0 Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným HV Parlamentu ČR

Příloha č. 1: Stanovisko ERÚ ke všem pozměňovacím návrhům ke Sněmovnímu tisku 351/0 Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným HV Parlamentu ČR

Navrhovatel

řádek

Poslanec Petr Adam

1-5

Poslanec Ivan Adamec

6-8

Poslanec Jaroslav Klaška

9

Poslanec Martin Kolovratník

10

Poslanec Josef Novotný

11

Poslanec Milan Šarapatka

12

Poslanec Karel Šidlo

13 - 22

Poslanec Milan Urban

23 - 155

Poslanec Ladislav Velebný

156 - 159

1

Summary  Celkový počet pozměňovacích návrhů novely EZ a zákona o POZE předaných HV: 159,  návrhy s největšími negativními dopady na energetické odvětví:  nová právní úprava regulovaných cen (Urban - řádek 60),  přepracování úpravy ochrany spotřebitele (Urban - ř. 44 - 48),  změna právní povahy cenového rozhodnutí na správní rozhodnutí (Urban - ř. 31),  úprava povinnosti měření v POZE (Šidlo - ř. 16, Velebný – ř. 158, Urban – ř. 130, 139, 140),  úprava institutu neoprávněně čerpané podpory (Urban - ř. 36),  změna právní úpravy hrazení poplatku na činnost ERÚ (Urban - ř. 52),  úprava podmínek změny licence (Urban - ř. 41),  nezahrnutí výjimky pro platby provozovatelů soustav za ztráty v soustavách (Urban - ř. 141),  návrh upravující maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny doporučujeme upravit (Urban - ř. 142),  vydání cenového rozhodnutí (Urban - ř. 151),  úprava ustanovení upravujícího archivační povinnost výrobců (Šidlo - ř. 17, 22, Urban – ř. 23, 152, Velebný – ř. 157),  úprava zmocňovacího ustanovení (Urban - ř. 148),  úprava výše pokut za správní delikty (Urban - ř. 145),  uvedení výrobny do provozu (Urban - ř. 128).

2

autor 1.

Poslanec Petr Adam

stanovisko ERÚ

návrh oprava bodu 26 novely - v § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

Doporučujeme.

„(4) Licence se nevyžaduje  a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu čistého, degazačního a generátorového plynu, biometanu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno méně̌ než 50 odběrných míst…" Odůvodnění: Navrhovaný text postrádá logiku, zřejmě zpracovateli utekla dvojí negace ve zvýrazněných slovech. Logické by bylo buď “… pokud se jedná o distribuci…k nimž je připojeno méně než…” nebo “… pokud se nejedná o distribuci… k nimž je připojeno více než…

2.

Poslanec Petr Adam

doplnění § 3 odst. 5 stávajícího textu zákona (novela jej přečíslovává na odst. 6) Stávající text zní: "Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnění propanbutanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje." Navrhujeme test doplnit takto: "Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan, butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu a jejich směsí podle zvláštních předpisů xc), je zakázáno. Plnění propanbutanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje." Odkaz pod čarou: xc) zákon č. 174/1968 Sb. v pl. znění, zákon č. 22/1997 Sb. v pl. znění, NV č. 208/2011 Sb. Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po 3

Neutrální stanovisko.

autor

stanovisko ERÚ

návrh silnici (ADR) v pl. znění, ČSN EN 1439. Odůvodnění: Smyslem doplnění je jasné definování odpovědnosti a umožnění kontroly přímo v plnírnách lahví. Plnění plynu do technicky nezpůsobilých lahví (lahví poškozených, lahví s prošlou tlakovou zkouškou apod.) je jedním z největších problém současného trhu LPG. Naplněním nezpůsobilé může dojít až k ohrožení života.

3.

Poslanec Petr Adam

Doplnění §18b odst. 1

Nedoporučujeme.

Navrhujeme text doplnit takto:

Odůvodnění: Provádění kontrol v plnírnách (pokud bychom vůbec připustili jeho účelnost), za žádných "Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou nebo plynem, je okolností nepatří do ustanovení o sektorálních účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba, jejímž šetřeních podle § 18b. Případné kontroly by byly předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a účastník trhu podle Nařízení o realizovány podle § 18 a kontrolního řádu. velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách." Úprava nezapadá do systematiky EZ. Odůvodnění: Smyslem doplnění je umožnit provádění kontrol I v plnírnách propanu a butanu u těch osob, které nejsou držitelem licence podle zákona. Energetický zákon stanoví pravidla (povinnosti), které souvisí s bezpečností provozu plníren, s povinnými revizemi a údržbou lahví. Za nedodržování těchto pravidel stanoví sankce. Bylo by však chybné tyto povinnosti vyžadovat pouze po držitelích licence. Tyto povinnosti je třeba požadovat (a tedy i kontrolovat, vymáhat a jejich neplnění sankcionovat) u kohokoli, kdo se předmětnou činností zabývá.

4.

Poslanec Petr Adam

k ČÁSTI ČTRNÁCTÉ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Pozměňovací návrh – stanovení maximálního množství elektřiny, na které lze nárokovat podporu Čl. XVI 1. Dosavadní novelizační bod 18 zní: „18. V § 4 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou, doplňují se písmena d) až 4

Doporučujeme.

autor

stanovisko ERÚ

návrh f), která znějí: „d) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 7, odst. 8 písm. a), 9 nebo 10, nebo e) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, nebo f) přesahující maximální podporované množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 13.“.“ 2. Za dosavadní novelizační bod 20 se vkládá nový novelizační bod 21, který zní: „21. V § 4 se doplňují odstavce 13 až 15, které znějí: „(13) Maximální množství elektřiny pro výrobnu elektřiny, které je podporováno ve výši podle § 12 odst. 1 a 2 se vypočte a) za každý kalendářní rok jako součin instalovaného výkonu výrobny elektřiny, uvedené do provozu v období, pro které Úřad stanovil podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedeného v rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nebo v rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny a hodnoty ročního využití instalovaného výkonu; v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, energii slunečního záření nebo energii větru umožní Úřad v cenovém rozhodnutí navýšení ročního limitu podporovaného množství minimálně o 20 % z důvodu proměnlivého charakteru výroby těchto obnovitelných zdrojů, b) za dobu trvání práva výrobny elektřiny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jako součin instalovaného výkonu výrobny elektřiny, uvedené do provozu v období, pro které Úřad stanovil podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, uvedeného 5

autor

stanovisko ERÚ

návrh v rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nebo v rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny, doby trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo doby zachování minimální výše výkupních cen a hodnoty ročního využití instalovaného výkonu. (14) Dobu trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo dobu zachování minimální výše výkupních cen a hodnotu ročního využití instalovaného výkonu pro jednotlivé obnovitelné zdroje zveřejní Úřad v cenovém rozhodnutí s ohledem na technicko-ekonomické parametry nebo jejich kombinaci. Úřad je povinen využít technicko-ekonomické parametry stanovené prováděcím právním předpisem platným v době uvedení výrobny elektřiny do provozu. (15) Výše maximálního podporovaného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 13 zůstává zachována i v případech, kdy je výrobna elektřiny v průběhu doby trvání práva na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů částečně rekonstruována nebo částečně modernizována v celkové hodnotě do 30 % investice vynaložené pouze na výstavbu výrobny elektřiny včetně nezbytných součástí před jejím uvedením do provozu nebo do 1. 1. 2006, přičemž náklady na pronájem, nebo jiné užívací právo, anebo náklady na pořízení pozemku se nepovažují za investici vynaloženou na výstavbu výrobny elektřiny podle tohoto ustanovení. V těchto případech se nejedná o nové uvedení výrobny elektřiny do provozu podle § 12 odst. 1 písm. b).“.“ V návaznosti na to se následující body přečíslují. 3. Za dosavadní novelizační bod 41 se vkládá nový novelizační bod 42, který zní: „42. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 a § 6 odst. 7v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje, s výjimkou podle § 12 odst. 8, alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh 6

autor

stanovisko ERÚ

návrh obnovitelného zdroje, s výjimkou podle § 12 odst.8, alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenou. Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a hodinové ceny stanoví prováděcí právní předpis.“.“ V návaznosti na to se následující body přečíslují. 4. Za dosavadní novelizační bod 43 se vkládá nový novelizační bod 44, který zní: „44. V § 12 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) V případě výroben elektřiny využívajících energii biomasy je Úřad povinen stanovit podporu ve formě ročního zeleného bonusu na množství elektřiny vyrobené nad rámec podporovaného množství elektřiny podle § 4 odst. 13 zohledňující zvýšené palivové náklady těchto výroben vůči nahrazovaným fosilním palivům.“.“ V návaznosti na to se následující body přečíslují. Čl. XVII 5. V Přechodných ustanoveních se doplňuje bod 12, který zní: „12. Pro stanovení maximálního podporovaného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 13 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě výroben uvedených do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona se do množství elektřiny stanoveného podle § 4 odst. 13 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započte množství elektřiny vyrobené od 1. 1. 2006, na které výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů čerpal podporu.“ Odůvodnění: Výše uvedené návrhy zavádějí do zákona mechanizmus definující limity maximálního množství elektřiny, na které je výrobce oprávněn nárokovat podporu za celou dobu životnosti výrobny elektřiny a v rámci jednoho kalendářního roku. Nejedná se o zavedení limitu na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale o limit množství elektřiny, na kterou je výrobci umožněno uplatnit provozní podporu podle zákona č. 165/2012 Sb. Uplatněním mechanizmu maximálního množství elektřiny s nárokem na podporu výrobce inkasuje podporu pouze na takové množství elektřiny, se kterým bylo kalkulováno při výpočtu výše výkupní ceny garantující 15letou dobu 7

autor

stanovisko ERÚ

návrh návratnosti. Výroba elektřiny nad rámec tohoto množství nebude žádným způsobem omezena, bude založena na tržním principu bez podpory. Důvodem pro navržení tohoto mechanismu je vytvoření předpokladu pro plnění závazku České republiky plynoucího z notifikace zákona č.165/2012 Sb., ve kterém se ČR zavázala přistoupit k individuální kontrole všech výroben OZE v desátém roce provozu výrobny a ověřit, zda nedochází u konkrétního příjemce podpory k nadměrné kompenzaci podporou poskytnutou z veřejných prostředků. Česká republika se již zavázala Evropské komisi k této kontrole pro zdroje a výrobny uvedené do provozu po 1. 1. 2013. Nicméně notifikace stále probíhá a je velmi pravděpodobné, že minimálně stejný závazek bude EK vyžadovat po ČR i pro všechny ostatní výrobny a zdroje. Implementace opatření vedoucího k omezení množství elektřiny s nárokem na podporu bude předmětem další novely zákona, nicméně stanovení limitu množství elektřiny s nárokem na podporu je velmi důležité opatření, které je nutné zavést před samotnou individuální kontrolou po deseti letech, jelikož se lze důvodně obávat, že zákon č. 165/2012 Sb., ale především zákon č. 180/2012 Sb. umožňoval (umožňuje) nadměrnou kompenzaci veřejné podpory, která byla (je) v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. Vzhledem k výše uvedeným důvodům může při kontrole po deseti letech provozu reálně nastat situace, kdy bude kontrolou zjištěno, že u výrobce uplatňujícího podporu došlo k nadměrné kompenzaci, která je v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie, již před kontrolou provedenou v desátém roce. To by nutně muselo vést k situacím, kdy výrobce bude muset vyplacenou podporu vracet. Vzhledem k možné vysoké výši vracené podpory lze předpokládat značné dopady na investory, které pravděpodobně povedou k neschopnosti vracet tyto finanční prostředky a tedy insolvenci dotčených společností. Navrhovaný mechanizmus vedoucí k omezení podporovaného množství elektřiny slouží k rovnoměrnému rozložení výplaty veřejné podpory takovým způsobem, aby při následné kontrole v desátém roce nebyl kontrolovaný subjekt nadměrně kompenzován a nenastala tak situace, kdy bude nucen veřejnou podporu vracet. Výsledkem kontroly v desátém roce pak může být stanovení nového ročního limitu 8

autor

stanovisko ERÚ

návrh množství elektřiny s nárokem na podporu tak, aby výše vyplacené podpory byla poskytována v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. Cílem mechanismu na omezení podporovaného množství je tedy rozložit výplatu podpory v čase rovnoměrně a podporu právě na takové množství elektřiny resp. dobu využití, která byla uvedena v prováděcích předpisech v danou dobu a se kterou se počítalo při stanovení výkupní ceny, a které zajišťovala 15 letou návratnost investice. Tento mechanismus zohledňuje všechny garance stanovené zákonem a v průběhu legislativního procesu také zohlednil zásadní připomínky, které mu byly vytýkány.

5.

Poslanec Petr Adam

V části čtrnácté, článku XVII (Přechodná ustanovení*/) se za bod 11. vkládá nový bod 12., který zní: „12. U výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření s instalovaným výkonem nad 100 kW, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedeny do provozu od 1. 1. 2011 do 28. 2. 2011, se výše podpory počínaje dnem 1. 1. 2016 stanoví ve výši účinné ke dni právní moci rozhodnutí Úřadu o udělení licence na výrobní zařízení využívající podporovaný zdroj energie navýšené meziročně indexem cen průmyslových výrobců dle vyhlášky č.140/2009 Sb. a dále snížené o 10% u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, ekvivalentně platnému odvodu z elektřiny ze slunečního záření u zařízení uvedených do provozu v r. 2010.“ Odůvodnění: V souvislosti se změnami ve státní politice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve směru snížení veřejné podpory především v letech 2010 a 2011 došlo ke vzniku nerovné situace mezi jednotlivými skupinami výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, která deformuje soutěžní prostředí v odvětví výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a která znamená existenci výrazně nerovných cenových podmínek pro investory. Na základě vládního návrhu zákona ze dne 15. 9. 2010 byla zákonem č. 330/2010 Sb. zcela zrušena podpora výroby elektřiny u fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kW od 1.3 2011. Výkupní cena pro nově budované výrobny uvedené do provozu v lednu a únoru roku 2011 byla stanovena nesprávně ve výši 5,50 Kč/kWh, protože doba výstavby těchto 9


autor

stanovisko ERÚ

návrh výroben činila 6 až 12 měsíců, výstavba byla zahájena ještě v r. 2010, takže výkupní cena měla správně odpovídat investičním nákladům roku 2010. V roce 2015 je pak výkupní cena u těchto výroben o 50,7 % nižší ve srovnání s výkupní cenou u výroben uvedených do provozu v roce 2010 sníženou o platný odvod z elektřiny (srážkovou daň), a to i když investiční náklady u obou skupin těchto výroben byly vynaloženy ve stejném období, v roce 2010. Účelem pozměňovacího návrhu je narovnat tuto zásadní disproporci a nespravedlnost v úrovni výkupních cen a zelených bonusů a stanovit s účinností od 1. 1. 2016 pro výrobny s instalovaným výkonem nad 100 kW, které byly připojeny do distribuční soustavy v lednu a únoru roku 2011, výkupní ceny a zelené bonusy ve výši výkupních cen a zelených bonusů roku 2010 snížené dále o 10% u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, což odpovídá výši odvodu z elektřiny (srážkové dani) u výroben uvedených do provozu v roce 2010.

6.


ČÁST PRVNÍ

Doporučujeme.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Odůvodnění: Tato varianta přechodného ustanovení a účinnosti je vhodnější než následující, pokud by měla být Rada ERÚ opravdu zřízena.

Čl. II, bod 3. zní: „Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.“. „ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části bodu 100, pokud jde o § 17b a ustanovení bodu 106, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, části první části bodu 163, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části 10

autor

stanovisko ERÚ

návrh bodu 190, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.“.

7.


ČÁST PRVNÍ

Nedoporučujeme.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. II, bod 3 zní: „Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.“. „ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX zní "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části bodu 100, pokud jde o § 17b a ustanovení bodu 106, které nabývají účinnosti dnem skončení funkčního období dosavadního předsedy Energetického regulačního úřadu, části první části bodu 163, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 190, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.“. 11

Odůvodnění: Méně vhodná varianta předchozího.

8.

autor

návrh

stanovisko ERÚ


ČÁST PRVNÍ

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: § 17b zavádí naprosto zbytečnou definici, Rada, pokud by měla být zřízena, rozhoduje 1) V §17b odst. se v písm. c) za slovo „funkci“ doplňuje středník a text: i o záležitostech netýkajících se energetiky, „za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, podmínka praxe v energetice je neúčelná. Doplnění distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v oblasti obchodu písm. f) je rovněž nadbytečné, navíc právně neurčité. s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v orgánech státní správy a Operátora Odbornost je zajištěna již požadovanou praxí trhu v těchto oborech“ v oboru. ZMĚNA ENERGETICKÉHO ZÁKONA

2) §17b odst. se v písm. e) za slovo Rady mění tečka na čárku a doplňuje se nové písmeno f), které zní : „f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností“. 9.

Poslanec Jaroslav Klaška

V § 17 se slova „30 kW“ nahrazují slovy „300 kW“.


Odůvodnění: Navrhujeme zvýšit hranici instalovaného výkonu určující fotovoltaické zařízení osvobozená od solárního odvodu ze současných 30 kW na 300 kW. Jedná se o instalace uvedených zařízení osob samostatně výdělečně činných, malých a středních českých firem, typicky umístěných v zemědělských areálech a farmách, výrobních halách a malých provozovnách, školách, kulturních centrech nebo na plochách určených k jiné výrobní činnosti. Tříletý solární odvod v letech 2011-2013 dopadl na tato malá zařízení nejcitlivěji z důvodu významně vyšších investičních nákladů a nákladů na pořízení úvěru, které v případě těchto instalací jsou až o 25% vyšší oproti velkoplošným pozemním instalacím, které dosahovaly nižších pořizovacích nákladů v důsledku většího objemu investic a technologie. V důsledku tříletého odvodu se návratnost těchto zařízení posouvá k 20 letům, tedy významně za návratnost garantovanou zákonem, tj. 15 let. Prodloužení solárního odvodu na celou dobu životnosti těchto malých instalací, odhlasované v loňském roce, znamená pro tyto podnikatele, že se jim vložené prostředky nevrátí za dobu životnosti zařízení, což bude mít významný dopad na jejich jiné podnikatelské 12

Komentář: Doporučujeme vyjádření MF, neboť se jedná o snížení příjmů státu.

autor

stanovisko ERÚ

návrh aktivity v České republice. Navrhované rozšíření počtu instalací osvobozených od odvodu pomůže celkem 870 českým firmám (54% z počtu instalací zatížených odvodem uvedených do provozu v roce 2010). Instalovaným výkonem těchto provozoven je 96 MW (7% z výkonu instalovaného v roce 2010, který podléhá solárnímu odvodu). Prostředky vybrané ze solárního odvodu se tímto navrženým opatřením sníží o 7%, tedy poměrně zanedbatelně.

10.

Poslanec Martin Kolovratník

1) V § 2 odst. 2 písm. a) bodě 5 se za slovo „hodnot,“ vkládají slova „včetně inteligentního měřícího zařízení,“ 2) V § 2 odst. 2 písm. a) se doplňuje bod 22, který zní: 22. inteligentním měřícím zařízením zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot, které může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy elektronické komunikace,“. 3) V § 49 odst. 1 se za slova „příslušný provozovatel distribuční soustavy“ vkládají slova „za pomoci inteligentního měřícího zařízení“. 4) V § 49 odstavec 7 zní: Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního inteligentního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.“. 5) § 71 včetně nadpisu zní: 13

Neutrální stanovisko. Komentář: V této chvíli nemá ERÚ kvantifikaci dopadů tohoto návrhu, není jasné, jaké náklady provozovatelů by s tím byly spojené a tedy jak by se tyto náklady mohly pomítnout do konečných cen energií.

autor

stanovisko ERÚ

návrh (1) Odběr plynu je měřen inteligentním měřicím zařízením. (2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit inteligentním měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím provozovanému těžebnímu plynovodu. 6) ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části první bodu 5, části bodu 9, pokud jde o § 2 odst. 2 písm. a) bod 22, části bodu 164, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 191, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), bodu 221, části bodu 222, pokud jde o slovo „inteligentního“, části bodu 260 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), části bodu 320, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), a části bodu 353, pokud jde v § 71 odst. 1 o slovo „inteligentním“ a pokud jde v § 71 odst. 2 o slovo „inteligentním“, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Odůvodnění: Jedná se o transpozici směrnice o energetické účinnosti a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, kdy by do roku 2020 mělo být vybaveno inteligentními měřícími systémy alespoň 80 % spotřebitelů. Měřicí zařízení přitom vlastní tito provozovatelé, kteří zodpovídají za jeho udržování, 14

autor

stanovisko ERÚ

návrh pravidelné ověřování správnosti měření apod. Přitom pro zajištění odběru dat až na úrovni od koncového uživatele je nutné použít takovou technologii, která 1) překoná překážky vyplývající z konstrukce staveb (útlum interference, prostupnost materiálem, atd.) a dále 2) je nutné zajistit, aby byl odběr dat prostřednictvím inteligentního měřícího systému od koncového uživatele bezpečný, a to především s ohledem na omezení rizika ztráty dat v závislosti na rušení elektrickými výboji a jinými negativními vlivy atd.

11.

Poslanec Josef Novotný

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích energie, se v čl. XVII vkládá nový bod 12, který zní: „Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, vydané do 31. prosince 2013, který tuto výrobnu elektřiny uvede do provozu do 31. prosince 2015 včetně, má nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb.“

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Pokud by mělo dojít k retroaktivnímu otevření podpory obnovitelných zdrojů, upozorňujeme na vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu.

Dále upozorňujeme, že se jedná o návrh Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných přechodného ustanovení k zákonu č. 310/2013 Sb., zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a nikoli k této novele. Podle legislativních pravidel další související zákony, který upravuje nárok na podporu z obnovitelných zdrojů vlády přitom v takových případech není možné energie, byl vydán s účinností, která na něj neumožňovala dobře reagovat. přechodné ustanovení novelizovat, neboť se tím zasahuje do právní jistoty adresátů právního Celkem se jedná cca o 20 výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, geotermální předpisu. energie, voda, biomasa), kteří získali autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie po účinnosti zákona č. 310/2013 Sb. (2. 10. 2013). Tito investoři mají v projektech proinvestovány velké finanční prostředky a byli by tím, že zákon stanovil nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb., značně poškozeni. Tito investoři měli vydaná stavební povolení a vyřízeny další náležitosti ke stavbě zdrojů elektřiny před nabytím účinnosti tohoto zákona, samotnou autorizaci však obdrželi až po jeho účinnosti, která byla stanovena dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů. Zásadním způsobem tak byly změněny podmínky jejich podnikání, bez možnosti těchto subjektů na nové podmínky reagovat. 15

autor

12.

Poslanec Milan Šarapatka

stanovisko ERÚ

návrh V části čtrnácté se za bod 27 vkládá nový bod 27a (§ 7 odst. 3), který zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Přijetí tohoto PN nedoporučujeme z důvodu probíhající notifikace podpory KVET. „U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla trvá Změna pravidel podpory se očekává v souvislosti právo na podporu elektřiny po dobu minimálně 6 let ode dne uvedení tohoto zařízení s výstupem této notifikace. Navíc od 1. 1. 2017 může být podpora podle nových pokynů EU pro do provozu.“. podporu poskytována pouze v rámci výběrového (nabídkového) řízení. Jedná se navíc o V části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení nového bodů xx. zní: znovuzavedení podmínek, které byly legislativním „xx. Pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla procesem vyjmuty z energetického zákona a do uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona trvá právo na zákona o podporovaných zdrojích nebyly podporu elektřiny podle § 7 odst. 3 tohoto zákona po dobu minimálně 6 let ode dne zapracovány. uvedení tohoto zařízení do provozu.“. 27a. V § 7 odst. 3 se za druhou větu vkládá nová věta třetí, která zní:

Odůvodnění: Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES uvádí, že vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny a dálkové vytápění a chlazení mají značný potenciál z hlediska úspory primární energie, který je v Unii z velké části nevyužitý, přičemž pro vybudování stabilního a dlouhodobě předvídatelného legislativního rámce pro rozvoj výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je zcela zásadní zajištění nástrojů podpory pro zvyšování efektivity a konkurenceschopnosti na základě transparentního a stabilního investičního prostředí. Transpozice směrnice 2012/27/EU by měla být považována, stejně jako předcházející transpozice směrnici 2004/8/ES, jako důležitý nástroj pro nastavení legislativních podmínek pro výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a pro zvyšování účinnosti dodávek tepla ve stabilním a transparentním podnikatelském prostředí. Aby byla v předcházející právní úpravě tato stabilita a transparentnost pro výrobce elektřiny využívající vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny tepla alespoň částečně zajištěna, byl v § 32 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), ve znění 16

autor

stanovisko ERÚ

návrh zákona č. 158/2009 Sb., stanoven nárok na příspěvek po dobu nejméně 6 let od uvedení výrobny do provozu, jakožto záruka stability investičního prostředí po vymezenou dobu. Doba 6 let není záruka návratnosti investice, ale pouze částečná stabilizace podmínek. Navrhované ukotvení nároku na podporu po dobu minimálně 6 let od uvedení výrobny do provozu pro výrobu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nemá vliv na způsob stanovení výše zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů dle § 12, odst. 5 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, na základě kterého Energetický regulační úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny. Energetický regulační úřad má tedy možnost každý rok výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů měnit a nehrozí zneužití tohoto ustanovení. S ohledem na výše uvedené má tento návrh za cíl opětovně ukotvit nárok na podporu výroba elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla po dobu minimálně 6 let od uvedení výrobny do provozu, stejně jako tomu bylo již v předchozí právní úpravě energetického zákona, a nastavit tak stabilnější a transparentnější prostředí pro další rozvoj výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla tak, aby se mohla rozvíjet podle předpokladů plánu rozvoje.

13.


K novelizačnímu bodu 335:

Nedoporučujeme.

V § 61, odst. 2, písm. m) doplnit v textu za slovo "zákazníkovi" text " nebo zplnomocněné osobě".

Odůvodnění: Zmocněnec na základě plné moci jedná jménem zákazníka, není třeba to dávat do textu zákona, vyplývá to z obecných předpisů (OZ). Nové znění § 61, odst. 2, písm. m: Navíc takové doplnění pouze v jednom ustanovení " m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi nebo zplnomocněné osobě, který by mohlo přinést výkladové problémy tam, kde vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je taková zplnomocněná osoba není výslovně uvedena, ale z obecných předpisů její jednání jménem 17

autor

stanovisko ERÚ

návrh dodávka plynu, datum ukončení dodávky plynu podle této smlouvy."

zmocnitele přirozeně vyplývá také.

Odůvodnění: Z logiky legislativních norem vyplývá, že na co má právo zákazník, na to může zplnomocnit i jinou osobu. V případě, že by nesolidní obchodník toto nerespektoval a nebyl ochoten komunikovat se zplnomocněnou osobou, nevyplývají pro něj žádné sankce. Ve snaze zabránit takovémuto obcházení zákona navrhuji doplnění vyjmenování zplnomocnění osoby v textu zákona. 14.




V § 73a, odst. 1 v textu druhé věty souvětí vypustit slova "objem plynu" a za slovo "standardu" vložit slova "ve výši 40 %". Poslední větu odstavce vypustit a nahradit novou větou "Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím účastníka trhu s plynem". Nové znění § 73a, odst. 1: "Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, přičemž část bezpečnostního standardu ve výši 40 % se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné, spolehlivé a nepřerušitelné dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem." Odůvodnění: Návrh předpokládá, že přímo v energetickém zákoně (EZ) bude uvedena výše bezpečnostního standardu dodávek (BSD), který má být zajištěn podzemními zásobníky plynu (PZP). V současné době tuto výši stanovuje prováděcí předpis k EZ, kterým je Vyhláška o stavech nouze. Navržená změna pomůže zajistit vyšší bezpečnost dodávek koncovým zákazníkům.

15.

Poslanec Karel


Nedoporučujeme. Odůvodnění: Podle navrhovaného by měl ten, jehož 18

autor Šidlo

16.


stanovisko ERÚ

návrh V 73a, odst2 na konec odstavce doplnit větu:

prostřednictvím je BSD zajišťován, povinnost předkládat údaje ERÚ a OTE také vždy do 15. dne "Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se následujícího měsíce. V první části doplňované věty vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s se ale povinnost předložit údaje zužuje jen na plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována." obchodníka podle odst. 1 věty první, přitom v odst. 1 Odůvodnění: větě první je povinnost dána obchodníkovi a výrobci. Vznikla by výkladová nejasnost. Souvisí se změnou uvedenou v PN k novelizačnímu bodu 365. V části 14, čl. XVI, novelizační bod 12:

Nedoporučujeme.

V § 2 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), Odůvodnění: která znějí: Novelizační bod 12: termíny „ostatní vlastní "w) ostatní vlastní spotřebou elektřiny elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se spotřeba“ a „čistá vyrobená elektřina“ se v zákoně vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu, která je účelně využita výrobcem či jinou nevyskytují, není nutné (a nelze) je proto v § 2 fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční soustavy nebo definovat. Definice elektřiny z obnovitelných zdrojů přenosové soustavy, a která nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu, a odečet technologické vlastní spotřeby je dostatečně řešen v § 4 odstavci 1. Uvedená definice v podstatě x) čistou vyrobenou elektřinou elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se vztahuje jiným způsobem zavádí již zrušenou definici ostatní právo na podporu, a která představuje výrobu naměřenou na svorkách generátorů vlastní spotřeby, kterou nahradila lokální spotřeba sníženou o technologickou vlastní spotřebu; tato elektřina v sobě zahrnuje případnou výrobce definovaná ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o ostatní vlastní spotřebu elektřiny.“ Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za V části 14, čl. XVI, novelizační bod 39 činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, V § 11a, odstavce 1 a 2 se nahrazují novým textem, který zní: ve znění pozdějších předpisů. Zavedení nových "(1) Výrobce je povinen na svůj náklad a podle zákona o metrologii měřit čistou definic by způsobilo nekonzistentnost legislativních vyrobenou elektřinu, pokud uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny. V předpisů. ostatních případech měření elektřiny, na kterou se vztahuje podpora, zajišťuje Novelizační bod 39: Úpravami v § 11a dochází provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy. k odstranění povinnosti zajistit měřidla sloužící (2) Výrobce, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny formou k měření elektřiny, na kterou jsou vypláceny veřejné hodinových zelených bonusů, je povinen měřit čistou vyrobenou elektřinu podle prostředky, pro výrobny do 10 kW. Stejně tak odstavce 1 s hodinovým průběhem." odpadá povinnost měřit technologickou vlastní spotřebu pro všechny výrobny. Dopadem uvedeného V § 11a, odstavec 5, písm. b) se nahrazuje novým textem, který zní: 19

návrh

stanovisko ERÚ

" b) v případě instalovaného výkonu výrobny nad 10kWe písemně požádat osobu pověřenou ministerstvem o zajištění svého měřidla čisté vyrobené elektřiny podle odstavce 1 až 4, měřidla užitečného tepla podle odstavce 3 a měřidla spotřebovaného paliva jiného než bioplynu použitého pro výrobu elektřiny z bioplynu podle odstavce 3 proti neoprávněné manipulaci, a to na svůj náklad způsobem a v rozsahu podle prováděcího právního předpisu,"

je ztráta možnosti kontroly skutečně vyrobené elektřiny a nemožnost zabránit manipulaci s měřidly. Veřejné prostředky tak mohou být vypláceny na elektřinu, která ve skutečnosti nebyla vyrobena. Výše technologické vlastní spotřeby přímo ovlivňuje množství elektřiny s právem na podporu, jelikož přímo snižuje množství, na které jsou veřejné prostředky vyplaceny.

autor

V § 11a, odstavec 8, písm. b) se za slovo "měření" vkládá slovo "čisté". Nové znění odst. 8, písm. b): " ) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, b které slouží k měření čisté vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie." Odůvodnění: Měření podporované výroby elektřiny, pokud není všechna dodána do distribuční soustavy (obsahuje ostatní vlastní spotřebu). Zákonodárce se pokouší v novele řešit trestné činy některých výrobců, kteří levně nakoupenou elektřinu dodávají jako elektřinu vyrobenou z OZE (FVE). Jde však o podvody, jež jsou na základě stávající zákonné úpravy v působnosti orgánů činných v trestním řízení, a nelze zbytečným měřením zatěžovat poctivé výrobce. Věc je navíc řešena zcela chybně, neboť zákonem neřešená oblast měření ostatní vlastní spotřeby zůstává takto bez kodifikace i nadále. 17.


V části 14, čl. XVI, novelizační bod 30

Nedoporučujeme.

V § 7 se nahrazuje odstavec 7 novým textem a vypouští se poznámka pod čarou. Nový text zní:

Odůvodnění: Poslanecký návrh ukládá povinnost uchovávání dokladů pouze po dobu prvních 10 let pobírání podpory. V průběhu dalších let pobírání „(7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, je povinen podpory tak není povinnost dle návrhu uchovávat výrobce uchovávat za období deseti let počínající dnem vzniku práva na podporu a na doklady ani např. o provozní podpoře, což je zcela vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní nepřijatelné. Navrhovanou dobu uchovávání předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty dokladů po dobu pobírání podpory (+ 5 let z důvodu první nebo jejich kopie.“ umožnění kontroly po ukončení podpory) Odůvodnění: považujeme za legitimní. 20

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Povinnost archivace investičních a provozních nákladů výrobny je pozměňovacím návrhem uvedena do souladu s notifikací zákona o podporovaných zdrojích Evropskou Komisí a daňovými zákony ČR. Nelze požadovat, většinou po drobných výrobcích, kteří nemají prostory a personální vybavení k provádění archivačních směrnic, archivaci nad rámec deseti let uvedených v těchto nařízeních.

Navíc, archivace po dobu 10 let je nedostatečná i s ohledem na notifikaci zákona Evropskou komisí – ta požaduje revizi podpory každého příjemce po 10 letech, revize tedy bude probíhat v 11. roce a možná i později (podle počtu příjemců a personálních kapacit určených na revizi). V té době by již uvedené doklady nebyly podle návrhu archivovány, což by znemožnilo jakékoli revize. Uvedený návrh by znemožnil kontrolu na překompenzaci poskytované podpory, která je jedním z hlavních požadavků EK při vyplacení veřejné podpory. Zdůrazňujeme, že cílem opatření je kontrola účelnosti vynakládání veřejných prostředků. Dále je navržené znění retroaktivní a tím i protiústavní, uvedené znění v novele je upraveno podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby bylo aplikovatelné.

18.


V části 14, čl. XVII, Přechodná ustanovení, se doplňuje nový bod 12, který zní: „12. Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Byť rozumíme snaze o nápravu nešťastného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb., ustanovení je retroaktivní – zpětně mění podmínky (ve prospěch výrobců elektřiny) a navíc navrhované řešení – tj. přechodnými ustanoveními současné novely prakticky novelizovat zákon č. 310/2013 Sb. není legislativně možné. Považujeme za naprosto nepřípustné vázat datum uvedení do provozu Odůvodnění: výrobny elektřiny na datum účinnosti novely Navrhované přechodné ustanovení malým vodním elektrárnám, které byly zákona. rekonstruovány či modernizovány v mezidobí, navrací dobu podpory, a to z důvodu vyhnutí se zakázané retroaktivitě od okamžiku nabytí účinnosti projednávané novely. Tím bude odstraněna nerovnost mezi výrobnami rekonstruovanými či 21

autor

stanovisko ERÚ

návrh modernizovanými v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a výrobnami ostatními.

19.


V Části první Čl. I novelizační bod 66:


V § 11a odstavec 2) nahradit novým zněním: „(2) Od smlouvy o dodávce tepelné energie, která byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele tepelné energie se zákazníkem v postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy. Od smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, která byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence se zákazníkem v postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů ode dne zahájení dodávky. Odstoupení od smlouvy doručené držiteli licence méně než deset dnů před zahájením dodávky nebo po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu je účinné uplynutím čtrnáctého dne po jeho doručení. Pokud držitel licence na základě uvedených smluv a před účinností odstoupení od smlouvy zahájil dodávku elektřiny nebo plynu, uhradí mu zákazník poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku účinnosti odstoupení od smlouvy.“.

Komentář: Úpravu odstupování od smluv je nutné řešit odbornou diskuzí ve shodě nejen se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i držitelů licence. O daném ustanovení, které je klíčové z hlediska ochrany spotřebitelů, neproběhla při přípravě zákona téměř žádná diskuse. Úprava pro teplárenství je zbytečná, pokud nebude řečeno, že v postavení zákazníka jsou SVJ a bytová družstva, neboť fyzické osoby nevstupují do smluvních vztahů s dodavateli tepla.

Úprava v elektru a plynu je v rozporu s evropskou směrnicí 2011/83/EU (čl. 9 odst. 2 písm. c): "2. Aniž je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí po uplynutí 14 dnů: c) v případě smluv týkajících se dodávek vody, plynu nebo elektřiny, pokud nejsou Poznámka pod čarou č. 25 zní: prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, tepla z dálkového vytápění nebo „25) § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“. digitálního obsahu, který není poskytnut na Odůvodnění: hmotném nosiči, ode dne, kdy byla uzavřena Ke změně novelizačního bodu 66 - ve srovnání s platným zněním energetického smlouva." zákona zhoršuje předložený návrh postavení zákazníků při uzavírání vybraných smluv na dodávku energií a obecně zhoršuje úroveň ochrany spotřebitele v ČR. V současné praxi je zcela běžné, že zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory obchodníka, řeší případnou výhodnost takové smlouvy ve srovnání s ostatními nabídkami na trhu až po podpisu smlouvy. Ve více než 60 % případů je odstoupení doručováno až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud by bylo možné 22

autor

stanovisko ERÚ

návrh realizovat odstoupení jen ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, jak je navrhováno v rámci novely energetického zákona, nebude mít většina zákazníků možnost od smlouvy odstoupit. Navrhované znění navíc nereflektuje povahu dodávkových smluv dle judikatury Soudního dvora EU či českých soudů (tj. kupních smluv sui generis s dlouhodobým opakovaným plněním) a nezohledňuje smíšenou povahu těchto smluv jako smluv s dvojím plněním (tj. dodávka dané komodity, resp. zboží a vedle toho poskytnutí zejména služby distribuční soustavy). Lhůta pro odstoupení od smluv na dodávku elektřiny nebo plynu, pokud byly uzavřeny výše uvedenými způsoby, by měla být v obou případech stanovena jednotně, a to nejpozději do 14 dnů ode dne zahájení (první) dodávky, přičemž lhůta začíná běžet již okamžikem uzavření smlouvy (spotřebitel musí mít možnost uplatnit právo odstoupit od smlouvy ještě před zahájením dodávky dané energie obdobně, jako je tomu u smluv na dodávku zboží podle směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů).

20.


V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 20:


V § 4 odst. 12) se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 27: V § 6 odst. 8) se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 51: V § 24 odst. 10) se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. V Části 14, Čl. XVI, novelizační bod 81: V § 53 se doplňuje odstavec 3), který zní: „Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou 23

autor

stanovisko ERÚ

návrh a)

způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba,

b)

způsob vedení seznamu výrobců s hlavní činností zemědělská výroba.“

Odůvodnění: Pojem „zemědělská výroba“ zavedla do zákona č. 165/2012 Sb. novela č. 90/2014 Sb. Novela ovšem opomněla provázat normu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který obsahuje legální definici pojmu „zemědělská výroba“. Navrhovaný bod tento nedostatek odstraňuje. 21.


V části 14, Čl. XVI, novelizační bod 54:

Nedoporučujeme.

v § 26 odst. 4 se na konci věty za slovy „ve výši 50 Kč/GJ“ ruší tečka a doplňují slova „s pravidelným ročním navýšením o 2%“. Dále se za slovo „povinen“ vkládají slova „pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3“ a na konec textu se doplňuje věta „Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.“.

Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto PN je zavádějící. U elektřiny z OZE je 2 % indexace vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám garantována návratnost investice. Při podpoře formou zeleným bonusem tyto garance nejsou zákonem poskytovány a nedochází k indexaci zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc není indexována ani výkupní cena z důvodu značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku Odůvodnění: provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována Navrhované doplnění bodu 54 odstraňuje nerovnost při stanovení podpory výroby pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý tepla ve srovnání s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná právní příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou úprava počítá s tím, že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla však funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U dosud taková valorizace nebyla zavedena. provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje dobu trvání práva na podporu. Tvrzení že je podpora na teplo velmi nízká je rovněž zavádějící vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ. Odůvodnění regulace.

24

neobsahuje

kvantifikaci

dopadů

autor 22.


stanovisko ERÚ

návrh V části 14, Čl. XVI, novelizační bod 30:

Nedoporučujeme.

v § 7 odst. 7) se bez náhrady vypouští slova „po celou dobu trvání práva na Odůvodnění: § 7 odst. 7: poslanecký návrh ukládá podporu“. povinnost uchovávání dokladů po příliš krátkou dobu. Účetní doklady se uchovávají zpravidla po V části 14, Čl. XVI, Přechodná ustanovení dobu 5 let, pokud by byla daná doba prodloužena o vložit nové body 13 až 15, které znějí: 5 let, nemuselo by být v mnoha případech možné „13. Výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti provést revizi podpory každého příjemce tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 7 odst. 7 zákona č. požadovanou notifikací EK po 10 letech podpory. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne Revize tedy bude probíhat v 11. roce a možná i nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu později (podle počtu příjemců a personálních kapacit elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na určených na revizi). V té době by již uvedené doklady nebyly podle návrhu archivovány, což by dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23). znemožnilo jakékoli revize. Navrhovanou dobu 14. Na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí uchovávání dokladů po dobu pobírání podpory (+ 5 účinnosti tohoto zákona, se povinnost podle § 7 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve let z důvodu umožnění kontroly po ukončení znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. podpory) považujeme za legitimní. 15. Výrobce tepla, který uvedl výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 27 odst. 7 písm. c) zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23).“. Odůvodnění: Povinnost zachovávat doklady k investičním a provozním nákladům po dobu životnosti a následujících pět let je neúměrně dlouhá a současný standard způsobu tisku ani neumožňuje takto dlouhou dobu doklady archivovat, neboť je životnost účetních dokladů (papíru a barvy) max. 10 let. Oproti stávajícím lhůtám je tímto návrhem prodloužena archivační povinnost o 5 let.

Ustanovení § 7 odst. 7 nelze považovat za retroaktivní. Povinnost uchovávat dané doklady mají výrobci ze zákona o účetnictví. Tímto ustanovením je pouze prodloužena tato povinnost uchovávání dokladů a stanovena povinnost dané doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě nové povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení. Pokud dané doklady již výrobce podle zákona o účetnictví není povinen v době účinnosti zákona uchovávat, nevztahuje se na něj ani povinnost uvedená v § 7 odst. 7.

Ustanovení § 7odst. 7 a § 27 odst. 7 písm. c) návrhu novely by bez chybějícího Uvedené doklady jsou zcela zásadní pro provedení přechodného ustanovení mohlo být vykládáno v rozporu se základními principy možnosti revize výše podpory po 10 letech právního státu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i zpětně pro již požadované notifikací EK. Nelze proto zavést novou 25

autor

návrh

stanovisko ERÚ

stávající výrobce elektřiny a tepla. Protože by se v tu chvíli jednalo o pravou retroaktivitu, která není pro stabilitu právního prostředí žádoucí a je zcela v rozporu s právní jistotou českého právního řádu, navrhuje se doplnění přechodných ustanovení, která by stanovila, že daná povinnost se na stávající výrobce vztahuje pouze od doby, kdy vstoupí zákon v účinnost a nikoliv zpětně.

povinnost ukládání dokladů až tímto zákonem, ale využívá se toho, že tyto doklady již výrobci uchovávají podle zákona o účetnictví.

Obdobně to platí u povinnosti v § 7 odst. 8, kdy se lze oprávněně domnívat, že povinnost nemůže být uložena retroaktivně. Dle

Přechodná ustanovení: Zcela nesouhlasíme s navrženými přechodnými stanoveními. Jednak není třeba řešit retroaktivitu, neboť ustanovení není retroaktivní, jednak postrádají smysl, neboť § 7 odst. 7 nestanoví nově povinnost uchovávat dané doklady, ale pouze prodlužují stávající povinnost uchovávat doklady podle zákona o účetnictví. Ustanovení § 7 odst. 7 by s těmito přechodnými ustanoveními zcela ztratilo na smyslu. Pokud by nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém s notifikací. Pokud se týká § 7 odst. 8, nejedná se o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti.

23.


V části čtrnácté se v čl. XVII vkládá na konec nový bod 12, který zní: „Ustanovení § 7 odst. 7 a § 7 odst. 8 se nevztahují na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem účinnosti tohoto zákona."

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Ustanovení o povinnostech uchovávat doklady by v případě přijetí uvedeného přechodného ustanovení zcela ztratilo na smyslu. Pokud by Odůvodnění: nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém Povinnost zachovávat podklady k investičním a provozním nákladům nově s notifikací. 26

autor

návrh

stanovisko ERÚ

upravovaná v § 7 odst. 7 po dobu životnosti výrobny a následujících 5 let je v případě aplikace na výrobce, který uvedl výrobnu do provozu před účinností novely zákona opatřením retroaktivním. Především však tuto povinnost nelze po takovém výrobci spravedlivě a rovně vymáhat. Důvodem je skutečnost, že výrobny byly a jsou předmětem mnoha majetkových dispozic a požadované podklady nebyly samozřejmě (vzhledem k obchodní taktice) v naprosté většině případů novým nabyvatelům předány. Výrobci požadovanými doklady nedisponují a není v jejich moci tyto doklady získat. Předkladatel si je navíc zjevně tohoto problému vědom, protože nově stanovuje povinnost při převodu výrobny předat nabyvateli doklady k investičním nákladům, což ovšem logicky půjde vyžadovat až u budoucích obchodů. Stát nemůže ukládat povinnosti, které nelze objektivně splnit. Pokud by tak učinil, jednalo by se o svévoli veřejné moci a tudíž o ústavně nekonformní právní úpravu.

Ustanovení § 7 odst. 7 navíc nelze považovat za retroaktivní. § 7 odst. 7 výslovně hovoří o prodloužení doby uchovávání dokladů pro ty doklady, které výrobce uchovává podle zákona o účetnictví. Ustanovení § 7 odst. 7 pouze prodlužuje povinnost uchovávání dokladů podle zákona o účetnictví a stanovuje novou povinnost dané doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení.

Shodná argumentace pak platí i pro povinnost sdělit operátorovi trhu výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu. Změna přechodného ustanovení tedy řeší dvojnásobnou ústavní nekonformitu původního znění.

Pokud již došlo k majetkovým dispozicím a výrobce danými doklady nedisponuje (a není povinen jimi disponovat na základě zákona o účetnictví), nelze tuto povinnost po výrobci spravedlivě vymáhat. To ovšem vyplývá již z jazykového výkladu § 7 odst. 7. Toho je si předkladatel vědom a do budoucna je snaha toto řešit – viz poslední věta navrhovaného ustanovení, která samozřejmě míří až na obchody realizované v budoucnu. Navržené přechodné ustanovení naopak znemožní přístup ERÚ i k těm dokumentům, které nyní výrobci již uchovávají podle zákona o účetnictví a mají je k dispozici. Uvedené doklady jsou přitom zcela zásadní pro provedení možnosti revize výše podpory po 10 letech požadované notifikací EK. Navržené přechodné ustanovení navíc míří i do budoucna a vyloučením aplikace §7 odst. 7 na uvedenou skupinu výrobců zcela vyjímá uvedené výrobce z povinnosti uchovávání dokladů a jejich předkládání Úřadu i do budoucna, tj. tito výrobci by pak nebyli povinni uchovávat (a předkládat Úřadu)

27

autor

stanovisko ERÚ

návrh

ani doklady o provozní podpoře v dalších letech. K § 7 odst. 8: Nejedná se o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. 24.


V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 54 mění Nedoporučujeme. tak, že se na konci první věty doplňují slova „ s pravidelným ročním navýšením o Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto návrhu 2%. „ je zavádějící. U elektřiny z OZE je 2 % indexace vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u Odůvodnění: nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám Navrhované doplnění bodu 54 odstraňuje nerovnost při stanovení podpory výroby garantována návratnost investice. Při podpoře tepla z podporovaných zdrojů ve srovnání s podporou výroby elektřiny formou zeleným bonusem tyto garance nejsou z podporovaných zdrojů. U podpory výroby elektřiny z podporovaných zdrojů již zákonem poskytovány a nedochází k indexaci platná právní úprava počítá s tím, že reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc z podporovaných zdrojů však taková valorizace nebyla dosud zavedena. I s ohledem není indexována ani výkupní cena z důvodu na skutečnost, že je výše podpory výroby tepla z podporovaných zdrojů poměrně značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku nízká, je nutné, aby nedocházelo k faktickému snižování podpory vlivem inflace. provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována Proto navrhuji do zákona stanovit stejný princip, který platí i u ostatních OZE a to je pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý meziroční navyšování provozní podpory výroby tepla o 2%. příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje dobu trvání práva na podporu. Tvrzení, že je podpora na teplo velmi nízká, je rovněž zavádějící

28

autor

stanovisko ERÚ

návrh

vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ. Odůvodnění regulace. 25.


Délka regulačního období s cílem větší stability odvětví energetiky - (doplnění bodu 121.) § 19a "(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti po sobě následujícími regulovanými roky."

neobsahuje

kvantifikaci

dopadů

Doporučujeme. Komentář: Pokud má být stanovena délka regulačního období v zákoně, pak je tato varianta vhodnější než původní, neboť umožňuje RO v případě potřeby prodloužit.

Odůvodnění: Cílem navrhované změny je flexibilní nastavení vhodné délky regulačního období tak, aby byla zajištěna potřebná stabilita a předvídatelnost regulačního rámce pro regulované ceny v energetických odvětvích, která jsou investičně mimořádně náročná. Stanovení pětileté délky regulačního období představuje podle tohoto návrhu minimální délku trvání regulačního období, a to i s odkazem na obvyklou délku těchto období v jiných členských státech Evropské unie. Možnost v odůvodněných případech stanovit regulační období delší než pět let umožní sladit v případě potřeby nejen regulační rámce mezi členskými státy EU, ale také se operativně přizpůsobit dalším regulačním schématům – například pro vydávání emisních povolenek. 26.


Právně nevhodně upravená kompenzační povinnost za oprávněné vstupy Doporučujeme. provozovatele přenosové soustavy na cizí nemovitosti (zrušení stávajícího bodu 157. Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve a náhrada novým bodem 157.) stávající právní úpravě. Konstrukce práva na přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude § 24 důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění. Provozovatel přenosové soustavy (8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést 29

autor

stanovisko ERÚ

návrh nemovitosti do předchozího původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.5) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení v užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. (9) Pokud byl Vznikla-li vlastníku nebo uživateli nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla-li újma na majetku škoda nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5) včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na náhradu podle předchozí věty lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 1 roku ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo. (vyškrtnout poznámku pod čarou č. 5) Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 24 odst. 8a 9 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Zcela nesmyslně pak vyznívá i odkaz na 30

autor

stanovisko ERÚ

návrh znalecký posudek a jeho náklady, který je zde na rozdíl od týchž povinností u jiných provozovatelů pochybně zdůrazňován a navíc s nesprávným a v praxi nepoužitelným odkazem na zákon o oceňování majetku. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena zvláštní promlčecí lhůtou, která se z 6 měsíců ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na jeden rok. V případě využití oprávnění podle odst. 8 je dokonce celá konstrukce nesmyslně převracena, protože především vlastník či uživatel pozemku má povinnost provádět odstraňování nebo oklešťování stromoví, nikoliv provozovatel příslušné soustavy. Bylo by tedy vhodné spíše pro případ, že okleštění či odstranění stromoví je nucen pro porušení povinnosti vlastníka či uživatele dotčeného pozemku vykonat sám provozovatel, upravit povinnost na náhrady škody ve vztahu k provozovateli jako oprávněnému, a nikoliv naopak. Z těchto důvodů musí být zcela nesmyslná konstrukce nároku k náhradě škody z odstavce 8 odstraněna.

27.


III. Zákonná definice „jiného práva“ v rozporu s evropskou legislativou a Nedoporučujeme. rozhodovací praxí Evropské komise (zrušení stávajícího bodu 170. a náhrada novým Současné platné znění § 24a a § 54n plně bodem 170.; zrušení stávajícího bodu 304. a náhrada novým bodem 304.) koresponduje se zněním evropských směrnic. § 24a Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy (tzv. Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy certifikaci) schvaluje nejen Úřad na národní úrovni, (6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména ale i Evropská komise. Jakákoli národní úprava odlišná od znění směrnic tak může v praxi způsobit a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, odlišné posouzení vlastnického oddělení na národní b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní úrovni podle energetického zákona a na evropské hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, úrovni podle příslušných směrnic (2009/72/ES a 2009/73/ES). c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu, nebo členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami nebo prokuristu., d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem 31

Chápat "jiné právo" jako "podstatný konflikt" je popření účelu směrnice.

autor

stanovisko ERÚ

návrh s elektřinou nebo plynem. § 58n Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy (6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí zejména a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti, b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti, c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady, členy statutárního orgánu, členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami nebo prokuristu. c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo, členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami., d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem s elektřinou nebo plynem. Odůvodnění: Bohužel ani změny v § 24a k definici tzv. jiného práva ve smyslu článku 9 směrnice č. 2009/72/ES neodpovídají aplikační praxi Evropské komise v rámci certifikace provozovatelů přenosových a přepravních soustav. Navíc kombinací výrazu „zejména“, uvozujícího příkladný výčet toho, co se rozumí jiným právem spolu s novým zněním písmene d), kde se hovoří o „jiném obdobném právu“, dochází k duplicitě v rámci jednoho a téhož demonstrativního výčtu. Slovo „zejména“ je tak zcela nadbytečné a komplikující výklad, když je evidentní, že definici není uzavřená, protože hovoří právě o jakémkoliv „jiném obdobném právu“. Navíc rozhodovací praxe Evropské komise hovoří jako o nepřípustných jen o těch právech provozovatele přenosové či přepravní soustavy, která vedou k podstatnému konfliktu zájmů obchodních a infrastrukturních. Tuto praxi ovšem navržená novela zcela opomenula. Navíc bohužel změny provedené v §24a nebyly obdobně zobrazeny do protějšku u 32

autor

stanovisko ERÚ

návrh vlastnicky odděleného provozovatele přepravní soustavy v plynárenství – tedy do § 58n téhož zákona! Změny jsou tedy provedeny polovičatě.

28.


Zrušení povinnosti dodatečného zápisu tzv. zákonných věcných břemen do katastru nemovitostí (za bod 462 se doplňuje nový bod 462a) § 98 (13) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis19). Odůvodnění: Povinnost podle § 98 odst. 13 popírá kontinuitu právních vztahů vzniklých na základě předchozích právních úprav. Předmětné ustanovení energetického zákona nezohledňuje skutečnost, že některá oprávnění k cizím nemovitostem vzniklá na základě zákona se podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu nikdy nezapisovala a z podstaty věci ani zapisovat nemohla, neboť katastr nemovitostí eviduje občanskoprávní věcná břemena vzniklá na smluvním základě. Doposud navíc nebyla stanovena jasná pravidla, jak by měla být tato zákonná povinnost ze strany jednotlivých provozovatelů naplněna, neboť k vydání vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jejíž vydání § 98 odst. 13 EZ předpokládá, nikdy nedošlo a ani nedojde, neboť k jejímu vydání neexistuje zákonné zmocnění. Přitom jednotliví vlastníci mají již dnes možnost existenci, resp. rozsah oprávnění jednotlivých provozovatelů zjistit cestou písemného kontaktování příslušného provozovatele energetických zařízení. V této souvislosti lze poukázat na povinnost vlastníků technické infrastruktury vést evidenci o jejím polohovém umístění podle § 161 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na základě tohoto ustanovení mimo jiné každý žadatel o vydání územního rozhodnutí nebo stavebník může žádat o údaje týkající se polohy technické infrastruktury. Polohopisně je přitom tato infrastruktura promítána přímo do 33

Neutrální stanovisko. Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně zformulované. Daný institut veřejnoprávních věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se zápisem právní problém. Také většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačeny nejsou. Jejich uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes pozemky prochází.

autor

stanovisko ERÚ

návrh katastrálních map, které provozovatelé a výrobci elektronicky dostávají od katastrálních úřadů. Pozměňovací návrh navazuje na návrh na doplnění nového odst. 8 v § 96, který směřuje k tomu, aby bylo jednoznačně v energetickém zákoně stanoveno, že § 981 (nového) občanského zákoníku, který zakotvuje princip priority (tj. přednost věcného práva k cizí věci zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zjevné) nemá dopad na zákonná věcná břemena vzniklá před účinností (nového) občanského zákoníku či na jejich existenci nebo rozsah. Tímto doplněním dochází k zohlednění kontinuity právních vztahů vzniklých v minulosti, a to bez ohledu na právní titul (důvod), na jehož základě došlo k jejich vzniku. Pokud by oprávnění k cizím nemovitostem měla být do katastru nemovitostí zapsána na obdobném základě jako občanskoprávní věcná břemena, pohybují se náklady zejména no nové geometrické zaměření u dotčených subjektů v řádech miliard Kč, které by musely být v konečném důsledku zahrnuty do regulovaných cen a neseny zákazníky v České republice, a to nejen pro elektroenergetiku, ale i plynárenství a teplárenství.

29.


Odstranění duplicity u provádění dispečerského řízení soustav v elektroenergetice (zrušení druhé části bodu 197.) § 26 Technické dispečinky (5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití dostupných tržních mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části při dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepla. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie prováděné mimo 34


autor

stanovisko ERÚ

návrh stavy nouze nebo předcházení stavu nouze může být prováděno pouze za náhradu dle odstavce 6. Tato náhrada se neposkytuje v případě omezení vzniklých v důsledku řízení napětí a jalových výkonů. (8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny. Odůvodnění: Ustanovení nově vkládané poslední věty §26 odst. 5 energetického zákona v nově navrženém znění je v rozporu se zněním odstavce 8 téhož ustanovení. Odstavec osmý jasně říká, že řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny ze strany technického dispečinku se nepovažuje za omezení výrobny elektřiny. Není tedy možné o dva odstavce dříve hovořit o logickém opaku, že takové omezení je důsledkem tohoto typu dispečerského řízení a že za ně nepřísluší náhrada. K odstranění tohoto vnitřně rozporného sdělení v rámci jednoho a téhož ustanovení je třeba vypustit poslední větu odstavce 6. tohoto ustanovení.

30.


Nevhodná právní úprava zániku ochranných pásem v energetických odvětvích (alternativní návrh) - (změna bodu 219.) § 46 Ochranná pásma (16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odpojením zařízení od elektrizační soustavy. nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zařízení zaniklo, rozhoduje o zániku ochranného pásma na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad. nebo „Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonemxy) odpojením zařízení od elektrizační soustavy nebo odstraněním stavby; v 35

Doporučujeme.

autor

stanovisko ERÚ

návrh pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zařízení zaniklo, rozhoduje o zániku ochranného pásma na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad.“ xy) § 128 an. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění Odůvodnění: Navržené nové ustanovení o zániku ochranných pásem je formulováno zbytečně široce. Pochybnosti přitom budí zejména použití termínu „odstranění stavby“, který není legislativně uchopen příslušnou definicí a je různě vykládán. Proto postačí pouze fakt trvalého odpojení příslušného zařízení od elektrizační soustavy. Kromě toho je tímto ustanovením zcela nadbytečně upraveno rozhodování o zániku ochranných pásem v případě pochybností. Už samotný odkaz na „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Alternativně je možno zvážit i právní úpravu vázanou na odstraňování staveb podle stavebního zákona, ovšem s výslovným poukazem na trvalost odstranění takové stavby.

31.


Přezkoumatelnost cenových rozhodnutí soudem a odstranění nedůvodných výjimek Nedoporučujeme. z procesních ustanovení správního řádu - (zrušení bodů 457. a 458. a náhrada novým Odůvodnění: Navrhované ustanovení (doplněné bodem 457.) nově) je nekoncepčním řešením, a jakékoliv diskuze Společná ustanovení o změně regulace by měly být součástí odborných a koncepčně vedených diskuzí, a nikoliv návrhem § 96 nedomyšleným do důsledků, který ani nepředvídá (2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení dopady na dotčené subjekty. správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije. Při vedení Podřazení cenových rozhodnutí pod režim správního sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o řádu je vzhledem k možným dopadům nevhodné stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště řešit poslaneckou iniciativou, ale bylo by vhodné složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na provést odbornou detailní analýzu i vzhledem k návrh zákazníka v postavení spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 36

autor

stanovisko ERÚ

návrh 120 dnů. Cenové rozhodnutí týkající se držitele licence podle § 4 odstavec 1 písm. b), s výjimkou bodu 5, se vydává zvlášť pro každého držitele licence a je rozhodnutím podle správního řádu. Jediným účastníkem správního řízení je příslušný držitel licence. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pokud v řízení o rozkladu bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení cenového rozhodnutí nebo pokud soud rozhodl o zrušení cenového rozhodnutí a držiteli licence vznikla v důsledku vydání napadeného rozhodnutí škoda, je Energetický regulační úřad povinen vypořádat nárok držitele licence na náhradu škody úpravou cen při regulaci cen pro nejbližší možný regulovaný rok. Pokud bylo rozhodnutí podle věty čtvrté vydáno v průběhu regulovaného roku, do konce kterého mělo být napadené rozhodnutí účinné, postupuje držitel licence podle napadeného rozhodnutí do konce tohoto regulovaného roku.

otázkám, které jsou s tím spojené (např. délka přezkumu takového cenového rozhodnutí správními soudy a dopady tohoto přezkumu na cenové regulace jako takové). Pouhé vyloučení odkladného účinku nic neřeší. Byť třetí energetický balíček počítá s možností soudního přezkumu, v zemích, kde tento mechanismus zaveden je, není délka soudního řízení tak neúměrná, jako je tomu v České republice. Nadto z odůvodnění vyplývá, že by měla být režimu správního řádu podřízena pouze určitá cenová rozhodnutí, která jsou dostatečně individuálně určitá, tedy vznikla by zde situace, kdy by dvě cenová rozhodnutí (svým účelem v podstatě Odůvodnění: totožná) měla jednou charakter správního rozhodnutí Není zcela jasné, proč se v tomto ustanovení hmotněprávní předpis, jakým je a podruhé právního předpisu. Toto rozštěpení pouze energetický zákon, odklání od obecné právní úpravy správního procesu a dokresluje nepromyšlenost daného návrhu a pokus o znevýhodňuje účastníky předmětných správních řízení před ERÚ. K tíži účastníků jeho překotné dostání do zákona, bez detailního řízení se mimořádně významně prodlužují lhůty k rozhodování ERÚ, které poškozují zhodnocení všech dopadů. právní jistotu stran a negativně dopadají na sporná práva účastníků řízení. Domožení Návrh je nesystematický. Pokud by mělo být cenové se spravedlnosti je v tomto směru prioritní, a pakliže tyto činnosti ERÚ nezvládá rozhodnutí správním rozhodnutím, pak je nutné v běžných lhůtách jako jiné orgány, je zapotřebí zvážit, jestli by některé kompetence změnit mnoho dalších ustanovení zákona. neměly vykonávat jiné nezávislé státní orgány, např. soudy či jiné správní orgány. Ustanovení o vynětí způsobu o rozhodování o rozkladu je zatíženo ústavněprávní Odůvodnění neobsahuje kvantifikaci dopadů závadou, neboť není možné vyjmout rozhodování o rozkladu z působnosti správního regulace. Upozorňujeme, že ERÚ vede cca 30.000 řádu a místo toho neustanovit žádné konkrétní procesní řešení, které se použije místo držitelů licencí. rozhodování o rozkladu podle správního řádu. Z těchto důvodů se navrhovaná úprava Ke škrtané části: navrhuje zrušit a v plném rozsahu nahradit obecnou právní úpravou podle správního řádu. Namísto této právní úpravy se navrhuje jednoznačně deklarovat, že určitá Správní řád jako obecně použitelná procesní norma cenová rozhodnutí, která jsou dostatečně individuálně určitá, zařadit mezi správní nebyl v otázce lhůt pro vydání rozhodnutí rozhodnutí s možností přezkumu tak, jak to předvídají obě evropské směrnice č. koncipován pro správní řízení úzce odborná, jakými 2009/72/ES pro elektroenergetiku a 2009/73/ES pro plynárenství. Zároveň je třeba jsou řízení u ERU, která se zabývají velmi složitými vyloučit přiznání odkladného účinku rozkladu proti cenovým rozhodnutím tak, aby otázkami právního, ale i technického charakteru. Zvláště sporná správní řízení vedená ERU často co nebyla narušena cenová regulace jako taková. 37

autor

stanovisko ERÚ

návrh

do délky odvisí od procesní aktivity účastníků řízení, kterou do značné míry není správní orgán schopen ovlivnit, má-li dodržet zásadu zakotvenou v ustanovení § 3 správního řádu (tj. zjistit takový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti; ve spojení s ustanovením § 141 odst. 4 správního řádu). Řízení schvalovací a o stanovení řádu podle ustanovení § 97a energetického zákona jsou pak spojeny zejména s odborným posouzením technických parametrů, které si často vyžaduje delší časový úsek. Účastníci řízení mají právo, aby bylo rozhodnutí vydáno bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu), přičemž však takto obecně stanovená lhůta je do značné míry individuální v závislosti na jednotlivých případech, a proto lze za rozhodnutí vydané bez zbytečného odkladu považovat i rozhodnutí vydané v rozmezí několika měsíců, jedná-li se o komplikovaný případ. Důsledné lpění na dodržení pořádkových lhůt stanovených v § 71 odst. 3 správního řádu by vedlo k absurdním výsledkům, kdy by správní orgán upřednostnil délku trvání správního řízení před tím, aby vydal věcně správné a spravedlivé rozhodnutí, což by se v důsledku rovnalo denegatio iustitiae. Ustanovení o vynětí způsobu o rozhodování o rozkladu není zatíženo ústavněprávní závadou, ostatně jedná se o klasické ustanovení, které je obsaženo i v jiných právních předpisech - např. zákon o ochraně hospodářské soutěže (§ 25a), zákon o bankách (§ 41 odst. 1) nebo zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (§ 63 odst. 1). 32.

Poslanec

Neadekvátnost použití služebních průkazů ERÚ namísto pověření k provedení 38

Nedoporučujeme.

autor Milan Urban

33.


stanovisko ERÚ

návrh kontroly - (změna bodu 112.)

Odůvodnění: Tuto možnost výslovně připouští kontrolní řád (§ 4 odst. 3 pověření ke kontrole má § 18 formu průkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis), Dozor v energetických odvětvích proč by to v něm tedy bylo, kdyby to nemělo být (4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v používáno? Navíc toto bylo odsouhlaseno gestorem energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým KŘ – Ministerstvem vnitra v rámci MPŘ. regulačním úřadem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení Textací není vyloučen kontrolní řád, jakožto obecný kontroly. právní předpis, naopak existence průkazů umožní všechny způsoby zahájení kontroly dle kontrolního Odůvodnění: řádu. V praxi Energetického regulačního úřadu bude Novela energetického zákona vylučuje působnost obecného právního předpisu vždy spolu s průkazy předkládáno i pověření ke kontrolního řádu. Ten je založen na konstrukci průkazu ke kontrole jako jednoho z kontrole. druhu pověření, resp. dokladu kontrolních oprávnění kontrolujícího, který je ve své podstatě rovnocenným pověření ke kontrole. Na druhou stranu služební průkaz je pouze dokladem osvědčujícím příslušnost k určitému správnímu orgánu. Právě služební průkaz nemůže plnohodnotně nahrazovat pro účely kontroly v energetických odvětvích pověření ke kontrole, a to zejména proto, že ze služebního průkazu není patrno, zda je jeho držitel skutečně oprávněn k provedení konkrétní kontrolní činnosti. Využití služebních průkazů při výkonu kontrol je vhodnější pro jiné orgány kontroly, nežli je v energetických sektorech Energetický regulační úřad. Zavedení kvalifikované písemné formy s podpisy na téže listině u vybraných smluv (doplnění bodů 223., 224., 229. a vložení nového bodu 460a. za bod 460.) § 50 (3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo 39


autor

stanovisko ERÚ

návrh prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu s podpisy smluvních stran na téže listině. (4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu s podpisy smluvních stran na téže listině. (5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu s podpisy smluvních stran na téže listině. (10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu s podpisy smluvních stran na téže listině. § 96 (10) Je-li tímto zákonem pro smlouvy vyžadována písemná forma s podpisy smluvních stran na téže listině, je tato forma splněna rovněž v případě, že se smluvní strany písemnou formou s podpisy smluvních stran na téže listině shodnou 40

autor

stanovisko ERÚ

návrh na písemné formě nebo na kvalifikované elektronické formě. Kvalifikovanou elektronickou formou se rozumí právní jednání smluvních stran, které je činěno elektronickými prostředky v elektronických systémech, a to systematicky, posloupně a se zajištěním ochrany proti vzájemně neschváleným změnám. Odůvodnění: U některých zásadních smluv provozovatele přenosové soustavy je třeba trvat na dodržení kvalifikované písemné formy smluv. Tyto smlouvy tvoří páteř českého elektroenergetického trhu, a není proto možné i s ohledem na příliš benevolentní smluvní politiku nového občanského zákoníku ponechávat smluvní dohody mezi stranami na náhodných smlouvách po internetu. Prostá písemná forma je podle některých výkladů naplňována například i pouhým zasláním dvou e-mailů bez certifikovaných či jinak ověřených podpisů, ve kterých lze najít i jen náznak smluvního konsenzu. I z těchto důvodů je zapotřebí, aby zvláštní zákon stanovil (obdobně jako např. pro smlouvy, na základě kterých se zapisují práva do katastru nemovitostí) speciální písemnou formu s podpisy obou smluvních stran ne téže listině. S ohledem na potřebu pružnější reakce například při sjednávání smluv o poskytování podpůrných služeb je pak zapotřebí do § 96 vložit nový odstavec 10, který na roveň této formě postaví i písemnou či kvalifikovanou elektronickou formu tak, jak s nimi za určitých okolností výslovně počítá i nový občanský zákoník, ale opět podmíněnou dohodou stran o takové méně kvalifikované formě.

34.


Sjednocení terminologie ohledně ochrany informací v obchodním styku v rámci Neutrální stanovisko. liberalizovaných energetických trhů – zavedení zastřešujícího termínu „chráněná Komentář: Institut chráněné informace zamítla LRV. informace“ (vložení nového bodu 4a. za bod 4., vložení nového bodu 44a. za bod 44., vložení nového bodu 97a. za bod 97., zrušení bodu 128. a náhrada novým bodem 128., vložení nového bodu 159a. za stávající bod 159., vložení nového bodu 183a. za bod 183., vložení nového bodu 256a. za bod 256., vložení nového bodu 317a. za bod 317., vložení nových bodů 326a. a 327a. za body 326., resp. 327. a zrušení bodu 459. a nahrazení novým bodem 459.) §2 Vymezení pojmů 41

autor

stanovisko ERÚ

návrh (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí cg) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii,. d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence, která není veřejně dostupná, §8 Udělení licence (8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství, chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad v Energetickém regulačním věstníku. § 17 Energetický regulační úřad a jeho působnost (13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto 42

autor

stanovisko ERÚ

návrh osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací a údajů Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti ochrany chráněných informací a údajů jako předávající. § 20a Operátor trhu (4) Operátor trhu je povinen g) zajistit ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a jiných skutečností, které nejsou veřejně dostupné a o nichž se dozvěděl při výkonu svých činností, g) zajistit ochranu chráněných informací skutečností tvořících předmět obchodního tajemství nebo důvěrné informace, § 24 Provozovatel přenosové soustavy (10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen o) zajišťovat ochranu skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti chráněných informací, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, § 25 Provozovatel distribuční soustavy (10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen n) zajišťovat ochranu chráněných informacískutečností majících povahu obchodního 43

autor

stanovisko ERÚ

návrh tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, § 58 Provozovatel přepravní soustavy (8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen r) zajišťovat ochranu chráněných informací skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, § 59 Provozovatel distribuční soustavy (8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen v) zajišťovat ochranu chráněných informací skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti včetně zajištění ochrany údajů předávaných operátorovi trhu, § 60 Provozovatel zásobníku plynu (8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen o) n) zajišťovat ochranu chráněných informací skutečností majících povahu obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací, které získává při výkonu své činnosti, s) r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene no),. Společná ustanovení § 96 (4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se při nahlížení do spisu 44

autor

stanovisko ERÚ

návrh zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti vztahuje kromě jiných zákonem chráněných nebo uznaných tajemství rovněž na zachování obchodního tajemství nebo ochranu důvěrných informací z obchodního styku podle obchodního zákoníku. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana takového tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo takové tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který tajemství neobsahuje. 4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny skutečnosti tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly tyto skutečnosti chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který tyto skutečnosti chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje. Odůvodnění: V jednotlivých ustanoveních energetického zákona není bohužel k újmě na právní jistotě zúčastněných stran používána jednotná definice energetickým zákonem chráněných informací, ohledně kterých je třeba stanovit povinnost mlčenlivosti subjektu, který s takovými informacemi nakládá. Různý obsah různě zákonem nazývaných informací na škále od obchodního tajemství přes důvěrné informace a utajované skutečnosti až po důvěrné informace z obchodního styku podle občanského zákoníku vede v praxi k výkladovým nejasnostem, a proto navrhujeme zavedení jednotné definice „chráněné informace“ v jednom zákonném režimu ochrany. Do paragrafu 2 je stanovována pro celý energetický zákon. Vychází především z respektování jiných zákonných povinností mlčenlivosti (obchodní tajemství, jiná zákonem chráněná tajemství – např. chráněné osobní údaje, bankovní tajemství, utajované skutečnosti apod.), ale i obchodně citlivých informací získaných při výkonu povinností držitele licence, resp. informací, které nejsou veřejně přístupné a 45

autor

stanovisko ERÚ

návrh mají potenciál narušit hospodářskou soutěž na liberalizovaných energetických trzích. Cílem této úpravy je tak zajištění rovného zacházení na trhu s elektřinou a plynem, zejména pak administrativním zamezováním zveřejňování informací, které by mohly narušit podobu hospodářské soutěže v energetických odvětvích. V tomto směru právní úprava sleduje i aktuální trendy na úrovni evropského sekundárního práva, zejména ve vztahu k evropskému nařízení REMIT.

35.

36.


1. Část čtrnáctá, čl. XVI, změna zákona o podporovaných zdrojích, článek 28 navrhuji změnit následujícím způsobem:

Nedoporučujeme.


Část čtrnáctá, čl. VXI, bod 79. navrhuji změnit:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Požadavek uchovávání „úplných a pravdivých“ dokumentů „v rozsahu stanoveném „ 28. V § 7 odst. 4 zní: prováděcím právním předpisem“ považujeme za Výrobce, který používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, biokapaliny nebo legitimní a nerozumíme vypuštění této úpravy. bioplynu je povinen uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let Prováděcí právní předpis již existuje – vyhláška č. a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.“ 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů

„79. § 51 včetně nadpisu zní: §51 Neoprávněně čerpaná podpora (1) Došlo-li k čerpání podpory elektřiny nebo provozní podpory tepla v souvislosti se spácháním správního deliktu podle tohoto zákona ze strany výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla (dále jen „neoprávněné čerpání podpory“), Úřad z moci úřední rozhodne o neoprávněném čerpání podpory a stanoví jeho rozsah podle doby trvání neoprávněného čerpání podpory. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je povinen neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je zároveň povinen uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 46

Odůvodnění: Navázání neoprávněného čerpání na spáchání správního deliktu (jako je v tomto návrhu) je bez systémové úpravy celého zákona nefunkční. V současnosti jsou nejdůležitější porušení zákona vyčleněna mimo správní delikty tak, aby byla postižitelná právě prostřednictvím tohoto ustanovení a nikoliv prostřednictvím správního deliktu – viz § 4 odst. 6, § 5 odst. 6, § 6 odst. 4, § 24 odst. 6. Navázáním neoprávněného čerpání na správní delikt by tak tato jednání byla nepostižitelná.

autor

stanovisko ERÚ

návrh 0,1% denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny nebo provozní podporu tepla neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory. (2) Správu odvodů z neoprávněného čerpání podpory a penále vykonává Úřad podle zákona upravujícího správu daní. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla má při správě odvodů z neoprávněného čerpání podpory postavení daňového subjektu. Odvod z neoprávněného čerpání podpory a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k neoprávněnému čerpání podpory. „ Odůvodnění: Novela zákona nově koncipuje problematiku čerpání neoprávněné podpory ze strany provozovatelů výroben elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a to tak, že dodatečně přenáší břemeno zajištění správnosti, úplnosti a pravdivosti vykazovaných dat na výrobce elektřiny/tepla z podporovaných zdrojů elektřiny/tepla a to i pro případy, kdy výrobci nemají fakticky možnost správnost a pravdivost vykazovaných dat jakkoliv relevantně verifikovat. Typickým příklad představuje vykazování dat o spalované biomase a jejím zatřídění do příslušných tříd – zatímco v současnosti je výrobce odpovědný za to, že řádně shromažďuje a uschovává data o použité biomase vypracovávaná výrobci-dodavateli paliva nebo dovozci paliva z biomasy, nově by měl být odpovědný ( pod hrozbou sankce odebrání „ neoprávněné „ podpory ) za to, že tato data jsou „ úplná a pravdivá „, aniž by však měl reálnou možnost takovou úplnost a pravdivost daných dat ověřit ( řetězec dodavatelů biomasy může čítat mnoho úrovní a není reálné, aby každý kus biomasy bul výrobcem elektřiny/tepla zpětně dohledán a jeho původ a řádné zatřídění výrobcem elektřiny/tepla do detailů ověřovány).

37.


Část čtrnáctá, čl. XVI, bod 49. V § 24 odstavec 6 zní:

Nedoporučujeme. Odůvodnění: ERÚ navrhoval zrušení celé výjimky pro všechny výrobny KVET bez ohledu na jejich

„(6) Provozní podpora tepla se nevztahuje na

47

autor

stanovisko ERÚ

návrh a) Teplo vyrobené v kombinované výrobě elektřiny a tepla s výjimkou výrobny tepla podle odstavce 4 nebo výrobny elektřiny a tepla s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MW, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. b),

velikost. Výrobny KVET mají právo na podporu formou zeleného bonusu na elektřinu z KVET a uplatněním výjimky dochází ke zdvojení podpory na stejnou jednotku tepla. Opodstatněnost výjimky nevidíme jak pro výrobny do 5 MW, tak do 7,5 Odůvodnění: MW. Pozměňovací návrh je navíc v rozporu Stávající systém podpory výroby tepla z podporovaných zdrojů počítá s podporou s odůvodněním k jinému ustanovení (indexace tepla vyrobeného ve zdrojích (v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla) do zeleného bonusu na teplo), kde je správně výkonu 7,5 MW. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie práh podpory zdůrazněno, že podpora zeleným bonusem na teplo retroaktivně snižuje na 5 MW, aniž by důvodová zpráva jakkoliv vysvětlovala, proč je určena především menším obecním výtopnám. byla zvolena tato nová úroveň a proč již původní úroveň není akceptovatelná. Novela dostává některé běžící projekty do těžko řešitelné ekonomické situace. 38.


V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 54 mění Nedoporučujeme. tak, že se na konci věty za slovy „ve výši 50 Kč/GJ“ ruší tečka a doplňují slova „s Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto PN je pravidelným ročním navýšením o 2 %.“. zavádějící. U elektřiny z OZE je 2 % indexace Odůvodnění: vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám Navrhované doplnění bodu 54 odstraňuje nerovnost při stanovení stávající podpory garantována návratnost investice. Při podpoře výroby tepla ve srovnání s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná formou zeleným bonusem tyto garance nejsou právní úprava počítá s tím, že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu zákonem poskytovány a nedochází k indexaci tepla však dosud taková valorizace nebyla zavedena. zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc Směrnice vyžadující plnění podílu obnovitelných zdrojů energie (2009/28/ES) není indexována ani výkupní cena z důvodu vyžaduje po české republice dosažení 13 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku hrubé konečné spotřebě energie, nikoli pouze elektřiny. Proto bylo do zákona o provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována podporovaných zdrojích č. 165/2012 přijato ustanovení o provozní podpoře tepla. pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý Podpora tepla je velmi levný způsob, jak splnění podílu OZE dosáhnout. příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U Vzhledem k tomu, že je výše podpory velmi nízká a pevně stanovená zákonem, je provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje nutné, aby nedocházelo k faktickému snižování podpory vlivem inflace. Proto dobu trvání práva na podporu. Tvrzení, že je navrhujeme do zákona zakotvit stejný princip, který platí i u ostatních OZE a to je podpora na teplo velmi nízká, je rovněž zavádějící meziroční navyšování provozní podpory tepla o 2 %. Náklady na provozní podporu vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ. tepla dosáhly v roce 2013 necelých 140 mil. Kč. Meziroční navyšování provozní 48

autor

stanovisko ERÚ

návrh podpory tepla přinese zvýšení nákladů na podporu řádově o stovky tisíc až jednotky mil. Kč ročně.

Odůvodnění regulace.

neobsahuje

kvantifikaci

dopadů

Podpora tepla je směrována především k malým (obecním) výtopnám, kterým masivní podpora výroby elektřiny z biomasy v minulých letech výrazně zdražila palivo (např. obec Roštín, obec Kašperské hory, městys Cerekev, obec Měňany a další). Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Stovky tis. až jednotky mil. Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje (ze státního rozpočtu). 39.


V Části první v bodu 10, pokud jde o § 2 odst. 2 písm. b) bod 12, se za slova „plynárenská zařízení,“ vkládají slova „plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy,“ Odůvodnění: Mezi plynová zařízení jsou zahrnuta plynárenská zařízení, kterými jsou podle nově navrhované definice mimo jiné zařízení distribuční soustavy, přičemž těmito jsou rovněž plynovodní přípojky, avšak pouze ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, však v definici v současnosti chybí.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Navrhované znění neodpovídá odůvodnění návrhu – nevyplývá z něho, že nově navrhovaná definice se vztahuje pouze na plynovodní přípojky ve vlastnictví PDS. Návrh uvádí: „zařízením plynárenská zařízení, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice“. Dále je nutné podívat se na definici plynovodní přípojky dle § 2 odst. 2 písm. b) bod 11, který uvádí: „plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,“. Dle návrhu by tak došlo k situaci, že plynovodní přípojka bude sloužit k připojení plynovodní přípojky. Což nedává smysl.

40.

Poslanec Milan

V Části první Čl. I v bodu 14 (§ 2 odst. 2 písm. b)) body 28 až 30 znějí: „28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně 49

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Výhrady ERÚ směřují k celé koncepci

stanovisko ERÚ

autor

návrh

Urban

činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,

zavedení "služeb" v EZ.

služeb též zajišťování „služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy/distribuční soustavy“. Toto doplnění je v plynárenství zavádějící, neboť provozovatel přepravní či distribuční soustavy žádné služby související se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu příslušné soustavy svým zákazníkům neposkytuje ale činnosti souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní nebo distribuční soustavy jsou samozřejmou a neoddělitelnou součástí zajišťování přepravy nebo distribuce plynu. Navrhuje se proto výše uvedená úprava textu.

Definice jsou kruhové (definují přepravu přepravou), nemají oporu v příslušných evropských směrnicích a budou proto specifikem české úpravy.

Účelem definic služeb (přenosové, přepravní a 29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, distribuční soustavy atd.), které jsou obsahem včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu novely a modifikovány v tomto pozměňovacím distribuční soustavy, návrhu, je sjednotit regulaci a hrazení regulovaných cen v elektroenergetice a plynárenství. Tento záměr 30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností se neukazuje jako realizovatelný, neboť některé souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské regulované složky mají odlišné podmínky regulace soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,“. (např. distribuce x vícenáklady POZE) a odlišný Odůvodnění: důvod hrazení, smluvní nebo veřejnoprávní Podle předložené definice služby přepravy plynu a distribuce plynu je součástí těchto (distribuce x náklady POZE).

41.


V Části první Čl. I bod 45 (§ 9 odst. 1) zní:

Skutečnost, že provoz přepravní/distribuční soustavy bude spolehlivý a bezpečný by měla být standardem, ne zpoplatněnou službou navíc. V konečném důsledku by totiž původní návrh znamenal, že zákazník hradí část ceny za zajištění přepravy/distribuce plynu a dále si bude jako příplatek připlácet za to, že tato přeprava/distribuce bude bezpečná a spolehlivá, což je z povahy věci nepřípustné. Nedoporučujeme.

V § 9 se na konci odstavce 1 doplňují věty “Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. 50

Odůvodnění: Úprava by v konečném důsledku znamenala, že souhrnné změny se jen oznamují, bez nutnosti následného návrhu držitele licence na změnu licence. Pokud by Energetický regulační úřad neuskutečnil změnu licence z moci úřední, držitel příslušné licence by k žádnému časovému okamžiku

návrh

stanovisko ERÚ

Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední“.

neměl v licenci zaznamenány veškeré skutečnosti. Dále se jeví jako krajně nevhodné aby se starost o licence přesouvala z držitele licence na Energetický regulační úřad.

autor

Licence se uděluje zásadně na žádost. Vždy bylo na držiteli licence, aby si hlídali stav svých energetických zařízení, za jejich stav může zodpovídat jen on.

Odůvodnění:

V praxi by podle uvedeného návrhu byl postup následujícím způsobem absurdní:

Dochází k upřesnění nově navrhovaného znění, kdy slova „svých energetických zařízení“ by mohla být vykládána tak, že se jedná pouze o zařízení ve vlastnictví provozovatele. Má se však jednat o veškerá zařízení provozovaná provozovatelem distribuční soustavy, tedy nejen ta, jichž je vlastníkem.

-

Provozovatelé soustav v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství provozují velmi rozsáhlé technologické celky, jejichž rozsah se kontinuálně mění, a to zejména ve vazbě na požadavky zákazníků, potřeby rozvoje soustavy a další okolnosti, budují se nová vedení a zařízení, a jiná energetická zařízení zase zanikají. Z povahy rozhodnutí o udělení licence na příslušnou činnost plyne, že licence se uděluje na určitou činnost a v licenci vymezené území. Údaje vztahující se k jednotlivým vedením či jiným energetickým zařízením proto nejsou údaje z tohoto hlediska rozhodující. Navrhuje se proto, aby na nová energetická zařízení, která byla vybudována, a energetická zařízení, která přestal provozovatel využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení, v rámci území, na nichž již je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence, nebyla uplatňována povinnost předkládat příslušné doklady a zároveň žádat o změnu licence.

51

ERÚ dostane výkazy, Z výkazů zjistí, že bylo přidáno takové a takové zařízení, ERÚ zahájí řízení o změně licence – z moci úřední (!), Kdo bude v tomto řízení prokazovat, že přidané energetické zařízení je zkolaudováno? Kdo bude dokládat kolaudace/zkušební provozy? Tohle bude vyřizovat ERÚ? Takže ERÚ bude platit revizní techniky, aby držitelům licence zrevidovali zařízení, aby jim ta licence byla tedy změněna, protože zákon ukládá takovou povinnost?

Dochází k přesunu odpovědnosti za stav licencí z žadatelů na ERÚ – za to ale Úřad nemůže ručit. V žádném případě tento návrh z výše uvedených důvodů nemůžeme akceptovat. Realizace tohoto ustanovení povede k nárůstu systematizovaných míst a má proto vliv na státní rozpočet.

42.

autor

návrh

stanovisko ERÚ


V Části první Čl. I se za bod 46 doplňuje nový bod 46a (§ 10 odst. 1 písm. a)), který zní:

Doporučujeme.

„46a. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „9 až 11“ nahrazují slovy „8 až 10“.“. Odůvodnění: Oprava původní odkazu na odstavce 9 až 11 na odkaz na odstavce 8 až 10. Ke změně odkazu došlo v důsledku navrhovaného zrušení odstavce 7 a změny číslování následujících ustanovení

43.


V Části první Čl. I bod 49 (§ 10 odst. 3 nově doplněné písm. d)) zní: V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.“. Odůvodnění: Navrhované rozšíření důvodů, kdy Energetický regulační úřad může rozhodnout o zrušení licence z důvodu neuhrazení pouze jedné ze složek regulované ceny (tj. složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie) nezohledňuje systematiku regulovaných cen podle energetického zákona, neboť v případě neuhrazení jiné složky regulované ceny již toto oprávnění Energetický regulační úřad nemá zakotveno. Navrhuje se proto toto ustanovení rozšířit na všechny složky regulované ceny.

44.

Poslanec

V Části první Čl. I bod 65 (§ 11a odst. 1) zní:

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Odůvodnění nesouhlasí s návrhem. Původně bylo navrhováno, aby bylo možné licenci odebrat při jakémkoliv neuhrazení složky ceny, nyní bude vztahováno pouze k ceně jako celku (včetně všech složek). Z odůvodnění vyplývá, že se navrhuje rozšíření na všechny složky ceny (není pravda, o složkách již není v textu hovořeno). Pro úplnost - ostatní složky ceny jsou spíš soukromoprávního charakteru (cena za plnění na základě smlouvy), kdežto poplatek na POZE, byť jako složka ceny, je více veřejnoprávní povinností, a proto lze pochopit dopady do veřejnoprávní sféry toho, kdo je neplatí. Jeden z mnoha negativních dopadů definiční nadstavby "služeb " a "cen za služby". Brát licenci k podnikání za neuhrazení soukromoprávní platby je nesystematické a nevídané. ERÚ (stát) nemůže tímto způsobem zasahovat do soukromoprávních obchodních vztahů. Neutrální stanovisko.

52

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Milan Urban

V § 11a odst. 1 větě poslední se slovo „Změny“ nahrazuje slovem „Zvýšení“ a za slova „povinen uveřejnit“ se vkládají slova „a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě“ a slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „třicátý den“. Na konec odstavce se vkládá nová věta, která zní: „Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.“.

Komentář: ERÚ považuje úpravu celého § 11a (ochrana spotřebitele) za nedostatečně vydiskutovanou. Množství pozměňovacích návrhů, které jsou jeden proti druhému, jsou toho dokladem. Níže připojujeme pouze komentáře ke zmatečné situaci, která zde nastává.

Odůvodnění:

Provázání navrhovaného § 11a odst. 1 s §11a odst. 3 zůstane zachováno, protože podle navrhovaného Navrhuje se, aby v § 11a odst. 1 bylo oznámení zákazníkům o zvýšení ceny znění je držitel licence povinen vždy zvýšení ceny sdělováno způsobem stanoveným ve smlouvě. Pokud není způsob oznámení ve oznámit. Nadto ještě z § 11a odst. 1 vyplývá smlouvě sjednán, pak držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku povinnost toto zvýšení uveřejnit. Návrh zlepšuje elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu informovanost zákazníka o tak rozhodující prokazatelným způsobem. Tato úprava oproti vládnímu návrhu zpřesňuje podmínky skutečnosti, jako je zvýšení ceny, což je základní pro informování zákazníka při zvýšení ceny ze strany obchodníka a je korektní vůči požadavek všech evropských předpisů i iniciativ zákazníkovi. Pokud by k úpravě odstavce 1 nedošlo, postrádala by různá práva řešící postavení spotřebitele. zákazníků ve vazbě na různé způsoby informování zákazníka ze strany dodavatele v odstavci 3 smysl. Ovšem je nutné upozornit na to, že vztahovat informování zákazníka pouze ke zvýšení cen je v rozporu se směrnicí, na jejímž základě bylo ust. § 11a inkorporováno do EZ. O korektnosti daného návrhu ve smyslu nahrazení slova "změny" tak lze pochybovat. 45.




V § 11a odstavec 2 zní:

Komentář: Úpravu odstupování od smluv je nutné řešit odbornou diskuzí ve shodě nejen se zástupci „(2) Od smlouvy o dodávce tepelné energie, která byla uzavřena distančním Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i držitelů způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele tepelné energie se zákazníkem v licence. postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů od Úprava pro teplárenství je zbytečná, pokud nebude uzavření smlouvy. Od smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o řečeno, že v postavení zákazníka jsou SVJ a bytová sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, která byla uzavřena distančním družstva, neboť fyzické osoby nevstupují do 53

autor

stanovisko ERÚ

návrh způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence se zákazníkem v postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů ode dne zahájení dodávky. Odstoupení od smlouvy doručené držiteli licence méně než deset dnů před zahájením dodávky nebo po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu je účinné uplynutím čtrnáctého dne po jeho doručení. Pokud držitel licence na základě uvedených smluv a před účinností odstoupení od smlouvy zahájil dodávku elektřiny nebo plynu, uhradí mu zákazník poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku účinnosti odstoupení od smlouvy.“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“. Odůvodnění: Ve srovnání s platným zněním energetického zákona zhoršuje předložený návrh postavení zákazníků při uzavírání vybraných smluv na dodávku energií a obecně zhoršuje úroveň ochrany spotřebitele v ČR. V současné praxi je zcela běžné, že zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory obchodníka, řeší případnou výhodnost takové smlouvy ve srovnání s ostatními nabídkami na trhu až po podpisu smlouvy. Ve více než 60 % případů je odstoupení doručováno až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud by bylo možné realizovat odstoupení jen ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, jak je navrhováno v rámci novely energetického zákona, nebude mít většina zákazníků možnost od smlouvy odstoupit. Navrhované znění navíc nereflektuje povahu dodávkových smluv dle judikatury Soudního dvora EU či českých soudů (tj. kupních smluv sui generis s dlouhodobým opakovaným plněním) a nezohledňuje smíšenou povahu těchto smluv jako smluv s dvojím plněním (tj. dodávka dané komodity, resp. zboží a vedle toho poskytnutí zejména služby distribuční soustavy). Lhůta pro odstoupení od smluv na dodávku elektřiny nebo plynu, pokud byly uzavřeny výše uvedenými způsoby, by měla být v obou případech stanovena 54

smluvních vztahů s dodavateli tepla. Úprava v elektru a plynu je v rozporu s evropskou směrnicí 2011/83/EU (čl. 9 odst. 2 písm. c): "v případě smluv týkajících se dodávek vody, plynu nebo elektřiny, pokud nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, tepla z dálkového vytápění nebo digitálního obsahu, který není poskytnut na hmotném nosiči, ode dne, kdy byla uzavřena smlouva."

autor

stanovisko ERÚ

návrh jednotně, a to nejpozději do 14 dnů ode dne zahájení (první) dodávky, přičemž lhůta začíná běžet již okamžikem uzavření smlouvy (spotřebitel musí mít možnost uplatnit právo odstoupit od smlouvy ještě před zahájením dodávky dané energie obdobně, jako je tomu u smluv na dodávku zboží podle směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů).

46.




V § 11a odst. 3 se slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „třicátý den“, slova „10 dnů“ se nahrazují slovy „desátý den“ a za poslední větu se doplňuje věta „Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem.“. Odůvodnění:

Komentář: Daně a poplatky nemají vliv na „sjednanou“ cenu, takže je to nadbytečné. Pokud jde o změny smluvních podmínek vyplývající ze změny právních předpisů, myslíme, že i takové změny mohou být tak významného charakteru, aby zákazník měl mít možnost odstoupit, respektive nelze mu paušálně tuto možnost vyloučit.

Novela vylučuje právo na odstoupení od smlouvy v případě zvýšení regulované složky ceny, nicméně obdobně by tomu mělo být v případě zvýšení daní či poplatků (např. v případě poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu). Právo na odstoupení od smlouvy by mělo být poskytnuto pouze v případech, kdy je změna smluvních podmínek vyvolána jinými důvody, než jsou změny právních předpisů. 47.


V Části první Čl. I se bod 68 (§ 11a odst. 4) zrušuje.


Odůvodnění: Navrhované doplnění § 11a odst. 4 o poslední větu nepředstavuje koncepční řešení, neboť z návrhu novely není zřejmé, jak by se mělo postupovat v případě, že zákazník odstoupí od smlouvy až poté, co již v mezidobí obdržel finální vyúčtování. Po technické stránce není toto řešení promyšlené, ani dále propracované a lze proto předpokládat, že v konečném důsledku bude i velmi finančně náročné. Z těchto důvodů se proto navrhuje se jeho vypuštění a ponechání stávajícího znění § 11a odst. 4. legislativa EU řešení dle vládního návrhu nevyžaduje.

55

Komentář: Z odůvodnění není patrné, v čem spočívá technická i finanční náročnost návrhu. Jeho účel je naopak naprosto zřejmý a velice legitimní – zákazník má právo do konce smluvního vztahu odebírat elektřinu nebo plyn v té ceně a za těch smluvních podmínek, které měl sjednané ke dni odstoupení od smlouvy. Pokud dodavatel zvýší po tomto dni svým zákazníkům, kteří u něho chtějí zůstat, sám cenu, nebo jinak změní smluvní podmínky, z logiky věci by se tyto dlouhodobě

autor

stanovisko ERÚ

návrh

zamýšlené skutečnosti neměly dotýkat zákazníka, který dal svým odstoupením od smlouvy najevo, že již nechce mít se stávajícím dodavatelem nic společného. 48.





Komentář: V návrhu chybí zohlednění toho, že zálohy jsou finanční hodnotou, a proto je nelze stanovit pouze v závislosti na předpokládané spotřebě, ale také na předpokládaných nákladech důvodných pro zajištění takové dodávky.

„(7) Uplatňuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo dodavatel tepelné energie zálohové platby na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie, stanoví zálohové platby nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.“. Důvodně předpokládaná spotřeba je pojem, který není blíže v energetickém zákoně definován a jeho Odůvodnění: vypuštění z původního textu může přinést Předložený návrh novely vychází v druhé větě § 11a odst. 7 při pojetí důvodně interpretační problémy. Je proto více než vhodné předpokládané spotřeby z údajů, které jsou dostupné pouze jednotlivým sjednotit jeho výklad na úrovni energetického provozovatelům distribuční soustavy, nikoliv ale držitelům licence na obchod s zákona, aby tak byl jednotně aplikován, a elektřinou nebo plynem, na které se tato povinnost vztahuje. Navíc je tento návrh nevznikaly tak neodůvodněné rozdíly při aplikaci u nepřiměřeně konkrétní, čímž nevystihuje veškeré možné situace, k nimž v praxi může jednotlivých držitelů licence. docházet. Cílem pozměňovacího návrhu je proto zakotvit možnost stanovit zálohy na základě průměrných hodnot spotřeby za delší časové období než původně navrhované tříleté období, a to vzhledem k stále častějším teplotním výkyvům v zimním období. Způsob stanovení výše záloh může být kontrolován ze strany Energetického regulačního úřadu v rámci jeho dozorové činnosti. Sousloví „důvodně předpokládaná spotřeba“ samo o sobě umožní jak stanovení záloh u stávajících zákazníků na základě extrapolace jejich historické spotřeby do budoucna, tak i u nových zákazníků na základě přezkoumatelných racionálně stanovených kritérií.

49.

Poslanec Milan

V Části první Čl. I bod 80 (§ 15b) zní:

Nedoporučujeme.

Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:

Odůvodnění: Záměrem předkladatele bylo stanovit 56

autor

návrh

Urban

„§ 15b

stanovisko ERÚ

účastníkům trhu povinnost uchovávat veškeré záznamy o uskutečněných transakcích s Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře velkoobchodními energetickými produkty včetně Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost záznamů komunikace se zákazníkem, nikoliv pouze oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen těch, které mají být oznamovány podle prováděcího uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 „nařízení“ (správně – prováděcí předpis) k čl. 8 odst. odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií. transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.“. Přeformulované znění ustanovení § 15b Odůvodnění: energetického zákona zcela pozměnilo význam Navrhované znění bodu 80 je neurčité a částečně zmatečné. První odstavec povinnosti, která je účastníkům trhu stanovována. V navrhovaného § 15b ukládá povinnost, která je účastníkům trhu uložena nařízením č. případě, že dané ustanovení bude změněno ve 1227/2011/EU (nařízení REMIT), a to navíc v jiném rozsahu, než jak je účastníkům smyslu pozměňovacího návrhu, dojde ke ztížení trhu uložena nařízením REMIT. Tuto skutečnost se následně pokouší částečně výkonu vyšetřovacích pravomocí dle REMIT. Tím upřesnit odstavcem 2, který stanoví, že povinnost podle odstavce 1 má zahrnovat pádem může být zmařena účinná detekce porušení uchovávání alespoň těch informací, které jsou účastníci trhu povinni reportovat zákazů a povinností dle Nařízení REMIT. Současně Agentuře pro spolupráci regulačních úřadů podle nařízení REMIT. Jinými slovy, takto stanovená povinnost slouží jako ochrana výkladově nejednoznačným způsobem návrh ukládá povinnost uchovávání určitých účastníků trhu, kdy v případě na podezření porušení údajů, ale protože není jasné, kterých, tak odstavce stanoví, že to jsou alespoň údaje REMIT u jedné transakce může být v kontextu dalších transakcí toto podezření vyvráceno. Takto reportované podle REMIT. Taková nejednoznačnost je zcela nepřípustná. přeformulované ustanovení tak může ve svém Pokud je tedy záměrem předkladatelů uložit účastníkům trhu povinnost uchovávat důsledku reálně poškodit účastníky trhu a ztížit pro potřeby vnitrostátních orgánů údaje o reportovaných skutečnostech podle jejich pozici v procesu objasňování podezření na REMIT, je třeba návrh bodu 80 přeformulovat tak, jak je navrhováno v tomto zneužití trhu podle nařízení REMIT. pozměňovacím návrhu. Odkaz na údaje, které mají uchovávané záznamy o transakcích obsahovat, je jednoznačně vymezen odkazem na prováděcí předpisy k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, kde jsou v článku 5 stanoveny podrobné údaje o smlouvách, které mají být oznamovány, včetně příkazů k obchodování. Předkladatel pozměňovacího návrhu tak zcela změnil význam daného ustanovení, kdy povinnost účastníků trhu omezil na uchovávání záznamů o 57

autor

stanovisko ERÚ

návrh

transakcích oznámených podle prováděcích předpisů k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, aniž by vymezil povahu údajů, které mají být ve vztahu k té dané transakci uchovávány. Uvedená formulace tak činí ustanovení zcela nejasným, a z tohoto důvodu i nefunkčním. V daném návrhu dále chybí zejména to, aby se tato povinnost vztahovala i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. Navíc daná konstrukce je nelogická. Podmiňování uchovávání záznamů povinností (uvedení „má-li povinnost“…), když tato povinnost je dána Nařízením a nikoliv jako povinnost fakultativní, je nesmyslné. Původní znění bylo schváleno LRV. Výkladové problémy rozhodně nepřináší. Odstavec 1. je třeba číst následovně: (1) Účastníci trhu REMIT jsou povinni uchovávat všechny záznamy o uskutečněných transakcích s produkty dle REMIT včetně záznamů komunikace se zákazníkem, a to v chronologickém pořadí. Tato povinnost se vztahuje i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. V odst. 2 lze hovořit o možnosti vyškrtnutí slova „alespoň“. 50.


Za bod 84 vložit nový bod ve znění:

Doporučujeme.

„V § 16 písmeno s) se čárka mezi slovem „zdrojů“ a slovy „podpory tepla“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny,“ se zrušují.“. Odůvodnění: 58

autor

stanovisko ERÚ

návrh Novela POZE zrušuje podporu biometanu i decentrální výroby elektřiny, tento pozměňovací návrh tuto skutečnost zohledňuje v ustanovení upravujícím působnost ministerstva.

51.


V Části první Čl. I za bod 87 vložit nový bod 87a (§ 17 odst. 7 písm. d)), který zní: „87a. V § 17 odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ mezi slovy „tepla“ a „elektřiny“ nahrazuje čárkou a za slova „druhotných energetických zdrojů“ se vkládají slova „nebo tepla z obnovitelných zdrojů“.“. V Části první Čl. I bod 88 (§ 17 odst. 7 písm. e)) zní: § 17 odst. 7 písmeno e) zní: „e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje

Nedoporučujeme, Odůvodnění: Celý návrh je nekoncepční a svědčí o nepochopení systematiky § 17 odst. 7. K návrhu zahrnout do této kompetence i oblast teplárenství – obecně tato kompetence byla do EZ zahrnuta na základě implementace evropské směrnice novelou EZ č. 211/2011 Sb.

Směrnice (a tedy rovněž jí odpovídající zákonná úprava) směřuje výhradně na spory vyplývající ze změny dodavatele elektřiny a plynu, nelze aplikovat 1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž na oblast teplárenství zejména z důvodu, že regulace předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, elektřiny a plynu na jedné straně a teplárenství na 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je druhé straně je zcela odlišná a v teplárenství si nelze dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo alternativně vybírat mezi několika dodavateli tepelné energie (monopolní charakter). zanikl, a kdy se tak stalo,“. Pokud by podobná úprava řízení měla platit i pro teplárenství, je více než vhodné, aby byla upravena V § 17 odst. 7 písm. f) se slova „elektroenergetice a plynárenství“ nahrazují slovy samostatným ustanovením, a to nejen k výše „energetických odvětvích“. uvedeným skutečnostem. Návrh totiž kvůli faktu, že tento bod nelze použít v teplárenství, odebral Odůvodnění: stávající bod 3.: o poskytnutí náhrady za nedodržení Tyto pozměňovací návrhy mají za cíl sjednotit rozsah působnosti Energetického stanovených standardů kvality dodávek a služeb v regulačního úřadu pro celou energetiku, tedy doplnit oblast teplárenství tam, kde v elektroenergetice nebo plynárenství. návrhu chybí. Není důvod pro odlišné postavení ERÚ v jednotlivých oblastech energetiky, případně pro stanovení jiného správního orgánu, který by rozhodoval V právním prostředí mají tato řízení o poskytnutí náhrady svoje místo, a je proto škoda "obětovat", spory mezi spotřebitelem a držitelem licence pro dodávku tepelné energie. toto ustanovení jen kvůli nemožnosti jeho použití v teplárenství – naopak – je to důvod pro případnou V Části první Čl. I bod 89 (§ 17 odst. 7 písm. f)) zní:

59

autor

stanovisko ERÚ

návrh

samostatnou, výlučnou úpravu teplárenství. Dále je nutné připomenout, že v odvětví teplárenství se může odběratel tepelné energii nacházet v pozici spotřebitele ve smyslu občanského zákoníku jen ve velice teoretických případech – skoro vůbec (jsou to SVJ, bytová družstva). Je to další argument pro to oddělit problematiku teplárenství od této spotřebitelské úpravy řízení u elektřiny a plynu tak, jak ji upravuje příslušná směrnice, a dát obdobné rozhodovací pravomoci úřadu v samostatném ustanovení, kdy by návrhy na jeho zahájení nedával spotřebitel, ale odběratel tepelné energie. 52.


V Části první Čl. I bod 102 (§ 17d odst. 2 až 6) zní:

Nedoporučujeme.

V § 17d odstavce 3 až 6 znějí:

Odůvodnění: Trváme stále na našich předchozích kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě odběrného místa.

„(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka  odebírajícího elektřinu. (3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.



(4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky  a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve  kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu.  60

ERÚ nebylo nikdy vysvětleno, proč má být poplatek určován nařízením vlády, stávající systém nevyvolával žádné praktické problémy; přechod na výpočet přes odběrná místa je do budoucna vhodný, ale za stávajících podmínek nerealizovatelný, neboť operátor trhu neregistruje jednotlivá odběrná místa; z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení vydat, což je podstatné pro sestavení rozpočtu vždy cca v polovině roku; není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, neboť vláda bude potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet odběrných míst; odlišný způsob hrazení poplatku v elektru a

autor

stanovisko ERÚ

návrh (5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.



plynu je nesystematický; úprava je nekonzistentní: z odst. 2 se zdá, že vláda má stanovit sazbu poplatku na jednotlivé měsíce v roce, zatímco z odst. 4 jde o sazbu určenou k 31. 12. daného roku; důvodová zpráva neobsahuje kontrolní propočet, tedy není jasné, zda sazby poplatku pokryjí rozpočet ERÚ.

(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny  ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.“. Navíc v textu chybí informace o termínu sdělení vládního nařízení o ceně ERÚ. Bylo by vhodnější, Odstavec 6 se přečísluje na odstavec 7. aby zákon obsahoval přesnou částku a nebyl V Části první Čl. I se body 103 a 104 zrušují a následující body se přečíslují. každoročně „schvalován“ pomocí vládního nařízení. Odůvodnění: Spotřeba elektřiny je do značné míry závislá na vývoji počasí, ale i vývoji hospodářství (spotřeba elektřiny koreluje s vývojem HDP). V této souvislosti pak dochází k významným meziročním změnám v celkové spotřebě elektřiny, za kterou dosud účastníci trhu s elektřinou nebo plynem hradili poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Výběr prostředků pro financování činnosti Energetického regulačního úřadu tak byl značně volatilní a pro výkon jeho činnosti nestabilní, neboť objem prostředků skutečně vybraný od účastníků trhu je v letech proměnlivý a navíc odlišný od rozpočtované výše. Současně je-li poplatek vázán na celkový objem spotřebované elektřiny, zahrnuje rovněž objem elektřiny, kterou zákazníci si vyrobí a sami spotřebují. Takto stanovené údaje jsou však obtížně ověřitelné. V případě, že by poplatek byl vázán pouze na množství elektřiny odebrané z elektrizační soustavy, které je dobře ověřitelné, byli zákazníci se „samovýrobou“ zvýhodněni (množství elektřiny vyrobené a spotřebované výrobcem bez využití elektrizační soustavy by tímto bylo osvobozeno). V kontextu dosavadního a očekávaného budoucího rozvoje decentralizované výroby a rozvoje prosumers (samovýrobců) se budou problémy jen prohlubovat. S ohledem na výše uvedená rizika je vhodná úprava poplatku ve vztahu k odběrnému místu, jak navrhuje novela zákona předložená do poslanecké sněmovny. 61

autor

stanovisko ERÚ

návrh Uplatněním poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu ve vazbě na počet odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu dojde ke stabilizaci výběru prostředků a tedy i financování úřadu, neboť volatilita v počtu odběrných míst je významně nižší, než v případě množství odebrané resp. spotřebované elektřiny. V případě odvětví elektroenergetiky je přechod ze stávajícího systému stanovení poplatku (Kč/MWh) na nový způsob stanovení poplatku více než nutný. V odvětví plynárenství podněty pro takovouto koncepční změnu neexistují. Vzhledem k tomu, že by vyžadovala vynaložení nemalých finančních prostředků na úpravu informačních systémů (k těm na rozdíl od plynárenství v oblasti elektroenergetiky v souvislosti se změnou způsobu výběru finančních prostředků na podporované zdroje energie pode zákona 165/2012 Sb. bude muset stejně dojít), které by v konečné fázi zaplatil zákazník, se nejeví jako vhodné. Navrhuje se proto ponechat v případě odvětví plynárenství stávající koncepci stanovení poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu. Výše poplatků uvedená v návrhu byla stanovena na základě údajů o počtu odběrných míst a celkové spotřeby plynu za r. 2013 evidovaných u OTE tak, aby celková roční výše poplatku zůstala zachována jako v případě původně předloženého návrhu poplatku za odběrné místo. V návaznosti na výše navrženou úpravu základny pro výběr poplatku na činnost Energetického regulačního úřad v jednotlivých odvětvích je rovněž upraven i postup stanovení celkové roční výše poplatku a tedy rozpočtové kapitoly Energetického regulačního úřadu a zveřejňování parametrů vstupujících do tohoto výpočtu.

53.


V Části první Čl. I se za bod 104 vkládá nový bod 104a (§ 17e odst. 2), který zní: „104a. V § 17e odstavec 2 se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) v odstavcích 4, 5 a 6 písm. „d)“ nahrazuje písm. „e)“ a písm. „c)“ se nahrazuje písm. „d)“.“. 62

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Zdůvodnění návrhu nezávislostí ERÚ je zcela nelogické, neboť podzákonná úprava je z povahy věci obecně závislá na zákonech. ACER nevydává obecně závazné předpisy. ERÚ vždy konzultační proces k vydání vyhlášek činí. Jeho formalizace je nesystematická v rámci ústavního práva ČR, neboť žádný jiný subjekt takovou

autor

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění:

povinnost nemá.

V návrhu novely energetického zákona byl vypuštěn návrh na zahrnutí povinnosti Energetického regulačního úřadu konzultovat rovněž návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti; tento návrh byl nicméně zahrnut v novele ve znění předloženém do meziresortního připomínkového řízení. Vzhledem k vysoké míře nezávislosti Energetického regulačního úřadu je nezbytné zajistit maximální transparentnost výkonu jeho působnosti, a to i nad úroveň požadovanou pro jiné orgány státní správy.

Zapojení veřejnosti do tvorby právních předpisů je podle stávající i navrhované právní úpravy zajištěno. Jak vyplývá nejen z odůvodnění pozměňovacího návrhu, návrh směřuje především k regulačním vyhláškám. I zde je ovšem nadbytečný. Vedle meziresortního připomínkového řízení (které v sobě obsahuje rovněž hodnocení dopadů regulace ve spolupráci s těmi, na které úprava dopadá, tedy Navrhuje se proto zavést povinnost konzultace podzákonných právních předpisů regulovanými subjekty), je zapojení veřejnosti vydávaných Energetickým regulačním úřadem, kdy nad rámec Legislativních zajištěno dále tím, že je Energetický regulační úřad pravidel vlády budou muset být v rámci konzultačního procesu postupem podle § 17e povinen zveřejňovat návrh zásad cenové regulace, odst. 4 a násl. povinně zohledněny, resp. vypořádávány i připomínky dotčené ze které regulační vyhláška vychází a které rozvádí veřejnosti, včetně regulovaných subjektů, popřípadě, pokud tyto připomínky nebudou do normativního textu. V souvislosti s cenovou zohledněny, bude muset Energetický regulační úřad v písemném vypořádání regulací je tak dostatečně (a to nad rámec standardů připomínek uvést i objektivní důvody, které vedly k tomu, že připomínky nebyly procesu tvorby prováděcích právních předpisů, zohledněny. Důležité je to zejména v cenové regulaci, kde se povinně konzultují jak protože většina jiných resortů tyto nadstandartní zásady cenové regulace, tak cenová rozhodnutí a bylo proto nelogické, aby povinnosti nemá), zajištěna transparentnost cenové Energetický regulační úřad nekonzultoval návrh vyhlášky o regulaci cen vydávané regulace, což je rovněž podpořeno tím, že podle § 98a odst. 2 písm. f). energetický regulační úřad je povinen zveřejňovat Pro srovnání lze upozornit na skutečnost, že konzultace připravovaných aktů je rovněž návrhy cenových rozhodnutí. předepsána též pro ACER (tj. Agenturu pro spolupráci energetických regulačních V této souvislosti je dále nutné podotknout, že orgánů) a je běžným standardem mezi národními regulačními orgány. regulační vyhláška, jak vyplývá z povahy zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 2 písm. f) energetického zákona, dává povinnosti a zavazuje tak přímo jen Energetický regulační úřad, nikoliv regulované subjekty, a proto není odůvodněná žádost, aby do její tvorby měly regulované subjekty ingerovat více, než stanovují pravidla legislativního procesu. Regulované subjekty pak zavazují až cenová rozhodnutí, vytvořená v mezích regulační vyhlášky, a do jejich tvorby mohou regulované 63

autor

stanovisko ERÚ

návrh

subjekty proniknout na základě veřejného konzultačního procesu podle § 17e energetického zákona. Z hlediska ústavního práva však tento stav není na závadu, protože ani ústavní pořádek negarantuje právním subjektům žádná subjektivní práva při vydávání závazných právních předpisů. 54.


V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) v nově doplněném odstavci 8 slova „6 Nedoporučujeme. měsíců“ nahrazují slovy „16 měsíců“, slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „60 dnů“ a v Odůvodnění: Lze souhlasit s odůvodněním návrhu v nově doplněném odstavci 9 se slova „15 dnů“ nahrazují slovy „60 dnů“. tom smyslu, že je žádoucí vyvážené výsledné řešení Odůvodnění: cenové regulace. Jejich návrh ale vyvážené řešení nepřináší, neboť jejich navrhovaná lhůta pro Navrhovanou lhůtu pro předložení zásad cenové regulace k veřejné konzultaci nelze uplatnění připomínek k návrhu zásad cenové považovat za dostatečnou k tomu, aby během této lhůty proběhla konstruktivní regulace je naopak nepřiměřeně dlouhá. diskuze mezi Energetickým regulačním úřadem a dotčenými regulovanými subjekty ohledně nastavení transparentního, dlouhodobě stabilního a předvídatelného postupu V tomto termínu nelze připravit objektivní metodiku regulace cen pro nové regulační období. Zejména je nutno vzít v potaz, že již 6 regulace, která by zohledňovala veškeré praktické měsíců před zahájením regulačního období, kdy je navrhován v novele termín pro dopady platných regulačních principů. Pokud ERÚ zahájení konzultace zásad cenové regulace má zároveň dojít i ke konzultaci návrhu počítá v následujícím období s tříletým regulačním příslušného cenového rozhodnutí na první rok regulačního období, pro které jsou obdobím, nelze po prvním roce vyhodnotit zásady cenové regulace vydávány. Současně je nezbytné mít na zřeteli nutnost stanovené principy regulace. implementovat výsledné zásady do legislativy (prováděcích předpisů k tomuto zákonu a cenových předpisů) a tedy nutnost zohlednit v celkové lhůtě pro zahájení konzultačního procesu také lhůty pro vlastní legislativní proces a rovněž lhůtu pro implementaci regulačního rámce do praxe v případě, že má zásadní dopad také do rozsahu a způsobu účtování regulovaných cen účastníkům trhu s elektřinou. Lhůta pro uplatnění připomínek k návrhu zásad cenové regulace je nepřiměřeně krátká vzhledem ke složitosti cenové regulace i vzhledem k tomu, že tyto zásady budou mít zásadní dopad na jednotlivé regulované subjekty a spotřebitele příslušných energií po celé regulační období, tj. období 5 let. Pro vyvážené výsledné řešení cenové regulace je žádoucí, aby byla možnost objektivního posouzení Energetickým 64

autor

stanovisko ERÚ

návrh regulačním úřadem navrhovaných zásad cenové regulace ze strany nezávislých externích subjektů (vysokých škol apod.). Z tohoto důvodu je nutné mít lhůtu pro uplatnění připomínek u regulovaných subjektů minimálně 60 dnů. Dále není důvod stanovit odlišně délku lhůty pro uplatnění připomínek ze strany veřejnosti, jelikož veřejné projednání se má uskutečnit až poté, co uplyne jak lhůta pro uplatnění připomínek ze strany regulovaných subjektů, tak lhůta pro uplatnění připomínek ze strany veřejnosti. Navrhuje se proto stanovit lhůtu pro uplatnění připomínek jednotně, a to na 60 dnů.

55.


V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) doplňuje nový odstavec 12, který zní:


„(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 31. října roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.“ Odůvodnění: Navrhuje stanovit jasné termíny pro vydání cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích.

56.


V Části první Čl. I bod 112 v bodu 106, pokud jde o § 17f odst. 1, se za slovo „předseda“ vkládá slovo „Rady“, a pokud jde o § 17f odst. 2, se za slovo „předsedy“ vkládá slovo „Rady“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Nesouhlas s bodem vyplývá z nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené předkladatelem.

V souladu s doporučením Legislativní rady vlády byl přijat návrh organizace Energetického regulačního úřadu, jehož podstatou je vytvoření kolektivního orgánu v čele ERÚ místo dosavadní pozice předsedy ERÚ. Proto je třeba tuto změnu

Nad rámec toho je bod legislativně-technicky špatně. Nemůže být uvedeno, že se vkládá, neboť dané ustanovení obsahuje spojení „předseda

65

autor

stanovisko ERÚ

návrh

promítnout i do § 17f, který upravuje vztah ERÚ k Poslanecké sněmovně a ve kterém Energetického regulačního úřadu“. Pokud by byl zůstala ustanovení upravující povinnosti předsedy ERÚ, nikoli nově předsedy Rady bod přijat, pak by bylo uvedeno „předseda Rady ERÚ. Energetického regulačního úřadu“. V § 17b je přitom zaveden pojem „předseda Rady“, nikoliv „předseda Rady Energetického regulačního úřadu“. 57.

58.


V Části první Čl. I se bod 109 (§ 18 odst. 1 písm. d)) zrušuje.



Doporučujeme.

Odůvodnění: Stávající znění odkazuje na správné ustanovení § 18 odst. 3 zákona. Navrhovaná změna odkazu na § 18 odst. 4 energetického zákona je tedy mylná. Nedoporučujeme.

V § 18 odstavec 4 zní:

Odůvodnění: Opět se zde jedná o nepochopení problematiky. Textací není vyloučen kontrolní řád, „(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v jakožto obecný právní předpis, naopak existence energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým průkazů umožní všechny způsoby zahájení kontroly regulačním úřadem.“. dle kontrolního řádu. V praxi Energetického Odůvodnění: regulačního úřadu bude vždy spolu s průkazy Využití služebních průkazů při výkonu kontrol je pro energetický sektor zcela předkládáno i pověření ke kontrole, což by neodpovídající a přineslo by sebou významnou nejistotu ohledně oprávnění a důvodů navrhovatel měl vědět. Aby bylo možno kontroly započíst předložením průkazu, pak § 3 písm. b) k provedení kontroly. kontrolního řádu předvídá, aby jiný právní předpis Novela energetického zákona nereflektuje skutečnost, že obecný právní předpis stanovil, že pověření ke kontrole může mít formu (kontrolní řád) je založen na konstrukci průkazu ke kontrole jako jednoho z druhu průkazu. K tomu směřuje daná právní úprava, která pověření, resp. dokladu kontrolních oprávnění kontrolujícího, který je ve své podstatě je již dnes upravena v zákoně a která byla několikrát rovnocenným pověření ke kontrole a měl by být důsledně odlišen od služebných konzultována s MV, jakožto gestorem kontrolního průkazů, které jsou pouze dokladem osvědčujícím příslušnost k určitému správnímu řádu. orgánu jako celku a pro účely kontroly jsou dokladem nedostatečným, a to zejména z důvodu, že ze služebního průkazu není patrno, zda je jeho držitel skutečně oprávněn Stávající znění ust. § 18 odst. 4 věta druhá EZ k provedení konkrétní kontrolní činnosti. Novela zákona o cenách umožnuje použití reflektuje znění ust. § 4 odst. 3 kontrolního řádu, průkazu k zahájení kontroly pouze u bagatelních kontrol jako taxi služby, kontrola tedy, že pověření ke kontrole má formu buď písemného pověření k jednotlivé kontrole, nebo tržišť a podobně. průkazu – „pokud tak stanoví jiný právní předpis“ – 66

autor

stanovisko ERÚ

návrh

v tomto případě energetický zákon. Není důvod, proč by se kontrolní pracovníci neměli prokazovat služebním průkazem, jako každý jiný kontrolní orgán. Návrh je naprosto nesmyslný. 59.



Nedoporučujeme.

V § 18 odst. 6 zní:

Odůvodnění: Možnost prodloužení lhůty v komplikovaných případech typu cenových kontrol a „(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu kontrol v oblasti REMIT je zcela zásadní. Proti není nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ani gestor kontrolního řádu, MV. Kontroly oblasti ode dne jejich doručení.“. REMIT se ve své podstatě svou složitostí shodují s Odůvodnění: šetřeními ÚOHS v oblasti kartelových dohod. Navrhovaná změna bezdůvodně prodlužuje lhůtu stanovenou kontrolním řádem Kartelová šetření však na rozdíl od úpravy REMIT správnímu orgánu pro vyřízení námitek, a to na 60 dnů a ve zvlášť složitých probíhají mimo režim kontrolního řádu. Pokud případech na 120 dnů ode dne doručení námitek. Kontrolní řád obecně počítá s všechny kontroly na ERÚ mají probíhat jednotně, kladným vyřízením námitek ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, jinak ve lhůtě 30 tedy podle kontrolního řádu (přičemž pro vyjmutí z dnů ode dne jejich doručení a ve zvlášť složitém případu je možné tuto lhůtu působnosti kontrolního řádu nebyl gestor zákona), prodlužit o dalších 30 dnů. Navíc v poměru s lhůtou, kterou má dotčený subjekt k pak je třeba nastavit podmínky tak, aby kontroly tomu, aby podal námitky (tj. obecně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení protokolu o mohly být prováděny řádně, i včetně prodloužení kontrole), lze toto prodloužení vnímat jako vybočující z míry přiměřenosti. Navrhuje lhůt, které jsou vyhrazeny na námitky kontrolované osoby. Je třeba předestřít, že při vyřizování takových se proto ponechat aplikaci obecné úpravy obsažené v kontrolním řádu. námitek (a platí to i v oblasti cenových kontrol), se předpokládá rozsáhlá revize veškerého důkazního materiálu, tedy nejedná se o úkon, na který by postačovalo maximálně 60 dnů pro vyřízení. Uvedený pozměňovací návrh vychází pouze z obecných proklamací a výkladů kontrolního řádu, aniž by vzal v potaz konkrétní specifika vyplývající pro kontroly na ERÚ. Dané lhůty jsou nadto lhůtami maximálními, které budou uplatňovány u velmi komplikovaných případů a jejich použití u jednoduchých kontrol se nepředpokládá, i s ohledem 67

autor

stanovisko ERÚ

návrh

na zásadu rychlosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 správního řádu, tedy že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů.

60.


V Části první Čl. I bodu 119 (§ 19a nově doplněné odst. 2 a 3) zní:

Nedoporučujeme.

V § 19a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

Odůvodnění: Nejvíce nebezpečné a zmatečné místo celé novely v původním návrhu (s taxativním výčtem regulovaných cen) i v tomto pozměňovacím ustanovení (s demonstrativním výčtem).

„(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů Cílem novely EZ mělo být zkvalitnění zákonné energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie. opory regulace cen, navržená úprava však situaci zhoršuje, neboť vlastně připouští (nařizuje), aby (3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu ERÚ sám sobě ve svých vyhláškách a cenových nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu rozhodnutích vybral, které ceny bude/nebude včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.“. regulovat. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. "Cena související služby" mixuje veřejnoprávní a Odůvodnění: soukromoprávní platby s různým druhem regulace Návrh uvedený v tisku 351 příliš detailně vymezuje jednotlivé složky příslušných do jednoho institutu, který se bude na podzákonné služeb. Vzhledem k tomu, že například v elektroenergetice aktuálně probíhá diskuse úrovni jen obtížně rozplétat. nad novou tarifní strukturou, která ještě nebyla ukončena, tak detailní vymezení Regulované ceny nejsou provázány na regulované složek příslušných služeb v energetickém zákoně by mohlo limitovat finální služby (zejména ty nejspornější). nastavení připravované nové tarifní struktury. Definice jsou nesystematicky zařazeny do tohoto Proto se navrhuje obecnější vymezení skladby ceny jednotlivých služeb s tím, že paragrafu, místo aby se objevily v definičních detailní skladbu rozvede prováděcí právní předpis, v případě elektroenergetiky ustanoveních. pravidla trhu s elektřinou a v případě plynárenství pravidla trhu s plynem. Definice s demonstrativním výčtem nejsou obecně v legislativě přípustné. Logickým výkladem těchto ustanovení lze dospět k řadě paradoxů, např. že cena POZE se má regulovat podle principů energetického zákona, nikoliv zákona 68

autor

stanovisko ERÚ

návrh

o POZE, poplatek na ERÚ si reguluje sám ERÚ atp. Věc je naprosto nedostatečně vydiskutována a minimálně pro ERÚ, který ji má na podzákonné úrovni specifikovat, krajně nepřehledná a zbytečná. Je paradoxní, že ERÚ má provádět konzultační proces při přípravě prováděcích vyhlášek, sama zákonná úprava regulace cen se mění ze dne na den, ode zdi ke zdi, zcela bez konzultací s ERÚ. 61.


V Části první Čl. I se za bod 119 vkládá nový bod (§ 19a odst. 4), který zní: „V § 19a odstavec 4 zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Zákon o cenách nezná v rámci věcného usměrňování pojem limitní cena, a „(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při vzhledem k různorodosti v teplárenství, nelze ani věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se jedinou limitní cenu stanovit, dále není reálné a nevztahuje na stanovení ceny nižší než je limitní cena, kterou Energetický regulační v souladu s EZ a zákonem o cenách, aby cenu úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty stanovil prováděcí předpis EZ, který není cenovým druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál předpisem a bez řádných navazujících sankcí by konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní jeho vymáhání bylo znemožněno. prostředí.“.“. Zákon o cenách pojem úplné náklady nezná a jedná Odůvodnění: se o pojem zavádějící, že se může jednat i o náklady Důvody pro zachování stávajícího rozsahu regulace jsou již více méně překonány. ekonomicky neoprávněné. Vývoj cen dodávek tepla z konkurenčních zdrojů, kterými jsou ve vztahu k Náklady na cizí a vlastní kapitál nemusí být vždy soustavám zásobování teplem (SZT) lokální dodávky z plynových či biomasových ekonomicky oprávněné. kotlů, ceny z těchto soustav již dnes limituje. Při stanovování ceny tepla ze SZT je totiž nutné brát v úvahu možnosti přechodu odběratele na lokální vytápění. Pokud by Dopad na životní prostředí není ERÚ oprávněn dodavatel tepla tyto ceny konkurenčních zdrojů nezohlednil, odběratelé by se zjišťovat a v případě kontroly vyhodnocovat, neboť postupně odpojovali a výsledným efektem by byl rozpad SZT až její zánik. Regulace se jedná o problematiku v kompetenci Inspekce v takových podmínkách je proto pouze administrativní zátěží subjektů dodávajících životního prostředí. teplo. Návrh ustanovení je v rozporu se zákonem o cenách Výkon regulace je oprávněný v situaci, kdy dodávka z tepla ze zdroje resp. ze SZT 526/1990, který termín limitní ceny nepoužívá. svou cenou tuto limitní cenu převyšuje. V takovém případě je vhodné, aby Zákon o cenách stanoví závazný postup při tvorbě 69

návrh

stanovisko ERÚ

Energetický regulační úřad zavedl účinný postup regulace formou věcného usměrňování, aby byly zajištěny cenově přijatelné dodávky tepla pro odběratele.

ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny § 6, nikde není řečeno, že má být zohledňována výše ceny.

V Části první Čl. I se za bod 133 vkládá nový bod 133a (§ 20a odst. 4 písm. z)), který zní:

Nedoporučujeme.

autor

62.


„133a. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) účastníkům trhu, kteří mají povinnost podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií včetně příkazů z obchodování, poskytovat na základě smlouvy službu evidence obchodních transakcí včetně příkazů k obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.“.“. Odůvodnění: Operátor trhu jako akciová společnost vlastněná státem bude nucena investovat prostředky do IT systémů pro plnění svých povinností podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií v roli organizátora trhu. Z tohoto důvodu je vhodné, aby systém OTE byl od počátku designován jako tzv. RRM (Registered Reporting Mechanism), který bude na smluvní bázi, za úhradu (za přiměřenou cenu reflektující náklady), nabízet službu evidence obchodních transakcí včetně příkazů k obchodování účastníků trhu s elektřinou a plynem v ČR, a to primárně pro transakce, kde se týkají trhů organizovaných OTE. V případě transakcí, kde OTE nefiguruje jako organizátor trhu pro daný typ transakce (např. bilaterální OTC transakce) by to také bylo možné, a to za předpokladu, že se na tom OTOE a účastník trhu smluvně dohodnou. Služba by měla přirozeně zahrnovat i vykazování všech příkazů k obchodování. Tímto opatřením by se měly minimalizovat celkové náklady všech účastníků trhu na plnění povinností podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, neboť např. menší obchodníci nebo výrobci by nemusely investovat do rozsáhlých úprav vlastních IT systémů a vybudování IT rozhraní pro komunikaci s ACER, ale mohli by využívat stávajícího komunikačního kanálu s OTE, resp. využít dat, které jsou již v systému OTE obsaženy. 70

Odůvodnění: Doplnění uvedeného písmena z) do ustanovení § 20a odstavce 4 energetického zákona považujeme za zcela nadbytečné. Z prováděcích předpisů č. 1348/2014 k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. prosince 2014, vyplývá, že oznamování údajů o velkoobchodních energetických produktech realizovaných na organizovaných tržních místech agentuře, včetně spárovaných a nespárovaných příkazů k obchodování, bude probíhat nejen prostřednictvím dotyčného organizovaného tržního místa, ale rovněž prostřednictvím systémů pro párování prodejních a nákupních příkazů nebo systémů pro podávání zpráv (článek 6 prováděcích předpisů k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií). Článek 6 prováděcích předpisů k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií současně upravuje povinnost organizovaného tržního místa, na němž byl velkoobchodní energetický produkt realizován nebo na němž byl vydán příkaz k obchodování, předložit na žádost účastníka trhu smlouvu o oznamování údajů. Z tohoto důvodu není třeba stanovit obdobnou povinnost v energetickém zákoně. Současně je třeba zdůraznit, že na OTE se budou soustřeďovat velmi citlivé informace o celém trhu s

autor

stanovisko ERÚ

návrh

plynem a elektřinou, přičemž však nemají stejný status jako např. banky, které rovněž pracují s citlivými daty, ale tyto mají svá pravidla pro mlčenlivost apod., nadto podezřelé informace rovněž hlídá analytický útvar Ministerstva financí. Argumentace předkladatele pozměňovacího návrhu o minimalizaci celkových nákladů všech účastníků trhu na plnění povinností podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií není v tomto případě na místě, neboť OTE může kromě úplatné smlouvy týkající se služby evidence obchodních transakcí včetně příkazů k obchodování navýšit poplatky za činnost zúčtování OTE, a tím pádem by mohlo dojít k duplicitnímu navýšení nákladů pro účastníky trhu, což by bylo zcela nežádoucí. V důsledku tohoto systému by došlo k plošnému navýšení ceny elektřiny a plynu. Pro úplnost uvádíme, že zavedení komunikačního systému s OTE by znamenalo buď jednorázové náklady, nebo náklady rozložené do čtyř let, zatímco poplatek OTE bude věčný. 63.


V Části první Čl. I se za bod 134 vkládá nový bod 134a (§ 20a odst. 5), který zní: „134a. V § 20a odst. 5 se písmena d), e) a g) zrušují a dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d).“. Odůvodnění: Oprávnění OTE uvedená v § 20a odst. 4 písm. d), e) a g) zákona se vázala na povinnosti operátora trhu podle § 20a odst. 4 písm. q) a t) ohledně zpracovávání bilancí v plynárenství, které ale návrh novely zákona ruší. Navrhuje se proto zrušení nadbytečných ustanovení v § 20a odst. 5.

71

Doporučujeme. Komentář: Souhlasíme pouze za předpokladu, že výše uvedená oprávnění neslouží k získávání údajů i pro jiné procesy, než byly ty zrušené v § 20a odst. 4 písm. q) a t). Relevantní odpověď může poskytnout pouze OTE.

64.

autor

návrh

stanovisko ERÚ


V Části první Čl. I se za bod 140 vkládá nový bod 140a (§ 23 odst. 1 písm. e)), který zní:


„140a. V § 23 odst. 1 na konci písmena e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.“.“. Odůvodnění: V energetickém zákoně by mělo dojít k jasnému vymezení postavení jednotlivých účastníků trhu. V současném znění energetického zákona je toto již zohledněno u provozovatelů sítí tím, že mají ve specifických případech možnost nákupu elektřiny (např. na ztráty), Obdobné je nutné specifikovat i pro výrobce na technologickou vlastní spotřebu elektřiny. Současně v případě běžné spotřeby elektřiny, např. na provoz budov v jeho vlastnictví, by měl být výrobce v postavení rovnocenném ke každému jinému zákazníkovi. Současně výrobce má podle § 50 oprávnění uzavírat smlouvy na odběr elektřiny, přičemž se především jedná o elektřinu, kterou odebírá ze sítě v souvislosti s výrobou elektřiny (např. na přifázování výrobny k síti apod.).

65.


V Části první Čl. I se za bod 144 vkládá nový bod 144a (§ 23 odst. 2 písm. r)), který zní: „144a. V § 23 odst. 2 se na konci písmena q) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno r), které zní: „r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,“.“. Odůvodnění: Jedná se zachování rovného přístupu ke všem účastníkům trhu. Nebude-li toto ustanovení doplněno, pak se je problematické, aby se vztahovalo na zákazníka s připojenou výrobou. To bude příkladem diskriminace různých typů uživatelů sítě. 72


autor 66.


stanovisko ERÚ

návrh V Části první Čl. I bod se bod 156 (§24 odst. 8) zrušuje.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přenosové soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.

Odůvodnění: Návrh nepřípustně popírá základní principy ochrany soukromého vlastnictví.

Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 157 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost oznámit jim vstup na jejich nemovitosti, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 67.


V Části první Čl. I bod 157 (§24 odst. 9) zní:

Doporučujeme.

V § 24 odstavec 9 zní: „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém 73

Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude

autor

stanovisko ERÚ

návrh užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 24 odst. 8 a 9 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně 74

důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění.

návrh

stanovisko ERÚ

V Části první Čl. I se za bod 171 vkládá nový bod 171a (§ 25 odst. 3 písm. b)), který zní:

Nedoporučujeme.

autor tam stanovených lhůt. 68.


„171a. V § 25 odst. 3 se v písmenu b) se slova „a pro vlastní spotřebu“ zrušují.“. Odůvodnění: V energetickém zákoně by mělo dojít k jasnému vymezení postavení jednotlivých účastníků trhu. V současném znění energetického zákona je již zohledněno, že i provozovatel distribuční soustavy má ve specifických případech možnost nákupu elektřiny (na ztráty), jelikož to přímo souvisí s výkonem jeho licencované činnosti. Na druhou stranu v případě běžné spotřeby elektřiny, např. na provoz budov v jeho vlastnictví, by měl být provozovatel distribuční soustavy v postavení rovnocenném ke každému jinému zákazníkovi.

69.


V Části první Čl. I se bod 181 (§25 odst. 8) zrušuje.

Odůvodnění: Náklady jsou zohledněny v regulované ceně a zde je zdůrazněno, že jde o nejnižší náklady (pouze právo). Z našeho pohledu naprosto transparentní důkaz chování jako řádného hospodáře. Přístup k distributorovi jako rovnocennému se zákazníkem není ovlivněn.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele distribuční soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.


Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 182 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity pro výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků 75

autor

stanovisko ERÚ

návrh

dotčených nemovitostí a povinnost oznámit jim vstup na jejich nemovitosti, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 70.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění. užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 25 odst. 8 a 9 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za 76

autor

stanovisko ERÚ

návrh omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

71.


V Části první Čl. I bod 200 (§ 28 odst. 1 písm. f) a g)) zní:

Nedoporučujeme.

V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.“. Odůvodnění: Dosud je možné náklady ze strany zákazníka jen rozúčtovat. Po této změně bude moci zákazník poskytnout i marží, čímž by došlo k obcházení základních principů energetického zákona, kdy má právo prodávat elektřinu pouze držitel licence na 77

Odůvodnění: Požadujeme ponechat základní požadavek na netvoření zisku při přeúčtování. Obchod s elektřinou (přeprodávání elektřiny s marží) by měl být i nadále činností licencovanou.

autor

stanovisko ERÚ

návrh obchod případně na výrobu. V praxi by to potom vedlo k vracení licencí v areálech výroben a rozvoji podružných odběrů, což není pro energetiku s ohledem na potřebu zachování její jednotnosti žádoucí.

72.


V Části první Čl. I se za bod 204 vkládá nový bod (§ 30 odst. 2 písm. n)), který zní: V § 30 odst. 2 se na konci písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. Odůvodnění: Stávající znění energetického zákona pouze rámcově upravuje povinnosti jednotlivých držitelů licence v rámci procesu změny dodavatele elektřiny nebo plynu. Konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt až v podzákonném právním předpise – Pravidlech trhu s elektřinou/Pravidlech trhu s plynem. Tato situace není ale z právního pohledu přípustná, protože povinnosti lze ukládat pouze zákonem. Navíc správnost údajů uváděných zejména držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem při procesu změny dodavatele dnes není vůbec kontrolována, ani ze strany operátora trhu, který zajišťuje proces změny dodavatele elektřiny nebo plynu z technického hlediska, nicméně ani ze strany Energetického regulačního úřadu. V konečném důsledku na tuto disproporci a neseriózní jednání ze strany dodavatele elektřiny nebo plynu doplácí zákazník (spotřebitel), jehož zájmy by měl v souladu se svým posláním Energetický regulační úřad chránit.

73.



Doporučujeme. Komentář: Lze souhlasit s názorem uvedeným v návrhu, že konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt v prováděcím právním předpise – Pravidlech trhu s elektřinou/Pravidlech trhu s plynem, a že doplněním této povinnosti do energetického zákona se aktivuje možnost jejich vymáhání. Lze dále uvažovat o stanovení sankce v energetickém zákoně. Navržené znění bude potřeba legislativněformulačně upravit.

Doporučujeme.

V § 46 se doplňuje odstavec 16, který zní:

Komentář: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický 33) zákonem .“. regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Poznámka pod čarou č. 33 zní: zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc 78

autor

stanovisko ERÚ

návrh

„33) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 v platném znění“ energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena Odůvodnění: i formálně nesprávně. Předložené původně navrhované znění, které má být výše uvedeným zněním nahrazeno, v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o zániku ochranných pásem v případě pochybností, které je vázáno na neurčitý okamžik trvalého odpojení. Už samotný odkaz na „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není touto novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Předložené původně navrhované znění je nesprávně formulované a je vhodné jej provázat se vznikem ochranného pásma u zařízení elektrizační soustavy. Podle ustanovení energetického zákona ochranné pásmo u zařízení elektrizační soustavy téměř vždy vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Je tedy logické, aby i zánik ochranného pásma byl vázán na individuální správní akt podle stavebního zákona. Tj. v případě, že provozovatel zařízení elektrizační soustavy již nadále toto zařízení (pojem zahrnuje i vedení) nemá v úmyslu trvale užívat pro výkon svého oprávnění vyplývající z licence, je třeba postupovat v souladu s právním řádem, tedy v souladu se stavebním zákonem a ohlásit záměr odstranit stavbu (zařízení, vedení). Stavební úřad pak na základě ohlášení provozovatele předmětného zařízení vydává souhlas s odstraněním stavby, případně povolení odstranění stavby. Na základě těchto právních aktů pak může provozovatel realizovat trvalé odstranění stavby, tj. zařízení (včetně vedení). 74.

Poslanec Milan


Doporučujeme.

221. V § 50 odst. 1 větě první se slova „dodavatel elektřiny“ nahrazují slovy 79

autor Urban

stanovisko ERÚ

návrh „obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny“. Odůvodnění: Smlouvy na dodávku elektřiny zůstávají stejné a k žádné změně ve způsobu dodávky elektřiny zde nedochází, není proto důvod ke změně.

75.


V Části první Čl. I bod 223 (§ 50 odst. 2 až 4) zní:

Nedoporučujeme.

V § 50 odstavce 2 až 4 znějí:

Odůvodnění: Není ošetřena písemná smlouva o připojení zařízení žadatele pro distribuci nebo odběr „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny elektřiny k distribuční soustavě. Písemná forma nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k podle tohoto návrhu nekoresponduje s bodem IX. distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu vymezenou pozměňovacího návrhu poslance Milana Urbana č. množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet 3. související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu Je zde také nesoulad s odst. č. 6 tohoto paragrafu, související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o kde není zanesena povinnost písemné smlouvy (což sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku by měla být, ale tento text tam chybí). z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s Úprava rovněž záleží na konečné podobě elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet souvisejících služeb v elektroenergetice a odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v plynárenství, a co se týče "omezení množstvím a elektroenergetice, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním časovým průběhem", také na podobě ustanovení § dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu 11a odst. 2 energetického zákona. na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smlouvy závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. (3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na 80

autor

stanovisko ERÚ

návrh oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu. (4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.“. Odůvodnění: Smlouvy na sdruženou dodávku elektřiny zůstávají stejné a k žádné změně ve způsobu dodávky elektřiny zde nedochází, není proto důvod ke změně ustanovení, že se elektřina dodává ve vymezeném množství časovém průběhu. Protože se smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny zavazuje zákazník hradit cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za související služby v elektroenergetice, je třeba rovněž předmět úpravy v písm. b), pokud jde o způsob úhrady plateb, rozšířit o platby za související služby v elektroenergetice. Dále je třeba s ohledem na fungování budoucího tarifního systému a předcházení stavů nouze doplnit další náležitosti, které musí smlouva o sdružených dodávkách obsahovat, protože tato smlouva v oblasti zajištění distribuce elektřiny de facto přebírá podmínky ze smlouvy o zajištění distribuce mezi obchodníkem a provozovatelem distribuční soustavy.

76.

Poslanec

V Části první Čl. I body 232 (§ 51 odst. 1 písm. g)) a 233 (§51 odst. 3 a 4) znějí: 81


stanovisko ERÚ

autor

návrh

Milan Urban

„232. V § 51 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „trvající déle než 10 pracovních dní včetně“.“. „233. V § 51 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“.“. Odůvodnění: Je třeba sjednotit časovou lhůtu v odstavci 1 a 4 daného ustanovení, aby na sebe přesně navazovaly, jinak by mohlo dojít k tomu, že vznikne právní mezera pro případy meziobdobí. Dále je třeba upřesnit kdo se v odstavci 3 daného ustanovení má mezi sebou dohodnout.

77.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“ Odůvodnění: 82

Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění.

autor

stanovisko ERÚ

návrh Navržené zákonné znění § 57 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

78.


V Části první Čl. I se bod 243 (§ 57 odst. 4) zrušuje.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u výrobce plynu s obdobnými 83


autor

stanovisko ERÚ

návrh ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.



V Části první Čl. I se bod 247 zrušuje.

Doporučujeme.

Odůvodnění: Pokud by se krátkodobým trhem rozuměl ve smyslu navrhovaného ustanovení pouze trh organizovaný OTE, dostává se toto ustanovení do kolize s § 23 odst. 5 písm. c) zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), které dovoluje sektorovému zadavateli nakupovat plyn v zadávacím řízení bez uveřejnění výlučně na komoditních burzách, ale nikoli na jiných trzích. Co je komoditní burzou, vymezuje zákon č. 229/1992 Sb. o komoditních burzách, přičemž organizovaný krátkodobý trh operátora trhu 84

Odůvodnění: Schválení má prioritní význam pro Energetický regulační úřad z hlediska adaptace Pravidel trhu s plynem na příslušné evropské nařízení.

autor

stanovisko ERÚ

návrh komoditní burzou není. Důsledkem by tak bylo, že provozovateli přepravní soustavy by nebylo dovoleno nakupovat plyn pro účely vyrovnávání přepravní soustavy v České republice a byl by nucen nakupovat tento plyn v zahraničí. Taková situace by byla jistě nežádoucí. ZVZ je transpozicí evropské směrnice č. 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, je proto třeba brát ohled na správnou transpozici této směrnice. Domníváme se, že i kdyby byl OTE držitelem licence na komoditní burzu, bylo by omezení nákupu plynu pouze na trh OTE bezdůvodné a proto nepřiměřené. Dále v této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že provozovatel přenosové soustavy, jenž je též sektorovým zadavatelem, má v § 19 odst. 2 písm. e) ZVZ výjimku, podle níž může na trhu OTE elektřinu nakupovat.

80.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 58 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků.

85


autor

stanovisko ERÚ

návrh Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

81.



Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.


Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 248 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti 86

autor

stanovisko ERÚ

návrh

obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost oznámit jim vstup na jejich nemovitosti, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 82.


V Části první Čl. I se na konci bodu 251 (§ 58odst. 8 písm. b)) doplňují slova „na základě uzavřených smluv“. Odůvodnění:

Doporučujeme. Komentář: Vzhledem k úpravám v § 58 odst. 8 písm. b) by bod měl být nicméně uveden jinak:

Návrh novely zákona vypouští u provozovatele přepravní soustavy u povinnosti 251. V § 58 odst. 8 písm. b) zní: poskytovat službu přepravy plynu slova „na základě uzavřených smluv“, zatímco u „b) poskytovat službu přepravy plynu na základě ostatních provozovatelů plynárenské infrastruktury toto doplnění ponechává. Mohlo uzavřených smluv,“. by tak docházet k výkladu, že v případě přepravy plynu, není třeba smlouvu uzavírat. Toto je nepřijatelné a zajisté to ani nebylo záměrem zákonodárce. Návrh proto tuto disproporci odstraňuje. 83.


V Části první Čl. I bod 302 (§ 58n odst. 2) zní:


„V § 58n odst. 2 písm. f) zní: „f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem,“.“.

87

autor

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.

84.




„V § 58n odst. 5 zní: „(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl,“.“. Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.

85.


V Části první Čl. I bod 304 zní:


„V § 58n odst. 6 písm. c) zní: „c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo, členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami.“. Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.

86.

Poslanec


Doporučujeme. 88

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Milan Urban

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“.


Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 59 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. 89

autor

stanovisko ERÚ

návrh Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

87.


V Části první Čl. I se bod 308 (§ 59 odst. 3) a 309 (§ 59 odst. 4) zrušuje. Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Návrh nepřípustně popírá základní principy ochrany soukromého vlastnictví.


Poslanec

V Části první Čl. I bod 312 (§ 59 odst. 8 písm. d) zní:

Nedoporučujeme. 90

autor Milan Urban

stanovisko ERÚ

návrh V § 59 odst. 8 písmeno d) zní: „d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,“.

Odůvodnění: Logicky nekonzistentní (připojit x oznámit termín připojení). Velmi nebezpečné.

Odůvodnění: Navrhovaná legislativně-technická úprava upřesňuje povinnost provozovatele distribuční soustavy tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že v případě, kdy není možné tohoto žadatele připojit, z důvodů na straně provozovatele není možné připojit žadatele o připojení vůbec (neexistence distribuční soustavy v daném místě, přičemž její vybudování provozovatel ani neplánuje), byl by provozovatel povinen sdělit důvody nemožnosti připojení. V případě, že podmínkou připojení žadatele k distribuční soustavě je vybudování plynárenského zařízení, které je ve fázi přípravy nebo s nímž provozovatel počítá ve svých plánech, pak by byl provozovatel povinen žadateli sdělit termín, kdy bude moci být jeho žádosti vyhověno. Tato úprava poskytuje možnost zákazníkovi, aby v případě, že není spokojen se stanoviskem provozovatele distribuční soustavy k jeho žádosti o připojení, požádal ERU o vyřešení sporu podle § 17 odst. 7 písm. c). 89.


V části první se v bodu 318 (§ 59 odst. 8) vypouští nově vložené písmeno ff). Odůvodnění: V důvodové zprávě se uvádí, že opatření spočívající v registraci všech odběrných míst v informačním systému operátora trhu je nezbytné pro rozvoj trhu, přičemž není tato nezbytnost blíže vysvětlena. Pokud je pro odvětví elektroenergetiky požadavek na registraci odběrných míst odůvodnitelný změnami vyvolanými v oblasti zavádění a rozvoje inteligentních sítí či celkovou reorganizací systému podpory OZE, která by se měla do budoucna vztahovat na odběrné místo, pak pro oblast plynárenství takovýto důvod absentuje. Vůbec není zřejmé, k čemu by se měla tato registrace využít, jaké by měly být její přínosy a zda plánovaných záměrů nelze dosáhnout jinými prostředky bez potřeby registrace všech odběrných míst. 91


autor

stanovisko ERÚ

návrh V odůvodnění navíc zcela absentuje jakékoli zhodnocení nákladů, které by se dle dosud zpracovaných podkladů u jednotlivých provozovatelů v odvětví plynárenství pohybovaly v řádů stovek milionů Kč, a nastínění viditelných praktických přínosů pro koncové zákazníky. Jelikož náklady tohoto technicky náročného a nákladného opatření v konečném důsledku bude hradit zákazník, navrhuje se vypuštění této povinnosti pro oblast plynárenství s ohledem na chybějící přínosy tohoto opatření „pro liberalizaci trhu“, potažmo pro koncové zákazníky.

90.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 60 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u 92


autor

stanovisko ERÚ

návrh jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

91.



Nedoporučujeme.

Odůvodnění:


Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 321 Části první Čl. I situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých tisku 351. oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost oznámit jim vstup na jejich nemovitosti, nebo povinnost po 93

autor

stanovisko ERÚ

návrh

skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 92.


V Části první Čl. I bod 336 (§ 61 odst. 2 písm. n) a o)) zní.

Doporučujeme.

V § 61 na konci odstavce 2 se nahrazuje tečka čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze podle prováděcího předpisu, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem.“. Odůvodnění: Obchodníkovi s plynem je bodem 336 ukládána nová povinnosti, kterou by bylo vhodné blíže specifikovat, aby z ní bylo zcela jasně zřejmé, čeho se má přesně týkat a na jaký prováděcí právní předpis navazuje.

93.


V Části první Čl. I se za bod 336 vkládá nový bod (§ 61 odst. 2 písm. p)), který zní: V § 30 odst. 2 se na konci písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

Doporučujeme.

Komentář: Lze souhlasit s názorem v pozměňovacím návrhu, že konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt v prováděcím „n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele právním předpise – Pravidlech trhu s plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního elektřinou/Pravidlech trhu s plynem, a že doplněním úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. této povinnosti do energetického zákona se aktivuje Odůvodnění: možnost jejich vymáhání. Lze dále uvažovat o stanovení sankce v energetickém zákoně. Navržené viz návrh č. 32 znění bude potřeba legislativně-formulačně upravit. 94

autor 94.


stanovisko ERÚ

návrh V Části první Čl. I se za bod 340 doplňuje nový bod 340a (§ 62 odst. 2), který zní:

Doporučujeme.

„V § 62 odst. 2 písm. j) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. b)“. Odůvodnění: Dosavadní ustanovení § 62 odst. 2 písm. j) zákona se odkazuje, pokud jde o uplatnění práva na změnu dodavatele, na ustanovení § 62 odst. 1 písm. d), zatímco právo zákazníka na změnu dodavatele je upraveno v § 62 odst. 1 písm. b) zákona. Je tedy třeba upravit odkaz v § 62 odst. 2 písm. j) energetického zákona.

95.


V Části první Čl. I se za bod 344 doplňuje nový bod 344a (§ 67 odst. 9), který zní:


V § 67 se vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. Odůvodnění: Navrhuje se obdobná možnost změny rozhodnutí o udělení autorizace jako v případě autorizací v odvětví elektroenergetiky (viz. § 30a odst. 3, ve znění navrhované novely zákona).

96.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.“. jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický Odůvodnění: regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Předložené znění v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena 95

autor

stanovisko ERÚ

návrh

zániku ochranných pásem v případě pochybností. Už samotný odkaz na i formálně nesprávně. „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Není ani zapotřebí zavádět informační povinnost o trvalém odpojení zařízení od plynárenské soustavy nebo o odstranění stavby vůči Energetickému regulačnímu úřadu, protože tato zařízení budou zahrnuta v souhrnných změnách energetických zařízení za uplynulý rok, které podle vládního návrhu § 9 odst. 1 by měli držitelé licencí zasílat tomuto úřadu do 30. dubna následujícího roku. 97.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický odstraněním stavby.“. regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Odůvodnění: zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc Předložené znění je nesprávně formulované, protože ne všechna plynová zařízení nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 jsou součástí plynárenské soustavy, takže u nich není možné, aby bezpečnostní energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska pásmo zanikalo trvalým odpojením od plynárenské soustavy. Proto se navrhuje, aby kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena bezpečnostní pásmo plynového zařízení zanikalo trvalým odpojením zařízení od i formálně nesprávně. plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby. Navrhované znění v tisku 351 rovněž stanoví, že v pochybnostech o tom, zda bezpečnostní pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené bezpečnostním pásmem Energetický regulační úřad. Takovéto ustanovení je však zcela zbytečné, protože informaci o tom zda u plynového zařízení byl trvale ukončen provoz vlastníkovi dotčeného pozemku, podá jeho provozovatel/vlastník. Není důvod, aby o této skutečnosti rozhodoval Energetický regulační úřad. Navíc Energetický regulační úřad ani nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování 96

autor

stanovisko ERÚ

návrh takových sporů, neboť tato není novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona.

98.


V Části první Čl. I se bod 352 (§ 72 odst. 1) zní:


V § 72 odst. 1 první věta zní:

Komentář: Návrh chce vypustit omezení množstvím a časovým průběhem. Přípustnost této úpravy závisí „Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo na výsledku jednání o podobě ustanovení § 11a odst. obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní 2 energetického zákona. účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu vymezenou množstvím a časovým průběhem a za související služby v plynárenství cenu.“ Odůvodnění: Z věcného hlediska nedochází u smluv o dodávce plynu k žádné změně s dopadem na způsob dodávky plynu. Není proto důvod ke změně ustanovení, které stanoví, že plyn se dodává ve vymezeném množství časovém průběhu.

99.





Komentář: Návrh chce vypustit omezení množstvím a časovým průběhem. Přípustnost této úpravy závisí „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu na výsledku jednání o podobě ustanovení § 11a odst. nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na 2 energetického zákona. vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu vymezenou množstvím a časovým průběhem cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.“. Odůvodnění: Jelikož podle stávajícího znění energetického zákona existuje nekonzistence mezi odst. 1 (smlouva o dodávce plynu) a odst. 2 (smlouva o sdružených službách dodávky 97

autor

stanovisko ERÚ

návrh plynu), navrhuje se odst. 2 upravit po vzoru odst. 1.

100. Poslanec Milan Urban



V § 72 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.“. Odůvodnění: Předložené znění poslední věty obsahuje mimo jiné i typ měření, který by ale smlouva o připojení neměla obsahovat, protože přiřazení příslušného typu měření (A, B, C atd.) pro druhy měřících míst a skupiny zákazníků určuje vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Aplikace platné právní úpravy, podle níž smlouva o připojení musí obsahovat typ měření, vyvolává problémy při uzavírání nových smluv o připojení se stávajícími zákazníky při změně výše odběru, v jehož důsledku je nutno změnit typ měření. Naráží to na jejich nezájem, přičemž někteří zákazníci považují typ měření za smluvní údaj (je součástí smlouvy o připojení), na němž se musí obě strany dohodnout, což je v rozporu s ustanovením § 71 odst. 3., takže v praxi neodpovídají typy měření uvedené ve smlouvě skutečnosti.


V Části první Čl. I I bod 365 (§ 73a odst. 1) zní:


V § 73a odstavec 1 zní: „(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.“. Odůvodnění: 98

autor

stanovisko ERÚ

návrh Zákonná povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávek pro okruh chráněných zákazníků je stanovena obchodníkům s plynem, kteří tento okruh zákazníků mají ve svém portfoliu. Tito obchodníci mají možnost splnit tuto povinnost tím, že si smluvně zajistí příslušný objem plynu u jiného obchodníka s plynem, který za ně v takovém případě fyzické zajištění bezpečnostního standardu dodávek přebírá. Povinným subjektem podle energetického zákona nicméně i v tomto případě zůstává obchodník s plynem, který reálně dodává plyn chráněným zákazníkům, resp. má ve svém portfoliu chráněné zákazníky. Z původně navrhovaného znění § 73a odst. 1 (poslední věta) navíc není zřejmé, kdo je vlastně povinným subjektem dle tohoto ustanovení.




V § 73a odst. 2 se za slova „odstavce 1,“ vkládají slova „prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a“ a slova „k prvému dni každého měsíce“ se nahrazují slovy „do patnáctého dne následujícího měsíce“. Na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.“. Odůvodnění: Nově se navrhuje doplnit, aby prováděcí právní předpis (vyhláška 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu) určoval, jaká část z bezpečnostního standardu dodávky plynu by měla být zajištěna uskladněním v zásobnících plynu, což je legalizace současného stavu. V odst. 2 se dále navrhuje doplnit do zákona povinnost dnes stanovenou de facto pouze na úrovni podzákonného předpisu (vyhlášky č. 19/2010 Sb. o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, v platném znění), a to vztáhnout povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávek nejen na obchodníka, který dodává plyn přímo chráněným zákazníkům, ale i na toho účastníka trhu s plynem, prostřednictvím kterého je povinnost zajišťována. 99

autor 103. Poslanec Milan Urban

stanovisko ERÚ

návrh V Části první Čl. I I bod 372 (§ 74 odst. 1 písm. g)) zní:

Doporučujeme.

„g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“. Odůvodnění: Vládní návrh neodůvodněně vypouští písm. g) v § 74 odst. 1, což by v praxi znamenalo, že za neoprávněný odběr by nebyl považován odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek, přičemž v elektroenergetice takovéto ustanovení je zachováno [viz § 51 odst. 1 písm. g)]. Navrhujeme proto i pro plyn použít identické ustanovení jako má elektroenergetika, protože jde o stejnou problematiku.


V Části první Čl. I I bod 388 (§ 76 odst. 8) zní:


„(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.“. Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přenosové soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší. Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 391 Části první Čl. I tisku 351.



Doporučujeme.

V § 76 odstavec 10 zní: „(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele 100

Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na

autor

stanovisko ERÚ

návrh

licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v přiměřenou jednorázovou náhradu tím obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění. přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 60 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu 101

bude

autor

stanovisko ERÚ

návrh provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.


V bodu 393, § 77 odst. 3 první větě nahradit slovo „jejich“ slovem „jejích“.



Doporučujeme.

Odůvodnění: Gramatická úprava, parametry se týkají teplonosné látky, proto je potřeba upravit přivlastňovací zájmeno. Doporučujeme.

V § 77 odst. 1 se za slovo „Odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“ a slova „zdroji tepla“ se nahrazují slovy „zdroji tepelné energie“. Odůvodnění: souladu se zákonnými definicemi pojmů (§ 2 odst. 2 písm. c) bod 13 zákona) dochází k úpravě termínu „zdroj tepla“ na „zdroj tepelné energie“.



Nedoporučujeme.

V § 77 odst. 5 věta druhá se mezi slova „zařízení“ a „uhradí“ vkládají slova „včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice“.

Odůvodnění: Doporučujeme uchovat původní znění § 77. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě Odůvodnění: stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany Novela vypouští z textu zákona ustanovení, které stanoví, že změna způsobu dodávky životního prostředí a v souladu s územní tepelné energie je možná pouze na základě stavebního řízení. K tomuto ustanovení energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané přitom existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu i metodický jednorázové náklady na provedení těchto změn a pokyn Ministerstva pro místní rozvoj, který sjednocuje aplikační praxi. Vedení rovněž takové náklady spojené s odpojením od stavebního řízení zajišťuje alespoň v základní míře jistotu toho, že budou zohledněny rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo různé aspekty změny způsobu vytápění včetně dopadů na životní prostředí. změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného Navrhujeme proto zachovat stávající znění § 77 odst. 5. Vzhledem k nejasnému zařízení požaduje. výkladu rozsahu nákladů spojených s odpojením je dále navrženo jejich zpřesnění, Návrh změny v tomto bodě je v rozporu s pokud je potřeba odstranit tepelnou přípojku nebo předávací stanici sloužící potřebám navrhovaným základním pojmem v § 2 odst. 2 písm. objektu, který se odpojuje od soustavy zásobování tepelnou energií, má náklady s tím c) bod 11. kde je rozvodné tepelné zařízení 102

autor

stanovisko ERÚ

návrh spojené hradit ten, kdo se chce odpojit.

definováno jako zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami, přičemž předávací stanice a tepelná přípojka je součástí rozvodného tepelného zařízení, když k nim má distributor vlastnické nebo užívací právo. Navíc dále platí, že odstraněním zařízení nebude dosažena povinnost, že se má jednat pouze o odpojení OD rozvodného zařízení a odběratel tímto doplněním tak bude hradit rizika podnikání dodavateli zánikem těchto dodávek a likvidaci majetku, který v některých případech může být i následně zcizen.



Doporučujeme.

„(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se vztahuje také na dodavatele tepelné energie, který nedodává tepelnou energii zákazníkům, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.“. Odůvodnění: Přesně stanovené podmínky ověřování správnosti měření, výměny měřicího zařízení a s tím spojených náležitostí je potřebné mít v případě, že odběratel tepelné energie je v pozici zákazníka, tedy osoby s obecně slabším postavením než dodavatel tepelné energie. V případě odběratele tepelné energie, který není zákazníkem, ale typicky distributorem, je vhodné zachovat smluvní volnost.

103

Komentář: Ale je nutné přeformulovat - jak bude řešeno vyúčtování, když dodavatel nebude schopen vyměnit měřící zařízení v daném termínu. Doplněná věta v negativním vyjádření nedává smysl, následující odůvodnění doplnění nevysvětluje.


stanovisko ERÚ

návrh V Části první Čl. I bod 403 (§ 78 odst. 5) zní:

Nedoporučujeme.

„(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.“. Odůvodnění: Návrh uvádí do souladu znění energetického zákona a zákona o hospodaření energií, co se týče zařízení na rozdělování nákladů na vytápění. Dále vyjasňuje, že se jedná o další údaje potřebné pro rozdělování nákladů, protože i ty předešlé uvedené v tomto ustanovení mají tento charakter. Nakonec je vypouštěna charakterizaci údajů prostřednictvím podlahových ploch. Tato úprava je velmi nepřesná a použitelná jen v některých případech. S tímto bodem souvisí navrhované doplnění zmocnění na vydání vyhlášky upřesňující rozsah dalších údajů.


Bod 405 nahradit zněním:

Komentář: V zákoně o hospodaření energií je pouze vytápění. Charakterizace údajů prostřednictvím podlahových ploch je na zvážení, protože je to podmnožina dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů. V souvislosti s podlahovými plochami je však i přes výše uvedené doporučení nutná poznámka o tom, že již dnes prováděcí předpis upravuje, jaká podlahová plocha je rozhodná pro vytápění a jak je možné ji korigovat v případě netypických staveb. Pokud nebude stanovena povinnost tyto informace předat, bude tento neustálým předmětem sporů hlavně u objektů se značně odlišnými velikostmi podlahových ploch, pro něž je technologicky a zejména historicky provedena společná dodávka tepelné energie, z nichž s některé budou chtít obohatit na úkor menších. Doporučujeme.

„V § 87 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie.“. Odůvodnění: Doplňuje se identifikace odstavce, kterého se novelizační bod týká, dále se nahrazuje chybné přivlastňovací zájmeno „její“ za správné „jeho“ (týká se provozu) a zároveň se namísto energetických zařízení uvádí zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné

104

autor

stanovisko ERÚ

návrh energie v souladu s odstavcem 1 téhož paragrafu.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(16) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický se stavebním zákonem33).“. regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Poznámka pod čarou č. 33 zní: zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc „33) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska v platném znění“ kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena Odůvodnění: i formálně nesprávně. Předložené původně navrhované znění, které má být výše uvedeným zněním nahrazeno, v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o zániku ochranných pásem v případě pochybností, které je vázáno na neurčitý okamžik trvalého odpojení. Už samotný odkaz na „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není touto novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Předložené původně navrhované znění je nesprávně formulované a je vhodné jej provázat se vznikem ochranného pásma u zařízení elektrizační soustavy. Podle ustanovení energetického zákona ochranné pásmo u zařízení elektrizační soustavy téměř vždy vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Je tedy logické, aby i zánik ochranného pásma byl vázán na individuální správní akt podle stavebního zákona. Tj. v případě, že provozovatel zařízení elektrizační soustavy již nadále toto zařízení (pojem zahrnuje i vedení) nemá v úmyslu trvale užívat pro výkon svého oprávnění 105

autor

stanovisko ERÚ

návrh vyplývající z licence, je třeba postupovat v souladu s právním řádem, tedy v souladu se stavebním zákonem a ohlásit záměr odstranit stavbu (zařízení, vedení). Stavební úřad pak na základě ohlášení provozovatele předmětného zařízení vydává souhlas s odstraněním stavby, případně povolení odstranění stavby. Na základě těchto právních aktů pak může provozovatel realizovat trvalé odstranění stavby, tj. zařízení (včetně vedení).


V bodu 421 nahradit text § 91 odst. 2 písm. a) zněním:


„a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,“. Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.



Nedoporučujeme.

„422. V § 90 odst. 4 se za slova „nebo x)“ vkládají slova „nebo odstavci 2 písm. c)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“, a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až k) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.“. Odůvodnění: Oprava odkazu na písmena v odstavci 2.

115. Poslanec Milan

V Části první Čl. I se bod 457 (§ 96 odst. 2) zrušuje a bod 458 (§ 96 odst. 2) zní: V § 96 se odstavec 2 zrušuje.

Odůvodnění: následovně:

Správně

to

má

být

uvedeno

„422. V § 90 odst. 4 se za slova „nebo x)“ vkládají slova „nebo odstavci 2 písm. c)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“, a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až j) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až h) se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč“. Nedoporučujeme. Odůvodnění: Navržené ustanovení bylo mnohokrát

106

autor Urban

stanovisko ERÚ


obhájeno, je podporováno LRV i autorem SŘ. Jde o ustanovení ve prospěch účastníků řízení. Žádná Jedná se o snahu zavedení nepřiměřeně dlouhých lhůt, popírajících zásadu "snaha zavedení nepřiměřeně dlouhých lhůt". efektivního výkonu státní správy, která předpokládá rychlý a hospodárný postup správního orgánu ve věci tak, aby se účastníci řízení mohli domoci vydání správního Prodloužení lhůty pro sporná správní řízení. Správní aktu (rozhodnutí) v přiměřené lhůtě. Energetický regulační úřad je orgán státní řád jako obecně použitelná procesní norma nebyl v správy, na který by se měla v rámci rozhodovací praxe vztahovat obecná právní otázce lhůt pro vydání rozhodnutí koncipován pro úprava, mimo jiné i správní řád. správní řízení úzce odborná, ale zejména na jednoduché správně právní postupy, které nevyžadují dlouhého časového údobí. Správní řízení vedená Energetickým regulačním úřadem se meritorně zpravidla zabývají velmi složitými otázkami, a to nejen právního, ale i technického charakteru. Zvláště sporná správní řízení vedená Energetickým regulačním úřadem často, co do délky, odvisí od procesní aktivity účastníků řízení, kterou do značné míry není správní orgán schopen ovlivnit, má-li dodržet zásadu zakotvenou v ustanovení § 3 správního řádu (tj. zjistit takový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti; ve spojení s ustanovením § 141 odst. 4 správního řádu). Řízení schvalovací a o stanovení řádu podle ustanovení § 97a energetického zákona jsou pak spojeny zejména s odborným posouzením technických parametrů, které si často vyžaduje delší časový úsek. Účastníci řízení mají právo, aby bylo rozhodnutí vydáno bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu), přičemž však takto obecně stanovená lhůta je do značné míry individuální v závislosti na jednotlivých případech, a proto lze za rozhodnutí vydané bez zbytečného odkladu považovat i rozhodnutí vydané v rozmezí několika měsíců, jedná-li se o komplikovaný případ. Důsledné lpění na dodržení pořádkových lhůt stanovených v § 71 odst. 3 107

autor

stanovisko ERÚ

návrh

správního řádu by vedlo k absurdním výsledkům, kdy by správní orgán upřednostnil délku trvání správního řízení před tím, aby vydal věcně správné a spravedlivé rozhodnutí, což by se v důsledku rovnalo denegatio iustitiae. 116. Poslanec Milan Urban

V Části první Čl. I se za bod 460 vkládá nový bod 460a (§ 96 odst. 10), který zní. „460a. V § 96 vložit nový odstavec 10, který zní: „(10) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.“.“. Odůvodnění: Tento návrh nemění právní stav založený novým občanským zákoníkem. Ustanovení v odst. 10 pouze potvrzuje skutečnost, že k existujícímu oprávnění se vztahuje existující odpovídající povinnost a ustanovení nového občanského zákoníku na této skutečnosti nic nemění Ustanovení nového občanského zákoníku v § 1107 logicky nelze aplikovat na povinnosti vyplývající z oprávnění vzniklého na základě zákona, např. na zákonná věcná břemena. Navrhované ustanovení tedy je nezbytné potvrzení o zachování existence tzv. zákonných věcných břemen a ustanovení § 1107 na jejich existenci nemá vliv, a to zejména ve spojení s § 984 odst. 2 občanského zákoníku, který je speciální k § 1107. § 1107 se týká převodu vlastnického práva všech věcí, i když nejsou zapsány ve veřejném seznamu a řeší proto i závady, které se do veřejného seznamu „jinak“ obligatorně nezapisují (např. nájem), zatímco §984 odst. 2 NOZ řeší jen výjimku z ochrany dobré víry nabyvatele ve veřejný seznam při převodu věcí zapsaných ve veřejném seznamu, a to doslovně (konkrétně), přičemž jednou z těchto věcí jsou právě zákonná věcná břemena. K obecnému uplatnění pak dojdeme na základě aplikace výkladového pravidla „a maiori ad minus“, když jestliže zákonné věcné právo nezaniká při úplatném převodu, nezaniká tím spíš při převodu bezplatném a nezaniká-li ani při dobré víře nabyvatele, 108

Neutrální stanovisko. Komentář: Vzhledem k tomu, že jak je v samotném odůvodnění uvedeno, navržená úprava pouze "potvrzuje skutečnost" že k nabytí vlastnického práva dochází se všemi právy i povinnostmi, lze si položit otázku, zda navržený odstavec není nadbytečný.

autor

stanovisko ERÚ

návrh nezaniká tím spíš při jeho špatné víře. Navrhované ustanovení daný výklad potvrzuje.


V Části první Čl. I se za bod 462 doplňuje nový bod 462a (§ 98 odst. 13), který zní: „462a. V § 98 se odstavec 13 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušuje.“. Odůvodnění: Povinnost podle § 98 odst. 13 popírá kontinuitu právních vztahů vzniklých na základě minulých zákonů. Pokud by i tato oprávnění k cizím nemovitostem měla být do katastru nemovitostí zapsána na obdobném základě jako občanskoprávní věcná břemena, pohybují se náklady u dotčených subjektů v řádech miliard Kč, které by následně musely být promítnuty do ceny za službu příslušné soustavy, kterou platí koncový spotřebitel dané energie. Předmětné ustanovení energetického zákona nezohledňuje skutečnost, že některá oprávnění k cizím nemovitostem, vzniklá na základě zákona, se podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu nikdy nezapisovala a z podstaty věci ani zapisovat nemohla, neboť katastr nemovitostí eviduje občanskoprávní věcná břemena vzniklá na smluvním základě. Doposud navíc nebyla stanovena jasná pravidla, jak by měla být tato zákonná povinnost ze strany jednotlivých provozovatelů naplněna, neboť k vydání vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jejíž vydání § 98 odst. 13 EZ předpokládá, nikdy nedošlo. Přitom jednotliví vlastníci mají již dnes možnost existenci, resp. rozsah oprávnění jednotlivých provozovatelů zjistit toliko cestou písemného kontaktování příslušného provozovatele energetických zařízení. V této souvislosti lze poukázat na povinnost vlastníků technické infrastruktury vést evidenci o jejím polohovém umístění podle § 161 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na základě tohoto ustanovení například každý žadatel o vydání územního rozhodnutí může žádat o údaje o poloze technické infrastruktury a dalších zde uvedených údajů. Od poslední novely stavebního zákona má navíc pořizovatel územně analytických podkladů zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi. 109

Neutrální stanovisko. Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně zformulované. Daný institut veřejnoprávních věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se zápisem právní problém. Také většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačena nejsou. Jejich uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes pozemky prochází.

autor

stanovisko ERÚ

návrh Pozměňovací návrh navazuje na návrh na doplnění nového odst. 8 v § 96, který směřuje k tomu, aby bylo jednoznačně v energetickém zákoně stanoveno, že § 981 (nového) občanského zákoníku, který zakotvuje princip priority (tj. přednost věcného práva k cizí věci zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zjevné) nemá dopad na zákonná věcná břemena vzniklá před účinností (nového) občanského zákoníku či na jejich existenci nebo rozsah. Tímto doplněním dochází k zohlednění kontinuity právních vztahů vzniklých v minulosti, a to bez ohledu na právní titul (důvod), na jehož základě došlo k jejich vzniku.


V Části první Čl. I bod 465 (§ 98a odst. 1 písm. e)) se podruhé uvedená slova „způsobu zajištění bezpečnostních standardů plynu,“ zrušují. Odůvodnění: Podruhé uvedená slova jsou redundantní.


V Části první Čl. I bod 466 (§ 98a odst. 1 písm. g)) zní:

Neutrální stanovisko. Komentář: Tady asi není úplně zřejmé, co je požadováno vypustit. Z textu vyplývá „způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, způsobu zajištění bezpečnostních standardů plynu“, takže duplicity jsou tam ve své podstatě 2 a uvedený návrh je nevyřeší. Neutrální stanovisko.

V § 98a odst. 1 písmeno g) zní:

Komentář: Upřesnění je nepřehledné a není zcela zřejmé, jaké hodnoty odběratel bude ze stanovených „g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné měřidel dokládat, když stanovená měřidla je podle § energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro 78 povinen osadit a spravovat dodavatel a k měřícím rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů zařízení odběratele se nepřihlíží. Umístění zařízení na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné je nejčastější typ sporu o technických parametrech. energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,“. Odůvodnění: Jedná se o upřesnění zmocnění na vydání vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ohledně měření dodaného tepla. Vyhláška nemá stanovovat umístění měřicího zařízení ani způsob měření, protože se jedná o věci, které vyplývají z konstrukce 110

autor

stanovisko ERÚ

návrh těchto zařízení, požadavků na ně z hlediska technických norem apod. Naopak je potřeba doplnit rozsah zmocnění na rozsah předávání údajů, aby nevznikaly zbytečné spory mezi odběrateli a dodavateli tepelné energie. Rovněž je potřeba sjednotit text ve zmocňovacím ustanovení a § 78 odst. 5, ke kterému se vztahuje – viz názvy měřicích zařízení a údajů z nich.


V Části první Čl. I bod 468 (§ 98a odst. 2 písm. f)) zní:

Doporučujeme v tomto znění.

V § 98a odst. 2 písmeno f) zní:

„f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů „f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, cenách, stanovení limitní ceny pro věcné stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování provádění programů zvýšení energetické účinnosti, energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,“. podporu a sledování energetických služeb a jiných Odůvodnění: opatření ke zvýšení energetické účinnosti,“. Viz návrh č. 22.


Odůvodnění viz poznámky k návrhu 22.

V části první v bodě 473 (§ 98a odst. 2 písm. h) bod 11) se za slova „pro uplatnění Neutrální stanovisko. regulovaných cen“ doplňuje čárka a slova „skladbu ceny související služby v Komentář: Uvedená změna záleží na konečné elektroenergetice a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice“. podobě souvisejících služeb v elektroenergetice a Odůvodnění: plynárenství. Viz návrh č. 21


V části první se bod 476 (§ 98a odst. 2) vypouští.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Zřejmě překlep v odkazu na paragrafové znění (místo § 98a má být § 98) nebo se jedná o vypuštění registrace OPM ze zmocnění, což není vhodné z důvodu jistého vakua, kdo tento převod legislativně zpracuje.

viz návrh č. 49.

111

návrh

stanovisko ERÚ

V části první v bodě 477 (§ 98a odst. 2 písm. i) bod 12) se za slova „pro uplatnění regulovaných cen“ doplňuje čárka a slova „skladbu ceny související služby v plynárenství a ostatních regulovaných cen v plynárenství“.



Odůvodnění:

Komentář: Uvedená změna záleží na konečné podobě souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství.

viz návrh č. 21. 124. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVI bod 12 (§ 2 písmeno u)) zní:


V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které Odůvodnění: Definice technologické vlastní zní: spotřeby jsou již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, „u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřinou a provedení některých dalších ustanovení elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,“. se stanoví technicko-ekonomické parametry Odůvodnění: obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba Technologická vlastní spotřeba elektřiny je spotřebou, která má být spojena se životnosti výroben elektřiny z podporovaných spotřebou elektřiny přímo odvozenou od výroby elektřiny, kdy tato elektřina je zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Změnu spotřebovávána výrobnou elektřiny k tomu, aby tato výrobna vůbec mohla elektřinu zavedené definice nepovažujeme za nutnou, případy vyrábět. K takové spotřebě elektřiny však nemusí docházet pouze v době, kdy popsané ve zdůvodnění PN lze dle našeho názoru výrobna přímo vyrábí elektřinu (je tzv. „přifázována“ k síti), ale také v době kdy se řešit výkladem stávající definice na výrobu připravuje, např. „najíždí“ nebo výrobu právě skončila, např. „vychládá“ při přípravě na odstávku, která je nutná pro její další fungování. I tato spotřeba elektřiny musí být posuzována jako technologická vlastní spotřeba, protože tato spotřeba slouží ke zcela stejnému účelu, jako je spotřeba při samotné výrobě a bez ní by výrobna elektřiny nebyla schopna elektřinu vyrábět.


V Části čtrnácté Čl. XVI bod 19 (§ 4 odst. 11) zní:


„V § 4 odst. 11 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 11 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z 112

autor

stanovisko ERÚ

návrh obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se novelizoval zákona č. 165/2012 Sb., zavedl jako zákonnou podmínku pro vznik nároku na podporu elektřiny vyrobené z OZE, druhotných zdrojů a KVET a tepla vyrobeného z OZE skutečnost, že jsou tyto energie vyráběny výrobcem, který (má-li formu akciové společnosti) má vydány výlučně zaknihované akcie. Přestože původním záměrem bylo (zřejmě) zvýšení transparentnosti poskytování veřejné podpory provozovatelům fotovoltaických elektráren, tento zákonný požadavek dopadnul na všechny výrobce elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů, včetně výrobců elektřiny z KVET a jiných případů, které s fotovoltaickým boomem nijak nesouvisí a těmto výrobcům způsobil řadu problémů. Zákon č. 310/2013 Sb. zaváděl požadavek výlučného zaknihování akcií v období, kdy již několik týdnů platil zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který problém tzv. anonymních akciových společností k 1. 7. 2014 vyřešil. Tento zákon změnil listinné akcie na majitele na listinné akcie na jméno, nebo alternativně zavedl povinnost jejich zaknihování u centrálního depozitáře nebo imobilizaci u banky nebo obchodníka s cennými papíry. Rovněž tak k 1. lednu 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kterých v případě akcií na majitele v § 274 stanoví, že mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. V současné době tedy již nemůže nastat situace, že by pro věcně příslušné orgány nebylo zjistitelné, kdo je akcionář v té které akciové společnosti, protože akcie na majitele jsou buď zaknihované nebo imobilizované nebo jsou vydány na jméno konkrétního akcionáře. Pokud stávající zákon stanoví, že předmětem podpory je elektřina vyrobená pouze výrobcem elektřiny, který jako akciová společnost má vydány výlučně zaknihované akcie, zakládá taková právní úprava neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, a to zejména ve vztahu k výrobcům, kteří mají vydány akcie na jméno či výrobcům, jejichž akcie jsou ve vlastnictví jediného akcionáře. Jestliže základní důvod přijetí požadavku na zaknihování akcií spočíval ve zvýšení transparentnosti příjemců veřejné podpory, je stávající úprava absurdní – výrobce, jehož akcionáři zaknihovali 113

autor

stanovisko ERÚ

návrh akcie na jméno, nejsou veřejně identifikovatelní (veřejnost nemá přístup do databáze Centrálního depozitáře). Naproti tomu má-li výrobce jediného akcionáře, je taková informace veřejně dostupná, neboť se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřejmě také proto návrh novely rozšiřuje situace, na které se tento požadavek nestahuje, o případy, kdy je 100% akcií ve vlastnictví obcí podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích. Jak obec, tak kraj budou jedinými akcionáři ve společnosti. V takovém případě však již neexistuje žádný objektivní důvod, proč by měl zákon zvýhodňovat určitou skupinu akcionářů před jinými, jedná-li se o zcela totožné situace (tj. případ, kdy je 100% akcií ve vlastnictví jednoho akcionáře). Z hlediska požadavků na transparentnost příjemců veřejné podpory se jedná o situaci zcela srovnatelnou s údaji zapisovanými do obchodního rejstříku v případě výrobců elektřiny, kteří nemají formu akciové společnosti, ale společnosti s ručením omezeným. Ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným však zákon č. 165/2012 Sb. kupodivu žádná omezení neupravuje. S ohledem na výše uvedené se proto navrhuje, aby byl požadavek na zaknihování akcií výrobce elektřiny omezen a neuplatňoval se na případy, kdy je výrobce ovládán jediným akcionářem a takový údaj je veřejně dohledatelný v obchodním rejstříku.


V Části čtrnácté Čl. XVI bod 23 zní:


V § 5 odst. 8 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z druhotných zdrojů má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté Čl. XVI bod 26 (§6 odst. 6) zní:


„V § 6 odst. 6 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla má jediného akcionáře, je 114

autor

stanovisko ERÚ

návrh zapsán v obchodním rejstříku“.“. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté Čl. XVI se za bod 27 vkládá nový bod 27a (§ 7 odst. 3), který zní: V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Za nové uvedení výrobny do provozu se nepovažuje a)

změna vlastníka výrobny,

b) změna způsobu nebo místa připojení výrobny k elektrizační soustavě, beze změny jejího umístění, c)

sloučení dvou a více výroben v jednu, nebo

d)

rozdělení výrobny na více výroben.

V případě písmena c) se za datum uvedení do provozu sloučených výroben elektřiny považuje vždy datum uvedení do provozu poslední ze slučovaných výroben.“. Stávající odstavce 3 a následující se přečíslovávají.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Zákon nedefinuje ani to, co se rozumí datem uvedení do provozu, negativní výčet tedy považujeme za nesystémový. Smyslem uvedené úpravy navíc zřejmě mělo být ošetřit situace, kdy nedochází ke ztrátě práva na podporu. Vázat toto právo pouze na datum uvedení do provozu je zavádějící a nelogické. Uvedená opatření navíc mohou vést k jednoduššímu a přímo obhajitelnému obcházení zákona – viz solární odvod v souvislosti s rozdělováním výroben. Lze předpokládat, že může dojít k nárůstu spekulativních změn. Zároveň chybí provázanost s energetickým zákonem. Takto zásadní ustanovení není vhodné vkládat až v Parlamentu bez diskuse.

Odůvodnění: Datum uvedení výrobny do provozu je navázáno primárně mimo jiné na získání licence na výrobu elektřiny ze strany výrobce elektřiny, což je v případě prvního výrobce v dané elektrárně logické. Problém v současnosti nastává ve chvíli, kdy dochází v rámci výrobny elektřiny ke změnám, které se nedají považovat ani za rekonstrukci a ani za modernizaci (jedná se o situace, kdy zákon o podporovaných zdrojích energie jasně hovoří o spojení s novým uvedením výrobny do provozu, protože dochází k technickým změnám v rámci výrobny elektřiny, která tak mění zcela nebo minimálně z části své součásti a na základě toho i parametry), ale jsou spojeny se změnou licence. Proto je potřebné v zákoně o podporovaných zdrojích energie tyto případy explicitně vyjmenovat a stanovit pro ně jasná pravidla o uvedení výrobny do provozu, aby nemohlo ze strany např. kontrolního orgánu dojít k nejasnému výkladu. Jelikož se jedná o situace, kdy charakter a technické vybavení 115

autor

stanovisko ERÚ

návrh výrobny zůstávají stejné, tudíž ve výrobně nedochází k žádným zlepšením technických parametrů výrobny včetně např. „vylepšení“ výkonu, musí být i původní datum uvedení výrobny do provozu zachováno.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§11a) odstavce 1 a 3 znějí: 39. V § 11a odstavec 1 a 3 znějí: „(1) Výrobce je povinen na svůj náklad měřit a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Navržená ustanovení zavádějí nový nedefinovaný pojem („místo odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby“), což bude způsobovat nejasnosti při jejich výkladu. Domníváme se, že navrhovaný PN předpokládá v praxi pouze jedno „místo odběru TVS“, nicméně reálně se může ve většině případů jednat o více „míst odběru TVS“.

Nově navržená úprava zanedbává další opatření, která by měl § 11a řešit. Pro výrobce z KVET byla Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, vypuštěna povinnost měřit výrobu elektřiny kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční stanoveným měřidlem, tj. výroba by mohla být soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných měřena jakýmkoli měřidlem, nikoli pouze schváleným a ověřeným podle zákona o metrologii. zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4. Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně. (3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.“. Odůvodnění: Nové ustanovení § 11a určuje, co přesně má být měřeno samostatně měřicím zařízením. V mnoha případech však nejsou požadavky § 11a v praxi vůbec proveditelné. V praxi nastávají i případy, kdy je vyrobená elektřina měřena již za odběrem technologické vlastní spotřeby a pro tyto případy je zcela zbytečné technologickou vlastní spotřebu měřit samostatně. 116

návrh

stanovisko ERÚ

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§ 11a) se odstavec 6 zrušuje, odstavce 7 až 10 se přečíslovávají na odstavce 6 až 9 a odstavec 5 zní:

Nedoporučujeme.

autor


Odůvodnění: Uvedená úprava zcela vyjímá zajištění měřidel proti neoprávněné manipulaci. To ponechává stav, kdy jsou státní peníze vypláceny na a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavce 1, 2 a 4 s platným množství elektřiny, které lze velmi těžko ověřením podle zákona o metrologii, kontrolovat. Podpora ve formě zelených bonusů je b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné pro všechny výrobny elektřiny uplatňující podporu manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavce 1 až 4 nebo do jeho součásti či podle zákona č. 165/2012 Sb. vyplácena na základě příslušenství.“. hodnot naměřených měřícím zařízením, které je ve vlastnictví samotného výrobce. Taková měřící Odůvodnění: zařízení nejsou žádným způsobem evidována ani V zákoně je nově ustanovena problematika plombování měřicích zařízení výrobce. zajištěna proti zásahům do měřícího zařízení a proto Tato problematika je do návrhu novely navržena zcela nově a neopírá se nijak o může docházet k účelovému ovlivňování stávající práva a povinnosti ukládané výrobcům. Plombování by podle překladatele naměřených hodnot s cílem vyššího nároku na zákona mělo do budoucna zamezit možnosti zneužívání nárokování podpory v rámci podporu. Tento stav poskytuje výrobcům elektřiny měření pomocí měřicích zařízení výrobce. Navrhované řešení je však v mnoha z podporovaných zdrojů uplatňujícím nárok na ohledech nejednoznačné, zavádějící a ve svých důsledcích může v praxi vyvolat podporu, prostor pro možné nesprávné jednání mnohé problémy včetně neefektivního vynaložení nákladů, které by značně v rámci vykazování elektřiny s nárokem na podporu. zastiňovaly a převyšovaly cíl a účel návrhu. „(5) Výrobce je dále povinen

Daný návrh bude zásadním způsobem zvyšovat náklady na straně výrobce bez ohledu na výsledný efekt návrhu na reálný dopad zamezení zneužívání měřicích zařízení. Návrh přitom vůbec neřeší mnohé velice podstatné procesní úkony související se zajištěním plombování, jako je např. odpovědnost plombujícího za to, co a jakým způsobem zaplomboval, nenastavuje případné delikty s tím související, pokud by takovou povinnost plombující porušil apod. Výrobce tak nemůže mít nikdy právní jistotu, že je jeho měřidlo zaplombováno správně a nehrozí mu právní postih za nesplnění povinností. Lhůty na plombování jsou stanoveny nepřiměřeně dlouhé, jelikož je třeba vycházet i z toho, že v případě poruchy měřicího zařízení, musí výrobce zajistit náhradní měření, pokud chce dále čerpat podporu, avšak zajištění plomby na tomto náhradním 117

autor

stanovisko ERÚ

návrh zařízení by opět mohlo trvat až 90 dní. Po tuto dobu by výrobce proti vlastní vůli nemohl čerpat podporu a vznikal by mu nárok na náhradu škody. V praxi navíc existují různé způsoby zapojení měřicích zařízení, přičemž v některých případech existuje problém s technickým řešením ve stávajících rozváděčích. Návrh je tedy techniky v mnoha případech často reálně i neproveditelný.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§ 11a) odstavec 10 zní:

Nedoporučujeme.

„(10) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis.“. Odůvodnění: Návrh novely rozšiřuje povinnosti provozovatelů přenosové a distribučních soustavy, které vyvolají nové náklady pro dotčené subjekty bez jistoty těchto subjektů, zda budou dané povinnosti zohledňovány v rámce regulovaných nákladů ze strany ERU. Obdobné uspořádaní se navíc vrací k principům staré a dnes již dávno překonané právní úpravy, kdy provozovatelé přenosové a distribučních soustav byly klíčovými účastníky trhu pro zajištění výplaty podpory. Provozovatel přenosové soustavy a distribuční soustavy již dnes ale není výplatcem podpory a jako takový nedostává ani hrazeny podle zákona o podporovaných zdrojích náklady, které by mu případně povinnostmi plynoucími ze zákona o podporovaných zdrojích vznikaly. Výplatcem podpory je operátor trhu, který má současně i nárok na úhradu s tím spjatých nákladů. Navrhuje se proto vypustit povinnost provozovatele přenosové soustavy a distribuční soustavy ke zřizování evidence, jakožto povinnost stanovenou v návrhu novely zákona zcela nekoncepčně a bez právní jistoty regulovaných subjektů na náhradu vzniklých nákladů spojených s uložením nové povinnosti.

118

Odůvodnění: Nejedná se o nové ustanovení, toto ustanovení je v zákoně o podporovaných zdrojích energie již od jeho počátku (roku 2012) a nyní bylo pouze přesunuto z § 11 odst. 5 do nového § 11a, kam systematicky lépe zapadá. Obsahově je povinnost vedení evidence totožná jako doposud.


stanovisko ERÚ

návrh V Části čtrnácté Čl. XVI bod 45 (§ 13 odst. 1) zní:


V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“ nahrazují slovy „složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny“ a za slova „regionální distribuční soustavy“ se vkládají slova „a mezi provozovateli distribučních soustav“. Odůvodnění: Způsoby a termíny zúčtování je potřeba prováděcím právním předpisem stanovit i pro platby mezi provozovateli distribučních soustav navzájem.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 49 se v § 24 odst. 6 písm. a) nahrazují slova „5 MW“ slovy „7,5 MW“.


V bodu 49 § 24 odst. 6 písm. b) vypustit slovo „se“, za slovo „současně“ vložit slovo „výrobce“ a slovo „podpora“ nahradit slovem „podporu“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: ERÚ navrhoval zrušení celé výjimky pro všechny výrobny KVET bez ohledu na jejich velikost. Výrobny KVET mají právo na podporu Úprava snižuje výkonový limit výrobny pro nárokování podpory, a to bez formou zeleného bonusu na elektřinu z KVET a podstatného odůvodnění. Dosud je tento limit 7,5 MW a ten se požaduje zachovat, uplatněním výjimky dochází ke zdvojení podpory na protože není dán důvod k jeho snížení. Navíc se předpokládá, že se dané ustanovení stejnou jednotku tepla. Opodstatněnost výjimky týká jen nových výroben tepla, protože pokud by tato úprava měla mít dopad i na nevidíme jak pro výrobny do 5 MW tak do 7,5 MW. stávající výrobny, tak je dané ustanovení retroaktivní. Pozměňovací návrh je navíc v rozporu s odůvodněním k jinému ustanovení (indexace ZB na teplo), kde je správně zdůrazněno, že podpora zeleným bonusem na teplo je určena především menším obecním výtopnám. Odůvodnění:

Doporučujeme.

Odůvodnění: Upřesňující úprava – podporu uplatňuje výrobce, sama se neuplatňuje.

135. Poslanec Milan

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 49 se v § 24 odst. 6 písm. d) slovo „dodávkou“ nahrazuje slovem „dodávku“. 119

Doporučujeme.

autor Urban

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění: Legislativně technická záležitost navazující na předvětí § 24 odst. 6.


V Části čtrnácté Čl. XVI za bod 49 vložit nové body 49a (§ 24 odst. 7) a 49b (§ 24 odst. 8) v následujícím znění:


„49a. V § 24 odst. 7 se na všech místech výskytu slov „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“ a slova „z obnovitelných zdrojů“ mezi slovy „tepla z“ a „pro“ se nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“. 49b. V § 24 odst. 8 se za slova „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“.“ Odůvodnění: Do § 24 odst. 4 byla doplněna podpora užitečného tepla z výroben tepla využívající bioplyn. Nebyl však odpovídajícím způsobem upraven odstavec 7, takže na podporu tepla vyrobeného z bioplynu by se nevztahovalo omezení dané Národním akčním plánem. Neexistovala by tak žádná pojistka omezující množství vyrobeného tepla, které může být předmětem podpory. S ohledem na udržení případných vícenákladů pod kontrolou je navrženo podřízení množství podporovaného tepla z bioplynu stejnému mechanismu, jaký již zákon v současnosti aplikuje pro teplo vyrobené z jiných obnovitelných zdrojů energie.




„V § 24 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“, za slovo „obce“ se vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku.“ Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351. 120


stanovisko ERÚ

návrh V Části čtrnácté Čl. XVI bod 53 (§ 25 odst. 7) zní:


„V § 25 odst. 7 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté ČL. XVI bod 61 (§ 27 odst. 3) zní:


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 68 (§ 27) se odstavec 9 zrušuje, odstavec 10 se přečíslovává na odstavec 9 a odstavec 8 zní:

Nedoporučujeme.

61. V § 27 odstavec 3 zní:

Odůvodnění: Pokud nebude objektivně možné změřit danou veličinu měřidlem podle zákona o „(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření metrologii, pak je samozřejmě tato povinnost a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou nevymahatelná. Je však zbytečné tuto povinnost energií v případě podpory podle § 24 odst. 3, nebo rušit i pro drtivou většinu případů, kdy toto možné b) užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 4 způsobem podle je. prováděcího právního předpisu.“. V případě, že je měření možné, mělo by se jednat o stanovené měřidlo. Pokud měření není možné, je Odůvodnění: nyní podle metodického pokynu MPO k vyhlášce V některých případech není možné danou veličinu změřit měřidlem podle zákona o 453/2012 Sb. a podle výkladového stanoviska ERU metrologii, protože tento zákon žádné vhodné měřidlo pro daný případ ani neurčuje. k užitečnému teplu možné využít nepřímou metodu (výpočet).

„(8) Výrobce tepla je dále povinen a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství.“. 121

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Uvedená úprava zcela vyjímá zajištění měřidel proti neoprávněné manipulaci. To ponechává stav, kdy jsou státní peníze vypláceny na množství elektřiny, které lze velmi těžko kontrolovat.

autor

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění: V zákoně je nově ustanovena problematika plombování měřicích zařízení výrobce. Tato problematika je do návrhu novely navržena zcela nově a neopírá se nijak o stávající práva a povinnosti ukládané výrobcům. Plombování by podle překladatele zákona mělo do budoucna zamezit možnosti zneužívání nárokování podpory v rámci měření pomocí měřicích zařízení výrobce. Navrhované řešení je však v mnoha ohledech nejednoznačné, zavádějící a ve svých důsledcích může v praxi vyvolat mnohé problémy včetně neefektivního vynaložení nákladů, které by značně zastiňovaly a převyšovaly cíl a účel návrhu. Daný návrh bude zásadním způsobem zvyšovat náklady na straně výrobce bez ohledu na výsledný efekt návrhu na reálný dopad zamezení zneužívání měřicích zařízení. Návrh přitom vůbec neřeší mnohé velice podstatné procesní úkony související se zajištěním plombování, jako je např. odpovědnost plombujícího za to, co a jakým způsobem zaplomboval, nenastavuje případné delikty s tím související, pokud by takovou povinnost plombující porušil apod. Výrobce tak nemůže mít nikdy právní jistotu, že je jeho měřidlo zaplombováno správně a nehrozí mu právní postih za nesplnění povinností. Lhůty na plombování jsou stanoveny nepřiměřeně dlouhé, jelikož je třeba vycházet i z toho, že v případě poruchy měřicího zařízení, musí výrobce zajistit náhradní měření, pokud chce dále čerpat podporu, avšak zajištění plomby na tomto náhradním zařízení by opět mohlo trvat až 90 dní. Po tuto dobu by výrobce proti vlastní vůli nemohl čerpat podporu a vznikal by mu nárok na náhradu škody. V praxi navíc existují různé způsoby zapojení měřicích zařízení, přičemž v některých případech existuje problém s technickým řešením ve stávajících rozváděčích. Návrh je tedy techniky v mnoha případech často reálně i neproveditelný.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 69 (§ 28) odstavec 5 zní:

Doporučujeme s úpravou.

„(5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy Navrhujeme upřesnění v podtržené části: nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové „… množství elektřiny spotřebované přečerpávacími složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové vodními elektrárnami v režimu čerpání“ 122

návrh

stanovisko ERÚ

soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě."

Odůvodnění: Jedná se o ošetření, aby nebyla přečerpávací elektrárna osvobozena plně, ale pouze v režimu čerpání. ERÚ má již nyní takovou úpravu v cenovém rozhodnutí u ceny za systémové služby.

autor

Poznámka pod čarou č. 24 zní: 24) § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 a § 28 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)“. Odůvodnění: V odstavci 5 zcela chybí výjimka pro platbu provozovatele soustav na ztráty, která je v současném systému zcela běžnou praxí a není důvod ji nijak měnit. 142. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, se doplňuje věta „Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného či předaného množství elektřiny z distribuční soustavy či do distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období.“.

123

Doporučujeme s níže navrženou úpravou. Předložený PN navrhujeme rozšířit do níže uvedeného znění. Jen takto bude účel návrhu splněn. Bez níže uvedeného doplnění bude ustanovení způsobovat jen další výkladové nejasnosti. „Maximální platba provozovatele lokální distribuční

autor

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění: Oproti projednávanému návrhu novely se v části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, doplňuje druhá věta. Doplněné ustanovení analogicky s odběry zákazníků upravených v § 28 odst. 5 stanovuje zákonný strop výše složky ceny služby distribuční soustavy na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů ve výši 495 Kč/MWh i na případy odběrů subjektů, které jsou jak zákazníky (odběrateli a konečnými spotřebiteli elektřiny), tak rovněž provozovateli lokálních distribučních soustav. Tyto případy nejsou pokryty přímo navrhovaným ustanovením § 28 odst. 5, a proto se z důvodu vyloučení pochybností navrhuje doplnění té samé úpravy i do § 28 odst. 6 zákona. Situace, kdy je jeden subjekt s právní osobností současně zákazníkem a současně provozovatelem lokální distribuční soustavy, nejsou nijak výjimečné a bez navrhované úpravy by vznikala neodůvodněná nerovnost mezi subjekty odebírající elektřiny ke konečné spotřebě.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 71 (§ 28a) odstavce 3 až 6 znějí: „(3) Zákazník může podat žádost o kompenzaci u svého obchodníka s elektřinou. V případě, že obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi elektřinu uvedenou v odstavci 1, přiloží obchodník s elektřinou k této žádosti dokumenty podle odstavce 5 a předá tuto žádost operátorovi trhu. V opačném případě obchodník s elektřinou o skutečnosti, že svému zákazníkovi nedodal elektřinu uvedenou ve větě první, informuje svého zákazníka a žádost dále nepředá. (4) Po ověření podmínek podle odstavce 5 operátor trhu uhradí kompenzaci obchodníkovi s elektřinou, který předal zákazníkovu žádost o kompenzaci operátorovi 124

soustavy za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového rozdílu odebraného a předaného množství elektřiny z nadřazené distribuční soustavy či připojené lokální distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období, navýšeného o množství elektřiny vyrobené a dodané za fakturované období do lokální distribuční soustavy z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami v režimu čerpání, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla.“. Nedoporučujeme. Odůvodnění: ERÚ si není jist, zda navržený způsob je funkční, zejména zda OTE má patřičné smluvní vztahy (a nastavené finanční toky) s obchodníky s elektřinou na to, aby mohly být finanční prostředky zasílány obchodníkům přímo, bez prostřednictví provozovatelů soustav.

autor

stanovisko ERÚ

návrh trhu. Obchodník s elektřinou bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkovi, který u něj podal žádost o kompenzaci. (5) Podmínkou úhrady kompenzace je a) prokázání původu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se provádí uznáním záruky původu z obnovitelných zdrojů vydané v jiném členském státě a uplatněním této záruky původu podle § 45, b) doložení smlouvy o dodávce elektřiny mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě, který vyrobil elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo obchodníkem s elektřinou v jiném členském státě a obchodníkem s elektřinou v České republice, který takovou elektřinu dodal zákazníkovi v České republice uplatňujícímu právo na kompenzaci, včetně překladu do jazyka českého, pokud operátor trhu neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje, nebo že požaduje úředně ověřený překlad, a c) doložení, že odběrné místo zákazníka je přímo připojeno k elektrizační soustavě České republiky. (6) Maximální výše finančních prostředků vyplacených operátorem trhu na úhradu kompenzace v roce 2013 až 2015 nesmí každoročně v daném roce přesáhnout hodnotu 10 % celkových finančních prostředků, které byly vyplaceny operátorem trhu v roce předcházejícím na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů určených pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2013. Pro nárok na úhradu kompenzace je rozhodující termín uplatnění žádosti v systému operátor trhu elektronickou formou u operátora trhu. V případě, že kompenzaci bude pro své zákazníky v příslušném kalendářním měsíci nárokovat více obchodníků s elektřinou a došlo by k překročení maximální výše finančních prostředků, pak se zbývající finanční prostředky rozdělí mezi tyto obchodníky s elektřinou v poměru podle množství jimi dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů zákazníkům. Informace o dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků zveřejní operátor trhu způsobem umožňující dálkový přístup.“. Odůvodnění: Provozovatel distribuční soustavy již dnes není výplatcem podpory a jako takový 125

autor

stanovisko ERÚ

návrh nedostává ani hrazeny podle zákona o podporovaných zdrojích náklady, které by mu případně povinnostmi plynoucími ze zákona o podporovaných zdrojích energie vznikaly. Výplatcem podpory je operátor trhu, který má současně i nárok na úhradu s tím spjatých nákladů. Navrhuje se proto vypustit povinnost provozovatele distribuční soustavy při kompenzaci, která kromě výše uvedených důvodů je navíc zcela administrativně nadbytečná bez jakékoliv přidané hodnoty. Návrh novely jako jednu z podmínek pro uplatnění nároku na kompenzaci vyžaduje doložení smlouvy mezi příslušným výrobcem elektřiny z OZE v zahraničí a českým obchodníkem s elektřinou. Návrh však nezohledňuje skutečnost, že v mnoha případech český obchodník s elektřinou nakupuje elektřinu z OZE v zahraniční nikoliv pouze přímo od jejího výrobce ale i zprostředkovaně od zahraničního obchodníka s elektřinou (současně s převodem záruk původu na odpovídající množství elektřiny z OZE). Není proto důvod, aby v tomto případě jediným dokladem pro uplatnění nároku byla pouze smlouva s příslušným zahraničním výrobcem elektřiny z OZE. I když (vztaženo na správní řízení) dle obecných předpisů platí zásada, že jednacím jazykem je obecně čeština, není důvod, proč by požadavek na úředně ověřený překlad jednoho z podkladů pro přiznání nároku na kompenzaci neměl být spíše postaven na obrácené logice, tj. aby překlad nebylo nutné automaticky úředně ověřovat, pokud to daný subjekt (OTE) výslovně nepožaduje. Navíc již v současné době je patrný i částečný odklon od zásady, aby všechny podklady či relevantní dokumenty bylo zapotřebí automaticky překládat do českého jazyka a nemusí tomu být nutně pouze z důvodů plnění požadavků unijní legislativy (k tomu viz např. § 16 odst. 1 správního řádu, § 76 odst. 2 daňového řádu či dalších předpisů v daňové oblasti). Dále se navrhuje, aby byl stanoven jednoznačně okamžik, ke kterému budou vyhodnocovány nároky více obchodníků o kompenzace.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 77 (§ 49) v odst. 1 písmeno m) zní: „m) jako provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy nesplní povinnost podle § 13 odst. 1,“.

126

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení § 13 odst. 1 stanoví povinnosti pouze provozovatelům regionálních distribučních soustav a provozovateli přenosové

autor

stanovisko ERÚ

návrh Odůvodnění: Uvedené ustanovení se musí vztahovat i na provozovatele lokální distribuční soustavy.



soustavy. Nestanoví povinnosti provozovatelům lokálních distribučních soustav.

Nedoporučujeme.

„(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se v případě správního deliktu, který je současně sankcionován jako neoprávněné čerpání podpory podle § 51, pokuta neuloží. Za správní delikt podle odstavce 1 se v případě správního deliktu, který není současně sankcionován jako neoprávněné čerpání podpory podle § 51, uloží pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobce nebo výrobce tepla na podporu. Současně s pokutou může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho odstranění.“.

Odůvodnění: Neoprávněné čerpání podpory (§ 51) nyní není navázáno na spáchání správního deliktu. Navázání neoprávněného čerpání na spáchání správního deliktu v § 51 bude přitom bez systémové úpravy celého zákona nefunkční. V současnosti jsou nejdůležitější porušení zákona vyčleněna mimo správní delikty tak, aby byla postižitelná právě prostřednictvím tohoto ustanovení a nikoliv prostřednictvím správního deliktu – viz § 4 odst. 6, § Odůvodnění: 5 odst. 6, § 6 odst. 4, § 24 odst. 6. Navázáním Nastavení adekvátní výše sankcí v návrhu zákona je pomocí konkrétních neoprávněného čerpání na správní delikt by tak tyto maximálních hodnot pro výši pokuty velice složitý, protože rozptyl v charakteru a jednání byla nepostižitelná. povaze výrobců je velice rozmanitý a výše pokuty, které pro malého výrobce mohla Pokud se jedná o výši pokuty, její konkrétní výše se být likvidační, pro většího výrobce nemusí vůbec představovat preventivní hrozbu, vždy ve správním řízení odvíjí od konkrétního kterou by měla. Proto je potřeba při nastavení sankčního mechanismu v zákoně o případu, skutečností a účastníka. Úřad prakticky podporovaných zdrojích vycházet z jiného principu. pokuty neukládá v jejich maximální výši. Navíc Jak vhodný se navrhuje princip navázání maximální výše sankce na samotnou rozhodnutí správního orgánu je pak přezkoumatelné podporu, kdy hrozící sankce mají pro všechny dotčené výrobce nediskriminační soudem. charakter a působí na všechny dostatečným preventivním potenciálem. Omezovat výši pokuty výší ročního nároku výrobce Stávající návrh desetinásobného navýšení je zcela v rozporu se systematikou právní na podporu je navíc nesmyslné ve chvíli, kdy řádu a účelem sankce, čímž se dá považovat za protiústavní. Navýšení o správní delikt může spáchat nejen výrobce čerpající desetinásobek původní částky není ze strany navrhovatele nijak odůvodněné a pro podporu, ale i provozovatel přenosové nebo mnoho subjektů, na které dopadá tento zákon, může mít nikoliv preventivní a kárný distribuční soustavy, vykupující, povinně účinek, ale až likvidační, což by neměl být jeho účelem. Sankce má reflektovat míru vykupující, výrobce paliva, výrobce, který nečerpá společenské nebezpečnosti, kterou vyvolává, což v tomto případě nenastává. podporu na elektřinu nebo teplo, apod. Pro tyto skupiny by tak správní delikty byly stanoveny, ale 127

autor

stanovisko ERÚ

návrh

zcela bez možnosti uložení pokuty. 146. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 se v § 53 odst. 1 v písm. n) za slova „soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla“ vkládají slova „a užitečného tepla v případě výroben uvedených v § 24 odst. 4“.

Doporučujeme.

Odůvodnění: Se zavedením provozní podpory pro zemědělské a odpadní bioplynové stanice podle § 24 odst. 4 je nutné doplnit i zmocňovací ustanovení, kde podpora je stanovena na užitečné teplo. 147. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 se v § 53 odst. 1 v písm. p) za slova „do provozu“ vkládají slova „a způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu“.

Doporučujeme.

Odůvodnění: Se zavedením podpory pro zemědělské a odpadní bioplynové stanice podle § 24 odst. 4 je v § 27 odst. 10 nově stanoveno: „Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu stanoví prováděcí předpis.“ Zmocnění v § 53 však chybí.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 v § 53 odst. 1 písmene r) vypustit slova „a způsob Nedoporučujeme. a rozsah zajištění měřidla“ a slova „jiného než bioplynu použitého pro výrobu Odůvodnění: Množství jiného paliva než je bioplyn elektřiny z bioplynu proti neoprávněné manipulaci“. je nutné odečíst. Toto množství přímo ovlivňuje Odůvodnění: množství elektřiny s nárokem na podporu respektive čerpání státních financí. Viz návrh č. 92.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 v §53 odstavci 2 písmeno k) zní: „k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.“.

128

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Složka ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny je, jak ze samotného názvu vyplývá, součástí ceny za distribuci. Způsob a termíny zúčtování složky ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny jsou dány způsobem a

autor

stanovisko ERÚ


termíny zúčtování samotné ceny za služby distribuční soustavy. Prováděcí předpis musí Způsoby a termíny zúčtování je potřeba prováděcím právním předpisem stanovit i pro upravovat pouze vztah provozovatele přenosové platby mezi provozovateli distribučních soustav navzájem. soustavy a regionálního distributora ve vztahu k operátorovi trhu. 150. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení v bodech 1, 2 a 3 vypustit druhou Nedoporučujeme. větu, v bodech 1 a 2 větách prvních nahradit číslovku „6“ číslovkou „5“ a v bodu 3 Odůvodnění: ERÚ nesouhlasí s navrhovanými větě první nahradit text „3, 8 a 9“ textem „3 a 8“. změnami v bodě 92. Odůvodnění: Viz návrh č. 92


V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení bod 10 zní: „10. Úřad stanoví složku ceny podle § 28 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na zbývající část roku 2015. Úřad je povinen vydat Cenové rozhodnutí se složkou ceny podle věty první měsíc před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Odůvodnění: V přechodném ustanovení je potřeba doplnit i termín vydání cenového rozhodnutí ERÚ, protože jinak hrozí riziko, že cenové rozhodnutí nebude vydáno dostatečně včas tak, aby subjekty, kterých se cenové rozhodnutí dotýká, byly schopny promítnout tyto potřebné úpravy s vydaným cenovým rozhodnutím související do svých fakturačních systémů.

129

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Úřad od počátku příprav zákona požadoval, aby ceny podle novely zákona byly stanoveny s účinností od nového kalendářního roku, tj. od 1. 1. 2016. Po tlaku Úřad přistoupil na možnost stanovení cen od účinnosti zákona, tj. v průběhu roku, nicméně navržený termín účinnosti od poloviny roku (dokonce s navrhovaným termínem vyhlášení cenového rozhodnutí 1. 6. 2015) se stává pro ERÚ nerealizovatelný. Kromě samotného výpočtu ceny musí ERÚ před vydáním cenových rozhodnutí novelizovat i některé prováděcí předpisy (zejména regulační vyhlášku) tak, aby byly v souladu s novelou a cenové rozhodnutí tak mělo úplný právní základ. ERÚ deklaroval, že na stanovení cen potřebuje minimálně 4 měsíce (+ 1 měsíc lhůta mezi vydáním cenového rozhodnutí a jeho účinností, aby se subjekty mohly na novou cenu připravit) tzn. mají-li být ceny stanoveny s účinností k 1. 7. 2015, musí být zákon

autor

stanovisko ERÚ

návrh

platný do 31. ledna 2015, při nedodržení tohoto termínu je nejlepší možný termín účinnosti až od 1. 1. 2016. Připravit se na nové stanovení ceny však musí nejen ERÚ, ale i obchodníci a regulované subjekty – vzhledem ke zcela novému systému výpočtu příspěvku na obnovitelné zdroje jsou nutné dlouhodobé přípravy i na jejich straně (např. úprava informačních systémů), kterou odhadujeme na cca půl roku. 152. Poslanec Milan Urban

V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení vložit nové body 12 až 14 znějí: „12. Výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 7 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23).

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení o povinnostech uchovávat doklady by v případě přijetí uvedeného přechodného ustanovení zcela ztratilo na smyslu. Pokud by nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém s notifikací.

Ustanovení § 7 odst. 7 ani odst. 8 navíc nelze 13. Na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí považovat za retroaktivní. Povinnost uchovávat dané účinnosti tohoto zákona, se povinnost podle § 7 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve doklady mají výrobci ze zákona o účetnictví. Tímto znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje. ustanovením je pouze prodloužena tato povinnost uchovávání dokladů a stanovena povinnost dané 14. Výrobce tepla, který uvedl výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě nové tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 27 odst. 7 písm. c) zákona povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na Pokud dané doklady již výrobce podle zákona o dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23).“. účetnictví není povinen v době účinnosti zákona uchovávat, nevztahuje se na něj ani povinnost Odůvodnění: uvedená v § 7 odst. 7. Ustanovení § 7odst. 7 a § 27 odst. 7 písm. c) návrhu novely by bez chybějícího Uvedené doklady jsou zcela zásadní pro provedení přechodného ustanovení mohlo být vykládáno v rozporu se základními principy možnosti revize výše podpory po 10 letech právního státu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i zpětně pro již požadované notifikací EK. Nelze proto zavést novou stávající výrobce elektřiny a tepla. Protože by se v tu chvíli jednalo o pravou 130

návrh

stanovisko ERÚ

retroaktivitu, která není pro stabilitu právního prostředí žádoucí a je zcela v rozporu s právní jistotou českého právního řádu, navrhuje se doplnění přechodných ustanovení, která by stanovila, že daná povinnost se na stávající výrobce vztahuje pouze od doby, kdy vstoupí zákon v účinnost a nikoliv zpětně.

povinnost ukládání dokladů až tímto zákonem, ale využívá se toho, že tyto doklady již výrobci uchovávají podle zákona o účetnictví.

autor

Obdobně to platí u povinnosti v § 7 odst. 8, kdy se lze oprávněně domnívat, že povinnost nemůže být uložena retroaktivně.

Zcela nesouhlasíme s navrženými přechodnými stanoveními. Jednak není třeba řešit retroaktivitu, neboť ustanovení není retroaktivní, jednak postrádají smysl, neboť § 7 odst. 7 nestanoví nově povinnost uchovávat dané doklady, ale pouze prodlužují stávající povinnost uchovávat doklady podle zákona o účetnictví. U § 7 odst. 8 se nejedná o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti.


Za Část čtrnáctou vložit novou Část patnáctou, která zní:

Nedoporučujeme.

„ČÁST PATNÁCTÁ Změna novely zákona o podporovaných zdrojích Čl. XVIII V části první čl. II, přechodné ustanovení bod 1. zákona č.310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, se číslo „2015“ nahrazuje číslem „2017“ a doplňuje se věta druhá, která zní: „Věta předchozí platí obdobně pro výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů 131

Pokud by však mělo dojít k otevření podpory obnovitelných zdrojů, pak preferujeme spíše tento, časově omezený způsob, než otevření podpory bez časového omezení. Od roku 2017 budou nové cíle a nová pravidla pro obnovitelné zdroje a není tedy důvod pro prodloužení podpory do roku 2017. V této souvislosti upozorňujeme, že délka prodloužení přechodných ustanovení by v žádném případě neměla zasahovat do roku 2017, tedy období

autor

stanovisko ERÚ

návrh

využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, o s novými podmínkami pro podporu OZE. jejímž umístění bylo zahájeno územní řízení v době, kdy nebyla vyžadována Energetický regulační úřad dále upozorňuje na autorizace na její výstavbu.“. vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze Části patnáctou a šestnáctou označit jako Části šestnáctá a sedmnáctá a články XVIII státního rozpočtu, považujeme proto za klíčové a XIX označit jako články XIX a XX. vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu. Dle odhadu ERÚ by se jednalo o částku cca 1 mld. Kč Odůvodnění: ročně, celkově tedy cca 20 mld. Kč. Navrhuje se prodloužení termínu, do jehož vypršení musí držitel autorizace na Závěrem upozorňujeme, že uvedené ustanovení je výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů tuto výrobnu uvést do provozu, novelou přechodného ustanovení zákona č. aby neztratil nárok na podporu podle původního znění zákona o podporovaných 310/2013 Sb. Podle legislativních pravidel vlády zdrojích před jeho novelizací v roce 2013. Ukazuje se, že původně stanovená doba do v takových případech není možné přechodné konce roku 2015 není pro řadu výroben dostatečná vzhledem k délce trvání celého ustanovení novelizovat, neboť se tím zasahuje do procesu uvádění do provozu i vzhledem k požadavkům různých právních předpisů v právní jistoty adresátů právního předpisu. této oblasti a v případě jejího neprodloužení zanikne těmto výrobnám nárok na podporu a dojde ke zmaření již provedených investic. Proto je navrženo prodloužení lhůty o jeden rok. 154. Poslanec Milan Urban

Část šestnáctá Účinnost zní:


"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení části první části bodu 163, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 190, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017, ustanovení části první bodů 463 až 482, pokud jde o § 98a, ustanovení části čtrnácté bodu 81, pokud jde o § 53, a ustanovení části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 odstavec 4, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, a ustanovení části čtrnácté bodu 31, pokud jde o § 8 odst. 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017."

Komentář: Úřad od počátku příprav zákona požadoval, aby ceny podle novely zákona byly stanoveny s účinností od nového kalendářního roku, tj. od 1. 1. 2016. Po tlaku Úřad přistoupil na možnost stanovení cen od účinnosti zákona, tj. v průběhu roku, nicméně navržený termín účinnosti od poloviny roku (dokonce s navrhovaným termínem vyhlášení cenového rozhodnutí 1. 6. 2015) se stává pro ERÚ nerealizovatelný. ERÚ deklaroval, že na stanovení cen potřebuje minimálně 4 měsíce (+ 1 měsíc lhůta mezi vydáním cenového Odůvodnění: rozhodnutí a jeho účinností, aby se subjekty mohly S ohledem na vývoj legislativního procesu a předpokládaných dalších termínů na novou cenu připravit) tzn., mají-li být ceny schvalování a následnou nutnost před účinností zákona vypracovat a novelizovat stanoveny s účinností k 1. 7. 2015, musí být zákon 132

autor

stanovisko ERÚ

návrh

veškeré prováděcí předpisy k novelizovaným zákonům se navrhuje účinnost zákonů platný do 31. ledna 2015. V případě nedodržení posunout na 1. leden 2016. termínu je následující nejlepší možný termín účinnosti až od 1. 1. 2016. V první části se jedná o ustanovení energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energií, která se vztahují ke zmocňovacím ustanovením a ustanovení k K výčtu ustanovení, která by měla nabýt účinnosti vydávání cenových rozhodnutí na rok vstupu zákona v platnost a jejichž případu je dnem vyhlášení, navrhujeme doplnit § 28 odst. 3 nutné, aby nabyla účinnosti dne vyhlášení ve Sbírce, jelikož prováděcí předpisy musí (stanovení dotace na úhradu složky ceny služby být vydány ještě před nabytím účinnosti zbylých ustanovení zákona, aby mohl být distribuční soustavy). Dále navrhujeme vypustit zákon aplikovatelný v praxi. body 10 a 11 přechodných ustanovení, která by byla posunutím účinnosti zákona na 1. 1. 2016 Další úprava se týká ustanovení vztahujícího se k stanovení délky regulační periody v bezpředmětná. energetice, která by měla být energetickým zákonem stanovena na fixní pětileté období, avšak až po ukončení zkráceného tříletého období, které by měl Energetický Plně podporujeme i posunutí účinnosti ustanovení § regulační úřad zahájit od 1. ledna 2016. Z toho vyplývá, že první pětileté období by 19a odst. 8 od 1. 1. 2019, což zcela koresponduje mělo být zahájeno až od 1. ledna 2019. s vizemi Úřadu na další regulační období. 155. Poslanec Milan Urban

1. V Části první Čl. I. vypustit novelizační body 58, 77, 79, 110 a 455, v bodu 124 Nedoporučujeme. čárku nahradit spojkou „a“ a vypustit slova „a slova „a Státní energetické inspekci“ Odůvodnění: Součástí předkládaného návrhu byl i se zrušují“ a v bodě 425 vypustit slova „slovo „ministerstvu,“ nahrazuje slovy přesun pravomocí ze SEI na ERÚ, na který jsou oba „ministerstvu nebo“, slova „nebo Státní energetické inspekci“ se zrušují a“. subjekty připraveny. 2. Vypustit Část devátou Čl. XI a Části desátou až šestnáctou označit jako Části Již v současné době je Energetický regulační úřad devátou až patnáctou a zároveň články XII až XIX označit jako články XI až XVIII. dozorovým orgánem. Naopak zachování současného 3. V Části čtrnácté Čl. XVI. vypustit novelizační bod 76 a v bodech 29 a 63 nahradit stavu vede k paradoxům spočívajícím čárku před slovem „za“ spojkou „a“ a vypustit slova „a slova „ministerstvu, v nejednotných závěrech jednotlivých kontrol, dále operátorovi trhu a Státní energetické inspekci“ se nahrazují slovy „ministerstvu a pak v otázkách ukládání sankcí, resp. obecně operátorovi trhu““. správně správní praxe, apod. Sjednocení dozorového orgánu do jednoho je účelné, i s ohledem na větší 4. V Části čtrnácté Čl. XVII. vypustit přechodná ustanovení pod body 6 až 8 a body 9 míru úspěšnosti provádění kontrol na platformě až 11 označit jako body 6 až 8. ERÚ (v tomto ohledu lze odkázat zejména na Odůvodnění: úspěšnost rozhodnutí o sankcích před správními Navržené pozměňovací návrhy mají jednotný cíl, a sice zachovat stávající rozsah soudy ČR, kdy jediné prohrané případy se týkají působnosti a pravomocí Státní energetické inspekce v oblasti kontroly v dědictví po SEI, které na ERÚ přešlo v roce 2011 energetických odvětvích. Vládní novelou navržený přesun veškerých kompetencí spolu se změnou kompetence provádění kontrol). 133

autor

156. Poslanec Ladislav Velebný

návrh

stanovisko ERÚ

Státní energetické inspekce na Energetický regulační úřad v rámci energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích je nesystémový. Energetický regulační úřad je ústředním orgánem státní správy, který má za úkol v první řadě provádět cenovou regulaci, vytvářet prováděcí právní předpisy na základě zákonných zmocnění a vydávat licence opravňující k podnikání v energetických odvětvích. Provádění kontrol a ukládání sankcí náleží specializovanému kontrolnímu orgánu, který zde v podobě Státní energetické inspekce již dlouhou dobu existuje a funguje. Přesouvání kompetencí v této oblasti přináší riziko přílišné kumulace nesourodých výkonných, regulatorních, legislativních i kontrolních oprávnění v rámci jednoho orgánu a také riziko nefunkční kontroly, zejména v prvních měsících a letech po uskutečnění této změny.

Rovněž není zřejmé, z čeho předkladatel vyvozuje, že by v prvních měsících zde mělo být dáno riziko nefunkčnosti kontrol, zvláště, když kontrolní mechanismy a postupy jsou již v současné době dostatečně nastaveny.

V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u), v), w) a x), která znějí:

Nedoporučujeme.

„u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

Uvedený návrh navíc neřeší veškeré změny v kompetencích – viz např. § 51 zákona o podporovaných zdrojích.

V případě definic v písmenech u) a v) máme neutrální stanovisko, v případě písmen w) a x) jejich přijetí nedoporučujeme.

Odůvodnění: Definice technologické vlastní spotřeby jsou již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s v) účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava zásobování tepelnou elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených se stanoví technicko-ekonomické parametry možností, obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných w) ostatní vlastní spotřebou elektřiny elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Změnu vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu, která je účelně využita výrobcem či zavedené definice nepovažujeme za nutnou, případy jinou fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční popsané ve zdůvodnění PN lze dle našeho názoru soustavy nebo přenosové soustavy, a která nezahrnuje technologickou vlastní řešit výkladem stávající definice. spotřebu, Účinná soustava zásobování – definice se nemění x) čistou vyrobenou elektřinou elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se 134

autor

stanovisko ERÚ

návrh

vztahuje právo na podporu, a která představuje výrobu naměřenou na svorkách Termíny „ostatní vlastní spotřeba“ a „čistá vyrobená generátorů sníženou o technologickou vlastní spotřebu; tato elektřina v sobě elektřina“ se v zákoně nevyskytují, není nutné (a zahrnuje případnou ostatní vlastní spotřebu elektřiny.“ nelze) je proto v § 2 definovat. Definice elektřiny z obnovitelných zdrojů a odečet technologické Odůvodnění: vlastní spotřeby je dostatečně řešen v § 4 odstavci 1. Změna terminologie souvisí s navrhovanou úpravou § 11a (měření) – viz níže. Uvedená definice v podstatě jiným způsobem zavádí Předložené znění novely uvádí dříve ve vyhlášce uvedenou definici technologické již zrušenou definici ostatní vlastní spotřeby, kterou vlastní spotřeby. Je však vhodné doplnit z té samé vyhlášky rovněž definici ostatní nahradila lokální spotřeba výrobce definovaná ve vlastní spotřeby (dříve též lokální vlastní spotřeby); nově rozšířenou o potřebné vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu ustanovení, že ostatní vlastní spotřeba nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu. s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti Jedná se o spotřebu v síti výrobny spotřebovanou např. zákazníky připojenými operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění přímým vedením k výrobci apod. pozdějších předpisů. Zavedení nových definic by Dále je pro přehlednost nutné definovat pojem „čistá vyrobená elektřina“, jež je způsobilo nekonzistentnost legislativních předpisů. veškerá elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu a představuje výrobu na svorkách generátoru sníženou o technologickou vlastní spotřebu. Tento pojem je dobře znám z energetické praxe. Čistá vyrobená elektřina je rovněž součtem ostatní vlastní spotřeby a elektřiny dodané do sítě provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v případě, že technologická vlastní spotřeba není napájena z jiného odběrného místa. 157. Poslanec Ladislav Velebný


Nedoporučujeme.

„(7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, je povinen výrobce uchovávat za období deseti let počínající dnem vzniku práva na podporu a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie.“

Odůvodnění: Poslanecký návrh ukládá povinnost uchovávání dokladů pouze po dobu prvních 10 let pobírání podpory. V průběhu dalších let pobírání podpory tak není povinnost dle návrhu uchovávat doklady ani např. o provozní podpoře, což je zcela nepřijatelné. Navrhovanou dobu uchovávání Odůvodnění: Povinnost archivace investičních a provozních nákladů výrobny je dokladů po dobu pobírání podpory (+ 5 let z důvodu pozměňovacím návrhem uvedena do souladu s notifikací zákona o podporovaných umožnění kontroly po ukončení podpory) zdrojích Evropskou Komisí a daňovými zákony ČR. Nelze požadovat, většinou po považujeme za legitimní. drobných výrobcích, kteří nemají prostory a personální vybavení k provádění 135

autor

návrh

stanovisko ERÚ

archivačních směrnic, archivaci nad rámec deseti let uvedených v těchto nařízeních.

Navíc, archivace po dobu 10 let je nedostatečná i s ohledem na notifikaci zákona Evropskou komisí – ta požaduje revizi podpory každého příjemce po 10 letech, revize tedy bude probíhat v 11. roce a možná i později (podle počtu příjemců a personálních kapacit určených na revizi). V té době by již uvedené doklady nebyly podle návrhu archivovány, což by znemožnilo jakékoli revize.

Zejména je třeba zabezpečit soulad s notifikací státní podpory č. SA.35177 (2014/NN) zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích, kde je v bodě 9 uvedeno, že do července 2015 bude Českou republikou v právních předpisech zavedena revize, prováděná po 10 letech od zahájení provozu elektrárny u každého příjemce, který uvedl obnovitelný zdroj do provozu po 1. 1. 2013, za účelem kontroly nadměrné kompenzace, který zní: „České orgány se zavázaly, že prostřednictvím legislativních změn zavedou mechanismus monitoringu, aby se ověřilo, že nedošlo k žádné nadměrné kompenzaci ve smyslu pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí („pokyny“). Prostřednictvím této revize bude každý příjemce podroben individuální kontrole nadměrné kompenzace, přičemž se zohlední podmínka patnáctileté doby návratnosti. Revize podpory udělené každému příjemci se bude provádět po 10 letech od zahájení provozu elektrárny a na základě výpočtů a dokumentace předložených výrobcem elektřiny, včetně zejména informací o investiční podpoře poskytnuté na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení.“

Dále je navržené znění retroaktivní a tím i protiústavní, uvedené znění v novele je upraveno podle připomínek Legislativní rady vlády tak, aby bylo aplikovatelné.

Desetiletá doba archivace je dále v souladu s obdobnými daňovými zákony č. 563/1991 Sb., 499/2004 Sb. a 235/2004 Sb., kdy je povinný subjekt povinen archivovat své daňové doklady po dobu pěti, resp. deseti let a nikoliv po celou dobu své existence. 158. Poslanec Ladislav Velebný

Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní (pozn.: níže jsou uvedena pouze pozměňovaná ustanovení, nikoliv celé novelizované znění § 11a):

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Navrženými úpravami v § 11a dochází k odstranění povinnosti zajistit měřidla sloužící k měření elektřiny, na kterou jsou vypláceny veřejné Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů prostředky, pro výrobny do 10 kW. Stejně tak a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla odpadá povinnost měřit technologickou vlastní (1) Výrobce je povinen na svůj náklad a podle zákona o metrologii měřit čistou spotřebu pro všechny výrobny. Dopadem uvedeného vyrobenou elektřinu, pokud uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny. je ztráta možnosti kontroly skutečně vyrobené V ostatních případech měření elektřiny, na kterou se vztahuje podpora, zajišťuje elektřiny a nemožnost zabránit manipulaci s měřidly. provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy. Veřejné prostředky tak mohou být vypláceny na „§ 11a

136

autor

stanovisko ERÚ

návrh (2) Výrobce, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny formou hodinových zelených bonusů, je povinen měřit čistou vyrobenou elektřinu podle odstavce 1 s hodinovým průběhem.

elektřinu, která ve skutečnosti nebyla vyrobena. Výše technologické vlastní spotřeby přímo ovlivňuje množství elektřiny s právem na podporu, jelikož přímo snižuje množství, na které jsou veřejné (5) Výrobce který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu podle odstavce 1 až 4 prostředky vyplaceny. je dále povinen b) v případě instalovaného výkonu výrobny nad 10kWe písemně požádat osobu pověřenou ministerstvem o zajištění svého měřidla čisté vyrobené elektřiny podle odstavce 1 až 4, měřidla užitečného tepla podle odstavce 3 a měřidla spotřebovaného paliva jiného než bioplynu použitého pro výrobu elektřiny z bioplynu podle odstavce 3 proti neoprávněné manipulaci, a to na svůj náklad způsobem a v rozsahu podle prováděcího právního předpisu, 8) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na ostatní vlastní spotřebu je výrobce povinen b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží k měření čisté vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Odůvodnění: Zákonodárce se pokouší v novele řešit trestné činy některých výrobců, kteří levně nakoupenou elektřinu dodávají jako elektřinu vyrobenou z OZE (FVE). Jde však o podvody, jež jsou na základě stávající zákonné úpravy v působnosti orgánů činných v trestním řízení, a nelze zbytečným měřením zatěžovat poctivé výrobce. Věc je navíc řešena zcela chybně, neboť zákonem neřešená oblast měření ostatní vlastní spotřeby zůstává takto bez kodifikace i nadále. Pokud chceme zamezit různým – i například pochybným – dopočtům ostatní vlastní spotřeby, což je elektřina spotřebovaná v síti výrobce k netechnologickým účelům, na kterou se vztahuje zelený bonus, je třeba podporovanou elektřinu přesně měřit. Právními předpisy neošetřené měření zeleného bonusu s ostatní vlastní spotřebou je často připomínkováno ze strany OTE, MPO a ERÚ. Zcela nadbytečně se zavádí povinnost měření technologické vlastní spotřeby úředním měřením vč. kontroly oprávněné osoby MPO. A to např. ztráty na trafu či 137

autor

stanovisko ERÚ

návrh v rozvodech ani nelze měřit, ale jsou také technologickou vlastní spotřebou. Současně se na technologickou vlastní spotřebu ani nealokují žádné peníze a nevyplácí se za ní podpora, eviduje se pouze pro účely statistik. Přitom schéma, jak dnes právními předpisy neřešenou ostatní vlastní spotřebu elektřiny s nárokem na zelený bonus měřit, bylo dříve vyvěšeno na stránkách ERU, vizte níže obr. 1 – a tento technicky přesný postup je předkládán v tomto pozměňovacím návrhu rovněž v paragrafovaném znění. Povinnost odečítat od podporované výroby elektřinu odebranou z jiného odběrného místa pro technologickou vlastní spotřebu je dostatečně akcentována v § 5 na konci odstavce 1 již navrhovatelem novely. Přímo měřitelné, odečitatelné, vykazatelné a kontrolovatelné hodnoty nabízí v předloženém pozměňovacím návrhu uvedené měření čisté výroby, jak bylo i vyvěšeno na stránkách ERU (vizte obr. 1a a obr. 1b). Že naopak technologická vlastní spotřeba často měřit nelze, uvádí provozovatel distribuční soustavy (vizte obr. 2). Takto má dnes měření zhotoven prakticky každý provozovatel, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu, zejména tisíce malých domovních a firemních instalací. Tito všichni poctiví provozovatelé a drobní podnikatelé, ale zřejmě i ostatní výrobce z OZE, by museli v případě nepřijetí tohoto návrhu měnit své rozvaděče a pořizovat drahé měření, ač mají dnes měření zhotoveno dle dříve uvedeného metodického pokynu ERU. Převzato bylo ustanovení navrhovatele novely ohledně kontroly měření ze strany MPO. Návrhem je také konečně kodifikována stávající praxe, že měření podporované elektřiny zajišťuje provozovatel distribuční soustavy, pokud není vykazována ostatní vlastní spotřeba s nárokem na zelený bonus.

159. Poslanec Ladislav Velebný

Doplňuje se nové přechodné ustanovení v tomto znění:

Nedoporučujeme.

„Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném Odůvodnění: Byť rozumíme snaze o nápravu výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí nešťastného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb., 138

autor

stanovisko ERÚ

návrh účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

ustanovení je retroaktivní – zpětně mění podmínky (ve prospěch výrobců elektřiny) a navíc navrhované řešení – tj. přechodnými ustanoveními současné novely prakticky novelizovat zákon č. 310/2013 Sb. není legislativně možné. Považujeme za naprosto Odůvodnění: nepřípustné vázat datum uvedení do provozu Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) věty za druhým středníkem je za uvedení výrobny elektřiny na datum účinnosti novely výrobny do provozu považováno též provedení („ukončení“) její technicky a zákona, nemluvě o tom, že datum uvedení do ekologicky efektivní rekonstrukce či modernizace. Důsledkem je prodloužení doby provozu není v zákoně definován. podpory rekonstruovaným a modernizovaným výrobnám. Smyslem tohoto opatření je motivovat výrobce k efektivním rekonstrukcím a modernizacím výroben. Dříve přijatou novelou č. 310/2013 Sb. byly z uvedeného ustanovení s účinností od 2. 10. 2013 malé vodní elektrárny nesystémově vyloučeny, což má za následek, že provozovatelé těchto výroben jsou nyní méně motivováni k rekonstrukcím a modernizacím. Vláda vyhodnotila tyto dopady novely jako negativní a reaguje na tuto situaci v projednávaném návrhu novelizace. Projednávaný vládní návrh novelizace zákona vynětí malých vodních elektráren z ustanovení ruší (bod 40 návrhu), avšak ponechává nevyřešenu situaci výrobců, kteří své malé vodní elektrárny rekonstruovali či modernizovali v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a kterým by tak nové období podpory na rozdíl od ostatních výroben téhož typu poskytnuto nebylo. Navrhované přechodné ustanovení uvedený nedostatek odstraňuje, když malým vodním elektrárnám, které byly rekonstruovány či modernizovány v mezidobí, navrací dobu podpory, a to – z důvodu vyhnutí se zakázané retroaktivitě – od okamžiku nabytí účinnosti projednávané novely. Tím bude odstraněna nerovnost mezi výrobnami rekonstruovanými či modernizovanými v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a výrobnami ostatními.

139

Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným RV Parlamentu ČR

Navrhovatel

řádek

Poslanec Karel Fiedler

1

Poslanec Zbyněk Stanjura 01

2

Poslanec Zbyněk Stanjura 02

3

Poslanec PaedDr. Josef Novotný

4

Poslanec R. Kubíček - 01

5-7


8 - 124


125 – 136

Summary 140

 Celkový počet pozměňovacích návrhů novely EZ a zákona o POZE předaných HV: 136,  návrhy s největšími negativními dopady na energetické odvětví:  nová právní úprava regulovaných cen (Kubíček – ř. 29),  přepracování úpravy ochrany spotřebitele (Kubíček – ř. 13-17),  úprava povinnosti měření v POZE (Kubíček - ř. 99, 108, 109),  změna právní úpravy hrazení poplatku na činnost ERÚ (Kubíček - ř. 21),  úprava podmínek změny licence (Kubíček - ř. 10),  nezahrnutí výjimky pro platby provozovatelů soustav za ztráty v soustavách (Kubíček - ř. 110),  návrh upravující maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny doporučujeme upravit (Kubíček ř. 111),  vydání cenového rozhodnutí (Kubíček - ř. 120),  úprava ustanovení upravujícího archivační výrobců (Kubíček - ř. 121),  úprava zmocňovacího ustanovení (Kubíček - ř. 117),  úprava výše pokut za správní delikty (Kubíček - ř. 114), 

uvedení výrobny do provozu (Kubíček - ř. 97).

141

autor 160.

poslanec Karel Fiedler

stanovisko ERÚ

Návrh V části první se za bod 462 doplňuje nový bod 463, který zní: 463. V § 98 se odstavec 13 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušuje. Odůvodnění: Povinnost podle § 98 odst. 13 popírá kontinuitu právních vztahů vzniklých na základě minulých zákonů. Pokud by oprávnění k cizím nemovitostem měla být do katastru nemovitostí zapsána na obdobném základě jako občanskoprávní věcná břemena, pohybují se náklady u dotčených subjektů v řádech miliard Kč, které by musely být v konečném důsledku zahrnuty do regulovaných cen a neseny zákazníky v České republice. To by znamenalo zdražení energií pro zákazníky, u plynu lze takové zvýšení odhadovat až na 20 %. U elektřiny půjde o číslo pravděpodobně ještě větší. Předmětné ustanovení energetického zákona nezohledňuje skutečnost, že některá oprávnění k cizím nemovitostem, vzniklá na základě zákona, se podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu nikdy nezapisovala a z podstaty věci ani zapisovat nemohla, neboť katastr nemovitostí eviduje občanskoprávní věcná břemena vzniklá na smluvním základě. Doposud navíc nebyla stanovena jasná pravidla, jak by měla být tato zákonná povinnost ze strany jednotlivých provozovatelů naplněna, neboť k vydání vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jejíž vydání § 98 odst. 13 EZ předpokládá, nikdy nedošlo.

Neutrální stanovisko Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně zformulované. Daný institut veřejnoprávních věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se zápisem právní problém. Také většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačena nejsou. Jejich uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes pozemky prochází.

Přitom jednotliví vlastníci mají již dnes možnost existenci, resp. rozsah oprávnění jednotlivých provozovatelů zjistit toliko cestou písemného kontaktování příslušného provozovatele energetických zařízení. V této souvislosti lze poukázat na povinnost vlastníků technické infrastruktury vést evidenci o jejím polohovém umístění podle § 161 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na základě tohoto ustanovení mimo jiné každý žadatel o vydání územního rozhodnutí nebo stavebník může žádat o údaje týkající se polohy technické infrastruktury. 161.

poslanec Zbyněk

1) V §17b odst. 3 se v písm. c) za slovo „funkci“ doplňuje středník a text : 142

Neutrální stanovisko

autor Stanjura 01

stanovisko ERÚ

Návrh

„za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, Komentář: neexistuje obchod s teplem. distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo tepla, činnost v oblasti obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v orgánech státní správy a Operátora trhu v těchto oborech“ 2) V §17b odst. 3 se v písm. e) za slovo Rady mění tečka na čárku a doplňuje se nové písmeno f), které zní: „f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností“ Odůvodnění: První bod PN upřesňuje podobu praxe, která je klíčová pro zajištění dostatečné odbornosti členů Rady ve vztahu k působnosti úřadu. Druhý bod je obdobou kvalifikačních předpokladů pro výběr členů bankovní Rady ČNB a má též za cíl, zajistit výběr členů Rady z okruhu odborníků s odbornou pověstí. Tento pozměňovací návrh v obou bodech má za cíl zajistit , že i když členy Rady jmenuje vláda, půjde vždy o jmenování odborníků s dostatečnými znalostmi a vyloučí se či maximálně omezí možnost politizace při výběru členů Rady.

162.

poslanec Zbyněk Stanjura 02

V části první, změna energetického zákona, Čl. II, Přechodná ustanovení bod 3 zní:

Doporučujeme.

„Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena jmenuje Komentář: Doporučujeme, pokud by měla být Rada na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho vůbec zřízena. člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.“. Část šestnáctá Účinnost Čl. XIX zní: „ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIX 143

autor

stanovisko ERÚ

Návrh " ento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015, s výjimkou ustanovení části T bodu 100, pokud jde o § 17b a ustanovení bodu 106, které nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, části první části bodu 163, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 190, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017 a s výjimkou ustanovení části čtrnácté bodů 2, 4, 5, 7 až 11, 73 a 80, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, a části čtrnácté bodu 31, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017.“.

163.

poslanec PaedDr. Josef Novotný

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích energie, se v čl. XVII vkládá nový bod 12, který zní: „Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, vydané do 31. prosince 2013, který tuto výrobnu elektřiny uvede do provozu do 31. prosince 2015 včetně, má nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb.“

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Pokud by mělo dojít k retroaktivnímu otevření podpory obnovitelných zdrojů, upozorňujeme na vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu.

Dále upozorňujeme, že se jedná o návrh přechodného ustanovení k zákonu č. 310/2013 Sb., Odůvodnění: nikoli k této novele. Podle legislativních pravidel vlády přitom v takových případech není možné Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných přechodné ustanovení novelizovat, neboť se tím zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a zasahuje do právní jistoty adresátů právního další související zákony, který upravuje nárok na podporu z obnovitelných zdrojů předpisu. energie, byl vydán s účinností, která na něj neumožňovala dobře reagovat. Celkem se jedná cca o 20 výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů (vítr, geotermální energie, voda, biomasa), kteří získali autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie po účinnosti zákona č. 310/2013 Sb. (2. 10. 2013). Tito investoři mají v projektech proinvestovány velké finanční prostředky a byli by tím, že zákon stanovil nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích 144

autor

stanovisko ERÚ

Návrh energie, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 310/2013 Sb., značně poškozeni. Tito investoři měli vydaná stavební povolení a vyřízeny další náležitosti ke stavbě zdrojů elektřiny před nabytím účinnosti tohoto zákona, samotnou autorizaci však obdrželi až po jeho účinnosti, která byla stanovena dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů. Zásadním způsobem tak byly změněny podmínky jejich podnikání, bez možnosti těchto subjektů na nové podmínky reagovat. Tento pozměňovací návrh byl projednán na Ministerstvu průmyslu a obchodu na úrovni náměstka ministra, který k řešení problému dotčených subjektů doporučil jeho předložení Poslanecké sněmovně.

164.

poslanec R. Kubíček 01

V části první se v bodu 204 (§ 30 odst. 2 písm. m)) slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“ a na konci věty se doplňuje „a to formou oznámení zaslaného přímo zákazníkovi,“. Odůvodnění:

Částečně doporučujeme. Odůvodnění: Doporučujeme ponechat výraz "neprodleně", neboť je v procesu změny dodavatele pro spotřebitele zásadní.

Navrhuje se ponechat obchodníkovi určitý časový prostor na reakci na žádost zákazníka tak, aby mohl zareagovat v relativně krátké, ale přiměřené lhůtě. Dále se navrhuje sjednotit úpravu u obchodníka s plynem s úpravou obsaženou u obchodníka s elektřinou. Návrh novely totiž v případě obchodníka s elektřinou v § 30 odst. 2 písm. m) reflektuje změnu provedenou v § 11a odst. 2 energetického zákona, podle kterého se zvýšená ochrana vztahuje na zákazníka v postavení spotřebitele. Tato úprava ale není zohledněna v povinnostech obchodníka s plynem. Jelikož by povinnosti pro obchodníka s plynem měly vycházet ze stejných principů jako je tomu v případě obchodníka s elektřinou, navrhuje se odstranit tuto disproporci. Dále se navrhuje, aby oznámení bylo zasíláno přímo zákazníkovi, a to formou, která byla vzájemně domluvena již ve smlouvě. 165.


V časti první se v bodu 335 (§ 61 odst. 2 písm. m)) za slovo „zákazníkovi“ doplňují Částečně doporučujeme. slova „v postavení spotřebitele“ a slovo „neprodleně“ se nahrazuje slovy „bez Odůvodnění: Doporučujeme ponechat výraz zbytečného odkladu“ a na konci věty se doplňuje „a to formou oznámení zaslaného "neprodleně", neboť je v procesu změny dodavatele přímo zákazníkovi,“. pro spotřebitele zásadní. 145

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Odůvodnění: viz návrh č. 1

166.


V části první se za bod 460 (§ 96 nové odst. 8 a 9) vkládá nový bod, který zní: V § 96 se doplňuje nový odstavec 10, který zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Cenová rozhodnutí nelze považovat za individuální akt, z důvodu toho, že cenové „(10) Cenové rozhodnutí týkající se držitele licence podle § 4 odstavec 1 písm. b), s rozhodnutí platí pro všechny odběratele elektřiny a výjimkou bodu 5, se vydává zvlášť pro každého držitele licence a je rozhodnutím nespočet provozovatelů lokálních distribučních podle správního řádu. Jediným účastníkem správního řízení je příslušný držitel soustav, kteří přejímají ceny nadřazené regionální licence. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pokud v distribuční soustavy. Ceny provozovatele přenosové řízení o rozkladu bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení cenového rozhodnutí nebo a distribuční soustavy jsou navzájem provázány. Při pokud soud rozhodl o zrušení cenového rozhodnutí a držiteli licence vznikla v aplikaci tohoto ustanovení, by Energetický regulační důsledku vydání napadeného rozhodnutí škoda, je Energetický regulační úřad úřad v konečném důsledku nemohl vydat ani jedno povinen vypořádat nárok držitele licence na náhradu škody úpravou cen při regulaci cenové rozhodnutí, což by vedlo k rozvrácení cen pro nejbližší možný regulovaný rok. Pokud bylo rozhodnutí podle věty čtvrté energetického trhu. vydáno v průběhu regulovaného roku, do konce kterého mělo být napadené rozhodnutí účinné, postupuje držitel licence podle napadeného rozhodnutí do konce Navržené ustanovení je nekoncepčním řešením, a tohoto regulovaného roku.“ jakékoliv diskuze o změně regulace by měly být součástí odborných a koncepčně vedených diskuzí, a Odůvodnění: nikoliv návrhem nedomyšleným do důsledků, který Jelikož energetickým zákonem dosud nedošlo k transpozici ustanovení čl. 41 odst. 16 ani nedokáže předvídat dopady na činnost směrnice 2009/73/ES (třetí plynárenská směrnice) a čl. 37 odst. 16 směrnice Energetického regulačního úřadu i na dotčené 2009/72/ES (pro oblast elektroenergetiky), které vyžadují, aby rozhodnutí subjekty. regulačních orgánů byla plně odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich soudní Změna je nesystematická, kvůli ní je nutné přezkum, navrhuje se v § 96 doplnit nový odst. 10, který by transponoval požadavky přepracovat celou řadu jiných ustanovení. výše uvedených směrnic. Tím by byl do budoucna umožněn soudní přezkum rozhodnutí vydávaných Energetickým regulačním úřadem v oblasti regulace cen a Neexistuje kvantifikace nákladů. ERÚ eviduje 30 tato rozhodnutí by byla z právního hlediska považována za individuální správní tis. licencí. rozhodnutí ve smyslu správního řádu, neboť pouze tato forma naplňuje požadavky výše uvedených směrnic (odůvodnění a přezkoumatelnost soudem). Dále se navrhuje zavedení právní úpravy, v rámci které by případná újma, která by příslušnému provozovateli soustavy vznikla v důsledku vydání nezákonného 146

autor

stanovisko ERÚ

Návrh cenového rozhodnutí, byla po právní moci rozsudku soudu o zrušení takového rozhodnutí kompenzována úpravou regulovaných cen pro následující regulovaný rok. Pro případ, že soudní rozhodnutí o zrušení rozhodnutí ERÚ bylo vydáno, resp. nabylo právní moci v průběhu regulovaného roku, pro který mělo být zrušené rozhodnutí ERÚ účinné, v zájmu zachování stability a právní jistoty všech dotčených účastníků trhu s elektřinou či plynem se také navrhuje, aby příslušný držitel licence postupoval do konce tohoto regulovaného roku nadále podle podmínek stanovených tímto rozhodnutím ERÚ. Pokud by přesto ERÚ takto nepostupoval a újmu prostřednictvím úpravy regulovaných cen poškozenému nekompenzoval, byl by odpovědný za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb.

167. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první v bodu 10, pokud jde o § 2 odst. 2 písm. b) bod 12, se za slova Nedoporučujeme. „plynárenská zařízení,“ vkládají slova „plynovodní přípojky, které nejsou ve Odůvodnění: Navrhované znění neodpovídá vlastnictví provozovatele distribuční soustavy,“ odůvodnění návrhu – nevyplývá z něho, že nově Odůvodnění: navrhovaná definice se vztahuje pouze na plynovodní přípojky ve vlastnictví PDS. Návrh Mezi plynová zařízení jsou zahrnuta plynárenská zařízení, kterými jsou podle nově uvádí: „zařízením jsou plynárenská zařízení, navrhované definice mimo jiné zařízení distribuční soustavy, přičemž těmito jsou odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných rovněž plynovodní přípojky, avšak pouze ve vlastnictví provozovatele distribuční plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a soustavy. Plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční odpařovací stanice“. soustavy, však v definici v současnosti chybí. Dále je nutné podívat se na definici plynovodní přípojky dle § 2 odst. 2 písm. b) bod 11, který uvádí: „plynovodní přípojkou je zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,“. Dle návrhu by tak došlo k situaci, že plynovodní přípojka bude sloužit k připojení plynovodní přípojky. Což nedává smysl. 147

autor 168. Poslanec R. Kubíček 02

stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I v bodu 14 (§ 2 odst. 2 písm. b)) body 28 až 30 znějí:

Nedoporučujeme.

„28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně Odůvodnění: Skutečnost, že provoz činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní přepravní/distribuční soustavy bude spolehlivý a soustavy, bezpečný by měla být standardem, ne zpoplatněnou službou navíc. V konečném důsledku by totiž 29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, původní návrh znamenal, že zákazník hradí část včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu ceny za zajištění přepravy/distribuce plynu a dále si distribuční soustavy, bude jako příplatek připlácet za to, že tato 30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností přeprava/distribuce bude bezpečná a spolehlivá, což souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské je z povahy věci nepřípustné. soustavy provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,“. Účelem definic služeb (přenosové, přepravní a Odůvodnění: distribuční soustavy atd.), které jsou obsahem Podle předložené definice služby přepravy plynu a distribuce plynu je součástí těchto novely a modifikovány v tomto pozměňovacím služeb též zajišťování „služeb souvisejících se zabezpečením spolehlivého a návrhu, je sjednotit regulaci a hrazení regulovaných bezpečného provozu přepravní soustavy/distribuční soustavy“. Toto doplnění je cen v elektroenergetice a plynárenství. Tento v plynárenství zavádějící, neboť provozovatel přepravní či distribuční soustavy žádné odvážný záměr se neukazuje jako realizovatelný, služby související se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu příslušné neboť některé regulované složky mají odlišné soustavy svým zákazníkům neposkytuje ale činnosti souvisejících se zabezpečením podmínky regulace (např. distribuce x vícenáklady spolehlivého a bezpečného provozu přepravní nebo distribuční soustavy jsou POZE) a odlišný důvod hrazení, smluvní nebo samozřejmou a neoddělitelnou součástí zajišťování přepravy nebo distribuce plynu. veřejnoprávní (distribuce x náklady POZE). Navrhuje se proto výše uvedená úprava textu.

Definice jsou kruhové (definují přepravu přepravou), nemají oporu v příslušných evropských směrnicích a budou proto specifikem české úpravy. Jdou proti snaze unifikovat evropské energetické zákony. Na základě těchto definic, které nemají oporu v evropských směrnicích a samy o sobě neřeší žádný stávající problém, je nutné měnit celou řadu smluvních typů.

148


stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I bod 45 (§ 9 odst. 1) zní:

Nedoporučujeme.

V § 9 se na konci odstavce 1 doplňují věty “Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední“. Odůvodnění:

Odůvodnění: Úprava by v konečném důsledku znamenala, že souhrnné změny se jen oznamují, bez nutnosti následného návrhu držitele licence na změnu licence. Pokud by Energetický regulační úřad neuskutečnil změnu licence z moci úřední, držitel příslušné licence by v licenci k žádnému časovému okamžiku neměl v licenci zaznamenány veškeré skutečnosti. Dále je krajně nevhodné, aby se starost o licence přesouvala z držitele licence na Energetický regulační úřad. Licence se uděluje zásadně na žádost. Vždy bylo na držiteli licence, aby si hlídali stav svých energetických zařízení, za jejich stav může zodpovídat jen on. V praxi by podle uvedeného návrhu byl postup následujícím způsobem absurdní:

Dochází k upřesnění nově navrhovaného znění, kdy slova „svých energetických zařízení“ by mohla být vykládána tak, že se jedná pouze o zařízení ve vlastnictví provozovatele. Má se však jednat o veškerá zařízení provozovaná provozovatelem distribuční soustavy, tedy nejen ta, jichž je vlastníkem. Provozovatelé soustav v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství provozují velmi rozsáhlé technologické celky, jejichž rozsah se kontinuálně mění, a to zejména ve vazbě na požadavky zákazníků, potřeby rozvoje soustavy a další okolnosti, budují se nová vedení a zařízení, a jiná energetická zařízení zase zanikají. Z povahy rozhodnutí o udělení licence na příslušnou činnost plyne, že licence se uděluje na určitou činnost a v licenci vymezené území. Údaje vztahující se k jednotlivým vedením či jiným energetickým zařízením proto nejsou údaje z tohoto hlediska rozhodující. Navrhuje se proto, aby na nová energetická zařízení, která byla vybudována, a 149

ERÚ dostane výkazy, Z výkazů zjistí, že bylo přidáno takové a takové zařízení, ERÚ zahájí řízení o změně licence – z moci úřední (!), V tomto řízení bude kdo prokazovat, že přidané energetické zařízení je zkolaudováno? Kdo bude dokládat kolaudace/zkušební provozy? Tohle bude vyřizovat ERÚ? Takže ERÚ bude platit revizní techniky, aby držitelům licence zrevidovali zařízení, abychom jim ta licence byla teda změněna, protože zákon ukládá takovou povinnost?

Návrh

stanovisko ERÚ

energetická zařízení, která přestal provozovatel využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení, v rámci území, na nichž již je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence, nebyla uplatňována povinnost předkládat příslušné doklady a zároveň žádat o změnu licence.

Dochází k přesunu odpovědnosti za stav licencí z žadatelů na ERÚ – za to ale Úřad nemůže ručit. V žádném případě tento návrh z výše uvedených důvodů nemůžeme akceptovat.

V Části první Čl. I se za bod 46 doplňuje nový bod 46a (§ 10 odst. 1 písm. a)), který zní:

Doporučujeme.

autor


„46a. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „9 až 11“ nahrazují slovy „8 až 10“.“. Odůvodnění: Oprava původní odkazu na odstavce 9 až 11 na odkaz na odstavce 8 až 10. Ke změně odkazu došlo v důsledku navrhovaného zrušení odstavce 7 a změny číslování následujících ustanovení


V Části první Čl. I bod 49 (§ 10 odst. 3 nově doplněné písm. d)) zní: V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.“. Odůvodnění: Navrhované rozšíření důvodů, kdy Energetický regulační úřad může rozhodnout o zrušení licence z důvodu neuhrazení pouze jedné ze složek regulované ceny (tj. složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie) nezohledňuje systematiku regulovaných cen podle energetického zákona, neboť v případě neuhrazení jiné složky regulované ceny již toto oprávnění Energetický regulační úřad nemá zakotveno. Navrhuje se proto toto ustanovení rozšířit na všechny složky regulované ceny.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Odůvodnění nesouhlasí s návrhem. Původně bylo navrhováno, aby bylo možné licenci odebrat při jakémkoliv neuhrazení složky ceny, nyní bude vztahováno pouze k ceně jako celku (včetně všech složek). Z odůvodnění vyplývá, že se navrhuje rozšíření na všechny složky ceny (není pravda, o složkách již není v textu hovořeno). Pro úplnost - ostatní složky ceny jsou spíš soukromoprávního charakteru (cena za plnění na základě smlouvy), kdežto poplatek na POZE, byť jako složka ceny, je více veřejnoprávní povinností, a proto lze pochopit dopady do veřejnoprávní sféry toho, kdo je neplatí. Jeden z mnoha negativních dopadů definiční

150

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

nadstavby "služeb " a "cen za služby". Brát licenci k podnikání za neuhrazení soukromoprávní platby je nesystematické a nevídané. ERÚ (stát) nemůže tímto způsobem zasahovat do soukromoprávních obchodních vztahů. 172. Poslanec R. Kubíček 02



V § 11a odst. 1 větě poslední se slovo „Změny“ nahrazuje slovem „Zvýšení“ a za slova „povinen uveřejnit“ se vkládají slova „a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě“ a slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „třicátý den“. Na konec odstavce se vkládá nová věta, která zní: „Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.“. Odůvodnění: Navrhuje se, aby v § 11a odst. 1 bylo oznámení zákazníkům o zvýšení ceny sdělováno způsobem stanoveným ve smlouvě. Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, pak držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem. Tato úprava oproti vládnímu návrhu zpřesňuje podmínky pro informování zákazníka při zvýšení ceny ze strany obchodníka a je korektní vůči zákazníkovi. Pokud by k úpravě odstavce 1 nedošlo, postrádala by různá práva zákazníků ve vazbě na různé způsoby informování zákazníka ze strany dodavatele v odstavci 3 smysl.

Komentář: ERÚ považuje úpravu celého § 11a (ochrana spotřebitele) za nedostatečně vydiskutovanou. Množství pozměňovacích návrhů, které jsou jeden proti druhému, jsou toho dokladem. V tomto a násl. řádcích připojujeme pouze komentáře ke zmatečné situaci, která zde nastává s neutrálním stanoviskem, neboť situace je zcela nepřehledná. Provázání navrhovaného § 11a odst. 1 s §11a odst. 3 zůstane zachováno, protože podle navrhovaného znění je držitel licence povinen vždy zvýšení ceny oznámit. Nadto ještě z § 11a odst. 1 vyplývá povinnost toto zvýšení uveřejnit. Návrh zlepšuje informovanost zákazníka o tak rozhodující skutečnosti jako je zvýšení ceny, což je základní požadavek všech evropských předpisů i iniciativ řešících postavení spotřebitele. Ovšem je nutné upozornit na to, že vztahovat informování zákazníka pouze ke zvýšení cen je v rozporu se směrnicí, na jejímž základě bylo ust. § 11a inkorporováno do EZ. O korektnosti daného návrhu ve smyslu nahrazení slova "změny" tak lze pochybovat.

151


stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I bod 66 (§ 11a odst. 2) zní:



Komentář: Úpravu odstupování od smluv je nutné řešit odbornou diskuzí ve shodě nejen se zástupci „(2) Od smlouvy o dodávce tepelné energie, která byla uzavřena distančním Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i držitelů způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele tepelné energie se zákazníkem v licencí. O daném ustanovení, které je klíčové z postavení spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník hlediska ochrany spotřebitelů, neproběhla při právo písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů od přípravě zákona téměř žádná diskuse. uzavření smlouvy. Od smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, která byla uzavřena distančním Úprava pro teplárenství je zbytečná, pokud nebude způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence se zákazníkem v postavení řečeno, že v postavení zákazníka jsou SVJ a bytová spotřebitele podle zvláštního právního předpisu25), má takový zákazník právo písemně družstva, neboť fyzické osoby nevstupují do odstoupit bez uvedení důvodu a bezplatně ve lhůtě do čtrnácti dnů ode dne zahájení smluvních vztahů s dodavateli tepla. dodávky. Odstoupení od smlouvy doručené držiteli licence méně než deset dnů před Úprava v elektru a plynu je v rozporu s evropskou zahájením dodávky nebo po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu je účinné směrnicí 2011/83/EU (čl. 9 odst. 2 písm. c): "2. Aniž uplynutím čtrnáctého dne po jeho doručení. Pokud držitel licence na základě je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od uvedených smluv a před účinností odstoupení od smlouvy zahájil dodávku elektřiny smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí nebo plynu, uhradí mu zákazník poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté po uplynutí 14 dnů: c) v případě smluv týkajících se do okamžiku účinnosti odstoupení od smlouvy.“. dodávek vody, plynu nebo elektřiny, pokud nejsou Poznámka pod čarou č. 25 zní: prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, tepla z dálkového vytápění nebo „25) § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“. digitálního obsahu, který není poskytnut na Odůvodnění: hmotném nosiči, ode dne, kdy byla uzavřena Ve srovnání s platným zněním energetického zákona zhoršuje předložený návrh smlouva." postavení zákazníků při uzavírání vybraných smluv na dodávku energií a obecně zhoršuje úroveň ochrany spotřebitele v ČR. V současné praxi je zcela běžné, že zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory obchodníka, řeší případnou výhodnost takové smlouvy ve srovnání s ostatními nabídkami na trhu až po podpisu smlouvy. Ve více než 60 % případů je odstoupení doručováno až po uplynutí 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Pokud by bylo možné realizovat odstoupení jen ve lhůtě 14 dní od uzavření smlouvy, jak je navrhováno v 152

autor

stanovisko ERÚ

Návrh rámci novely energetického zákona, nebude mít většina zákazníků možnost od smlouvy odstoupit. Navrhované znění navíc nereflektuje povahu dodávkových smluv dle judikatury Soudního dvora EU či českých soudů (tj. kupních smluv sui generis s dlouhodobým opakovaným plněním) a nezohledňuje smíšenou povahu těchto smluv jako smluv s dvojím plněním (tj. dodávka dané komodity, resp. zboží a vedle toho poskytnutí zejména služby distribuční soustavy). Lhůta pro odstoupení od smluv na dodávku elektřiny nebo plynu, pokud byly uzavřeny výše uvedenými způsoby, by měla být v obou případech stanovena jednotně, a to nejpozději do 14 dnů ode dne zahájení (první) dodávky, přičemž lhůta začíná běžet již okamžikem uzavření smlouvy (spotřebitel musí mít možnost uplatnit právo odstoupit od smlouvy ještě před zahájením dodávky dané energie obdobně, jako je tomu u smluv na dodávku zboží podle směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů).




V § 11a odst. 3 se slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „třicátý den“, slova „10 dnů“ se nahrazují slovy „desátý den“ a za poslední větu se doplňuje věta „Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s obecně závazným právním předpisem.“. Odůvodnění:

Komentář: Daně a poplatky nemají vliv na „sjednanou“ cenu, takže je to nadbytečné. Pokud jde o změny smluvních podmínek vyplývajících ze změny právních předpisů, myslíme, že i takové změny mohou být tak významného charakteru, aby zákazník měl mít možnost odstoupit, respektive nelze mu paušálně tuto možnost vyloučit.

Novela vylučuje právo na odstoupení od smlouvy v případě zvýšení regulované složky ceny, nicméně obdobně by tomu mělo být v případě zvýšení daní či poplatků (např. v případě poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu). Právo na odstoupení od smlouvy by mělo být poskytnuto pouze v případech, kdy je změna smluvních podmínek vyvolána jinými důvody, než jsou změny právních předpisů. 175. Poslanec R.

V Části první Čl. I se bod 68 (§ 11a odst. 4) zrušuje.


153

autor Kubíček 02


stanovisko ERÚ

Návrh Odůvodnění:

Komentář: Z odůvodnění není patrné, v čem spočívá technická i finanční náročnost návrhu. Jeho Navrhované doplnění § 11a odst. 4 o poslední větu nepředstavuje koncepční řešení, účel je naopak naprosto zřejmý a velice legitimní – neboť z návrhu novely není zřejmé, jak by se mělo postupovat v případě, že zákazník zákazník má právo do konce smluvního vztahu odstoupí od smlouvy až poté, co již v mezidobí obdržel finální vyúčtování. Po odebírat elektřinu nebo plyn v té ceně a za těch technické stránce není toto řešení promyšlené, ani dále propracované a lze proto smluvních podmínek, které měl sjednané ke dni předpokládat, že v konečném důsledku bude i velmi finančně náročné. Z těchto odstoupení od smlouvy. Pokud dodavatel zvýší po důvodů se proto navrhuje se jeho vypuštění a ponechání stávajícího znění § 11a odst. tomto dni svým zákazníkům, kteří u něho chtějí 4. legislativa EU řešení dle vládního návrhu nevyžaduje. zůstat, sám cenu, nebo jinak změní smluvní podmínky, z logiky věci by se tyto dlouhodobě zamýšlené skutečnosti neměly dotýkat zákazníka, který dal svým odstoupením od smlouvy najevo, že již nechce mít se stávajícím dodavatelem nic společného. V Části první Čl. I bod 69 (§ 11a odst. 7) zní:



Komentář: V návrhu chybí zohlednění toho, že zálohy jsou finanční hodnotou, a proto je nelze „(7) Uplatňuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu stanovit pouze v závislosti na předpokládané elektřiny, výrobu plynu nebo dodavatel tepelné energie zálohové platby na dodávku spotřebě, ale také na předpokládaných nákladech elektřiny, plynu nebo tepelné energie, stanoví zálohové platby nejvýše v rozsahu důvodných pro zajištění takové dodávky. důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.“. Důvodně předpokládaná spotřeba je pojem, který není blíže v energetickém zákoně definován a jeho Odůvodnění: vypuštění z původního textu může přinést Předložený návrh novely vychází v druhé větě § 11a odst. 7 při pojetí důvodně interpretační problémy. Je proto více než vhodné předpokládané spotřeby z údajů, které jsou dostupné pouze jednotlivým sjednotit jeho výklad na úrovni energetického provozovatelům distribuční soustavy, nikoliv ale držitelům licence na obchod s zákona, aby tak byl jednotně aplikován, a nevznikali elektřinou nebo plynem, na které se tato povinnost vztahuje. Navíc je tento návrh tak neodůvodněné rozdíly při aplikaci u jednotlivých nepřiměřeně konkrétní, čímž nevystihuje veškeré možné situace, k nimž v praxi může držitelů licencí. docházet. Cílem pozměňovacího návrhu je proto zakotvit možnost stanovit zálohy na základě průměrných hodnot spotřeby za delší časové období než původně navrhované tříleté 154

autor

stanovisko ERÚ

Návrh období, a to vzhledem k stále častějším teplotním výkyvům v zimním období. Způsob stanovení výše záloh může být kontrolován ze strany Energetického regulačního úřadu v rámci jeho dozorové činnosti. Sousloví „důvodně předpokládaná spotřeba“ samo o sobě umožní jak stanovení záloh u stávajících zákazníků na základě extrapolace jejich historické spotřeby do budoucna, tak i u nových zákazníků na základě přezkoumatelných racionálně stanovených kritérií.


V Části první Čl. I bod 80 (§ 15b) zní:

Nedoporučujeme.

Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:

Odůvodnění: Záměrem předkladatele bylo stanovit účastníkům trhu povinnost uchovávat veškeré „§ 15b záznamy o uskutečněných transakcích s Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře velkoobchodními energetickými produkty včetně Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost záznamů komunikace se zákazníkem, nikoliv pouze oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen těch, které mají být oznamovány podle prováděcího uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 „nařízení“ (správně – prováděcí předpis) k čl. 8 odst. odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií. transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.“. Přeformulované znění ustanovení § 15b energetického zákona zcela pozměnilo význam Odůvodnění: povinnosti, která je účastníkům trhu stanovována. V Navrhované znění bodu 80 je neurčité a částečně zmatečné. První odstavec případě, že dané ustanovení bude změněno ve navrhovaného § 15b ukládá povinnost, která je účastníkům trhu uložena nařízením č. smyslu pozměňovacího návrhu, dojde ke ztížení 1227/2011/EU (nařízení REMIT), a to navíc v jiném rozsahu, než jak je účastníkům výkonu vyšetřovacích pravomocí dle REMITu. Tím trhu uložena nařízením REMIT. Tuto skutečnost se následně pokouší částečně pádem může být zmařena účinná detekce porušení upřesnit odstavcem 2, který stanoví, že povinnost podle odstavce 1 má zahrnovat zákazů a povinností dle Nařízení REMIT. Současně uchovávání alespoň těch informací, které jsou účastníci trhu povinni reportovat takto stanovená povinnost slouží jako ochrana Agentuře pro spolupráci regulačních úřadů podle nařízení REMIT. Jinými slovy, účastníků trhu, kdy v případě na podezření porušení výkladově nejednoznačným způsobem návrh ukládá povinnost uchovávání určitých REMITu u jedné transakce může být v kontextu údajů, ale protože není jasné, kterých, tak odstavce stanoví, že to jsou alespoň údaje dalších transakcí toto podezření vyvráceno. Takto reportované podle REMIT. Taková nejednoznačnost je zcela nepřípustná. přeformulované ustanovení tak může ve svém Pokud je tedy záměrem předkladatelů uložit účastníkům trhu povinnost uchovávat důsledku reálně poškodit účastníky trhu a ztížit pro potřeby vnitrostátních orgánů údaje o reportovaných skutečnostech podle jejich pozici v procesu objasňování podezření na REMIT, je třeba návrh bodu 80 přeformulovat tak, jak je navrhováno v tomto zneužití trhu podle Nařízení REMIT. 155

autor

stanovisko ERÚ

Návrh pozměňovacím návrhu.

Odkaz na údaje, které mají uchovávané záznamy o transakcích obsahovat, je jednoznačně vymezen odkazem na prováděcí předpisy k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, kde jsou v článku 5 stanoveny podrobné údaje o smlouvách, které mají být oznamovány, včetně příkazů k obchodování. Předkladatel pozměňovacího návrhu tak zcela změnil význam daného ustanovení, kdy povinnost účastníků trhu omezil na uchovávání záznamů o transakcích oznámených podle prováděcích předpisů k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, aniž by vymezil povahu údajů, které mají být ve vztahu k té dané transakci uchovávány. Uvedená formulace tak činí ustanovení zcela nejasným, a z tohoto důvodu i nefunkčním. V daném návrhu dále chybí zejména to, aby se tato povinnost vztahovala i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. Navíc daná konstrukce je nelogická. Podmiňování uchovávání záznamů povinností (uvedení „má-li povinnost“…), když tato povinnost je dána Nařízením a nikoliv jako povinnost fakultativní, je nesmyslné. Původní znění bylo schváleno LRV. Výkladové problémy rozhodně nepřináší. Odstavec 1. je třeba číst následovně: (1) Účastníci trhu REMIT jsou povinni uchovávat všechny záznamy o uskutečněných transakcích s produkty dle REMIT včetně záznamů komunikace se zákazníkem, a to v chronologickém pořadí. Tato povinnost se vztahuje i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. 156

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

V odst. 2 lze hovořit o možnosti vyškrtnutí slova „alespoň“. 178. Poslanec R. Kubíček 02


Doporučujeme.

„V § 16 písmeno s) se čárka mezi slovem „zdrojů“ a slovy „podpory tepla“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny,“ se zrušují.“. Odůvodnění: Novela POZE zrušuje podporu biometanu i decentrální výroby elektřiny, tento pozměňovací návrh tuto skutečnost zohledňuje v ustanovení upravujícím působnost ministerstva.


V Části první Čl. I za bod 87 vložit nový bod 87a (§ 17 odst. 7 písm. d)), který zní:

Nedoporučujeme,

„87a. V § 17 odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ mezi slovy „tepla“ a „elektřiny“ Odůvodnění: K návrhu zahrnout do této kompetence nahrazuje čárkou a za slova „druhotných energetických zdrojů“ se vkládají slova i oblast teplárenství – obecně tato kompetence byla „nebo tepla z obnovitelných zdrojů“.“. do EZ zahrnuta na základě implementace evropské směrnice novelou EZ č. 211/2011 Sb. V Části první Čl. I bod 88 (§ 17 odst. 7 písm. e)) zní: Směrnice (a tedy rovněž jí odpovídající zákonná § 17 odst. 7 písmeno e) zní: úprava) směřuje výhradně na spory vyplývající ze „e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo změny dodavatele elektřiny a plynu, nelze aplikovat tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou na oblast teplárenství zejména z důvodu, že regulace podnikající, rozhoduje elektřiny a plynu na jedné straně a teplárenství na 1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž druhé straně je zcela odlišná a v teplárenství si nelze alternativně vybírat mezi několika dodavateli předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, tepelné energie (monopolní charakter). 2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo Pokud by podobná úprava řízení měla platit i pro teplárenství, je více než vhodné, aby byla upravena zanikl, a kdy se tak stalo,“. samostatným ustanovením, a to nejen k výše V Části první Čl. I bod 89 (§ 17 odst. 7 písm. f)) zní: uvedeným skutečnostem. Návrh totiž kvůli faktu, že V § 17 odst. 7 písm. f) se slova „elektroenergetice a plynárenství“ nahrazují slovy tento bod nelze použít v teplárenství, odebral 157

autor

stanovisko ERÚ

Návrh „energetických odvětvích“. Odůvodnění: Tyto pozměňovací návrhy mají za cíl sjednotit rozsah působnosti Energetického regulačního úřadu pro celou energetiku, tedy doplnit oblast teplárenství tam, kde v návrhu chybí. Není důvod pro odlišné postavení ERÚ v jednotlivých oblastech energetiky, případně pro stanovení jiného správního orgánu, který by rozhodoval spory mezi spotřebitelem a držitelem licence pro dodávku tepelné energie.

stávající bod 3.: o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb v elektroenergetice nebo plynárenství. V právním prostředí mají tyto řízení o poskytnutí náhrady svoje místo, a je proto škoda "obětovat", toto ustanovení jen kvůli nemožnosti jeho použití v teplárenství – naopak – je to důvod pro případnou samostatnou, výlučnou úpravu teplárenství. Dále je nutné připomenout, že v odvětví teplárenství se může odběratel tepelné energie nacházet v pozici spotřebitele ve smyslu občanského zákoníku jen ve velice teoretických případech – skoro vůbec (jsou to SVJ, bytová družstva). Je to další argument pro to, oddělit problematiku teplárenství od této spotřebitelské úpravy řízení u elektřiny a plynu, tak jak ji upravuje příslušná směrnice a dát obdobné rozhodovací pravomoci úřadu v samostatném ustanovení, kdy by návrhy na jeho zahájení nedával spotřebitel, ale odběratel tepelné energie.


V Části první Čl. I bod 102 (§ 17d odst. 2 až 6) zní:

Nedoporučujeme.

V § 17d odstavce 3 až 6 znějí: „(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu. (3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně 1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu. (4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkového 158

Odůvodnění: Trváme stále na našich předchozích kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě odběrného místa.  

ERÚ nebylo nikdy vysvětleno, proč má být poplatek určován nařízením vlády, stávající systém nevyvolával žádné praktické problémy; přechod na výpočet přes odběrná místa je do budoucna vhodný, ale za stávajících podmínek nerealizovatelný, neboť operátor trhu neregistruje jednotlivá odběrná místa;

autor

stanovisko ERÚ

Návrh počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky  a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve  kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok, za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu. (5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové  množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve  Sbírce zákonů. (6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.“. Odstavec 6 se přečísluje na odstavec 7. V Části první Čl. I se body 103 a 104 zrušují a následující body se přečíslují. Odůvodnění: Spotřeba elektřiny je do značné míry závislá na vývoji počasí, ale i vývoji hospodářství (spotřeba elektřiny koreluje s vývojem HDP). V této souvislosti pak dochází k významným meziročním změnám v celkové spotřebě elektřiny, za kterou dosud účastníci trhu s elektřinou nebo plynem hradili poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Výběr prostředků pro financování činnosti Energetického regulačního úřadu tak byl značně volatilní a pro výkon jeho činnosti nestabilní, neboť objem prostředků skutečně vybraný od účastníků trhu je v letech proměnlivý a navíc odlišný od rozpočtované výše. Současně je-li poplatek vázán na celkový objem spotřebované elektřiny, zahrnuje rovněž objem elektřiny, kterou zákazníci si vyrobí a sami spotřebují. Takto stanovené údaje jsou však obtížně ověřitelné. V případě, že by poplatek byl vázán pouze na 159



z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení vydat, což je podstatné pro sestavení rozpočtu vždy cca v polovině roku; není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, neboť vláda bude potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet odběrných míst; odlišný způsob hrazení poplatku v elektru a plynu je nesystematický; úprava je nekonzistentní: z odst. 2 se zdá, že vláda má stanovit sazbu poplatku na jednotlivé měsíce v roce, zatímco z odst. 4 jde o sazbu určenou k 31. 12. daného roku; důvodová zpráva neobsahuje kontrolní propočet, tedy není jasné, zda sazby poplatku pokryjí rozpočet ERÚ.

Navíc v textu chybí informace o termínu sdělení vládního nařízení o ceně ERÚ. Bylo by vhodnější, aby zákon obsahoval přesnou částku a nebyl každoročně „schvalován“ pomocí vládního nařízení.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh množství elektřiny odebrané z elektrizační soustavy, které je dobře ověřitelné, byli zákazníci se „samovýrobou“ zvýhodněni (množství elektřiny vyrobené a spotřebované výrobcem bez využití elektrizační soustavy by tímto bylo osvobozeno). V kontextu dosavadního a očekávaného budoucího rozvoje decentralizované výroby a rozvoje prosumers (samovýrobců) se budou problémy jen prohlubovat. S ohledem na výše uvedená rizika je vhodná úprava poplatku ve vztahu k odběrnému místu, jak navrhuje novela zákona předložená do poslanecké sněmovny. Uplatněním poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu ve vazbě na počet odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu dojde ke stabilizaci výběru prostředků a tedy i financování úřadu, neboť volatilita v počtu odběrných míst je významně nižší, než v případě množství odebrané resp. spotřebované elektřiny. V případě odvětví elektroenergetiky je přechod ze stávajícího systému stanovení poplatku (Kč/MWh) na nový způsob stanovení poplatku více než nutný. V odvětví plynárenství podněty pro takovouto koncepční změnu neexistují. Vzhledem k tomu, že by vyžadovala vynaložení nemalých finančních prostředků na úpravu informačních systémů (k těm na rozdíl od plynárenství v oblasti elektroenergetiky v souvislosti se změnou způsobu výběru finančních prostředků na podporované zdroje energie pode zákona 165/2012 Sb. bude muset stejně dojít), které by v konečné fázi zaplatil zákazník, se nejeví jako vhodné. Navrhuje se proto ponechat v případě odvětví plynárenství stávající koncepci stanovení poplatku za činnost Energetického regulačního úřadu. Výše poplatků uvedená v návrhu byla stanovena na základě údajů o počtu odběrných míst a celkové spotřeby plynu za r. 2013 evidovaných u OTE tak, aby celková roční výše poplatku zůstala zachována jako v případě původně předloženého návrhu poplatku za odběrné místo. V návaznosti na výše navrženou úpravu základny pro výběr poplatku na činnost Energetického regulačního úřad v jednotlivých odvětvích je rovněž upraven i postup stanovení celkové roční výše poplatku a tedy rozpočtové kapitoly Energetického regulačního úřadu a zveřejňování parametrů vstupujících do tohoto výpočtu.

160


stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I se za bod 104 vkládá nový bod 104a (§ 17e odst. 2), který zní: „104a. V § 17e odstavec 2 se vkládá nové písmeno b), které zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Zapojení veřejnosti do tvorby právních předpisů je podle stávající i navrhované právní „b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti“. úpravy zajištěno. Jak vyplývá nejen z odůvodnění Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). pozměňovacího návrhu, návrh směřuje především k V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) v odstavcích 4, 5 a 6 písm. „d)“ nahrazuje regulačním vyhláškám. I zde je ovšem nadbytečný. Vedle meziresortního připomínkového řízení (které písm. „e)“ a písm. „c)“ se nahrazuje písm. „d)“.“. v sobě obsahuje rovněž hodnocení dopadů regulace Odůvodnění: ve spolupráci s těmi, na které úprava dopadá, tedy V návrhu novely energetického zákona byl vypuštěn návrh na zahrnutí povinnosti regulovanými subjekty), je zapojení veřejnosti Energetického regulačního úřadu konzultovat rovněž návrhy prováděcích právních zajištěno dále tím, že je Energetický regulační úřad předpisů v oblasti jeho působnosti; tento návrh byl nicméně zahrnut v novele ve znění povinen zveřejňovat návrh zásad cenové regulace, předloženém do meziresortního připomínkového řízení. Vzhledem k vysoké míře ze které regulační vyhláška vychází a které rozvádí nezávislosti Energetického regulačního úřadu je nezbytné zajistit maximální do normativního textu. V souvislosti s cenovou transparentnost výkonu jeho působnosti, a to i nad úroveň požadovanou pro jiné regulací je tak dostatečně (a to nad rámec standardů procesu tvorby prováděcích právních předpisů, orgány státní správy. protože většina jiných resortů tyto nadstandartní Navrhuje se proto zavést povinnost konzultace podzákonných právních předpisů povinnosti nemá), zajištěna transparentnost cenové vydávaných Energetickým regulačním úřadem, kdy nad rámec Legislativních regulace, což je rovněž podpořeno tím, že pravidel vlády budou muset být v rámci konzultačního procesu postupem podle § 17e Energetický regulační úřad je povinen zveřejňovat odst. 4 a násl. povinně zohledněny, resp. vypořádávány i připomínky dotčené rovněž návrhy cenových rozhodnutí. veřejnosti, včetně regulovaných subjektů, popřípadě, pokud tyto připomínky nebudou zohledněny, bude muset Energetický regulační úřad v písemném vypořádání V této souvislosti je dále nutné podotknout, že připomínek uvést i objektivní důvody, které vedly k tomu, že připomínky nebyly regulační vyhláška, jak vyplývá z povahy zohledněny. Důležité je to zejména v cenové regulaci, kde se povinně konzultují jak zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 2 písm. f) zásady cenové regulace, tak cenová rozhodnutí a bylo proto nelogické, aby energetického zákona, dává povinnosti a zavazuje Energetický regulační úřad nekonzultoval návrh vyhlášky o regulaci cen vydávané tak přímo jen Energetický regulační úřad, nikoliv regulované subjekty, a proto není odůvodněná podle § 98a odst. 2 písm. f). žádost, aby do její tvorby měly regulované subjekty Pro srovnání lze upozornit na skutečnost, že konzultace připravovaných aktů je integrovat více, než stanovují pravidla legislativního předepsána též pro ACER (tj. Agenturu pro spolupráci energetických regulačních procesu. Regulované subjekty pak zavazují až orgánů) a je běžným standardem mezi národními regulačními orgány. cenová rozhodnutí, vytvořená v mezích regulační vyhlášky, a do jejich tvorby mohou regulované 161

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

subjekty proniknout na základě veřejného konzultačního procesu podle § 17e energetického zákona. Z hlediska ústavního práva však tento stav není na závadu, protože ani ústavní pořádek negarantuje právním subjektům žádná subjektivní práva při vydávání závazných právních předpisů. Zdůvodnění návrhu nezávislostí ERÚ je zcela nelogické, neboť podzákonná úprava je z povahy věci obecně závislá na zákonech. ACER nevydává obecně závazné předpisy. ERÚ vždy konzultační proces k vydání vyhlášek činí. Jeho formalizace je nesystematická v rámci ústavního práva ČR, neboť žádný jiný subjekt takovou povinnost nemá. 182. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) v nově doplněném odstavci 8 slova „6 Nedoporučujeme. měsíců“ nahrazují slovy „16 měsíců“, slova „30 dnů“ se nahrazují slovy „60 dnů“ a v Odůvodnění: V tomto termínu nelze připravit nově doplněném odstavci 9 se slova „15 dnů“ nahrazují slovy „60 dnů“. objektivní metodiku regulace, která by zohledňovala Odůvodnění: veškeré praktické dopady platných regulačních principů. V případě 3 letého regulačního období u Navrhovanou lhůtu pro předložení zásad cenové regulace k veřejné konzultaci nelze subjektu OTE nelze po prvním roce vyhodnotit považovat za dostatečnou k tomu, aby během této lhůty proběhla konstruktivní stanovené principy regulace. Je to neefektivní diskuze mezi Energetickým regulačním úřadem a dotčenými regulovanými subjekty prodloužení procesu nastavení regulačního období. ohledně nastavení transparentního, dlouhodobě stabilního a předvídatelného postupu regulace cen pro nové regulační období. Zejména je nutno vzít v potaz, že již 6 Lze souhlasit s odůvodněním návrhu v tom smyslu, měsíců před zahájením regulačního období, kdy je navrhován v novele termín pro že je žádoucí vyvážené výsledné řešení cenové zahájení konzultace zásad cenové regulace má zároveň dojít i ke konzultaci návrhu regulace. Jejich návrh ale vyvážené řešení nepřináší, příslušného cenového rozhodnutí na první rok regulačního období, pro které jsou neboť jejich navrhovaná lhůta pro uplatnění zásady cenové regulace vydávány. Současně je nezbytné mít na zřeteli nutnost připomínek k návrhu zásad cenové regulace je implementovat výsledné zásady do legislativy (prováděcích předpisů k tomuto naopak nepřiměřeně dlouhá. zákonu a cenových předpisů) a tedy nutnost zohlednit v celkové lhůtě pro zahájení konzultačního procesu také lhůty pro vlastní legislativní proces a rovněž lhůtu pro 162

autor

stanovisko ERÚ

Návrh implementaci regulačního rámce do praxe v případě, že má zásadní dopad také do rozsahu a způsobu účtování regulovaných cen účastníkům trhu s elektřinou. Lhůta pro uplatnění připomínek k návrhu zásad cenové regulace je nepřiměřeně krátká vzhledem ke složitosti cenové regulace i vzhledem k tomu, že tyto zásady budou mít zásadní dopad na jednotlivé regulované subjekty a spotřebitele příslušných energií po celé regulační období, tj. období 5 let. Pro vyvážené výsledné řešení cenové regulace je žádoucí, aby byla možnost objektivního posouzení Energetickým regulačním úřadem navrhovaných zásad cenové regulace ze strany nezávislých externích subjektů (vysokých škol apod.). Z tohoto důvodu je nutné mít lhůtu pro uplatnění připomínek u regulovaných subjektů minimálně 60 dnů. Dále není důvod stanovit odlišně délku lhůty pro uplatnění připomínek ze strany veřejnosti, jelikož veřejné projednání se má uskutečnit až poté, co uplyne jak lhůta pro uplatnění připomínek ze strany regulovaných subjektů, tak lhůta pro uplatnění připomínek ze strany veřejnosti. Navrhuje se proto stanovit lhůtu pro uplatnění připomínek jednotně, a to na 60 dnů.


V Části první Čl. I se v bodu 105 (§ 17e) doplňuje nový odstavec 12, který zní: „(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů je Energetický regulační úřad povinen vydat nejpozději do 31. října roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.“ Odůvodnění: Navrhuje stanovit jasné termíny pro vydání cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích.

163

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Návrh je nadbytečný, protože v platných právních předpisech již je stanoven závazný termín pro Energetický regulační úřad pro vydávání cenových rozhodnutí (a to navíc ke stejnému termínu). Termíny vydání cenových rozhodnutí jsou nyní upraveny ve vyhláškách o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství.


stanovisko ERÚ

Návrh

V Části první Čl. I bod 112 v bodu 106, pokud jde o § 17f odst. 1, se za slovo Nedoporučujeme. „předseda“ vkládá slovo „Rady“, a pokud jde o § 17f odst. 2, se za slovo „předsedy“ Odůvodnění: Nesouhlas s bodem vyplývá z vkládá slovo „Rady“. nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené Odůvodnění: předkladatelem. V souladu s doporučením Legislativní rady vlády byl přijat návrh organizace Energetického regulačního úřadu, jehož podstatou je vytvoření kolektivního orgánu v čele ERÚ místo dosavadní pozice předsedy ERÚ. Proto je třeba tuto změnu promítnout i do § 17f, který upravuje vztah ERÚ k Poslanecké sněmovně a ve kterém zůstala ustanovení upravující povinnosti předsedy ERÚ, nikoli nově předsedy Rady ERÚ.


V Části první Čl. I se bod 109 (§ 18 odst. 1 písm. d)) zrušuje.



Nad rámec toho je bod legislativně-technicky špatně. Nemůže být uvedeno, že se vkládá, neboť dané ustanovení obsahuje spojení „předseda Energetického regulačního úřadu“. Pokud by byl bod přijat, pak by bylo uvedeno „předseda Rady Energetického regulačního úřadu“. V § 17b je přitom zaveden pojem „předseda Rady“, nikoliv „předseda Rady Energetického regulačního úřadu. Doporučujeme.

Odůvodnění: Stávající znění odkazuje na správné ustanovení § 18 odst. 3 zákona. Navrhovaná změna odkazu na § 18 odst. 4 energetického zákona je tedy mylná.

Nedoporučujeme.


Odůvodnění: Opět se zde jedná o nepochopení problematiky. Textací není vyloučen kontrolní řád, „(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v jakožto obecný právní předpis, naopak existence energetických odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým průkazů umožní všechny způsoby zahájení kontroly regulačním úřadem.“. dle kontrolního řádu. V praxi Energetického Odůvodnění: regulačního úřadu bude vždy spolu s průkazy Využití služebních průkazů při výkonu kontrol je pro energetický sektor zcela předkládáno i pověření ke kontrole, což by neodpovídající a přineslo by sebou významnou nejistotu ohledně oprávnění a důvodů navrhovatel měl vědět. Aby bylo možno kontroly započíst předložením průkazu, pak § 3 písm. b) k provedení kontroly. kontrolního řádu předvídá, aby jiný právní předpis Novela energetického zákona nereflektuje skutečnost, že obecný právní předpis stanovil, že pověření ke kontrole může mít formu 164

Návrh

stanovisko ERÚ

(kontrolní řád) je založen na konstrukci průkazu ke kontrole jako jednoho z druhu pověření, resp. dokladu kontrolních oprávnění kontrolujícího, který je ve své podstatě rovnocenným pověření ke kontrole a měl by být důsledně odlišen od služebných průkazů, které jsou pouze dokladem osvědčujícím příslušnost k určitému správnímu orgánu jako celku a pro účely kontroly jsou dokladem nedostatečným, a to zejména z důvodu, že ze služebního průkazu není patrno, zda je jeho držitel skutečně oprávněn k provedení konkrétní kontrolní činnosti. Novela zákona o cenách umožnuje použití průkazu k zahájení kontroly pouze u bagatelních kontrol jako taxi služby, kontrola tržišť a podobně.

průkazu. K tomu směřuje daná právní úprava, která je již dnes upravena v zákoně a která byla několikrát konzultována s MV, jakožto gestorem kontrolního řádu.

autor

Stávající znění ust. § 18 odst. 4 věta druhá EZ reflektuje znění ust. § 4 odst. 3 kontrolního řádu, tedy, že pověření ke kontrole má formu buď písemného pověření k jednotlivé kontrole, nebo průkazu – „pokud tak stanoví jiný právní předpis“ – v tomto případě energetický zákon. Není důvod, proč by se kontrolní pracovníci neměli prokazovat služebním průkazem, jako každý jiný kontrolní orgán. Návrh je naprosto nesmyslný.



Nedoporučujeme.

V § 18 odst. 6 zní:

Odůvodnění: Možnost prodloužení lhůty v komplikovaných případech typu cenových kontrol a „(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu kontrol v oblasti REMIT je zcela zásadní. Proti není nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60 dnů ani gestor kontrolního řádu, MV. Kontroly oblasti ode dne jejich doručení.“. REMIT se ve své podstatě svou složitostí shodují s Odůvodnění: šetřeními ÚOHS v oblasti kartelových dohod. Navrhovaná změna bezdůvodně prodlužuje lhůtu stanovenou kontrolním řádem Kartelová šetření však na rozdíl od úpravy REMIT správnímu orgánu pro vyřízení námitek, a to na 60 dnů a ve zvlášť složitých probíhají mimo režim kontrolního řádu. Pokud případech na 120 dnů ode dne doručení námitek. Kontrolní řád obecně počítá s všechny kontroly na ERÚ mají probíhat jednotně, kladným vyřízením námitek ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, jinak ve lhůtě 30 tedy podle kontrolního řádu (přičemž pro vyjmutí z dnů ode dne jejich doručení a ve zvlášť složitém případu je možné tuto lhůtu působnosti kontrolního řádu nebyl gestor zákona), prodlužit o dalších 30 dnů. Navíc v poměru s lhůtou, kterou má dotčený subjekt k pak je třeba nastavit podmínky tak, aby kontroly tomu, aby podal námitky (tj. obecně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení protokolu o mohly být prováděny řádně, i včetně prodloužení kontrole), lze toto prodloužení vnímat jako vybočující z míry přiměřenosti. Navrhuje lhůt, které jsou vyhrazeny na námitky kontrolované osoby. Je třeba předestřít, že při vyřizování se proto ponechat aplikaci obecné úpravy obsažené v kontrolním řádu. takovýchto námitek (a platí to i v oblasti cenových kontrol), se předpokládá rozsáhlá revize veškerého 165

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

důkazního materiálu, tedy nejedná se o úkon, na který by postačovalo maximálně 60 dnů pro vyřízení. Uvedený pozměňovací návrh vychází pouze z obecných proklamací a výkladů kontrolního řádu, aniž by vzal v potaz konkrétní specifika vyplývající pro kontroly na ERÚ. Dané lhůty jsou nadto lhůtami maximálními, které budou uplatňovány u velmi komplikovaných případů a jejich použití u jednoduchých kontrol se nepředpokládá, i s ohledem na zásadu rychlosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 správního řádu, tedy že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. 188. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I bodu 119 (§ 19a nově doplněné odst. 2 a 3) zní:

Nedoporučujeme.

V § 19a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

Odůvodnění: Jedná se o nejvíce nebezpečné a zmatečné místo celé novely v původním návrhu (s „(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby přenosové taxativním výčtem regulovaných cen) i v tomto soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové služby, pozměňovacím ustanovení (s demonstrativním cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického výčtem). regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Cílem novely EZ mělo být zkvalitnění zákonné opory regulace cen, navržená úprava však situaci (3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy plynu zhoršuje, neboť vlastně připouští (nařizuje), aby nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora trhu ERÚ sám sobě ve svých vyhláškách a cenových včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.“. rozhodnutích vybral, které ceny bude/nebude Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. regulovat. Odůvodnění:

"Cena související služby" mixuje veřejnoprávní a Návrh uvedený v tisku 351 příliš detailně vymezuje jednotlivé složky příslušných soukromoprávní platby s různým druhem regulace služeb. Vzhledem k tomu, že například v elektroenergetice aktuálně probíhá diskuse do jednoho institutu, který se bude na podzákonné nad novou tarifní strukturou, která ještě nebyla ukončena, tak detailní vymezení úrovni jen obtížně rozplétat. složek příslušných služeb v energetickém zákoně by mohlo limitovat finální Regulované ceny nejsou provázány na regulované nastavení připravované nové tarifní struktury. služby (zejména ty nejspornější). 166

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

Proto se navrhuje obecnější vymezení skladby ceny jednotlivých služeb s tím, že Definice jsou nesystematicky zařazeny do tohoto detailní skladbu rozvede prováděcí právní předpis, v případě elektroenergetiky paragrafu, místo aby se objevily v definičních pravidla trhu s elektřinou a v případě plynárenství pravidla trhu s plynem. ustanoveních. Definice s demonstrativním výčtem nejsou obecně v legislativě přípustné. Logickým výkladem těchto ustanovení lze dospět k řadě paradoxů, např. že cena POZE se má regulovat podle principů energetického zákona, nikoliv zákona o POZE, poplatek na ERÚ si reguluje sám ERÚ atp. Věc je naprosto nedostatečně vydiskutována a minimálně pro ERÚ, který ji má na podzákonné úrovni specifikovat, krajně nepřehledná a zbytečná. Je paradoxní, že ERÚ má provádět konzultační proces při přípravě prováděcích vyhlášek, a sama zákonná úprava regulace cen se mění ze dne na den ode zdi ke zdi zcela bez konzultací s ERÚ. 189. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se za bod 119 vkládá nový bod (§ 19a odst. 4), který zní: „V § 19a odstavec 4 zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Zákon o cenách nezná v rámci věcného usměrňování pojem limitní cena a „(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty první při vzhledem k různorodosti v teplárenství nelze ani věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie se jedinou limitní cenu stanovit, dále není reálné a nevztahuje na stanovení ceny nižší než je limitní cena, kterou Energetický regulační v souladu s EZ a zákonem o cenách, aby cenu úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty stanovil prováděcí předpis EZ, který není cenovým druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál předpisem a bez řádných navazujících sankcí by konkurenčního zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní jeho vymáhání bylo znemožněno. prostředí.“.“. Zákon o cenách pojem úplné náklady nezná a jedná Odůvodnění: se o pojem zavádějící, takže se může jednat i o Důvody pro zachování stávajícího rozsahu regulace jsou již více méně překonány. náklady ekonomicky neoprávněné. Vývoj cen dodávek tepla z konkurenčních zdrojů, kterými jsou ve vztahu k Náklady na cizí a vlastní kapitál nemusí být vždy soustavám zásobování teplem (SZT) lokální dodávky z plynových či biomasových 167

autor

stanovisko ERÚ

Návrh kotlů, ceny z těchto soustav již dnes limituje. Při stanovování ceny tepla ze SZT je totiž nutné brát v úvahu možnosti přechodu odběratele na lokální vytápění. Pokud by dodavatel tepla tyto ceny konkurenčních zdrojů nezohlednil, odběratelé by se postupně odpojovali a výsledným efektem by byl rozpad SZT až její zánik. Regulace v takových podmínkách je proto pouze administrativní zátěží subjektů dodávajících teplo.

ekonomicky oprávněné. Dopad na životní prostředí není ERÚ oprávněn zjišťovat a v případě kontroly vyhodnocovat, neboť se jedná o problematiku v kompetenci Inspekce životního prostředí.

Návrh ustanovení je v rozporu se zákonem o cenách Výkon regulace je oprávněný v situaci, kdy dodávka z tepla ze zdroje resp. ze SZT 526/1990, který termín limitní ceny nepoužívá. svou cenou tuto limitní cenu převyšuje. V takovém případě je vhodné, aby Zákon o cenách stanoví závazný postup při tvorbě Energetický regulační úřad zavedl účinný postup regulace formou věcného ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování usměrňování, aby byly zajištěny cenově přijatelné dodávky tepla pro odběratele. přiměřeného zisku do ceny § 6, nikde není řečeno, že má být zohledňována výše ceny. 190. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se za bod 133 vkládá nový bod 133a (§ 20a odst. 4 písm. z)), který zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Doplnění uvedeného písmena z) do ustanovení § 20a odstavce 4 energetického zákona považujeme za zcela nadbytečné. Z prováděcích předpisů č. 1348/2014 k Nařízení o velkoobchodním „z) účastníkům trhu, kteří mají povinnost podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu trhu s energií, které byly zveřejněny v Úředním s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s věstníku Evropské unie dne 18. prosince 2014, energií včetně příkazů z obchodování, poskytovat na základě smlouvy službu evidence vyplývá, že oznamování údajů o velkoobchodních obchodních transakcí včetně příkazů k obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku energetických produktech realizovaných na vykazovací povinnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.“.“. organizovaných tržních místech agentuře, včetně Odůvodnění: spárovaných a nespárovaných příkazů k obchodování, bude probíhat nejen prostřednictvím Operátor trhu jako akciová společnost vlastněná státem bude nucena investovat prostředky do IT systémů pro plnění svých povinností podle Nařízení o dotyčného organizovaného tržního místa, ale rovněž velkoobchodním trhu s energií v roli organizátora trhu. Z tohoto důvodu je vhodné, prostřednictvím systémů pro párování prodejních a aby systém OTE byl od počátku designován jako tzv. RRM (Registered Reporting nákupních příkazů nebo systémů pro podávání zpráv Mechanism), který bude na smluvní bázi, za úhradu (za přiměřenou cenu reflektující (článek 6 prováděcích předpisů k Nařízení o náklady), nabízet službu evidence obchodních transakcí včetně příkazů k velkoobchodním trhu s energií). obchodování účastníků trhu s elektřinou a plynem v ČR, a to primárně pro transakce, Článek 6 prováděcích předpisů k Nařízení o kde se týkají trhů organizovaných OTE. V případě transakcí, kde OTE nefiguruje velkoobchodním trhu s energií současně upravuje „133a. V § 20a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:

168

autor

Návrh

stanovisko ERÚ

jako organizátor trhu pro daný typ transakce (např. bilaterální OTC transakce) by to také bylo možné, a to za předpokladu, že se na tom OTOE a účastník trhu smluvně dohodnou. Služba by měla přirozeně zahrnovat i vykazování všech příkazů k obchodování. Tímto opatřením by se měly minimalizovat celkové náklady všech účastníků trhu na plnění povinností podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, neboť např. menší obchodníci nebo výrobci by nemusely investovat do rozsáhlých úprav vlastních IT systémů a vybudování IT rozhraní pro komunikaci s ACER, ale mohli by využívat stávajícího komunikačního kanálu s OTE, resp. využít dat, které jsou již v systému OTE obsaženy.

povinnost organizovaného tržního místa, na němž byl velkoobchodní energetický produkt realizován nebo na němž byl vydán příkaz k obchodování, předložit na žádost účastníka trhu smlouvu o oznamování údajů. Z tohoto důvodu není třeba stanovit obdobnou povinnost v energetickém zákoně. Současně je třeba zdůraznit, že na OTE se budou soustřeďovat velmi citlivé informace o celém trhu s plynem a elektřinou, přičemž však nemají stejný status jako např. banky, které rovněž pracují s citlivými daty, ale tyto mají svá pravidla pro mlčenlivost apod., nadto podezřelé informace rovněž hlídá analytický útvar Ministerstva financí. Argumentace předkladatele pozměňovacího návrhu o minimalizaci celkových nákladů všech účastníků trhu na plnění povinností podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií není v tomto případě na místě, neboť OTE může kromě úplatné smlouvy týkající se služby evidence obchodních transakcí včetně příkazů k obchodování navýšit poplatky za činnost zúčtování OTE, a tím pádem by mohlo dojít k duplicitnímu navýšení nákladů pro účastníky trhu, což by bylo zcela nežádoucí. V důsledku tohoto systému by došlo k plošnému navýšení ceny elektřiny a plynu. Pro úplnost uvádím, že zavedení komunikačního systému s OTE by znamenalo buď jednorázové náklady, nebo náklady rozložené do čtyř let, zatímco poplatek OTE bude věčný.

169


stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I se za bod 134 vkládá nový bod 134a (§ 20a odst. 5), který zní: „134a. V § 20a odst. 5 se písmena d), e) a g) zrušují a dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno d).“. Odůvodnění: Oprávnění OTE uvedená v § 20a odst. 4 písm. d), e) a g) zákona se vázala na povinnosti operátora trhu podle § 20a odst. 4 písm. q) a t) ohledně zpracovávání bilancí v plynárenství, které ale návrh novely zákona ruší. Navrhuje se proto zrušení nadbytečných ustanovení v § 20a odst. 5.


V Části první Čl. I se za bod 140 vkládá nový bod 140a (§ 23 odst. 1 písm. e)), který zní:

Doporučujeme. Komentář: Souhlasíme pouze za předpokladu, že výše uvedená oprávnění neslouží k získávání údajů i pro jiné procesy, než byly ty zrušené v § 20a odst. 4 písm. q) a t). Relevantní odpověď může poskytnout pouze OTE.


„140a. V § 23 odst. 1 na konci písmena e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny.“.“. Odůvodnění: V energetickém zákoně by mělo dojít k jasnému vymezení postavení jednotlivých účastníků trhu. V současném znění energetického zákona je toto již zohledněno u provozovatelů sítí tím, že mají ve specifických případech možnost nákupu elektřiny (např. na ztráty), Obdobné je nutné specifikovat i pro výrobce na technologickou vlastní spotřebu elektřiny. Současně v případě běžné spotřeby elektřiny, např. na provoz budov v jeho vlastnictví, by měl být výrobce v postavení rovnocenném ke každému jinému zákazníkovi. Současně výrobce má podle § 50 oprávnění uzavírat smlouvy na odběr elektřiny, přičemž se především jedná o elektřinu, kterou odebírá ze sítě v souvislosti s výrobou elektřiny (např. na přifázování výrobny k síti apod.).

193. Poslanec R.

V Části první Čl. I se za bod 144 vkládá nový bod 144a (§ 23 odst. 2 písm. r)), který zní: 170


stanovisko ERÚ

autor

Návrh

Kubíček 02

„144a. V § 23 odst. 2 se na konci písmena q) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno r), které zní: „r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,“.“. Odůvodnění: Jedná se zachování rovného přístupu ke všem účastníkům trhu. Nebude-li toto ustanovení doplněno, pak se je problematické, aby se vztahovalo na zákazníka s připojenou výrobou. To bude příkladem diskriminace různých typů uživatelů sítě.


V Části první Čl. I bod se bod 156 (§24 odst. 8) zrušuje.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přenosové soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.


Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 157 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měli by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto 171

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 195. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I bod 157 (§24 odst. 9) zní:

Doporučujeme.

V § 24 odstavec 9 zní: „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 24 odst. 8 a 9 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla 172


autor

stanovisko ERÚ

Návrh vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.


V Části první Čl. I se za bod 171 vkládá nový bod 171a (§ 25 odst. 3 písm. b)), který zní: „171a. V § 25 odst. 3 se v písmenu b) se slova „a pro vlastní spotřebu“ zrušují.“. Odůvodnění: V energetickém zákoně by mělo dojít k jasnému vymezení postavení jednotlivých účastníků trhu. V současném znění energetického zákona je již zohledněno, že i provozovatel distribuční soustavy má ve specifických případech možnost nákupu elektřiny (na ztráty), jelikož to přímo souvisí s výkonem jeho licencované činnosti. Na druhou stranu v případě běžné spotřeby elektřiny, např. na provoz budov v jeho vlastnictví, by měl být provozovatel distribuční soustavy v postavení rovnocenném ke každému jinému zákazníkovi.


V Části první Čl. I se bod 181 (§25 odst. 8) zrušuje.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Náklady jsou zohledněny v regulované ceně a zde je zdůrazněno, že jde o nejnižší náklady (pouze právo). Z našeho pohledu naprosto transparentní důkaz chování jako řádného hospodáře. Přístup k distributorovi jako rovnocennému se zákazníkem není ovlivněn.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele distribuční soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.


Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 182 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti 173

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měli by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity pro výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 198. Poslanec R. Kubíček 02


Doporučujeme.


Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na „(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění. užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 25 odst. 8 a 9 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými 174

autor

stanovisko ERÚ

Návrh právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.


V Části první Čl. I bod 200 (§ 28 odst. 1 písm. f) a g)) zní:

Nedoporučujeme.

V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly 175

Odůvodnění: Požadujeme ponechat základní požadavek na netvoření zisku při přeúčtování. Obchod s elektřinou (přeprodávání elektřiny s marží) by měl být i nadále činností licencovanou.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh provozování distribuční soustavy, g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení o napětí do 52 kV včetně.“. Odůvodnění: Dosud je možné náklady ze strany zákazníka jen rozúčtovat. Po této změně bude moci zákazník poskytnout i marží, čímž by došlo k obcházení základních principů energetického zákona, kdy má právo prodávat elektřinu pouze držitel licence na obchod případně na výrobu. V praxi by to potom vedlo k vracení licencí v areálech výroben a rozvoji podružných odběrů, což není pro energetiku s ohledem na potřebu zachování její jednotnosti žádoucí.


V Části první Čl. I se za bod 204 vkládá nový bod (§ 30 odst. 2 písm. n)), který zní: V § 30 odst. 2 se na konci písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. Odůvodnění: Stávající znění energetického zákona pouze rámcově upravuje povinnosti jednotlivých držitelů licence v rámci procesu změny dodavatele elektřiny nebo plynu. Konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt až v podzákonném právním předpise – Pravidlech trhu s elektřinou/Pravidlech trhu s plynem. Tato situace není ale z právního pohledu přípustná, protože povinnosti lze ukládat pouze zákonem. Navíc správnost údajů uváděných zejména držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem při procesu změny dodavatele dnes není vůbec kontrolována, ani ze strany operátora trhu, který zajišťuje proces změny dodavatele elektřiny nebo plynu z technického hlediska, nicméně ani ze strany Energetického regulačního úřadu. V konečném důsledku na tuto disproporci a neseriózní jednání ze strany dodavatele elektřiny nebo plynu doplácí zákazník (spotřebitel), jehož zájmy by měl v souladu se 176

Doporučujeme. Komentář: Lze souhlasit s názorem uvedeným v návrhu, že konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt v prováděcím právním předpise – Pravidlech trhu s elektřinou/Pravidlech trhu s plynem, a že doplněním této povinnosti do energetického zákona se aktivuje možnost jejich vymáhání. Lze dále uvažovat o stanovení sankce v energetickém zákoně. Navržené znění bude potřeba legislativněformulačně upravit.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh svým posláním Energetický regulační úřad chránit.



Doporučujeme.


Komentář: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický zákonem33).“. regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Poznámka pod čarou č. 33 zní: zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc „33) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska v platném znění“ kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena Odůvodnění: i formálně nesprávně. Předložené původně navrhované znění, které má být výše uvedeným zněním nahrazeno, v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o zániku ochranných pásem v případě pochybností, které je vázáno na neurčitý okamžik trvalého odpojení. Už samotný odkaz na „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není touto novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Předložené původně navrhované znění je nesprávně formulované a je vhodné jej provázat se vznikem ochranného pásma u zařízení elektrizační soustavy. Podle ustanovení energetického zákona ochranné pásmo u zařízení elektrizační soustavy téměř vždy vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Je tedy logické, aby i zánik ochranného pásma byl vázán na individuální správní akt podle stavebního zákona. Tj. v případě, že provozovatel zařízení elektrizační soustavy již nadále toto zařízení (pojem zahrnuje i vedení) nemá v úmyslu trvale užívat pro výkon svého oprávnění 177

autor

stanovisko ERÚ

Návrh vyplývající z licence, je třeba postupovat v souladu s právním řádem, tedy v souladu se stavebním zákonem a ohlásit záměr odstranit stavbu (zařízení, vedení). Stavební úřad pak na základě ohlášení provozovatele předmětného zařízení vydává souhlas s odstraněním stavby, případně povolení odstranění stavby. Na základě těchto právních aktů pak může provozovatel realizovat trvalé odstranění stavby, tj. zařízení (včetně vedení).



Doporučujeme.

221. V § 50 odst. 1 větě první se slova „dodavatel elektřiny“ nahrazují slovy „obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny“. Odůvodnění: Smlouvy na dodávku elektřiny zůstávají stejné a k žádné změně ve způsobu dodávky elektřiny zde nedochází, není proto důvod ke změně.


V Části první Čl. I bod 223 (§ 50 odst. 2 až 4) zní:

Nedoporučujeme.

V § 50 odstavce 2 až 4 znějí:

Odůvodnění: Není ošetřena písemná smlouva o připojení zařízení žadatele pro distribuci nebo odběr „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny elektřiny k distribuční soustavě. Písemná forma nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k podle tohoto návrhu nekoresponduje s bodem IX. distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu vymezenou pozměňovacího návrhu poslance Milana Urbana č. množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet 3. související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu Je zde také nesoulad s odst. č. 6 tohoto paragrafu, související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o kde není zanesena povinnost písemné smlouvy (což sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku by měla být, ale tento text tam chybí). z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s Úprava rovněž záleží na konečné podobě elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet souvisejících služeb v elektroenergetice a odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v plynárenství, a co se týče "omezení množstvím a elektroenergetice, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním časovým průběhem" také na podobě ustanovení § dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu 11a odst. 2 energetického zákona. na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou 178

autor

stanovisko ERÚ

Návrh změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smlouvy závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. (3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě vyžaduje písemnou formu. (4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy, termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.“. Odůvodnění: Smlouvy na sdruženou dodávku elektřiny zůstávají stejné a k žádné změně ve způsobu dodávky elektřiny zde nedochází, není proto důvod ke změně ustanovení, že se elektřina dodává ve vymezeném množství časovém průběhu. Protože se smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny zavazuje zákazník hradit cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za související služby v 179

autor

stanovisko ERÚ

Návrh elektroenergetice, je třeba rovněž předmět úpravy v písm. b), pokud jde o způsob úhrady plateb, rozšířit o platby za související služby v elektroenergetice. Dále je třeba s ohledem na fungování budoucího tarifního systému a předcházení stavů nouze doplnit další náležitosti, které musí smlouva o sdružených dodávkách obsahovat, protože tato smlouva v oblasti zajištění distribuce elektřiny de facto přebírá podmínky ze smlouvy o zajištění distribuce mezi obchodníkem a provozovatelem distribuční soustavy.


V Části první Čl. I body 232 (§ 51 odst. 1 písm. g)) a 233 (§51 odst. 3 a 4) znějí: „232. V § 51 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „trvající déle než 10 pracovních dní včetně“.“. „233. V § 51 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“.“. Odůvodnění: Je třeba sjednotit časovou lhůtu v odstavci 1 a 4 daného ustanovení, aby na sebe přesně navazovaly, jinak by mohlo dojít k tomu, že vznikne právní mezera pro případy meziobdobí. Dále je třeba upřesnit kdo se v odstavci 3 daného ustanovení má mezi sebou 180

Doporučujeme.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh dohodnout.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“ Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 57 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla 181


autor

stanovisko ERÚ

Návrh stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.



Nedoporučujeme.

Odůvodnění:


Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u výrobce plynu s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 242 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měli by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich

182

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

oprávnění na cizí nemovitosti. 207. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se bod 247 zrušuje.

Doporučujeme.

Odůvodnění: Pokud by se krátkodobým trhem rozuměl ve smyslu navrhovaného ustanovení pouze trh organizovaný OTE, dostává se toto ustanovení do kolize s § 23 odst. 5 písm. c) zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), které dovoluje sektorovému zadavateli nakupovat plyn v zadávacím řízení bez uveřejnění výlučně na komoditních burzách, ale nikoli na jiných trzích. Co je komoditní burzou, vymezuje zákon č. 229/1992 Sb. o komoditních burzách, přičemž organizovaný krátkodobý trh operátora trhu komoditní burzou není. Důsledkem by tak bylo, že provozovateli přepravní soustavy by nebylo dovoleno nakupovat plyn pro účely vyrovnávání přepravní soustavy v České republice a byl by nucen nakupovat tento plyn v zahraničí. Taková situace by byla jistě nežádoucí.

Odůvodnění: Schválení má prioritní význam pro Energetický regulační úřad z hlediska adaptace Pravidel trhu s plynem na příslušné evropské nařízení.

ZVZ je transpozicí evropské směrnice č. 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, je proto třeba brát ohled na správnou transpozici této směrnice. Domníváme se, že i kdyby byl OTE držitelem licence na komoditní burzu, bylo by omezení nákupu plynu pouze na trh OTE bezdůvodné a proto nepřiměřené. Dále v této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že provozovatel přenosové soustavy, jenž je též sektorovým zadavatelem, má v § 19 odst. 2 písm. e) ZVZ výjimku, podle níž může na trhu OTE elektřinu nakupovat. 208. Poslanec R. Kubíček 02


Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: 183


autor

stanovisko ERÚ

Návrh Navržené zákonné znění § 58 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.

209. Poslanec R. Kubíček -


Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy 184


autor 02

stanovisko ERÚ

Návrh s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.

Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 248 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity pro výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti.


V Části první Čl. I se na konci bodu 251 (§ 58odst. 8 písm. b)) doplňují slova „na základě uzavřených smluv“. Odůvodnění: Návrh novely zákona vypouští u provozovatele přepravní soustavy u povinnosti poskytovat službu přepravy plynu slova „na základě uzavřených smluv“, zatímco u ostatních provozovatelů plynárenské infrastruktury toto doplnění ponechává. Mohlo by tak docházet k výkladu, že v případě přepravy plynu, není třeba smlouvu uzavírat. Toto je nepřijatelné a zajisté to ani nebylo záměrem zákonodárce. Návrh proto tuto 185

Doporučujeme. Komentář: Vzhledem k úpravám v § 58 odst. 8 písm. b) by bod měl být nicméně uveden jinak: 251. V § 58 odst. 8 písm. b) zní: „b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,“.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh disproporci odstraňuje.




„V § 58n odst. 2 písm. f) zní: „f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem,“.“. Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.




„V § 58n odst. 5 zní: „(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl,“.“. Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.




„V § 58n odst. 6 písm. c) zní: 186

stanovisko ERÚ

autor

Návrh

02

„c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu nebo, členy jiného orgánu společnosti určeného stanovami.“. Odůvodnění: Doplňuje se „člen správní rady“ tak jako v dalších ustanoveních novely, upravujících požadavky na nezávislého provozovatele přepravní soustavy a právní úpravu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 59 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. 187


autor

stanovisko ERÚ

Návrh Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.


V Části první Čl. I se bod 308 (§ 59 odst. 3) a 309 (§ 59 odst. 4) zrušuje. Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Návrh nepřípustně popírá základní principy ochrany soukromého vlastnictví.

Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 307 Části první Čl. I oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není tisku 351. možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měly by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich 188

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 216. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I bod 312 (§ 59 odst. 8 písm. d) zní:

Nedoporučujeme.

V § 59 odst. 8 písmeno d) zní: „d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje stanovené podmínky a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,“.

Odůvodnění: Logicky nekonzistentní (připojit x oznámit termín připojení). Velmi nebezpečné.

Odůvodnění: Navrhovaná legislativně-technická úprava upřesňuje povinnost provozovatele distribuční soustavy tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že v případě, kdy není možné tohoto žadatele připojit, z důvodů na straně provozovatele není možné připojit žadatele o připojení vůbec (neexistence distribuční soustavy v daném místě, přičemž její vybudování provozovatel ani neplánuje), byl by provozovatel povinen sdělit důvody nemožnosti připojení. V případě, že podmínkou připojení žadatele k distribuční soustavě je vybudování plynárenského zařízení, které je ve fázi přípravy nebo s nímž provozovatel počítá ve svých plánech, pak by byl provozovatel povinen žadateli sdělit termín, kdy bude moci být jeho žádosti vyhověno. Tato úprava poskytuje možnost zákazníkovi, aby v případě, že není spokojen se stanoviskem provozovatele distribuční soustavy k jeho žádosti o připojení, požádal ERU o vyřešení sporu podle § 17 odst. 7 písm. c). 217. Poslanec

V části první se v bodu 318 (§ 59 odst. 8) vypouští nově vložené písmeno ff). 189


autor R. Kubíček 02

stanovisko ERÚ

Návrh Odůvodnění: V důvodové zprávě se uvádí, že opatření spočívající v registraci všech odběrných míst v informačním systému operátora trhu je nezbytné pro rozvoj trhu, přičemž není tato nezbytnost blíže vysvětlena. Pokud je pro odvětví elektroenergetiky požadavek na registraci odběrných míst odůvodnitelný změnami vyvolanými v oblasti zavádění a rozvoje inteligentních sítí či celkovou reorganizací systému podpory OZE, která by se měla do budoucna vztahovat na odběrné místo, pak pro oblast plynárenství takovýto důvod absentuje. Vůbec není zřejmé, k čemu by se měla tato registrace využít, jaké by měly být její přínosy a zda plánovaných záměrů nelze dosáhnout jinými prostředky bez potřeby registrace všech odběrných míst. V odůvodnění navíc zcela absentuje jakékoli zhodnocení nákladů, které by se dle dosud zpracovaných podkladů u jednotlivých provozovatelů v odvětví plynárenství pohybovaly v řádů stovek milionů Kč, a nastínění viditelných praktických přínosů pro koncové zákazníky. Jelikož náklady tohoto technicky náročného a nákladného opatření v konečném důsledku bude hradit zákazník, navrhuje se vypuštění této povinnosti pro oblast plynárenství s ohledem na chybějící přínosy tohoto opatření „pro liberalizaci trhu“, potažmo pro koncové zákazníky.



Doporučujeme.

„(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 60 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z 190


autor

stanovisko ERÚ

Návrh předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.



Nedoporučujeme.

Odůvodnění:


Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přepravní soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 321 Části první Čl. I situacích mají oprávnění omezit při výkonu svých tisku 351. oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není možné tyto dotčené subjekty zbavovat možnosti náhrady škody při excesu provozovatele soustavy při 191

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

výkonu svých oprávnění. Pokud mají mít provozovatelé speciální oprávnění dané energetickým zákonem, měli by mít i speciální odpovídající povinnosti. Tím, že budou bez náhrady zrušeny povinnosti obsažené v daném odstavci, budou absentovat výslovné limity po výkon oprávnění provozovatele, jako např. povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a povinnost vstup na jejich nemovitosti jim oznámit, nebo povinnost po skončení prací uvést nemovitosti do předchozího stavu. Pokud budou chybět v energetickém zákoně tyto povinnosti, značně to omezuje dotčené subjekty rovněž při uplatňování náhrady škody při excesu provozovatele soustavy v rámci výkonu jejich oprávnění na cizí nemovitosti. 220. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I bod 336 (§ 61 odst. 2 písm. n) a o)) zní.

Doporučujeme.

V § 61 na konci odstavce 2 se nahrazuje tečka čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze podle prováděcího předpisu, zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat, o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem.“. Odůvodnění: Obchodníkovi s plynem je bodem 336 ukládána nová povinnosti, kterou by bylo vhodné blíže specifikovat, aby z ní bylo zcela jasně zřejmé, čeho se má přesně týkat a na jaký prováděcí právní předpis navazuje.

192

autor

stanovisko ERÚ

Návrh


V Části první Čl. I se za bod 336 vkládá nový bod (§ 61 odst. 2 písm. p)), který zní:


V Části první Čl. I se za bod 340 doplňuje nový bod 340a (§ 62 odst. 2), který zní:

Doporučujeme.

V § 30 odst. 2 se na konci písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

Komentář: Lze souhlasit s názorem v pozměňovacím návrhu, že konkretizaci jednotlivých povinností lze nalézt v prováděcím „n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny dodavatele právním předpise – Pravidlech trhu s plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního elektřinou/Pravidlech trhu s plynem, a že doplněním úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.“. této povinnosti do energetického zákona se aktivuje Odůvodnění: možnost jejich vymáhání. Lze dále uvažovat o stanovení sankce v energetickém zákoně. Navržené viz návrh č. 32 znění bude potřeba legislativně-formulačně upravit. Doporučujeme.

„V § 62 odst. 2 písm. j) se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. b)“. Odůvodnění: Dosavadní ustanovení § 62 odst. 2 písm. j) zákona se odkazuje, pokud jde o uplatnění práva na změnu dodavatele, na ustanovení § 62 odst. 1 písm. d), zatímco právo zákazníka na změnu dodavatele je upraveno v § 62 odst. 1 písm. b) zákona. Je tedy třeba upravit odkaz v § 62 odst. 2 písm. j) energetického zákona.


V Části první Čl. I se za bod 344 doplňuje nový bod 344a (§ 67 odst. 9), který zní: V § 67 se vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. Odůvodnění: Navrhuje se obdobná možnost změny rozhodnutí o udělení autorizace jako v případě autorizací v odvětví elektroenergetiky (viz. § 30a odst. 3, ve znění navrhované novely zákona). 193



stanovisko ERÚ

Návrh V Části první Čl. I bod 349 (§ 68 odst. 7) zní:

Doporučujeme.


Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.“. jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický Odůvodnění: regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Předložené znění v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena zániku ochranných pásem v případě pochybností. Už samotný odkaz na i formálně nesprávně. „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Není ani zapotřebí zavádět informační povinnost o trvalém odpojení zařízení od plynárenské soustavy nebo o odstranění stavby vůči Energetickému regulačnímu úřadu, protože tato zařízení budou zahrnuta v souhrnných změnách energetických zařízení za uplynulý rok, které podle vládního návrhu § 9 odst. 1 by měli držitelé licencí zasílat tomuto úřadu do 30. dubna následujícího roku.



Doporučujeme.

V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.“. Odůvodnění: Předložené znění je nesprávně formulované, protože ne všechna plynová zařízení jsou součástí plynárenské soustavy, takže u nich není možné, aby bezpečnostní pásmo zanikalo trvalým odpojením od plynárenské soustavy. Proto se navrhuje, aby 194

Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

bezpečnostní pásmo plynového zařízení zanikalo trvalým odpojením zařízení od i formálně nesprávně. plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby. Navrhované znění v tisku 351 rovněž stanoví, že v pochybnostech o tom, zda bezpečnostní pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené bezpečnostním pásmem Energetický regulační úřad. Takovéto ustanovení je však zcela zbytečné, protože informaci o tom zda u plynového zařízení byl trvale ukončen provoz vlastníkovi dotčeného pozemku, podá jeho provozovatel/vlastník. Není důvod, aby o této skutečnosti rozhodoval Energetický regulační úřad. Navíc Energetický regulační úřad ani nedisponuje potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. 226. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se bod 352 (§ 72 odst. 1) zní:


V § 72 odst. 1 první věta zní:

Komentář: Návrh chce vypustit omezení množstvím a časovým průběhem. Přípustnost této úpravy závisí „Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo na výsledku jednání o podobě ustanovení § 11a odst. obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní 2 energetického zákona. účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu vymezenou množstvím a časovým průběhem a za související služby v plynárenství cenu.“ Odůvodnění: Z věcného hlediska nedochází u smluv o dodávce plynu k žádné změně s dopadem na způsob dodávky plynu. Není proto důvod ke změně ustanovení, které stanoví, že plyn se dodává ve vymezeném množství časovém průběhu.





Odůvodnění: Návrh chce vypustit omezení množstvím a časovým průběhem. Přípustnost této „(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu úpravy závisí na výsledku jednání o podobě nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na ustanovení § 11a odst. 2 energetického zákona. vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za 195

autor

stanovisko ERÚ

Návrh dodávku plynu vymezenou množstvím a časovým průběhem cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.“. Odůvodnění: Jelikož podle stávajícího znění energetického zákona existuje nekonzistence mezi odst. 1 (smlouva o dodávce plynu) a odst. 2 (smlouva o sdružených službách dodávky plynu), navrhuje se odst. 2 upravit po vzoru odst. 1.




V § 72 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.“. Odůvodnění: Předložené znění poslední věty obsahuje mimo jiné i typ měření, který by ale smlouva o připojení neměla obsahovat, protože přiřazení příslušného typu měření (A, B, C atd.) pro druhy měřících míst a skupiny zákazníků určuje vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Aplikace platné právní úpravy, podle níž smlouva o připojení musí obsahovat typ měření, vyvolává problémy při uzavírání nových smluv o připojení se stávajícími zákazníky při změně výše odběru, v jehož důsledku je nutno změnit typ měření. Naráží to na jejich nezájem, přičemž někteří zákazníci považují typ měření za smluvní údaj (je součástí smlouvy o připojení), na němž se musí obě strany dohodnout, což je v rozporu s ustanovením § 71 odst. 3., takže v praxi neodpovídají typy měření uvedené ve smlouvě skutečnosti.

229. Poslanec R.



196

autor Kubíček 02

stanovisko ERÚ

Návrh V § 73a odstavec 1 zní: „(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.“. Odůvodnění: Zákonná povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávek pro okruh chráněných zákazníků je stanovena obchodníkům s plynem, kteří tento okruh zákazníků mají ve svém portfoliu. Tito obchodníci mají možnost splnit tuto povinnost tím, že si smluvně zajistí příslušný objem plynu u jiného obchodníka s plynem, který za ně v takovém případě fyzické zajištění bezpečnostního standardu dodávek přebírá. Povinným subjektem podle energetického zákona nicméně i v tomto případě zůstává obchodník s plynem, který reálně dodává plyn chráněným zákazníkům, resp. má ve svém portfoliu chráněné zákazníky. Z původně navrhovaného znění § 73a odst. 1 (poslední věta) navíc není zřejmé, kdo je vlastně povinným subjektem dle tohoto ustanovení.




V § 73a odst. 2 se za slova „odstavce 1,“ vkládají slova „prokazuje bezpečnostní standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a“ a slova „k prvému dni každého měsíce“ se nahrazují slovy „do patnáctého dne následujícího měsíce“. Na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.“. Odůvodnění: Nově se navrhuje doplnit, aby prováděcí právní předpis (vyhláška 344/2012 Sb. o 197

autor

stanovisko ERÚ

Návrh stavu nouze v plynárenství a způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu) určoval, jaká část z bezpečnostního standardu dodávky plynu by měla být zajištěna uskladněním v zásobnících plynu, což je legalizace současného stavu. V odst. 2 se dále navrhuje doplnit do zákona povinnost dnes stanovenou de facto pouze na úrovni podzákonného předpisu (vyhlášky č. 19/2010 Sb. o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu, v platném znění), a to vztáhnout povinnost předložit údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávek nejen na obchodníka, který dodává plyn přímo chráněným zákazníkům, ale i na toho účastníka trhu s plynem, prostřednictvím kterého je povinnost zajišťována.


V Části první Čl. I I bod 372 (§ 74 odst. 1 písm. g)) zní:

Doporučujeme.

„g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“. Odůvodnění: Vládní návrh neodůvodněně vypouští písm. g) v § 74 odst. 1, což by v praxi znamenalo, že za neoprávněný odběr by nebyl považován odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek, přičemž v elektroenergetice takovéto ustanovení je zachováno [viz § 51 odst. 1 písm. g)]. Navrhujeme proto i pro plyn použít identické ustanovení jako má elektroenergetika, protože jde o stejnou problematiku.


V Části první Čl. I I bod 388 (§ 76 odst. 8) zní:


„(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a

198

autor

stanovisko ERÚ

Návrh zbytků po těžbě.“. Odůvodnění: Jedná se o sesouladnění textu tohoto ustanovení u provozovatele přenosové soustavy s obdobnými ustanoveními u ostatních provozovatelů, které energetický zákon řeší. Dále platí pro tento pozměňovací návrh i odůvodnění k bodu 391 Části první Čl. I tisku 351.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Návrat k terminologii obsažené ve stávající právní úpravě. Konstrukce práva na „(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv držitele přiměřenou jednorázovou náhradu tím bude licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen v důsledněji upřesněna ve smyslu odůvodnění. obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na 5) přiměřenou jednorázovou náhradu . Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.“. Odůvodnění: Navržené zákonné znění § 60 odst. 3 a 4 energetického zákona bohužel ostře kontrastuje s právní konstrukcí náhrady škody, resp. je v rozporu s obecnými právními principy čili právem. Pakliže provozovatelé v zákonem předvídaných situacích omezí při výkonu svých oprávnění vlastníka či uživatele nemovitosti, není právně možné takovou náhradu stavět na institutu náhrady škody. Jedním z předpokladů ke vzniku povinnosti k náhradě škody je totiž porušení právní povinnosti. V tomto případě však provozovatelé vykonávají svá práva plynoucí ze zákona a nemůže se jednat o porušení právní povinnosti. Pojmově tak nikdy nemůže docházet ke vzniku nároku kohokoliv k náhradě škody, může docházet pouze k zákonem povolovanému omezování vlastníků či uživatelů pozemků. Proto je ale nutno toto právo konstruovat jako zvláštní kompenzační nárok za omezení v užívání nemovitosti, nikoliv jako škodu. Proto se navrhuje vhodnější textace, která je navíc v souladu s rušeným textem omezena prekluzivní lhůtou, která se ve prospěch omezených vlastníků či uživatelů pozemků prodlužuje na dva roky. 199

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Prekluzivní lhůta již byla v energetickém zákoně před touto novelou stanovena u jiných provozovatelů. Rovněž byla daná lhůta navrhována v návrhu textu novely ze strany předkladatele MPO do mezirezortního připomínkového řízení. Tato lhůta byla vypuštěna na základě připomínky, která pramenila z obavy na krácení práv a kladení dalších překážek při získání oprávněné náhrady za omezené užívání vlastního či pronajatého majetku. Navrhovaná lhůta dvou roků je však ve prospěch toho, kdo je omezen při užívání daného majetku, neboť před novelou tato lhůta byla pouze 6 měsíční, pokud byla stanovena. Navržená lhůta 2 let je dostatečná pro kohokoliv, kdo byl omezen a skutečně chce uplatnit své právo na uvedenou kompenzační náhradu. Tuto kompenzační náhradu je třeba důsledně odlišovat od náhrady škody při excesu provozovatele soustavy, u nichž se plně uplatní ustanovení občanského zákona včetně tam stanovených lhůt.


V bodu 393, § 77 odst. 3 první větě nahradit slovo „jejich“ slovem „jejích“.



Doporučujeme.

Odůvodnění: Gramatická úprava, parametry se týkají teplonosné látky, proto je potřeba upravit přivlastňovací zájmeno. Doporučujeme.

V § 77 odst. 1 se za slovo „Odběratel“ vkládají slova „tepelné energie“ a slova „zdroji tepla“ se nahrazují slovy „zdroji tepelné energie“. Odůvodnění: souladu se zákonnými definicemi pojmů (§ 2 odst. 2 písm. c) bod 13 zákona) dochází k úpravě termínu „zdroj tepla“ na „zdroj tepelné energie“.



Nedoporučujeme.

V § 77 odst. 5 věta druhá se mezi slova „zařízení“ a „uhradí“ vkládají slova „včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice“. 200

Odůvodnění: Doporučujeme uchovat původní znění § 77. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu

autor 02

stanovisko ERÚ


vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany Novela vypouští z textu zákona ustanovení, které stanoví, že změna způsobu dodávky životního prostředí a v souladu s územní tepelné energie je možná pouze na základě stavebního řízení. K tomuto ustanovení energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané přitom existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího správního soudu i metodický jednorázové náklady na provedení těchto změn a pokyn Ministerstva pro místní rozvoj, který sjednocuje aplikační praxi. Vedení rovněž takové náklady spojené s odpojením od stavebního řízení zajišťuje alespoň v základní míře jistotu toho, že budou zohledněny rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo různé aspekty změny způsobu vytápění včetně dopadů na životní prostředí. změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného Navrhujeme proto zachovat stávající znění § 77 odst. 5. Vzhledem k nejasnému zařízení požaduje. výkladu rozsahu nákladů spojených s odpojením je dále navrženo jejich zpřesnění, pokud je potřeba odstranit tepelnou přípojku nebo předávací stanici sloužící potřebám Návrh změny v tomto bodě je v rozporu s objektu, který se odpojuje od soustavy zásobování tepelnou energií, má náklady s tím navrhovaným základním pojmem v § 2 odst. 2 písm. spojené hradit ten, kdo se chce odpojit. c) bod 11, kde je rozvodné tepelné zařízení definováno jako zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami, přičemž předávací stanice a tepelná přípojka je součástí rozvodného tepelného zařízení, když k nim má distributor vlastnické nebo užívací právo. Navíc dále platí, že odstraněním zařízení nebude dosažena povinnost, že se má jednat pouze o odpojení OD rozvodného zařízení a odběratel tímto doplněním tak bude hradit rizika podnikání dodavateli zánikem těchto dodávek a likvidaci majetku, který v některých případech může být i následně zcizen.



Doporučujeme.

„(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené 201

Komentář: Ale je nutné přeformulovat - jak bude řešeno vyúčtování, když dodavatel nebude schopen vyměnit měřící zařízení v daném termínu. Doplněná věta v negativním vyjádření nedává

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, smysl, následující hradí tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se vztahuje také na dodavatele tepelné nevysvětluje. energie, který nedodává tepelnou energii zákazníkům, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví jinak.“.

odůvodnění

doplnění

Odůvodnění: Přesně stanovené podmínky ověřování správnosti měření, výměny měřicího zařízení a s tím spojených náležitostí je potřebné mít v případě, že odběratel tepelné energie je v pozici zákazníka, tedy osoby s obecně slabším postavením než dodavatel tepelné energie. V případě odběratele tepelné energie, který není zákazníkem, ale typicky distributorem, je vhodné zachovat smluvní volnost. 238. Poslanec R. Kubíček 02


Doporučujeme.

„(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody.“. Odůvodnění: Návrh uvádí do souladu znění energetického zákona a zákona o hospodaření energií, co se týče zařízení na rozdělování nákladů na vytápění. Dále vyjasňuje, že se jedná o další údaje potřebné pro rozdělování nákladů, protože i ty předešlé uvedené v tomto ustanovení mají tento charakter. Nakonec je vypouštěna charakterizaci údajů prostřednictvím podlahových ploch. Tato úprava je velmi nepřesná a použitelná jen v některých případech. S tímto bodem souvisí navrhované doplnění zmocnění na vydání vyhlášky upřesňující rozsah dalších údajů.

202

Odůvodnění: V zákoně o hospodaření energií je pouze vytápění. Charakterizace údajů prostřednictvím podlahových ploch je na zvážení, protože je to podmnožina dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů. V souvislosti s podlahovými plochami je však i přes výše uvedené doporučení nutná poznámka o tom, že již dnes prováděcí předpis upravuje, jaká podlahová plocha je rozhodná pro vytápění a jak je možné ji korigovat v případě netypických staveb. Pokud nebude stanovena povinnost tyto informace předat, bude toto neustálým předmětem sporů hlavně u objektů se značně odlišnými velikostmi podlahových ploch, pro něž je technologicky a zejména historicky provedena společná dodávka tepelné energie, z nichž se některé budou chtít obohatit na úkor menších.


stanovisko ERÚ

Návrh Bod 405 nahradit zněním:

Doporučujeme.

„V § 87 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie.“. Odůvodnění: Doplňuje se identifikace odstavce, kterého se novelizační bod týká, dále se nahrazuje chybné přivlastňovací zájmeno „její“ za správné „jeho“ (týká se provozu) a zároveň se namísto energetických zařízení uvádí zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie v souladu s odstavcem 1 téhož paragrafu.



Doporučujeme.


Odůvodnění: Energetický regulační úřad pozitivně vnímá nahrazení původního znění, kdy Energetický „(16) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká regulační úřad měl v pochybnostech rozhodovat o trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu jeho zániku, protože je nepřípustné, aby Energetický 33) se stavebním zákonem .“. regulační úřad rozhodoval takové spory o určení, Poznámka pod čarou č. 33 zní: zda ochranné pásmo zaniklo. Tato pravomoc navíc „33) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), nebyla toutéž novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona a úprava byla tudíž z hlediska v platném znění“ kompetencí Energetického regulačního úřadu řešena Odůvodnění: i formálně nesprávně. Předložené původně navrhované znění, které má být výše uvedeným zněním nahrazeno, v sobě obsahuje vedle toho, kdy zaniká ochranné pásmo ještě ustanovení, že v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Energetický regulační úřad. Tímto ustanovením je zcela nadbytečně upraveno rozhodování o zániku ochranných pásem v případě pochybností, které je vázáno na neurčitý okamžik trvalého odpojení. Už samotný odkaz na „pochybnosti“ není legislativně obvyklý, pravděpodobnější je totiž případ sporu. Energetický regulační úřad však nedisponuje 203

autor

stanovisko ERÚ

Návrh potřebnou kompetencí k rozhodování takových sporů, neboť tato není touto novelou zaváděna ani v rámci § 17 energetického zákona. Předložené původně navrhované znění je nesprávně formulované a je vhodné jej provázat se vznikem ochranného pásma u zařízení elektrizační soustavy. Podle ustanovení energetického zákona ochranné pásmo u zařízení elektrizační soustavy téměř vždy vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Je tedy logické, aby i zánik ochranného pásma byl vázán na individuální správní akt podle stavebního zákona. Tj. v případě, že provozovatel zařízení elektrizační soustavy již nadále toto zařízení (pojem zahrnuje i vedení) nemá v úmyslu trvale užívat pro výkon svého oprávnění vyplývající z licence, je třeba postupovat v souladu s právním řádem, tedy v souladu se stavebním zákonem a ohlásit záměr odstranit stavbu (zařízení, vedení). Stavební úřad pak na základě ohlášení provozovatele předmětného zařízení vydává souhlas s odstraněním stavby, případně povolení odstranění stavby. Na základě těchto právních aktů pak může provozovatel realizovat trvalé odstranění stavby, tj. zařízení (včetně vedení).


V bodu 421 nahradit text § 91 odst. 2 písm. a) zněním:

Doporučujeme.

„a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78 odst. 5,“. Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.



Nedoporučujeme.

„422. V § 90 odst. 4 se za slova „nebo x)“ vkládají slova „nebo odstavci 2 písm. Odůvodnění: Správně to má být uvedeno c)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“, a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Za následovně: přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 „422. V § 90 odst. 4 se za slova „nebo x)“ vkládají 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až k) se uloží pokuta až do výše 1 204

autor

stanovisko ERÚ

Návrh 000 000 Kč.“.

slova „nebo odstavci 2 písm. c)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“, a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až j) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až h) se uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč“.

Odůvodnění: Oprava odkazu na písmena v odstavci 2.


V Části první Čl. I se bod 457 (§ 96 odst. 2) zrušuje a bod 458 (§ 96 odst. 2) zní: V § 96 se odstavec 2 zrušuje.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Navržené ustanovení bylo mnohokrát obhájeno, je podporováno LRV i autorem SŘ. Jde o Odůvodnění: ustanovení ve prospěch účastníků řízení. Žádná Jedná se o snahu zavedení nepřiměřeně dlouhých lhůt, popírajících zásadu "snaha o zavedení nepřiměřeně dlouhých lhůt". efektivního výkonu státní správy, která předpokládá rychlý a hospodárný postup Prodloužení lhůty pro sporná správní řízení. Správní správního orgánu ve věci tak, aby se účastníci řízení mohli domoci vydání správního řád jako obecně použitelná procesní norma nebyl v aktu (rozhodnutí) v přiměřené lhůtě. Energetický regulační úřad je orgán státní otázce lhůt pro vydání rozhodnutí koncipován pro správy, na který by se měla v rámci rozhodovací praxe vztahovat obecná právní správní řízení úzce odborná, ale zejména na úprava, mimo jiné i správní řád. jednoduché správně právní postupy, které nevyžadují dlouhé časového údobí. Správní řízení vedená Energetickým regulačním úřadem se meritorně zpravidla zabývají velmi složitými otázkami, a to nejen právního, ale i technického charakteru. Zvláště sporná správní řízení vedená Energetickým regulačním úřadem často co do délky odvisí od procesní aktivity účastníků řízení, kterou do značné míry není správní orgán schopen ovlivnit, má-li dodržet zásadu zakotvenou v ustanovení § 3 správního řádu (tj. zjistit takový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti; ve spojení s ustanovením § 141 odst. 4 správního řádu). Řízení schvalovací a o stanovení řádu podle ustanovení § 97a energetického 205

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

zákona jsou pak spojeny zejména s odborným posouzením technických parametrů, které si často vyžaduje delší časový úsek. Účastníci řízení mají právo, aby bylo rozhodnutí vydáno bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu), přičemž však takto obecně stanovená lhůta je do značné míry individuální v závislosti na jednotlivých případech, a proto lze za rozhodnutí vydané bez zbytečného odkladu považovat i rozhodnutí vydané v rozmezí několika měsíců, jedná-li se o komplikovaný případ. Důsledné lpění na dodržení pořádkových lhůt stanovených v § 71 odst. 3 správního řádu by vedlo k absurdním výsledkům, kdy by správní orgán upřednostnil délku trvání správního řízení před tím, aby vydal věcně správné a spravedlivé rozhodnutí, což by se v důsledku rovnalo denegatio iustitiae. 244. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I se za bod 460 vkládá nový bod 460a (§ 96 odst. 10), který zní. „460a. V § 96 vložit nový odstavec 10, který zní: „(10) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.“.“. Odůvodnění: Tento návrh nemění právní stav založený novým občanským zákoníkem. Ustanovení v odst. 10 pouze potvrzuje skutečnost, že k existujícímu oprávnění se vztahuje existující odpovídající povinnost a ustanovení nového občanského zákoníku na této skutečnosti nic nemění Ustanovení nového občanského zákoníku v § 1107 logicky nelze aplikovat na povinnosti vyplývající z oprávnění vzniklého na základě zákona, např. na zákonná věcná břemena. Navrhované ustanovení tedy je nezbytné potvrzení o zachování existence tzv. zákonných věcných břemen a ustanovení § 1107 na jejich existenci nemá vliv, a to 206

Neutrální stanovisko. Komentář: Vzhledem k tomu, že jak je v samotném odůvodnění uvedeno, navržená úprava pouze "potvrzuje skutečnost" že k nabytí vlastnického práva dochází se všemi právy i povinnostmi, lze si položit otázku, zda navržený odstavec není nadbytečný.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh zejména ve spojení s § 984 odst. 2 občanského zákoníku, který je speciální k § 1107. § 1107 se týká převodu vlastnického práva všech věcí, i když nejsou zapsány ve veřejném seznamu a řeší proto i závady, které se do veřejného seznamu „jinak“ obligatorně nezapisují (např. nájem), zatímco §984 odst. 2 NOZ řeší jen výjimku z ochrany dobré víry nabyvatele ve veřejný seznam při převodu věcí zapsaných ve veřejném seznamu, a to doslovně (konkrétně), přičemž jednou z těchto věcí jsou právě zákonná věcná břemena. K obecnému uplatnění pak dojdeme na základě aplikace výkladového pravidla „a maiori ad minus“, když jestliže zákonné věcné právo nezaniká při úplatném převodu, nezaniká tím spíš při převodu bezplatném a nezaniká-li ani při dobré víře nabyvatele, nezaniká tím spíš při jeho špatné víře. Navrhované ustanovení daný výklad potvrzuje.


V Části první Čl. I se za bod 462 doplňuje nový bod 462a (§ 98 odst. 13), který zní: „462a. V § 98 se odstavec 13 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušuje.“.


Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně Odůvodnění: zformulované. Daný institut veřejnoprávních Povinnost podle § 98 odst. 13 popírá kontinuitu právních vztahů vzniklých na základě věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do minulých zákonů. Pokud by i tato oprávnění k cizím nemovitostem měla být do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se katastru nemovitostí zapsána na obdobném základě jako občanskoprávní věcná zápisem právní problém. Také většina vlastníků se břemena, pohybují se náklady u dotčených subjektů v řádech miliard Kč, které by zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků následně musely být promítnuty do ceny za službu příslušné soustavy, kterou platí liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. koncový spotřebitel dané energie. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k Předmětné ustanovení energetického zákona nezohledňuje skutečnost, že některá dispozici k nahlédnutí minimálně na každém oprávnění k cizím nemovitostem, vzniklá na základě zákona, se podle předchozích stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má právních předpisů do veřejného seznamu nikdy nezapisovala a z podstaty věci ani možnost si při koupi pozemku danou otázku zapisovat nemohla, neboť katastr nemovitostí eviduje občanskoprávní věcná břemena vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačena nejsou. Jejich vzniklá na smluvním základě. uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších Doposud navíc nebyla stanovena jasná pravidla, jak by měla být tato zákonná městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se povinnost ze strany jednotlivých provozovatelů naplněna, neboť k vydání vyhlášky tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jejíž vydání § 98 odst. 13 EZ pozemky prochází. předpokládá, nikdy nedošlo. 207

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Přitom jednotliví vlastníci mají již dnes možnost existenci, resp. rozsah oprávnění jednotlivých provozovatelů zjistit toliko cestou písemného kontaktování příslušného provozovatele energetických zařízení. V této souvislosti lze poukázat na povinnost vlastníků technické infrastruktury vést evidenci o jejím polohovém umístění podle § 161 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Na základě tohoto ustanovení například každý žadatel o vydání územního rozhodnutí může žádat o údaje o poloze technické infrastruktury a dalších zde uvedených údajů. Od poslední novely stavebního zákona má navíc pořizovatel územně analytických podkladů zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi. Pozměňovací návrh navazuje na návrh na doplnění nového odst. 8 v § 96, který směřuje k tomu, aby bylo jednoznačně v energetickém zákoně stanoveno, že § 981 (nového) občanského zákoníku, který zakotvuje princip priority (tj. přednost věcného práva k cizí věci zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zjevné) nemá dopad na zákonná věcná břemena vzniklá před účinností (nového) občanského zákoníku či na jejich existenci nebo rozsah. Tímto doplněním dochází k zohlednění kontinuity právních vztahů vzniklých v minulosti, a to bez ohledu na právní titul (důvod), na jehož základě došlo k jejich vzniku.


V Části první Čl. I bod 465 (§ 98a odst. 1 písm. e)) se podruhé uvedená slova „způsobu zajištění bezpečnostních standardů plynu,“ zrušují.


V Části první Čl. I bod 466 (§ 98a odst. 1 písm. g)) zní:

Odůvodnění: Podruhé uvedená slova jsou redundantní.

Neutrální stanovisko. Komentář: Tady asi není úplně zřejmé, co je požadováno vypustit. Z textu vyplývá „způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, způsobu zajištění bezpečnostních standardů plynu“, takže duplicity jsou tam ve své podstatě 2 a uvedený návrh je nevyřeší. Neutrální stanovisko.

V § 98a odst. 1 písmeno g) zní: „g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro 208

Komentář: Upřesnění je nepřehledné a není zcela zřejmé, jaké hodnoty odběratel bude ze stanovených měřidel dokládat, když stanovená měřidla je podle § 78 povinen osadit a spravovat dodavatel a k měřícím

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů zařízení odběratele se nepřihlíží. Umístění zařízení na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné je nejčastější typ sporu o technických parametrech. energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,“. Odůvodnění: Jedná se o upřesnění zmocnění na vydání vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ohledně měření dodaného tepla. Vyhláška nemá stanovovat umístění měřicího zařízení ani způsob měření, protože se jedná o věci, které vyplývají z konstrukce těchto zařízení, požadavků na ně z hlediska technických norem apod. Naopak je potřeba doplnit rozsah zmocnění na rozsah předávání údajů, aby nevznikaly zbytečné spory mezi odběrateli a dodavateli tepelné energie. Rovněž je potřeba sjednotit text ve zmocňovacím ustanovení a § 78 odst. 5, ke kterému se vztahuje – viz názvy měřicích zařízení a údajů z nich. 248. Poslanec R. Kubíček 02

V Části první Čl. I bod 468 (§ 98a odst. 2 písm. f)) zní:

Doporučujeme v tomto znění.

V § 98a odst. 2 písmeno f) zní:

„f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů „f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, cenách, stanovení limitní ceny pro věcné stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování provádění programů zvýšení energetické účinnosti, energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,“. podporu a sledování energetických služeb a jiných Odůvodnění: opatření ke zvýšení energetické účinnosti,“. Viz návrh č. 22.


Odůvodnění viz poznámky k návrhu 22.

V části první v bodě 473 (§ 98a odst. 2 písm. h) bod 11) se za slova „pro uplatnění regulovaných cen“ doplňuje čárka a slova „skladbu ceny související služby v

209

Doporučujeme. Komentář: Uvedená změna záleží na konečné

autor 02

stanovisko ERÚ

Návrh elektroenergetice a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice“. Odůvodnění:

podobě souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství.

Viz návrh č. 21 250. Poslanec R. Kubíček 02

V části první se bod 476 (§ 98a odst. 2) vypouští.


V části první v bodě 477 (§ 98a odst. 2 písm. i) bod 12) se za slova „pro uplatnění regulovaných cen“ doplňuje čárka a slova „skladbu ceny související služby v plynárenství a ostatních regulovaných cen v plynárenství“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Zřejmě překlep v odkazu na paragrafové znění (místo § 98a má být § 98) nebo se jedná o vypuštění registrace OPM ze zmocnění, což není vhodné z důvodu jistého vakua, kdo tento převod legislativně zpracuje.

viz návrh č. 49.

Odůvodnění:

Neutrální stanovisko. Komentář: Uvedená změna záleží na konečné podobě souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství.

viz návrh č. 21. 252. Poslanec R. Kubíček 02

V Části čtrnácté Čl. XVI bod 12 (§ 2 písmeno u)) zní:


V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které Odůvodnění: Definice technologické vlastní zní: spotřeby jsou již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, „u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřinou a provedení některých dalších ustanovení elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,“. se stanoví technicko-ekonomické parametry Odůvodnění: obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba Technologická vlastní spotřeba elektřiny je spotřebou, která má být spojena se životnosti výroben elektřiny z podporovaných spotřebou elektřiny přímo odvozenou od výroby elektřiny, kdy tato elektřina je zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Změnu spotřebovávána výrobnou elektřiny k tomu, aby tato výrobna vůbec mohla elektřinu zavedené definice nepovažujeme za nutnou, případy 210

Návrh

stanovisko ERÚ

vyrábět. K takové spotřebě elektřiny však nemusí docházet pouze v době, kdy výrobna přímo vyrábí elektřinu (je tzv. „přifázována“ k síti), ale také v době kdy se na výrobu připravuje, např. „najíždí“ nebo výrobu právě skončila, např. „vychládá“ při přípravě na odstávku, která je nutná pro její další fungování. I tato spotřeba elektřiny musí být posuzována jako technologická vlastní spotřeba, protože tato spotřeba slouží ke zcela stejnému účelu, jako je spotřeba při samotné výrobě a bez ní by výrobna elektřiny nebyla schopna elektřinu vyrábět.

popsané ve zdůvodnění PN lze dle našeho názoru řešit výkladem stávající definice

autor




„V § 4 odst. 11 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 11 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se novelizoval zákona č. 165/2012 Sb., zavedl jako zákonnou podmínku pro vznik nároku na podporu elektřiny vyrobené z OZE, druhotných zdrojů a KVET a tepla vyrobeného z OZE skutečnost, že jsou tyto energie vyráběny výrobcem, který (má-li formu akciové společnosti) má vydány výlučně zaknihované akcie. Přestože původním záměrem bylo (zřejmě) zvýšení transparentnosti poskytování veřejné podpory provozovatelům fotovoltaických elektráren, tento zákonný požadavek dopadnul na všechny výrobce elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů, včetně výrobců elektřiny z KVET a jiných případů, které s fotovoltaickým boomem nijak nesouvisí a těmto výrobcům způsobil řadu problémů. Zákon č. 310/2013 Sb. zaváděl požadavek výlučného zaknihování akcií v období, kdy již několik týdnů platil zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který problém tzv. anonymních akciových společností k 1. 7. 2014 vyřešil. Tento zákon změnil listinné akcie na majitele na listinné akcie na jméno, nebo alternativně zavedl povinnost jejich zaknihování u centrálního depozitáře nebo imobilizaci u banky nebo obchodníka s cennými papíry. Rovněž tak k 1. lednu 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kterých v případě akcií na majitele v § 274 stanoví, že mohou být 211

autor

stanovisko ERÚ

Návrh vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. V současné době tedy již nemůže nastat situace, že by pro věcně příslušné orgány nebylo zjistitelné, kdo je akcionář v té které akciové společnosti, protože akcie na majitele jsou buď zaknihované nebo imobilizované nebo jsou vydány na jméno konkrétního akcionáře. Pokud stávající zákon stanoví, že předmětem podpory je elektřina vyrobená pouze výrobcem elektřiny, který jako akciová společnost má vydány výlučně zaknihované akcie, zakládá taková právní úprava neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, a to zejména ve vztahu k výrobcům, kteří mají vydány akcie na jméno či výrobcům, jejichž akcie jsou ve vlastnictví jediného akcionáře. Jestliže základní důvod přijetí požadavku na zaknihování akcií spočíval ve zvýšení transparentnosti příjemců veřejné podpory, je stávající úprava absurdní – výrobce, jehož akcionáři zaknihovali akcie na jméno, nejsou veřejně identifikovatelní (veřejnost nemá přístup do databáze Centrálního depozitáře). Naproti tomu má-li výrobce jediného akcionáře, je taková informace veřejně dostupná, neboť se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřejmě také proto návrh novely rozšiřuje situace, na které se tento požadavek nestahuje, o případy, kdy je 100% akcií ve vlastnictví obcí podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích. Jak obec, tak kraj budou jedinými akcionáři ve společnosti. V takovém případě však již neexistuje žádný objektivní důvod, proč by měl zákon zvýhodňovat určitou skupinu akcionářů před jinými, jedná-li se o zcela totožné situace (tj. případ, kdy je 100% akcií ve vlastnictví jednoho akcionáře). Z hlediska požadavků na transparentnost příjemců veřejné podpory se jedná o situaci zcela srovnatelnou s údaji zapisovanými do obchodního rejstříku v případě výrobců elektřiny, kteří nemají formu akciové společnosti, ale společnosti s ručením omezeným. Ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným však zákon č. 165/2012 Sb. kupodivu žádná omezení neupravuje. S ohledem na výše uvedené se proto navrhuje, aby byl požadavek na zaknihování akcií výrobce elektřiny omezen a neuplatňoval se na případy, kdy je výrobce ovládán jediným akcionářem a takový údaj je veřejně dohledatelný v obchodním rejstříku.

254. Poslanec

V Části čtrnácté Čl. XVI bod 23 zní:

Neutrální stanovisko. 212

stanovisko ERÚ

autor

Návrh

R. Kubíček 02

V § 5 odst. 8 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z druhotných zdrojů má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté Čl. XVI bod 26 (§6 odst. 6) zní:


„V § 6 odst. 6 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“.“. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté Čl. XVI se za bod 27 vkládá nový bod 27a (§ 7 odst. 3), který zní:

Nedoporučujeme.

V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

Odůvodnění: Zákon nedefinuje ani to, co se rozumí datem uvedení do provozu, negativní výčet tedy „(3) Za nové uvedení výrobny do provozu se nepovažuje považujeme za nesystémový. Smyslem uvedené a) změna vlastníka výrobny, úpravy navíc zřejmě mělo být ošetřit situace, kdy b) změna způsobu nebo místa připojení výrobny k elektrizační soustavě, beze nedochází ke ztrátě práva na podporu. Vázat toto právo pouze na datum uvedení do provozu je změny jejího umístění, zavádějící a nelogické. Uvedená opatření navíc c) sloučení dvou a více výroben v jednu, nebo mohou vést k jednoduššímu a přímo obhajitelnému obcházení zákona – viz solární odvod v souvislosti d) rozdělení výrobny na více výroben. s rozdělováním výroben. Lze předpokládat, že může V případě písmena c) se za datum uvedení do provozu sloučených výroben elektřiny dojít k nárůstu spekulativních změn. Zároveň chybí považuje vždy datum uvedení do provozu poslední ze slučovaných výroben.“. provázanost s energetickým zákonem. Stávající odstavce 3 a následující se přečíslovávají.

Takto zásadní ustanovení není možné vložit až v Parlamentu.

Odůvodnění: 213

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Datum uvedení výrobny do provozu je navázáno primárně mimo jiné na získání licence na výrobu elektřiny ze strany výrobce elektřiny, což je v případě prvního výrobce v dané elektrárně logické. Problém v současnosti nastává ve chvíli, kdy dochází v rámci výrobny elektřiny ke změnám, které se nedají považovat ani za rekonstrukci a ani za modernizaci (jedná se o situace, kdy zákon o podporovaných zdrojích energie jasně hovoří o spojení s novým uvedením výrobny do provozu, protože dochází k technickým změnám v rámci výrobny elektřiny, která tak mění zcela nebo minimálně z části své součásti a na základě toho i parametry), ale jsou spojeny se změnou licence. Proto je potřebné v zákoně o podporovaných zdrojích energie tyto případy explicitně vyjmenovat a stanovit pro ně jasná pravidla o uvedení výrobny do provozu, aby nemohlo ze strany např. kontrolního orgánu dojít k nejasnému výkladu. Jelikož se jedná o situace, kdy charakter a technické vybavení výrobny zůstávají stejné, tudíž ve výrobně nedochází k žádným zlepšením technických parametrů výrobny včetně např. „vylepšení“ výkonu, musí být i původní datum uvedení výrobny do provozu zachováno.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§11a) odstavce 1 a 3 znějí: 39. V § 11a odstavec 1 a 3 znějí: „(1) Výrobce je povinen na svůj náklad měřit a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Navržená ustanovení zavádějí nový nedefinovaný pojem („místo odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby“), což bude způsobovat nejasnosti při jejich výkladu. Domníváme se, že navrhovaný PN předpokládá v praxi pouze jedno „místo odběru TVS“, nicméně reálně se může ve většině případů jednat o více „míst odběru TVS“.

b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny Nově navržená úprava zanedbává další opatření, stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii. která by měl § 11a řešit. Pro výrobce z KVET byla Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, vypuštěna povinnost měřit výrobu elektřiny kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční stanoveným měřidlem, tj. výroba by mohla být soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných měřena jakýmkoli měřidlem, nikoli pouze schváleným a ověřeným podle zákona o metrologii. zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4.

214

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně. (3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu.“. Odůvodnění: Nové ustanovení § 11a určuje, co přesně má být měřeno samostatně měřicím zařízením. V mnoha případech však nejsou požadavky § 11a v praxi vůbec proveditelné. V praxi nastávají i případy, kdy je vyrobená elektřina měřena již za odběrem technologické vlastní spotřeby a pro tyto případy je zcela zbytečné technologickou vlastní spotřebu měřit samostatně.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§ 11a) se odstavec 6 zrušuje, odstavce 7 až 10 se přečíslovávají na odstavce 6 až 9 a odstavec 5 zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Uvedená úprava zcela vyjímá zajištění měřidel proti neoprávněné manipulaci. To ponechává stav, kdy jsou státní peníze vypláceny na a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavce 1, 2 a 4 s platným množství elektřiny, které lze velmi těžko ověřením podle zákona o metrologii, kontrolovat. Podpora ve formě zelených bonusů je b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné pro všechny výrobny elektřiny uplatňující podporu manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavce 1 až 4 nebo do jeho součásti či podle zákona č. 165/2012 Sb. vyplácena na základě příslušenství.“. hodnot naměřených měřícím zařízením, které je ve vlastnictví samotného výrobce. Taková měřící Odůvodnění: zařízení nejsou žádným způsobem evidována ani V zákoně je nově ustanovena problematika plombování měřicích zařízení výrobce. zajištěna proti zásahům do měřícího zařízení a proto Tato problematika je do návrhu novely navržena zcela nově a neopírá se nijak o může docházet k účelovému ovlivňování stávající práva a povinnosti ukládané výrobcům. Plombování by podle překladatele naměřených hodnot s cílem vyššího nároku na zákona mělo do budoucna zamezit možnosti zneužívání nárokování podpory v rámci podporu. Tento stav poskytuje výrobcům elektřiny měření pomocí měřicích zařízení výrobce. Navrhované řešení je však v mnoha z podporovaných zdrojů, uplatňujících nárok na ohledech nejednoznačné, zavádějící a ve svých důsledcích může v praxi vyvolat podporu, prostor pro možné nesprávné jednání mnohé problémy včetně neefektivního vynaložení nákladů, které by značně „(5) Výrobce je dále povinen

215

autor

stanovisko ERÚ

Návrh zastiňovaly a převyšovaly cíl a účel návrhu.

v rámci vykazování elektřiny s nárokem na podporu.

Daný návrh bude zásadním způsobem zvyšovat náklady na straně výrobce bez ohledu na výsledný efekt návrhu na reálný dopad zamezení zneužívání měřicích zařízení. Návrh přitom vůbec neřeší mnohé velice podstatné procesní úkony související se zajištěním plombování, jako je např. odpovědnost plombujícího za to, co a jakým způsobem zaplomboval, nenastavuje případné delikty s tím související, pokud by takovou povinnost plombující porušil apod. Výrobce tak nemůže mít nikdy právní jistotu, že je jeho měřidlo zaplombováno správně a nehrozí mu právní postih za nesplnění povinností. Lhůty na plombování jsou stanoveny nepřiměřeně dlouhé, jelikož je třeba vycházet i z toho, že v případě poruchy měřicího zařízení, musí výrobce zajistit náhradní měření, pokud chce dále čerpat podporu, avšak zajištění plomby na tomto náhradním zařízení by opět mohlo trvat až 90 dní. Po tuto dobu by výrobce proti vlastní vůli nemohl čerpat podporu a vznikal by mu nárok na náhradu škody. V praxi navíc existují různé způsoby zapojení měřicích zařízení, přičemž v některých případech existuje problém s technickým řešením ve stávajících rozváděčích. Návrh je tedy techniky v mnoha případech často reálně i neproveditelný. 259. Poslanec R. Kubíček 02

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 39 (§ 11a) odstavec 10 zní:

Nedoporučujeme.

„(10) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis.“. Odůvodnění: Návrh novely rozšiřuje povinnosti provozovatelů přenosové a distribučních soustavy, které vyvolají nové náklady pro dotčené subjekty bez jistoty těchto subjektů, zda budou dané povinnosti zohledňovány v rámce regulovaných nákladů ze strany ERU. 216

Odůvodnění: Nejedná se o nové ustanovení, toto ustanovení je v zákoně o podporovaných zdrojích energie již od jeho počátku (roku 2012) a nyní bylo pouze přesunuto z § 11 odst. 5 do nového § 11a, kam systematicky lépe zapadá. Obsahově je povinnost vedení evidence totožná jako doposud.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Obdobné uspořádaní se navíc vrací k principům staré a dnes již dávno překonané právní úpravy, kdy provozovatelé přenosové a distribučních soustav byly klíčovými účastníky trhu pro zajištění výplaty podpory. Provozovatel přenosové soustavy a distribuční soustavy již dnes ale není výplatcem podpory a jako takový nedostává ani hrazeny podle zákona o podporovaných zdrojích náklady, které by mu případně povinnostmi plynoucími ze zákona o podporovaných zdrojích vznikaly. Výplatcem podpory je operátor trhu, který má současně i nárok na úhradu s tím spjatých nákladů. Navrhuje se proto vypustit povinnost provozovatele přenosové soustavy a distribuční soustavy ke zřizování evidence, jakožto povinnost stanovenou v návrhu novely zákona zcela nekoncepčně a bez právní jistoty regulovaných subjektů na náhradu vzniklých nákladů spojených s uložením nové povinnosti.




V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“ nahrazují slovy „složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny“ a za slova „regionální distribuční soustavy“ se vkládají slova „a mezi provozovateli distribučních soustav“. Odůvodnění: Způsoby a termíny zúčtování je potřeba prováděcím právním předpisem stanovit i pro platby mezi provozovateli distribučních soustav navzájem.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 49 se v § 24 odst. 6 písm. a) nahrazují slova „5 MW“ slovy „7,5 MW“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: ERÚ navrhoval zrušení celé výjimky pro všechny výrobny KVET bez ohledu na jejich velikost. Výrobny KVET mají právo na podporu Úprava snižuje výkonový limit výrobny pro nárokování podpory, a to bez formou zeleného bonusu na elektřinu z KVET a podstatného odůvodnění. Dosud je tento limit 7,5 MW a ten se požaduje zachovat, uplatněním výjimky dochází ke zdvojení podpory na protože není dán důvod k jeho snížení. Navíc se předpokládá, že se dané ustanovení stejnou jednotku tepla. Opodstatněnost výjimky týká jen nových výroben tepla, protože pokud by tato úprava měla mít dopad i na nevidíme jak pro výrobny do 5 MW tak do 7,5 MW. stávající výrobny, tak je dané ustanovení retroaktivní. Pozměňovací návrh je navíc v rozporu Odůvodnění:

217

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

s odůvodněním k jinému ustanovení (indexace ZB na teplo), kde je správně zdůrazněno, že podpora zeleným bonusem na teplo je určena především menším obecním výtopnám. 262. Poslanec R. Kubíček 02

V bodu 49 § 24 odst. 6 písm. b) vypustit slovo „se“, za slovo „současně“ vložit slovo „výrobce“ a slovo „podpora“ nahradit slovem „podporu“.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 49 se v § 24 odst. 6 písm. d) slovo „dodávkou“ nahrazuje slovem „dodávku“.


V Části čtrnácté Čl. XVI za bod 49 vložit nové body 49a (§ 24 odst. 7) a 49b (§ 24 odst. 8) v následujícím znění:

Doporučujeme.

Odůvodnění: Upřesňující úprava – podporu uplatňuje výrobce, sama se neuplatňuje. Doporučujeme.

Odůvodnění: Legislativně technická záležitost navazující na předvětí § 24 odst. 6.

„49a. V § 24 odst. 7 se na všech místech výskytu slov „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“ a slova „z obnovitelných zdrojů“ mezi slovy „tepla z“ a „pro“ se nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“. 49b. V § 24 odst. 8 se za slova „z biomasy“ nahrazují slovy „z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie“.“ Odůvodnění: Do § 24 odst. 4 byla doplněna podpora užitečného tepla z výroben tepla využívající bioplyn. Nebyl však odpovídajícím způsobem upraven odstavec 7, takže na podporu tepla vyrobeného z bioplynu by se nevztahovalo omezení dané Národním akčním plánem. Neexistovala by tak žádná pojistka omezující množství vyrobeného tepla, 218


autor

stanovisko ERÚ

Návrh které může být předmětem podpory. S ohledem na udržení případných vícenákladů pod kontrolou je navrženo podřízení množství podporovaného tepla z bioplynu stejnému mechanismu, jaký již zákon v současnosti aplikuje pro teplo vyrobené z jiných obnovitelných zdrojů energie.




„V § 24 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“, za slovo „obce“ se vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku.“ Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.




„V § 25 odst. 7 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „, ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku. Odůvodnění: Viz. Odůvodnění k bodu 19 Části čtrnácté Čl. XVI tisku 351.


V Části čtrnácté ČL. XVI bod 61 (§ 27 odst. 3) zní:

Nedoporučujeme.

61. V § 27 odstavec 3 zní:

Odůvodnění: Pokud nebude objektivně možné změřit danou veličinu měřidlem podle zákona o „(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření metrologii, pak je samozřejmě tato povinnost a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou nevymahatelná. Je však zbytečné tuto povinnost energií v případě podpory podle § 24 odst. 3, nebo rušit i pro drtivou většinu případů, kdy toto možné b) užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 4 způsobem podle je. V případě, že je měření možné, mělo by se jednat o 219

Návrh

stanovisko ERÚ

V některých případech není možné danou veličinu změřit měřidlem podle zákona o metrologii, protože tento zákon žádné vhodné měřidlo pro daný případ ani neurčuje.

stanovené měřidlo. Pokud měření není možné, je nyní podle metodického pokynu MPO k vyhlášce 453/2012 Sb. a podle výkladového stanoviska ERU k užitečnému teplu možné využít nepřímou metodu (výpočet).

autor prováděcího právního předpisu.“. Odůvodnění:


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 68 (§ 27) se odstavec 9 zrušuje, odstavec 10 se přečíslovává na odstavec 9 a odstavec 8 zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Uvedená úprava zcela vyjímá zajištění měřidel proti neoprávněné manipulaci. To ponechává stav, kdy jsou státní peníze vypláceny na a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o množství elektřiny, které lze velmi těžko metrologii, kontrolovat. b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství.“. „(8) Výrobce tepla je dále povinen

Odůvodnění: V zákoně je nově ustanovena problematika plombování měřicích zařízení výrobce. Tato problematika je do návrhu novely navržena zcela nově a neopírá se nijak o stávající práva a povinnosti ukládané výrobcům. Plombování by podle překladatele zákona mělo do budoucna zamezit možnosti zneužívání nárokování podpory v rámci měření pomocí měřicích zařízení výrobce. Navrhované řešení je však v mnoha ohledech nejednoznačné, zavádějící a ve svých důsledcích může v praxi vyvolat mnohé problémy včetně neefektivního vynaložení nákladů, které by značně zastiňovaly a převyšovaly cíl a účel návrhu. Daný návrh bude zásadním způsobem zvyšovat náklady na straně výrobce bez ohledu na výsledný efekt návrhu na reálný dopad zamezení zneužívání měřicích zařízení. Návrh přitom vůbec neřeší mnohé velice podstatné procesní úkony související se zajištěním plombování, jako je např. odpovědnost plombujícího za to, co a jakým způsobem zaplomboval, nenastavuje případné delikty s tím související, pokud by takovou povinnost plombující porušil apod. Výrobce tak nemůže mít nikdy právní jistotu, že je jeho měřidlo zaplombováno správně a nehrozí mu právní postih za nesplnění povinností. 220

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Lhůty na plombování jsou stanoveny nepřiměřeně dlouhé, jelikož je třeba vycházet i z toho, že v případě poruchy měřicího zařízení, musí výrobce zajistit náhradní měření, pokud chce dále čerpat podporu, avšak zajištění plomby na tomto náhradním zařízení by opět mohlo trvat až 90 dní. Po tuto dobu by výrobce proti vlastní vůli nemohl čerpat podporu a vznikal by mu nárok na náhradu škody. V praxi navíc existují různé způsoby zapojení měřicích zařízení, přičemž v některých případech existuje problém s technickým řešením ve stávajících rozváděčích. Návrh je tedy techniky v mnoha případech často reálně i neproveditelný.



Doporučujeme (a navrhujeme další úpravu).

„(5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě." Poznámka pod čarou č. 24 zní: 24) § 2 odst. 2 písm. a) bod 17 a § 28 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách 221

Navrhujeme upřesnění v podtržené části: „… množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami v režimu čerpání“ Odůvodnění PN: Výjimka pro platby provozovatelů soustav za ztráty v soustavách je běžnou praxí a není důvod na tom nic měnit. Její nepřijetí by mělo dopad do regulovaných cen za přenos a distribuci. Odůvodnění upřesnění: Jedná se o ošetření, aby nebyla přečerpávací elektrárna osvobozena plně, ale pouze v režimu čerpání. ERÚ má již nyní takovou úpravu v cenovém rozhodnutí u ceny za systémové služby.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)“. Odůvodnění: V odstavci 5 zcela chybí výjimka pro platbu provozovatele soustav na ztráty, která je v současném systému zcela běžnou praxí a není důvod ji nijak měnit.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, se doplňuje věta „Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného či předaného množství elektřiny z distribuční soustavy či do distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období.“. Odůvodnění:

Doporučujeme s níže navrženou úpravou. Předložený PN navrhujeme rozšířit do níže uvedeného znění. Jen takto bude účel návrhu splněn. Bez níže uvedeného doplnění bude ustanovení způsobovat jen další výkladové nejasnosti.

„Maximální platba provozovatele lokální distribuční Oproti projednávanému návrhu novely se v části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 soustavy za složku ceny služby distribuční soustavy odst. 6, doplňuje druhá věta. Doplněné ustanovení analogicky s odběry zákazníků na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací upravených v § 28 odst. 5 stanovuje zákonný strop výše složky ceny služby místo za fakturované období je určena součinem distribuční soustavy na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z částky 495 Kč/MWh a celkového rozdílu odebraného podporovaných zdrojů ve výši 495 Kč/MWh i na případy odběrů subjektů, které jsou a předaného množství elektřiny z nadřazené jak zákazníky (odběrateli a konečnými spotřebiteli elektřiny), tak rovněž distribuční soustavy či připojené lokální distribuční provozovateli lokálních distribučních soustav. Tyto případy nejsou pokryty přímo soustavy v odběrném nebo předacím místě za navrhovaným ustanovením § 28 odst. 5, a proto se z důvodu vyloučení pochybností fakturované období, navýšeného o množství elektřiny navrhuje doplnění té samé úpravy i do § 28 odst. 6 zákona. Situace, kdy je jeden vyrobené a dodané za fakturované období do lokální subjekt s právní osobností současně zákazníkem a současně provozovatelem lokální distribuční soustavy z odběrných a předávacích míst distribuční soustavy, nejsou nijak výjimečné a bez navrhované úpravy by vznikala zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě. Do tohoto celkového množství neodůvodněná nerovnost mezi subjekty odebírající elektřiny ke konečné spotřebě. se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami v režimu čerpání, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a 222

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla.“. 271. Poslanec R. Kubíček 02

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 71 (§ 28a) odstavce 3 až 6 znějí: „(3) Zákazník může podat žádost o kompenzaci u svého obchodníka s elektřinou. V případě, že obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi elektřinu uvedenou v odstavci 1, přiloží obchodník s elektřinou k této žádosti dokumenty podle odstavce 5 a předá tuto žádost operátorovi trhu. V opačném případě obchodník s elektřinou o skutečnosti, že svému zákazníkovi nedodal elektřinu uvedenou ve větě první, informuje svého zákazníka a žádost dále nepředá. (4) Po ověření podmínek podle odstavce 5 operátor trhu uhradí kompenzaci obchodníkovi s elektřinou, který předal zákazníkovu žádost o kompenzaci operátorovi trhu. Obchodník s elektřinou bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkovi, který u něj podal žádost o kompenzaci. (5) Podmínkou úhrady kompenzace je a) prokázání původu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se provádí uznáním záruky původu z obnovitelných zdrojů vydané v jiném členském státě a uplatněním této záruky původu podle § 45, b) doložení smlouvy o dodávce elektřiny mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě, který vyrobil elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo obchodníkem s elektřinou v jiném členském státě a obchodníkem s elektřinou v České republice, který takovou elektřinu dodal zákazníkovi v České republice uplatňujícímu právo na kompenzaci, včetně překladu do jazyka českého, pokud operátor trhu neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje, nebo že požaduje úředně ověřený překlad, a c) doložení, že odběrné místo zákazníka je přímo připojeno k elektrizační soustavě České republiky. (6) Maximální výše finančních prostředků vyplacených operátorem trhu na úhradu kompenzace v roce 2013 až 2015 nesmí každoročně v daném roce přesáhnout 223

Nedoporučujeme. Odůvodnění: ERÚ si není jist, zda navržený způsob je funkční, zejména zda OTE má patřičné smluvní vztahy (a nastavené finanční toky) s obchodníky s elektřinou na to, aby mohly být finanční prostředky zasílány obchodníkům přímo, bez prostřednictví provozovatelů soustav.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh hodnotu 10 % celkových finančních prostředků, které byly vyplaceny operátorem trhu v roce předcházejícím na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů určených pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2013. Pro nárok na úhradu kompenzace je rozhodující termín uplatnění žádosti v systému operátor trhu elektronickou formou u operátora trhu. V případě, že kompenzaci bude pro své zákazníky v příslušném kalendářním měsíci nárokovat více obchodníků s elektřinou a došlo by k překročení maximální výše finančních prostředků, pak se zbývající finanční prostředky rozdělí mezi tyto obchodníky s elektřinou v poměru podle množství jimi dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů zákazníkům. Informace o dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků zveřejní operátor trhu způsobem umožňující dálkový přístup.“. Odůvodnění: Provozovatel distribuční soustavy již dnes není výplatcem podpory a jako takový nedostává ani hrazeny podle zákona o podporovaných zdrojích náklady, které by mu případně povinnostmi plynoucími ze zákona o podporovaných zdrojích energie vznikaly. Výplatcem podpory je operátor trhu, který má současně i nárok na úhradu s tím spjatých nákladů. Navrhuje se proto vypustit povinnost provozovatele distribuční soustavy při kompenzaci, která kromě výše uvedených důvodů je navíc zcela administrativně nadbytečná bez jakékoliv přidané hodnoty. Návrh novely jako jednu z podmínek pro uplatnění nároku na kompenzaci vyžaduje doložení smlouvy mezi příslušným výrobcem elektřiny z OZE v zahraničí a českým obchodníkem s elektřinou. Návrh však nezohledňuje skutečnost, že v mnoha případech český obchodník s elektřinou nakupuje elektřinu z OZE v zahraniční nikoliv pouze přímo od jejího výrobce ale i zprostředkovaně od zahraničního obchodníka s elektřinou (současně s převodem záruk původu na odpovídající množství elektřiny z OZE). Není proto důvod, aby v tomto případě jediným dokladem pro uplatnění nároku byla pouze smlouva s příslušným zahraničním výrobcem elektřiny z OZE. I když (vztaženo na správní řízení) dle obecných předpisů platí zásada, že jednacím jazykem je obecně čeština, není důvod, proč by požadavek na úředně ověřený překlad jednoho z podkladů pro přiznání nároku na kompenzaci neměl být spíše postaven na 224

autor

stanovisko ERÚ

Návrh obrácené logice, tj. aby překlad nebylo nutné automaticky úředně ověřovat, pokud to daný subjekt (OTE) výslovně nepožaduje. Navíc již v současné době je patrný i částečný odklon od zásady, aby všechny podklady či relevantní dokumenty bylo zapotřebí automaticky překládat do českého jazyka a nemusí tomu být nutně pouze z důvodů plnění požadavků unijní legislativy (k tomu viz např. § 16 odst. 1 správního řádu, § 76 odst. 2 daňového řádu či dalších předpisů v daňové oblasti). Dále se navrhuje, aby byl stanoven jednoznačně okamžik, ke kterému budou vyhodnocovány nároky více obchodníků o kompenzace.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 77 (§ 49) v odst. 1 písmeno m) zní: „m) jako provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy nesplní povinnost podle § 13 odst. 1,“. Odůvodnění: Uvedené ustanovení se musí vztahovat i na provozovatele lokální distribuční soustavy.



Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení § 13 odst. 1 stanoví povinnosti pouze provozovatelům regionálních distribučních soustav a provozovateli přenosové soustavy. Nestanoví povinnosti provozovatelům lokálních distribučních soustav. Nedoporučujeme.

„(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se v případě správního deliktu, který je současně sankcionován jako neoprávněné čerpání podpory podle § 51, pokuta neuloží. Za správní delikt podle odstavce 1 se v případě správního deliktu, který není současně sankcionován jako neoprávněné čerpání podpory podle § 51, uloží pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobce nebo výrobce tepla na podporu. Současně s pokutou může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho odstranění.“. Odůvodnění: Nastavení adekvátní výše sankcí v návrhu zákona je pomocí konkrétních maximálních hodnot pro výši pokuty velice složitý, protože rozptyl v charakteru a povaze výrobců je velice rozmanitý a výše pokuty, které pro malého výrobce mohla být likvidační, pro většího výrobce nemusí vůbec představovat preventivní hrozbu, 225

Odůvodnění: Neoprávněné čerpání podpory (§ 51) nyní není navázáno na spáchání správního deliktu. Navázání neoprávněného čerpání na spáchání správního deliktu v § 51 bude přitom bez systémové úpravy celého zákona nefunkční. V současnosti jsou nejdůležitější porušení zákona vyčleněna mimo správní delikty tak, aby byla postižitelná právě prostřednictvím tohoto ustanovení a nikoliv prostřednictvím správního deliktu – viz § 4 odst. 6, § 5 odst. 6, § 6 odst. 4, § 24 odst. 6. Navázáním neoprávněného čerpání na správní delikt by tak tyto jednání byla nepostižitelná. Pokud se jedná o výši pokuty, její konkrétní výše se

autor

stanovisko ERÚ

Návrh kterou by měla. Proto je potřeba při nastavení sankčního mechanismu v zákoně o podporovaných zdrojích vycházet z jiného principu.

vždy ve správním řízení odvíjí od konkrétního případu, skutečností a účastníka. Úřad prakticky pokuty neukládá v jejich maximální výši. Navíc Jak vhodný se navrhuje princip navázání maximální výše sankce na samotnou rozhodnutí správního orgánu je pak přezkoumatelné podporu, kdy hrozící sankce mají pro všechny dotčené výrobce nediskriminační soudem. charakter a působí na všechny dostatečným preventivním potenciálem. Omezovat výši pokuty výší ročního nároku výrobce Stávající návrh desetinásobného navýšení je zcela v rozporu se systematikou právní na podporu je navíc nesmyslné ve chvíli, kdy řádu a účelem sankce, čímž se dá považovat za protiústavní. Navýšení o správní delikt může spáchat nejen výrobce čerpající desetinásobek původní částky není ze strany navrhovatele nijak odůvodněné a pro podporu, ale i provozovatel přenosové nebo mnoho subjektů, na které dopadá tento zákon, může mít nikoliv preventivní a kárný distribuční soustavy, vykupující, povinně účinek, ale až likvidační, což by neměl být jeho účelem. Sankce má reflektovat míru vykupující, výrobce paliva, výrobce, který nečerpá společenské nebezpečnosti, kterou vyvolává, což v tomto případě nenastává. podporu na elektřinu nebo teplo, apod. Pro tyto skupiny by tak správní delikty byly stanoveny, ale zcela bez možnosti uložení pokuty. 274. Poslanec R. Kubíček 02

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 se v § 53 odst. 1 v písm. n) za slova „soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla“ vkládají slova „a užitečného tepla v případě výroben uvedených v § 24 odst. 4“.

Doporučujeme.

Odůvodnění: Se zavedením provozní podpory pro zemědělské a odpadní bioplynové stanice podle § 24 odst. 4 je nutné doplnit i zmocňovací ustanovení, kde podpora je stanovena na užitečné teplo.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 se v § 53 odst. 1 v písm. p) za slova „do provozu“ vkládají slova „a způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu“. Odůvodnění: Se zavedením podpory pro zemědělské a odpadní bioplynové stanice podle § 24 odst. 4 je v § 27 odst. 10 nově stanoveno: „Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu stanoví prováděcí předpis.“ Zmocnění v § 53 však chybí.

226

Doporučujeme.

Návrh

stanovisko ERÚ

V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 v § 53 odst. 1 písmene r) vypustit slova „a způsob a rozsah zajištění měřidla“ a slova „jiného než bioplynu použitého pro výrobu elektřiny z bioplynu proti neoprávněné manipulaci“.

Nedoporučujeme.


Odůvodnění: Viz návrh č. 92.


V Části čtrnácté Čl. XVI bodu 81 v §53 odstavci 2 písmeno k) zní: „k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.“. Odůvodnění: Způsoby a termíny zúčtování je potřeba prováděcím právním předpisem stanovit i pro platby mezi provozovateli distribučních soustav navzájem.


Odůvodnění: Množství jiného paliva než je bioplyn je nutné odečíst. Toto množství přímo ovlivňuje množství elektřiny s nárokem na podporu respektive čerpání státních financí.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Složka ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny je, jak ze samotného názvu vyplývá, součástí ceny za distribuci. Způsob a termíny zúčtování složky ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny jsou dány způsobem a termíny zúčtování samotné ceny za služby distribuční soustavy. Prováděcí předpis musí upravovat pouze vztah provozovatele přenosové soustavy a regionálního distributora ve vztahu k operátorovi trhu.

V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení v bodech 1, 2 a 3 vypustit druhou Nedoporučujeme. větu, v bodech 1 a 2 větách prvních nahradit číslovku „6“ číslovkou „5“ a v bodu 3 Odůvodnění: ERÚ nesouhlasí s navrhovanými větě první nahradit text „3, 8 a 9“ textem „3 a 8“. změnami v bodě 92. Odůvodnění: Viz návrh č. 92


V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení bod 10 zní: „10. Úřad stanoví složku ceny podle § 28 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na zbývající část roku 2015. Úřad je povinen vydat Cenové rozhodnutí se složkou ceny podle věty první měsíc před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. 227

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Úřad od počátku příprav zákona požadoval, aby ceny podle novely zákona byly stanoveny s účinností od nového kalendářního roku, tj. od 1. 1. 2016. Po tlaku Úřad přistoupil na

autor

stanovisko ERÚ


možnost stanovení cen od účinnosti zákona, tj. v průběhu roku, nicméně navržený termín účinnosti V přechodném ustanovení je potřeba doplnit i termín vydání cenového rozhodnutí od poloviny roku (dokonce s navrhovaným ERÚ, protože jinak hrozí riziko, že cenové rozhodnutí nebude vydáno dostatečně termínem vyhlášení cenového rozhodnutí 1. 6. 2015) včas tak, aby subjekty, kterých se cenové rozhodnutí dotýká, byly schopny se stává pro ERÚ nerealizovatelný. Kromě promítnout tyto potřebné úpravy s vydaným cenovým rozhodnutím související do samotného výpočtu ceny musí ERÚ před vydáním svých fakturačních systémů. cenových rozhodnutí novelizovat i některé prováděcí předpisy (zejména regulační vyhlášku) tak, aby byly v souladu s novelou a cenové rozhodnutí tak mělo úplný právní základ. ERÚ deklaroval, že na stanovení cen potřebuje minimálně 4 měsíce (+ 1 měsíc lhůta mezi vydáním cenového rozhodnutí a jeho účinností, aby se subjekty mohly na novou cenu připravit) tzn. mají-li být ceny stanoveny s účinností k 1. 7. 2015, musí být zákon platný do 31. ledna 2015, při nedodržení tohoto termínu je nejlepší možný termín účinnosti až od 1. 1. 2016. Připravit se na nové stanovení ceny však musí nejen ERÚ, ale i obchodníci a regulované subjekty – vzhledem ke zcela novému systému výpočtu příspěvku na obnovitelné zdroje jsou nutné dlouhodobé přípravy i na jejich straně (např. úprava informačních systémů), kterou odhadujeme na cca půl roku. 280. Poslanec R. Kubíček 02

V Části čtrnácté Čl. XVII Přechodná ustanovení vložit nové body 12 až 14 znějí: „12. Výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 7 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23).

228

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení o povinnostech uchovávat doklady by v případě přijetí uvedeného přechodného ustanovení zcela ztratilo na smyslu. Pokud by nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém s notifikací. Ustanovení § 7 odst. 7 ani odst. 8 navíc nelze

autor

stanovisko ERÚ

Návrh 13. Na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se povinnost podle § 7 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje.

považovat za retroaktivní. Povinnost uchovávat dané doklady mají výrobci ze zákona o účetnictví. Tímto ustanovením je pouze prodloužena tato povinnost uchovávání dokladů a stanovena povinnost dané 14. Výrobce tepla, který uvedl výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě nové tohoto zákona, je povinen začít uchovávat doklady podle § 27 odst. 7 písm. c) zákona povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až ode dne zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Povinnost se na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje na Pokud dané doklady již výrobce podle zákona o dokumenty, které již není povinen uchovávat podle jiných právních předpisů23).“. účetnictví není povinen v době účinnosti zákona uchovávat, nevztahuje se na něj ani povinnost Odůvodnění: uvedená v § 7 odst. 7. Ustanovení § 7odst. 7 a § 27 odst. 7 písm. c) návrhu novely by bez chybějícího Uvedené doklady jsou zcela zásadní pro provedení přechodného ustanovení mohlo být vykládáno v rozporu se základními principy možnosti revize výše podpory po 10 letech právního státu a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky i zpětně pro již požadované notifikací EK. Nelze proto zavést novou stávající výrobce elektřiny a tepla. Protože by se v tu chvíli jednalo o pravou povinnost ukládání dokladů až tímto zákonem, ale retroaktivitu, která není pro stabilitu právního prostředí žádoucí a je zcela v rozporu s využívá se toho, že tyto doklady již výrobci právní jistotou českého právního řádu, navrhuje se doplnění přechodných ustanovení, uchovávají podle zákona o účetnictví. která by stanovila, že daná povinnost se na stávající výrobce vztahuje pouze od doby, kdy vstoupí zákon v účinnost a nikoliv zpětně. Zcela nesouhlasíme s navrženými přechodnými stanoveními. Jednak není třeba řešit retroaktivitu, Obdobně to platí u povinnosti v § 7 odst. 8, kdy se lze oprávněně domnívat, že neboť ustanovení není retroaktivní, jednak postrádají povinnost nemůže být uložena retroaktivně. smysl, neboť § 7 odst. 7 nestanoví nově povinnost uchovávat dané doklady, ale pouze prodlužují stávající povinnost uchovávat doklady podle zákona o účetnictví. U § 7 odst. 8 se nejedná o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu 229

autor

stanovisko ERÚ

Návrh

(registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. 281. Poslanec R. Kubíček 02

Za Část čtrnáctou vložit novou Část patnáctou, která zní:

Nedoporučujeme.

„ČÁST PATNÁCTÁ Změna novely zákona o podporovaných zdrojích Čl. XVIII V části první čl. II, přechodné ustanovení bod 1. zákona č.310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, se číslo „2015“ nahrazuje číslem „2017“ a doplňuje se věta druhá, která zní: „Věta předchozí platí obdobně pro výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, o jejímž umístění bylo zahájeno územní řízení v době, kdy nebyla vyžadována autorizace na její výstavbu.“.

Pokud by však mělo dojít k otevření podpory obnovitelných zdrojů, pak preferujeme spíše tento časově omezený způsob než otevření podpory bez časového omezení. Od roku 2017 budou nové cíle a nová pravidla pro obnovitelné zdroje a není tedy důvod pro prodloužení podpory do roku 2017. V této souvislosti upozorňujeme, že délka prodloužení přechodných ustanovení by v žádném případě neměla zasahovat do roku 2017, tedy období s novými podmínkami pro podporu OZE.

Energetický regulační úřad dále upozorňuje na vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu, považujeme proto za klíčové Části patnáctou a šestnáctou označit jako Části šestnáctá a sedmnáctá a články XVIII vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu. Dle a XIX označit jako články XIX a XX. odhadu ERÚ by se jednalo o částku cca 1 mld. Kč ročně, celkově tedy cca 20 mld. Kč. Odůvodnění: Navrhuje se prodloužení termínu, do jehož vypršení musí držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů tuto výrobnu uvést do provozu, aby neztratil nárok na podporu podle původního znění zákona o podporovaných zdrojích před jeho novelizací v roce 2013. Ukazuje se, že původně stanovená doba do konce roku 2015 není pro řadu výroben dostatečná vzhledem k délce trvání celého procesu uvádění do provozu i vzhledem k požadavkům různých právních předpisů v této oblasti a v případě jejího neprodloužení zanikne těmto výrobnám nárok na podporu a dojde ke zmaření již provedených investic. Proto je navrženo prodloužení lhůty o jeden rok.

230

Závěrem upozorňujeme, že uvedené ustanovení je novelou přechodného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb. Podle legislativních pravidel vlády v takových případech není možné přechodné ustanovení novelizovat, neboť se tím zasahuje do právní jistoty adresátů právního předpisu.


283. Poslanec R.

stanovisko ERÚ

Návrh Část šestnáctá Účinnost zní:


"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení části první části bodu 163, pokud jde o § 24 odst. 10 písm. y), části bodu 190, pokud jde o § 25 odst. 11 písm. l), části bodu 258 pokud jde o § 58 odst. 8 písm. dd), a části bodu 318, pokud jde o § 59 odst. 8 písm. ff), které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017, ustanovení části první bodů 463 až 482, pokud jde o § 98a, ustanovení části čtrnácté bodu 81, pokud jde o § 53, a ustanovení části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 odstavec 4, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů, a s výjimkou ustanovení části první části bodu 121, pokud jde o § 19a odst. 8, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, a ustanovení části čtrnácté bodu 31, pokud jde o § 8 odst. 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017."

Komentář: Úřad od počátku příprav zákona požadoval, aby ceny podle novely zákona byly stanoveny s účinností od nového kalendářního roku, tj. od 1. 1. 2016. Po tlaku Úřad přistoupil na možnost stanovení cen od účinnosti zákona, tj. v průběhu roku, nicméně navržený termín účinnosti od poloviny roku (dokonce s navrhovaným termínem vyhlášení cenového rozhodnutí 1. 6. 2015) se stává pro ERÚ nerealizovatelný. ERÚ deklaroval, že na stanovení cen potřebuje minimálně 4 měsíce (+ 1 měsíc lhůta mezi vydáním cenového Odůvodnění: rozhodnutí a jeho účinností, aby se subjekty mohly S ohledem na vývoj legislativního procesu a předpokládaných dalších termínů na novou cenu připravit) tzn., mají-li být ceny schvalování a následnou nutnost před účinností zákona vypracovat a novelizovat stanoveny s účinností k 1. 7. 2015, musí být zákon veškeré prováděcí předpisy k novelizovaným zákonům se navrhuje účinnost zákonů platný do 31. ledna 2015. V případě nedodržení posunout na 1. leden 2016. termínu je následující nejlepší možný termín V první části se jedná o ustanovení energetického zákona a zákona o podporovaných účinnosti až od 1. 1. 2016. zdrojích energií, která se vztahují ke zmocňovacím ustanovením a ustanovení k K výčtu ustanovení, která by měla nabýt účinnosti vydávání cenových rozhodnutí na rok vstupu zákona v platnost a jejichž případu je dnem vyhlášení, navrhujeme doplnit § 28 odst. 3 nutné, aby nabyla účinnosti dne vyhlášení ve Sbírce, jelikož prováděcí předpisy musí (stanovení dotace na úhradu složky ceny služby být vydány ještě před nabytím účinnosti zbylých ustanovení zákona, aby mohl být distribuční soustavy). Dále navrhujeme vypustit zákon aplikovatelný v praxi. body 10 a 11 přechodných ustanovení, která by byla Další úprava se týká ustanovení vztahujícího se k stanovení délky regulační periody v posunutím účinnosti zákona na 1. 1. 2016 energetice, která by měla být energetickým zákonem stanovena na fixní pětileté bezpředmětná. období, avšak až po ukončení zkráceného tříletého období, které by měl Energetický regulační úřad zahájit od 1. ledna 2016. Z toho vyplývá, že první pětileté období by mělo být zahájeno až od 1. ledna 2019.

Plně podporujeme i posunutí účinnosti ustanovení § 19a odst. 8 od 1. 1. 2019, což zcela koresponduje s vizemi Úřadu na další regulační období.

1. V Části první Čl. I. vypustit novelizační body 58, 77, 79, 110 a 455, v bodu 124 čárku nahradit spojkou „a“ a vypustit slova „a slova „a Státní energetické inspekci“

Nedoporučujeme.

231

Odůvodnění: Součástí předkládaného návrhu byl i

autor Kubíček 02

stanovisko ERÚ

Návrh

se zrušují“ a v bodě 425 vypustit slova „slovo „ministerstvu,“ nahrazuje slovy přesun pravomocí ze SEI na ERÚ, na který jsou oba „ministerstvu nebo“, slova „nebo Státní energetické inspekci“ se zrušují a“. subjekty připraveny. 2. Vypustit Část devátou Čl. XI a Části desátou až šestnáctou označit jako Části devátou až patnáctou a zároveň články XII až XIX označit jako články XI až XVIII.

Již v současné době je Energetický regulační úřad dozorovým orgánem. Naopak zachování současného stavu vede k paradoxům spočívajícím 3. V Části čtrnácté Čl. XVI. vypustit novelizační bod 76 a v bodech 29 a 63 nahradit v nejednotných závěrech jednotlivých kontrol, dále čárku před slovem „za“ spojkou „a“ a vypustit slova „a slova „ministerstvu, pak v otázkách ukládání sankcí, resp. obecně operátorovi trhu a Státní energetické inspekci“ se nahrazují slovy „ministerstvu a správně správní praxe, apod. Sjednocení dozorového operátorovi trhu““. orgánu do jednoho je účelné, i s ohledem na větší 4. V Části čtrnácté Čl. XVII. vypustit přechodná ustanovení pod body 6 až 8 a body 9 míru úspěšnosti provádění kontrol na platformě až 11 označit jako body 6 až 8. ERÚ (v tomto ohledu lze odkázat zejména na úspěšnost rozhodnutí o sankcích před správními Odůvodnění: soudy ČR, kdy jediné prohrané případy se týkají Navržené pozměňovací návrhy mají jednotný cíl, a sice zachovat stávající rozsah dědictví po SEI, které na ERÚ přešlo v roce 2011 působnosti a pravomocí Státní energetické inspekce v oblasti kontroly v spolu se změnou kompetence provádění kontrol). energetických odvětvích. Vládní novelou navržený přesun veškerých kompetencí Rovněž není zřejmé, z čeho předkladatel vyvozuje, Státní energetické inspekce na Energetický regulační úřad v rámci energetického že by v prvních měsících zde mělo být dáno riziko zákona a zákona o podporovaných zdrojích je nesystémový. Energetický regulační nefunkčnosti kontrol, zvláště, když kontrolní úřad je ústředním orgánem státní správy, který má za úkol v první řadě provádět mechanismy a postupy jsou již v současné době cenovou regulaci, vytvářet prováděcí právní předpisy na základě zákonných dostatečně nastaveny. zmocnění a vydávat licence opravňující k podnikání v energetických odvětvích. Provádění kontrol a ukládání sankcí náleží specializovanému kontrolnímu orgánu, Uvedený návrh navíc neřeší veškeré změny který zde v podobě Státní energetické inspekce již dlouhou dobu existuje a funguje. v kompetencích – viz např. § 51 zákona o Přesouvání kompetencí v této oblasti přináší riziko přílišné kumulace nesourodých podporovaných zdrojích. výkonných, regulatorních, legislativních i kontrolních oprávnění v rámci jednoho orgánu a také riziko nefunkční kontroly, zejména v prvních měsících a letech po uskutečnění této změny. 284.



Doporučujeme.

V § 90 odst. 1 písm. i) se mezi slova „nezajistí“ a „opravy“ vkládají slova „jako vlastník“ a za slova „tepelné přípojky“ se vkládají slova „nebo předávací stanice“. Odůvodnění: 232

Odůvodnění: Samozřejmě za předpokladu, že navržené znění § 79 odst. 3 zůstane v odpovídající podobě.

autor

stanovisko ERÚ

Návrh Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

285.

127


V bodu 415 slova „m) až z)“ nahradit slovy „m) až aa)“.


V bodu 417 písmeno „o)“ nahradit písmenem „p)“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: V návrhu absentuje písm. aa).

Náprava chybného označení písmen v novele.

Písm. aa) se v daném ustanovení § 90 odst. 1 nevyskytuje. Nicméně změny nějak neodpovídají změně číslování, neboť u poloviny písmen zůstává písmeno původní. Někde bylo zjevně něco odstraněno bez přeškrtnutí. Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Nejedná se o opravu v písm. p) ale v písm. o). Někde nastala chyba při legislativně technické práci.


Pokud by se změna provedla, byly by písm. v následující posloupnosti: k), l), m), n), p), q)…. 128


V bodu 418 písmeno „p)“ nahradit písmenem „q)“.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Pokud by se změna provedla, byly by písm. v následující posloupnosti:


k), l), m), n), q), r)…. DTTO viz předchozí připomínky – přečíslování dle návrhu poslance nic neřeší… písmena jsou ve správné posloupnosti.

129

poslanec R. Kubíček -


Nedoporučujeme.

V § 90 odst. 1 písm. t) se mezi slovo „zařízení“ a slova „při změně“ vkládají slova „nebo rozvodné tepelné zařízení“. 233

autor 03

stanovisko ERÚ

Návrh Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

130


Bod 419 nahradit zněním:

Doporučujeme.

V § 90 odst. 1 písmeno u) zní: „u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4.“ Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

131

132


V bodu 420 písmeno „y)“ nahradit písmenem „z)“.


bod 422 uvést v následujícím znění:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Označení je správné.

Náprava chybného označení písmen v novele. Nedoporučujeme.

V § 90 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y) nebo odstavci 2 písm. c) nebo odstavci 3 se uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. z) nebo aa) se uloží pokuta až do výše 500 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. a), b), d) až h) se uloží pokuta až do výše 50 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 2 písm. i) až k) se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.“

Odůvodnění: Jednak není napravována chyba a jednak Energetický regulační úřad požaduje vlastní úpravu ve vztahu k REMITu.

Odůvodnění: Náprava chybného označení písmen v novele. 133

poslanec R.


Doporučujeme.

234

autor Kubíček 03

stanovisko ERÚ

Návrh V § 91 odst. 12 písm. d) se slovo „vlastní“ zrušuje. Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

134



Doporučujeme.

V § 91 odst. 12 písm. e) se slova „nepřezkouší měřicí zařízení“ nahrazují slovy „neověří správnost měření“, slovo „jej“ se zrušuje a za slovo „nevymění“ se vkládají slova „měřicí zařízení“. Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

135

136


V bodu 453 § 91a odst. 1 písm. m) mezi slova „nezajistí“ a „opravy“ vložit slova „jako vlastník“ a za slova „tepelné přípojky“ vložit slova „nebo předávací stanice“.



Doporučujeme.

Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje. Doporučujeme.

V § 90 odst. 1 písm. i) se mezi slova „nezajistí“ a „opravy“ vkládají slova „jako vlastník“ a za slova „tepelné přípojky“ se vkládají slova „nebo předávací stanice“. Odůvodnění: Úprava v souladu se změnami ustanovení, na které deliktní ustanovení odkazuje.

235

Odůvodnění: Samozřejmě za předpokladu, že navržené znění § 79 odst. 3 zůstane v odpovídající podobě.

Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným Ústavně právnímu výboru PSP ČR

Navrhovatel

řádek

Výbor pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj

1 až 20

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace

21

236

Summary  Návrhy s nejvíce negativním vlivem na energetický trh: -

nové pojetí technologické vlastní spotřeby (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 11),

-

návrh upravující maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny doporučujeme upravit (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 18),

-

vypuštění či úprava ustanovení upravujícího archivační a předkládací povinnost výrobců pro doklady prokazující investiční a provozní náklady výrobny (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 14),

-

změna poplatku na ERÚ (ř. 3).

237

autor 286.

Výbor pro udržitelnou energetiku

stanovisko ERÚ

návrh V Části první bod 80 zní:

Nedoporučujeme.

„80. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:

Odůvodnění: Záměrem předkladatele bylo stanovit účastníkům trhu povinnost uchovávat veškeré „§ 15b záznamy o uskutečněných transakcích Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře s velkoobchodními energetickými produkty včetně Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost záznamů komunikace se zákazníkem, nikoliv pouze oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen těch, které mají být oznamovány podle prováděcího uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 „nařízení“ (správně – prováděcí předpis) k čl. 8 odst. odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií. transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.“. Přeformulované znění ustanovení § 15b energetického zákona zcela pozměnilo význam Odůvodnění: povinnosti, která je účastníkům trhu stanovována. V Navrhované znění bodu 80 je neurčité a částečně zmatečné. První odstavec případě, že dané ustanovení bude změněno ve navrhovaného § 15b ukládá povinnost, která je účastníkům trhu uložena nařízením smyslu pozměňovacího návrhu, dojde ke ztížení č. 1227/2011/EU (nařízení REMIT), a to navíc v jiném rozsahu, než jak je výkonu vyšetřovacích pravomocí dle REMIT. Tím účastníkům trhu uložena nařízením REMIT. Tuto skutečnost se následně pokouší pádem může být zmařena účinná detekce porušení částečně upřesnit odstavcem 2, který stanoví, že povinnost podle odstavce 1 má zákazů a povinností dle Nařízení REMIT. Současně zahrnovat uchovávání alespoň těch informací, které jsou účastníci trhu povinni takto stanovená povinnost slouží jako ochrana reportovat Agentuře pro spolupráci regulačních úřadů podle nařízení REMIT. účastníků trhu, kdy v případě na podezření porušení Jinými slovy, výkladově nejednoznačným způsobem návrh ukládá povinnost REMIT u jedné transakce může být v kontextu uchovávání určitých údajů, ale protože není jasné, kterých, tak odstavce stanoví, že dalších transakcí toto podezření vyvráceno. Takto to jsou alespoň údaje reportované podle REMIT. Taková nejednoznačnost je zcela přeformulované ustanovení tak může ve svém nepřípustná. důsledku reálně poškodit účastníky trhu a ztížit Pokud je tedy záměrem předkladatelů uložit účastníkům trhu povinnost uchovávat jejich pozici v procesu objasňování podezření na pro potřeby vnitrostátních orgánů údaje o reportovaných skutečnostech podle zneužití trhu podle nařízení REMIT. REMIT, je třeba návrh bodu 80 přeformulovat tak, jak je navrhováno v tomto Odkaz na údaje, které mají uchovávané záznamy pozměňovacím návrhu. o transakcích obsahovat, je jednoznačně vymezen odkazem na prováděcí předpisy k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, kde jsou v článku 5 stanoveny podrobné údaje o smlouvách, které mají 238

autor

stanovisko ERÚ

návrh

být oznamovány, včetně příkazů k obchodování. Předkladatel pozměňovacího návrhu tak zcela změnil význam daného ustanovení, kdy povinnost účastníků trhu omezil na uchovávání záznamů o transakcích oznámených podle prováděcích předpisů k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, aniž by vymezil povahu údajů, které mají být ve vztahu k té dané transakci uchovávány. Uvedená formulace tak činí ustanovení zcela nejasným, a z tohoto důvodu i nefunkčním. V daném návrhu dále chybí zejména to, aby se tato povinnost vztahovala i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. Navíc daná konstrukce je nelogická. Podmiňování uchovávání záznamů povinností (uvedení „má-li povinnost“…), když tato povinnost je dána Nařízením a nikoliv jako povinnost fakultativní, je nesmyslné. Původní znění bylo schváleno LRV. Výkladové problémy rozhodně nepřináší. Odstavec 1. je třeba číst následovně: (1) Účastníci trhu REMIT jsou povinni uchovávat všechny záznamy o uskutečněných transakcích s produkty dle REMIT včetně záznamů komunikace se zákazníkem, a to v chronologickém pořadí. Tato povinnost se vztahuje i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. V odst. 2 lze hovořit o možnosti vyškrtnutí slova „alespoň“.

239

autor 287.


stanovisko ERÚ

návrh

Nedoporučujeme. V Části první se za bod 86 doplňuje nový bod 86a, který zní: „86a. V § 17 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) tom, zda zaniklo ochranné pásmo podle § 46 odst. 16, § 68 odst. 7 nebo § 87 odst. 7, j) tom, zda zaniklo bezpečnostní pásmo podle § 69 odst. 5.“. Odůvodnění: V ustanovení § 17 odst. 4, 6 a 7 jsou vymezeny pravomoci Energetického regulačního úřadu. Protože při projednávání návrhu zákona v Legislativní radě vlády byla doplněna kompetence ERÚ rozhodovat v pochybnostech o existenci nebo naopak zániku ochranného pásma elektrického vedení, plynového zařízení nebo tepelného zařízení podle § 46 odst. 16, § 68 odst. 7 a § 87 odst. 7 energetického zákona nebo o existenci nebo zániku bezpečnostního pásma podle § 69 odst. 5, je třeba tuto kompetenci doplnit do výčtu rozhodovacích kompetencí ERÚ v § 17 odst. 6 energetického zákona.

240

Naprosto nevhodná nová kompetence pro Energetický regulační úřad jako ústřední orgán státní správy. O rušení ochranných pásem by měly rozhodovat místně příslušné stavební úřady, které znají detailně místní poměry, jsou v každodenním styku s provozovateli sítí a na základě jejichž rozhodnutí ochranná pásma vznikají. Dle ust. § 46 odst. 1 ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Stejně tak dle ust. § 68 odst. 1 vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu. S ohledem na to, že ve většině případů je vznik ochranného pásma navázána na správní akt orgánů rozhodujících ve stavebním řízení, jeví se jako nekoncepční, aby o zániku ochranných pásem rozhodoval Energetický regulační úřad, který nadto nedisponuje příslušným odborným aparátem, který by byl schopen posoudit, zda došlo k trvalému odpojení daného zařízení elektrizační nebo plynárenské soustavy. Vhodnějším by bylo ponechat rozhodování na příslušných stavebních úřadech. Totéž platí pro bezpečnostní

autor

stanovisko ERÚ

návrh pásma.

288.

289.


Výbor pro udržitelnou

V části první bod 103 zní:

Nedoporučujeme

„V § 17d odstavce 3 a 4 znějí:

Odůvodnění: Trváme stále na našich předchozích kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě „(3) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazeb podle odstavce 2 odběrného místa, resp. na zachování stávajícího a celkového počtu odběrných míst v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, do způsobu výpočtu s dohodnutým 40 % navýšením, kterých provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a který zajistí "samo-financování". provozovatelé distribučních soustav v České republice k poslednímu dni kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje  ERÚ nebylo nikdy vysvětleno, proč má být návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový poplatek určován nařízením vlády, stávající rok, dodávali zákazníkům elektřinu a plyn. systém nevyvolával žádné praktické problémy;  přechod na výpočet přes odběrná místa je do (4) Celkové počty odběrných míst podle odstavce 2 uveřejní Energetický regulační budoucna vhodný, ale za stávajících podmínek úřad podle údajů poskytnutých provozovatelem přenosové soustavy, nerealizovatelný, neboť operátor trhu provozovatelem přepravní soustavy a provozovateli distribučních soustav do neregistruje jednotlivá odběrná místa; 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.“.  z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení Odůvodnění: vydat, což je podstatné pro sestavení rozpočtu vždy cca v polovině roku; Protože se v bodu 102 mění způsob stanovení výše poplatku na činnost ERÚ z platby vztažené k množství spotřebované elektřiny na platbu vázanou na odběrné  není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, neboť vláda bude místo, je třeba doplnit změnu v § 17d odst. 3 a 4. Podle odstavce 3 bylo určení potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet absolutní roční výše poplatku na činnost ERÚ vztaženo k množství elektřiny odběrných míst; spotřebované v předchozím kalendářním roce, přičemž se navrhuje, aby nadále byla jeho v souladu s odstavcem 2 odvozena od celkového počtu odběrných míst. Navíc v textu chybí informaci o termínu sdělení Rozhodným okamžikem by byl 31. 12. kalendářního roku, který předchází vládního nařízení o ceně ERÚ. Bylo by vhodnější, kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický aby zákon obsahoval přesnou částku a nebyl regulační úřad. Podle navrhovaného odstavce 4 potom ERÚ bude zveřejňovat počty každoročně „schvalován“ pomocí vládního nařízení. odběrných míst sdělením ve Sbírce zákonů, jak dosud činil v případě informace o celkovém množství spotřebovane elektřiny a plynu. Nedoporučujeme. V Části první v bodu 106, pokud jde o § 17f odst. 1, se za slovo „předseda“ vkládá Odůvodnění: 241

Nesouhlas

s

bodem

vyplývá

autor energetiku

stanovisko ERÚ

návrh

slovo „Rady“, a pokud jde o § 17f odst. 2, se za slovo „předsedy“ vkládá slovo z nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené „Rady“. předkladatelem. Odůvodnění:

Nad rámec toho je bod legislativně-technicky špatně. Nemůže být uvedeno, že se vkládá, neboť V souladu s doporučením Legislativní rady vlády byl přijat návrh organizace dané ustanovení obsahuje spojení „předseda Energetického regulačního úřadu, jehož podstatou je vytvoření kolektivního orgánu Energetického regulačního úřadu“. Pokud by byl v čele ERÚ místo dosavadní pozice předsedy ERÚ. Proto je třeba tuto změnu bod přijat, pak by bylo uvedeno „předseda Rady promítnout i do § 17f, který upravuje vztah ERÚ k Poslanecké sněmovně a ve Energetického regulačního úřadu“. V § 17b je kterém zůstala ustanovení upravující povinnosti předsedy ERÚ, nikoli nově přitom zaveden pojem „předseda Rady“, nikoliv předsedy Rady ERÚ. „předseda Rady Energetického regulačního úřadu. 290.


V Části první v bodu 225, pokud jde o § 50 odst. 2 písm. b), se za slova „dodávku elektřiny“ vkládají „a související služby v elektroenergetice“. Odůvodnění: Protože se smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny zavazuje zákazník hradit cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za související služby v elektroenergetice, je třeba rovněž předmět úpravy v písm. b), pokud jde o způsob úhrady plateb, rozšířit o platby za související služby v elektroenergetice.

291.


V Části první bod 350 zní:

Neutrální stanovisko. Komentář: ERÚ obecně terminologii "související nadbytečnost.

nepodporuje novou služby", pro její

Nedoporučujeme.

„328. V § 69 se doplňuje odstavec 5, který zní:

Odůvodnění: Naprosto nevhodná nová kompetence pro Energetický regulační úřad jako ústřední orgán „(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od státní správy. Viz stanovisko k bodu 2. plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda bezpečnostní pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené bezpečnostním pásmem Energetický regulační úřad.“. Odůvodnění: Upřesňuje se znění novelizačního bodu 328, jehož předmětem úpravy je zánik ochranného pásma a pravomoc ERÚ o takové skutečnosti vydávat deklaratorní rozhodnutí, avšak předmětem úpravy § 69 nejsou ochranná pásma, ale bezpečnostní pásma. Je tedy zřejmé, že bod 328 upravuje zánik ochranného pásma mylně, má se 242

autor

stanovisko ERÚ

návrh jednat o zánik bezpečnostního pásma.

292.


V Části první se za bod 462 doplňuje nový bod 462a, který zní: „426a. § 98 odst. 13 se zrušuje.“. Odůvodnění: Ustanovení § 98 odst. 13 upravuje povinnost „promítnutí“ věcných břemen u energetických sítí a zařízení do Katastru nemovitostí do roku 2017. Tato povinnost se do energetického zákona dostala zákonem č. 158/2009 Sb., a to v důsledku poslaneckého návrhu vzneseného a přijatého při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Ustanovení § 98 odst. 13 zákona je však konstruováno natolik vadně, že je jako celek neaplikovatelné. Ustanovení § 98 odst. 13 energetického zákona předně ukládá povinnost „promítnutí“ existujícího věcného břemene do Katastru nemovitostí. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), však žádný institut „promítnutí“ práva nebo právem stanovené skutečnosti neupravuje. Především však platí, že § 98 odst. 13 výslovně ukládá povinnost promítnutí (ať už to znamená cokoliv) „existujících věcných břemen podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7“, což jsou odkazy na ustanovení stávajícího energetického zákona, tj. zákona č. 458/2000 Sb. Věcná břemena podle těchto ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. však v katastru nemovitostí zapsána jsou. Podle zákona č. 458/2000 Sb. nevznikala věcná břemena ze zákona, jako tomu bylo u předchozí právní úpravy upravující výstavbu a provoz energetických zařízení (např. zákon č. 79/1957 Sb. nebo po určitou dobu i zákon č. 222/1994 Sb.), ale jedině na základě smlouvy o vzniku věcného břemene sjednané s vlastníkem pozemku, popř. na základě rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, pokud k dohodě s vlastníkem pozemku nedošlo. Ustanovení § 98 odst. 13 je tedy zmatečné, vnitřně rozporné a tudíž neúčelné. Pokud bylo původním záměrem upravit režim věcných břemen vzniklých ex lege, ustanovení § 98 odst. 13 zákona se zcela minulo účinkem. Navrhuje se proto zrušení § 98 odst. 13 zákona a doporučuje se, aby shledá-li to Ministerstvo 243

Neutrální stanovisko. Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně zformulované. Daný institut veřejnoprávních věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se zápisem právní problém. Také většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačeny nejsou. Jejich uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes pozemky prochází.

autor

stanovisko ERÚ

návrh průmyslu a obchodu jako účelné, připravilo komplexní a řádný návrh řešení tohoto problému.

293.


V části první čl. II bod 3 zní:

Nedoporučujeme

„3. Dosavadní předseda Energetického regulačního úřadu se dnem nabytí účinnosti Odůvodnění: Nesouhlas s bodem vyplývá tohoto zákona stává členem Rady Energetického regulačního úřadu podle § 17b z nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto předkladatelem. zákona, na zbytek funkčního období, na které byl jmenován podle § 17b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ke dni jmenování do funkce. Vláda jmenuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ostatní členy Rady Energetického regulačního úřadu, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.“. Odůvodnění: Pozměňovací návrh vychází z jedné ze subvariant přechodného období, které předložila k rozhodnutí vládě České republiky Legislativní rada vlády. Protože projednávaný návrh novely zákona č. 458/2000 Sb. a dalších souvisejících zákonů mění organizaci Energetického regulačního úřadu tak, že namísto předsedy ERÚ jako monokratického orgánu má být v čele ERÚ zřízena pětičlenná Rada jako kolektivní orgán, je nezbytné zajistit rovněž stabilní a trvalé vedení nově vznikajícího orgánu v čele ERÚ. Jeví se proto jako nevhodné vytvořit přechodným ustanovením obsaženým ve vládním návrhu novely zákona č. 458/2000 Sb. a dalších souvisejících zákonů pouze prozatímní předsednictví Rady ERÚ a teprve po skončení funkčního období předsedy jmenovaného podle dosavadních právních předpisů jmenovat předsedu Rady na řádné funkční období. Navrhovaný zákon v § 17b odst. 2 stanoví, že předsedu Rady jmenuje vláda ze členů Rady. Není proto žádný důvod, aby se dosavadní předseda ERÚ nestal na zbytek funkčního období ex lege členem Rady, a o tom, kdo má být předseda Rady, nerozhodla v souladu s navrhovaným zákonem vláda České republiky. Proto se navrhuje změna čl. II bodu 3 návrhu zákona tak, aby se předseda ERÚ jmenovaný podle dosavadního zákona č. 458/2000 Sb. stal na zbytek jeho 244

autor

stanovisko ERÚ

návrh funkčního období, na které byl vládou České republiky v roce 2011 jmenován, členem Rady a mohl se tak podílet na dokončení svého funkčního období. Vláda České republiky potom ke dni nabytí účinnosti projednávaného zákona jmenuje zbývající členy Rady a v souladu s navrhovaným zákonem z členů Rady jmenuje předsedu Rady na zákonem vymezené funkční období.

294.


V Části první čl. II se za bod 9 doplňují nové body 10 až 12, které znějí: „10. Ke dni nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, zaregistruje provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy u operátora trhu všechna odběrná a předávací místa, do kterých ke dni nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nebo ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, zajišťuje službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy. 11. Stane-li se v období od nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nebo ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, dodavatelem elektřiny nebo plynu zákazníka, který již nejméně jednou uplatnil právo na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu, vertikálně integrovaný podnikatel nebo vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel, registrace odběrného místa u operátora trhu provedená podle dosavadních právních předpisů se neruší; provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen předávat operátorovi trhu za takto registrované odběrné místo naměřené nebo vyhodnocené údaje a další údaje pro plnění jeho povinností obdobně jako v případě odběrného místa zákazníka, jehož dodavatelem elektřiny nebo plynu je dodavatel elektřiny nebo plynu odlišný od vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. 12. Pro rozpočtový rok, který následuje po roce, ve kterém nabude tento zákon účinnosti, se při stanovení roční výše poplatku vychází z celkového počtu odběrných 245

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Povinnost registrace odběrných míst není kvantifikována, není proto vhodné její zavedení. Ohledně poplatku trváme stále na našich předchozích kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě odběrného místa, resp. na zachování stávajícího způsobu výpočtu s dohodnutým 40% navýšením.

autor

stanovisko ERÚ

návrh míst, do kterých provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav v České republice poskytovali službu přenosu elektřiny, přepravy plynu nebo distribuce elektřiny nebo plynu ke dni 31. prosince 2014. Energetický regulační úřad uveřejní formou sdělení ve Sbírce zákonů celkový počet odběrných míst podle věty první do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; přitom vychází z údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy a provozovateli distribučních soustav podle prováděcího právního předpisu, který upravuje regulační výkaznictví.“. Odůvodnění: Navrhovaná přechodná ustanovení řeší dvě odlišné záležitosti. Bod 10 a 11 jsou přechodná ustanovení k § 25 odst. 11 písm. l) a § 59 odst. 8 písm. ff) energetického zákona, ve znění navrhované novely, která upravují povinnost registrace odběrných a předávacích míst účastníků trhu v systému OTE, a.s.. Aby byla zajištěna úplná registrace všech odběrných míst, je třeba dořešit režim již existujících odběrných míst tak, aby jejich registrace proběhla k navrhovanému datu účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) a § 59 odst. 8 písm. ff) energetického zákona, tj. ke dni 1. 7. 2017. Navrhovaný bod 12 upravuje výchozí postup při stanovení roční výše poplatku na činnost ERÚ po nabytí účinnosti projednávané novely, kdy dochází ke změně vyměřovací základy ze spotřebované elektřiny či plynu na odběrná místa.

295.


Část třináctá se zrušuje.


Odůvodnění: Část třináctá předloženého balíčku novelizovaných předpisů ruší osvobození elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie od daně z elektřiny. Toto opatření bylo do právního řádu ČR zavedeno jako jedna z komponent ekologické daňové reformy. Je tedy součástí širšího záměru přestavby daňového systému, který směřuje ke snížení zdanění práce a zvýšení zdanění spotřeby s výjimkou produktů a služeb, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Jeho vypuštění je navrženo bez zdůvodnění, zda stát od této strategie ustoupil, případně čím ji nahradil. Jedná 246

autor

stanovisko ERÚ

návrh se tedy o nesystémový krok, jehož přínos pro státní rozpočet ve výši cca 200 mil. Kč ročně, jenž je zanedbatelný, navíc se zcela vyrovná zvýšení výdajů na podporu podporovaných zdrojů. U elektřiny z obnovitelných zdrojů musí totiž být výnos z osvobození od daně z elektřiny započítáván do stanovení výše (snižování) zeleného bonusu nebo ceny za činnost povinně vykupujícího, oba případy snižují celkové náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů právě o tolik, o kolik by se zvýšil příjem státního rozpočtu o vybranou daň. Pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je však výnos z osvobození od daně významnou pobídkou, která umožňuje snazší zapojení elektřiny z obnovitelných zdrojů do tržních mechanismů obchodování s energiemi, což je cíl, k němuž by měl mechanismus podpory výroby elektřiny z OZE směřovat. Navrhuje se tedy ponechat osvobození od daně pro elektřinu z obnovitelných zdrojů ve stávající podobě. Na tento návrh navazuje i bod 25 tohoto pozměňovacího návrhu. Nebezpečí zneužití a podvodů se zárukami původu lze řešit znemožněním osvobození od daně z elektřiny na základě záruky původu což zavádí bod 25 tohoto pozměňovacího návrhu. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: bez dopadu – výpadek příjmů státního rozpočtu vyrovnán snížením nákladů na podporované zdroje.

296.


V Části čtrnácté bod 12, pokud jde o písm. u), zní:

Nedoporučujeme.

„u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí a jejichž provoz je výrobou elektřiny nebo elektřiny a tepla vynucen, dále ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny nebo elektřiny a tepla pokrytá elektřinou vyrobenou ve zdroji, který je součástí hlavního výrobního zařízení a k přeměně na elektrickou energii využívá tepelnou energii získanou při výrobě elektřiny v hlavním výrobním zařízení, se nepovažuje za technologickou vlastní spotřebu elektřiny.“. Odůvodnění:

247

Odůvodnění: Nabízená definice TVS vychází z nejstarší definice TVS z původní vyhlášky č. 475/2005 Sb. V průběhu novelizačního procesu této vyhlášky, stejně tak u nové vyhlášky, která jí nahradila č. 347/2012 Sb., byla doplněna podstatná část definice, která za TVS považuje také výrobu, přeměnu a úpravu paliva. Pro jednoznačnější výklad TVS elektřiny ji ERÚ vnímá jako nezbytnou. Uvedená nově navržená definice nezachovává kontinuitu v dosud používaných definicích, které jsou uvedeny již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou,

návrh

stanovisko ERÚ

Návrh definice pojmu „technologická vlastní spotřeba elektřiny“ obsahově vychází z definice tohoto pojmu uvedené dříve ve vyhlášce č. 475/2005 Sb. a v současné době ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. Nově se navrhuje doplnit, že technologickou vlastní spotřebou výrobny není spotřeba elektřiny, která je pokryta výrobou elektřiny na sekundární turbíně přídatného zdroje elektřiny. Jedná se o zdroje elektřiny, které pro výrobu elektřiny využívají odpadní (spalinové) teplo vznikající nejčastěji při kombinované výrobě elektřiny a tepla v hlavním výrobním zdroji. Pokud by tato tepelná energie, která nemůže být využita pro dodávku užitečného tepla, nebyla využita pro sekundární výrobu a spotřebu elektřiny, bylo by toto množství tepelné energie bez užitku zmařeno, nejčastěji jeho vypuštěním do ovzduší.

zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou se stanoví technickoekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.

autor

Možnost prohlásit určitou část elektřiny vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby Navrhovaná úprava vede k podpoře úspory primární energie (ÚPE) a ke zvýšení elektřiny a tepla závisí na množství uplatněného energetické účinnosti kombinované výroby elektřiny a tepla. Návrh vychází ze užitečného tepla. Přičemž z definice užitečného směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU z 25. října 2012 tepla vyplývá, že teplo dodané pro dodatečnou o energetické účinnosti. Čl. 14 odst. 11 této směrnice stanoví členským státům výrobu elektřiny není užitečným teplem. To je povinnost zajistit, aby jakákoliv podpora KVET byla podmíněna tím, že „odpadní podpořeno mimo jiné také společným stanoviskem teplo je využíváno k dosažení úspor primární energie“. Je tedy nezbytné podnítit ERÚ a MPO ve věci provozování sekundárních rozvoj využívání odpadního tepla a takto vyrobenou elektřinu posuzovat jako parních turbín (ORC) a výkladovým stanoviskem výrobu elektřiny z KVET, aby byl splněn závazek vyplývající ze směrnice k užitečnému teplu Energetického regulačního 2012/27/EU. úřadu. Uvedený návrh tedy v souvislosti s užitečným teplem žádnou úsporu primární energie nezajistí. 297.


V Části čtrnácté bod 19 zní:


„19. V § 4 odst. 11 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 11 se doplňují slova „ ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 23 zní: „23. V § 5 odst. 8 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny 248

autor

stanovisko ERÚ

návrh z druhotných zdrojů má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 26 zní: „26. V § 6 odst. 6 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 50 zní: „50. V § 24 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“, za slovo „obce“ se vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 53 zní: „30. V § 25 odst. 7 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se novelizoval zákona č. 165/2012 Sb., zavedl jako zákonnou podmínku pro vznik nároku na podporu elektřiny vyrobené z OZE, druhotných zdrojů a KVET a tepla vyrobeného z OZE skutečnost, že jsou tyto energie vyráběny výrobcem, který (má-li formu akciové společnosti) má vydány výlučně zaknihované akcie. Přestože původním záměrem bylo (zřejmě) zvýšení transparentnosti poskytování veřejné podpory provozovatelům fotovoltaických elektráren, tento zákonný požadavek dopadnul na všechny výrobce elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů, včetně výrobců elektřiny z KVET a jiných případů, které s fotovoltaickým boomem nijak nesouvisí a těmto výrobcům způsobil řadu problémů. 249

autor

stanovisko ERÚ

návrh Zákon č. 310/2013 Sb. zaváděl požadavek výlučného zaknihování akcií v období, kdy již několik týdnů platil zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který problém tzv. anonymních akciových společností k 1. 7. 2014 vyřešil. Tento zákon změnil listinné akcie na majitele na listinné akcie na jméno, nebo alternativně zavedl povinnost jejich zaknihování u centrálního depozitáře nebo imobilizaci u banky nebo obchodníka s cennými papíry. Rovněž tak k 1. lednu 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, kterých v případě akcií na majitele v § 274 stanoví, že mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. V současné době tedy již nemůže nastat situace, že by pro věcně příslušné orgány nebylo zjistitelné, kdo je akcionář v té které akciové společnosti, protože akcie na majitele jsou buď zaknihované nebo imobilizované nebo jsou vydány na jméno konkrétního akcionáře. Pokud stávající zákon stanoví, že předmětem podpory je elektřina vyrobená pouze výrobcem elektřiny, který jako akciová společnost má vydány výlučně zaknihované akcie, zakládá taková právní úprava neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, a to zejména ve vztahu k výrobcům, kteří mají vydány akcie na jméno či výrobcům, jejichž akcie jsou ve vlastnictví jediného akcionáře. Jestliže základní důvod přijetí požadavku na zaknihování akcií spočíval ve zvýšení transparentnosti příjemců veřejné podpory, je stávající úprava absurdní – výrobce, jehož akcionáři zaknihovali akcie na jméno, nejsou veřejně identifikovatelní (veřejnost nemá přístup do databáze Centrálního depozitáře). Naproti tomu má-li výrobce jediného akcionáře, je taková informace veřejně dostupná, neboť se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřejmě také proto návrh novely rozšiřuje situace, na které se tento požadavek nestahuje, o případy, kdy je 100% akcií ve vlastnictví obcí podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích. Jak obec, tak kraj budou jedinými akcionáři ve společnosti. V takovém případě však již neexistuje žádný objektivní důvod, proč by měl zákon zvýhodňovat určitou skupinu akcionářů před jinými, jedná-li se o zcela totožné situace (tj. případ, kdy je 100% akcií ve vlastnictví jednoho akcionáře). Z hlediska požadavků na transparentnost příjemců veřejné podpory se jedná o situaci zcela srovnatelnou s údaji zapisovanými do obchodního rejstříku v případě výrobců elektřiny, kteří nemají formu akciové společnosti, ale společnosti s ručením 250

autor

stanovisko ERÚ

návrh omezeným. Ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným však zákon č. 165/2012 Sb. kupodivu žádná omezení neupravuje. S ohledem na výše uvedené se proto navrhuje, aby byl požadavek na zaknihování akcií výrobce elektřiny omezen a neuplatňoval se na případy, kdy je výrobce ovládán jediným akcionářem a takový údaj je veřejně dohledatelný v obchodním rejstříku.

298.



Nedoporučujeme.

„20. V § 4 odstavec 12 zní:

Odůvodnění: Uvedená ustanovení upravují výjimku ze zaknihování akcií. V současně platném znění se „(12) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí výjimka vztahuje pouze na výrobce, jejichž hlavním elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož předmětem činnosti je zemědělská výroba předmětem činnosti je zemědělská výroba. Navržené podle zákona o zemědělství.“. znění rozšiřuje výjimku na jakéhokoli výrobce, jenž V Části čtrnácté bod 27 zní: se zemědělské výrobě věnuje, byť zcela okrajově. Teoreticky by se mohlo jednat o pouhé opomenutí „27. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: předkladatele, pak by ovšem odkaz na zákon „(8) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z o zemědělství nebyl zcela příhodný, neboť tento vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož předmětem činnosti je zákon nedefinuje pojem „hlavní předmět činnosti zemědělská výroba podle zákona o zemědělství.“. zemědělská výroba“. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:

Použití výjimek z jakéhokoli pravidla by se mělo „(10) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného řádně odůvodnit a zvážit, v tomto případě nevidíme důvod pro rozšíření již dané výjimky. zdroje, jehož předmětem činnosti je zemědělská výroba podle zákona o zemědělství.“. Odůvodnění: Pojem „zemědělská výroba“ zavedl do zákona č. 165/2012 Sb. zákon č. 90/2014 Sb. Novela ovšem opomněla provázat normu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který obsahuje legální definici pojmu „zemědělská výroba“. Navrhovaný bod tento nedostatek odstraňuje. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu.

251

autor 299.


stanovisko ERÚ

návrh V Části čtrnácté bod 30 zní:

Nedoporučujeme.

„30. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Výrobce je povinen operátorovi trhu sdělit výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu a výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků bez zbytečného odkladu po první registraci zvolené formy podpory po uvedení výrobny elektřiny do provozu.“. Odůvodnění: Předložený návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích ukládá výrobcům energie z podporovaných zdrojů nové povinnosti. Jedná se o povinnost archivační, kdy novela zákona požaduje po výrobcích uchovávat doklady o investičních a provozních nákladech výroby po dobu životnosti výrobny a následujících pět let (zpravidla tedy celkem 25 let). Tuto nově zaváděnou povinnost lze označit za zcela nadbytečnou administrativní zátěž výrobců. Uchovávání dokladů po dobu min. 25 let je technicky velmi náročné, neboť je nelze archivovat v elektronické podobě (nelze předpokládat, že současné elektronické formáty dokumentů budou kompatibilní se zařízením používanými v tak vzdálené budoucnosti). Nejpodstatnější však je, že tato nová povinnost není odůvodněna požadavky regulace trhu s energiemi. Žádnému správnímu orgánu ani účastníkovi trhu s elektřinou neumožňuje navrhovaná právní úprava s těmito údaji pracovat a vyvozovat z nich nějaké první důsledky. Zakotvení této nové povinnosti do zákona je tedy zcela samoúčelné.

Odůvodnění: Poslanecký návrh v bodě 30 vypouští ustanovení upravující archivační a předkládací povinnost výrobců pro doklady prokazující investiční a provozní náklady výrobny. Toto ustanovení není samoúčelné, jak tvrdí předkladatel. Dané doklady budou zcela zásadní pro možnost kontroly překompenzace po 10 letech, kterou po ČR požaduje Evropská komise v notifikaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedený mechanismus kontroly překompenzace bude předložen v další novele zákona o podporovaných zdrojích, nicméně již nyní je nutné zajistit uchovávání patřičných údajů.

Pokud již došlo k majetkovým dispozicím a výrobce danými doklady nedisponuje (a není povinen jimi disponovat na základě zákona o účetnictví), nelze tuto povinnost po výrobci spravedlivě vymáhat. To ovšem vyplývá i z jazykového výkladu § 7 odst. 7. Toho je si předkladatel vědom a do budoucna je snaha toto řešit – viz poslední věta navrhovaného ustanovení, která samozřejmě míří až na obchody realizované v budoucnu. U těchto výrobců bude Navrhovaná povinnost navíc nedopadá na výrobny, jenž byly v průběhu provozu muset být výše investičních nákladů stanovena (i krátce po výstavbě) prodány, resp. u těchto výroben se nebudou dochovávat určitým náhradním způsobem, který však nikdy investiční náklady vč. dotací, protože tyto je nemají k dispozici. Z toho důvodu se nebude zcela přesný. navrhuje úprava tohoto bodu novely zákona. Uvedené ustanovení zajistí přístup ERÚ k dokumentům, které v době účinnosti zákona výrobci uchovávají podle zákona o účetnictví a k dokladům o provozní podpoře výrobny do budoucna. Jeho vypuštění by znamenalo nemožnost 252

autor

stanovisko ERÚ

návrh

řádného splnění notifikačních podmínek daných Evropskou komisí. K § 7 odst. 8 (v předkládaném PN se jedná o § 7 odst. 7): Uvedené znění je oproti vládnímu návrhu upraveno tak, že se ustanovení bude vztahovat pouze na nově vzniklé výrobny. Účelem ustanovení však bylo vztáhnout tuto povinnost na všechny výrobce. Tato povinnost je již dnes dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. 300.


V Části čtrnácté se bod 31 zrušuje.

Spíše nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění:

Předložený návrh novely omezuje možnost volby formy podpory výkupními cenami pro výrobny, které jsou k elektrizační soustavě připojeny prostřednictvím jiné výrobny (tzv. vnořené výrobny) resp. pro výrobny prostřednictvím kterých je nově připojena vnořená výrobna. Zavedení tohoto opatření bylo odůvodněno komplikacemi při vykazování výroby z takových výroben v informačním systému operátora trhu. Tato otázka však již byla technicky vyřešena a v současné době nezpůsobuje vykazování vyrobené elektřiny resp. evidence vnořených výroben v jednom přípojném bodě, které pobírají rozdílné formy podpory, v systému operátora trhu žádné problémy. Z toho důvodu se navrhuje tento bod z novely zákona zcela vypustit jako neaktuální.

Byť operátor trhu uvádí, že tento problém již technicky vyřešil, domníváme se, že v praxi mohu nastat případy (v kombinaci s technologickou vlastní spotřebou a lokální spotřebou výrobce), které rozlišení dodané/vyrobené elektřiny neumožní. Považujeme za vhodné toto ustanovení ponechat alespoň z toho důvodu, aby se do budoucna předešlo podobným problémům.

253

autor

stanovisko ERÚ

návrh Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu.

301.



Nedoporučujeme.

„40. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „s výjimkou výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW,“ zrušují a na konci písm. b) se doplňují slova „; za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny nebo úprava výrobny elektřiny vyvolaná donucujícími ustanovení právních předpisů.“.

Odůvodnění: Domníváme se, že ani za současného stavu neexistují pochybnosti o tom, že oprava a údržba nespadají pod pojmy jako jsou rekonstrukce a modernizace a nedochází na teoretické rovině k matení těchto pojmů. Problémy mohou nastat spíše s výkladem v konkrétním Odůvodnění: případě, zda danou akci považovat za opravu či za Stávající ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. stanoví, že ukončení rekonstrukci, to však danou úpravou řešeno není rekonstrukce nebo modernizace stávající výrobny je považováno za nové datum a řešit ani nelze. uvedení výrobny do provozu. Provozovatelé distribučních soustav a ERÚ nemají Uvedené doplnění proto považujeme za nadbytečné, jednoznačný výklad pro toto ustanovení a někdy za rekonstrukci či modernizaci nicméně může zvýšit právní jistotu výrobců považují i opravu a údržbu. Tento výklad není v souladu s ustálenou praxí např. elektřiny z OZE. finančních úřadů, které jednoznačně rozlišují modernizaci, rekonstrukci, opravu a údržbu a jejich rozdílný dopad do práv a povinností daňového subjektu. Stejně tak podle zákona č. 165/2012 Sb. je nutné odlišné situace rozlišovat a hodnotit různě z hlediska dopadů do práv a povinností výrobců elektřiny. Na datum uvedení výrobny do provozu je navázána výše podpory a tím zprostředkovaně i návratnost investice nebo splátky úvěru. V situaci, kdy novela zákona o podporovaných zdrojích č. 310/2013 Sb. ukončila podporu obnovitelných zdrojů od 1. ledna 2014, by rozšiřující výklad vedl ke ztrátě podpory a fatálním důsledkům v podobě zmařené investice a zesplatnění úvěru. Proto je navrhováno zpřesnění citovaného ustanovení, které umožní provozovatelům výroben provádět opravy a údržbu. Tyto pojmy jsou ve stávající legislativě přesně definované a nehrozí riziko jejich zneužití k provádění takových úpravy na výrobně, které by zvýšily objem elektřiny, na kterou je vyplácena podpora.

302.



Nedoporučujeme.

„54. V § 26 odst. 4 se za slovo „povinen“ vkládají slova „pro výrobny tepla podle Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto PN je 254

stanovisko ERÚ

autor

návrh

energetiku

§ 24 odst. 3 s pravidelným ročním navýšením o 2 %“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.“.

zavádějící. U elektřiny z OZE je 2% indexace vztažena pouze na podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám garantována návratnost investice. Při podpoře formou zelených bonusů tyto garance nejsou zákonem poskytovány a nedochází k indexaci zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc není indexována ani výkupní cena z důvodu značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku Odůvodnění: provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována Navrhované doplnění bodu 54, ohledně roční eskalace pevného zeleného bonusu, pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý odstraňuje nerovnost při stanovení stávající podpory výroby tepla ve srovnání příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná právní úprava počítá s tím, funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla však dosud taková U provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje valorizace nebyla zavedena. dobu trvání práva na podporu. Tvrzení že je podpora Směrnice vyžadující plnění podílu obnovitelných zdrojů energie (2009/28/ES) na teplo velmi nízká je rovněž zavádějící vzhledem vyžaduje po české republice dosažení 13 % podílu energie z obnovitelných zdrojů k jejímu vyjádření v Kč/GJ. na hrubé konečné spotřebě energie, nikoli pouze elektřiny. Proto bylo do zákona o podporovaných zdrojích č. 165/2012 přijato ustanovení o provozní podpoře tepla. Podpora tepla je velmi levný způsob, jak splnění podílu OZE dosáhnout. Vzhledem k tomu, že je výše podpory velmi nízká a pevně stanovená zákonem, je nutné, aby nedocházelo k faktickému snižování podpory vlivem inflace. Proto navrhujeme do zákona zakotvit stejný princip, který platí i u ostatních OZE a to je meziroční navyšování provozní podpory tepla o 2 %. Náklady na provozní podporu tepla dosáhly v roce 2013 necelých 140 mil. Kč. Meziroční navyšování provozní podpory tepla přinese zvýšení nákladů na podporu řádově o stovky tisíc až jednotky mil. Kč ročně. Podpora tepla je směrována především k malým (obecním) výtopnám, kterým masivní podpora výroby elektřiny z biomasy v minulých letech výrazně zdražila palivo (např. obec Roštín, obec Kašperské Hory, městys Cerekev, obec Měňany a další).

255

autor

stanovisko ERÚ

návrh V ostatním je navrhované znění bodu 54 shodné se zněním vládního návrhu zákona. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Stovky tis. až jednotky mil. Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje (ze státního rozpočtu).

303.


V části čtrnácté v bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, se doplňuje věta „Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného či předaného množství elektřiny z distribuční soustavy či do distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období.“. Odůvodnění: Oproti projednávanému návrhu novely se v části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, doplňuje druhá věta. Doplněné ustanovení analogicky s odběry zákazníků upravených v § 28 odst. 5 stanovuje zákonný strop výše složky ceny služby distribuční soustavy na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů ve výši 495 Kč/MWh i na případy odběrů subjektů, které jsou jak zákazníky (odběrateli a konečnými spotřebiteli elektřiny), tak rovněž provozovateli lokálních distribučních soustav. Tyto případy nejsou pokryty přímo navrhovaným ustanovením § 28 odst. 5, a proto se z důvodu vyloučení pochybností navrhuje doplnění té samé úpravy i do § 28 odst. 6 zákona. Situace, kdy je jeden subjekt s právní osobností současně zákazníkem a současně provozovatelem lokální distribuční soustavy, nejsou nijak výjimečné a bez navrhované úpravy by vznikala neodůvodněná nerovnost mezi subjekty odebírající elektřiny ke konečné spotřebě.

256

Doporučujeme s níže navrženou úpravou. Předložený PN navrhujeme rozšířit do níže uvedeného znění. Jen takto bude účel návrhu splněn. Bez níže uvedeného doplnění bude ustanovení způsobovat jen další výkladové nejasnosti. „Maximální platba provozovatele lokální distribuční soustavy za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového rozdílu odebraného a předaného množství elektřiny z nadřazené distribuční soustavy či připojené lokální distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období, navýšeného o množství elektřiny vyrobené a dodané za fakturované období do lokální distribuční soustavy z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami v režimu čerpání, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu

autor

stanovisko ERÚ

návrh

elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla.“. 304.


V části čtrnácté v bodu 75, pokud jde o § 44, se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záruka původu neslouží k prokázání splnění podmínek pro osvobození od daně z elektřiny pro ekologicky šetrnou elektřinu podle zákona, který upravuje daň z elektřiny.“.


Odůvodnění: Cílem tohoto návrhu je vyloučit daňové zneužití záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jedná se o případy, kdy je uplatňováno osvobození od daně z elektřiny na základě předložené záruky, která byla ovšem na jejího držitele převedena samostatně, bez současného převedení množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, odpovídající dané záruce. V takové případě by mohlo dojít k osvobození od daně i u elektřiny, která z obnovitelných zdrojů nepochází. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu. 305.


V části čtrnácté se čl. XVII. doplňuje nový bod 12, který zní: „12. Na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 30 kW dosud nepřipojené k přenosové nebo distribuční soustavě a uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb., pro kterou byl uplatňován nárok na podporu podle zákona č. 165/2012Sb. se ustanovení § 54 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění tohoto zákona nevztahuje. Připojení takové výrobny k přenosové nebo distribuční soustavě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemá vliv na stanovení výše podpory.“. Odůvodnění: Navrhuje se přechodné ustanovení, které zavádí kontinuitu výše podpory pro malé domácí výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s výkonem do 30 kW, nepřipojené k elektrizační soustavě (ostrovní systémy), pokud se jejich provozovatel rozhodne požádat o jejich připojení. Podle platného právního stavu je v okamžiku připojení takové výrobny elektřiny „restartována“ výše podpory na nižší cenovou hladinu, a to na úroveň výše výkupní ceny stanovené pro výrobny 257

Nedoporučujeme. Obecně se v přechodných ustanoveních právních předpisů upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým. Připojení ostrovních výroben a úpravu jejich podpory však řešil zákon č. 165/2012 Sb., nikoli tato novela. Zákon č. 165/2012 Sb. se navíc s danou problematikou náležitě vypořádal v přechodných ustanoveních (§ 54 odst. 3 zákona). Uvedeným návrhem se tedy zcela v rozporu s Legislativními pravidly vlády novelizuje přechodné ustanovení k zákonu č. 165/2012 Sb. Uvedený PN se snaží odůvodnit navrženou změnu tím, že ostrovní systémy po připojení díky nové

návrh

stanovisko ERÚ

uvedené do provozu v roce 2011. Pro ostrovní systémy uvedené do provozu v předchozích letech pak vzniká problém se zachováním požadavku na patnáctiletou návratnost, kterou nové výkupní ceny nejsou schopny zaručit. Navrhované ustanovení tento problém řeší tak, že připojeným bývalým ostrovním systémům zůstává zachována výše podpory z roku, v němž byly uvedeny do provozu (např. 2009 či 2010). Tento návrh nepředstavuje žádný zásah do objemu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, neboť zachovává současnou výši podpory. Nepředstavuje ani riziko z hlediska potenciálního ohrožení stability a bezpečného provozu elektrizační soustavy, neboť se jedná o výrobny s instalovaným výkonem v součtu cca 300 kW, které před připojením musí splnit všechny zákonné podmínky připojení a mít uzavřenou smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy.

výkupní ceně nebudou mít zaručenu patnáctiletou návratnost vložené investice. Je zde nicméně opomíjena skutečnost, že výrobny v ostrovním provozu měly právo na podporu pouze ve formě zelených bonusů a garance návratnosti investic se tedy na tyto výrobny nevztahuje.

autor

Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu.

306.

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace

Navrhujeme úpravu § 11a odst. 2 energetického zákona:

Pokud má být novelou zákona stanoveno, že tyto ostrovní systémy, které se nyní nově připojí, budou mít cenu svého původního data uvedení do provozu, je zarážející, že tak nebylo učiněno již v době vzniku zákona č. 165/2012 Sb. Pokud by měl tento PN retroaktivně již připojeným bývalým ostrovním systémům, které již získaly cenu roku 2011, opět změnit její výši dle původního uvedení do provozu (tj. v době ostrovního uvedení do provozu, kdy pobíraly podporu dle zákona č. 180/2005 Sb.), vnímáme takovou skutečnost jako retroaktivní změnu, která bude mít nepochybně dopady i do státního rozpočtu. Nedoporučujeme.

„(2) V případě smlouvy o dodávce elektřiny, smlouvy o dodávce plynu, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o dodávce tepelné energie, kterou uzavřel spotřebitel s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy ode dne uzavření smlouvy, avšak neskončí dříve, než 5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o dodávce tepelné energie. Lhůta je zachována, pokud bylo oznámení o odstoupení od smlouvy písemně odesláno držiteli licence před uplynutím této lhůty.“ Odůvodnění: současným návrhem novely by došlo k významnému snížení úrovně ochrany 258

Odůvodnění: Úpravu odstupování od smluv je nutné řešit odbornou diskuzí ve shodě nejen se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, ale i držitelů licence tak, aby byly naplněny požadavky evropské směrnice 2011/83/EU. O daném ustanovení, které je klíčové z hlediska ochrany spotřebitelů, neproběhla při přípravě zákona téměř žádná diskuse. Navržené znění plně neodpovídá výše zmíněné evropské směrnici, přičemž ta nedovoluje se od jejího znění odchýlit.

autor

stanovisko ERÚ

návrh spotřebitele, když dle stávajícího textu zákona má spotřebitel (resp. i podnikající fyzická osoba) právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě do 5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. (Tato lhůta byla podle současné úpravy zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy písemně odesláno před uplynutím této lhůty, což je v souladu s evropskou úpravou ochrany spotřebitele.).

Navržené ustanovení způsobí výkladové problémy, neboť pro odstoupení stanoví zároveň dvě lhůty, kdy obě by měly platit kumulativně, což v drtivé většině případů nebude možné. Lhůta pro odstoupení je podle návrhu 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Zároveň má platit, že tato lhůta pro odstoupení V praxi dochází ke značné prodlevě od uzavření smlouvy o dodávkách energií skončí max. 5 dní od zahájení dodávky. Bude-li však a prvním dnem zahájení dodávek dle nové smlouvy. To je zapříčiněno zejména smlouva uzavřena 2 měsíce před zahájením nastavením podmínek pro změnu dodavatele ve smlouvách (výpovědní doby apod.). dodávky, nebude splněna buď lhůta 14 dnů od V případě, že by byl novelizovaný text přijat, došlo by k velmi významnému uzavření smlouvy, nebo lhůta 5 dnů před zahájením zkrácení lhůty pro odstoupení od smlouvy, a to v neprospěch spotřebitele. dodávky. Naší organizaci je známo, že Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011, o právech spotřebitelů požaduje stanovení čtrnáctidenní lhůty pro odstoupení od data uzavření smlouvy, což také odpovídá textu § 1829 Občanského zákoníku. Naše zkušenosti z praxe však ukazují, že zvláštní lhůta stanovená Energetickým zákonem pro odstoupení od smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu sjednané mimo obchodní prostory nečiní v praxi žádný problém. Naopak samotná lhůta 14 dnů od uzavření smlouvy se jeví na základě našich praktických zkušeností jako neúnosně krátká. Navrhujeme úpravu § 11a odst. 2 energetického zákona, jež by vyhovovalo požadavkům Směrnice o právech spotřebitelů a zároveň negativně neovlivnilo již dosaženou úroveň ochrany spotřebitele. Dle našeho názoru je takováto úprava potřebná … pro zachování úrovně ochrany spotřebitele v oblasti smluv o dodávkách energií. Je též lepší výslovně stanovit, že v uvedené lhůtě postačí odstoupení od smlouvy odeslat dodavateli energie. Jinak by totiž tento charakter lhůty (tzv. procesní lhůta) musel být odvozován výkladem s odkazem na Občanský zákoník, což by znamenalo nejistotu spotřebitelů i dodavatelů energie.

259

Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným Zemědělskému výboru PSP ČR

Navrhovatel

řádek

Poslankyně Olga Havlová

1

Poslanec Petr Kudela

2a3


4

Poslanec Jan Volný

5a6

Poslanec Pavel Kováčik

7

260

autor 307. Poslankyně Olga Havlová

stanovisko ERÚ

návrh 1. Stávající novelizační bod 100, čl. I, část první, nově zní: „100. § 17b a17c včetně nadpisů znějí: „§ 17b Organizace Energetického regulačního úřadu (1) Orgány Energetického regulačního úřadu jsou předseda Energetického regulačního úřadu a Rada Energetického regulačního úřadu. V čele Energetického regulačního úřadu je předseda Energetického regulačního úřadu, který a) řídí Energetický regulační úřad, b) jedná jménem Energetického regulačního úřadu navenek, c) je nadřízeným správním orgánem ve smyslu správního řádu. (2) Předsedu Energetického regulačního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh vlády na funkční období 6 let. Nikdo nemůže být jmenován více než dvakrát za sebou. (3) Předseda Energetického regulačního úřadu jmenuje a odvolává místopředsedu Energetického regulačního úřadu. Jmenuje-li předseda více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. Místopředseda zastupuje předsedu v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle rozhodnutí předsedy. Místopředsedou může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování předsedou Energetického regulačního úřadu podle odstavce 4. (4) Předsedou Energetického regulačního úřadu může být jmenován jen občan České republiky, který a) je plně svéprávný, b) má ukončené vysokoškolské vzdělání technického, ekonomického nebo právnického směru, c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídicí nebo vedoucí funkci, d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro

261

Doporučujeme.

autor

stanovisko ERÚ

návrh 1. úmyslný trestný čin, nebo 2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho skutková podstata souvisí s výkonem veřejné funkce, pokud jeho odsouzení pro trestný čin nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen, e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce předsedy. (5) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, soudce, státního zástupce, člena vlády nebo jinou funkcí ve veřejné správě nebo s členstvím v politické straně nebo politickém hnutí. Předseda dále nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. Předseda nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního úřadu. (6) Funkce předsedy Energetického regulačního úřadu zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která je podle odstavce 5 neslučitelná s funkcí předsedy, e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení svéprávnosti nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 4 písm. d), nebo f) odvoláním z funkce. (7) Prezident republiky předsedu Energetického regulačního úřadu odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo nestrannost Energetického regulačního úřadu. (8) Předseda Energetického regulačního úřadu po dobu 1 roku od zániku funkce nesmí být

262

autor

stanovisko ERÚ

návrh držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby, poskytovat přímo či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky ani být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu k držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky. V případě porušení zákazu podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit Energetickému regulačnímu úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak šestinásobek měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. (9) Předseda Energetického regulačního úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši šestinásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Odchodné je splatné ke dni zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z důvodu závažného narušení nestrannosti nebo nezávislosti Energetického regulačního úřadu nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován předsedou. § 17c Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou (1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. (2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou, b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství, c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.“ 2.

Za stávající novelizační bod 106, čl. I, část první, se vkládá nový bod 107, který zní:

263

autor

stanovisko ERÚ

návrh „107. Za § 17f se vkládá nový § 17g, který včetně nadpisu zní: § 17g Rada Energetického regulačního úřadu (1) Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „rada“) má 6 členů, z nichž jeden je předsedou rady a jeden místopředsedou rady. Předseda rady řídí činnost rady. Předsedu rady zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda rady v plném rozsahu. (2) Rada a) schvaluje jednací řád rady, b) schvaluje návrh zprávy o činnosti a zprávy o hospodaření Energetického regulačního úřadu, c) schvaluje návrh státního závěrečného účtu, d) schvaluje investice nad 5 mil. Kč, e) schvaluje návrhy dohod o vzájemné spolupráci s regulačními orgány členských států Evropské unie, f) schvaluje návrhy dohod o vzájemné spolupráci s jinými orgány státní správy, g) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Energetického regulačního úřadu v prvním stupni, h) vyjadřuje se k dalším věcem, jejichž projednání v radě navrhne předseda. (3) Rada zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Jednání rady jsou neveřejná. Na jednání rady může předseda rady přizvat zaměstnance Energetického regulačního úřadu nebo další osoby. Předseda nebo místopředseda Energetického regulačního úřadu se může jednání rady zúčastnit vždy. Rada rozhoduje hlasováním. Rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomen předseda rady nebo místopředseda rady a nejméně další tři členové rady. Rozhodnutí rady je přijato většinou hlasů přítomných členů rady. Protokol o hlasování je neveřejný. (4) Členové rady jednají při výkonu své působnosti nezávisle na pokynech předsedy a místopředsedů Energetického regulačního úřadu, státních orgánů, orgánů územní samosprávy, jiných orgánů veřejné moci a dalších osob. Členové rady jsou oprávněni

264

autor

stanovisko ERÚ

návrh nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti Energetického regulačního úřadu souvisejících s výkonem pravomocí rady. Na členy rady se vztahuje povinnosti mlčenlivosti podle § 17 odst. 13 obdobně. (5) Členy rady jmenuje prezident republiky, přičemž předsedu rady a jednoho člena jmenuje na návrh Senátu, místopředsedu rady a jednoho člena na návrh Poslanecké sněmovny. Funkční období členů rady je 6 let. Rada se z jedné poloviny obnovuje každé tři roky tak, aby byl dodržen princip první věty. Nikdo nemůže být jmenován členem rady více než dvakrát za sebou. Pokud členství v radě zaniklo jinak než uplynutím funkčního období, je jmenován nový člen na zbytek funkčního období. (6) Členem rady může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady podle § 17b odst. 4 písm. a), b) a d) a je obecně uznávaným a zkušeným odborníkem v oboru, který souvisí s působením Energetického regulačního úřadu. Člen rady nesmí být v období výkonu funkce člena rady zaměstnancem držitele licence v energetice, podnikat v energetických odvětvích nebo mít majetkovou účast na podnikání držitele licence v energetice, nesmí být členem řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů držitele licence v energetice. (7) Členství v radě zaniká a

uplynutím funkčního období,

b

vzdáním se funkce,

c

odvoláním z funkce,

d

smrtí nebo prohlášením za mrtvého.

(8) Prezident republiky odvolá člena rady na návrh předsedy Energetického regulačního úřadu, pokud a) byl pravomocným rozhodnutím soudu odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný z nedbalosti přímo související s výkonem jeho funkce, b) byl pravomocným rozhodnutím soudu zbaven svéprávnosti nebo jeho svéprávnost byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena, c) přestal splňovat podmínky výkonu funkce člena rady, d) nevykonává svoji funkci déle než 3 po sobě následující kalendářní měsíce; to neplatí, pokud je člen rady dočasně uznán neschopným práce pro nemoc nebo úraz,

265

autor

stanovisko ERÚ

návrh e) jednal při výkonu své funkce v rozporu s odstavcem 4. (9) Předseda rady má nárok na plat jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Ostatní členové rady mají nárok na plat ve výši člena Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud rada vyšle svého člena na pracovní cestu, přísluší mu cestovní náhrada podle jiného právního předpisu.“.“

V návaznosti na to se ostatní novelizační body přečíslují. Odůvodnění k návrhům 1 a 2: Původní návrh znamená omezení nezávislosti Energetického regulačního úřadu, pokud má radu kompletně jmenovat a odvolávat vláda na návrh MPO, tedy jde o rozpor se směrnicemi 2009/72/ES a čl. 39 odst. 4 směrnice 2009/73/ES. Úprava ve vládním návrhu představuje naprostý obrat od původně zamýšleného kontrolního orgánu k orgánu řídícímu. Návrh zcela mění stávající organizaci úřadu, neboť odstraňuje dosavadní institut předsedkyně a místopředsedů (náměstků), jinak běžný u většiny ústředních orgánů státní správy. Jde o variantu podle vzoru ČTÚ, která se ale v praxi ukazuje jako nadbytečná a problematická. Návrh obsahuje řadu nejasností zejména procesních, nevyjasněných kompetencí Rady jako kolektivního orgánu a předsedy Rady a výkonných pravomocí navenek i dovnitř úřadu, což by v praxi mohlo vést až k omezení regulátora v jeho praktické (rozhodovací) činnosti. Právní úprava musí být jednoznačná a nesmí připouštět různé výklady. Z návrhu není například vůbec patrné, zda jsou členové Rady zaměstnanci ERÚ a které pracovněprávní předpisy se na ně vztahují. Dále není zřejmé, kdo bude řídit každodenní práci ERÚ a jaký bude vztah členů rady k exekutivě úřadu. Směšování výkonných kompetencí a nevyjasněnost pravomocí Rady jako kolektivního orgánu a předsedy Rady nutně povede k nestabilitě, chaosu a neakceschopnosti úřadu. Rada měla být kontrolním orgánem regulační činnosti úřadu a předpokládalo se, že ji budou tvořit ekonomicky vzdělané osobnosti, v navržené variantě však rozhoduje i všechny druhoinstanční právní záležitosti, pro což je potřeba právní, nikoli ekonomické vzdělání. V předpokladech funkce však není ekonomické, ani právní vzdělání; 266

autor

stanovisko ERÚ

návrh Není zřejmý účel, proč vedle kolektivního orgánu rozkladové komise bude do správního rozhodování začleněn další kolektivní orgán, není jasné, jakou roli bude mít Rada v soudních záležitostech, které jsou pro energetické odvětví ještě důležitější než druhostupňová správní rozhodnutí ERÚ. Plat a naturálie (kanceláře, auta, služební byty, asistentky, cestovné apod.) podstatně zatíží rozpočet úřadu. Účinnost úpravy byla změněna na poslední chvíli z 1. 7. 2017 na 1. 7. 2015. Tímto pozměňovacím návrhem se tedy navrhuje zachovat stávající systém předsedy a nově upravit Radu Energetického regulačního úřadu jakožto kontrolního orgánu s pravomocí rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutí úřadu v prvním stupni. V § 17b dle tohoto návrhu (bodu 2) je zachován současný text zákona, dochází pouze ke změně nadpisu, kdy slovo „předseda“ se nahrazuje slovem „organizace“, a první věta v odstavci 1 je upravena v souvislosti se zavedením Rady. Změnou je v § 17b odstavci 1 vypuštění písm. c) současného znění zákona, kterou dochází k přenesení rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutí ERÚ v prvním stupni z předsedy na Radu. Dále v odstavci 4 a 6 dochází k nahrazení pojmu „způsobilost k právním úkonům“ termínem „svéprávnost“, a to v návaznosti na nový občanský zákoník. Dále se v tomto bodu jedná o zavedení spolupráce České národní banky a ERÚ ve vztahu k nařízení REMIT v ustanovení § 17c, které bylo upraveno – tento pozměňovací návrh na znění § 17c obsaženém ve vládním návrhu nic nemění, z hlediska systematiky stávajícího novelizačního bodu 100 je zde však rovněž zařazen. Obsahově však tento pozměňovací návrh na vládním návrhu týkajícím se § 17c nic nemění a je s ním shodný. Změny se týkají toliko § 17b a tímto pozměňovacím návrhem navrhovaného § 17g (Rada).

308.


Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 90/2014 Sb., se mění takto: V § 4 odst. 12 se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu 267


autor

stanovisko ERÚ

návrh činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 1. V § 6 odst. 8 se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 2. V § 24 odst. 10 se na konci doplňuje věta „Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 3. V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní: „Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou a) způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba, b) způsob vedení seznamu výrobců s hlavní činností zemědělská výroba. Odůvodnění: Novelizační body 27 a 51 uvádí, že povinnost zaknihovat akcie se nevztahuje na společnosti, jejíchž „hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba“. Zákon o zemědělství ani jiný právní předpis však nestanoví hranice či způsob určení, jak rozeznat, že ekonomický subjekt má jako hlavní předmět činnosti zemědělskou výrobu. Proto je v tomto pozměňovacím návrhu pověřeno MZe k vydání prováděcího právního předpisu, který určí kritéria a způsob stanovení, že ekonomický subjekt má jako hlavní předmět činnosti zemědělskou výrobu. Dále je MZe tímto bodem pověřeno k určení způsobu, jakým bude vést seznam subjektů, které vyhovují definici „hlavní činnost je zemědělská výroba“. Fakticky bude pravděpodobně vedením tohoto seznamu pověřen Státní zemědělský a intervenční fond.

309.


V části čtrnácté se v čl. XVII vkládá na konec nový bod 12, který zní: „Ustanovení § 7 odst. 7 a § 7 odst. 8 se nevztahují na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem účinnosti tohoto zákona. "

268

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení o povinnostech uchovávat doklady by v případě přijetí uvedeného přechodného ustanovení zcela ztratilo na smyslu. Pokud by

autor

stanovisko ERÚ


nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém s notifikací EK.

Povinnost zachovávat doklady k výši investičních a provozních nákladů po dobu životnosti výrobny a následujících 5 let, nově zakotvená v § 7 odst. 7 zákona Ustanovení § 7 odst. 7 navíc nelze považovat za č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích, má na část provozovatelů výroben retroaktivní. § 7 odst. 7 výslovně hovoří elektřiny retroaktivní dopady. o prodloužení doby uchovávání dokladů pro ty doklady, které výrobce uchovává podle zákona Novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie ukládá o účetnictví. Ustanovení § 7 odst. 7 pouze provozovateli výrobny povinnost předložit doklady o výši investičních nákladů prodlužuje povinnost uchovávání dokladů podle i tehdy, pokud výrobnu koupil od původního majitele před účinností navrhované zákona o účetnictví a stanovuje novou povinnost novely. Původní majitel nebyl povinen mu tyto podklady předat a také je v mnoha dané doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě případech nepředal. Nelze pak po kupci výrobny požadovat, aby zpětně tyto povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto doklady od původního majitele získával. Takto uloženou povinnost by nemohl zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení. splnit. Pokud dané doklady již výrobce podle zákona Předkladatel si je zjevně tohoto problému vědom, protože stanovuje povinnost při o účetnictví není povinen v době účinnosti zákona převodu výrobny předat nabyvateli doklady k investičním nákladům, což ovšem uchovávat, nevztahuje se na něj ani povinnost logicky půjde vyžadovat až u budoucích obchodů, a to ještě za situace, kdy půjde uvedená v § 7 odst. 7. Pokud již došlo k majetkovým o první převod výrobny. dispozicím a výrobce danými doklady nedisponuje Navrhovaná právní úprava může vést až k faktickému omezení dispozic s majetkem (a není povinen jimi disponovat na základě zákona (výrobnou) výrobce. Druhý a další majitel výrobny, který jako aktuální prodávající o účetnictví), nelze tuto povinnost po výrobci nemusí mít doklady k investičním nákladům k dispozici, nebude moci výrobnu spravedlivě vymáhat. To ovšem vyplývá již prodat, neboť kupující nepůjde do obchodu jen z toho důvodu, že nemůže obdržet z jazykového výkladu § 7 odst. 7. doklady k investičním nákladům. Přičemž není v silách ani jedné ze stran doklady Navržené přechodné ustanovení naopak znemožní od původního majitele získat. přístup ERÚ i k těm dokumentům, které nyní O neúčelnosti tohoto ustanovení svědčí také to, že navrhovaná povinnost pro výrobci již uchovávají podle zákona o účetnictví výrobce nemá odraz v oprávnění státní správy nakládat s archivovanými doklady a mají je k dispozici. Uvedené doklady jsou přitom a vyvozovat jakékoliv právní důsledky. Jediným právním důsledkem může být zcela zásadní pro provedení možnosti revize výše porušení zákona v důsledku nearchivování dokladů. Navrhovaná právní úprava je podpory po 10 letech požadované notifikací EK. tak zcela samoúčelná. Navržené přechodné ustanovení poslaneckého návrhu navíc míří i do budoucna a vyloučením aplikace § 7 odst. 7 na uvedenou skupinu výrobců zcela vyjímá uvedené výrobce z povinnosti 269

autor

stanovisko ERÚ

návrh

uchovávání dokladů a jejich předkládání Úřadu i do budoucna, tj. tito výrobci by pak nebyli povinni uchovávat (a předkládat Úřadu) ani doklady o provozní podpoře v dalších letech. K § 7 odst. 8: Nejedná se o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. 310.


K čl. III 1.


Bod 2 upravit takto:

„2. V § 4 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Pro účely podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, má-li právní formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“.“. 2.


„4. V § 5 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pro účely podpory elektřiny z druhotných zdrojů vyrobené výrobcem elektřiny z druhotných zdrojů, má-li právní formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“.“.

270

autor

stanovisko ERÚ

návrh Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.“. 3.


„5. V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro účely podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobené výrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, má-li právní formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.“. 4.


„8. V § 24 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pro účely provozní podpory tepla pro teplo vyrobené výrobcem tepla z obnovitelného zdroje, má-li právní formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“.“. 5.


„9. V § 25 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pro účely investiční podpory tepla pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, má-li právní formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“.“. 6.


„15. V § 37 se za odstavec 4 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely podpory decentrální výroby elektřiny vyrobené výrobcem elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, má-li právní formu akciové společností či právní formu obdobnou akciové společnosti, se akcie jím vydaná ve vlastnictví obce považuje za zaknihovanou akcii.“.“. Odůvodnění: 271

autor

stanovisko ERÚ

návrh Přijetím mého senátního návrhu dojde ke zrovnoprávnění podmínek pro čerpání „energetických“ dotací u všech akciových společností bez ohledu na to, z jaké části jsou vlastněny obcemi. Zároveň bude zamezeno zbytečnému prokazování transparentnosti zcela transparentních obecních akcií a zároveň bude zamezeno zcela zbytečnému odvodu veřejných prostředků soukromé firmě, tj. CDCP.

311.

Poslanec Jan Volný

V části čtrnácté se v čl. XVII za dosavadní bod 11 vkládá nový bod X, který zní: „X. Ustanovení § 7 odst. 7 a § 7 odst. 8 se nevztahují na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem účinnosti tohoto zákona“. Odůvodnění: Povinnost zachovávat podklady k investičním a provozním nákladům nově upravovaná v § 7 odst. 7 po dobu životnosti výrobny a následujících 5 let je v případě aplikace na výrobce, který uvedl výrobnu do provozu před účinností novely zákona opatřením retroaktivním. Především však tuto povinnost nelze po takovém výrobci spravedlivě a rovně vymáhat. Důvodem je skutečnost, že výrobny byly a jsou předmětem mnoha majetkových dispozic a požadované podklady nebyly samozřejmě (vzhledem k obchodní taktice) v naprosté většině případů novým nabyvatelům předány. Výrobci požadovanými doklady nedisponují a není v jejich moci tyto doklady získat. Předkladatel si je navíc zjevně tohoto problému vědom, protože nově stanovuje povinnost při převodu výrobny předat nabyvateli doklady k investičním nákladům, což ovšem logicky půjde vyžadovat až u budoucích obchodů. Stát nemůže ukládat povinnosti, které nelze objektivně splnit. Pokud by tak učinil, jednalo by se o svévoli veřejné moci a tudíž o ústavně nekonformní právní úpravu. Shodná argumentace pak platí i pro povinnost sdělit operátorovi trhu výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu.

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Ustanovení o povinnostech uchovávat doklady by v případě přijetí uvedeného přechodného ustanovení zcela ztratilo na smyslu. Pokud by nemělo platit i pro starší zdroje, pak bude problém s notifikací EK. Ustanovení § 7 odst. 7 navíc nelze považovat za retroaktivní. § 7 odst. 7 výslovně hovoří o prodloužení doby uchovávání dokladů pro ty doklady, které výrobce uchovává podle zákona o účetnictví. Ustanovení § 7 odst. 7 pouze prodlužuje povinnost uchovávání dokladů podle zákona o účetnictví a stanovuje novou povinnost dané doklady na vyžádání předložit Úřadu. Obě dvě povinnosti se datují od doby účinnosti tohoto zákona, nejedná se proto o retroaktivní ustanovení. Pokud dané doklady již výrobce podle zákona o účetnictví není povinen v době účinnosti zákona uchovávat, nevztahuje se na něj ani povinnost uvedená v § 7 odst. 7.

Pokud již došlo k majetkovým dispozicím a výrobce Změna přechodného ustanovení tedy řeší dvojnásobnou ústavní nekonformitu danými doklady nedisponuje (a není povinen jimi původního znění. disponovat na základě zákona o účetnictví), nelze tuto povinnost po výrobci spravedlivě vymáhat. To ovšem vyplývá již z jazykového výkladu § 7 odst. 7. 272

autor

stanovisko ERÚ

návrh

Navržené přechodné ustanovení naopak znemožní přístup ERÚ i k těm dokumentům, které nyní výrobci již uchovávají podle zákona o účetnictví a mají je k dispozici. Uvedené doklady jsou přitom zcela zásadní pro provedení možnosti revize výše podpory po 10 letech požadované notifikací EK. Navržené přechodné ustanovení poslaneckého návrhu navíc míří i do budoucna a vyloučením aplikace § 7 odst. 7 na uvedenou skupinu výrobců zcela vyjímá uvedené výrobce z povinnosti uchovávání dokladů a jejich předkládání Úřadu i do budoucna, tj. tito výrobci by pak nebyli povinni uchovávat (a předkládat Úřadu) ani doklady o provozní podpoře v dalších letech. K § 7 odst. 8: Nejedná se o retroaktivní ustanovení. Povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. 312.

Poslanec Jan Volný

1. V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod Nedoporučujeme. 54 mění tak, že se za slova „pro výrobny tepla podle §24 odst. 3“ vkládá čárka Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto návrhu a slova „na konci věty se za slovy „ve výši 50 Kč/GJ“doplňují slova „s pravidelným je zavádějící. U elektřiny z OZE je 2% indexace ročním navýšením o 2 %“. vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám Odůvodnění: 273

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Navrhované doplnění bodu 54 odstraňuje nerovnost při stanovení stávající podpory výroby tepla ve srovnání s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná právní úprava počítá s tím, že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla však dosud taková valorizace nebyla zavedena.

garantována návratnost investice. Při podpoře formou zelených bonusemů tyto garance nejsou zákonem poskytovány a nedochází k indexaci zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc není indexována ani výkupní cena z důvodu značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje dobu trvání práva na podporu. Tvrzení, že je podpora na teplo velmi nízká, je rovněž zavádějící vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ.

Směrnice vyžadující plnění podílu obnovitelných zdrojů energie (2009/28/ES) vyžaduje po české republice dosažení 13 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, nikoli pouze elektřiny. Proto bylo do zákona o podporovaných zdrojích č. 165/2012 přijato ustanovení o provozní podpoře tepla. Podpora tepla je velmi levný způsob, jak splnění podílu OZE dosáhnout. Vzhledem k tomu, že je výše podpory velmi nízká a pevně stanovená zákonem, je nutné, aby nedocházelo k faktickému snižování podpory vlivem inflace. Proto navrhujeme do zákona zakotvit stejný princip, který platí i u ostatních OZE a to je meziroční navyšování provozní podpory tepla o 2 %. Náklady na provozní podporu tepla dosáhly v roce 2013 necelých 140 mil. Kč. Meziroční navyšování provozní podpory tepla přinese zvýšení nákladů na podporu řádově o stovky tisíc až jednotky mil. Kč ročně. Podpora tepla je směrována především k malým (obecním) výtopnám, kterým masivní podpora výroby elektřiny z biomasy v minulých letech výrazně zdražila palivo (např. obec Roštín, obec Kašperské hory, městys Cerekev, obec Měňany a další). Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Stovky tis. až jednotky mil. Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje (ze státního rozpočtu). 313.

Poslanec Pavel Kováčik

V části čtrnácté, článku XVII (Přechodná ustanovení*/) se za bod 11. vkládá nový bod 12., který zní: „12. U výroben elektřiny využívajících energii slunečního záření s instalovaným výkonem nad 100 kW, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedeny do provozu od 1.1.2011 do 28.2.2011, se výše podpory počínaje dnem 1.1. 2016 stanoví ve výši účinné ke dni právní moci rozhodnutí Úřadu o udělení licence 274


autor

stanovisko ERÚ

návrh na výrobní zařízení využívající podporovaný zdroj energie navýšené meziročně indexem cen průmyslových výrobců dle vyhlášky č.140/2009 Sb. a dále snížené o 10 % u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, ekvivalentně platnému odvodu z elektřiny ze slunečního záření u zařízeních uvedených do provozu v r. 2010.“ Odůvodnění: V souvislosti se změnami ve státní politice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve směru snížení veřejné podpory především v letech 2010 a 2011 došlo ke vzniku nerovné situace mezi jednotlivými skupinami výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, která deformuje soutěžní prostředí v odvětví výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a která znamená existence výrazně nerovných cenových podmínek pro investory. Na základě vládního návrhu zákona ze dne 15. 9. 2010 byla zákonem č. 330/2010 Sb. zcela zrušena podpora výroby elektřiny u fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kW od 1.3.2011. Výkupní cena pro nově budované výrobny uvedené do provozu v lednu a únoru roku 2011 byla stanovena nesprávně ve výši 5,50 Kč/kWh, protože doba výstavby těchto výroben činila 6 až 12 měsíců, výstavba byla zahájena ještě v r. 2010, takže výkupní cena měla správně odpovídat investičním nákladům roku 2010. V roce 2015 je pak výkupní cena u těchto výroben o 50,7 % nižší ve srovnání s výkupní cenou u výroben uvedených do provozu v roce 2010 sníženou o platný odvod z elektřiny (srážkovou daň) a to když investiční náklady u obou skupin těchto výroben byly vynaloženy ve stejném období, v roce 2010. Účelem pozměňovacího návrhu je narovnat tuto zásadní disproporci a nespravedlnost v úrovni výkupních cen a zelených bonusů a stanovit s účinností od 1. 1. 2016 pro výrobny s instalovaným výkonem nad 100 kW, které byly připojeny do distribuční soustavy v lednu a únoru roku 2011, výkupní ceny a zelené bonusy ve výši výkupních cen a zelených bonusů roku 2010 snížené dále o 10 % u výkupních cen a o 11% u zelených bonusů, což odpovídá výši odvodu z elektřiny (srážkové dani) u výroben uvedených do provozu v roce 2010.

275

Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným Výboru pro životní prostředí PSP ČR

Navrhovatel

řádek

Výbor pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj

1 až 20

Poslanec Šincl

21

Poslanec Böhnisch

22 až 28

Poslanec Zemek

29 až 33

276

Summary

 Návrhy s nejvíce negativním vlivem na energetický trh: -

Nové pojetí technologické vlastní spotřeby (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 11),

-

Návrh upravující maximální platbu za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny doporučujeme upravit (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 18),

-

Otevření podpory pro obnovitelné zdroje – pokud by mělo dojít k otevření podpory pro obnovitelné zdroje, mělo by být pouze časově ohraničené (Poslanec Šincl – ř. 21, Poslanec Böhnisch – ř. 27 a 28),

-

Vypuštění či úprava ustanovení upravujícího archivační povinnost výrobců (Výbor pro udržitelnou energetiku – ř. 14, Poslanec Böhnisch – ř. 24, Poslanec Zemek – ř. 30),

-

Úprava měření elektřiny a tepla (Poslanec Böhnisch – ř. 25),

-

Úprava poplatku ERÚ (Výbor ř. 3).

277

návrh

autor 314.


stanovisko ERÚ


Nedoporučujeme.

„80. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:

Odůvodnění: Záměrem předkladatele bylo stanovit účastníkům trhu povinnost uchovávat veškeré „§ 15b záznamy o uskutečněných transakcích s Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře velkoobchodními energetickými produkty včetně Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinnost záznamů komunikace se zákazníkem, nikoliv pouze oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen těch, které mají být oznamovány podle prováděcího uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 „nařízení“ (správně – prováděcí předpis) k čl. 8 odst. odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií. transakce nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.“. Přeformulované znění ustanovení § 15b energetického zákona zcela pozměnilo význam Odůvodnění: povinnosti, která je účastníkům trhu stanovována. V Navrhované znění bodu 80 je neurčité a částečně zmatečné. První odstavec případě, že dané ustanovení bude změněno ve navrhovaného § 15b ukládá povinnost, která je účastníkům trhu uložena nařízením smyslu pozměňovacího návrhu, dojde ke ztížení č. 1227/2011/EU (nařízení REMIT), a to navíc v jiném rozsahu, než jak je výkonu vyšetřovacích pravomocí dle REMIT. Tím účastníkům trhu uložena nařízením REMIT. Tuto skutečnost se následně pokouší pádem může být zmařena účinná detekce porušení částečně upřesnit odstavcem 2, který stanoví, že povinnost podle odstavce 1 má zákazů a povinností dle Nařízení REMIT. Současně zahrnovat uchovávání alespoň těch informací, které jsou účastníci trhu povinni takto stanovená povinnost slouží jako ochrana reportovat Agentuře pro spolupráci regulačních úřadů podle nařízení REMIT. účastníků trhu, kdy v případě na podezření porušení Jinými slovy, výkladově nejednoznačným způsobem návrh ukládá povinnost REMIT u jedné transakce může být v kontextu uchovávání určitých údajů, ale protože není jasné, kterých, tak odstavce stanoví, že dalších transakcí toto podezření vyvráceno. Takto to jsou alespoň údaje reportované podle REMIT. Taková nejednoznačnost je zcela přeformulované ustanovení tak může ve svém nepřípustná. důsledku reálně poškodit účastníky trhu a ztížit Pokud je tedy záměrem předkladatelů uložit účastníkům trhu povinnost uchovávat jejich pozici v procesu objasňování podezření na pro potřeby vnitrostátních orgánů údaje o reportovaných skutečnostech podle zneužití trhu podle nařízení REMIT. REMIT, je třeba návrh bodu 80 přeformulovat tak, jak je navrhováno v tomto Odkaz na údaje, které mají uchovávané záznamy o pozměňovacím návrhu. transakcích obsahovat, je jednoznačně vymezen odkazem na prováděcí předpisy k Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, kde jsou v článku 5 stanoveny podrobné údaje o smlouvách, které mají být oznamovány, včetně příkazů k obchodování. 278

autor

návrh

stanovisko ERÚ Předkladatel pozměňovacího návrhu tak zcela změnil význam daného ustanovení, kdy povinnost účastníků trhu omezil na uchovávání záznamů o transakcích oznámených podle prováděcích předpisů k čl. 8 odst. 2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií, aniž by vymezil povahu údajů, které mají být ve vztahu k té dané transakci uchovávány. Uvedená formulace tak činí ustanovení zcela nejasným, a z tohoto důvodu i nefunkčním. V daném návrhu dále chybí zejména to, aby se tato povinnost se vztahovala i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. Navíc daná konstrukce je nelogická. Podmiňování uchovávání záznamů povinností (uvedení „má-li povinnost“…), když tato povinnost je dána Nařízením a nikoliv jako povinnost fakultativní, je nesmyslné. Původní znění bylo schváleno LRV. Výkladové problémy rozhodně nepřináší. Odstavec 1. je třeba číst následovně: (1) Účastníci trhu REMIT jsou povinni uchovávat všechny záznamy o uskutečněných transakcích s produkty dle REMIT včetně záznamů komunikace se zákazníkem, a to v chronologickém pořadí. Tato povinnost se vztahuje i na transakce, které byly zrušeny nebo neuskutečněny. V odst. 2 lze hovořit o možnosti vyškrtnutí slova „alespoň“.

315.


V Části první se za bod 86 doplňuje nový bod 86a, který zní: „86a. V § 17 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i)

279

Nedoporučujeme. Naprosto nevhodná nová kompetence pro Energetický regulační úřad jako ústřední orgán státní

návrh

autor

stanovisko ERÚ

a j), která znějí:

správy. O rušení ochranných pásem by měly rozhodovat místně příslušné stavební úřady, které „i) tom, zda zaniklo ochranné pásmo podle § 46 odst. 16, § 68 odst. 7 nebo § 87 znají detailně místní poměry, jsou v každodenním odst. 7, styku s provozovateli sítí a na základě jejichž j) tom, zda zaniklo bezpečnostní pásmo podle § 69 odst. 5.“. rozhodnutí ochranná pásma vznikají. Dle ust. § 46 odst. 1 ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní Odůvodnění: moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí V ustanovení § 17 odst. 4, 6 a 7 jsou vymezeny pravomoci Energetického účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí regulačního úřadu. Protože při projednávání návrhu zákona v Legislativní radě nahrazující nebo právními účinky územního vlády byla doplněna kompetence ERÚ rozhodovat v pochybnostech o existenci souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle nebo naopak zániku ochranného pásma elektrického vedení, plynového zařízení stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto nebo tepelného zařízení podle § 46 odst. 16, § 68 odst. 7 a § 87 odst. 7 dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační energetického zákona nebo o existenci nebo zániku bezpečnostního pásma podle § soustavy do provozu. Stejně tak dle ust. § 68 odst. 1 69 odst. 5, je třeba tuto kompetenci doplnit do výčtu rozhodovacích kompetencí vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci ERÚ v § 17 odst. 6 energetického zákona. územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu. S ohledem na to, že ve většině případů je vznik ochranného pásma navázána na správní akt orgánů rozhodujících ve stavebním řízení, jeví se jako nekoncepční, aby o zániku ochranných pásem rozhodoval Energetický regulační úřad, který nadto nedisponuje příslušným odborným aparátem, který by byl schopen posoudit, zda došlo k trvalému odpojení daného zařízení elektrizační nebo plynárenské soustavy. Vhodnějším by bylo ponechat rozhodování na příslušných stavebních úřadech. Totéž platí pro bezpečnostní pásma. 316.


V části první bod 103 zní:

Nedoporučujeme Odůvodnění: Trváme stále na našich předchozích 280

návrh

autor

317.

stanovisko ERÚ

energetiku

„V § 17d odstavce 3 a 4 znějí:

kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě odběrného místa, resp. na zachování stávajícího „(3) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazeb podle odstavce 2 a způsobu výpočtu s dohodnutým 40 % navýšením, celkového počtu odběrných míst v odvětví elektroenergetiky a plynárenství, do který zajistí "samo-financování". kterých provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav v České republice k poslednímu dni  ERÚ nebylo nikdy vysvětleno, proč má být kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje poplatek určován nařízením vlády, stávající návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový systém nevyvolával žádné praktické problémy; rok, dodávali zákazníkům elektřinu a plyn.  přechod na výpočet přes odběrná místa je do budoucna vhodný, ale za stávajících podmínek (4) Celkové počty odběrných míst podle odstavce 2 uveřejní Energetický regulační nerealizovatelný, neboť operátor trhu úřad podle údajů poskytnutých provozovatelem přenosové soustavy, neregistruje jednotlivá odběrná místa; provozovatelem přepravní soustavy a provozovateli distribučních soustav do 30.  z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.“. vydat, což je podstatné pro sestavení rozpočtu Odůvodnění: vždy cca v polovině roku; Protože se v bodu 102 mění způsob stanovení výše poplatku na činnost ERÚ z  není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, neboť vláda bude platby vztažené k množství spotřebované elektřiny na platbu vázanou na odběrné potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet místo, je třeba doplnit změnu v § 17d odst. 3 a 4. Podle odstavce 3 bylo určení odběrných míst; absolutní roční výše poplatku na činnost ERÚ vztaženo k množství elektřiny spotřebované v předchozím kalendářním roce, přičemž se navrhuje, aby nadále byla Navíc v textu chybí informace o termínu sdělení jeho v souladu s odstavcem 2 odvozena od celkového počtu odběrných míst. vládního nařízení o ceně ERÚ. Bylo by vhodnější, Rozhodným okamžikem by byl 31. 12. kalendářního roku, který předchází aby zákon obsahoval přesnou částku a nebyl kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický každoročně „schvalován“ pomocí vládního nařízení. regulační úřad. Podle navrhovaného odstavce 4 potom ERÚ bude zveřejňovat počty odběrných míst sdělením ve Sbírce zákonů, jak dosud činil v případě informace o celkovém množství spotřebované elektřiny a plynu.


V Části první v bodu 106, pokud jde o § 17f odst. 1, se za slovo „předseda“ vkládá Nedoporučujeme. slovo „Rady“, a pokud jde o § 17f odst. 2, se za slovo „předsedy“ vkládá slovo Odůvodnění: Nesouhlas s bodem vyplývá z „Rady“. nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené Odůvodnění: předkladatelem. V souladu s doporučením Legislativní rady vlády byl přijat návrh organizace 281

Nad rámec toho je bod legislativně-technicky

návrh

stanovisko ERÚ

Energetického regulačního úřadu, jehož podstatou je vytvoření kolektivního orgánu v čele ERÚ místo dosavadní pozice předsedy ERÚ. Proto je třeba tuto změnu promítnout i do § 17f, který upravuje vztah ERÚ k Poslanecké sněmovně a ve kterém zůstala ustanovení upravující povinnosti předsedy ERÚ, nikoli nově předsedy Rady ERÚ.

špatně. Nemůže být uvedeno, že se vkládá, neboť dané ustanovení obsahuje spojení „předseda Energetického regulačního úřadu“. Pokud by byl bod přijat, pak by bylo uvedeno „předseda Rady Energetického regulačního úřadu“. V § 17b je přitom zaveden pojem „předseda Rady“, nikoliv „předseda Rady Energetického regulačního úřadu.

V Části první v bodu 225, pokud jde o § 50 odst. 2 písm. b), se za slova „dodávku elektřiny“ vkládají „a související služby v elektroenergetice“.


autor

318.


Odůvodnění: Protože se smlouvou u sdružených služeb dodávek elektřiny zavazuje zákazník hradit cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za související služby v elektroenergetice, je třeba rovněž předmět úpravy v písm. b), pokud jde o způsob úhrady plateb, rozšířit o platby za související služby v elektroenergetice.

319.



Komentář: ERÚ obecně terminologii "související nadbytečnost.

nepodporuje novou služby", pro její

Nedoporučujeme.


Naprosto nevhodná nová kompetence pro ERÚ jako ústřední orgán státní správy. Viz stanovisko k bodu „(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od 2. plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda bezpečnostní pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené bezpečnostním pásmem Energetický regulační úřad.“. Odůvodnění: Upřesňuje se znění novelizačního bodu 328, jehož předmětem úpravy je zánik ochranného pásma a pravomoc ERÚ o takové skutečnosti vydávat deklaratorní rozhodnutí, avšak předmětem úpravy § 69 nejsou ochranná pásma, ale bezpečnostní pásma. Je tedy zřejmé, že bod 328 upravuje zánik ochranného pásma mylně, má se jednat o zánik bezpečnostního pásma.

320.

Výbor pro

V Části první se za bod 462 doplňuje nový bod 462a, který zní: 282


návrh

autor udržitelnou energetiku

stanovisko ERÚ

„426a. § 98 odst. 13 se zrušuje.“. Odůvodnění: Ustanovení § 98 odst. 13 upravuje povinnost „promítnutí“ věcných břemen u energetických sítí a zařízení do Katastru nemovitostí do roku 2017. Tato povinnost se do energetického zákona dostala zákonem č. 158/2009 Sb., a to v důsledku poslaneckého návrhu vzneseného a přijatého při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Ustanovení § 98 odst. 13 zákona je však konstruováno natolik vadně, že je jako celek neaplikovatelné. Ustanovení § 98 odst. 13 energetického zákona předně ukládá povinnost „promítnutí“ existujícího věcného břemene do Katastru nemovitostí. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), však žádný institut „promítnutí“ práva nebo právem stanovené skutečnosti neupravuje. Především však platí, že § 98 odst. 13 výslovně ukládá povinnost promítnutí (ať už to znamená cokoliv) „existujících věcných břemen podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7“, což jsou odkazy na ustanovení stávajícího energetického zákona, tj. zákona č. 458/2000 Sb. Věcná břemena podle těchto ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. však v katastru nemovitostí zapsána jsou. Podle zákona č. 458/2000 Sb. nevznikala věcná břemena ze zákona, jako tomu bylo u předchozí právní úpravy upravující výstavbu a provoz energetických zařízení (např. zákon č. 79/1957 Sb. nebo po určitou dobu i zákon č. 222/1994 Sb.), ale jedině na základě smlouvy o vzniku věcného břemene sjednané s vlastníkem pozemku, popř. na základě rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu, pokud k dohodě s vlastníkem pozemku nedošlo. Ustanovení § 98 odst. 13 je tedy zmatečné, vnitřně rozporné a tudíž neúčelné. Pokud bylo původním záměrem upravit režim věcných břemen vzniklých ex lege, ustanovení § 98 odst. 13 zákona se zcela minulo účinkem. Navrhuje se proto zrušení § 98 odst. 13 zákona a doporučuje se, aby shledá-li to Ministerstvo průmyslu a obchodu jako účelné, připravilo komplexní a řádný návrh řešení tohoto problému.

283

Komentář: Ustanovení je v praxi jen obtížně realizovatelné, neboť ani není dostatečně jasně zformulované. Daný institut veřejnoprávních věcných břemen byl pojmově nezapisovaný do katastrálních knih, tedy katastrální úřady mají se zápisem právní problém. Také většina vlastníků se zápisu brání, neboť u zemědělských pozemků liniové stavby nebrání jejich běžnému užívání. Všechny sítě jsou dnes digitálně zaměřeny a jsou k dispozici k nahlédnutí minimálně na každém stavebním úřadě, tedy práva bdělý člověk má možnost si při koupi pozemku danou otázku vyjasnit. Naopak v katastrálních mapách věcná břemena liniových staveb vyznačeny nejsou. Jejich uvedení na LV by zejména u pozemků ve větších městech přineslo znepřehlednění LV, pokud by se tam měly zapsat všechny "trubky a dráty", které přes pozemky prochází.

návrh

autor 321.


stanovisko ERÚ

V části první čl. II bod 3 zní:

Nedoporučujeme.

„3. Dosavadní předseda Energetického regulačního úřadu se dnem nabytí účinnosti Odůvodnění: Nesouhlas s bodem vyplývá z tohoto zákona stává členem Rady Energetického regulačního úřadu podle § 17b nesouhlasu se zavedením Rady v podobě navržené odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto předkladatelem. zákona, na zbytek funkčního období, na které byl jmenován podle § 17b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ke dni jmenování do funkce. Vláda jmenuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ostatní členy Rady Energetického regulačního úřadu, a to tak, že jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let, jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho člena na funkční období 5 let.“. Odůvodnění: Pozměňovací návrh vychází z jedné ze subvariant přechodného období, které předložila k rozhodnutí vládě České republiky Legislativní rada vlády. Protože projednávaný návrh novely zákona č. 458/2000 Sb. a dalších souvisejících zákonů mění organizaci Energetického regulačního úřadu tak, že namísto předsedy ERÚ jako monokratického orgánu má být v čele ERÚ zřízena pětičlenná Rada jako kolektivní orgán, je nezbytné zajistit rovněž stabilní a trvalé vedení nově vznikajícího orgánu v čele ERÚ. Jeví se proto jako nevhodné vytvořit přechodným ustanovením obsaženým ve vládním návrhu novely zákona č. 458/2000 Sb. a dalších souvisejících zákonů pouze prozatímní předsednictví Rady ERÚ a teprve po skončení funkčního období předsedy jmenovaného podle dosavadních právních předpisů jmenovat předsedu Rady na řádné funkční období. Navrhovaný zákon v § 17b odst. 2 stanoví, že předsedu Rady jmenuje vláda ze členů Rady. Není proto žádný důvod, aby se dosavadní předseda ERÚ nestal na zbytek funkčního období ex lege členem Rady, a o tom, kdo má být předseda Rady, nerozhodla v souladu s navrhovaným zákonem vláda České republiky. Proto se navrhuje změna čl. II bodu 3 návrhu zákona tak, aby se předseda ERÚ jmenovaný podle dosavadního zákona č. 458/2000 Sb. stal na zbytek jeho funkčního období, na které byl vládou České republiky v roce 2011 jmenován, členem Rady a mohl se tak podílet na dokončení svého funkčního období. Vláda České republiky potom ke dni nabytí účinnosti projednávaného zákona jmenuje 284

autor

návrh

stanovisko ERÚ

zbývající členy Rady a v souladu s navrhovaným zákonem z členů Rady jmenuje předsedu Rady na zákonem vymezené funkční období. 322.


V Části první čl. II se za bod 9 doplňují nové body 10 až 12, které znějí: „10. Ke dni nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, zaregistruje provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy u operátora trhu všechna odběrná a předávací místa, do kterých ke dni nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nebo ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, zajišťuje službu přenosové soustavy nebo službu distribuční soustavy. 11. Stane-li se v období od nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nebo ustanovení § 59 odst. 8 písm. ff) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, dodavatelem elektřiny nebo plynu zákazníka, který již nejméně jednou uplatnil právo na změnu dodavatele elektřiny nebo plynu, vertikálně integrovaný podnikatel nebo vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel, registrace odběrného místa u operátora trhu provedená podle dosavadních právních předpisů se neruší; provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen předávat operátorovi trhu za takto registrované odběrné místo naměřené nebo vyhodnocené údaje a další údaje pro plnění jeho povinností obdobně jako v případě odběrného místa zákazníka, jehož dodavatelem elektřiny nebo plynu je dodavatel elektřiny nebo plynu odlišný od vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. 12. Pro rozpočtový rok, který následuje po roce, ve kterém nabude tento zákon účinnosti, se při stanovení roční výše poplatku vychází z celkového počtu odběrných míst, do kterých provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav v České republice poskytovali službu přenosu elektřiny, přepravy plynu nebo distribuce elektřiny nebo plynu ke dni 31. prosince 2014. Energetický regulační úřad uveřejní formou sdělení ve Sbírce zákonů celkový 285

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Povinnost registrace odběrných míst není kvantifikována, není proto vhodné její zavedení. Ohledně poplatku trváme stále na našich předchozích kritikách metodiky výpočtu poplatku na základě odběrného místa, resp. na zachování stávajícího způsobu výpočtu s dohodnutým 40 % navýšením.

návrh

autor

stanovisko ERÚ

počet odběrných míst podle věty první do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; přitom vychází z údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy a provozovateli distribučních soustav podle prováděcího právního předpisu, který upravuje regulační výkaznictví.“. Odůvodnění: Navrhovaná přechodná ustanovení řeší dvě odlišné záležitosti. Bod 10 a 11 jsou přechodná ustanovení k § 25 odst. 11 písm. l) a § 59 odst. 8 písm. ff) energetického zákona, ve znění navrhované novely, která upravují povinnost registrace odběrných a předávacích míst účastníků trhu v systému OTE, a.s. Aby byla zajištěna úplná registrace všech odběrných míst, je třeba dořešit režim již existujících odběrných míst tak, aby jejich registrace proběhla k navrhovanému datu účinnosti ustanovení § 25 odst. 11 písm. l) a § 59 odst. 8 písm. ff) energetického zákona, tj. ke dni 1. 7. 2017. Navrhovaný bod 12 upravuje výchozí postup při stanovení roční výše poplatku na činnost ERÚ po nabytí účinnosti projednávané novely, kdy dochází ke změně vyměřovací základy ze spotřebované elektřiny či plynu na odběrná místa. 323.


Část třináctá se zrušuje.


Odůvodnění: Část třináctá předloženého balíčku novelizovaných předpisů ruší osvobození elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie od daně z elektřiny. Toto opatření bylo do právního řádu ČR zavedeno jako jedna z komponent ekologické daňové reformy. Je tedy součástí širšího záměru přestavby daňového systému, který směřuje ke snížení zdanění práce a zvýšení zdanění spotřeby s výjimkou produktů a služeb, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Jeho vypuštění je navrženo bez zdůvodnění, zda stát od této strategie ustoupil, případně čím ji nahradil. Jedná se tedy o nesystémový krok, jehož přínos pro státní rozpočet ve výši cca 200 mil. Kč ročně, jenž je zanedbatelný, navíc se zcela vyrovná zvýšení výdajů na podporu podporovaných zdrojů. U elektřiny z obnovitelných zdrojů musí totiž být výnos z osvobození od daně z elektřiny započítáván do stanovení výše (snižování) zeleného bonusu nebo ceny za činnost povinně vykupujícího, oba případy snižují celkové 286

autor

návrh

stanovisko ERÚ

náklady na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů právě o tolik, o kolik by se zvýšil příjem státního rozpočtu o vybranou daň. Pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je však výnos z osvobození od daně významnou pobídkou, která umožňuje snazší zapojení elektřiny z obnovitelných zdrojů do tržních mechanismů obchodování s energiemi, což je cíl, k němuž by měl mechanismus podpory výroby elektřiny z OZE směřovat. Navrhuje se tedy ponechat osvobození od daně pro elektřinu z obnovitelných zdrojů ve stávající podobě. Na tento návrh navazuje i bod 25 tohoto pozměňovacího návrhu. Nebezpečí zneužití a podvodů se zárukami původu lze řešit znemožněním osvobození od daně z elektřiny na základě záruky původu což zavádí bod 25 tohoto pozměňovacího návrhu. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: bez dopadu – výpadek příjmů státního rozpočtu vyrovnán snížením nákladů na podporované zdroje. 324.


V Části čtrnácté bod 12, pokud jde o písm. u), zní:

Nedoporučujeme.

„u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí a jejichž provoz je výrobou elektřiny nebo elektřiny a tepla vynucen, dále ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny nebo elektřiny a tepla pokrytá elektřinou vyrobenou ve zdroji, který je součástí hlavního výrobního zařízení a k přeměně na elektrickou energii využívá tepelnou energii získanou při výrobě elektřiny v hlavním výrobním zařízení, se nepovažuje za technologickou vlastní spotřebu elektřiny.“.

Odůvodnění: Nabízená definice TVS vychází z nejstarší definice TVS z původní vyhlášky č. 475/2005 Sb. V průběhu novelizačního procesu této vyhlášky, stejně tak u nové vyhlášky, která jí nahradila č. 347/2012 Sb. byla doplněna podstatná část definice, která za TVS považuje také výrobu, přeměnu a úpravu paliva. Pro jednoznačnější výklad TVS elektřiny ji ERÚ vnímá jako nezbytnou.

Uvedená nově navržená definice nezachovává kontinuitu v dosud používaných definicích, které Odůvodnění: jsou uvedeny již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, Návrh definice pojmu „technologická vlastní spotřeba elektřiny“ obsahově vychází zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s z definice tohoto pojmu uvedené dříve ve vyhlášce č. 475/2005 Sb. a v současné elektřinou a provedení některých dalších ustanovení době ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. Nově se navrhuje doplnit, že technologickou energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů vlastní spotřebou výrobny není spotřeba elektřiny, která je pokryta výrobou a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou elektřiny na sekundární turbíně přídatného zdroje elektřiny. Jedná se o zdroje se stanoví technicko-ekonomické parametry 287

návrh

stanovisko ERÚ

elektřiny, které pro výrobu elektřiny využívají odpadní (spalinové) teplo vznikající nejčastěji při kombinované výrobě elektřiny a tepla v hlavním výrobním zdroji. Pokud by tato tepelná energie, která nemůže být využita pro dodávku užitečného tepla, nebyla využita pro sekundární výrobu a spotřebu elektřiny, bylo by toto množství tepelné energie bez užitku zmařeno, nejčastěji jeho vypuštěním do ovzduší.

obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů.

autor

Možnost prohlásit určitou část elektřiny vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla závisí na množství uplatněného Navrhovaná úprava vede k podpoře úspory primární energie (ÚPE) a ke zvýšení užitečného tepla. Přičemž z definice užitečného energetické účinnosti kombinované výroby elektřiny a tepla. Návrh vychází ze tepla vyplývá, že teplo dodané pro dodatečnou směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU z 25. října 2012 o výrobu elektřiny není užitečným teplem. To je energetické účinnosti. Čl. 14 odst. 11 této směrnice stanoví členským státům podpořeno mimo jiné také společným stanoviskem povinnost zajistit, aby jakákoliv podpora KVET byla podmíněna tím, že „odpadní ERÚ a MPO ve věci provozování sekundárních teplo je využíváno k dosažení úspor primární energie“. Je tedy nezbytné podnítit parních turbín (ORC) a výkladovým stanoviskem rozvoj využívání odpadního tepla a takto vyrobenou elektřinu posuzovat jako k užitečnému teplu Energetického regulačního výrobu elektřiny z KVET, aby byl splněn závazek vyplývající ze směrnice úřadu. Uvedený návrh tedy v souvislosti s užitečným 2012/27/EU. teplem žádnou úsporu primární energie nezajistí. 325.




„19. V § 4 odst. 11 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 11 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 23 zní: „23. V § 5 odst. 8 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 8 se doplňují slova "ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z druhotných zdrojů má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 26 zní: „26. V § 6 odst. 6 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 6 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce elektřiny z 288

návrh

autor

stanovisko ERÚ

vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 50 zní: „50. V § 24 odst. 9 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. f)“, za slovo „obce“ se vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 9 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. V Části čtrnácté bod 53 zní: „30. V § 25 odst. 7 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo obcí“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích, nebo ve vlastnictví jiného jediného akcionáře a údaj o tom, že výrobce tepla z obnovitelného zdroje má jediného akcionáře, je zapsán v obchodním rejstříku“. Odůvodnění: Zákon č. 310/2013 Sb., kterým se novelizoval zákona č. 165/2012 Sb., zavedl jako zákonnou podmínku pro vznik nároku na podporu elektřiny vyrobené z OZE, druhotných zdrojů a KVET a tepla vyrobeného z OZE skutečnost, že jsou tyto energie vyráběny výrobcem, který (má-li formu akciové společnosti) má vydány výlučně zaknihované akcie. Přestože původním záměrem bylo (zřejmě) zvýšení transparentnosti poskytování veřejné podpory provozovatelům fotovoltaických elektráren, tento zákonný požadavek dopadnul na všechny výrobce elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů, včetně výrobců elektřiny z KVET a jiných případů, které s fotovoltaickým boomem nijak nesouvisí a těmto výrobcům způsobil řadu problémů. Zákon č. 310/2013 Sb. zaváděl požadavek výlučného zaknihování akcií v období, kdy již několik týdnů platil zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, který problém tzv. anonymních akciových společností k 1. 7. 2014 vyřešil. Tento zákon změnil listinné akcie na majitele na listinné akcie na jméno, nebo alternativně zavedl povinnost jejich zaknihování u centrálního depozitáře nebo imobilizaci u banky nebo obchodníka s cennými papíry. Rovněž tak k 1. lednu 2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o 289

autor

návrh

stanovisko ERÚ

obchodních korporacích, kterých v případě akcií na majitele v § 274 stanoví, že mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. V současné době tedy již nemůže nastat situace, že by pro věcně příslušné orgány nebylo zjistitelné, kdo je akcionář v té které akciové společnosti, protože akcie na majitele jsou buď zaknihované nebo imobilizované nebo jsou vydány na jméno konkrétního akcionáře. Pokud stávající zákon stanoví, že předmětem podpory je elektřina vyrobená pouze výrobcem elektřiny, který jako akciová společnost má vydány výlučně zaknihované akcie, zakládá taková právní úprava neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, a to zejména ve vztahu k výrobcům, kteří mají vydány akcie na jméno či výrobcům, jejichž akcie jsou ve vlastnictví jediného akcionáře. Jestliže základní důvod přijetí požadavku na zaknihování akcií spočíval ve zvýšení transparentnosti příjemců veřejné podpory, je stávající úprava absurdní – výrobce, jehož akcionáři zaknihovali akcie na jméno, nejsou veřejně identifikovatelní (veřejnost nemá přístup do databáze Centrálního depozitáře). Naproti tomu má-li výrobce jediného akcionáře, je taková informace veřejně dostupná, neboť se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřejmě také proto návrh novely rozšiřuje situace, na které se tento požadavek nestahuje, o případy, kdy je 100% akcií ve vlastnictví obcí podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích. Jak obec, tak kraj budou jedinými akcionáři ve společnosti. V takovém případě však již neexistuje žádný objektivní důvod, proč by měl zákon zvýhodňovat určitou skupinu akcionářů před jinými, jedná-li se o zcela totožné situace (tj. případ, kdy je 100% akcií ve vlastnictví jednoho akcionáře). Z hlediska požadavků na transparentnost příjemců veřejné podpory se jedná o situaci zcela srovnatelnou s údaji zapisovanými do obchodního rejstříku v případě výrobců elektřiny, kteří nemají formu akciové společnosti, ale společnosti s ručením omezeným. Ve vztahu ke společnostem s ručením omezeným však zákon č. 165/2012 Sb. kupodivu žádná omezení neupravuje. S ohledem na výše uvedené se proto navrhuje, aby byl požadavek na zaknihování akcií výrobce elektřiny omezen a neuplatňoval se na případy, kdy je výrobce ovládán jediným akcionářem a takový údaj je veřejně dohledatelný v obchodním rejstříku. 290

návrh

autor 326.


stanovisko ERÚ


Nedoporučujeme.

„20. V § 4 odstavec 12 zní:

Odůvodnění: Uvedená ustanovení upravují výjimku ze zaknihování akcií. V současně platném znění se „(12) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí výjimka vztahuje pouze na výrobce, jejichž hlavním elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož předmětem činnosti je zemědělská výroba předmětem činnosti je zemědělská výroba. Navržené podle zákona o zemědělství.“. znění rozšiřuje výjimku na jakéhokoli výrobce, jenž V Části čtrnácté bod 27 zní: se zemědělské výrobě věnuje, byť zcela okrajově. Teoreticky by se mohlo jednat o pouhé opomenutí „27. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: předkladatele, pak by ovšem odkaz na zákon o „(8) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z zemědělství nebyl zcela příhodný, neboť tento zákon vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož předmětem činnosti je nedefinuje pojem „hlavní předmět činnosti zemědělská výroba podle zákona o zemědělství.“. zemědělská výroba“. V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:

Použití výjimek z jakéhokoli pravidla by se mělo „(10) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného řádně odůvodnit a zvážit, v tomto případě nevidíme důvod pro rozšíření již dané výjimky. zdroje, jehož předmětem činnosti je zemědělská výroba podle zákona o zemědělství.“. Odůvodnění: Pojem „zemědělská výroba“ zavedl do zákona č. 165/2012 Sb. zákon č. 90/2014 Sb. Novela ovšem opomněla provázat normu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který obsahuje legální definici pojmu „zemědělská výroba“. Navrhovaný bod tento nedostatek odstraňuje. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu. 327.



Nedoporučujeme.


Odůvodnění: Poslanecký návrh v bodě 30 vypouští ustanovení upravující archivační a předkládací „(7) Výrobce je povinen operátorovi trhu sdělit výši investičních nákladů spojených povinnost výrobců pro doklady prokazující s uvedením výrobny do provozu a výši nevratné investiční podpory z veřejných investiční a provozní náklady výrobny. Toto prostředků bez zbytečného odkladu po první registraci zvolené formy podpory po ustanovení není samoúčelné, jak tvrdí předkladatel. uvedení výrobny elektřiny do provozu.“. Dané doklady budou zcela zásadní pro možnost 291

návrh

autor

stanovisko ERÚ

Odůvodnění: Předložený návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích ukládá výrobcům energie z podporovaných zdrojů nové povinnosti. Jedná se o povinnost archivační, kdy novela zákona požaduje po výrobcích uchovávat doklady o investičních a provozních nákladech výroby po dobu životnosti výrobny a následujících pět let (zpravidla tedy celkem 25 let). Tuto nově zaváděnou povinnost lze označit za zcela nadbytečnou administrativní zátěž výrobců. Uchovávání dokladů po dobu min. 25 let je technicky velmi náročné, neboť je nelze archivovat v elektronické podobě (nelze předpokládat, že současné elektronické formáty dokumentů budou kompatibilní se zařízením používanými v tak vzdálené budoucnosti). Nejpodstatnější však je, že tato nová povinnost není odůvodněna požadavky regulace trhu s energiemi. Žádnému správnímu orgánu ani účastníkovi trhu s elektřinou neumožňuje navrhovaná právní úprava s těmito údaji pracovat a vyvozovat z nich nějaké právní důsledky. Zakotvení této nové povinnosti do zákona je tedy zcela samoúčelné. Navrhovaná povinnost navíc nedopadá na výrobny, jenž byly v průběhu provozu (i krátce po výstavbě) prodány, resp. u těchto výroben se nebudou dochovávat investiční náklady vč. dotací, protože tyto je nemají k dispozici. Z toho důvodu se navrhuje úprava tohoto bodu novely zákona.

kontroly překompenzace po 10 letech, kterou po ČR požaduje Evropská komise v notifikaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedený mechanismus kontroly překompenzace bude předložen v další novele zákona o podporovaných zdrojích, nicméně již nyní je nutné zajistit uchovávání patřičných údajů. Pokud již došlo k majetkovým dispozicím a výrobce danými doklady nedisponuje (a není povinen jimi disponovat na základě zákona o účetnictví), nelze tuto povinnost po výrobci spravedlivě vymáhat. To ovšem vyplývá i z jazykového výkladu § 7 odst. 7. Toho je si předkladatel vědom a do budoucna je snaha toto řešit – viz poslední věta navrhovaného ustanovení, která samozřejmě míří až na obchody realizované v budoucnu. U těchto výrobců bude muset být výše investičních nákladů stanovena určitým náhradním způsobem, který však nikdy nebude zcela přesný. Uvedené ustanovení zajistí přístup ERÚ k dokumentům, které v době účinnosti zákona výrobci uchovávají podle zákona o účetnictví a k dokladům o provozní podpoře výrobny do budoucna. Jeho vypuštění by znamenalo nemožnost řádného splnění notifikačních podmínek daných Evropskou komisí. K § 7 odst. 8 (v předkládaném PN jedná o § 7 odst. 7): Uvedené znění je oproti vládnímu návrhu upraveno tak, že se ustanovení bude vztahovat pouze na nově vzniklé výrobny. Účelem ustanovení však bylo

292

návrh

autor

stanovisko ERÚ vztáhnout tuto povinnost na všechny výrobce. Tato povinnost je již dnes dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti.

328.


V Části čtrnácté se bod 31 zrušuje.

Spíše nedoporučujeme.

Odůvodnění:

Odůvodnění: Byť operátor trhu uvádí, že tento problém již technicky vyřešil, domníváme se, že Předložený návrh novely omezuje možnost volby formy podpory výkupními cenami v praxi mohu nastat případy (v kombinaci pro výrobny, které jsou k elektrizační soustavě připojeny prostřednictvím jiné s technologickou vlastní spotřebou a lokální výrobny (tzv. vnořené výrobny) resp. pro výrobny prostřednictvím kterých je nově spotřebou výrobce), které rozlišení dodané/vyrobené připojena vnořená výrobna. Zavedení tohoto opatření bylo odůvodněno elektřiny neumožní. Považujeme za vhodné toto komplikacemi při vykazování výroby z takových výroben v informačním systému ustanovení ponechat alespoň z toho důvodu, aby se operátora trhu. Tato otázka však již byla technicky vyřešena a v současné době do budoucna předešlo podobným problémům. nezpůsobuje vykazování vyrobené elektřiny resp. evidence vnořených výroben v jednom přípojném bodě, které pobírají rozdílné formy podpory, v systému operátora trhu žádné problémy. Z toho důvodu se navrhuje tento bod z novely zákona zcela vypustit jako neaktuální. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu.

329.



Nedoporučujeme.

„40. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „, s výjimkou výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW,“ zrušují a na konci písm. b) se doplňují slova „za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny nebo úprava výrobny elektřiny vyvolaná donucujícími ustanovení právních předpisů.“. 293

Domníváme se, že ani za současného stavu neexistují pochybnosti o tom, že oprava a údržba nespadají pod pojmy, jako jsou rekonstrukce a modernizace a nedochází na teoretické rovině k matení těchto pojmů. Problémy mohou nastat spíše

návrh

autor

stanovisko ERÚ

Odůvodnění:

s výkladem v konkrétním případě, zda danou akci považovat za opravu či za rekonstrukci, to však Stávající ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. stanoví, že ukončení danou úpravou řešeno není a řešit ani nelze. rekonstrukce nebo modernizace stávající výrobny je považováno za nové datum uvedení výrobny do provozu. Provozovatelé distribučních soustav a ERÚ nemají Uvedené doplnění proto považujeme za nadbytečné, jednoznačný výklad pro toto ustanovení a někdy za rekonstrukci či modernizaci nicméně může zvýšit právní jistotu výrobců považují i opravu a údržbu. Tento výklad není v souladu s ustálenou praxí např. elektřiny z OZE. finančních úřadů, které jednoznačně rozlišují modernizaci, rekonstrukci, opravu a údržbu a jejich rozdílný dopad do práv a povinností daňového subjektu. Stejně tak podle zákona č. 165/2012 Sb. je nutné odlišné situace rozlišovat a hodnotit různě z hlediska dopadů do práv a povinností výrobců elektřiny. Na datum uvedení výrobny do provozu je navázána výše podpory a tím zprostředkovaně i návratnost investice nebo splátky úvěru. V situaci, kdy novela zákona o podporovaných zdrojích č. 310/2013 Sb. ukončila podporu obnovitelných zdrojů od 1. ledna 2014, by rozšiřující výklad vedl ke ztrátě podpory a fatálním důsledkům v podobě zmařené investice a zesplatnění úvěru. Proto je navrhováno zpřesnění citovaného ustanovení, které umožní provozovatelům výroben provádět opravy a údržbu. Tyto pojmy jsou ve stávající legislativě přesně definované a nehrozí riziko jejich zneužití k provádění takových úpravy na výrobně, které by zvýšily objem elektřiny, na kterou je vyplácena podpora. 330.



Nedoporučujeme.

„54. V § 26 odst. 4 se za slovo „povinen“ vkládají slova „pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 s pravidelným ročním navýšením o 2%“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.“. Odůvodnění: 294

Odůvodnění: Odůvodnění vztažené k tomuto PN je zavádějící. U elektřiny z OZE je 2 % indexace vztažena pouze pro podporu formou výkupní ceny u nepalivových výroben, kde je těmto výrobnám garantována návratnost investice. Při podpoře formou zeleným bonusem tyto garance nejsou zákonem poskytovány a nedochází k indexaci zelených bonusů. V případě palivových zdrojů navíc není indexována ani výkupní cena z důvodu značného vlivu palivových nákladů na ekonomiku

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Navrhované doplnění bodu 54, ohledně roční eskalace pevného zeleného bonusu, odstraňuje nerovnost při stanovení stávající podpory výroby tepla ve srovnání s podporou výroby elektřiny. U této komodity již platná právní úprava počítá s tím, že podpora reflektuje inflaci a v čase roste. Pro výrobu tepla však dosud taková valorizace nebyla zavedena.

provozu. Stejně tak podpora tepla je realizována pouze zeleným bonusem na teplo, což je určitý příspěvek k tržní ceně tepla a neplní obdobnou funkci jako výkupní cena u elektřiny z OZE. U provozní podpory tepla zákon rovněž nedefinuje dobu trvání práva na podporu. Tvrzení, že je podpora na teplo velmi nízká, je rovněž zavádějící vzhledem k jejímu vyjádření v Kč/GJ.

Směrnice vyžadující plnění podílu obnovitelných zdrojů energie (2009/28/ES) vyžaduje po české republice dosažení 13 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie, nikoli pouze elektřiny. Proto bylo do zákona o podporovaných zdrojích č. 165/2012 přijato ustanovení o provozní podpoře tepla. Podpora tepla je velmi levný způsob, jak splnění podílu OZE dosáhnout. Vzhledem k tomu, že je výše podpory velmi nízká a pevně stanovená zákonem, je nutné, aby nedocházelo k faktickému snižování podpory vlivem inflace. Proto navrhujeme do zákona zakotvit stejný princip, který platí i u ostatních OZE a to je meziroční navyšování provozní podpory tepla o 2 %. Náklady na provozní podporu tepla dosáhly v roce 2013 necelých 140 mil. Kč. Meziroční navyšování provozní podpory tepla přinese zvýšení nákladů na podporu řádově o stovky tisíc až jednotky mil. Kč ročně. Podpora tepla je směrována především k malým (obecním) výtopnám, kterým masivní podpora výroby elektřiny z biomasy v minulých letech výrazně zdražila palivo (např. obec Roštín, obec Kašperské Hory, městys Cerekev, obec Měňany a další). V ostatním je navrhované znění bodu 54 shodné se zněním vládního návrhu zákona. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Stovky tis. až jednotky mil. Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje (ze státního rozpočtu). 331.


V části čtrnácté v bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, se doplňuje věta „Maximální Doporučujeme s níže navrženou úpravou. platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné Předložený PN navrhujeme rozšířit do níže nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 uvedeného znění. Jen takto bude účel návrhu splněn. Kč/MWh a celkového odebraného či předaného množství elektřiny z distribuční Bez níže uvedeného doplnění bude ustanovení soustavy či do distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované 295

návrh

autor

stanovisko ERÚ

období.“.

způsobovat jen další výkladové nejasnosti.

Odůvodnění:

„Maximální platba provozovatele lokální distribuční soustavy za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového rozdílu odebraného a předaného množství elektřiny z nadřazené distribuční soustavy či připojené lokální distribuční soustavy v odběrném nebo předacím místě za fakturované období, navýšeného o množství elektřiny vyrobené a dodané za fakturované období do lokální distribuční soustavy z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami v režimu čerpání, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla.“.

Oproti projednávanému návrhu novely se v části čtrnácté bodu 69, pokud jde o § 28 odst. 6, doplňuje druhá věta. Doplněné ustanovení analogicky s odběry zákazníků upravených v § 28 odst. 5 stanovuje zákonný strop výše složky ceny služby distribuční soustavy na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů ve výši 495 Kč/MWh i na případy odběrů subjektů, které jsou jak zákazníky (odběrateli a konečnými spotřebiteli elektřiny), tak rovněž provozovateli lokálních distribučních soustav. Tyto případy nejsou pokryty přímo navrhovaným ustanovením § 28 odst. 5, a proto se z důvodu vyloučení pochybností navrhuje doplnění té samé úpravy i do § 28 odst. 6 zákona. Situace, kdy je jeden subjekt s právní osobností současně zákazníkem a současně provozovatelem lokální distribuční soustavy, nejsou nijak výjimečné a bez navrhované úpravy by vznikala neodůvodněná nerovnost mezi subjekty odebírající elektřiny ke konečné spotřebě.

332.


V části čtrnácté v bodu 75, pokud jde o § 44, se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záruka původu neslouží k prokázání splnění podmínek pro osvobození od daně z elektřiny pro ekologicky šetrnou elektřinu podle zákona, který upravuje daň z elektřiny.“. Odůvodnění: Cílem tohoto návrhu je vyloučit daňové zneužití záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jedná se o případy, kdy je uplatňováno osvobození od daně z 296


návrh

autor

stanovisko ERÚ

elektřiny na základě předložené záruky, která byla ovšem na jejího držitele převedena samostatně, bez současného převedení množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, odpovídající dané záruce. V takové případě by mohlo dojít k osvobození od daně i u elektřiny, která z obnovitelných zdrojů nepochází. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu. 333.


V části čtrnácté čl. XVII. se doplňuje nový bod 12, který zní: „12. Na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 30kW dosud nepřipojené k přenosové nebo distribuční soustavě a uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona č.330/2010 Sb., pro kterou byl uplatňován nárok na podporu podle zákona č. 165/2012Sb. se ustanovení §54 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění tohoto zákona nevztahuje. Připojení takové výrobny k přenosové nebo distribuční soustavě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemá vliv na stanovení výše podpory.“. Odůvodnění: Navrhuje se přechodné ustanovení, které zavádí kontinuitu výše podpory pro malé domácí výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s výkonem do 30 kW, nepřipojené k elektrizační soustavě (ostrovní systémy), pokud se jejich provozovatel rozhodne požádat o jejich připojení. Podle platného právního stavu je v okamžiku připojení takové výrobny elektřiny „restartována“ výše podpory na nižší cenovou hladinu, a to na úroveň výše výkupní ceny stanovené pro výrobny uvedené do provozu v roce 2011. Pro ostrovní systémy uvedené do provozu v předchozích letech pak vzniká problém se zachováním požadavku na patnáctiletou návratnost, kterou nové výkupní ceny nejsou schopny zaručit. Navrhované ustanovení tento problém řeší tak, že připojeným bývalým ostrovním systémům zůstává zachována výše podpory z roku, v němž byly uvedeny do provozu (např. 2009 či 2010). Tento návrh nepředstavuje žádný zásah do objemu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, neboť zachovává současnou výši podpory. Nepředstavuje ani riziko z hlediska potenciálního ohrožení stability a bezpečného provozu elektrizační soustavy, neboť se jedná o výrobny s instalovaným výkonem v součtu cca 300 kW, které před připojením musí splnit všechny zákonné podmínky 297

Nedoporučujeme. Zdůvodnění: Obecně se v přechodných ustanoveních právních předpisů upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým. Připojení ostrovních výroben a úpravu jejich podpory však řešil zákon č. 165/2012 Sb., nikoli tato novela. Zákon č. 165/2012 Sb. se navíc s danou problematikou náležitě vypořádal v přechodných ustanoveních (§ 54 odst. 3 zákona). Uvedeným návrhem se tedy zcela v rozporu s Legislativními pravidly vlády novelizuje přechodné ustanovení k zákonu č. 165/2012 Sb. Uvedený PN se snaží odůvodnit navrženou změnu tím, že ostrovní systémy po připojení díky nové výkupní ceně nebudou mít zaručenu patnáctiletou návratnost vložené investice. Je zde nicméně opomíjena skutečnost, že výrobny v ostrovním provozu měly právo na podporu pouze ve formě zelených bonusů a garance návratnosti investic se tedy na tyto výrobny nevztahuje. Pokud má být novelou zákona stanoveno, že tyto ostrovní systémy, které se nyní nově připojí, budou mít cenu svého původního data uvedení do provozu, je zarážející, že tak nebylo učiněno již

autor

334.

Poslanec Šincl

návrh

stanovisko ERÚ

připojení a mít uzavřenou smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy.

v době vzniku zákona č. 165/2012 Sb.

Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Bez dopadu.

Pokud by měl tento PN retroaktivně již připojeným bývalým ostrovním systémům, které již získaly cenu roku 2011, opět změnit její výši dle původního uvedení do provozu (tj. v době ostrovního uvedení do provozu, kdy pobíraly podporu dle zákona č. 180/2005 Sb.), vnímáme takovou skutečnost jako retroaktivní změnu, která bude mít nepochybně dopady i do státního rozpočtu.

Za část čtrnáctou vložit novou část patnáctou v tomto znění: „ČÁST PATNÁCTÁ

Neutrální stanovisko/Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Pokud by však mělo dojít k otevření podpory obnovitelných zdrojů, pak preferujeme Změna novely zákona o podporovaných zdrojích tento časově omezený způsob. Od roku 2017 budou nové cíle a nová pravidla pro obnovitelné zdroje a Čl. XVIII není tedy důvod pro prodloužení podpory do roku V části první čl. II, přechodné ustanovení bod 1. zákona č.310/2013 Sb., kterým se 2017. V této souvislosti upozorňujeme, že délka mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých prodloužení přechodných ustanovení by v žádném zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony, se text „do 31. případě neměla zasahovat do roku 2017, tedy období prosince 2015 včetně“ nahrazuje textem „do 6 let od udělení autorizace“.“ s novými podmínkami pro podporu OZE. Části patnáctou a šestnáctou označit jako části šestnáctá a sedmnáctá a články Energetický regulační úřad dále upozorňuje na XVIII a XIX označit jako články XIX a XX. vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze státního rozpočtu, považujeme proto za klíčové Úplné znění přechodného ustanovení 1 po navržené úpravě: vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu. Dle 1. Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů odhadu ERÚ by se jednalo o částku cca 1 mld. Kč využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, ročně, celkově tedy 20 mld. Kč. vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který tuto výrobnu elektřiny uvede do provozu do 31. prosince 2015 včetně do 6 let od udělení autorizace, má Závěrem upozorňujeme, že uvedené ustanovení je nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve novelou přechodného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb. Podle legislativních pravidel vlády znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. v takových případech není možné přechodné Odůvodnění: ustanovení novelizovat, neboť se tím zasahuje do 298

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Navrhuje se úprava lhůty, do jejíhož uplynutí musí držitel autorizace na výstavbu právní jistoty adresátů právního předpisu. výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů tuto výrobnu uvést do provozu, aniž by ztratil nárok na podporu podle původního znění zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie před jeho novelizací v roce 2013. Tento termín je v platném znění zákona č. 165/2012 Sb. určen jednotnou lhůtou 31. prosince 2015. Vzhledem k tomu, že držitel autorizace je povinen naplnit přesný výčet podmínek včetně časového vymezení platnosti autorizace tak, aby mu autorizace nezanikla podle § 30d zákona 458/2000 S., energetický zákon, jeví se stanovení jednotné, časově přesně určené lhůty pro uvedení autorizovaných výroben do provozu jako nesystémové. Z hlediska naplňování zájmu ochrany životního prostředí dokonce působí kontraproduktivně. Dosavadní praxe ukazuje se, že jednotná lhůta pro uvedení do provozu u některých výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy vyvolává nadměrný tlak na rychlé dokončení povolovacího řízení, čímž se příslušným orgánům státní a veřejné správy omezuje časový prostor pro dostatečné posouzení všech aspektů a zájmů spojených s ochranou životního prostředí v lokalitě dotčené daným záměrem. Rovněž se zužuje prostor pro vyjádření dotčené veřejnost k danému záměru. Z uvedených důvodů se navrhuje úprava způsobu stanovení lhůty pro uvedení do provozu jejím navázáním na časový okamžik udělení autorizace. Jedná se o individualizovanou lhůtu, která umožní realizaci efektivní posouzení všech aspektů ochrany životního prostředí při povolování záměru výstavby dané výrobny. Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopad do plnění Národního akčního plánu České republiky pro obnovitelné zdroje energie (NAP OZE) schváleném v roce 2010. Instalovaný výkon těchto výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů je již v NAP OZE zahrnut. Nedojde-li k úpravě způsobu stanovení lhůty pro jejich uvedení do provozu a dané výrobny elektřiny nebudou dokončeny, bude jejich instalovaný výkon chybět v bilanci výrobních kapacit, se kterou se počítá pro naplnění NAP OZE do roku 2020. Úpravou způsobu stanovení lhůty naopak dojde k vytvoření dostatečného časového prostoru pro dokončení povolovacích řízení u již zahájených výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tím i k vytvoření podmínek pro jejich dokončení. Nelze přitom pominout významnou skutečnost, že se jedná o výrobny 299

návrh

autor

stanovisko ERÚ

elektřiny, jejichž zastoupení je v rámci limitů NAP OZE výrazně minoritní, tj. o výrobny elektřiny z energie větru, biomasy a malé vodní elektrárny. Úpravou způsobu stanovení lhůty pro uvedení výroben do provozu nedojde ke změně okruhu projektů, které mají nárok na podporu podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, platného do 31. prosince 2012. Definice podmínek pro zachování podpory se nemění, a okruh výroben, pro které má být podpora zachována, se nerozšiřuje ani nezužuje. 335.

Poslanec Böhnisch

Novelizační bod č. 83 – rekonstruovaná či modernizovaná výrobna se považuje za uvedenou do provozu

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Byť rozumíme snaze o nápravu nešťastného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb., ustanovení je retroaktivní – zpětně mění podmínky „Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném (ve prospěch výrobců elektřiny) a navíc navrhované výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí řešení – tj. přechodnými ustanoveními současné účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající novely prakticky novelizovat zákon č. 310/2013 Sb. výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň - není legislativně možné. Považujeme za naprosto stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami nepřípustné vázat datum uvedení do provozu elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ výrobny elektřiny na datum účinnosti novely Odůvodnění: zákona. Doplňuje se nové přechodné ustanovení v tomto znění:

Předmět úpravy: Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) věty za druhým středníkem je za uvedení výrobny do provozu považováno též provedení („ukončení") její technicky a ekologicky efektivní rekonstrukce či modernizace. Důsledkem je prodloužení doby podpory rekonstruovaným a modernizovaným výrobnám. Smyslem tohoto opatření je motivovat výrobce k efektivním rekonstrukcím a modernizacím výroben. Dopady novely č. 310/2013 Sb.: Novelou č. 310/2013 Sb. byly z uvedeného ustanovení s účinností od 2. 10. 2013 vyloučeny takzvané malé vodní elektrárny ( výrobny využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW ), což má za následek, že provozovatelé těchto výroben jsou nyní méně motivováni k rekonstrukcím a modernizacím. Vláda vyhodnotila tyto dopady novely jako negativní a reaguje na tuto situaci v 300

návrh

autor

stanovisko ERÚ

projednávaném návrhu novelizace. Záměr novely: Projednávaný vládní návrh novelizace zákona vynětí malých vodních elektráren z ustanovení ruší (bod 40 návrhu). Ponechává ovšem nevyřešenu situaci výrobců, kteří své malé vodní elektrárny rekonstruovali či modernizovali v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a kterým by tak nové období podpory na rozdíl od ostatních výroben téhož typu poskytnuto nebylo. Smysl přechodného ustanovení: Navrhované přechodné ustanovení uvedený nedostatek odstraňuje, když malým vodním elektrárnám, které byly rekonstruovány či modernizovány v mezidobí, navrací dobu podpory, a to (z důvodu vyhnutí se zakázané retroaktivitě) od okamžiku nabytí účinnosti projednávané novely. Tím bude odstraněna nerovnost mezi výrobnami rekonstruovanými či modernizovanými v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a ostatními neboli bude odstraněno znevýhodnění výroben rekonstruovaných či modernizovaných v době, kdy novela platila. 336.

Poslanec Böhnisch

Změna novelizačního bodu č. 12 – problematika měření podporované výroby elektřiny, pokud není všechna dodána do distribuční soustavy; definice přejímané z vyhlášek a energetické praxe V § 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u), v), w) a x), která znějí:

Nedoporučujeme. V případě definic v písmenech u) a v) máme neutrální stanovisko, v případě písmen w) a x) jejich přijetí nedoporučujeme.

Odůvodnění: Definice technologické vlastní spotřeby jsou již od roku 2007 ve vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů a od roku 2012 ve vyhlášce č. 347/2012 Sb., kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry v) účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava zásobování tepelnou obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % životnosti výroben elektřiny z podporovaných tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z „u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,

301

návrh

autor

stanovisko ERÚ

kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. Změnu možností, zavedené definice nepovažujeme za nutnou, případy popsané ve zdůvodnění PN lze dle našeho názoru w) ostatní vlastní spotřebou elektřiny elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se řešit výkladem stávající definice. vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu, která je účelně využita výrobcem či jinou fyzickou nebo právnickou osobou bez použití regionální distribuční soustavy Účinná soustava zásobování – definice se nemění. nebo přenosové soustavy, a která nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu, Termíny „ostatní vlastní spotřeba“ a „čistá vyrobená x) čistou vyrobenou elektřinou elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se elektřina“ se v zákoně nevyskytují, není nutné (a vztahuje právo na podporu, a která představuje výrobu naměřenou na svorkách nelze) je proto v § 2 definovat. Definice elektřiny generátorů sníženou o technologickou vlastní spotřebu; tato elektřina v sobě z obnovitelných zdrojů a odečet technologické zahrnuje případnou ostatní vlastní spotřebu elektřiny.“ vlastní spotřeby je dostatečně řešen v § 4 odstavci 1. Uvedená definice v podstatě jiným způsobem zavádí Odůvodnění: již zrušenou definici ostatní vlastní spotřeby, kterou Doplnění novelizačního bodu č. 12. nahradila lokální spotřeba výrobce definovaná ve Předložené znění novely uvádí dříve ve vyhlášce uvedenou definici technologické vyhlášce č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu vlastní spotřeby. Je však vhodné doplnit z té samé vyhlášky rovněž definici ostatní s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti vlastní spotřeby (dříve též lokální vlastní spotřeby); nově rozšířenou o potřebné operátora trhu s elektřinou a provedení některých ustanovení, že ostatní vlastní spotřeba nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu. dalších ustanovení energetického zákona, ve znění Jedná se o spotřebu v síti výrobny spotřebovanou např. zákazníky připojenými pozdějších předpisů. Zavedení nových definic by přímým vedením k výrobci apod. Dále je pro přehlednost nutné definovat pojem způsobilo nekonzistentnost legislativních předpisů. „čistá vyrobená elektřina“, jež je veškerá elektřina z obnovitelného zdroje, na kterou se vztahuje právo na úhradu zeleného bonusu a představuje výrobu na svorkách generátoru sníženou o technologickou vlastní spotřebu. Tento pojem je dobře znám z energetické praxe. Čistá vyrobená elektřina je rovněž součtem ostatní vlastní spotřeby a elektřiny dodané do sítě provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v případě, že technologická vlastní spotřeba není napájena z jiného odběrného místa. 337.

Poslanec

Změna novelizačního bodu č. 30 – archivace nákladů výrobny

Böhnisch


Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Poslanecký návrh ukládá povinnost uchovávání dokladů pouze po dobu prvních 10 let „(7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, je povinen pobírání podpory. V průběhu dalších let pobírání 302

návrh

stanovisko ERÚ

výrobce uchovávat za období deseti let počínající dnem vzniku práva na podporu a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie.“

podpory tak není povinnost dle návrhu uchovávat doklady ani např. o provozní podpoře, což je zcela nepřijatelné. Navrhovanou dobu uchovávání dokladů po dobu pobírání podpory (+ 5 let z důvodu umožnění kontroly po ukončení podpory) považujeme za legitimní.

autor

Odůvodnění: Změna novelizačního bodu č. 30 – archivace

Navíc, archivace po dobu 10 let je nedostatečná i s ohledem na notifikaci zákona Evropskou komisí – ta požaduje revizi podpory každého příjemce po 10 letech, revize tedy bude probíhat v 11. roce a možná i později (podle počtu příjemců a personálních kapacit určených na revizi). V té době by již Zejména je třeba zabezpečit soulad s notifikací státní podpory č. SA.35177 uvedené doklady nebyly podle návrhu archivovány, (2014/NN) zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích, kde je v bodě 9 což by znemožnilo jakékoli revize. Uvedený návrh uvedeno, že do července 2015 bude Českou republikou v právních předpisech by znemožnil kontrolu na překompenzaci zavedena revize, prováděná po 10 letech od zahájení provozu elektrárny u každého poskytované podpory, která je jedním z hlavních příjemce, který uvedl obnovitelný zdroj do provozu po 1. 1. 2013, za účelem požadavků EK při vyplacení veřejné podpory. kontroly nadměrné kompenzace, který zní: „České orgány se zavázaly, že Zdůrazňujeme, že cílem opatření je kontrola prostřednictvím legislativních změn zavedou mechanismus monitoringu, aby se účelnosti vynakládání veřejných prostředků. ověřilo, že nedošlo k žádné nadměrné kompenzaci ve smyslu pokynů Společenství Dále je navržené znění retroaktivní a tím i ke státní podpoře na ochranu životního prostředí („pokyny“). Prostřednictvím této protiústavní, uvedené znění v novele předložené revize bude každý příjemce podroben individuální kontrole nadměrné kompenzace, PSP je upraveno podle připomínek Legislativní rady přičemž se zohlední podmínka patnáctileté doby návratnosti. Revize podpory vlády tak, aby bylo aplikovatelné. udělené každému příjemci se bude provádět po 10 letech od zahájení provozu elektrárny a na základě výpočtů a dokumentace předložených výrobcem elektřiny, včetně zejména informací o investiční podpoře poskytnuté na výstavbu nebo Povinnost archivace investičních a provozních nákladů výrobny je pozměňovacím návrhem uvedena do souladu s notifikací zákona o podporovaných zdrojích Evropskou Komisí a daňovými zákony ČR. Nelze požadovat, většinou po drobných výrobcích, kteří nemají prostory a personální vybavení k provádění archivačních směrnic, archivaci nad rámec deseti let uvedených v těchto nařízeních.

rekonstrukci zařízení.“ Desetiletá doba archivace je dále v souladu s obdobnými daňovými zákony č. 563/1991 Sb., 499/2004 Sb. a 235/2004 Sb., kdy je povinný subjekt povinen archivovat své daňové doklady po dobu pěti, resp. deseti let a nikoliv po celou dobu své existence. 303

338.

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Poslanec

Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní (pozn.: níže jsou uvedena pouze pozměňovaná ustanovení, nikoliv celé novelizované znění § 11a):

Nedoporučujeme.

Böhnisch

Odůvodnění: Navrženými úpravami v § 11a dochází k odstranění povinnosti zajistit měřidla sloužící k měření elektřiny, na kterou jsou vypláceny veřejné Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a prostředky, pro výrobny do 10 kW. Stejně tak vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla odpadá povinnost měřit technologickou vlastní (1) Výrobce je povinen na svůj náklad a podle zákona o metrologii měřit čistou spotřebu pro všechny výrobny. Dopadem uvedeného vyrobenou elektřinu, pokud uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny. je ztráta možnosti kontroly skutečně vyrobené V ostatních případech měření elektřiny, na kterou se vztahuje podpora, zajišťuje elektřiny a nemožnost zabránit manipulaci provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy. s měřidly. Veřejné prostředky tak mohou být (2) Výrobce, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu elektřiny formou vypláceny na elektřinu, která ve skutečnosti nebyla hodinových zelených bonusů, je povinen měřit čistou vyrobenou elektřinu podle vyrobena. Výše technologické vlastní spotřeby přímo ovlivňuje množství elektřiny s právem na odstavce 1 s hodinovým průběhem. podporu, jelikož přímo snižuje množství, na které (5) Výrobce, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu podle odstavce 1 jsou veřejné prostředky vyplaceny. až 4 je dále povinen „§ 11a

b) v případě instalovaného výkonu výrobny nad 10kWe písemně požádat osobu pověřenou ministerstvem o zajištění svého měřidla čisté vyrobené elektřiny podle odstavce 1 až 4, měřidla užitečného tepla podle odstavce 3 a měřidla spotřebovaného paliva jiného než bioplynu použitého pro výrobu elektřiny z bioplynu podle odstavce 3 proti neoprávněné manipulaci, a to na svůj náklad způsobem a v rozsahu podle prováděcího právního předpisu, 8) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na ostatní vlastní spotřebu je výrobce povinen b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží k měření čisté vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie.“ Odůvodnění: Souhrnně k novelizačním bodům č. 12 a 39 - měření podporované výroby elektřiny, pokud není všechna dodána do distribuční soustavy (obsahuje ostatní vlastní spotřebu) Zákonodárce se pokouší v novele řešit trestné činy některých výrobců, 304

návrh

autor

stanovisko ERÚ

kteří levně nakoupenou elektřinu dodávají jako elektřinu vyrobenou z OZE (FVE). Jde však o podvody, jež jsou na základě stávající zákonné úpravy v působnosti orgánů činných v trestním řízení a nelze zbytečným měřením zatěžovat poctivé výrobce. Věc je navíc řešena zcela chybně, neboť zákonem neřešená oblast měření ostatní vlastní spotřeby zůstává takto bez kodifikace i nadále. Pokud chceme zamezit různým – i například pochybným – dopočtům ostatní vlastní spotřeby, což je elektřina spotřebovaná v síti výrobce k netechnologickým účelům, na kterou se vztahuje zelený bonus, je třeba podporovanou elektřinu přesně měřit. Právními předpisy neošetřené měření zeleného bonusu s ostatní vlastní spotřebou je často připomínkováno ze strany OTE, MPO a ERÚ. Zcela nadbytečně se zavádí povinnost měření technologické vlastní spotřeby úředním měřením vč. kontroly oprávněné osoby MPO. A to např. ztráty na trafu či v rozvodech ani nelze měřit, ale jsou také technologickou vlastní spotřebou. Současně se na technologickou vlastní spotřebu ani nealokují žádné peníze a nevyplácí se za ní podpora, eviduje se pouze pro účely statistik. Přitom schéma, jak dnes právními předpisy neřešenou ostatní vlastní spotřebu elektřiny s nárokem na zelený bonus měřit, bylo dříve vyvěšeno na stránkách ERU, vizte níže obr. 1 – a tento technicky přesný postup je předkládán v tomto pozměňovacím návrhu rovněž v paragrafovaném znění. Povinnost odečítat od podporované výroby elektřinu odebranou z jiného odběrného místa pro technologickou vlastní spotřebu je dostatečně akcentována v § 5 na konci odstavce 1 již navrhovatelem novely. Změna novelizačního bodu č. 39 Přímo měřitelné, odečitatelné, vykazovatelné a kontrolovatelné hodnoty nabízí v předloženém pozměňovacím návrhu uvedené měření čisté výroby, jak bylo i vyvěšeno na stránkách ERU (vizte obr. 1a a obr. 1b). Že naopak technologická vlastní spotřeba často měřit nelze, uvádí provozovatel distribuční soustavy (vizte obr. 2). Takto má dnes měření zhotoven prakticky každý provozovatel, který uplatňuje podporu na ostatní vlastní spotřebu, zejména tisíce malých domovních a firemních instalací. Tito všichni poctiví provozovatelé a drobní podnikatelé, ale zřejmě i ostatní výrobce z OZE, by museli v případě nepřijetí tohoto návrhu měnit své rozvaděče a pořizovat drahé měření, ač mají dnes měření zhotoveno dle dříve 305

návrh

autor

stanovisko ERÚ

uvedeného metodického pokynu ERU. Převzato bylo ustanovení navrhovatele novely ohledně kontroly měření ze strany MPO. Návrhem je také konečně kodifikována stávající praxe, že měření podporované elektřiny zajišťuje provozovatel distribuční soustavy, pokud není vykazována ostatní vlastní spotřeba s nárokem na zelený bonus. 339.

Poslanec Böhnisch

Změna novelizačního bodu č. 83 – uvedení do provozu rekonstruované či modernizované výrobny Doplňuje se nové přechodné ustanovení v tomto znění: „Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Odůvodnění: Změna novelizačního bodu č. 83 – uvedení do provozu rekonstruované či modernizované výrobny Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) věty za druhým středníkem je za uvedení výrobny do provozu považováno též provedení („ukončení“) její technicky a ekologicky efektivní rekonstrukce či modernizace. Důsledkem je prodloužení doby podpory rekonstruovaným a modernizovaným výrobnám. Smyslem tohoto opatření je motivovat výrobce k efektivním rekonstrukcím a modernizacím výroben. Dříve přijatou novelou č. 310/2013 Sb. byly z uvedeného ustanovení s účinností od 2. 10. 2013 malé vodní elektrárny nesystémově vyloučeny, což má za následek, že provozovatelé těchto výroben jsou nyní méně motivováni k rekonstrukcím a modernizacím. Vláda vyhodnotila tyto dopady novely jako negativní a reaguje na tuto situaci v projednávaném návrhu novelizace. Projednávaný vládní návrh novelizace zákona vynětí malých vodních elektráren z ustanovení ruší (bod 40 návrhu), avšak ponechává nevyřešenu situaci výrobců, 306

Nedoporučujeme. Odůvodnění: Byť rozumíme snaze o nápravu nešťastného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb., ustanovení je retroaktivní – zpětně mění podmínky (ve prospěch výrobců elektřiny) a navíc navrhované řešení – tj. přechodnými ustanoveními současné novely prakticky novelizovat zákon č. 310/2013 Sb. - není legislativně možné. Považujeme za naprosto nepřípustné vázat datum uvedení do provozu výrobny elektřiny na datum účinnosti novely zákona.

autor

návrh

stanovisko ERÚ

kteří své malé vodní elektrárny rekonstruovali či modernizovali v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a kterým by tak nové období podpory na rozdíl od ostatních výroben téhož typu poskytnuto nebylo. Navrhované přechodné ustanovení uvedený nedostatek odstraňuje, když malým vodním elektrárnám, které byly rekonstruovány či modernizovány v mezidobí, navrací dobu podpory, a to – z důvodu vyhnutí se zakázané retroaktivitě – od okamžiku nabytí účinnosti projednávané novely. Tím bude odstraněna nerovnost mezi výrobnami rekonstruovanými či modernizovanými v době účinnosti novely č. 310/2013 Sb. a výrobnami ostatními. 340.

Poslanec Böhnisch

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích energie, se v čl XVI vkládá nový bod 19, který zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Pokud by mělo dojít k otevření „V § 4 odst. 10 se za slova „energii vody“ vkládají slova: „a geotermální energii“ podpory obnovitelných zdrojů, pak preferujeme časově omezený způsob – viz bod 21 této tabulky. Odůvodnění: Od roku 2017 budou platné nové cíle a nová Nad rámec návrhu novely se předkládá změna ust. § 4 odst. 5, která obsahuje pravidla pro obnovitelné zdroje a není tedy nyní obnovení podpory výroby elektřiny pro vybrané nejefektivnější obnovitelné zdroje, důvod pro neomezené prodloužení podpory pro tyto stejně jako podporujeme a vítáme stávající, při předešlé novele nezastavenou, zdroje. podporu pro nové malé vodní elektrárny. Navrhovaná změna je v souladu s limity Energetický regulační úřad však upozorňuje na stanovenými v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje (NAP). Obnovení vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze podpory je dle předloženého návrhu limitováno maximálním instalovaným státního rozpočtu, považujeme proto za klíčové výkonem výrobny 10 MW. vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu. Dle Navrhuje se obnovení podpory pro geotermální elektrárny při zachování limitů, odhadu ERÚ by se v případě geotermální energie stanovených v NAP. Náklady jsou kalkulovány na cca 70mil. Kč za rok. Jedná se o jednalo o částku cca 300 mil. Kč ročně, celkově tedy jednotky projektů, které jsou dlouhodobě plánovány a v případě zastavení podpory cca 6 mld. Kč. po roce 2015 nebudou realizovány ty zdroje, které jsou projektovány převážně na Vzhledem k plnění dílčích cílů Národního akčního výrobu elektřiny. Využívání geotermální energie má velký potenciál do budoucna. plánu pro obnovitelné zdroje doporučujeme u všech Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Cca 70 mil. zdrojů, u kterých je možné vyrábět tepelnou energii Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje. realizovat podporu zeleným bonusem na teplo.

307

341.

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Poslanec

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích energie, se v čl XVI vkládá nový bod 19, který zní:

Nedoporučujeme.

Böhnisch

„V § 4 odst. 10 se za slova „energii vody“ vkládají slova: „a energii větru“ Odůvodnění:

Odůvodnění: Pokud by mělo dojít k otevření podpory obnovitelných zdrojů, pak preferujeme časově omezený způsob – viz bod 21 této tabulky. Od roku 2017 budou platné nové cíle a nová pravidla pro obnovitelné zdroje a není tedy nyní důvod pro neomezené prodloužení podpory pro tyto zdroje.

Nad rámec návrhu novely se předkládá změna ust. § 4 odst. 5, která obsahuje obnovení podpory výroby elektřiny pro vybrané nejefektivnější obnovitelné zdroje, stejně jako podporujeme a vítáme stávající, při předešlé novele nezastavenou, podporu pro nové malé vodní elektrárny. Navrhovaná změna je v souladu s limity Energetický regulační úřad však upozorňuje na stanovenými v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje (NAP). Obnovení vícenáklady tohoto řešení, které by byly hrazeny ze podpory je dle předloženého návrhu limitováno maximálním instalovaným státního rozpočtu, považujeme proto za klíčové výkonem výrobny 10 MW. vyjádření Ministerstva financí k tomuto návrhu. Dle Navrhuje se obnovit podporu nejlevnějšímu obnovitelnému zdroji, energii z odhadu ERÚ by se v případě větrné energie jednalo větrných elektráren, při zachování limitů stanovených v NAP. Je logické a efektivní o částku cca 930 mil. Kč ročně, celkově tedy téměř podporovat nejlevnější výrobu elektřiny, tedy větrné elektrárny s výkupní cenou 19 mld. Kč. 1,98 Kč/kWh (pozn.: výkupní cena pro rok 2015) i po roce 2015. Právě větrná Vzhledem k plnění dílčích cílů Národního akčního energie je spolu s podporou tepla nejefektivnější cestou ke zvyšování podílu výroby plánu pro obnovitelné zdroje doporučujeme u všech energie z OZE v ČR. Předpokládané náklady tohoto opatření jsou kalkulovány na zdrojů, u kterých je možné vyrábět tepelnou energii cca 100mil. Kč za rok. realizovat podporu zeleným bonusem na teplo. Dopad do státního rozpočtu/ceny elektřiny pro koncového zákazníka: Cca 100 mil. Kč za rok – navýšení nákladů na podporované zdroje. 342.

Poslanec Zemek

V části první, změna energetického zákona, vkládá nový bod 206, který zní: V § 30a odst. 3 písm. b) zní:

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: V tomto případě dochází k nepochopení samotného smyslu udělování „b) souladu s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud autorizací na výstavbu výrobny elektřiny, které jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních v žádném případě nemají souvislost a právem na právních předpisů.“ podporu pro obnovitelné zdroje. Jedná se o nástroj Odůvodnění: ČR k regulaci výstavby výroben elektřiny s cílem Požadavek na získání autorizace, jako podmínky povolení výstavby výrobny podle zajistit požadovaný výrobní mix výroben elektřiny 308

návrh

autor

stanovisko ERÚ

stávajícího znění energetického zákona, bez zjevného účelu znemožňuje výstavbu v souladu s energetickou strategií ČR, bez ohledu na výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nepobírají žádnou formu provozní to, jsou-li tyto výrobny podporovány či nikoliv. podpory (zelený bonus či výkupní ceny). Jde o výrobny, které by mohly dodávat vyrobenou elektřinu do elektrizační soustavy za tržní cenu, či sloužit k uspokojení vlastní spotřeby elektřiny provozovatele. Národní akční plán (NAP), na který je vázáno vydání licence, obsahuje limity instalovaného výkonu u jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů, a to až do roku 2020. V případě, že limit celkového instalovaného výkonu v NAP byl již překročen, nelze autorizaci vydat. Toto opatření mělo zajistit, aby stát získal kontrolu nad objemem podpory, vyplácené výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů. V době, kdy již pro nové výrobny není podpora prakticky vyplácena, je takové opatření obsoletní a může zastavit výstavbu nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které by mohly fungovat na čistě tržním principu. Toto opatření není nezbytné ani k regulaci množství nových výroben z hlediska zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. K tomu slouží splnění dalších podmínek pro udělení autorizace, např. §30 odst. 3 písm g) energetického zákona, podle nějž se při udělování autorizace posuzuje výrobna z hlediska cit. „dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy“. 343.

Poslanec Zemek

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 30 vypouští.

Nedoporučujeme.

Odůvodnění: Poslanecký návrh v bodě 30 vypouští ustanovení upravující archivační a předkládací povinnost výrobců pro doklady prokazující Předložený návrh novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích ukládá investiční a provozní náklady výrobny. Toto výrobcům energie z podporovaných zdrojů nové povinnosti. Jedná se o povinnost ustanovení není samoúčelné, jak tvrdí předkladatel. archivační, kdy novela zákona požaduje po výrobcích uchovávat doklady o Dané doklady budou zcela zásadní pro možnost investičních a provozních nákladech výroby po dobu životnosti výrobny a kontroly překompenzace po 10 letech, kterou po ČR následujících pět let (zpravidla tedy celkem 25 let) a povinnost oznamovací, kdy požaduje Evropská komise v notifikaci podpory novela zákona požaduje po výrobcích sdělit operátorovi trhu výši investičních elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedený nákladu a výši případné nevratné investiční podpory. mechanismus kontroly překompenzace bude Tyto nově zaváděné povinnosti je lze označit za zcela nadbytečnou administrativní předložen v další novele zákona o podporovaných zátěž výrobců. Uchovávání dokladů po dobu min. 25 let je technicky velmi náročné, zdrojích, nicméně již nyní je nutné zajistit neboť je nelze archivovat v elektronické podobě (nelze předpokládat, že současné Odůvodnění:

309

návrh

autor

stanovisko ERÚ

elektronické formáty dokumentů budou kompatibilní se zařízením používanými v tak vzdálené budoucnosti). Nejpodstatnější však je, že tyto nové povinnosti nejsou odůvodněny požadavky regulace trhu s energiemi. Žádnému správnímu orgánu ani účastníkovi trhu s elektřinou neumožňuje navrhovaná právní úprava s těmito údaji pracovat a vyvozovat z nich nějaké právní důsledky. Zakotvení těchto nových povinností do zákona je tedy zcela samoúčelné. Není přípustné ukládat soukromým subjektům nové povinnosti, pokud to není odůvodněno potřebu regulace trhu s elektřinou či jiným zákonným důvodem. Proto se navrhuje vypuštění těchto bodů z novely zákona.

344.

Poslanec Zemek

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 31 vypouští. Odůvodnění: Předložený návrh novely omezuje možnost volby formy podpory výkupními cenami pro výrobny, které jsou k elektrizační soustavě připojeny prostřednictvím jiné výrobny (tzv. vnořené výrobny). Zavedení tohoto opatření bylo odůvodněno komplikacemi při vykazování výroby z takových výroben v informačním systému operátora trhu. Tato otázka však již byla v informačním systému Operátora trhu technicky vyřešena a v současné době nezpůsobuje výkaz výroby elektřiny z vnořených výroben, které pobírají podporu ve formě výkupních cen, žádné problémy. Z toho důvodu se navrhuje tento bod z novely zákona zcela vypustit jako neaktuální.

310

uchovávání patřičných údajů. Uvedené ustanovení zajistí přístup ERÚ k dokumentům, které v době účinnosti zákona výrobci uchovávají podle zákona o účetnictví a k dokladům o provozní podpoře výrobny do budoucna. Jeho vypuštění by znamenalo nemožnost řádného splnění notifikačních podmínek daných Evropskou komisí. Pokud se týká § 7 odst. 8, povinnost je již dána na úrovni vyhlášky č. 346/2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška). Zde se jedná pouze o její stanovení na zákonné úrovni, a tím zdůraznění významu této povinnosti. Spíše nedoporučujeme. Odůvodnění: Byť operátor trhu uvádí, že tento problém již technicky vyřešil, domníváme se, že v praxi mohu nastat případy (v kombinaci s technologickou vlastní spotřebou a lokální spotřebou výrobce), které rozlišení dodané/vyrobené elektřiny neumožní. Považujeme za vhodné toto ustanovení ponechat alespoň z toho důvodu, aby se do budoucna předešlo podobným problémům.

345.

346.

autor

návrh

stanovisko ERÚ

Poslanec Zemek

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 40 mění tak, že se za slovo „zrušují“ vkládá věta:

Nedoporučujeme.

Poslanec Zemek

V části čtrnácté, změna zákona o podporovaných zdrojích, se v čl. XVI bod 48 mění tak, že se číslo „550“ mění za číslo „500“.

Nedoporučujeme.

Domníváme se, že ani za současného stavu „a na konci odstavce se vkládají slova „s výjimkou případů údržby, oprav, a neexistují pochybnosti o tom, že oprava a údržba požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy.“ nespadají pod pojmy, jako jsou rekonstrukce a modernizace a nedochází na teoretické rovině Odůvodnění: k matení těchto pojmů. Problémy mohou nastat spíše Stávající ust. 12 odst. 1 zákona POZE stanoví, že ukončení rekonstrukce nebo s výkladem v konkrétním případě, zda danou akci modernizace stávající výrobny je považováno za nové datum uvedení výrobny do považovat za opravu či za rekonstrukci, to však provozu. Provozovatelé distribučních soustav a ERÚ nemají jednoznačný výklad danou úpravou řešeno není a řešit ani nelze. pro toto ustanovení a někdy za rekonstrukci či modernizaci považují i opravu a Uvedené doplnění proto považujeme za nadbytečné, údržbu. Tento výklad není v souladu s ustálenou praxí např. finančních úřadů, které nicméně může zvýšit právní jistotu výrobců jednoznačně rozlišují modernizaci, rekonstrukci, opravu a údržbu a jejich rozdílný elektřiny z OZE. dopad do práv a povinností daňového subjektu. Stejně tak podle zákona o podporovaných zdrojích je nutné odlišné situace rozlišovat a hodnotit různě z hlediska dopadů do práv a povinností výrobců elektřiny. Na datum uvedení výrobny do provozu je navázána výše podpory a tím zprostředkovaně i návratnost investice nebo splátky úvěru. V situaci, kdy novela zákona o podporovaných zdrojích č. 310/2013 Sb. ukončila podporu obnovitelných zdrojů od 1. ledna 2014, by rozšiřující výklad vedl ke ztrátě podpory a fatálním důsledkům v podobě zmařené investice a zesplatnění úvěru. Proto je navrhováno zpřesnění citovaného ustanovení, které umožní provozovatelům výroben provádět opravy a údržbu. Tyto pojmy jsou ve stávající legislativě přesně definované (vyhl. č. 502/2004 Sb.) a nehrozí riziko jejich zneužití k provádění takových úpravy na výrobně, které by zvýšily objem elektřiny, na kterou je vyplácena podpora.

Část čtrnáctá, změna zákona o podporovaných zdrojích, čl. XVI bod 48, pak nově zní: „(4) Provozní podpora tepla se vztahuje na užitečné teplo z výroben tepla, které jsou umístěny na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití 311

Odůvodnění: Jedná se o zcela účelové odůvodnění, jehož smyslem je vyhnout se podmínkám stanoveným v Pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 2020. Výkonová hranice 550 kW navržená do ustanovení zákona vychází z již zavedeného limitu

návrh

stanovisko ERÚ

energie stanovenou prováděcím právním předpisem a jež mají instalovaný elektrický výkon do 500 kW a využívají bioplyn vznikající z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu.“.

pro bioplynové stanice v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Uvedená hranice byla stanovena na základě analýzy měrných investičních nákladů na instalovanou jednotku výkonu (vliv úspory z rozsahu) a zároveň byla diskutována odbornou veřejností.

autor

Odůvodnění: Navržený výkonnostní limit, do kterého je možné poskytovat podporu tepla využívající energii bioplynu není nijak odůvodněn. Při analýze trhu bylo zjištěno, že v intervalu 500 – 550 kW je velmi omezená nabídka dodavatelů motorů používaných pro výrobu tepla a elektřiny z bioplynu. Z tohoto omezeného množství výrobců má pouze jeden významné množství referencí. Tato výkonnostní hranice by mohla být vnímána tak, že zvýhodňuje právě tohoto jednoho dominantního dodavatele, což je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Proto navrhujeme tuto hranici snížit na 500 kW.

312

0 Stanovisko ERÚ k pozměňovacím návrhům předaným HV Parlamentu ČR

Recommend Documents