( E X E C U T I V E R U L E A N D E D U C A T I O N )

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky

Miroslava Kolářová

SPRÁVNÍ ŘÁD A ŠKOLSTVÍ

(EXECUTIVE RULE AND EDUCATION)

Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Dalimila Gadasová, Dr.

Olomouc 2010

Prohlašuji, ţe jsem tuto závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Olomouci 30. března 2010 ……………………………… vlastnoruční podpis

Děkuji JUDr. Dalimile Gadasové Dr. za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky. Miroslava Kolářová

Anotace Závěrečná bakalářská práce „Správní řád a školství“ se zabývá analýzou rozhodnutí na úseku školství se zaměřením na rozhodnutí o přijetí v letech 2007–2009. Teoretická část je zaměřena na vymezení právního rámce a základních pojmů v oblasti správního řádu, specifikuje správní akt. Praktická část analyzuje typy rozhodnutí, uvádí porovnání údajů o počtech uchazečů přihlášených a skutečně přijatých. Poslední část je věnována dotazníku ředitelů středních škol, a vlastnímu komentáři. Závěr posuzuje změny, které nastaly v rámci novelizace školského zákona a dopad těchto změn na střední školy.

Obsah ÚVOD...................................................................................................................................................................... 6 1.

PRÁVNÍ RÁMEC A ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................ 7 1.1 SPRÁVNÍ PROCES ............................................................................................................................................ 8 Správní řízení .................................................................................................................................................. 8 Subsidiarita správního řádu .......................................................................................................................... 10

2.

ROZHODNUTÍ ........................................................................................................................................... 11 2.1 SPRÁVNÍ AKT ................................................................................................................................................ 11 Náležitosti správních aktů ............................................................................................................................. 11 Vady správních aktů ...................................................................................................................................... 12 Individuální správní akty............................................................................................................................... 13 2.2 OBSAH ROZHODNUTÍ .................................................................................................................................... 13 Náležitosti rozhodnutí ................................................................................................................................... 13 Vlastnosti rozhodnutí .................................................................................................................................... 15 Doručování rozhodnutí ................................................................................................................................. 16 2.3 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍ ................................................................................................ 17 Řádné opravné prostředky ............................................................................................................................ 17 Mimořádné opravné prostředky .................................................................................................................... 19

3.

ANALÝZA VYBRANÝCH TYPŮ ROZHODNUTÍ ................................................................................ 21 3.1 ROZHODOVÁNÍ NA ÚSEKU STŘEDNÍ ŠKOLY ................................................................................................... 21 Rozhodnutí ředitele střední školy .................................................................................................................. 21 Zastupování ................................................................................................................................................... 24 3.2 PŘIJÍMÁNÍ DO PRVNÍHO ROČNÍKU VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍ ŠKOLE .............................................................. 25 Podmínky v přijímacím řízení ....................................................................................................................... 25 Rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělání ve střední škole ........................................................................... 26 Zápisový lístek ............................................................................................................................................... 28 3.3 POROVNÁNÍ POČTU PŘIJATÝCH ŢÁKŮ V LETECH 2007- 2009 SOŠ OBCHODU A SLUŢEB................................ 30 Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2007/2008 ............................................................... 30 Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2008/2009 ............................................................... 32 Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2009/2010 ............................................................... 34

4.

NÁZORY ŘEDITELŮ ŠKOL NA ÚROVNI STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ....................................... 38

ZÁVĚR A ÚVAHY DE LEGE FERENDA ....................................................................................................... 40 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 42 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................................. 43 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................................. 57

Úvod Změny v legislativě ve školství naši zákonodárci podporují a schvalují, ale vůbec neberou v potaz dopad přijatých zákonů na konkrétní vzdělávací instituce. Cílem mé bakalářské práce není obsáhnout celou legislativu, ale zabývat se správním řádem ve školství alespoň okrajově, blíţe specifikovat nynější stav administrativy ve školství, zvláště v oblasti rozhodování, které patří do pravomoci ředitele školy a školského zařízení. Porovnávám přijímací řízení v letech, kdy uchazeči měli moţnost podat pouze jednu přihlášku ke studiu, vzhledem k předchozím letům, kdy byla moţnost podání dvou přihlášek a nynějšímu paradoxu, kdy si zájemci o studium mohou podat v prvním kole aţ tři přihlášky ke studiu ve střední škole. A současně uvádím názory ředitelů středních škol. V první kapitole vymezuji právní rámec, zaměřuji se na obecné pojetí správního řádu, jeho stručnou charakteristiku, dále specifikuji legislativní rámec v oblasti školství. Ve druhé kapitole vysvětluji základní pojmy, jako jsou správní proces, jeho reţim, je zde i zmínka o subsidiaritě správního řádu. V obecném úvodu třetí kapitoly popisuji správní akt, jeho platnost a právní moc. Mimo jiné zde uvádím také náleţitosti těchto aktů a upozorňuji na jejich vady, jeţ se mohou ve správním řízení objevit. Blíţe specifikuji individuální správní akt, jeho vydávání a platnost. Ve čtvrté kapitole pojednávám o rozhodnutí a jeho součástech, blíţe se zaměřuji na rozhodování ředitelů střední školy, zvláště na jednotlivé druhy rozhodnutí, uvádím zde i příklady rozhodnutí, na něţ se správní řád nevztahuje. Nedílnou součástí je zastupování v řízení, které je v oblasti školství a vzdělávání jeho nedílnou součástí, tak jako náleţitosti rozhodnutí a opravné prostředky včetně autoremedury. Popisuji doručování a změny, které nastaly na úseku správního řádu. Praktická část mé práce analyzuje vybrané typy rozhodnutí, např. rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělání ve střední škole včetně podkladů pro rozhodnutí, také se zde objevuje nový pojem školského zákona - zápisový lístek. Součástí je také porovnání přijatých ţáků, včetně komentáře uvedených údajů a vyhodnocení dotazníku určeného ředitelům středních škol. V závěru práce poukazuji na problematické a obtíţné postavení ředitele školy a také na legislativu, která jim v mnohém nepomáhá řešit problémy spojené s jejich činností.

6

1. Právní rámec a základní pojmy Na začátku mé práce stručně charakterizuji správní řád a uvádím legislativu, která se vztahuje k oblasti vzdělávání. Během posledních dvaceti let prošel náš správní řád mnohými změnami, neţ získal současnou podobu, která byla publikována ve Sbírce zákonů v roce 2004. Ve spoustě případů navazuje tento správní řád na původní obecnou právní úpravu správního řízení. Současný správní řád se vyznačuje sloţitější právní úpravou neţ předchozí správní řád. Zabývá se správním řízením, které upravuje postup správního orgánu. Účelem správního řízení je vydávání rozhodnutí, kterým se určité věci zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby. V některých případech rozhoduje, zda daná osoba tyto práva a povinnosti má nebo nemá. Předpokládá se, ţe na správní řád budou navazovat další zvláštní zákony popřípadě i speciální úprava. Právě odlišný procesní postup nám stanovuje zvláštní zákon, coţ nemůţeme tvrdit o oblasti školství. Do obsahu správního řádu řadíme postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, dále pak právnických a fyzických osob, které mohou působit v rámci veřejné správy.1 Veřejná správa nám spravuje veřejné záleţitosti, zabezpečuje realizaci veřejných úkolů, a ty současně vykonává. Pečuje o veřejné blaho a vychází z principu ústavnosti, legality a legitimity. Vykonává ji stát, veřejnoprávní subjekty a jejich orgány a také další subjekty, na základě zákona. Veřejnou správu můţeme charakterizovat jako činnost, která má za cíl vykonávat ji ve veřejném zájmu a realizovat v mezích právního řádu.2 Do veřejné správy patří oblast školství, protoţe v sobě zahrnuje zajištění výchovy a vzdělání dětí předškolního věku, ţáků základních a středních škol, mimoškolní výchovu a studium na vysoké škole. Veřejnou správu v oblasti školství vykonává ředitel školy a ředitel školského zařízení, ale to pouze tehdy, kdy je zřizuje stát, kraj, obec, nebo svazek obcí.3 Školství je součástí vzdělávací politiky státu. Zákonodárci by si měli být vědomi, jak je důleţitá jeho úroveň, ať uţ z hlediska hospodářského, kulturního nebo sociálního, a věnovat pozornost kvalitě, která je samozřejmě závislá na dostatku finančních prostředků. Vzdělávání v České republice je sloţitý proces, dochází k častým změnám. Mezi poslední můţeme zařadit změny v podávání přihlášek ke studiu ve střední škole a také tvorbu nových školních vzdělávacích programů na různých úrovních, jak základního

1

srov. Vedral J., Správní řád-komentář, Bova Polygon, Praha 2006 srov. Gadasová D., Polián M., Správní právo, právní základ veřejné správy, díl 5, UP Olomouc, 2000 3 srov. Poláková H., Hromková M., Správní řád v praxi ředitelů škol a školských zařízení, Fakta v. o. s., Ţďár nad Sázavou 2005 2

7

vzdělávání, tak i středního. Důleţitý je výklad zákona i vyhlášek, aby bylo jasné, jaká jsou práva a povinnosti účastníků výchovně vzdělávacího procesu. Právo na vzdělání je uvedeno do konkrétní podoby a je obecně zakotveno v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Základním zákonem České republiky je Ústava České republiky. V Ústavě není přímo zmínka o školství a vzdělání, ale je zde odkaz na listinu základních práv a svobod, kde je v Hlavě čtyři uvedeno:4  Kaţdý má právo na vzdělání, školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.  Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních školách a středních školách, podle schopností občana a moţností společnosti i na Vysokých školách.  Zřizovat jiné školy neţ státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se můţe vzdělání poskytovat za úplatu.  Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. Mezi prameny práva patří:  Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 5  Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona.6  Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.7  Zákon o vysokých školách.8 Jednotlivá ustanovení nových právních předpisů v regionálním školství vyvolávají nejednotné výklady, jak je zřetelné z výše uvedených změn, proto je vţdy nutné je srovnat s praxí, aby nedocházelo k nejasnostem.9

1.1 Správní proces Správní řízení Upravuje v České republice správní řád, ten stanoví obecný postup ve správním řízení, pokud jiné zákony nestanoví zvláštní postup. Obsahuje zásady, principy a obecnou úpravu správního řízení, které jsou společné všem druhům správního procesu v různých odvětvích a na různých úsecích státní správy. Správní proces realizují správní orgány vţdy na základě zákona, kdy pomocí správního aktu rozhodují o právech a povinnostech daných subjektů.10 4

čl. 33 Listina základních práv a svobod, Ústava České republiky v platném znění zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon v platném znění 6 zákon č. 562/2004 Sb., v platném znění 7 zákon č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících v platném znění 8 zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění 9 srov. Valenta J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, ANAG, 2009 10 srov. Šíma A., Suk M., Základy práva pro střední a vyšší odborné školy C. H. Beck, Praha, 2006 5

8

Správní řízení neboli proces musí splňovat určitá základní pravidla, má za úkol vydat správní akt-zaloţit, změnit, ale i zrušit povinnosti a práva v konkrétní věci. Při tomto řízení mají být chráněna práva a zájmy jednotlivých osob. Správní orgán v rámci správního řízení činí úkony, které vedou k rozhodnutí, účastníci správního řízení mohou tyto úkony sledovat a popřípadě je hodnotit. Rozhodnutí, které vyplývá ze správního řízení, má být spravedlivé a napomáhat k otevřenosti správy a k její kontrole. Některé úkony mohou zasahovat do právních poměrů účastníků řízení, je důleţité jejich pochopení a vstřícnost, protoţe bez těchto zásahů by právní řízení nemohlo často probíhat. Správní řízení je otevřené, kaţdý účastník má právo kromě sledování vlastního procesu také dávat připomínky k činnosti ve správním řízení. Dále má účastník řízení právo na informovanost, ale i pomoc a poučení. Správní orgán je nositelem moci rozhoduje, to znamená, ţe má vrchnostenské postavení, a proto tento vztah nemůţe být rovný. Správní řízení se zahajuje podáním ţádosti nebo případně i jiného návrhu, a řízení můţe být zahájeno také z moci úřední. Ţádost podává osoba, která se domáhá, aby v rámci rozhodnutí jí bylo přiznáno určité právo, např. ve školství to můţe být povolení přestupu z jiné školy.11 Z ţádosti, kterou se zahajuje správní řízení, musí být jasné, kdo je ţadatel, co ţádá, popř. čeho se domáhá. Jestliţe ţádost vykazuje právní nedostatky, nemůţe být projednávána a řízení se zastaví. Ţádost můţe obsahovat nedostatky, jako je např. kdo podává ţádost, tzn. fyzická osoba neuvede údaje, jako je např. místo trvalého pobytu nebo jinou adresu důleţitou pro doručování, ale i neoznačení správního orgánu, kterému je ţádost určena. Při zjištění těchto nedostatků správní orgán je pomůţe ţadateli odstranit anebo ho vyzve, aby tyto nedostatky v určité době odstranil. Na tuto dobu se usnesením přeruší řízení. Procesní reţim stanoví, ţe většina správních aktů ve správním řízení se vydává na základě správního řádu s moţnými odchylkami, ty mohou vyplývat ze zvláštních právních předpisů. Je-li pouţití správního řádu vyloučeno, je nutno při vydávání správního aktu uplatnit alespoň základní zásady činnosti správních orgánů.12 Ve správním řízení se vede a zakládá spis označený spisovou značkou o projednávané věci. Spis se mimo správní řád zakládá dle potřeby. Do spisu se poznamenává obsah jednotlivých úkonů, kdyţ není zákonem určený jiný způsob, vţdy není nutné provádět písemný záznam. Všechny zkontrolované dokumenty týkající se řízení jsou uloţeny do spisovny. Z toho vyplývá, ţe spis obsahuje všechny jednací dokumenty.13

11 12 13

srov. Vedral J., Správní řád-komentář, Bova Polygon, Praha 2006 srov. Hendrych D., a kolektiv, Správní právo, obecná část, C. H. Beck, Praha, 2006 srov. Šromová E., Správní řízení od A do Z, ANAG, 2007

9

Subsidiarita správního řádu Pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup, správní orgány jednají na základě správního řádu nebo jeho ustanovení. Z toho vyplývá, ţe tato ustanovení správního řádu se pouţijí tehdy, kdyţ není stanoven ve zvláštním zákoně jiný postup. Jde o zásadu subsidiarity správního řádu, který je obecným procesním předpisem pro veřejnou správu. To znamená, ţe pravidla pro výkon veřejné moci musí být upravena zákonem. Zvláštní zákon, který vylučuje pouţití správního řádu nebo některých jeho ustanovení, musí obsahovat vlastní úpravu procesních postupů orgánů veřejné správy. Postup správního řádu není moţné bez náhrady vyloučit.14 Můţeme říct, ţe jestliţe existuje jiný právní předpis, který upravuje některou část, vztahující se k postupům správních orgánů v dané situaci tato úprava má přednost před správním řádem např. vedení řízení, rozhodování, doručování písemností.

15

Jako příklad můţeme uvést oblast školství, kdy ředitel školy při svém rozhodování pouţije školský zákon a v případě, ţe projednávaná věc není součástí školského zákona, tak postupuje dle správního řádu.

14

srov. Vedral J., Správní řád-komentář, Bova Polygon, Praha 2006

15

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006

10

2. Rozhodnutí 2.1 Správní akt V této části se zabývám rozhodnutím správních orgánů, včetně náleţitostí, dále doručováním rozhodnutí adresátům a uvádím zde také opravné prostředky v rámci rozhodnutí správního orgánu. Správním aktem se rozhoduje o určité otázce, kdy správní orgán řeší právní poměry určitých osob v konkrétním případě. Vydávání správních aktů je jednou z činností veřejné správy, kdy správní orgán vydává rozhodnutí, které je závazné pro jednotlivé adresáty. Z výsledku správního aktu musí být účastníkům řízení jasné, kdo vlastně vydává tento správní akt, proto je nutné jeho přesné a srozumitelné označení. Vyplývají z něj právní účinky a vyjádření vůle správního orgánu. Rozlišujeme obsah správního aktu a doprovodné informace, které se v praxi často zamění za obsah např. poučení účastníků, ale můţe to být i poznámka o zákonných důsledcích správního aktu apod. Výsledkem správního aktu je rozhodnutí vydávané zpravidla písemně, ale můţe být vyhlášeno i ústně a poznamenáno do spisu.16 Do spisu se poznamenává většinou usnesení, ale můţe se týkat i rozhodnutí a to zvláště v případě, kdy se účastníci správního řízení vzdali písemného doručení. Ústně je vyhlášena výroková část, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Všechny tyto údaje úřední osoba poznačí do spisu včetně údajů, data vydání, vyhotovení a otiskem úředního razítka. Na poţádání vydá účastníku řízení písemné potvrzení, které obsahuje všechny náleţitosti jako rozhodnutí.17 Správní akty jsou rozhodnutí správních orgánů, mohou být vydávány jen v mezích zákona a stanoveným způsobem. V podstatě jde o ochranu práv a zájmů osob. Správní orgán prosazuje vţdy veřejné zájmy, ale pokud nastane konflikt, mělo by dojít ke spravedlivému vyváţení jak soukromých zájmů osob, tak i zájmu veřejného.18 Náležitosti správních aktů Kompetenční náležitosti se zaměřují na pravomoc správních orgánů, na jejich hmotně právní působnost a upravují proces, který vede k vydání správního aktu. Správní akt vydává funkčně, věcně a místně příslušný orgán v rozsahu své pravomoci. Při rozhodování jde o stanovení povinnosti, potvrzení právního vztahu nebo přiznání oprávnění. Kromě jednoduchého rozhodnutí jsou i rozhodnutí sloţené, které nám řeší zároveň více otázek a také mohou řešit právní poměry více osob.

16

srov. Gadasová D., Polián M., Správní právo, právní základ veřejné správy, díl 2, UP Olomouc, 2000

17

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 18


11

Vyhotovení obsahu správního aktu provádí správní orgán, který je oprávněný vydat rozhodnutí. Z obsahu je účastníkům řízení zřejmé, jak správní orgán rozhodl zvláště pak právní účinky a odůvodnění. Náleţitosti správních aktů z hlediska obsahu stanovuje zákon nebo mohou vyplývat z obecných zásad správního práva. V ţádném případě by neměl odporovat dobrým mravům a zasahovat do práv a svobod adresátů. Vnější forma aktu je vţdy písemná, označuje se jako rozhodnutí, popř. jiným způsobem, který je dán zákonem. Adresát má právo obdrţet písemné vyhotovení rozhodnutí. Procedurální náleţitost stanoví norma správního práva, která obsahuje poţadavky na postup správního orgánu při vydávání aktu. Vady správních aktů Je zcela zřejmé, ţe správní orgán, který vydal rozhodnutí, o němţ účastníci tvrdí, ţe je vadné, bude tvrdit opak, to znamená, ţe je bezvadné. Tento problém často souvisí se subjektivním pocitem adresáta, protoţe není spokojen s rozhodnutím správního orgánu. Jednou z vad správních aktů můţe být případ, kdy rozhodnutí nemá všechny náleţitosti. Další moţností je také individuální správní akt, který odporuje principu dobré správy a demokratického právního státu. Mezi závaţné vady správních aktů patří takový správní akt, kdy adresát nemůţe splnit povinnosti. Z toho vyplývá, ţe správní akt nebyl vydán na právním podkladu, ale také mohl být vydán orgánem, jenţ nebyl příslušný k vydání aktu. U vadných správních aktů bereme v potaz stupeň závaţnosti popř. charakter vad nebo spíše důsledky, které tyto vady způsobují.19 Rozhodnutí je posuzováno jako bezvadné do doby neţ zákonem oprávněný orgán rozhodnutím určí vadu a rozhodnutí opraví, změní nebo zruší. Správní rozhodnutí můţe obsahovat vady věcně nesprávné či nezákonné a také nicotné (nulitní). Rozhodnutí, které je věcně nesprávné můţe mít běţné chyby v psaní, kdy můţe dojít k překlepu nebo k chybě z důvodu špatných početních operací. Je nutné posoudit tuto vadu, zda nevykazuje závaţnější prvky. Opravu zřejmých nesprávností provádí orgán, který rozhodnutí vydal na poţádání účastníka nebo z moci úřední. Správní orgán vydá opravné rozhodnutí v případě, ţe je nutné opravit výrokovou část. Jiţ z názvu vyplývá, ţe nezákonná rozhodnutí jsou v rozporu se zákonem. Další případ je, kdyţ v obsahu chybí náleţitosti, které předepisuje zákon. Nezákonné rozhodnutí je i takové, kdy při řízení došlo k porušení procesních pravidel. Zákon stanoví postupy pro odstranění nezákonnosti rozhodnutí.20

19

srov. Hendrych D., a kolektiv, Správní právo, obecná část, C. H. Beck, Praha, 2006

20

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006

12

Další vada správního aktu je taková, kdy rozhodnutí je absolutně neplatné (nicotné). Toto rozhodnutí má váţné vady – správní orgán neměl pravomoc takové rozhodnutí vůbec vydat nebo nebyl věcně příslušný, ale také můţe ukládat povinnost, kdy splnění by bylo trestným činem.21 Individuální správní akty Jakoţto jednostranné správní úkony se vztahují na adresáty v konkrétní věci, vydávají je správní orgány v rámci své působnosti a pravomoci. Adresátem je fyzická nebo právnická osoba. Individuální správní akty mají rozsáhlou působnost v okruhu veřejné správy, zasahují do všech oblastí. 22 Jak jiţ bylo uvedeno Individuální správní akt je výsledkem činnosti orgánů veřejné správy, kdy orgány rozhodují o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech daného účastníka řízení. Správní akty potvrzují konkrétní právo a povinnosti přesně stanovených adresátů. Individuální správní akty mohou být vydávány jako individuální akty vnější, coţ jsou správní rozhodnutí, nebo vnitřní individuální akty často sluţební pokyny. Individuální správní akty vnějšího charakteru jsou podzákonné jedná se tedy o jednostranné uplatnění obecně závazného pravidla. Individuální správní akty jsou správní rozhodnutí a v důsledku jsou právně závazné pro fyzické a právnické osoby. Není důleţitý stav nadřízenosti a podřízenosti ani vztah adresáta orgánu státní správy. Rozhodnutí vnější nemusí být vţdy správním rozhodnutím, mohou to být různá vyjádření, sdělení či osvědčení. Na rozdíl od těchto aktů individuální sluţební pokyny jsou vydávané ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Vzhledem k hierarchii jsou právní pravidla uplatňována na konkrétní případy a adresáti jsou v podřízenosti orgánu veřejné správy, jenţ tento akt vydal. Individuální akty interního charakteru musí být vydávány vţdy na základě zákona a v jeho mezích.23

2.2 Obsah rozhodnutí Náležitosti rozhodnutí Rozhodnutí vyhovuje ţádosti nebo ji zamítá a můţe ukládat i povinnost. Ve správním řádu je uveden kromě rozhodnutí ještě jeden typ výstupu činnosti správního orgánu a to je usnesení. Usnesení řeší průběţná opatření a jiné procesní otázky.21 Rozhodnutí, obsahuje výrok, více výroků není výjimkou rozhodnutí, jeho součástí jsou právní ustanovení pouţitá při rozhodování a řešení otázky, která byla předmětem správního řízení. Dále je v rozhodnutí uvedeno odůvodnění, které má být přesvědčivé, to znamená, ţe 21

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 22


23

srov. Kadečka S., Průcha P., Správní právo-obecná část, Masarykova univerzita, Brno, 2008

13

jsou uvedeny důvody, které vedly k rozhodnutí, a podklady které byly pro rozhodnutí pouţity. Vedlejší ustanovení, můţe doplňovat vlastní obsah výroku, např. stanovovat podmínky pro výkon uděleného oprávnění nebo pro splnění povinnosti.24 Správní orgán můţe při rozhodování vyhovět v plném rozsahu všem účastníkům řízení a v tomto případě není nutné, aby rozhodnutí obsahovalo odůvodnění. Rozhodnutí dále obsahuje poučení o tom, jestli je moţné podat řádný opravný prostředek. Subjektem, který rozhoduje ve veřejné správě, by měla být osoba dostatečně kompetentní, aby byla schopna zvolit nejlepší z nabízených moţností. Tyto osoby mohou rozhodovat, pouze v mezích zákona a nesmí překročit rámec své kompetence.25 Rozhodnutí můţe mít více forem, zpravidla se vyhotovuje písemně, ale správní orgán také můţe uvést záznam rozhodnutí do spisu. Rozhodnutí se v takovém případě vyhlašuje ústně a účastník můţe dostat na poţádání písemné potvrzení. Další moţností je elektronická verze rozhodnutí na ţádost účastníka, to znamená, ţe adresát obdrţí písemné rozhodnutí elektronickou poštou. Elektronickou verzi vyhotovuje úřední osoba, písemné vyhotovení potvrdí tím způsobem, ţe místo otisku úředního razítka slovně vyjádří tuto skutečnost. Rozhodnutí potvrdí svým zaručeným elektronickým podpisem. Tento podpis je zaloţen na kvalifikovaném certifikátu.26 Výrok rozhodnutí je jednou ze základních částí rozhodnutí správního orgánu. Výrokem rozhodnutí se rozumí autoritativní a závazné řešení otázky, která je předmětem správního řízení. V záhlaví výrokové části je uvedeno na jakém základě a dle kterého ustanovení se ve věci rozhoduje, coţ je důleţité pro případ přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení. Rozhodnutí se vţdy vztahuje k určité osobě, či osobám, proto musí být součástí výrokové části označení účastníků řízení. Výrok dále upravuje právní účinky rozhodnutí a jedině výrok můţe nabýt právní moci a vykonatelnosti.27 Odůvodnění je jednou z důleţitých částí rozhodnutí. Správní orgán uvádí důvody výroku, tzn. podklady, které byly pouţity, způsob vypořádání s námitkami a případnými návrhy účastníků řízení. Právě z odůvodnění se můţeme dozvědět, jestli správní orgán vzal v potaz návrhy a vyjádření účastníků řízení. Na tomto základě pak účastníci řízení zvaţují podání odvolání. Kromě účastníků řízení je odůvodnění důleţité i pro nadřízené orgány v případě přezkoumání rozhodnutí. Ze zákona je zřejmé, ţe jakmile se vyhoví všem účastníkům řízení, potom rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění. Poučení je součástí rozhodnutí informuje účastníky řízení, jestli mohou podat odvolání nebo rozklad. Uvádí lhůtu, ve které je moţno podat řádný opravný prostředek a od kdy se 24


25

srov. Pomahač R., Vidláková O., Veřejná správa, Nakladatelství C. H. Beck, 2002

26

srov. Šromová E., Správní řízení od A do Z, ANAG, 2007

27

srov. Hendrych D., a kolektiv, Správní právo, obecná část, C. H. Beck, Praha, 2006

14

tato lhůta počítá. Dále specifikuje orgán, který by měl o opravném prostředku rozhodovat. Pokud nemá odvolání odkladný účinek je to nutné v poučení jasně uvést. Při odkladném účinku se odkládá právní moc, vykonatelnost a jiné právní účinky odvolání. 28 Vlastnosti rozhodnutí Platnost správního aktu nastává po uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku. Správní akt nabývá právní moci marným uplynutím lhůty pro podání odvolání či rozkladu, ale také kdyţ se účastníci řízení této moţnosti vzdají. Podmínkou je oznámení adresátovi, pokud je adresátů více, tak doručením poslednímu z adresátů. Odvolání, rozklad nebo jiný opravný prostředek není moţné uplatnit v případech, kdy to zákon výslovně zakazuje nebo neexistuje procesní reţim.29 V právní moci je rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti němu jiţ nelze podat řádný opravný prostředek. Při vydání se rozhodnutí stává platným, ale ne závazným. To znamená, ţe účastníci řízení se mohou domáhat změny pomocí řádných opravných prostředků. Vykonatelnost rozhodnutí umoţňuje splnění povinností uloţené správním orgánem účastníku řízení i v případě, ţe s rozhodnutím nesouhlasí. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci je vykonatelné. Splnit určitou povinnost je moţné později, kdyţ je součástí výroku tzv. pozdější vykonatelnost. Pozdější plnění povinnosti nastává i v případě, jestliţe neuplynula lhůta uvedená ve výroku rozhodnutí. Kromě pozdějšího plnění povinnosti z rozhodnutí existuje rozhodnutí předběţně vykonatelné. Stanoví ho správní orgán na základě zákona, kdyţ odvolání nemá odkladný účinek.28 Dodrţení lhůty pro vydání rozhodnutí znamená, ţe po zahájení řízení správní orgán vydá rozhodnutí bez zbytečných průtahů. Vydává ho nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, tato doba se prodluţuje v případě provádění některých důleţitých úkonů, jako je předvolání, předvedení, popřípadě nařízení ústního jednání. Další prodlouţení lhůty nastává z důvodů provedení doţádání, ale i v případě, ţe je nutné vypracovat znalecký posudek nebo doručit písemnost do ciziny. Můţe nastat situace, ţe nejsou dodrţeny lhůty ze strany správního orgánu v tom případě účastník řízení, se můţe domáhat, aby správní orgán tuto skutečnost napravil. Pokud lhůty nedodrţí účastník řízení, nemůţe se domáhat nápravy. Nadřízený správní orgán řeší tento problém, kdyţ se dozví, ţe rozhodnutí nebylo vydáno v zákonem stanovené lhůtě. Správní orgán má zahájit řízení na ţádost nebo z úřední moci ve lhůtě 30 dnů, jestliţe v této lhůtě nezahájí řízení, nadřízený správní orgán učiní opatření proti nečinnosti. Nadřízený správní orgán určí správnímu orgánu lhůtu k nápravě, můţe prodlouţit i zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí usnesením, ale pouze tehdy, ţe správní orgán v této

28

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 29 srov. Gadasová D., Polián M., Správní právo, právní základ veřejné správy, díl 2, UP Olomouc, 2000

15

době rozhodnutí učiní. Tato moţnost nastává i v případě, ţe tento postup je pro účastníky výhodnější. Nadřízený orgán vydává usnesení o ochraně před nečinností, oznamuje to příslušným správním orgánům a účastníkům, kterých se řízení týká.30 Doručování rozhodnutí Vyhotovené písemnosti správní orgán doručuje adresátům sám nebo za pomoci dalších subjektů např. provozovatele poštovních sluţeb. Správní orgán bere v úvahu, zda při doručování nedojde ke zbytečným průtahům a zda způsob doručování neporušuje zákon. Písemnosti určené do vlastních rukou stanovuje zákon. Ve školství se zásadně písemnosti doručují prostřednictvím České pošty. Doručovatelem jsou fyzické osoby, které vystupují jako úřední osoby, jsou vázáni poštovním tajemstvím dle zvláštního zákona. V případě, ţe je nutné doloţit doručení písemnosti, poštovní doručovatel vystaví doklad, který potvrdí doručení písemnosti. Pokud není moţné doručit písemnost je nutné doručení opakovat.31 Zpravidla se písemnost doručuje na adresu trvalého pobytu fyzické osoby, která můţe být pouze jedna, a ta je uvedena v informačním systému evidence obyvatel. Účastník řízení můţe poţádat o doručení písemnosti na jinou adresu, neţ je uvedena v evidenci obyvatel, správní orgán zpravidla tomuto poţadavku vyhoví. Při doručování do vlastních rukou se musí písemnost doručit přímo adresátovi. Nicméně adresát má moţnost si určit osobu, kterou zmocní převzetím písemnosti. Plná moc v tomto případě musí být písemná a ověřená. Existují i písemnosti, které není nutno doručovat do vlastních rukou, tehdy můţe převzít písemnost jiná osoba, která bydlí na stejné adrese a adresátovi písemnost předá. Pokud adresát není k zastiţení, poštovní doručovatel mu zanechá v domovní schránce oznámení o uloţení písemnosti. Písemnost se uloţí a adresát je upozorněn na její vyzvednutí. Pokud si adresát ve stanovené lhůtě písemnost nevyzvedne, vrací se správnímu orgánu, který ji vydal.32 Změny v doručování V roce 2009 došlo ke změnám Správního řádu v oblasti doručování, které se týká doručování a ukládání písemností. Písemnosti, které jsou uloţené a nevyzvednuté, je moţné vloţit do domovní schránky adresáta, popř. na jiné vhodné místo. V případě, ţe tento postup nebude moţný, vrátí se písemnost zpět správnímu orgánu, který ji odeslal. Vzhledem k těmto změnám nové obálky obsahují příkaz k vloţení písemnosti do schránky či na jiné vhodné místo. Prohlášení, které obsahuje příkaz, je moţné uloţit jen 10 dní, po uplynutí lhůty se vrací správnímu orgánu.

30

srov. Šromová E., Správní řízení od A do Z, ANAG, 2007

31

srov. Jemelka L., Pondělíčková K., Bohadlo D., Správní řád, komentář, nakladatelství C. H. Beck, 2008

32

srov. Poláková H., Hromková M., Správní řád v praxi ředitelů škol a školských zařízení, Fakta v.o.s., Ţďár nad Sázavou, 2005

16

Doručenka obsahuje více informací a slouţí jako doklad o doručení. Obsahuje údaje, o doručení písemnosti nebo jejím vyzvednutí. Jestliţe se správnímu orgánu vrátí pouze doručenka, je zřejmé, ţe na základě příkazu byla písemnost vloţena do schránky adresáta. Z poučení adresáta vyplývá, ţe pokud si nevyzvedne písemnost do 10 dnů od doby, kdy byla připravena k vyzvednutí je povaţována za doručenou. Můţe nastat situace, kdy si adresát z váţných důvodů nemohl vyzvednout písemnost. Správní orgán na základě ţádosti můţe rozhodnout o neplatnosti doručení nebo určení okamţiku doručení. Adresát se můţe domoci určení pozdějšího okamţiku doručení, a tím zlepšit své procesní postavení. Tuto moţnost má do 15 dnů ode dne, kdy pominula překáţka, která adresátu bránila si vyzvednout písemnost, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy měla být písemnost nejpozději vyzvednuta. Určení neplatnosti můţe nastat, pokud nebyly splněny veškeré poţadavky doručení, tedy nelze určit okamţik doručení. V případě odmítnutí převzetí písemnosti nebo znemoţnění předání poučení, je písemnost povaţována za doručenou dnem, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o doručení. Písemnost se povaţuje za doručenou, pokud si adresát nevyzvedne písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Doručování do datové schránky je podmíněno zřízením a zpřístupněním datové schránky účastníka řízení nebo jiné oprávněné osoby. Správní orgán musí takové osobě doručovat písemnosti do datové schránky. Adresa pro doručování můţe být vedena v evidenci obyvatel dle zvláštního právního předpisu. Kaţdá osoba můţe u správního orgánu poţádat o doručování písemností na určitou adresu. Správní orgán by měl respektovat volbu adresy pro doručování a to v rámci dobré správy a ochrany práv a oprávněných zájmů. Pokud není uvedena jiná adresa správní orgán bude doručovat na adresu zapsanou v evidenci obyvatel, pokud si účastník řízení nezvolil jinou adresu, nebo jestli neţádal o doručování na elektronickou adresu.33

2.3 Opravné prostředky proti rozhodnutí Řádné opravné prostředky I po nabytí účinnosti zákona, kterým se mění školský zákon, bude platit, ţe ředitel školy, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy, postupuje na základě správního řádu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jiný postup.34 To znamená, ţe na rozhodnutí ředitele střední školy se vztahují obecné předpisy o správním řízení a proti rozhodnutí je přípustné odvolání.

33

zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů

34

srov. Jemenka L., Pondělíčková K., Bohadlo D., Správní řád, komentář, nakladatelství C. H. Beck, 2008

17

Správní řád obsahuje opravné prostředky řádné, kterými jsou odvolání a rozklad a mimořádné opravné prostředky, kam řadíme přezkumné řízení a obnovu řízení. Opravné prostředky slouţí k ochraně práv osob, které byly účastníky řízení. Jejich smyslem je změna nebo zrušení nesprávných a nezákonných rozhodnutí.35 Odvolání můţe podat jedině účastník řízení, v případě nezletilého je to jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec. Účastník podává odvolání podle svého uváţení, stejně tak jiţ podané odvolání můţe vzít zpět. Oznámením rozhodnutí má další moţnost a to vzdát se práva na odvolání. Odvolání tak jako rozklad patří mezi řádné opravné prostředky, podává se proti rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni, pokud to nevylučuje zákon. Jiná osoba neţ účastník řízení nemůţe podat odvolání, kdyby v praxi tato situace nastala, správní orgán odvolání zamítne. Jakmile účastník řízení vezme odvolání zpět, ztrácí moţnost znovu se odvolat a to i v případě, ţe odvolací lhůta ještě neuplynula. Dispoziční zásada v odvolacím řízení obsahuje také moţnost vzdát se práva na odvolání. Jestliţe se účastník vzdá práva na odvolání, rozhodnutí nabude právní moci ihned za podmínky, ţe byl jediným účastníkem řízení. Můţe nastat situace, kdy účastník řízení se vzdá práva na odvolání dříve, ještě před oznámením rozhodnutí, v tom případě odvolání není právně účinné a správní orgán mu zachová lhůtu na podání odvolání. Podání odvolání se provádí písemně popř. ústně do protokolu a musí obsahovat předepsané náleţitosti.36 Pomocí odvolání se účastníci řízení brání rozhodnutí, se kterým nesouhlasí. Odvolání se vztahuje na orgán, který rozhodl v prvním stupni. Napadnout je moţné jednotlivé výroky, vedlejší ustanovení, ale také celou výrokovou část. Účastník řízení by měl v odvolání konkrétně uvést, proti čemu se odvolává, jinak se odvolání vztahuje na celé rozhodnutí. Do doby neţ se vyřídí odvolání se rozhodnutí stejně jako vykonatelnost odkládá, to znamená, ţe nenabývá právní moci, pokud není jinak stanoveno v zákoně. Odvolací orgán v rámci své úřední povinnosti posoudí rozhodnutí, ale nezabývá se vadami, pokud k tomu není důvod. Jestliţe se odvolání vztahuje na celé rozhodnutí, provádí se úplná kontrola zákonnosti. Z toho lze vyvodit, ţe odvolací orgán přezkoumává správnost rozhodnutí podle toho, jak je uvedeno v rozsahu odvolání a jinak pouze, kdyţ jde o veřejný zájem. Rozklad je řádným opravným prostředkem, má stejnou funkci jako odvolání. Tímto opravným prostředkem můţe účastník správního řízení rozloţit nebo zvrátit vydané rozhodnutí. Rozklad na rozdíl od odvolání nemůţe být projednáván v druhém stupni, to znamená, ţe rozhodnutí náleţí správnímu orgánu, který ho vydal, ale nejedná se

35

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 36 srov. Jemenka L., Pondělíčková K., Bohadlo D., Správní řád, komentář, nakladatelství C. H. Beck, 2008

18

o autoremeduru. Z daného vyplývá, ţe na řízení o rozkladu se vztahují v přiměřené míře ustanovení o odvolacím řízení.37 Mimořádné opravné prostředky Mimořádné opravné prostředky lze podat proti rozhodnutí, které nabylo právní moci. V případě marného uplynutí lhůty k podání řádného opravného prostředku, ale také vzdáním se této moţnosti nebo zpět vzetím podání. Nárok na uplatnění těchto mimořádných opravných prostředků není vţdy. Změna nebo zrušení napadeného správního rozhodnutí představuje velký zásah do jiţ existujícího právního stavu. Obnova řízení se vztahuje na pravomocné rozhodnutí ve věci. Důvodem můţe být např. zjištění nových důkazů, které sice v době řízení existovaly, ale účastník je nemohl uplatnit. Účastník se nemůţe domáhat obnovy řízení, pokud svá práva mohl uplatnit v odvolání. O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který věc projednával v posledním stupni. V případě zamítnutí ţádosti správní orgán informuje ţadatele, ten se můţe odvolat. Ţádost o obnovu řízení můţe mít odkladný účinek v případě poškození účastníka nebo veřejného zájmu.38 Přezkumné řízení není moţné zahájit jiným způsobem neţ z moci úřední, a to v případě pochybnosti, ţe je vydáno v rozporu s právními předpisy. Přezkoumání rozhodnutí je dalším mimořádným opravným prostředkem a na rozdíl od obnovy řízení není na něho právní nárok. Účastník řízení můţe dát podnět na zahájení řízení, v tom případě můţe přezkoumání provést správní orgán, který rozhodnutí vydal. Při tomto rozhodnutí musí vyhovět účastníku řízení, popř. jiným zainteresovaným osobám bez výhrad (rozhodnutí je podobné autoremeduře). Správní orgán, který vydal rozhodnutí je informován o zahájení přezkumného řízení, a má stanovené lhůty pro zahájení nového řízení. Přezkoumání rozhodnutí umoţňuje pouze nápravu nezákonných rozhodnutí, která jiţ nabyla právní moci. Správní orgán má při zrušení nebo změně rozhodnutí dbát o to, aby byla co nejméně dotčena práva nabytá v dobré víře.39 Správní orgán můţe vydané rozhodnutí změnit nebo zrušit v rámci odvolání, pouze v případě, ţe plně vyhoví účastníku řízení, který podal odvolání proti rozhodnutí (autoremedura). Neţ správní orgán pouţije moţnost autoremedury, tak zjistí, zda jsou splněny všechny podmínky. V případě, ţe se odvolání týká jiného účastníka či účastníků, musí předem všichni souhlasit s autoremedurou. Pokud nesplní podmínky, musí věc postoupit odvolacímu správnímu orgánu.40 37 38

srov. Hendrych D., a kolektiv, Správní právo, obecná část, C. H. Beck, Praha, 2006 http://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-spravnim-radu.aspx

39

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 40 srov. Gadasová D., Polián M., Správní právo, právní základ veřejné správy, díl 5, UP Olomouc, 2000

19

To znamená, ţe v případě odvolání, ředitel školy zváţí rozhodnutí, které vydal. Dle svého uváţení můţe původně vydané rozhodnutí zrušit a vydat nové rozhodnutí, kde ţadateli v plném rozsahu vyhoví.

20

3. Analýza vybraných typů rozhodnutí 3.1 Rozhodování na úseku střední školy Na úseku střední školy rozhoduje ředitel, při své činnosti se řídí školským zákonem, který upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních.

Školský zákon stanoví podmínky, za kterých se vzdělávání

a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství.41 Rozhodnutí ředitele střední školy Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v níţe uvedených případech.42 V případě ţádosti o přeřazení žáka do vyššího ročníku ředitel školy této ţádosti zpravidla vyhovuje za podmínky vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který nebude absolvovat. Ředitel školy určuje rozsah tohoto přezkoušení a také termín, do kdy je nutno tuto podmínku splnit. Přeřadit ţáka je moţné kdykoliv v průběhu roku, protoţe školský zákon ţádné období neuvádí. Ředitel školy zjistí všechny skutečnosti týkající se přeřazení ţáka a také, zda mu to bude ku prospěchu. Je tedy zcela na úvaze ředitele, zda ţádosti o přeřazení do vyššího ročníku vyhoví. Přijetí ke vzdělání ve střední škole je podmíněno přihláškou, tu podává zájemce o studium na dané škole, popř. zákonný zástupce nezletilého v určených termínech. Součástí této přihlášky musí být souhlas nezletilého ţáka ke studiu, výstupní hodnocení, které obdrţel na základní škole a v některých případech i lékařský posudek. V současné době se podávají tři přihlášky ke studiu ve střední škole. Ředitel stanoví pro všechny uchazeče ve všech kolech přijímacího řízení stejná kritéria. Hodnocení uchazečů je na základě znalostí, která jsou uvedena na vysvědčení základního vzdělání, dále na základě výstupního hodnocení taktéţ ze základní školy a případně výsledkem přijímací zkoušky, pokud byla součástí přijetí.43 Přestup do jiné školy je umoţněn tehdy, kdy je ţadatel ţákem jiné střední školy, kteréhokoli ročníku. Toto řízení můţe být zahájeno na základě ţádosti zletilého ţáka nebo zákonného zástupce nezletilého. O přestupu rozhoduje ředitel školy, kde si ţák podal ţádost 41

zákon č. 561/2004 Sb., ustanovení §1, školského zákona v platném znění

42

zákon č. 561/2004 Sb., ustanovení § 165/2, školského zákona v platném znění

43


21

a můţe mu stanovit rozdílovou zkoušku včetně jejího rozsahu a termínu vyhotovení. Tato zkouška musí být vykonána před rozhodnutím.44 Ředitel školy můţe uznat celé dosaţené vzdělání nebo jeho část na základě doloţených dokladů nejdéle do 10 let. Druhou moţností pro uznání vzdělání je vykonání zkoušky, kterou stanoví ředitel školy. V případě uznání vzdělání ředitelem školy, uvolní ţáka z vyučování na základě rozsahu uznaného vzdělání.45 Změna oboru v průběhu středního vzdělávání na stejné škole můţe být povolena na základě ţádosti. Ţák na tuto změnu nemá právní nárok, záleţí na uváţení ředitele školy. Pokud ředitel školy usoudí, ţe je to ve prospěch ţáka, opět můţe stanovit rozdílovou zkoušku. Přerušení středního vzdělávání nejde na dobu delší neţ dva roky. Délka přerušení studia je uvedena v ţádosti a ředitel školy ji poznamená ve výroku rozhodnutí. Příkladem na střední škole můţe být těhotenství a to zvláště tehdy, kdy praktické vyučování nesplňuje podmínky pro těhotné, nebo jsou vykonávány práce zakázané těhotným ţenám. Uznání dosaženého vzdělání je moţné pouze na ţádost, jejíţ součástí jsou doklady o vzdělání, které nemohou být starší deseti let. Ţák při zkoušce stanovené ředitelem školy musí prokázat znalosti z tohoto vzdělání.46 Uznání dosaţeného vzdělání přináleţí řediteli školy i v případě, ţe jde o celoţivotní vzdělávání. Můţe jít o uznání kompletního dosaţeného vzdělání nebo částečného vzdělání. Kompletním vzděláním je myšleno úspěšné ukončení střední, vyšší odborné nebo vysoké školy. Znamená to, ţe ředitel školy musí posoudit vzdělávací program, který zájemce absolvoval a toto vzdělání zohlednit. V případě částečného vzdělání je myšleno absolvování určitého ročníku na jiné škole, ale také neformální vzdělávání. Zde je stanoveno, ţe získané vzdělání nesmí být starší 10 let. Je moţná výjimka a to tehdy, kdy zájemce prokáţe své znalosti u zkoušky, kterou stanoví ředitel školy.47 Individuální vzdělávací plán můţe ředitel školy povolit nezletilému ţákovi na základě doporučení školského poradenského zařízení. Týká se to ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami nebo ţáků s mimořádným nadáním. Povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu ve středním vzdělávání můţe ředitel povolit na základě závaţných důvodů a to mohou být např. zdravotní důvody.48 Jako příklad můţeme uvést sportovní přípravu ţáka, kdy ředitel školy stanoví účast ve vyučování dle osobních moţností, současně stanoví přezkoušení v kaţdém čtvrtletí, kdy termíny si ţák dohodne sám. Pokud se individuální studium týká ţáka 3. ročníku, ředitel 44

zákon 561/2004 Sb., ustanovení § 66, školského zákona v platném znění

45

zákon 561/2004 Sb., ustanovení § 70, školského zákona v platném znění

46


47

srov. Valenta J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, nakladatelství ANAG, 2009

48

zákon č. 561/2004 Sb., ustanovení § 18, školského zákona v platném znění

22

školy stanoví, do jakého termínu ţák musí mít uzavřenou klasifikaci, aby mohl vykonat závěrečnou zkoušku v řádném termínu. Řízení o opakování ročníku na střední škole se zahajuje na ţádost ţáka zletilého, nezletilého ţáka zastupuje zákonný zástupce. Ředitel školy povolí opakování po zhodnocení studijních výsledků tehdy, kdyţ na konci druhého pololetí ţák neprospěl nebo byl nehodnocen. V případě, ţe ředitel školy vyhoví a povolí opakování ročníku, vydává doklad např. sdělení. Při zamítnutí opakování ročníku vydává ředitel školy rozhodnutí.49 Podmíněné vyloučení a vyloučení žáka ze školy patří mezi kázeňská opatření v případech, kdy ţák závaţným způsobem porušil povinnosti, které stanoví školský zákon. Rozhodnutí o vyloučení musí obsahovat konkrétní důvody. Ředitel školy by měl vţdy zjistit, zda jednání ţáka bylo úmyslné, zaviněné a závaţné ze zákona. Při podmíněném vyloučení ředitel stanovuje zkušební dobu a to nejdéle na dobu jednoho roku. Při tomto rozhodnutí dochází k zásahům do práv ţáka, zvláště práva na vzdělání. Pokud v době podmíněného vyloučení se ţák dopustí dalšího zavinění porušení povinností, můţe být ředitelem školy vyloučen ze školy.50 Školský zákon ne zrovna šťastným způsobem řeší, kdy se na rozhodování ředitele školy a školského zařízení vztahuje správní řád. Ve školském zákonu je zakotveno, ţe pokud nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle školského zákona správní řád. Rozhodnutí v oblasti státní správy taxativně stanoví, kdy se správní řád pouţije a kdy ne. Současně se, nezabývá rozhodnutími, které ředitel přijímá, např. uvolnění ţáka zcela nebo z části vyučování některého předmětu. Správní řád se výslovně nevztahuje na tato rozhodnutí:  odebrání či udělení schvalovací doloţky učebním textům i učebnicím pro základní a střední vzdělávání Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy  klasifikace ţáka z jednotlivých zkoušek, zkušební komisi u závěrečné zkoušky  vyloučení ţáka zadavatelem z písemné zkoušky a písemné části maturitní zkoušky zadávané ministerstvem  přezkoumání průběhu a výsledku závěrečné a maturitní zkoušky krajským úřadem  přezkoumání průběhu a výsledku absolutoria na konzervatoři krajským úřadem  přezkoumání průběhu a výsledků absolutoria na vyšší odborné škole krajským úřadem.51

49


50


51


23

Zastupování V případě zastupování jsou rodiče zákonnými zástupci do té doby, neţ jejich dítě dosáhne věku 18 let. Kdyţ je účastníkem řízení nezletilé dítě, které je schopno vyjádřit své názory, zvolí správní orgán takový postup, aby jeho názor zjistil. Správní orgán poskytne dítěti moţnost přímo nebo prostřednictvím zástupce, popř. příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí, se vyjádřit k projednávané věci, která se ho dotýká. V zájmu dítěte, můţe správní orgán zjistit jeho stanovisko i bez přítomnosti rodičů nebo osob, které jsou zodpovědné za výchovu dítěte. Taková situace můţe nastat, správní orgán k tomuto úkonu přizve jinou vhodnou dospělou osobu. K názoru dítěte správní orgán přihlíţí na základě jeho věku a rozumové vyspělosti.52 Při rozhodování na úseku školství se často jedná o práva a povinnosti nezletilých ţáků, proto je nutno připomenout, ţe je-li účastníkem řízení fyzická osoba, jenţ nemá způsobilost k právním úkonům, musí být zastupována. Ze zákona o rodině je jasné, ţe zákonným zástupcem nezletilého jsou rodiče. V případě, ţe ţák rodiče nemá nebo nejsou procesně způsobilí, ale i v případě, ţe byli zbaveni rodičovských práv, soud ustanoví opatrovníka, který bude jeho zákonným zástupcem. Při osvojení dítěte, jsou osvojitelé zákonným zástupcem. Můţe nastat i případ, kdy zákonný zástupce nebo opatrovník nechce v řízení jednat sám, můţe si zvolit zástupce. Toto zastoupení je moţné pouze na základě plné moci. V tomto případě vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Zmocnění zastupování musí mít písemnou formu anebo plná moc musí být prohlášena do protokolu.53

52


53


24

3.2 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole Podmínky v přijímacím řízení I kdyţ došlo k novelizaci školského zákona, ve střední škole se můţe vzdělávat kaţdý, kdo splňuje podmínky pro přijetí. Podmínkou přijetí na střední školu je úspěšné absolvování základního vzdělávání. Další podmínky stanoví ředitel střední školy, v rámci kritérií přijímacího řízení. Výjimkou můţe být situace, kdy mimořádně nadaný ţák můţe dosáhnout základního vzdělání před splněním povinné školní docházky, a to umoţňuje i jeho přijetí na střední školu. V rámci přijímacího řízení rozhoduje ředitel školy o přijetí zájemce ke studiu, jestliţe prokáţe vhodné schopnosti, vědomosti, zájmy a také zdravotní způsobilost. Přijímací řízení ke vzdělání na střední školy a jeho podmínky dosáhly změn dvěma novelami, a to jak v roce 2008, tak i v roce 2009. Kaţdé kolo přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy, počet těchto kol není omezen. Pro přijetí do prvního ročníku střední školy musí ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. Termín pro první kolo přijímacího řízení stanoví prováděcí právní předpis. Ředitel školy můţe v rámci přijímacího řízení rozhodnout o konání přijímací zkoušky, ta ověřuje předpoklady ke studiu. Formu stejně tak i obsah určuje ředitel školy, a také alespoň dva termíny konání přijímací zkoušky. V případě konání přijímací zkoušky musí být stanoveno celkové pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělání v prvním kole přijímacího řízení. V případě, ţe ředitel školy rozhodne, ţe se přijímací zkouška nekoná, informuje zájemce, popř. jejich zákonné zástupce bez zbytečného odkladu. Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro přijímací řízení v určeném oboru pro příští školní rok. Všechny tyto výše uvedené informace musí ředitel školy zveřejnit dle jednotlivých specifik. K těmto informacím musí být umoţněn dálkový přístup.54 K naplnění tříd jednotlivých oborů můţe ředitel školy po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do konce srpna. Přihláška se podává přímo řediteli školy a počet přihlášek není omezen. O vyhlášení dalšího kola přijímacího řízení musí ředitel školy informovat krajský úřad. Oznamuje počet volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání. Krajský úřad tyto údaje zveřejní i dálkovým přístupem.55 Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole umoţňuje přijmout ţáka do vyšších ročníků, ale to pouze tehdy, ţe jeho znalosti vykazují dostatečnou úroveň. Rozhodnutí o přijetí včetně stanovení podmínek je v kompetenci ředitele střední školy. 54


55


25

Jestliţe ředitel přijímá ţáka do vyššího ročníku, můţe mu uznat dosaţené vzdělání, na jehoţ základě je moţno přizpůsobit nejen organizaci, ale i obsah vzdělávání dané situaci ţáka. Co se týká uznávání dosaţeného vzdělávání, není omezeno jen na doloţení vysvědčení z jiných škol, ale ředitel školy můţe do vyššího ročníku daného oboru přijmout zájemce, jenţ získal dílčí kvalifikaci v tomto oboru dle zákona.56 Rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělání ve střední škole Ve střední škole je moţné přijmout ke vzdělávání zájemce studium, pokud splnili povinnou školní docházku a současně splní podmínky pro přijetí, to znamená, ţe prokáţí schopnosti, vědomosti a zájem, popř. zdravotní způsobilost. Správní rozhodnutí ředitele střední školy o přijetí zájemce ke vzdělání ve střední škole je asi nejčastějším rozhodnutím. Před tímto rozhodnutím musí být rozhodnutí o přijímacím řízení.

57

Konkrétně se rozhodování ředitele školy o přijetí ke vzdělání odvíjí od přijetí přihlášky ve střední škole. Základní škola nemá povinnost poskytnout ţáku přihlášku ke studiu, Originální formulář tiskopisu není důleţitý, ale podstatný je obsah. Ředitel školy má povinnost vydat tiskopis přihlášky zájemci o studium, kdyţ vyhlásí další kolo přijímacího řízení. Náležitosti přihlášky jsou přesně vymezeny. Tiskopis přihlášky zájemci o studium řádně vyplní, přiloţí potvrzení lékaře o způsobilosti vzdělávat se ve vybraném oboru, pokud je to nutné. Přihlášku odevzdá osobně ve škole, kterou si vybral pro další studium nebo vyuţije sluţeb pošty. Povinným obsahem přihlášky ke studiu na střední škole jsou zvláště doklady o předchozím průběhu vzdělávání. Doloţení klasifikace je většinou potvrzení základní školy, které je vyznačeno většinou na zadní straně přihlášky. Jinak má moţnost doloţit ověřené kopie vysvědčení. Protoţe se ve většině případů hlásí na střední školy nezletilí zájemci, které zastupují zpravidla rodiče jako zákonní zástupci, tak tito nezletilí vyjadřují svůj souhlas podpisem na přihlášce. Coţ je obsaţeno v úmluvě o právech dítěte, kdy je dítě schopno se svobodně vyjadřovat v záleţitostech, které se ho týkají.56 V předešlých letech byla moţnost podat dvě přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, tento stav přetrvával aţ do roku 2006, kdy se přistoupilo k podávání jedné přihlášky. V roce 2009 nastala situace, která přetrvává i v tomto roce, je moţno podat aţ tři přihlášky do prvního kola přijímacího řízení do denní formy vzdělávání. Zájemce tedy můţe podat aţ tři přihlášky na jednu školu do různých oborů. Ředitel školy posuzuje kaţdou přihlášku samostatně.

56


57


26

Termíny přijímacích zkoušek do střední školy jsou stanoveny vyhláškou, ale konkrétní dny konání stanovuje ředitel školy, vţdy v pracovní dny. Současně má ředitel školy povinnost zaslat pozvánku k přijímací zkoušce14 – dní před vlastním konáním přijímací zkoušky. Podmínkou této pozvánky jsou informace o poţadavcích na zkoušky, kritéria přijímacího řízení. Ředitel školy můţe vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení, a to bez ohledu, zda jiţ bylo ukončeno první kolo přijímacího řízení. Přijímací řízení není časově omezeno, odvíjí se od moţnosti školy a naplnění daných oborů vzdělání. Ředitel školy můţe stanovit náhradní termín přijímacího řízení na základě řádné písemné omluvy zájemce o studium, kterou obdrţí nejdéle do 3 dnů od termínu konání přijímací zkoušky. Ředitel školy po té stanoví náhradní termín a zašle pozvánku k náhradní zkoušce a to nejpozději 7 dnů před konáním zkoušky. Hodnocení zájemců o studium je výslovně stanoveno. Ředitel školy stanovuje jednotná kritéria pro všechna kola přijímacího řízení Zájemci o studium se hodnotí na základě znalostí, která uvádí vysvědčení a také výstupní hodnocení ze základní školy a popř. výsledky odborných soutěţí. Jestliţe je podmínkou přijetí ke studiu ve střední škole přijímací zkouška, stává se součástí hodnocení. 58 Ředitel školy je povinen do třech pracovních dnů od konání přijímací zkoušky, určit pořadí zájemců. Můţe nastat situace, ţe zájemce o studium na střední škole se ze závaţných důvodů nedostavil k přijímací zkoušce, a na základě omluvy mu ředitel školy stanovil náhradní termín. Přijímací zkouška v náhradním termínu můţe ovlivnit pořadí zájemců o studium. V takovém případě řediteli školy nezbývá neţ vyuţít volná místa, která jsou určena pro případná odvolání. Lhůta pro odeslání rozhodnutí ředitele školy je stanovena prováděcím právním předpisem a váţe se na termín pro přijímací zkoušky do oborů v denní formě studia, kde není nutná talentová zkouška. Školský zákon stanoví poměrně krátké lhůty pro doručení rozhodnutí ředitele školy o přijetí či nepřijetí zájemce ke studiu ve střední škole. Ředitel školy odešle rozhodnutí prostřednictvím pošty do vlastních rukou. V případě, ţe adresát není zastiţen na dané adrese, tak poštovní doručovatel nechá v poštovní schránce oznámení o uloţení písemnosti.59Oznámení obsahuje poučení, o následcích nevyzvednutí písemnosti v daném termínu. Následkem nevyzvednutí je doručení tzn., ţe běţí lhůta pěti pracovních dnů. Pokud marně uplyne lhůta pro uloţení písemnosti, vrátí se zpět řediteli školy prostřednictvím pošty, kde jsou uvedeny veškeré údaje o uloţení písemnosti.

58


59


27

Na základě takto krátké lhůty můţe nastat situace, ţe uplyne stanovená lhůta pro odevzdání zápisového lístku. Proto by základní školy měly poskytovat nejen zájemcům o studium na střední škole, ale i zákonným zástupcům, všechny informace týkající se přijímacího řízení ve středních školách. Písemnost doručována do vlastních rukou jednoznačně uvádí adresáta, který je oprávněn tuto písemnost převzít. Máme i jiné formy doručování, které se týkají písemnosti, kde je nutné potvrzení o převzetí. To je důleţité vţdy, kdyţ správní řád ukládá, ţe účastníci musí být předem informováni o určitém úkonu, nebo chtějí uplatnit své právo. Písemnost, kde musí být potvrzeno převzetí je moţné doručit např. jiné vhodné osobě, která bydlí ve stejném místě a souhlasí s předáním určené osobě. Můţe nastat situace, kdy adresátu nepředá písemnost a on se o ní vůbec nedozví. V tomto případě se napraví chyba dodatečným seznámením s podklady důleţitými pro rozhodnutí.60 Na rozdíl od správního řádu, který stanoví lhůty pro uloţení písemnosti 15 dnů a doručení nastane po uplynutí 10 dnů, tak lhůta pro doručení písemnosti dle školského zákona je 5 pracovních dnů. Tato úprava ve školském zákoně má přednost před obecnými lhůtami. Podobně je ve školském zákoně stanovena lhůta pro odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení. Tato lhůta činí 3 pracovní dny od doručení rozhodnutí a je platná pro všechny ředitele škol bez ohledu na zřizovatele. Právo uchazeče na odvolání proti rozhodnutí je opět stanoveno ve školském zákoně, ale chybí zde orgán, jenţ by byl kompetentní o odvolání rozhodnout. U škol veřejných to zajišťuje kraj tak jako v letech předešlých, problémem spíše zůstává situace škol soukromých a církevních. Tyto školy si pro vlastní potřebu stanoví vnitřní předpis, dle kterého si stanoví odvolací orgán a mohou také vyuţít moţnosti zřizovatele. Právní úprava pro doručení nerozlišuje, tak jako předchozí, zda se jedná o přijetí či nepřijetí zájemce ke studiu, a uvádí jednotnou lhůtu pro rozhodnutí, coţ jsou 3 pracovní dny. Novou povinností zájemce o studium ve střední škole je ve lhůtě 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí odevzdat řediteli školy zápisový lístek.61 Zápisový lístek Podání tří přihlášek v prvním kole přijímacího řízení a v dalších kolech neomezený počet přihlášek přináší středním školám více administrativní práce a problémy, protoţe i kdyţ ředitel školy vydá rozhodnutí o přijetí, nebude znám skutečný počet ţáků, kteří v září nastoupí. Vzhledem k této nejistotě byl zaveden zápisový lístek, kterým zájemce o studium ve střední škole potvrdí svůj úmysl se v dané škole vzdělávat.

60

srov. Černý P., Dohnal V., Korbel F., Prokop M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání, Linde Praha, a.s. 2006 61 srov. Valenta J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, nakladatelství ANAG, 2009

28

Zájemce o studium má k dispozici jeden zápisový lístek, ten mu vydá základní škola, pokud je jejím ţákem. V případě, ţe zájemce o studium ve střední škole není ţákem základní školy, tak mu zápisový lístek vydá krajský úřad na základě místa trvalého pobytu.62 Náležitosti zápisového lístku V záhlaví zápisového lístku je uvedeno, kdo vystavil zápisový lístek, zda škola nebo krajský úřad. Dále je zde uvedeno IZO (identifikační číslo zařízení) školy a evidenční číslo. Hlavička kromě názvu „Zápisový lístek ke vzdělávání ve střední škole/konzervatoři“ obsahuje jméno a příjmení uchazeče, datum a místo narození a adresu bydliště uchazeče. Protoţe se zpravidla jedná o nezletilého uchazeče je zde uvedeno také jméno a příjmení zákonného zástupce. Vlastní obsah zápisového lístku uvádí název školy, do níţ se uchazeč hlásí, kód a název oboru. Dále podpisy uchazeče, zákonného zástupce včetně uvedení data. Ředitel školy převzetí zápisového lístku potvrdí podpisem a razítkem školy. Zápisový lístek má v obsahu i zrušení zápisu, které je stvrzeno opět podpisy uchazeče a jeho zákonného zástupce v případě potřeby a taktéţ podpis ředitele včetně razítka školy. V případě rozhodnutí zájemce o studium na jiné škole, neţ kde doloţil zápisový lístek, můţe si tento zápisový lístek vzít zpět. Jako příklad můţeme uvést situaci, uchazeči o studium došlo rozhodnutí o přijetí na jinou školu, a on chce studovat právě na této škole, v tom případě musí poţádat ředitele školy, kde původně zápisový lístek odevzdal, o jeho navrácení. Zákon nestanoví řediteli školy ţádnou lhůtu na vrácení zápisového lístku. Stejně tak není uvedena lhůta, do kdy můţe zájemce poţádat o zpětné vydání zápisového lístku. To můţe znamenat, ţe před zahájením školního roku se řediteli rozpadne třída popř. celý obor vzdělávání. Problém, který zákon neřeší, nastane tehdy, kdyţ zájemci o daný obor, kteří byli řádně přijati, zjistí, ţe tento obor nebude vůbec otevřen. Řediteli školy tak vzniká moţnost vyhlásit v září další kolo přijímacího řízení. V dnešní době je tato praxe spíše výjimkou vzhledem k nynějšímu stavu populace. Pokud zájemce o studium ve střední škole ztratí zápisový lístek nebo ho poškodí, případně zničí, musí poţádat ředitele školy nebo krajský úřad o vydání náhradního zápisového lístku. Součástí této ţádosti je čestné prohlášení, ţe původní zápisový lístek nebyl ani nebude pouţit na střední škole. Z daného vyplývá, ţe zákon neumoţňuje opakovaně ţádat o vydání zápisového lístku.63

62 63

srov. Valenta J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem, nakladatelství ANAG, 2009 http://scio.cz/skoly/majak/zaplistek.asp

29

3.3 Porovnání počtu přijatých žáků v letech 2007- 2009 SOŠ obchodu a služeb Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2007/200864 První kolo přijímacího řízení

Kód oboru

obor

Přihlášeno/ zúčastnilo se

Přijato/ z toho zrušeno

Nepřijato

Odvolalo se

Přijato na odvolání

29-53-H/001

Pekař

2/2

2/0

0

0

0

29-54-H/002

Cukrář-výroba

12/12

11/0

10

0

0

31-58-H/001

Krejčí-dámské oděvy

2/2

2/0

0

0

0

65-53-H/001

Číšník-servírka

44/44

30/1

14

1

1

65-52-H/001

Kuchař

46/46

38/3

8

1

0

66-52-H/001

Aranţér

26/26

22/1

4

1

0

69-51-H/001

Kadeřník

39/36

29/1

7

3

2

66-51-H/004

Prodavač-smíšené zboţí

10/10

10/0

0

0

0

31-59-E/001

Šití oděvů

4/4

4/0

0

0

0

64.41-L/521

Podnikání denní

67/54

29/3

25

5

5

64-41-L/521

Podnikání večerní

29/21

20/0

1

0

0

Celkem I. kolo

281/257

197/9

60

11

8

Z uvedených tabulek lze vyčíst počty ţáků, kteří se hlásili ke studiu na konkrétní obory v prvním a druhém kole přijímacího řízení a také stav celkem přijatých ţáků. V minulém roce byly počty obdobné. Druhé kolo přijímacího řízení Kód oboru

obor



Nepřijato

Odvolalo se


29-53-H/001

Pekař

4/4

4/0

0

0

0

29-54-H/002

Cukrář-výroba

8/6

6/1

0

0

0

31-58-H/001


22

2/0

0

0

0

65-52-H/001

Kuchař

24/24

21/2

3

0

0

66-52-H/001

Aranţér

15/14

11/4

3

1

1

66-51-H/004


16/16

16/2

0

0

0

64-41-L/521


10/8

8/0

0

0

0

Celkem II. kolo

79/74

69/9

5

0

0

64

Výroční zpráva SOU obchodu a sluţeb 2006/2007

30

Výsledek přijímacího řízení v jednotlivých oborech kód oboru

Obor

přijato celkem žáků

29-53-H/001

Pekař

6

29-54-H/002

Cukrář-výroba

16

31-58-H/003


4

65-53-H/001

Číšník/servírka

30

65-52H/001

Kuchař

54

66-52-H/001

Aranţér

29

69-51-H/001

Kadeřník

30

66-51-H/004


24

31-59-E/001

Šití oděvů

4

64-41-L/521

Podnikání denní

31

64-41-L/521


28

Celkem

256

Tato tabulka nám udává celkový stav přijatých ţáků v jednotlivých oborech a také počty uchazečů o nástavbové studium denní i večerní formou. V roce 2007 po dlouhých letech došlo na krátkou dobu ke změně zákona v přijímacím řízení. Změny se týkaly přijímání ţáků ke studiu ve středních školách. To znamená, ţe místo dvou přihlášek si mohli ţáci podávat přihlášku pouze jednu, coţ pro ně bylo stresující a v případě nepřijetí na vybranou školu určitě deprimující. Zákonným zástupcům v takovém případě nezbylo nic jiného neţ zjišťovat volná místa na školách. Rok 2007 byl zřejmě prvním v dlouhé řadě, kdy velká část škol upustila od přijímacího řízení, anebo si stanovila podmínky přijetí na základě průměrů ze základních škol jako kritérium pro přijetí, a ostatní zájemci skládali přijímací zkoušku dle zákona. Z uvedených tabulek je zřejmé, ţe se výrazně projevuje pokles populace v daném roce, který dle předpokladů bude mít i nadále klesající tendenci a proto hrozí, ţe některé obory zaniknou. Na školách, ve kterých je vzdělání zakončeno výučním listem, dochází k velkému poklesu zájmu uchazečů o studium, v případě školy obchodu a sluţeb se to týká zvláště oborů pekař a krejčí, jak je uvedeno výše. V tomto roce se obory neotevřely, a došlo taktéţ ke sníţení stavu zaměstnanců. Dále v tabulkách můţeme sledovat velký zájem o obory dlouhodobě ţádané a ze strany zájemců preferované, coţ je kadeřník a aranţér, který dnes není zaměřen pouze na typickou aranţérskou činnost, ale směřuje více do reklamy. Mezi stále velmi ţádané patří obory, kuchař a číšník, kde zpravidla není problém naplnění jednotlivých tříd. Co se týká nástavby ať jiţ denní nebo večerní, je zájem tak velký, ţe škola není schopna vyhovět všem zájemcům o toto maturitní studium.

31

Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2008/200965 První kolo přijímacího řízení

Kód oboru

obor



Nepřijato

Odvolalo se


29-53-H/001

Pekař

7/7

7/0

0

0

0

29-54-H/002

Cukrář-výroba

15/15

15/0

0

0

0

29-54-H/003

Cukrovinkám-pečivář

2/2

2/2

0

0

0

31-58-H/001


0

0

0

0

0

65-53-H/001


11/11

11/0

0

0

0

65-52-H/001

Kuchař

30/30

30/1

0

0

0

66-52-H/001

Aranţér

27/27

27/2

0

0

0

69-51-H/001

Kadeřník

70/67

30/2

0

0

0

66-51-H/004


5/5

5/0

0

0

0

31-59-E/001

Šití oděvů

2/2

2/2

0

0

0

64.41-L/521

Podnikání denní

45/45

30/1

15

5

3

64-41-L/521


24/24

24/5

0

0

0

Celkem I. kolo

238/235

183/15

52

9

5

Stejně jako výše uvedené tabulky nám tyto uvádí počty ţáků přihlášených a přijatých v jednotlivých oborech střední odborné školy. Můţeme sledovat, ţe v tomto roce škola otevřela nový obor cukrovinkář-pečivář, ale obor krejčí pro nezájem ţáků otevřen nebyl. Druhé kolo přijímacího řízení Kód oboru

obor



Nepřijato

Odvolalo se


29-53-H/001

Pekař

2/2

2/0

0

0

0

29-54-H/002

Cukrář-výroba

6/4

4/0

0

0

0

31-58-H/001


23/21

21/2

0

0

0

65-52-H/001

Kuchař

27/22

22/2

0

0

0

66-52-H/001

Aranţér

8/6

6/2

0

0

0

66-51-H/004


6/5

5/0

0

0

0

64-41-L/521


20/20

15/0

5

0

0

Celkem II. kolo

92/80

75/6

5

0

0

65

Výroční zpráva o činnosti SOU 2007/2008

32


Obor

přijato celkem ţáků

29-53-H/001

Pekař

9

29-54-H/002

Cukrář-výroba

19

29-54-H/003

Cukrovinkář-pečivář

0

31-58-H/003


0

65-53-H/001

Číšník/servírka

30

65-52H/001

Kuchař

49

66-52-H/001

Aranţér

29

69-51-H/001

Kadeřník

30

66-51-H/004


10

31-59-E/001

Šití oděvů

0

64-41-L/521

Podnikání denní

32

64-41-L/521


34

Celkem

242

Pro porovnání tyto tabulky ukazují zanedbatelné rozdíly ţáků přihlášených a přijatých vzhledem k předchozímu roku. V roce 2008 byl setrvalý stav, to znamená, ţe zájemci o studium měli stále omezené moţnosti, protoţe se jich týkala skutečnost podání jedné přihlášky pro přijetí ke studiu ve střední škole. V tomto roce můţeme pozorovat, ţe se přihlásilo více zájemců ke studiu o obor pekař na rozdíl od oboru krejčí, ale stále nízký počet přihlášených ţáků nedovolil otevření ani jednoho z těchto oborů. Můţeme sledovat mírný nárůst u oboru cukrář-výroba, zato velký pokles u oboru číšník-servírka. Po jednání s Úřadem práce a na základě ţádosti firmy Nestlé došlo v tomto roce ke snaze otevřít obor cukrovinkář. Ale i kdyţ firma Nestlé prováděla nábor, o tento obor byl velmi malý zájem.

33

Údaje o přijímacím řízení do 1. ročníku školního roku 2009/201066 První kolo přijímacího řízení

Kód oboru

obor

Přihlášeno

Přijato

Odevzdalo zápisový lístek

29-53-H/01

Pekař

6

6

0

0

0

0

29-54-H/01

Cukrář

26

26

8

0

0

0

29-51-H/01

Výrobce potravin

15

15

10

0

0

0

31-58-H/01


6

6

1

0

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník

72

33

15

39

4

4/2

43

33

15

10

2

1/1

56

31

20

25

3

3/2

65-51-H/01 65-51-H/01

Kuchař-číšník,zaměření, číšník servírka Kuchař-číšník,zaměření, kuchař

Nepřijato

Odvolalo se


66-52-H/01

Aranţér

57

32

9

25

4

4/1

69-51-H/01

Kadeřník

143

31

16

112

15

7/5

66-51-H/01

Prodavač

19

19

8

0

0

0

31-59-E/001

Šití oděvů

2

2

1

0

0

0

64.41-L/524

Podnikání denní

165

30

20

135

6

4/4

64-41-L/524


70

34

23

36

4

1/1

Celkem I. kolo

680

298

146

382

38

24/16

Z uvedených počtů ţáků přihlášených a přijatých můţeme proti předchozím letům sledovat nejen počet přihlášených a přijatých ţáků, ale také kolik z přihlášených ţáků odevzdalo zápisový lístek a to znamená projevilo váţný zájem o studium. Můţeme sledovat i změny názvů některých oborů, kdy cukrovinkář - pečivář na základě školních vzdělávacích programů má název výrobce potravin. Dále vidíme nově kombinované obory kuchař-číšník se zaměřením na kuchaře a kuchař-číšník zaměřený na číšníka. V nástavbovém studiu můţeme sledovat velký zájem o denní studium, na jehoţ základě jsme otevřeli ještě jednu třídu. Z uvedených čísel můţeme sledovat o které obory je největší zájem. Od doby, kdy je otevřen obor kadeřník je o toto studium stále velký zájem.

66

Výroční zpráva o činnosti SOU 2008/2009

34

Druhé kolo přijímacího řízení Kód oboru

Obor

Přihlášeno

Přijato


Nepřijato

Odvolalo se


29-53-H/01

Pekař

0

0

0

0

0

0

29-54-H/01

Cukrář

5

5

1

0

0

0

29-51-H/01

Výrobce potravin

2

2

2

0

0

0

31-58-H/01

Krejčí

0

0

0

0

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník

14

13

6

1

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník, zaměření číšník, servírka

14

14

7

0

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník, zaměření, kuchař

7

7

2

0

0

0

66-52-H/01

Aranţér

10

10

5

0

0

0

69-51-H/01

Kadeřník

16

8

6

8

2

2/2

66-51-H/001 Prodavač

8

8

3

0

0

0

31-59-E/001

Šití oděvů

0

0

0

0

0

0

64-41-L/524

Podnikání denní

21

17

15

4

1

0

64-41-L/524


12

9

4

3

1

1/1

Celkem II. Kolo

109

93

51

16

4

3/3

Při pohledu na tyto tabulky je zřejmé, ţe bylo nutné, aby ředitel školy vyhlásil třetí kolo přijímacího řízení. Kdyţ se zaměříme na obor pekař, můţeme sledovat, ţe v prvním kole se přihlásilo 6 zájemců, ţádný z nich neodevzdal zápisový lístek. Ve druhém a třetím kole se nepřihlásil do tohoto oboru ţádný zájemce, tím pádem tento obor na škole zaniká. Třetí kolo přijímacího řízení Přijato


Nepřijato

Odvolalo se


0

0

0

0

0

2

2

0

0

0

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Kuchař-číšník

5

5

5

1

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník, zaměření číšník, servírka

3

3

3

0

0

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník, zaměření, kuchař

3

3

2

0

0

0

66-52-H/01

Aranţér

11

11

10

0

0

0

69-51-H/01

Kadeřník

2

2

2

0

0

0

66-51-H/001 Prodavač

8

8

8

0

0

0

31-59-E/001

Šití oděvů

0

0

0

0

0

0

64-41-L/524

Podnikání denní

17

16

15

1

0

0

64-41-L/524


1

1

1

0

0

0

Celkem III. kolo

53

52

49

1

0

0

Kód oboru

Obor

Přihlášeno

29-53-H/01

Pekař

0

29-54-H/01

Cukrář

2

29-51-H/01

Výrobce potravin

31-58-H/01

Krejčí

65-51-H/01

35


Obor

přijato celkem ţáků

29-53-H/01

Pekař-není otevřen

0

29-54-H/01

Cukrář

11

29-51-H/01

Výrobce potravin

13

31-58-H/01

Krejčí-není otevřen

0

65-51-H/01

Kuchař-číšník

28

65-51-H/01

Kuchař-číšník,zaměření, číšník, servírka

26

65-51-H/01

Kuchař-číšník,zaměření,kuchař

26

66-52-H/01

Aranţér

25

69-51-H/01

Kadeřník

31

66-51-H/01

Prodavač

19

31-59-E/001

Šití oděvů-není otevřen

0

64-41-L/521

Podnikání denní

54

64-41-L/521


30

Celkem

263

Ve výše uvedených tabulkách můţeme sledovat změny, které nastaly v souvislosti se změnou zákona, zvláště pak v počtech ţáků, kteří se hlásili k přijímacímu řízení. Na základě změny zákona mají uchazeči o studium paradoxně oproti předchozím letům moţnost v prvním kole podání tří přihlášek. Vzhledem k moţnosti podat o jednu přihlášku více došlo k velkému nárůstu administrativní práce, to můţeme sledovat nejen v uvedených tabulkách a údajích, které uvádím, ale i následujícím průzkumu. Z tabulek je na první pohled zřejmé, ţe bylo nutné vypsat třetí kolo přijímacího řízení k naplnění některých oborů, coţ se v minulosti nestalo. Na rozdíl od minulých let, kdy přihlášky ke studiu posílaly základní školy, si od roku 2009 podání přihlášky zajišťuje kaţdý uchazeč sám, nebo prostřednictvím zákonného zástupce, se přijímání těchto přihlášek stalo zatěţujícím. Přihlášky, ať jiţ přicházely poštou nebo byly doručovány osobně, z kanceláře sekretářky udělaly „období otevřených dveří“, tak veškerý čas věnovaný pouze přijetí přihlášky se několikanásobně prodlouţil. Vzhledem k moţnosti podání tří přihlášek se agenda v roce 2009 ztrojnásobila vzhledem k roku 2008. Ve vztahu k přihlášce je vedena agenda v podobě spisu, kde jsou uvedeny údaje o škole, uchazeči, oprávněné úřední osoby, vyřízení, odeslání včetně uloţení a případné skartace. Do tohoto spisu se zakládají veškeré náleţitosti přijímacího řízení, které se týkají uchazeče, jako je přihláška ke studiu, vysvědčení z potřebných ročníků, pokud není součástí přihlášky, a také rozhodnutí ředitele školy. Coţ v roce 2009 činilo počet asi 900 spisů. Další nárůst agendy je moţné sledovat v podobě doručenek do vlastních rukou, kde se vkládá rozhodnutí ředitele školy a v případě přijetí i doprovodné informace, jako je datum zahájení studia, povinnost opatřit si zdravotní průkaz, aj. 36

Dle zákona o doručování a specifik školského zákona je nutno do pěti pracovních dnů doručit zápisový lístek, kterým uchazeč potvrdí nástup do vybraného oboru. Můţe nastat situace, kdy uchazeč nestihne tento termín a dostaví se později. V tomto případě se nedá říct, ţe by školy striktně dodrţovaly zákon, dle moţnosti a kapacity zpravidla ředitel školy přijme tohoto uchazeče, samozřejmě dbá, aby nedošlo k porušení práv tohoto nebo jiného uchazeče o studium. Vzetí zpět zápisového lístku nebylo příliš zatěţující, protoţe přibliţně z 800 přijatých si vyzvedlo nazpět zápisový lístek asi 30 uchazečů. Nicméně jak je zřejmé z výše uvedených údajů nastoupilo ke studiu 263 uchazečů. V dalších kolech přijímacího řízení není počet přihlášek omezen.

37

4. Názory ředitelů škol na úrovni středního vzdělávání Formou elektronického dotazníku jsem oslovila ředitele středních škol, které jsou zřizovány Olomouckým krajem. Z 67 dotazovaných respondentů, z nich odpovědělo 25 respondentů. V dotazníku jsem se zaměřila na problémy, které se objevily v minulém roce při přijímacím řízení v naší škole, abych ověřila, zda stejné nebo podobné problémy byly i na jiných středních školách a současně mě zajímaly názory ředitelů středních škol. Na dotaz, zda je přijímací řízení z jejich pohledu spravedlivější, si 40 % myslí, ţe v ţádném případě není, 24 % uvádí, ţe není spravedlivější, 28 % souhlasí s výjimkami. Zbytek uvádí, ţe tento systém je spravedlivější. V případě dopadu administrativní zátěţe uvádí 88 % respondentů její zvýšení, 4 % s malými výjimkami potvrzují zvýšenou administrativu, 8 % potvrzuje určité výjimky v administrativě. Nároky na financování vzrostly u 84 % dotazovaných respondentů. Jestliţe vzrostly náklady, nebylo od věci zajímat se, zda někdo z dotazovaných respondentů ţádal zřizovatele o finanční podporu a 88 % uvedlo, ţe ne. K vyhlášení třetího kola přijímacího řízení přistoupilo 68 % ředitelů středních škol, 32 % nemuselo třetí kolo vyhlásit. To, zda byla informovanost rodičů, ze strany základních škol dostatečná, se 48 % domnívá, ţe průměrně, 24 % aţ na malé výjimky taktéţ, 20 % nesouhlasí, ostatní uvádějí dostatečnou informovanost. Nový pojem ve školském zákoně „zápisový lístek“ a jeho význam 44 % dotazovaných nepovaţuje za vhodnou volbu, 32 % s malými výjimkami si myslí, ţe volba je vhodná, a 12 % se zápisovým lístkem souhlasí. Agenda se navýšila u 76 % dotazovaných, 12 % s výhradami potvrdilo nárůst agendy, 8% taktéţ aţ na malé výjimky. V podstatě se zde neobjevila škola, která by nepocítila větší agendu při zpracování podkladů a údajů týkající se přijímacího řízení. Přesto, ţe došlo ke změnám v doručování písemností, tak pouze 8 % mělo problémy při doručování, dalších 28 % uvádí menší problémy, 32 % mělo větší problémy. Při stanovování úvazků na následující školní rok mělo málo času 12 %škol, 24 % se setkalo s menšími problémy a 16 % mělo větší problém, 36 % nepocítilo časový tlak. 92 % škol nemuselo přijímat ţádná opatření, která by se týkala nového systému přijímacího řízení, nicméně 8 % uvádí, ţe museli přijmout další pracovní sílu vzhledem k velkému počtu podaných přihlášek v prvním kole, popř. museli zakoupit nový Software vzhledem ke spisové sluţbě.

38

Na dotaz celkového hodnocení přijímacího řízení a případných doporučení, dotazovaní respondenti uvádí nejen zvýšení agendy, ale i zdlouhavý proces přijímacího řízení, objevující se chaos, nevhodnost zápisových lístků. Do poslední chvíle školy totiţ nevěděly, kolik ţáků nastoupí. Někteří stanovovali úvazky aţ 3. září, kdy uţ začíná školní rok. Jeden z dotazovaných respondentů uvádí, ţe výchovní poradci ze Základních škol neměli přesné informace o zápisových lístcích a rodiče uţ vůbec ne. Většina dotázaných se přiklání k návratu k původnímu systému podávání dvou přihlášek ke studiu ve středních školách. Učitelské noviny na počátku letošního roku uvedly článek, který se týká této problematiky. Je zde uvedeno, ţe střední školy v ţádném případě nemají pozitivní vztah k současnému systému přijímacího řízení, ale tato situace se letos bohuţel nezmění. V článku se uvádí, ţe ministerstvo školství připravuje změny, i kdyţ moţná jen dílčí, ale ty se mohou případně objevit aţ příští rok. Změny se mají týkat právě sníţení počtu přihlášek v prvním kole přijímacího řízení z počtu tří na dvě přihlášky, coţ by mělo zlevnit a také zjednodušit administrativu. V článku je uvedena i anketa několika ředitelů středních škol, ze které vyplynulo, ţe většina ředitelů si myslí, ţe dvě přihlášky jsou lepší neţ tři, protoţe nebude tak náročná administrativa a určitě se sníţí i náklady, které jak se uvádí v článku, se díky jedné přihlášce zbytečně navýšily.67 Na stránkách ministerstva školství je dostupný výzkum veřejného mínění k novému systému přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, který byl proveden v období září roku 2009. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku a byl zaměřen na porovnání se způsobem přijímání ţáků ke studiu ve středních školách v předcházejících letech. Respondenti, coţ byli rodiče a děti, měli vyjádřit spokojenost či nespokojenost se způsobem přijímacího řízení. V dotazníku se zaměřili např. na typ školy, kam byla podána přihláška, počet přihlášek, region, obor atd. Osloveno bylo 500 rodičů a 500 dětí. Z výzkumu vyplynulo, ţe většina dotazovaných schvaluje nový systém přijímacího řízení, coţ není asi neobvyklé, kdyţ předtím byla moţnost podání pouze jedné přihlášky v přijímacím řízení. Moţnost podat tři přihlášky vyuţila více neţ třetina dotazovaných, průměrně uváděli podání dvou přihlášek. V případě podávání přihlášek v prvním kole většina rodičů asi 82 % se zaměřila na obory s maturitní zkouškou, kdeţto výuční list se závěrečnou zkouškou preferovalo pouze 8 %.68

67 68

srov. Husník P., Středoškolské přijímačky letos beze změny. Učitelské noviny 19. 1. 2010, ročník 113, Gnosis, spol. s. r. o www.msmt.cz/vzdelavani/vyzkum-verejneho-mineni-k-novemu-systemu-prijimaciho-rizeni

39

Závěr a úvahy de lege ferenda Při své práci jsem zjistila, ţe nynější stav přijímání ţáků ke studiu ve středních školách je administrativně zatěţující a finančně nákladný. Celý systém přijímacího řízení je nastaven velmi komplikovaně. Pouze ţáci s dobrými výsledky mají moţnost se svobodně rozhodnout hned v prvním kole. Ţáci, kteří mají jen o něco málo slabší výsledky a ti ostatní jsou frustrovaní, protoţe se v prvním kole nedostanou na poţadovanou školu. Další kola jsou velmi komplikovaná, protoţe dochází k postupnému doplnění gymnázií, obchodních akademií, průmyslových škol a nakonec škol učňovských. Často se od druhého kola stalo přijímací řízení „ neřízeným procesem“, funkce zápisového lístku se jeví jako nadbytečná, protoţe moţnost vzít si zápisový lístek zpět a jeho odevzdání v dané škole způsobuje pouze to, ţe školy jsou nuceny vypisovat další kola přijímacího řízení a zákonem není ošetřeno zneuţití zápisového lístku. Vzhledem ke stále klesající populaci je zřetelný úbytek ţáků, tento stav nejvíce pociťují střední školy, kde se studium ukončuje závěrečnou zkouškou. Převáţná většina rodičů umísťuje své děti na střední školy, které jsou zakončeny maturitní zkouška. Často si nechtějí připustit, ţe jejich dítě takovou školu bude zvládat obtíţně nebo ji nebude zvládat vůbec. Poté nastává situace, kdy často v průběhu následujících měsíců opouštějí slabší ţáci střední školy ukončované maturitní zkouškou a přechází na školy, které se ukončují závěrečnou zkouškou. Tyto změny nenastávají pouze v daném roce, ale často i po prvním roce studia, kdy dochází k velkému přesunu ţáků na střední školy, s méně náročnými poţadavky. Jedním z důvodů můţe být naplnění tříd a udrţení pozice školy. Školy, jako jsou gymnázia, přijímají často ţáky, kteří by před pár lety neměli šanci uspět v přijímacím řízení. Jejich kritéria jsou stále benevolentnější a určitě není šťastným řešením přijímání ţáků na základě průměrů. Ţáci přichází z různých základních škol a je také různá jejich příprava a hodnocení, které není moţné srovnávat. Není se čemu divit, protoţe v dnešní situaci, kdy je rok od roku zřetelnější pokles ţáků, se školy snaţí udrţet na trhu a rozšiřují svou nabídku, jenţe přijímání slabých ţáků by nemělo být v ţádném případě řešením situace. Jedním z dokumentů, které pozbývají smyslu v několika posledních letech v rámci přijímacího řízení, je výstupní hodnocení. Jedná se o doklad o výsledcích ţáka, který musí sepsat třídní učitelé 9. tříd základní školy. Učitelé tento doklad předají ţákům a kopie zaloţí do jejich dokumentace. Ţák kopii výstupního hodnocení přikládá k přihlášce ke studiu na střední školu. Ţádným způsobem není zakotveno, k čemu toto hodnocení vlastně slouţí, protoţe střední školy nemají ze zákona povinnost číst a vyhodnocovat tyto dokumenty a v daném mnoţství přihlášek by to nebylo ani moţné.

40

Další problém, který nastal v rámci přijímacího řízení a jeho následků, je také ta skutečnost, ţe školy, zvláště učňovské, zjistí stav ţáků aţ v září podle toho kolik jich nastoupí. Na těchto školách, které v rámci praktické výuky spolupracují se smluvními partnery, u kterých ţáci vykonávají odborný výcvik, nemohou v dostatečném předstihu zajistit praxi pro ţáky, protoţe je normální, ţe smluvní partnery zajímá, kolik ţáků u nich bude vykonávat praxi, nebo zda vůbec budou nějací ţáci, kteří by u nich praxi mohli vykonávat nebo zda mají uzavřít smlouvu o prováděné praxi s jinými školami. Tento stav byl obzvláště zřetelný v minulém roce, kdy bylo nutno vyhlásit třetí kolo přijímacího řízení. A ani tehdy nebyl naplněn stav v naší škole, tak ještě na počátku školního roku aţ do listopadu jsme stále přijímali nové ţáky, zpravidla ty, kteří nezvládají učivo ve studijních oborech. Nejen já, ale i převáţná většina ředitelů středních škol má stejný názor a to je doporučení k návratu k původnímu lety osvědčenému systému. Právě v Učitelských novinách je uvedeno, ţe příští rok snad dojde ke změně a opět bude moţné v přijímacím řízení podat dvě přihlášky tak jako dříve. Takţe naši poslanci si vyzkoušeli jaké to je, kdyţ jedna přihláška navíc stojí daňové poplatníky 30 miliónů korun. Jedná se o částku, která byla vyčíslena za rok 2009.

41

Závěr Ve své závěrečné práci jsem se zabývala správním řádem ve školství v České republice, zvláště pravomocí ředitele školy při vydávání rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí o přijetí ţáka ke vzdělávání ve střední škole. V roce 2004 v oblasti školství nastala řada změn, byl přijat nový školský zákon a správní řád. Od tohoto roku můţeme sledovat nejen rostoucí administrativu, ale také zvyšující se finanční náklady spojené s úřední činností středních škol, coţ bylo zřetelné zvláště v oblasti přijímacího řízení, kdy se školám opět rozšířila agenda v souvislosti se třemi přihláškami o přijetí ke vzdělání ve středních školách. Agenda vzrostla na trojnásobek a ředitelé škol stále častěji musí posuzovat různé individuální ţádosti, které by nevznikaly nebýt právě přílišných benevolencí, k nimţ některé školy přistupují. V teoretické části pojednávám o správním řádu, legislativě ve školství a charakterizuji správní proces. Blíţe jsem se zaměřila na správní akty a specifikuji některá rozhodnutí, která spadají do pravomoci ředitele střední školy. Uvádím náleţitosti rozhodnutí, opravné prostředky a také doručování písemností obecně, ale i na úseku školství. Neopomenula jsem nový pojem školského zákona. Do praktické části jsem zařadila analýzu vybraných typů rozhodnutí, porovnala jsem počty přihlášených a přijatých ţáků v posledních letech na Středním odborném učilišti obchodu a sluţeb, zjistila jsem, jak vzrostla agenda související s přijímacím řízením. Formou dotazníkového šetření jsem uvedla názory ředitelů středních škol na nový systém přijímacího řízení. Veškerá zjištění potvrdila mé předpoklady, skutečnost je neúnosná, ale jednotlivé školy se snaţí s danou situací vyrovnat. V závěru práce upozorňuji na nedokonalou legislativu a obtíţné postavení ředitelů škol. Mým úmyslem bylo poukázat na nesmyslnost některých zákonů, které zbytečně zatěţují školy a v ţádném případě nepřispívají ke kvalitě školských sluţeb. Zde se opírám o článek v Učitelských listech a výzkum veřejného mínění, který je uveden na stránkách ministerstva školství.

42

Seznam příloh Příloha č.1: Rozhodnutí ředitele střední školy Příloha č.2: Rozhodnutí o podmíněném vyloučení žáka ze střední školy Příloha č.3: Rozhodnutí o vyloučení žáka ze střední školy Příloha č.4: Rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole Příloha č.5: Rozhodnutí o povolení změny oboru vzdělávání ve střední škole Příloha č.6: Zápisový lístek Příloha č.7: Dotazník.

43

Příloha č.1 Rozhodnutí o přeřazení žáka do vyššího ročníku střední školy / konzervatoře (§ 17 odst. 3 školského zákona)

ŘEDITEL(KA) STŘEDNÍ ŠKOLY / KONZERVATOŘE ……………...……………………

Čj. ……………………………….. Datum vyhotovení ………………. ROZHODNUTÍ

Ředitel(ka) Střední školy / Konzervatoře ……………………………rozhodl(a) takto :

Podle § 17 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.,zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a § 14 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů s mimořádným nadáním ve spojení § 67 odst. 1, § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále správní řád), se žák …..………………, datum narození ……………. , místo trvalého pobytu …………….. , přeřazuje do ………….. ročníku Střední školy / Konzervatoře ……………… od …………. 200.., bez absolvování ………. ročníku. Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu …………………. kraje, odbor školství, mládeţe a tělovýchovy, a to podáním učiněným u ředitele(ky) školy, který(á) rozhodnutí vydal(a). (otisk úředního razítka)

(jméno, příjmení) ředitel(ka) střední školy / konzervatoře (podpis) 44

Příloha č. 2 Rozhodnutí o podmíněném vyloučení žáka ze střední školy (§ 31 odst. 2 školského zákona)

ŘEDITEL(KA) STŘEDNÍ ………………………… ŠKOLY …………………….. …...……


Ředitel(ka) Střední ……….. školy ……………………………rozhodl(a) takto :

Podle § 31 odst. 2, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a § 67 odst. 1, § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále správní řád), se za závaţné zaviněné porušení povinnosti spočívající ve zvláště hrubém slovním útoku vůči pracovníkovi školy

žák …… ročníku, jméno a příjmení ……………….…...., datum narození ………………., místo trvalého pobytu…………………………………………….,

podmínečně v ylučuje

ze školy, přičemţ zkušební lhůta se stanoví na dobu 10 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění :

45

Dne ……… se dostavil do kanceláře ředitele školy pedagogický pracovník školy p. Mgr. ……………….. a sdělil řediteli, ţe téhoţ dne o přestávce ve vyučování v …… hod. prováděl z pověření dozor ve školní šatně a byl zde verbálně napaden ţákem školy ……………. . Současně poţádal o přijetí přiměřeného kázeňského opatření. Podle § 31 odst. 2 školského zákona můţe ředitel školy v případě závaţného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem, školním nebo vnitřním řádem, rozhodnout o podmínečném vyloučení nebo vyloučení ţáka nebo studenta ze školy. Podle ustanovení § 31 odst. 3 se zvláště hrubé slovní útoky ţáka nebo studenta vůči pracovníkovi školy vţdy povaţují za závaţné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. Ředitel školy po předchozím vysvětlení podaném osobami přítomnými při slovním napadení zahájil ve věci správní řízení z moci úřední, a to oznámením o zahájení řízení zákonným zástupcům ţáka dne ……… . Po zahájení řízení vyslechnul ředitel školy dne …..do protokolu napadeného Mgr. ...…..….. , který uvedl, ţe dne ………. o přestávce mezi ….. a ….. vyučovací hodinou prováděl nařízený pedagogicky dohled na chodbě v přízemí školy a v šatnách. V prostoru šaten, kde se pohybovalo více ţáků …… a …… ročníku po skončení vyučování spatřil, ţe se tři ţáci, jejichţ jména v té době neznal, přetahují o mobilní telefon. Po výzvě, aby se uklidnili, se na něj osočil jeden ze ţáků, který byl později ztotoţněn jako ţák …. ročníku školy …………………………. , a to slovy „Co ti je potom ty …….. .„ a „Kliď se odtud …….. nebo s tebou ………………„. Verbální projev současně doplnil pohoršujícími posunky. Ve věci byl vyslechnut téţ napadající ţák …………….. , který popřel, ţe by jakkoliv pedagoga napadl. Připustil pouze, ţe se skutečně se spoluţáky přetahoval, nicméně po výzvě Mgr. ………….. toho nechal a šatnu společně s ţáky, se kterými se přetahoval, opustil. Ţáci ………… a ……………….. , kteří se dále podíleli na incidentu, uvedli shodně, ţe po výzvě oba dva odešli a neví, co se dále dělo. Ţák …………. měl na místě zůstat a nějak se s Mgr. ………….. slovně vybavovat. Neslyšeli uţ však, jak. Vyslechnuti dále byli současně v šatně přítomní ţáci školy ……………………….. a ……………….. , kteří slovní napadení a jeho příčiny potvrdili tak, jak uvedl Mgr. …………………. . Výpisem ze školní matriky je ve spisu prokázáno, ţe ţák …………….. byl v předchozím školním roce za chování hodnocen stupněm neuspokojivé. Ve věci bylo ředitelem školy k projednání chování ţáka ………… s jeho rodiči nařízeno na ………… ústní jednání, ke kterému se rodiče bez omluvy nedostavili. Z výše uvedených shromáţděných podkladů pro vydání rozhodnutí, zejména z výslechu Mgr. …………….., současně přítomných ţáků školy ………………….. a ………………. vyplývá, ţe ţák skutečně slovně zaviněně napadl pedagogického pracovníka školy a to za pouţití výrazů, které je moţno bezpochyby označit za zvláště hrubé. Sám ţák ………….. sice své jednání popřel, nicméně jeho výpověď vyvrátili jednak další vyslýchaní ţáci a jednak i jeho společníci, kteří sice se zřejmou účelovostí samotné napadení nepotvrdili, nicméně sdělili, ţe k nějakému vybavování došlo. Míra zavinění je zvýrazněna tím, ţe útok směřoval vůči pedagogovi a za přítomnosti dalších ţáků školy. Zohledněno bylo téţ hodnocení chování ţáka na konci předchozího školního roku.

46

V průběhu správního řízení bylo prokázáno, ţe ze strany ţáka došlo ke zvláště hrubému a zaviněnému napadení pedagoga školy. Ředitel proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Při stanovení zkušební doby přihlédl k potřebě dlouhodobějšího sledování chování ţáka a k jeho předcházejícímu hodnocení. Písemnou výzvou ředitele školy ze dne ………. , čj. ……….. bylo zákonnému zástupci umoţněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v kanceláři ředitele školy dne …….. , v …. hod. Zákonný zástupce svého práva nevyuţil a v průběhu řízení neuplatnil ani jiných návrhů či námitek. Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu …………………. kraje, odbor školství, mládeţe a tělovýchovy, a to podáním učiněným u ředitele(ky) školy, který(á) rozhodnutí vydal(a).

(otisk úředního razítka)

(jméno, příjmení) ředitel(ka) školy (podpis)

47

Příloha č. 3 Rozhodnutí o vyloučení žáka ze střední školy (§ 31 odst. 2 školského zákona)

ŘEDITEL(KA) STŘEDNÍ …………………. ŠKOLY …………………….. …...…………...

Čj. ……………………………….. Datum vyhotovení ……………….

ROZHODNUTÍ

Ředitel(ka) Střední ………….. školy ……………………………rozhodl(a) takto :

Podle § 31 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a § 67 odst. 1, § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále správní řád), se za závaţné zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem

žák …… ročníku, jméno a příjmení ……………….…...., datum narození ………………., místo trvalého pobytu…………………………………………….,

v ylučuje

ze Střední ………… školy …………., a to dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění : Na základě podnětu pedagogického pracovníka školy a odborného zjištění Policie ČR o sloţení obsahu ve škole nalezené návykové látky, zahájil ředitel školy z moci úřední správní řízení ve věci moţného vyloučení ţáka ………………………………….. ze školy, a to dnem …….., kdy bylo oznámení o zahájení řízení předáno oproti potvrzení matce ţáka. 48

Podle § 31 odst. 2 školského zákona můţe ředitel školy v případě závaţného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem rozhodnout o vyloučení ţáka ze školy. Podle školního řádu Střední ………. školy ………….. ze dne ……., čl…….., se za závaţné porušení školního řádu povaţuje vnášení, drţení, distribuce a poţívání všech alkoholických nápojů nebo nápojů s příměsí alkoholu nebo návykových látek ve všech prostorách školy a na všech akcích pořádaných nebo spolupořádaných školou mimo její prostory. Školní řád je vyvěšen na informační tabuli školy a ţák …………………………….. s ním byl seznámen dne …….., coţ potvrdil svým podpisem. Ve věci byl dne …….. jako svědek vyslechnut pedagogický pracovník školy Mgr. ………………, který do protokolu uvedl, ţe dne ….. o přestávce ve vyučování mezi …… a …. vyučovací hodinou vstoupil do prostorů chlapecké toalety ve třetím podlaţí školy. Ve vstupní části toalety před umývadly spatřil skupinku tří ţáků školy, kteří byli zjevně překvapeni jeho příchodem. Některému z nich přitom vypadl do umývadla umělohmotný sáček o rozměrech cca 4 x 3 cm, který obsahoval bílý prášek. Nikdo z ţáků se k jeho vlastnictví nepřihlásil. Ţák ……………. tvrdil, ţe si sáček pouze prohlíţeli, kdyţ jej v umývadle našli. Následně přivolal školníka p. ………, který toaletu uzamkl. Přítomné ţáky předvedl před ředitele školy, který o celé záleţitosti pořídil záznam. K dotazu ředitele dále uvedl, ţe při vstupu na toaletu se mu jevilo, ţe pohyb rukou směrem k umývadlu učinil ţák ………………………... Z písemného stanoviska Odborné referenční laboratoře …………….. ze dne ……, sp. zn. …………, ke sloţení prášku, který byl zajištěn na chlapecké toaletě přivolanými policisty, vyplývá, ţe se jedná o pervitin. Ţák ………………… do protokolu o výslechu ze dne …… uvedl, ţe společně s dalšími dvěma spoluţáky přišel v předmětnou dobu do prostor chlapecké toalety ve třetím podlaţí školy. Zde spatřili v umývadle malý sáček s bílý práškem, který si prohlíţeli, aniţ jej z umývadla vyňali. Přitom je přistihl p. Mgr. …………… . Téhoţ dne byli k důkazu vyslechnuti téţ ţáci ……………….. a ……………… První vypovídal totoţně jako ţák ……………., nicméně k umístění sáčku uvedl, ţe jej nalezli na zemi, ţe ho zvedl ţák ………….., který sáček hodil do umývadla při příchodu učitele. Ţák …………….. uvedl, ţe o přestávce v ….. hod. ho oslovil spoluţák ………………. s nabídkou, ať se o velké obědové přestávce dostaví na chlapeckou toaletu, ţe mu něco ukáţe. Na toaletu se po obědě skutečně dostavil. Byli zde přítomni ţáci …………….. a ………………. . Ţák ………………… mu sdělil, ţe sehnal pervitin a ţe tento je fakt kvalitní, coţ prezentoval nejméně dvakrát olíznutím prstu, na který prášek nasypal. Na nabídku na ochutnání měl vyslýchaný sdělit, ţe nemá zájem. Na to reagoval ……………., ţe jsou oba sračky, z čehoţ dovozuje, ţe ………….. rovněţ nabídku odmítl. Následně na toaletu přišel učitel, Mgr. ………, kterému …………. sdělil, ţe sáček v umývadle našli, a ţe si ho pouze prohlíţeli. Vzhledem k rozporům v jednotlivých výpovědích ţáků nařídil ředitel školy ve věci ústní jednání a k účasti vyzval zákonné zástupce vyslýchaných ţáků, Mgr. ………… a výchovného poradce, Mgr. …………. . Z ústního jednání byl pořízen protokol. Po přečtení předchozích výpovědí a dotazu ředitele školy ţáci …………………. a …………………………… za přítomnosti svých rodičů vypověděli, ţe oba byli na toaletu v době polední přestávky pozváni ţákem ………………… . Zde jim sdělil, ţe má velmi kvalitní pervitin, který jim současně nabídl k pouţití, coţ oba odmítli a k pervitinu v umělohmotném sáčku si pouze přičichli. Ţák …………………. jim téţ sdělil, ţe pokud by byl zájem, můţe jim pervitin zajistit za velmi dobrou cenu. Sám si opakovaně olizoval prst s nánosem pervitinu. 49

Ţák ………………. sdělil, ţe to, co uvedli ostatní, není zcela pravda. Pravdou je pouze to, ţe pervitin skutečně do školy přinesl a ţe ho chtěl ukázat kamarádům. Tento ale sám neaplikoval ani jej nikomu nenabízel. Matka ţáka ……………….., p. ……………...uvedla, ţe v předmětný den ji její syn po příchodu ze školy všechno vylíčil, a to shodně jako před chvílí. Současně ji sdělil, ţe toto uvedl i při výslechu před ředitelem školy.

Na základě shromáţděných písemných důkazů, tj. úředního záznamu Policie ČR, sp. zn. ……………, sdělení Odborné referenční laboratoře, sp. zn. ………., ze dne………………. , výpisu ze školní matriky, podle které byl ţák ………………… v předchozím školním roce dvakrát kázeňsky trestán, výše uvedených výslechů a ústního jednání má ředitel školy za prokázané, ţe ţák ………………….. přinesl přes výslovný zákaz ve školním řádu do školy návykovou látku – pervitin. Tento ve škole uţíval a nabízel nejméně dvěma dalším spoluţákům, čímţ zvláště závaţným a zaviněným způsobem porušil školní řád školy, přičemţ byl jiţ dříve dvakrát kázeňsky trestán školní důtkou. Ředitel školy proto rozhodl, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno. Písemnou výzvou ředitele školy ze dne ………. , čj. ……….., bylo zákonnému zástupci umoţněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v kanceláři ředitele školy dne …….. , v …. hod. Zákonný zástupce svého práva nevyuţil a v průběhu řízení neuplatnil ani jiných návrhů či námitek. Poučení o opravném prostředku:

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu …………………. kraje, odbor školství, mládeţe a tělovýchovy, a to podáním učiněným u ředitele(ky) školy, který(á) rozhodnutí vydal(a).



50

Příloha č. 4 Rozhodnutí o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole (§ 59 a § 61 školského zákona)

ŘEDITEL(KA) STŘEDNÍ ……… …. ŠKOLY / GYMNÁZIA…...…………...

Čj. ……………………………….. Datum vyhotovení ……………….

ROZHODNUTÍ

Ředitel(ka) Střední ………….. školy / Gymnázia……………………rozhodl(a) takto :

Podle § 59 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a § 67 odst. 1, § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále správní řád), se

uchazeč …………...... , datum narození ………. , místo trvalého pobytu ………………….. ,

přijímá

ke vzdělávání ve Střední ………… škole ………….. / v niţším / vyšším stupni šestiletého / osmiletého Gymnázia …………………. .

51

Poučení o opravném prostředku:




52

Příloha č. 5 Rozhodnutí o povolení změny oboru vzdělání ve střední škole (§ 66 odst. 2 a odst. 3 školského zákona)

ŘEDITEL(KA) STŘEDNÍ ……… ……………. ŠKOLY …………………..…...…………...


Ředitel(ka) Střední ………….. školy ……………………rozhodl(a) takto :

Podle § 66 odst. 2, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb. a § 67 odst. 1, § 68 a § 69 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále správní řád), se

žákovi ……………..... , datum narození ……………. , místo trvalého pobytu ……………,

povoluje

změna oboru vzdělání ve Střední ………… škole ………….. , a to z oboru vzdělávání …………. kód …………… na obor ……………… kód ……… .

53

Poučení o opravném prostředku:




54

Příloha č. 6

55

Příloha č. 7 Dotazník pro ředitele středních škol Tvrzení Vysvětlení hodnocení. 1. tvrzení souhlasí 2. tvrzení aţ na malé výjimky souhlasí 3. tvrzení souhlasí s výjimkami 4. tvrzení aţ na malé výjimky nesouhlasí 5. tvrzení nesouhlasí hodnocení 1. Je přijímací řízení z vašeho pohledu spravedlivější.

1 2 3 4 5

2. Pocítili jste vyšší administrativní zátěţ.

1 2 3 4 5

3. Vzrostly vám nároky na financování přijímacího řízení.

1 2 3 4 5

4. Pokud ano ţádali jste zřizovatele o finanční podporu.

1 2 3 4 5

5. Vyhlásili jste třetí kolo přijímacího řízení.

1 2 3 4 5

6. Byla informovanost rodičů ze strany ZŠ dostatečná.

1 2 3 4 5

7. Je zápisový lístek vhodná volba.

1 2 3 4 5

8. Vzrostla agenda se zápisovým lístkem.

1 2 3 4 5

9. Vyskytly se problémy v doručování vzhledem ke změnám.

1 2 3 4 5

10. Bylo moţné stanovit včas úvazky pro následující školní rok.

1 2 3 4 5

11. Podnikli jste nějaká vlastní opatření týkající se přijímacího řízení (např. další pracovní síla atd.)

1 2 3 4 5

12. Pokud ano, jaká byla opatření

13. Celkové hodnocení, případná doporučení.

56

Použitá literatura  ČERNÝ, P., DOHNAL, F., KORBEL, F., PROKOP, M., Průvodce novým správním řádem s podrobným výkladem a vzory podání. Linde Praha, a. s. 2006. ISBN 80-7201600-8  GADASOVÁ, M., POLIÁN, M., Správní právo, právní základ veřejné správy. díl. 2. Olomouc: UP, 2000. ISBN 80-244-0126-6  GADASOVÁ, M., POLIÁN, M., Správní právo, právní základ veřejné správy. díl. 5. Olomouc: UP, 2000. ISBN 80-244-0129-0  HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 6. vydání.. Praha: C. H. Beck, 2006 ISBN 80-7179-442-2  HUSNÍK, P., Středoškolské přijímačky letos beze změny. Učitelské noviny 19. 1. 2010, ročník 113. vydavatel GNOSIS, spol. s. r. o.  JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D., Správní řád, komentářem. Praha: C. H. Beck, 1. vydání 2008. ISBN 978-80-7179-784-5  KADEČKA, S., PRŮCHA, P., Správní právo-obecná část. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4588-0  POLÁKOVÁ, H., HOLOMKOVÁ, M., Správní řád v praxi ředitelů škol a školských zařízení, Ţďár nad Sázavou: Fakta v. o. s., 2005. ISBN 80-902614-5-0  POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O., Veřejná správa. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-748-0  RICHTER. J, Vzory správních rozhodnutí s komentářem pro ředitele středních škol. [CD-ROM] Karviná-Mizerov : Nakladatelství PARIS, květen 2006  ŠÍMA, A., SUK, M., Základy práva pro střední a vyšší odborné školy, 7., doplňené vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-500-3  ŠROMOVÁ, E., Správní právo od A do Z. 1. vydání. Olomouc: nakladatelství ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-398-2  VALENTA, J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. nakladatelství ANAG, 2009. ISBN978-80-7263-530-6  VEDRAL, J., Správní řád – komentář, Praha: Bova Polygon, 2006. ISBN 80-7273-1343  Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)  Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č.264/2006 Sb.

57

 Zákon 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č.383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb., č.264/2006Sb., č.189/2008 a č. 384/2008 Sb.  Zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., dostupné na internetu [23. ledna. 2010]: <www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-49-2009sb-kterym-se-meni-zakon-c-561-2004-sb>  Výzkum veřejného mínění k novému systému přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, dostupné na internetu [20. února 2010]: <www.msmt.cz/vzdelavani/vyzkum-verejneho-mineni-k-novemu-systemu-prijimacihorizeni>  Zápisový lístek, dostupné na internetu [28. prosince 2009]:  Úplné znění správního řádu k 1. 12. 2009, dostupné na internetu [13. března 2010]:

58

( E X E C U T I V E R U L E A N D E D U C A T I O N )

Recommend Documents