~1~ DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍHO POŽITKU: První díl video semináře se bude zabývat problematikou příjmů, které jsou předmětem zdanění, především pak rozdělením těchto příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků na : peněžní – zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci finanční částku za výkon jeho práce, či v souvislosti s trváním zaměstnaní v průběhu či po skončení zaměstnání, nebo nepeněžní – zaměstnavatel poskytne zaměstnanci určitou výhodu používat věci, či využívat služby zaměstnavatele za cenu, která je vyjádřena finanční částkou ve výši za cenu tzv. obvyklou. Samostatnou kapitolou je pak poskytnutá výhoda od zaměstnavatele pro zaměstnance používat motorové vozidlo zaměstnavatele i pro soukromé využití, kdy podle daňových předpisů je předmětem zdanění 1% ze vstupní ceny motorového vozidla. V další části si objasníme příjmy, které nejsou předmětem zdanění , a příjmy, které jsou osvobozeny od zdanění. Poslední část je věnována způsobům výpočtu daně – daň srážková, zálohová a výpočtům daňové povinnosti. V úvodu je však třeba si vyjmenovat několik právních předpisů, které úzce souvisejí s problematikou provádění daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Jsou to následující zákony a vyhlášky ( výčet nejdůležitějších právních norem ) : Právní předpisy jsou vyjmenovány s odkazem na znění pozdějších předpisů – dále jen zkratka ZPP Zákon č. 586/ 1992 Zákon č. 337/ 1992 Zákon č. 117/ 1995 Zákon č. 262/ 2006 Zákon č. 589/ 1992 zpp. Zákon č. 592/ 1992 Zákon č. 48 / 1997 Zákon č. 187/ 2006 Zákon č. 40 / 1964 Zákon č. 513/ 1991 Zákon č. 455/ 1991 Zákon č. 326/ 1999 Zákon č. 118/ 2000 zaměstnavatele . Zákon č. 435/ 2004
Sb. o daních z příjmů, ve zpp. Sb. o správě daní a poplatků, ve zpp. Sb. o státní sociální podpoře, ve zpp. Sb. zákoník práce, ve zpp. Sb. zákon o pojistném na sociální zabezpečení, ve Sb. zákon o pojistném na zdravotní pojištění, ve zpp. Sb. zákon o veřejném zdravotním pojištění, ve zpp. Sb. zákon o nemocenském pojištění, ve zpp. Sb. občanský zákoník, ve zpp. Sb. obchodní zákoník, ve zpp. Sb. živnostenský zákon, ve zpp. Sb. o pobytu cizinců na území ČR, ve zpp. Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti Sb. o zaměstnanosti, ve zpp.
~2~ Zákon č. 42 / 1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vyhláška MF č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláškač. 322/2005 Sb. o dalším studiu, výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodovém pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách . 1. Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti – zaměstnanci: Poplatníky daně z příjmu fyzických osob jsou fyzické osoby – zaměstnanci. Pro správné zdanění příjmu těchto osob je zapotřebí určit: příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti (peněžní i nepeněžní), příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti: Tyto příjmy jednoznačně vymezuje § 6 odst. 1 daňového zákona. Jsou to příjmy vzniklé na základě: A. Pracovněprávního vztahu - pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, a to současného nebo dřívějšího. Jedná se o závislou činnost podle Zákoníku práce, tj. vztah zaměstnavatel (plátce daně) a zaměstnanec (poplatník daně). Služebního nebo členského poměru , a to současného nebo dřívějšího. Příjmy vojáků,či policistů. U členských poměrů, se může jednat o příjem, který je vyplacen fyzické osobě z titulu jen členství a jedná se o výkon práce člena, kdy tento vztah naplňuje určité znaky blížící se pracovněprávnímu vztahu. Blíže nepojmenované smlouvy, nebo jiného vztahu podobného pracovnímu poměru. Jedná se o zvláštní formy závislé činnosti, podle jiného právního předpisu než Zákoník práce. Vyskytují se především u vrcholových managerů, např. akciových společností. Příjmů žáků a studentů z praktického výcviku - příprava na budoucí povolání. Jde o příjmy, které může žák (učeň) na středních odborných učilištích pobírat v souvislosti s praktickou výukou, podle Školského zákona.
~3~ Příjmů za práci u členů družstev, společníků a jednatelů a komanditistů komandit. společností. Příjmy likvidátorů. U členů družstev se jedná o příjmy, které jsou členům družstva vypláceny z titulu výkonu práce pro družstvo ( aktivně se podílí na rozvoji družstva a jsou tímto družstvem odměňováni). Pokud by se jednalo o trvalý závislý výkon práce člena družstva pro družstvo jednalo by se o příjem uvedený v bodě prvním, tj. příjem z titulu pracovněprávního vztahu k družstvu. Taktéž je posuzován z hlediska zdanitelného příjmu i výkon práce společníka nebo jednatele či komanditisty komanditní společnosti. Může se tedy jednat o příjmy z titulu výkonu práce pro společnost, nebo o závislou práci v rámci pracovněprávního vztahu. U likvidátorů, se jejich zdanitelné příjmy navyšují od 1.1.2012 i o povinné odvod na soc. zabezpečení. Do 31.12.2011 se odvádělo pojistné jen na zdravotní pojištění. B. Odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů, pokud nejsou vázáni pracovním poměrem a jsou pouze: členy představenstva a dozorčí rady akciových společností, členy dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, členy představenstva a kontrolní komise družstva, Jedná se o zdanitelné odměny uvedených členů, kteří nejsou z titulu tohoto členství v pracovněprávním vztahu, avšak společnost, či družstvo jim z titulu tohoto členství poskytuje odměny. Od 1.1.2012 se z odměn při dosažení určité výše, podle Zákona o nemocenském pojištění odvádí též pojistné na sociální zabezpečení. Dosud se odvádělo jen pojistné na zdravotní pojištění. Z uvedeného je zřejmé, že plátce daně, který svému členu statutárního orgánu zúčtoval odměnu, přistupuje pro účely zdanění a odvodové povinnosti na sociální a zdravotní pojištění, jakoby tento člen orgánu by klasickým zaměstnancem. C. Poskytnuté náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání Za příjmy podléhajícím zdanění se řadí uvedené náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s likvidací následku újmy na zdraví při pracovním úraze nebo nemoci z povolání. Tato povinnost zaměstnavatele se řídí Zákoníkem práce a dalšími prováděcími předpisy vztahujícími se k problematice pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tyto příjmy jsou předmětem pouze zdanění a nevstupují do vyměřovacího základu (hrubé mzdy) pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
~4~ D. Poskytnuté náhrady škody zaměstnavatelem zaměstnanci vzniklé zaměstnanci na jeho věcech. Totéž se týká situace, kdy má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci poskytnout náhradu škody, která vznikla zaměstnanci na jeho věcech, v souvislosti s nedodržením povinností, které má zaměstnavatel vůči svému zaměstnanci. Takováto náhrada za poškozené nebo ztracené věci zaměstnance, které jinak obvykle nosí do zaměstnání , musí být do určité limitní částky zaměstnanci vyúčtována do jeho mzdy. Jedná se tedy opět o zdanitelný příjem, který podléhá opět jen zdanění, nikoliv odvodové povinnosti na sociální a zdrav. pojištění. E. Funkční požitky – funkční platy, odměny za výkon funkce. Za zdanitelný příjem podle § 6 odst. 10 Zákona o dani z příjmů se považuje též funkční plat představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce. Za příjem podléhající zdanění se dále považuji i odměny a plnění za výkon funkce v již zmíněných orgánech, dále pak odměny členů územně samosprávních celků, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Jedná se o odměny zúčtované v souvislosti se stávající funkcí nebo již po uplynutí funkčního období. Vymezení zdanitelných příjmů ze závislé činnosti – nepeněžní příjmy: Jak z uvedených bodů vyplývá, za zdanitelné příjmy se považují příjmy pravidelné nebo jednorázové, bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoliv, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě ze závislé činnosti. A zde je třeba zmínit tyto jiné formy tj. určité nepeněžní příjmy, které zaměstnavatel předává zaměstnanci formou určité výhody, prospěchu. 1) Nepeněžní příjem – cenový rozdíl (cenové zvýhodnění): S odkazem na § 6 odst.3) daňového zákona se za zvláštní příjem považuje též částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, nižší než je cena zjištěná podle zvláštního předpisu, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Jde o situace, kdy si zaměstnanec může od zaměstnavatele odebrat se slevou (za cenu zvýhodněnou) než je cena tzv. obvyklá, výrobky zaměstnavatele nebo zaměstnavatelem poskytované služby.
~5~ 2) Motorové vozidlo poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke služebním, ale i soukromým účelům: Pokud zaměstnavatel s odkazem na § 6 odst. 6 zákona o dani z příjmu, poskytuje svému zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Znamená to, že pokud zaměstnanec užívá motorové vozidlo po celý kalendářní rok jedná se o 12% vstupní ceny vozidla, které zaměstnanec takto používá, nejméně však Kč 1 000,--za každý kalendářní měsíc. (Tato situace nejméně Kč 1 000,- by se řešila, kdyby vstupní cena motorového vozidla byla pod Kč 100 000,-). Pokud by se jednalo o postupné užívání více vozidel v průběhu kalendářního roku použije se vždy vyšší vstupní cena. Pokud by se jednalo o souběžné používání více vozidel , vypočte se zmíněné 1% vstupních cen u obou vozidel, přičemž u každého vozidla se musí jednat alespoň o Kč 1 000,-. Poznámka: V praxi se vyskytuje postupné užívání motorových vozidel. Méně již varianta průběžného užívání více vozidel. Ještě k pojmu „vstupní cena“ : Pojem vstupní cena je upravena v § 29 Zákona o dani z příjmu, kdy pod tímto pojmem se rozumí cena pořizovací, je-li majetek pořízen úplatně. V částce této vstupní ceny nejsou zahrnuty ostatní náklady na provoz motorového vozidla tj. spotřebované pohonné hmoty v rámci soukromých cest. V praxi jsou částky za soukromě spotřebované pohonné hmoty zaměstnanci sraženy přímo z čisté mzdy. Výše 1% vstupní ceny je stanovena včetně DPH. Totéž se vztahuje pro odepisování hodnoty motorového vozidla. ! Ze vstupní ceny se vychází i v případě, že vozidlo, které zaměstnanec využívá pro soukromé účely je z účetního hlediska již odepsáno a tudíž jeho zůstatková cena je nulová! 3) Další případy zdanitelných příjmů: Okruh těchto dalších zdanitelných příjmů je uveden v § 36 ZDP. Kromě taxativně uvedených zdanitelných příjmů u zvláštních specifických skupin poplatníků je třeba zmínit např. příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů , rozhlasu a televize, příjem plynoucí fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, z příjmů z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu, z úrokového výnosu státních dluhopisů, z výsluhového příspěvku a odbytného u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, příjmy z podílových fondů, divident, atd. Poznámka: Názorné ukázky výpočtů měsíční daňové povinnosti jsou uvedeny v poslední tohoto dílu:
~6~
Příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně platnost od 1.1.2013: Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou uvedeny v § 6 odst. 7 ZDP. Jsou to příjmy, které je zaměstnavatel povinen nebo může zaměstnanci předat formou peněžní nebo nepeněžní v souvislosti s výkonem práce. Jsou to následující příjmy: Náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné i a vyšší náhrady, než stanoví zvláštní právní předpis jsou příjmem zdanitelným. Stručný komentář Jak z uvedeného vyplývá, jedná se o nároky zaměstnanců v rámci výkonu pracovní cesty, kdy jednotlivé náhrady nákladů na pracovní cesty jsou řešeny „zvláštním právním předpisem“ což je jednoznačně Zákoník práce, který ve svých §§ 151 – 189 řeší nároky zaměstnanců při pracovních cestách. Dále pak vyhláška 472/2012 Sb. s platností od 1. 1. 2013 o sazbách základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot. Uvedené právní předpisy v sobě zahrnutí závazné limity poskytování částek stravného při pracovních cestách a to zvlášť u zaměstnanců ve státní sféře a sféře soukromé. Jedná se o následující limity, kdy u zaměstnanců odměňovaných platem viz odkaz na § 109 Zákoníku práce činí základní sazby stravného minimální a maximální částky tj. s odkazem na § 176 odst. 1 Zákoníku práce ve výši : Kč 66 - Kč 79 trvá-li pracovní cesta 5 – 12 hodin, Kč 100 - Kč 121 trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin nejdéle však 18 hodin, Kč 157 – Kč 188 trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Zaměstnavatel ve státní sféře v rámci tzv. mini-maxu určí příslušnou sazbu výše stravného. Pokud by došlo k navýšení nad sazbu maxi tj. (Kč 79, Kč 121, a Kč 188 ), jde o částku nadlimitní, která je již předmětem zdanění. U nestátní sféry jsou pak sazby stravného upraveny v § 163odst. 1 Zákoníku práce, kdy sazby jsou upraveny pouze jako minimální bez maximálního limitu tj. Kč 66 trvá-li pracovní cesta 5 - 12 hodin, Kč 100 trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, Kč 157 trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. ! Pozor ! Nezdanitelná výše stravného a při zahraničních pracovních cestách i výše kapesného ( maximálně 40 % z hodnoty zahraničního stravného ) je pro všechny zaměstnance s odkazem na § 6 odst. 2 zákona o
~7~ dani stejná , tj. i pro zaměstnance u zaměstnavatele v podnikatelské sféře. Znamená to, že daňově uznatelná výše maximálního stravného se řídí s odkazem na předešlé maximální částky stravného uvedené v § 176 Zákoníku práce. Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvku na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování. Stručný komentář : Jedná se o povinnosti zaměstnavatelů zajistit pro zaměstnance podmínky k práci zabezpečením osobních ochranných pracovních prostředků, pracovního oblečení a obuvi, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a v neposlední řadě i ochranných nápojů. Tyto povinnosti zaměstnavatele jsou uvedeny především v §§ 101 – 105 Zákoníku práce a dále u ochranných nápojů pak § 53 a § 55 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Co se týče možnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci příspěvek na udržování pracovního oděvu, je zapotřebí zdůraznit, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci příslušnou částku příspěvku přímo do čisté mzdy, a proto musí jednoznačně vycházet z prokazatelné kalkulace výše poskytnutého příspěvku. Pro případ daňové kontroly je pak zaměstnavatel jednoznačně prokázat příslušnou kalkulaci event. paušálního příspěvku, který zaměstnanci poskytuje formou příspěvku na udržování pracovního oděvu. Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Stručný komentář: Po dohodě zaměstnavatel – zaměstnanec, může zaměstnanec vykonávat práci pro zaměstnavatele pomocí vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Zaměstnavatel pak určí formou kalkulace částku náhrady za opotřebení vlastního nářadí, s ohledem na stáří daného nářadí zaměstnance, ( opotřebovanost např. stroje, či předmětu), který si zaměstnanec přinese k výkonu své práce. ! Pozor ! Určené částky, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje opět do čisté mzdy, musí být přesně zkalkulovány, tak, aby byly z pohledu daňové kontroly prokazatelně daňově neúčinné. Částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci
~8~ prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel. Stručný komentář: Jedná se o prokazatelně poskytnuté zálohy zaměstnanci na výdaje provedené jménem zaměstnavatele, které musí zaměstnanec zaměstnavateli vyúčtovat. Může se však jednat i o výdaje zaměstnance, které musel jménem zaměstnavatele zaměstnanec vynaložit v souvislosti s výkonem práce, kdy tyto výdaje pak oproti příslušnému účetnímu dokladu zaměstnanec zaměstnavateli vyúčtuje a které pak zaměstnavatel zaměstnanci proplatí. Příjmy osvobozené od daně: Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v § 6 odst. 9 ZDP. Jsou to příjmy zaměstnance, které zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout účelově v peněžní či nepeněžní podobě a to do určitého limitu.V případě překročení tohoto limitu budou zaměstnanci tyto nadlimitní částky považovány za zdanitelný příjem a „vstoupí“ mu do vyměřovacího základu. Částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele . Hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Hodnota nealkoholických nápojů, které zaměstnanec spotřebuje na pracovišti formou nepeněžního plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP), nebo ze sociálního fondu. Nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociál. fondu, za účelem sportovního, kulturního nebo zdravotního vyžití. Nepeněžní příspěvek na rekreaci z FKSP nebo sociálního fondu, a to až do výše Kč 20 000,- za kalendářní rok. Hodnota nepeněžních darů poskytovaných z FKSP nebo sociálního fondu a to až do výše Kč 2 000,- za účelem uvedeným v § 10 vyhlášky FKSP. Hodnota přechodného ubytování, které je poskytováno zaměstnanci jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce a to až do výše Kč 3 500,-. Peněžní zvýhodnění, poskytnutí bezúročné půjčky nebo výpomoc k překlenutí tíživé finanční situace poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci z FKSP nebo sociálního fondu viz. odkaz na § 6 odst. 9 písm l) zákona o dani.
~9~
Příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na nové doplňkové penzijní spoření tzv. III. pilíř či soukromé životní pojištění pro případ dožití nebo případ smrti , hrazený přímo zaměstnavatelem příslušnému peněžnímu fondu. Maximální částka osvobozená od daně činí pro zaměstnance do úhrnu Kč 30 000,- za rok . V roce 2012 to bylo Kč 24 000,- . Příjmy do výše Kč 500 000,- poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci k překlenutí tíživé situace v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie . Příjmy poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s náhradou mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény za prvních 21 dnů nemoci a to až do stanoveného možného limitu daného v ust. § 192 Zákoníku práce. Částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci , placením příspěvků na připojištění, atd. Naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění , poskytovaná představitelům státní moci. DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMU ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI: Postup určení základu daně je stanoven v § 6 odst. 13 DZP, kdy základem daně (dílčím základem daně ) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky , zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění , které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Z uvedeného tedy vyplývá, že zúčtovaný příjem (vyměřovací základ ) se navýší o povinné srážky pojistného, které odvádí zaměstnavatel tj. vyměřovací základ bude navýšen o koeficient 1,34 ( označení „super hrubá mzda“). Jedná se o příjem ze závislé činnosti , ze které vyplývá podle zvláštních předpisů účast na sociálním zabezpečení . Jde tedy o klasické pracovněprávní vztahy, tj. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a to za předpokladu, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 dnů a rozhodný příjem dosáhl alespoň od roku 2012 Kč 2 500,--/ měsíc. Z dohody o provedení práce se od 1.1.2012 odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění pokud zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci měsíční odměnu převyšující částku Kč 10 000,-.
~ 10 ~ Příklad č.1 - určení dílčího základu daně zaměstnanec: Zaměstnanec dosáhl v měsíci květnu příjem Kč 25 000,- (vyměřovací základ). Dílčí základ daně určíme tím, že navýšíme vyměřovací základ Kč 25 000,- o odvod pojistného na sociální zabezpečení x 25% Kč 6 250,Odvod pojistného na zdravotní pojištění x 9 % Kč 2 250,Dílčí základ daně Kč 33 500,- . Příklad č. 2 - určení dílčího základu daně zaměstnanec (peněžní příjem + výhoda poskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem): Zaměstnanec používá se souhlasem zaměstnavatele služební motorové vozidlo i pro soukromé účely. Zaměstnanec má měsíční mzdu Kč 35 000,-. 1% pořizovací ceny motorového vozidla, které zaměstnanec používá i pro soukromé účely činí Kč 8 000,-. Určete dílčí základ daně . Příjem zaměstnance Kč 35 000,- + 1% PC vozidla – poskytnutá výhoda ve prospěch zaměstnance Kč 8 000, - = Celkem vyměřovací základ Kč 43 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení x 25% Kč 10 750,- + Odvod pojistného na zdravotní pojištění x 9 % Kč 3 870,- + = Celkem dílčí základ daně Kč 57 620,Zvláštní skupiny zaměstnanců – stanovení dílčího základu daně: U některých skupin osob, kterým jejich zaměstnavatel zúčtuje příjem ze závislé činnosti podléhající dani dle § 6 odst. 1 písm. b) a c) se tento zdanitelný příjem navýší od 1.1.2012 i o povinné odvody pojistného na sociální zabezpečení a to v případech, kdy zúčtovaná odměna dosáhne alespoň rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. alespoň Kč 2 500,-. Jedná se o příjmové skupiny : Členů družstev, kteří vykonávají pro družstvo práci a jsou tímto družstvem odměňováni a nejsou k družstvu vázáni pracovněprávním vztahem. Společníků a jednatelů s.r.o., kteří se aktivně podílí na rozvoji firmy a jsou touto firmou odměňováni . Komanditistů komanditních společností, kteří vykonávají pro společnost práci a jsou touto společností odměňováni. Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů společností, kteří jsou zvoleni do těchto orgánů.
~ 11 ~ Odměny za výkon funkce - v obcích, krajích, státních orgánech - zvolení zastupitelé . Odměny z dohody o pracovní činnosti a od 1.1. 2012 i z dohody o provedení práce . Příklad č. 3 - určení dílčího základu daně společník s.r.o. Společník s.r.o., který není vázán ke společnosti pracovním poměrem, vykonává pro společnost práci, za kterou je odměňován měsíční částkou Kč 5 500,-. S ohledem na skutečnost, že je od 1.1.2012 společník, jednatel a komanditista opět účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění , bude se tato odměna navyšovat o 25% pojistného na sociální zabezpečení a o 9% pojistného na zdravotní pojištění . Samotný výpočet tak bude : Odměna Kč 5 500,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25 % Kč 1 375,Odvod pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9 % Kč 495,Dílčí základ daně tak bude: Kč 7 370,- . Příklad č. 4 - určení dílčího základu daně statutár (člen dozorčí rady): Člen dozorčí rady je odměňován společností jednou za tři měsíce částkou Kč 50 000,- . Není ke společnosti vázán pracovní smlouvou , je pouze zvolen do dozorčí rady. Dílčí základ daně bude určen: Odměna Kč 50 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 12 500,Odvod pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% Kč 4 500,Dílčí základ daně tak bude: Kč 67 000,-. Příklad č. 5 – určení dílčího základu daně u člena představenstva akciové společnosti. Člen představenstva akciové společnosti pobírá za členství v představenstvu odměnu ve čtvrtletní výši Kč 25 000,-. Stanovte dílčí základ daně. Dílčí základ daně tak bude určen z vyměřovacího základu Kč 25 000,- , + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 6 250,Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9 % Kč 2 250,Dílčí základ daně tak bude: Kč 33 500,-
~ 12 ~ Příklad č. 6 – určení dílčího základu daně dohoda o pracovní činnosti: Zaměstnanec vykonává práce pro společnost na základě dohody o pracovní činnosti. Tato dohoda je sepsána na dobu určitou od 1.3. do 31.12. tj na dobu více jak 15 dnů. Zaměstnanec vykonává práce dle potřeby zaměstnavatele, s hodinovou odměnou Kč 60,--/hod. V měsíci dubnu odpracoval 68 hodin. V měsíci květnu odpracoval 40 hodin. Stanovte dílčí základ daně za uvedené měsíce: Dílčí základ daně za měsíc duben bude určen: 68 hod. x Kč 60/hod. = Kč 4 080,-. S ohledem na skutečnost, že v dubnu měsíční odměna dosáhla rozhodného příjmu alespoň Kč 2 500,- (od roku 2012), bude dílčí základ daně částka Kč 4 080,-. V měsíci dubnu tak zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění . Proto se musí uvedená částka navyšovat o povinné odvody pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění . Dílčí základ daně tak bude určen z vyměřovacího základu Kč 4 080,Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 1 020,Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9% Kč 368,Dílčí základ daně tak bude Kč 5 468,Dílčí základ daně za měsíc květen bude vypočten: 40 hod. x Kč 60/hod. = Kč 2 400,-. Za měsíc květen nedosáhla odměna rozhodného příjmu Kč 2 500,- pro splnění podmínky účasti na nemocenském a zdravotním pojištění. Proto nebude částka odměny navýšena o povinné pojistné za zaměstnavatele tj. 25%+9% . Částka odměny Kč 2 400,- = Dílčí základ daně tak bude Kč 2 400,- . Příklad č. 7 - určení dílčího základu daně dohoda o provedení práce: Od 1.1.2012 je zaměstnanec účasten nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění pokud jeho měsíční odměna přesáhne částku odměny Kč 10 000,-. Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce obdržel měsíční odměnu za odvedenou práci do měsíce května Kč 20 000,-. S ohledem na skutečnost, že odměna z výkonu práce na dohodu o provedení práce v tomto případě podlehne nemocenskému pojištění musí zaměstnavatel navýšit odměnu o povinné odvody pojistného tj. dílčí základ daně se tak stanoví z odměny Kč 20 000,- + Odvod pojistného na sociální zabezpečení 25% Kč 5 000,Odvod pojistného na zdravotní pojištění 9% Kč 1 800,-
~ 13 ~ Dílčí základ daně tak bude Kč 26 800,- . Příklad č. 8 - určení dílčího základu daně dohoda o provedení práce: Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o provedení práce obdržel měsíční odměnu za odvedenou práci do měsíce června Kč 10 000,-. S ohledem na skutečnost, že odměna nepřesáhla rozhodnou částku nad Kč 10 000,- pro podmínku vzniku účasti na nemocenském pojištění, bude tato částka Kč 10 000,- také dílčím základem daně. ZPUSOBY ZDANĚNÍ PŘÍJMU ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – ZÁLOHOVÁ, SRÁŽKOVÁ DAŇ: Zákon o dani z příjmů rozlišuje dvě formy daňové povinnosti a to: A) zálohovou daň a B) srážkovou daň , při zachování jednotné sazby daně 15% . K bodu a) zálohová daň: Při určování formy je rozhodující, zda poplatník daně podepsal na zdaňovací období u plátce daně (zaměstnavatele ) tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ ve smyslu ust. § 35 ba ) ZDP. Toto „Prohlášení“ podepisuje poplatník jen jednou a to u plátce daně ( zaměstnavatele ), kde má poplatník daně závislou činnost. Z uvedeného vyplývá, že může toto „Prohlášení“ podepsat jen jednou a u jednoho plátce . V případě , že tak poplatník učiní nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, bude mu od tohoto měsíce náležet příslušná sleva ze základu daně a bude se vždy jednat a daň zálohovou , a to bez ohledu na výši příjmu (do Kč 5 000,- nad Kč 5 000,-). Tato srážená zálohová daň se pak v rámci ročního zúčtovacího období vyúčtuje na žádost poplatníka (zaměstnance) - viz další díly e-semináře. V případě, že poplatník nepodepsal tiskopis „Prohlášení …..“, a dosáhne v uvedených měsících příjem nad Kč 5 000,- provede plátce daně (zaměstnavatel) srážku daně formou daně zálohové , s tím, že poplatník nemá nárok na příslušné měsíční slevy ze základu daně ve smyslu ust. § 35 ba ) ZDP a ani na možnost požádat zaměstnavatele o roční vyúčtování záloh na dani z příjmu . Poznámka: Zaměstnavatel (plátce daně) je pouze povinen předat poplatníkovi (zaměstnanci) k vyplnění tiskopis „Prohlášení“. Je pak v zájmu poplatníka, aby svému
~ 14 ~ zaměstnavateli tento vyplněný tiskopis předal nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu. Tam, kde poplatník nepředá do termínu uvedený tiskopis, nenáleží mu za uvedené měsíce příslušná(é) sleva(y) ze základu daně. Tyto slevy si pak může poplatník uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh na dani . viz. podrobně ve druhém díle e-semináře. K bodu b) - Srážková daň: Srážková daň (daň vybíraná zvláštní sazbou ) se uplatní v případech, kdy poplatník daně nepodepsal tiskopis „Prohlášení …….“ a nedosáhne vyměřovacího základu alespoň 5 000,-. Zjištěný základ daně tj. hrubý příjem (vyměřovací základ ) + pojistné na SZ a ZP se pak zaokrouhlí na celé koruny dolů a z takto určeného základu daně se vypočte daň, která je skutečná a v závěru roku se nevyúčtovává. !Pozor! Srážková daň sazbou 15% se v žádném případě nepoužije a použije se vždy zálohová daň , a to i z příjmů do Kč 5 000,-- v případech , kdy se jedná o : příjmy za práci společníků, kteří nejsou vázáni pracovněprávním vztahem a z odměn jednatelů s.r.o. a komanditistů komanditních společností, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, jdeli o členy, kteří jsou daňovými rezidenty. (viz. odkaz na § 6 odst. 1 písm.c)). Pozor změna od 1.1.2013 u daňových nerezidentů: Výjimkou je zvláštní sazba daně (srážková daň), která se u daňových nerezidentů zvyšuje z 15% na 35%. Jedná se především o příjmy ze závislé činnosti vyplácené nerezidentům ČR, jako odměny členům statutárních orgánů (členům dozorčích rad, členům představenstva akciových společností). Viz. odkaz na § 36 odst.1, písm. c) ZDP. Druhý díl video semináře je věnován podrobnému rozkladu tiskopisu „Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“, kdy po vyplnění poplatníkem a ověření plátcem daně – zaměstnavatelem má poplatník – zaměstnanec nárok na slevy na sebe, a dále daňové zvýhodnění na děti. Pozornost bude věnována především dokladování nároku na jednotlivé slevy a daňové zvýhodnění na děti poplatníka. V poslední části si pomocí názorných příkladů přiblížíme postupy výpočtu zálohové daně po odpočtu měsíčních slev a daňového zvýhodnění. Třetí část našeho semináře se zaměří v úvodu na názorné příklady výpočtu slev a daňových zvýhodnění až po čistou mzdu a na problematiku ročních slev a daňového zvýhodnění spolu s vyúčtováním roční zálohové daně.
~ 15 ~ PROHLÁŠENÍ POPLATNÍKA: Každý poplatník , který má příjmy ze závislé činnosti má právo (nikoliv povinnost ) podepsat tiskopis „Prohlášení poplatníka ………….“ . Platí zde však zásada, že toto „Prohlášení ……“ podepíše jen u toho zaměstnavatele , kde má svoji závislou činnost, tzn., v případě, že bude mít více souběžných zaměstnavatelů podepíše „Prohlášení …..“ jen u jednoho z nich . ( Zpravidla tam, kde bude mít vyšší příjem, či úvazek a s tím i vyšší příjem ). ( Obsah „Prohlášení …..“ je uveden v § 38k ZDP ). a) Podepsání tiskopisu poplatníkem: Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci poplatník – pokud bude chtít poskytnout slevu na poplatníka , či další slevy nebo daňové zvýhodnění , vyplní a podepíše tiskopis „Prohlášení“ nejpozději do 30 dnů od nástupu do zaměstnání a pak každoročně nejpozději do 15. února . Pozn.: Zaměstnavatel pouze předá k vyplnění tento tiskopis a upozorní zaměstnance (poplatníka) na termín . Poté je zájem samotného poplatníka, aby tento termín dodržel . Není povinnost zaměstnavatele, urgovat či připomínat zaměstnanci , že dosud tiskopis nevyplnil . Pokud zaměstnanec (poplatník) řádně v termínu „Prohlášení ….“ vyplní je povinen zaměstnavatel (plátce) překontrolovat správnost vyplněného „Prohlášení“ a aplikovat tyto slevy již v prvním zúčtovaném měsíci, ve kterém byl tiskopis vyplněn a předložen plátci mzdy. Tam, kde dojde k časovému prodlení tj. zaměstnanec (poplatník) nedodrží shora uvedený termín, bude zaměstnavatel (plátce) uplatňovat zaměstnanci slevy až od měsíce, kdy obdrží vyplněný tiskopis „Prohlášení“. V žádném případě nemůže za měsíce, kdy došlo k opožděnému vyplnění tiskopisu , slevu kumulovat do měsíce , kdy zaměstnanec tiskopis předložil. Tiskopis „Prohlášení poplatníka ………..“. K samotnému tiskopisu lze konstatovat, že pro zdaňovací období roku 2012 platí i nadále tiskopis pod vzorem číslo 21. Tímto tiskopisem (vzor 21) si bude uplatňovat slevy a daňové zvýhodnění poplatník, který nastoupil do zaměstnání v roce 2012. Tiskopis je vydávám na tříleté zdaňovací období a je nepřenosný k jinému plátci (zaměstnavateli). Pro rok 2013 je vydán tiskopis vzor číslo 22, který se odlišuje pouze v části II. Prohlášení poživatele starobního důchodu.
~ 16 ~ Příklad č. 9: uplatnění slevy v měsíci, kdy je předloženo „Prohlášení …………“. Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání k 1.1.2012 . Zaměstnavatel mu předal Prohlášení a upozornil ho na termín vyplnění tiskopisu do 30 dnů ode dne nástupu. Zaměstnanec však tento tiskopis donesl do mzdové účtárny až 5. 4. 2012. Od kdy mu bude poprvé náležet sleva? Odpověď: Sleva bude náležet až v zúčtované výplatě za měsíc duben . Za měsíce leden – březen se mu sleva zúčtuje v rámci ročního zúčtování . b) Změna zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce - „Prohlášení“ : V případě, že zaměstnanec změní hlavní zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, může pro tento měsíc mít podepsáno „Prohlášení“ u obou zaměstnavatelů , avšak slevy a daňové zvýhodnění bude uplatňovat a může odečíst pouze jeden zaměstnavatel ( platí zde pravidlo prvního zaměstnavatele v daném měsíci ) . viz. odkaz na ust. § 38k odst. 6 ZDP. Příklad č. 10: uplatnění slevy pouze u jednoho zaměstnavatele . Zaměstnanec ukončil pracovní poměr po vzájemné dohodě se zaměstnavatelem ke dni 16.11. U tohoto zaměstnavatele měl podepsáno „Prohlášení ……..“. K novému zaměstnavateli nastoupil v pondělí 19.11. , kde ihned po nástupu podepsal nové „Prohlášení ……..“. U kterého zaměstnavatele bude mít nárok na slevu na poplatníka ? Odpověď: Slevu z vypočtené zálohové daně mu stanoví bývalý zaměstnavatel u kterého skončil pracovní poměr 16.11.2012. Slevy na dani na poplatníka – roční , měsíční: a. Sleva na poplatníka od roku 2013 : Pokud poplatník řádně a včas, tak jak uvedeno shora , vyplní, zdokladuje a podepíše „Prohlášení“, má nárok na základní slevu na poplatníka, která činí i pro rok 2013 : měsíčně Kč 2 070,- - vypočtená základní 15% daň se každý měsíc poníží slevu,
~ 17 ~ roční Kč 24 840,- - vypočtená roční daň 15% se v rámci ročního zúčtování poníží o roční slevu. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že poplatník má nárok v průběhu zdaňovacího ročního období na měsíční slevu ve výši Kč 2 070,- . Při ročním vyúčtování daně se pak poplatníkovi odečte od této vypočtené roční daně, roční sleva Kč 24 840,-. Je třeba zdůraznit, že tato základní roční sleva se poplatníkovi odečte od celoroční daně i tam, kdy byl poplatník zaměstnán jen po část roku. Jedná se buď o situace, kdy je zaměstnanec bez příjmu z důvodu nezaměstnanosti ( nezáleží zda byl evidován na úřadu práce jako uchazeč s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ), nebo byl práce neschopen s výplatou nemocenského např. z titulu ochranné lhůty po skončení zaměstnání, event. výplatou peněžité pomoci v mateřství . POZOR ZMĚNA OD ROKU 2013 - ZRUŠENÍ SLEVY U POŽIVATELE STAROBNÍHO DŮCHODU: Od 1.1.2013 se v § 35ba odst. 1 písm a) ZDP zrušuje základní sleva na poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2013. Jak z uvedeného vyplývá, pro posouzení zda poživateli starobního důchodu náleží sleva na poplatníka či nikoliv, je rozhodující uvedené datum, zda je či není k 1.1.2013 poživatelem či nikoliv. Na slevu nemá vliv např. zpětné přiznání starobního důchodu. Příklad č. 11: roční sleva, kdy měl poplatník základ roční daně jen po část roku: Zaměstnanec byl v pracovním poměru na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012.Podepsal „Prohlášení poplatníka ……“. Poté od 1.7. byl zaevidován na úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. V této evidenci byl až do února následujícího roku. V lednu se obrátil na posledního zaměstnavatele, u kterého skončil pracovní poměr 30.6. s dotazem, zda mu tento jeho poslední zaměstnavatel provede roční vyúčtování ? Jak bude tento bývalý zaměstnavatel postupovat ? Odpověď: Po ověření skutečností, že žadatel o roční vyúčtování daně neměl po skončení zaměstnání již žádnou závislou činnost provede bývalý (poslední) zaměstnavatel roční vyúčtování, kdy v tomto ročním vyúčtování poníží vypočtenou roční daň o roční slevu v celkové roční výši Kč 24 840,-.
~ 18 ~ Příklad č. 12: roční sleva, kdy byl poplatník v pracovní neschopnosti po část roku: Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na skončení pracovního poměru ke dni 30.4. Zaměstnavatel jeho žádosti vyhověl. Podepsal „Prohlášení poplatníka……..“. Dne 5. 5. doručil již bývalému zaměstnavateli legitimaci práce neschopného se vznikem pracovní neschopnosti od 4.5. Z titulu ochranné lhůty mu pak místně příslušná správa sociálního zabezpečení začala vyplácet nemocenské od 22.tého dne trvání pracovní neschopnosti. Jeho pracovní neschopnost trvala až do 15. ledna následujícího roku. Dne 16. ledna bývalý zaměstnanec požádal posledního zaměstnavatele o roční vyúčtování daně. Bude mít nárok na roční slevu na poplatníka, když byl finančně zajištěn výplatou nemocenské ? Odpověď: Za předpokladu, že bývalý zaměstnavatel obdrží od správy sociálního zabezpečení doklad o skutečné výplatě nemocenského od – do, musí pak žadateli o roční vyúčtování vyhovět a zohlednit mu roční slevu ve výši Kč 24 840,- . b. Sleva na dani na manželku (manžela) s nízkým příjmem - roční sleva: Sleva , která činí Kč 24 840,- si může poplatník uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování na manželku (manžela) , která(ý) žije s poplatníkem ve společné domácnosti a která(ý) buď nemá žádný vlastní příjem , nebo její ( jeho) vlastní příjmy nepřesáhnou částku Kč 68 000,-. Co se zahrnuje či nezahrnuje do příjmu Kč 68 000,- : Zahrnují se: Všechny příjmy z výdělečné činnosti tj. z pracovního poměru, z dohody o pracovní činnosti či provedení práce, příjmy osoby samostatně výdělečně činné, příjmy z pronájmu, dividend. Dále pak výplata dávek nemocenského pojištění, výplata jakéhokoliv druhu důchodů, podpora v nezaměstnanosti. Nezahrnují se: Dávky státní sociální podpory tj. přídavky na děti, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, sociální příspěvek, stipendium v rámci příprava na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, a nově státní příspěvky náležející z doplňkového penzijního spoření od 1.1.2013. Prokazování příjmů manželky (manžela) :
~ 19 ~ Poplatník, který si v rámci ročního vyúčtování uplatňuje takto slevu na druhou osobu je povinen prokázat pouze totožnost manželky(manžela), a není povinen prokazovat dosažené příjmy , neboť v části III. „prohlášení“ poplatník prohlašuje pravdivost uvedených údajů . Pozn.: V individuálních případech, může mzdová účtárna po dohodě požadovat příslušné doklady, např. poslední důchodový výměr, potvrzení o výši podpory v nezaměstnanosti, čestné prohlášení manželky (manžela) . Takovéto dokladování však není povinností poplatníka . Částka roční slevy na dani se zdvojnásobuje na Kč 49 680,- je-li manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P . V takovémto případě musí prokázat tuto skutečnost zaměstnavateli předložením průkazu ZTP/P. Poměrná část roční slevy na manželku (manžela): Jak již řečeno jedná se o roční slevu Kč 24 840. Tato sleva by se však krátila v případě, že by poplatník např. uzavřel manželství v průběhu roku , pak by se tato sleva určovala poměrnou částí tj. 1/12 . Příklad č. 13: určování poměrné roční slevy na manželku (manžela). Poplatník žil s družkou několik let. Teprve v září 2012 s ní uzavřel sňatek. Jeho právoplatnou manželkou se tak stala od tohoto měsíce. Manželka je po celý rok v domácnosti, bez jakýchkoliv příjmů. V rámci ročního vyúčtování uplatňuje poplatník u svého zaměstnavatele i slevu na svoji manželku. Bude mít nárok na celkovou roční slevu Kč 24 840,-. Odpověď: Poplatník bude mít nárok na poměrnou část roční slevy a to na 4/12 tj. 4 x 2070 = Kč 8 280,c. Sleva na dani - invalidita poplatníka: V souvislosti se změnou koncepce důchodového zákona , kdy se od 1.1.2010 zrušilo členění invalidity na částečnou a plnou invaliditu , kdy částečná invalidita byla nahrazena invaliditou I. a II. stupně a plná invalidita invaliditou III. stupně , došlo k „pojmové“ úpravě i v ust. § 35ba odst. 1 písm.c) ZDP a § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP. Pro zdaňovací období roku 2013 činí částky na invaliditu: Na invaliditu I. a II. stupně náleží měsíční sleva Kč 210,- , což je 1/12 z roční slevy Kč 2 520,-, tj. pobírá-li poplatník uvedený druh důchodu, nebo došlo-li
~ 20 ~ k zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto druhu důchodu a starobního důchodu. Na invaliditu III. stupně náleží měsíční sleva Kč 420,- , což je 1/12 z roční slevy Kč 5 040,-, tj. pobírá-li poplatník uvedený druh důchodu, nebo došlo-li k zániku nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto druhu důchodu a starobního důchodu, nebo je podle předpisů o důchodovém pojištění invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni. Prokazování nároku na slevy na invaliditu poplatníka: V případě, že poplatník daně – zaměstnanec uvede v odd. I. části 2) skutečnosti, že je poživatelem (pobírá) invalidní důchod I.,II. nebo III. stupně, doloží plátci daně – zaměstnavateli : a) rozhodnutí o přiznání důchodu , b) potvrzením o výplatě tohoto druhu důchodu a c) každoročně vždy nejpozději do 15. února nové potvrzení o výplatě důchodu. d) při souběhu nároku výplaty druhu invalidního důchodu se starobním důchodem pak potvrzením od finančního úřadu. Poznámka k bodu b) : V praxi poplatník doloží buď složenku o donášce důchodu poštou, nebo převodem z účtu na účet příjemce a nebo potvrzením příslušné správy sociálního zabezpečení, že je poživatelem shora uvedených druhů důchodu. Jak z uvedeného vyplývá, je zde rozhodující skutečnost že žadatel o slevu důchod pobírá ! Příklad č. 14: uplatňování slevy na poplatníka invalidního důchodce III. stupně: Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem – invalidním důchodcem III. stupně od 1.6.2012 . Poplatník – zaměstnanec podepsal „Prohlášení poplatníka……….“ a doložil ještě doklady, že je poživatelem invalidity III. stupně již od roku 2009. Jaké měsíční slevy mu budou náležet. Pokud si požádá o roční vyúčtování daně bude mít nárok na slevu na invaliditu v rámci roční slevy, a nebo jen 7/12 tj. od vzniku pracovního poměru ?
~ 21 ~ Odpověď: Poplatník má nárok na dvě měsíční souběžné slevy a to: Kč 2 070,-- na sebe jako poplatník a dále pak Kč 420,-- na svoji invaliditu III. stupně. Pokud si požádá o roční vyúčtování daně, vznikne mu nárok na roční slevu na sebe jako poplatník tj. Kč 24 840,-- a dále pak Kč 5 040,na svoji invaliditu III. stupně. d. Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P : Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P ( zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce ) činí i pro rok 2013 tak jako v roce 2012: Kč 1 345 ,- měsíčně což je Kč 16 140,- ročně . Prokazování slevy na dani držitele průkazu ZTP/P: Z hlediska prokazování musí poplatník zaměstnavateli předložit průkazku ZTP/P a každoročně vždy k 15.2. Zaměstnavatel si o předložení tohoto dokladu pořídí záznam, event. se souhlasem poplatníka zaměstnance fotokopii. Příklad č. 15: - uplatňování slevy na dani držitele průkazu ZTP/P : Zaměstnanec je poživatelem invalidity III. stupně a zároveň držitelem průkazu ZTP/P. Podepsal „Prohlášení poplatníka …………“. Jaké bude mít měsíční a roční slevy na poplatníka? Odpověď: Jedná se o kumulaci tří měsíčních slev na poplatníka tj. Kč 2 070,-- + Kč 420,- jeho invalidita III. stupně + Kč 1 345,-- držitel průkazu ZTP/P tj. celkem tedy měsíční sleva Kč 3 835,--. Pokud by si poplatník požádal o roční vyúčtování jednalo by se o roční slevy z vypočtené roční daně tj. Kč 24 840,-- sleva na poplatníka + 5 040,-- sleva na invaliditu III. stupně + Kč 16 140,-- roční sleva držitele průkazu ZTP/P, tj. celkem roční sleva poplatníka by činila Kč 46 020,-. e. Sleva na dani u zaměstnanců soustavně se připravujících na budoucí povolání : Sleva na dani u zaměstnance soustavně se připravujícího na budoucí povolání činí Kč 335,- měsíčně což je Kč 4 020,- ročně. Při uplatnění této slevy si uvedenou měsíční event. roční výši slevy uplatňuje poplatník – pracující student, jen tehdy, pokud se soustavně připravuje na své budoucí povolání předepsaným řádným denním studiem a to nejdéle do 26 let věku. Při
~ 22 ~ prezenční formě doktorského studijního programu činí věková hranice 28 let. Prokazování slevy na dani u studentů: Z hlediska prokazování je zapotřebí aby žák či student doložil zaměstnavateli potvrzení o studiu, tj. doklad o soustavné přípravě na budoucí povolání, z kterého bude jasně patrno, že: jde o řádné denní studium a že není překročena věková hranice studenta tj. 26 let nebo jde o doktorské studium prezenční formou, kdy věková hranice činí 28 let . Tyto doklady je zapotřebí doložit poplatníkem nejpozději do 30 dnů po nástupu do zaměstnání, a vždy u: střední školy - na začátku školního roku, vysoké školy vždy - na počátku dalšího semestru či akademického roku nebo jinak určeného úseku trvání studia (např. od 1.října do 30.9.) . Pro roční zúčtování je rozhodující, zda se celý rok u poplatníka jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, anebo zda se o soustavnou přípravu na budoucí povolání jedná jen po část roku. Pro určení poměrné části měsíců v rámci roku je rozhodující vždy stav na počátku každého měsíce. Totéž platí v případě překročení věkové hranice 26 (28) let. Příklad č. 16: pracující student, který ukončil přípravu na budoucí povolání. Pracující student nastoupil do pracovního poměru na zkrácený úvazek dne 1.2. s tím, že při podpisu „Prohlášení poplatníka………, doložil, že se připravuje na budoucí povolání ve IV. ročníku střední školy. Přípravu na budoucí povolání ukončil závěrečnou maturitou dne 30.6. Do kdy mu bude náležet sleva na studenta, když u tohoto zaměstnavatele ukončil pracovní poměr až 31.12. ? Odpověď: Pracující student bude mít nárok na měsíční slevu na poplatníka ve výši Kč 2 070 a dále pouze do 30.6. slevu na studenta v měsíční výši Kč 335,- . Pokud by si požádal o roční vyúčtování nejpozději do 15.2. následujícího roku za uplynulý zdaňovací rok náležela by mu sleva na poplatníka ve výši Kč 24 840,- + sleva na studenta pouze za 6 měsíců x Kč 335 = Kč 2 010,- . Roční sleva by tak celkem činila Kč 24 840,- + Kč 2 010 = Kč 26 850,-.
~ 23 ~ Příklad č. 17 : pracující student dovršil 26 let věku Pracující student lékařské fakulty dovršil 15. května 26 let a ke dni 30. září ukončil svá studia. Mzdové účetní donesl potvrzení o přípravě na budoucí povolání s datem ukončení studia 30. září. Do kdy mu bude náležet sleva na studenta, když každoročně podepsal „Prohlášení poplatníka ……..“ Odpověď: Pracujícímu studentovi musí mzdová účetní zastavit poskytování slevy na studenta Kč 335,-- již v měsíci květnu, tj. v měsíci, kdy dovršil 26 let. Příklad č. 18: pracující student ukončil střední školu k 30.6. a 1.10. byl přijat na VŠ. Pracující student ukončil maturitou 30.6. studium na střední škole. Na vysokou školu byl přijat až k 1.10., ( na odvolání), kdy k témuž dni začíná též první semestr. Poplatník – pracující student podepsal „Prohlášení poplatníka…….“, kdy mzdové účetní doložil doklady o složení maturitní zkoušky a rozhodnutí děkana o přijetí ke studiu na VŠ. Náleží studentovi sleva na studenta po celý zdaňovací rok ? Odpověď: Sleva na studenta náleží do 30.6. a opětovně od 1.10., kdy byl přijat na vysokou školu. f. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti ) – od roku 2013 : V ust. § 35c ZDP v odst. 1 je stanoveno, že si poplatník může uplatňovat nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Daňové zvýhodnění pro rok 2013 činí tak jak v roce 2012 Kč 1 117, - měsíčně tj. Kč 13 404,- ročně . Uplatnění daňového zvýhodněné lze uplatnit formou: slevy na dani, daňového bonusu (záporné daně) nebo slevy na dani a daňového bonusu. Při uplatňování daňového zvýhodnění zde platí zásada, že si poplatník může toto daňového zvýhodnění uplatnit vždy jen jeden z poplatníků ( manželů ) . Z hlediska dokladovosti je vždy vyžadováno potvrzení nebo prohlášení od
~ 24 ~ druhého z manželů, že si neuplatňuje daňového zvýhodnění na děti se, kterými žije v domácnosti . V případech, kdy je takto dokladováno, lze uplatnit daňové zvýhodnění již v kalendářním měsíci: ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno, nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů. Kdo se považuje za vyživované dítě ve společné domácnosti: Za vyživované dítě poplatníka žijící s ním ve společné domácnosti se považuje : vlastní , osvojené , dítě v péči nahrazující péči rodičů, dítě druhého z manželů, vnuk (vnučka), pokud rodiče nemají příjmy, ze kterých by mohli uplatnit daňové zvýhodnění, pokud je a) nezletilým dítětem, b) zletilým dítětem do 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a 1) soustavně se připravuje na budoucí povolání, 2) nemůže se připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz, 3) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Pojem společné domácnosti: Jednou z podmínek pro uplatňování nároku na daňové zvýhodnění je skutečnost, že dítě musí žít s poplatníkem ve společné domácnosti kdy společnou domácností se rozumí že: Občané spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (odkaz na § 115 občanského zákoníku). Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost: Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (tj. situace kdy se zdržuje ve zdravotnickém zařízení ze zdravotních důvodů , v ústavu pro takové děti , pobyt při studiu na koleji , zletilé dítě má trvalý pobyt jinde než rodiče). Pro posouzení existence společné domácnosti je rozhodující vždy skutečný ( faktický ) stav.
~ 25 ~ Samozřejmě situace, kdy dítě nežije v domácnosti z důvodu rozvodu manželství (dítě je svěřeno do péče jednoho z rodičů ) , může si uplatňovat daňové zvýhodnění jen ten rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče. Student - dítě uzavřelo manželství a možnost uplatnění daňového zvýhodnění: V případech, kdy dítě uzavře manželství, může na něj uplatňovat daňové zvýhodnění rodič – poplatník, jen tehdy, že toto dítě s ním žije i nadále ve společné domácnosti a jen pokud manžel (manželka) takovéhoto dítěte nemá vlastní příjmy postačující k uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst.1 písm.b) Zákona o dani, tzn. na manžela (manželku) v domácnosti bez vlastních příjmů nebo s vlastními příjmy nepřesahujícími zákonný limit Kč 68 000,-. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání: Za soustavnou přípravu na budoucí povolání je podle ust. § 12 Zákona č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře , ve znění pozdějších předpisů: A) studium na středních a vysokých školách v České republice , s výjimkou 1) studia za trvání služebního poměru, 2) dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle §10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. B) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti , C) studium na středních nebo vysokých školách v cizině , p o k u d podle rozhodnutí MŠMT není postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v ČR . Studium na středních školách: Za studium na středních školách se považuje studium na : A. na středních školách a konzervatořích , zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, B. na středních školách zřizovaných ministerstvem obrany, vnitra a spravedlnosti, C. na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.
~ 26 ~ Studium na vysokých školách: Za studium na vysokých školách se považuje studium na : vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Doba studia na středních školách: Podle § 13 zákona o státní sociální podpoře začíná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy . Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se dále považuje : A. doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestli-že dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu , B. doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního roku, v němž byla taková zkouška konána , C. doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu B) , není-li dále stanoveno jinak . Doba školních prázdnin: Dobu školních prázdnin nelze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole, jestli-že: A. dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10, B. dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci, C. výdělečná činnost uvedená pod písm. A) a nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci. Toto uvedené omezení neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce , v němž ukončilo soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole . Doba studia na vysokých školách: Ve smyslu ust. § 14 zákona o státní sociální podpoře začíná příprava na budoucí povolání na vysoké škole nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Za soustavnou přípravu se také považuje:
~ 27 ~ A. doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem VŠ, za předpokladu , že pokračuje ve studiu bez jakéhokoliv přerušení , B. kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci,v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ZDP, a ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti , C. doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě studentem téže nebo jiné VŠ, za předpokladu , že studium na další nebo téže škole bezprostředně navazuje . Přerušení studia na vysokých školách: Dojde-li k přerušení studia, přestane být dítě studentem na dobu tohoto přerušení. Poplatník tak ztrácí nárok na daňové zvýhodnění. Pokud by však k přerušení došlo z důvodu nemoci dítěte, neztrácí poplatník nárok na daňové zvýhodnění , neboť se jedná o zletilé dítě do 26 let, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc. g. Daňové zvýhodnění – sleva na dani , daňový bonus – měsíční , roční : Daňové zvýhodnění je slevou na dani: V ustanovení § 35c ) v odstavci 2 ZDP si může poplatník uplatnit slevu na dani až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona. Tzn., že slevu na dani lze uplatnit až do „nuly“ a event. část daňového zvýhodnění se tak stává tzv. daňovým bonusem, který bude zaměstnavatelem poplatníkovi vyplacen. Daňový bonus - měsíční, roční od roku 2013: Jak uvedeno v předchozím odstavci, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem . Takto vzniklý daňový bonus se vyplatí poplatníkovi pokud dosáhne : A) více než Kč 50 a nepřesáhne Kč 5 025,- měsíčně, tj. B) alespoň Kč 100 maximálně do Kč 60 300,- ročně. Daňový bonus může poplatník uplatňovat podle § 35c odst. 4 za předpokladu, že měl ve zdaňovacím období : příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 ZDP , alespoň ve výši š e s t i n á s o b k u minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční
~ 28 ~ mzdou . Minimální mzda je i nadále Kč 8 000,-- za měsíc při rozvržení obecné pracovní doby 40 hodin/týden . V praxi to tedy znamená částka vyměřovacího základu alespoň Kč 4 000,-/ měsíc. u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy . Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy : a ) od daně osvobozené , b ) z nichž je daň vybírána srážkou . Příklad č. 19: příklad na uplatnění daňového bonusu Poplatník daně podepsal „Prohlášení poplatníka….“, kde si uplatňuje i daňové zvýhodnění na své tři děti. Jeho vyměřovací základ (hrubá mzda) činí Kč 15 000,-. Vypočtěte jeho čistou mzdu. Odpověď: Vyměřovací základ Kč 15 000,pojistné SZ zaměstnavatel 25% Kč 3 750,- pojistné SZ zaměstnanec 6,5% Kč 975, pojistné ZP zaměstnavatel 9% Kč 1 350,- pojistné ZP zaměstnanec 4,5% Kč 675,Základ daně Kč 20 100,Daň před slevami 15% Kč 3 015,Sleva poplatník - Kč 2 070,Daňové zvýhodnění 3 děti - Kč 3 351,- ( Kč 1117 x 3) Záloha daň (daňový bonus) + Kč 2 406,- Kč 3 015 daň – (2070+3351)= + 2 406,Čistá mzda: Kč 15 000 - poj.SZ Kč 975 + poj.ZP Kč 675, = Kč 13 350 + bonus Kč2 406,-, tj. celkem čistá mzda Kč 15 756,-.
~ 29 ~
V úvodu třetího dílu, který volně navazuje na díl předcházející, si uvedeme několik názorných případových studií výpočtu zálohové, ale i srážkové daně u zvláštních skupin daňových poplatníků. V další části se budeme věnovat uplatňování ročního vyúčtování daně ze závislé činnosti, výše ročních slev, termíny vyúčtování a podkladů pro vyúčtování ročních záloh a daňového zvýhodnění. Příklad č. 20: Pracující student vysoké školy, je od 1.5. 2012 zaměstnancem u společnosti s.r.o., kde podepsal „Prohlášení poplatníka……..,“ ve kterém si kromě nároku na slevu na sebe – poplatníka, a studenta, ještě nárokuje daňové zvýhodnění na své dítě Karolinu nar. 23.5. 2012. Manželka je na mateřské dovolené. Jeho vyměřovací základ (hrubá mzda) dosáhla v květnu Kč 20 600,-. Vypočtěte jeho čistou mzdu. Řešení: vyměřovací základ pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25% pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec 6,5% pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec 4,5% základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 27 604 zaokr. daň před slevami 15% sleva poplatník + student 2 070 + 335 daňové zvýhodnění na dítě záloha daň čistá mzda 20 600 Kč - ( 1 339 Kč+ 927 Kč + 633 Kč )
20 600,- Kč 5 150,- Kč 1 339,- Kč 1 854,- Kč 927,- Kč 27 700,- Kč 4 155,- Kč 2 405,- Kč 1 117,- Kč 633,- Kč 17701,- Kč
Příklad č. 21: Pracující poživatel invalidního důchodu III. stupně, uzavřel dohodu o pracovní činnosti na 3 dny v týdnů po 4 hodinách. Jeho odměna z této dohody činí měsíčně Kč 6 800,-. Zaměstnanec podepsal „Prohlášení poplatníka……,“, ke kterému doložil následující doklady : a) rozhodnutí – důchodový výměr, potvrzení o výplatě invalidního důchodu a ještě rodné listy svých dětí Martina nar. 10.9. 1999 a Věry nar. 25.5.2002. Manželka poplatníka je vedena již 14 měsíc jako uchazečka o zaměstnání a z tohoto důvodu si nemůže uplatňovat daňové zvýhodnění na své dvě děti. Vypočtěte jeho čistou odměnu.
~ 30 ~ Řešení : vyměřovací základ pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatele 25% pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec 6,5% pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec 4,5% základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 9 112 zaokr. daň před slevami 15% sleva poplatník + ID III. stupně 2 070 + 420 záloha na dani 1 380 daň před slevami minus slevy 2 490 daňové zvýhodnění 2 děti x 1 117,-- Kč = daňový bonus čistá odměna k výplatě : 6 800 – (442 Kč + 306 Kč) = 6 052 Kč + bonus 2 234,-- Kč
6 800,- Kč 1 700,- Kč 442,- Kč 612,- Kč 306,- Kč 9 200,- Kč 1 380,- Kč 2 490,- Kč 0,- Kč 2 234, - Kč 8 286,- Kč
Příklad č. 22: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu od 1.5. do 31.7. s charakterem pracovní doby podle potřeby, za hodinovou odměnu Kč 220,--. Zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení poplatníka ….“, z důvodu, že Prohlášení podepsal již u svého hlavního zaměstnavatele se kterým má uzavřen pracovní poměr. Jakým způsobem určíte jeho daň a následně čistou odměnu, když : v měsíci květnu odpracoval 22 hodin x 220,- Kč = Kč 4 840,- odměna za 5/2012 v měsíci červnu odpracoval 50 hodin x 220, -Kč = Kč 11 000,- odměna za 6/2012 v měsíci červenci odpracoval 42 hodin x 220,- Kč = Kč 9 240,- odměna za 7/2012 Řešení: vyměřovací základ za měsíc květen 4 840,- Kč pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 25%+9% 0,-- Kč Poznámka: Zaměstnanec nedosahuje rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském a zdravotním pojištění tj. více než Kč 10 000,-.Proto se pojistné neodvádí! Základ daně 4 840,- Kč Daň srážková skutečná 15% (nevyúčtovává se ) 726,- Kč Poznámka: Zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení poplatníka…..“ a jeho odměna činí
~ 31 ~ do Kč 5 000,-- vyměřovacího základu – proto srážková daň Čistá odměna k výplatě 4 840,-- Kč - 726,-- Kč srážková daň 4 114,- Kč vyměřovací základ za měsíc červen 11 000,- Kč pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25% 2 750,- Kč pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec 6,5% 715,- Kč pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% 990,- Kč pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec 4,5% 495,- Kč Poznámka: Zaměstnanec dosáhl rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském a zdravotním pojištění tj. více než Kč 10 000,--. Proto ho zaměstnavatel musí přihlásit na správu sociálního zabezpečení a jeho zdravotní pojišťovnu a odvést klasicky pojistné. základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 14 740,14 800,- Kč Daň zálohová 15% ( tento měsíc se vyúčtovává v rámci ročního zúčtování daně u poplatníka ) 2 220,--Kč Poznámka . Zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení poplatníka……, jeho odměna však činí více než Kč 5 000,-- pro odvod srážkové daně. Proto se musí odvést daň zálohová. Zaměstnavatel pak vydá poplatníkovi tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, ve kterém zahrne měsíce odvodu zálohové daně – viz. výklad na dalších stranách. Čistá odměna k výplatě 11 000 Kč – ( 715 Kč + 495 Kč + 2 220 Kč) 7 570,-- Kč vyměřovací základ za měsíc červenec 9 240,- Kč pojistné na sociální a zdravotní pojištění 25% + 9% 0,- Kč Poznámka: Zaměstnanec nedosahuje rozhodné výše příjmu pro vznik účasti na nemocenském a zdravotním pojištění tj. více než Kč 10 000,--. Proto se pojistné neodvádí ! základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 9 240,9 300,- Kč Daň zálohová 15% (také tento měsíc se vyúčtovává v rámci ročního zúčtování daně u poplatníka) 1 395,- Kč Poznámka:. Zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení poplatníka ……., jeho odměna však činí více než Kč 5 000,-- pro odvod srážkové daně. Proto se musí odvést opět daň zálohová.
~ 32 ~ Čistá odměna k výplatě 9 240 Kč - 1 395,-- Kč zálohová daň 7 845,- Kč Příklad č. 23: Společník s.r.o., který není vázán ke společnosti pracovním poměrem, se aktivně podílí na rozvoji firmy a je touto firmou pravidelně měsíčně odměňován ve výši Kč 10 000,--. Poplatník daně – společník nepodepsal tiskopis „Prohlášení poplatníka ……“. Stanovte jeho čistou odměnu společníka. Řešení: vyměřovací základ 10 000,- Kč pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25% 2 500,- Kč pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec (společník) 6,5% 650,- Kč pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% 900,- Kč pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec (společník) 4,5% 450,- Kč základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 13 400,13 400,- Kč Daň zálohová 15% 2 010,-- Kč Poznámka: Zaměstnanec ( společník ) nepodepsal „Prohlášení poplatníka……“, jeho odměna však činí více než Kč 5 000,-- pro odvod srážkové daně. Proto se musí odvést daň zálohová. Čistá odměna společníka k výplatě 10 000,- Kč – (650 – 450 – 2 010) 6 890,-Kč Příklad č. 24: Zaměstnanec podepsal „Prohlášení poplatníka …….“ , ve kterém uplatňuje daňová zvýhodnění na svých 6 nezletilých dětí a dále na 3 děti manželky, které si osvojil. Donesl potvrzení od zaměstnavatele manželky – matky dětí, že si neuplatňuje daňová zvýhodnění. Zaměstnanec dosáhl v měsíci červenci 2012 vyměřovacího základu Kč 12 200,--. Vypočtěte jeho čistou mzdu za uvedený měsíc. Řešení: vyměřovací základ 12 200,- Kč pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25%
3 050,- Kč
~ 33 ~ pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec
6,5% 9% 4,5%
793,- Kč 1 098,- Kč 549,- Kč
Základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru 15 348 zaokr. 15 400-- Kč Daň před slevou 15% 2 310,- Kč Sleva na poplatníka 2 070,- Kč Vypočtená zálohová daň – bez daňových zvýhodnění (mezisoučet) 240,- Kč Daňové zvýhodnění na děti poplatníka a děti osvojené 9 x 1 117 Kč 10 053,-Kč Daňový bonus na děti poplatníka a děti osvojené je vypočten ve výši 9 813,- Kč Ale pozor - daňový bonus na děti poplatníka a děti osvojené lze vyplatit maximálně do měsíční výše 5 025,-- Kč. Viz. § 35d odst. 4) ZDP. Čistá mzda zaměstnance Kč 12 200 - ( 793 Kč + 549 Kč ) = Kč 10 858 + daňový bonus v maximální přípustné měsíční výši 5 025,-- Kč = 15 883,- Kč. Příklad č. 25: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na plný pracovní úvazek a zároveň vedle této hlavní činnosti s ním uzavřel ještě dohodu o provedení práce na úklid kanceláří. Z titulu hlavní závislé činnosti - pracovní smlouvy na plný úvazek zaměstnanec podepsal „Prohlášení poplatníka ….“. Jeho měsíční mzda činí Kč 16 500,- a měsíční odměna z titulu dohody o provedení práce Kč 5 000,-. Jakým způsobem vypočteme daň z těchto pracovněprávních vztahů ? Řešení: Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů platí při určení daně pravidlo tzv. přidanění ostatních příjmů k vypočtenému základu daně z hlavní závislé činnosti. Viz. výpočet. Mzda z pracovního poměru Kč 16 500,-Odměna z DPP Kč 5 000,Pojistné zaměstnavatel 25% Kč 4 125,Pojistné není hrazeno – částka nedosahuje Pojistné zaměstnanec 6,5% Kč 1 073,rozhodné výše nad Kč 10 000,-- pro vznik Pojistné zaměstnavatel 9% Kč 1 485,účasti na nemocenském a zdravotním poj. Pojistné zaměstnanec 4,5% Kč 743,Základ daně Kč 5 000,Základ daně Kč 22 110 + Základ daně z DPP Kč 5 000,- přidaněno. Základ daně celkem Kč 27 110,- zaokrouhleno na stovky nahoru tj. Kč 27 200,-
~ 34 ~ Daň – záloha 15 % Sleva poplatník Záloha daň
Kč Kč Kč
4 080,2 070,2 010,-
Čistá mzda a odměna z dohody o provedení práce: Kč 16 500 - ( 1 073 Kč + 743 Kč + 2 010 Kč ) = Kč 12 674,-- mzda k výplatě + Kč 5 000,- odměna z dohody o provedení práce.
~ 35 ~ V další části se již věnujeme problematice ročního vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti, povinnostem poplatníka daně, ale i plátce daně. ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ , NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění: Poplatník může požádat o roční vyúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za předpokladu, že písemně v části III – „Prohlášení ……“ , vyplní zdaňovací období za které chce od zaměstnavatele provést roční vyúčtování . III. „Žádám o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ Za zdaňovací období „2012“ Za zdaňovací období „ XY“ Za zdaňovací období „XY“ Poplatník tak může učinit pokud měl za uplynulé zdanitelné období příjem pouze ze své hlavní závislé činnosti tj. u svého hlavního zaměstnavatele. Z uvedeného jasně vyplývá, že o roční zúčtování nemohou požádat zaměstnanci a příjemci funkčních požitků , kteří mají s tímto hlavním zaměstnáním ještě další souběžné příjmy a to buď z pracovněprávních vztahů ( další sjednání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele), nebo příjmy z podnikání , příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku z nichž se daň nesráží, a další ostatní příjmy, pokud nejsou od daně osvobozeny a pokud úhrn těchto příjmů činil za rok více než Kč 6 000,-. Tiskopis „potvrzení o zdanitelných příjmech“ : Tak jak je uvedeno v předchozím odstavci nemůže se poplatník žádat o roční zúčtování daně, kde má jiné příjmy ve zdaňovacím období, než příjmy z hlavní závislé činnosti, ale má povinnost provést si roční zúčtování sám. Pro tyto účely mu zaměstnavatel vystaví na žádost pouze tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, kdy údaje uvedené v tomto tiskopise budou sloužit jako „nápočet“ k dalším příjmům. Tentýž tiskopis vystaví vždy poslední zaměstnavatel poplatníka, u kterého tento končí pracovní poměr v průběhu kalendářního roku. Zde platí pravidlo, že o roční zúčtování daně ze závislé činnosti si může poplatník žádat vždy u posledního zaměstnavatele, u kterého měl zdanitelný příjem k 31.12.
~ 36 ~ Příklad č. 26 : Zaměstnanec byl v roce 2012 zaměstnán u prvního zaměstnavatele od 1.1. do 30.6. Při ukončení pracovního poměru mu byl vydán kromě zápočtového listu, také tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. Od 1.7. 2012 se poplatník (bývalý zaměstnanec) přihlásil na úřad práce, kde byl evidován až do konce kalendářního roku. Znamená to, že neměl po zbývající část roku žádný zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Kdo mu provede roční zúčtování daně ? Řešení: Pokud si bývalý poplatník (nyní uchazeč o zaměstnání) požádá posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti, musí mu toto zúčtování poslední zaměstnavatel provést. Poznámka : Zmiňovaný tiskopis vydává příslušné Ministerstvo financí . Je samozřejmě možné používat i produkty výpočetní techniky, pokud budou co do obsahu a formátu totožné s předepsaným tiskopisem. Příklad č. 27: Zaměstnanec skončil pracovní poměr u zaměstnavatele A k 31.3. Ten mu vydal „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. K zaměstnavateli B nastoupil ihned 1.4. , avšak jeho zaměstnání trvalo jen do 31.7. I zaměstnavatel B mu vydal „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. K poslednímu zaměstnavateli C nastoupil od 1.8., kde pracuje dosud, tj. do konce kalendářního období. .Poplatník u tohoto posledního zaměstnavatele C požádal o roční zúčtování daně. Zaměstnavatel však na něm požaduje doložení tiskopisů „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od posledních dvou předešlých zaměstnavatelů tj. A a B. Je postup posledního zaměstnavatele v souladu s daňovými předpisy? Řešení: Pokud si zaměstnanec požádá posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně je zaměstnavatel povinen toto zúčtování provést za předpokladu, že má k dispozici přehled o zúčtovaných příjmech a sražených přímých daních ( SZ,ZP a záloha daň ) za celý kalendářní rok. V případě, že poplatník nedoloží tiskopisy „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od bývalých zaměstnavatelů A a B, nemůže mu poslední zaměstnavatel roční zúčtování provést. Závazné termíny předkládání podkladů vztahující se k ročnímu zúčtování daně poplatníkem daně svému plátci (zaměstnavateli). Výsledek ročního zúčtování: Pokud si tedy poplatník vyplní odd. III – „Prohlášení poplatníka…..“, musí doložit ( pokud má ) nejpozději do 15. 2. svému zaměstnavateli doklady pro zúčtování ročních záloh a daňového zvýhodnění . Jedná se o možnost ponížit si
~ 37 ~ základ daně o tzv. „nezdanitelné částky ze základu daně“ a to ve smyslu ust. § 15 odst. 1, 3-8 , ZDP. Na základě těchto předložených dokladů , provede zaměstnavatel roční vyúčtování tak, aby zjištěný výsledek mohl poplatníkovi zúčtovat do výplaty nejpozději do 31.3. tj. v březnové výplatě . Nepředloží-li poplatník tyto doklady do shora uvedeného termínu roční zúčtování plátce daně neprovede. Výsledek ročního zúčtování a) Poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti : Poplatníkovi, který si neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti, vrátí plátce daně jako kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou – tj. roční daní sníženou o slevy na dani do shora uvedeného termínu tj. do březnové výplaty, pokud tento rozdíl činí více než 50 Kč . Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží ! b) Poplatník, uplatňující si daňové zvýhodnění : Poplatníkovi, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, poskytne mu plátce daně slevu na dítě (děti) maximálně do výše daně vypočtené a snížené o slevy na dani podle § 35ba. Je-li pak nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevy, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, za předpokladu, že úhrn příjmů ze závislé činnosti, ze kterých se roční zúčtování provádí , dosáhl alespoň šestinásobek minimální mzdy což činí Kč 48 000,-. Tam, kde sice úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhl alespoň Kč 48 000,-, poplatník na vyplacené daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy – Kč 4 000,- nárok neztrácí. V případě, kdy je u poplatníka s příjmem alespoň Kč 48 000,-, úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě – sníží se o tuto částku přeplatek z ročního zúčtování. Jestli-že je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě – výsledkem bude doplatek na daňovém bonusu. Poplatník má nárok na daňový bonus pokud jeho výše činí alespoň Kč 100, maximálně však do výše Kč 60 300,-.
~ 38 ~ NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ PODLE § 15 ZDP V SOUVISLOSTI S ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍM A DOKLADY V RÁMCI JEJICH PROKAZOVÁNÍ : 1) Nezdanitelné částky darů pro vymezené účely § 15 odst. 1 ZDP: Jedná se o dary, které poplatník v průběhu zdaňovacího období poskytl: a) právnickým osobám např. na : financování vědy, výzkumu, vývoje, kultury, školství, sportu , zdravotnictví, nadace, spolky, charitu, církve, politické strany a hnutí , odstraňování živelných pohrom na území ČR, požární ochranu, ochrana životního prostředí , zvířat, ekologie . samostatnou kapitolu tvoří dar pro zdravotnické účely ve formě bezpříspěvkového dárcovství krve , kdy jeden odběr se ohodnocuje částkou Kč 2 000,- . b) fyzické osobě např. na: financování zdravotnického nebo školského zařízení, ochrana opuštěných zvířat, nebo financování těchto zařízení. c) fyzické osobě, která je poživatelem invalidního důchodu, nebo byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, nebo je nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na : zdravotnické prostředky do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, rehabilitační a kompenzační pomůcky – nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, majetek usnadňující těmto osobám vzdělávání a zařazení do zaměstnání – uplatnění. Výše darů za zdanitelné období: Úhrn darů není omezen, avšak pro účely hranice uznatelnosti je minimální výše daru Kč 1 000,- a maximálně 10% z celoročního základu daně. Znamená to, že uplatnění daru ve výši uvedeného mini – maxu, lze odečíst od základu daně jen dar poskytnutý ve zdaňovacím období za které se provádí roční zúčtování.
~ 39 ~ Příklad č. 28: Zaměstnanec (poplatník) měl roční vyměřovací základ 350 000,-- Kč, Pojistné za zaměstnavatele bylo 34% z této částky tj. 119 000,-- Kč, Základ daně byl stanoven na 469 000,-- Kč, Poplatník daroval na ekologii a zdravotnictví celkem 50 000,-- Kč Může mu zaměstnavatel uznat plnou částku ? Řešení : V rámci ročního vyúčtování je uznatelná částka daru pouze do max. 10% ze základu daně, což je částka 46 900,-. Poplatníkovi se tak může ponížit zaklad daně pouze o uvedenou částku 10% ze základu daně. Dokladování darů: Jak již bylo řečeno nejpozději do 15.2. musí poplatník předložit zaměstnavateli veškeré doklady týkající se poskytnutého daru, tzn. např. ( útržek složenky, výpis z účtu, darovací smlouvu , potvrzení o bezpříspěvkovém dárcovství krve, u daru pro fyzickou osobu kromě darovací smlouvy ještě skutečnost, že se jedná o dar poskytnutý invalidní osobě ). Pozn.: Z pohledu dokladovosti, musí být jasně patrno, že se skutečně jedná o poskytnutí daru ! a ne o zaplacení např. nějakého poplatku viz. úkon ve zdravotnickém zařízení , atd. Zrekapitulujeme-li si co tedy musí být z účetního dokladu patrno lze vše charakterizovat do těchto bodů : kdo dar poskytl, komu byl dar poskytnut, účel daru, výše daru, datum, kdy byl dar poskytnut 2) Odpočet nezdanitelné částky z titulu placení úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru § 15 odst.3 ZDP : Příslušné úroky z úvěrů lze odečíst pouze tam, kde se jedná o úvěr v případě, že: A ) jde o úrok ze stavebního spoření u stavební spořitelny , B ) jde o úrok z hypotečního úvěru u banky, C ) jde o úrok z poskytnutého úvěru na financování bytových potřeb (nesmí se jednat o výstavbu, koupi, přestavbu nemovitosti za účelem podnikání, či pronájmu ).
~ 40 ~ D ) jde o úrok z úvěru , který je poskytnut pro bytovou potřebu , kterou se pro tyto účely daně z příjmu rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu , změna stavby , b) koupě pozemku , kdy musí být zahájena výstavba nejpozději do 4 let , c) koupě bytového domu, rodinného domu a to i rozestavěného, či bytu , d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě , jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu či domu , e) údržba a změna stavby domu bytu, nebo bytu ve vlastnictví, f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, je-li předmětem vypořádání úhrada podílu spojeného se získáním bytu, domu , nebo splacení předhypotečního úvěru hypotečním úvěrem , g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva za účelem nájmu či převodu bytu na jiné užívání ( do vlastnictví ) . Výše, podmínky uplatňování a způsob dokladování: Výše: Maximální uznatelná výše úroku pro odpočet je částka Kč 300 000,--. Uplatňování úroku z úvěru: Úroky z úvěru může uplatňovat : a) jeden z účastníků smlouvy, b) zletilí účastníci smlouvy rovným dílem , kdy v obou případech musí být zapsáni v úvěrové smlouvě a musí být též vlastníky k předmětné nemovitosti. Poznámka k bodu b) - vlastník nebo spoluvlastník k předmětné nemovitosti : Jedna z podmínek pro uplatnění úroků z úvěrů v rámci ročního zúčtování je i skutečnost, že účastník smlouvy musí být k nemovitosti vlastník nebo alespoň spoluvlastník. Bytové potřeby ve vlastnictví musí poplatník v roce nabytí vlastnit alespoň ke konci zdaňovacího období a v letech následujících po celé zdaňovací období. Dále pak poplatník musí bytovou potřebu, pokud je dokončena, užívat k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Z uvedeného jasně vyplývá, že poplatník nelze využít případnou nemovitost k jiným účelům např. účelům komerčním. Způsob dokladování: a) hypoteční či jinou smlouvu, ze které bude patrno : kdo úvěr poskytl – banka, spořitelna, zahraniční banka, stavební spořitelna,
~ 41 ~ jaký úvěr se jednalo – jasný účel poskytnutého úvěru tj. např. úvěr ze staveb. spoření, hypoteční úvěr, překlenovací úvěr, předhypoteční úvěr, atd. komu byl úvěr poskytnut – účastník smlouvy = dlužník, spoludlužník, účastník, klient kdy byl úvěr poskytnut. b) výpis z katastru nemovitostí , c) potvrzení o skutečně zaplacených úrocích. Příklad č. 29: Zaměstnanec si vzal úvěr, na nákup bytu pro svoji dceru. Dcera se stala vlastníkem k dané nemovitosti zápisem do katastru. Může si zaměstnanec – poplatník, kterému byl úvěr poskytnut uplatňovat úroky z tohoto úvěru ? Řešení: S ohledem, že zaměstnanec jen splňoval určitá kritéria (finanční záruky) pro poskytnutí úvěru, ale nestal se vlastníkem, nemůže si uplatňovat úroky z úvěru. Příklad č. 30: Zaměstnanec si prostřednictvím úvěru koupil byt, ke kterému je vlastníkem, za účelem řešení bytové situace pro svého syna, který tento byt bude trvale obývat. Bude mít nárok na odpočet úroků z tohoto úvěru, když tento byt sám neobývá? Řešení: Zaměstnanec – poplatník bude mít nárok na odpočet úroků z úvěru, neboť splnil veškeré podmínky dané ZDP, neboť se stal vlastníkem bytu, který je využíván pro trvalé bytové potřeby jeho syna. 3) Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své penzijní připojištění více než Kč 6 000,- na rok v roce 2012. Jedná se o penzijní připojištění se státním příspěvkem, kdy pokud bude zaplaceno poplatníkem více jak Kč 6000,--a rok , může si tuto částku nad Kč 6 000,-- uplatňovat jako nezdanitelnou část ze základu daně. Maximální uznatelná částka činí Kč 12 000,- . Poznámka : Ideální úhrada pro dosažení maximálního odpočtu je částka Kč 18 000,- na rok .
~ 42 ~
Způsob dokladování: a) poplatník předloží smlouvu o penzijním připojištění a každým rokem pak b) předloží potvrzení o skutečně zaplaceném penzijním připojištění . 4) Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který platí pojistné na „soukromé životní pojištění“ : Jedná se o soukromé životní pojištění, které zahrnuje tři druhy pojištění : na dožití určitého věku , na smrt a dožití určitého věku, na důchodové pojištění . Dále musí být u tohoto pojištění splněny tři základní podmínky : pojistná smlouva je sjednaná mezi zaměstnancem a pojišťovnou a nikoliv mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou ve prospěch třetí osoby zaměstnance, v této smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění až po uplynutí 60 kalendářních měsících (5 letech) a současně vypovězení této smlouvy nejdříve v roce dosažení věku 60 let . Maximální uznatelná částka zaplaceného pojistného činí Kč 12 000,- . Způsob dokladování : a) pojistnou smlouvu, b) potvrzení o skutečně zaplaceném pojistném. ZMĚNY PŘI ODPOČTU NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ PODLE § 15 odst. 5 ZDP PRO ROK 2013 – Roční zúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2013 v roce 2014 : Nově se odečte od zaplaceného příspěvku poplatníka na penzijní pojištění a doplňkové pojištění celkem Kč 12 000,-- avšak z úhrnu zaplacených příspěvků se nově odečte Kč 12 000,-- . (V roce 2012 to bylo Kč 6 000,-- ). Z uvedeného vyplývá, že si poplatník může uplatnit zaplacené příspěvky na doplňkové spoření jako nezdanitelnou část základu daně i v ročním zúčtování záloh u zaměstnavatele. 5) Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace .
~ 43 ~ Jedná se o situaci, kdy uznatelná roční částka zaplacených členských příspěvků odborářem činí 1,5% z hrubé mzdy (vyměřovacího základu ), nejvýše však částka Kč 3 000,- za rok. Poznámka : Z uvedeného vyplývá, že v praxi půjde o situace uplatnění maximální výše což je částka Kč 3 000,Způsob dokladování : Poplatník předkládá plátci potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného příspěvku, za uplynulé zdaňovací období. 6) Nezdanitelná částka – úhrada poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání : Od základu daně lze odečíst úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování výsledků dalšího vzdělávání, ( zákon 179/2006 Sb.) pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP s příjmy podle § 7 ( např. z podnikání ). Tato částka činí max. Kč 10 000,-, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením je to částka Kč 13 000,-- a s těžším zdravotním postižením částka Kč 15 000,-. Způsob dokladování: Poplatník předkládá plátci potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. V souvislosti s ročním zúčtováním daně ze závislé činnosti jen připomínám další odpočet v rámci roční slevy a to je odpočet na manžela ve výši Kč 24 840,- .
