- Slované pronikli do stední Evropy v 6. století a s jejich píchodem je spojeno také konené ustálení etnického obrazu této ásti kontinentu

1. SLOVANÉ A JEJICH PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY Slované pronikli do st ední Evropy v 6. století a s jejich p íchodem je spojeno také kone né ustálení etnického obrazu této ásti kontinentu -

jejich p íchod je sou ástí mohutného migra ního proudu = ST HOVÁNÍ NÁROD

- za po átek této doby je považován rok 275, kdy na východoevropské kmeny zaúto ili Hunové, tam jší kmeny se daly na ústup (systém kule níkové koule) - poslední vlnou t chto migra ních proces byl práv p íchod Slovan do st ední Evropy, k n muž došlo na p elomu 5. a 6. století -

nejvýznamn jším státem v západní Evrop v té dob byla Franská íše

-

Slované obsadili velké území – až na linie mezi Terst (na jihu) a Lübeck (S N mecko)

-

odkud p išli? – ada teorií (možná z území Zakarpatska)

antropologicky pat í Slované k indoevropské skupin (Slované, Germáni, Keltové, ekové, Íránci, Indové) = v jazyce i kultu e Slovan lze najít mnohé jazykové a obecn kulturní podobnosti – nap . s Indy poh ební ritus (žárový poh eb, doložena bu dobrovolná nebo vynucovaná smrt manželek po úmrtí manžel a spole né upálení na hranici) -

v d sledku civiliza ní nerovnom rnosti vývoje došlo k rozpadu Slovan do t í skupin

1)

Západní Slované – eši, Poláci, Slováci, Luži tí Srbové, Charváti, Polabští Slované, Obodrité)

2)

Jižní Slované – Slov ni, Chorvati, Makedonci ( áste n ), Bulha i (p vodem turkotatarští nájezdníci, kte í splynuli s p vodním slovanským obyvatelstvem – jméno Bulhar p evzato Slovany) a Srbové

3)

Východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Slavíni, Antové, B lorusové

- u nás se nacházeli

- Lu ané (Žatecko) - Pšované (M lnicko) - Zli ané (Kou imsko) - Lemuzi - Charváti (dva r zné kmeny – Pojize í, Polabí) - Doudlebové (Z echy) - Holasicové (Morava)

1

- echové -

na toto tvrzení existují dva názory:

1. tyto kmeny nikdy neexistovaly

2. prameny o jejich existenci jsou dostate né (písemné prameny – historik Byzanc – a archeologické prameny)

Prokopios, 6. století,

SLOVANSKÁ KULTURA Slovanská kultura se nejspíš vyvinula ze t í p edchozích kultur, stýkajících se na st ední Ukrajin v prvních stoletích našeho letopo tu a)

Zarubin cká kultura

- 2. stol. p .n.l. až 2. stol.n.l - nositeli Baltoslované

b)

Przeworská kultura - 1. stol.p .n.l. až 5. stol.n.l.

- nositeli mohli být lidé, nazývaní antickými prameny Vendy - p ítomny germánské prvky c)

er jachovská kultura - 2. stol.n.l. až 5. stol. n.l.

- vlivy národ žijících v oblasti erného mo e (Thrákové, Sarmati, Gótové)

= všechny kultury zanikají, st ídá je nová kultura, asn slovanská

STAROSLOVANSKÁ SPOLE NOST v 6.-7. století žili Slované ješt v rodové spole nosti (základní bu kou byla rodina – sou ást širšího, pokrevn spojeného spole enství = rodu) ROD - rozhodující hospodá ské spole enství

-

- pocit sounáležitosti udržován spole nými životními pot ebami a p edstavou spole ného p edka - v ele sta ešinové do rodu postupn pronikají prvky vojenské demokracie

-

- vznik svébytné skupiny bojovník (pot eba obrany p ed vn jším ohrožením)

-

instituce sta ešin a vrstvy bojovník p ispívaly k hlubší diferenciaci spole nosti = prosazování OB IN (individuální rodinné hospoda ení a soukromé vlastnictví p dy)

- p esto z stával každý len rodu osobn svobodným

2

-

po átek rozkladu rodové spole nosti – rody se v p ípad pot eby spojovaly do vyšších celk = kmen (v ele ná elníci – sta ešinové jednotlivých rod )

ZEM D LSTVÍ -

nové plochy ž á ením

tzv. p ílohový osevní systém (velká plocha plužiny, z níž v tší ást musela ležet n kolikaletým úhorem – lada) -

na polích se p stovaly obiloviny, lušt niny, ale i mrkev, esnek a epa

-

pravd podobn nejzávažn jší zm nou bylo p stování pšenice obecné

z domestikovaných zví at chovali kozy, krávy, ovce, prasata, n kterou dr bež, psy a ko ky, v n kterých oblastech i osly a muly -

kon spíše k vále ným ú el m (pro zem d lství až na konce raného st edov ku)

EMESLO -

výroba hospodá ského ná adí a zbraní (hutnictví, ková ství), hrn í ství

-

znali krb -

zpracování d eva, hlíny (keramika pražského typu – oby ejná, strohá, mohutná), textilu, kostí a paroží

-

šperky ze st íbra, m di, bronzu a olova

-

sta í Slované znali i výrobu skla

HRADIŠT -

od 7. století první hrazené pevnosti

-

v tšina lidí žila ve vesnicích (nebyly však jediným typem sídliš , které Slované znali) -

na místech chrán ných prudkými svahy nebo vodními toky stav li opevn ná hradišt

-

základní stavebním materiálem bylo d evo

NÁBOŽENSTVÍ -

6. století – žárové popelnicové hroby, pozd ji mohylové

3

-

o duchovní kultu e víme pouze z nep ímých pramen

-

polyteistické

-

i množství nižších božstev (démoni, víly, rusalky)

-

boh m i božstv m byly zasv ceny studánky a prameny, eky i jezera, jednotlivé stromy i celé háje, kameny nebo jiné p írodní útvary

-

Perun (bou e, hromu a blesku, ale i dárce vláhy a úrody), Velés (stád a skotu), Svarog, Svarožic – Radegast

-

hlavním kult m stav li Slované skute né svatyn (v Ret e u Hamburku – místo nenalezeno a na Ruján – pohlceno mo em)

SÁMOVA ÍŠE v ½ 6. století se ve st ední Evrop objevili noví nájezdníci – Ava i

-

Slované byli p inuceni ke služb v avarském vojsku, pravideln jim byla odebírána ást zem d lských výp stk a nedobrovoln museli vykovávat i další r zné služby

-

Slované platili Avar m tzv. tributy (poplatky, aby na n neúto ili)

= Slované (i míšenci obou etnik – smíšené s atky) se proti tomu za ínají bou it = vznik prvního státního útvaru, který se pravd podobn nacházel na našem území (nepevné hranice), vzniklý z pot eb obrany proti nep átel m základní informace poskytuje Fredegarova kronika (1. ½ 7. století, Burgunsko)- autor neznámý (patrn mnich) Její text íká, že roku 623 nebo 624 se vydal Sámo spolu s dalšími kupci na cestu ke Slovan m, aby s nimi obchodoval. Když dorazil, zjistil, že Slované jsou ve válce s „Huny“, tj. Avary. Sámo se zú astnil tažení proti nim a díky svým vojenským schopnostem byl poté Slovany zvolen králem. Panoval jim prý 35 let.

SÁMO -

franský kupec (není jisté) -

m l 12 manželek (na po átku existovalo mnohoženství)

-

poda ilo se mu zbavit avarské nadvlády

v roce 631 se S dostala do války s Franskou íší, protože Sámo odmítl poskytnou náhradu za oloupení franských kupc a pod ídit se králi Dagobertovi I.

4

- ve válce m ly úsp ch vedlejší oddíly Alaman a Langobard , ale hlavní vojsko krále Dagoberta bylo poraženo po neúsp šném t ídenním obléhání Vogastisburgu ke sporným otázkám pat í Sámova národnost, okruh Sámovy vlády a poloha Vogastisburgu - jádro S se p edpokládá na jižní Morav , Vogastisburg patrn v západních echách (v tšina autor se p iklání k hypotéze, že se nacházel na vrchu Rubín u Kadan ) hned po Sámov smrti se S rozpadla a neexistují o ní žádné další zprávy ( íše existovala pouze 35 let) INFORMACE O NAŠEM ÚZEMÍ DO VELKÉ MORAVY -

po celou dobu se opakuje tažení Frank proti Slovan m

-

788 – Karel Veliký zakládá tzv. eskou marku – stálá vojenská posádka -

805-806 – Karel Veliký se vydal s armádou k pevnosti Canburg na našem území, kde se konala bitva (KV poražen Slovany?) 814 – ve smute ním projevu KV zmín ny echy jako podrobená zem 822 – ve Frankfurtu nad Mohanem zasedal sn m zástupc Franské íše, ú astnili se i eši a Moravané 845 – Franská kronika – zpráva – 14 knížat v ezn

5

2. VELKÁ MORAVA A CYRILOMETOD JSKÁ MISE - prvním útvarem na našem území, který je možno ozna it jako ranou formu státu (S spíše státní útvar kmenového typu) - z p vodn jihomoravského jádra se postupn rozší ila a zahrnula oblasti na Slovensku, v jižním Polsku, v echách a mezi Dunajem a Tisou -

prameny

- Fuldské letopisy - zápisky byzantského císa e Konstantina Porfyrogenneta (jako první použil název VM, i když spíše ve významu „vzdálená“ Morava)

MOJMÍR I. (833-846) -

zakladatel dynastie Mojmírovc -

první známý panovník VM

-

o n m existuje jen málo zpráv – podporuje ší ení k es anství na Morav (z ejm k es anství p ijal) a byl v mírových vztazích s Franskou íší

-

833 si podmanil Nitranské knížectví – dobytí Nitry, podrobení a vyhnání nitranského knížete Pribiny (ten si našel nové knížectví – západn od Balatonu, Panonie)

-

846 – za pomoci východofranského krále Ludvíka II. N mce sesazen synovcem Rastislavem

RASTISLAV (ROSTISLAV, 846-870) schopný panovník, Východofranské íše -

asté spory s Ludvíkem N mcem, snažil se vymanit z vlivu

usoudil, že pro upevn ní k es anství je nutné z ídit jednotnou církev a založit biskupství ( v této dob zde p sobili fran tí kn ží, ale lidé jim nerozum li)

= 862 – posílá posly k ímskému papeži, aby mu poskytl u ence, kte í by ší ili k es anství – papež nevyhov l (strach z Franské íše) úsp šn jší bylo poselstvo vyslané roku 863 do Ca ihradu (Byzanc) k sv tské a duchovní hlav (císa Michal III. a patriarcha Fótios) = rozhodnutí vyslat na Moravu misii v ele se solu skými bratry Konstantinem Filosofem (Cyrilem, jazykov dec) a Metod jem (právník)

6

- úmyslem Ca ihradu z ejm bylo vytvo it na Morav církev východního typu a udržovat s VM trvalé styky - to se nelíbilo Ludvíkovi N mcovi, který této alianci elil uzav ením vojenského spojenectví s bulharským chánem (864) -

podzim 863 nebo jaro 864 – p íchod bratr na naše území

Rostislav byl zklamán, nebo místo biskup staroslov nsky (p vod z makedonského ná e í)

p išli pouze kn ží – za ali kázat

Konstatin zakládal kostely zasv cené sv. Klimentovi, jehož ostatky nelezl na Krymu (nap . Levý Hradec) a vytvo il hlaholici -

nejstarší písemné památky v hlaholici

Kyjevské listy (10. stol) – vznik na Morav , uchovány v Kyjev Panonské legendy – životopisy Konstatntina a Metod je I. zákoník na našem území – Zákon sjudnyj ljudem Nomokanom – zákoník týkající se církve 867 byl v Ca ihradu zabit Michal III. a poražena strana patriarchy Fótia – cyrilometod jská mise ešila otázku vysv cení svých žák poutí do Itálie (hlavním problémem bylo užívání staroslov nštiny jako liturgického jazyka) - misie p ekvapiv získala souhlas papeže, který jmenoval Cyrila biskupem -

Konstantin však v ím onemocn l a 869 umírá -

Metod j se vrátil na Moravu a pokra oval v bratrov díle, stal se prvním moravským biskupem

- 870 – Rastislav byl za pomoci Ludvíka N mce svržen svým synovcem Svatoplukem (LN ho v znil v N mecku, kde byl oslepen, mu en – smrt ve v zení)

SVATOPLUK (870-894) -

za jeho vlády vrcholná fáze vývoje VM

-

svým vystoupením proti Rostislavovi si p íze Frank nezískal na dlouho

- už v roce 870 jej zajali a VM Moravu vojensky obsadili (nový franský král Karloman) - Frankové místo Svatopluka jmenovali na VM dva místodržící 7

- Svatopluk byl zajat a držen jako rukojmí - na Morav vypukla vzpoura proti místodržícím – Karloman poslal vojsko a do ela dal Svatopluka – ten sb hl a p idal se ke vzbou eným Moravan m = Svatopluk odráží útoky, získává moc, Frankové VM opoušt jí - v t chto chvílích z stala moravskými spojenci eská knížata, mezi nimiž se roku 872 poprvé p ipomíná P emyslovec Bo ivoj -

874 – ve Forchheimu uzav en mír s Franskou íší

- Svatopluk se zavázal (stejn jako echové) odvád t Frank m tribut a složil slib v rnosti - d ležité místo op t zaujal v ele moravského kn žstva Metod j, jenž byl p edtím v zn n (870-873) bavorským kn žstvem - v t ch letech byl na Svatoplukov dvo e Metod jem pok t n Bo ivoj – v echách to vyvolalo povstání, na jeho potla ení se podílelo moravské vojsko – po Bo ivojov smrti (888 nebo 889) p evzal bezprost ední vládu nad echami Svatopluk -

890 – mírová smlouva mezi VM a východofranským králem Arnulfem

-

problém s vyvá ením organiza ní struktury moravské církve

- dvojí „p vod“ kn žstva – byzantské a franské misie - ob skupiny r znou mentalitu danou odlišnými rysy vývoje V a Z k es anství = spor mezi ímem a Ca ihradem - „latinské“ kn žstvo poukazovalo na Metod jovy styky s Byzantskou íší a na odlišné formování slovanské církve = papež rozhodl ve prosp ch Metod je a VM = z ízení Moravského biskupství (povolení staroslov nské liturgie) - uvedená rozhodnutí p inášela bula – Industriae tuae (obsahovala i schválení Svatoplukovo rozhodnutí dát se pod ochranu papežského stolce „s pominutím všech knížat sv tských“) 885 – umírá Metod j – hrob nebyl dosud nalezen, údajn poh ben ve Velehrad

-

- p ed smrtí vybral nástupce – Goradza – ím však jako podmínku jeho uznání požadoval i jisté ústupky týkající se liturgického jazyka – „slovanská“ strana odmítla = Svatopluk se naštval a vyhnal Goradzu i jeho stoupence z Moravy -

894 – Svatopluk umírá = úpadek VM -

historicky prokázáni dva synové – Mojmír (II.) a Svatopluk

8

MOJMÍR II. (894-907) - v echách se op t dostala k vlád domácí knížata, P emysl Spytihn v I. (894-915) a jakýsi Vitislav -

ve spojení s východofranským králem Arnulfem se snažil prosadit bratr Svatopluk – byl odražen

-

Morava se dostávala pod tlak Ma ar a vy erpaná spole nost se vracela k pohanství

903 nebo 904 – moravské vojsko utrp lo velkou porážku od Ma ar - poslední nad jí mohlo být bavorské vojsko, ale to bylo kolem roku 907 zni eno v bitv u Bratislavy Ma arský vpád t žil z krizového stavu VM, jehož d sledky však byly natolik razantní, že se i jádro státního území rozpadlo a obyvatelstvo se vrátilo do p edstátního stavu = zánik vládní dynastie, rozpad církve

KULTURA VELKÉ MORAVY Cyril a Metod j s sebou na Moravu p inesli už dokon ený p eklad evangelií

-

p eklad evangelií opat ili na Morav veršovaným p edzp vem – Proglasem

-

další viz díla v hlaholici

ARCHITEKTURA - 20 kostel (nap . Staré M sto u Uherského Hradišt , Mikul ice, Znojmo, Pohansko u B eclavi, D vín u Bratislavy, Nitra, Nové Zámky) - kamenné, tvar rotundy (pro VM jsou typické rotundy se ty mi výklenky – apsidami) -

baziliky

EMESLO -

vysp lost stavitelství a zru nost emeslník -

šperka ství – náhon í (p ezka na opasek), gombíky (knoflíky)

9

-

používaná technika – granulování = zdobení kov jinými kovy

-

záušnice (náušnice)

-

kachle, keramika, emeslné výrobky

-

obchod se vzdálenými zem mi (St edomo í, Orient)

SOCIÁLNÍ STRUKTURA - vyšší vrstvy spole nosti – panovník s rodinou, velmoži, lenové knížecích družin, n kte í kn ží - žili na hradiscích -

v tšina velkomoravských obyvatel však žila na vesnicích (zem d lci)

-

osobní závislost nižších spole enských vrstev na osobách výše postavených

základ hospodá ství VM – tzv. velké hospodá ství (spole enství zem d lc specializovaných emeslník , kte í byli p ímo závislí na osob pána)

a

- tomuto spole enství íkají latinské prameny familia, esky ele -

objevovala se i pen žní sm na

HRADISKA -

rozlehlá, opevn ná sídlišt

-

opevn na kamennými i d ev nými dopl ky, vyztužena hlin ným valem

-

uvnit hradeb hustá zástavba obytných dom , emeslnických dílen, ale i palác a kostel

-

život v nich nebyl regulován zvláštními právními p edpisy

P es svou zna nou vysp lost zmizela VM tak ka beze stopy. P esto na d dictví státní organizaci i kulturu VM navázaly st edoevropské státy

10

3. RAN ST EDOV KÝ ESKÝ STÁT I. P EMYSLOVSKÉ STOL.

ECHY A SLAVNÍKOV. KNÍŽECTVÍ V 10.

jádrem dalšího státního vývoje v eských zemích bylo P emyslovské knížectví ve st edních a západních echách, které tvo ilo ucelenou soustavu opevn ní a osídlení echy m ly výhodn jší polohu než Velká Morava – chrán ny horstvem, nepropustné lesy

-

- do 9. století málo zpráv – p edpokládá se vznik kmenových knížectví (rod – 60 lidí, kmen – 500 lidí) -

ídké osídlení

PRVNÍ P EMYSLOVCI -

knížata – Nezamysl, K esomysl – myti tí

BO IVOJ I. (872-895) první historicky doložený P emyslovec – konec 9. století

-

- p enesl své sídlo z Levého Hradce (dolní tok Vltavy) na pražské hradišt Praha centrem rodícího se eského státu

= tak se stala

-

první k es anský kníže – pok t n se svou manželkou Metod jem (882-885)

-

pravd podobn závislost na Velké Morav (na Svatoplukovi)

-

nechal postavit kostelík sv. Panny Marie

- manželka Ludmila z kmene Pšovan (to se vyskytuje u Kosmase, názory se r zní – jiná hypotéza – pochází z Lužického Srbska) – byla velmi zbožná -

2 synové:- Spytihn v I. (894-915) - Vratislav I. (915-921)

Jeho manželkou byla Drahomíra z Havolanska (pozd.Braniborsko), m la spory s Ludmilou o vliv na knížete Václava = Ludmila vypov zena na Tetín, 15.9.921 byla (krátce po smrti Vratislava) uškrcena, v tomtéž století byla svato e ena = naše první sv tice VÁCLAV (921-929 [935]) syn Vratislava -

vzd laný, vychováván na hradišti Bude , v dob smrti otce nebyl plnoletý, velké spory s matkou Drahomírou 11

-

hluboce v ící – vyžádal si od Jind icha I. rám sv. Víta (jeho ostatky byly d íve p eneseny k posílení k es anství do Saska ze Saint Denis u Pa íže) a založil na Pražském hrad kostel sv.Víta

-

jeho politika v i N mecku ( íši) byla loajální – nevál il, ale rad ji platil tribut – 500 h iven st íbra, 120 vol (prohrál boj se saským králem Jind ichem I.)

28.9.929 (935) na návšt v u bratra Boleslava na Hradišti Stará Boleslav na k tinách, kde byl zabit najatými vrahy (p ed ranní mší p ed branami kostela) - d vody vraždy: -

- Boleslav cht l vládnout

Boleslav nesouhlasil s odvodem tributu do íše

VÝZNAM VÁCLAVA -

do konce 10. století svato e en (z ejm druhým pražským biskupem Vojt chem)

- ihned po jeho smrti vznikaly legendy, jeho ostatky byly p evezeny do Prahy do rotundy sv. Víta -

patron eské zem

symbol národního sebeuv dom ní, mu ednictví (Karel IV. pat il k jeho nejv tším obdivovatel m) BOLESLAV I. (935-972) po smrti Jind icha I. se Boleslav I. ocitl v dlouhodobém vále ném konfliktu s jeho nástupcem Otou I. - nep átelství ukon eno smírem, trvalo 14 let -

schopný vládce, nechal razit první st íbrné mince – denáry

za íná budovat „hradskou správu“ – soustavu hrad Králové, Mladá Boleslav)

po celé zemi (nap . Hradec

- hrady – centrum ízení státu, v okolí vznikala m sta - nejd ležit jší byl kastelán (dan , soudy) p vodn dobrovolnou da v pen zích („da míru“) -

svobodných obyvatel vládci p evedl na pevný poplatek

955 – bitva u Lechu (Bavorsko)

- Boleslav bojoval na stran Oty I. proti Ma ar m - porážka Ma ar 12

- P emyslovci se zmocnili Moravy, Selzska, území Vislan a západního Slovenska - expanze spojena s ší ením k es anství -

d ti – Boleslav II. (Pobožný), Mlada a Doubravka

MLADA- vydala se s poselstvím do íma = z íma založen první klášter na našem území – u sv. Ji í na Pražském hrad (stala se tam abatyší) klášter se stal centrem ludmilského kultu

-

DOUBRAVKA -

získala si popularitu v Polsku, provdala se za M ška I., ší ila tam k es anství

-

Polsko p ijalo od ech k es anství a misioná e

BOLESLAV II. (972-999) -

973 – založeno pražské biskupství (podléhalo mohu skému arcibiskupství)

- do té doby jsme podléhali biskupství v ezn - 1. biskup Sas D tmar, 2. biskup Vojt ch ze Slavníkovc SPOR SLAVNÍKOVC A P EMYSLOVC VOJT CH -

Slavníkovec

- studium na jedné z nejproslulejších evropských škol, která p sobila p i kostele v saském Magdenburgu (právo) - vzd laný, zcestovalý, zastánce dodržování k es anství (hlavn celibátu u kn ží, kritika života panovník ) -

982 zvolen na Levém Hradci 2. pražským biskupem Vojt ch se však necht l podrobovat sv tské moci (spory s Boleslavem) = odešel do íma, aby ho papež zprostil biskupského ú adu – papež mu doporu il, aby se stal mnichem

- 993 založil 1. mužský klášter – B evnovský klášter (benediktini) biskupský stolec v Praze však z stal neobsazen a Boleslav byl p inucen jednat s Vojt chem o p ípadném návratu (to se ješt n kolikrát opakovalo – spory a návraty) -

nakonec se vydal na misijní cestu do Prus, b hem níž byl roku 997 zavražd n

-

ostatky byly p evezeny do Hn zdna = roku 1000 zde bylo vyhlášeno arcibiskupství 13

- 1. arcibiskupem byl bratr Radim, svato e en SLAVNÍKOVCI -

knížecí rod Zli an , i Charvát nebo – pravd podobn ji – bo ní v tev P emyslovc

-

m li svou vlastní suverenitu – Libice

-

užívali vévodského titulu a razili vlastní mince (v Malín a Libici)

-

politické ambice = nep átelství mezi nimi a P emyslovci

- situaci vyhrotila expanze polských knížat M ška I. a jeho syna Boleslava I.Chrabrého, kte í vytla ili eské družiny z Krakova a Slezska -

995 – vyvražd ní Slavníkovc na Libici

- zmasakrovali všechny, kdo tam byli - p ežil jen Vojt ch a pár muž , kte í byli zrovna na tažení v Polsku

II.VÝVOJ ESKÉHO STÁTU V OBDOBÍ SENIORÁTU DO ROKU 1126 V roce 1002 ne ekan zem el císa Ota III. Tím se zhroutila politická koncepce p estavby Evropy na universální k es anskou íši se st ediskem v ím . Místo toho došlo ke st etu mocenských sil o znovurozd lení vlivu. Vládu v íši získal bavorský vévoda Jind ich II., ale polský kníže Boleslav Chrabrý opanoval Mil ansko a Míše sko. Mezi ob ma rivalizujícími panovníky ležely P emyslovské echy. Jejich postavení bylo o to t žší, že v sousedství vznikaly dva nové státy – Polsko pod dynastií Piastovc a Uhry vedené vládnoucím rodem Arpádovc . BOLESLAV III. RYŠAVÝ (999-1002, leden-únor 1003) -

nevýrazný panovník, brat i Jaromír a Old ich (postupné st ídání na tr nu)

-

Jaromír a Old ich utekli do Bavor (B III. se jich cht l zbavit)

-

Boleslav III. byl mezitím sesazen p edáky

= na stolec dosazen neschopný opilec Vladivoj (1002-1003) – brzy zem el (aby se udržel na tr nu nechal si ud lit echy v léno a uznal, že eské zem nejsou samostatným státem) = po jeho smrti úplné uznání) -

echy pod nadvládou Boleslava Chrabrého (polský kníže, nem l v zemi

Boleslav Chrabrý vedl spory s Jind ichem II. – ímské íše 14

echy se postavili na stranu

-

= Jaromír s Jind ichem II. vstoupili do zem a vytla ili polské posádky - 1002 – vlády se v echách zmocnil Old ich

- 1019 – vyhnal Poláky z Moravy a upevnil zde vládu - pozd ji tam p edal správu svému synovi B etislavovi (narozen z nelegitimního svazku) po nových st etech mezi Old ichem a Jaromírem, které vyvolalo vm šování nastoupil byl po Old ichov smrti s Jaromírovým souhlasem B etislav

íše,

B ETISLAV I. (1035-1055) -

unesl Jitku z rodu Babenberk a oženil se s ní

-

zahájil tažení do Polska, obsadil Hn zdno – ostatky sv. Vojt cha p evezeny do Prahy

- Evropa se snažila polský stát obnovit, což vyvolalo spory B etislava s ímským králem Jind ichem III. - 1041 byl B etislav donucen ke kapitulaci a složil lenní slib v rnosti, který se zm nil ve spojenectví -

zavádí nový nástupnický ád – SENIORÁT

= panovníkem se stává vždy nejstarší P emyslovec -

p t syn (jeden z nich se stal biskupem)

-

po jeho smrti chvíli vládl Spytihn v a pak Vratislav

VRATISLAV II. – kníže, VRATISLAV I. – král (1061-1092) -

založil biskupství moravské v Olomouci a kapitulu vyšehradskou

- za jeho vlády došlo mezi císa em Jind ichem a papežem investituru (kdo komu bude nad azený)

eho em VII. k boji o

- Vratislav na stran Jind icha – v roce 1085 odm n n – získal titul krále eského a polského (ned di ný) = 1. ESKÝ KRÁL, sídlil na Vyšehrad nechal zhotovit iluminovaný Kodex Vyšehradský (korunova ní ilustrován

ád) – nádhern

- na sklonku Vratislavovy vlády došlo k odboji jeho syna B etislava (podporu u mladší a nižší ásti aristokracie) – roku 1100 byl zavražd n - po B etislavov smrti byl nejstarším P emyslovcem práv vyhnaný Old ich Brn nský, ale p edáci a biskup He man povolali na stolec Bo ivoje II. – narušení seniorátu 15

- 1107 svrhl Bo ivoje Svatopluk a ve shod s Bo ivojovým bratrem Vladislavem (který se m l stát jeho nástupcem) byl dosazen na stolec (1109 zavražd n) - družina Svatopluka cht la za nástupce prosadit Otu, ale eští p edáci obhájili nástup Vladislava - na sklonku jeho života ve snaze vyhnou se dalším krvavým ob tem p evzala aristokracie spolu s královnou Svatavou (vdova po Vratislavovi) iniciativu do svých rukou a dohodou byl na Vyšehrad ur en za nástupce Sob slav = definitivní opušt ní seniorátu

III. STÁTNÍ MOC A PO ÁTKY ŠLECHTY od 12. století se v d sledku sílící kolonizace, obchodní vým ny a kulturní tvorby dostávají ve st ední Evrop do pop edí nové národní a sociální síly – šlechtické, m š anské i poddanské -

ve 12. století probíhá tzv. vnit ní kolonizace (= kolonizace echy, ne cizinci)

- kolonizuje šlechta, kláštera (cisterciáni) - šlechtické rody - Vítkovci (J echy) - Hrabišicové (ve znaku hráb , založili klášter, S echy) - Drslavici (Z echy) - Markvartici (Pojize í) - Kounicové (Morava) -

statutou Konráda II. Oty (1189) – d di ná držba p dy šlechtického rodu

- v tomto vývoji skromné místo i echy – roku 1126 se shromáždilo vojsko eské šlechty pod korouhví sv. Vojt cha p ipevn nou na kopí sv. Václava, aby odrazilo tažení nového ímského krále Lothara III. - válka nebyla významná rozsahem, ale projevy národního v domí eské aristokracie SOB SLAV (1125-1140) -

1126 – bitva u Chlumce – proti Lotharovi III. – Sob slav vít zí (podn tem byl zásah íše do sporu o vládu) -

vztah mezi echami a Lotharem upraven podle formálního lenního vztahu 16

VLADISLAV II. (1140-1172) -

dosazen šlechtou

-

asté boje s moravskými P emyslovci

- 1158 získává královský titul (pouze pro sebe) za pomoc Fridrichovi Barbarossovi p i dobývání Milána = 2. ESKÝ KRÁL, Vladislav I. - manželka Judita – na její po est postaven první kamenný most v Praze (Juditin, 2. ve st ední Evrop , p ibližn v míst Karlova) Následovalo asté st ídání panovník (Sob slav II., Konrád II. Ota, Jind ich B etislav, P emysl) -

1182 – založeno markrabství moravské – z podn tu Barbarossy

- 1. markrab – Konrád II. Ota - 1189 vydal 1. psaný zákoník STATUTU – obsahovala záznamy o pozemkovém vlastnictví soud , atd. -

1197 – definitivn se prosazuje PRIMOGENITURA

- nástupcem je vždy nejstarší syn IV. ROMÁNSKÁ KULTURA - základem byly jednoduché geometrické abstrakce, na jejichž schématu vznikaly nejen chrámové stavby, ale také výzdoba prezentující základní myšlenku církevního u ení -

socha ství je za len no do architektury na principu ornamentu

I. KAROLÍNSKÝ SLOH – podle Karla Velikého – 10. století II. OTÓNSKÝ SLOH – p . rotunda sv. Petra a Pavla u Starého Plzence (10.-11. stol., podle Oty Velikého) -

d evo, kámen

-

málo zdobné, málo lenité, ú elové, t žkopádné stavby

-

sdružené + dvojdílné okno, n kdy vícedílná

-

rotundy – (již VM) – jedna nebo více apsid (Starý Plzenec, sv. Kate ina – Znojmo)

-

baziliky (sv. Ji í – Pražský hrad) 17

-

emporový (tribunový) kostel – šlechta na venkovských panstvích

-

románské základy má ada klášter - nejstarší kláštery – p . Teplá, Nepomuk (zbo en husity), Kladruby, Plasy (barokní stavba!)

-

hrady - zakládá panovník - hrad biskup – p . Roudnice - tvo í správní st ediska – p . Práche (poblíž Horaž ovic) - nejstarší hrad – P imda u Tachova (založen omylem n meckou šlechtou na eském území

-

m š anské kamenné domy – Praha (domy n meckých i židovských obchodník ) - interiér – vytáp no krbem, st ny potaženy záv sy

-

malí ství – z 12. stol.

- nást nné malby – duchovní stavby - sv. Kate ina (Znojmo) – vyobrazení p emyslovských knížat (nechal z ídit kníže Konrád) - knižní malba – iluminace – Kodex vyšehradský -

socha ství – dopln k architektury – hlavy a p íšerky – dopln k sloup

-

hudba – chorál „Sv. Václave“ – 2. ½ 12. stol. – autor neznámý - literatura – Kosmova kronika eská – až do roku 1125 (pokra ovatelé Kosmy nap . kanovník Vyšehradský)

18

4. T INÁCTÉ STOLETÍ V EVROP A V ECHÁCH I. ESKÉ KRÁLOVSTVÍ DO ROKU 1278 - 13. století – p edchozí st edov ké formy se m ní do sociáln a ú inn jších systém -

lenit jších, ale stabiln jších

v eských zemích ada nových jev

- stabilizuje se královská moc - vznikají m sta, rostou šlechtické hrady - p ichází n mecké obyvatelstvo jako jeden z hlavních nositel nových trend (= zem se m ní v zem dvou národ )

eské

- šlechtici se museli obeznámit se zásadami trhu a úv ru a s p esn jšími pojmy v oblasti trhu a vlastnictví - vesni ané byli stále více odkázáni na m sto, ale smluvní charakter poddanských vztah jim dával možnost samostatn hospoda it Prosazení ideál a svobod jednotlivých mocenských sil – církve, královské moci, šlechty, i m st – bylo nutn spojeno se vzájemnou konfrontací, vymezením sfér vlivu, hranic únosnosti svobod jedn ch ve vztahu k jejich respektování ze strany druhých. P EMYSL OTAKAR I. (1197-1230) - v dob jeho vlády docházelo v íši k boj m o moc mezi Štaufy a Welfy – podpora Fridricha II. Sicilského z rodu Štauf -

1212 – ud lena Zlatá bula sicilská (bula = pe e )

- upraven lenní vztah ech k íši – echy samostatné, ale m ly povinnosti k íši - král volen eskou šlechtou, schvalován ímským králem - královská hodnost d di ná - eský král by se m l ú astnit korunova ní cesty do íma (nap . finan n ) od po átku 13. století se u nás prosazuje primogenitura (prvorozenectví) – uplat ováno od Václava I. -

2 manželky 1) Adléta Míše ská - dcera Markéta – provdána do Dánska za krále Waldemara, velmi oblíbená, jméno zm n no na Dagmar - syn Vratislav - zem el

19

PO I. se s ním nechal rozvést (1. rozvod v našich d jinách). Adléta se obrátila pro pomoc k papeži a usilovala o udržení práv svých d tí. Papež Inocenc III. kone né rozhodnutí v této záležitosti odkládal a teprve po Adlétin smrti bylo její manželství s PO zrušeno. 2) Konstancie Uherská - dcera Anežka (1211-1282) Mohla se stát manželkou ímského císa e Jind icha – odmítla, za ala se v novat charitativní innosti – založila komplex Na Františku, kde byla z ízena nemocnice, zavedla k vám nové ády – františkáni a klarisky. Založila i ád nový – ád k ížovník s ervenou hv zdou. Byla poradkyní otce i bratra. 14.11.1989 – kanonizována (p edzv st revoluce). - syn Václav

EMANCIPACE CÍRKVE ZA BISKUPA OND EJE -

náboženství spojovalo ve st edov ku spole nost do jednoho celku

-

kanclé em eského krále byl tradi n probošt Vyšehradský

-

život ve spole nosti si vynucoval nezávislé p sobení církve a sv tské moci

-

boj za emancipaci a reformu eské církve zahájil biskup Ond ej (p sobil v ím )

- s podporou papeže docílil vydání privilegia pro pražské biskupství roku 1221 a konkordátem z roku 1222 dosáhl uznání základních požadavk pro samostatné postavení eské církve (netýkalo se Moravy) - právo kanonické volby a respektování právních a hospodá ských imunit VÁCLAV I. (1230-1253) -

manželka – Kunhuta, dcera ímského krále Filipa Švábského z rodu Štauf

-

bál se zvon

-

1241 – Mongolové do st ední Evropy, vtrhli do Slezska -

bitva u Lehnice – Mongolové porazili vojsko pod vedením Jind icha II. Pobožného = Václav za al mobilizovat, hodlal zasáhnout (oslavován)

= Mongolové se p ed novým nep ítelem rychle stáhli, prošli Moravou a vpadli do Uher (drancování) - synové - Vladislav – v roce 1246 získává Rakousko (nástupnictví po rodu Babenberk ), oženil se s Gertrudou Babenberskou, ale v lednu 1247 umírá - P emysl Otakar (II.)

20

SPOLE NOST, ŠLECHTA 1. ½ 13. STOLETÍ -

v této dob ztrácí v tšina hradiš svou p vodní funkci

-

hlavním zdrojem p íjm – generální bern – vybírané z každého „pluhu“ a mlýna

- jen n které hrady si udržely roli velkých politických st edisek a sídel samostatných soud (Praha, Olomouc, Plze – dnešní Starý Plzenec, atd.) -

b hem 40. a 50. let 13. stol. – vznik zemského soudu v Praze

-

od po átku 13. století razili eští panovníci novou minci – brakteát (raženy z jedné strany)

-

heraldickým symbolem se stal lev, který nahradil tzv. svatováclavskou orlici

- teprve ve 2. ½ 13. stol. se erby nov ustálily – dvouocasý lev jako znak eského království a šachovaná orlice moravského markrabství -

šlechta umož ovala nejen legitimní nástup na tr n, ale i právní a politickou identitu státu

P EMYSL OTAKAR II. (1253-1278) -

druhorozený syn Václava I. (prvorozený Vladislav p ed asn umírá)

-

rozpory s otcem, vedl proti n mu odboj – byl v zn n

-

ctižádostivý, „král železný a zlatý“ – bohatství + dob e vyzbrojení t žkood nci

-

schopný panovník

-

1253 – vym ení rodu Babenberk v Rakousku

- o Rakousko zájem – uherský král Béla IV. i P emysl Otakar II. - Rakousko získal s atkem s Markétou Babenberskou – velký v kový rozdíl (on 28, ona 50), ale dobrý vztah - 1250-1273 – v íši interregnum (bezvládí) – období b hem n hož se nepoda ilo pro odpor papež obnovit vládu Štauf (rod Štauf byl papeži proklet) 1260 – bitva u Kressenbrunnu (S Rakousko)

-

- touto bitvou byla ukon ena válka mezi PO II. a Bélou IV. o Štýrsko – PO II. vít zí -

1261 – PO II. se rozvedl s Markétou Babenberskou a vzal si vnu ku Bély IV., uherskou princeznu Kunhutu (zachoval si však Horní a Dolní Rakousy, které vyženil s Markétou) 21

= snaha rozší it moc až k Jadranu – n která severoitalská m sta ho uznávala za krále - ú astnil se k ížových výprav st edoevropské aristokracie do Prus (1255 založil Královec) a usiloval o z ízení metropolitního centra v Olomouci pro nov pok t né kraje Litvy -

zakládal hrady a m sta – eské Bud jovice, Písek, Domažlice, Bezd z, Zvíkov

-

zakládal kláštery – Vyšší Brod, Zlatá Koruna

-

neoblíbený u šlechty – hlavn jiho eští Rožmberkové

-

1266 – p ipojil Chebsko, Kra sko (dnešní Slovinsko)

1273 – byl za nového ímského krále zvolen Rudolf Habsburský a celé období interregna bylo prohlášeno za právn sporné -

P emysl byl tou volbou hluboce uražen, protože ignorovala eský volitelský hlas i jeho vlastní autoritu (o ekával, že bude zvolen) = P emysl neuznal volbu a poslal Rudolfovi žebráckou mošnu – P emysl dán do církevní a sv tské klatby

(Ve 13. století o volb panovníka Svaté íše ímské rozhodoval sbor sedmi volitel – kurfi ti – 4 sv tského stavu: král eský, falckrabí rýnský, vévoda saský a markrab braniborský a 3 duchovního stavu: arcibiskupové trevírský, kolínský a mohu ský) 1276 – válka mezi Rudolfem Habsburským a PO II. v Podunají – P emysl byl poražen, ztratil Chebsko a Rakousko bylo p ipojeno k íši -

v záp tí zahájili odboj dva p ední eské rody – Vítkovci a Rýzmburkové

- 1277 PO II. odboj potla il – Boreš z Rýzmburka byl popraven a jeho majetek konfiskován a Záviš z Falkenštejna (Vítkovec) uprchl za hranice Pro eská aliance knížat však p etrvávala, PO II. m l stále své p íznivce v Rakousku, a tak se odhodlal k fatálnímu pokusu zvrátit situaci novou válkou s Rudolfem Habsburským. = 26.8.1278 – bitva u Suchých Krut na Moravském poli - P emysl zabit

II. POSLEDNÍ P EMYSLOVCI VÁCLAV II. (1283-1305) - po bitv na Moravském poli byl eský stát v tragické situaci – následník tr nu Václav byl ješt dít a nebyl zde nikdo, kdo by mohl krále zastoupit -

dva rivalové usilující o poru nictví – Ota Braniborský a Jind ich Vratislavský 22

-

= rozhodla rada cizích knížat – Ota p evzal správu a poru nictví nad Václavem, Jind ich získal Kladsko a Rudolf k náhrad vále ných výdaj Moravu; královna Kunhuta obdržela území na Opavsku

-

Václav byl v zn n Otou na Bezd zu a v Berlín

-

1283 – šlechta vykoupila Václava ze zajetí – dosazení na eský tr n

- po jeho návratu šlo o to, pod jakým vlivem bude královský dv r stát – svou v li prosadila Kunhuta, na jejíž p ání Václav povolal ke dvoru jejího milence, kterým byl Záviš z Falkenštejna - 1285 se s Kunhutou oženil, snaha o prosperitu zem , podpora Václava -

postupn však získává vliv manželka Guta Habsburská, dcera Rudolfa

= šlechta chystala spiknutí proti krále (v ele Záviš z Falkenštejna) – Záviš byl zat en a vožen po eských hradech Mikulášem Opavským, dokud se eská šlechta nevzdala – šlechta na Hluboké odmítla a Záviš byl p ed Hlubokou popraven (majitel Záviš v bratr Vítek) VLÁDA VÁCLAVA II. -

ned v ivý, bojácný,diplomat

-

jeho druhou manželkou se stala Eliška Rej ka (rod Piastovc )

-

1295 – založení Plzn

-

1300

- objevení st íbra v Jihlav a Kutné Ho e

- vydává horní zákoník pro Kutnou Horu – pokrokový v celé Evrop (obsahoval i prvky sociální pé e pro horníky) - zm na mincí – raženy st íbrné pražské groše -

1301 – vymírají Arpádovci (p edstavitelé uherské šlechty) – nabídli Václavovi korunu = Václav korunu p ijal pro svého syna - Václav III. dosedl na uherský tr n a p ijal jméno Ladislav V., uherským králem v letech 1301-1304

- v Evrop se zvedá odpor proti P emyslovc m – ze strany papeže i ímského krále Albrechta Habsburského – vytáhl na Prahu = 1304 st etnutí, Albrecht se vrací zp t = eské oddíly musely vyvést Václava z Uher zp t do ech, vzal s sebou i uherské korunova ní klenoty – byl nucen je vrátit a definitivn ztrácí uherský tr n- 1305 – umírá na tuberkulózu 23

VÁCLAV III. (1305-1306) -

polský a eský král

-

zpo átku nem l státnické zájmy, oženil se s Violou t šínskou

-

na dvo e stále p sobí Eliška Rej ka – jejím milencem byl Jind ich z Lipé

-

za íná se z n j stávat dobrý panovník

-

povstání v Polsku – v ele Vladislav Lokýtek

- srpen 1306 – Václav soust edil rozsáhlé vojsko, vydává se do Polska, zastavuje se však v Olomouci, kde je zabit najatým vrahem

24

5. PROM NY 14. STOLETÍ I. GOTICKÁ KULTURA styl zrozený ve Francii v 1. ½ 12. století se ší il zaalpskou Evropou (na Apeninský poloostrov pronikla gotická architektura jen okrajov ) - jedine ný styl, který se tak ka v ni em neinspiroval antikou, zatímco všechny d ív jší i pozd jší sm ry z d dictví starov kého ecka a íma erpaly nejen architektonický sm r, gotika vyjad ovala i filosofické a teologické p edstavy k es anstva vrcholného a pozdního st edov ku žádný jiný um lecký sm r, snad s výjimkou baroka, nevystihl principy k es anského vnímání a chápání sv ta tak dokonale, jako gotika -

1230 – první náznaky gotiky v echách

- vrcholná gotická díla výtvarného um ní, hudby i literatury obsahují zpravidla 4 významy: 1) základní ili historický (ztvárn ní ur itého srozumitelného jevu) 2) morální (odkazující k hlavním zásadám k es anského chápání života) 3) jinotajný (alegorický, metaforický) 4) teologický (anagogický) ARCHITEKTURA -

ur ujícím principem je vertikální linie (sm ování vzh ru k Bohu)

-

charakteristickým prvkem je lomený oblouk (též vykládaný jako gesto sepjatých rukou)

-

odleh enost, odhmotn nost staveb

p esné propo ty umožnily sklenou rozsáhlé chrámové prostory ve zna né výšce a rovnom rn vést tlak klenby do op rného systému, tvo eného pevnými sloupy uvnit stavby a vn umíst nými oblouky a v ži kami (fiálami) -

výsadní postavení – katedrála

- n kolikalodní kostel s vysokým chórem, kolem n hož probíhá ochoz, lemovaný kaplemi - v 1. ½ 14. století jsou patrné vlivy francouzského kulturního prost edí (p . Roudnice nad Labem – most, augustiniánský klášter a kostel) -

francouzské prvky také z ejmé u MATYÁŠE Z ARASU (Francouz) 25

- tendence k vznosným, vzh ru sm ujícím liniím (kapitulní sí Sázavského kláštera, chrám sv. Bartolom je v Plzni) - architekt první fáze p estavby Svatovítského dómu -

PETR PARLÉ

- spolu s p íbuznými vybudoval kamenickou a socha skou hu - p inesl nové rysy – t žkou klenbu chrámových prostor vyst ídala sí ová klenba žebroví a jednoduché okenní kružby se prom nily v pestrou sm s vzájemn se proplétajících v tví (plaménkový motiv) - p . chór pražského Svatovítského chrámu a jeho hlavní v ž, kaple všech svatých na Pražském hrad , podíl na starom stském chrámu Panny Marie p ed Týnem, na kostele sv. Bartolom je v Kolín a po átek budování chrámu sv. Barbory v Kutné Ho e) - Kamenný (Karl v) most, Starom stská mostecká v ž – výtvory parlé ovské huti

PLASTICKÁ TVORBA -

v tšina socha ských prací zpodob ovala sv tce

- od ½ 14. století se v souvislosti s mariánským kultem ší í vlna tzv. krásných madon (Panna Marie s Ježíškem v náru í) - charakteristické esovité prohnutí postavy -

tzv. Mistr týnské kavalérie

- vynikající ezbá , zpracovávající náboženské motivy, zvlášt Kristovo umu ení -

jako socha ský materiál se používá d evo, ale také kámen a kov

- p . kamenné náhrobky sedmi p emyslovských knížat a král ve Svatovítské katedrále (parlé ovská hu ), plastika sv. Václava, sochy Karla IV. a Václava IV. v pr elí Starom stské mostecké v že (Petr Parlé ) - kovolitectví – jezdecká socha sv. Ji í, bojujícího s drakem (dnes na 3. nádvo í Pražského hradu)

MALÍ STVÍ -

nást nné

- hlavn tvorba mistr , kte í se podíleli na výzdob císa ského paláce a kaple na Karlštejn (Mikuláš Wurmser) -

desková malba 26

- t ží nadále p evážn z náboženské tématiky - p . práce Mistra t ebo ského oltá e a Mistra vyšebrodského oltá e - portrétní práce mistra Theodorika (130 obraz polopostav sv tc – karlštejnská kaple) knižní iluminace

-

- p . Pasionál abatyše Kunhuty a Velislavova bible (1. ½ 14. století) - vrcholu dosáhla knižní malba na dvo e Václava IV., kde vznikl soubor vynikajících rukopis (n mecky psaná Bible, cestopis tzv. Mandevilla a další)

II. LUCEMBURKOVÉ NA ESKÉM TR NU - po Olomoucké vražd se musela ešit otázka následníka – dobová kritéria pro vládu vylu ovala, aby na tr n nastoupil p íslušník eského národa - a koliv si v roce 1264 dal P emysl Otakar II. potvrdit od krále Richarda d dické právo po p eslici, podle zemských zvyklostí bylo p ijetí panovníka v moci šlechty -

ímský král Albrecht navrhoval za kandidáta svého syna Rudolfa, vévodu rakouského šlechtu požádaly o zachování d dických práv dynastie dv z dcer Václava II.:

-

- vdaná Anežka (manžel Jind ich, vévoda Korutanský) - Eliška Byl vybrán Jind ich Korutanský = Albrecht vstoupil s vojskem do uprchl)

ech a dosadil Rudolfa na eský tr n (Jind ich

RUDOLF (1306-1307) -

velmi šetrný, lidem se žilo dob e (jedli hlavn kaši – „král kaše“) -

oženil se s mladou královnou vdovou Eliškou Rej kou (stal se sou asn i polským králem)

-

1307 – umírá v Horaž ovicích (dostal úplavici)

vládne op t JIND ICH KORUTANSKÝ (1307-1310)

27

-

je i korunován

- slabý panovník, vzniká silná šlechtická opozice ( Jind ich z Rožmberka, Jind ich z Lipé, Jan z Vartenberka) - šlechta tajn vyjednává s Lucemburky (Jind ichem VII.), doporu en je syn Jan = 1310 dobývá Prahu, Jind ich op t prchá

JAN LUCEMBURSKÝ -

v dob , kdy se stává králem je 14-ti letý

-

vzal si za manželku Elišku P emyslovnu (sestra Václava II.,+1330)

-

1310 – vydává inaugura ní diplomy - základní zemské zákony, ve kterých si šlechta vymohla, že veškeré ú ady v zemi smí zastávat pouze usazený ech a šlechtic – spl uje vše podle inkolátu (= zemské ob anství)

-

ražba nových mincí – zlaté florény

-

dobrý vále ník – Itálie, Litva, Polsko, Francie

-

nedobré vztahy s Eliškou

- bez ohledu na zm n nou politickou realitu se snažila o obnovu modelu p emyslovského království jako hlavního cíle panovnické politiky - omezovala práva šlechty, vládla v dob nep ítomnosti krále, manželské rozpory -

2. manželka – Beatrice Bourbonská

-

diplomatický talent – jednání o Slezsku a Chebsku - 1322 p ipojeno Chebsko, 1319-1329 Horní Lužice a od roku 1335 byla sou ástí králova panství bohatá Vratislav

Eliška Rej ka, dcera polského krále a švédské princezny, získala díky p ízni král Václava II., Rudolfa a pozd ji i Jana mimo ádné bohatství (milenec Jind ich z Lipé) -

na prestiž Elišky Rej ky a moc Jind ich z Lipé osobn žárlila Eliška P emyslovna

- na její popud v íjnu 1315 dal Jan Jind icha z Lipé náhle zatknout a do vyšších ú ad byla povolána strana pana Valdeka = odboj Ronovc a Markvartic

= osvobození pána z Lipé 28

-

1318 – vzpoura eské šlechty – st et u Domažlic - podepsán Domažlický mír – kompromis, potvrzena stará práva šlechty - Jan tento stav skute n respektoval, ale zárove rezignoval na aktivní vnit ní politiku v eských zemích a v noval se rodové politice v evropském m ítku („král cizinec“)

1335 – setkání v Tren ín uherskými panovníky

–

ešení starších spor

mezi polskými,

eskými a

- polský „král“ Kazimír Veliký, uherský král Karel Robert z Anjou a Jan Lucemburský = titul polský král p ipadl Kazimírovi (Jan se ho vzdal), k našemu území p ipojeno Slezsko + finan ní dotace -

1340 – definitivn oslepl (operován – neúsp ch)

-

1346 – bitva u Kres aku - bojoval na stran Francouz (Filip VI.) proti Angli an m, Jan umírá, poh ben v Lucembursku Karel zran n, zp t musel cestovat v p estrojení (kv li Ludvíku Bavorskému = protikrál)

KAREL IV. (1316-1378) -

p vodní jméno Václav

-

do korunovace titul Karel I. Lucemburský

1324 – poslán na vychování do Francie, vzd laný, zbožný (u itelem budoucí papež Kliment VI. – dobré vztahy s církví) -

zasnouben s Blankou z Valois – stejn stará, m j ji skute n rád

-

1333 – požádán šlechtou o návrat do vlasti, která byla zpustošená a vyplen ná - Karel nabídku p ijal, aniž o tom zprvu otce zpravil

- o n kolik m síc pozd ji mu Jan Lucemburský ud lil titul moravského markrab te, ímž legalizoval jeho postavení - 1346 – p ed bitvou došlo k volb ímského krále – i Jan mu dal sv j hlas = Karel zvolen ímským králem a po smrti otce zvolen i eským králem S uznáním titulu ímského krále m l však problémy. Byl zvolen p ti ze sedmi nutných kurfi tských hlas . Karel si musel uznání vybojovat. Protivníkem mu byl Ludvík Bavorský, který však 1347 zem el na infarkt p i lovu medv d . 29

= 25.7.1349 – druhá korunovace v Cáchách, tentokrát za p ítomnosti všech kurfi t -

1347 – zhotoveny korunova ní klenoty (tzv.Svatováclavské) -

v tomtéž roce za íná stavba Karlštejna – architekt Matyáš z Arrasu

- 1355 – korunova ní cesta do Urbana VI.

íma a získání titulu CÍSA

ÍMSKÝ od papeže

1356 – vydává Zlatou bulu

-

- ímský zákoník,který upravoval volbu ímského krále (zvolena m že být i žena) - ur il, že do budoucna sta í pro zvolení v tšina kurfi tských hlas , nikoliv plná názorová shoda (konsensus) -

sepsal také zákoník pro echy (Majestas Carolina) - pro velký odpor šlechty neuveden, nalezen v Rožmberském archivu

-

další Karlovy s atky byly z politických d vod 2. manželka – Anna Falcká – p ipojil Falc 3. manželka – Anna Svídnická – p ipojil Svídnicko, syn Václav (IV.) 4. manželka – Alžb ta Pomo anská – syn Zikmund Lucemburský

-

1373 – získává Braniborsko -

vytvo il státní útvar – ZEM KORUNY ESKÉ - echy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice, do asn Falc

spole n ješt se svým otcem povýšil v roce 1344 pražské biskupství na arcibiskupství (1.arcibiskupem Arnošt z Pardubic) a sou asn zakládá nové biskupství se sídlem v Litomyšli -

položen základní kámen k chrámu sv. Víta

-

zakládá Nové m sto pražské a univerzitu (1348)

-

zakládal hrady – p . Karlsberk, Karlskrone – nyní Radyn u Plzn

- hrad poblíž Norimberka – LAUF (hrad sv. Václava) – obrovská sí s erbovní galérií – erby Karla IV. a významných eských šlechtických rod a m st - podporoval církev a um ní, t sn p ed smrtí – papež p esídlil z Avignonu do Karlovy iniciativy), po K. smrti – schizma- synové Václav, Zikmund, Jan 30

íma (z

-

1378 – umírá na zápal plic, poh ben v kat. sv. Víta, nad hrobem pronesen p ídomek „OTEC VLASTI“

VÁCLAV IV. (1378-1419) -

narodil se v roce 1361 v Norimberku

-

odmali ka úzkostliv hlídán, od mládí zasv cován do politiky

-

1363 – získal titul eský král (ve dvou letech)

-

1376 zvolen ímským králem, kolem roku 1400 císa em

-

2 manželky – Johana Bavorská, Žofie Bavorská

-

-

nem l potomky, sídlil v Králové Dvo e (dnešní Obecní d m), obklopoval se lidmi z nižší šlechty – milci (oblíbenci)

-

trp l s duševní chorobou – cholerik, krutý

1380 – vypukla u nás morová epidemie

- za jeho vlády m l asté spory s arcibiskupem Janem z Jenštejna (Jan uznával papeže ímského, Václav p vodn taky, ale pak se nechal p esv d it francouzskou diplomacií a inklinoval spíše k papeži Avignonskému) 1393 – Jan z Jenštejna dosadil za opata v kladrubském klášte e svého oblíbence (neoblíben u Václava), Jan byl p edvolán p ed Václava spole n s Janem z Pomuku (dnešní Nepomuk) - Václav byl opilý a cht l, aby mu Jan z Pomuku prozradil zpov dní tajemství manželky Žofie – odmítli, byl mu en vhozen do Vltavy - stal se nejznám jším barokním sv tcem a nejznám jším eským svatým na v t (1729 svato e en, ochránce zpov dního tajemství) -

Václav také za al mít problémy s vyšší šlechtou – tzv. Panská jednota = šlechtici krále zajali a drželi ho v internaci (2x) 1) 1394 – v ele p edevším Rožmberkové, ale i páni z Dubé, atd. - v zn n v Bílé v ži na Pražském hrad - osvobozen díky Janu Zho eleckému 31

2) 1402-1403 – v zn n na souhlas Zikmunda ve Vídni Po dramatickém návratu do vyšší šlechty

ech musel král souhlasit s rozší ením politických pozic a práv

-

1400 – sesazen z tr nu ímského krále (nev noval se dostate n svým povinnostem)

-

1410 – po smrti Ruprechta Falckého – návrat – 3 ímští králové 1. Još Lucemburský (+1411) 2. Václav IV. 3. Zikmund

- Zikmund a Václav se dohodli, ímským králem trvale Zikmund -

1409 – Dekret kutnohorský

- po et hlas na UK se zm nil ve prosp ch ech na 3:1 – negativní d sledek – UK ztrácí kontakt se sv tem, studenti a profeso i opouští školu (zakládaní novou univerzitu v Lipsku), postupné zaostávání

III. P EDHUSITSKÁ KULTURA ZM NA NÁBOŽENSKÉHO CÍT NÍ -

st edov ký lov k spat oval v morové epidemii projev božího hn vu

- zástupy mrska k es anstva

(flagelant ), pokoušejících se trýzn ním vlastního t la sejmout h íchy

- církev organizovala procesí k odehnání moru -

prohloubení víry

-

1360 – vznikl 1. kompletní p eklad Písma do staré eštiny (podpora Karla IV.)

-

lidé hledali d vod, pro je B h trestá

= p íznaky spole enské krize, úvahy, že za to m že bohatá církev, která se zpronev ila svému hlavnímu poslání - 1379-1380 – Karel IV. nechal provést kontrolu pražského arcibiskupství – odhalila povážlivé pom ry uvnit farního kléru -

Karel IV. pozval do Prahy KONRÁDA WALDHAUSERA

- len augustiniánského ádu, m l zde kázat proti nedostatk m ve sv tském i duchovním život 32

- dále Jan Milí z Krom íže, Mat j z Janova (autor díla Pravidla Starého a Nového Zákona), Tomáš ze Štítného -

1391 – založena na Starém m st pražském Betlémská kaple – kázání v eštin

VZD LANOST A ŠKOLSTVÍ -

rostoucí gramotnost, vzestup kulturní úrovn obyvatelstva (d sledek celkového vývoje)

-

pom rn p esné a jednotné bylo m ení asu (orloje – strojové v žní hodiny)

-

v dob vlády Karla IV. – vzd lávací sí

- partikulární školy (odpovídaly p ibližn nižšímu gymnáziu) – latina, základy svobodných um ní -

pražská univerzita - absolventi základního, dvouletého, studia - bakalá i - delší studium – mistr, doktor - fakulty – artistická (svobodných um ní), léka ská, právnická, bohoslovecká - hlavou univerzity – kanclé (pražští arcibiskupové) - výkonným initelem - rektor - v ele jednotlivých fakult d kani - studenti a pedagogové bydleli na kolejích (nejznám jší – Velká kolej, zvaná též Karlova)

LITERATURA A HUDBA obliba veršovaných rytí ských epos Izalda, Vévoda Arnošt, Jet ich Berúnský) -

– dobrodružství a láska (díla nap . Tristam a

Alexandreida -

Trojanská kronika (antické pov sti), o Štilfrýdovi a Bruncvíkovi

-

pro milostnou poezii p stovanou m š any – ozna ení meistersang

-

Dalimilova kronika, Pulkavova kronika (od praotce echa do 1330)

-

Vita Caroli, legenda o sv. Václavovi, právnické práce – Karel IV.

-

u student oblíbené tzv. spory (disputy) dvou znep átelených stran (Podkoní a žák, Svár vody s vínem, Tkadle ek) 33

-

legenda o sv. Kate in , Pasionál (Legenda Aurea)

-

divadlo – Masti ká

-

postily – písemné soubory ned lních kázání na evangelijní motivy

-

duchovní písn - Hospodine, pomiluj ny - Svatý Václave - Jezu Kriste, š edrý kníže - Buoh všemohoucí

34

6. HUSITSTVÍ PO ÁTKY HUSITSTVÍ -

1. evropská reformace

P Í INY: 1) 1348-1352, 1380 – dv velké morové epidemie – velké ztráty na životech = v tší dan = zhoršení životní úrovn 2) velké rozdíly mezi církví a ostatním obyvatelstvem – církve velmi zbohatla a žila nemravn – nepotismus – dosazování svých p íbuzných do ú ad 3)

rozmáhá se prodávání odpustk , p ispívalo se na oba papeže – v tší ekonomická zát ž

4) dvojpapežství m lo velký vliv na duševní život lidí, nev d lo se, komu v it = vznik r zných sekt (chiliasmus = lidé o ekávali návrat Ježíše Krista na zem a tisícileté království; podle chiliast bude pouze 5 m st ušet eno zkázy – Plze – do b ezna 1420 tzv. m sto slunce, Žatec, Louny, Klatovy, Slaný) - velký vliv na myšlení lidí m li kazatelé – Konrád Waldhauser (první náznaky kritiky církve), Mat j z Janova (Ital), Jan Milí s Krom íže

JAN HUS -

narozen v Husinci u Prachatic kolem roku 1370 -

vycházel z u ení Johna Wyclifa (jeho práce se staly v echách známými díky pom rn ilým kulturním kontakt m s britskými ostrovy – dcera Karla IV. Anna byla manželkou anglického krále Richarda II.)

-

sám sebe považoval za katolíka, šlo mu o obrodu církve, ale ne o pomoc chudin a zlepšení jejích životních podmínek

-

od roku 1402 kázal v Betlémské kapli, esky

- do roku 1412 se t šil podpory p ízni krále i královny, ale od roku 1412 za al ve ejn kritizovat odpustky – to se samoz ejm nelíbilo Václavovi IV., nebo z nich m l p íjem -

1409/1410 byl jmenován rektorem UK – názorové st ety - v roce 1410 p ikázal arcibiskup Zajíc spálit opisy Viklefových prací – p ed rozbou eným ve ejným mín ním ale musel echy opustit

35

= proti tomuto kroku protestoval Hus se svými p ívrženci = stížnost papežovi – papežská kurie na žádost neodpovídá, množí se stížnosti na Husa, že v kázáních vystupuje proti církvi = Hus pozván k papeži, aby se ospravedlnil – neuposlechl (tím si velmi uškodil) = Hus je dán do klatby (= osoba mohla být pronásledována i zabita, nikdo jí nesm l pomáhat) - mezitím roste aféra kolem odpustk – t i protestující emeslníci se ohradili a byli na míst popraveni – první krveprolití dochází k nepokoj m v Praze

-

= nad celou Prahou vyhlášen interdikt (ve m st nesmí být vykonávány církevní ob ady), dokud Hus Prahu neopustí - 1414 odchází Hus z Prahy na Kozí hrádek a Krakovec a píše své spisy – O církvi, Postila, O svatokupectví… -

navrhl zm nu pravopisu – sp ežkový na diakritický (aa – á, cz – )

-

podzim 1414 – svolán Kostnický koncil (1414-1417) – Hus pozván - koncil byl vyhlášen Zikmundem kv li vy ešení schizmatu – b hem koncilu se vytvo ilo dokonce trojpapežství! (Avignon, ím, Pisa)

= 1418 definitivn ustaven papež Martin V. v ím - Hus byl p i p íjezdu okamžit zat en, vyslýchán, glejt (ochrana) od Zikmunda zajiš oval bezpe nost pouze b hem cesty, ale ne v Kostnici odsouzen a 6.7.1415 upálen, popel byl vhozen do Rýna

-

sporná otázka – role Zikmunda (nemohl zasáhnout, i jemu hrozilo nebezpe í od Koncilu)

-

1416 (30.5.) – upálen další reformátor Jeroným Pražský

-

pam tníkem událostí byl Petr z Mlado ovic, sepsal knihu o Husovi

HUSITSKÁ REVOLUCE Vypukla 30.7.1419 1. PRAŽSKOU DEFENESTRACÍ - konalo se kázání Jana Želivského, který vyzýval k boji, chudina se ozbrojila a vydala se na pochod k Novom stské radnici – byli zde zat eni n kte í Husovi p íznivci a dav se dožadoval propušt ní; konšelé hodili po Želivském kámen = dav se dostal do jednací sín a vyházel konšele z okna 36

- Václav IV. nev d l, jak se zachovat a o m síc pozd ji umírá na mrtvici = zem z stává bez krále a d dice, Zikmund je odmítán -

správa zem p ešla na e ka z Vartenberka – pražský purkrabí, milenec královny Žofie eská spole nost se d lí na proudy

1) UMÍRN NÍ - odmítali násilí a války - zejména mist i Pražské univerzity (Jakoubek ze St íbra – první lov k, který zavád l p ijímání pod obojí, Jan Rokycana) - i v tšina šlechty, která sympatizovala s Husity 2) PRAŽANÉ - samostatná skupina (ne celá Praha byla husitská) - m š ané a st ední stav, spíše umírn ní - m li své vlastní vojsko, které živili ze žoldu 3) RADIKÁLOVÉ - rozhodnuti, že za pravdu je t eba bojovat a) Orebité - odnož Táborit , sídlo kolem hory Oreb, po smrti Jana Žižky si íkali sirotci, 1423 k nim Žižka odešel, když se nepohodl s Tábority b) Severo eši - Žatec, Louny – v dcem schopný vojenský podnikatel Jakoubek z V esovic

c) Táborité - žili na ho e Tábor (v roce 1420 zde založeno m sto Tábor) - nejradikáln jší názory -

proti husitským sm r m vzniká opozice

- katolíci plze ského landfrýdu (zemského míru), eské Bud jovice, severní echy a Morava

37

-

v dob nejv tšího rozkv tu m lo husitské vojsko 12 000 voják

-

na po átku husitství asté pout na hory (nap . Hradišt hory Tábor)

-

Staré M sto pražské – umírn ní husité

Nové M sto pražské – radikálové = 1422 je Jan Želivský pozván na radnici Starého M sta pražského, kde je zajat a popraven = Nové M sto se stává umírn né -

1427 – Praha je op t radikální

- Plze – po defenestraci sem p ichází husité v ele s Janem Žižkou (narozen v Trocnov , nižší šlechta) - jaro 1420 – Žižka je donucen Plze any k odchodu z d vodu brán ní obchodu se suknem z Norimberka, Plze do konce husitských válek katolická Žižka mí í k Táboru, cestou je však napaden – 1420 – bitva u SUDOM bitva)

E (1. husitská

-

Žižka napaden katolickou šlechtou

-

na stran šlechty B en k Švihovský – p ešel na stranu husit

-

Žižka využívá terénu a vít zí (taktika vypušt ného rybníka) a dále na jihu zakládá Tábor – v ele 4 hejtmani

- rozr stá se zde sektá ské hnutí – ADAMITÉ (z Tábora, odmítali bohoslužbu a žádali, aby lidé žili ve spole nosti, kde bude všechno všech (i ženy), pobíhali nazí, živili se loupením a p epadáváním, užívali halucinogenní látky) = zni ení Janem Žižkou - Žižka odchází k Orebit m, kde vydává vojenský ád (jak vést válku, tresty za neuposlechnutí rozkazu, atd…) -

1424 – vzrostla moc Jana Žižky – bitva u MALEŠOVA

- katolíci a Pražané proti Žižkovi, Žižka vyhrál – rozhodl se vydat se na Moravu a dobýt ji - íjen – umírá u P ibyslavi na mor PROTI HUSIT M BYLY ORGANIZOVÁNY K IŽÁCKÉ VÝPRAVY

38

-

17.3.1420 zve ejnil Zikmund na íšském sn mu ve Vratislavi papežskou listinu o vyhlášení k ížové výpravy proti husitským ech m – cht l srazit neposlušné husity na kolena, ale stal se pravý opak

-

když neprobíhaly, vyskytovaly se spory i mezi samotnými husity, v p ípad výprav však dokázali být jednotní

1. 1420 – obléhání Prahy - bitva na Vítkov (Žižka s tábority proti Zikmundovi – jemu samotnému se poda ilo dostat na hrad, kde se nechal katolíky korunovat na eského krále) - Žižka vít zí 2. 1422 – bitva u N meckého Brodu – Žižka op t vít zí 3. 1426 – bitva u Ústí nad Labem – vít zí husité v ele s Prokopem Holým 4. 1427 – bitva u Tachova – husité op t neporaženi 5. 1431 – bitva u Domažlic – k bitv ani nedošlo, v ele k ižák kardinál Cezarini

-

1421 – ÁSLAVSKÝ SN M všech husit - zvolilo se 20-ti lenné direktorium (8 m š an , 7 nižších šlechtic a 5 vyšších šlechtic ) - proklamována neplatnost Zikmundovy korunovace

-

p ijaty 4 ARTIKULY PRAŽSKÉ (známy již v roce 1420)

1) p ijímání pod obojí povoleno (zatímco se ve vrcholném st edov ku držela ímská církev zvyklosti, že p i mši p ijímá posv cenou hostii a víno jako t lo a krev Kristovu jen kn z,a ostatní p ítomní dostávají pouze hostii, husité všechny ú astníky bohoslužby zrovnoprávnili) 2) svoboda kázání slova Božího 3) sv tské trestání t žkých h ích – spravedlivé trestání všech 4) sekularizace (zesv tšt ní) církevního majetku – právo zabrat si církevní majetek -

1431-1434 – Plze 4x obléhána husity, vždy nedobyta

39

-

1431 svolán z podn tu Zikmunda BASILEJSKÝ KONCIL - p izváni nejvyšší p edstavitelé husit , jednání o vy ešení situace - husité v ele s Prokopem Holým (kn z, v dce sirotk ) - blok táborit , sirotk a Pražan požadoval bezpodmíne né uznání ty pražských artikul pro všechny obyvatele Království eského a Markrabství moravského v etn katolík ! - k es anská Evropa tyto požadavky nemohla p ijmout -

vše sp lo k ukon ení válek, v tšina cht la mír

= 30.5.1434 – rozhodující bitva u Lipan - panská jednota + umírn ní x sirotk m a táborit m - zpo átku vít zili radikálové, ale lstí, kdy šlechta p edstírala út k a husité byli vylákáni z vozové hradby, nakonec vít zí šlechta - sirot í vojska zanikla, táborité p ešli do služeb krále nebo na Slovensko do služeb Jana Jiskry z Brandýsa (na Slovensku menší války, zbylí husité – brat íci) - po porážce za ala nová jednání se Zikmundem o jeho zvolení eským králem a o potvrzení práv = 1436 – vydána JIHLAVSKÁ KOMPAKTÁTA (úmluvy) - p ijímání pod obojí se povoluje, zbytek artikul povolen jen áste n , husitská církev si m že volit arcibiskupa (1 arcibiskup Jan Rokycana) – neschválena papežem - Zikmund zvolen eským králem – umírá v prosinci 1437 ve Znojm - poslední vzpoura proti Zikmundovi – 1436 vzpora pod vedením Jana Rohá e z Dubé (hrad Sion) – dobyt, Jan popraven D SLEDKY -

výhody – vzrostla vzd lanost u široké vrstvy obyvatel (d vod – nutná znalost bible)

-

nevýhody

- hospodá ské zaostávání - renesance a humanismus se neprojevuje -

eské zem – zemí dvojího lidu – 70% kališníci 40

-

kulturní ztráty

-

vázly hospodá ské a kulturní vztahy

-

husitské vále nictví p ínosem pro celou Evropu

SPANILÉ JÍZDY – rejsy -

výjezd husit do ciziny

-

cíl – získání pen z a potravy (rabování), ší ení myšlenek pomocí manifest

-

1433 – husité na Baltu (s Prokopem Holým)

ESKÝ STÁT V LETECH 1437-1458 po smrti Zikmunda z stává jeho dcera Alžb ta Lucemburská (manžel Albrecht Habsburský) 1438 – Albrecht Habsburský zvolen uherským a eským králem

-

- na tr n dosadili Albrechta Habsburského katolíci a umírn ní husité, ale východo eští husité, táborité a Rokycanovi stoupenci se vyjád ili pro polského prince Kazimíra - boj mezi stranami p erušila Albrechtova smrt - 1439 -

v té dob už je Praha pod kontrolou umírn ných kališník

-

1440 – narození LADISLAVA POHROBKA -

1440-1458 – zem jsou spravovány landfrýdy (brannými svazy) – snaha získat moc - východo eský – v ele Ji í z Pod brad – husitská šlechta - Zelenohorská jednota – katolíci, Z echy - Strakonická jednota – katolíci - Praha – umírn ní husité, Jan Rokycana

-

-

moravská šlechta byla katolická pod bradská strana si uv domovala možné nebezpe í restaurace katolické moci = 1448 dobytí Prahy Ji ím z Pod brad

41

-

1452 – Ladislav ud luje Ji ímu správcovství zem , pro Uhry – Matyáš Korvín - je dobrý správce, stabilizace pom r , oživení obchodu 1453 – Ladislav korunován eským a uherským králem, Ji í z stává správcem

-

1457 – Ladislav p ijíždí do Prahy na svatbu s francouzskou princeznou a náhle umírá - velké dohady o jeho smrti, obvin ní proti Ji ímu z Pod brad, snad leukémie

= 2.3.1458 – JI Í z POD BRAD zvolen eským králem - 1. volba panovníka z nekrálovského roku, otec Viktorín z Kunštátu, matka nejistá - s volbou nakonec souhlasili i p edstavitelé katolické šlechty, které Ji ího osobnost skýtala záruku, že nedojde k návratu zabraných statk zp t do držení ímské církve - pro korunovaci zap j ení katolických biskup od Matyáše VLÁDA JI ÍHO Z POD BRAD (1458-1471) „král dvojího lidu“, „husitský král“ – není p esný p ídomek, snažil se prosazovat kompaktáta, protože to slíbil, ale sám nebyl radikálním husitou - hned po nástupu na tr n problémy – pro zvolení se totiž vyslovili jen p edstavitelé stav Království eského, zatímco zástupci katolických vedlejších zemí se aktu na Starom stské radnici nezú astnili a proti Ji ímu se postavili i moravští katolíci -

obratným postupem nakonec získal uznání na celém teritoriu Koruny eské

dceru Kate inu provdal za Matyáše Korvína (podobné svazky uzav el i se saskými vévody a braniborskými Hohenzollerny) -

1462 – spory s papežem – Pius II. - papež využil toho, že papežství kompaktáta nikdy neuznalo a prohlásil je za neplatné

-

1464-65 – vysláno poselstvo Lva z Rožmitálu na západní dvory (Francie, Špan lsko) - m li dokázat kulturnost eských zemí a získat náklonnost ciziny

-

v opozici proti Ji ímu z Pod brad se objevuje Zelenohorská jednota

-

1466 – papež Pavel II. prohlásil Ji ího sesazeného z tr nu a dal ho do klatby = do ela výpravy proti Ji ímu pov en Matyáš Korvín = 1467-69 válka 42

1469 – bitva u Vilémova

-

- Matyáš poražen a zajat – Ji í se zachoval až p íliš dob e, sta il mu Matyáš v slib, že proti n mu nevytáhne a propustil ho = Matyáš se nechal korunovat v Olomouci eským králem = 2 králové - na Matyášov stran – Morava a vedlejší zem koruny eské - Ji ímu v rné echy - v zoufalé situaci, násobené rychle se zhoršující nemocí, se poda ilo Ji ímu nalézt sch dné ešení – uzav el dohodu o nástupnictví s polským králem Kazimírem IV.: v p ípad Ji ího smrti m l eský sn m zvolit na tr n p íslušníka jagellonské dynastie (jeho synové nemohli nastoupit na tr n) válka pokra uje – v roce 1471 vytla il Matyášova vojska, vojensky porazil Zelenohorskou jednotu, ale náhle umírá (jaterní choroba a dna) -

Matyáš obnovuje vládu nad eskými zem mi (krom

ech)

-

syn Hynek (bohémský život), další syn je mentáln retardovaný

VÝZNAM JI ÍHO Z POD BRAD -

pozvedl ekonomiku -

PROJEKT J z P - jde o projekt pro mírovou organizaci k es anských stát (n co jako dnešní OSN) - cíle 1) zamezení turecké expanze 2) m l existovat jakýsi spole ný parlament - proti projektu vystoupil papež a nikdo ho nepodepsal - hlavou m l být francouzský král

JAGELLONCI NA ESKÉM TR N -

slabí panovníci

43

VLADISLAV JAGELLONSKÝ (1471-1516) -

na tr n nastupuje jako 15-ti letý, neum l esky, neznal zdejší pom ry

-

manželka Anna – š astné manželství

-

1478-1479 – OLOMOUCKÉ ÚMLUVY - dohoda s Matyášem Korvínem

Matyáš, užívající i dále titulu eského krále, p iznal Vladislavovi p ímou kontrolu nad celým Královstvím eským, ale ponechal si vládu na Morav , v obojí Lužici a ve Slezsku. V p ípad , že by Vladislav zem el d íve, p ipadlo by Království eské Matyášovi. D ív jší Matyášova smrt pak pro Vladislava znamenala povinnost zaplatit jeho nástupc m 400 000 zlatých. - 1490 – Matyáš umírá, Vladislav se stává panovníkem, ale nic neplatí, Matyáš zem el bez legitimních mužských potomk - zvolen uherským králem, sídelní m sto Budín -

1483 – náboženská bou e

Vladislav toleroval kališnictví, ale katolíci se snažili využít situace, že mají katolického král – náboženský p evrat v Praze – katolíci se snažili ze všech ú ad vytla it kališníky, plán byl dlouho p ipravován a tajen (v ele Štenberkové) – došlo však k prozrazení = kališníci katolíky p edb hli a sami uskute nili p evrat – docházelo k defenestracím, kališníci si uchovali své pozice. -

1488 – kutnohorský sn m - stanoveno, že mezi ob ma skupinami dojde k míru a vše se bude ešit mírovou cestou

-

1500 – Vladislavské z ízení zemské - upravuje vztah mezi šlechtou a m sty – upravuje vztah podnikání šlechty, více výhod šlecht (povolovalo se jí to, co sm la jen m sta)

-

syn Ludvík

LUDVÍK JAGELLONSKÝ (1516-1526) -

sídlil v Budín , manželka Marie Habsburská

-

1517 – svatováclavská smlouva

- 2. pokus upravit pom ry mezi m sty a šlechtou – kompromis – šlechta m la podnikat za ur itých podmínek, m sta získala jiná privilegia 44

1526 – Turci úto í na Uhersko – bitva u Mohá e

-

- Ludvíkovi nep ijel v as na pomoc uherský kníže Jan Zápolský, Ludvík se utopil v bažin , t lo vyzvednuto o n kolik m síc pozd ji

II. KULTURA DOBY HUSITSKÉ NÁBOŽENSKÉ POM RY -

husitství nebylo jednolitým ideovým sm rem

- umírn ní husité P íbramova typu, Rokycanovi Pražané i východo eští husité se více mén p idržovali základní Husovy linie (na ni v zásad navazovala i porevolu ní kališnická církev) -

v táborském prost edí se však pom rn siln prosadily názory r zných kací ských sekt 1) adamité – íši Kristovu a nebeské království si p edstavovali jako v k nikdy nekon ících radovánek 2)

valdenští – s tábority se shodují v hlavních znacích vyznání (zjednodušené církevní ob ady, d raz na káhání, odpor k p epychu a nádhe e), navíc odmítali násilí v mezilidských vztazích a války)

- p ibližn 70% obyvatelstva se hlásilo ke kališnické církvi, kterou spravoval arcibiskup Jan Rokycana

PETR CHEL ICKÝ -

reformátor, svobodný sedlák -

p iklán l se k názoru, že k es an nesmí v žádném p ípad zabít

-

kritizuje rozd lení spole nosti na šlechtu, duchovenstvo, rytí e a sedláky

-

O církvi, Postila, Sie viery pravé

-

na základ jeho u ení se formovala jednota bratrská

JENOTA BRATRSKÁ -

menšinová církev, která se programov odtrhla od ímské církve

45

-

vytvo ili tak první skute n reforma ní církev v eském prost edí

-

existence jednoty se neslu ovala s kompaktáty – Jan Rokycana jí vymohl u Ji ího z Pod brad možnost usadit se ve vsi Kunvald na panství Litice

-

chovali se v souladu s Novým zákonem, odmítali obchod, v tšinu emesel i zisk, nep ijímali mezi sebe lidi z vyšších spole enských vrstev, vzd lání prohlašovali za zbyte né (krom etby a studie Bible)

VZD LANOST A ŠKOLSTVÍ - vzd lání v Husov pojetí umož ovalo p edevším p ístup k moralistním a náboženským text m, zejména pak k Bibli (myslitelé se ídili slovy Písma, že království nebeské je otev eno také lidem „chudým duchem“ - pokles úrovn radikální husitské proudy odmítli veškeré vzd lání (vyústilo to až v ni ení knih a knihoven) -

školství se potýkalo s problémy, ale p ece jen plnilo v omezené mí e své poslání

- i za revoluce fungovaly partikulární školy - vysokou úrove si podrželi i m stské školy v katolických centrech (PLZE , B) -

problémy m la pražská univerzita – viz Dekret Kutnohorský

- v dob revoluce omezena jen na artistickou fakultu - vzd lávací proces se pln rozb hl až ve 40. letech (velká mezinárodní izolace)

LITERATURA A HUDBA -

agita ní funkci

-

zavedení diakritického pravopisu

-

úst ední postavení v husitské literatu e zaujímá Bible a její výklady

-

traktáty (= pojednání u eného, asto polemického rázu) – psané eský i latinsky

- Mikuláš z Pelh imova, Jakoubek ze St íbra, Jan Rokycana, Jan P íbrama („Život kn ží táborských – kritika) - katolíci – Ond ej z Brodu, Hilasius Litom ický - obdobou polemických traktát byla i polou ená hádání (p . Hádání Prahy s Kutnou Horou) 46

-

postilové sbírky Jana Husa, Jana Želivského, Jakoubka ze St íbra, Jana Rokycany

-

rozmach d jepisné tvorby

- Husitská kronika (Vav inec z B ezové) - Staré letopisy eské - kronika Bartoška z Drahonic -

cestopisy – Panoš Jaroslav, Václav Šašek z Bí kova

-

listy (Jan Hus)

-

jednou z 1. knih vytišt ných v plze ské tiskárn je Trojánská kronika

-

významn jším humanistickým dílem je Dialog katolického šlechtice Jana z Rabštejna

-

literaturu husitského období uzavírá nástup knihtisku - 1468 – 1. tiskárna – PLZE

-

vále né písn (Ktož su boží bojovníci, Povsta , povsta veliké m sto pražské) -

duchovní písn – husité dávali p ednost jednohlasu, vícehlasý zp v a varhanní hudbu odmítali

VÝTVATRNÉ UM NÍ názor, že k es an se obejde bez obraz

-

= OBRAZOBORECTVÍ (ikonoklasmus)

- drastické odstra ování soch, obraz a varhan z církevních prostor, n kdy i p ímé bo ení chrámových staveb -

po opadnutí revolu ní vlny – uvoln ní

-

knižní iluminace (Martinická bible, Bible objednaná Filipem z Pada ova u jednoho z dvorních malí Václava IV.)

-

1485 – panovník p esídlil na hrad – rekonstrukce Pražského hradu

-

stavba Prašné brány (architekt Mat j Rejsek)

-

vladislavská gotika (pozdní) - Hans Spiess – královské orato e ve Svatovítské katedrále, p estavba K ivoklátu

47

- Benedikt Ried – Pražský hrad (zdokonalil opevn ní a p estav l královský palác), projektoval Vladislavský sál, „stanová“ klenba v chrámu sv. Barbory v KH - jeho n která práce už poznamenané p íchozí renesancí (tzv. Ludvíkovo k ídlo pražského hradního paláce - chrám Nanebevzetí Panny Marie, dokon ení chrámu sv. Bartolom je v Plzni - hrady Švihov, Rábí, Pernštejn, Helfštejn sklípková klenba – honosné fasády

lení prostor kontrasty pln

osv tlených a zastín ných ploch,

-

socha ství – v katolickém prost edí navazovala na p edhusitské vzory

-

malí ství – nást nné malby (Smíškovská kaple chrámu sv. Barbory KH), deskové malby (k ivoklátský a chudenický oltá ), dílo Mistra litom ického oltá e (vliv italské renesance)

48

7. STAVOVSKÝ STÁT, JEHO FORMOVÁNÍ A VÝVOJ -

p elom 15. a 16. století = rozhraní mezi st edov kem a novov kem

ZÁPAS M ST SE ŠLECHTOU - v revolu ní a porevolu ní epoše se v eském království z eteln vyhranily 4 stavy, z nichž t i (vyšší šlechta, nižší šlechta, královská m sta) se d lily o politickou moc, zatímco duchovenstvo nem lo zastoupení na zemském sn mu -

2 hlavní p í iny vyost ujících se spor 1)

vyšší šlechta byla p esv d ena, že má na vedení státu v tší nárok než nižší šlechta a m š anstvo

2) neutišené hospodá ské pom ry po dlouhodobých válkách

Šlechti tí feudálové za ali podnikat (hledání nových zdroj financí) a to i v oblastech, které st edov ká privilegia sv ovala m st m (hlavn pivovarnictví).Tím ovšem šlechta narušovala právo váre né, mílové i další výsady, s ímž se m š ané královských m st nehodlali smí it. konflikty se vyost ovaly i tím, že panovník nebyl v zemi (Vladislav Jagellonský p esídlil do Budína – eská a uherská koruna spojeny v rámci personální unie) -

roku 1501 vytvá í vyšší šlechta PANSKÝ STAV - právn se uzavírá, aby do ní nemohli pronikat p íslušníci nižší šlechty - vstoupit do n j m že jedinec, p ípadn podmínek

-

rod, jen za ur itých striktních

uzavírání nižší šlechty je pomalejší - ujalo se ozna ení RYTÍ I - každý nový len musel být do rytí ského stavu uveden, od roku 1564 p ijat (opat ení proti pronikání z m stských stav )

m stský stav se skládal z m š an královská m sta si podržel král -

královských m st, p i emž právo povyšovat na

1500 – 1. v tší spor – VLADISLAVSKÉ Z ÍZENÍ ZEMSKÉ - nový zemský zákoník (zpracoval ho královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy)

49

M sta se p ípravy neú astnila. Šlechta toho využila a prosadila do n j dva lánky omezující politickou moc m stského sn mu (První popíral platnost hlasu m st na zemském sn mu, druhý dával zemskému soudu možnost zasahovat i do záležitostí, spadajících dosud do sféry m stského práva). - Vladislav Jagellonský nedbal protest rozhodnutí ve prosp ch šlechty

m st (pod vlivem šlechty) a roku 1502 vydal

-

1513 – vyhrocení konfliktu – málem válka

-

1517 – SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA

- kompromis mezi m sty a šlechtou - uznávala v soudní oblasti starší m stské výsady, ale všechny trhy ve m stech náležejících šlecht prohlášeny za svobodné (legalizování podnikatelské innosti feudál , otázka va ení piva nevy ešena) 1526 – Království eské op t na pokraji vnit ního rozvratu – zastavila ho správa o králov smrti

SYSTÉM SPRAVOVÁNÍ STÁTU K charakteristickým rys m stavovského státu pat ilo omezení panovnické moci a vzestup úlohy sn m , na kterých zástupci jednotlivých stav rozhodovaly o nejd ležit jších otázkách vnit ní, zahrani ní i finan ní politiky zem . Panovník p estal být suverénním vládcem (jak ho zt les oval nap . Karel IV.), musel respektovat mín ní stavovské obce a p ipadla mu role reprezentanta státu a jeho zájm . takové striktní vymezení mezi králem a stavy v eských pom rech nikdy nebylo = neustálé nap tí a p etahování (za Jagellonc stavy zna nou p evahu nad panovníkem)

ZEMSKÝ SN M -

p íslušníci t í stav – panského, rytí ského a m stského sn movní jednání probíhala ve t ech kuriích (odd leních), odpovídající stavovské obce

len ní

-

každý pán a rytí m l 1 hlas v p íslušné kurii, v m stské kurii 1 hlas každé královské m sto

-

k usnesení bylo t eba konsensu (v praxi rozhodovalo spíš panstvo a rytí stvo)

-

základním právem bylo povolování panovníkovi vybírání daní (berní)

-

tvo il i nové zákony, dával zásadní povolení k vojenskému tažení za hranice zem , ud loval cizinc m inkolát (právo obyvatelské)

-

zákony nabývaly platnosti zapsáním do zemských desek 50

-

sn movní usnesení nevyžadovalo král v souhlas vedle zemských sn m zasedaly i SN MY KRAJSKÉ

-

- na nich rytí i volili své zástupce do zemského sn mu -

své sn my m ly i vedlejší zem Koruny eské

ZEMSKÝ SOUD - právní tribunál, p ed který náležely všechny záležitosti šlechtic (pán a rytí ) v p ípad právních a majetkových spor a nejasností -

zasedal 4x ro n , p edsedal mu panovník nebo jeho zástupce (nejvyšší purkrabí) -

hlavní initelé

- zemský sudí (vedl vlastní ízení) - nejvyšší písa - nejvyšší komorník (staral se o ádné vedení zemských desek)

VLASTNÍ VLÁDNÍ ORGÁN KRÁLOVSTVÍ ESKÉHO -

tvo ili ho nejvyšší zemští ú edníci -

nejd ležit jší – nejvyšší purkrabí

-

nejvyšší kanclé – dával souhlas k vydání každé významn jší královské listiny

-

podkomo í – správa královských m st a potvrzování len m stských rad

-

dále nejvyšší komorník, zemský sudí, zemský písa , hofmistr, dva purkrabí karlštejnští a purkrabí hradeckého kraje

-

rytí ský stav m l nárok pouze na nejvyššího písa e zemského, purkrabího hradeckého kraje a podkomo ího - všechny ostatní funkce zastávalo panstvo

MORAVA -

tam vládl eský král z titulu markrab te moravského

-

nejvyšší správní ú edník – zemský hejtman

-

zástupcem panovníka byl fojt, ve Slezsku královští hejtmanové

51

V základních rysech si správa zemí Koruny eské udržela tuto podobu do t icetileté války. Zásadní zm ny v echách a na Morav p ineslo Obnovené z ízení zemské z roku 1627, resp. 1628.

HOSPODÁ STVÍ A SPOLE NOST V P EDB LOHORSKÉM STÁT P EKONÁVÁNÍ HOSPODÁ SKÉHO ROZVRATU - morové epidemie, husitské války, válka mezi Vladislavem Jagellonským a Matyášem Korvínem = úbytek 40 – 50 % obyvatel -

1483-1520 – další morové epidemie

- 1487 – feudální vrchnosti prosadily usnesení o p ísn jším omezení pohybu poddanského obyvatelstva (zabrán ní odchodu poddanských rolník do lépe prosperujících oblastí a královských m st) + zvýšení robotních povinností =

nespokojenost, vzpoury (p ípad Dalibora z Kozojed) - potla ení krajskou hotovostí

- šlechta za ala podnikat = vzestup poddanských m st (Mladá Boleslav, Jind ich v Hradec, eský Krumlov, Pod brady) = konkurence královským m st m - nízká úrove dálkového obchodu – až do roku 1495 platil církevní zákaz obchodování s husitskými „kací i“ (prolomení Norimberskými kupci – monopol) -

na konce 15. století stoupla produkce Kutnohorských dol

-

další nalezišt st íbra – Jáchymov (dolar)

-

1547 zrušil Ferdinand I. grošový systém a eský groš byl zahrazen zlatým rýnským a grošem míše ským

ŠLECHTICKÉ PODNIKÁNÍ A POSTAVENÍ PODDANÝCH - rozší ení vrchnostenského hospoda ení – tzv. REŽIJNÍ VELKOSTATEK ( ½ 16. století) - nejúsp šn jší rod Smi ických (SV echy – Náchod, Hrubá Skála, atd.) – ekonom Jeroným Bukovský z Neudorfu – pozd ji u Albrechta z Valdštejna tzv. cenová revoluce – r st cen v návaznosti na r st po tu obyvatel (po p ekonání deprese) -

poddaní – rukod lné práce (tkalci, sklá i, povozníci) vedle obilná ství bylo úsp šné RYBNÍKÁ STVÍ - od 1. ½ 14. století, rozmach po husitství (zavlažovány neúrodné pozemky) 52

- pernštejnské (Pardubicko) a rožmberské (T ebo sko, Bud jovická pánev) panství - nejvýznamn jší stavitel Jakub Kr ín z Jel an (Sv t, Rožmberk) PIVOVARNICTVÍ

-

- bíle pšeni né pivo - prosperitu podpo il Ferdinand I. tzv. posudným (= zvláštní poplatek m stských pivovar ), jelikož poddaní museli odebírat pivo své vrchnosti nejbohatší rody – Smi i tí, Tr kové z Lípy

-

úsp šné – soukenictví (hlavn V echy – Rychnov nad Kn žnou, Pardubice) a plátenictví (S a SV echy – Krkonoše, Jizerské hory)

-

tzv. nákladnický systém (spojen s plátenictvím) - p edstupe obchodníky)

rozptýlené manufaktury (odbyt zprost edkováván jinými

KULTURA ESKÉHO STAVOV. STÁTU (DOBA VELESLAVÍNOVA)

RENESANCE = znovuzrození, obrození antického ideálu -

-

obrat k lov ku -

malí i a socha i se snažili o realistické zachycení postav a usilovali vystihnout též jejich psychické rozpoložení

-

oblíbené žánry – portrét a davové scény, zasazené do prostoru antikizujících staveb i do krajiny

-

alegorie (jinotaje) z každodenního života, erpající ze st edov kých motiv

-

znovuobjevení p irozenosti a nahoty (inspirace z antiky – harmonie duše a t la)

-

do literatury pronikaly erotické nám ty

-

architektura – zvláš pohodlné m stské domy, venkovská sídla (vily letohrádky, zámky), ale i nádherné církevní objekty k nám p icházela renesance pomalu (sep tí s antikou vždy um lé) - ned v ra nekatolické v tšiny obyvatel

53

- ocitala se v rozporu s autoritou Písma svatého a božím zákonem, jak je chápalo eské reformní hnutí - ohlas mezi eskými a moravskými katolíky

NÁBOŽENSTVÍ -

konec 15. století – v echách a na Morav 2 církve – kališnická (70% obyv.), katolická -

s nástupem luterské reformace i kalvinismu došlo k hluboké diferenciaci náboženských pom r v zemích Koruny eské

JEDNOTA BRATRSKÁ -

rostoucí po et len -

prosazení realisti t jší skupiny (možnost vstoupit i majetn jším ob an m)

-

od ½ 16. století se významnými centry staly poddanská m sta (Mladá Boleslav, B lá pod Bezd zem, Litomyšl, atd…)

-

v ele biskupové, ob ady se konaly v prostých svatyních – sbory

-

v innosti bratrských obcí se uplat ovaly i ženy

VZD LANOST A ŠKOLSTVÍ dobrá úrove nutnost) -

( tení, psaní, po ítání, základy ú etnictví – v m š anském prost ední

d ležitosti nabývalo studium jazyk - latina, n m ina, ale i italština a špan lština (habsburský dv r, katolíci) bohaté vrstvy – soukromí u itelé (precepto i), zbytek m š anské partikulární školy

-

gymnázium – výuka v duchu humanitních zásad - významná bratrská gymnázia (Mladá Boleslav, Ivan ice, P erov) - vysoká úrove jezuitských gymnázií (Praha, Brno, Olomouc, katolíci

-

1562 založili Jezuité vlastní vysoké u ení (Klementinum) - filosofické a teologické studium - disputace (diskuse) 54

.Krumlov) -

- soupe ení mezi Klementinem a Karolinem (UK) -

pro vysoké školy humanistického duchu se b hem 16. století vžil název Akademie -

úrove pražské kališnické univerzity v porovnání se zahrani ím nízká rozvoj p írodních v d

-

- p írodov dec Tadeáš Hájek z Hájku (p eložil Matthioliho herbá ) - Tycho de Brahe (Dán), Johanes Kepler (N mec) - Jan Jesenius (1. ve ejná pitva v echách) dv r Rudolfa II. – astronomové, astrologové, ale i alchymisté (Bavor Rodovský z Husti an) -

tzv. kavalírské cesty – panští a rytí ští synkové odcházeli z eských zemí studovat do zahrani í vysoké školy

LITERATURA A HUDBA POD VLIVEM HUMANISMU, RENESANCE A REFORMACE - vedle cestopis a p eklad r zných knih p ispívaly k rozši ování obzoru též rozli né „noviny“, tišt né letáky (zprávy o aktuálních politických a vále ných událostech i senzacích) -

knihtisk – p edevším pražští knihtiska i - Mikuláš Koná z Hodišova - Ji í erný Rož alovský – Melantrich z Aventina = jeho podniky p evzal Daniel Adam z Veleslavína

Veleslavín v význam výmluvn dokládá okolnost, že jeho jménem nazvali na rozhraní 18. a 19. století literární v dci období poslední 1/4 16. v ku, které se jim jevilo, pokud jde o rozsah a jazykovou úrove , „zlatou dobou“ eské literatury = = VELESLAVÍNSKÁ EPOCHA - nové sm ry, humanismus a renesance, vstupovaly do eské literatury jen pozvolna (odlou enost a izolovanost Království eského v dob husitských válek) = konzervování tradi ních žánr oblíben rytí ský epos (nevznikala sice nová díla, ale p episovala se stará)

-

- Tristan a Izalda, Vévoda Arnošt, ale i Trojanská kronika -

stále kázání, traktáty, polemiky (v podstat pokra ováním spor katolíky) 55

mezi husity a

HUMANISMUS -

rozhraní 15. a 16. století v eské literatu e eští katoli tí stoupenci humanismu se snažili napodobit zahrani ní vzory (Petrarca, Piccolomini), psali latinsky a hlavní autority spat ovali v antických, zejména ímských klasicích

-

- list, dopis (latinsky epistula) – nejen sd lením, ale i um leckým dílem (pocity, názory autora, ne etl je jen adresát, byly teny ve ejn ) - tento zp sob dopisování se nazývá epistolografie (na rozdíl od korespondence, jejíž hlavním smyslem je pouhá vým na sd lení) -

p íležitostné verše (epitafy, gratulace, alegorické skladby)

-

z latinsky píšících katolických humanist - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (epistolografické a alegorické básn ), Jan Skála z Doubravky (odborné práce) kališnický humanismus – charakteristický ráz

-

- p estává být záležitostí jen úzkého kruhu vzd lanc = snaha, aby promlouval k širším spole nosti - požadavek, aby i humanisté psali esky a do eštiny i p ekládali - Viktorin Kornel ze Všehrd (O práviech, o súdiech i o dskách zem knihy devatery)

eské

Humanistická orientace dominovala v literatu e, katolické i nekatolické, esky i latinsky psané až do Bílé Hory. -

auto i jednoty bratrské - Karel Starší ze Žerotína (politické spisy a listy) - Jan Blahoslav (Filipka proti misomus m, p eklad Nového zákona, Gramatika eská)

-

BIBLE KRALICKÁ – celá v eštin (p ihlíží k hovorové e i, p esto krásný jazyk)

RENESANCE -

rozvern jší, mravn voln jší -

Hynek z Pod brad – p eklad Dekameronu, autor veršované skladby Májový sen ( = zachycuje poprvé v eské literatu e milostný akt nesezdaných milenc ) 56

-

p íb hy lidového p vodu (Eulenšpígl, vypráv ní o Janu Pale kovi, šaškovi krále Ji ího)

-

Mikuláš Da ický z Heslova, Šimon Lomnický z Bud e – vtip a humor

D JEPISECTVÍ Václav Hájek z Libo an – Kronika eská

-

Jan Dubravius – D jiny Království eského (po n m je pojmenovaná v Plzni Doubravka)

-

tzv. historické kalendá e

HUDBA -

husité stále jednohlasý zp v, renesance se ve vícehlasu libovala -

dv r Rudolfa II. – kapela sv tové pov sti

-

skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

-

tzv. literátská bratrstva – amatérské p vecké soubory

-

kancionály (literátské zp vníky)

-

Šamotulský kancionál (nejslavn jší bratrský zp vník)

-

Jan Blahoslav – Musica – 1. teoretická práce o hudb

RENESANCE A MANÝRISMUS VE VÝTVARNÉM UM NÍ eská výtvarná renesance – typický ráz

-

- postrádá monumentalitu i titánská rozhled a p sobí zdrobn lým, tichým, d v rným a uklid ujícím dojmem

MALÍ STVÍ -

vyšší úrove m la knižní malba (kancionály) -

vývoj portrétového um ní (podobizna Albrechta Libštejnského z Kolovrat)

-

nást nné malby – nové techniky (italští mist i) – fresko – nanášení barvy na erstvou omítku = = sgrafito – pak vyškrabávání kresby do omítky 57

-

bledé a chladné tóny barev

SOCHA STVÍ -

nižší úrove , v tšinou povoláni odborníci z ciziny -

„zpívající fontána“ (u Belvederu) dle návrhu italských mistr (odlil ji Tomáš Jaroš)

DV R RUDOLFA II. malí i – Hans von Rachen, Bartolomeo Spranger, Giusseppe Arcimboldo

-

socha i – p . Adrian de Vries

-

sb ratelství – da Vinci, Tizian, Veronese, Tintoretto

ARCHITEKTURA 1) 1490-1535 -

1. stavební prvky

-

renesan ní prvky lze nalézt už ve Vladislavském sále (Ludvíkovo k ídlo Pražského hradu) – velká okna, portál

-

inspirace v Itálii – brána zámku v Tova ov

-

renesan ní prvky p i opev ování starých gotických hrad

2) 1535-1620 -

královský Letohrádek královny Anny v zahrad Pražského hradu

-

letohrádek Hv zda, Mí ovna na Pražském hrad , Lobkovický palác na Pražském Hrad

-

šlechta

-

Horšovský Týn (p estavba), Kací ov, Jind ich v Hradec -

zámky – prostorné místnosti, kazetové stropy (Malá Strana – páni z Hradce, Hrad anské nám stí – Lobkovicové, dnešní Schwarzenberský palác)

m stská architektura – lenité štíty, zdobená pr elí, sgrafitová výzdoba, podloubí (Praha, Tel , Slavonice, Tábor, Krom íž) = eská renesance v eské církevní architektu e se renesance tak ka neuplatnila (výjimkou je luteránský kostel sv. Salvátora na Starém M st pražském) -

Plze ská radnice, císa ský d m, Chot šovský d m, mincovna – kostel sv. Jáchyma 58

8. HABSBURKOVÉ NA ESKÉM TR N NÁSTUP HABSBURK NA ESKÝ TR N -

smrtí Ludvíka Jagellonského se rozpadla esko-uherská personální unie -

n kolik kandidát na eský tr n

- nap . Ferdinand Habsburský (arcivévoda rakouský), vnukové Ji ího z Pod brad (vládli v Lužici – Fridrich a Karel), polský král Zikmund III., n kte í domácí šlechtici, brat i Vilém a Ludvík Bavorští z rodu Wittelsbach - podmínka – zaplacení dluh Jagellonc (300 000 zlatých) – Ferdinand nesliboval, že zaplatí královský dluh v plné výši, ale okamžit zaplatil polovinu zá í 1526 – Ferdinand I. Habsburský zvolen a korunován eským králem ( eští stavové netušili, že tak zajiš ují Habsburk m vládu ve st edoevropském prostoru na 400 let) Chytrý Habsburk souhlasil se všemi p edloženými požadavky, chránícími charakter stavovského státu. Slíbil, že bude sídlit v Praze, že nikoho nesesadí ze zemských ú ad , že neporuší stavovská práva, že nebude zasahovat do stavovské solidarity, že zaplatí královské dluhy, že uznává náboženskou svobodu a že nástupce nebude zvolen a korunován za jeho života. Netrvalo dlouho a eští stavové poznali sv j omyl. Ferdinand Habsburský za al pom rn záhy stavovské výsady systematicky oslabovat. FERDINAND I. HABSBURSKÝ (1526-1564) - manželkou byla Anna Jagellonská (sestra Ludvíka), Ferdinand ji velmi miloval, m l s ní 14 d tí, nechal pro ni postavit Letohrádek královny Anny, zem ela p i porodu - brzy se výrazn st etly dva principy – stavovský (založený na starších výsadách) a panovnický (dožadující se silné úst ední moci) = proti Ferdinandovi vzniká opozice = st huje se do Vídn -

rozpory se vyhrotily v letech 1546-1548 – 1. protihabsburský odboj

V této dob byla v íši tzv. Šmalkaldská válka (boj císa e Karla V. proti protestantským knížat m). Karel požádal bratra o pomoc. Ferdinand svolal zemskou hotovost bez schválení zemského sn mu – odmítnutí poslušnosti (krom Plzn a Ústí nad Labem). Karel V. vyhrává a Ferdinand se mstí eským stav m za neposlušnost. Nechal zkonfiskovat majetek m st, která mu odep ela poslušnost. - v Uhersku sou asn s Ferdinandem zvolen Jan Zápolský – umírá 1540 = uherským králem se stává Ferdinand -

1541 – rozd lení Uherska na 3 ásti

1. st ed + jih (Budín) – obsazeno Turky, vzniká zde budínský pašalík (paša = místodržící 59

2. západ + Chorvatsko (Prešpurk) – Habsburkové 3. Sedmihradsko – samostatné vévodství, vládli zde potomci Jana Zápolského, pozd ji autonomní oblast Habsburk - 1531 – Ferdinand ímským králem (spoluvlada bratra Karla V.), 1556 ímským císa em (Karel abdikoval – poprvé v d jinách), 1558 korunován - 1556 – na Ferdinandovo pozvání p išli do ech Jezuité (zal.1540, Ignác z Loyoly) – oblast školství, vychovávají katolíky = protireformace - 1555 – v íši uzav ení Augšpurského míru, kde byla prosazena zásada „cuius regio, eius religio“ tj. „ í zem , toho náboženství“. V eském království jeho ustanovení neplatila. - 1561 – obnova pražského arcibiskupství, arcibiskupem Antonín Brus z Mohelnice (katolík) - 1564 – zem el, aniž dosáhl toho, o co usiloval – katolická a centralizovaná monarchie (pochován v kat. sv. Víta) MAXMILIÁN I. – ESKÝ KRÁL, II. – ÍMSKÝ KRÁL (1564-1576) -

tolerantn jší, tajn sympatizoval s luterány, sídlil ve Vídni -

1575 – ú astnil se zemského sn mu a cht l, aby byl syn Rudolf ješt p ed jeho smrtí zvolen eským králem - eská šlechta vznesla požadavek potvrzení vyznání pro luterány, utrakvisty a eské bratry

ESKÉ KONFESE – svoboda

= konfese uznána ústn (dohled nad dodržování náboženské svobody m li tzv. defenzo i), Rudolf potvrzen králem -

1576 – umírá

RUDOLF II. (1576-1612) -

všechny tituly, matkou byla Marie Špan lská (sest enice jeho otce) -

na vychování byl s bratry ve Špan lsku u Filipa II (vliv katolicismu), byl sv dkem inkvizi ních proces a autodafé (upalování kací )

-

nevyrovnaná osobnost, citlivý, milovník um ní, vyhran ný katolík

-

nebyl ženatý, m l n kolik milenek, dlouholetá p ítelkyn Kate ina Stradová – porodila mu levobo ka – Julian d’ Austria (duševn chorý, sadista, v roce 1608 zabil na zámku v eském Krumlov hr zným zp sobem m š anskou dívku, kterou hodlal získat jako svou milenku, a její poz statky svrhl z oken do vln Vltavy)

60

-

1583 – za sídlo si zvolil Pražský hrad (spousta um lc , viz minulá otázka) -

nep átelský vztah k bratru Matyášovi – snažil se získat moc 1604 – zavedl Rudolf v Uhersku pouze katolictví

-

Neustálé boje s Tureckem, Ma a i se cht li odtrhnout a spojovali se s Turky, rozší ení kalvinismu. V letech 1604-1606 vypuklo povstání v ele se Št pánem Bo kajem – vtrhli na území Moravy u Slovenska, do jednání se zapojil Matyáš, sám se dohodl s Turky, slíbil, že zruší povinné katolictví. Bo kaj dostává Sedmihradsko, Turk m slíbil placení výkupného. - Habsburský rod se domluvil, že p im jí Rudolfa, aby abdikoval a zvolili Matyáše tajným králem = 1608 – Matyáš se vydává s rakouskými a uherskými stavy na Prahu, cht jí ji dobýt a sesadit Rudolfa - eši zachovali Rudolfovy p íze = Libe ský mír – mezi bratry dohoda o rozd lení moci - Rudolf – echy, Lužice, Slezsko - Matyáš – Uhersko, Morava, Rakousko - Rudolf si ponechává titul eský král a císa , Matyáš uherský král 1609 p ipravili eští stavové MAJESTÁT NA NÁBOŽENSKOU SVOBODU

-

- písemné potvrzení eské konfese (svoboda m la platit i pro poddané) - Rudolf byl eské šlecht zavázán = ustoupil nekatolík m takovým zp sobem, že tento in nemá v p edchozích dobách v bec obdoby Po nebývalém úsp chu, kterým Majestát bezesporu byl, se stavovská opozice v echách zbavila ostražitosti a necht la p ipustit, že by Rudolf plánoval n jaký protiúder.Rudolf využil pomoci svého p íbuzného – bojovného pasovského biskupa Leopolda a povolil vstup jeho vojsk na území ech. Pasosovské oddíly pod vedením generála Raméa vtrhly v lednu 1611 do zem od jihu a pustošily, co jen mohly.Jejich ád ní, které vrcholilo rabováním v Praze na Malé Stran , vyvolalo bou i nevole nejen u obyvatel království, ale rázn se ohradil i arcikníže Matyáš. Rudolf II.byl donucen v dubnu vzdát se své koruny v Matyáš v prosp ch s definitivní platností a musel slíbit, že doporu í i jeho volbu v íši. Císa em íše ímské se Matyáš stal po Rudolfov smrti v roce 1612. MATYÁŠ II. (1611-1619) -

op t p esídlil do Vídn -

za al provád t politickou rekatolizaci – do ú ad k porušování Majestátu 61

dosazuje katolíky, dochází i

-

nem l potomka – na eský tr n vybrán Ferdinand Štýrský z vedlejší v tve Habsburk 1615 – zasedání zemského sn mu: a)

rozhodovali o výši berní, stavové odsouhlasili Matyášovi bern na 5 let dop edu = sn m ztratil právo rozhodovat o financích na n kolik let

b)

eština povýšena na jediný závazný ú ední, jednací jazyk = Lužice a Slezska v nevýhod (p evaha n mecky mluvící menšiny)

obyvatelé

- 1617 – zav ení nekatolických kostel v Broumov a Hrobech = vyost ení vztah mezi katolíky a protestanty eští stavové p ijali za budoucího eského krále Ferdinanda Štýrského – tvrdý katolík (nekatolická stavovská opozice se sice pokoušela bránit, ale pod nátlakem tém všichni ustoupili) - b ezen 1618 – petice Matyášovi – nekatoli tí stavové si st žovali na porušování Majestátu – jeho odpov dí bylo zakázání dalších sn m - 21.5.1618 – celozemský sn m nekatolických stav v pražském Karolinu – tajný, rokovalo se o dalším postupu – „králem z jejich st edu“ byl zvolen Albert Smi ický (p ed asn umírá) -

23.5.1618 – 2. pražská defenestrace (v podstat už t etí) - skupina asi 100 šlechtic vnikla na Pražská hrad do eské zemské kancelá e a p e etla místodržitel m obžalobu

= vyhodili je z okna

- Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka - Jaroslav Bo ita z Martinic - písa Fabricius

- pouze lehce zran ni, spadli do hnoje = 23.5.1618-8.11.1620 – I. fáze 30-ti leté války – tzv. válka eská

T ICETILETÁ VÁLKA (1618-1648) P Í INY - náboženské rozpory, které se nahromadily b hem 16. století tém v celé Evrop a s tím související boj o mocenskou p evahu v Evrop (západní zem rychlejší vývoj oproti východní a st ední Evrop , ale ve v tšin zemí u moci absolutisti tí vládci)

62

CHARAKTER - poprvé v historii vznikají b hem války vále né koalice (uskupení), svým zp sobem to byla první válka „evropská“, poprvé se naplno uplatnil systém žoldné ských armád PR B H- d líme na n kolik fází, které jsou pojmenovány podle zemí, jež m ly hlavní podíl na vále ných událostech

I. FÁZE – VÁLKA ESKÁ - za íná v podstat 2. pražskou defenestrací 1618, vzpourou eských protestantských stav proti vlád , ke kterým se p ipojují stavové slezští a luži tí (obdrželi finan ní podporu z Nizozemí a vojenskou pomoc od protihabsburských feudál – savojský vévoda, sedmihradský kníže Gabriel Bethlen, falcký kurfi t) - u nás zvoleno 30-ti lenné direktorium, které m lo spravovat zemi – do ela Václav Vilém z Roupova (hrab Thurn dostal za úkol vytvo it vojsko) - direktorium odmítlo Ferdinanda Štýrského králem, požádali o pomoc moravské stavy (odmítnutí, vyhlásili neutralitu – velký vliv Karel starší ze Žerotína – pat il k jednot bratrské – byl odsunut Ladislavem Velenem ze Žerotína = Morava se p idává) -

1619 – Matyáš umírá - na tr n nastupuje Ferdinand Štýrský (Ferdinand II.) – sesazen eskými stavy z tr nu a novými eským králem byl zvolen kalvinista, ze anglického krále Jakuba I. a v dce protestantské Unie FRIDRICH FALCKÝ („zimní král“) – stavové si od n ho slibovaly, že zajistí podporu v zahrani í (Anglie, S Evropa, Nizozemí), ale podpora byla velmi slabá (Víde uznává Ferdinanda Štýrského)

-

boje na území ech, Moravy, ale i Uherska a Rakouska - st ety vojsk – Protestantská unie x Katolická liga

- Unie vznikla v roce 1618 na území íše - n me tí protestanti – generál Mansfeld - eští stavové - savojský vévoda Karel Emanuel (katolík, šlo mu o získání p dy) - Liga vznikla v roce 1609 v íši - v ele bavorský vévoda Maxmilián a generál Tilly, papež, polský král Zikmund III., špan lský král Filip III., císa ské vojsko pod vedením hrab te Buquoye a pozd ji pod vedením Albrechta z Valdštejna 63

-

zpo átku p evaha protestant -

listopad 1618 – dobytí Plzn generálem Mansfeldem – 3 roky pod kontrolou (Plze považována za baštu katolicismu, proto zde Mansfeld zanechal svá vojska)

-

mezitím boje kolem Vídn (1619-1620), v ele Gabriel Bethlen – Víde nedobyta 1619 – bitva u Záblatí (J echy, u Vod an)

-

- Mansfeld x císa ským vojsk m – porážka protestant , od té doby za ínají prohrávat (nedostatek financí z Anglie a Nizozemí) Rozhodující obrat ve válce nastal, když se Ferdinandovi poda ilo získat spojenectví Maxmiliána Bavorského (1620) a jím vedené íšské Katolické ligy (byl mu slíben kurfi tský hlas po Friedrichovi Falckém). Vyvrcholení – 8.11.1620 – bitva na Bílé ho e (12.00 – 14.00) -

protestanti m li dobrou strategii, ale katolík bylo víc (20 000 x 28 000)

- protestanti – Kristián z Anhaltu, Jáchym Ond ej Šlik, Matyáš Thurn (Mansfeld zde nebyl – osudná chyba) -

katolíci – M. Bavorský, generál Buqoy

eští d stojníci odjeli = nejednotné velení, vojáci nebyli dob e placeni, a proto n kte í z nich do bitvy ani nezasáhli a odjeli -

bitvy se zú astnilo pouze 6 000 na každé stran , zbytek uprchl - ztráty – 3000 protestanti, 2000 katolíci

Fridrich Falcký – do bitvy nezasáhl, když se dozv d l o porážce stav , uprchl do Nizozemí, kde roku 1632 zem el na tyfus porážkou na Bílé ho e kon í povstání eských stav , na tr n op t Ferdinand Štýrský (Ferdinand II.) – pronásledování, konfiskace majetku - Morava se p ipojila k ech m až pozd ji, a proto byl šlechtic m pouze konfiskován majetek echy – Ferdinand se osobn mstí – 21.6.1621 – poprava 27 eských pán Starom stském nám stí - popravoval kat Jan Mydlá - 3 vyšší šlechtici, 7 rytí , 17 m š an – mezi nimi i 1 katolík

64

na

- p . Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Jesenius, Jáchym Ond ej Šlik, katolík Diviš erný z Chudenic (protože otev el stav m brány Pražského hradu) - sou asn byl stav m konfiskován majetek a v tšina v dc emigrovala

povstání

II. FÁZE – VÁLKA FALCKÁ (1621-1623) válka se z ech a Moravy p enesla na území íše, kde brzy ztratil Fridrich Falcký své veškeré pozice v Horní a Dolní Falci (roku 1621 vypršelo 12-ti leté p ím í mezi Špan lskem a Nizozemím, Falc se nepoda ilo proti Špan l m ubránit) - Fridrich Falcký byl zbaven své kurfi tské hodnosti, kterou získal na základ p edchozích tajných dohod v rný katolík Maxmilián Bavorský

III. FÁZE – VÁLKA DÁNSKÁ (1625-1629) - teprve roku 1625 se po spletitých jednáních utvo ila v Haagu silná protihabsburská koalice - Anglie, Nizozemí, Dánsko a dolnosaská knížata - koalice získala podporu Francie, Sedmihradska i Osmanské íše (Turecka) - vedením byl pov en dánský král Kristián IV., který pronikl až na Moravu, zde zastaven vojsky eského šlechtice v habsburských službách Albrechta z Valdštejna -

1629 – v Lübecku podepsána mírová smlouva s Dánskem, po níž se koalice rozpadla

-

Ferdinand využil p evahy k vyhlášení tzv. restitu ního ediktu - vrácení všech statk katolické církvi v podob p ed augšpurském vyrovnání = nesouhlas v protikatolickém tábo e, který vyvolal i novou protihabsburskou koalici

OSOBNOST ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA (1583-1634) P vodn protestant, který za stavovského povstání p estoupil ke katolicismu. Oženil se s bohatou vdovou Lukrécií z Landeku. Ve službách císa e Ferdinanda II. to dotáhl až na generalissima jeho armád. Po Bílé ho e se podílel na konfiskacích majetku tehdy nejbohatšího rodu Smi ických. Roku 1627 vytvo il na severu ech v podstat „stát ve stát “ – vévodství Frýdlantské. V noval se podnikání, na vlastní náklady vyzbrojil asi 40 000 armádu, která bojovala na stran Habsburk . Získal také oblast kolem Baltu – Meklenbursko („generál nad Atlantským a Baltským mo em“). Jako velitel císa ských armád n kolikrát porazil Dány a Švédy (nap . roku 1632 v bitv u Lützenu porazil švédského krále Gustava 65

Adolfa). Po krátkém období, kdy byl císa em odvolán z vedení armády, se znovu zapojuje do války, údajn vyjednává s eskými emigranty a Švédy (z ejm cht l p ejít na jejich stranu – pomsta za odvolání z vedení armády), proto je na rozkaz Ferdinanda II. sesazen z ela armády a roku 1634 je v Chebu svými d stojníky zavražd n (p edtím pobýval v Plzni – Valdštejnský d m na nám stí Republiky). Jeho obrovský majetek byl zkonfiskován státem.

III. FÁZE – VÁLKA ŠVÉDSKÁ (1630-1635) do války se zapojuje nová protestantská velmoc – Švédsko, v ele se svým králem Gustavem II. Adolfem, který se vylodil v severním N mecku – snaha ovládnout Balt (jeho vojáci pocházeli ze svobodných sedlák , byli velice oddaní králi, m li moderní výzbroj) -

zpo átku Švédové vít zí (1631 – bitva u Breitenfeldu), na jejich stranu se p idává i Sasko

-

1631 – Sasové obsazují Prahu a s nimi se navracejí n kte í eští pob lohorští emigranti, ale Valdštejn je nakonec vytla í z ech

-

1632 – bitva u Lützenu - dopadla pro Habsburky i Švédy nerozhodn , ale padl zde Gustav II. Adolf - od té doby za ínají Švédové prohrávat (do ela kanclé Axel Oxenstierna)

-

1634 – bitva u Nördlingen – vít zí Habsburkové (Tilly) nad Švédy a protestanty -

1635 – uzav en tzv. pražský mír - Sasko získává navždy Lužici (od té doby už nikdy nepat ila k eskému státu)

V. FÁZE – VÁLKA ŠVÉDSKO – FRANCOUZSKÁ (1635-1648) - do války vstupuje Francie na stran protestant (v té dob králem Ludvík XIII., politiku však ídil proslulý kardinál Richelieu), roku 1643 nap . Francie vít zí nad Špan ly u Rocroi -

na konce války plení Švédové eské zem – bitva u Jankova (nejv tší bitva 30LV na našem území, vít zí Švédové)

-

1648 – Švédové obsazují Prahu (proti nim veškeré obyvatelstvo), odvážejí cenné Rudolfovy sbírky z Hradu

- 1644-1648 – dochází k mírovým jednáním ve m stech Münster a Osnabrück (vestfálsko) = Vestfálský mír -

mezitím zem el císa Ferdinand II. a na jeho místo zvolen mírn jší katolík Ferdinand III.

66

D SLEDKY T ICETILETÉ VÁLKY Válka skon ila tzv. Vestfálským mírem (1648). Zm nila hranice n kterých evropských stát , Francie a Švédsko byly vít zi – staly se nejv tšími vojenskými mocnostmi v Evrop . Švédsko získalo P ední Pomo any a kontrolovalo obchodní cesty na Baltu, Francie získává na íši Mety, Toul, Verdun a ást Alsaska. Definitivn uznána samostatnost Švýcarska a Nizozemí. Sasko získává Horní a Dolní Lužici, Svatá íše ímská nadále politicky i hospodá sky rozt íšt ná, avšak rodová moc Habsburk v monarchii nedot ena. Válka p inesla celé Evrop ekonomický úpadek, n které vesnice celé vym ely, a už na následky vále ných konflikt nebo na ší ení chorob (mor, úplavice, tyfus). Velký vliv m la válka také na morálku a duchovní život lidí (strach z krutostí žoldné ských vojsk byl velice traumatizující), mnohé oblasti postihla neúroda a následn hladomor. Náboženské otázky vlastn z staly stranou.

ESKÉ ZEM ZA T ICETILETÉ VÁLKY -

eské zem byly b hem války zna n postiženy (drancování Švéd , ada bitev)

- z náboženského hlediska byl stanoven mezník, p ed n jž se nelze vracet a to rok 1624 – co bylo k tomu datu katolické, z stalo ímské církvi, kde panovala vyznání nekatolická, byla jejich supremace potvrzena - toto ustanovení znamenalo konec všem nad jím naší emigrace, nebo ješt p ed vydáním Obnoveného z ízení zemského byly vydány první patenty proti nekatolík m, které prohlašovaly za jediné platné ímské vyznání (nejznám jší osobou pob lohorských emigrant se stal J.A. Komenský) -

1627 – tzv. OBNOVENÉ Z ÍZENÍ ZEMSKÉ (soubor zákon ) 1) potvrzení d di nosti eského tr nu pro Habsburky 2) jediné náboženství, které je povolené – katolictví 3) n m ina byla zrovnoprávn na s eštinou (jako ú ední jazyk) 4) pravomoci zemských sn m siln omezeny 5)

eská dvorská kancelá se st huje natrvalo do Vídn

- pro Moravu vydáno roku 1628 - b hem války se do ech dostávají nové šlechtické rody z ciziny, které získávají levn zkonfiskovaný majetek eských protestant (velké zm ny ve vlastnictví p dy, sídel apod.), nejznám jší rody – Buquoyové, Gallasové, Piccolominiové, Coloredové, Eggenbergové, atd. - podle odhadu u nás p ed válkou asi 1 700 000 obyvatel, po ní asi 950 000 (asi 1/3 zem ela = v tší robotní i da ové zatížení rolník ozna uje jako 2. nevolnictví) 67

(n kdy se období po t icetileté válce

BAROKO termín baroko pochází z portugalského slova barocco, jímž klenotníci v 16. století ozna ovali nepravideln utvá enou perlu -

kolébkou nového stylu byl Pyrenejský (Iberský) a Apeninský poloostrov

-

jde o poslední zcela ucelený um lecký styl

-

tzv. manýrismus je chápán jako p edstupe baroka nebo jako záv r renesance

-

zasáhlo výtvarné i užité um ní, literaturu i hudbu

- k nám proniklo se v souvislosti s expanzí katolické církve (po Bílé ho e), nástup baroka byl však p evratem i pro v tšinu nekatolického obyvatelstva eských zemí v prvních desetiletích 17. století (doznívá v záv ru 1. ½ 18. století) -

zdomácn ní baroka u nás = eské baroko

PODSTATA BAROKA -

vnit ní nap tí, neklid, smysl pro dramati nost

-

za nepravidelností, rozevlátostí a okázalou rozdycht ností se ovšem skrývá pevný ád

-

doba protiklad – základní kontrast: nicotnost pozemského života ve srovnání s životem v ným, rozpor mezi prostou, nedokonalou lidskou existencí a nepostižitelným nadzemským sv tem

ARCHITEKTURA - je možné íci, že ráz našich m ste ek a vesnic, byl až do nedávné socialistické devastace barokní -

charakteristickým rysem baroka bylo vzácné pochopení pro zasazení staveb do krajiny a m stských celk

-

stavby prvo adého významu byly hlavn na objednávku šlechty a církve

-

celé um lecké dynastie – Luragové, Brokoffové, Dientzenhoferové, …

Carlo Lurago -

nejv tší církevní stavba v pob lohorské Praze – areál jezuitské koleje a sní spojených kostel na Starém M st pražském (Klementinum)

Francesco Carrati (Ital)- projektoval rozsáhlý palác na Hrad anech a pro Lobkovice postavil zámek v Roudnici nad Labem

68

Jean – Baptiste Mathey -

navrhl a stav l zámek Šternberk v Tróji a starom stský kostel a klášter k ížovník s ervenou hv zdou

Jan Bernard Fischer z Erlachu -

palác Clam – Gallas v Praze a velkolepý zámek ve Slavkov u Brna

VRCHOL BAROKNÍHO STAVITELSTVÍ Jan Blažej Santini -

tv rce zvláštní odnože barokní architektury – tzv. barokní gotika, která p etvá í gotické prvky v barokní syntézu

-

nap . klášterní chrámy v Sedlci u Kutné Hory, Kladrubech a hlavn kostel na Zelené ho e u Ž áru nad Sázavou

Kryštof Dientzenhofer (otec) -

klášter sv. Markéty v B evnov , za al stav t jezuitský komplex na Malé Stran u sv. Mikuláše, zhotovil plány pro kapli sv. Má í Magdalény na Skalce u Mníšku pod Brdy, spolupracoval na výstavb Šternberského zámku v Tróji

Ignác Dientzenhofer (syn) -

pražský starom stský kostel sv. Mikuláše, kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Nové M st pražském, kostel sv. Má í Magdalény v Karlových Varech, broumovský benediktýnský klášter, zasloužil se i o dostavbu malostranského jezuitského kostela sv. Mikuláše

SOCHA STVÍ Jan Ji í Bendl -

socha sv. Václava na Václavském nám stí

Ferdinand Maxmilián Brokoff -

n kolik sousoší na Karlov most , ást plastické výzdoby malostranského kostela sv. Mikuláše a starom stského kostela sv. Havla

Matyáš Bernard Braun -

mystická skulptura Vid ní sv. Luitgardy na Karlov most , výzdoba jezuitského kostela sv. Klimenta na Starém M st pražském 69

-

hlavn – sochy v Kuksu u Dvora Králové (alegorie Ctností a Ne estí, plastiky v Betlém v Kuksu, socha Herkomana) – majitel hrab Špork

VÝTVARNÉ UM NÍ Petr Brandl obrazy plné dramatického nap tí, zpracovával hlavn biblické motivy, vynikal v užívání sv telných kontrast

-

Jan Kupecký -

v tšinu života mimo echy

-

vynikající portrétista, hlavn tzv.skupinové portréty

Václav Vav inec Reiner -

hlavn fresky (vzácný smysl pro monumentalitu prostoru)

-

výzdoba ernínského paláce, kostela sv. Jana Nepomuckého na Hrad anech, špitálu v Duchcov , zámecké kaple Lobkovic v Roudnici, atd…

EXIL Václav Hollar -

malí a grafik

-

popisný styl, spíše manýrismus a renesance

Karel Škréta -

portréty, realistické ztvárn ní výjev ze života

-

po návratu pašijový cyklus z chrámu sv. Mikuláše na Malé Stran

HUDBA -

dobrá úrove , hlavn chrámová hudba -

Bohuslav Mat j ernohorský – varhaník

-

Pavel Josef Vejvarovský – skladatel pro dechové nástroje

-

Jan Dismas Zelenka – p . melodrama Pod olivou míru a palmou state nosti

-

zajímavý žánr – eské pastorely (skladby s váno ní tematikou) - Tomáš Norbert Koutník z Chocn , atd… 70

-

Adam Michna z Otradovic – mariánské skladby ( eská mariánská muzika)

LITERATURA Bohuslav Balbín -

psal latinsky

-

autor hagiografických prací (tj. prací oslavujících sv tce)

-

zem pisec, literát, vlastenec

-

Výtah z d jin eských, Rozmanitost z historie království eského, Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvlášt eského

Tomáš P šina z echorodu -

psal esky

-

P edch dce Moravopisu (moravské d jiny)

Adam Michna z Otradovic -

básník a skladatel

-

Loutna eská, Svatoro ní Muzika

Bed ich Briedel -

básník, i prozaik a p ekladatel

-

Co b h? Co lov k?

D ležitou složkou barokního literárního sv ta bylo divadlo EXIL J.A.Komenský -

poslední biskup jednoty bratrské, evangelický teolog, filosof, teoretik pedagogiky, všestranný vzd lanec a výborný spisovatel

-

pansofie (snahy po sestavení uceleného souhrnu lidského v d ní)

-

Všeobecné porady o náprav v cí lidských, Brána jazyk , Orbis pictus, Labyrint sv ta a ráj srdce, Kšaft umírající matky jednoty bratrské

71

Pavel Stránský ze Stránku u Zap -

O stát

eském

ŠKOLSTVÍ A VZD LANOST - 1622 sv il Ferdinand II. pražskou univerzitu jezuit m (jezuitská vysoká škola – Klementinum – se spojila s Karolínskou akademií) -

poprvé od dob husitství byla v Praze obnovena ty fakultní univerzita

-

1638 – do asné odd lení Karolina (spor o nadvládu mezi jezuity a arcibiskupem Harrachem)

-

1654 – definitivní spojení = Univerzita Karlo-Ferdinandova (tento název až do roku 1918, resp. 1920)

-

Morava od roku 1573 – Jezuitská univerzita v Olomouci

-

monopol na nejvyšší vzd lání, univerzitní a zárove i udílení obecn platných akademických hodností v eských zemích m li pouze jezuité

-

hustá sí gymnázií

-

nižší úrove – elementární u ilišt – školy farní a m stské

Je možné shrnout, že úrove vzd lávání v eských zemích se nijak nelišila od srovnatelných evropských region , zejména oblastí st ední Evropy. Díky zvýšení prestiže univerzitního vzd lání ve spole nosti (hlavn právnického sm ru) vznikla i nová vrstva – vysoce kvalifikované ú ednictvo, byrokracie.

72

9. OSVÍCENSTVÍ I. OSVÍCENSKÝ ABSOLUTISMUS V EVROP - osvícenský absolutismus je princip správy státu, kde zásadní moc náleží panovníkovi a jím jmenované vlád (ostatní složky, v etn nejvyšších, mají jen druho adou úlohu) -

pravomoci zemských sn m a jiných stavovských orgán jsou výrazn zmenšovány

P EDPOKLADY OA 1) Proces osvícenství Z Evropa, hlavn Francie

-

motem v myšlení se staly p íroda, rozum, p irozenost

-

p íroda p edstavuje jakýsi harmonický ád, lov k je v ní zapušt n svými ko eny a tento ád je t eba promítat i do ádu lidské spole nosti

-

víru v boží všemohoucnost vyst ídala víra v lidský rozum

2) Rozmach Anglie a p íklad jejího modelu -

p ešla od merkantilismu na ekonomickou politiku liberalismu (= svobodného obchodu) -

p edstavovala p ední hospodá skou velmoc (nerostné suroviny, kolonie, obrovské obchodní lo stvo, založení obchodní burzy, banky, pojiš ovnictví, tzv. trojúhelníkový obchod s otroky z Afriky, atd….)

Panovníci výše uvedené podn ty osvícenství i anglického modelu uplat ovali více, i mén v podob reforem. Impulsy zven í se však v osvícenských monarchiích praktikovaly vždy s ohledem na zachování i upevn ní absolutistické moci.

MÍSTNÍ VYMEZENÍ - nejvíce se OA projevoval v Prusku (Fridrich II.), Rakousku (Marie Terezie, Josef II.) a Špan lsku (Filip V., Karel III.), z ásti i Rusko (reformy tam však sloužily hlavn k upev ování moci Kate iny II.) - v menší mí e a kratší dobu lze vid t uplat ování osvícenských reforem i v n kterých jiných evropských zemích - Portugalsko – Josef I. Emanuel (po jeho smrti konec), ministr Pombal - Sasko-výmarský vévoda Karel August 73

- Bavorsko – kurfi t Karel Albert - Toskánsko - Leopold - Švédsko a Dánsko reformy opravdu jen krátce FRIDRICH II. ( esky Bed ich) - podle n j stát = nejvyšší autorita (jeho zájm m je každá osoba, tedy i panovník, nutn pod ízena), vládnutí = skute ná v da a panovník = 1. ú edník (1. služebník státu) -

sledoval reformy, ale byly doby, kdy to p ekrýval jiný cíl – mít co nejsiln jší armádu a co nejvíce posílit postavení Pruska v Evrop (m l 80 000 voják – 4. místo za Francií, Ruskem a R-U)

-

m l smysl pro toleranci, hlavn pak náboženskou, nesporn zlepšil postavení a život chudších vrstev obyvatel

KAREL III. - musel se zam it na jediné, co bylo pro Špan lsko pot ebné – zabránit bankrotu (po válce o špan lské d dictví) a zvýšit úrove (alespo na úrove habsburské monarchie) KATE INA III. -

horovala pro reformy, ale v praxi je nejmén uplat ovala -

prakticky ne ešila otázku zlepšení postavení chudých lidových mas

1. REFORMY V OBLASTI HOSPODÁ SKÉ A SPRÁVNÍ -

získávání nové volné pracovní síly (n kde zrušeno nevolnictví, n kde proces rušení) -

uvoln ní v ekonomice, další posilování manufaktur = povznesení pr myslu a uvoln ní vnit ního obchodu

-

nové metody v zem d lství (st ídání plodin, zavlažování p dy)

-

posilování centralizace státní správy, budování silných celostátních ú ad v hlavních m stech

PRUSKO (Fridrich II.) -

schopnost osidlování mén rozvinutých oblastí a jejich zem d lské využívání -

tolerance v i jiným náboženstvím = získání pracovní síly

-

podporoval obchod a výrobu luxusního zboží

74

-

zval kvalifikované odborníky i z jiných zemí (nap . pro innost manufaktur nebo agronomy – ú inné využití p dního fondu – zavlažování, hnojení, atd.)

-

posilování centralizace

SASKO -

Karel August – prosazoval rozvoj manufaktur (2. místo za Anglií) -

saský kurfi t se v té dob stal polským králem (Karel II. Silný)

ŠPAN LSKO (Karel III.) -

rozvoj manufaktur (snižování daní, poskytování p j ek) -

orientace na obilná skou výrobu a ší ení pokrokových metod

-

omezení privilegia monopolní spole nosti pro chov ovcí (MESTA)

-

omezení církevních privilegií

RUSKO (Kate ina II.) -

darovací listina (1785) - šlechta zbavena veškerých da ových poplatk a oprošt na od dalších služeb v i státu - potvrzovala práva šlechty na pozemkové vlastnictví a na rolníky uplat ování námezdní práce v manufakturách (statká i p evedli nevolník na pen žní rentu a poušt li je za prací do manufaktur) -

ást

správní celky tzv. gubernie, které se lenily na tzv. újezdy

V dalších zemích lze hovo it o hospodá ských a správních reformách jen jako o krátkodobých opat eních nebo jako o neprosazených pokusech. Projevoval se zde zejména odpor šlechty (Bavorsko pouze úprava cel a mýt, Itálie – nap . Toskánsko zrušení cech , budování cest a pr plavu, Sardinské království – rolníci možnost vykoupení z feudálních povinností). 2. REFORMY V OBLASTI PRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ -

vytvá ení jednotných právních norem i jejich zjednodušování -

prosazování nezávislého soudnictví

-

odbourávání nepopulárních metod vyšet ování (nap . mu ení)

-

podpora školství pro chudé 75

-

áste né omezení cenzury tisku

PRUSKO -

nejdokonalejší právní systém 18. století – nezávislé soudnictví -

zakázáno mu ení p i vyšet ování s výjimkou podez ení na vraždu nebo vlastizradu

-

zavedení svobody slova a tisku

RUSKO - Kate ina se držela d ív jších metod, p i vyšet ování tzv. velká a malá knuta (bi ování), asté tresty smrti -

vytvo en kastovní systém (každá vrstva m la jiné postavení v zákon )

-

o kování veškerého obyvatelstva proti erným neštovicím

Reformy ve Špan lsku se týkaly spíše hospodá ství. Jiné zem se v n kterých p ípadech pokoušely o ur ité kroky ohledn reorganizace soudnictví a omezení cenzury (Toskánsko, Dánsko – do asné zavedení svobody tisku). 3. CÍRKEVNÍ REFORMY -

2 základní tendence a) náboženská tolerance, která p inesla svobodu vyznání r zným náboženstvím, sektám i kult m b) posilování státní kontroly nad církví a oslabení církví d íve prioritních

PRUSKO - náboženská tolerance – z d vodu vlažného postoje panovníka ve v cech víry a pot eba získání pracovní síly (kolonisté) -

tato tolerance se p íliš netýkala Žid

ŠPAN LSKO A PORTUGALSKO - výrazn proti církevním institucím, zejména proti jezuit m (byli považováni za hlavní baštu odporu v i pokrokovým opat ením) -

Karel III. 76

- omezení vlivu církve ve stát , vyhnal jezuity (to samé i Pombal) - povolil vznik laických škol V roce 1767 byli jezuité vyhnáni z Francie, Špan lska a Portugalska.

RUSKO - Kate ina II. zastavila pronásledování tradicionalistického spole enství starov rc , ponechala muslim m práva zachovat si své mešity, poskytovala úto išt pro jezuity -

omezila práva ortodoxní církve (konfiskace majetku jejích kn ží)

4. REFORMY V OBLASTI VZD LÁNÍ - po anglickém a francouzském vzoru vznikaly v decké akademie a u ené spole nosti v Prusku, Rakousku, Švédsku a Rusku -

Rusko – Moskevská univerzita p ístupná bez ohledu na stavovskou p íslušnost (Kate ina zakoupila celou knihovnu od Diderota)

Osvícenští vládcové zárove bedliv sledovali všechny projevy, které by ohrozily b žný rámec (p etrvávající tendence k udržení a upevn ní absolutistické moci).

II. VÁLKY O D DICTVÍ RAKOUSKÉ Císa em Karlem VI. vym ela 20. íjna 1740 dynastie Habsburk v mužské linii. Podle pragmatické sankce se tr nu ujala arcivévodkyn Marie Terezie, provdaná za Františka Št pána, velkovévodu toskánského, který pocházel z rodu bývalých vévod lotrinských. V tšina evropských mocností však sankci neuznávala. 1740 vpadl pruský král Fridrich II. bez vypov zení války do Slezska

-

- habsburská vojska poražena roku 1741 u Molvic = AKTIVIZOVÁNA PROTIHABSKURSKÁ KOALICE -

bavorský kurfi t Karel Albert se ucházel o titul ímskon meckého císa e a eského krále -

saský kurfi t a polský král August III. usiloval o získání Moravy

-

koalici podporovali tradi ní rivalové Habsburk – francouzští a špan lští Bourboni

1. SLEZSKÁ VÁLKA (1740-1741) -

Marii Terezii chyb li vojáci i finan ní prost edky 77

koncem roku 1741 obsadila valnou ást ech francouzsko-bavorská armáda, zatímco severní Morava se ocitla v rukou pruských a saských vojsk - Karel Albert korunován eským králem jako Karel III. (1741) a ímským císa em jako Karel VII. (1742) -

Marii Terezii z stalo v rné pouze Uhersko (1741 zvolena uherskou královnou)

Po porážce své armády od Prus u Chotusic (S od áslavi) uzav ela Marie Terezie v kv tnu 1742 s Fridrichem II. díl í mírovou smlouvu ve Vratislavi. - v tšina Slezska a Kladska odstoupena Prusku - 1743 Marie Terezie korunována eskou královnou, bavorsko-francouzská vojska byla vyhnána z ech 2. SLEZSKÁ VÁLKA (1744-1745) -

Prusové op t pronikají do ech

-

Habsburkové op t adu porážek

= 1745 uzav ena v Dráž anech nová mírová smlouva s Pruskem (jen potvrdila zn ní smlouvy vratislavské) Tentýž rok však umírá Karel VII. (Karel Albert) a jeho nástupce se z ekl nároku na habsburský tr n. = 1745 zvolen ímským císa em manžel MT František Št pán Lotrinský (Marie Terezie užívala titulu císa ovna jen jako manželka, jinak m la titul eská a uherská královna) SEDMILETÁ VÁLKA (1756-1763) Pruský král Fridrich II. se obával dalšího pokusu Habsburk získat Slezsko. -

1756 uzav el spojeneckou smlouvu s Velkou Británií (ve Westminsteru)

- kanclé i MT se poda ilo dojednat spojenectví s Ruskem a Francií (Francie už od roku 1754 ve vále ném stavu s VB na p d severoamerických kolonií – jen proto byla ochotna p ekonat tradi ní rivalitu s Habsburky) Roku 1756 p epadli Prusové op t bez vyhlášení války Sasko. = Habsburkové Sas m na pomoc, byli však poraženi v bitv u Lovosic následující rok vtrhla pruská vojska do v bitv u Št rbohol -

18.6.1757 bitva u Kolína 78

ech a znovu porazila habsburskou armádu

- maršál Leopold Daun zvít zil nad pruským vojskem („den znovuzrození habsburské monarchie“) V roce 1758 byla zastavena pruská ofenzíva p ed olomouckou pevností a po porážce u Domašova nad Byst icí od generála Gideona Laudona museli Prusové severní Moravu vyklidit. -

1759 – vystup ování úsilí habsbursko-rusko-francouzského bloku o rozdrcení Pruska

V roce 1762 však zem ela ruská carevna Alžb ta a její nástupce Petr III. okamžit uzav el s Pruskem mírovou smlouvu. síly osamocené habsburské monarchie na porážku Pruska nesta ily

-

= 10.2.1763 podepsána v Pa íži mírová smlouva mezi Francií, Špan lskem, Velkou Británií a o p t dní pozd ji smlouvu podepsaly na záme ku Hubertusburg i habsburská monarchie, Sasko a Prusko. = v tšina Slezska trvale k Prusku

III. TEREZIÁNSKÉ A JOSEFÍNSKÉ REFORMY MARIE TEREZIE - spíše konzervativní, ale dokázala kolem sebe shromáždit tvo ivé a vzd lané rádce (kníže Ludvík Haugwitz,, hrab Rudolf Chotek, princ Václav Kaunitz)

JOSEF II. -

scházela mu trp livost, pragmati nost a taktnost p i prosazování politických zám r -

„ud lal vždy 2. krok p ed 1.“

-

snažil se podporovat zájmy lidu, sám vždy v d l, co lid pot ebuje (bez ú asti lidu a jeho souhlasu)

-

p i len ní habsburské monarchie nebyl tolerantní v i národ m (hlavn Uhr m) a prosazoval jako ú ední jazyk pouze n m inu

1. REFORMY V OBLASTI HOSPODÁ SKÉ A SPRÁVNÍ

MARIE TEREZIE 1748 dokon en 1. Tereziánský katastr – soupis rustikálu (tj. poddanské p dy) a dominikálu (tj. panské p dy) -

zavedla zlatkovou m nu 79

-

odstranila vnit ní clo v zemi

-

sjednotila systém m r a vah

-

1754 provedeno 1. s ítání lidu ( echy 3 mil. obyvatel)

-

1775 propuklo v SV echách povstání sedlák (mysleli si, že MT vydala patent o zrušení nevolnictví a šlechta ho p ed nimi tají, táhli na Prahu, u Chlumce nad Cidlinou poraženi)

-

snažila se áste n

ešit problémy poddaných = 1775 tzv. raabizace

- 1. krok k rozd lení v úkonech za pen žní

ásti panské p dy mezi rolníky a k zám n

renty

- p edobrazem zrušení nevolnictví a pozd ji i roboty

JOSEF II. - 1781 – zrušil nevolnictví (= osobní nesvoboda, poddaný p ipoután k p d , nesmí si vybrat partnera a zam stnání, nemožnost studií), zrušena práce na 3 dny -

1789 – všechny robotní povinnosti zm n ny na pen žní rentu -

íši rozd lil do 13 velkých oblastí s menšími vnit ními celky s vlastní byrokracií a s n meckým ú edním jazykem

-

z ídil tajnou policii

-

1785 – Josefínský katastr – sepsána poddanská a panská p da (cht l vybrat dan od šlechty – vzpoura = nikdy nevstoupil v platnost)

2. REFORMY V OBLASTI PRÁVNÍ A SOCIÁLNÍ

MARIE TEREZIE -

z ídila nejvyšší soudní dv r -

zm nil se trestní zákoník a došlo k zákazu mu ení

-

1774 – zavedla povinnou školní docházku pro d ti od 6 do 12 let (na venkov byly tzv. triviální školy – psaní, tení, po ítání a ve m stech školy hlavní s širším rozsahem)

JOSEF II. -

z ízení rovných trest za stejný p e in bez ohledu na sociální p vod provin ných 80

-

zrušil trest smrti (1787)

-

nezrušil, pouze omezil, státní cenzuru

3. REFORMY V OBLASTI CÍRKEVNÍ

JOSEF II. -

obhájce náboženské tolerance, vyhlásil svobodu vyznání = toleran ní patent (1781) - zrovnoprávn ní protestant , pravoslavných a Žid s katolíky p ed zákonem - omezil styky katolické církve s ímem a pln ji ji pod ídil státní správ

Josef v nástupce Leopold II. hodn reforem zrušil (nap . obnovil trest smrti).

81

10. ESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ I. II.

RAKOUSKÉ CÍSA STVÍ A ESKÉ ZEM DO ROKU 1848 Konec napoleonských válek zastihl eské zem jako sou ást Rakouského císa ství. echy a Morava spolu souvisely jen p íslušností k habsburské monarchii. Formáln byly KRÁLOVSTVÍ ESKÉ a MARKRABSTVÍ MORAVSKÉ (samostatné zem , v ele zemská gubernia).

- 1804 – vyhlášeno Rakouské císa ství = centráln rozhodovala Víde

ízený stát, o všech záležitostech

Pod žezlem rakouského císa e žila celá ada národ a národností a neschopnost vy ešit jejich soužití v rámci jednoho státu byla nakonec hlavní p í inou rozpadu íše. = názorový zmatek 1. liberálové – n mecká národnost, sklon podce ovat národnosti ostatní 2. nacionalisté – jednotlivé národy -

Rakouské vlád se nepoda ilo zformovat jednotící státní patriotismus

POLITIKA - rakouské císa ství p edb eznové éry m lo v Evrop špatnou pov st – vedle Ruska bylo obecn pokládáno za nejzaostalejší režim kontinentu -

FRANTIŠKOVSKO-METTERNICHOVSKÝ SYSTÉM

- metternichovský absolutismus + František I. - snaha o nem nnost, každé úsilí o zn nu zaván lo císa i a jeho okolí revolucí = tajná policie, kontrola, cenzura - politické informace p inášel oficiální tiskový orgán Österreichescher Beobachter a ostatní noviny byly odkázány na p ejímání jeho zpráv (pohled do sv ta umož ovaly mírn liberální Allgemeine Zeitung). ŠKOLSTVÍ -

mezi inteligencí byl hledán nep ítel = studenti nesm li studovat na cizích univerzitách

úkolem domácího školství byla výchova poslušných ú edník , všechny projevy samostatného myšlení a svobodného v deckého ducha byly pronásledovány Agónie systému se stala ješt z eteln jší po smrti Františka I. a nástupu Ferdinanda I.

82

FERDINAND I. (Dobrotivý) - místo n j vykonávala vládu státní rada pod p edsednictvím císa ova strýce arcivévody Ludvíka, v níž zasedal kníže Metternich a eský šlechtic hrab František Antonín Kolovrat = triumvirát stárnoucích muž – vzájemné neshody Ve 40. letech p estávaly fungovat i represivní složky režimu, ú edníci byli špatn placeni (korupce).P evládající náladou v p edve er roku 1848 byla obecná nespokojenost, zasahující v tšinu vrstev rakouského obyvatelstva. PO ÁTKY PR MYSLOVÉ REVOLUCE kolem roku 1800-1850

-

p echod od manufakturní výroby ke strojové

- 1815-1850 – vzrostl po et obyvatel z 4,8 mil. na 6,8 mil. (prodlužování v ku, lepší hygienické podmínky, v tší porodnost, v tší poptávky, rozši ování zem d lské p dy) -

dostatek levné pracovní síly (ješt existovalo poddanství)

-

1. odv tví – textilnictví – zpracování bavlny (Liberec, J a S Morava)

-

1808 – Josef Božek – parní v z -

1827 – bratranci Veverkové – ruchadlo (zdokonalení pluhu)

-

1832 – „kon sp ežka“ z Lince do eských Bud jovic

-

1836 – 1. vysoká pec ve Vítkovicích

-

1837 – založeny 1. sklárny Jana Kavaliera (první na sv t ) – výroba technického skla uvedena do provozu 1. železni ní tra pro parní vlaky (Víde – S Morava – Hali )

-

1845 – 1. vlak dorazil do Prahy

-

do ½ 19. století vybudována v monarchii základní sí silnic, železnic a telegrafického spojení

-

rozvoj chmela ství a cukrovarnictví -

výroba lodí

-

rozvoj bankovnictví (Židé) 83

D sledky -

pohodln jší život lidí, vyšší životní úrove -

objevuje se nezam stnanost = 1. stávky (ni ení stroj )

II. GENERACE NÁRODNÍHO OBROZENÍ - vznikající národní hnutí se orientovalo zpo átku hlavn na p stování jazyka – usilovalo o vytvo ení gramatických pravidel eského jazyka a jeho celkovou kultivaci Vzhledem k tomu, že vyšší vzd lání a spole enský vzestup byly vázány na užívání n m iny, snažili se první vlastenci o zavedení eštiny do škol a o její proniknutí do ve ejného života. P EKONÁVÁNÍ POCITU MÉN CENNOSTI 1) P stování slovanské vzájemnosti - zd raz ování, že eši nejsou v Evrop osamoceni, že pat í k veliké rodin slovanských národ - 1. generace eských vlastenc (J. Jungmann, A.Marek, J. Kollár) byla ve svém rusofilství zcela nekritická - n kte í dokonce smí ení s p ijetím ruštiny jako všeobecného dorozumívacího prost edku mezi slovanskými národy 2) Historismus -

hledání a dokazování slavné eské minulosti v literatu e, poezii, dramatu -

z odkazu eské historie byla vyzdvihována hlavn doba Karla IV. a husitství (spíše než náboženský zápas v n m vid li éru vít zných boj nad N mci)

-

zfalšování údajných staro eských literárních památek RUKOPIS KRÁLOVÉ-DVORSKÝ RUKOPIS ZELEHONORSKÝ

- k tomu se brzy p idala i falza další – eské glosy ve st edov kých rukopisech I. FÁZE NÁRODNÍHO HNUTÍ -

tak ka úplná apoliti nost (obavy z policejního zákroku)

- „idyla dobráckého vlastenectví“ (popisování krásy eské vlasti, eských dívek, spolupráce na obohacení jazyka p ísp vky k Jungmannovu slovníku) - tato idyla nem la mít dlouhého trvání 84

1. krize eského slovanství – Polské listopadové povstání

-

- starší generace Poláky odsuzovala („chopili se zbraní proti slovanskému Rusku“), mladí chápali polský zápas jako boj za svobodu LITERATURA -

i zde se projevily nové sm ry

-

KAREL HYNEK MÁCHA - rozví il klidnou hladinu vlastenecké idyly svým Májem (namísto planého vlasten ení se v n m dotkl základních problém lidské existence) Matice eská (1831)

-

- hlavní nakladatelství rozši ující p vodní um leckou i v deckou literaturu II. FÁZE NÁRODNÍHO HNUTÍ politizace

-

-

K. H. BOROVSKÝ - odmítl sentimentální vlasteneckou idyli nost, obrátil pozornost k d ležitým dobovým otázkám obecn jšího významu (dílo Poslední ech)

- odjel také do Polska a Ruska v praxi prozkoumat reálné základy slovanské vzájemnosti = koncepci jednotného slovanského národa odmítl jako nereálnou (dílo Slovan a ech) Pr myslová jednota

-

- zde se po roce 1844 vytvá ela eská strana, která svedla boj za založení eské pr myslové školy (p es neúsp ch t chto snah bylo d ležité, že se zde vlastn formoval budoucí liberální tábor eských politik – Strobach, Trojan, Rieger) dalším st ediskem eských liberál byla pražská M š anská beseda

-

na samém sklonku p edb eznového období se k výrazn jší politické akci odhodlala i šlechtická opozice na zemském sn mu (požadovala v tší pravomoci)

-

zárove se za al formovat radikáln demokratický tábor - studenti a emeslníci - nejd ležit jším st ediskem tajný spolek Repeal

III. IV. V.

EVROPA A ESKÉ ZEM V DOB „JARA NÁROD “ EVROPA

85

D VODY -

snaha o sjednocení (N mecko, Itálie) a samostatnost

-

zrušení roboty a jiných feudálních p ežitk

-

snaha o zrušení absolutismu a nastolení ústavnosti

-

1847-1848 – velká hospodá ská krize (neúroda brambor) = hladomor

-

dovršení národních obrození v n kterých státech

-

k revoluci nedošlo – Skandinávie, Velká Británie, Špan lsko, Turecko

Francie -

v noci na 24.2.1848 vyrostly v Pa íži barikády a monarchie Ludvíka Filipa Orleánského se bez odporu zhroutila, 25.2. Francie vyhlášena republikou ervnové povstání pa ížského d lnictva, vojensky potla eno (gen. Cavaignac) prosinec 1848 prezidentem rep. zvolen Ludvík Napoleon Bonaparte (synovec Napoleona); roku 1852 provedl Bonaparte státní p evrat a prohlásil se císa em jako Napoleon III.

Itálie -

italské národní obrození (risorgimento)

-

povstání v Milán a Benátsku = rakouské posádky se musely stáhnout do opevn ného území mezi ekami Addou a Adiží

-

Sardinci (obsadili Milánsko) poraženi 25.7.1848 maršálem Radeckým u Custozzy

-

Karel Albert (sardinský král) utrp l další porážku 23.3.1849 u Novarry, vzdal se tr nu ve prosp ch svého synovce Viktora Emmanuela II. (uzav el mír s Radeckým)

-

rakouské, francouzské, špan lské a neapolské oddíly pak ovládly i 2 posle. revolu ní bašty – Benátky a ím

N mecko -

31.3.1848 svolali n me tí liberálové Prozatímní parlament do Frankfurtu nad Mohanem - projevení dvou tendencí – velkon mecké (úsilí o sjednocení všech zemí dosavadního N meckého spolku) a malon mecké (nepo ítala se za len ním Rakouska)

86

Roku 1849 zvít zila malon mecká koncepce a hodnost d di ného císa e n meckého byla nabídnuta pruskému králi (Bed ich Vilém IV.) – ten ji však z dynastické solidarity odmítl a jeho vojska potla ila radikáln demokratická hnutí v Sasku, Falci a Bádensku. Jeho p edáci byli popraveni nebo uv zn ni a zbytek poslanc frankfurtského parlamentu byl násiln rozehnán. RAKOUSKO - b ezen 1848 – první nepokoje pod vlivem francouzské revoluce (zde došlo k revoluci již v únoru) -

císa Ferdinand I., kanclé Metternich = císa slíbil vydání ústavy – duben 1848 – Pillersdorfova ústava - 1. rakouská ústava, oktrojovaná (vnucená)

Nespokojenost vedla v kv tnu 1848 k dalšímu víde skému povstání, jehož d sledkem byl út k císa ského dvora do Innsbrucku. Lidé požadují svolání íšského sn mu, který m l vypracovat novou ústavu erven 1848 – sch ze sn mu – cíl:

-

vypracovat ústavu zrušit robotu (7.9.1848) – v n kterých zemích zrušeno za malou náhradu – lidé se vykupovali

-

Alexandr Bach zvolen ministrem spravedlnosti a o m síc pozd ji ministrem vnitra = bachovský absolutismus (1848-1859)

íjen 1848 – povstání lidu proti odchodu rakouského vojska do Uher, kde m lo potla it revoluci 31.10.1848 – Víde dobyta Windischgrätzem, nad Vídní vyhlášeno stanné právo, zatýkání povstalc (císa v Olomouci) - 22.11.1848-7.3. 1849 – odst hování íšského sn mu do Krom íže, dál pracuje na ústav (za echy F.L. Rieger) -

2.12.1848 – abdikace Ferdinanda ve prosp ch synovce Františka Josefa I.

- p ijímá p ídomek „císa z boží milosti“, kterým dal najevo návrat k absolutismu - nekompromisní v i povstalc m - v b eznu 1849 rozehnal Krom ížský sn m -

1849 Stadionova ústava (oktrojovaná) - p estala platit roku 1851 – obnovení absolutismu 87

ECHY -

koncem února 1848 p išly do Prahy první zprávy o pa ížské revoluci.

Spolek REPEAL (Arnold, Fri , Sabina) svolal ve ejnou sch zi ob an Svatováclavských lázní. -

Prahy do

poslána petice císa i, která shrnovala eské požadavky 1. jazykové (zrovnoprávn ní eštiny s n m inou) 2. státoprávní (uznání a upevn ní jednoty zemí Koruny eské) 3. liberální (v tší zastoupení m st a venkovských okres na zemském sn mu, m stskou a obecní samosprávu, ve ejnost soudního jednání, úpravu poddanských pom r , atd.)

= vydání dokumentu – pov en 20- lenný Svatováclavský výbor - 10.4. se tento spolek zm nil v Národní výbor 19.3. – delegace do Vídn

-

- áste né úsp chy, státoprávní otázky odsunuty = nová petice – císa odpov d l 8.4. kabinetním listem, kde souhlasil s v tšinou bod = nadšení Palackému p išlo pozvání z Frankfurtu na jednání o n mecké národní jednot

-

Palacký toto pozvání 11.4. ve ejným dopisem odmítl. St ední Evropu vymezil jako prostor mezi Ruskem a N meckem – zastánce austroslavismu – silná rakouská íše m že být jediným garantem svobodného rozvoje malých národ , ale musí být federalizovaná (dílo Idea státu rakouského z roku 1865). - eští N mci založili na protest konstitu ní spolek a vystoupili z Národního výboru - vláda odvolala místodržitele hrab te Stadiona a místo n j byl v kv tnu jmenován LEV THUN – p átelský postoj v i ech m – p ipravoval sestavení samostatné eské vlády - po átkem ervna se sešel na Žofín Slovanský sjezd jako protivláda frankfurtského parlamentu – vlivem Palackého omezený na zástupce Slovan v Rakousku Ve chvílích, kdy byla atmosféra v Praze nabitá st elným prachem, sta ila k výbuchu jen malá jiskra. Tou se stala možná náhodná, možná vyprovokovaná srážka vojska s lidem proudícím ze sbrat ovací mše, která byla sloužena na Václavském nám stí. -

barikády student , v ele Fri -

17.6. – Praha kapitulovala – dobyta Windischgrätzem 88

-

svatodušní bou e – 43 padlých, Palacký odsoudil Fri e

-

26.6. – zrušení Národního výboru a rozpušt ní ozbrojeného stavu (Svornost) -

rozsáhlá vyšet ování, Fri do Chorvatska a na Slovensko

-

mezi eskými povstalci p evládají liberálové (zasloužili se o zrušení roboty) konec eského radikalismu – zap í in no odhalením p íprav k p evratu

-

- tzv. Májové spiknutí (1849) - d sledek - vyhlášen stav obležení nad Prahou, Palacký se stahuje do ústraní, Havlí ek vzdoruje až do roku 1851 -

1851 – Fri zat en, 1854 amnestie – literární innost (Májovci), 20 let v emigraci

IV. VZESTUP A PÁD BACHOVSKÉHO ABSOLUTISMU Zt lesn ním hospodá ské politiky po porážce revoluce se stal Alexandr Bach, víde ský advokát, kterého práv revoluce vynesla do vlády a který se pak aktivn podílel na jejím násilném p evedení do zákonných mezí. - Bach však nebyl jediným tv rcem tohoto systému – ješt K. F. Kübeck, kníže F. Schwarzenberg a nezanedbatelná byla i role císa e -

zcela mimo Bach v vliv stál Nejvyšší policejní ú ad a armáda

Nový režim vstoupil do života roku 1851 – Silvestrovské patenty -

zrušena dosavadní ústava, zavedeny zásady organického ízení = pokus o obnovení absolutismu

-

ze svobod dosažených roku 1848 byla zachována jen rovnost ob an p ed zákonem, náboženská svoboda a zrušení poddanství

-

výrazn omezena samospráva (z stala zachována jen na úrovni obcí) 1855 – Konkordát

-

- smlouva mezi Svatou stolicí a rakouskou vládou - církev byla zbavena státního dohledu, získala vliv na školství a rodinné právo, ve vlastní církevní správ byly všechny pravomoci vráceny biskup m -

došlo k redukci výuky eštiny ve školách (1854)

-

úplné potla ení eského ve ejného života

-

pod policejní dozor stav ny i takové instituce jako nap . Muzeum 89

-

eské národní hnutí bylo zatla eno zp t a donuceno omezovat se pouze na kulturní záležitosti

Symbolem potla ených eských snah se stal „brixenský mu edník“ K.H.Borovský, jehož poh eb roku 1856 se stal jednou z prvních velkých eských manifestací proti režimu. -

ur ité oživení kulturních pom r – almanach Máj (1858), i díla B. N mcové

REFORMY STÁTNÍ SPRÁVY -

nejnižší jednotkou samosprávná obec, nad ní politický okres a pak místodržitelství a nejvýš ministerstvo vnitra

-

v echách a na Morav se tento systém udržel až do roku 1950, kdy byl násiln odstran n

OBCHOD -

možnost svobodného podnikání

-

obchodní a živnostenské komory, organizované od roku 1850 jako sdružení pr myslník ur itého regionu

-

1859 – vydán živnostenský ád – odstranil poslední zbytky cechovní organizace

REFORMA RAKOUSKÉHO ŠKOLSTVÍ -

d raz na v decký p ístup

-

zrovnoprávn ní filosofických fakult s ostatními

P es tyto úsp chy ale z stává absolutismus nejhorší možnou formou vlády. Bez ohledu na hospodá ský rozmach íše z stávala státní pokladna žalostn prázdná a neúsp ch ozbrojené demonstrace za krymské války a porážku z roku 1859 už režim nep ežil. Neoabsolutistický experiment skon il a vláda se postupnými kroky vracela k ústavnímu systému.

POLITICKÉ UDÁLOSTI ZA FRANTIŠKA JOSEFA I. -

1859 – probíhá válka s Itálií o S Itálii (Itálie se snaží o sjednocení) - bitva u Lolferina (S Itálie) – drtivá porážka Rakouska – této bitv p ítomen Henri Dunant (1863 zakládá v Ženev ervený k íž)

= Rakousko p ichází o Lombardii a Benátsko, nastává ekonomická krize = BACH ODVOLÁN - 1860 – íjnový diplom – íšská zákon (slíbil vydání ústavy a obnovení ústavy z roku 1848 v Uhersku) Únorová ústava – 1861 -

autorem Schmerling 90

-

Rakousko se stává konstitu ní monarchií

-

zákonodárná moc – panovník + íšská rada (= celorakouský parlament) - 2 sn movny – panská (šlechtici) – poslanecká (st ední vrstvy)

-

do poslanecké sn movny vysílali své zástupce zemské sn my – za zástupce voleni pouze plati i daní

-

sou asn z ízen poradní sbor císa e – státní rada

eský politický program -

autorem Rieger, vyšel v 1. ísle Národních list (1.1.1861)

-

požadavek národní rovnoprávnosti, ob anských práv a rozsáhlé samosprávy

-

n které požadavky p ijaty íšskou radou v lét 1861 (krom uznání svébytného postavení zemí Koruny eské = rozhodnutí eských poslanc , že se dalšího jednání rady nezú astní)

- 1865 na víde ském dvo e vzniká ma arská klika (podporovaná Sissi, ma arští intelektuálové – opozice proti císa i) PRUSKO-RAKOUSKÁ VÁLKA -

boje o Holštýnsko, které pat ilo Rakousku, ale Bismarck ho prohlásil za pruské

-

léto 1866 – bitva u Sadové - Rakousko – 30 000 p. - Benedek - Prusko – 9 000 p. – Moltke – vít zí, lepší výzbroj (pušky zadovky)

-

velké nebezpe í pro Víde (Prusové se dostali až k Vídni), echy obsazeny

-

podepsán pražský mír – vy ísleny reparace, Rakousko musí rozpustit n mecký spolek

ESKÁ KULTURA -

1859-74 – vychází n kolikasvazkový Riegr v Nau ný slovník -

1862 – založení Sokola (Tyrš, Fügner)

-

1864 – otev ení Prozatímního divadla – denn

-

1868 – velká manifestace p i položení základního kamene Národního divadla 91

eská p edstavení

-

-

vzniká p vecký spolek Hlahol a Um lecká beseda

-

operní tvorba (Smetana)

-

poezie (Hálek)

-

publicistika (J. Neruda)

-

malí ství (Mánes, K. Purkyn , J. ermák)

-

architektura (J. Hlávka) rozd lení politické reprezentace a staro echy a mlado echy

92

11. RAKOUSKO – UHERSKO I. RAKOUSKO – UHERSKÉ VYROVNÁNÍ Za panování Františka Josefa I. = zlatý v k základy našeho sou asného technického a hospodá ského rozvoje

-

eská kultura (hudební, výtvarná) dosáhla prvních mezinárodních úsp ch

-

v celém školství i ve v d se prosadila eština jako plnoprávný jazyk

-

adový ob an m l spoustu práv stabilita mezinárodních vztah

-

Obdobná vnit ní stabilita celé monarchie byla na dlouhou dobu zjednána rakouskouherským vyrovnáním = po porážce u Hradce Králové (1866 – vyvrcholením rakousko-pruského antagonismu) bylo jasné, že dosavadní centralistické uspo ádání státu se už nedá udržet. Se svými požadavky na p estavbu íše se nejd razn ji p ihlásili MA A I požadavky p ijaty = íše byla rozd lena na 2 ásti:

=

1) neuherské zem (P edlitavsko = Cislajtánie) - z stal zachován rozhodující vliv Vídn a n meckých vládnoucích vrstev 2) Uhry (Zalitavsko, Translajtánie) - do stejného postavení se dostaly špi ky ma arské spole nosti spole né – panovník, ministerstvo války, obrany, financí a zahrani ních v cí = ZDVOJENÝ CENTRALISMUS

PROSINCOVÁ ÚSTAVA – 1867 - potvrzen charakter monarchie jako parlamentního státu, v n mž platí základní ob anská práva -

íšská rada – p edstavitel zákonodárné moci = parlamentu

-

íšský soud – porušování ob anských práv, nezávislost soudc

-

povinná osmiletá školní docházka, zrušení církevního dohledu nad školami -

panovník dál „posvátným a nedotknutelným a nikomu neodpov dným“ 93

-

-

právo volit a být volen záviselo na majetku

-

BADENIHO REFORMY – kurie (velkostatká i, obchodníci, živnostníci, m sta a obce a dodate n všeobecná kurie pro všechny)

-

nesmi itelný boj proti nerovnosti v hlasovacím právu vedly p edevším d lnické a socialistické organizace

II. ESKÉ POKUSY O STÁTOPRÁVNÍ ZM NY - roztrp ení z dualistické úpravy íše, která uznala historická práva uherského království, nikoliv však Koruny eské, vedlo p edstavitele eského národa k ad PROTESTNÍCH AKCÍ - 1867 odcestovalo n kolik politik do Moskvy (Palacký, Rieger, Grégr, atd.), aby se demonstrativn zú astnili národopisné výstavy = p ijato negativn (podez ení z nekritického rusofilství) -

demonstrace p i p evozu eských korunova ních klenot z Vídn do Prahy (1867)

-

1868 – položení základního stavebního kamene Národního divadla

= TÁBORY LIDU ízením státu byl pov en nový kabinet hrab te K.S.HOHENWARTA, který konzervativní lad ní v bezprost edn politické oblasti vyvažoval v tším d razem na pochopení sociálních a hlavn národnostních problém - jednání mezi vládou a p edstaviteli eského m š anstva (F.L.Rieger) i eské šlechty (J.Clam-Martinic), která se t šila podpo e panovníka (cht l klid, bál se nových konflikt s Pruskem a cht l se dát korunovat eským králem) = FUNDAMENTÁLNÍ LÁNKY (1871) - p edpoklady pro budoucí eské vyrovnání (Morava postupovala samostatn a Slezsko se od celé akce distancovalo) -

zvýšení pravomoci zemského sn mu

-

z ízení zemské vlády

-

zajišt ní národnostního smíru – rozd lení zem na okresy podle národnosti

= N MCI V ECHÁCH SE CÍTILI OHROŽENI dosavadního status quo odmítli i uherští politici) Tak silnému naléhání nedovedl císa ZKLAMÁNÍ

= PROTESTY (jakékoliv zm ny

elit a nechal padnout Hohenwarta i jeho projekt =

94

Všeobecné roz arování posílil i pr b h voleb do zemského sn mu v roce 1872, v nichž se n mecká buržoazie pokoušela posílit své postavení skupováním velkostatk a tudíž i hlas , které na n byly vázány. = CHABRUSOVÉ VOLBY (chabrus = pochybné dohody)

III. PASIVNÍ A AKTIVNÍ POLITIKA a) PASIVNÍ POLITIKA Za této situace se eští politici v íjnu 1873 rozhodli, že nebudou obesílat zastupitelské sbory (zemský sn m a íšskou radu) = TICHÝ PROTEST -

Palacký, Rieger

- z mnoha stran se ozývaly hlasy, že politika, která se z íká ú asti na tvorb zákon a možnosti kontrolovat výkonnou moc, je nejen neú inná, ale i p ímo pro národ škodlivá - v roce 1874 moravští poslanci do zastupitelských sbor vstoupili = odlišné názory o vstupu

=

DIFERENCIACE

1) STARO EŠI -

konzervativn liberální (Rieger, Palacký)

-

p edevším honorace eských m st

-

podpora tržní ekonomiky, ale vše cht li vy ešit mírovou cestou

2) MLADO EŠI -

demokrati tí radikálové (brat i Grégrové, K.Sladkovský)

zam ení na za ínající podnikatele, bohaté a bohatnoucí sedláky, na demokraticky, asto antiklerikáln smýšlející inteligenci -

cht li rovnoprávnost a mluvili i o boji

-

vytvo ili již fungující územní organizaci s pom rn pevnou strukturou

-

požadovali prohloubení ob anských práv, všeobecné hlasovací právo a rozvoj vzd lanosti

-

d raz na ve ejné mín ní (NÁRODNÍ LISTY – zakladatel Julius Grégr)

V tšina politik si za ala uv domovat, o kolik výhod národ každým dnem, promarn ným v ne inné opozici, p ichází a už necht li ekat.

95

= 1878 vstoupili poslanci obou stran do zastupitelských sbor (Rieger osamocen se svým názorem) Doba vzdoru a ekání skon ila

= AKTIVNÍ POLITIKA

b) AKTIVNÍ POLITIKA -

ob strany dohodu -

Rieger se pokoušel o spojenectví s n kterými n meckými liberály, ti se však postavili proti

-

po zklamání levicí

=

ŽELEZNÝ KRUH PRAVICE

- echové + polští statká i + rakouští klerikální poslanci na pravici - v parlamentu podporovali i konzervativní vládu Eduarda Taaffa eši se vyjád ili, že vstup do sbor neznamená ustoupení od požadavk , pouze jde o jinou formu boje. Jestliže cht li eští politici od vlády n jaké ústupky (Taaff), museli za n poskytovat své hlasy a souhlasit i v t ch otázkách, kde oni sami i jejich voli i zastávali opa ná mín ní. -

n která vst ícná opat ení: - 1882 – rozd lení pražské univerzity - 1880 – STREMAYROVA JAZYKOVÁ NA ÍZENÍ (správní ú ady a soudy v echách a na Morav odpovídaly na n mecká podání n mecky a na eská esky)

Aktivní politika p edevším pozm nila vzájemný vztah národa a státu – již bylo možné ud lat ve státní služb kariéru a nevy lenit se tím z eské spole nosti. Pozm nilo se i pojetí politické práce a nároky kladené na poslance. Oslabení staro eši se pokusili o poslední velkou akci a na výzvu hrab te Taaffa zahájili v lednu 1890 jednání o národnostním smíru s n meckými liberály. = PUNKTACE -

úprava ve ejné správy v echách podle národnostních kritérií -

p edpoklady k rozd lení zem na dv území – eské a n mecké, p i emž N mci mohli v eských oblastech požívat v tších práv než eši v jejich

-

N mci je p ijali s nadšením, eská ve ejnost je však pod vlivem mlado ech zamítla

VOLBY – 1891 – VÝHRA MLADO ECH

96

IV. VZNIK

ESKÝCH POLITICKÝCH STRAN

a) SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE nejv tší konkurence mlado ech

-

zrušení kapitalistického výrobního zp sobu a nastolení nových socialistických vztah

-

osmihodinová pracovní doba

-

všeobecné hlasovací právo

-

d lnický charakter

-

v roce 1878 založili v dci eského proletariátu SOCIÁLN DEMOKRATICKOU D LNICKOU

ESKOSLOVENSKOU STRANU

- krátce nato se strana rozložila - ožila op t na konce 80. let 1.MÁJ 1890 – masový nástup sociální demokracie do politického života tak ka v celé Evrop I eská sociáln demokratická strana si vynutila uznání a v p edvále ném období se stala již nepominutelnou sou ástí eské politické scény. b) POKROKOVÉ HNUTÍ -

radikáln jší, pokrokov jší studenti -

otev ení podn t m evropského myšlení v etn socialismu

-

nacionalisticky vyhrocená stanoviska ást jich navázala kontakty s d lnickou mládeží kolem asopisu OMLADINA

-

- ješt v tší radikalizace - ost e se stav li proti rakouskému státu - 1894 proces s Omladinou (myln považovanou za tajnou spikleneckou organizaci) – odsouzeno 68 stoupenc do v zení -

Alois Rašín (p ešel k mlado ech m) a František Soukup (pozd jší sociální demokrat)

c) AGRÁRNÍ STRANA -

snažila se oslovit veškeré venkovské obyvatelstvo -

stavovská ideologie 97

-

-

hustá sí hospodá ských družstev a dalších zájmových spolk

Antonín Švehla

d) K ES ANSKO – SOCIÁLNÍ STRANA -

navazovala innost na d ív jších spolk katolických tovaryš a podobných organizací -

cht la dát k es anskou alternativu materialistickému socialistickému hnutí

-

Jan Šrámek

e) STRANA NÁRODN SOCIÁLNÍ stoupenci nacionální orientace (mezi eským d lnictvem)

-

v dce Václav Klofá (býv. redaktor Národních list )

-

snažili se p em nit národní socialismus v duchu národních specifik

-

st ety se sociální demokracií

98

12. ESKÉ ZEM P ED PRVNÍ SV TOVOU VÁLKOU I. EŠI, N MCI A RAKOUSKÝ STÁT - bohaté, plodné, ale jist nikoli neproblematické soužití ech s N mci v našich zemích sice trvalo už od vrcholného st edov ku, ale v 19. století se jeho charakter výrazn zm nil – za alo být totiž v dom reflektováno - oba národy se od sebe nijak zvláš nelišily, jejich hospodá ská a kulturní vysp lost m la zhruba stejnou úrove - staleté soužití vytvo ilo u obou národ obdobné kulturní zvyklosti, takže vzdálen jší cizina mezi nimi neum la p íliš rozlišovat náskok, který v eských zemích žijící N mci získali rychlejší industrializací, se v pr b hu druhé poloviny 19. století stále zmenšoval - každý ech i N mec se mohl považovat za p íslušníky menšiny – v Rakousku, N mci v echách a na Morav -

eši byli menšinou

po etní pom ry se také p íliš nem nily (37 % N mc v echách, 29 % na Morav )

postupem v nep átelství

asu došlo mezi ob ma národy k ODCIZENÍ, které se m nilo až

- drobná válka se projevovala p edevším tahanicemi o školy: - N mci založili SCHULVEREIN (zakládal soukromé školy) - eši založili ÚST EDNÍ MATICI ESKOU - p etahovali si navzájem studenty (výhody, p eplácení) - po et takových spolk , podporujících vlastní národ, rostl a na každý nový spolek bylo t eba reagovat stejným -

VZD LÁNÍ SE ODCIZOVALO - N mci se (až na výjimky) o eskou kulturu okázale nezajímali, pražští N mci ignorovali i eskou hudbu, kterou ve Vídni p ijímali s nadšením - eši se chovali stejn – Pražské n mecké divadlo, pat ící k nejlepším v celé monarchii, jakoby nebylo

-

IZOLACE NEBYLA ÚPLNÁ - smíšené s atky (dvojjazy nost) - obchodníci 99

- ást intelektuál (úcta ke kulturní úrovni druhého národa jim bránila zapojit se do nacionálních kampaní) -

OB MENŠINY SE ODCIZOVALY I STÁTU - eši se rádi podíleli na výhodách, které jim R-U poskytovalo, sou asn se však z íkali veškeré odpov dnosti - N mci byli sice preferovaným národem, ale zdálo se jim, že je stát poškozuje na úkor národ jiných

II. KULTURA, ŠKOLSTVÍ A V DA V ESKÝCH ZEMÍCH - koncem 60. let prob hly velkorysé školské reformy – ve druhé polovin 19. století pat ily eské zem k oblastem s nejvyšší gramotností -

obecná základní škola

=

m š anská škola (praktické vzd lání) =

klasické gymnázium (jazyk, antické reálie) = univerzita

=

reálné gymnázium (matematika, p írodní v dy, kreslení a rýsování) = technika

= obchodní akademie (budoucí podnikatelé a vyšší ú edníci) 1869 – rozd lení TECHNIKY; 1882 – rozd lení KARLO – FERDINANDOVY UNIVERZITY – podle vyu ov. jazyk (možnost absolvovat celé studium v eštin ) =

p íchod nových mladých lidí

=

badatelská st ediska

-

POZITIVISMUS – p edevším úcta k fakt m a zp soby jejich ov ování

III. VYDAVATELSKÁ INNOST, LITERATURA A NOVINÁ STVÍ -

JAN OTTO - Ott v slovník nau ný

- podílel se na vydávání edi ní ady Matice lidu (za cíl popularizovat v du a ší it pokrokové znalosti) - p eklady = velká informovanost o tom, co se d je a o em se p emýšlí ve sv tových metropolích 100

-

MÁJOVCI (J.Neruda, V.Hálek)

- mladší auto i, kte í se díky rozdílnému vztahu k domácím tradicím a zahrani ním inspiracím rozd lili na dva tábory: a) RUCHOVCI (S. ech, E.Krásnohorská) - v rni tradi nímu chápání um lecké tvorby jako služby národu b) LUMÍROVCI (J. Vrchlický, J. Zeyer, J.V.Sládek) - otev eni sv tu, témata z d jin cizích národ - 1895 – MANIFEST ESKÉ MODERNY (J.S. Machar, O. B ezina, A. Sova, F.X.Šalda, F.V.Krej í) - odpor k zab haným um leckým a politickým zvyklostem - ideál svobody symbolismus (B ezina) – zd raz oval význam tajemství, které nelze odkrýt a pojmenovat, ale jen intuitivn vycítit a nazna it -

dekadence (Karásek ze Lvovic) – pohrdala spole ností a obvyklými názory

-

historické romány (V.Beneš T ebízský, A.Jirásek, Z.Winter)

-

NOVINY – bývaly spojeny s politickými stranami - Národní listy (mlado eši) - Právo lidu - as (Herben, Masaryk) - Pražský deník (senzace)

- Národní politika (senzace) - Osv ta (konzervativní, solidní) - Rozhledy (sympatizující s pokroká i a modernou) - Atheneum (Masaryk) - Naše doba (Masaryk) - Akademie (sociáln demokratická) -

velké množství výp j ních knihoven 101

IV. KULTURNÍ SPOLKY, DIVADLO, VÝTVARNÉ UM NÍ A HUDBA -

Sokol, hostince kavárny

-

NÁRODNÍ DIVADLO - otev eno 1881, po vyho ení znovuotev eno 1883 - budova J.Zítek - socha i a malí i M.Aleš, F. Ženíšek, J.Tulka, J.V.Myslbek, B.Schnirch)

STAVITELSTVÍ A ARCHITEKTURA - kultura bydlení - vodárny (hygiena) - ve ejné stavby - novorenesance (J.Zítek, J.Hlávka, J.Schulz) - secese (rostlinné a ornamentální motivy) MALÍ STVÍ A SOCHA STVÍ - klasická malba (S.Pinkas, V.Bravitius, V.Brožik) - impresionismus (A.Slaví ek) - krajiná ství (J.Ma ák, F.Kaván, A.Chittussi) - portrét - grafika (M.Švabinský) - kubismus a expresionismus (E.Filla, B.Kubišta, J. apek,V.Špála) - pomníky (J.V.Myslbek, L.Šaloun, S.Sucharda) V. KULTURA A POLITIKA -

kultura politiku asto nahrazovala -

zvyšování intelektuální a v bec kulturní úrovn p i budování eské spole nosti hrálo neoby ejn významnou roli i p i dotvá ení její struktury

102

-

13. PRVNÍ SV TOVÁ VÁLKA

I. PR B H A VÝSLEDKY VÁLKY P Í INY – lokální konflikty -

-

marocká krize, búrská válka, rusko-japonská válka, balkánské války, soupe ení Anglie a N mecka o námo ní p evahu, vznik Trojspolku (1882 – R-U, N mecko, Itálie) a Trojdohody (1907 – VB, Francie, Rusko), snaha Itálie, N mecka a R-U získat kolonie, které byly již rozd leny mezi VB a Francii ZÁMINKA

- 28.6.1914 byl v Sarajevu (Bosna – od roku 1908 anektována R-U) zast elen rakouský následník tr nu FRANTIŠEK FERDINAND d‘ ESTE (synovec Františka Josefa I.) s manželkou Žofií Chotkovou atentátníkem Gavrilo Principem (udržoval spojení s tajnou srbskou organizací erná ruka) PR B H 28.7.1914 vypov d lo R-U válku Srbsku, zanedlouho i jeho spojenci Rusku, tém sou asn vstoupilo do války s Ruskem, Francií a Anglií N mecko -

cílem N mecka a R-U bylo bleskov p edpokládali, že válka skon í do zimy

porazit Francii a pak Rusko, všichni

-

N mecko obešlo p i útoku na Francii pevnosti na jejích hranicích, porušilo smlouvu o neutralit Belgie a napadlo Francii ze severovýchodu

-

k Dohod se p idává Japonsko, k „Úst edním mocnostem (R-U, N mecko) se p idalo Turecko, Itálie vyhlásila neutralitu

1. OBDOBÍ 1914 – 1916 - první fronta (proti Srbsku) byla pod adná, d ležit jší byla fronta západní (proti Francii) a východní (proti Rusku) - Rusové zahájili ofenzívu proti R-U, a proto N mci museli ást svých armád p esunout na východ, tím pádem prohráli rozhodující bitvu o Pa íž na ece Marn (1914), k okupaci Pa íže nedošlo - na východní front došlo k bitv u Tannenbergu (v Prusku 1914), kdy byli Rusové zastaveni N mci, nedostatek výzbroje Ruska umožnilo N mc m v kv tnu roku 1915 hluboký pr lom do ruského vnitrozemí, postupn se na všech frontách ustálila tzv. pozi ní (zákopová) válka - na jižní front proti Srbsku se zapojuje do války proti n mu též Bulharsko a v kv tnu 1915 vstupuje do války Itálie na stran Dohody (o ekávala zisk území na stran R-U a Turecka), roku 1916 vstupuje Rumunsko na stranu Dohody 103

v roce 1916 vyvrcholilo vále né nap tí, boje se soust edily na západní front kolem francouzské pevnosti Verdun [verdén], která chránila cestu na Pa íž, zpo átku m li p evahu N mci, ale rozhodujícího výsledku nedosáhli, bitva dopadla nerozhodn , trvala tém rok a zahynulo v ní cca 700 000 lidí - v lét 1916 zahájily britsko-francouzské jednotky ofenzívu proti N mecku na Somm (co do spot eby zbraní, materiálu a ob tí na životech – p es 1 milion) – nejv tší bitva války, poprvé použity tanky (britské), Dohod se však nepoda ilo výrazn ji N mecko oslabit = nerozhodný výsledek N mci poprvé používají otravné plyny (1915 v Belgii u m sta Yprés proti Francouz m), také zahajují roku 1915 neomezenou ponorkovou válku, nejen proti vále ným lodím, ale i obchodním (nap . v roce 1915 potopili britský luxusní parník Lusitánia, který vezl mnoho Ameri an – cca 2000 lidí – zachrán na jen t etina) 2. OBDOBÍ 1917 – 1918 - v dubnu 1917 vstupují do války USA na stran Dohody jako odpov na ponorkovou válku N mecku, ale ješt pom rn dlouho nezasáhly výrazn do boj a válka se protahovala - na další pr b h války m la vliv situace v Rusku (únorová a íjnová revoluce roku 1917), koncem roku 1917 zahájila sov tská vláda jednání, kterým Rusko zahájilo jednání o p ím í s Úst edními mocnostmi, v Brestu Litevském uzav en mír 3.3.1918, kterým Rusko odstupovalo Polsko, Pobaltí, ást Ukrajiny, v tšinu B loruska a Zakavkazska, Finsko bylo uznáno za samostatný stát, Rusko dále m lo zaplatit obrovskou vále nou náhradu b hem války v ad stát sílí odpor domácího obyvatelstva proti vládám, dochází k ozbrojeným povstáním, astým dezercím voják apod. v lednu 1918 vydal americký prezident Woodrow Wilson prohlášení, v n mž shrnul mírové podmínky Dohody do 14 bod , tato mírové podmínky byly Úst edními mocnostmi odmítnuty - v b eznu 1918 se zhroutila východní fronta, n mecká vojska byla okamžit p evezena na západ, vrchní velitel n mecké armády Erich Ludendoff zahájil v b eznu 1918 sérii ofenzív, n mecká vojska se op t p iblížila na 100 km k Pa íži vrchním velitelem dohodových vojsk vyl jmenován francouzský maršál Foch [foš], Dohod se poda ilo v lét 1918 v druhé bitv na Marn n mecký útok odrazit, v srpnu Dohoda p ešla do protiútoku, porážka mocností byla jen otázkou asu - Rakousko-Uhersko (v roce 1916 zem el František Josef I., jeho následníkem se stal Karel I.) po ádalo v íjnu amerického prezidenta o p ím í, jakmile tato skute nost vešla ve známost, vyhlásili eši 28.10.1918 nezávislost, 7.11. Poláci, 12.11. vzniká Rakouská republika a 18.11. Ma arská republika N mecko zasáhla v listopadu ada revolucí (nap . povstání námo ník v Kielu), 9.11.1918 abdikoval císa Vilém II., byla vyhlášena republika a novým kanclé em byl jmenován Fridrich Ebert 104

11.11.1918 definitivní konec války – podepsáno p ím í v Compiegne [kompie ] v železni ním vagónu (za N mecko M. Erzberger a za Francii F.Foch)

D SLEDKY VÁLKY - základem mírových jednání s poraženými zem mi se staly Wilsonovy podmínky z ledna 1918, mírová jednání byla p enesena do Pa íže, což posílilo francouzský vliv v Evrop -

Ameri ané požadovali vznik mezinárodní spole nosti, která by do budoucna zabránila vzniku další války (vznik SN – Spole nosti národ )

-

v Evrop vznikají po rozpadu R-U nové nástupnické státy – eskoslovensko, Jugoslávie, Rakousko, Ma arsko, Polsko – s pom rn silnými národnostními menšinami

-

N mecko bylo siln ekonomicky oslabeno

-

ve válce bojovalo cca 70 milion muž a padlo jich cca 10 milion

II. S. ODBOJ SITUACE V R-U po za átku první sv tové války došlo k utlumení politického života, byl rozpušt n parlament, p edstavitelé politických stran nejednali a významnou úlohu hrála kultura -

R-U ve válce na stran Trojspolku eští politici zahájili odboj proti rakouské vlád :

a) ZAHRANI NÍ - již v listopadu 1914 odchází TGM do emigrace do Francie a pozd ji do USA, v Pa íži se spojuje s Milanem R.Štefánikem (astrofyzik, letec) a v roce 1916 vytvá í eskoslovenskou národní radu ( NR) = zárodek budoucí vlády, bojují za práva ech a Slovák , snaha o oficiální uznání NR pot ebovala dokázat, že za ní stojí v tšina národa = vytvo ení tzv. LEGIÍ (zb hové, zajatci dohody – vznik v Itálii 20 000, Francie 9500, Rusko 55 000) - legioná i v Rusku dopomohli k uznání NR velmocemi – nejslavn jší bitva – 2.7.1917 u Zborova (Ukrajina) proti Trojspolku – vít zí legie -

Masaryk odchází do USA – hledá podporu krajánských spolk

105

b) DOMÁCÍ v roce 1914 zakládá Eduard Beneš MAFII – m la za úkol navázat spojení s dohodovými státy, shromaž ovat špionážní informace apod., zaniká v zá í 1915 – Beneš odchází do emigrace za Masarykem - v roce 1916 umírá František Josef I., nástupcem se stává synovec Karel I.(manželka Zita Habsburská) – od n j se o ekávalo, že obnoví politický život, byl oblíbený u oby ejných lidí, vyjednával tajn s Dohodou – cht l vystoupit ze spolku a uzav ít mír 1917 amnestie pro politické v zn – Karel Kramá , Alois Rašín

-

1916 vzniká Habsburk m

ESKÝ SVAZ – eští poslanci v íšské rad – loajální politika v i

NÁRODNÍ VÝBOR – sdružoval samostatnosti

eské politiky z r zných stran, uvažovali o

- kv ten 1917 – MANIFEST ESKÝCH SPISOVATEL (Jaroslav Kvapil) – podepsán 220 spisovateli – namí en proti politice eských poslanc v rad : „Nedostate n hájí zájmy národa“ - situace v zázemí se neustále zhoršovala, hospodá ská krize bude moci p evzít moc

=

Národní výbor eká, až

- 27.10.1918 – nóta rakouského ministra zahrani í Andrassyho americkému prezidentovi Nielsonovi o rakouské kapitulaci a p iznání práv echoslovák a Jihoslovan – v tom okamžiku vyhlásil NV spontánn samostatnost eskoslovenska 28.10.1918 (Slováci se p ipojili až 30.10.) - u moci 5 MUŽ Šrobár

28.

ÍJNA – A.Rašín, Ant.Švehla, Fr.Soukup, Ji í St íbrný, Vavro

- hlavním úkolem NV bylo zabránit drancování, zabíjení a zastavit vývoz potravin = obsazení Obilného ústavu, oslavy, strhávání vlajek, obsazení d ležitých ú ad 30.10.1918 se tzv. Martinskou deklarací p ipojili Slováci

-

- Masaryk se to vše dozv d l pozd ji, v listopadu 1918 došlo k prvnímu zasedání nového parlamentu – NÁRODNÍ SHROMÁŽD NÍ – zvolil p edstavitele státu -

Masaryk – prezident, ujímá se vlády v prosinci, min. p edseda Karel Kramá

NÁZORY NA FORMU BUDOUCÍHO STÁTU -

do roku 1916 uvažoval TGM o monarchii v rámci R-U -

Karel Kramá – vznik slovanské íše, monarchie, hlavou ruský car

-

spojení ech a Slovák bylo d sledkem teorie echoslovakismu a obava z N mc 106

14. ESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA DO ROKU 1929 -

28.10.1918-30.9.1938 – období První republiky

I. POLITICKÝ, HOSPODÁ SKÝ A KULTURNÍ VÝVOJ -

první vláda – vláda všenárodní koalice (v ele K.Kramá – len Národní demokracie)

- 1919 – nové volby – Národní demokracie se propadla, posílila Sociální demokracie = Kramá ova vláda podává demisi – p edsedou nové vlády Vlastimil Tusar (do roku 1920) - 1920 – rozkol v sociální demokracii, Tusar odstupuje, nastupuje ú ednická vláda (ve všech vládách jsou zastoupeni agrárníci) -

ÚKOLY VLÁD:

1) celní odluka od Rakouska 2) m nová reforma (v pom ru k rakouské korun 1:1, nejprve okolkované, postupn staženy – poda ilo se, inflace se ustálila) – ministrem financí Alois Rašín (1923 podlehl atentátu) 3) pozemková reforma – probíhala po celá 20. léta, velkostatky nad 250 ha byly rozd leny, pronajímány a prodávány, zestát ovaly se lesy, pole, pastviny = posílení zem d lského stavu 4) právnické reformy – 1920 vydána první ústava SR – 6 hlav (stanovena pouze jedna povinnost = branná), 2 komory parlamentu (senát, sn movna), ustanoven demokratický princip a státní z ízení na principu eskoslovenského národa a jazyka, v oblastech s více než 20% národnostní menšiny byl zaveden ú edním jazykem jazyk menšiny, pokrokové sociální zákony – uzákon na 8 hodinová pracovní doba, zavedeny podpory v nezam stnanosti, sociální a úrazové pojišt ní - národnostní struktura – 1921 – s ítání lidu = 13 600 000 obyvatel (6 800 000 ech , 3 100 000 N mc , 1 900 000 Slovák , 740 000 Ma ar , 460 000 Rusín , 180 000 Žid , 75 000 Polák -

POLITICKÝ SYSTÉM 1. REPUBLIKY - široká škála politických stran – Agrárníci, Sociální demokracie, Lidová strana, Národní socialisté, Národní demokraté - významná role – skupina Hradu – nejbližší spolupracovníci TGM - mimoparlamentní orgán P TKA (pozd ji Osmi ka) – nejvýznamn jší politici sou asné vlády

-

kultura viz p íští otázka (p ekrývá se s mezivále nou)

107

II. ZAHRANI NÍ POLITIKA VERSAILLESKÁ MÍROVÁ KONFERENCE (1919-1920) -

ešila uspo ádání Evropy po první sv tové válce -

za SR Beneš a Kramá – byli jsme sice vít zný stát, ale nesm li jsme p ednášet vlastní požadavky (nejv tší podpora Francie) erven 1919 – ech)

-

SR a N mecko – Versailleská mírová smlouva – Hlu ínsko (S

-

zá í 1919 – SR a Rakousko – Saint Germainská smlouva – Valticko a Vitorazsko

-

erven 1920 – SR a Ma arsko – Trianonská smlouva – Slovensko a Podkarpatská Rus (cht li ji Ma a i i Rusové, podpora velmocí)

-

nejdéle spory s Polskem kv li T šínsku a uhelným dol m – vojenské st ety – T šínsko rozd leno (v tší ást Polsku), rozd leno i hlavní m sto; získali jsme i ást Oravy a Spiše -

mírová konference stanovila, že musíme p evzít pom rnou ást R-U dluhu, musili jsme zaplatit za vydržování legií a za osvobození

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY S OSTATNÍMI ZEM MI - Malá dohoda (1920) – SR, Jugoslávie a Rumunsko – hospodá ská podpora a vzájemná pomoc v p ípad konfliktu, vznikla z obavy p ed Ma ary a proti p ípadnému návratu Habsburk k moci - pom rn bezvýznamná, podporována Francií (snaha zapojit i Polsko, ale to se kv li odporu SR neuskute nilo – spory s Polskem o území) - všechny lenské státy MD pat ily k francouzskému systému, upev ovanému v polovin 20. let bilaterálními smlouvami (roku 1924 francouzskoeskoslovenskou, 1926 francouzsko-rumunskou a 1927 francouzskojugoslávskou) -

Smlouva o vzájemné pomoci (1935) – SR a Francie -

Smlouva o vzájemné pomoci (1935) – SR a SSSR (dodatek, že pom že pouze v p ípad , že pom že i Francie)

III. PROBLÉM SLOVENSKA - ustavení eskoslovenské moci na Slovensku bylo obtížné, protože jeho území z stalo pod ma arskou vládou = Národní výbor se rozhodl 2.10.1918 Slovensko vojensky obsadit

108

-

na území Slovenska vyslána ty lenná komise (V.Šrobár, I.Dérer, P.Blaho a A.Štefánek) podpis b lehradského p ím í = obrat ve vývoji (13.10.) - na ízení Ma arsku vyklidit Sedmihradsko, Banát a všechna území na jih od Drávy a bývalých hranic s Chorvatskem, nikoliv však vyklidit Slovensko!

= nový ma arský ministerský p edseda zasáhl vojensky a nep ipravené vojenské sbory musely ustoupit = Beneš protest = Francie ostrou nótu, ve které je uherská vláda vyzvána, „aby bez odkladu odvolala své vojsko ze slovenského území“ - další pokus zachovat jednotu Uher – vyhlášení Slovenské l’udové republiky 11.12.1918 brzy ztroskotal a 30.12.1918 obsazuje eské vojsko Košice -

na Slovensko op t vyslán Vavro Šrobár - ministr s plnou mocí - za al ú adovat v Žilin , situace Slovák katastrofální (žádná vysoká ani st ední škola, vše ma arské - stávka železni ních a poštovních zam stnanc , pak živnostník likvidace, obnovení klidu

=

- situace na Slovensku se znovu zkomplikovala po vyhlášení republiky rad 21.3.1919 v Ma arsku = další ultimativní spojenecká nóta z 20.3.1919 se stala podn tem k demisi ma arské vlády a p edání moci sociálním demokrat m = odpor proti politice Dohody a snaha obnovit historické hranice Uher p ipravily p du pro diktaturu sov tského typu vedenou Bélou Kunem = hrozba ma arského útoku = Šrobár vyhlásil na Slovensku stanné právo a 7.4. obsadilo eskoslovenské vojsko území až k nové demarka ní linii, zasahující 50-80 km do nitra Ma arska = na n kolika místech p ekro ení demarka ní linie = záminka pro Ma arsko k zahájení útoku = eskoslovenské vojsko na ofenzívu nedostate n p ipraveno = ma arská Rudá armáda v krátké dob obsadila dv t etiny Slovenska a v polovin ervna dosáhla polských hranic = 16. ervna vyhlášena v Prešov Slovenská republika rad (pod ma arskou ochranou) - 13. ervna 1919 však mírová konference stanovila definitivní hranice mezi Ma arskem a SR - Dohoda pak n kolika ultimáty dosáhla odchodu ma arské Rudé armády 109

IV. PROBLÉMY PODKARPATSKÉ RUSI - Károlyiho vláda se snažila udržet toto území co nejdéle ud lením autonomie (prosinec 1918) a sliby dalšího postupu k samospráv - rusínská politická reprezentace v USA se však vyjád ila pro p ipojení k SR s autonomním statutem (jednání se ú astnil zástupce amerických Rusín H.Žatkovi s Wilsonem a Masarykem) - politické názory na samotné Podkarpatské Rusi byly rozt íšt né = vytvo ilo se n kolik rad, které žádaly p ipojení k Ukrajin nebo ponechání v rámci Ma arska (nejv tší podporu m la Karpatoruská národní rada v ele s A.Beskidem) - v kv tnu 1919 se t i rusínské národní rady spojily v Úst ední národní radu, která se vyslovila pro spojení s SR (rozhodující vliv m la podpora Dohody, která se obávala bolševizace st edoevropského prostoru, Podkarpatská Rus bude odd lovat Ma arsko od Polska – žádoucí faktor stability), PR pro SR i strategické výhody - ve válce proti ma arské republice rad obsadili Podkarpatskou Rus Rumuni (vojska odešla až srpen 1919) = Rumuny vyst ídalo eskoslovenské vojsko - v den podepsání mírové smlouvy s Rakouskem v Sain Germain 10. zá í 1919, v níž bylo stvrzeno i p ipojení Podkarpatské Rusi k SR, byla uzav ena i smlouva SR s Dohodou, vymezující znaky autonomie (sn m, guvernér a zastoupení v eskoslovenském národním shromážd ní) - na vlastní sn m si však musela PR po kat až do doby druhé republiky – pražská vláda argumentujíc velkou zaostalostí zdejších pom r zatím ud lení v tších pravomocí politické reprezentaci této zem oddalovala - až do po átku roku 1922 platily diktátorské pravomoci, ud lené vojenskému velení Šrobárem (nezasahovaly sice do civilní správy, vedené od roku 1920 guvernérem Žatkovi em, jeho postavení v zemi však z stalo závislé na eskoslovenské vlád ) -

pom ry na PR - p evládali Rusíni, existence však šesti ná e í - v tšina obyvatel ecko-katolického vyznání - dále Ma a i, Židé, Rumuni a po p ipojení i eši

110

15. ESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1929-1939 -

1929-1938 – 2. období První republiky

I. PROJEVY SV TOVÉ HOSPODÁ SKÉ KRIZE -

25.10.1929 – „ erný pátek na newyorkské burze“ – prudký pokles akcií

- provázání ekonomiky bylo tak velké, že se to odrazilo ve všech oblastech sv ta - d vody – 1) špatné úv ry 2) krize z nadvýroby - u nás bylo zasaženo nejprve zem d lství (už v roce 1928), v roce 1933 krize vrcholí (milión nezam stnaných), v roce 1934 krize doznívá - nejvíce byla postižena n mecká menšina v pohrani í – málo pracovních možností, zam stnáni p edevším v lehkém pr myslu, který byl nejvíce postižen Protikrizová opat ení a politické d sledky -

zákon o mimo ádné moci na izovací (prosazení státních zásah do hospodá ství) - zvýšení agrárních cel, regulovaný vývoz a dovoz, zásahy do úv rových pom r , zavedení obilního monopolu

- ke zmírn ní sociálních dopad sloužilo zvýšení státních p ísp vk v nezam stnanosti, nouzové stravovací a poukázkové akce, komunální a ve ejné práce a odklad exekucí zadlužených podnik - tato opat ení však ne ešila p í iny stavu = vláda byla nucena sahat k represivním opat ením kv li neustále sílícím výbuch m sociální nespokojenosti, hladovým demonstracím a stávkám Sociální radikalizace byla provázena RADIKALIZACÍ NACIONALISTICKOU - v souvislosti s nástupem Hitlera k moci (30.1.1933) dochází i u nás k radikalizaci a fašizaci spole nosti - 1933 – fašistický pu v Brn , organizovaný bývalým legioná em Radolou Gajdou – snaha dobýt kasárna a zmocnit se zbraní – nebyl úsp šný -

fašistické strany u nás: Národní obec fašistická (NOF) - obojí eši

Národní liga (NL) 111

sou asn založena roku 1933 SdP (Sudeten Deutche Partei) – eští N mci v ele s Konrádem Henleinem – její pozice rostla II. SUDETON MECKÁ OTÁZKA -

-

N mci v echách, na Morav a ve Slezsku – sudetští (již p ed 1. sv.v.) jejich poslanci usilovali po vzniku SR o vytvo ení samostatných provincií z území, obývaných v tšinou n meckého obyvatelstva, a po vyhlášení Rakouské republiky i o jejich p ipojení k této zemi

29.10.1918 – sch zka ve Vídni – dle práva ob an na sebeur ení požadovali vznik:

S echy – Deutshböhmen (Liberec) S Morava – Sudetenland (Opava) J Morava – Deutschsüdmähren (Znojmo) J echy – Böhmerwaldgau + p ipojení n meckých jazykových ostrov kolem Jihlavy a Olomouce po ztroskotání jednání se sudeton meckými politiky se rozhodl Národní výbor obsadit pohrani í vojensky - do konce prosince 1918 se poda ilo oddíl m s. vojska obsadit celé území historických eských zemí bez v tšího odporu (29.11. se vzdal Most, 14.12. byl obsazen Liberec, 16.12. se vzdalo Znojmo a 18.12. Opava) III. ZÁV RE NÁ FÁZE BOJE O P EŽITÍ DEM. STÁTU, MNICHOV organizace nové fašistické strany – Národní sjednocení (v demokraté – K. Kramá ) -

ele bývalí národní

1935 – parlamentní volby

- vládní strany si udržely své postavení - rozruch p inesly volby v n meckém politickém tábo e = sudeton mecká strana se stala nejv tší politickou stranou v republice - na podzim 1935 došlo ve vedení republikánské strany k posunu doprava = za této situace abdikoval TGM a za svého nástupce doporu il EDUARDA BENEŠE následovala astá setkání Henleina (SdP) a Hitlera (Hitler po ítal s p ipojením n mecké menšiny k íši) – p es Henleina – stup ování požadavk v i eskoslovenské vlád - duben 1938 – sjezd SdP v Karlových Varech – Henlein vystoupil s 8-bodovým programem – tzv. Karlovarské požadavky, ve kterých žádal úplné odtržení n mecké menšiny od SR 112

-

kv ten 1938 – vláda reagovala áste nou mobilizací

Francie se pod izovala politice VB (appeasement) – báli se více SSSR, než N mecka = politická podpora N mecka - srpen 1938 – mise lorda Runcimona – m l zjistit, zda je n mecká nespokojenost oprávn ná – zpráva: „soužití ech a N mc je nadále nemožné“ -

zá í 1938 – pokus SdP o p evrat = 16.9. byla SdP zakázána innost

- 15.9.1938 – sch zka Hitlera a Chamberlaina v Berchtesgadenu – britská a francouzská vláda vypracuje návrh na odstoupení eského pohrani í N mecku (ta území, kde je víc jak 50% n meckého obyvatelstva) - 19.9. – návrh p edložen naší vlád

= odmítnutí

- vyvinutí diplomatického tlaku – vláda nakonec 21.9. návrh p ijala = demonstrace = pád Hodžovy vlády (premiérem jmenován generál Jan Syrový) - 22.9.1938 – sch zka Hitlera a Chambirlaina v Bad Godesbergu – potvrzeny Hitlerovy požadavky; Hitler navíc požadoval spln ní územních nárok Polska a Ma arska - b hem íjna 1938 získali Poláci území S Moravy a Ma a i získali Víde skou arbitráží J Slovensko a Podkarpatskou Rus - z britské a americké iniciativy (+ z podn tu Mussoliniho) došlo 29.9.1938 v Mnichov ke sch zce Mussoliniho, Hitlera, Chamberlaina a Daladiera = 30.9.1938 podepsána MNICHOVSKÁ DOHODA ( SR musí podstoupit území do 10.10.) IV. MEZIVÁLE NÁ kultura

113

16. DRUHÁ SV TOVÁ VÁLKA A ESKOSLOVENSKO I. TZV. DRUHÁ REPUBLIKA, KONEC S. SAMOSTATNOSTI -

30.9.1938-15.3.1939 – období Druhé republiky -

nový název: esko-Slovensko

-

5.10.1938 – abdikace E. Beneše a jeho odlet do USA, pozd ji do Londýna

-

p išli jsme o 1/3 území a obyvatel existence dvou politických stran

-

- Strana národní jednoty – nejsiln jší, vliv fašismu - Národní strana práce – malý význam -

KS rozpušt na, p edstavitelé emigrovali do Moskvy

- prosinec 1938 – p edsedou vlády zvolen Rudolf Beran (agrárník), ministrem zahrani í Fr.Chvalkovský (sympatizuje s it. fašismem) a prezidentem republiky se stal JUDr.EMIL HÁCHA (30.11.1938) - 14.3.1939 – Slovenský sn m odhlasoval odtržení Slovenska (v této dob m li p evahu ve sn mu tzv. lu áci – Hlinkova udová strana = v ící, sympatizující s N mci) - Slováci m li 2 varianty – dohledem

z stanou svobodní, ale pod n meckým

nebo se stanou sou ástí Ma arska - zvolena první varianta = vzniká Slovenský štát – prezident Josef Tiso Hácha pozván do Berlína na jednání s Hitlerem, kde m l podepsat souhlas s okupací zbylých ech a Moravy, okupace byla plánována na 15.3.1939, 3. hodinu ranní - Hácha nejprve odmítl, ale nakonec pod tlakem podepsal = 15.3.1939 – vznik PROTEKTORÁTU ECHY A MORAVA

II. PROTEKTORÁT ECHY A MORAVA - území pod nadvládou jiného státu, které si zachovává vlastní instituce (soudy, policie, ú ady) -

z ízen 16.3.1939 A.Hitlerem 114

-

z stalo zachováno – eské etnictvo, soudy, vládní vojsko

-

povolena pouze jedna politická strana – Národní souru enství (p evaha eských fašist )

-

p i obsazování obyvatelstvo nekladlo odpor – pouze menší st ety na S Morav

-

echy m ly být germanizovány, zbytek na Sibi , Židé a Romové vyhlazeni

-

eské zem hospodá sky využívány

-

od roku 1942 dochází k totálnímu nasazování pracovních sil do íše

-

hlavní postavou – íšský protektor – Konstantin von Neurath

-

státní tajemník – K.H.Frank

-

gestapo – tajná policie

SITUACE V PROTEKTORÁTU PO VYPUKNUTÍ 2.SV.VÁLKY 1. zá í 1939 – preventivní zatýkání – tzv. akce Albrecht

-

28. íjen 1939 – demonstrace, p evaha studentstva – zast elen d lník Vojt ch Sedlá ek a smrteln ran n Jan Opletal (student medicíny) – zem el 11.11.

-

15.11.1939 – poh eb Jana Opletala – demonstrace - N mci provedli zátah – 9 vysokoškolák odvle eno

-

zast eleno, 1200 zat eno a

17.11.1939 – uzavírání VŠ – mezinárodní den studentstva

III. SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1939-1945 -

od samého po átku politickým, hospodá ským i vojenským satelitem t etí íše -

b ezen 1939 – ochranná smlouva - stav la Slovensko do role n meckého vazala

-

leden 1940 – hospodá ská smlouva - pod ídila slovenské hospodá ství pln vále ným pot ebám íše, v etn dosazení n meckých poradc do slovenských vládních i hospodá ských institucí

- iluze samostatnosti byla umocn na skute ností, že s výjimkou úzkého pruhu ochranné zóny podél Z hranic nebylo Slovensko až do srpna 1944 okupováno n meckou armádou 115

ervenec 1939 – ustanovena Slovenská republika a p ijata ústava, která nijak nezastírala totalitní charakter státu (státní uspo ádání budováno po vzoru fašistických režim v Itálii a Portugalsku) - Slovenský sn m (formální nejvyšší orgán) zatla en v praktické politice do pozadí Státní radou a prezidentem, kterým se stal katolický kn z dr. Josef Tiso - Hlinkova udová strana – lenové obsadily všechny rozhodující pozice ve státních orgánech - u ácké organizace – Hlinkova garda, Hlinkova mládež, a další (ostatní organizace v etn odbor rozpušt ny) - oficiální ideologie zam ená p edevším proti ech m a Ma ar m = jedním z prvních krok vlády samostatného slovenského státu bylo propušt ní všech ech ze zam stnání a jejich vyst hování ze Slovenska zlepšení hospodá ství díky vále ným zakázkách N mecka, snížení nezam stnanosti v d sledku vyhnání ech nevhodné podmínky pro širší rozvoj odboje, p edevším zpravodajské úkoly pro s. zahrani ní odboj, ilegální sít , které pomáhaly vlastenc m v út ku z protektorátu p es Slovensko na Balkán - Slovensko se podílelo jako jediný n mecký spojenec na polském tažení a vystoupilo tak jako první zem v ozbrojeném konfliktu na stran nacistického N mecka -

od roku 1933 zm na situace ve prosp ch hnutí odporu

stále v tší závislost Slovenska na N mecku se projevila i v ochotném p edání slovenských Žid do nacistických vyhlazovacích tábor rozklad slovenské armády na východní front sov tského zajetí nebo k partyzán m

– hromadné p echázení voják

do

Slovenská národní rada – skupina okolo agrárních politik Jozefa Lettrich a Jána Ursínyho, která navázala spojení s V. ilegálním úst edím KSS v ele s Karolem Šmidkem, dr.Gustavem Husákem a Ladislavem Novomeským 1943 – Váno ní dohoda – vyslovení Slovenské národní rady pro zahájení p íprav celonárodního povstání a obnovení spole ného státu ech a Slovák na základ principu rovného s rovným -

od po átku roku 1944 sílí na Slovensku (i u nás) partyzánská hnutí – slabá podpora - na Slovensku se p ipravuje celonárodní povstání – organizace Slovenská národní rada – K.Šmidke, G.Husák, L.Novomeský

116

= povstání vypuklo 29.8.1944 v Banské Bystrici – špatn organizované, bez pomoci zven í nebyla šance na úsp ch – Rudá armáda ani Spojenci nepomohli = po dvou m sících potla eno, p es 23 000 ob tí = 6.10.1944 – 1. s. armádní sbor na pomoc, p ekro il Dukelský pr smyk – obrovské ztráty, v ele generál Kratochvíl IV. DRUHÝ S. ODBOJ a) DOMÁCÍ ást d stojník vytvo ila ilegální organizaci OBRANA NÁRODA (ON)

-

POLITICKÉ ÚST EDÍ (PU) – bývalí pol. p edstavitelé

-

PETI NÍ VÝBOR V RNI Z STANEME (PVVZ) – bývalí odborá i, levicoví politici

= jaro 1940 – spojení do jednoho celku – ÚVOD – ÚST EDNÍ VEDENÍ ODBOJE DOMÁCÍHO -

KS v ilegalit , p edstavitelé do Moskvy - eští a slovenští komunisté pracující v ilegalit dostávali prost ednictvím zahrani ního vedení KS v Moskv pokyny Kominterny (centrála kom.hnutí v Moskv ), které za hlavního nep ítele ur ovaly Francii a VB (po napadení SSSR N meckem mírná zm na – Atlantická charta) - Stalin m l také jiné p edstavy o povále ném uspo ádání eskoslovenska – eské zem se m ly stát sou ástí širšího socialistického celku sov tského typu - tažení proti politice E.Beneše, který podle jejich propagandy „zaprodal eský národ Z imperialist m“, vedlo k izolaci komunistického ilegálního hnutí

zpo átku hlavn rozši ování ilegálních rodinám,organizování p echod do zahrani í

tiskovin,

pomoc

pronásledovaným

V. NACIONÁLN SOCIALISTICKÝ TEROR 1941-1942 -

v roce 1941 vyvrcholila aktivita eských odbojových organizací - stávky v dolech, sabotáže, p erušování telefonního a telegrafního vedení, poškozování vojenské techniky, narušování železni ní dopravy

po 22. ervnu 1941 nastala zm na i v politice SSSR – Kominterna mobilizovala komunistické ilegální hnutí v Evrop

117

- v lét 1941 vyústilo jednání II. úst edního vedení KS a Úst edního vedení odboje domácího ve vytvo ení Úst edního národn revolu ního výboru eskoslovenska jako nejvyššího orgánu domácího odboje koncem zá í 1941 vyslán do Prahy jako zastupující íšský protektor obergruppenführer SS a generál policie REINHARD HEYDRICH s úkolem pacifikovat rozbou enou situaci v protektorátu - politika cukru a bi e - zlepšení sociálních a pracovních podmínek k práci pro n mecké vále né úsilí (pokus získat si d lnickou t ídu) - na druhé stran bezohledné potla ování v le k odporu - vyhlášeno stanné právo (b hem jeho trvání popraveno 500 lidí, zahynuli velitelé Obrany národa, generálové Josef Bílý, Hugo Vojta a Bed ich Homola, funkcioná i Sokola, redakto i Rudého práva a lenové r zných odbojových skupin) - masové zatýkání – vážn narušilo odbojové sít , v íjnu 1941 rozbit i ÚNRV , zat en p edseda protektorátní vlády Eliáš na pomoc parašutistické výsadky z VB – obnovení p erušeného rádiového spojení mezi domácím a zahrani ním odbojem skupina ANTHROPOID – lenové Jan Kubiš ( ech) a Jozef Gab ík (Slovák) provedli 27.5.1942 atentát na Heydricha =

TEROR HEYDRICHIÁDY

-

znovu stanné právo, 1600 ob tí, dalších 3000 ob tí zahynulo v koncentra ních táborech -

organizátorem protektorátní státní tajemník K.H.Frank

-

vyvrcholení vyhlazením Lidic u Kladna (10.6.1942) a obce Ležáky u Chrudimi (24.6.1942) – 393 ob tí

-

parašutisté obklí eni 18.6.1942 v kostele sv.Cyrila a Metod je

- po rozbití ilegálních sítí v období heydrichiády se již ob anskému odboji nepoda ilo obnovit svou innost v rozsahu let 1940-1941 - 1943-1944 P ípravný revolu ní národní výbor (nedokázal se pln rozvinout) - Rada t í (prof.Josef Gr a, gen.Vojt ch Luža) – ani této organizaci se nepoda ilo sjednotit ob anské odbojové skupiny -

velkým problémem z stávalo poškozené rádiové spojení

-

p í inou oslabení byly zásahy gestapa a nasazení konfident (donaše i a udava i) 118

- p es úsilí n m.bezpe nostních složek se za alo na území protektorátu rozvíjet partyzánské hnutí, nemohlo však nabýt takových rozm r b) ZAHRANI NÍ - první skupina – kolem E. Beneše – navazování kontakt s domácím odbojem, p edávání zpráv -

st et dvou koncepcí s. zahrani ní akce 1) První koncepce vycházela z p edpokladu, že s. zastupitelské ú ady p edstavují z hlediska mezinárodního práva kontinuitu samostatného s. státu a jejich vedoucí jsou proto oprávn ni stát v ele zahrani ní akce, usilující o jeho obnovu (dr.Štefan Osuský)

2) Beneš p edpokládal, že okupací ech byla anulována mnichovská dohoda a prosazoval povále né obnovení SR v p edmnichovských hranicích; Francie a Anglie nejprve nesouhlasili – po atentátu v roce 1942 ochotny uznat hranice SR p ed Mnichovem - emigra ní vlny – Polsko, SSSR, Francie, Anglie – v t chto zemích se formují vojenské jednotky – cizinecké legie (Francie slíbila, že v p ípad války bude vytvo ena samostatná s.vojenská jednotka) - 3. zá í 1939 – v Polsku povolen eský a Slovenský legion – jednotky v boji nuceny ustoupit na území obsazené Rudou armádou = sov tská internace (na za átku války SSSR spojenec N mecka) - ti, kte í utekli do SSSR s nad jí, že zde budou moci bojovat proti nacismu, skon ili v táborech GULAGu politická exilová reprezentace vytvo ila v íjnu 1939 v Pa íži národní výbor -

eskoslovenský

významná úloha s. letc - bitva o Francii (Alois Vašátko, František Pe ina) - bitva o Anglii (1940) – 310. a 312. peru (Josef František)

-

po pádu Francie p enesení odboje do VB = ustavení prozatímního státního z ízení SR – prezident, vláda a Státní rada -

jako sou ást s. vojska ve VB vznikl v íjnu 1940 na St edním východ s.p ší prapor 11 – Východní (pozd ji reorganizován do 200. s. lehkého protiletadlového pluku); mimo rámec s.jednotky bojovali eši a Slováci v jednotkách Svobodných Francouz ; v Jugoslávii 1. s. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova; v SSSR 1. s. partyzánský oddíl (p edevším slovenští vojáci, kte í dezertovali z sl.armády); na východní front nastoupil 1. s. samostatný prapor (1943 rozší en na 1. s. samostatnou brigádu); na ja e 1944 zahájena organizace 1. s.armádního sboru v SSSR 119

-

-

parašutistické výsadky

12.12.1943 – podepsána smlouva o p átelství, vzájemné pomoci a povále né spolupráci mezi eskoslovenskem a SSSR - Beneš v ní vid l ochranu proti rozpínavosti N mecka, ale i ur itou záruku nevm šování SSSR do vnit ních záležitostí SR - koncepce povále ného postavení eskoslovenska jako mostu mezi V a Z - Beneš také nabídl odstoupení Podkarpatské Rusi SSSR, v p ípad , že si to její obyvatelstvo bude p át - Stalin naopak podpo il Benešovu koncepci obnovy v p edmnichovských hranicích

eskoslovenska

VI. OSVOBOZENÍ ESKOSLOVENSKA Stalin si vyložil Benešovu ochotu odstoupení PR jako souhlas s anexí tohoto území (zmanipulování voleb) – s. vláda se s tím smí ila (d kaz prohlubující se závislosti eskoslovenska na SSSR) -

podobn i na Slovensku vystupovaly orgány sov tské armády proti zájm m s. vlády a v ad p ípad zasahovaly do vnit ních záležitostí eskoslovenska

- v tšina území osvobozena Rudou armádou – na území SR uskute nila Rudá armáda celkem šest úto ných operací 1.5.1945 nedošlo k dohod mezi sov tským velením a Ameri any o osvobození st edních ech (sov tské velení odmítlo 5.5.1945 návrh amerického generála Eisenhowera, že americká vojska postoupí až k Z b eh m Labe a Vltavy – sov tské velení p itom nepravdiv tvrdilo, že operace Rudé armády k osvobození Prahy již za ala) - Ameri ané do 6.5. osvobodili Z echy (6.5. – Plze – gen.Paton) - v echách vypuklo 1.5. spontánní povstání v P erov , 5.5 vypuklo v Praze (pražští povstalci marn volali o pomoc americkou armádu, gen. Eisenhower nem l jasné instrukce a necht l dále postupovat proti v li sov tského velení) -

boje o rozhlas, N mci se stahují na západ -

do ela povstání eská národní rada – prof. Albert Pražák – ídil povstání v Praze, gen.Karel Kutlvašr

-

5.5-8.5. – v tšina Prahy osvobozena, velký podíl VLASOVCI – Rusové v n meckých uniformách odmítající vstup do Rudé armády (vlastnili t žkou techniku – museli odejít z Prahy do amerického zajetí)

= 7.5. podepsána kapitulace v Remeši, podruhé 8.5. – podepsána i Sov ty vstup sov tských vojsk do Prahy – dovršení osvobození 120

= 9.5. –

17. POVÁLE NÝ VÝVOJ V ESKOSLOVENSKU 1945-1948 OBDOBÍ ZÁPASU O DEMOKRACII -

první vláda po válce – exilová (Beneš a spol.), p edsedou jmenován bývalý velvyslanec SR v SSSR Zden k FIERLINGER

-

b ezen 1945 – jednání v Moskv obou exilových k ídel (Beneš, Gottwald) - p estože se p edstavy obou t chto center o podob povále ného eskoslovenska v mnoha sm rech zásadn lišily, shodly se na klí ové otázce reformy politického systému eskoslovenska

= KOŠICKÝ VLÁDNÍ PROGRAM (5.4.1945) -

zákaz pravicov orientovaných stran

-

na naší povále né scén pouze KS , KSS, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci, slovenští demokraté

-

posílení levicov orientovaných stran

Posílení pozic levicov orientovaných stran bylo v povále né Evrop obecným jevem, úplná likvidace pravicové opozice však byla v západoevropském kontextu n ím zcela výjime ným. - není pochyb o tom, že moskevská jednání probíhala pod taktovkou komunist , která na n byli, na rozdíl do svých londýnských partner , dob e p ipraveni - sv d í o tom i složení vlády (podle dohody se jimi m li stát 3 lenové každé strany = komunistická strana byla rozd lená na KS a KSS = 6 len ) - místop edseda vlády – KLEMENT GOTTWALD (KS ) - místop edseda vlády – VILIAM ŠIROKÝ (KSS) - ministr vnitra – VÁCLAV NOSEK (KS ) - ministr informací – VÁCLAV KOPECKÝ (KS ) - ministr zem d lství – JULIUS URIŠ (KSS) - ministr práce a sociálních v cí – JOSEF ŠOLTÉZ (KSS) - tajemník ministra zahrani ních v cí – VLADO CLEMENTIS (KSS) - p edseda vlády – ZDEN K FIERLINGER (sympatizoval s komunisty) - ministr obrany – LUDVÍK SVOBODA (sympatizoval s komunisty)

121

= EXTRÉMNÍ LEVICE OVLÁDLA BEZ BOJE MOCENSKÉ POZICE, UMOŽ UJÍCÍ ZÁSADNÍM ZP SOBEM OVLIVNIT VÝVOJ V OSVOBOZENÉ REPUBLICE -

Národní fronta ech a Slovák - orgán, ve kterém m li být zastoupeni p edstavitelé všech stran, a na jehož p d se m ly v prvé instanci a závazným zp sobem ešit vznikající problémy - pravomoc rozhodovat, kterým stranám bude do budoucna innost povolena - postavena do zna né míry nad parlament a p edevším mimo demokratickou kontrolu

v prvních m sících byla zákonodárná moc nahrazována PREZIDENTSKÝMI DEKRETY 1) 24.10.1945 - znárodn ny lesy a klí ový pr mysl, banky a soukromé pojiš ovny 2) Velký retribu ní dekret (19.6.1945) - „o potrestání nacistických zlo inc , zrádc a jejich pomaha soudech“

a o mimo ádných lidových

3) Malý retribu ní dekret (27.10.1945) - „o trestání n kterých provin ní proti národní cti“ = odsuzování k tvrdým trest m skute né i domn lé kolaboranty VYHNÁNÍ SUDETSKÝCH N MC - se souhlasem prakticky celé naší politické reprezentace bylo rozhodnuto zbavit se neslovanských menšin (N mci, Ma a i) -

N mci a Ma a i se dostali v SR do postavení bezprávné skupiny obyvatel - zabaven majetek a dán pod tzv. národní správu - konfiskována zem d lská p da - zbaveni státního ob anství - zbaveni jakékoli právní ochrany

- postup v i menšinám vyvolával kritickou reakci ze strany západních Spojenc – na POSTUPIMSKÉ KONFERENCI byl sice schválen odsun N mc , ale m l probíhat organizovan a pod dohledem mezinárodní komise 122

srpen 1945 – konec tzv. divokého odsunu

-

leden 1946 organizovaný odsun (2 256 000 N mc )

odsun ma arské menšiny Postupimská konference neschválila = SR jednala s Ma arskou vládou = dohodnuta pouze vým na obyvatelstva (realizace jen ve velmi omezeném po tu) 28.10.1945 zahájilo svou innost pozatímní Národní shromážd ní, složené z poslanc , delegovaných na základ dohod uvnit národní fronty - prohlásilo dosud vydané prezidentské dekrety za zákon - zvláštním zákonem z kv tna 1946 zaru ilo beztrestnost t m, kte í se podíleli na povále ném bezpráví „Jednání, které by podle platných p edpis zakládalo soudn trestný in, není trestné, došlo-li k n mu v dob od 30. zá í1938 do 28.10.1945 z d vodu o znovunabytí svobody ech a Slovák nebo bylo-li výrazem touhy po spravedlivé odplat za iny okupant nebo jejich pomaha .“ VOLBY 1946 -

prob hly v rámci daných možností svobodn a za ú inné kontroly -

KS - teror, rozpoutaný v rámci retribu ních opat ení byl zam en p edevším proti p íslušník m a p ívrženc m ostatních politických stran - vstup do strany znamenal bezpe í i pro kolaboranty - p isvojili si roli rozdava e p dy z Národního pozemkového fondu bezzemk m (konfiskovaná p da N mc a Ma ar ) - rozdávali dekrety o p d

- prosadili BÍLÉ VOLEBNÍ LÍSTKY (voli i, kte í nebyli spokojeni se skromným politickým menu, mohli svou nespokojenost dát najevo tím, že nehlasovali pro žádnou z legalizovaných stran) = komunisté získali 40,17%, stali se jednozna n nejsiln jší stranou a získali v novém parlamentu (Ústavodárném shromážd ní) 114 poslaneckých mandát 2.7.1946 byla jmenována nová vláda v ele s Klementem Gottwaldem (KS obdržela 7 k esel, KSS 2, národní socialisté, lidovci a demokraté získali pouze 4)

v ní

- volby p isp ly k významné diferenciaci s. politiky – komunisté za ali pohlížet na ostatní strany (s výj. soc.dem.) jako na opozici a také nekomunistické strany opustily p vodní p edstavu semknuté Národní fronty 123

- demokratické síly svád ly s komunisty t žké boje, odhodlané nedopustit pokra ování v rozchodu s tradicemi parlamentní demokracie – vytvo it mechanismus trvalé spolupráce se jim však nepoda ilo - d ležitým trumfem v rukou komunist byla jejich pozice v bezpe nostním aparátu – ovládli ministerstvo vnitra,všechny vedoucí útvary Bezpe nosti, p edevším zpravodajství a státní bezpe nost - komunisti tí agenti pronikali do nekomunistických stran a organizovali nejr zn jší provokace – smyšlená obvin ní - mostecká aféra – státní bezpe nost se prost ednictvím agenta provokatéra pokusila obvinit elné národn socialistické funkcioná e z p ípravy státního p evratu - kr má ský p ípad – to samé - národn socialisti tí minist i Drtina a Zenkl spolu s J.Masarykem (ministr zahrani í obdrželi krabi ky s výbušninou) -

v pr b hu 1947 – hluboká krize - st etnutí mezi koali ními partnery se vyhrocovala - nespokojenost v zemi - nep íznivý hospodá ský vývoj - klesla produktivita zem d lství

MARSHALL V PLÁN -

nem nnou zásadou Národní fronty bylo spojenectví se SSSR S nar stající agresivitou SSSR na mezinárodním poli a s jeho zjevným odklonem od zásad evropské politiky, p ijatých na Jalt , se sv t ocitl na pokraji Studené války a všechny státy se musely rozhodnout, na kterou stranu se p idají. s. politici se vid li v roli spojnice mezi Z a V, ale bylo jasné, že naše zahrani ní politika se od skon ení války ani jednou neodchýlila od politiky sov tské

= problémy v jednání s Mezinárodní bankou o úv r (klí ový pro naše hospodá ství) Konflikty na mezinárodní scén se dále vyhrocovaly – SSSR, ujiš ující ješt p ed nedávnem Gottwalda, že nemá námitky proti vnitropolitickým odlišnostem na cest svých spojenc ve st ední Evrop k socialismu, p istoupil k jejich brutální SOV TIZACI – eskoslovensko z stalo jedinou zemí v této oblasti, která si zachovala znaky formální demokracie.

124

-

b ezen 1947 – TRUMANOVA DOKTRÍNA – americký prezident rozlišoval pouze dv kategorie stát – demokratické a totalitní

- jestliže Trumanova doktrína rozd lila sv t v americkém pojetí na blok demokracie a na blok jejich nep átel, pak Marshall v plán nabízel evropským stát m možnost rozhodnout se, ke kterému z nich se cht jí p ipojit jednání o programu hospodá ské obnovy Evropy (MP) odhalila skute nou podobu politické situace a rozložení sil na tomto kontinent - naší delegaci (která se p ijela poradit do Moskvy o MP) Stalin oznámil, že s. ú ast na MP bude kvalifikovat jako in namí ený proti SSSR -

mezi politiky se nenašel ani jeden, který by m l odvahu se Stalinem polemizovat

= ŽELEZNÁ OPONA

ÚNOROVÝ P EVRAT - postupn se vyhra oval postup s. komunist v i domácím spojenc m, mizela ochota ke kompromis m -

ve slepé uli ce se ocitla i jednání o nové ústav

mezi komunisty vzr stala ned v ra k výsledk m voleb a prosazoval se požadavek vypo ádat se s politickými protivníky neústavní cestou na po átku roku 1948 rozhodlo komunistické vedení zahájit „mobilizaci mas“ ke st etnutí se „silami reakce“ – 22.2. svolaly komunisty ovládané odbory do Prahy sjezd závodních rad a o šest dní pozd ji se m l konat sjezd rolník p edm tem rozhodujících st et ve vlád byly pom ry v Bezpe nosti – nekomunistické strany cht ly vytvo it komisi pro vyšet ování postupu bezpe nostních orgán na Slovensku = ministr vnitra NOSEK odpov d l p esuny v Bezpe nosti, které m ly komunist m zajistit úplnou kontrolu Prahy =

13.2. vláda rozhodla, aby Noskovy p esuny byly zamítnuty

= Nosek neposlechl = 17.2. minist i národn socialistické, lidové a demokratické strany rozhodly, že pokud Nosek neuposlechne, podají demisi (rozhodli se však riskovat zásadní konflikt, když už bylo pozd – komunisté m li pod kontrolou všechny nejd ležit jší nástroje) = své nad je vkládali odstupující minist i do Beneše, který m l stále velkou autoritu – mezi jeho ústavní pravomoci pat ilo jmenovat v p ípad vládaní krize ú ednickou vládu a vypsat p ed asné volby (ty by v té dob asi nedopadly ve prosp ch KS) 125

= prezident také mohl demisi odmítnout, a tak donutit komunisty, aby se pod ídili rozhodnutí vlády = 20.2.. poté, co se ukázalo, že Nosek usnesení vlády nesplnil, oznámili lenové vlády prezidentovi republiky DEMISI - komunisté byli p ipraveni a již následující den p išli s ešením krize – požadovali, aby prezident demisi p ijal a doplnil vládu podle jejich p estav - v atmosfé e perfektn zinscenovaných masových demonstrací komunistických p ívrženc , s p edstavou hrozící ob anské války a následujícího sov tského zásahu nenašel Beneš odvahu bojovat = 25.2.1948 p istoupil na komunistické požadavky hned po svém únorovém vít zství p istoupili TOTALITNÍHO KOMUNISTICKÉHO SYSTÉMU

komunisté

k budování

-

zákonodárné orgány a vládní instituce se staly pouhými vykonavateli stranických p íkaz

-

nekomunistické strany m ly být nadále zást rkou diktatury

na všech úrovních politického, hospodá ského i kulturního života prob hly istky provád né jak státními orgány, tak speciáln z ízenými ak ními výbory Národní fronty

30. KV TNA 1948 – VOLBY DO PARLAMENTU -

zastrašování, nesvoboda

-

pokusy o protikomunistickou volební agitaci stíhány StB

-

voli m p edložena spole ná kandidátka Národní fronty, na kterou nebyl za azen žádný opozi ní politik

= výsledky zfalšovány = 89,2% komunisté - 7.6.1948 abdikoval po n kolika marných protestních akcích E.Beneš a na jeho místo byl zvolen K.Gottwald (následujícího dne jmenována pátá povále ná vláda v ele s Antonínem zápotockým) - vlna protest - 19.-27. ervna – Všesokolský slet (projev sympatií Benešovi) – zatýkání, istky - poh eb E.Beneše -

komunisté reagovali vyhlášením „ostrého kurzu proti reakci“ 1) Zákon . 231/48 na ochranu republiky

2) Zákon . 245/48 o táborech nucených prací -

umož ovaly likvidaci zbývající opozice, nezákonnost, fyzické mu 126

- 18. OBDOBÍ VLÁDY JEDNÉ STRANY POLITICKÉ PROCESY do SR p ijeli „sov tští poradci“, pov ení Stalinem pomoci eským a slovenským soudruh m p i zavád ní sov tských zkušeností = hledání t ídního nep ítele uvnit komunistické strany = istka v komunistické stran vyvrcholila procesem s „vedením protistátního spikleneckého centra“ v ele s dosavadním tajemníkem KS Rudolfem Slánským -

vlna represí 1948-1953 rozbila veškerou protikomunistickou opozici

-

více viz. p íloha Politické procesy

- nejmasov jším projevem s komunistickým režimem byla emigrace – v letech 19481951 odešlo do zahrani í ilegáln n co p es 25 000 našich ob an - mnozí doufali, že se v zahrani í vytvo í t etí odboj - odešla spousta významných osobností – P.Zenkl, V.Krajina, H.Ripka, J.Stránský, F.Peroutka (národní socialisté), A.Procházka, K.Duchá ová, s. exil nevystupoval jednotn a trp l vnit ními rozpory

-

- st ešní organizací m la být Rada svobodného eskoslovenska (Petr Zenkl) - 1950 v USA z ízeno Úst edí eskoslovenského sokolstva a spole nost pro v dy a um ní

eskoslovenská

- rozhlasové stanice Svobodná Evropa (Mnichov), Hlas Ameriky (Washington) - asopis Sv dectví (P.Tigrid, Pa íž) VNIT NÍ POLITIKA A EKONOMIKA DO ROKU 1966 bezprost edn po uchopení moci zahájil komunistický režim likvidaci soukromého sektoru -

od dubna 1948 p ijal parlament adu znárod ovacích zákon , týkajících se podnik s více než 50 zam stnanci a firem p sobících v oblasti velkoobchodu, stavebnictví, zahrani ního obchodu, polygrafie, cestovního ruchu a pohostinství (pozd ji i podniky menší)

-

na konci roku 1948 pracovalo více jak 95% obyvatel ve státním sektoru

-

masová likvidace soukromého emesla, maloobchodu a živností

127

-

stát získal monopol nad eskou ekonomikou

-

ekonomika m la být nadále ízena z jednoho centra a podle jednoho úst edního plánu

= vytvo ení mocné hospodá ské byrokracie podle sov tského typu, na jejímž vrcholu stál Státní ú ad plánovací, poslušným nástrojem centrálního ízení se staly také odbory -

byla zahájena rozsáhlá p estavba našeho pr myslu - vycházela z koncepce SR jako strojírenské velmoci - bez ohledu na skute né možnosti a pot eby zem byl d raz položen na t žké strojírenství (vývoj tohoto odv tví diktován p edevším pot ebami armády – p ípravy na vále ný konflikt) - zbrojní výroba vzrostla až na 1/3 celkové produkce našeho strojírenství - pokles rozvoje ostatních odv tví, p edevším spot ebního pr myslu a služeb

-

zahrani ní obchod byl p eorientován na SSSR a jeho satelity - SR muselo p izp sobit strukturu výroby nedostate n vyvinutým zemím - jednozna ný diktát ze strany SSSR – sov tští zástupci p ímo ur ovali, co se v SR bude a nebude vyráb t

-

1949 – Rada vzájemné hospodá ské pomoci (RVHP) - za ú elem koordinace vývoje jednotlivých ekonomik uvnit sov tského bloku - snaha dosáhnout úplné nezávislosti na kapitalistickém sv t

-

kolektivizace zem d lství - 1949 – zákon o jednotných zem d lských družstvech - po neúsp šném pokusu p esv d it rolníky, aby do JZD vstupovali dobrovoln , prob hlo v letech 1950-1953 násilné združstev ování - ú elem kolektivizace nebylo zlepšení ekonomické situace vesnic, ale likvidace samovýrobc (za ú elem získání kontroly nad politicky obtížn ovladatelnou ástí obyvatelstva) a uvoln ní pracovních sil pro rostoucí t žký pr mysl

-

1955-1958 – druhá vlna kolektivizace - na konci existovala JZD již v 80% obcí - hospodá ská výkonnost zem d lství se nezlepšila a povále né období závislé na dovozu potravin 128

SR z stalo celé

SMRT VUDCE SV TOVÉHO PROLETARIÁTU -

5.3.1953 - zem el Stalin = vlna nad jí a napjatého o ekávání -

nástupci mírn jší - mírn jší soupe ení mezi kapitalismem a socialismem

-

vedoucí postavou NIKITA CHRUŠ OV

-

1953 podepsáno p ím í v Koreji, 1955 podepsání rakouské státní smlouvy (Rakousku umožn na normální nezávislá existence)

-

studená válka nekon í, ale jsou nad je na zlepšení

- záhy po Stalinovi zem el Gottwald a na místo prezidenta dosazen A.ZÁPOTOCKÝ, p edsedou vlády se stal V.Široký -

30. kv tna 1953 vyhlášena m nová reforma - m la ešit nar stající problémy v zásobování, vyvolané p estavbou pr myslu a úpadkem zem d lské výroby - zárove zrušen lístkový systém prodeje potravin a pr myslového zboží a zavedeny jednotné maloobchodní ceny

= vzr st životních náklad , znehodnocení úspor = protivládní demonstrace (v Plzni vyšlo do ulic asi 20 000 demonstrant , k rozehnání nasazena armáda) ani katastrofální stav hospodá ství, ani projevy nespokojenosti nevedly k úvahám o možných zm nách dosavadní politiky ervenec 1953 - Zápotocký je pozván do Moskvy, kde mu nové sov tské vedení vytklo nereálné hospodá ské plánování a p ílišný d raz na t žký pr mysl, tedy p esn to, co v minulých letech naší ekonomice nadiktovalo = rozhodnutí vyhlásit nový politický kurs - p esun od t žkého k lehkému pr myslu - „obez etn jší“ p ístup ke kolektivizaci - d raz na zvyšování životní úrovn - d sledné dodržování zákonnosti - na podzim byly sníženy ceny tém 23 000 druh zboží a optimisté mohli za ít v it, že v politice KS dochází skute n ke zm nám

129

- skute nost však byla jiná - ve struktu e pr myslu byly provedeny jen minimální zm ny, p evaha t žkého strojírenství z stala, rolníci, kte í vystoupili ze družstev, se již za dva roky po Zápotockého slibu stali ob tí nové vlny kolektivizace -

postupné rušení tábor nucených prací

-

únor 1956 - XX. SJEZD KSSS - Chruš ov vystoupil s krátkou kritikou kultu osobnosti - odsoudil mnohé aspekty Stalinské politiky - uvedl adu údaj o jeho zlo inech

- i když Chruš ov v projev pouze poodhalil skute nou tvá Stalinismu, vyvolal ve sv t obrovskou reakci - byl zpochybn n pilí , na kterém stál nejen SSSR, ale i celé jeho impérium - vedení KS se domnívalo, že to bude možné p ejít ml ením, ale doznání se rozší ilo sv tovým tiskem a oni museli informovat adové komunisty = vyvstala otázka, jak to tedy bylo v té dob u nás (politické procesy) a p edevším kdo za n nese odpov dnost = vedení strany bylo nuceno p islíbit nápravu v EKONOMICE, VE STÁTNÍ SPRÁV a JUSTICI V té dob se diskuse o pot ebných zm nách rozb hla i mimo rámec komunistické strany -

duben 1956 - SJEZD SVAZU SPISOVATEL - ada vystoupení – pro svobodu tvorby a celkovou demokratizaci spole nosti

V TÉTO CHVÍLI U INILO STRANICKÉ VEDENÍ ILUZÍM O ZM NÁCH RÁZNÝ KONEC - na po átku kv tna prohlásilo diskusi k XX. sjezdu za skon enou – záv ry, které z ní vyvodili, m ly k demokracii daleko -

namísto o potrestání zlo in se hovo ilo o „odstran ní chyb“ ( ervnová celostátní konference KS )

VYHLÁŠENÍ SOCIALISMU - o krátkém uvoln ní v roce 1956 p inesla následující léta op tovnou snahu po d sledné kontrole kultury a ideologie -

odsouzen revizionismus (nap . zásahy do centrálního ízení ekonomiky)

konec roku 1957 – smrt Antonína Zápotockého, je jeho místo byl jmenován A.NOVOTNÝ 130

- op tovná centralizace moci - první tajemník ÚV KS i prezident republiky = nejvyšší stranická i státní funkce se ocitla v jedn ch rukou -

1960 – nová, socialistická ústava - centralizace - zásadní likvidace doposud existujících prvk slovenské autonomie

-

zm na názvu =

ESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA

- Novotný tím cht l nepochybn formáln vyjád it, že kýžená socialistická spole nost u nás byla za jeho vlády dotvo ena -

v té dob zásadní trhliny v oblasti ekonomiky - 3. p tiletka (1961-1965) se již v druhém roce zhroutila - vedení hledalo vysv tlení p edevším ve vn jších faktorech, nutnost zm n

= 1963 – uvoln ní ideologické bariéry, p ípustnost diskuse o úloze trhu za socialismu = nové zásady ízení (ekonomové pod vedení Oty Šlika) v roce 1965 se za íná s realizací – v roce 1967 však došlo ke krizi rozbíhající se reformy, která nep inášela výsledky tak rychle, jak se o ekávalo = snaha vrátit se ke starým osv d en neosv d eným zp sob m

131

19. POKUS O REFORMU A JEHO POTLA ENÍ I. PROJEVY TZV. S. KRIZE 1967-1970 - v roce 1968 došlo v eskoslovensku k pokusu o vnesení lidského, humánního rozm ru do pokra ujícího spole enského socialistického experimentu - u po átk koncepce „socialismu s lidskou tvá í“ stálo vyst ízliv ní nad neslavnými d sledky „úsp šného budování socialistické spole nosti“ - kolektivizované zem d lství prohlubovalo nesob sta nost republiky na výrob potravin (dovoz) - klesala konkurenceschopnost pr myslových výrobk na zahrani ních trzích - nízká efektivita výroby proti nekompetentním zásah m a konzervativním postoj m A.Novotného se postavila skupina ekonomických reformátor v ele s O. Šikem =

EKONOMICKÉ REFORMY

+ požadavky Slovenska na v tší míru politické a kulturní samostatnosti + vystoupení s. inteligence ve prosp ch zásadního rozší ení svobody bádání, tv r ího inu a projevu - „obrodný proces“ v KS a ve spole nosti byl tedy zahájen mnohem d íve, než v lednu 1968 (proto je pojem „pražské jaro“ nep esný) - IV. sjezd spisovatel – otev ené pop ení morálního práva KS spole nosti konec problémy

íjna 1967 – ostrá kritika ÚV KS

na vedoucí úlohu ve

za neschopnost ešit celospole enské

- „strahovské události“ – opakované výpadky elektrického proudu p im ly studenty ze strahovských kolejí ke spontánní demonstraci (brutáln potla en VB) = tuto kritiku ada len ÚV KS p enesla na osobu A. Novotného po átek ledna 1968 zbavilo plenární zasedání ÚV KS tajemníka = do ela strany byl povolán Alexandr Dub ek -

Novotného funkce prvního

za ali se objevovat reformní komunisté (cht li spravovat ve ejné záležitosti lépe, než dosud)

132

-

v pr b hu b ezna duch reformy pronikl na okresní konference KS a ovládl odborové hnutí = A.Novotný rezignoval na ú ad prezidenta a 30. b ezna byl jeho nástupcem zvolen LUDVÍK SVOBODA (vláda v ele s Old ichem erníkem a J.Smrkovským) po átek dubna 1968 – p ijat úst edním výborem AKTIVA NÍ PROGRAM

-

- zlepšení podmínek, svoboda slova, možnost cestování, atd. - to se „bratrským stranám“ Varšavské smlouvy nelíbilo - nervozitu vyvolalo ervnové štábní cvi ení vojsk Varšavské smlouvy na s. území – sov tské velení jej dokonale využilo k p íprav ozbrojené invaze - po kv tnovém plénu ÚV KS strhlo nadšení i ty ob any, kte í doposud posuzovali možnost celospole enské obrody skepticky - vznikaly rady pracujících (Federace lokomotivních et) - obnovení innosti Junáka a Sokola - na ve ejnosti se objevily uniformy legioná

a západních letc

- byly založeny nové organizace (Svaz v deckých pracovník ) - Klub angažovaných nestraník , komunistického režimu)

Klub 231 (bývalí politi tí v zni

cenzura prakticky paralyzována a p ibývalo novinových lánk , odhalujících zlo iny KS = NENÁVISTNÁ KAMPA SSSR -

sov tský, východon mecký a bulharský tisk -

v polovin ervence byla svolána porada p edstavitel SSSR, NDR, Bulharska, Polska a Ma arska do Varšavy - formulována st žejní zásada Brežn vovy doktríny = povinnost komunistických stran bránit socialismus a mezinárodní postavení socialistického spole enství (z této povinnosti se odvozovalo právo mocensky zasahovat do vnit ních záležitostí socialistických stát ) - dopis p ti stran – ÚV KS zaujal odmítavé stanovisko

-

p elom ervence a srpna – ierné nad Tisou - ÚV SSSR a ÚV KS - otev ený a hrubý nátlak sov tských p edstavitel se minul ú inkem 133

-

následovala další setkání (Bratislava, Karlovy Vary, Komárno – bezvýsledn )

eskoslovenské vedení však nevyvodilo z t chto jednání logický záv r, že se Varšavská smlouva chystá k ozbrojenému zásahu. =

21.6.1968 – VPÁD VOJSK VARŠAVSKÉHO PAKTU DO SSR

-

750 000 cizích voják , 6 000 tank p edstavitelé KS a státu (Dub ek, O. erník, J. Srmkovský, F.Kriegel, B.Šimon, J.Špa ek) odvle eni do Moskvy

-

-

u nás spontánní odpor proti okupaci (manifestace, stávky, náhradní rozhlasové vysílání, atd.)

-

svolán mimo ádný (XIV.) sjezd KS stažení vojsk = anulován

ve Vyso anech, který vyslovil požadavek na

23.srpna 1968 – sov tsko- eskoslovenské jednání v Moskv - s. delegace se pod ídila diktátu Brežn vova vedení a souhlasila s asov neomezenou („do asnou“) p ítomností sov tských vojsk na s. území = podepsán MOSKEVSKÝ PROTOKOL (krom Kriegla)

mimo ádný sjezd KSS se p vodn p ihlásil k záv r m vyso anského sjezdu, ale z iniciativy G.Husáka se od t chto záv r posléze distancoval -

demokratický sv t sice vyjád il naší republice solidaritu, ale jinak nezasáhl

II. NÁSTUP A PROJEVY NORMALIZACE V 70. LETECH 1. FÁZE (1968 – duben 1969) - nové politické faktory – i když v tšina jednotek zemí Varšavské smlouvy (krom SSSR) opustila území SSR do konce roku 1968, sov tská armáda z stala nejmasov jší mocí s rozhodujícím vlivem na vnit ní politiku KS - na hrubém vm šování do s. vývoje se výrazn podílelo i velvyslanectví SSSR, zejména složky napojené na sov tskou rozv dku - další složky okupa ní správy se zapojily do dezinforma ní kampan proti reformní politice – vydávána tiskovina Zprávy (soustavn napadala p edstavitele této politiky), stanice Vltava - vzhledem k situaci, která ukazovala, že ani v tšina len KS ani podstatná ást s. spole nosti se nehodlá ihned pod ídit mocenskému tlaku, vypracovalo sov tské vedení NOVOU TAKTIKU 134

= do postavení zmocn nc a kontrolor byli vybráni p ední lenové politbyra ÚV KSSS s tím, že Brežn v nep ipustil, aby touto funkcí byli pov ováni lidé jakkoliv spojení s SSR - O. erník ve svém elaborátu pro Komisi vlády SSR pro analýzu událostí 1967-1970 uvedl, že v tšina reformních komunist byla ješt na podzim 1968 p esv d ena, že se poda í n které reformy zachovat Zpo átku velmi málo p sobící vysílání Vltavy a tisk Zpráv se však záhy do kaly odezvy u té ásti vedení KS , jež za ala chápat, že v p ípad sov tské vojenské okupace nejde o proces krátkodobý a že s. jej vedení není schopno v žádném p ípad ovlivnit = do konce listopadu 1968 byla PROBREŽN VOVSKÁ FRAKCE ve vedení KS v podstat zformována -

v této situaci se ješt stále da ilo udržovat pozice reformních p edstavitel státu - koncem íjna 1968 p ijat ZÁKON O S. FEDERACI (poprvé v historii zakotvil rovnoprávné postavení eských zemí a Slovenska ; v platnost vstoupil ale již ve zcela jiných podmínkách) - posílení odborového hnutí

= tato díl í vít zství nevyvážila rostoucí pocit únavy a deziluze = vzr st EMIGRACE (70% lidí do 35 let a zárove 38% lidí vysokoškolsky a st edoškolsky vzd laných) - sov tské vedení došlo na p elomu listopadu a prosince k záv ru, že odliv reformace v SSR pokra uje p íliš pomalu - na prosincových zasedáních v Kyjev došlo k ostré konfrontaci s s. delegací, nebo Brežn v požadoval istky v KS i v celé spole nosti a zd raznil možnost nového použití síly = zmobilizování STALINISTICKÉ SKUPINY – požadavky na ráznou odvetu v i reformním komunist m (podobn se formovaly levicové složky v Socialistické akademii; z ad komunistických intelektuál nep ejících reformnímu procesu vyšla Levá fronta) -

vlna protest a odporu vyvrcholila sebeupálením JANA PALACHA a JANA ZAJÍCE -

-

nové tendence centralizace ekonomiky o rozhodující porážce reformního vedení rozhodl HOKEJOVÝ TÝDEN - spontánní oslavy vít zství SSR nad mužstvem SSSR v ledním hokeji na mistrovství sv ta ve Stockholmu (b ezen 1969) dostaly politický podtext (projevy nespokojenosti s trvající okupací republiky) - toho využily kolaborantské složky bezpe nosti, které zinscenovaly útok na pražskou kancelá Aeroflotu a další = mobilizace sov tských posádek (varování s. p edstavitel , že Sov ti neváhají znovu použít sílu) 135

= deziluze lidí dosáhla takové hranice, že zastavit ji mohla pouze REPRESE 2. FÁZE (duben 1969 – podzim 1969) - na základ Hokejových událostí rozhodl Brežn v o likvidaci reformist v KS , vlád , parlamentu, složkách Národní fronty, armád a bezpe nosti = zvolen nový prezident – GUSTAV HUSÁK (p vodn reformista, pak podlehl ambicím) -

dubnové plénum ÚV KS rozhodlo o odvolání Dub eka (brzy poté vylou en ze strany)

-

následovaly další istky - konec na ja e 1971 – vylou ením z KS a fakticky i zákazem výkonu povolání bylo postiženo 30 000 lidí, z armády propušt no 17% len velitelského sboru, ze Státní bezpe nosti odešla tém 1/3 proreformních d stojník - istky v akademii v d, na VŠ, v kultu e a sd lovacích prost edcích = stagnace s. v dy - od roku 1969 zatýkání odp rc normalizace

základem normaliza ního programu – dokument „Pou ení z krizového vývoje ve stran a spole nosti od XIII. sjezdu KS “ (prezentoval akci jako „bratrskou a internacionální pomoc“, s. události 1968-1969 ozna il za „kontrarevoluci“) první výro í sov tské okupace

-

- demonstrace – nasazení armády proti lidu = podle Brežn va nevede normalizace k rychlým výsledk m = nutnost použití podstatn tvrdších metod 3. FÁZE -

íjen 1969 rozhodli Sov ti o vylou ení ze strany komunist , kte í emigrovali -

po átek kv tna 1970 – nová smlouva mezi SSSR a spolupráci (vícemén uznání vazalské závislosti)

-

nová vlna istek, zakládání nových organizací (Socialistický svaz mládeže)

-

dokon ena sm rnice vytvá ející nep ekonatelné kádrové bariéry

-

Státní bezpe nost sledovala velký po et lidí (zdvojnásobila své stavy)

-

omezena možnost vycestování do západních stát 136

SSR o vzájemné pomoci a

-

snahou normaliza ního vedení zem bylo dosáhnout op t vysokého stupn byrokratizace státního aparátu, likvidovat opozi ní stranickou i bezpartijní inteligenci ve v d , kultu e a um ní, stejn jako absolutizovat moc stranické nomenklatury

-

stagnace a degenerace veškeré stranické politiky

III. T ETÍ S. ODBOJ -

samizdaty – na stroji rozmnožované asopisy, sborníky a knihy - vydávaly je r zné skupiny autor - Dialog (bývalí politici a historikové z roku 1968) - Vokno (auto i nezatížení traumatem „obrodného procesu“)

-

zahrani í - exilové asopisy – Sv dectví (P.Tigrid, Francie), Listy (Pelikán, Itálie) - rozhlasové stanice – Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Svoboda, BBC - exilová vydavatelství – Sixty-Eight Publishers (manželé Škvoreckých, Kanada), Index (Kolín nad Rýnem), atd.

-

pís ové texty s politickým podtextem - M.Kubišová, Spirituál kvintet, Vod anský + Skoumal, Pale ek + Janík, V.T eš ák, J.Hutka, V.Merta, V.Mišík, J.Kainar, V.Hrab , K.Plíhal, J.Nohavica, P.Dobeš, J. ert

-

Plustic People of the Universe (pronásledována StB), Pražský výb r

-

CHARTA 77 - za átek roku 1977 - vyzvala normaliza ní režim k demokratické otev ené diskusi na legálním základ - podepsáním tohoto textu vzniklo ob anské hnutí s neomezeným politickým spektrem - dohled nad dodržováním lidských práv, upozor ování na nezákonnosti a porušování platné komunistické Ústavy, snaha o zahrani ní publicitu - v p edlistopadové dob si získala takovou popularitu, že zahrani ní politici se p i návšt vách naší republiky setkávali nejprve s nimi a pak s vládními initeli 137

- signatá i – pracující inteligence (Jan Pato ka – podlehl mu ením StB) -

paraleln s Chartou p sobil VÝBOR NA OCHRANU NESPRAVEDLIV STÍHANÝCH -

dále vzniklo HNUTÍ ZA OB ANSKOU SVOBODU a ekologické hnutí ZELENÍ

-

významná byla katolická petice, kterou podepsalo p ibližn 300 000 v ících

Zcela spontánn se zdvihla roku 1989 vlna protest proti opakovanému v zn ní V.Havla a dalších disident . Jestliže Charta 77 m la p es 1 000 signatá , u petice N kolik v t dosáhl jejich po et mnoha tisíc.

138

20. KONEC BOLŠEVICKÉ DIKTATURY I. ROUSTOUCÍ PROBLÉMY ESKOSLOVENSKA V 80. LETECH - úsilí odtrhnout naši republiku od historických ko en a zbavit její obyvatele autentické identifikace s vlastními d jinami -

Husákovo vedení ÚV KS se materiáln a propagandistickou podporou angažovalo na v tšin konflikt , které byly v demokratickém sv t zcela nemyslitelné - spoluvina na inech genocidních vlád a mezinárodních terorist (Uganda, Kambodža, atd.) - s. zbran obohacovaly výzbroj IRA (zvlášt semtex) - v SSR se školili velitelé palestinských terorist - s. poradci pomáhali Libyi p ipravovat agresi v i adu

naprostá ztráta suverénního a samostatného postavení (Husák v režim jedna v duchu d v rných instrukcí Moskvy)

SSR v zahrani ní politice

-

vedení KS a státu vystupovalo v i všem dezintegra ním tendencím v rámci Varšavské smlouvy, což vyvrcholilo ú astí na p íprav vojenské intervence v Polsku na p elomu let 1980-1981 – neuskute n no

-

konec roku 1979 – Brežn vova doktrína vyústila v nejnebezpe n jší krok, který mohl p er st v globální konflikt – vpád do Afgánistánu (porušení sfér vlivu, vyty ených po 2.sv.válce)

- v návaznosti na to uzav ela sov tská vláda smlouvy, na jejichž základ byly sov tské rakety st edního doletu p esunuty do palebných postavení na území SSR a NDR - vedle t chto smluv existovala tajná nelegální dohoda mezi husákovským a brežn vovskýcm vedením o skladování nukleárních náloží na s. území (S echy, S Morava) - 1982 – zem el Brežn v – nahrazen Jirijem Andropovem, který však brzy zem el, na jeho místo dosazen Konstantin ern nka, který tam také nez stal dlouho = 1985 Michail Gorba ov (perestrojka – p estavba sov tské spole nosti) „ÚSP CHY“ PLÁNOVANÉHO HOSPODÁ STVÍ - stranické legitimace se staly „živnostenským listem“ i „pracovní knížkou“ a otevíraly cestu ke snadné karié e -

s tím spojená nutná ú ast na sch zích a školeních (EXPO = existen ní pochod = prvomájový pr vod) - KS hrub zasahovala do pracovních podmínek i soukromí nestraník zrušení zákona o podniku (byl zásadním stupn m na cest k tržnímu hospodá ství) 139

-

v zájmu dalšího r stu pr myslové a zem d lské výroby vedení neúnosn zvyšovalo státní dluh

-

80-85% energetické produkce pohltil hutní pr mysl a t žké strojírenství

- zatímco civilizovaný sv t hledal cesty minimalizace spot eby energie, s. vedení spoléhalo na p ísun levné ropy ze SSSR a na budování atomových elektráren (Jaslovské Bohunice, Dukovany, Temelín) -

již v 50. letech zaplavila krajinu betonovými monstry p ehradá ská lobby -

pražské metro – stavba diktovaná politickými ohledy, vlaky ze SSSR

-

v oblasti zahrani ního obchodu vyklízel s. export vždy pole tam, kde projevili zájem výrobci ze SSSR

- valutové zisky ze zahrani ního obchodu plynuly na p íkaz politbyra ÚV KS Moskvy = p evoditelný rubl (v i n mu byl kurs s. koruny um le stla ován)

do

-

do SSSR se vyváželo zboží dobré nebo špi kové jakosti vým nou za nekvalitní výrobky, polotovary i suroviny

-

obchod v rámci RVHP díky výrobnímu monopolu na ur ité druhy zboží ztrácel konkurenceschopnost, kvalita klesala

- „nedostatková ekonomika“ se nijak nedotkla prominentní vrstvy spole nosti – dostávali luxusní západní zboží na symbolické ceny, zatímco ostatní byli odkázáni nap . na zeleninu kontaminovanou dusi nany, ovoce s obsahem olova, atd. ekologicky postižené oblasti

-

- horní cesty dýchací, riziková t hotenství, rakovina - vyplácení finan ních bonifikací – „poh ebné“ (obyvatelstvo rizikových zón) - 1. ½ 70. let – vládní projekt na um lé zvýšení popula ního r stu = nedostatek byt (stavba panelák ) -

stoupala hospodá ská kriminalita

-

neslýchaná úplatnost armády

-

veksláci – jejich zisky zaru ovala soub žná existence odlišných valutových kurs (tzv. „Stínová ekonomika“)

-

celospole enská korupce pronikla i do zdravotnictví a pé e o staré a trvale postižené osoby

-

na základním stupni školství dosáhla tém 140

absolutní hodnoty feminizace

-

hustá sí pracoviš kádrové a personální práce se ídila spíše tím, co se o lidech íkalo, než d kazy = udava ství

-

znechucení lidé hledali náhradní smysl existence v „chalupá ské hore ce“ (izolování od politické reality)

KULTURA kulturní fronta se diferencovala

-

oficiální zrušení cenzury z 1968 p etrvala i dobu normalizace, nastoupila však moráln pokleslejší instituce – autocenzura (systém schvalovacích komisí, kulturních referent , atd.)

-

konkrétní zásahy moci ve sd lovacích prost edcích – zákaz všech narážek na politické d ní, o osobách žijících v emigraci i disidentu a všeho, co se týkalo náboženství a církve filmová a televizní tvorba

-

- úrove citeln poklesla (J.Menzl, V. Chytilová, V.Jasný a další se neustále potýkali s obtížemi) - ideologické televizní seriály (Muži na radnici, Okres na severu, T icet p ípad majora Zemana, Rodáci) – zkreslení historie -

divadelnictví - spíše jen oprava fasád - bytové divadlo (doma, pro okruh p átel) - malé divadelní formy (Na zábradlí, Semafor, Ypsilonka, atd.) -

další viz otázka íslo 19, 3. s. odboj

II. SAMETOVÁ REVOLUCE 1989 -

demonstrace - srpen 1988 (20. výro í sov tské intervence) - za átek roku 1989 (Palach v týden) - 1.5. a 21.8.1989

- rozn tkou výbuchu nahromad né nespokojenosti se stalo brutální rozehnání demonstrace, kterou na 17.11.1989 (50. výro í popravy p edstavitel studentského hnutí a uzav ení VŠ nacisty) svolaly nezávislé studentské iniciativy a zaštítil M stský výbor SSM 141

- pobou ení ve ejnosti vystup ovala tajnými službami vyrobená zpráva o zabití jednoho studenta policií - obyvatelé písemné protesty = protesty, stávky = tzv. sametová revoluce (místo na násilné prost edky spoléhání se na informa ní a propaga ní p sobení) -

19.11.1989 – vytvo ení OPOZICE - Ob anské fórum (OF) - Verejnos proti násiliu (VPN) -

roli všemi uznávané autority p evzal V.Havel

následovaly manifestace po ádané odp rci režimu = disidenty (lat.dissidere = nesouhlasit, franc.dissident = rozkolník, jinov rec) - 21.-26.11. – Václavské nám stí - p išli i d lníci jménem vládla

KD = KS

ztratila oporu i u té ásti obyvatelstva, jejímž

n kte í p edstavitelé komunistického vedení se sice pokusili pohnout k ozbrojenému p evzetí moci Lidové milice a armádu, sv j nám r však neprosadili - 24.11.1989 – mimo ádné zasedání ÚV KS – Jakešovo vedení podalo demisi = oslavy mezi lidmi (zvrat nep ivodil ani pokus premiéra Adamce zformovat vládu s rozhodující p evahou p íslušník KS ) -

10.12.1989 – pod tlakem opozice odstoupil Gustav Husák - t sn p ed abdikací jmenoval tzv. vládu národního porozum ní (vedená bývalým komunistickým ministrem Mariánem alfou, v nové vlád však získali p evahu nekomunisté, zvlášt zástupci OF a VPN)

-

nová vláda - zrušení ústavního lánku o vedoucí úloze KS - odvolání ady poslanc KS ze zákonodárných sbor

= vznik Federálního shromážd ní - p edsedou A.Dub ek - 29.12.1989 – zvolilo VÁCLAVA HAVLA prezidentem republiky

142

III. OBNOVENÍ PLURALITNÍHO SYSTÉMU A DEMOKRACIE -

vláda - p íprava ekonomické reformy - postupná zm na právního ádu a p íprava demokratických voleb

-

8.-9.6.1990 – VOLBY - s p evahou zvít zilo OF, na Slovensku VPN

5.7.1990 – nové federální shromážd ní zvolilo V.Havla prezidentem Slovenské Federativní Republiky (oficiální název od jara 1990) -

eské a

ob vít zná hnutí složitou situaci nezvládla, docházelo k vnit nímu št pení - 1991 rozpad OF - Ob anské hnutí (OH – liberáln smýšlející, d raz na nadstranické ešení problém , Ji í Dienstbier) - ODS (stoupenci pravicové politiky a radikální ekonomické reformy, V.Klaus) - již d íve vy len ná ODA (konzervativn liberální, D.Kroupa, P.Bratinka, Dlouhý, Kalvoda)

- rozpad VPN - HZDS (levicov orientované, V.Me iar) - ODU (pravicov smýšlející lenové VPN) -

další politická diferenciace spole nosti - Havl v neúsp šný pokus o rozší ení prezidentských pravomocí - boj o lustra ní zákon (cílem odstranit z vedoucích funkcí státního sektoru leny bývalé komunistické nomenklatury a p íslušníky státní bezpe nosti) - staronové strany – strana lidová

eskoslovenská sociální demokracie,

- nová strana – K es ansko demokratická -

po volbách existovaly dva hlavní problémy

143

eskoslovenská

1) Pojetí ekonomické reformy - prosadila se Klausova koncepce hospodá ské transformace - zd razn ní významu soukromého vlastnictví, podnikatelská aktivita konkuren ního prost edí, maximalizace redukce státních výdaj - postupn zrušení omezení v oblasti zahrani ního devalvovaná koruna, uvoln ny ceny

obchodu, t ikrát

- privatizace - malá (malé provozovny obchodu a služeb) - velká (v tší závody) - kupónová (prost ednictvím kupónové knížky mohli ob ané získat za 1035 korun akcie vybraných privatizovaných podnik ) - restituce (vrácení nemovitého majetku, od atého po 25.2.1948 zp t p vodním majitel m) - vznik velkého množství cestovních kancelá í - vydávání d íve zakázaných knih a asopis 2) Vztah mezi echy a Slováky - již v roce 1990 zápas o název státu – slovenští politici odmítli návrat k názvu eskoslovenská republika - p ijetí kompeten ního zákona – omezoval pravomoci federace, republikové vlády v tší odpov dnost -

zahrani ní politika - likvidace Varšavské smlouvy i RVHP - 27.5.1990 – s. území opustil poslední sov tský voják - vstup do Mezinárodního m nového fondu a Rady Evropy - tzv. visegrádská trojka (Ma arsko, Polsko, SFR) - ministrem zahrani í Ji í Dienstbier

5.6.6.1992 – NOVÉ VOLBY na Slovensku jasn demokratická)

zvít zily levicov

144

orientované strany (HZDS, Strana

-

v eských zemích zvít zila ODS (30%), která na svou kandidátku p ibrala K es ansko demokratickou stranu - tyto dva subjekty + s. strana lidová + ODA = vládní seskupení v R - do eského parlamentu ješt Hnutí za samosprávní demokracii – Spole nost pro Moravu a Slezsko, Republikánská strana

= volby prokázaly odlišnou orientaci obou národ - p i nové volb prezidenta republiky odmítla v tšina slovenských poslanc V.Havla = 25.11.1992 – Federální shromážd ní rozhodlo o zániku eskoslovenska 16.12.1992 – eský parlament schválil ústavu samostatného eskoslovenského státu od 1.1.1993 – Slovenská republika, eská republika

145