•» mmmmm ~
LEOS JANACEK V ydalo S ta tn i d iv a d lo v O strave, nositel Radu p prace Karel Posek
Z MRTVEHO DOMU
0
Leos Janacek - dram atik
/
i« e
fuJL* *■/**£«,
r lO iyfC
r3-tv
o
«f ^ /
yu<{
>A -6'. rw
f \
A
$ ah
Leos Janacek patri bezpochyby k nejvyznamnejsim umefcum XX. stoleti. Nejvetsi zasluha Jandfika jako »fenomena« doby je v tom, ze vyjadril neco novebo a uprimnSho v udobi nesnadndm nejen pro hudebni dram a, ale pro vsechna umgni vubec. ByJ skladatelem a umelcem v dobe, ve ktere byla v sazce dram aticka alternative mezi poezii a narustajicim prumyslem, mezi pokrokem na kulturrtim poli nebo ustrnutim na miste, ci dokonce navratem zpet. Vyvojova krivka Jonadkova hudebniho stylu se nejplneji projevila v jeho tvorbe vokalni a hudebne dram aticke, ve ktere predevsim tkvi tezisko jeho umelecke tvurci prace. Byl rozeny dramatik. Zivelny, dram aticky pud se u nebo uplatnoval vzdy a za vsecb okolnosti, daval intenzivni napeti a prudky rytmus kazde latce a kazde forme, ik niz pristupoval jako clovdk, ci jako tvurci umeiec. Tento sklon k dram aticke koncepci nalezame ve vsech lidskych i tvurcich projevech Janackovych: v ruSnych udalostedh jelho zivota, v literarnich crtach, -ale samozrejme nejdurazneji v hudebne dram aticke tvorbe. Byl to umeiec doslova posedly stdlym dramatickym vzruchem genialne tvoriveho dlovdka. I jeho my§leni bylo doslova budebne dram aticke. Proto jiz na pocatku sve tvorby se zabyval problemy hudebniho dram atu a operni skladby take tvori nejrozsahlejsi a umelecky nejzdvaznejsi c ast jeho dila. Janadkovo hudebni drama se vyznacuje neobycejnou sevrenosti a zhustenou »janackovskou zkratkou« dram atickd akce. Dovedl vytvorit silne dram aticke scdny jasne, konkretne a v zaverecnych koddch vyvrdholuje vzdy jadro ustredni dram aticke myslenky celebo dila - jak v zaverecne katarzi Pastorkyne, Kati Kabanovd, Lisky Bystrousky ci Veci Makropulos, zvlaste pak v dynomickd kode Mrtveho domu. Opera »Z mrtveho domu« je Mistrovou posledni operou, jiz se take uzavrel kruh jeho zivota. Jestlize Vec Makropulos znam enala v Janackove operni tvorbe suverdnni projev kompozicniho mistrovstvi, jistoty a hloubky jeho dram atickdho citu, jeho psychologickeho instinktu, pak po sledni opera »Z mrtveho domu« (1928) - je vedle tech to vlastnosti predevsim vyvrcholenim Janackova myslenlkoveho vyvoje, projevem vyihranend umelecke osobnosti a jeji filosoficke konfese. Proto jej take napoprve upoutala kniha ruskeho realisty F. M. Dostojevskeho. Cetl ji v ruskem originalu a primo na strankach knihy se mu zacinal rysovat hruby dejovy ramec libreta. Zde se dostavd nejvyznamneji do popredi jeho genialni, obdivuhodny smysl pro dramatickou zkratku, zasadni rozvrzeni a kontrastni rozcleneni jednotlivych jedndni. Zpusob, jakym epicke, meditativni vyprdvdni Dostojevslkeho ve sve opere zdramatizoval je jedinecny, opravdu ojedinely tvurci cin v operni svetove literature. V teto opere neni dej rozvijen logicky od useku k usef
Node vsim se pak klene jako »symbol m rtveho domu« sugestivni pouze dvouaktovy m otiv. To je take, krome m otivu svobody v I. a III. dejstvi jedind sym bolicke p ojitko cele opery. Teprve s odstupem case, naplneneho dalsim vyvojem umdni, akcentuje Janackova posledni opera stale vyrazndji skutecnou m ohutnost jeho m yslitelske osobnosti a postaveni, jez v evropskdm hudebnim vyvoji mezi dvema svetovym i vdlkam i jako skladatel zaujal.
v'pM%*r'4 / i
I v soucasne dobe dava interpretum stale nepreberne m oznosti pristupu k te to ojedinele opere, kterd pravdepodobne stale ceka na sveho stvoritele.
*,
^
y
S> /
/
SS c /
CJ*-£y )lA+rr'
A take na sveho posluchace. Jeste dnes se najdou mezi m ilovniky oper ti, kdoz jsou tv a ri v tvdr Janackovu dilu bezradni. P riblizit jim je a u cin it je srozumitelnym, o d stra n it skutecne i zdanlive prekazky, to je pravym cilem dokonale interpretace a objeveni te prove cesty pri reprodukci Janackova hudebne dram atickeho dila. O strava mela to stesti, ze zde pusobil dlouha leta Jaroslav Vogel, vasnivy propagator a in te r p ret Janackova dila, jenz behem sve dlouhe dirigentske praxe dokonale pronikl do jeho dila, takze se vypracoval na jednoho z nejdokonalejsich znalcu a dirigentu Janackova skladatelskeho odkazu. Behem jeho pusobeni v O strave byla take poprve v roce 1932 provedena opera »Z mrtv&ho - es domu«. Po vice nez 40 letech se objevuje na ostravske operni scene podruhe.
^ fo
J
9
_
ydyrd-
'
\
.
s
yk.
/ I
)
e
-yjy
*1#***^ t / V 7&Z
0
-f
y
*
f
/
A
u.
A lexandr Petrovic G orjancikov A l j e j a ....................................................
v. y
‘A'1' ,
“ 7>7 ■
Luka Kuzmic Velky vezen M aly vezen Placmajor S taricky vezen Skuratov Cekunov O pily vezen
,
Kudhar Kovar Duchovni M lady vgzen Pobehltce Vezen hrajici Dona Juana K e d r i l l ..............................
S a p k i n .............................. S i s k o v .............................. Opera S tatniho divadla v Ostrave, laureat std tn i ceny
Cerevin
LEOS JANACEK
Z M RTVEHO
I. strazny
DOMU
Opera o 3 dejstvich Libreto podle F. M. Dostojevskeho »Zdpisku z m rtveho domu« napsal skladatel
i
D irigent: zaslouzily umelec Jin Ptnkas A sistent dirigenta: Vaiclav N avrat Rezisdr: zaslouzily umelec llja Hylas V ytva rn ik sceny a kostymu: O takar Schindler j. h. Sbormistr: Karel Kupka Choreograf: zaslouzily umelec A lbert Janicek Korepetice: Drahomira R itzovd, M iroslav Koldr A siste n t rezie: K veta O ndrakova
I i
Pavel Cervinka Vera Novakova Maria Turnova Jaroslav Hlubek Lubomir Prochazka V ojtech Zouhar Jan Kyzlink Josef Rada Josef Abel Jarom ir Vavruska Karel Smolka j. h. Radoslav Svozit Josef Fryscak M iloslav Krai, Jiri Paderta Jindrich Randa V ojtech Kocian j. h. Mrloslav Vesely j. h. Zdefika Divakovd Radm ila M inarova Karel Prusa Petr M iller j. h. Karel C em y V ladim ir M ach CenSk M lcdk Eduard Sislak j. h. Petr M iller j. h. Zdenek Lazar
HRY O KEDRILOVI A JU AN O VI
C e r t i ..................................... Elvira Rytir Sevcova Popova M lynar M lynarka Soused Pisaf Inspicient: Josef Jaks T ext sleduje: Emilie Hudcova Anna Kubinova Premiera 26. rijna 1974 v D ivadle Zdenka IVIejedleho
J. Kolek I. Hurych J. Kopacka L. K ra to ch vil VI. Vrba P. Asmus T. Kyndl K. Jurcik L. K ratochvil J. Kolek
i
v
2 i - * -■ /
'
)
V -/
^
II.
'W p
/
Ml
^
, >4, eV /
Na brehu reky Irtyse tre sto n ci spravuji lod’
M ladicky T a ta r A ljeja prilnul celou svou dusi ke G orjancikovi. V ypravi o svem d e tstvi. Gorjancikov je d o ja t osudem neboheho d itete. - Hlas zvonu le tic i az ke brehum Irtyse oznamuje den jediny den, kdy maji veznove odpocinek. Smeji o sla vit te n to svatecni svatecni Velikonoce den tim , ze si zahraji divadlo. Nez se postavi jeviste, Skuratov, jeden z mnohych o b yva te l m rtveho domu vypravi u trzkovite svuj zivo tn i pribeh - o sve lasce Lujze. Zabil cloveka, ktery ch te l jeho milou odloudit. Na improvizovanem jevisti hraji trestanci hru o iKedrillovi a Juanovi, jakousi lidovou parafrazi velkych literdrnich m otivu, kterd vezne rozveseli. Alespon ch vili zapom inaji na krutou skutecnost. Jeden z priopilych veznu tezce porani Aljeju.
LA /
je d n d n i
III. je d n a n i
/
Starecek hlida spore svetlo, ktere tem er m ysticky osvetluje prostor. Do stenu a blouzneni zraneneho A lje ji se m isi zpoved', vicemene vlastni monology nemocnych veznu. Sapkin vypravi, jak byl odsouzen pro tu lo ctvi, Luka tise a odevzdane umira. I Siskov vypravi svuj zivo tn i pribeh o Akulce. Nezna, plava Akulka, kterou verejne pohanel Filka Morozov a rodice ji pak provdali za Siskova. Ukazaio se vsak, ze Akulka byla nevinna, ale protoze se priznala ke sve lasce k Filkovi, Siskov ji ze zdrlivosti zabil. S poslednimi slovy pribehu skona Luka, v nemz Siskov poznava Filku Morozova. T o to tich e drama prehlusi hlas strdze vo lajici G orjancikova. O pily placm ajor se P etrovici omlouvd a oznamuje mu, ze mu byla udelena m ilost a jest propusten na svobodu. Pres prudkou radost nad necekanou volnosti se G orjancikov tezce louci s Aljejou a ostatnim i vezni. Kdyz odchazi, trestanci pristupuji ke kleci s orlem, jehoz zranene kridlo se zhojilo a soucasne za Gorjancikovem pousteji hrdeho dravce, cara lesu, na svobodu. Jejich zrak touzebne provdzi kralovsky rozmacble pohyby kridel ptaka, jenz pomalu mizi ve vysindch. - es -
v-*y~*^k2
, Vo If Z i £
Obsah opery Dn* npvlfdn^hr. r<5no- na dvore vezenskych budov ruske trestnice na Sibiri LAJ nevi eno, cnmurneho rdna, se probouzeji vezni carske kaznice. Na vymezenem prostoru se po y uji postavy, jejichz osud byl zpeceten ctyrm i stenam i vezenskeho dvora, ktere se nikdy neotevrou. Hrube zachdzeni, kazdodenni m lhavy stereotyp jen stupnuji p o c it beznadeje a bezuce'nosti z.vota obyva te l to h o to m rtvdho domu Jen zridkakdy se stane, ze je porusen dhod nastavajiciho dne. Prichod noveho vezne je udalosti pro vsecbny. N ovy prichozi Alexandr Petrovic G orjancikov svym vystupovanim i oblecenim se jasne odlisuje od osta tn ich, a kdyz pri vyslechu zdurazni, ze je p o litic k y vezen, je prim itivnfm a nasilnickym placm ajorem nemilosrdne ztyran. M lady T a ta r A ljeja s uzkosti a Ihruzou nasloudha 'bolestnym vykriikum tyraneho. O sta tn i obraceji svou pozornost k dhycenemu orlu. Ma poranene kridlo a nemuze vzletnout.
Zvire, neda se! V. v.: A t tre b a zdechne! M. v.: Ale ne ve vezeni! Ptak volny, surovy, neprivykne vezeni. V. v.: Veru, ze neni jako my. M. v.: S taricky vezen: Zm atls to! V zdyt on ptak, a my jen tide! Strdze zenou vezne do prace. Jeden z nich, Luka Kuzmic, vypravi, jak se dostal do vezeni. Vzeprel se krutemu ty ra n i vojenske vrchnosti - zabil sveho majora.
Vezenska nemocnice. Lezi tu G orjancikov i Aljeja, Luka i Skuratov
r
P ozndm ka:
%Ji A / J*<
L
Fjodor M ich a jlo vic Dostojevskij (1821 - 1881) vej|ky rusky reali-sta prozil sve neradostne de tstvi v Moskve, kde byl jeho o te c lekarem v M ariinske nem ocnici pro chude. Jiz tam vidgl kolem sebe plno utrpeni a bidy. Na o tco vo pranf odesel stu d o va t inzenyrskou skolu do Petrohradu. Sotva ji vsok dokoncil -a pusobil rok v inzenyrskgm sboru, dal se penzionovat, aby se mohl uplne venovat literature. Telhdy v a in iv g pfilnul k pokrokovym myslenkam utopickeho socialismu. Tvrda ruka carskeho samoderzavi d rtila od ne§fastneho dekabristickSho povstani kdekoho. Na vsech stranach se pocit'ovala nutnost o d s tra n it krute a nelidske nevolnictvi. Take mlady Dostojevskij se zucastnil prace ta jn ych revolucnich krouzku, ktere se schazely u revoiucionare Petrasevskeho. Spolecne s prateli byi D ostojevskij zatgen a odsouzen k trestu sm rti. Bylo mu tehdy 28 let. Teprve na poprovisti, tesne pred zostrelenim dostal »milost«. V yhnanstvi na Sibir. Temer 10 let prozii v kaznici. Kdyz se smel v ra tit, vstupoval do zivota joko clovek zlomeny na duchu i na tele. To nejcennej§i, co si odnasel z pobytu v omske kaznici byly »Zdpisky z m rtveho domu«. Na jedne strong pusobily jako rozhodny protest proti nesmyslnemu systemu nelidskych trestu. Ale na druhe strong neznaly lepsi prostredek proti despoticke zvuli carske masinerie nez pokoru a utgchu v evangeliu. Ale presto te n to roman o tra si svgdomim lidi. Uvolnoval proudy ocistnydh slz. Posiloval sym patie k pokorenemu lidstvi, i kdyz se neodvazil sam pozvednout k ucinngj§imu boji, pripravoval tak bezdgcne cestu tgm, kte ri jiz nechtgli snaset urazky a ponizovdni. ■ - es -
Janackova m istrovska schopnost vystizne dram aticke zkratky se projevovala nejen na jeho praci s libretem a v tvorbe literdrni. Pronikala i do soukrome korespondence, ktera je v mno-ha pripadech dokumentem jeho mimoradne schopnosti, tem er basnickou, poetickou zkratkou charakterizovat cele dgjstvi, ci atmosferu cole opery. Proto jsme pouzili v nasem progromu uryvky z dopisu L. J. Kamile Stosslove, kte rg se bezprostredng vztahovaly k M rtvgm u domu. Konecng sam otny Janackuv rukopis tv o ri dokonaly vytva rn y ramec a dotvarf charakteristiku sam otneho skladatele.
/
•» mmmmm ~
LEOS JANACEK V ydalo S ta tn i d iv a d lo v O strave, nositel Radu p prace Karel Posek
Z MRTVEHO DOMU
