č e r v e n

FORMAČNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTŮ

www.architekt.cz

[email protected]

č e r v e n 2 0 0 6

NA ZNÁMÁ JMÉNA LETOŠNÍ POROTA NEBRALA OHLED Vývoj české architektury šel v posledních letech velmi rychle dopředu. Ve srovnání s polskou či německou je ta naše stále ještě odlišitelná, ale tím že jsme v Evropské unii a narostl pohyb obyvatelstva, ztrácejí některé požadavky na architekturu regionální charakter. Používá se hodně nových materiálů, nějaká tendence současných staveb v podobě společných prvků však bude zřejmá asi až po desetiletích. O současné české architektuře se v cizině většinou tvrdí, že nejkvalitnější díla musí vycházet z funkcionalismu. Je dobře, že tomuto mínění nepodlehla letošní porota, ze čtyř pětin zahraniční. Vůbec se nechovala tak, že by byla v zajetí již hotové představy o zdejší architektuře. Naopak se snažila kráčet vlastní cestou a nenechávala se ovlivňovat místními názory, ani „slavnými“ tuzemskými jmény. Proto také závěrečné výsledky XIII. Grand Prix Obce architektů dopadly pro mnohé dosti překvapivě. PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

2. STRANA

GP OA 2006

IS 11 / 2006

Porota ocenila střízlivý a přitom nápaditý koncept s přiléhavým výběrem použitých materiálů, citlivého barevného dotvoření fasád, které jsou umocněny různorodou, rytmicky vydařenou kompozicí oken, balkonů a teras a jejich plasticitou. Dispoziční řešení bytových jednotek působí harmonicky a odpovídá úrovni stavby a jejímu přínosu budoucímu rozvoji bytové výstavby.

Cena za kategorii Rekonstrukce Rekonstrukce divadla Reduta v Brně, R-15 autoři: Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Eduard Štěrbák, Miroslav Melena Investor: Statutární město Brno

Hlavní cena a titul GRAND PRIX 2006 Bytový dům (Ulice Na Okraji, Petřiny - Praha 6), N-26 autoři: Karel Scheib, Tomáš Velinský Investor: Okraj s.r.o. Autorská zpráva: Sídliště Petřiny v Praze 6 bylo vybudováno v 50. letech minulého století na vzdušné vyvýšenině nad údolím Veleslavína. Dostupnost centra, bohatá občanská vybavenost a blízkost rekreačních ploch z něj v posledních letech činí vyhledávané místo pro bydlení. Střízlivá a jasně založená osnova Petřin, rozvolněná v místech navazujících na zeleň, dává předpoklady pro postupné zahušťování jednotlivými stavbami, které celé lokalitě dávají nový, kvalitativně vyšší charakter. Jednou z nich je i obytný dům v ulici Na Okraji. Stavba vzniklá na místě původní přízemní samoobsluhy urbanisticky akceptuje stávající uliční síť, hmotovým, materiálovým a barevným řešením se však od okolní zástavby výrazně odlišuje. Bohatě členěná fasáda objektu záměrně „rozbitá“ množstvím zdánlivě nesourodých okenních otvorů, balkónů, lodžií a teras, deklaruje snahu architekta o individuální přístup k řešení dispozic jednotlivých bytů. Tato snaha je podpořena i zvolenými materiály. Vzdušné a exaktní řešení prosklených ploch parteru určeného veřejnosti kontrastuje s barevnými dřevěnými obklady střešních nástaveb, či použitím zatravněných teras u vybraných bytů. Takto navržený dům v prostředí monotónní výstavby minulých let lze chápat jako manifestaci individuálního přístupu k hromadnému bydlení, jaké umožňují nové technologie a stavební postupy současnosti.

Autorská zpráva: „Stavbu nevnímat jako prostý součet všech starých dochovaných a nově navržených prvků, ale zejména jako harmonický celek, pro který je nutno najít přesnou vyváženost proporční, prostorovou, barevnou, i světelnou a tím poodhalit nás všechny přesahující duchovní rozměr našeho konání. Nedochovanou historickou výzdobu nalézt transformovanou v současném výtvarném umění a takto se vrátit k historicky prověřenému spolupůsobení umění a architektury za účelem vytvoření slavnostní atmosféry.“ HISTORIE. Budova divadla Reduta na Zelném trhu je považována za nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. Stavební počátky dnešní budovy, čitelné v jejím architektonickém organismu, se kladou do 16. století. Po mnoha přestavbách a požárech byla na počátku devadesátých let definitivně uzavřena z důvodů havarijního stavu. REKONSTRUKCE. Řešení z architektonické soutěže z roku 1999 se stalo podkladem pro veškeré další projektové práce zadané vítězi soutěže. Realizovaný projekt se od soutěžního návrhu prakticky nezměnil,

Hodnocení poroty: Stavba obsahuje jedno podzemní a šest nadzemních podlaží. Suterén slouží jako kryté parkoviště. V prvním nadzemním podlaží jsou obchodní prostory a úložné prostory bytů. Ostatní nadzemní podlaží obsahují byty přístupné třemi schodišťmi; v nejvyšší úrovni se nacházejí velkoplošné mezaninové byty s přístupem na střešní terasy. Blok vytváří zakončení "hradby" sídliště Petřiny ve směru severního svahu. Svým architektonickým výrazem a měřítkem dobře navazuje na obytné prostředí sídliště a zhodnocuje jej. Působivé je mírné zalomení směrem k ulici, což podporuje plastický a měřítkem vhodný tvar objektu. Barevné i materiální řešení střešních nadstaveb rovněž napomáhá lidskému měřítku celého komplexu.

PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory http://www.fineprint.cz

IS 11 / 2006

GP OA 2006

koncept je postaven na jedné straně na obnově původních půdorysů dle dochovaných archiválií a na straně druhé řeší současné potřeby soudobou, čitelně vloženou, prostorově a materiálově přesně stanovenou formou. Pozornost se soustředila na obnovení původního schématu dispozice okolo arkádového dvora. Po vybourání všech novodobých vestaveb se v plné síle vyjevila logika původního řešení a vznešená monumentalita vnitřních barokních prostor. V souladu se stanovenou koncepcí se nezbytná zázemí situovala do čitelně vložených, vestavěných, opakním sklem opláštěných kontejnerů. Redutní sál byl zbaven vestavěné elevace divadelního hlediště a stal se tak opět prostorem pro slavnostní a reprezentační účely. Do východního křídla bývalé tržnice se vestavěl celý divadelní sál včetně technického a provozního zázemí. Pro diváka zůstaly viditelné prosklený světlík a historické ocelovolitinové vazníky, které se tak staly součástí interiéru divadelního sálu a díky zatemňovacímu sytému bude možné zkoušet za denního světla. Absence očekávané dochované historické výzdoby v interiérech, pociťovaná obzvláště silně u takto významného historického objektu, vedla k úvahám o její transformaci do jiné podoby. Hledali jsme soudobé výtvarné dílo, které by mělo určitou vazbu na barokní období. Při těchto úvahách jsme se rozhodli pro výtvarníka Petra Kvíčalu, jehož abstraktní liniové velkoplošné malby jsou odkazem kdysi úzké vazby výtvarného umění a architektury. Velkoplošné malby přímo na stěnu jsou ve slavnostním Redutním sále a v kavárně, součástí atria je ornament vepsaný přímo do teracové podlahy. Zrekonstruovaná Reduta má jedno podzemní podlaží, tři podlaží nadzemní a vestavbu do krovu. V prostoru pod divadelním sálem a pod dvoranou jsou vložena mezipatra technického zázemí. Vertikálně je objekt propojen dvěma schodišti, dvěma výtahy a doplňkovou chráněnou únikovou cestou z prostoru hlediště do Květinářské ulice. Zadáním bylo stanoveno neřešit sklepní prostory objektu a nechat je přístupné pro případné budoucí využití. Hodnocení poroty: Historický objekt Reduty, spojený s divadelní tradicí již od 17.století, vybídl architekty k vyvolání dialogu mezi původní substancí stavby a novodobými intervencemi, které se záměrně odlišují technickým charakterem a minimalistickou výtvarnou formou. Dílo také ukazují příkladnou integraci architektury se soudobým výtvarným projevem.

Cena za kategorii Interiér Výstava: Karel IV. Císař z Boží milosti (Obrazárna Pražského hradu), I-12 autoři: Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková, Jaroslav Malý Investor: Správa Pražského Hradu Autorská zpráva: Základní koncepce Koncepce výstavy středověkého umění v ryze barokních prostorech, tj. časově i výrazově dva zcela nesourodé světy, vychází z myšlenky popření prostoru obrazárny a soustředění se pouze na vlastní vloženou expozici a exponáty.

3. STRANA

Podlahy v hlavních sálech budou celoplošně zvýšeny nad úroveň podlahových výdechů vzduchotechniky. Takto je vyřešeno prostorové omezení vycházející z pozice výdechů vzduchotechniky umístěných v ostrůvcích se sedačkami a celoplošné zasíťování expozice pro účely osvětlení v podlaze, osvětlení exponátů a rozvodů pro předmětovou ochranu. Výdechy vzduchotechniky budou vyvedeny do vložené podlahy pomocí perforovaných krytů. Rozvržení V prostorech císařské konírny bude návštěvníkům k dispozici audiovizuální sál, interaktivní program, muzeum shop, případně další doprovodné aktivity. Je zde počítáno se samostatnou šatnou, popřípadě i pokladnou. Vlastní výstava, včetně pokladen a šatny, je situována do prostorů obrazárny Pražského Hradu. V úvodním prostoru vzhledem ke klimatickým podmínkám uvažujeme umístit převážně úvodní texty, mapy, graficky zpracované informace o koncepci výstavy, dobové souvislosti a podobně. Pro naladění návštěvníka zde budou instalovány vybrané exponáty jako kamenné plastiky a kontrastně například zlatíčka. Výstava dále pokračuje v zadním, za kavárnou situovaném prostoru, osově instalovanými významnými exponáty společně s exponáty ve vitrínách mezi stávajícími sloupy. Tyto budou překryty panely a vytvoří tak stěny s nikami (vitrínami). Směr prohlídky je ve výkresové dokumentaci zřejmý z číslování jednotlivých částí výstavy. Do hlavních sálů výstavy zamýšlíme vložit instalační panely /břity/, které záměrně nereagují na tvarosloví vlastní architektury /klenební pole, atd./, ale jsou podřízeny čistě potřebám rozmístění exponátů. V těchto břitech budou zapuštěny vitríny, které jsou určeny pro


4. STRANA

GP OA 2006

instalaci drobnějších exponátů. Břity jsou rozmístěny tak, aby vytvářely průhledové osy, ve kterých jsou instalována vybraná mistrovská díla, ta se tak postupně odkrývají pohledu diváka při průchodu expozicí. Řady panelů ponechávají při stěnách v podélném směru volné komunikační zóny, jinak prostor bezezbytku vyplňují a člení pro nejvhodnější instalaci exponátů. Podélné komunikace jsou odlišeny barevným tónem podlahy. Podél stávajících stěn jsou nataženy potištěné bannerové síťované plochy nesoucí doprovodné texty, informace a grafiku. Zároveň kryjí stávající zdi (otvory po exponátech obrazárny). Hodnocení poroty: Velmi originální výstavní expozice v historickém prostředí. Autoři citlivě reflektovali na složité klimatické a světelné podmínky jednotlivých výstavní objektů a nápaditou logistikou expozice i její realizační metody dokázali na jedné straně akcentovat jednotlivá umělecká díla a na druhé straně dát celé expozice jednotný a výrazný charakter.

IS 11 / 2006

která spočívala v poskytnutí živoucího obytného prostoru na úzkém okraji bloku parcel. Přízemí je prostorem pro děti, první patro je územím určeným pro běžný společenský život rodiny, druhé a třetí patro je určeno rodičům. Vchod je umístěn v úrovni mezi přízemím a prvním patrem a v nakloněném terénu okolí spojuje horní a dolní zahradu. Na úrovni přízemí se nachází malá zahrada, stavba dále zahrnuje horní zahradu s bazénem a střešní terasu. Prostory rodinného domu mají svá vlastní napojení na exteriér. Další významnou charakteristikou této budovy je také kompozice materiálů, ačkoli osobně bych ocenil expresivnější ztvárnění

Čestné uznání za kategorii Novostavba Rodinný dům Mořina (okr. Beroun), N-58 autoři: Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Alexandr Skalický Investor: manželé Sukovi

Čestné uznání za kategorii Rekonstrukce Besídka (Slavonice), R-16 autoři: Roman Koucký, Martina Portyková spoluautoři: Šárka Malá, Libor Kábrt, Martin Ceplecha Hodnocení poroty: Tento projekt je příkladem jedinečného návrhu s jednoduchou strukturou, kompozicí unikátních materiálů a originálního členění, který má splňovat požadavky obyčejného životního stylu. Obzvlášť důležité je zmínit, že se jedná o naplnění náročné výzvy,

Hodnocení poroty: Příklad minimalistického rodinného domu s nízkým rozpočtem poukazující na možnosti využití jednoduché dřevěné konstrukce v bytové výstavbě. Splňuje požadavky mladé začínající rodiny s optimálním pohodlím. Respektování světových stran, slunečního osvětlení a nerušený kontakt s okolní přírodou. Energeticky velmi úsporný a v letních měsících s možností využití terasy, která zvětšuje životní prostor kuchyně a jídelny. Svým charakterem citlivě zapadá do venkovské zástavby CHKO Český Kras. Cena ministra pro místní rozvoj Rezidence Kollárova (Praha 8), R-8 autoři: Oldřich Hájek, Tomáš Pavlík, Laco Fescu, Jaroslav Šafer, Petra Čížková spolupráce: Olga Rosová Investor: Real Estate Karlín - Palác, a.s. Stávající uliční objekt je součástí neporušené východní uliční fronty Karlínského náměstí v blízkosti kostela Cyrila a Metoděje. Typický městský blok v této části Karlína zaujme jednotlivými obdélníkovými pozemky, jejichž kratší strana tvoří uliční frontu. Předmětný pozemek má daný ráz se stávajícím objektem v kratší západní straně obdélníka s průčelím do náměstí.


IS 11 / 2006

GP OA 2006

5. STRANA

je využita pro privátní zahrady přilehlých bytů v 2NP. Konstrukce nového objektu je železobetonový stěnový skelet se zateplenou fasádou. Okna jsou dřevěná Eurookna, s žaluziemi. Zábradlí na balkonech a terasách je tvořeno výplněmi z mléčného skla, s konstrukcí z galvanisovaně ocelových profilů. Fasáda je provedena v kombinací probarvené omítky, desek Trespa a obkladů ze zinkového plechu.

Cena ministra životního prostředí

Dvorní prostor je otevřen na východní stranu, kde sousedí s budoucím prostorem parku kolem nových budov Corso II a Corso III .Stávající objekt byl postaven koncem 19. století ve výšce tří podlaží a je nemovitou kulturní památkou. Nový objekt dostavby navazuje na výškovou hladinu stávající okolní zástavby a nepřekračuje výšku hřebene stávajícího uličního objektu. Hlavní objekt je umístěn podél stávající štítové zdi u severní hrany pozemku tak, aby všechny navržené byty mohly využít jižní fasádu. Navržená komposice dostavby, postavená na myšlence zužující se třípodlažní hmoty směrem k parku Corso, umožní bytům výhled východním směrem k parku a maximální využití jižní fasády. Menší objekt ve formě samostatné třípodlažní vily je umístěn ke štítové stěně na jižní straně pozemku s výhledy západním a východním směrem. Tímto gestem je zmenšen negativní impakt masivní štítové stěny na jižní straně pozemku. Napříč parcely je umístěn pouze jednopodlažní objekt garáží, ukončený bytem s vlastní zahradou tak, aby nebylo blokováno optické propojení prostoru dvora a prostoru parku. Fasády objektu směrem k parku Corso jsou maximálně prosklené a stávají se prvním fragmentem nové fasády okolních objektů směrem k budoucímu parku, který vznikne na místě původních továrních hal. Vztah k parku je podpořen vytažením horních dvou podlaží nového objektu za hranici pozemku ve formě velkého dynamického arkýře. Princip vertikálního komunikačního jádra je založen na využití stávajícího schodiště pro obsluhu obou objektů, tj. stávajícího a nového. Stávající objekt je obsloužen jako dnes z hlavních podest schodiště. Nový objekt je obsloužen z mezipodest stávajícího schodiště pomocí několika vyrovnávacích stupňů. Výtah, který je umístěn těsně vedle stávajícího schodiště, má výstup na obě strany a staví ve všech úrovních. V přízemí je umožněn průchod ze dvora do budoucího parku. Střecha garáží

Park pod zámkem (Frýdek-Místek, Revoluční ulice), K-2 autoři: Zdena Rudolfová, Martin Kovář, Pavel Šimek Investor: Město Frýdek-Místek Jaká je cena nezastavěné plochy v centru města? Odpovědi na tuto otázku se budou lišit podle úhlu pohledu dotazovaných. Zástupce obchodního řetězce vychrlí ověřené ekonomické pravdy, obyvatel města spěchající kolem při cestě z domova za prací se zamyslí, jakou časovou ztrátu mu denně přináší neprůchodnost plochy. Jiný názor bude mít člověk sledující příběh sukcese rostlin na opuštěném a lidskou činností zdevastovaném místě… Ve Frýdku byla plocha navíc v bezprostřední blízkosti zámku a zámeckého parku. Obvykle mívají takováto místa svůj charakter. V řadě našich měst zbyla alespoň stopa, tady šel urbanistický vývoj, čitelný z mapy města, razantně vpřed. Ul. Revoluční svírající historické centrum Frýdku ze severní strany a tvořící tak pomyslný parkán, je dopravní tepnou téměř nepropustnou směrem k zástavbě panelových obytných domů, kam se město rozrůstalo v 70. a 80. letech minulého století. Bouřlivý rozvoj města vymodeloval podzámeckou plochu do dvou teras s výškovým rozdílem 3-5 m. Horní terasa vznikla skládkou stavebního odpadu ze sídliště za ul. Revoluční a příroda ji obsadila náletovými dřevinami. Od prostoru zrekonstruované Štěpnice, která přiléhá ke zdi zámeckého parku byla skládka oddělena úvozovou cestou ul. Na Štěpnici. Omezením spodní terasy byl sběrač kanalizace s výraznými šachtami vytaženými pomístně až 1 m nad terén a pokrývaly ji rostliny vázané na vlhká a podmáčená místa. V roce 2002 začaly projekční práce na úpravě nezastavěné plochy mezi ul. Na Štěpnici a ul. Revoluční. Navážkou na úvozové cestě došlo k pohledovému i provoznímu propojení zrekonstruované Štěpnice s horní terasou. Na kopci vznikla velká louka. Rozhodnutím města byla později část věnována ovocným stromům oddělena plotem podél ul. Na Štěpnici.


6. STRANA

Cena za celoživotní dílo udělena Obcí architektů - ing. arch. Věra Machoninová Kdoví, zda na život ing. arch. Věry Machoninové měly vliv Strakonice, kde se roku 1928 narodila, nebo snad Jičín, kde roku 1947 maturovala na reálném gymnáziu, ale jisté je, že zářivou hvězdou jejího života bylo České vysoké učení technické a jeho fakulta architektury a pozemního stavitelství, kterou ukončila roku 1952. A Praha, v níž žije dodnes. A samozřejmě a možná především manžel ing. arch. Vladimír Machonin, s nímž ji pojí nejen tři dcery, ale i dlouhá etapa jak soukromého života, tak i bezprostřední spolupráce. Po absolvování vysoké školy Věra Machoninová nastoupila do Státního projektového ústavu v Praze. A už za čtyři léta poté, roku 1956, získala společně s manželem první cenu ve veřejné architektonické soutěži na Dům kultury v Jihlavě, jehož součástí je divadlo, společenský sál, loutkové divadlo, klubovny, restaurace, jakož i administrativní budova. Od dokončení realizace jihlavského areálu v roce 1961 uplynuly jen tři roky a je tu další první cena pro manžele Machoninovy, tentokrát ve veřejné architektonické soutěži na areál Mezinárodního hotelu a festivalového kina v Karlových Varech. A vskutku je co navrhovat: hlavní sál festivalového kina (1200 míst), kongresový sál (600 míst), malý sál (450 míst) s třemi menšími sály s projekcí, hotel (850 lůžek), restauraci, dále salonky, kavárnu a vinárnu a rovněž padesátimetrový bazén s termální vodou. Až v Karlových Varech zase zazní znělka filmového festivalu, možná by měla připomenout, kdo je spolutvůrcem díla, které bylo dokončeno roku 1977 a v němž se tato prvořadá kulturní událost koná. A z mezinárodních lázní rovnou do mezinárodní architektonické soutěže: roku 1966 úspěšná

GP OA 2006

IS 11 / 2006

architektka usilovala spolu s manželem a dalšími třemi kolegy o budovu univerzity v irském Dublinu; tým získal třetí cenu. Věra Machoninová se v roce 1967 se Státním projektovým ústavem rozloučila a založila, ovšemže se svým mužem, Architektonický ateliér Alfa, který s jinými třemi ateliéry vytvořil Sdružení projektových ateliérů v Praze. Radostné ovzduší jara 1968 vstoupilo i do tvorby architekty, kterou představujeme - na základě zvláštní objednávky vypracovala návrh na Dům bytové kultury v Praze, tedy na specializovaný obchodní dům s nábytkem a s důrazem na desing o 13 000 metrech čtverečních prodejní plochy, který byl dokončen roku 1977. A pak obchodní dům Kotva na pražském náměstí Republiky! Když Věra Machoninová získala spolu s manželem první cenu ve veřejné architektonické soutěži na tuto výjimečnou budovu (realizace završena 1974), psal se rok 1970. Tehdy manželé Machoninovi, plni tvůrčích sil a v obdivuhodném rozletu, sotva tušili, že se jejich společná práce chýlí k závěru. Ještě si došli (rovněž roku 1970) pro první cenu v architektonické soutěži pro vyzvané účastníky na návrh budovy zastupitelského úřadu ČSSR v Berlíně (realizace skončena 1978) a pak normalizace a konec. Až do roku 1989 neměli možnost zúčastnit se soutěží, ani publikovat. Ovšemže i Sdružení projektových ateliérů v Praze bylo zrušeno (1971). A tak Věra Machoninová pracovala v Projektovém ústavu pro výstavbu hl. m. Prahy převážně na rozpracovaných projektech a prováděla autorský dozor na probíhajících stavbách. Změna politických poměrů po listopadu 1989 přinesla novou naději, která však netrvala dlouho: ing. arch. Vladimír Machonin zemřel, a tím se společné dílo definitivně uzavřelo. Po manželově smrti Věra Machoninová založila vlastní architektonickou kancelář (1991) a pojmenovala ji - ovšemže se vzpomínkou na životního a tvůrčího partnera - Ateliér Alfa. Nadcházející léta přinesla Věře Machoninové nové první ceny: ve veřejné architektonicko-urbanistické soutěži na centrální náměstí města Štětí (1996), jehož byla realizována pouze menší část, a ve veřejné architektonicko-urbanistické soutěži na centrum města Jablonec nad Nisou (1999). Pro všechny budovy, na jejichž návrzích se Věra Machoninová autorsky podílela (kromě rodinných a bytových domů), navrhovala i komplexní interiér, a tím vznikla kromě jiného i řada unikátního sedacího zařízení. Tvůrčí osud ing. arch. Věry Machoninové zůstává nadále otevřený. Přemysl Veverka


IS 11 / 2006

GP OA 2006

7. STRANA

v tomto případě jsme měli tu výhodu, že jsme investory osobně znali ještě před započetím projektových prací. Takže žádné výběrové řízení apod. Investor nám od začátku dal plnou důvěru. K diskusím samozřejmě během přípravy i realizace stavby docházelo.

ROZHOVOR S JEDNÍM Z DRŽITELŮ HLAVNÍ CENY GRAND PRIX OA 2006, ARCHITEKTEM KARLEM SCHEIBOU V získávání architektonických ocenění není architektonický ateliér Anta rozhodně nováčkem. Jste držiteli hlavní ceny Grand Prix Obce architektů 1993 za rekonstrukci bývalého kruhového kina na experimentální scénu Divadla Spirála v areálu Výstaviště Praha. Ve stejném roce jste získali ještě cenu v kategorii Krajinářské a zahradní tvorby a čestné uznání v kategorii Rekonstrukce. V roce 2002 jste obdrželi Čestné uznání v kategorii Architektonický design a drobná architektura za řešení prostoru hlavního východu ZOO Praha. Očekávali jste zisk hlavní ceny letošního ročníku Grand Prix za novostavbu bytového domu? Rád bych tuto informaci upřesnil. Autorský podíl můj, případně kolegy Velinského na všech uvedených pracích, oceněných v roce 1993, byl minimální. Jednalo se o období, kdy jsme oba sbírali zkušenosti v jiných projektových ateliérech. Takže právem nám přisuzujete pouze ocenění za řešení prostoru hlavního východu ZOO Praha a letos udělenou Grand Prix. Letošní ocenění pro nás bylo překvapením o to větším, že jsme při návrhu domu od začátku vědomě rezignovali na snahu vytvořit obecně přijatelný, formálně dokonalý projekt. Vzniklý objekt, který se tyčí nad Veleslavínským údolím, se jeví jako veselá dětská stavebnice. Různorodost tvarů a materiálů, spojená s výrazným barevným odlišením, působí velice harmonickým dojmem. Jak moc jste museli přemlouvat investora, aby vám tyto neobvyklé prvky dovolil? Je vždycky dobré navázat s investorem osobní vztah,

V bezprostřední blízkosti vámi navrženého objektu se nachází avantgardní areál Hvězda od architekta Miluniče. Vyžadovalo vypracování vašeho projektu z hlediska urbanistického řešení tohoto sídliště nějaké speciální řešení? Urbanisticky jsme neměli mnoho možností, neboť jsme stavěli na místě zbourané samoobsluhy. Architektonicky jsme ale navazovali na způsob myšlení architekta Miluniče, snažili jsme se navrhnout objekt, který by se tvarově, materiálově i barevně výrazně odlišil a do uniformity okolního sídliště vnesl nový svébytný názor na hromadné bydlení. Přece jen se nám jeden stávající prvek nelíbí. Není na škodu, že tento obytný dům trochu „hyzdí“ ze zadní části ponechaná trafostanice? Proč je tomu tak, nebyla možnost jiného řešení? O vymístění trafostanice jsme se samozřejmě od začátku snažili. Bohužel, v tomto případě by nešlo o pouhé vymístění trafostanice, ale o kompletní rekonstrukci rozsáhlé sítě podzemních kabelů, které se zbouráním přímo souvisely. To bylo jedno z míst, kde měl investor navrch. Pro jeho obhajobu musím uvést, že uvažované náklady na vymístění trafostanice se téměř blížily ceně pozemku. Jeden z porotců se o vaší stavbě vyjádřil jako o polidštěné architektuře. Těší vás tento punc? Ano, neboť jde o hlavní myšlenku našeho řešení, "polidštění" je právě ten pojem, o který jsme se při realizaci tohoto projektu snažili. Máme za to, že v současné době je v Česku za kvalitní architekturu považován hlavně směr navazující na předválečný funkcionalismus. Tento směr mnohdy ale bývá architekty interpretován velmi formálně, a proto vzniká řada vytříbených, ale chladných a bezduchých staveb. My jsme šli přesně opačným směrem. Použili jsme výrazné barvy, měkké materiály a bohaté tvary. To vše jsme se snažili citlivě spojit. Tento koncept je zvláště účinný v kulisách okolního sídliště. V poslední době se čím dál více diskutuje o možnostech a budoucnosti sídlišť. Jak na tuto problematiku nahlížíte vy?


AKTUÁLNĚ

8. STRANA Jako u většiny staveb, existují dobré a špatné realizace. Dle mého soudu je třeba ke každému sídlišti přistupovat individuálně. Existují případy kvalitních sídlišť, které zasluhují ochranu, neboť snahy o „polidštění“ by jim mohly uškodit. Na druhé straně existuje velké množství nekvalitních sídlišť, u kterých je třeba každou snahu o urbanistické a architektonické zlepšení hodnotit jako kladnou. Nejvíc mi ale vadí sídliště nebo jen skupiny panelových domů v centrech malých měst. V těchto případech, kdy došlo ke znehodnocení historicky vzniklých urbanistických vazeb a k nevratnému porušení měřítka, bych byl pro jejich zbourání se státní pomocí. Jak se díváte na úroveň letošní GP OA, potažmo na úroveň současné české architektury? Obecně si myslím, že zastřešující profesní soutěž je velmi užitečná. Pro celkové zkvalitnění bych ale preferoval jiný způsob výběru soutěžících staveb, neboť kvalita některých přihlášených prací znehodnocuje celkový dojem ze soutěže a naopak mnohdy existují velmi kvalitní nepřihlášené stavby. K současné české architektuře bych chtěl říct, že její úroveň není v žádném případě odvislá od kvality architektů, ale od kvality investorů a v širším kontextu celé společnosti. V současné době sleduji velký posun v kvalitě technického zpracování staveb, v oblasti architektury to jde pomaleji. Bohumír Kotora Některé realizované stavby ateliéru ANTA: Rekonstrukce Malého Buquoyského paláce na Velkopřevorském nám. (1995-1996) Administrativní objekt pro firmu SD Holding v Praze 10, novostavba (1998-2002) ZOO Praha - prodejní stánek, řešení prostoru hlavního východu (1999-2001) Rekonstrukce obj.č. 17 v areálu Pražské plynárenské v Praze 4 (1998-2001) Dům s pečovatelskou službou v Praze 8, Kobylisích, ul. Benákova (2002-2005) Bytové domy - lokalita „U Vysílače“, Karlovy Vary (2003 - v realizaci) Bytový dům ul. Gymnastická, Praha 6 (2002 - v realizaci) Rekonstrukce Českého centra v Sofii, Bulharsko (1995-1998) Rekonstrukce zastupitelského úřadu ČR v Bukurešti, Rumunsko (1998-2000) Zastupitelský úřad a České centrum ČR v Bratislavě, Slovensko (1999-2001) Generální konzulát ČR v Katovicích, Polsko, rekonstrukce objektu (1999-2001) Zastupitelský úřad ČR v Paříži, Francie (2000-2002) Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu, Izrael (2004-2005)

IS 11 / 2006

SPOLEČENSKÁ RUBRIKA V měsíci červnu oslavili, nebo oslaví svá jubilea 1.6. Ing.arch. BRAUNEROVÁ Jarmila, Brno, (60) 1.6. Ing.arch. ŠTĚDRÝ František, Praha 6, (70) 1.6. Ing.arch. MATHAUSER Daniel, Praha 6, (85) 3.6. Ing.arch. KUČERA Pavel, Dačice, (50) 4.6. Ing.arch. BARTOŠ Jaromír, Frenštát pod Radhoštěm, (55) 4.6. Ing.arch. ŘEHOŘOVÁ Jitka, Praha 6, (55) 4.6. Ak.arch. BĚLOHLÁVEK Luděk, Praha 5, (60) 4.6. Ing.arch. KUMPOŠT Jindřich, Brno, (83) 5.6. Ing.arch. HANZL Jaromír, Brno, (60) 6.6. Ing.arch. HABANEC Libor, Praha 6, (55) 6.6. Ing.arch. KOBOSIL František, Praha 6, (80) 7.6. Ing.arch. CETKOVSKÁ Jarmila, Kutná Hora, (60) 7.6. Ing.arch. SLAVÍK Jan, Jaroměř, (65) 7.6. Ing.arch. PEŠKOVÁ Hana, Praha 4, (82) 7.6. Docent RADOVÁ-ŠTIKOVÁ Milada, CSc., Praha 6, (86) 8.6. Ing.arch. RYBKA Tomáš, Frýdek-Místek, (50) 8.6. Docent HORKÝ Jaroslav, Praha 3, (80) 11.6. Ing.arch. POSPĚCHOVÁ Eva, Olomouc, (60) 11.6. Ing.arch. KAVALEC Alois, Jihlava, (80) 11.6. Ing.arch. PŘÁDA Zdeněk, Praha 6, (84) 12.6. Ing.arch. KOUSAL Radim, Liberec, (55) 12.6. Ing.arch. KURFURST Jaromír, Brno, (75) 13.6. Ing.arch. DVOŘÁK Miloš, Brno, (60) 13.6. Ak.arch. POLONY Antonín, Karlovy Vary, (65) 14.6. Ing.arch. EHL Jiří, Praha 4, (50) 14.6. Ing.arch. MICHAL Zdeněk, CSc., Brno, (75) 14.6. Ing.arch. HYSEK Emil, Praha 6, (86) 15.6. Ing.arch. FIRLA Bronislaw, Horní Suchá, (82) 16.6. Ing.arch. KŘIVOHLÁVKOVÁ Zuzana, Praha 4, (55) 17.6. Ing.arch. SYLVESTR Lubomír, Bílovice nad Svitavou, (50) 17.6. Ing.arch. ZAHORSKÁ Michaela, Brno, (55) 17.6. Ak.arch. BINAR Otakar, Liberec, (75) 18.6. Ing.arch. JANEČEK Zdeněk, Praha 9, (50) 18.6. Ing.arch. SOVA Jindřich, Praha 4, (50) 19.6. Ing.arch. KODÝTEK Jiří, Hradec Králové, (55) 19.6. Ing.arch. DUŘPEKT Zdeněk, CSc., Brno, (85) 20.6. Ing.arch. NOVOTNÝ František, Praha 4, (60) 20.6. Ing.arch. VYHLÍDAL Jan, Brno, (60) 21.6. Ak.arch. ČEJKOVÁ Vlasta, Praha 2, (60) 21.6. Ing.arch. ADAMEC Vít, Olomouc, (81) 21.6. Ing.arch. MICLÍK Emil, Praha 10, (81) 24.6. Ing.arch. SLAMĚNÍK Jan, Olomouc, (85) 25.6. Ing.arch. GOPPERT Miroslav, Praha 8, (55) 25.6. Ak.arch. ROZHON František, Zlín, (80) 26.6. Ing.arch. ŠAFER Jaroslav, Praha 2, (60) 27.6. Ing.arch. VYKOPAL Jiří, Ostrava, (60) 27.6. Ing.arch. ŠIMÍČKOVÁ Jana, Havířov, (65) 28.6. Ing.arch. ABT Jan, Praha 7, (55) 30.6. Ing.arch. BUBENÍČEK Karel, Praha 2, (83)

INformační servis Členský bulletin Obce architektů.Vychází 2x měsíčně. Neprodejné. Redakce: Bohumír Kotora, Alexandra M. Videmannová e-mail: [email protected], www.architekt.cz Adresa redakce: Revoluční 23, 110 00 Praha 1, Mobil: 603 211 650


č e r v e n

Recommend Documents