( ) Mezioborová konference k 500. výročí narození a 450. výročí úmrtí významného českého humanisty

PhDr. Jana Vaněčková ([email protected]) Po maturitě na gymnáziu ve Vlašimi vystudovala v letech 1979-83 archivnictví – pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1983-1987 pracovala jako vedoucí odborná archivářka v Okresním archivu v Kutné Hoře, poté v Městském muzeu v Čáslavi. Od roku 2006 archivářka v Státním okresním archivu Kutná Hora. Pořádá a inventarizuje archivní fondy, publikuje převážně regionálně-historické práce.





(1516-1566) Mezioborová konference k 500. výročí narození a 450. výročí úmrtí významného českého humanisty 2.-4. června 2016 sál Městského úřadu v Kouřimi

PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D. ([email protected]) Působí jako odborná asistentka na Katedře pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Odborně se zaměřuje na dobu předbělohorskou, dějiny raně novověkých měst, středověkou a raně novověkou městskou diplomatiku, městskou správu, městské právo, vývoj českého jazyka v 15.-17. století, ediční teorii a praxi a dějiny purkrabství Hradeckého kraje.

DŮLEŽITÉ KONTAKTY Místo konání Město Kouřim, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim Ubytování • Penzion U Kamene, Mírové náměstí 44, 281 61 Kouřim tel.: 603 470 879; e-mail: [email protected] • Penzion U Patrona, Zlická 30, 281 61 Kouřim tel.: 725 586 599; e-mail: [email protected] • Penzion U Sojků, Mírové náměstí 43, 281 61 Kouřim tel.: 724 149 885; e-mail: [email protected]







$

#







"



!













































N

Stravování • Aktivní účastníci a zvaní hosté: Penzion U Kamene, Mírové náměstí 44, 281 61 Kouřim • Ostatní: Penzion U Sojků, Mírové náměstí 43, 281 61 Kouřim Penzion U Lva, Pražská 107, 281 61 Kouřim Kontakt na organizátory • Mgr. Jan Baťa, Ph.D.: tel. 776 386 279 (veškeré organizační záležitosti) • PhDr. Vojtěch Vaněk, Ph.D.: tel. 603 196 845 (doprava)










































M

1

Mgr. Marta Vaculínová, Ph.D. ([email protected]) Vystudovala latinu-pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorskou práci obhájila na Masarykově univerzitě, od roku 1996 je vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Specializuje se na novolatinskou bohemikální literaturu, zejména na humanistické básnictví.

ě

Státní oblastní archiv v Praze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Čtvrtek 2. června 2016 Prezence účastníků Slavnostní zahájení

I. Matouš Collinus – osobnost a její rodné město předsedající: Daniel DOLEŽAL (Státní oblastní archiv v Praze) 10.15-11.15 Michal Svatoš (Praha): Univerzitní dráha M. Matouše Collina z Chotěřiny 11.15-12.00 Jana Vojtíšková (Katedra pomocných věd historických a archivnictví FF UHK Hradec Králové): Královské město Kouřim v první polovině 16. století v lokálním a celozemském kontextu 12.00-13.30

polední přestávka

II. Matouš Collinus a partikulární školství předsedající: Vladimír RIŠLINK (Regionální muzeum Kolín) 13.30-14.00 Karel Rýdl (FF UP Pardubice): Matouš Kolín (Collinus) ve vývoji českého školství 14.00-14.30 Jana Vaněčková – Michaela Holubová (Státní oblastní archiv Praha – Státní okresní archiv Kutná Hora): Partikulární školství v Kutné Hoře v 16. století (diskusní příspěvek) 14.30-15.00 Vladimír Jakub Mrvík (Český Brod): Kulturní elity Českého Brodu a okolí v 16. a 17. století a jejich vzdělá(vá)ní 15.00-15.30

přestávka

III. Matouš Collinus a hudební kultura v českých zemích předsedající: Jiří K. KROUPA (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě) 15.30-16.00 Markéta Kabelková (Národní muzeum – České muzeum hudby Praha): Hudba na partikulárních školách 16.00-16.30 Jan Baťa (Ústav hudební vědy FF UK Praha): Matouš Collinus hymnograf 16.30-17.00 Petr Daněk (Vysoká škola múzických umení Bratislava): Jan Blahoslav a třetí vydání jeho práce Musica 17.30

Exkurze do kostela sv. Štěpána (Vladimír Rišlink; Lukáš Matoušek)

19.00

Společenský večer (Penzion U Lva)

Pátek 3. června 2016 IV. Matouš Collinus v kontextu českého utrakvismu předsedající: Jan BAŤA (Ústav hudební vědy FF UK Praha) 9.00-9.30 Adam Pálka (Historický ústav FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny jako interpolátor protipapežské polemiky z roku 1462? 9.30-10.00 Ota Halama (Katedra církevních dějin ETF UK Praha): Matouš Collin z Chotěřiny: profil (novo-)utrakvisty

-

(

7

2

:

*

9

k

-

8

k

0

'

(

7

2

0

6

5

0

4

3

2

0

/

.

-

,

*

+

*

)

(

'

Mgr. Jan Pišna ([email protected]) Vystudoval bohemistiku a slovakistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, nyní je doktorandem Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. V současné době pracuje jako knihovník ve Strahovské knihovně v Praze. Zabývá se starší českou a slovenskou literaturou, latinskou humanistickou literaturou, čtením, čtenářstvím a knižní kulturou 16. století, česko-slovenskými kulturními kontakty v době raného novověku a exulantskými edicemi Kralické bible. prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ([email protected]) Po studiu na gymnáziu v Nymburce (1972) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979; CSc.: 1986; doc.: 1996; prof.: 2003). Specializuje se na dějiny školství, výchovy a vzdělávání od novověku do současnosti. Publikuje odborné a vědecké texty doma i v zahraničí. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice jako děkan (2015). PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. ([email protected]) Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2003). Disertační práci Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích obhájila roku 2009 na Fakultě humanitních studií Univezity Karlovy (antropologie). Působí jako redaktorka revue Acta Comeniana, spolupracuje na edici Dílo J. A. Komenského. Specializuje se na problematiku renesančního humanismu (diskurs, komunikační struktury, historiografie, gender) a na raně novověkou cestopisnou literaturu (konstrukce alterity, raně novověký orientalismus apod.). PhDr. Michal Svatoš, CSc. ([email protected]) Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1972) působil v Archivu téže univerzity v Praze. Roku 1990 se stal vedoucím Ústavu dějin Univerzity Karlovy (odchod do důchodu 2012). Věnuje se univerzitním dějinám a dějinám vzdělanosti v českých zemích ve středověku a raném novověku. Publikoval řadu odborných prací, mezi nimiž zaujímají přední místo Dějiny Univerzity Karlovy (Praha 1995), Bibliografie dějin pražské univerzity (Praha 1979) a životopis Erasma Rotterdamského (Praha 1986). Mgr. Marie Škarpová, Ph.D. ([email protected]) Marie Škarpová přednáší dějiny české středověké a raně novověké literatury na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se především českou raně novověkou literaturou, dějinami české barokistiky a bohemikální hymnografií a kancionálovou tvorbou. Je autorkou monografie (2015) o Šteyerově Kancionálu českém, s Pavlem Koskem a Tomášem Slavickým připravila kritickou edici (2012) kancionálu Jesličky F. Bridelia.

1

1

(ČMM 1/2015, s. 29-54). Zároveň pracuje jako průvodce (v češtině, angličtině a němčině) v brněnské vile Tugendhat.

k

&

%

P

9.30-10.00 10.00

GRAM

PhDr. Markéta Kabelková, Ph.D. ([email protected]) Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolutorium 1985, 1987 PhDr., 2012 Ph.D.). Od roku 1985 pracuje v Národním muzeu – Českém muzeu hudby (od roku 2003 jako vedoucí hudebněhistorického oddělení). Zabývá se hudební historií – zejména duchovní hudbou v Čechách v 18. a 19. století, historií hudební sbírky Národního muzea, věnuje se také životu a dílu Václava Jana Tomáška a Františka Škroupa. Mgr. et Mgr. Tomáš Matějec, Ph.D. ([email protected]) Vystudoval český jazyk a latinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také obhájil roku 2008 disertační práci z dějin literatury. Současně působil jako odborný asistent na Katedře českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. V letech 2010-2015 vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako lektor na Katedře biblických věd. PhDr. Jiří Matl ([email protected]) Po absolutoriu oboru latina – čeština (částečně i stará řečtina) pracuje od roku 1977 v instituci, jež dnes nese jméno Kabinet pro klasická studia AV ČR – nejprve na projektu Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (Slovník středověké latiny v českých zemích), poté na projektech, jejichž cílem bylo zpřístupnit v kritických edicích latinsky psané prameny cenné pro studium české kultury. PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. ([email protected]) V letech 2004-2009 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obory archivnictví – pomocné vědy historické, historie a učitelství pro střední školy. Ve své diplomové práci Nižší šlechta na Černokostelecku v raném novověku zkoumal jev pauperizace nižší šlechty. V letech 2009-2012 byl tamtéž interním doktorandem (téma disertační práce: Historická topografie města Kostelce n. Č. l.). V letech 2008-2009 vědecký pracovník Národního muzea v Praze, od roku 2009 historik Regionálního muzea v Kolíně. Od roku 2005 souběžně vyučuje dějepis (latinu) na gymnáziu v Českém Brodě. Mgr. Adam Pálka ([email protected]) Vystudoval bakalářský obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2012), následně dokončil magisterské studium téhož oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2014). Kromě toho v roce 2015 dokončil bakalářské studium lektorství anglického jazyka na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 2014 zahájil doktorské studium historie a českých dějin, přičemž během něj kromě několika zpráv a recenzí publikoval studii Super responso Pii pape Martina Lupáče jako pramen

D

@

B

A

@

C

A

A

B

A

@

>

=

<

t

10.15-10.45

Marie Škarpová (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK Praha / Ústav bohemistiky FF JU České Budějovice): Hymnografie jako argumentum. Poznámky ke Collinovu Starému a stálému vyznání víry (diskusní příspěvek) přestávka

V. Recepce Collinova života a díla v následujících staletích předsedající: Daniel DOLEŽAL (Státní oblastní archiv v Praze) 10.45-11.00 Tomáš Matějec (Katedra biblistiky KTF UK Praha): „In hac academia nostra viri fuerunt patrii, eruditione Graeca praestantes“ – Matouš Collinus z Chotěřiny a jeho pamětní deska ve spise jezuity Johanna Semlera z roku 1756 11.00-11.30 Jan Pišna (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny očima české literární historiografie 11.30-12.00 Jiří Matl (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš Collinus a Johann Peter Cerroni. Zpracování Collinova života a díla v Cerroniho Scriptores Regni Bohemiae 12.00-13.30

polední přestávka

VI. Matouš Collinus a humanistická kultura doma i za hranicemi předsedající: Petr VOIT (Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově) 13.30-14.00 Miroslava Jouzová (Městská knihovna Kolín): Kolínští humanisté v 16. a na počátku 17. století 14.00-14.30 Lucie Storchová (Filozofický ústav AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš Collinus a transmise melanchthonismu do českých zemí po roce 1550 14.30-15.00 Magdaléna Jacková (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha): Humanistické drama druhé poloviny 16. století v českých zemích 15.00-15.15 Marta Vaculínová (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i., Praha): Neznámý epitaf norimberského tiskaře Johanna vom Berg z pera Matouše Collina 15.15-15.45

přestávka

VII. Diskusní panel Humanismus v českých zemích 15.45-17.30 moderovaná diskuse (řídí Petr VOIT) 17.30

Závěr konference

19.00

Koncert souboru Dyškanti (kostel sv. Štěpána, Kouřim)

10.00 10.30

Sobota 4. června 2016 Vernisáž výstavy Matouš Collinus z Chotěřiny 1516-2016 s hudebním vystoupením žáků ZUŠ Kouřim (sál Městského úřadu Kouřim) Slavnostní odhalení pamětní desky Matouše Collina (Mírové náměstí)

?

;

1

Kapitoly ze starších knihovních dějin Kolína a Kolínska). Zaměřuje se na regionální dějiny Kolínska a okolí, a to především na dějiny knihoven a vzdělanosti, klášterů, šlechty a židovské komunity. K tématu publikovala studii Kolínští humanisté v 16. století, in: Documenta Pragensia 27 [= Město a intelektuálové od středověku do roku 1848], Praha 2008, s. 559–584.

Jan BAŤA (Ústav hudební vědy FF UK Praha): Matouš Collinus hymnograf Referát se zaměří na Matouše Collina z Chotěřiny coby autora, editora a vydavatele zpěvníků. Přehlédne obsah jednotlivých sbírek a zasadí je do kontextu dobové hymnografické produkce. Petr DANĚK (Vysoká škola múzických umení Bratislava): Jan Blahoslav a třetí vydání jeho práce Musica Příspěvek bude věnován prvé učebnici hudební teorie v českém jazyce, kterou napsal a vydal humanista a biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav (1523-1571). Zabývat se bude všemi známými i doposud nereflektovanými exempláři tohoto významného díla a přinese i nová zjištění, která souvisejí s vývojem Blahoslavova hudebně teoretického myšlení i jeho práce hymnologické. Ota HALAMA (Katedra církevních dějin ETF UK Praha): Matouš Collin z Chotěřiny: profil (novo-)utrakvisty V Collinově díle se snoubí jeho vlastní školení a styky v rámci evropské reformace se zcela konkrétními vlivy reformace české. Nejvýraznější ukázkou současných vlivů obou reformací v jeho díle je Staré a stálé vyznání církve podobojí (1562), které na jedné straně navazuje na tradice husitské a utrakvistické, na druhé straně se však již nepokrytě hlásí také k Augsburské konfesi. Rozborem této Collinovy konfese a s přihlédnutím k dalším jeho dílům se příspěvek pokusí odpovědět na otázky spjaté s jeho vlastní konfesní identitou a současně načrtne stav českého utrakvismu v době před sestavením České konfese (1575). Magdaléna JACKOVÁ (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.): Humanistické drama druhé poloviny 16. století v českých zemích Raně novověké bohemikální drama se dosud netěšilo příliš velkému zájmu badatelů. Platí to i dramatu období humanismu: dosud např. neexistuje souhrnná monografie o divadle tohoto období, informace o konkrétních hrách jsou roztroušeny v jednotlivých publikacích, úvodech k edicím apod. Cílem tohoto příspěvku proto bude především podat přehled o tom, co o humanistickém dramatu druhé poloviny 16. století vlastně víme (a také nevíme) a stručně charakterizovat jeho základní rysy včetně srovnání se situací v jiných zemích. Pokusíme se také odpovědět na otázku, jak vlastně definovat humanistické drama a zda lze podle těchto kritérií označit bohemikální drama zkoumané epochy za humanistické, nebo zda je vhodnější hovořit o dramatu v období humanismu. Miroslava JOUZOVÁ (Městská knihovna Kolín): Kolínští humanisté v 16. a na počátku 17. století Příspěvek se zabývá vlivem humanismu na měšťanskou kulturu a společnost města Kolína (jako příkladu průměrného českého města doby předbělohorské). Přibližuje volnou skupinu humanistů, kteří vzešli z řad učitelů, písařů a děkanů a působili v Kolíně v 16. a na počátku 17. století. Bude hledat odpovědi na otázky, jak se projevoval kolínský intelektuál

I [

Z

Y

Z

Y

X

J

%

V

W

V

%

U

H

R

P

&

S

&

T

R

Q

O

L

K

J

%

S

H

H

G

F

E

TRAKTY REFERÁTŮ

Mgr. Jan Baťa, Ph.D. ([email protected]) Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také v roce 2011 získal doktorát (Hudba a hudební kultura na Starém Městě pražském 1526-1620) a kde pracuje v Ústavu hudební vědy jako odborný asistent. Věnuje se hudební kultuře renesančních Čech, zejména hudbě v Praze v 16. a na počátku 17. století. doc. PhDr. Petr Daněk, Ph.D. ([email protected]) Vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2005 získal doktorát (Tisky vokální polyfonie, hudební teorie a tabulatur v Čechách, 1500-1630). Habilitaci obhájil na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 2011 (Kapitoly z hudby vrcholné renesance). Do roku 2015 pracoval v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako docent, nyní působí na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Věnuje se hudební sociologii a hudební kultuře renesančních Čech, zejména hudbě na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, hudebnímu tisku vícehlasé hudby české provenience a v poslední době i vývoji hudební teorie. Ota Halama, Th.D. ([email protected]) Ota Halama, Th.D., vyučuje na katedře církevních dějin Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se dějinami a myšlením tzv. české reformace. Publikoval např. monografie Otázka svatých v české reformaci a Svatý Jan Hus, vydal staročeské překlady několika děl Martina Luthera nebo Kroniku českou Bohuslava Bílejovského a je autorem několika desítek odborných článků a studií. Bc. Michaela Holubová ([email protected]) Po maturitě na gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře vystudovala v letech 2012–2015 archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity v Hradci Králové. V současnosti pokračuje v navazujícím magisterském studiu a jako praktikantka pracuje v Státním okresním archivu Kutná Hora. Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D. ([email protected]) Vystudovala latinu, divadelní vědu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od r. 2011 je členkou Oddělení pro výzkum starší literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Zabývá se raně novověkým bohemikálním dramatem, dosud se specializovala především na jezuitské drama. Je mj. autorkou monografie Divadlo jako škola ctnosti a zbožnosti. Jezuitské školské drama v Praze v 1. polovině 18. století a edice vybraných jezuitských her Nejmírnější Pallas. Hry určené gramatikálním třídám jezuitských gymnázií. PhDr. Miroslava Jouzová, Ph.D. ([email protected]) Od roku 1984 je zaměstnána v Městské knihovně Kolín (1989-1995: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor vědecké informace a knihovnictví; 1999-2007: tamtéž, navazující studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví (informační věda), diser-

Marta VACULÍNOVÁ (Knihovna Národního muzea Praha): Neznámý epitaf Matouše Collina pro tiskaře Johanna vom Berg V historické knihovně ve Cvikově je spolu s řadou dalších zajímavých bohemik dochována i sbírka epicedií věnovaných Johannu Montanovi, v Norimberku usedlému tiskaři původem z Gentu. V příspěvku bude objasněn kontext vzniku sbírky a tvůrčí účasti Matouše Collina s latinskou básní, kterou dosavadní collinovská bibliografie neuvádí. Jana VANĚČKOVÁ – Michaela HOLUBOVÁ (Státní oblastní archiv Praha – Státní okresní archiv Kutná Hora): Partikulární školství v Kutné Hoře v 16. století Příspěvek stručně seznamuje s vývojem partikulárního školství v Kutné Hoře v 16. století, kdy město vydržovalo dvě školy – Svatobarborskou a Vysokostelskou, která svým významem překračovala hranice města. Důležitým počinem se stala výstavba nové Vysokostelské školy, jejíž renesanční budova patřila ve své době k největším a nejhonosnějším. Příspěvek přináší i výsledky rozboru soupisu knihoven učitelů/písařů obsažených v knihách testamentů, knize inventářů a aktové sbírce. Mezi jazykovými příručkami byly vyhledány gramatiky Matouše Collina a i jiná jeho díla. Jana VOJTÍŠKOVÁ (Katedra pomocných věd historických a arhivnictví FF UHK Hradec Králové): Královské město Kouřim v první polovině 16. století v lokálním a celozemském kontextu Plánovaný příspěvek si klade cíl představit královské město Kouřim v období první poloviny 16. století, kdy se v něm narodil a vyrůstal Matouš Collinus. Pozornost bude věnována nejen lokálním specifikům a sousedství s královskými městy Kutnou Horou a Kolínem, ale též celozemskému kontextu, neboť i Kouřim byla členem městského stavu a účastnila se jednání zemského sněmu.

b

t

a

Markéta KABELKOVÁ (Národní muzeum – České muzeum hudby): Hudba na partikulárních školách Škola byla v období české renesance důležitou součástí hudebního života. Významným zdrojem informací o začlenění hudby do vyučovacího procesu jsou školní řády a různé instrukce, které předepisovaly a usměrňovaly obsah vyučování, obvykle i denní program jednotlivých tříd a povinnosti učitelů a žáků. Školní řády lze rozdělit podle nároku na působnost na řády obecné a lokální. Řády obecné, které byly určeny městským partikulárním školám, vydávala pražská univerzita. Tyto řády mají univerzální charakter, stanovují, jak by výuka a celý řád školy měl vypadat. Řády lokální se vztahují k určitému místu a lze předpokládat, že se jejich obsah blíží skutečné situaci. V osnovách, které obsahují náplň učiva jednotlivých tříd, bývá »musica« zapsána jen u menšiny řádů a obvykle až na konci výčtu všech disciplín. Je otázkou, do jaké míry je »musica« míněna jako teoretická disciplína, nebo jako »zpěv«. Formulace bývají často velmi neutrální a kontext nepomáhá přiblížit obsah slov (např. »musica et disputatio«, »exercitio musicae«). Zpěv býval předepsán na začátku i na konci vyučování a stanovena byla také účast na bohoslužbách – tj. při mších, officiu, pohřbech, svatbách, křtech, procesích a při různých pobožnostech. Žáci zpívali jednohlas i vícehlas, někdy společně i s literátskými bratrstvy. Repertoár měl být nacvičen právě v rámci školní výuky. O provozování světské hudby se dozvídáme většinou velmi málo a zpravidla pouze ze zákazů, napomínání nebo stížností. Tomáš MATĚJEC (Katedra biblistiky KTF UK Praha): »In hac academia nostra viri fuerunt patrii, eruditione Graeca praestantes« – Matouš Collinus z Chotěřiny a jeho pamětní deska ve spise jezuity Johanna Semlera z roku 1756 Referát je věnován komentáři ke Collinově pamětní desce v aule pražského Karolina, jejž pod názvem Animadversiones in monumentum sepulcrale, quod Matthaeo Collino a Iacobo Palaeologo erectum in magno collegio Carolino Pragensi conspicitur sepsal jezuita Johann Semler a který byl roku 1756 u Fr. Ign. Kirchnera v Praze vydán tiskem. Spis je zajímavým dokladem zájmu o Collinovu osobnost a dílo v polovině osmnáctého století.

`

\

doby a jaké místo měla tato intelektuální elita v městské společnosti. Poukáže na formální a neformální styky humanistů žijících v Kolíně a také na shodné rysy jejich životních kariér. Příspěvek vychází z předpokladu, že existence obdobných skupin humanistů v českých městech na přelomu 16. a 17. století byla umožněna vzrůstem významu vzdělání a zároveň i úcty k němu. Sebevědomě reprezentovaná vzdělanost a kulturnost příslušníků této elity se často spojovala s praktickým smyslem pro život, což jejím nositelům umožňovalo dosažení silného hospodářského a společenského postavení v městské společnosti. Patřičný lesk jejich sociálnímu vzestupu a dosaženému místu v městské komunitě dodávaly jimi provozované kulturní aktivity (např. vlastní literární tvorba, členství v literátském bratrstvu). Nelze jistě pochybovat, že k těmto zálibám větší část z nich podněcovala také radost z tvorby a krásna. Současně však humanisty (ale i např. donátory uměleckých děl) tyto jejich aktivity přiřazovaly k místním elitám, neboť tvořily součást jejich předpokládaného a požadovaného způsobu chování.

t

>

_

^

<

]

ŠKARPOVÁ (Ústav české literatury a komparatistiky FF UK Praha / Ústav bohemistiky FF JU České Budějoviceš): Hymnografie jako argumentum. Poznámky ke Collinovu Starému a stálému vyznání víry (diskusní příspěvek) V diskusním příspěvku se autorka zaměří na skupinu českých duchovních písní, jež byly v různém počtu zařazeny do latinského tisku i českých rukopisů (libochovický a žitavský) spisu Staré a stálé vyznání víry / Antiqua et constans fidei, za jehož autora, resp. pořadatele je považován Matouš Collinus. Cílem příspěvku není primárně pokus o další korigování dobové (Collinovy?) atribuce těchto písní významným představitelům husitského hnutí, nýbrž analýza toho, jaký argumentační potenciál a jaké funkce získávala jazykově česká hymnografie v konfesijních polemikách v české společnosti raného novověku.

Vladimír Jakub MRVÍK (Český Brod): Kulturní elity Českého Brodu a okolí v 16. a 17. století a jejich vzdělá(vá)ní Příspěvek má představit podrobnou analýzu kulturních elit královského města Český Brod, především v předbělohorském období, konkrétně vliv zdejší partikulární školy na šíření humanistické erudice mezi zdejšími měšťany i venkovskými elitami z okolí. Dále se bude věnovat analýze dvou rozsáhlých knihoven: zdejšího zámožného měšťana a bývalého radního písaře Adama Aglasina († 1597) a prvního katolického děkana na základě pozůstalostního řízení z roku 1624. V obou byla hojně zastoupena soudobá zahraniční produkce převážně z německého prostředí, v Aglasinově případě nechyběla ani řada prací F. Melanchthona či recepce myšlenek Erasma Rotterdamského. V druhé části se zaměří na otázku dalšího studia zdejších měšťanských synů – řada z nich je doložena na gymnáziu ve Zhořelci. Z jakých majetkových poměrů ovšem pocházeli? Zároveň půjde o nástin, jaké vzdělání a kulturní rozhled měli okolní patrimoniální úředníci, konkrétně na černokosteleckém panství. Zde je zásadní překážkou nedostatek pramenů. Přesto u řady z nich je doloženo vyšší vzdělání v duchu humanismu, u jednoho u jindřichohradeckých jezuitů. Poslední část bude věnována otázce, kde a jak byli formováni zdejší obyvatelé po třicetileté válce. Velké množství synů českobrodských bohatých měšťanů totiž studovalo na jezuitské koleji v Kutné Hoře. Adam PÁLKA (Historický ústav FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny jako interpolátor protipapežské polemiky z roku 1462? Když v roce 1953 vydala Anna Císařová-Kolářová staročeský spis Hádání o kompaktátech jako dílo Martina Lupáče, neměla patrně vůbec tušení, že jí vydávaný spis je ve skutečnosti překladem interpolované redakce z druhé poloviny šestnáctého století. Lupáčův polemický spis Super responso Pii pape (1462) byl tedy v období raného novověku obohacen o celou řadu doplňků, kterými neznámý autor významně rozšířil zejména dějepisné pasáže a navázal na jejich polemický ráz, kdy byli husitští vyjednavači ze třicátých let patnáctého století představeni jako jednoznační vítězové nad legáty basilejského koncilu. Referát jednak stručně představí nejvýznamnější interpolace k původnímu Lupáčovu pojednání, jednak se pokusí odpovědět na otázku, zda by autorem této nové redakce Super responso Pii pape nemohl být Matouš Collinus z Chotěřiny, jak uvažoval již v roce 1956 Rudolf Urbánek.

h

<

Karel RÝDL (FF UP Pardubice): Matouš Kolín (Collinus) ve vývoji českého školství Příspěvek poskytne ucelené informace o studijních a pedagogických aktivitách Matouše Kolína z Chotěřiny, jeho pedagogické činnosti během působení na pražské univerzitě a v jeho soukromé partikulární škole v Jindřišské ulici v Praze. Pozornost bude věnována také jeho učebnicím a studijním pomůckám včetně divadla jako pedagogického nástroje. Vše je posuzováno z hlediska širších dobových souvislostí. Příspěvek je založen nejen na známých datech, ale přinese i dosud nepublikované informace archivní povahy. Lucie STORCHOVÁ (Filozofický útav AV ČR, v. v. i., Praha): Matouš Collinus a transmise melanchthonismu do českých zemí po roce 1550 Ve svém příspěvku hodlá autorka poukázat na klíčovou roli, kterou sehrál Matouš Collinus při etablování melanchthonismu mezi českými humanisty poloviny 16. století. Kromě představení různých oblastí, které ovlivnil melanchthonský učenecký model (literární postupy, intelektuální sociální praxe, morální filosofie, antropologie či eschatologie), se soustředí především na jeho proměny, k nimž došlo během recepce v českém prostředí. Michal SVATOŠ (Praha): Univerzitní dráha M. Matouše Collina z Chotěřiny Matouš Collinus byl jedním z předních představitelů českého nekatolického vzdělance 16. století. Vzdělání získal na pražské univerzitě, odkud odešel do Vitemberka, kde získal mistrovský titul u slavného profesora F. Melanchthona. Po návratu do Prahy se stal členem profesorského sboru své almae matris, na níž získal lektorát řečtiny, financovaný z mimouniverzitních (nadačních) prostředků. Roku 1543, po četných sporech s kolegy, opustil univerzitu, oženil se a zřídil v Praze soukromou školu, volně spojenou s univerzitou. Jeho žáky byli mj. členové významných šlechtických rodů, kteří mu poskytovali ochranu a podporu v jeho činnosti. Collinova výuka byla zaměřena především na klasické autory (Homér), jeho vlastní literární tvorba obsahuje nejen odborná pojednání (řecká a latinská gramatika, slovníky), ale i verše a učební texty, které vznikaly pro školskou potřebu. I po rozchodu s univerzitou nadále udržoval styky s pražskými profesory a patřil k významným podpůrcům a mecenášům univerzity. Jeho životní dráha ho tak odlišuje od běžného pražského univerzitního profesora humanistického období. Collinus se beze vší pochyby stal vzorem převládajícího typu českého vzdělance humanistického období, jehož životní dráha je spojena se školou, která jeho působení dává dominantní »školský charakter«. Navíc, Collinus se stal pro své následovníky v českých zemích přímo vzorem humanisty, orientovaného literárním směrem. Collinovu památku si můžeme dodnes připomenout ve velké aule pražské Karolina, v níž je umístěn Collinův »náhrobník«.

g

c

PIŠNA (Ústav české literatury a knihovnictví FF MU Brno): Matouš Collinus z Chotěřiny očima české literární historiografie Příspěvek se zaměří na dosavadní reflexi Collinova díla v rámci narativu dějin české (a latinské) literatury, což ovšem bude rozšířeno o mantinely dosavadního zkoumání knižní kultury 16. století. Stranou nelze ponechat také různé kulturní a myšlenková hlediska, která ovlivnila a zároveň limitovala ideový či výkladový slovník tvůrců literárněvědných a knihovědných kompendií.

d

f

e

_

d

MATL (Kabinet pro klasická studia FLÚ AV ČR, v. v. i.): Matouš Collinus a Johann Peter Cerroni. Zpracování Collinova života a díla v Cerroniho Scriptores Regni Bohemiae Johann Peter Cerroni ve svém rozsáhlém bio-bibliografickém díle Scriptores Regni Bohemiae zachytil v poměrně obsáhlém hesle také osobnost Matouše Collina. Příspěvek se zaměří na Cerroniho hodnocení Collinovy osobnosti, na jeho pojetí Collinovy biografie a jeho uchopení Collinova díla. Pokusí se rovněž ukázat, z jakých pramenů Cerroni čerpal. Protože Cerroniho dílo zapadá do konceptu dnes nazývaného historia litteraria (dějiny vzdělanosti), logicky se nabízí také uvedení širších souvislostí a porovnání s prací dalších autorů, s nimiž pojí Cerroniho jak příslušnost ke konceptu historia litteraria, tak i bohatá osobní komunikace.