číslo 5
h l a v n í
t é m a :
ročník 2
říjen 2004
O C H R A N A
K L I M A T U
12 tun CO2 na naši hlavu ▌V Krásensku se rozdávaly krabice energie ▌Energy in Minds ve Zlíně Tony Blair mění žebříček politických hodnot ▌108 let skleníkového efektu ▌Brusel na břehu moře Kjótský protokol – utopie, nebo první krok? ▌Mola, Tenerifa a Kantely Den poté: Hollywodská fikce a vědecká fakta ▌Citát z Roberta Křesťana ▌Příloha s pracovními listy: diskusní hra Globální problémy ▌
„Co je pro Ně mce ve fotbale Bayern Mnichov, to jsm e v solární lize my,“ zavtipkoval Hans Noppenberger, bývalý starosta bavors ké obce Schalk ham, v Praze na semináři k vy hlášení české so lární ligy. Schalkham loni zvítězil v hlavní kategorii celoněmecké so lární bundeslig y - soutěži měst a obcí ve vy bavenosti solárn í technikou. Odtud vzešla in spirace i pro česk ou obdobu soutěže. S úsm ěvem tak dal přítomným pocítit, že i na ve nkovské radnici lze vnímat green-image, na který u nás zatím dbá pramálo síd Vyšší prestiž pé el či firem… če o ekologick y příznivou tv ostatně jedním ář měst a obcí z cílů propagač ně-osvětového je Vyhlašovatelé z projektu Solárn občanského sdru í lig a ČR že . ní si od něj slibují Liga ekologickýc větší zájem veře h alternativ (LEA jnosti o solární te ) ního klimatu, ze chniku, zlepšov jména při náhrad ání místě topenišť na fo kusých statistik silní paliva, zpře o četnosti solárn snění ích zařízení u ná zkušeností. s i urychlení vý měny Celá aktivita, po dporovaná Stát ním fondem živ Česko-německý m fondem budo otního prostředí ucnosti, portále , se slušně rozjížd m TZB-info a da í. Její web www. lšími, solarniliga.cz ev přes 150 soutěž idoval ke konci ících obcí a měs června t. Je ale jasné, že zlomek solárních zatím byl podchy instalací u nás. Poznatky z Helio ce n jen V Německu liga čít soutěží 614 sídel tropu Dům zvaný Helio á po čtyřech le plus 303 městský trop ve posloužily archite te ch ch čtvrtí a částí, kter statnou kategorii kFreiburgu navrhl é si vynutily sam . a obývá tovi při koncipov oání zdejší architekt Vy už ití en er Rolf Disch. gie Slunce i solá ekosídliště ve fre rního soutěžení Objekt, natáčejíc iburgrozmach. Typick zaznamenává v í se za Sluné pro něj je, že ské čtvrti Schlie Ba vo rs ku zm be cem, je schopen ín rg. ne ěn ob ý Sc há ha jil. Jeho 1 100 m2 lkham letos už produkovat Komplex domů prvenství solárních panelů se až šestkrát více př ek on a 17 al a 5 jiná bavorská ob kW výkonu foto energie, než střechami plným voltaiky ec − Rettenbac i fo350 m2 slunečních h am Auerberg spotřebuje. tovoltaiky odvá kolektorů, ale za . M á sice jen dí do to 388 kW výkonu o maximální en fotovoltaiky! Sn sítě rovněž více ergetickou sobě ahu enstačnost v Rette čerpací stanicí, k nbachu dále po ergie, než jeho ob níž jezdí tankov sil ují yat řepkový olej ale i zhruba pade nejen zemědělsk vatelé spotřebu sátka osobních é stroje, jí. aut. LEA vyzvala k úč asti a podpoře so lární ligy firmy z investory, ekolog oboru, individu ické, energetické ální , poradenské su v rámci program bjekty i školy, u SFŽP Slunce do které škol získaly solá procentní dotací. rní systémy až se Rostoucí spolup storáci předpoklád u těch, jimž inst ají organizátoři alace podpořil pr ávě st át . Udělat zpětně lárního oboru by něco pro osvětu mělo být tak tro soch u věcí jejich svědom K 13. září bylo v í. solární lize evid ováno přes 200 solárních systém přihlášek, na 4 00 ů a bezmála 15 0 m2 0 sídel, z nichž V hlavní souhrn bylo zhruba 60 né kategorii i % m ěst. v kategoriích ob systémy na ohře cí a sídel s term v vody byla v če ick ými le jihočeská obec Pasekou na Vyso Pístina před Ho čině a Bělou u Je rní ví čk a na Pardubicku. měst“ jsou Slatiň V čele „slunečních any, následované Horní Planou a vanou Litoměřice Břeclaví, těsně sle mi. Mezi sídly s dofotovoltaickými elektřiny vede instalacemi k pr Vilémov z Olom odukci oucka před Pňov u Brna. Doufejm any u Stříbra a e, že dobrý začá Podolím tek českého solá zájem veřejnosti rního klání bude k aktuálnímu dě strhávat ní v dnes kráčí špičk oboru. Zlepšova a solární techni t povědomí, ku ky, se organizáto dy lahůdkami např ři z LEA snaží i íklad od soused solárními ů ze SRN. Někter fotografie, více na é představují př www.solarniliga.c ipojené z. Karel Merhaut h Alternativ, lea2@ ecn.cz Foto archív LEA a J. Dvořák
Liga Ekologickýc
EDITORIAL Vážení čtenáři, seplo mi to někdy začátkem roku, kdy se rozhodlo, že páté letošní číslo Bedrníku bude o zemském podnebí a jeho ochraně: Hodnoty, o kterých to je, koncentrovaně a lidsky působivě, soustředil ve slovech spíš skladby než písničky Telegrafní cesta hudební a textařský fenomén Robert Křesťan; dokonce bych řekla, že je lepší než originální předobraz Telegraph Road od Marka Knopflera a skupiny Dire Straits. Tolik k historii citátu na zadní straně obálky. Příprava Bedrníku je vždycky – omšele řečeno – dobrodružství poznání, jak se skládají a postupně do sebe zapadají poznatky o tématu a to, co k věci praktického nabízejí střediska ekologické výchovy a další. Bezesporu nejsilnější zážitek jsem si tentokrát pořídila v pokojíku jednoho střediska vprostřed vysočinských hvozdů. Zatímco můj osmiletý syn se tam v partě podobných šťastných dětí učil samostatnosti jako malý lesní muž, já četla něco napínavějšího, než je vymyšlená detektivka. Četla jsem pozoruhodné původní české dílo o šesti stech padesáti stránkách, založené na shromáždění a vyhodnocení více než 45 000 klimatických údajů z posledních 1 000 let. O jednoznačná čísla šlo až od roku 1771, kdy se začalo měřit v pražském Klementinu. O předchozích obdobích ale hovoří kroniky. Nejde jen o záznamy povodní a dlouhého sucha v panských účetních zápisech o úrodě obilí či kvalitě vína. Taky existují záznamy o létech, kdy vlci přebíhali po ledu ze Skandinávie do Německa a kdy v Benátkách se jezdilo po ledu místo po vodě. Neklamné záznamy o rozmarech počasí přinášejí i usazeniny sprašů v Brně nebo vrstvičky na dně moří. A tak dnes klimatohistorici mohou s velkou jistotou usuzovat, že vývoj zemského klimatu měl vliv jak na vznik zemědělství, tak na nájezdy barbarů či rozvrat římské říše. Dokonce umějí zobecnit, že ve středoevropských podmínkách extrémní deštivost znamenala hlad, zatímco extrémní sucho spíš migrace obyvatel. Podle historických záznamů pak taková situace znamenala například před sklizní 1319 „lidé nemaje co jíst opouštěli domovy, utíkali do lesů a vzájemně se zabíjeli a žrali…“ To bylo v době tzv. klimatického běsu v malé době ledové, která trvala od roku 1195 do 1465. Vystřídalo ji malé klimatické optimum 1466−1618, a pak opět malá doba ledová 1619−1897. Teď žijeme v období klimatického optima. I ve zlých časech ale může přijít sled příznivých roků, třeba vláhově vyrovnané roky panování Václava IV, kdy „v Čechách svatý mír a taková veřejná bezpečnost, že Čechové dlouho o tom si povídávali…“. Ve středověku byla dobrým měřítkem příhodnosti klimatu úroda obilnin, dnes je to spotřeba energie. „O přirozených oscilacích klimatu musíme hovořit již proto, abychom porozuměli nebezpečí, které plyne ze skleníkového jevu a dalších lidských prohřešků vůči zemskému systému,“ říkají Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků a Václav Cílek, abych konečně prozradila, co mě to tak uchvátilo, ve své Velké knize o klimatu zemí Koruny české. V téhle knize lépe vyvstane, jak složitý a nejednoznačný jev je zemské klima. Naše pohoda závisí na oceánickém tepelném výměníku i na záležitostech, které jsou naší přímé životní zkušenosti tak skryté, jako je například jemný rozdíl ve slanosti vrstev mořské vody. Do hry v míře neznámé až fatální patří také síly mimozemské, jak se o tom jeden z autorů zmiňuje v anketě tohoto Bedrníku. Přesto: My, lidé, jsme velmi schopní hráči: „Dosavadní vývoj spíš nasvědčoval tomu, že změny prostředí, společenské krize nebo ekologické katastrofy ve skutečnosti stimulovaly lidskou společnost a urychlovaly její vývoj,“ říkají autoři. Nežijeme v uzavřené lokální středověké „ekonomice“. Žijeme v globalizovaném světě, který má své nevýhody, ale také podstatně větší potenciál pomoci si k přežití nebo dokonce k lepšímu. Možná k tomu svým nepatrným, a přece existujícím dílem můžeme něco říci sami. Pomoct nám překvapivě může obyčejná zajímavá „hračka“ zvaná wattmetr. Ta říká, že úsporná žárovka v lampičce na mém psacím stolu skutečně spotřebovává jen 5 wattů, zatímco na chodbě žárovka šedesátka skutečně dvanáckrát tolik (a obdobně tomu způsobuje vyšší emise odpadu – oxidu uhličitého). Vyzkoušela jsem si to. Potěšení z objevování i Vám přeje
O
B
S
A
H
Solární liga ........................................................ 2
INSPIRACE Jak neohřívat zeměkouli .............................. 4 V Krásensku se rozdávaly Krabice energie ............................................... 6 Nový prales ....................................................... 6 Den stromů....................................................... 7 Zdravá města.................................................... 9 PROMĚNY Co je a kde se vzal Kjótský protokol ...........................................11 NÁZORY Anketa: Kjótský protokol – – utopie, nebo první krok? ........................17 DIDAKTIKA Globální výchova..........................................19 Změny klimatu ..............................................21 Co se píše v novinách..................................22 KALENDÁŘ...........................................................23 NABÍDKA...............................................................26
Jak Praha pečuje o svou zeleň .................31
Příloha s pracovními listy
Globální problémy uprostřed tohoto čísla 3
Hana Kolářová
INSPIRACE
Jak neohřívat zeměkouli Rádce pro každého, kdo chce snížit příspěvek své domácnosti ke globálním změnám prostředí. Takový je podtitul publikace Hnutí Duha s názvem Jak neohřívat zeměkouli, jejímž autorem je Karel Polanecký. Obsahuje praktická doporučení, od nejjednodušších až po investičně náročná, jak snížit příspěvek ke globálnímu oteplování především v domácnostech. Inspirovat může i školy a další instituce. U každého opatření se uvádí, kolik kilogramů oxidu uhličitého ušetříte. Z rádce nabízíme ukázky, celý je dosažitelný na internetové adrese http://www.hnutiduha.cz/publikace/radce/jak_neohrivat.pdf nebo je možné si o něj požádat přímo Hnutí Duha.
12 tun oxidu uhličitého na vaši hlavu Na každého z nás každoročně připadají exhalace více než 12 tun oxidu uhličitého. Velkou část má sice na svědomí obstarožní průmysl, ale podíl domácností − bez započtení osobních aut − činí nezanedbatelnou jednu tunu na obyvatele a rok. Vědci varují, že důsledkem globálních změn podnebí, které toto znečištění způsobuje, budou častější a silnější povodně, vlny horka a sucha, vichřice a podobné katastrofální výkyvy počasí. Svůj domácí příspěvek ke globálním změnám podnebí může každý snadnými a levnými kroky srazit až o desítky procent. Izolace oken, úsporná chladnička, kotel na biomasu namísto plynového, cesta do práce veřejnou dopravou, objednávka takzvané zelené elektřiny − to všechno pomůže snižovat domácí exhalace. Někdy o kilogramy, někdy rovnou o metráky ročně.
Hlavním zdrojem exhalací skleníkových plynů je spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Zbývající znečištění pochází hlavně z výroby oceli a cementu, ze skládek, zemědělství a těžby nerostů. Domácnosti se na české spotřebě energie podílejí více než jednou čtvrtinou. Číslo se ještě zvýší, pokud do něj započítáme osobní dopravu. Rozložení spotřeby energie na jednotlivé činnosti bývá většinou velmi podobné. Průměrná roční spotřeba energie v českém bytě činí kolem 80 gigajoulů (22 000 kilowatthodin) ročně a zhruba 100 GJ (28 000 kWh) na rodinný dům. Pro srovnání: Průměrná česká rodina, která vytápí plynem a vlastní jeden osobní automobil, vyprodukuje každoročně 7000 kg CO2. V případě vytápění elektřinou se emise stejné rodiny pohybují kolem 18 000 kg CO2. Koeficienty, jimiž se při výpočtu násobí u jednotlivých paliv, představují kilogramy oxidu uhličitého, které vznik-
Příspěvek vlastní domácnosti ke globálním změnám klimatu Vynásobte svoji roční spotřebu elektrické energie v kWh číslem 1,12 Vynásobte svoji roční spotřebu zemního plynu v kubických metrech číslem 2,62 (případně spotřebu v kWh číslem 0,25) Vynásobte svoji roční spotřebu hnědého uhlí v kilogramech číslem 1,92 Vynásobte svoji roční spotřebu benzínu v litrech číslem 2,29 Vynásobte svoji roční spotřebu nafty v litrech číslem 2,6 Vynásobte svoji roční spotřebu LPG (propan-butanu) v litrech číslem 1,64 (případně spotřebu v kilogramech číslem 3,03) Výsledky sečtěte a dostanete roční exhalace své domácnosti v kilogramech oxidu uhličitého
nou při spotřebě příslušného množství těchto paliv. Spalování dřeva a jiné biomasy má z hlediska emisí skleníkových plynů neutrální bilanci. Do ovzduší se uvolní stejné množství oxidu uhličitého, které rostlina z atmosféry spotřebovala během svého růstu. Ke snížení svého příspěvku ke globálním změnám klimatu můžete podniknout desítky konkrétních opatření. Řada z nich se rychle zaplatí v nižších účtech za elektřinu, teplo nebo benzín. Mnohá jsou velmi snadná a každé pomůže. Následuje několik vybraných příkladů. Z účtů za elektřinu či plyn můžete pak odhadnout své výsledky. Stačí změny, kterých jste dosáhli, přepočítat na exhalace podle koeficientů uvedených v postupu výpočtu v rámečku Příspěvek vlastní domácnosti ke globálním změnám klimatu. Tak zjistíte, kolik přesně energie, peněz i oxidu uhličitého jste ušetřili. Každá trocha je důležitá. Každý kilogram přispívá k tomu, abychom znečištění dokázali snížit o miliony tun. Vytápění Pokud nemůžete efektivně regulovat vytápěcí systém, nemají další opatření ke snižování spotřeby energie k vytápění prakticky smysl. Pokud máme na radiátorech ventily, se kterými nelze otáčet, bude prvním krokem ke snížení spotřeby energie jejich výměna. Také můžeme investovat do termostatických ventilů (příklad č.1). Dramaticky se rozšiřují možnosti ušetřit energii, pokud stavíme nový dům. Spotřeba na vytápění jde omezit téměř na nulu, ale postavit takový dům je hodně drahé. Ušetřit hodně energie
4
I
Ohřívání vody a vaření Instalací slunečních kolektorů k ohřívání vody ušetříme každoročně až 70 % spotřeby energie k tomu účelu (příklad č.3). Při vaření zakrýváme hrnec pokličkou, ušetří se tak až polovina plynu nebo elektřiny. Tlakový hrnec, takzvaný papiňák, ušetří 40−50 % energie (příklad č.4).
S
P
I
R
A
C
E příklad
Pokud začneme vytápět obývací pokoj na teplotu 21 stupňů Celsia oproti předchozím 23 stupňům a ložnici na 18 stupňů oproti předchozím 20 stupňům, snížíme spotřebu energie o 12 %. Předpokládáme–li původní roční spotřebu na úrovni 90 GJ, ušetříme: v domě vytápěném zemním plynem 840 kg CO2 v případě vytápění elektřinou 3 360 kg CO2 při vytápění uhlím 1 500 kg CO2 přímotopů 100 %.
příklad
Dílna a zahrada Při práci na zahrádce nebo v dílně můžeme ušetřit spoustu energie tím, že místo strojů na elektřinu používáme nástroje poháněné silou vlastních svalů. Doprava V autobusu, pokud je plný, připadne na každých 100 km a každého cestujícího 1,57 kg oxidu uhličitého, v plně obsazeném vlaku 1,85. Pokud ve škodovce Fabia jede pět lidí, na každého připadne 1,83 kg CO2, tedy na první pohled dokonce méně než v naplněném vlaku. Takové srovnání je ale zavádějící. Vlak nebo autobus pojedou v každém případě. Naopak auto pojede pouze kvůli nám, a kdybychom jej nechali v garáži, znečištění prostě nevznikne. Skutečný rozdíl mezi Fabií
č.2
Stavíme dům s celkovou plochou vytápěných místností 150 m2 a rozhodneme se pro nízkoenergetické řešení. Dosáhneme roční spotřeby energie na vytápění 30 kWh/m2. Oproti běžnému domu se spotřebou 140 kWh/m2 ušetříme za rok 16 500 kWh. Pokud vytápíme plynem, ušetříme 4 600 kg emisí CO2. Pokud vytápíme elektřinou, ušetříme 18 500 kg CO2.
příklad
Elektrospotřebiče Snadným a finančně velmi výhodným způsobem snižování osobních emisí skleníkových plynů je využívání energeticky efektivních spotřebičů. Orientaci při nákupu usnadní štítkování. Štítek musí podle zákona nést každá automatická pračka, chladnička, mraznička, elektrická trouba, myčka nádobí, elektrický ohřívač vody nebo lampa. Nejšetrnější je kategorie A, nejplýtvavější G (příklad č.5). Kompaktní zářivky ušetří ve srovnání s obyčejnou žárovkou až 80 % elektřiny. Díky nižšímu účtu za proud se vyšší cena zářivky zanedlouho vrátí.
č.1
č.3
Na domě, kde se na ohřev vody spotřebuje 12 000 kWh energie ročně, instalujeme systém se slunečními kolektory a ušetříme 8 400 kWh. Pokud vodu ohříváme v elektrickém bojleru, ušetříme 9 400 kg emisí CO2.
příklad
č.4
Spotřeba elektřiny potřebná k přivedení jednoho litru vody do varu Způsob ohřevu
Spotřeba elektřiny [kWh] Plotýnka elektrického sporáku (1000 W) 0,19 Stejná plotýnka, hrnec bez pokličky 0,22 Stejná plotýnka, průměr hrnce o 3 cm menší 0,25 Rychlovarná konvice (2400 W) 0,14
Emise CO2 [kg] 0,21 0,25 0,28 0,16
příklad
č.5
Chladnička s plánovanou roční spotřebou 550 kilowatthodin spotřebuje při zanedbaném odmrazování i 1000 kWh ročně. Pravidelným odmrazováním ušetříme 450 kWh, tj. 504 kg CO2 ročně.
a autobusem tedy není čtvrt kg zplodin na jednoho pasažéra a 100 km, nýbrž celých 1,83 kg.
po celou dobu jeho životnosti se rovněž snažíme opravovat mírně poškozené věci.
Nákupy v obchodě Hlavní zásada šetrného spotřebitele je prajednoduchá: nekupovat zbytečnosti. Vyhozením nebo odložením funkčního výrobku promarníme veškerou energii, která se musí vynaložit do výroby nového. Kromě využívání výrobku
Vybráno z: Jak neohřívat zeměkouli. Text Karel Polanecký. V prosinci 2003 vydalo Hnutí Duha, Bratislavská 31, 602 00 Brno. Tel. 545 214 431, e-mail
[email protected], www.hnutiduha.cz
5
na vytápění se však dá už i při celkem běžné výstavbě. Na běžném trhu jsou už okna, která i v zimním období propouštějí dovnitř více tepla než ven. K větrání můžeme s výhodou využít ventilátorů s takzvanou rekuperací. Teplý vydýchaný vzduch odevzdá ve zvláštním zařízení část svého tepla čerstvému studenému vzduchu, který je přiváděn zvenčí (příklad č.2).
N
I
N
S
P
I
R
A
C
E
V Krásensku se rozdávaly Krabice energie Vzdělávací program o energetických úsporách pro 16 středních škol proběhl na podzim 2003 na Středisku ekologické výchovy Rychta Krásensko (detašované pracoviště DEV Lipka Brno). Financovaly ho Nadace Partnerství a Jihomoravský kraj. Studenti přihlášených škol se seznámili s možnostmi úspor energie, jejich přínosem pro školy, domácnosti a životní prostředí. Během teoretické přednášky se účastníci seznámili s ukázkami typů těsnění, zateplovacích materiálů, regulačními prvky ve vytápění, úspornými zářivkami a řadou dalších možností energetických úspor a jejich různou finanční náročností. Při praktickém měření se naučili zacházet například s wattmetrem, s jehož pomocí zjišťovali odběr elektrické energie různými spotřebiči. Nakonec si vyzkoušeli cvičný energetický audit budovy střediska. Studenti si kromě získaných znalostí a praktických zkušeností odvezli
soubor pomůcek Krabice energie, který dodal Rezekvítek – sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. Pak už jen záleželo na osobním nasazení studentů a pedagogů, se kterým vytvořili audit školy a navrhli úsporná opatření. Své výsledky pak prezentovali v prosinci na SEV Rychta Krásensko před komisí složenou z odborníků, zástupců sponzorů a ekologických organizací. Z 16 představených projektů bylo vybráno pět nejlepších, které byly ohodnoceny částkou 50 000 Kč na jejich realizaci. Ale ani ostatní školy neměly důvod ke smutku, protože každá získala 5 000 Kč na nízkonákladová opatření a všichni přítomní studenti navíc úsporné zářivky. Druhý den byla pro zájemce připravena tematická exkurze po nízkoenergetických domech, větrných a vodních elektrárnách Jihomoravského kraje.
Mgr. Petr Rejzek a Štěpánka Peroutková SEV Rychta Krásensko www.rychtakrasensko.cz
Krabice energie Krabici vyrobil Rezekvítek ve spolupráci s Terezou v rámci projektu Energetické úspory na školách. Tato sada pomůcek obsahuje wattmetr EKM 265 (2 ks), příslušenství k wattmetru (adaptéry – 4 ks), sluneční experimentální sestavu (1 ks), digitální teploměr (1 ks), ukázky těsnění (1 ks), ukázky tepelné izolace (5 ks), fólie na meotar (3 ks), tabule Slabikář ekologického bydlení (7 ks), letáčky a brožury (4 ks) o obnovitelných zdrojích energie a ekologickém stavitelství, CD ROM Sluneční energie, Zelená energie, Biomasa (3 ks).
Nový prales Jedna z možností, jak chránit zemské klima, je výsadba lesů. Určitě lepší než například plantáž z jednoho druhu geneticky modifikovaných stromů je „vypěstovat“ prales. S projektem Nového pralesa přichází v desátém roce své existence liberecká Společnost přátel přírody. Sám název Nový prales je do jisté míry kontroverzní a očekáváme, že se někteří lesníci i ekologové budou nad naší snahou podivovat. Co je to za nesmysl udělat nový prales? Kdo to kdy viděl? Prales na bývalé louce Lesní pozemek na Ještědském hřebenu v severních Čechách, o nějž máme zájem, byl ještě po druhé světové válce
z větší části tvořen loukami. Patřily k nedaleké usedlosti, z níž dnes zbývají již jen základy. Leží v nadmořské výšce 710 – 840 m n.m.
Během budování socialismu většina místních rolníků přestala postupně hospodařit a louky byly zpět zalesněny – bohužel téměř stoprocentně smrkem.
6
I Na většině plochy rostou 35 let staré smrky poškozené vysokou zvěří. Tu a tam je mezi smrky jeřáb či javor, méně už buk. Smrkový les je hustý, některé stromy zlámala předloňská zima, projít se jím příliš nedá. Na zemi kromě jehličí a mechu nic jiného nenajdete. Více přírody už za pět let Naše představa je relativně jednoduchá – chceme, aby zde jednou byl takový les, že na něm nebude na první pohled poznat, že se jej kdysi v minulosti dotýkala lidská ruka – tedy prales. Je nám jasné, že se tohoto stavu osobně nedočkáme, můžeme však položit základy pro jeho vznik. Vypěstovat les není záležitost pro jednu lidskou generaci, což několikanásobně platí pro prales. Přesto i my, kdo budeme vysazovat první stromky, se můžeme dožít stavu, kdy na tomto pozemku porostou skoro stoleté smrky, občas nějaký ještě starší buk či javor a mezi nimi padesátileté jedle, buky, javory, jasany a další druhy stromů. Ale už i za pět let bude na tomto pozemku více přírody než nyní.
N
S
P
I
R
A
C
E
Bez oplocenky to nepůjde Prvním krokem po získání pozemku bude vybudování oplocenky. Pokud bychom ji neudělali, narážela by naše snaha na přemnoženou jelení zvěř. Chránit každý stromek zvlášť by na této rozloze bylo jak prakticky, tak ekonomicky nerealizovatelné. Kromě toho naší snahou není pouze vysadit mezi smrky určitou část listnáčů, abychom vytvořili smíšený les, ale chceme zejména nastartovat přírodní procesy, které jsou blokovány právě přemnoženou zvěří. Proto by oplocení mělo umožnit například i postupný návrat některých rostlin, mělo by umožnit vyklíčení semen, která sem přinesou ptáci, a také výsev semen některých druhů stromů ve větším množství tak, abychom se přiblížili tomu, jak funguje obnova lesa v normálním pralese. Pro nové sazenice nebudeme vytvářet žádné velké paseky, naším záměrem je smrkový porost pouze prosvětlit. Tím vytvoříme vhodné podmínky pro mladé boučky, jedličky a další stromky, které nebudou vyrůstat na holé ploše pod přímým slunečním úpalem, ale kterým
právě starší smrky poskytnou mnohem příjemnější polostín, zejména v prvních letech po výsadbě. Prales pro lidi Oplocenka bude bránit ve vstupu jelenům, pro lidi zde však bude několik pohodlných přelezů. V budoucnu počítáme i s vybudováním naučné stezky, která by návštěvníkům přibližovala, jak se les mění v prales. Pokud se nám podaří zrekonstruovat dnes již neexistující chalupu, vznikne zde i místo pro dlouhodobější ekovýchovné pobyty pro školy, oddíly a další zájemce, podobně jako funguje naše chalupa v Jizerských horách. Konto veřejné sbírky na Nový prales a další informace najdete na www.novyprales.cz.
Mgr. Jan Korytář Společnost přátel přírody, Olbrachtova 37, 460 15 Libe rec 15. Tel. 482 751 195, e-mail
[email protected], www.cmelak.cz Foto autor
Dnešní stav – smrková monokultura Cílový stav
Den stromů 20. října se slaví Den stromů. Vydejte se do lesa či parku za stromy a nezapomeňte si letos také svůj strom zasadit! doby bylo zasazeno skoro bilion stromů (podle časopisu Krása našeho domova, 1922). Myšlenka oslav Dne stromů se rychle rozšířila po celých Spojených státech a později i na další kontinenty do Francie, Lucemburska, Německa, Holandska, Norska a dalších států Evropy a dokonce i do Číny či Japonska. Datum oslav Dne stromů je různé. Liší se podle klimatických podmínek a podle toho, kdy je možné stromy vysazovat.
V českých zemích se začaly stromové slavnosti pořádat Svazem spolků okrašlovacích od roku 1906. Podrobné zprávy o jednotlivých akcích lze nalézt v historických číslech časopisu Krásy našeho domova. „Desetitisíce stromků bylo zasázeno, láska k přírodě a ke stromoví v mnohém srdci probuzena“, píše se v jednom čísle z roku 1920. Již v roce 1906 zřejmě vyšla i kniha Návod ku pořádání slavností stromových. V roce 1919 podpořilo konání Stromkového
7
Poprvé se Den stromů slavil roku 1872 v Nebrasce, na podnět J. Sterlinga Mortona, nadšeného propagátora a ochránce přírody. Morton navrhl vyhlášení Národního dne stromů s cílem vyzdvihnout důležitost stromů při zvyšování kvality životního prostředí. Nejprve byl svátek slaven 10. dubna, později bylo datum změněno na 22. dubna, den Mortonových narozenin. Při první slavnosti bylo vysazeno více než milion stromů v Nebrasce a od té
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Strom roku
Vítězem ankety Strom roku 2003 se stal díky podpoře studentů Gymnázia Jihlava buk u kostela sv. Jiří v centru Jihlavy.
dne také Ministerstvo školství a osvěty výnosem č. 6708. Myšlenka oslav Dne stromů byla obnovena v České republice v roce 2000 a postupně se rozšířila i na Slovensko a do Polska. Nový svátek se poměrně rychle vžil a dnes se konají u příležitosti jeho oslav desítky nejrůznějších výstav, soutěží pro děti i dospělé, koncertů a dalších aktivit s cílem vzbudit v lidech zájem o stromy. A hlavně se nové stromy vysazují. Obnovené místní okrašlovací spolky a občanská sdružení vytvořily na mnoha místech, jako třeba na Tišnovsku, Telčsku, Znojemsku či Českobudějovicku, novou tradici společného sázení stromů. Zapojují se také aktivní školy, které se znovu stávají centrem obce a iniciátorem místních projektů. V Jizerských horách, Jeseníkách a Beskydech pořádají ochránci přírody dobrovolnické brigády na obnovu lesa. Jedním z vyvrcholení oslav Dne stromů bývá již tradičně vyhlášení výsledků ankety o nejsympatičtější strom České republiky „Strom roku“. Ta si každoročně získává více sympatizantů a přiměje všímat si přírodních skvostů,
jakými jsou věkovité stromy v našem okolí. Podobně jako se v loňském roce žáci Gymnázia Jihlava přičinili o vítězství svého oblíbeného buku u kostela sv. Jakuba v centru Jihlavy, bojují letos s nadšením děti ze základní školy v malé obci Zámrsk za svoji milovanou šestiramennou lípu rostoucí v zámeckém parku. 22. října v Kulturním centru Semilasso v Brně se uskuteční Koncert pro stromy spojený právě se slavnostním vyhlášením výsledků ankety Strom roku 2004. Tak jako v loňském roce to bude největší událost právě pro ty, co za své stromy sympaťáky ve finále bojovali. Pojďte s námi slavit stromy! Brňáci 22. října do lužáneckého parku na dětský stromový den a večer do Semilassana na Koncert pro stromy, Pražáci 20. října na slavnostní výsadbu stromů pro Prahu na Budějovickou. Další zajímavé akce ke Dni stromů se určitě konají právě u vás! A jestli se nedostanete na oslavy, tak vezměte lopatu či rýč a běžte sami sázet stromy!
Michal Veselý Nadace Partnerství
Nadace Partnerství, největší česká ekologická nadace, pořádá anketu o nejsympatičtější strom České republiky. Smyslem ankety je motivovat lidi, aby si více všímali krásných stromů a přimět je k lepšímu vztahu k prostředí, ve kterém žijí. Z 87 návrhů od jednotlivců, spolků, škol i obcí letos vybrala odborná porota dvanáct finalistů. Nejdůležitějším kritériem byl význam stromu pro navrhovatele a jeho osobní vztah ke stromu a autentická výpověď. O Skalickém dubu u Hradce Králové se v rodině navrhovatelky povídá příběh, jak prababička, tehdy mladá žena čekající dítě, pracovala o žních na poli. Snášela snopy a mandlíky a právě tam, v blízkosti dubu na ni přišly porodní bolesti. Odvezli ji na žebřiňáku domů, kde 7. srpna 1889 porodila. S jírovci v typickém jihočeském statku v Dolních Kněžekladech prožili celý svůj život dnes osmdesátiletí manželé. „Byly už takhle veliké, když se dědeček, narozený roku 1812, na statek přiženil,“ vypráví stařeček. Šestikmennou lípu na Pardubicku zase přihlásily děti a učitelé ze ZŠ Zámrsk, kteří mají k lípě vřelý vztah. „Jdeme si hrát do rakety, prolézáme jejím kmenem a sníme o tom, že jsme v raketě, která nás odnese na Měsíc,“ rozvíjejí svou fantazii děti. O tom, který strom se stane Stromem roku, rozhoduje veřejnost. Nejsympatičtější stromy je možné si prohlédnout na www.stromzivota.cz. Hlasovalo se prostřednictvím dárcovské SMS. Z každé SMS jde 27 korun do veřejné sbírky na stromy „Adoptujte strom“ na podporu sázení stromů. Mezi všemi projekty dárcovské SMS, který připravuje Fórum dárců společně s asociací mobilních operátorů, je anketa Strom roku jediná, jejíž výtěžek bude věnován ekologickým projektům.
8
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Zdravá města
Ekologické audity škol Vsetínská radnice krátce po přistoupení města do Národní sítě Zdravých měst iniciovala projekt Ekologické audity škol. První audity prováděli v dubnu až květnu 2002 vyškolení zaměstnanci radnice ve spolupráci s vedením škol. „Jedná se o nízkonákladový projekt. Díky tomu, že jeho realizaci zabezpečovali v rámci své pracovní náplně pracovníci městského úřadu spolu s řediteli škol, jedinou nákladovou položkou ve výši asi šest tisíc korun bylo zpracování, tisk a rámování certifikátu Ekologická škola,“ vysvětlila vedoucí odboru školství a kultury Bc. Věra Goldová. Během dubna komise navštívila sedm základních škol, později byly audity ve zjednodušené podobě rozšířeny i na školky, městskou knihovnu a dům dětí a mládeže Alcedo. Celkem bylo provedeno patnáct auditů. Komise si všímala nakládání s odpady, zateplení budov, ekologické výchovy a péče o zeleň v okolí škol. Zajímalo ji také prostředí škol (např. zda se v jejich prostorách kouří), podpora zdravé výživy ve školní jídelně apod. Hlavním cílem auditů byla podle tajemníka MěÚ Vsetín Ing. Milana Půčka, koordinátora projektu Zdravé město, především osvěta. „Město si šetrného chování k přírodě váží. Audity měly hlavně osvětový charakter. Nešlo jen o zjištění nedostatků, ale o snahu pomoci tyto nedostatky postupně řešit,“ vysvětluje Ing. Půček. Nápravná opatře-
ní z prvních auditů se realizovala během podzimu 2002. Výsledky jarních auditů ve Vsetíně posloužily pro stanovení kritérií pro udělování městského certifikátu s názvem Ekologická škola. První certifikáty byly předány před vánocemi 2002 těm školám a školkám, které odstranily zjištěné nedostatky a úspěšně absolvovaly podzimní kontrolní ekologický audit. Úspěch slavilo všech patnáct testovaných škol. „Získání certifikátu je pro školy prestižní záležitostí. Společenské setkání se starostou města spojené se slavnostním předáváním certifikátů bylo výrazně medializováno a bylo velmi příznivě vnímáno laickou i odbornou veřejnost,“ uvedla Bc. Věra Goldová. Nesporným přínosem projektu Ekologické audity škol je podle organizátorů také to, že dochází k posunu v chování managementu školy i ostatních pedagogických i nepedagogických pracovníků tak, že se postupně uplatňují zásady šetrnosti k přírodě a jsou pak předávány žákům. „Lze očekávat, že díky systematické a cílené ekologické výchově si žáci základních škol prvky šetrnosti k přírodě natolik zafixují, že v dospělém věku jim budou připadat jako samozřejmost. Prostřednictvím žáků dochází k příznivému působení i v rodině, a tak se daří formovat i chování dospělé populace města,“ zhodnotila Bc. Věra Goldová. Certifikáty Ekologická škola mají omezenou platnost na dva školní roky, proto budou vsetínské školy držitelství obhajovat. Nové ekologické audity probíhají podle aktualizované metodiky. Nově je začleněna ekologická stopa školy, která bude sledovat např. vývoj spotřeby energie, spotřební koš potravin (podíl rostlinných a živočišných složek) a cestu dětí do školy (např. jestli používají jízdní kolo nebo jezdí s rodiči automobilem apod.). Výstupy šetření realizátoři využijí také v rámci pilotního projektu Stanovování evropského indikátoru místní udržitelnosti s názvem Mobilita a místní přeprava cestujících. V návaznosti na ekologické audity škol připravují Technické služby Vsetín, spol. s r. o., spolu s radnicí projekt zaměřený na třídění odpadů s názvem Recykloš. Školy si zasoutěží v množství recyklova-
ného odpadu, které se bude přepočítávat na jednoho žáka. Hodnocení proběhne dvakrát za školní rok. Zařízení, která se umístí na prvních třech místech, čeká finanční odměna. Model ekologických auditů Vsetínští nabídli kolegům z Národní sítě Zdravých měst ČR. Zatím audity proběhly pod hlavičkou Zdravého města v Chrudimi a v Hodoníně. „Při stanovení kriterií jsme vycházeli ze zkušenosti Zdravého města Vsetína,“ potvrzuje koordinátorka projektu Zdravé město Chrudim Šárka Trunečková. „K auditům přistoupilo celkem patnáct školských zařízení. Hlavní důraz jsme kladli na důsledné třídění odpadů. Nádoby na plasty již ve většině škol měly, nyní bylo potřeba dodat koše a kontejnery na sklo, někde na papír. Po skončení auditů byly ve školách rozmístěny koše na třídění odpadků, do konce listopadu budou ještě dle přání jednotlivých zařízení dodány kontejnery na tříděný odpad a jednorázové sáčky na psí exkrementy. Chtěli bychom školám touto cestou poděkovat za vstřícnost a spolupráci,“ dodává Š. Trunečková. Slunečné Litoměřice Litoměřice patřily v roce 1989 k postiženým oblastem dřívějšího Severočeského kraje. V období 1992-1995 došlo v Litoměřicích k masivní plynofikaci. Opatření vedla ke zhruba desetinásobnému snížení obsahu oxidu siřičitého a trojnásobnému snížení obsahu polétavého prachu. V následujících pěti letech došlo k dalšímu poklesu zmíněných škodlivin v ovzduší, avšak začal se projevovat negativní trend v obsahu oxidů dusíku. V té době se objevily hlasy proti pokračující plynofikaci. Ukázalo se, že na nárůstu oxidů dusíku v ovzduší se podílí doprava ze zhruba 70 %, zbylých 30 % pochází z lokálních topenišť. Toto zjištění vedlo nejen k obnovení městských dotací pro plynofikaci, k široké diskusi o řešení dopravní situace města, ale také otevřelo prostor pro využívání alternativních zdrojů energie. Komise životního prostředí připravila návrh podpory alternativních zdrojů energie a návrh možných úspor energie pro budovy v majetku města i pro sou
9
Udržitelný rozvoj měst a obcí Národní síť Zdravých měst ČR sdružuje města, obce a regiony, které realizují mezinárodní Projekt Zdravé město. Projekt iniciovala Světová zdravotní organizace v roce 1988. Národní síť Zdravých měst ČR má dnes 47 členů, s regionálním vlivem na 1101 měst a obcí a 2,2 milionu obyvatel (22 % populace ČR). Radnice Zdravých měst postupují podle mezinárodního programu zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni místní Agenda 21. Cílem je vytváření procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součastných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností.
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Sluneční den v Litoměřicích
kromé domy určené k bydlení. Vedení města rozhodlo o podpoře instalací solárních kolektorů sloužících k ohřevu užitkové vody. Dotace ve výši maximálně 20 000 Kč se poskytuje na základě smlouvy s městem, ve které se žadatel zaváže k upuštění od topení tuhými palivy s výjimkou dekoračních krbů. Musí instalovat minimálně 3 m2 kolektorů a splnit další podmínky Tento systém dotování ohřevu vody vedl k radikálnímu nárůstu instalací ve městě. Zájem o alternativní zdroje energie podpořil Městský úřad Litoměřice rozsáhlou informační kampaní. Uspořádal několik seminářů pro širokou veřejnost, které byly zaměřeny na využívání solární energie a tepelná čerpadla s ukázkou funkčních zařízení. Zvláště názorná byla výstava funkčních zařízení na litoměřickém náměstí. V roce 2002 bylo v Litoměřicích instalováno zhruba 150 m2 solárních kolektorů. Efekt po zavedení dotací byl okamžitý, neboť lidé, kteří uvažovali o návratu k vytápění tuhými palivy, až na několik výjimek přeorientovali svůj zájem na solární ohřev. Po dvou letech se dalo říci, že se touto cestou podařilo zachovat pozitivní trend v poklesu obsahu oxidu siřičitého i polétavého prachu v ovzduší. Automaticky to také znamená pokles emisí oxidu uhličitého. Městský úřad Litoměřice eviduje další žadatele, zájem stále roste. Příčinou je jednak informační kampaň a také tzv. „sousedská reklama“. Ti, kteří solární ohřev vody provozují, zaznamenávají roční úspory nákladů ve výši čtyř až pěti tisíc korun. Bylo též iniciováno zřízení soukromé agentury, která jedná se Stát-
ním fondem životního prostředí ČR a za obyvatele města vyřizuje jejich žádosti o získání významné dotace. Solární ohřev vody město instalovalo i na některých budovách ve vlastním majetku. Jedná se především o 1. ZŠ, kde celý systém slouží nejen k ohřevu užitkové vody, ale také jako učební pomůcka, neboť škola je zaměřena na ekologickou výchovu. Dále je instalován solární ohřev v azylovém domě, provozní budově TSM Litoměřice, budově městské hájovny, na budově Dětského domova. Uvažuje se o rozšíření těchto zařízení na všechny školy a školky ve městě a o podpoře instalace tepelných čerpadel. Energy in Minds ve Zlíně Město Zlín má zájem o účast v programu Concerto. Jedná se o novou velkou iniciativu Evropské unie. Jejím cílem je dokázat na příkladu několika evropských měst, že výrobu a spotřebu energie lze řešit způsobem šetrným ke společnosti a hlavně k životnímu prostředí. Zlín se nyní může zapojit do projektu Energy in Minds neboli Energie v centru pozornosti, který má za cíl dokázat, že podstatného snížení emisí CO2 a spotřeby fosilních paliv lze dosáhnout už v poměrně krátkém časovém horizontu čtyř let, a to ekonomicky efektivními postupy. „Přípravu projektu ve Zlíně řídilo občanské sdružení Zelené bydlení a jeho návrh byl přijat. Zlín se tak stal jedním z pěti úspěšných českých kandidátů,“ řekla náměstkyně primátora Svatava Nováčková. Realizace jednotlivých podprogramů by měla začít právě v této době.
„Snahu o zlepšení kvality ovzduší ve městě se zaměřením na ochranu klimatu a ozónové vrstvy deklarovali představitelé města Zlína v dlouhodobém Plánu zdraví a kvality života. Projekt zaměřený na obnovitelné zdroje energie a další opatření vedoucí k úspoře energie je jedním z konkrétních kroků, které povedou k naplnění tohoto cíle,“ uvedla koordinátorka projektu Zdravé město Zlín Světlana Divílková. V rámci projektu Energy in Minds budou ve Zlíně podpořeny tyto investiční akce: energetické vyhodnocení rodinných domů, bytových domů a veřejných budov, s návrhem řešení pro deset procent budov s nejhoršími tepelnými charakteristikami; snížení ztrát v komunálním rozvodu tepla a teplé vody; zdokonalení systému pro využití energie při spalování bioplynu a odpadů z městské skládky; instalace solárních systémů pro kombinované vytápění a ohřev teplé vody (asi 50 instalací v rodinných domech a jeden velkoplošný systém pro bytový dům); instalace fotovoltaického systému pro výrobu elektřiny; rekonstrukce starších obytných a veřejných budov, vedoucí k výraznému snížení jejich energetické náročnosti; výstavba několika nových rodinných domů a bytového domu s charakteristikami energeticky pasivního domu, tj. se spotřebou pod 15 kWh/m2 rok.
S použitím textů Pavla Gryndlera (Podpora instalací solárních systémů v Litoměřicích), Markéty Židlické (Ekologické audity škol – vyšlo v týdeníku Veřejná správa č. 37, 9. 9. 2004) a tiskové zprávy Zdravého města Zlín připravila Hana Kolářová Více informací: www.nszm.cz
10
P R O M Ě N Y Co je a kde se vzal
Kjótský protokol „Náš vliv na životní prostředí, zejména co se týče klimatické změny, je velký a dále roste,“ řekl britský premiér Tony Blair 13. září 2004 na zasedání G-8, skupiny osmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa. Jeho proslov zaměřený na klimatickou změnu a udržitelný rozvoj, vyvolal značný ohlas.
Žebříček politických hodnot Krátce předtím, v srpnu 2004, se obdobně vyjádřil sir David King, hlavní vědecký poradce vlády Velké Británie: „Jsem si jist, že změny klimatu představují největší problém, kterému musí čelit naše civilizace.“ Právě se vrátil z Moskvy, kde se snažil přesvědčit ruské představitele, aby ratifikovali Kjótský protokol. Cílem této mezinárodní dohody je snížit emise skleníkových plynů v zemské atmosféře. Hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého – je v ovzduší nyní nejvíc za posledních zhruba 55 miliónů let. V době ledové to bylo na jeden milion částic (ppm) 200 částic oxidu uhličitého, v teplých obdobích pak 227 ppm a po ochlazení se poměr vracel zpět na 200 ppm. Tuto blahodárnou homeostázu narušuje člověk nejpozději počínaje průmyslovou revolucí. Ve 20. století pak obsah oxidu uhličitého v atmosféře začal prudce přibývat. V roce 1990 kon-
centrace dosáhla 360 ppm, dnes už je to zhruba 380 ppm. Dočkáme se nejspíš, že zmizí sněhy na Kilimandžáru, odtají alpské i antarktické ledovce. Současný trend však naznačuje, že obětí sílícího skleníkového efektu by se mohla stát i města, jako je Londýn, New York, o nizozemských polderech, bangladéšských nížinách a mnoha ostrovních státech Pacifiku ani nemluvě. Důsledky klimatické změny však budou daleko komplikovanější. Předpokládá se, že při dosažení 700 ppm CO2 v atmosféře se zhroutí současný systém oceánické cirkulace, která představuje hlavní tepelný rozvod na Zemi. Její součástí je například Golfský proud. Znamenalo by to opravdu dramatickou klimatickou změnu klimatu. Na tomto nekontrolovaném procesu, jak se dnes shoduje asi většina klimatologů, má člověk rozhodný podíl. Sir David King považuje klimatickou změnu na Zemi za větší problém než glo-
bální terorismus. „Jsme nyní na přechodu z teplého období do prvního horkého období, které lidstvo zažilo. Vlna veder, která v loňském roce způsobila smrt 25 tisíc Evropanů, měla zhoubnější účinky než terorismus. Přesto se jí nevěnovala stejná pozornost,“ prohlašuje dramaticky hlavní vědecký poradce britské vlády. Dodejme, že je to globální ekologický problém z nejkomplexnějších a že je s ním svázán způsob našeho každodenního chování více, než si běžně uvědomujeme.
Sto osm let skleníkového efektu V roce 1896 švédský fyzik a chemik Svante Arrhenius, pozdější nositel Nobelovy ceny, objevil světu skleníkový efekt. Tento přirozený jev patří mezi základní mechanismy, jež umožňují existenci života na Zemi. Způsobují ho skleníkové plyny obsažené v zemské atmosféře, které pomáhají udržovat optimální teplotu. Ta je
Přehled skleníkových plynů skleníkový plyn
vzorec
procentuální zastoupení v atmosféře
relativní účinnost
dosavadní nárust
podíl na zvýšeném skleníkovém efektu
vodní pára
H2O
0,2–3
1
?
kolem nuly
oxid uhličitý
CO2
0,036
1
31%
61%
metan
GH4
0,0002
50
20%
6%
oxid dusný
N4O
0,00003
310
5%
0%
ozón
O3
proměnlivé
?
spíše úbytek
spíše úbytek
CFC
3.10-8
asi 5000
HCFC
1.10-8
asi 5000
14% – nejisté
CF4
1.10-8
6500
veškeré množství v atmosféře
HFC
10-10
1300
halogenované uhlovodíky
11
(zdroj: www.klima.ecn.cz)
P v průměru 15o C. Bez tohoto jevu by činila asi –18o C. Zároveň Arrhenius upozornil, že hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká (např.)při spalování uhlí, by mohl způsobit rozsáhlé oteplování Země. Hladinu oxidu uhličitého začal jako první na světě sledovat profesor Roger Revelle. Píše o tom bývalý americký viceprezident Al Gore ve své knize Země na misce vah: „Jen díky jeho tvrdohlavosti se podařilo přesvědčit světovou vědeckou obec, aby se součástí Mezinárodního geofyzikálního roku 1957-58 stal i jeho plán na pravidelné zjišťování koncentrace CO2 v ovzduší. Revellův kolega C. D. Keeling pak na havajské sopce Mauna Loa tato měření prováděl. Už v polovině šedesátých let bylo zřejmé, že průměrné koncentrace oxidu uhličitého rok od roku stoupají. Závěr? Pokud bude trend pokračovat, lidská civilizace může způsobit dramatickou změnu v celosvětovém klimatu. Nejslavnější řada měření koncentrace CO2 na světě, ta z Mauna Loa, s železnou pravidelností stále stoupá a potvrzuje, že globální změny klimatu jsou, jak říká ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Klaus Töpfer, nejvážnější ekologickou hrozbou, které svět dnes čelí.
Klimatická změna je realitou Někteří vědci začali politiky upozorňovat na problém změny klimatu od časných 70. let 20. století. Ale, jak konstatuje světově uznávaná komplexní zpráva Organizace OSN pro životní prostředí Global Environmental Outlook neboli GEO 3 z roku 2002: „Politici si bohužel zpočátku těchto výzev nevšímali. Ekonomický růst žádal spalovat více neobnovitelných zdrojů, více lesů ustupovalo zemědělské produkci… Trvalo dalších dvacet let, než úsilí vědců, nevládních organizací, mezinárodních organizací a některých vlád přivedlo světové společenství k souhlasu s nějakou koordinovanou akcí proti změně klimatu.“ Za počátek mezinárodních snah dělat něco s hrozbou změny klimatu se považuje Stockholmská konference o životním prostředí člověka z roku 1972. V roce 1979 následovala první samostatná vědecká Světová konference o klimatu v Ženevě. Ta se poprvé setkala s jistým zájmem politiků. Během 80. let se pak na sérii
Koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře (www.klima.ecn.cz)
R
O
M
Ě
N
Y
sympozií v rakouském Villachu zvažovaly různé scénáře budoucího vývoje emisí hlavních skleníkových plynů a v roce 1985 se zde vědečtí experti shodli, že problém je vážný a jsme reálně ohroženi globálním oteplováním. Sílící tlak veřejnosti a proslulá zpráva Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj vedená Gro Harlem Brundtlandovou z Norska, přispěly k tomu, že problém globální klimatické změny se dostal do politické agendy mnoha národních vlád. Z Konference o změnách v atmosféře v Torontu v roce 1988 vzešla výzva rozvinutým zemím, aby snížily emise oxidu uhličitého o 20 procent do roku 2005. Jak dnes víme, nic takového se do současnosti nestalo. Trendy jsou přesně opačné. O pár měsíců později, v roce 1989, byl Světovou meteorologickou organizací a UNEP založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), dnes očividně nejvlivnější skupina světových vědců, kteří se zabývají globální klimatickou změnou. IPCC vydal důležité souhrnné zprávy v roce 1990, 1995 a 2001. Tyto zprávy dnes už bedlivě sledují politici i média na celém světě. Materiály IPCC jsou dostupné na www.ipcc.ch. IPCC nepochybně přispěl podstatně k tomu, že globální oteplování dnes uznává jako realitu značná část veřejnosti i politiků.
vou úmluvu Spojených národů o změně klimatu. Jejím cílem je „stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém úseku, který umožní ekosystémům přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udržitelný způsobem.“ Státy, které úmluvu podepsaly (188 zemí do konce roku 2003), se zavázaly co nejvíce omezovat emise skleníkových plynů a podniknout další akce na odvrácení hrozby změny klimatu, tedy nic konkrétního až na neurčité konstatování, že by se měly stabilizovat emise CO2 do roku 2000 na úrovni roku 1990. Dnes víme, že naopak - energetická spotřeba lidstva dál rychle roste a s ní i vypouštění skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv. Nicméně za faktický výsledek Rámcové úmluvy se dá považovat, že smluvní strany se začaly pravidelně scházet. Na tzv. pravidelných jednáních smluvních stran (COP) na globální úrovni se začala vyjednávat politická ochota přijmout aspoň nějaká konkrétní pravidla a začít s praktickými činy.
Dohoda o dohodě budoucí Světová úmluva o klimatu Vědci sdružení v IPPC shromáždili a prezentovali v první zprávě v roce 1990 argumenty, že globální klimatická změna představuje skutečnou hrozbu. To přesvědčilo představitele zemí, které se v roce 1992 zúčastnily Summitu Země v Riu de Janeiro, aby podepsali Rámco-
Druhá zpráva IPCC z roku 1996 potvrzuje, že lidský vliv na globální klima je zřejmý. Toto prohlášení z vědeckých kruhů přišlo nedlouho před třetí konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy o změně klimatu. Sešla se v Kjótu v roce 1997. Ještě těsně před jednáními řada pozorovatelů předpovídala, že velcí znečišťova-
12
P
R
O
M
Ě
N
Y Vývoj teploty na Zemi (www.chmi.cz)
ce 1997 se tak poprvé politici ze 160 zemí dohodli na nějakých konkrétních cílech a závazcích. Má to ovšem jeden háček: Ještě ani v roce 2004 nevstoupil v platnost.
Kjóto jako horký brambor Kjótský protokol dosud neratifikoval potřebný počet zemí z těch, které ho v roce 1997 podepsaly. V platnost vstoupí, teprve až ho, jednoduše řečeno, ratifikují vyspělé země zodpovědné v roce 1990 minimálně za 55 % emisí skleníkových plynů. Přijmout politickou odpovědnost se nikomu moc nechce. Proč, to tak je, vysvětluje opět prof. Bedřich Moldan: „Redukce emisí skleníkových plynů znamená radikální zásah do jednoho z nejzákladnějších odvětví lidské činnosti: hospodaření s energií. Tato oblast je průsečíkem nejrůznějších zájmů a vyjadřuje soudobou rovnováhu sil. Z tohoto hlediska je jasné, že nemohlo dojít k ničemu jinému než ke kompromisu. Kompromis je v každém případě někde uprostřed mezi jednotlivými krajními stanovisky, a není tedy divu, že je ze všech stran napadán… Např. Greenpeace tvrdí, že takovéto měkké závazky světové klima nezachrání. Není sporu o tom, že tato kritika platí. Zároveň však je třeba vidět, že konference v Kjótu učinila nutný první krok a otevřela dveře dalšímu vývoji… Podle mého názoru v Kjótu proběhla dosud nejvýznamnější environmentální konference v dějinách… Zde se poprvé v historii zástupci států dohodli, že se pokusíme limitovat a snižovat spotřebu zásadních zdrojů, jako jsou primární energetické zdroje. Víme, že naše civilizace je založena na dostatku energie, vše, co vidíme okolo sebe, průmysl, domy, mobilita, vše je založeno na dostatku energie. Tato konference byla první, kdy byla uzavřena dohoda o tom, že se spotřeba energií a produkce emisí má systematicky snižovat.“
Argumenty kritiků Odpůrci Kjótského protokolu nejčastěji argumentují tím, že vědecké odhady globálního oteplování a změny klimatu jsou založeny na velmi nepřesném poznání. To připouštějí i sami klimatologové: Mechanismy, jimiž se na Zemi reguluje podnebí v onom až zázračně optimálním rozmezí umožňujícím rozkvět života i lidské civilizace, jsou velmi složité a velmi jemné a hlavě dosud málo poznané. Nicméně v celosvětovém kontextu se asi dá říct, že stále více vědců, politiků a nejširší veřejnosti je přesvědčeno, že globální oteplování a změna klimatu je skutečností a je přinejmenším silně podpořena lidskou činností. V ČR tak daleko nejsme. Jiný argument proti opatřením na ochranu klimatu fakt klimatické změny uznává, avšak tvrdí, že důsledky mohou naopak být alespoň místy prospěšné. Pravděpodobností hraničí s jistotou však je, že globální změna klimatu znamená zvýšený výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako je sucho, záplavy, větrné smrště. Bohužel, největší bezprostřední následky, zdá se, by dopadaly (a nejspíš už dopadají) na obyvatele chudých zemí při šíření sucha a pouští a při smrštích a zaplavování. Stále víc klimatologů se ozývá, že tyto odhady potvrzuje i současný vývoj počasí. Problém je o to horší, že oteplení bude pravděpodobně ještě nějakou dobu stoupat, i kdyby se nakrásně růst emisí skleníkových plynů brzy zastavit podařilo.
Pozitivní seznam Z druhé strany Kjótský protokol od počátku hodně kritizují nevládní ekologické organizace, přestože jeho splnění jako naprosto minimální požadavek podporují.
13
telé, jako je Rusko, Kanada, USA a další, nebudou nikdy chtít podepsat dohodu, která by je zavazovala snížit emise. Atmosféru kjótského vyjednávání charakterizuje profesor Bedřich Moldan: „Návrhů bylo mnoho. Nejradikálnější byla Asociace malých ostrovních států, které požadovaly, aby byly emise zredukovány o 20 % do roku 2005. Méně ambiciózní, ale reálný závazek přijala v březnu 1997 Evropská unie, která předpokládala vytvoření společné „bubliny“ nad Evropou, kde by se celkově snížily emise o 15 % do roku 2010… Naproti tomu Spojené státy, podporovány některými dalšími zeměmi – Austrálií, Kanadou, Novým Zélandem, Japonskem − soudily, že žádné konkrétní závazky nemají být uzavřeny. Tyto postoje do velké míry vyjadřují zájmy mocných lobbistických skupin. Nejvíce to platí pro „nesvatou alianci“ mezi velkými ropnými společnostmi, jež většinou sídlí v USA, a automobilovým průmyslem, která má evidentní zájem na zachování statu quo. Co nejzazší odsunutí konkrétních závazků může znamenat jenom prodloužení pro ně výhodné situace. Paradoxem je, že nejvýraznějším advokátem těchto zájmů se stala skupina s nenápadným názvem Global Climate Coalition. V řadě sdělovacích prostředků jsme pak mohli najít citáty reprezentantů této skupiny, vydávané za objektivní soudy. Přitom šlo o názory tendenční. Průběh konference v Kjótu byl odrazem této velice složité situace.“ Vlastně překvapivý výsledek shrnuje německý poslanec Spolkového sněmu Hermann Schee: „V poslední minutě se podařilo smluvně dohodnout snížení emisí skleníkových plynů pro země EU o 8 %, USA o 7 % a Japonsko o 6 % do roku 2010, vycházeje ze stavu z roku 1990.“ V Kjótském protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu podepsaném 11. prosin-
Asi nejčastější motivací odpůrců snah o regulaci vypouštění skleníkových plynů jsou obavy z ekonomických komplikací. Neumějí si představit, že by omezování emisí neohrozilo ekonomickou stabilitu či hospodářský růst. Názorově opačný pól naopak připouští, že přechod na „ekonomiku ekologické efektivnosti“ by mohl stimulovat globální ekonomický rozkvět na udržitelném základě, alespoň z dlouhodobého hlediska.
P
R
O
M
Ě
N
Y
Příspěvek jednotlivých regionů světa k emisím skleníkových plynů, jak ho zpracovala organizace World Resources Institut
„Reálně hrozí, že se mezinárodní jednání utopí v detailech a dohody nebude dosaženo. Navíc některé návrhy, které se týkají především tzv. propadů a flexibilních mechanismů, mohou významně omezit ekologickou účinnost protokolu. Způsobí totiž, že mnohá opatření ve skutečnosti vůbec nepovedou ke snížení emisí oxidu uhličitého. Některé z nich přitom mohou vyvolat nové ekologické problémy,“ shrnuje Hnutí Duha na své internetové stránce. Představy nevládních organizací se leckdy shodují s přístupem Evropské unie. Jedná se například o tzv. pozitivní seznam pro oblast zavádění moderních čistých technologií. S jejich pomocí by se měly vytvořit ekonomické příležitosti: „Světová energetická rada, mezinárodní sdružení energetických společností, odhaduje, že do roku 2020 se bude 50-60 % kapacity obnovitelných zdrojů energie nacházet v rozvojových zemích. Projekty by měly zajišťovat transfer moderních technologií a investice do podobných projektů,“ říká se v komentáři Hnutí Duha. Zmíněný pozitivní seznam je rozhodně inspirativní. Zahrnuje: výrobu energie z bioplynu, spalování biomasy ze zemědělského a dřevařského odpadu, kamna s vysokou účinností spalování, geotermální energii, solární energii (elektřina, teplo, pece), malé vodní elektrárny, přílivové elektrárny, výrobu elektřiny z energie mořských vln, větrné elektrárny, větrná čerpadla, efektivní průmyslové technologie, energeticky úsporné budovy, efektivní zařízení domácností. Zároveň zastánci tohoto technického přístupu ale zdůrazňují nutnost „přesné kontroly respektování závazků včetně účinného finančního postihu“. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ve svém Environmentálním výhledu také akceptuje zprávu IPCC z roku 1996, která bezprotředně předcházela vzniku Kjótského protokolu: „IPCC naznačuje, že v zájmu stabilizace koncentrací skleníkových plynů na ‚bezpečných‘ úrovních bude kolem roku 2050 nezbytné omezování globálních emisí o 50−60 % v porovnání s dnešními úrovněmi.“
Konference a zase konference Po podpisu Kjótského protokolu pokračovala další vyjednávání o pravidlech zprvu slibně. V listopadu 2000 ale zkolabovala 6. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 6) v Haagu. Úplnou studenou sprchu představovalo na jaře 2001 oznámení nové americké administrativy George Bushe, že Kjótský protokol ratifikovat nehodlá, protože ho považuje za „regionálně nevyvážený (rozvojové státy se na snižování emisí zatím nepodílí), ekonomicky náročný a zatím nedostatečně podložený vědeckými poznatky; z těchto důvodů jej USA prohlásily za ekonomicky nepřijatelný“. Americkou nechuť tehdy rýpavě postihla Maureen Dowdová v New York Times: „Když se Země oteplí, nastavíme prostě klimatizaci na ‚chladněji‘.“ Ani to neznamená postkjótskému vyjednávacímu procesu konec. Protokol by mohl vstoupit v platnost i bez účasti USA, pokud by ratifikovaly další významní znečišťovatelé, především Rusko. Postavení jazýčku na vahách ovšem Rusku vyhovuje. Zatímco různí diplomaté licitují s Ruskem o ratifikaci, 7. konference OSN o klimatických změnách v Marrákeši v roce 2001 téměř dokončila přípravu technických pravidel. Závěrečný dokument řeší například otázky finančních zdrojů a podpor, vývoje a přenosu vhodných technologií, kvalitu a provádění emisních inventur, zpřesňuje popis vlivu lesnictví a využívání krajiny na emise skleníkových plynů.
Poslední sporné otázky se podařilo vyřešit na 9. konferenci v Miláně v prosinci 2003. Kjótský protokol tím je technicky připraven, aby mohl začít fungovat. Politicky jsou jednání na takřka na mrtvém bodě. Protokol dosud ratifikovalo 120 zemí zodpovědných za 44 % emisí. Chybí 11 %. Ruský podíl činí 17 %, podíl USA 36 %. Další kapitolu napíše 10. konference smluvních stran v prosinci 2004 v Buenos Aires, deset let po vstupu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v platnost. „Očekávají se zejména diskuse o adaptaci na klimatickou změnu, protože se konference koná v potenciálně více ohroženém regionu. Dalším tématem bude vztah energie a změny klimatu,“ říká Klára Sutlovičová z nevládní organizace Centrum pro dopravu a energetiku.
Píše se rok 2004 Současnou situaci charakterizuje Klára Sutlovičová, účastnice milánské konference za nevládní organizace, takto: „Rusko prostřednictvím různých politiků neustále vysílá do světa protichůdné signály. Jednou, že Kjóto ratifikuje, když ho vezmou do WTO, pak zas, že by ratifikace ohrozila jeho hospodářský růst. USA se k ratifikaci nechystají – George Bush ani náhodou a John Kerry se nechal slyšet, ze Kjóto nepřijme v jeho současné podobě, ale že by se pokusil navrhnout novou smlouvu, kde by závazky ve snižování emisí měly i rozvojové země.“ Jedním z neuralgických bodů Kjótského protokolu totiž je, že snižovat emise
14
skleníkových ukládá jen vyspělým zemím, zatímco rozvojové státy mohou své emise zvyšovat. Průmyslové země však v chudších mohou investovat, a tak si „koupit“ jakýsi „odpočet“ ze svých vlastních emisí, a zároveň tak šířit moderní šetrnější technologie. Mezitím američtí vědci z Národního úřadu pro sledování oceánů a atmosféry (NOAA) po vyhodnocení posledních měření oxidu uhličitého na observatoři Mauna Loa konstatují, že jeho množství v atmosféře dosáhlo rekordní úrovně − 376 ppm v roce 2003. Navíc se průměrný růst v předchozích letech pohyboval kolem 1,5 ppm ročně, ale mezi rokem 2002 a 2003 přibylo oxidu uhličitého o 2,5 ppm. Výzkumníci z NOAA podle serveru Věda a zdraví předpokládají, že hlavním důvodem skokového přírůstku CO2 je rychlý ekonomický růst v Číně a Indii, který s sebou přináší vyšší spalování uhlí a ropy zejména v tepelných elektrárnách. Stephen Pascal a Robert Socolow z univerzity v Princetownu však tvrdí, že lidstvo již delší dobu má v rukou technologie, jak produkci skleníkových plynů podstatně snížit. Jsou to energetické úspory, solární, větrná i jaderná energie (která je však z jiných ekologických hledisek pro mnohé nepřijatelná). Jedná se také o ochranu a novou výsadbu lesů a o změny v přístupu zemědělců k obdělávání půdy. Jádro problému je v oblasti ekonomické a politické: Jak zapojit šetrné technologie a postupy do normálního života.
Evropa na ratifikaci nečeká Evropská unie se rozhodla svůj závazek dodržovat, ať už Kjótský protokol vstoupí v platnost, nebo ne. „Evropská unie Kjóto podporuje,“ pokračuje Klára Sutlovičová, „několikrát prohlásila, že limity dodrží, i když nakonec protokol nevstoupí v platnost. Od 1. ledna 2005 spouští EU obchodování s emisemi, které má právě vést k plnění kjótských cílů EU.“ Cíle Kjótského protokolu jsou v zemích EU právně závazné od roku 2002. Evropská unie v rámci svého klimatického programu (European Climate Change Program) uvažuje o různých opatřeních. „Zahrnují mimo jiné podporu obnovitelných zdrojů energie, úspor energie, kogenerace, podporu zavádění nových technologií či opatření v sektoru dopravy a zemědělství,“ vypočítává vedoucí oddělení změny klimatu MŽP ČR Tomáš Chmelík a dodává, že „mezi klíčové
R
O
M
Ě
N
Y
nástroje však jednoznačně patří systém obchodování s emisemi skleníkových plynů“. Ale i přes politickou dobrou vůli má Evropa ve skutečnosti velké problémy, aby udržela své emise skleníkových plynů na uzdě.
I Evropa má potíže Evropská agentura pro životní prostředí v Kodani odhadla, že po předchozích dvou letech růstu se na starém kontinentu emise skleníkových plynů mezi roky 2001 a 2002 mírně snížily o 0,5 %. Důvodů poklesu bylo několik: teplejší počasí snížilo potřebu vytápění, nižší ekonomický růst, z „aktivních“ opatření například posun od uhlí k plynu, omezení emisí dusičnanů v chemickém průmyslu ve Francii a Británii, snížení emisí metanu ze skládek… V roce 2002 tedy emise skleníkových plynů v Evropské unii jako celku klesly 2,9 % pod úroveň z roku 1990, která tvoří základ Kjótského protokolu. Ale cílem je do roku 2012 snížit o 8 %. Své národní cíle zatím plní pouze Velká Británie, Švédsko, Německo a Francie. Naopak významně stanovené limity překračují Dánsko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Řecko. Nejhůř je na tom Španělsko, které překročilo své emise z roku 1990 o 39,4 %. Evropská komisařka pro dopravu Loyola de Palaciová se v souvislosti s ambiciózní evropskou politikou snižování emisí počátkem roku 2004 nechala v Madridu slyšet: „Náš průmysl bude mít velmi vážné problémy s konkurenceschopností a bude se snažit o přemisťování produkce. Objeví se bankroty a další velké problémy.“ Podle zprávy ČTK si průmyslové skupiny stěžují, že plán omezování emisí oslabí mezinárodní konkurenceschopnost evropského průmyslu, protože značná část světa se k němu nepřidá. Podle dohody z Kjóta například Čína nebo Indie vůbec nemusí… „Někteří vědci nepovažují dohodu z Kjóta za správný způsob postupu, protože je zbytečně nákladný a přitom z hlediska globálního klimatu neúčinný,“ shrnuje ČTK počátkem roku 2004. Proti takovému přístupu se ohradil například Steven Guilbeault z Greenpeace na milánské konferenci o klimatu: „Kjótský protokol je jedinou mezinárodní úmluvou, jež se týká klimatických změn. Vědecké poznatky hovoří jasně. Lidské aktivity nebezpečně ovlivňují globální klimatický systém. Ledovce
mizí, nakažlivé nemoci se šíří, průměrná celosvětová teplota roste, hladiny moří stoupají, polární oblasti se roztávají. Vědci varují, že rozsah možných dopadů změny klimatu odhalujeme postupně a že je mnohem horší, než se původně předpokládalo. Jako planeta si nemůžeme dovolit hrát politickou hru o jedinou mezinárodní smlouvu, kterou pro tento problém máme.“ V Miláně přijatá pravidla ovšem Greenpeace, WWF a další nevládní organizace považují za „dva kroky vpřed a jeden vzad“. Vzhledem k tomu, že zúčastnění odsouhlasili možnost použití geneticky modifikovaných stromů a možnost vysazovat jednodruhové plantáže jako pohlcovače oxidu uhličitého, otevřely tím cestu k jiným, dalším ekologickým problémům.
Průmyslníkům to asi není jedno Klimatické změně se věnuje také celá samostatná kapitola v obšírném Environmentálním výhledu OECD do roku 2020. Zpráva hodnocení IPCC z roku 1996, které „naznačuje, že v zájmu stabilizace koncentrací skleníkových plynů na „bezpečných“ úrovních bude kolem roku 2050 nezbytné omezování globálních emisí o 50−60 % v porovnání s dnešními úrovněmi.“ Environmentální výhled se pak mimo jiné zabývá ekonomickými nástroji které by měly vést ke snižování emisí. Je to například zavedení daně z uhlíku, odstraňování dotací, které emise ovlivňují nepříznivě, a systémy obchodovatelných povolenek k vypouštění emisí. Význam mohou mít také dobrovolné dohody mezi průmyslem a vládou, které mohou ovlivnit environmentální kulturu, nebo „zelené“ produkty, jako je elektřina z obnovitelných zdrojů. Sdružení především ropných a uhelných společností a automobilek Global Climate Coalition, které, jak už víme, silně lobbovalo proti smlouvě, se rozpadlo. „Vystoupily z něj například BP Amoco, Shell, General Motors, Daimler Chrysler, Ford a Texaco,“ říká se v informačních materiálech Hnutí Duha, které má i nadějné zprávy: „Americká ekologická organizace Environmental Defense uzavřela v říjnu 2000 partnerství se sedmi velkými mezinárodními společnostmi. Firmy slíbily do roku 2010 snížit své emise oxidu uhličitého nejméně o 22% - tedy několikrát překonat Kjótský protokol. Například chemický koncern DuPont už od roku 1991 redukoval emise skleníkových plynů, které způ
15
P
P sobují změny klimatu, o 45%, a do konce dekády hodlá dosáhnout 65%.“
Blair a Persson chtějí víc Neobyčejně radikálně se k věci postavili britský premiér Tony Blair a jeho švédský kolega Göran Persson. V únoru 2003 vyhlásili, že Kjótský protokol není dostatečně radikální a vyzvali své evropské partnery, aby se přidali k jejich závazku snížit emise o 60 % do roku 2050. „Budeme pokračovat v přesvědčování USA a ostatních států, že klimatické změny jsou vážným nebezpečím, proti němuž musíme bojovat společně jako mezinárodní komunita,“ řekl Blair. Švédsko a zejména Británie si takovou iniciativu mohou dovolit, mají zameteno před vlastním prahem. Británie vypouštěla v roce 2002 o 10 % méně skleníkových plynů než v roce 1990, který je určujícím měřítkem. Za tu dobu britské emise poklesly ze 777,3 miliónů na 696,5 milionu tun. Jak oznámil v červenci 2004 britský Národní statistický úřad, zároveň ale v Británii vzrostl objem skleníkových plynů, které má na svědomí komerční doprava, a to za stejné období o celých 47 %. Doprava je jediným odvětvím, kde se Britům nedaří. Objem znečištění z letecké dopravy vzrostl o bezmála 85 %. V září 2004 se Tony Blair opět silně angažuje. Na londýnském sympoziu podnikatelů a průmyslníků konstatuje, že současná úroveň emisí skleníkových plynů je neudržitelná a je nejvyšší čas začít něco dělat. Potom britský premiér slíbil, že k akci proti oteplování planety vyzve už na nejbližším setkání šéfů zemí G8. Blair si také postěžoval na nedostatečnou citlivost politiků k těmto problémům. Je to podle něj způsobeno tím, že „zaprvé pravděpodobný efekt bude naplno znát až dávno poté, co budou udělána potřebná politická rozhodnutí. Jinými slovy: je tu nešťastná shoda v načasování mezi dopadem voličským a dopadem na životní prostředí,“ cituje Blaira BBC. Druhým důvodem, proč se nedaří snižovat produkci skleníkových plynů je podle něj nutnost mezinárodní koordinace a „zejména velké státy jsou pak přesvědčeny, že by je případné dohody mohly omezovat“. Brusel na břehu moře V téže době, kdy Blair vyjadřuje svůj postoj k politickému řešení globálního oteplování, Belgičany šokuje zpráva
R
O
M
Ě
N
Y
o očekávaných dopadech klimatické změny: Kolem roku 2100 Belgie může očekávat v létě sucho, až o 50 % méně srážek, a v zimě deště a velké záplavy. Mořská hladina by měla stoupnout − podle vývoje situace − o 9 až 88 centimetrů. Kolem roku 3000 bude pod hladinou celé dnešní belgické pobřeží, celkem desetina belgického území, a moře bude 15 kilometrů od Bruselu. Takovou prognózu oznámili experti univerzity UCL ve zprávě o očekávaných důsledcích klimatické změny, kterou zpracovali na žádost Greenpeace. Důsledky klimatické změny pro celou Evropu shrnuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí v Kodani zveřejněná v srpnu 2004. Typické příznaky klimatických změn, jež sužují Evropu v posledních letech, budou pokračovat: častější a ekonomicky stále nákladnější bouře, povodně, období sucha a další extrémy. Ředitelka EEA Jacqueline Mc Gladeová říká, že ke klimatickým změnám již dochází a mají podstatný dopad na hospodářství, na lidské životy a na ekosystémy v celé Evropě. „Záplavy roku 2002 zabily 80 a postihly 600 000 lidí; ekonomicky stály nejméně 15 miliard eur. Loňská vedra způsobila na 20 000 předčasných úmrtí a úroda v mnoha zemích klesla o třetinu. Podle EEA lze dvě ze tří katastrof, k nimž došlo od roku 1980, připsat na vrub klimatickým změnám; ekonomické škody jimi způsobené se za 20 let zdvojnásobily a dosahují dnes v průměru kolem 11 miliard dolarů ročně,“ vybírá ČTK ze zprávy EEA. Dalšími důsledky jsou například vymírání rostlinných a živočišných druhů. Rychlost stoupání hladiny moře v Evropě se přinejmenším zdvojnásobí, dosud pohybovala mezi 0,8 a 3 milimetry ročně. Tyto negativní jevy podle EEA převažují nad jistými přínosy oteplování, jimiž jsou například lepší podmínky pro pěstování rostlin v mírném a severském pásmu. Světové ovzduší se podle EEA nyní otepluje o 0,2 stupně Celsia každých deset let, ale v Evropě je tento proces rychlejší. Do roku 2100 se teplota na starém kontinentu vyšplhá o 2 až 6,3 stupně podle toho, jak rychle se bude zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Výše zmíněná zpráva amerických vědců z NOAA naznačuje, že je třeba počítat spíš s dramatičtějšími scénáři...
Oteplování v Česku Česká republika přistoupila k Rámcové úmluvě o změnách klimatu 7. října 1993 jako v pořadí třicátá šestá strana úmluvy. Kjótský protokol jsme podepsali 23. listopadu 1998 a ratifikovali 25. října 2001. Na rozdíl od Británie a Evropské unie ale u nás klimatická politika dosud nebyla zajímavé téma. Nemá podporu veřejnosti. Své kjótské požadavky jsme hravě „splnili“. Především díky útlumu a transformaci hospodářství v 90. létech po politickém převratu nám emise klesly jaksi samy od sebe oproti referenčnímu roku 1990 zhruba o 25 %. Pokud se ale na náš příspěvek ke globálním emisím vyčíslí jako podíl na hlavu, vycházíme z toho trochu hůř: 12,5 tuny CO2 vychází na obyvatele ČR, 7,7 na každého Slováka, 10,4 na Němce, 20 tun na Američana, 8,5 tuny na Poláka, 9,1 na Brita. Jsou to údaje Evropské agentury pro životní prostředí v Kodani za rok 2001, v emisích na hlavu jsme nejhorší z celé rozšířené EU. Naší předností, alespoň zatím, je relativně vysoký podíl veřejné dopravy. Zajímavějším se Kjótský protokol a zejména praktická opatření, která z něj vyplývají, v ČR stává až v posledních měsících. Připravuje se obchodování s emisemi skleníkových plynů, které v EU začne od ledna 2005. Ministerstvo životního prostředí zodpovědné za dodržení evropských pravidel se dostává do sporu se Svazem průmyslu a dopravy a dalšími průmyslovými skupinami a Ministerstvem průmyslu a obchodu, odkud se ozývá, že příliš tvrdé limity emisí zkomplikují hospodářský rozvoj. Nemusíme ale čekat, až se politici dohodnou s průmyslníky, jaké množství povolenek k obchodování s emisemi skleníkových plynů je dobré. Každý může něco dělat. Srozumitelné rady zpracovalo například Hnutí Duha (viz rubrika Inspirace).
Hana Kolářová Spolupráce Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku, http://cde.ecn.cz
16
příloha časopisu Bedrník
G LO B Á L N Í P R O B L É M Y Diskusní hra Autor: PhDr. Jan Činčera, Ph. D., Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta Technické univerzity Liberec. E-mail
[email protected], http://www.fp.vslib.cz/kpp/cincera/. Redakce Bedrníku děkuje autorovi za laskavé poskytnutí hry k otištění. Cíl: uvědomit si složitosti nalezení dohody o řešení globálních problémů ve světě, porozumět stanoviskům jednotlivých zájmových skupin. Věk: nad šestnáct let Počet hráčů: 16-24 Doba trvání: 2 hodiny Potřeby: namnožené pracovní listy, flipchart + balicí papír nebo tabule, fix Legenda: vyplývá z pracovního listu s pravidly pro hráče. Pravidla: 1. Rozdejte hráčům pravidla (pracovní list č. 1), přehled problémů (pracovní list č. 3) a přidělte jim ze seznamu rolí (pracovní list č. 2) jednu, o které si myslíte, že ji budou schopni hrát (výběr může proběhnout i náhodně). Upozorněte hráče, že informace o cílech své role mají chápat pouze jako orientační – mohou si je doplnit či upravit podle vlastního uvážení a znalostí. Nechte hráčům zhruba 5−10 minut na prostudování pravidel. 2. Rozdělte hráče na čtvrtiny. Řekněte jim, že jejich úkolem bude pracovat v prvním kole v této menší skupině. Úkolem každé skupiny je na základě dostupných finančních zdrojů doporučit k řešení některé problémy z přehledu. Řekněte jim, že to je pouze první ze tří rozhodovacích kol. Do dalšího kola, ve kterém vzniknou dvě větší skupiny, si ale budou moci přinést jen ty problémy, které jejich skupina vybrala. Rozhodnou-li se použít své body vlivu, nebudou je v dalších rozhodovacích kolech již moci uplatnit. Na splnění úkolu mají zhruba dvacet minut. 3. Po zhruba dvaceti minutách hráče vyzvěte, aby se spojili s jednou z ostatních skupin (měli byste jim ji určit). Zadání je opět stejné: z množiny problémů, které obě skupiny vybraly v předešlém kole, musíte vytvořit množinu jedinou – vámi doporučený přehled problémů, do kterých by se měly investovat dostupné finanční prostředky. 4. Po dalších zhruba patnácti minutách vyzvěte hráče, ať se spojí všichni dohromady. Jejich společným úkolem je z obou množin doporučených problémů sestavit opět množinu jedinou. Tato fáze je nejdelší, trvá někdy i hodinu. U mladších hráčů můžete nabídnout, že budete diskusi moderovat nebo alespoň zkuste hráče na nutnost zvolení moderátora upozornit. Varianty: Při jiném počtu hráčů než optimálním můžete zkoušet dělit skupiny podle jiného klíče. Tři fáze v hledání diskuse ale považuji za optimální počet. Otázky do závěrečné diskuse: Jak jsou hráči spokojeni s výsledkem? Má někdo pocit, že jeho názor nebyl vzat v potaz, že byl přehlasován? Jak hodnotí proces přijímání dohody? Jak se hráči vyrovnali s konfliktem mezi vlastním názorem a stanoviskem zájmové skupiny, kterou reprezentovali? Vypadl někdo ze své role? Chyběly ve hře nějaké důležité problémy? Zdály se někomu některé problémy nepodstatné? Napadlo někoho v průběhu hry něco nového o vazbách a souvislostech mezi diskutovanými problémy? Jak by se vyvíjel svět po přijetí jejich rozhodnutí? Zkušenosti: Hra je poměrně zábavná a často i vášnivá, má ale několik kritických míst: 1. Někteří hráči nejsou schopni se identifikovat se svou rolí, stále řeší střet mezi osobním názorem a názorem reprezentované skupiny. S tím je možné vyrovnat se dvěma způsoby: můžete hráčům říci, že tento pocit odpovídá realitě – často si vyjednavači myslí něco jiného než ti, za jejichž názory jednají. Hráči by se proto měli snažit o dosažení optimální míry kompromisu mezi vlastním svědomím a zájmy skupiny. Pokud to ani tak některý z hráčů nebude schopen přijmout, můžete ho jeho role zbavit a dát mu roli „nezávislého experta“. Jako nezávislý expert může hájit cokoliv, nemá ale žádné kredity vlivu. Musíte ale ohlídat, aby klíčové mocenské skupiny měly mezi hráči své zástupce. 2. Třetí fáze hry, diskuse všech hráčů, je někdy velice úmorná a často se točí více kolem procedurálních otázek než kolem samotných problémů. Zvažte proto, zda nenabídnete hráčům svoje moderování. Budete-li odmítnuti, nevnucujte se. 3. Kredity vlivu se zpravidla užívají ve třetím kole. Zatím při každém hraní došlo ke střetu mezi skupinami, které chtěly investovat do environmentální výchovy (konzumní životní styl) a skupinami, které to považovaly za mrhání prostředků. Tento spor je velice zajímavý, neboť odráží konflikt mezi spíše idealistickým a spíše technokratickým názorem na řešení problémů. Kredity vlivu, použité pro vetování některého návrhu (zpravidla tedy environmentální výchovy), často vyvolají bouřlivé reakce a odplatu vetem z druhé strany. K těmto momentům je třeba se vrátit při závěrečné diskusi.
příloha časopisu Bedrník 1. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY PRAVIDLA PRO HRÁČE
Píše se rok 2010. Tíživá situace přiměla lidstvo k vyčlenění značného množství finančních prostředků na řešení nejaktuálnějších globálních problémů. Jejich optimální rozdělení má doporučit z vláštní exper tní komise UNEP, jejíž jste členy. Do této komise jste byli jmenováni na návrh určité vlivné skupiny či regionu. Očekává se, že se budete snažit brát v potaz zájmy vaší skupiny (záchytné, ale nikoliv vyčerpávající informace o těchto zájmech najdete v popisu vaší role). Pro lepší efektivitu práce se komise rozdělila do několika menších pracovních týmů, z nichž každý zpracovává vlastní návrh. Předpokládáte ale, že rozhodování bude probíhat vícekolově ve stále širších týmech, dokud se nepodaří dojít k jednotnému stanovisku.
Každý tým má k dispozici 20 bodů, zastupujících určitý finanční obnos. Nejmenší jednotka, se kterou můžete operovat, je jeden bod. Každému problému je možné čelit buď dostačujícím způsobem, nebo částečně (zmírnit r ychlost negativních změn, omezit jejich rozsah atd.). Ke každé formě řešení je třeba použít odpovídající počet bodů. Problémy, které byly vybrány jednotlivými týmy, se stanou v následujícím kole základem pro další diskusi v širších týmech. K problémům, které nebyly vybrány ani jedním z menších týmů, se širší týmy, které jsou z nich složené, nesmějí vracet. Počet bodů, které mají pro svůj návrh k dispozici, je v každém kole stejný, představuje maximální finanční obnos, kter ý je lidstvo na řešení svých problémů schopno vynaložit.
Rozhodování o vynaložení finančních zdrojů může probíhat hlasováním či jinou formou, kterou si tým z volí. Pokud člen týmu s určitým návrhem zásadně nesouhlasí a nedaří se mu přesvědčit ostatní členy týmu, může se pokusit návrh na investice do řešení určitého problému vetovat. K tomu musí disponovat příslušným vlivem. Ten je vyjádřen kredity vlivu. Své kredity může člen týmu použít kdykoliv, všechny či pouze některé z nich. Použité kredity se v dalším rozhodovacím kole nedoplňují, jen ubývají. K vetování návrhu na investice do řešení jednoho konkrétního problému je potřeba, aby jeho odpůrci nashromáždili nejméně 10 kreditů. Míra kreditů, kterou má hráč přidělenu, odpovídá síle skupiny, kterou byl do komise delegován. - II -
příloha časopisu Bedrník 2. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ROLE PRO HRÁČE
USA: Bojujete za dodržování lidských práv a proti světovému terorismu. Jste proti všem opatřením podvazujícím ekonomický růst. [Kredit: 10]
Afrika: Trápí vás zejména problém chudoby, negramotnosti, šíření epidemií a nedostatek pitné vody. Pokud se vám podaří dosáhnout příslibu pomoci alespoň ve dvou z těchto bodů, budete to považovat za úspěch. [Kredit: 1]
Amnesty International: Bojujete za dodržování lidských práv ve světě. [Kredit: 2] Greenpeace: Jste členy mezinárodní ekologické organizace. Bojujete za ochranu moří, proti jaderné energii i proti postupujícím klimatickým změnám. [Kredit: 2]
Arabské země: Hájíte zejména státy vyvážející ropu. Nesouhlasíte s terorismem, ale nesouhlasíte ani s vojenskými zásahy proti němu – podle vašeho názoru je jeho příčinou chudoba a provokující západní konzumní životní styl. Jste proti snahám o regulaci populační politiky. Trápí vás také sílící nedostatek pitné vody. [Kredit: 4]
Katolická církev: Vaší prioritou je boj s chudobou a proti konzumnímu životnímu stylu. Vystupujete ale také proti snahám o regulaci populační politiky. [Kredit: 5]
Čína: Vaší prioritou je další ekonomický růst. Nechcete se zabývat lidskými právy, na které máte vlastní názor, ovlivněný marxisticko-maoistickou filosofií. Trápí vás zejména přelidnění. [Kredit: 6]
Mezinárodní konfederace svobodných odborů: Hájíte práva zejména méně kvalifikovaných pracovních sil z vyspělých zemí. Budete vystupovat proti všem opatřením, která by mohla přivodit pokles ekonomiky. [Kredit: 4]
Evropská unie: Usilujete o vyváženou politiku ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Snažíte se zastavit klimatické změny, prosazovat ve světě lidská práva i organizovat pomoc chudým africkým zemím. [Kredit: 8]
Mezinárodní síť pro kulturní politiku: Snažíte se chránit práva původních obyvatel amerických a asijských zemí. Snažíte se zmírnit dopad globalizace na původní kultury těchto oblastí. [Kredit: 1]
Indie: Váš hlavní problém je přelidnění, chudoba a vysoká negramotnost. Usilujete o roli regionální velmoci a proto vyvíjíte jaderné zbraně. [Kredit: 5]
WWF: Jste vlivná mezinárodní ochranářská organizace. Snažíte se bojovat za záchranu divoké přírody a ohrožených druhů. [Kredit: 1]
Jihovýchodní Asie: Preferujete silný ekonomický i populační růst. Pralesy pro vás představují nevyužitou půdu. Vašimi problémy jsou vysoká korupce a chudoba. [Kredit: 2]
Mezinárodní automobilový průmysl: Zastupujete zde zájmy velkých automobilek. Vystupujete proti všem snahám o omezení podnikání a vypouštění emisí skleníkových plynů. [Kredit: 5]
Jižní Amerika: Vaší prioritou je chudoba, boj proti drogám a politickému extremismu. Názorově máte blízko ke katolické církvi. [Kredit: 4]
Mezinárodní farmaceutický průmysl: Usilujete o zachování druhové rozmanitosti v deštných pralesích, která je pro vás zárukou objevu nových léků. [Kredit: 5]
Oceánie a Austrálie: Trápí vás zejména problém s ozonovou dírou, vyčerpáváním rybích hejn a klimatickými změnami. [Kredit: 3]
Mezinárodní potravinářský průmysl: Trápí vás stále hrozba vyčerpávání orné půdy. Nesouhlasíte s regulací mezinárodního rybolovu. Šanci vidíte v nových technologiích (GMO). [Kredit: 6]
Společenství nezávislých států: Zastupujete zájmy obyvatel zemí bývalého Sovětského svazu. Váš hlavní problém je chudoba, kriminalita, slabý průmysl a vysoká korupce. [Kredit: 7]
Mezinárodní turistický průmysl: Usilujete o zachování krásné přírody, kterou byste mohli turisticky využívat. [Kredit: 4]
Střední a východní Evropa: Podporujete Evropskou unii, ale i Spojené státy. Váš hlavní problém je relativně nižší životní úroveň, korupce a slabá legislativa. [Kredit: 3]
Nezávislý expert: Jsi nezávislý expert, zastupuješ jen sám sebe. [Kredit: 0]
- III -
příloha časopisu Bedrník 3. Pracovní list pro diskuzní hru GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŘEŠENÉ PROBLÉMY
Chudoba. Více než miliarda lidí na světě žije
Částečné řešení spočívá v investicích do
Šíření epidemií. AIDS, Ebola, malárie a další
pod úrovní bídy. Bída prohlubuje politickou
vývoje čistších motorů, úplné ve výraznější
epidemie podvazují vývoj v chudých zemích
nestabilitu i devastaci životního prostředí
regulaci automobilismu nahrazením hro-
světa. Řešením jsou investice do zdravotnic-
v zaostalých regionech. Řešením mohou
madnou dopravou, cyklistikou atd.
tví v těchto zemích a osvěta.
být vzdělávací programy, odpuštění dluhů
Částečné řešení: 2 b
Částečné řešení: 2 b
chudým zemím, zpřístupnění nových tech-
Dostačující řešení: 4 b
Dostačující řešení: 4 b
nologií.
Negramotnost. V nejchudších zemích světa
Terorismus. Mezinárodní teroristické or-
Částečné řešení: 4 b
je stále ještě více než polovina lidí negra-
ganizace představují stále větší hrozbu pro
Dostačující řešení: 8 b
motných. Gramotnost je předpokladem
vojenské objekty i pro turisty. Řešením může
Kácení deštných pralesů. Těžba pralesů
jakéhokoliv vývoje. Řešením jsou investice
být efektivní vojenský zásah proti jejich
v Africe, jižní Americe a jihovýchodní Asii
do vzdělávacích programů.
struktuře nebo postupné odstraňování jeho
hrozí nejenom tyto ekosystémy zlikvido-
Částečné řešení: 2 b
sociálních a kulturních kořenů.
vat, ale spolu s nimi i významně ochudit
Dostačující řešení: 4 b
Částečné řešení: 3 b
druhovou rozmanitost Země. Pralesy navíc
Populační exploze. Přestože populační
Dostačující řešení: 6 b
mají i významnou ekosystémovou roli při
nárůst se postupně zmenšuje, zůstává stále
Týrání zvířat. Na celém světě jsou zvířata tý-
regulaci klimatu. Řešením je zákaz těžební
ještě velmi vysoký. Přelidnění prohlubuje
rána a zneužívána kvůli nedostatečné legis-
činnosti, zavádění alternativních způsobů
krizi v nejchudších zemích světa, zvyšuje
lativě i společenskému povědomí. Řešením
využívání pralesa.
tlak na životní prostředí. Řešením je osvěta,
jsou investice do vzdělávacích programů
Částečné řešení: 3 b
dostupná antikoncepce, zajištění základních
a hledání alternativ k současném hospodář-
Dostačující řešení: 6 b
sociálních jistot.
skému či výzkumnému využívání zvířat.
Klesání zásob dostupné pitné vody.
Částečné řešení: 3 b
Částečné řešení: 2 b
V mnoha zemích světa představuje nedo-
Dostačující řešení: 6 b
Dostačující řešení: 4 b
statečný přístup k pitné vodě vážný problém,
Porušování lidských práv ve světě.
Vybíjení rybích hejn. Nadměrný rybolov
který se jejím nadměrným odběrem a znečiš-
V mnoha zemích světa dochází k zavírání
přivedl většinu rybích populací k vyhubení.
ťováním stále zhoršuje. Řešením je zejména
politických odpůrců, týrání vězňů či diskri-
Je potřeba lov na nějakou dobu výrazně
zavádění nových zemědělských technologií.
minaci žen či menšin. Řešením je důsledný
omezit, aby se populace mohly opět namno-
Částečné řešení: 3 b
mezinárodní tlak a osvěta.
žit. Do té doby musí být potravinářskému
Částečné řešení: 2 b
průmyslu nabídnuta odpovídající náhrada.
Dostačující řešení: 4 b
Částečné řešení: 2 b
emisemi oxidů uhlíků zejména z tepelných
Problémy demokracie. Šíření drog, politic-
Dostačující řešení: 4 b
elektráren, automobilové dopravy a země-
ký extremismus či vysoká korupce jsou pro-
Vyčerpávání půdy. Nadměrná zemědělská
dělství. Hrozí rozkolísání klimatu, tání ledovců
blémy, které trápí řadu zemí světa. Řešení
výroba je náročná nejenom na vodu, ale
a zatopení pobřežních oblastí, dopady na
lze vidět v osvětě, zvyšování platů státních
i na půdu, do které jsou přidávána veliká
světové zemědělství a druhovou rozmanitost,
zaměstnanců či v represivních opatřeních.
množství chemických hnojiv. Dlouhodobě
vychýlení globálního ekosystému z rovnová-
Částečné řešení: 1 b
je tento trend neudržitelný. Řešením je větší
hy. Řešením jsou investice do úspor, omezení
Dostačující řešení: 2 b
rozšíření biozemědělství (jehož výrobky jsou
tepelných elektráren, automobilismu.
Překotné zavádění nových technologií.
ale dražší).
Částečné řešení: 5 b
Příliš rychlé zavádění některých techno-
Částečné řešení: 3 b
Dostačující řešení: 10 b
logií, jako je např. genetické inženýrství,
Dostačující řešení: 6 b
Konzumní životní styl, “duchovní vyprazd-
nové chemické látky, robotizace, mohou
Vyčerpávání surovinových zdrojů. Ros-
ňování” civilizace. Způsobuje přílišný důraz
v budoucnosti vyvolat neodhadnutelné
toucí spotřeba surovin (uhlí, ropa, atd.) hrozí
na materiální hodnoty, egoismus. Řešením je
potíže. Řešením je jejich větší kontrola před
vyčerpat jejich existující zdroje. Řešením
osvěta, etická, environmentální výchova.
zavedením do praxe. Rozhodněte, které
může být hledání alternativ, vyšší efektivita
Částečné řešení: 5 b
technologie byste navrhli přísněji sledovat.
výroby.
Dostačující řešení: nelze.
Částečné řešení: 2 b
Částečné řešení: 2 b
Kulturní uniformizace světa. V důsledku
Dostačující řešení: 4 b
Dostačující řešení: 4 b
globalizace dochází ke stírání kulturních
Rozšíření malých zbraní. Ohromné rozšíře-
Vývoj zbraní hromadného ničení. Jaderné,
rozdílů a zvláštností jednotlivých kultur. Ře-
ní malých ručních zbraní a nášlapných min
chemické či bakteriologické zbraně předsta-
šením může být například regulace turistiky
si vyžaduje tisíce životů a vyhrocuje napja-
vují ohrožení pro celý svět. Řešením by bylo
či ochrana místního podnikání.
tou situaci v chudých zemích i kriminalitu
zastavení jejich dalšího vývoje a postupné
Částečné řešení: 2 b
v zemích vyspělých. Řešením je omezení či
zlikvidování.
Dostačující řešení: nelze zcela vyřešit
zákaz prodeje těchto zbraní a snaha o jejich
Částečné řešení: 1 b
Nadměrný automobilismus. Způsobuje
výkup.
Dostačující řešení: 2 b
znečištění ovzduší ve velkých městech a cel-
Částečné řešení: 3 b
kové zhoršování jejich životního prostředí.
Dostačující řešení: 6 b
Dostačující řešení: 6 b Klimatické
změny.
Jsou
způsobovány
- IV -
N Á Z O R Y Anketa
Kjótský protokol − utopie, nebo první krok? Na anketní otázky Bedrníku na téma ochrana klimatu odpověděli:
Je podle vás Kjótský protokol cesta ke globálnímu snížení emisí skleníkových plynů? Václav Cílek: Kjótský protokol je cestou ke snížení emisí, ale zatím má spíš charakter gesta. Jeho význam vidím spíš v tom, že se o něčem bavíme, že hledáme slabé stránky protokolu a vybíráme to, co půjde použít někdy příště. problém je ten, zda máme klimatickou změnu považovat za hlavní problém civilizace. Pokud by tomu tak nebylo, pak by Kjótský protokol odčerpal finance, energii a dobrou vůli, kterou můžeme napřít například na zajištění zdrojů pitné vody. Jaroslava Kalvová: Teoreticky ano, prakticky si nedovedu například představit mechanismy, které by donutily jednotlivé státy závazky na snížení emisí přijmout a dodržovat. Vojtěch Kotecký: Kjótský protokol je cesta, ale ne řešení. Smlouva představuje důležitý první krok: právně závazné limity emisí oxidu uhličitého. Ale z odborných kalkulací je jasné, že během příštích několika desetiletí bude nezbytné ještě něko-
likanásobně větší snížení znečištění. Musí proto následovat další dohody. Už teď se o nich začíná jednat. Jan Pretel: Kjótský protokol je ve svém současném pojetí pouze začátkem cesty, která je před námi. Půjde velmi pravděpodobně o cestu značně dlouhou a nezbývá než doufat, že nakonec bude úspěšná. Pětiprocentní snížení emisí, které protokol v současné době předpokládá, nemůže totiž ani zdaleka stačit k tomu, abychom nebezpečí globálních změn odvrátili - k tomu bychom však potřebovali snížení současných emisí na přibližně polovinu současného stavu, a to se dnes zatím může zdát pouze „snem“. Je zcela nepochybně třeba, aby se do procesu aktivně zapojily vskutku všechny státy světa. Klára Sutlovičová: Kjótský protokol je bezpochyby důležitým základním stavebním kamenem mezinárodní politiky ochrany klimatu. Aby došlo k potřebnému snížení emisí, je ovšem třeba přijmout mnohem tvrdší závazky, než v roce 1997 protokol stanovil. Naštěstí už výrazné redukce emisí prosazují i někteří významní politici, což je dobrý signál pro další jednání.
Zdeněk Vašků: Kjótský protokol, ačkoliv jeho zásady se mohou jevit nanejvýš rozumné, přesvědčivé a akceptovatelné, považuji za nebezpečnou utopii. Je těžko vůbec představitelné, že rozhodující ekonomické velmoci ohrozí svoji prioritu dobrovolnými omezeními, stejně tak jako např. favorit olympijského závodu by jistě vůči své osobě nesouhlasil s uvalením handicapů. Navíc realizace Kjótského protokolu by ve svém důsledku zákonitě ohrozila rychlost růstu vědecko-výzkumného potenciálu lidstva, a tím dosažení jediného možného řešení problému: nalezení nových energetických zdrojů a technologií, na které mohou dosáhnou jen ti nejvyspělejší. Měli bychom k nim směřovat spíše racionálními „mimokjótskými“ aktivitami, nežli cestou „rádoby dobře míněných“ kjótských restrikcí. Zdeněk Vinický: Kjótský protokol je nástroj k dílčí stabilizaci emisí skleníkových plynů a jeho ambice na budoucí snížení emisí skleníkových plynů jsou omezeny skutečností, že ke snížení nezavazuje země třetího světa, kde je prudký nárůst emisí nejzávažnější. Protokol zatím neratifikovaly státy, které produkují největší emise skleníkových plynů - USA, Čína a Rusko. V případě, že tyto státy nebudou protokol ratifikovat ani v budoucnu, vytvoří se nerovné podmínky pro podnikání, protože průmyslové podniky v těchto zemích nebudou muset investovat do výzkumu a vývoje a do nových technologií nebo případně omezovat výrobu. Na druhé straně však Kjótský protokol poukazuje na závažný problém dnešní civilizace i cestu k jeho řešení. Nutí k zamyšlení a k hledání nových přístupů a nových technologií. V tom vidím bezprostřední
17
Václav Cílek, geolog, spoluautor Velké knihy o klimatu zemí Koruny české Doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc., Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha, původním vzděláním biolog RNDr. Jan Pretel, CSc., klimatolog, vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce České republiky v mezinárodních jednáních ke změně klimatu Klára Sutlovičová, koordinátorka programu Ochrana klimatu občanského sdružení Centrum pro dopravu a energetiku, které se zabývá vlivy dopravy a energetiky na životní prostředí v širších souvislostech Ing. Zdeněk Vašků, CSc., vědeckovýzkumný pracovník, autor knihy Velký pranostikon (1997, 2002) a vedoucí autorského kolektivu publikace Velká kniha o klimatu zemí Koruny české (2003) Ing. Zdenek Vinický, Svaz průmyslu a dopravy ČR, sekce hospodářské a environmentální politiky
N přínos Kjótského protokolu. Věřím, že přijde doba, kdy se ke Kjótskému protokolu či podobné mezinárodní úmluvě přihlásí všechny státy. Překvapily vás v poslední době nějaké údaje týkající se změny klimatu? Václav Cílek: Nejvíc ze všeho mě překvapila Lomborgova analýza klimatických změn, která ukazuje, že v podstatě se skoro nic nového neděje a že zřejmě ani klimatických extrémů není nějaký nebývalý počet. Dál mne silně oslovilo počítání slunečních skvrn a odhad sluneční aktivity za několik posledních staletí - dnes je podstatně vyšší, než v posledních staletích. Nejsme jenom škůdci vlastního osudu, ale také plyneme s proudem vesmírných změn. Jaroslava Kalvová: Pokud se týká vědeckých údajů, tak ne. Vojtěch Kotecký: Zarážející je, jak rychle se začínají objevovat první vědecké výsledky, které poměrně přesně potvrzují varování z klimatologických prognóz. Třeba v zimě vyšla v časopise Nature podrobná studie několika švýcarských odborníků, kteří propočetli, že horké léto 2003 statisticky odpovídalo nikoli trendu oteplování, ale očekávanému přibývání extrémních výkyvů počasí - jako jsou vlny horka a sucha. Jan Pretel: Překvapujících údajů o probíhajících klimatických změnách je pro odbornou veřejnost již dosti málo. Současný vývoj a projevy klimatu a počasí se totiž od modelových projekcí změn, vypracovaných již před 10-15 lety, liší jenom v detailech. Snad nás může překvapit pouze jejich intenzita. Třeba čtyři silné a ničivé tropické cyklony, které vstoupily v průběhu 3-4 týdnů přes ostrovy v karibské oblasti na americký kontinent, asi předpokládal jenom málokdo. Klára Sutlovičová: Neradostných důkazů o postupující změně klimatu je bohužel dost a dost. Ať už se jedná o katastrofální záplavy v Bangladéši, či hurikány pustošící Karibik. Co mě ale opravdu překvapilo, jsou zprávy
Á
Z
O
R
Y
z indického Pandžábu, kde už sedm let pořádně nezapršelo a místní farmáři svoji zoufalou situaci nezřídka řeší smrtí. Zdeněk Vašků: Nepřekvapily. Dokonce jsem si troufl některé jejich důsledky (povodně) předpovědět (viz např. můj příspěvek v časopisu Vesmír, 1997/9, s. 518). Zdeněk Vinický: Nepřekvapily. Klima Země je dynamický systém a o jeho dlouhodobém chování máme stále jen omezené poznatky. I v nedávné minulosti docházelo k významným změnám klimatu, kupříkladu v Grónsku (Zelená země – Gronland), v průběhu 8.–11. století, v severní Evropě počátkem 15. století (malá doba ledová) a podobně. Zpráv a hypotéz o změně klimatu, o oteplování planety apod. je tolik, že jejich tendenční interpretace ve mně vzbuzují nedůvěru. Tím nechci říci, že problém změny klimatu neexistuje, řada vědeckých indicií potvrzuje zrychlování těchto změn. Snad se dočkáme brzy opravdu seriózní analýzy, jejíž závěry by měly kvantifikovat podíl lidských aktivit na těchto změnách, a podle mého názoru by nemusely být změny tak hrozivé, jak se dnes často publikuje. Děláte osobně něco pro omezení emisí skleníkových plynů? (Co konkrétně?) Václav Cílek: Šetřím energií a snažím se kupovat věci ze dřeva, abych někam ukládal uhlík. Občas dokonce recykluji. Jaroslava Kalvová: Kromě studia problematiky změn klimatu, přípravy scénářů změny klimatu ČR pro odhady dopadu (a tedy i pro Národní hlášení ČR) a dalšího výzkumu procesů v klimatickém systému mám řadu přednášek na toto téma (nejen pro vysokoškoláky) a publikuji. S Krátkým filmem bylo připraveno CD pro střední školy (a další zájemce), na kterém je meteorologická a klimatická tematika včetně globálního oteplování a narušování ozonosféry. Kdy a jak se CD bude distribuovat, zatím nevím. Jinak například jezdím do práce hromadnou dopravou, třídím odpad.
Vojtěch Kotecký: Například prakticky nepoužívám auto a jezdím veřejnou dopravou (k mému překvapení se její kvalita začíná docela zlepšovat). Nakupuji místní ovoce a zeleninu, nikoli zboží dovezené z druhého konce zeměkoule. Víte, že na kilo kiwi z Nového Zélandu vinou přepravy připadá kilo oxidu uhličitého? Doma využívám příležitosti, jak ušetřit energii, vzduch i vlastní peněženku. Jan Pretel: Snažím se asi v rámci svých možností. Bydlím v energeticky relativně velmi úsporném domě, při výběru domácích elektrických spotřebičů primárně hledím na energetické štítky a teprve poté na jejich cenu. Musím při tom však dojít k přesvědčení, že cena energeticky výhodných zařízení není uměle nadsazená a že se mi jejich používání vyplatí. I z těchto důvodů jsem třeba například neinstaloval na domě solární kolektory na přihřívání užitkové vody, neboť jejich výrobcem udávaná životnost byla kratší než ekonomická návratnost. Klára Sutlovičová: Cestuji veřejnou dopravou nebo pěšky, používám úsporné spotřebiče, třídím odpad, snažím se kupovat české potraviny. V rámci své práce v ekologické organizaci usiluji o to, aby také naše vláda přijala opatření, která povedou ke snížení rekordního příspěvku České republiky ke změnám podnebí. Zdeněk Vinický: Protože nebezpečí změny klimatu vnímám, snažím se osobně o ekologické chování. Vadí mi, když někdo zbytečně plýtvá energií, když se zbavuje příliš brzy dobrých a funkčních výrobků s relativně vysokou užitnou hodnotou - jsem prostě zastáncem udržitelné výroby i spotřeby. Přílišný konzum zvyšuje nároky na energii, z velké části právě na elektrickou, jejíž výroba je provázena emisemi skleníkových plynů. A pokud jde o konkrétní činnost, změnil jsem ve svém rekreačním objektu systém vytápění - opustil jsem vytápění uhlím či briketami a pořídil jsem si kamna na dřevo.
Připravila Hana Kolářová
18
DIDAKTIKA
Globální výchova
Cíle globální výchovy Cílem globální výchovy je změnit školní výuku tak, aby připravovala studenty na problémy současného světa a budoucnosti. K tomu je třeba je vést k porozumění těmto problémům i k rozvoji vlastních schopností je řešit. Zjednodušeně řečeno chtějí propagátoři globální výchovy dosáhnout toho, aby výchova ve školách zahrnovala (mimo jiné) dvě klíčové dimenze: věcnou, zaměřenou na získávání znalostí o globálních problémech, kulturách, mezinárodních událostech, a perceptivní (osobnostní), směřující k rozvoji osobnosti, otevřenosti, nedogmatickému přístupu, empatii atd. [1] Výuka by podle Kenneta A. Tye z Amerického fóra pro globální výchovu [2] měla zahrnovat problémy, které překračují národní hranice a týkají se vzájemných vztahů mezi systémy (kulturními, politickými, ekologickými, ekonomickými, technickými), učit studenty dívat se na svět jinýma očima, porozumět a přijmout naše sousedy s odlišným kulturním zázemím a uvědomit si, že i ostatní lidé na světě mají stejná přání a potřeby jako my. Studenti by se měli na školách setkat s problematikou životního prostředí, zdraví, médií, technologií, kulturní odlišnosti, budoucnosti, míru,
rovnosti, občanství, spravedlnosti, ekonomiky, měli by rozvíjet svoji kreativitu, imaginaci, komunikační a dramatické dovednosti i další sociální kompetence. V těchto cílech nepředstavuje globální výchova něco kvalitativně nového – jejím úsilím je spíše integrovat předchozí (ale i souběžné) proudy „výchov“, jako je rozvojová výchova (development education), výchova k míru (peace education), výchova o budoucnosti (future education), multikulturní výchova (multicultural education) či environmentální výchova, pod jednu střechu. Ve vztahu k environmentální výchově můžeme výchovu globální chápat buď jako jeden z jejích proudů (pokud chápeme environmentální výchovu dostatečně široce), nebo naopak environmentální výchovu jako jedno z témat globální výchovy (pokud chápeme environmentální výchovu spíše úzce). Jak udělat výuku globální? V doporučené metodice, jak výše uvedených cílů dosáhnout, vychází globální výchova z pedagogického konstruktivismu, ve kterém je východiskem student a povědomí, jaké o věci má. Cílem není předat danou sumu znalostí, ale vyvolat diskusi o problému, ukázat jej
mohou rozvíjet schopnost komunikace a empatie prostřednictvím hraní rolí a dramatické výchovy, v učebnicích mohou hledat předsudky a stereotypy či číst díla autorů z různých kultur. Infúzní přístup je šancí pro zapálené učitele v obtížně měnitelném prostředí. Na druhou stranu „roztříštění znalostí do jednotlivých předmětů není v souladu s filosofií globální výchovy; je jen malá možnost rozvíjet v žácích povědomí o spojitostech mezi předměty a tématy; může vést k rozmělnění globální výchovy, k jejímu zavedení pouze do jednoho předmětu; k rozporům a konfliktům mezi metodami a strategiemi používanými různými učiteli.“ [4] Při integrovaném přístupu naopak učitelé vychází od témat, která se objevují v jednotlivých předmětech. Tak například téma populace se může objevit v dějepise a matematice (znázornění vývoje v minulosti a různé scénáře budoucího vývoje), v rodinné výchově a biologii (zkoumání metod porodnosti a jejich účinnosti), v literatuře (seznámení s literaturou o sexuálním zneužívání a sexuální svobodě žen) atd. Integrovaný přístup rozvíjí v žácích schopnost vidět věci propojené a prohlubuje pochopení tématu. Na druhé straně je náročnější na přípravu i organizaci
Uprostřed tohoto Bedrníku najdete jako přílohu návod na diskusní hru Globální problémy, jejímž autorem je Jan Činčera. z více stran a umožnit konfrontaci jeho různých interpretací. Proto jsou typické doporučované prostředky založené na diskusi – kromě širokého spektra diskusních technik jsou to simulační hry, hry s rolemi, kritické čtení textu atd. Možnosti pro zavedení globální výchovy do škol jsou podle Pika a Selbyho [3] dvě: infúzí jednotlivých aktivit do vhodných předmětů, nebo integrací témat napříč předměty. Při infúzním postupu nemusí nutně dojít ke změnám v organizaci kurikula, prvky globální výchovy je současně možné užít téměř v jakémkoliv předmětu. Ve výuce českého jazyka tak studenti
a vyžaduje vysoký stupeň schopnosti učitelů spolupracovat. (Z vlastní zkušenosti vyslovuji obdiv všem, kterým se integrovaný přístup daří.) Reflexe, kritika a další vývoj Silnou stránkou globální výchovy je její uplatnitelnost ve školní praxi napříč všemi předměty. Globální výchova se tak může stát zázemím pro společensko-vědně orientované učitele, kteří se chtějí zabývat problémy životního prostředí, obávají se ale, že je tato parketa obsazena jejich přírodovědnými kolegy. Silnou stránkou je bezesporu také široké spektrum používaných aktivit, které
19
Co je globální výchova Globální výchova (global education) je označení pro relativně nový reformní směr v pedagogice, který byl navržen a rozpracován v osmdesátých letech při univerzitě v Yorku. Od svého vzniku se globální výchova rozšířila po celém světě, přestože jejími hlavními centry zůstávají anglofonní země (Centrum pro globální výchovu v Yorku, Mezinárodní ústav pro globální výchovu při Torontské univerzitě, Americké fórum pro globální výchovu a další střediska). Do České republiky se dostala díky překladu knih Grahama Pika a Davida Selbyho. Přesto je globální výchova u nás rozšířena ještě velmi málo a v programech českých středisek ekologické výchovy představuje spíše doplněk.
D velmi dobře vedou k rozpoutání diskuse mezi studenty – a studenty baví. Na druhé straně může být globální výchova vystavena i kritickým připomínkám. Studenti na jednom mém kursu to vystihli heslem: silná stránka – komplexnost, slabá stránka – komplexnost. Široký záběr globální výchovy může znamenat i určité rozptýlení a „honění příliš mnoha zajíců najednou“. Kontroverzní může být i východisko v systémovém chápání světa – na jedné straně je systémovost nezbytná pro pochopení vzájemných vazeb, na straně druhé může vést k zjednodušenému chápání světa jako hodinového strojku. V posledních letech začal David Selby prosazovat větší příklon globální výchovy k environmentální dimenzi i celkovou radikalizaci programu. Ve svém článku Tmavě zelená: význam ekologického myšlení v globální výchově a školní reformě [5] vyzývá k přechodu škol od stávajícího „světlezeleného“ ekologického přístupu, zahrnujícího promítnutí environmentální dimenze do školních kurikulí, systému separace odpadu či kompostování, k radikální, hlubinně ekologické reformě. (Tady je vidět odlišnost kanadských reálií – pro nás je „světlezelený přístup“ stále dost „tmavý“.) Pro realizaci takové reformy je podle Selbyho třeba si uvědomit, že: „teorie a praxe globální výchovy je z valné části strukturována nevyhovujícím mechanistickým modelem. Zejména takové koncepty, jako je vzájemná závislost, vzájemná propojenost, vztahová provázanost, měly tendenci odrážet vyšší řád redukcionismu (tj. vnitřní provázanost samostatných částí), inspirovány spíše komplexním počítačovým mechanismem než ekologickým či holistickým porozuměním pojmům.“ Biocentrická globální výchova by naproti tomu měla vycházet z „relačního holismu, ve kterém vztah je primární
Novinový výstřižek, který se používá ve středisku ekologické výchovy SEVER při diskusní hře o změně klimatu.
I
D
A
K
T
I
K
A
a zabírá místo mezi fenomény, které jsou samy o sobě procesy spíše než statickými komponenty.“ Globální výchova by dále měla propojovat „vnější a vnitřní světy, planetární i osobní blahobyt. Studijní prožitek by proto měl být více „osobní, intimní až narcisistní v motivaci k sebepoznání“. Studenti by měli poznávat svoji vnitřní ekologii, kultivovat smysly, poznávat rytmus těla a pomocí metod, jako je jóga, tanec, meditace, dechová cvičení či terapeutické umění rozvíjet vztah k přírodě. Školy usilující o tmavozelenou globální výchovu by měly přistoupit k „totální reformě školní agendy“ – uvést do souladu s ekologickými principy energetické toky ve škole, podporovat diversitu, různé formy spolupráce, budovat vztahy s komunitou atd.
silněji reflektovat její „zelenou“ dimenzi a inspirovat se v ní jinými proudy (např. výchovou o Zemi), mohla by se globální výchova stát důstojnou cestou, jak se ve školách srovnávat s problémy, kterými trpí současný svět…
PhDr. Jan Činčera, Ph. D. Katedra pedagogiky a psychologie, Pedagogická fakulta Technické univerzity Liberec http://www.fp.vslib.cz/kpp/cincera/
[1]
Case, Roland. Key Elements of a Global Perspective. Social Education, Vol. 57, n. 6 (1993), p. 318., citováno podle HUEY-LI, Li. Bioregionalism and global education: A reexamination. Educational Theory; Vol. 53, n. 1
Závěr Globální výchovu považuji za nejperspektivnější směr environmentální výchovy. V důrazu na systémové (holistické) pojetí světa, ale i v důrazu na respekt k jiným úhlům pohledu představuje dědice postmoderních reflexí. Globální výchova překonává modernistický důraz na jedinou pravdu a atomizaci vědeckého poznání do dílčích disciplín. Současně překonává i postmoderní etický relativismus ve jménu budování étosu lidství, které je angažováno v úsilí o lepší zítřek, aniž by proto směřovalo jedinou předem danou cestou k jedinému předem danému cíli. Globální výchova zdůrazňuje proces, nikoliv výsledek, uznává diskusi, nikoliv kázání. Pokud by se podařilo v globální výchově
(Winter 2003), p. 55-73. ISSN 0013-2004. [2]
Tye, Kennet A. Global Education: A Worldwide Movement. A preview of a study of global education practices in 52 countries [online].
Issues
in
Global
Education.
Newsletter of the American Forum for Global Education. 1999, n. 150. Dostupné z < http: //www.globaled.org/issues/150/index.html> [3]
Pike, Graham; SELBY, David. Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Praha: Portál, 2000. S. 18-24
[4]
Pike, Graham; SELBY, David. Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Praha: Portál, 2000. S. 21
] Selby, David. A darker shade of green: The
[5
importance of ecological thinking in global education and school reform. Theory into Practice. Columbus: Spring 2000. Vol. 39, Iss. 2; pg. 88, 9 pgs
20
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Změny klimatu Návod na pohybovou hru k tématu ochrana klimatu z dílny autora předchozího článku Globální výchova Jana Činčery a jeho kolegů.
Pravidla: 1. Po motivační scénce oznamte účastníkům, že zhoršující se klimatické změny si vynutily uspořádání mezinárodní konference. Každý účastník zastupuje jeden stát – rozdejte jim připravené záznamové archy. Dejte jim deset minut na přípravu – budou potřebovat záznamový arch, propisku a co nejvíce kusů oblečení, které na sebe dokážou navléct. 2. Po deseti minutách odveďte účastníky na louku, kde se bude konference odehrávat. Na ní byste měli vyznačit dva body: základnu, nejlépe se stolečkem či židlí, a cílovou metu (může být vyznačena třeba kusem oděvu). Meta by měla být zhruba sto metrů vzdálena od základny, nejlépe rovného pohodlného běhu po cestičce nebo po louce. 3. Vysvětlete účastníkům pravidla: Jejich úkolem je do dvaceti minut (čas nastavte podle počtu účastníků a jejich fyzických možností tak, aby vznikl tlak, ale současně byl úkol realizovatelný) dohodnout se všemi státy (ostatními účastníky) podpis pod dojednanou úmluvu o snížení emisí skleníkových plynů. Pokud se jim to do určeného času nepodaří, konference skončí neúspěchem. Předpokladem podpisu je individuální jednání každého státu s každým státem zvlášť. To musí probíhat v izolaci, proto při něm budou dvojice běžet držíce se za ruce. Dvojice musí vyběhnout ze základny, oběhnout metu a vrátit se zpátky. Tento běh musí absolvovat každý s každým. Protože měnící se klima prudce kolísá, je potřeba na to pružně reagovat. Podle uvážení si teď účastníci mohou svléknout tolik kusů šatů, kolik uznají za vhodné; měli by si někde udělat vlastní hromádku šatů. Před tím, než dvojice vyběhne, si jeden z ní hodí na stolečku základ-
ny hrací kostkou. Padne-li 3 nebo 4, zůstává teplota konstantní a dvojice může vyběhnout tak, jak je oblečená. Padne-li 1 nebo 2, znamená to, že se otepluje: dvojice musí odložit dva, respektive čtyři kusy šatů (je jedno, jestli jeden z dvojice odloží čtyři kusy nebo zda každý dva). Padne-li 5 nebo 6, musí si dvojice naopak dva, respektive 4 kusy šatů na sebe navléct. Za jiných okolností není povoleno šaty svlékat ani oblékat (s výjimkou zdravotních důvodů). Po oběhnutí určené trasy se každý člen dvojice podepíše svému partnerovi do záznamového archu a hledá partnera, se kterým ještě neběžel. 4. Pokud se účastníkům podaří úkol splnit v určeném limitu, uspořádejte na závěr happening – můžete začít skandovat hesla „Ať žije stálé klima! Ať žijí naši politikové! Už nikdy žádné oxidy!“ a podobně. Je rovněž vhodné nabídnout všem účastníkům nějaký pamlsek – např. zmrzlinový dort. Pokud účastníci v limitu nedoběhnou, můžete zvrátit atmosféru výkřiky „Příště! Na poprvé to nebylo špatné!“ a skončit opět u polárkového dortu. Varianty: Můžete hru pojmout jako soutěž jednotlivců a na konci vyhlásit nejrychlejšího vyjednávače. Otázky do závěrečné diskuse: Diskuse po hře není nutná. Hra sama se může stát příjemným proložením diskusí či přednášek o klimatických změnách. Zkušenosti: Jde o typickou letní táborovou hru, v které je důležitá recese spojená s trochou vypětí. Časový limit by měl být splnitelný, aby hra vyzněla pozitivně. Pro hru zvolte rozumné počasí a nenápadně kontrolujte zdravotní stav účastníků – zejména ti, kteří mají problémy se srdcem nebo mají poraněnou nohu, by se neměli účastnit, můžete z nich udělat povzbuzující veřejnost Pracovní list: Příklad záznamového archu: Česká republika
Podpisy
Polsko Maďarsko Německo Spojené státy Rusko atd.
21
Cíl: recesní pohybovou formou ilustrovat náročnost jednání o klimatických změnách. Autoři: Věra Kočírková, Jan Činčera, Josef Šedlbauer, zpracoval Jan Činčera Věk: nad dvanáct let. Počet hráčů: 15−30 Doba trvání: 1 hodina Potřeby: 4−6 hracích kostek Člověče nezlob se, záznamové archy pro každého účastníka (viz Pracovní list), rekvizity na motivační scénku, židle nebo malý stolek. Louka, na které je možné běhat. Legenda: Skupina vedoucích hry v roli prostých občanů nespokojeně brumlá proti rychlým klimatickým změnám, střídavě si obléká či svléká další vrstvy. Objeví se populární politik a začne vysvětlovat, že ve skutečnosti k žádným klimatickým změnám nedochází a že i kdyby docházelo, má jeho vláda situaci pevně pod kontrolou. Občané ho začnou zasypávat svými svršky. Politik mizí a občané s výkřiky: „Na konferenci, na konferenci,“ vybíhají z místnosti.
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Co se píše v novinách Tématem globální změny klimatu se ve Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER v Horním Maršově zabýváme například při práci s novinovým textem. Je to program pro žáky 7. třídy základní školy a starší děti a studenty. Pracujeme v malých skupinkách 4−6 lidí. Každému ve skupince dáme jiný novinový článek související bezprostředně či zprostředkovaně s globálními změnami klimatu. Snažíme se o co nejpestřejší spektrum témat a postojů v těchto článcích. Jako zdroj se nám osvědčily Hospodářské noviny a materiály Hnutí Duha, například: povodně v r. 2002 a jiné články o nadprůměrně častých výkyvech počasí u nás či ve světě argumentace ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu či podniků proti obchodování s emisemi či proti malému množství povolenek „optimistická“ argumentace o tom, jak ČR plní závazky z Kjótského protokolu protichůdná argumentace o nadprůměrném podílu ČR na emisích oxidu uhličitého na osobu (nejvíce z 25 současných členských zemí EU) např. od členů Hnutí Duha informace o (ne)přistupování států ke Kjótskému protokolu – EU vs. USA informace o zemích, které aktuálně řeší problém území mizejících v důsledku stoupání hladiny oceánu energeticky úsporné technologie – např. v domácnostech, dopravě Každý jednotlivec je požádán, aby si svůj článek pečlivě přečetl. Pak je požádán, aby učinil následující (je možno vybrat jen některé či obměnit, seznam úkolů dáme obvykle každému na lístečku): Podtrhněte, co pro vás byla zcela nová informace. Zapište, co si z článku nejspíše zapamatujete. Zakroužkujte a označte vykřičníkem, bylo-li v textu něco, co vás překvapilo. Zakroužkujte a označte otazníkem, je-li v textu nějaké sdělení, jemuž byste nedůvěřovali, o němž máte pochybnost a raději byste si jej ověřili z nezávislých zdrojů. Vyberte jednu větu, která vám v celém textu připadá nejdůležitější.
Domluvte se s ostatními ve vaší skupince, o čem byly jejich články a zjistěte, zda mají jejich články s tím vaším nějakou souvislost. Poslední fází je společná diskuse ve velké skupině. Příklady otázek k otevření diskuse: Jaké bylo společné téma všech článků? Co všechno o tomto problému víme (dozvěděli jsme se z článků)? Jaké má příčiny? Jaké důsledky? Jak je v současnosti řešen? Co pro jeho řešení dělá či může udělat ČR? Co jednotlivec? Jsou informace, které se k nám dostávají, vždy úplné? Do jaké míry jim můžeme důvěřovat? Co můžeme dělat pro to, abychom si důvěryhodnost informací ověřili? Důležitá témata, která se snažíme zdůraznit: Princip předběžném opatrnosti (budoucí vývoj není sice možno přesně předpovědět, jde „jen“ o pravděpodobnostní modely, ale je lépe počítat s horší variantou – srovnej vývoj kolem poškozování ozónové vrstvy). Podíl ČR na problému (jsme jeden z největších znečišťovatelů na světě v přepočtu na obyvatele, největší v EU!). Paradoxem k tomu je optimisticky vyznívající plnění Kjótského protokolu Českou republikou. Možné místní dopady globálního problému – povodně, výkyvy počasí, změny areálů různých druhů organismů – např. klíšťata. Vliv nejen velikosti populace, ale míry spotřeby, životního stylu. Provázání s individuálními řešeními – úspory energií, doprava… Tyto informace dokládáme např. grafy a tabulkami (opět Hospodářské noviny, Hnutí Duha apod.). Jiří Kulich Středisko ekologické výchovy SEVER Novinové výstřižky, které se používají ve středisku ekologické výchovy SEVER při diskusní hře o změně klimatu.
22
KALENDÁŘ EKOLOGICKÁ VÝCHOVA PROŽITKEM II
Seminář pro učitelky MŠ a 1. stupně ZŠ v Hradci Králové. Seznámení se smyslovými a prožitkovými aktivitami, které lze připravit v místnosti. Lektorka: Lenka Hronešová, SEVER. Účastnický poplatek: 100 Kč. 20. říjen 2004
UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA A VÝROBA
Úvodní odborná diskuse a workshopy k projektu ”Výzkum podpory udržitelné spotřeby a výroby”. Projekt je realizován v rámci programu vědy a výzkumu MŽP Ústavem pro ekopolitiku a DHV CR, s. r.o. Hlavním cílem projektu je výzkum dobrovolných aktivit podnikatelské sféry v oblasti udržitelné výroby a spotřeby v rámci naplňování strategie udržitelného rozvoje ČR. Místo konání: Kongresové centrum hotelu Olšanka, Praha 3. 21. říjen 2004
GEOLOGIE ČESKÉHO RÁJE
0dbornou celodenní exkurzi pořádá Statutární město Liberec. Geologické podmínky tohoto regionu, neznámá podzemí, Klokočské a Suché skály. Fyzicky náročnější! Určeno především pro pedagogy ZŠ, ŠD, SŠ. Lektor: Mgr. Petr Havránek - Odbor životního prostředí Statutárního města Liberec. 1.–5. listopad 2004
KOŽEŠINOVÁ MÓDA
Výstava mapující problematiku kožešinových zvířat, promítání videodokumentu Chov kožešinových zvířat. Pořádá Svoboda zvířat v Plzni, U Branky, od 11 do 16 h. 5.–7. listopad 2004
RUKODĚLNÉ ČINNOSTI S PŘÍRODNÍMI MATERIÁLY
Chaloupky na Třebíčsku: Malování na hedvábí, drátování pro začátečníky i pokročilé (různé typy oplétání lahví, kamínků, vajec apod.), práce s přírodními materiály (vlna, lýko). Určeno pro učitele pracovních činností a výtvarné výchovy, vychovatele i širokou veřejnost. Lektorky: Mgr. Jana Zeťková, Mgr. Markéta Navrátilová. 6. listopad 2004
ŠPERKY Z PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ
Naučíme vás tkát náušnice z lýka a podobných materiálů, vyrobit si náhrdelník z vyplaveného dřeva nebo korálky z bezových proutků. Lektor: Dája Holušová. Cena kurzu 350 Kč.
6.–7. listopad 2004
MOLA INDIÁNSKÁ APLIKACE
Stará indiánská textilní technika. Pomocí vrstvené a prostřihávané aplikace si můžete vytvořit obrázky, prostírky, chňapky, oděvní doplňky, popřípadě další drobnosti do bytu. Pořádá Slaměnka – tvořivý klub Lipky – DEV Brno. Lektorka Zuzana Arsenjevová.
8. listopad 2004
MÍSTNÍ AGENDA 21 V KARLOVÝCH VARECH A JINDE
Národní síť Zdravých měst pořádá sérii seminářů (Hradec Králové, Třebíč, Litoměřice, Kroměříž, Brno, Kopřivnice, Třeboň, Karlovy Vary, Plzeň a Chrudim), kde zástupci radnic a asociace NSZM představují například ekologické audity škol, praxe stanovování evropských indikátorů místní udržitelnosti, spokojenost občanů s místním společenstvím, mobilita a místní přeprava cestujících. Na setkáních je také řeč také o určování ekologické stopy města a veřejné instituce. Otevřeno všem zájemcům. Karlovy Vary 8. 11., Plzeň 9. 11., Chrudim 10. 11.
SEVER, Kavčí plácek 121, 500 02 Hradec Králové. Tel. 495 580 319 (Lenka Hronešová),
[email protected]
Ústav pro ekopolitiku Praha, www.ekopolitika.cz,
[email protected]
Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
Svoboda zvířat, Koterovská 84, 326 00 Plzeň. Tel. 377 444 084, e-mail
[email protected], www.svobodazvirat.cz Středisko Chaloupky, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz
Slaměnka – tvořivý klub Lipky − domu EV, Lipová 20, 602 00 Brno. Kontaktní osoby: Lenka Appelová, Alena Uhříčková. Tel. 543 211 264, e-mail
[email protected],
[email protected], www.lipka.cz Slaměnka – tvořivý klub Lipky − domu EV, Lipová 20, 602 00 Brno. Kontaktní osoby: Lenka Appelová, Alena Uhříčková. Tel. 543 211 264, e-mail
[email protected],
[email protected], www.lipka.cz Spiralis, o.s., Marcela Bergerová, e-mail
[email protected], tel. 222 251 619, www.nszm.cz
23
20. říjen 2004
K 8. listopad 2004
A
L
E
N
D
Á
Ř
DRÁTKOVÁNÍ PRO POKROČILÉ
Tvůrčí a inspirativní dílnu pořádá Statutární město Liberec na Správě CHKO Jizerské hory, U Jezu 10. Práce s včelařským drátem. Nápady pro práci s dětmi. Určeno především pro pedagogy ZŠ, ŠD, SŠ. Lektorka Eva Kopecká – EC Toulcův dvůr Praha. 8. a 9. listopad 2004
OCHRANA PŘÍRODY V RAKOUSKU
Konference „20 & 10 - ochrana přírody pokračuje“ v domu Evropy ve Vídni. Konference se bude týkat koncepce trvale udržitelného rozvoje hlavně ve vztahu ke vzdělání. 8. listopad – 3. prosinec 2004
MED PRO ZDRAVÍ, KRÁSU I UŽITEK
Historie a současnost chovu včel, zpracování a využití medu v Rokytově výstavní síni v Hradci Králové. Pro školní kolektivy je připraven hodinový výukový program, jehož součástí je i výroba svíček. Pro veřejnost tvořivé dílny Výroba svíček 18. 11., Adventní věnce 25. 11., Zdobení perníků 2. 12. 11. listopad 2004
M.R.K.E.V. 2004 LIBEREC
Čtvrtá krajská konference k ekologické výchově je určena pedagogům a všem, kteří se zabývají ekologickou výchovou. Základní informace o současném stavu a vývoji ekologické výchovy v České republice a v regionu. Řada praktických příspěvků a ukázek. 11. listopad 2004
M.R.K.E.V. 2004 CHALOUPKY
4. malá regionální konference o ekologické výchově na Vysočině. Téma: Souvislosti výchovy a vzdělávání a trvale udržitelného rozvoje. Krajské setkání ředitelů škol, koordinátorů ekologické výchovy a dalších zájemců a příznivců ekologické výchovy. Lektoři: RNDr. Pavel Nováček, CSc., prof. Karel Rýdl, CSc., Mgr. Jiří Hruška a další. 12. listopad 2004
KAPRADÍ 2004 (v Královéhradeckém kraji)
Konzultace A PRAktické Dílny, ZŠ Školní, Vrchlabí. 5. setkání škol a institucí Královéhradeckého kraje rozvíjejících ekologickou výchovu. Téma: Škola pro udržitelný život. Hlavní referáty na plénu: Jak velká je naše ekologická stopa?(RNDr. Viktor Třebický, Ústav pro ekopolitiku) a Jak tuto stopu zmenšit? (příklady z konkrétních škol v kraji). Dílny a debatní kruhy budou věnovány především ekologicky šetrnějšímu provozu školy. Burza nápadů a výměna zkušeností, lektoři ze školní praxe. 19. – 21. listopad 2004
PODZIMNÍ ULOŽENÍ
Víkendový pobyt na pomoc přírodě pro studenty, mladé a další dobrovolníky pořádá středisko Chaloupky. Péče o chráněná území. 23. listopad 2004
SPOLEČENSKOVĚDNÍ A EKONOMICKÉ PŘEDMĚTY
SEVER Hradec Králové: Aktuální ekologická témata ve výuce společenskovědních a ekonomických předmětů. Jak žákům a studentům přiblížit pojmy udržitelný rozvoj, udržitelné a neudržitelné čerpání přírodních zdrojů, ekonomické a právní nástroje ochrany životního prostředí, ekologická daňová reforma, ekologická stopa. Lektor: RNDr. Jiří Kulich, SEVER.
24. listopad 2004
Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
Mag. Dagmar Ledl, FORUM Umweltbildung, Alser Straße 21, 1080 Wien. Tel. + 43-1-402 47 01-13, www.umweltbildung.at SEVER, Lenka Hronešová, Kavčí plácek 121, 500 02 Hradec Králové, 500 02. Tel. 495 580 319,
[email protected].
Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
Středisko Chaloupky, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz
Hana Kulichová, SEVER, 542 26 Horní Maršov, tel. 499 874 280,
[email protected], www.sever.ecn.cz
Středisko Chaloupky, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz SEVER, 542 26 Horní Maršov, tel. 499 874 280, 499 874 326 (Hana Kulichová)
POJĎME NA TO OD LESA…
…a Škola pro život - zaškolovací seminář s prezentací příruček. Na semináři v Liberci představíme metodické materiály k ekologické výchově. Obsahují různé praktické návody, nápady a aktivity k poznávání a zkoumání, ke zpestření běžné školní výuky… Účastníci obdrží zdarma obě publikace. Určeno především pro pedagogy ZŠ, ŠD, SŠ. Lektorka Bc. Jana Vyleťalová, NP Šumava.
Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
24
27 – 28. listopad 2004
A
L
E
N
D
Á
Ř
TENERIFA
Již málo známá textilní (sluníčková) technika, která pochází ze Španělska. Můžeme si zhotovit doplňky bytové i oděvní. Lektor: Zuzana Arsenjevová. Vstupné 550 Kč.
3. prosinec 2004
SYSTÉMOVÁ PROVÁZANOST & OBČANSKÁ ANGAŽOVANOST…
…jako témata environmentální výchovy. Na Správě CHKO Jizerské hory v Liberci. V první části příklady dvou jednoduchých diskusních technik k porozumění souvislostem mezi pojmy. Ve druhé části ukázka jednoduché hry s rolemi zaměřené na porozumění možnostem veřejnosti účastnit se rozhodování o projektech s dopadem na životní prostředí v obci. Po každém bloku aktivit následuje diskuse o didaktických aspektech prezentovaných her. Určeno pro učitele ve vyšších ročnících ZŠ a pro SŠ pedagogy a studenty ped. fakult. Lektor: PhDr. Jan Činčera - katedra pedagogiky a psychologie Technické univerzity Liberec. 3. – 5. prosinec 2004
PŘEDVÁNOČNÍ ROZJÍMÁNÍ
Pro rodiče a děti ve středisku Chaloupky. Cíl: Posílení rodinných pout i mezigeneračních vztahů při společné práci a společných prožitcích. Přijde Mikuláš, zopakujeme si vánoční zvyky a obyčeje, zazpíváme koledy, vyzdobíme vánoční strom a budeme se zabývat rukodělnými činnostmi. Program pamatuje na rodiče, starší i docela malé děti. Vycházky do přírody. Návštěva betlémů v Třešti, jejichž provozování v domácnostech i v městském muzeu je dlouholetou tradicí. Lektoři: Zdena Macháčková, Mgr. Květoslava Burešová, Mgr. Jana Zeťková, manželé Grunovi, Chmelařovi, Karel Brychta. 6. prosinec 2004
VÁNOCE
Tvůrčí a inspirativní dílna v Liberci na Správě CHKO Jizerské hory. Výroba dárků, betlémů, přáníček… Základní materiál bude k dispozici. Určeno především pro pedagogy MŠ, ZŠ, ŠD, SŠ. Lektorka: Eva Kopecká – EC Toulcův dvůr Praha. 14. – 15. leden 2005
KANTELY
Kantela je hudební strunný nástroj, který si vyrobíte dlabáním z olšového dřeva pod vedením zkušeného lektora. Kantelu můžete mít 7, 9, 10 nebo dvanáctistrunnou. (Zájemci mohou opracovávat i jiné druhy dřev, např. javor, jasan, topol…) V ceně je materiál – částečně opracované dřevo, ladící kolíčky, struny, nářadí, lektor i sobotní oběd. Lektor: Karel Hanzík Cena kurzu 700-1100 Kč (dle dřeva, které si vyberete, a typu kantely).
Když se rok s rokem sejde Krajská konference o ekologické výchově Podzim rozzáří přírodu nepřebernou paletou barev před zimním klidem. Milovníci a ochránci přírody budou rekapitulovat, co pro ni v zájmu udržitelného rozvoje udělali. Nemyslím, že se udělalo málo, ale dlouho asi ještě zůstane pravdou, že ať uděláme cokoli, vždy toho ještě nebude dost. Věřím ale pevně, že ta necelá stovka účastníků loňské 3. krajské konference ekologické výchovy v Jablonci nad Nisou rozšířila svoje ekologické a ochranářské aktivity dle bohaté nabídky presentované v průběhu jednání a v diskusi. Můžeme se tedy ptát: Stává se součástí života a lidského vědomí ekologická výchova a udržitelný rozvoj, jak o tom mluvil Aleš Máchal z Lipky – domu ekologické výchovy Brno?
Jakým tempem a v jaké míře se zavádí na školách povinně volitelný předmět ekologická výchova a jak se uplatňovala a plnila Agenda 21 v našem životě, jak o tom zasvěceně referoval RNDr. Jiří Kulich ze střediska ekologické výchovy Sever v Krkonoších? Kolik vlastních projektů směřujících k obnově a ochraně Jizerských hor předložily školy Libereckého kraje Nadaci pro obnovu a záchranu Jizerských hor a Lesům ČR, aby mohly čerpat sumu vyčleněnou oběma subjekty na tyto projekty? Jak se objevila ekologická výchova v plánech škol a v plánech jednotlivých vyučovacích předmětů na školách dle příkladů a ukázek, jak vše představoval na videu PaeDr. Zdeněk Souček, ředitel FZŠ Libice nad Cidlinou? Jak dalece využily školy nabídku pracovníků odboru životního prostředí Krajského úřadu Li-
Slaměnka – tvořivý klub Lipky − domu EV, Lipová 20, 602 00 Brno. Kontaktní osoby: Lenka Appelová, Alena Uhříčková. Tel. 543 211 264, e-mail
[email protected],
[email protected], www.lipka.cz Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, Nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
Středisko Chaloupky, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz
Ing. Aleš Kočí, Statutární město Liberec, Nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1. Tel. 485 243 463, e-mail
[email protected]
Slaměnka – tvořivý klub Lipky − domu EV, Lipová 20, 602 00 Brno. Kontaktní osoby: Lenka Appelová, Alena Uhříčková. Tel. 543 211 264, e-mail
[email protected],
[email protected], www.lipka.cz
bereckého kraje ing. Tomáše Komrzého a ing. Lenky Rychtaříkové, aby školy zasílaly žádosti o finanční pomoc na ekologické projekty? Jaké bylo stupňování aktivit škol v environmentální výchově po bohaté nabídce činnosti Martiny Lafatové ze Sdružení pro ekologickou výchovu Tereza z Prahy? Jakou měrou využívali pedagogové akce pro školní kolektivy, pro pedagogy, studenty, pro veřejnost pořádané Statutárním městem Liberec, technickým odborem oddělení zeleně a odpadů a ekologické výchovy? Už brzy, 11. listopadu v České Lípě, může 4. krajská konference Libereckého kraje k ekologické výchově dát z větší části odpověď na předchozí otázky. Petr Hušek ZŠ Raspenava
25
K
N A B Í D K A PUBLIKACE Úspory energie v domě „Úspory energie jsou dost často spojeny s rekonstrukcí domu, takže mohou přinést i zvýšení komfortu nebo úrovně bydlení. Téměř vždy se také sníží zátěž životního prostředí. Protože však energie nikdy není zadarmo, čekáme od úspor energie i úspory finanční. Tato kniha nám pomůže ujasnit si, co všechno úspory energie obnášejí a přinášejí. Vyvarujeme se tak situací, v nichž se nám mohou úspory nepěkně prodražit,“ říkají autoři v úvodu. V řadě knih, které se na toto téma u nás objevily, tato je pokročilá. Tím myslím, že neulpívá na obecných konstatováních, ale nabízí praktické zasvěcené informace „jak na to“. Odráží rychlý vývoj v této oblasti v posledních letech. Současně je čtivá, přehledná a obsahuje řadu pečlivých názorných obrázků. Z obsahu: Šetřit energii, peníze nebo obojí?, Zateplování (legislativa, tepelné mosty, vlhké zdivo, stěna jako solární kolektor, ekonomika), Snížení ztrát okny a prosklením, Větrání, Vytápění, Zdroje tepla, Ohřev vody, Úspory v domácnosti (sazba pro odběr elektřiny, úsporné osvětlení, náhrada elektrického ohřevu, energetické štítky), Ekonomika (návratnost, příklady), Ekologie, Státní podpora a dotace, literatura. [ Karel Srdečný, František Macholda, Úspory energie v domě, Grada Publishing, Praha 2004, www.grada.cz ]
Hana Kolářová Pasivní dům Publikace shromažďuje nejzákladnější a nejdůležitější informace a principy vypovídající o výstavbě pasivních domů, které spotřebují na topení jen asi
desetinu energie oproti domům dosud běžným. Obsahuje i příklady nízkoenergetických staveb, které byly v posledních letech realizovány v České republice - archa firmy Country Life v Nenačovicích, nízkoenergetický a nízkonákladový dům v Brně-Žebětíně, rekonstrukce a bytová nástavba mateřské školky v Ostravě-Proskovicích, regenerované paneláky v Brně-Lískovci, rodinný dům v Knínicích u Boskovic, Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně. Publikaci doplňuje řada barevných fotografií, stručný přehled fyzikálních a technických pojmů, seznam techniků a architektů navrhujících domy s velmi nízkou spotřebou, nabídka literatury. Vydala ZO ČSOP Veronica Brno. −kvá− [ ZO ČSOP Veronica, Panská 9, 602 00 Brno, www.veronica.cz ]
Tipy Vnější zateplení zvyšuje životnost domu. Tlustší zateplení je obvykle výhodnější. Méně členitá okna lépe izolují a jsou levnější. Pokud je dům vlhký, neomezujeme větrání. Nucené větrání přináší v zimě úspory a celoročně zvyšuje komfort. Centrální větrání může nahradit vytápěcí systém. Regulace tepla podle času zvyšuje komfort a snižuje spotřebu. Kotele na dřevo mají vysokou účinnost a nízké emise. Akumulační nádrž zvýší efektivitu a komfort vytápění. Dřevěné peletky jsou komfortní a téměř bezobslužné palivo. Odborný návrh solárního systému ušetří peníze při realizaci. Vybráno z publikace Úspory energie v domě
Obnovitelné zdroje energie Občanské sdružení Vita ve spolupráci s katedrou energetiky VŠB–TU Ostrava vydalo informativní příručku nazvanou Obnovitelné zdroje energie. Příručka je určena všem obcím a občanům na severní, východní a střední Moravě. Cílem této akce je zvýšení informovanosti všech občanů o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie pravdivou a přístupnou formou, aby se každý mohl lépe rozhodnout, který zdroj energie bude využívat pro topení a teplou užitkovou vodu. Informativní příručka je rozdělena do dvou částí – první obsahuje odborný výklad o jednotlivých druzích obnovitelných zdrojů energie (voda, vítr, slunce, biomasa atd.) a o jejich podstatě, výskytu a reálných možnostech využití, o návratnosti investic, možnosti dotací, zkušenostech z praxe. Druhá část publikace obsahuje adresář firem, které v uvedených regionech (asi 850 měst a obcí a cca 1,5 mil. obyvatel) nabízejí zařízení k využití obnovitelných zdrojů energie buď přímo, anebo formou regionálních zastoupení. Šárka Klišová [ Vita – občanské sdružení, Gen. Janouška 4, 702 00 Ostrava. Tel. a fax 596 611 158, e-mail
[email protected] ] Atlasy obnovitelných zdrojů energií Zřejmě první Atlas energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje u nás vznikl pro jižní Čechy. Jeho tvůrci dlouhodobě podchycují praktické využívání obnovitelných zdrojů a představují jednotlivé malé vodní elektrárny, výtopny na biomasu, bioplynové zdroje, větrné elektrárny, solární instalace v kraji. U zařízení jsou technické popisy. Sdružení pro záchranu prostředí Calla a Enwergy centre České Budějovice v lednu 2000 vydalo takový atlas už podruhé (doplněný o aktuální údaje). Obdobný Atlas instalací obnovitelných
26
zdrojů energií – Ústecký kraj zpracovalo sdružení KV-BIO v roce 2002 volně podle Atlasu instalací obnovitelných zdrojů – region jižní Čechy, Atlasu instalací obnovitelných zdrojů energií – česká část regionu Egrensis a Atlasu instalací obnovitelných zdrojů energií Plzeňsko. Následoval v roce 2003 stejným občanským sdružením vydaný Atlas instalací obnovitelných zdrojů energie – Středočeský kraj – jih. −kvá− [ KV BIO, občanské sdružení, Centrum pro alternativní technologie Egrensis – CATE, Hlavní 22, 362 63 Dalovice. Tel. 353 237 162, e-mail
[email protected], http://www.kv-bio.cz ]
Ochrana klimatu v českých obcích Pod tímto názvem už v roce 1996 v y d a l a Na d a c e H e i n r i c h a B ö l l a a Klima-Bündnis/Alianza del Climae. V. v českém překladu publikaci autorky Gotelinde Alber. Brožura poukazuje především na možnosti, které mají obce jako samosprávné jednotky v oblasti úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. „Není tajemstvím, že v evropských městech a obcích, úspěšných v rozvíjení energetických alternativ, hrají prvky společného zájmu o věc, které se šíří takříkajíc od školáků po důchodce a od byznysmenů po kumštýře, roli nedocenitelného spojence,“ říkají v úvodu Pavel Křivka a Karel Merhaut. V první části knihy autorka vysvětluje příčiny a souvislosti ohrožení zemské atmosféry a stability podnebí. Představuje dvě možné strategie snižování produkce oxidu uhličitého: jadernou cestu a cestu zvyšování energetické účinnosti. Druhá část přináší i příklady možností, jak snižovat emise oxidu uhličitého ze západní Evropy. Možnosti nejsou nikterak malé od úspor ve veřejném osvětlení přes systémy vytápění budov až po dopravní plánování v obcích. S použitím úvodu k publikaci −kvá− Škola pro život Publikace Škola pro život s podtitulem Příručka k realizaci školních
A
B
Í
D
K
A
programů ekologického/ environment álního v zdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a výchovy k udržitelnému způsobu života, kterou vydalo Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, je určena zejména pro koordinátory EVVO na základních i středních školách. Reaguje na četné dotazy ze strany učitelů a žádosti o podporu a pomoc s naplňováním Metodického pokynu k EVVO vydaného MŠMT ČR. Příručka vyšla v roce 2004 v nákladu 1 500 kusů za finanční podpory MŠMT ČR a Britské rady v Praze. Na jejím vzniku se podílela řada pracovníků středisek ekologické výchovy a učitelé z praxe, kteří EVVO realizují na školách léta i bez výše uvedeného dokumentu, případně ti, kteří pružně zareagovali na požadavky Metodického pokynu. V publikaci najdete celkem 16 kapitol včetně příloh s ukázkami praktických pracovních listů. Jsou zde shrnuty informace týkající se pojetí, rozsahu a obsahu ekologické výchovy, přehled celostátních i krajských dokumentů, o které je možné se opřít, a výtahy z nich, informace týkající se organizace a řízení ekologické výchovy na škole, resp. školního programu EVVO a všeho, na co by se nemělo zapomenout při jeho sestavování. Jsou to čtyři oblasti, které je třeba mít na zřeteli. První z nich se zabývá začleněním EVVO do výuky jednotlivých předmětů. Zahrnuje příklady vhodných témat, příklady jedné i více aktivit a vzorové hodiny celkem 18 různých vyučovacích předmětů. Druhá se věnuje problematice, jak integrovat EVVO ve školní výuce, přináší příklad obsahu samostatného předmětu, který je vyučován na konkrétní škole, příklady projektů či projektových dnů odzkoušených v praxi, příklad pobytového kurzu ve středisku ekologické výchovy. Třetí je zaměřena na ekologizaci fungování, tedy provoz i atmosféru školy. Přináší přehled oblastí, kterým se lze věnovat, a příklady konkrétních projektů škol s tématem ekologicky šetrného provozu. Čtvrtou oblastí je komunikace školy s okolím a s tím úzce spjatá místní
Agenda 21, její principy a opět několik konkrétních příkladů spolupráce školy s obcí a s jinými organizacemi. Příručka také přináší konkrétní příklady zpracovaných programů EVVO z různých škol v ČR a postřehy, náměty a doporučení, jak program EVVO připravit. Několik stran je věnováno doporučené literatuře, finančním zdrojům, informacím o sítích zaměřených na ekologickou výchovu a kontaktům na nevládní organizace a další instituce. Publikace není kuchařkou, jak, co a kdy udělat, ale přináší informace, motivuje, nabádá, napomáhá tomu, aby ekologická výchova tvořila plnohodnotnou součást vzdělávacího systému školy. V případě zájmu si ji můžete objednat za 200 Kč na adrese SSEV Pavučina Lenka Daňková, Blanka Toušková [ SSEV Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1. Tel. 234 621 386, e-mail
[email protected] ]
Seznamte se s léčivými rostlinami K velké radosti autorky i nás všech vyšla nová perla z chaloupecké dílny: Seznamujeme s léčivými rostlinami od paní Květoslavy Burešové. Obsahuje mnoho osvědčených receptů, jak si připravit čajové směsi, tinktury, sirupy, masti apod. Součástí je jednoduchý klíč k určování pěstovaných léčivých rostlin a stolní hra k upevnění znalostí o léčivých rostlinách (Klikatice s tématem léčivek). Publikace je především návodem pro ty, kteří se chtějí vyznat v běžně užívaných léčivých rostlinách, chtějí se je naučit pěstovat, ošetřovat, používat a také chtějí tyto znalosti předat mladé generaci. Cena publikace je 70 Kč. Objednávejte telefonicky, mailem, jakkoliv. Za Chaloupecké Iveta Vorlíčková [ Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s., Kněžice 109, 675 21 pošta Okříšky. Tel. 568 870 434, fax 568 870 359, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz ) 27
N
N Pohádková putování v Lužických horách Knihu s podtitulem Průvodce přírodou Lužických hor (nejen) pro děti připravil v roce 2003 k vydání Venkovský prostor, o. p. s., za finanční podpory grantového programu Libereckého kraje. Kniha určená zejména jako inspirace a průvodce pro rodiny s dětmi školního i předškolního věku přibližuje výběr přírodovědně nejzajímavějších míst Lužických hor. Po vybraných trasách jsou návštěvníci provázeni pohádkovými postavami či hrdiny místních pověstí. Kromě faktických informací o zajímavostech na trase, zejména přírodovědného charakteru, najdete v knize hádanky a úkoly, které dětem nenásilně zprostředkovávají poznatky z přírody, jednak zvyšují jejich zájem o výlety do přírody celkově. Vydání knihy autorů Jany Modré a Martina Modrého je očekáváno na přelomu roku 2004/2005. Další informace budou k dispozici na internetových stránkách www.volny.cz/jana.modra. Martin Modrý FILM
FILM
Den poté Hollywoodská fikce a vědecká fakta: Hnutí DUHA k filmu Den poté
V katastrofickém filmu Den poté, který přišel do našich kin, se svět změní v apokalypsu v důsledku globálních změn podnebí. „Den poté je hollywoodská science fiction a drama v něm dostává přednost před vědeckou přesností. Odpověď na otázku, zda se děj může odehrát ve skutečnosti, je snadná. Nemůže. Autoři si vybrali sice možný, ale nejméně pravděpodobný scénář, desetiletí vecpali do pár týdnů a dost si k tomu přimysleli. Výsledek daleko překračuje ty nejextrémnější prognózy. Reálné vědecké výsledky očekávají spíše oteplování, stoupající hladinu oceánů, více vichřic, povodní, vln horka a sucha i dalších výkyvů počasí. Samozřejmě i to je dostatečným důvodem ke snižování znečištění,“ řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Hnutí Duha vydává informační list, kterým chce veřejnosti i reportérům pomoci rozlišit vědecká fakta od hollywoodské fikce.
A
B
Í
D
K
A
Může se děj filmu odehrát ve skutečnosti? Verdikt ekologické organizace zní: ne. Ačkoli se film opírá o sice extrémní a málo pravděpodobný, nicméně v zásadě možný scénář, jeho konkrétní prezentace je naprostá fikce. Scénář Dne poté je založen na takzvané náhlé změně klimatu, prudkém zvratu podnebí, ke kterému by došlo v důsledku kolapsu termohalinní cirkulace – složitého systému mořských proudů, který ohřívá severní Atlantik a okolní kontinenty. Příčinou má být globální oteplování způsobené exhalacemi oxidu uhličitého. Vědci s takovou možností skutečně kalkulují. Přinejmenším v tomto století ale není považována za příliš pravděpodobnou. Pokud by ovšem k náhlé změně klimatu došlo, bude trvat řádově deset až dvacet let, nikoli několik týdnů jako ve filmu. Navíc by měla podstatně méně drastické účinky. Co vědci v důsledku globálních změn podnebí skutečně očekávají už v nejbližších desetiletích, je postupné oteplování, stoupající hladinu oceánů a častější i silnější extrémní výkyvy počasí: povodně, vlny horka a sucha, vichřice nebo v tropech hurikány. Nutné je proto snížit znečištění ze spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Česká republika patří mezi země s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého na obyvatele v Evropě i na světě. Kompletní informační list, který vysvětluje podstatu náhlé změny klimatu i termohalinní cirkulace a rozlišuje fakta od fikce najdete na www.hnutiduha.cz/ aktivity/ostatni/fikce&fakta.pdf. Tisková zpráva Hnutí Duha
ká praktika, pracovní výchova, občanská nauka, rodinná výchova). Krabice byla vyrobena v rámci projektu Energetické úspory na školách. Projekt je financován Nadací Partnerství s podporou Honeywel Foundation. Slouží pro praktickou výuku. K sadě mohou být zapůjčeny i pracovní listy pro žáky a metodika pro učitele. Viz též str. 6, rubrika Inspirace. Šárka Klišová [ Středisko ekologické výchovy Vita, Věra Jakubková, tel. a fax. 596 616 155, e-mail
[email protected] ] Na vlastní kůži v Jizerkách Liberecká Společnost přátel přírody nabízí pro zájemce z celé ČR vícedenní ekovýchovné pobyty na pravé horské chalupě v Jizerských horách, během nichž si jejich účastníci na vlastní kůži vyzkouší, jak se žilo před sto lety, budou pátrat po stopách historie v místní krajině, zasadí si svůj strom a dozvědí se mnoho zajímavých informací o lese a Jizerských horách. Vhodné pro základní i střední školy. Bližší informace zašleme na vyžádání. Josef Bém [ Společnost přátel přírody, Olbrachtova 37, 460 15 Liberec 15. Tel. 482 751 195, 777 749 372, e-mail
[email protected], www.cmelak.cz ]
KAMPAŇ Hra o Zemi 2004
PROGRAMY Obnovitelné zdroje energie v Ostravě Středisko ekologické výchovy Vita Ostrava nabízí v otázkách obnovitelných zdrojů energie: Videokazety a publikace v environmentální knihovně Vity Výukový program Energie Konzultace odborníků (alternativní zdroje energie, ekologické stavitelství ad.) Po m ů c k u K r a b i c e e n e r g e t i ckých pomůcek. Využití ve výuce: 7.–9. třída ZŠ (fyzika, ekologic-
Chcete něco udělat pro životní prostředí a nevíte jak? Možná vás inspiruje informační kampaň Hra o Zemi 2004 – Zelená seznamka, kterou v září odstartovala asociace ekologických nevládních organizací Zelený kruh. Každý z nás něco může dělat. Jako spotřebitel při nákupech, jako občan, který se vyjadřuje k tomu, co se kolem něj děje, či jako volič, který dává svůj hlas uváženě a sleduje, jak se politici při konkrétních
28
rozhodnutí chovají. Nejpohodlnější je pak podpořit ekologické organizace, které se tomuto tématu systematicky věnují. “Ekologické organizace v Německu či ve velikostně srovnatelném Nizozemí mají statisícové členské základny,“ uvedla koordinátorka kampaně Kateřina Kociánová. „Pro mnoho lidí je členství tím nejjednodušším způsobem, jak ochranu životního prostředí podpořit.“ V České republice mají obdobné organizace pouze stovky či tisíce členů a kampaň Zeleného kruhu chce veřejnost seznámit s jejich projekty a činnostmi a vyzvat k jejich větší podpoře. Hlavním výstupem kampaně je webová stránka www.hraozemi.cz, která přispěje k informovanosti široké veřejnosti o aktivitách ekologických nevládních neziskových organizací (NNO) v České republice. Letos Zelený kruh rozšířil tento web o možnost měření ekologické stopy. Ekologická stopa, zkráceně ekostopa, je indikátorem udržitelnosti životního stylu a nástrojem, s jehož pomocí můžeme hodnotit lidský tlak na přírodní zdroje. Ekologická stopa odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje a jak energeticky náročný je jeho životní styl. Změřením vlastní ekologické stopy získáváme konkrétní údaj - číslo, které signalizuje, nakolik při svém životním stylu „spotřebováváme“ Zemi. „Někteří z návštěvníků našich stránek zjistili, že by bylo zapotřebí čtyř nebo i více zeměkoulí, pokud by každý člověk žil jako oni,“ řekla Kateřina Kociánová. Podle ní však ti, jimž vyšla vysoká čísla, nemusí zoufat. Mohou zvážit, které věci by dokázali ve svém životě omezit, a vyplnit dotazník znovu. Třeba menší nákupy nebo šetrnější přístup k dopravě mohou výsledky vylepšit. Pozornost široké veřejnosti by během kampaně měly upoutat plakáty v pražských tramvajích a na zastávkách městské hromadné dopravy, rozhlasová i tisková inzerce. Mediálním partnerem akce je Český rozhlas. „Zvolili jsme takovou tvář kampaně, která na první pohled nepůsobí ‚zeleně‘, abychom přilákali i ty, kteří se o problematiku životního prostředí příliš nezajímali,“ prozradila Kociánová. Základním cílem celorepublikové informační kampaně je pokračovat v podněcování zájmu občanů o otázky životního prostředí, povzbudit jejich aktivitu ve prospěch jejich bezprostředního okolí a nabídnout jim k tomu potřebné informace. Kampaň vede Zelený kruh ve spolupráci s dalšími
A
B
Í
D
K
A
ekologickými nevládními organizacemi, zejména Econnectem a Ústavem pro ekopolitiku. Provoz internetové stránky bude pokračovat i po skončení kampaně. Projekt navazuje na informační kampaň Hra o Zemi 2002, která přiblížila veřejnosti téma trvale udržitelného rozvoje včetně konání Summitu o udržitelném rozvoji RIO + 10 v Johannesburgu. Výstupem kampaně byla internetová stránka www.hraozemi.cz a telefonní Ekolinka 222 518 352, které jsou nadále v provozu a průběžně aktualizovány. Kampaň koordinoval také Zelený kruh. Tisková zpráva Zeleného kruhu [ Zelený kruh, Kateřina Kociánová, Lublaňská 18, 120 00 Praha 2. Ekolinka 222 518 352, fax 222 518 319, e-mail
[email protected], www.zelenykruh.cz, www.hraozemi.cz ]
FINANCE Finanční podpora ochrany krajiny Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo brožurku pro nevládní organizace pod názvem Přímé finanční podpory na ochranu přírody v hospodářské krajině. Jsou zde na 24 stránkách stručně popsány jednotlivé programy využitelné na ochranu přírody v gesci MŽP a MZe a dále jednotlivé typy hospodářské krajiny a k nim příslušná podporovaná opatření. Zájemci si brožuru mohou vyzvednout buď na MŽP - na odboru vnějších vztahů (Helena Knappova nebo Petra Sadková), nebo na jednotlivých distribučních centrech MŽP v krajích. Helena Knappová [ Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor vnějších vztahů, tel. 267 122 226, e-mail
[email protected] ]
Rozvojová banka Rady Evropy Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank - CEB)umožňuje financovat různé projekty. Poskytuje půjčky ve třech prioritních oblastech: sociální integrace (pomoc uprchlíkům a migrantům; zlepšení života v městských a venkovských
oblastech; podpora vzniku pracovních příležitostí, podpora malým a středním podnikům apod.), životní prostředí (pomoc regionům postiženým přírodní nebo ekologickou katastrofou; ochrana životního prostředí, kulturního dědictví), rozvoj lidského kapitálu (vzdělávání; zdraví). Rozvojová banka RE (CEB) poskytuje půjčky jak soukromým subjektům, tak i státní sféře. S ohledem na prioritní oblasti poskytování úvěru, z kterých mohou být financovány tzv. měkké projekty (nejen), je tato banka alternativou k jiným finančním zdrojům tuzemským i zahraničním. V období 2005-2009 plánuje CEB zaměřit větší část své podpory na střední a východní Evropu. Obvyklou praxí je, že banka poskytuje půjčky, které kryjí maximálně 50 % výdajů projektu. Pokud se však jedná o projekt s tzv. silně sociálním aspektem, lze krýt např. až 85 % výdajů (jak se to v nedávné době stalo v Maďarsku). V některých případech poskytuje ze svého zvláštního fondu též dotace k úrokovým sazbám. Další podrobné informace lze nalézt na www.coebank.org. Agendu CEB zajišťuje Ministerstvo financí, odbor mezinárodních organizací. Mgr. Johana Jonáková [ Ministerstvo pro místní rozvoj, Odbor Rámce podpory Společenství, Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1. Tel. 224 861 372, e-mail
[email protected] ]
INTERNET Zajímavé weby o změně klimatu Spousta užitečných informací v češtině www.klima.ecn.cz Ministerstvo životního prostředí ČR www.env.cz Centrum pro dopravu a energetiku - elektronická verze brožury Jak Čechové ohřívají zeměkouli http://www.cde.ecn.cz/brozury/ gopeucz.htm Fotky z procházky klimatosaura po evropských městech www.foeeurope.org/dinosaur/ gallery/index.htm Oficiální stránky OSN o 9. mezinárodní konferenci o změně klimatu v Miláně 2003 http://unfcc.int/cop9/ 29
N
N Climate Action Network Europe http: //www.climnet.org Nevládní organizace o mezinárodních jednáních http: //www.climatenetwork.org/eco/ index.html
A
B
Í
D
K
A
Stránky věnované klimatickým „ropákům“ http://www.fossil-of-theday.org/ Stránky představující mezinárodní symbol ochrany klimatu http:// www.saveourclimate.org/
Z
P
R
Á
V
KS, HK
Y
Začátkem září proběhl ve Středisku ekologické výchovy SEVER Veletrh ekologických výukových programů pro žáky základních škol a studenty středních škol. Zúčastnilo se ho na 55 pracovníků středisek ekologické výchovy, ale i národních parků Krkonoše, České Švýcarsko a Šumava, správ CHKO, krajských i městských úřadů z celé ČR. Součástí programu na hlavní téma Krajina a její ochrana byla návštěva polského Domu tří kultur Parada v Niedamirowě, vznikajícího Domu obnovy tradic, ekologie a kultury - DOTEK na bývalé faře v Horním Maršově, dále přednášky o experimentální archeologii (Villa Nova Uhřínov) a vývoji krajiny Krkonoš (Pavel Klimeš, Veselý výlet Horní Maršov), koncert Ridiny Ahmedové Hlasokraj a samozřejmě řada ukázek ekologických výukových programů pro žáky ZŠ a SŠ. Johanka Kutáčková
Hnutí Duha a Centrum pro dopravu a energetiku připravily putovní výstavu o nejvážnějším ekologickém problému 21. století - globální změně klimatu. Výstava se konala v polovině září 2004 v Praze na náměstí Republiky před Obecním domem pod záštitou Klimatosaura uhložravého. Na místě bylo možno získat informace
Klimatosaurova putovní výstava v norském Oslo
o úsporách energie a využívání obnovitelných zdrojů. Výstava i Klimatosaurus již v té době měli za sebou návštěvu několika evropských zemí. Podle tiskové zprávy Hnutí Duha a Centra pro dopravu a energetiku
Tento časopis k vám přichází v rámci sítě škol M.R.K.E.V. (Medodika a realizace komplexní ekologické výchovy), do níž se vaše škola přihlásila. Projekt je koordinován SSEV Pavučina, podporován MŠMT. Základní a střední školy, které jsou zapojeny v tomto projektu, dostávají jeden výtisk zdarma. Ostatní zájemci si jej mohou objednat na adrese SEVERu ( viz tiráž). Cena jednoho výtisku je pak 35,- Kč, předplatné na celý ročník stojí 210,- Kč. BEDRNÍK říjen/2004 časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina
SEVER, 542 26 Horní Maršov 89 tel. 499 874 280, 499 874 326 e–mail
[email protected] www.sever.ecn.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel. 234 621 386 e–mail
[email protected]
Redakční rada: Blanka Truhlářová (Jihočeský kraj), Eva Kučerová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková a Šárka Klišová (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Eliška Václavíková (Plzeňský kraj), Tereza Malá (Praha), Lenka Daňková (Středočeský kraj), Miroslav Chlumský (Ústecký kraj), Soňa Baueršímová (Vysočina), Iva Hlinská (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko).
Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200 142 00 Praha – Písnice tel. 261 910 608 e–mail
[email protected] Grafická úprava, sazba + návrh obálky: Petr Kutáček Tisk: DAPE Brno Náklad: 1500 ks
Časopis Bedrník v r.2004 finančně podporují MŽP a MŠMT. Toto číslo finančně podpořil Magistrát hl. m. Prahy.
Uzávěrka příštího čísla 10. listopadu 2004, tematické zaměření: UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA Toto číslo vyšlo 10. října 2004 Vytištěno na recyklovaném papíře Příspěvky posílejte na adresu redakce.
Odbor městské zeleně Magistrátu hlavního města Prahy vznikl v roce 2001 po rozdělení původního odboru životního prostředí. V současné době sídlí v Letenské ulici na Malé Straně. Jeho činnost zahrnuje rozvoj, ochranu, správu a údržbu vybraných ploch pražské zeleně. Odbor také zastupuje hlavní město Prahu jako vlastníka pozemků zahrad a parků I. kategorie a vlastníka lesních pozemků. Má dále na starosti veškerou péči o zvláště chráněná území (přírodní rezervace a přírodní památky), o městské lesy (více než 2 500 ha lesů v majetku města, což je asi poloviny lesů na území hl. m. Prahy), stromořadí I. kategorie (více než 6 000 stromů v 99 ulicích města). Je správcem většiny drobných vodních toků i ploch na území Prahy. Mezi parky první kategorie ve správě odboru městské zeleně patří: Královská obora − Stromovka, park na vrchu Vítkově, parčík na Hradčanském náměstí, Vrtbovská zahrada a komplex zahrad vrchu Petřína − velmi známá Seminářská a Strahovská zahrada, zahrada vily Kinských, zahrada Nebozízek, Růžový sad a Petřínské sady. Nejznámějším z nich je jistě Stromovka, bývalá Královská obora. Po povodních v roce 2002, během kterých byla obora značně poškozena, je jí věnována velká péče. Málokdo ví, že 25. června letošního roku, tomu bylo právě 200 let, kdy císař František I. svým dekretem z roku 1804 zpřístupnil na žádost českých stavů Královskou oboru veřejnosti. V tomto významném roce se Stromovka dočká nového rozária u Planetária, které nahradí to původní, zničené povodněmi. Také už je rozpracován projekt na novou zahradní restauraci a sociální zázemí pro návštěvníky parku. Pokud se vše podaří, už v příštím roce bude možné posedět na terase nové
restaurace, přestavěné z památkově chráněného objektu bývalé vozovny. Úspěchem je také dokončená rekonstrukce dětského
území Prahy. Zajímavou staronovou metodou udržování zejména stepních lokalit je řízená pastva ovcí a koz, která probíhá již pátým rokem ve 23 lokalitách, např.
hřiště Kaštánek letos v červnu. Všechny herní prvky pro jednotlivé
v Prokopském údolí a Divoké Šárce. Pražské chráněné luční a stepní lokality vznik-
věkové kategorie dětí si pod vedením Centra pro komunitní práci
ly především zemědělskou činností našich předků a vyvinula se na nich rostlinná
vybrali při plánovacích víkendech a v anketách sami ti, kterým
společenstva, která jsou na tento druh údržby do značné míry vázána. Bez ní by
je hřiště určeno − především rodiče a děti. Se stejným přáním −
po čase zanikla. V Praze tak máme řadu přírodních památek, u kterých je zřejmé,
vytvořit hřiště, které by odráželo představy a přání návštěvníků
že jsou tak obhospodařovány více než 1000 let. Málokteré velkoměsto se může
Letenských sadů − se v současné době plánuje rekonstrukce hřiště v Kostelní ulici.
něčím takovým pochlubit. Stáda koz a ovcí pomáhají tradičním způsobem šetrně udržovat pražskou přírodu v kondici.
V Letenských sadech byla letos dokončena třetí etapa jejich obno-
Dalším okruhem činností odboru městské zeleně je péče o pražské potoky a ryb-
vy. Zahrnovala rekonstrukci cest včetně uvolnění stromů z asfaltu.
níky. Ve své správě má odbor téměř 212 km potoků, dále např. vodní nádrž Hosti-
Zrekonstruovaný úsek byl doplněn novými lavičkami, zahradními
vař, Džbán a Velký počernický rybník, jehož rekonstrukce se připravuje v současné
stoly, pítkem, osvětlením… Dále byla vybudována cyklostezka,
době. Ve dvou etapách bude probíhat oprava hráze, odbahnění rybníka a vybu-
dráha pro milovníky kolečkových bruslí a dětské
dování ostrůvku v nádrži včetně souvisejících vegetačních úprav. Řešení rekon-
hřiště ve stínu stromů. Památkově chráněným a krásným pražským parkem je rovněž za-
strukce a termíny všech prací budou přizpůsobeny době hnízdění ptáků a roční aktivitě obojživelníků i bezobratlých.
hrada Kinských, která také prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Zničené asfaltové cesty postupně nahrazuje žulová dlažba. Nová úprava je založena na vodních prvcích ve všech podobách.
Další praktické informace i zajímavosti můžete nalézt na webových stránkách hl. m. Prahy (www.praha-mesto.cz).
Odbor městské zeleně má ve správě také 76 zvláště chráněných maloplošných území z celkových 87, která se nachází na
Připravili pracovníci odboru městské zeleně Magistrátu hl. m. Prahy
…už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl, třeba v pralesích kácet, to bohužel. Můžu jen sklízet, co zasil jsem sám a zaplatit všechno, co komu kde mám…
[Robert Křesťan, z českého textu písně Marka Knopflera Telegraph Road]
