další centrum postrádá význam, navíc koncipování lokálního centra na dosud nezastavěné území je v rozporu s dalšími hodnotami a jiným veřejným zájmem a to zájmem na velkém Centrálním parku, a je v kolizi s dochovanými přírodními kvalitami lokality Závazná část Konceptu kap. 2.2.2. Hierarchie center a 2.2.6. určuje pouze dvě lokální centra pro naši oblast a to Vokovice a Bořislavka (pojmenování center je matoucí a nejednoznačné). První centrum Vokovice se má nacházet v okolí budoucího dopravního uzlu u stanice metra i


železnice Veleslavín a v okolí zámečku. Funkci lokálního centra Vokovic jižně od Evropské však bude jednoznačně plnit i obchodně administrativní centrum Bořislavka ve vazbě na ulici Kladenskou a stanici metra Červený vrch. Prostřednictvím celoměstsky významné změny je však reálně do oblasti Vokovic navrhováno nadbytečné třetí centrum (centrální náměstí v návaznosti na stanici Dlouhý lán a Obytný soubor U Strnadových zahrad), které však v textové části konceptu územního plánu zmíněno není.

7. Změna Z 2590 není v zájmu občanů Prahy 6 Jak jsme podrobně uvedli v připomínkách k Z 2590 ze 28.1. 2009 a námitkách zástupce veřejnosti ke konceptu nového územního plánu Prahy z 9.12. 2009 - změna nemá podporu veřejnosti, radnice Prahy 6 v této věci s obyvateli nekomunikovala, není v zájmu zdejších obyvatel a je v rozporu s programovým prohlášením Rady MČ Praha 6 pro předchozí volební období 2006-10 a slibem, že zde v vznikne Centrální park Veleslavín, to dokládá závazný dokument MČ Usnesení Zastupitelstva MČ Praha 6 ze dne 22.06.2007 č. 142 / 07, jeho důvodová část, konkrétně stanovisko OÚR ze 14. 5. 2007 výslovně uvádí, že zde budovaný park nebo parky mají mít významnou krajinářskou a rekreační funkci, navrhované převažující funkční využití OV tomu neodpovídá - veřejný zájem na změně není prokázán a) přitom podle Zásad územního rozvoje by měl být prokazován dokonce “zvýšený veřejný zájem” neboť na jejím základě dojde i k nežádoucímu záboru zemědělského půdního fondu “Ochrana ZPF je jeden z významných faktorů, který by měl zamezit souvislému rozšiřování zastavěného území. Zpřísněním režimu povolování změn projednané a schválené ÚPD, ve kterém se nezastavitelné plochy mění na zastavitelné a povolováním těchto změn jen výjimečně na základě prokázaného zvýšeného veřejného zájmu, by rozsah ZPF neměl být zásadně snižován záborem pro stavby nebo zpevněné plochy. ” (podrobněji viz. toto Odůvodnění námitek 2.4 Ochrana zemědělského půdního fondu) b) nebyla dosud prokázána nezbytnost změny v obecném zájmu tak jak to požaduje Koncept územního plánu díl B Údaje o splnění zadání 2.1.3. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území str. 10 a 11: V zásadě nepřipustit bez průkazu nezbytnosti v obecném zájmu umisťování dalších komerčních aktivit i bydlení na dosud volné plochy v zastavěném území města c) mezi hlavní úkoly územního plánování jak je definuje Stavební zákon patří potřeba prokázat a chránit veřejné zájmy a koordinovat je se zájmy soukromými (viz. bod 2. Odůvodnění námitek konstatující další rozpory se Stavebním zákonem)


Děkujeme, že se našimi námitkami budete zabývat a že je řádně vypořádáte V Praze dne 3.8.2011 .................................................................. ak. mal. Anna Matoušková datum narození 16.2.1963 Na Dlouhém lánu 4/391 160 00 Praha 6 telefon: 721 344 682

email: [email protected]

00

Recommend Documents