ZVVZ MILEVSKO: RENOMÉ NESTAČÍ

13 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. BŘEZNA 2011, DATUM VYDÁNÍ: 8. DUBNA 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Co nového v Moravskoslezském kraji – str. 2  Po stopách starých hutí v ČR (Dolní Bolíkov) - str. 4  Inzerce OS KOVO - str. 4

Příloha – str. I až IV:  Poradny na přání  Standardy zdravotní péče  Mzdy v kovoprůmyslu za rok 2010

ZVVZ Milevsko mj. vyrábí kouřovody - žlutá lepenka označuje místo, kde se budou ještě svařovat

Mnu si ruce, paničko. Vy jste neslyšela, co všechno chystá na naše zdravotnictví pan ministr Heger?

ZVVZ MILEVSKO: RENOMÉ NESTAČÍ Odborům se vcelku daří, ale firma potřebuje zakázky

Pomoc japonským kovákům Od 1. 4. 2011 je možno zasílat příspěvky solidarity na humanitární pomoc japonským kovákům prostřednictvím OS KOVO přímo Japonské radě kováckých odborů (IFM-JC), členské organizaci Světové federace kováků. A to na účty RENGO – Japonské odborové konfederace. Humanitární příspěvky zasílejte na účet OS KOVO u ČSOB číslo 576754243/0300; nezbytné pro identifikaci je uvést správně desetimístný variabilní symbol (VS) v následující podobě: 379004 Obdélníčky vyznačené na prvních čtyřech místech tohoto příkladu variabilního symbolu zastupují čtyřmístné individuální číslo ZO OS KOVO, které místo nich na odpovídající pozice doplní odesílající ZO OS KOVO. Z účtu OS KOVO budou dary zasílány přímo japonským odborům. Ing. JIŘÍ HARTVICH, vedoucí ekonomického úseku OS KOVO

Firma ZVVZ Milevsko v jižních Čechách má své renomé. Kvalifikované lidi a také velký rozsah výroby. Ale v současnosti na ni doléhá nedostatek efektivních zakázek, což mělo dopad na letošní kolektivní vyjednávání.

F

irma je proslulá výrobou zařízení pro jaderné elektrárny. Kromě toho vyrábí ventilátory, elektrické odlučovače, kouřovody, různé druhy potrubí a v minulosti také přepravníky a tlakové nádoby. V pěti společnostech holding ZVVZ Group zaměstnává okolo 950 pracovníků. Josef Bílý Jejich průměrná hrubá mzda bez vedení činí 23 890 Kč Ve všech společnostech fungují odbory – jde o dvě samostatné ZO OS KOVO, nicméně při kolektivním vyjednávání spolupracují a uzavírají jednotnou kolektivní smlouvu. Největší společností je ZVVZ Machinery, a. s., s 627 zaměstnanci a následuje ZVVZ Even Engineering, a. s., s 255 zaměstnanci. Menší jsou ZVVZ Energo, s. s r. o., s 35 zaměstnanci a ZVVZ, a. s., s 33 zaměstnanci. Zbývající ZVVZ Nemovitosti je bez zaměstnanců. Menší odborová organizace působí v Even Engineering, má 50 odborářů, a větší v Machinery, Energu a ZVVZ, a. s., sdružuje 380 odborářů a nazývá se oficiálně ZO OS KOVO ZVVZ, a. s.

Otevřete oči!

Co umožňuje kolektivní smlouva

Kampaň ČMKOS „Otevřete oči!“ proti vládním reformám našla prostor také na stránkách časopisu Kovák. Dnes v rámci této kampaně publikujeme článek Standardy zdravotní péče od dr. V. Vojkůvky, který najdete v příloze. (redakce)

Josef Bílý, předseda ZO OS KOVO ZVVZ, a. s., k tomu říká: „Kolektivní smlouvu uzavíráme na dva roky, ta stávající platí od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011. Přitom každoročně jednáme o mzdách. Na letošek se nám však nepodařilo nárůst mezd dohodnout. Odrazilo se to, že firma nemá dostatečnou zakázkovou náplň.“

Stávající dvouletá kolektivní smlouva byla uzavřena v době, kdy situace v ZVVZ byla jiná. Jaké výhody oproti předešlé smlouvě obsahuje? „Především zvýšení příspěvku na lázeňskou péči o 50 000, a to na celkovou hodnotu 300 000 Kč,“ vysvětluje J. Bílý a upozorňuje: „Nárok na příspěvek mají všichni zaměstnanci, ale ti, kteří pracují v riziku, mají zpravidla přednost. Též se zohledňuje délka pracovního poměru u firmy i věk; rozhoduje o tom firemní komise, v níž mám jako předseda svůj hlas. Lázeňská péče má formu prodlouženého víkendu v Třeboni nebo Vráži, přitom rizikoví pracovníci mají tento pobyt zdarma a ostatní zaplatí 1000 Kč. Poukaz měl vloni hodnotu 5500 Kč.“ Kolektivní smlouva dále garantuje 25 dnů dovolené, stravování v závodní jídelně v ceně 28 Kč za teplé jídlo a 6 Kč za polévku, v neposlední řadě odstupné dva platy navíc při propuštění zaměstnance.

Odboráři mají výhody Základní organizace OS KOVO ZVVZ, a. s., je vlastníkem rekreačního střediska v blízkém Mozolově. „Naši lidé toto zařízení příliš nevyužívají, s výjimkou dětské letní rekreace. V červenci vždy uspořádáme týdenní tábor v chatkách s plnou penzí pro 40 – 50 dětí. Zaměstnanec-odborář za pobyt svého dítěte zaplatí 1350 Kč, matka-samoživitelka kolem 1050 Kč,“ konstatuje J. Bílý. Upozorňuje, že do Mozolova rádi jezdí bývalí zaměstnanci, jimž odborová organizace při(Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011

CO NOVÉHO V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ZVVZ MILEVSKO… Ne všichni zájemci nakonec odbory založí (Dokončení ze str. 1)

V loňské informaci z Moravskoslezského kraje jsem popisoval problémy s porušenou statikou budovy DOS v Ostravě. Počátkem roku 2011 bylo dokončeno konečné zabezpečení budovy a vedoucí regionálního pracoviště se mohl přestěhovat do své kanceláře.

V

elmi příjemným překvapením pro nás, bývalé nájemníky DOS v Ostravě na Českobratrské ulici, bylo pozvání do bývalé budovy DOS. Nový majitel zde v centru Ostravy zrekonstruoval budovu na hotel. Sešlo se nás asi 20 bývalých uživatelů prostor na Českobratrské ulici z různých svazů i správy DOS. Prošli jsme si všechna poschodí budovy, nahlédli do několika pokojů různých kategorií a také jsme mohli vidět příslušenství hotelu, mj. restauraci, rehabilitační centrum v suterénu budovy. Je zachován historický ráz budovy, například okna, podlahy. Velmi dobře na mne zapůsobilo sladění dobového zařízení s moderními prvky současnosti. Personální situace na regionálním pracovišti je stabilizovaná. Ke konci roku ukončila pracovní poměr odchodem do důchodu mnoholetá hospodářka paní Milena Karoly. Na základě výběrového řízení byla vybrána na místo hospodářky paní Irena Randusová. V rámci zkušební doby se projevovala velice dobře a na základě hodnocení jí byla smlouva změněna na dobu neurčitou; vše nasvědčuje tomu, že bude velice platnou pro práci regionálního pracoviště.

nizaci, jak jim budou nápomocni pracovníci regionálního pracoviště, jaká budou mít práva a povinnosti v případě založení základní organizace. Navzdory poměrně velkému počtu zájemců o založení odborů se podařilo založit pouze základní organizace HP PELZER OSTRAVA a ITT Ostrava, obě se sídlem v průmyslové zóně Hrabová. U potenciálních zájemců jsme zpětně zjišťovali, proč se nakonec nerozhodli pro založení odborové organizace. Jako hlavní příčiny uváděli, že jsou ještě ve zkušební době nebo mají smlouvy na dobu určitou, nenašel se nikdo, kdo by vykonával funkci předsedy, také se projevil strach z nátlaku zaměstnavatele po založení základní organizace. Letos v únoru nás kontaktovali zástupci dvou základních organizací mimo OS KOVO, kteří projevili zájem o přechod k našemu svazu. Zástupci regionálního pracoviště vyjeli za těmito organizacemi, kdy jejich představitele seznámili s činností OS KOVO a také s rozsahem služeb poskytovaných v rámci OS KOVO regionálním pracovištěm. V brzké době by mělo být známo jejich rozhodnutí, zda přejdou k OS KOVO.

spívá na každoroční týdenní pobyt. Středisko ale využívají hlavně návštěvníci odjinud - zejména organizované skupiny tu pořádají sportovní či oddechově-relaxační pobyty, a to celoročně. „Nejvíce rekreantů však bývá v létě a v zimě,“ dodává J. Bílý. Odboráři mají nad rámec kolektivní smlouvy nemalé výhody. „Členové mohou čerpat bezúročné půjčky do 20 000 Kč na cokoliv nebo získat podporu na koupi bytu, stavbu či rekonstrukci rodinného domu v částce do 35 000 Kč, a to s 2procetním úrokem,“ vypočítává J. Bílý. „Dále vyplácíme podporu v nezaměstnanosti. Je to až 15násobek průměrného měsíčního odborářského příspěvku a poskytuje se propuštěnému zaměstnanci maximálně po dobu šesti měsíců, kdy je evidován na úřadu práce. Za zmínku stojí též podpora při dlouhodobé nemoci, tj. nemoci delší než 60 kalendářních dnů, která

Zadáno pro vedoucí regionálních pracovišť OS KOVO

Plán školení a petice V průběhu roku 2010 jsme zajišťovali v souladu s ročním plánem školení pro funkcionáře našich základních organizací. Velmi zdařilá jsou pravidelně školení v oblasti BOZP a hospodaření ZO, kde bývá vždy kolem 80 posluchačů. V oblasti školení se nám nepodařilo proškolit funkcionáře v nově založených ZO, která jsme pro ně ve spolupráci s některými zkušenými funkcionáři připravili. Hlavní příčinou, že tato školení neproběhla, je nezájem funkcionářů z cílové skupiny nově založených ZO. V rámci OS KOVO i ČMKOS probíhá petice za vznik povinných zaměstnaneckých fondů. V Moravskoslezském kraji tuto petici podpořilo téměř 9500 odborářů i občanů, což činí téměř polovinu všech podpisů v rámci OS KOVO. V regionu se pravidelně scházejí zástupci odborových organizací z hutnických firem, tzv. „G6“. Na jednáních se zástupci firem navzájem informují o stavu kolektivního vyjednávání, kvalitě uzavřených kolektivních smluv, vývoji zaměstnanosti a hospodářské situaci ve firmách apod. Poslední aktivitou skupiny „G6“ bylo iniciování vzniku komise pro důchodovou reformu.

Dva nováčci v Ostravě V době od září 2010 se nám na regionální pracoviště ozvalo přes 10 zájemců o založení odborové organizace. S každým zájemcem se scházíme a informujeme jej o tom, jak založit základní orga-

2

Dobře fungující organizace V závěru se chci zmínit o jedné naší dobře fungující základní organizaci. Jedná se o organizaci Bekaert Petrovice, s. r. o. Odbory mají neuvolněného předsedu a působí u dvou zaměstnavatelů v Petrovicích u Karviné a v Bohumíně. Členská základna se za poslední dva roky zvýšila o 30 členů. Číslo nevypadá velké, ale při současném počtu členů 106 je to narůst o 39 procent. Základní organizace zajišťuje pro své členy mimo jiné vstupenky na kulturní a sportovní akce. Akce pro větší počet členů ZO a zaměstnanců se organizují velice složitě, ve firmě je nepřetržitý provoz. Kolektivní smlouva už má celkem dobrou tradici, uzavírá se pravidelně na jeden rok a kolektivní vyjednávání je hodnoceno jako vstřícné, konstruktivní a věcné z obou stran. Prioritou firmy je jednak ochrana a bezpečnost při práci a jednak skutečně dobrá firemní kultura se zaměřením na spokojenost zaměstnanců. Ke 130. výročí vzniku firmy Bekaert se rozhodlo vedení společnosti vyplatit všem svým zaměstnancům po celém světě mimořádnou odměnu ve výši 400 euro na zaměstnance. Firma má vlastníky z Belgie a pobočky ve 36 zemích celého světa, hlavním výrobním programem jsou produkty z drátů. Odběratele má ve 120 zemích světa, včetně USA a Japonska. U firmy je aktivní evropská podniková rada zaměstnanců, kde má svého zástupce také základní organizace OS KOVO. Krize neměla negativní dopady na zaměstnanost ani na mzdové nároky zaměstnanců. Ing. JIŘÍ KOZEL, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Ostrava

Ilustrační snímek Martin Beneš

Náročná práce na lakovací lince

za každých 15 ukončených dnů nemoci činí 200 Kč. Při odchodu do důchodu zaměstnanec (pokud nečerpal podporu v nezaměstnanosti) obdrží 3000 Kč, dále při dovršení věku 50 let nebo při narození dítěte dostane 2500 Kč. Též poskytujeme návratné bezúročné půjčky při mimořádných finančních potížích, a to do výše 2000 Kč.“

S mladými je třeba mluvit Josef Bílý byl zvolen předsedou ZO OS KOVO v prosinci loňského roku, od začátku letošního roku je uvolněným funkcionářem, do té doby pracoval jako operátor CNC na provoze obrobna a současně vykonával funkci místopředsedy ZO OS KOVO. Sluší se dodat – ač je v pozici předsedy teprve krátce, získal pro členství v odborech již 12 nových lidí, většinou mladých. „Je třeba s nimi mluvit a přesvědčit je. To je jediné, co mě těší, jelikož situaci ve firmě nevnímám jako potěšující. Ale jinak na vztahy s vedením si nemohu stěžovat, jednání s managementem je vždy korektní a slušné,“ uzavírá Josef Bílý. JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš

Oprava – Sociální rubrika Mohu „utéct“ novele důchodového zákona? Kovák č. 11: Datum narození ženy v otázce mělo být správně 10. října 1953, a nikoli 10. října 1952. Takto by žena již před novelou dosáhla důchodového věku. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011

Region / CZ-NACE

29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Liberecký kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Královéhradecký kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Pardubický kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Vysočina 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. Jihomoravský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Olomoucký kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Zlínský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Moravskoslezský kraj KOVO celkem

Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejve sledoném obvaném dobí mi% období nulého roku 13 846 14 031 98,7 23 511 23 603 99,6 3 386 3 881 87,3 759 1 851 41,0 5 378 5 038 106,7 3 597 4 135 87,0 5 715 5 501 103,9 19 218 20 900 92,0 3 986 3 387 117,7 5 093 5 032 101,2 6 336 6 076 104,3 4 536 5 111 88,7 4 459 4 962 89,9 25 866 26 197 98,7 5 131 5 199 98,7 870 852 102,1 2 528 2 486 101,7 5 081 5 284 96,2 8 480 8 909 95,2 25 372 25 992 97,6 3 069 2 799 109,7 5 471 5 947 92,0 4 306 5 519 78,0 3 460 3 598 96,2 11 537 12 998 88,8 32 011 35 166 91,0 1 702 1 760 96,7 3 900 4 322 90,2 3 100 3 053 101,6 6 686 7 630 87,6 5 156 5 306 97,2 1 692 1 660 102,0 1 567 1 632 96,0 23 803 25 362 93,9 6 553 6 888 95,1 2 440 2 381 102,5 2 534 3 060 82,8 3 364 3 780 89,0 3 907 3 683 106,1 20 518 21 709 94,5 21 077 22 580 93,3 8 826 8 291 106,5 1 749 1 935 90,4 2 361 2 223 106,2 8 340 9 052 92,1 16 207 14 749 109,9 2 553 2 434 104,9 61 114 61 264 99,8 400 429 415 019 96,5

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období 27 621 27 027 24 848 19 182 20 723 24 764 24 000 23 305 24 905 22 971 19 597 22 476 23 880 22 579 23 607 17 672 26 077 22 866 28 468 24 922 21 252 24 102 22 656 23 395 25 110 23 890 19 299 22 439 19 290 23 592 23 443 21 764 27 552 22 634 23 958 24 494 18 731 23 550 19 282 22 191 26 286 22 289 19 566 22 701 23 588 23 218 26 761 24 216 25 153

ve stejném období minulého roku 26 614 25 828 22 542 25 743 20 709 22 989 22 431 22 518 25 037 21 860 18 852 20 674 22 750 21 570 20 600 16 866 24 500 21 883 26 409 23 127 19 737 22 933 22 180 22 148 23 359 22 624 19 676 22 216 18 050 21 701 23 403 20 469 24 342 21 654 22 953 22 208 18 857 22 116 18 459 21 162 24 770 20 739 19 299 22 612 22 945 21 529 29 045 23 093 23 842

% 103,8 104,6 110,2 74,5 100,1 107,7 107,0 103,5 99,5 105,1 104,0 108,7 105,0 104,7 114,6 104,8 106,4 104,5 107,8 107,8 107,7 105,1 102,2 105,6 107,5 105,6 98,1 101,0 106,9 108,7 100,2 106,3 113,2 104,5 104,4 110,3 99,3 106,5 104,5 104,9 106,1 107,5 101,4 100,4 102,8 107,8 92,1 104,9 105,5

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011

HUŤ V DOLNÍM BOLÍKOVĚ

roce 1831 produkce zvolna, avšak trvale klesá až na necelé 1 procento moravské produkce po roce 1853. Nemožnost konkurovat velkým moderním hutím (Vítkovice, Třinec), stoupající ceny a zároveň nedostatek dřevěného uhlí a vzdálenost od nově budovaných železničních tratí – a to vše bylo Železářská huť v Dolním Bolíkově na jihozápadě Moravy vznikla v roce 1810, kdy příčinou stagnace výroby. Cena vyráběného surose majitel rudoleckého panství Řehoř hrabě Razumovský spojil s Vincencem Zes- vého železa více než dvojnásobně převyšovala snerem ze Spitzberku a založili na Rudoleckém potoce nad vsí Dolním Bolíko- cenu železa z moderních hutí. Odbytové potíže vem železné hutě nazývané podle soudobého německého názvu Bolíkova Wöl- vedly v roce 1878 k ukončení provozu. Ještě běkingsthal. K huti vybavené vysokou dřevouhelnou pecí patřily místní hamry hem provozu huti prodali zakladatelé podnik svoa také hamry v blízké Lipnici a Dolním Radíkově. bodnému pánu Antonínu Hochberkovi. Jako poslední vlastníci huti jsou zmiňováni Jan Rattlich se synem. Roku 1926 jsou huťské výrobní objekty, závodní budova i hospoda zbořeny. Huť byla založena na Rudoleckém (zvaném někdy též Bolíkovském) potoce, který představoval zdroj vodní energie pro pohon dmýchadel vysoké pece a kladiv zkujňovacích hamrů. Zásobu vody zajišťoval huťský rybník situovaný nad provozy hutě v místě, kde se zalesněné údolí zužuje. Okolní lesy poskytovaly zásobu dřeva pro výrobu dřevěného uhlí. Železná ruda byla k huti přivážena z poměrně vzdálených lokalit. Byla to magnetitová ruda ze skarnového ložiska ze Županovic u Jemnice a limonitické rudy z Petrovic u Jihlavy, od Brtnice, Krahulova, Martínkova a snad i z Dolních Rakous od Drosendorfu. Nevýrazné zbytky výrobních objektů huti jsou patrny po obou březích potoka (zejména však pravém). Nejvýrazněji se v zarostlém a zalesněném terénu dochovalo torzo vysoké dřevouhelné pece položené nejvíce po proudu potoka. Při torzu vysoké pece jsou haldičky strusek. Zachovány jsou i relikty dvou náhonů v délce takřka 1 km. Torzo vysoké pece a zachovaná část vyzděného náhonu Údolím Bolíkovského potoka při peci, současný stav v Dolním Radíkově leprochází česko–rakouská naučná žící pod hrázemi Hor- Objekty železářské huti zachycené na katastrální stezka opatřená informačními pahuti byly odlévány jak drobné, tak hmot- ního a Prostředního mapě z roku 1828, Moravský zemský archív Brno nely s dvojjazyčnými texty, tzv. nější ozdobné předměty, jako různé módní hamerského rybníka Stezka průmyslových památek litinové medailony, svícny, náhrobní desky a po- ještě po polovině 19. století. Huť zásobovala svými Waldviertel – Mühlviertel – jižní Čechy, zřízená mníky či kříže. V roce 1815 byla v huti v provozu výrobky jihozápadní Moravu a přilehlou část Dol- iniciativou Waldviertel Akademie. Jedna z inforvysoká pec a dvě kujnicí výhně vybavené hamer- ních Rakous. Roční produkcí patřila mezi přední mačních tabulí je umístěna v blízkosti reliktu vyskými kladivy. Tato zařízení pracovala ještě roku moravské hutě. Roku 1830 zaujímala výrobou soké pece. PhDr. JIŘÍ MERTA 1850. Provozy zkujňovacích výhní v okolí fungo- 5466 vídeňských centů (cca 307 tun) surového žeSnímky archív autora valy v Lipnici od roku 1823 do roku 1857, hamry leza čtvrté místo mezi ostatními železárnami. Po

Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (V.)

V

ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru

specialistu-právníka pro Regionální pracoviště Odborového svazu KOVO Jihlava, Tolstého 2, 586 01 Jihlava Požadujeme:  VŠ právní (Mgr., JUDr.)  odborné předpoklady a znalosti se zaměřením zejména na pracovní právo  organizační a komunikační schopnosti  schopnost samostatně pracovat  znalost práce na PC (MS Word, MS Excel, MS PowerPoint, MS Outlook)  řidičský průkaz skupiny B  společenskou bezúhonnost  AJ nebo NJ výhodou

Vaším úkolem bude zejména:

 poradenská, konzultační a metodická činnost především v pracovněprávní oblasti  vyjednávání kolektivních smluv na úrovni managementu firem

4

 analytická a koncepční činnost v uvedených oblastech  lektorská a vzdělávací činnost  průběžné sledování a vyhodnocování legislativy  spolupráce s příslušnými státními orgány a organizacemi  další činnosti v oblasti poskytování právních služeb a kolektivního vyjednávání

Nabízíme:

 po zkušební době pracovní poměr na dobu neurčitou  dobré finanční ohodnocení  zaměstnanecké sociální benefity  sídlo pracoviště v centru Jihlavy (DKO Jihlava)

 možnost odborného růstu  nástup dle dohody Písemné přihlášky se strukturovaným životopisem, přehledem dosavadní praxe a kopiemi dokladů o dosaženém vzdělání zašlete na adresu Regionální pracoviště OS KOVO, Tolstého 2, 586 01 Jihlava, nebo na e-mail [email protected], a to nejpozději do 22. 4. 2011. Vybraní uchazeči budou pozvání k dalšímu jednání. Se všemi poskytnutými osobními údaji bude nakládáno v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších změn a doplňků. Bližší informace a případné dotazy: Bc. Lubomír Muzikář, vedoucí RP OS KOVO Jihlava, tel.: 563 033 050, mobil: 602 204 791, e-mail: [email protected].

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011/příloha

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Je náš pracovní režim v pořádku? Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Zaměstnavatel začal uplatňovat v nepřetržitém provozu pracovní režim, kdy zaměstnanci mají rozvržené 2 ranní, 2 noční a 2 odpolední směny, pak následují 2 volné dny a rozvrh se opakuje. Zákoník práce v § 90 v odstavci 1 říká, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout práci tak, aby mezi koncem jedné a začátkem druhé směny bylo 12 hodin odpočinku. Tomu směna odpolední po noční nevyhovuje. Odstavec 2 téhož paragrafu říká o výjimkách, kdy jde tuto dobu krátit. Otázka zní, zda je odstavec 2 uvažován pro použití jen na mimořádné situace, nebo ho lze využít kdykoli? Je výše uvedený stabilní režim v pořádku? K. D., Svitavy Při rozvrhování pracovní doby je nutné dodržet zákonem stanovená pravidla, která lze shrnout následovně:  Rozvržená pracovní doba nesmí za vyrovnávací období (v daném případě pravděpodobně 52 týdnů) přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu. V rozvrhu směn na celé vyrovnávací období tedy může být rozvrženo maximálně 52 x 37,5 = 1950 hodin (§ 83 odst. 1 ZP).  Maximální délka rozvržené směny je 12 hodin (§ 83 odst. 2 ZP).  V rozvrhu musí být pamatováno na nepřetržitý odpočinek mezi směnami, tedy od konce jedné do začátku následující směny. Tento odpočinek by měl obecně činit alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, ale u zaměstnanců (starších 18 let) v nepřetržitých provozech a při nerovnoměrně rozvržené pracovní době je možné tento odpočinek zkrátit až na 8 hodin, avšak za podmínky, že následující odpočinek bude o toto zkrácení prodloužen.  Pracovní doba by měla být rozvržena tak, aby měl zaměstnanec během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nepřetržitý odpočinek v délce alespoň 35 hodin. Tento odpočinek může být pro zaměstnance v nepřetržitých provozech a v nerovnoměrně rozvržené pracovní době zkrácen. Ale tak, že minimální délka tohoto odpočinku v týdnu je 24 hodin a za období 2 týdnů činí tento nepřetržitý odpočinek minimálně 70 hodin. A nyní ke konkrétnímu dotazu: Harmonogram směn, který je popsaný v dotazu, je pro názornost zakreslen do tabulky:

Po Út R R

St N

Čt Pá So Ne Po Út N O O R

St R

Čt Pá So Ne N N O O

Vzhledem k tomu, že směny jsou ranní (6 až 14 hodin), odpolední (14 až 22 hodin) a noční (22 až 6 hodin), je podmínka maximální délky směny 12 hodin splněna. Pokud jde o nepřetržitý odpočinek mezi směnami, je pravdou, že doba odpočinku mezi noční směnou a směnou odpolední je pouze 8 hodin, což je však v souladu se zákoníkem práce. Ten, jak vyplývá z výše uvedeného textu, umožňuje odpočinek pro zaměstnance staršího 18 let, který pracuje v nepřetržitém provozu nebo v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, zkrátit právě na 8 hodin. Podmínka následujícího odpočinku v prodloužené délce 12 + 4 = 16 hodin je v našem rozvrhu splněna (doba od 22 hodin do 14 hodin dalšího dne činí 16 hodin). Z pohledu dodržování ustanovení o nepřetržitém odpočinku v týdnu je však uvedený rozvrh v rozporu se zákoníkem práce. Ve dvou týdnech zakreslených v tabulce je celková délka nepřetržitého odpočinku pouhých 56 hodin. Pokud by zaměstnavatel rozvrhoval v průběhu celého vyrovnávacího období 52 týdnů směny uvedených způsobem, zopakoval by 8denní cyklus skládající se z 6 směn a 2 dnů volna celkem 45,5 krát. Rozvrhl by tak celkem 273 směn, což by v hodinovém vyjádření bylo 2047,5 hodiny. Aby byla dodržena průměrná délka stanovené týdenní pracovní doby, může však zaměstnavatel rozvrhnout do směn pouze 52 x 37,5 = 1950 hodin. Uvedený rozvrh je tedy v hrubém rozporu se zákoníkem práce, neboť rozvrhuje neoprávněně zaměstnancům o 97,5 hodiny více, než mu zákon umožňuje. Těchto 97,5 hodiny představuje 13 směn práce navíc! Odborová organizace působící u zaměstnavatele by tak měla urychleně zasáhnout, s cílem dát celou záležitost do pořádku.

Jsem povinen čerpat přestávku na jídlo? JAROSLAV GRYČ, ekonom, Regionální pracoviště OS KOVO Jihlava

Jaký je vztah mezi přestávkou na jídlo a oddech a pracovní dobou? Musím dodržovat přestávku v práci nebo v případě, že ji čerpat nebudu, mohu končit směnu o 30 minut dříve? Kdy se přestávka započítává do pracovní doby? J. N., Ledeč nad Sázavou Toto je několik otázek najednou, jestli jsem správně pochopil, jde vám především o to, zda musíte dodržovat čerpání přestávky. Nebo v případě, že byste tuto nečerpal, skončíte směnu o půl hodiny dříve. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout přestávku na jídlo a oddech. Zaměstnanec je povinen přestávku čerpat. Není důležité, zda zaměstnanec přestávku využije k jídlu či nikoliv. Postup, kdy zaměstnanec přestávku nečerpá a chce o dobu nevyčerpané přestávky zkrátit trvání směny, je nepřípustný. Tímto by se čerpání přestávky přesunulo na konec pracovní doby, což je v rozporu s ustanovením § 88 odst. 3 zákoníku práce. Pracovní výkonností dochází k únavě, ta má za následek zhoršení pohybové i svalové koordinace a dočasné přerušení některých psychických funkcí, zejména pozornosti, vnímání a paměti. Právní úpravu přestávek v práci obsahují ustanovení § 88, § 89 a § 242 zákoníku práce. Vztah k pracovní době není jednotný pro všechny druhy přestávek v práci. Přestávka na jídlo a oddech přísluší do doby odpočinku, její trvání se nezapočí-

tává do pracovní doby. O tuto dobu se prodlužuje pracovní směna. Výjimku z této zásady jsou práce (§ 88 odst. 1), které nemohou být přerušeny. Bezpečnostní přestávky a přestávky ke kojení se do pracovní doby započítávají, přestože v průběhu přestávky zaměstnanec nebo zaměstnankyně práci nevykonává. Práce ve vnuceném tempu a monotónní práce upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v § 33 a nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Práci s rizikovými faktory a stanovení přestávek upravuje citované nařízení vlády v § 39. Délka přestávky na jídlo a oddech je stanovená § 88 odst. 1 zákoníku práce nejméně na 30 minut. Zaměstnavatel může poskytnout delší přestávku, horní hranici zákoník práce nestanovuje. Ustanovení § 88 odst. 2 zákoníku práce připouští rozdělení přestávky na jídlo a oddech na několik částí, avšak za podmínky, že jedna z částí rozdělené přestávky musí trvat nejméně 15 minut. Rozdělená přestávka musí být vyčerpána tak, aby povinných 30 minut bylo ukončeno nejpozději po 6 a půl hodinách od začátku práce, u mladistvého do uplynutí 5 hodin. Může nastat situace, že překážka v práci na straně zaměstnance (vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení) zasáhne do doby stanovené přestávky na jídlo a oddech. V těchto případech zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

I

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011/příloha

STANDARDY ZDRAVOTNÍ PÉČE PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Jak chce vláda reformovat české zdravotnictví? Vznikají obavy, že chybějící finanční prostředky v tomto systému míní vyřešit zvýšením spoluúčasti pacientů. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo ucpání „černých děr“, kudy odtékají ve zdravotnictví miliardy korun vybraných na zdravotním pojištění, budou zavedeny tzv. standardy, které přinutí pacienty, aby si na zdravotní péči připláceli více než dosud. Je však třeba poznamenat, že standardy samy o sobě nemusí být něčím chybným nebo špatným. Spíš jde o to, aby tohoto nástroje nebylo politicky zneužito k pochybné „reformě“, která pustí pacientům žilou. V tomto článku chci nastolit otázky, které ve vazbě na zavedení zdravotních standardů vyvstávají. V rámci chystané reformy zdravotnictví zamýšlí Ministerstvo zdravotnictví ČR vytvořit standardy zdravotní péče, které budou platit ve všech zdravotnických zařízeních a budou stanoveny zákonem. V důsledku toho každý občan bude mít nárok na zdravotní péči, kterou zaplatí zdravotní pojišťovna z veřejného pojištění, v rozsahu stanoveném zákonnou normou. Ostatní péče bude kategorizována jako nadstandardní zdravotní péče, tj. péče nehrazená ze zdravotního pojištění, a klasifikována jako spoluúčast, kterou si občan bude hradit sám z vlastních finančních prostředků. Standardy zdravotní péče jsou odborníky popsané normy, které reprezentují „evidence based“ (normy odrážející odborný názor podložený přesvědčivými vědeckými studiemi) a doporučení k diagnostickým a léčebným postupům „consensus based“ (norma je akceptována významnými autoritami v oboru s vyloučením významných odborných sporů), dále pak obsahují personální a přístrojové požadavky a ekonomické aspekty zabývající se efektivitou zvoleného klinického řešení. Obecně, a to velmi lapidárně se dá s žertovnou nadsázkou říci, že standard bude kloubní náhrada z umělé hmoty operovaná v čekárně a nadstandard bude náhrada vyrobená ze zlata a operace proběhne v nemocnici. Upozorňuji, že uvedený příklad je jen pro názornou ilustraci.

Výklad pojmů V souvislosti se standardy zdravotní péče je potřebné se seznámit s výkladem slova standard. Uvedené slovo pochází z angličtiny a znamená normu, měřítko, správnou míru, něco obvyklého, očekávaného, přiměřeného. Odvozené slovo standardní znamená obvyklý, správný, slovo nadstandardní luxusní, zvláště vybavený, něco navíc a slovo standardizace vytváření a prosazování jednotných vzorů, postupů a norem. V návaznosti na standardy se objevuje pojem lege artis (latinsky), který vznikl zkrácením z latinského pojmu de lege artis medicinae a v překladu znamená podle pravidel umění lékařského. Pojem lege artis je především v současnosti spojován s nejvyšším vědeckým poznáním a znalostmi v souvislosti s postupy v oblasti preventivní, diagnostické a terapeutické. V právních normách není jasně definován a je především spojován a vykládán v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (§ 11 odst. 1), s Etickým kodexem České lékařské komory (§ 2 odst. 1) a s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně (čl. 4 – Profesní standardy).  § 11 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.: Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se součas-

II

nými dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony. Zdravotní péči poskytují dále zařízení sociálních služeb s pobytovými službami, jde-li o ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči o pojištěnce v nich umístěné, a to za podmínek a v rozsahu stanoveném ve zvláštním právním předpisu.

becně, a to velmi lapidárně se dá s žertovnou nadsázkou říci, že standard bude kloubní náhrada z umělé hmoty operovaná v čekárně a nadstandard bude náhrada vyrobená ze zlata a operace proběhne v nemocnici…

O

 § 2 odst. 1 Etický kodex České lékařské komory: Lékař v rámci své odborné způsobilosti a kompetence svobodně volí a provádí ty preventivní, diagnostické a léčebné úkony, které odpovídají současnému stavu lékařské vědy a které pro nemocného považuje za nejvýhodnější. Přitom je povinen respektovat v co největší míře vůli nemocného (nebo jeho zákonného zástupce).  čl. 3 – Profesní standardy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně: Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Protipólem pojmu lege artis je pojem non lege artis (latinsky), tj. jakýkoliv postup, který nesplňuje pravidla. Také není jednoznačně právně definován. V medicínské praxi se používá nejen v situaci, kdy jde o neověřené postupy, ale i v situacích, kdy jde o postupy zastaralé, méně účinné nebo nebezpečné. Výjimky z postupu non lege artis v medicínské praxi jsou v případě výzkumu (kdy jsou zkoušeny a ověřovány nové postupy preventivní, diagnostické nebo terapeutické), v krajní nouzi (odvrácení rizika pro pacienta i za cenu, že nebude lékař postupovat lege artis), při absenci souhlasu pacienta (non lege artis je pokládán jakýkoliv výkon, pokud s ním pacient nesouhlasí, výjimkou je krajní nouze, kdy souhlas pacienta nelze získat) a přání pacienta (je nutnou podmínkou k tomu, aby byl daný výkon lege artis). Vytvoření definice nárokových a úhradových standardů zdravotní péče je jedním s pilířů připravované reformy zdravotnictví současným ministrem

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011/příloha

zdravotnictví. Ta by měla umožnit pacientům si připlácet na lepší zdravotní péči. Podle představ ministra mají standardy vznikat postupně a neměla by se měnit současná výše celkového balíku finančních prostředků zdravotních pojišťoven. Další iniciativu v oblasti standardů vyvíjí také předseda zdravotního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, který chce vytvořit pracovní skupinu zabývající se definicí nároků pacienta na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, a tím najít udržitelnou definici úhradového standardu, tj. výše spoluúčasti pacienta.

Diskuse již od 90. let

překonány a léčba se může pohybovat v jiných dimenzích. Nehledě k tomu, že další změna zákona opět prodlužuje časovou prodlevu. Navíc, při změně standardů se zdravotní pojišťovny budou bránit navyšování plateb za zdravotní péči a bez určení finální částky standardy nelze vytvořit. V současné době jsou rozdílné ceny péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních, například průměrné náklady na operaci žlučníku se dle použitého operačního postupu pohybují mezi 5000 Kč – 30 000 Kč (zdroj zdravotní pojišťovny). A můžeme se ptát, jaká operace bude standardní, ta nejlevnější (budou požadovat zdravotní pojišťovny), ta nejdražší (ty budou chtít prosazovat zdravotnická zařízení), anebo s nejmodernější technologií (o tuto bude mít zájem pacient)? K tomu musíme ještě přiřadit okolnost, která je velmi důležitá, a to, že pro dítě bude vhodná jiná operace než pro seniora, nebo v rámci chronické nemoci nemůže osoba absolvovat takovou nebo onakou operaci. Tudíž v každém případě nelze jednoznačně říci, že tato operace a v této ceně bude standardem. Tak, jak je přerozdělováno vybrané pojistné podle věkových skupin, tak i věkové skupiny by měly být brány v úvahu při tvorbě standardů.

V této souvislosti je potřeba se vrátit do historie a říci, že o standardech zdravotní péče se prakticky hovoří a diskutuje od začátku 90. let jak v odborné, tak v laické veřejnosti, a to na téma, zda standardy ano či ne. V polovině 90. let došlo k dohodě mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Českou lékařskou společností J. E. Purkyně na tvorbu doporučených postupů. Byl zvolen termín postup, a ne standard, neboť bylo konstatováno, že pacienti nejsou nemocní standardně. V uvedené době bylo vypracováno cca 300 doporučených postupů, leč nebyly uvedeny v život a v dalším období se nadále jen diskutovalo bez konkrétního výsledku. Vytvoření standardů bude vždy narážet na finanční prostředky, tj. zda je V roce 2008 bylo ustaveno Odborné fórum pro tvorbu standardů jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven, které bude možno financovat ze solidárního pojištění. A zde vyvstává otázka, jakou cestou se bude vyvíjet systém zdravotmělo za úkol přípravu podkladů na proces nictví: zvyšováním spoluúčasti pacitvorby standardů odborné zdravotní péče. entů (nejlevnější standardy), nebo zvyšoV tomto roce při návrhu změny zákona váním příjmů systému, tj. zvýšením zdravotního poo všeobecném zdravotním pojištění došlo k nájištění (dražší standardy)? V obou případech to zorovému střetu zastánců a odpůrců změny zábude mít dopad na pacienty a osoby v produkkona. Navrhovatelé změny stanovili z pojištění tivním věku. Po stanovení standardů budou náúhradu nejlevnějšího postupu léčby a odpůrci žádali vytvoření standardů. Nakonec se sledně vymezeny úhradové nadtento problém v zákoně neobjevil. standardy, které bude hradit paV roce 2009 ministryně zdravotnictví cient z vlastních finančních propředstavila projekt tvorby standardů zdrastředků, a to v takové míře, v jaké votní péče, které měly být závazné pro lési je může dovolit. kaře a pro pacienty informativní, neboť Pokud budou zákonem určeny by se dověděli, na jakou hrazenou standardy zdravotní péče hrapéči mají nárok, pokud by tyto zené z veřejného zdravotního standardy schválili zákonodárci pojištění, mělo by pravděpoa prezident by je podepsal. Předdobně dojít k uvolnění možpoklad byl, že do roku 2013 by nosti připojištění u komerčvzniklo několik stovek stanních pojišťoven na zdravotní dardů. Samotný projekt byl zapéči. V současné době toto hájen až v listopadu 2009 není možné a lze se připojistit v rámci 3. výzvy na předkládání jen na různé druhy finančního projektů a čerpání finančních přilepšení, jako jsou denní dávky v nemoci, na regulační poprostředků z Integrovaného opeplatky a podobně. Konkrétně račního programu EU. V lednu 2010 vypsalo Ministerstvo Koule mi říká, že se máte vrátit k  osvědčenému léčení: dávidla, projímadla, pouštění žilou třeba na zaplacení operace se připojistit nelze. zdravotnictví ČR veřejnou za- a přikládání pijavic… kázku na tvorbu standardů v celkové hodnotě 125 miliónů korun bez DPH a následně v březnu 2010 tendr zrušilo po ostré kritice odborné veřejnosti, neboť ta byla přesvědčena, že Aby byly vytvořeny a zavedeny standardy zdravotní péče, je nutný koncena za zakázku je velmi vysoká. Dosud prakticky není ujasněno, kdo by měl vytvářet standardy zdravotní péče. Proto různé iniciativy ministerstva nebo sensus všech zainteresovaných stran. Ale je zde mnoho dalších otázek, které poslanců. je nutno zodpovědět: Zvýší se se zavedením standardů spoluúčast pacientů, Středobodem celého systému zdravotnictví, tedy i standardů, jsou fi- nebo ne? Nebude kvalitní zdravotní péče jen pro majetné? Nebude omezena nanční prostředky. Zdravotnická zařízení chtějí za poskytnutí zdravotní péče pro některé skupiny obyvatel (děti, senioři)? A dále: Kdo bude standardy zpradostat co nejvíce zaplaceno, ale zdravotní pojišťovny za poskytnutou péče covávat? Kdo bude po jejich uzákonění kontrolovat dodržování? Kdo bude chtějí co nejmíň zaplatit a pacient chce co nejkvalitnější péči zdarma. mít právo udělovat sankce? Budou všechny standardy lege artis? Budou standardy reagovat na výsledky vědy? Bude při zavádění nových standardů zkrácen legislativní proces? Každá z otázek vyvolává další otázky, na které bude nutno znát odpověď. Jak již bylo uvedeno, tak mnohé léčebné postupy byly vypracovány. Je Takže závěrem lze říci, že by bylo ideální, když by každý znal přesně, na co však otázkou, zda v současné době při rychlém vědeckém vývoji jak přístrojů, má nárok, ale k ideálu nikdy nedojde. Vždy se bude jednat jenom o nějaký tak technologií jsou ještě lege artis. To, co bylo vypracováno v minulosti, ne- kompromis, který bude něčemu podřízen. Jenom aby nebyl podřízen stále se bude již odborník považovat za standardní. Totéž může platit při zakotvení zvyšujícímu zatížení občanů. standardů do zákona, neboť než proběhne legislativní proces, mohou být již Ilustrační snímek Jaroslav Hodík

Jakou cestou jít?

Ideální by bylo…

Vznikají otazníky

III

KOVÁK číslo 13 — 8. dubna 2011/příloha

MZDOVÉ ÚDAJE ZA ROK 2010 V ÚZEMNÍM A ODVĚTVOVÉM ČLENĚNÍ (v podnicích s více než 100 zaměstnanci)

Upozornění: Dále uvedené údaje nejsou oficiálními výsledky ČSÚ a jsou určeny pouze pro interní potřeby OS KOVO

Region / CZ-NACE

24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Hlavní město Praha 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Středočeský kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Jihočeský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 26 Výroba počítačů, elektron.a optických přístrojů a zař. 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Plzeňský kraj 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Karlovarský kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motor.vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů Ústecký kraj 24 Výroba základních kovů, hutní zprac.kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n.

IV

Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejve sledoném obvaném dobí mi% období nulého roku 872 1 312 66,4 3 475 3 912 88,8 1 446 1 604 90,2 8 877 6 451 137,6 4 630 4 912 94,2 5 249 6 044 86,8 1 815 2 983 60,8 26 362 27 220 96,9 2 635 3 139 83,9 4 791 5 455 87,8 4 708 4 264 110,4 2 802 3 378 83,0 5 940 6 892 86,2 37 806 38 500 98,2 1 353 1 449 93,4 60 036 63 077 95,2 4 216 3 978 106,0 1 022 1 046 97,7 3 700 3 725 99,3 4 782 5 568 85,9 7 132 7 122 100,1 21 588 22 252 97,0 1 298 1 681 77,2 4 035 4 299 93,9 2 668 2 950 90,4 6 019 5 217 115,4 6 045 6 570 92,0 9 884 9 327 106,0 1 685 1 376 122,4 31 633 31 420 100,7 2 825 2 647 106,7 1 915 1 517 126,2 872 1 053 82,8 2 109 1 756 120,1 8 198 7 469 109,8 1 545 1 595 96,9 3 210 3 503 91,6 3 586 3 641 98,5 4 894 4 839 101,1 6 285 7 328 85,8 21 198 23 387 90,6 816 764 106,8 2 267 1 468 154,4 1 711 1 711 100,0 3 468 4 299 80,7

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období 27 060 26 652 44 504 34 703 25 787 26 493 25 803 30 113 24 101 23 385 26 462 23 866 27 595 31 588 29 636 29 403 22 926 21 598 21 726 24 343 27 154 24 277 25 701 28 569 24 722 24 180 26 895 23 347 29 201 25 374 21 068 18 367 20 444 18 594 19 605 33 659 21 453 21 033 22 392 23 784 22 969 26 600 22 916 28 022 27 086

ve stejném období minulého roku 26 051 24 347 46 192 28 051 23 731 25 648 36 551 28 109 22 594 21 956 24 843 21 792 26 070 30 017 29 177 27 710 22 047 19 068 20 627 22 984 24 844 22 669 24 252 26 611 22 897 22 327 25 587 22 125 29 843 24 021 21 239 17 158 20 956 17 832 19 309 31 367 19 906 20 578 21 846 22 716 21 945 23 932 22 034 24 642 25 042

%

103,9 109,5 96,4 123,7 108,7 103,3 70,6 107,1 106,7 106,5 106,5 109,5 105,9 105,2 101,6 106,1 104,0 113,3 105,3 105,9 109,3 107,1 106,0 107,4 108,0 108,3 105,1 105,5 97,9 105,6 99,2 107,1 97,6 104,3 101,5 107,3 107,8 102,2 102,5 104,7 104,7 111,2 104,0 113,7 108,2