č. 3 Z obsahu: • rozhovor s … • pozvánka na akce • okénko pro milovníky historie • receptový koutek • statistické okénko • obecní úřad informuje
LÉTO 2010
1
ROZHOVOR S … Když jsem se vypravila za další zajímavou kosovskou osobností, abych získala rozhovor do letního čísla občasníku, napadaly mě cestou různé pohádky, lidové písničky o kovářích, říkadla či přísloví, vzpomněla jsem si na známé povzdechnutí zpěváka Kdybych já byl kovářem a měl jeho sílu… Ano, tentokrát si budeme povídat s mistrem kovářského řemesla, panem Janem Mrázem. Zajímalo by mne, jestli víte, odkdy tady u cesty bývali kováři a zda tu byl vždy váš rod, nebo jsou tu Mrázové jen třeba dvě tři poslední generace? Před námi tu byl kovář Mareš, od kterého jsme kosovskou kovárnu koupili v roce 1884. Náš rod pochází podle dokladů z Tuschentalu a měl předtím v nájmu kovárnu v Suchdole u Třeboně. Slyšela jsem, že existují také nějaké kovářské obyčeje, zvyky a pověry. Mohl byste nám některé zmínit? U nás bohužel nebyl čas na nějaké zvyky nebo pověry. Byla jenom tvrdá práce a obyčeje se udržovaly vlastně jen o Vánocích. Četla jsem, že se rozlišovala dvojí kovařina – černá (kování koní, vozů) a bílá (zhotovování srpů, hřebíků atd.)? Se kterou jste se setkával ve své práci nejčastěji? A co dalšího do náplně práce kováře patří? Naše kovařina byla černá, i když hřebíky se kovaly stále. Srpy, sekyry apod. vyráběli hamerníci - kováři, kteří pracovali na hamrech - to bylo velké vodní kolo, které pohánělo kovárnu, tady nejbližší hamry byly u Trhových Svinů a u Českého Krumlova ve Spolí. Dále do netradiční náplně práce kováře patřilo – podle vyprávění – trhání zubů a prý také rovnali zlomené kosti. A v čem se liší umělecká kovařina, které jste se také hodně věnoval, od klasické kovářské práce? Umělecká kovařina potřebuje více fantazie a také znalost prostředí, do kterého je výrobek určen. Člověk musí např. znát prvky typické třeba pro baroko. Určitě je k práci kováře zapotřebí nejrůznějších nástrojů, můžete nějaké (hlavně pro mladší generaci čtenářů) vyjmenovat a popsat? Nástrojů je mnoho, nedají se ani všechny vyjmenovat, musely se v podstatě vyrábět na každou práci podle potřeby. Můžu například uvést zápustky – drobné čtverce, na nichž je vyraženo, co se bude kovat, např. ozdobné prvky – třeba rostlinné motivy. Dále kovář používá útěnku, což je sekáč na oddělování železa, nebo vlček, to je kužel, na kterém se železo ohýbá (háčky atd.). Zajímavé je také třeba použití perlíku jako taktovacího kladiva. Když pracovali tři kováři současně na jedné kovadlině, udával jeden z kovářů takt klepáním perlíku do železa, kam pak další kovář udeřil svým kladivem a střídal se s druhým tak, jak udával takt perlíku. Bylo to potřeba, aby kováři pracovali střídavě a navzájem se při práci nezranili. Co je na kovařině nejtěžší a co naopak nejhezčí? Nejtěžší je na kovařině dát ránu kladivem tam, kam patří a správnou silou. A nejhezčí je pohled na dobře udělanou práci.
2
Kterého Vašeho kovářského výtvoru si ceníte nejvíce a proč? Cením si všech výrobků, které jsou udělány jako funkční nebo pro ozdobu kostelů a zámků ve spolupráci s památkáři. V dosahu 200 km jsou např. kříže pro Boží muka, nejrůznější kování na zámeckých vratech, již zmiňovaná vybavení do kostelů, ale i třeba hospod… Zažil jste nějakou zajímavou nebo humornou příhodu ve spojení s kovařinou? Nějaké legrácky by se našly, třeba plivnout na kovadlinu, ale to raději nebudu rozvádět. Kdyby se dal vrátit čas zpět, vybral byste si znovu kovářské řemeslo? Vybrat si znovu kovářské řemeslo? To by záleželo na situaci a jiných možnostech, ale je pravda, že jsem se kolem kovadliny pohyboval již od dětství, kdy jsem pomáhal svému otci, takže když jsem se ve svých 14 letech šel učit kovářem, byl jsem vlastně již „vyučený“. Děkuji Vám za rozhovor. Až se, vážení čtenáři, v létě zahledíte do roztančených plamínků táborového ohně, vzpomeňte si, že tu s námi v Kosově žije člověk, jehož oči se do teplých plamenů dobrého služebníka ohně dívaly denně a pod jehož rukama dostávalo železo krásný i užitečný tvar… Vladimíra Havlíčková RECEPTOVÝ KOUTEK Brokolicové karbanátky s kukuřicí 300g brokolice, sůl, 20g cibule, 30g másla, 50g hladké mouky, 100ml mléka, 200g mražené nebo sterilované kukuřice, 1 vejce, 1 lžíce strouhanky, bílý pepř, olej na smažení Očištěnou a rozebranou brokolici povaříme 5min. v osolené vodě, pak ji opláchneme studenou vodou a necháme okapat. Nakrájenou cibuli orestujeme na másle, zaprášíme ji hladkou moukou a připravíme jíšku, kterou zalijeme mlékem, rozšleháme a bešamel necháme 10min. provařit. Brokolici nasekáme nadrobno a v misce promícháme s kukuřicí, bešamelem, vajíčkem a strouhankou. Směs osolíme, opepříme a necháme 10min. odležet. Ze směsi tvoříme malé placičky, které pozvolna opékáme na rozpáleném oleji. Podáváme s vařeným bramborem. Nakládaná zelenina 3 a ½ kg hub (nemusí být) povaříme pět minut, pak propláchneme a scedíme. Svaříme 2 dcl vody, 5 ks bobkového listu, 5 hřebíčků, 10 ks pepře, 10 ks nového koření - po dobu 10 minut, pak procedíme a použijeme čistý vývar. Nakrájíme 1 ½ kg cibule na nudličky, 1,8 kg zelených nebo bílých paprik, přidáme 30dkg cukru, 7 dkg soli, 4 dcl octa, ¾ l oleje, 1 kg rajčatového protlaku (nešetřit).Vše se smíchá a steriluje v uzavřených skleničkách 1015 minut. Kdo chce mít zeleninu pikantnější, může do směsi přidat např. chilli papričky. Zelenina se může použít pod maso, jako příloha třeba k filé nebo i samostatně jako zeleninová příloha. Marmeláda z letních jablek 3 kg letních jablek nastrouháme nahrubo, dáme do hrnce, přidáme 1 ½ kg cukru, lžičku kyseliny citrónové, promícháme a necháme do druhého dne odstát. Druhý den se směs vaří bez míchání asi hodinu na mírném(!) ohni. Pak
3
promícháme, znovu se to provaří, přidáme jeden Pektogel a vaříme asi 10 minut. Horkou marmeládou naplníme skleničky, zavíčkujeme, obrátíme dnem vzhůru asi na 5 minut. Marie Mrázová OKÉNKO PRO MILOVNÍKY HISTORIE Dvůr Kosovec, malý Kosov ve středověku 2. část Krátce před rokem 1423 přepadl Václav Kosovec spolu s několika dalšími kumpány tři ženy jdoucí na mši do Velešína, přičemž jim sebrali tři různobarevné pláště, ale Sebránek navíc strhl jedné ženě z hlavy šlojíř. Spolu s několika lapky z Milíkovic se často zdržoval v Doudlebech, kde přepadávali pocestné, řemeslníky a kupce jedoucí z Budějovic nebo opačným směrem. Jejich skupinu řídili dva lapkové z Prachatic, kteří jim dávali tipy na loupeže, za což dostávali určitý podíl z lupu. Spolu s nimi a pacholkem paní Barbory z tvrze v Poříčí zajal Václav nějakého Pivce, který byl nakonec uvězněn v Prachaticích. Ještě téže noci sebrali budějovickým dominikánským mnichům v jejich dvoře v Poříčí dobytek. Mladý Kosovec také zajal pacholka řezníka Přibíka z Chvalšin, aby mu vzal tři groše a nakonec uťal i ruku. Kosovcův sebránek při výslechu dále přiznal, že spolu s Ciprajkem z Čejkovic a kramářem z Pištína bránili vozům se senem i s jinou špíží v jízdě do Budějovic, a Václav sám pak ty vozy zapaloval. Jindy zase spolu s Marešem a Martinem z Milíkovic sebral farářovi v Třísově tři koně. Další noc Kosovcův sebránek a syn rolníka Valchy vzali z Valchova dvora šest Kutréřových koní. Václav na závěr výslechu doznal, že všechny loupeže prováděli na příkaz hauptmanů Jeníka a Chvala z Prachatic, kterým odevzdávali podíl z kořisti. Někdy se Václav sebránek připojil k větší skupině a podnikl s nimi výpad, jak přiznal a popsal další uvězněný lapka. Bylo jich něco kolem dvaceti, když v noci oloupili v Rájově několik sedláků a sebrali jim vše, co našli – šaty, koně a další věci. Tehdy přepadli také svatebčany, okradli ženicha, nevěstu, muzikanty, lazebníka a další lidi zbili. Pak zajali v Rájově ještě vozataje, který jim musel nashromážděný lup odvézt do Smědče k Šamburkovi, kde se usadili, aby si lup rozdělili. Na tak rušnou svatební noc vzpomínal ženich s nevěstou v Rájově určitě celý život, ale to již Sebránek práchnivěl na některém šibeničním vrchu. Ovšem ani Václavův otec Jindřich Kosovec nedopadl lépe, neboť se sám nakonec stal obětí jiné skupiny potulných loupežníků a vrahů, jakým byl i jeho nalezenec Václav. Roku 1423 přiznali dopadení lapkové Mače a Kuba z Boršova, že se s dalšími kumpány nejprve vydali zabít Kosovcova pacholka Petra, a nakonec jej také zamordovali. Po nějaké době se jim podařilo chytit samotného Jindřicha Kosovce, kterého raubíř přezdívaný Katko nejprve srazil kuší k zemi a už bezmocného muže ještě s ostatními probodal. Pak Katko vystřelil k ležícímu bezvládnému tělu šíp, aby nakonec zdvihnul Jindřichovu uťatou ruku a obcházel s ní kolem lapků, kteří jeho počínání sledovali se strachem z dostatečné vzdálenosti. Takto neslavně skončili poslední urození, avšak loupeživí majitelé Kosovce. Dvůr byl pak zřejmě nějakou dobu opuštěný, než se stal majetkem Rožmberků, kteří zde usadili některého ze svých poddaných, aby hospodařil na půdě ležící během husitských válek ladem. (dokončení příště) Mgr.Roman Lavička
4
POZVÁNKA NA AKCE Kosovský čtyřboj - 1. ročník Začátek dne 17. 7. 2010 v 10,00 hod. u rybníka ,,Punčocha“. 4-členná družstva pro jednotlivé disciplíny (plavání, běh, plavba na kánoi a pití piva). Startovné 500,- Kč pro jednotlivá družstva. 1. cena - sud piva Přihlášky zasílejte na email
[email protected] nejpozději do 11. 7. 2010. V přihlášce uveďte název družstva, obec a jmenný seznam členů. Jednotný úbor vítán. Občerstvení a dobrá zábava včetně doprovodného programu zajištěno (hudební produkce, ukázka seskoku padákem a bojového umění Taekwon-do). Fanoušci a sponzoři vítáni. Tato akce není pojištěna.
Rozloučení s prázdninami V neděli 22. srpna v 17 hodin se na návsi v Kosově bude konat pro děti do 15 let sportovně zábavné odpoledne s opékáním špekáčků. Bližší informace naleznete jako vždy na nástěnce, která je umístěna na návsi. Přijďte si zasoutěžit, pobavit se a vezměte s sebou rodiče či prarodiče! (Při nepříznivém počasí se bude akce konat o týden později, tj. v neděli 29. srpna 2010.)
OBECNÍ ÚŘAD INFORMUJE Jistě jste si povšimli, že probíhaly v naší osadě různé stavební práce – jednak se budovala část kanalizace (a zatrubňovala se stoka) od vrakoviště směrem k návsi a pak kousek dolů k Rančicím a poté byl na části cesty do Rančic až k vjezdu na pozemek pana Slavíka položen asfaltový koberec. Jak nám sdělil Obecní úřad Kamenný Újezd, celá akce se konala v měsících dubnu a květnu a vynaložené finanční prostředky na kanalizaci byly 187 935,60, na zatrubnění stoky 120 505,00 Kč a na uvedené vybudování komunikace celkem 530 317,33 Kč. Celkové náklady na tyto akce tedy představují téměř 850 000 Kč.
STATISTICKÉ OKÉNKO
5
Dle sdělení matriky v Kamenném Újezdě žije v Kosově k 15.6.2010 ve 32 domech a pěti rekreačních chatách celkem 97 obyvatel, z toho 50 žen a 47 mužů. Dětí do 15 let je tu dvanáct. Nejmladšímu obyvateli Kosova je jeden rok a nejstaršímu je 84 let. A něco málo informací pro „škol(k)ou povinné“ – do školky nastupují k 1.9.2010 tři děti, do první třídy ZŠ jedna žačka a školní škamny letos opustili dva žáci a jedna žákyně. OHLÉDNUTÍ ZA PROBĚHLÝMI AKCEMI Stavění májky I letos připravila mužská část Kosova pod vedením J. Haismana a M. Šubjaka stavění máje spojené s přátelským posezením. 30. dubna v 18 hodin - jako každý rok - za pomoci traktoru pana Kotvalda a ochotných silných paží byla na naší kosovské návsi vztyčena krásně ozdobená májka (letos se zdobení ujala paní Dudáčková s vnučkou Lucinkou) a poté započalo sousedské povídání a posezení pod stanem i kolem něho, který již od dopoledních hodin stavěli a také vše další nezbytné chystali další ochotní muži. (U nás v Kosově je totiž tzv. pálení čarodějnic a stavění máje zcela v režii místních chlapů.) Několik desítek místních obyvatel i pár sousedů z okolních vesnic bylo také mile překvapeno připraveným občerstvením (a to za vskutku symbolickou cenu) – nechybělo pečené sele (darovali jej P. Reitinger a V. Dudáček), vynikající grilovaná zelenina s brambory a samozřejmě ani pivo. Do pozdních večerních hodin se na návsi sedělo a povídalo. Poté zůstalo vzhůru několik dobrovolníků, aby uhájili májku před případným ohrožením. Jen počasí se nakonec rozhodlo, že se zachová podle předpovědi, a tak v noci začalo pršet a déšť i bouřky vydržely až do ranních hodin. A to byla vlastně jediná nemilá věc, která však již nemohla zkazit dojem z perfektně připravené akce. Oprávněný dík tedy patří všem, kdo se na letošním stavění májky podíleli! Těšíme se na prázdniny! V neděli 13. června se na návsi v Kosově konalo dětské odpoledne plné her a zábavných i sportovních úkolů. S přípravou nám opět pomohla paní Helena Kohoutová s manželem, a tak jsme se v 15 hodin mohli směle pustit do soutěží, i když hodinu před tím to ještě vypadalo, že celé odpoledne proprší a z této akce nebude nic. Bylo pod mrakem, ale relativně teplo, a tak se asi dvacet dětí a dospělých téměř dvě hodiny bavilo oblíbeným chytáním rybiček, jízdou zručnosti, hádáním písniček, malováním křídou, hrou na „slepého chmatáka“ nebo skládáním puzzle. Děti soutěžily ve dvou kategoriích (do 7 let a 8 –15 let) a odměnou jim byly sladkosti a občerstvení, na které finančně přispěl Obecní úřad Kamenný Újezd. A teď se už jen můžeme těšit na brzký příchod prázdnin!
6
UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA OBČASNÍKU Uzávěrka příspěvků a informací do čtvrtého čísla Kosovského občasníku bude 15. listopadu 2010, aby číslo opět mohlo vyjít před Vánocemi. Příspěvky, články, informace, náměty atd. můžete poslat mailem na adresu
[email protected], popřípadě doručit v Kosově na čp.7 (na návsi) Vladimíře Havlíčkové.
Příjemné prožití letních měsíců a především dovolené Vám přejí všichni, kteří se podílejí na vydávání Kosovského občasníku!
A na závěr letní omalovánka pro nejmenší čtenáře Kosovského občasníku:
Na přípravě občasníku se podíleli autoři článků, Vladimíra Havlíčková a Obecní úřad Kamenný Újezd, který zajistil nakopírování občasníku v počtu 50 ks.
7
