3 1 č.
Vážení studenti, vážení přátelé,
Demonstrace
začátek roku nám přinesl radost z úspěchů v soutěžích, kterých jsme se účastnili v Plzni a v Náchodě, ale také přibylo více vrásek při tvorbě rozpočtu školy. Jak už to v posledních letech bývá, peněz na provoz školy je méně a méně. Nástup krutých mrazů nám také nepomohl. Při otevírání obálek s fakturami za energie se mi třesou ruce.
Téměř pět set lidí se zúčastnilo demonstrace, která se konala 6. 3. 2012 na Masarykově náměstí v Náchodě. Už okolo osmé hodiny ranní se zde začali scházet první demonstranti, kteří přišli vyslovit svůj nesouhlas s plánovaným průzkumem břidlicových plynů a její samotné těžbě na východočeském území. Lidé se bojí nejen změny podhorské krajiny, ale zejména znečištění vody, která má zde rozlehlá ložiska. Právě těžba břidlicových plynů HF metodou by mohla způsobit její znečištění. Při těžbě je použito obrovského množství chemikálií (koalice STOP HF! Uvádí až na 16 fekálních vozů chemikálií), které je pod vysokým tlakem vstřikováno do země. Pokud by došlo ke znečištění, pili bychom vodu obohacenou o jedy, rakovinotvorné či mutagenní látky. V návaznosti byla sepsána i petice, kterou můžete podepsat v obchodech a restauracích na Náchodsku nebo si stáhnout petiční arch, a to na adrese: www.ne-plyn.hys.cz a šířit tuto petici dále.
Přesto máme pro letošní rok odvážné cíle: dokončit rekonstrukci elektroinstalace domova mládeže, vybavit domov bezdrátovou počítačovou sítí, vyměnit sanitární stěny na toaletách domova mládeže a přípravit projekt na rekonstrukci kanalizace. Ve škole přijdou na řadu opravy střech, hlavně v budově II, kde sídlí aranžérky. V učebnách mají malý soukromý vodopád. Tolik pro letošní rok, více určitě nestihneme. A když v hospodářské soutěží ušetříme, tak určitě půjdou peníze do výměny oken. Změnu, kterou žáci asi nejvíce postřehnou, bude další projekt financovaný z fondů Evropské unie. Cílem tohoto projektu je vybavení učeben audiovizuální technikou a digitalizace učebních materiálů školy. Učební texty budou k dispozici u vyučujících, popř. ke stažení na stránkách školy. V těchto dnech jsme obdrželi zprávu, že byl projekt přijat. Předpokládáme, že peníze nám ministerstvo školství přidělí v průběhu září. Když přičteme dobu nutnou k vypsání výběrového řízení, pak viditelné výsledky spatříme na Vánoce. Rudolf Volhejn, ředitel školy
Alžběta Prouzová, 4. V
Za Náchodsko! Za náš kraj!
Kdo šetří, má za tři
Byla to jako rána z čistého nebe, když Simča, spolužačka, přišla do školy s následující informací: Na Náchodsku a Broumovsku se bude těžit břidlicový plyn. Když člověk není v obraze, řekne si: „No a co. O co vůbec jde? Ale čert to vem.“ Tak pro pořádek.
Rozhodla jsem se, že budu ekologická a budu šetřit. Chtěla jsem totiž něco užitečného udělat pro mou matičku Zemi.
Těžba probíhá vyvrtáním vrtu na břidlicových ložiscích a plyn samotný se uvolňuje pomocí chemikálií, které jsou pod velikým tlakem vpouštěny do vrtu. Jenže má to svoje riziko! Chemikálie se můžou skrz geologické zlomy dostat do systému podzemních vod a vodu znečistit. Znečištěná voda otráví rostliny, znemožní jim růst a uschnou, bez rostlin se zvířata nebudou moci nažrat a zahynou. A tady nezbyde nic, jen poušť. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že je to nehorázná pitomost! Zvlášť když vezmete v potaz, že těžba se má konat na území CHKO Broumovsko a KRNAP (Krkonošský národní park). Dokonce obě okresní města, kterých se to týká (Trutnov, Náchod), se vyjádřila záporně. S tím by se mělo něco dělat! Ale našel se jeden, kterého jmenovat nebudu, který s tímto nesouhlasil. Povídal: ,,Co s tím může 1. PD udělat?“ I to málo, co bychom udělali, bude lepší než nedělat nic! Je třeba si uvědomit, že nejde jenom teď o nás, jde i o naše potomky, kteří tu budou po nás. Teď by člověk prodal pozemek k jímání onoho plynu, pár let to bude dobré, ale potom se uskuteční scénář, který je zmiňován v předchozím odstavci. Voda nebude, všude prach, smrad od chemikálií a mršiny zvířat, zůstane mrtvá krajina. Tak jsme se do toho dali. Připravili si podklady a mapu s vyobrazeným areálem těžby. Bylo dohodnuto, že se bude chodit po třídách, začne se malou besedou o této problematice, kdo bude chtít, může podepsat petici. Já jsem se této akce nakonec, kvůli své indispozici, nezúčastnil, a tak si toto vzaly na starosti Simona Kinlová a Anna Duchatschová. Nakonec se dalo dohromady 150 podpisů.
Abych zachránila nějakou část lesů ČR, koupila jsem si do školy raději jen jeden sešit a ještě k tomu se zárukou, že byl ekologicky zpracován. K sešitu jsem si pořídila obyčejnou tužku, abych v lepším případě mohla alespoň gumovat. Ale narazila jsem na kámen úrazu: guma přece není ekologická! Jak si zajistit gumu na gumování? Náhodou jsem dostala nápad a poprosila babičku o radu. Doporučila mi, abych si udělala kuličku z vnitřku chleba. Radu jsem upotřebila dokonale, ale v penále se mi vždy kulička zatoulala. Takže jsem spotřebovala více chleba, než jsem měla v úmyslu. Doma mě maminka poslala, abych vyhodila pár PET láhví do toho zatraceného žlutého kontejneru. Popadla jsem tašku a vyšla před barák, abych vykonala požadovanou činnost. Jenže u kontejneru jsem se zarazila, protože byl až po okraj plný a některé láhve z něho dokonce vyčnívaly. Ach jó, přece nemůžu položit tašku vedle, když jsem se tak ekologicky zapojila? Tak jsem udělala největší hloupost, položila jsem tašku vedle, otevřela jsem kontejner a vytahala jsem petky, které nebyly rozšlápnuté. Umírala jsem smrady, ale nějaké to místečko jsem si už tam našla. Bohužel s okolním divadýlkem. Kolemjdoucí na mě zírali, jako bych spáchala zločin, a malá prťata na mě pokřikovala: „Bufeťák, bufeťák!“ Ale dokázala jsem to! Ještě jsem chtěla ušetřit energii. Při sprchování jsem se myla vlažnou vodou a pod sebe jsem si dala lavor, aby voda tekla tam. Vodu jsem spotřebovala na spláchnutí WC. Ale voda byla všude, jen ne v záchodě, vytírání podlahy vysálo zbytek mých sil. Můj ekologický život byl u konce.
Závěrem bych chtěl poděkovat paní učitelce E. Špeldové, která nám s touto akcí pomohla, a panu řediteli R. Volhejnovi, který umožnil její uskutečnění.
Maminka mě pochválila, že jsem chtěla udělat něco pro životní prostředí. Poslala mě do obchodu pro zbytek mých sešitů do školy a jednu propisovací tužku s gumou. Bohužel snažení jednoho jedince je málo, tak bychom se měli zamyslet všichni a možná udělat něco většího, než gumovat papír kusem chleba.
Vojtěch Dolana 1. PD
Monika Renčinová 3. TG
Hledač citů
Nejhorší srážka je srážka s blbcem
Polapím plamínek z okolních sfér plující prostorem nadčasové krásy. Polapím do svalu rozkmitaných pér. Nepustím, pevně ovážu jejími vlasy.
Jednou v zimě jsme se s kamarádkami dohodly, že se sejdeme na malé polední kávě na „pokec“. To asi každý dobře zná, holky si prostě občas potřebují „podrbat“. Rozhodly jsme se, že zkusíme novou kavárnu v centru města. Hned co jsme do ní vkročily, dýchla na nás příjemná atmosféra. I nápojový lístek nás okouzlil. Teplý jablečný džus s perníkovým kořením a skořicí byla jasná volba a kávu jsme projednou rády opomenuly. Užívaly jsme si příjemného posezení a povídaly jsme si. Když v tom do boxu vedle nás přisedla další partička slečen. A nás ani v nejmenším nenapadlo, že nás čeká nejhorší srážka v životě, „srážka s blbcem“ a nejen s jedním.
Lehounce vířivých par v jeden bod, tak omamně soustředěných vůní. Tak lahodně chutná ten sladký plod, šťavnatých přeludů, co realitu půlí. Starosti ukryté v mýdlových bublinách v nadějných vodách nikdy nedosednou. Tak propluji svalem a v jeho skulinách s duhovou princeznou neposednou. Na okvětním lístku v tůni očních víček, svázán pevnou smyčkou dlouhých řas. Rozkřesal a zapálil jsem knoty svíček s princeznou snů – našel jsi? Plamen neuhas! Tomáš Kábrt 2. TG
Mobilománie „Haló, kdo tam?“ Tuto větu slyšel už určitě každý. V dnešní době se už nikdo nepodiví nad krabičkou, kterou má každý druhý v ruce či u ucha. Zůstává otázkou, zda takové jednání neovlivní další mezilidské vztahy. Vždyť SMSkou nejde pohlédnout hluboko do očí, pohladit ani vyznat lásku… Ano, oponujete tím, že jde napsat – „miluji tě“. Ale zde to budou jen prázdná slova bez jakéhokoli ducha. Nebo se snad mýlím? Asi ano, přece pomačkat pár tlačítek a dát si krabičku k uchu není žádný problém. Ale vyzní slova plná lásky a upřímnosti stejně i bez milého úsměvu a vlídného pohledu? Netuším… Asi už je taková doba, ale jsou takoví i lidé? Vlastně jsou spíš lidé jiní než doba? Lidé, kteří chtějí jednat s ostatními tváří v tvář, pomalu mizí z povrchu zemského. Tak kam se poděli ti princové, kteří by vyznali náklonnost v náručí namísto nějaké zkratky typu MTMR, která mi zapípá v kapse? Opravdu to lidem stačí? Kam se poděla sdílnost? Nejspíš jsem staromódní, ale snad nejsem jediná, která stojí o komunikaci bez elektroniky. A. Drašnarová 3. TG
Znáte to, „blbec“ se dobře maskuje, tváří se mile a usmívá se už z dálky, ale když přijde blíže, je pozdě, dojde ke srážce. Z počátku tyto dámy vážně vypadaly celkem mile, ale jen co se projevily, bylo nám jasné, že tu něco nehraje. Bylo po náladě. Neustále měly nějaký problém, pokoušely se otevřít okno, které sloužilo jen jako ozdoba a poté se hájily tím, že prostor je velice zakouřený a chtěly jen vyvětrat. Ale i tato výmluva měla trošku vadu na kráse, v celém prostoru kavárny nebyl jediný kuřák. Servírka se jen pousmála a mohla si myslet své, jen dámy poprosila, ať okenici už neotevírají. Všichni jsme doufali, že to je jediný a poslední problém, až do té doby, co se slečnám nelíbilo zavěšené světlo, které bylo příliš nízko, nebo upatlaná sklenička od vína, která byla vyleštěná. Já i kamarádky spolu se servírkou jsme koulely očima a nevěřícně zíraly na partičku dam sedících vedle nás. Vše z povzdálí sledovala paní vedoucí. Po chvíli jí to už nedalo a šla se zeptat oněch dam, jestli je nějaký problém. Nejprve byla zdvořilá, ale i sebemenší optimista by nevydržel tolik stížností valících se jak láva od věčně nespokojených a nafrněných paniček. Poslední kapkou pro ni bylo to, že si stěžovali i na to, že jedna z nich měla ve skleničce o milimetr více vína. Paní šéfová tedy ve vší slušnosti poprosila bandu jedovatých hadů, aby zaplatila a odporoučela se. Při odchodu jsme ještě zaslechli pár připomínek a nadávek a pak? Pak byl najednou klid. Všichni jsme si oddychli, že tuto nehodu v podobě srážky máme konečně za sebou a můžeme si opět spokojeně povídat dál. Ale věřte, po této srážce nám zůstala ještě hodně dlouho boule na čele a v duši jen jediné – pokora, je to, co v dnešní době ještě spoustě lidem schází.
E͘\ĞnjĄēŽǀĄϯ͘d'
Kadeřnická soutěž 2012 V pátek 24. února se uskutečnila v Obecním domě ve Velkém Poříčí kadeřnická soutěž. Ve společenském sále rozehrály svou symfonii šikovné ruce 21 soutěžících ze 3. ročníku a na hlavách přítomných modelů kouzlily na téma FANTAZIE zajímavé účesy. Prvních pět soutěžících obdrželo hodnotné věcné ceny. Na 1. místě skončila Jana Ježková, 2. místo obsadila Markéta Ulrychová a ze 3. místa se těšila Lucie Hánová. Poděkování patří všem sponzorům a starostovi ing. Královi, který umožnil pořádání akce.
1.
2. 3.
Lyžařský výcvik Již na počátku lyžařského výcviku druhých ročníků se žáci potýkali s různými nesnázemi, když se plahočili zkratkou k chatě, zavalenou sněhem sahajícím po bedra, a nejeden z nich se uchyloval k peprným výrazům. Po příchodu na chatu Hanapetr z nás pomalu opadala únava, zvláště po vybalení a milém přivítání svíčkovou a dalšími dobrotami. Za pár hodin jsme byli obeznámeni učiteli, tvářícími se nekompromisně, o denním režimu, jenž kázal rozcvičku o půl osmé, která nejen mě ničila, nebo večerku v 10 či 11 hodin, ale i příjemnější aktvity, jako oběd, polední klid, společné aktivity a čas lyžovat. Jak výcvik pokračoval, mimo lyžování a společných her rozdělených do třech soutěžících týmů po celý kurz, si většina z nás krátila volné chvíle kartami, hudbou, klábosením a kreslením. Některé z týmových her byly např. pokus o zahrabání jednotlivce do sněhu na čas, běh hlubokým sněhem nebo ,,město- jméno- zvíře”. Jedna ze zábavnějších her je známá jako ,,přestrojte jednoho kluka za holku”, do té se všichni pouští s radostí, až na tři spoře oděné modely-modelky, jež jsou líčeny, strojeny do paruk, legín, podprsenek, sukní a podvazků! Tato hra měla velký úspěch pro svou humornost až jakýsi travesti show nádech. Co se sjezdovky týče, byla celá pro naši chatu. Nebyla dlouhá , ani nijak strmá . Zabavit se na ní nebylo
těžké, zvlášť v tak dobrém kolektivu a náladě,jaká panovala celý výcvik. Zatímco se někteří z nás učí na lyžích či snowboardu, ti zkušenější trumfují své zdatnosti. Jeden z nich takto končí půlkou těla, a to hlavou napřed , v jakémsi bazénku poblíž chaty, končící tak téměř celou svou snowboardistickou účast na výcviku. Výcvik se nám hrne do své druhé poloviny a my, kvůli mokrému sněhu, jdeme na zdánlivě nekonečně dlouhou túru na chatu pod kopcem, s nadějí ,že si dáme něco dobrého.Měli jen kolu. Někdo z nás měl možná až přehnané představy o vlku , který je chován na chatě. Já jsem se již těšil na výjev zlomyslně vyhlížejícího tesáka. Marně. Přichází k nám několika ochablými kroky vypelichaný, starý pes, vlkovi vzdáleně příbuzný. Výcvik se pomalu chýlí ke konci a my už závodíme ve slalomu , který je večer vyhlášen. Dále následuje karneval, na který se někteří z nás snaží vyrobit převlek ze všeho ,co se dá na Hanapetru sehnat. Později přišla na řadu volná zábava připomínající diskotéku v převlecích za zajíčky, mrtvoly, šašky či nevěsty se ženichy. Je tu poslední den a my balíme. Těsně před odjezdem ještě stačíme zhlédnout jeden horor, pak se loučíme s chatou a zůstávají nám jen vzpomínky na dobré jídlo, zábavu a celý tenhle skvělý kurz strávený s dobrou partou a dobrými učiteli. 2. ročník
Výlet do Prahy V den všech zamilovaných se několika vyvoleným z řad grafiků a výtvarníku naskytla příležitost navštívit největší, nejskvělejší a nejkrásnější (samozřejmě hned po Velkém Poříčí) město České republiky, Prahu. S jasným cílem navštívit výstavu Tak pravil LaChapelle, která se konala v pražském Rudolfínu, jsme se v brzkých ranních hodinách vydali na perón a s napětím očekávali, s jakým zpožděním nás české dráhy překvapí. Vlak přijel kupodivu včas. Po několika úmorných hodinách jsme se ocitli v hlavním městě. Většina účastníků si neodpustila ihned označkovat nové teritorium na veřejných toaletách a po tomto malém zdržení jsme se za pomocí krtka dopravili až na místo určení, kterým bylo již zmiňované Rudolfínum. Ihned u vstupu se nás ujal pan průvodce, kterého jsme si na tuto práci předem najali, a za jeho doprovodného komentáře jsme se pustili do prohlídky. S mimořádným zájmem jsme procházeli mezi vystavenými fotografiemi a obdivovali lehce perverzní díla mistra Chapella. Na několika fotografiích nás překvapili i známé tváře jako je Andy Warhol, Marilyn Manson, Michael Jackson a nebo Ježíš, s jehož obrazem jsem se prostě musel vyfotit. Ovšem největší úspěch myslím sklidilo vyobrazení zlatých pašíků v jedné nejmenované poloze a od této chvíle již nikdo z nás nebude držet vánoční půst. Po prohlídce se naše výprava rozdělila na tábor grafiků pod vedením paní učitelky Černické a na tábor výtvarníků pod vedením učitelské dvojce Alekberov a Novotná. Zatímco výtvarníci šli na návštěvu na Vysokou školu umělecko průmyslovou, tak my s naší skupinou míříme na Václavské náměstí, kde dostáváme rozchod. V domluveném čase jsme se srazili tak říkajíc pod vocasem a tentokrát tramvají vyrážíme směr Technické muzeum. Po vcelku dlouhém souboji s pražskou tramvajovou sítí se nám podařilo nastoupit do té pravé, která nás dovezla k muzeu. Bohužel díky našemu tramvajovému problému nám nezbývalo moc času, tudíž jsme navštívili pouze polygrafickou expozici, ke které nám paní Černická osobně poskytla odborný komentář. Kolem 4. hodiny odpolední jsme byli již všichni naprosto vyčerpaní a opět pomocí vlakové dopravy opustili matku měst. Myslím, že mluvím za všechny, když tvrdím, že se výlet velice povedl a zároveň za grafiky z 3. TG posílám velké dík paní učitelce Černické za jeho organizaci. za grafickou část třídy 3. TG Jan Ficbauer
Osmisměrka
Filosofické otázky na učitelský sbor
Tajenka: Oblíbená věta jednoho z kantorů T
K
P
Č
Í
M A
U
R
I
T
A
I
Y
K
Ž Ů N A N U
K
Y
V
B
S
T
P
L
Á N Y O O C
A
E
Z
K A A O O K O R
J
T
Š
T
Ě
T
E
C A
H G O F
S
E
T
Y
T
V
K A A Ů A
R
K
L
Í
P
A O O
A
T O B
L
L
A
K O
R
K
R N
I
O E
A
E
P
K
F M A
R
S
Ď
J
P
T
P
R
C
R
É
I
L
E
T
A
Á
E
D
Ř
I
T
Y N N
E
L
Á
Y
D V
E
S
L
P
I
C
E
L
I
É
L
B
I
O T
D
F O E
M F
A O
M A N N A D O T A Y
K O O K
P O Š
U K
B
T
T
A
L
S
T O
A
L
S
A
L
T
A
Y
E
O
P
E
S
A K
P
N
E
A
I
R
I
L
C
R
R
U O B
R
A
Z
T
K
E
D M
I
U
D S
T
U D
I
O U Y
V
Y
E
B
I
K
E
L
F
Y
L
G R
I
K G Y
T
É
R
T
R O P
Á D
Y
R
A
!
AKRYL, ATELIÉR, ATLAS, AUDIT, BOTA, BŮH, CMYK, DOT, DPI, FÉN, FLEK, GALERIE, GLYF, JEDNOBAREVKA, KROK, KRYT, KYTARA, LAK, LEPIDLO, LÍPA, LOTERIE, MÁJ, MAKULATURY, MANN, MAPA, MARS, MATURITA, METAL, MÍČ, MINOLTA, MYŠ, NANUKY, NOHA, NOK, NOTY, NOVA, NŮŽKY, OBRAZ, OFSET, OPAK, OPICE, OTEC, PÁD, PALETA, PC 2x, PDF, PLÁNY, PLOTTER, PORTRÉT, POŠUK, RELIÉF, RGB, RTY, ŘEDITEL, SKLEP, SKOK, SOB, SOK, SRUBY, STO, STUDIO, ŠTĚTEC, TÁC, TAH 2x, TEP, TIKY, TISK, TOP, TYPOGRAFIE, URNA, VAK, VAZBA, VECTOR, VESLA, ŽÁK
Anketa Věříte v UFO? Dostali jsme následující odpovědi ANO NE „pan Čermák věří“
75,5 % 18,5 % 6%
S jakou rychlostí se šíří tma?
„S tím na mě nechoď, to teda nevím.“ „Tma přichází se setměním, nebo když zhasneš, přichází rychle.“ „Tma se nešíří, přichází se západem Slunce. (přednáška o točení Země kolem Slunce). Závěr: Tma se šíří, jak se točí Zeměkoule, takže konstantní.“ „Stejnou jako ustupuje světlo.“
Proč neexistuje krmení pro kočky s myší příchutí?
„Granulovaný myši jim nechutnaj“ „Protože by bylo hned vyprodaný, kočkám by chutnalo a bylo by to nedostatkové zboží.“ „Třeba existuje. Kolik je masa v kočičím krmivu?“ „No vidíš, to mě nenapadlo. Protože by pak nechytaly myši.“
Když plavání zeštíhluje, co dělají velryby špatně?
„Plavání nezeštiíhluje, mám to ověřený. Já plavu a nic!“ „Zeštihluje, protože se vytváří podkožní tuk, takže velryba je štíhlá, jen má velkou vrstvu tuku.“ „Nedělají. Podle čeho porovnáváme štíhlost a tloušťku velryby? Štíhlá: 35 tun (TOPKY), tlustá: 60 tun, podvyživená: 20 tun. Vzorec: m (kg)/V2 (m). Závěr: Nelze to ničím porovnat!“
Proč je podprsenka jednotné a kalhotky pomnožné číslo?
„No, jak to definovat? Pomnožné vyplňují jeden obsah a jednotné dva, aby se nehádaly.“ „Aby měli intelektuálové o čem přemýšlet.“ „Protože se mohou nosit kalhotky bez podprdy a podprda bez kalhotek.“
Co bylo dřív: slepice, nebo vejce?
„Kdyby nebylo vejce, tak by nebyla slepice, kdyby nebyla slepice, nebylo by vejce. Vejce jsou drahý.“ „Toť otázka. Já si myslím, že byla dřív opice.“ „Známá otázka, neznámá odpověď.“ „Toť otázka. Vžycky řešíme, když dopíjíme flašku vína.“ Na přání většiny učitelů jsou odpovědi anonymní.
