Zvláštní vydání dopisu sítě

Květen 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě

Pontes - Učení se v Evropě a pro Evropu Budování sítí v Euroregionu Nisa

Síť PONTES v procesu rozšíření Evropské unie Highlights P o m n o h a le t e ch j e t o k o n e č n ě tak daleko. Dne 1. května budou Polsko a Česká republika přijati do Evropské unie. S nimi současně dalších š est s tředo- a vých odoevropských států, stejně jako Kypr a Malt a. Evro pská unie bude větší. Je to zatím největší rozšíření Unie od jejího vzniku. Lidé v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa se v průběhu let n a toto rozší ření připravili. Přitom my vý ch odní Němci nejsme sami ještě v Evro pské unii příliš dlouho. Pohled 14 let zpátky. Zdi byly zbořeny. Pro lidi z toh oto regionu nejen na hranici k SRN, ale také na hranici k sousedům Polsku a České republice. Především k Polsku byl k ontakt od 80. l et silně omezen. S politickými změnami v Německu a celé výc hodní Evropě s e situace zása dně změnila. Lidé ve východní m Německ u se dík y něme ck ému znovu jednocení staly obč any Evropské unie. Bez dlouhých přístupový ch rozhovorů. Pro lidi v hraničním regionu byly podstatně usnadněny kont akty kĘPolsku a České republice. Pomalu doch ázelo ke sbližování přes hranice. Rozhovory a disk use, výměna různých názo rů a zkušenos tí byly počátkem tohoto sblíž ení. Osobní inic iativy jednotlivců hrály na začá tku významnou roli. Pozd ěji byly vytvořeny instituce a organizace, kt eré cíleně podporovaly přeshraniční spolupráci. Polsko a Česká republika viděli svou pers pektivu v Evro pské unii a snažili se o přijetí. Toto mělo za následek zintenzívnění přeshraniční spolupráce. Vznikly společné vize a projekty. Sítě byly budová ny přeshraničně a pomocí nich byla spolupráce koordinována. Takovou německo-polsko-českou sítí je tak é projekt „PONTES - Učení se v Evropě a pr o Evropu. Stav ění mostů v Euroregionu Nisa.“

PON TES podporuje celoživotní vzdě lávání v Euroregionu Neisse- Nisa-Nysa. Tím spojuje PON TES nejen n ejrůznější vzd ělávací infras truktury tří zemí v Euroregionu NeisseNisa-Nysa. Spojuje také zde žijící lidi. Síť PON TES využívá ro zšíření EU na východ jako podstatný rozv ojový moment a jako přílež itost pro budouc nost tohoto regionu.

Celoživotní vzdělávání v srdci sjednocené Evropy Učící se region y ve znaku rozšíření EU na východ…...………….strana 2

5 otázek n a ….

Robert a Schillera, narozeného v P o l s k u, v yr ů s t a j í c í h o v Německu a žijícího v České repu blice…........…… strana 3

Budoucnos t leží ve středu Evropy…

V so učasné době pracuje v síti přes 200 partn erů také z Polska a České r epubliky. Nejrů znějš í proje k t y, k te ré p o dpo rují vzdělávání v Euror egionu jsou s polečně realiz ovány. Jsou to vz dělávací projekty nejrůznějšího zaměře ní. Oborové vz dělávání (příprava na budoucí povolání), zlepšení jazykových znalostí ve školkách a školách, vybud ování regionál ní vzdělávací p latformy n a in t e r n et u ne b o v y b udo v á n í p ř eshra niční „Naučné stezky energie“ jsou jen některé příklady. Tě mto a jiným příkladům úspě šné spolupráce v oblasti vzdě lávání je věno váno toto zvlášt ní číslo „Dopisu sítě“ při přílež itosti rozšíření E vropské unie. Jeho cílem je posíle ní odvahy a pozvání k využití nových příležit ostí a možností , které se otevřou po 1. květnu 2004. Jen sp olečně s našim i českými a polskými sousedy m ůže být vybud ován učící se re gion v srdci Evropy. PONTES -Agentur

Diskuse se třemi vedoucím i pracovníky E uroregionu Nis a …………....... .................strana 4

Slovensko před vstupem do EU Interview s Magdou Vašáryovou, velvyslankyní Slovenské republiky ve Varšavě....st rana 11

K tématu vzdělání „Je to stejné jako když někdo investuje do domu, ale je to ještě lepš í, protože člověk si to může nos it sebou“ Barry McGaw. Ředitel OECD pro vzdělávání, O celoživotních vzdělávání

w ww . p o n t e s - p o nt e s .d e

1

Kvě ten 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě Celoživotní vzdělávání vĘsrdci sjednocené Evropy Výzvy a příležitosti pro přeshraniční učící se region PONTES

S tátní nadvládní Klaus Ucel kĘvý znamu celoživo tního vzdělávání pro proces rozš íř ení EU na výc hod. Autor je ve doucím referátu „Celoživotní vzdělávání“ na Spolkové m ministerstvu vzdělávání a výzkumu. Klaus Uckel Evropská un ie stojí v současné době před nejvýznamně jším rozšířením ve své historii: K dyž v květnu 2 004 vstoupí os m stř edo- a výcho doevropských států stejně jako Malta a Kypr, je to historický krok k vytvořen í velkého evropského pro storu stability a bezpečnosti, míru a blahobytu. Vytvoření ev ropské ho pro storu celoživotního vzdělá vání Již v březnu 2000 si vytyčila Evropská rada v Lisa bonu strategický cí l pro nadcházející desetiletí, který by měl z Unie vytvo řit ne jkonkure nce s chopnějš í a nejdynamič tě jší hospodářský prostor na světě. Podstatným komponentem této s t ra t e g i e j e c e l o ž i v o t ní v z d ě l á v á n í , n e b o ť konkurenceschopnost a sc hopnost zamě stnatelnosti stojí a padají od strukturální změny až po globalizo vanou vzdělanostní společnost s připraveností každého jednotlivce se neu stále vzdělávat. U čení a vzdělávání se tím stávají enormním hospodářským faktore pro budoucnost společnosti stejně jako předpokladem pro individuál ní zvládnutí strukturálních změ n. V listopadu 2001 proto for mulovala Kom ise cíl „vytvo ření evropského prostoru celož ivotního vzdělá vání“ . Od té doby tvoří celoživo tní vzdělávání červenou n it pro iniciativy na evropskéú rovni. V Německu byl již v roce 2 000 vytvořen a kční program „Celoživotní vzdě lávání pro všechny“ Spolkového ministerstva v zdělávání a vý zkumu. V centru této iniciativy stojí program „Učí cí se regiony, po dpora sítí“. Učící se regi ony jako strategický instrum ent Podpora celo životního učen í znamená inve stovat více do lidí a do vědění, podporovat zí skávání zákla dních kvalifika cí a vytvářet cestu pro inovativní, flexib ilní formy učení. Lidem v šech věkových skupin by měl být umožněn rovn oprávný a volný pří stup k hodnotným vzdělávacím nabídkám a k velk ému množství zku šeností. Důlež itý strategický instrument je p řitom koncept učících se regionů , které spojuje výzvy na vytvá ření vzdělání budoucnosti s regio nálními potenciály a zvláštnos tmi a tím je cíleně n amířen k podp oře fa ktoru vzdělání pro regionální rozvoj. K tomuto se řadí ta ké projekt „P ONTES-učení se v Evropě a pro Evropu. Sta vění mostů v Euroregionu Nisa“ podporovaný Spolkovým ministerstvem vzd ělávání a výzku mu. Zvlá štní příle ž itosti hraničního regionu S rozšířením EU 1. května 2004 se také region PONTES u posune z nyn ější hraniční po lohy k Polsku a České republice do centra sjedn ocené Evropy. Stojí přitom ve zvláštním úhlu pohledu poku d jde o rozvoj společného pro storu celoživo tního vzdělávání schopného přežít také v budoucnosti.

Aktéř i projektu PONTES proto již v průběhu plánovací fáze pochopili regionální polohu v trojzemí jako zvláštní příležitost pro vývoj a odzkou šení nových cest celoživotn ího učení a rozvoj kompetencí zde žijících lid í a jako vých ozí bod pro projektové cíle. K vyzdvižení jsou přitom: Obzvláště výhodné podmínky hraničního regionu pro propojení u čebních obsah ů s podporou jazykových a interk ultur ní ch k ompet encí (při každ odenních přeshraničních setkáváních, při rozvoji společných vzdělávací ch a pracovní ch procesů at d.), ale také příležitost vytv oření mostů mezi v zdělávacími infrastruktu rami sousedních zemí pro střednictvím odzkoušen í nový ch rá mcových podmínek pro přeshraniční průchodnost vzdělávacích systémů. V neposlední řadě z důvodu tohoto specifického problému celéh o projektu, jeh o zvláštními potenciály a jeho evropskou dimenzí má Učící se region PONTE S zvláštní uznání Spolkové ho ministerstva vzdě lávání a výzkumu.

PONTES-Výsledky jsou pří klade m V min ulém roce dosažené výsledky jsou příkladné . Od začátku projetu spolupracují polští a čeští kooperační partneři sítě PONTES aktivně na inovativních cílech jako na trinacionální „Naučné stezce energie“, v pracovní skupině „ Pedagogové jazyk a sous edů“ n ebo n a v ýstavbě trinacio nálního vzdělávacího středis ka Urobit. PONTES se mezi tím etablova l jako uznáv aný partner komunálních společ enství Euroregionu Nisa. S jej ich podporou pro in iciování zrcadlových projektů PONTESu na č eské i polské straně euroregionu přispívají akt éři PONTESu k výstavbě přesh raničních struk tur v oblasti vzd ělávání. Přeji aktérům přesh raniční vzdělávací sítě PONTES i nadále mnoh o úspěchů př i realizaci svých náročných c ílů. A já zvu přede vším naše české a polské sousedy srdečně k účasti vložením také svých zkušeností a kompetencí do vybudování přesh raničního učícího se regionu Horní Lužice-Dolní Slezsko a spo lečně s námi také k příspěvku pro vybudování evropského prost oru celoživotní ho vzdělávání.

Inform ace k progr amu „Učící se regionu podpora sítí“ www.lernende-regionen.info

2

w ww. po nt es - p on t e s .de

Květen 2004


5 otázek: panu Robertu Schillerovi, dílna „Učící se hraniční region“ Německo-pols ko-české sr ůstání v Euroregionu Nisa

Robert Schiller je praktikantem v dílně PONTESu „Učící se hranič ní region“ a prac uje také na přeshraničním „Naučné stezce energie“. Narozený v Pols ku, vyrůstal v Německu, žijící v České republice lí čí agentuře PON TES svůj pohled na srůstání v Euroregionu Nisa.

Heike S chöbel Vy jste se nar odil v Polsku, žijete v Čechá ch a absolvujete praktikum tady v Německu. Jste již evropským občanem. Jakou váhu přikládáte tomuto stavu? Abyste tomu p orozuměli, mu sím nejdříve vy světlit, že jsem př ed 13 lety emigroval se svou rodinou do Německa. Dnes jsem s rozhodl, žít nejdříve v Něme cku. Chtěl jsem do Německa , k našemu sousedovi, kterého jsem stihl velmi dobře poznat. Byl jsem zvědavý na Českou republiku, na její obyvatele a kulturu. Chtěl jsem poz nat Českou republiku. Díky m é minulosti js em neměl žádný velký strach pře místit své bydl iště. Ale chtěl bych zdůraznit, že srdcem se cítí m v Německu, Polsku a České republice v Evropě doma.

Co s e od nás mohou přiučit naš i sousedé? Ano , když si člověk ty regiony proh lídne a práci, kt erou teď dělá m, tak je to předev ším rovina vzdělávání. V Polsku a České repu blice ještě ne existuje tolik mimoškolních vzdělávacích možností a nabíd ek jako v Německu. Jelikož zde vznikla vzdělá vací síť PON TES, měli by s e naši polští a čeští partneři učit z projektu PONTES, jak se no sitelé vzdělává ní propojují a tím s e dají vytvářet mnohé úspěchy. PON TES je jako v izitka pro vzd ělávání, člověk jí musí jen využ ít.

Jaké překáž k y jste musel a musíte každodenně zvláda t? Když jsem přišel do regionu Horní Lužice, do trojzemí, nebylo složité být přija t do společno sti, býti akceptován a integrov án. Pro mě bylo složitější zvlád nutí každoden ního „technické ho procesu“. Každý den jezdím autem po celém regionu. Právě při budováním sí tě PONTES je třeba vynaklá dat mnoho času mimo jiné také na hodiny čekání na hranic ích. Přitom už se ptám, kde je t a evropská integrace. Ale myslím si, že se t o v budoucnosti všechno zlepší.

Naučná místa zážitků pře shraniční „Naučné stezky energie“ nalezena Od březn a 2004 je stanoven průběh přeshraniční „Naučné stezky e nergie“. 11 m íst bude v n ásledujících 3 letech podporov áno při výstavb ě naučných míst zážitků. Naučná místa zážitků: 1. Centrum ochrany přírody „Zittauer Gebirge“ gGmbH 2. Hnědou hel ný d ůl Tu ro w (Polsko) 3. Spolek „Přáte lé Bogatynské země“ (Polsko) 4. Elektrárna Turow (Polsko) 5. Kulturní ostrov Einsiedel 6. A-Qua-Be gGmbH Goerlitz 7. Evangelická k ulturní nadace Goerlitz 8. S polek sv ěd ků h orn ictví Berzdorf-Horn íLužice e.V. 9. E nerg et i cko -e kol og i ck é modelové mě sto Ostritz-St. Marienthal 10 . E k o l o gi c ká k ni ho v n a Grosshennersd orf e.V. 11 . Podpůrný spolek technický pomník & muzeum elektrárny Hirschfelde e.V

S prvním kvě tnem 2004 se stane Česká republika a Polsko členem EU. Jaká podstatná pravidla slušnosti bych m ěl jako německý zájemce o navázání konta ktu s polským i a českými zařízeními bezpodm ínečně ctít? Důle žité je, ab y když se něme cká strana v P olsku nebo České republice představuje, nevzni kal dojem, že N ěmec je ten „kdo si vše může dovolit“ nebo „iniciátor“ a polští a čeští partneři mají hrát jen druhé housle, aby dostali peníze od EU. To se ne smí stát. S partne ry se musí jednat také jako s partnery a m ít i možnost vyjad řovat se a spolurozhodovat. Jinak myslím na jednu maličkost, která je ale velmi důležitá: v Polsku si všechny osoby, když vejdou do mí stnosti, podávají ru ce. Řeknou si jen dobrý den, po kud se znají. Nebo: „Dobrý den, Schiller je mé jméno“, když se neznají. To je typická zdvořilo stní forma. Co se můžeme nauč it od našich sousedů? Hmm, všichni lidé jsou takoví jací jsou a to ná m dává příležitost učit se od sebe navzájem. Ka ždý vidí stejno u záležitost jiný ma očima. Pohled na věci je ve všech 3 zemích zcela odlišný a my se musíme naučit rozeznávat tyto rozdíly a akceptovat je. Neměli bychom to nazírat ja ko konflikt, nýb rž jako příležit ost. Jednoduš e rozumět, jak něco vidí naši souse dé a učit se z to ho.

Dílna PONTESu „Učící se hraniční region“ Kontakt Umweltbiblio thek Großhennersdorf e.V. Andreas Schönfelder Am Sportpla tz 3 02747 Großh ennersdorf Tel.: 049 - (0)35873 - 40 503 Fax: 049 - (0)35873 - 30 9 21 E-Mail: mail@umweltbibliot hek.org

w ww. po nt es -p onte s.de

3

Kvě ten 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě Budoucnost ve středu Evropy

PONTES se bavil se třemi ř edit eli Euroregionu Neisse-Nisa-Ny sa o roz šíření EU na v ýchod a vlivech na náš region. Výňatky z to hoto roz hovoru otiskujem e níže. Z leva do prava: I va Hübnerová ( ČR), Gerhard Watterott (Něme cko), And rej Jankowski (Polsko) Heike S chöbel Jaká očekávání spojujete s Evropskou unií? Jaké vydíte příležitosti s rozšířením EU na východ pro náš region? Iva Hübnerová: Rozšíření EU na východ otevře možnosti a příležitosti, předevš ím pro přeshraniční spolupráci. To se týká všech oblastí, zvláště infrastruktury, turismu. K tomu vyvstane ještě možnost získat prostředky z fondů EU. Tyto možnosti se nám v budoucnu vš em otevřou. Gerhard Watterott: Euroregion se zasazuje především o přeshraniční spolupráci v blízkosti hranice. Rozšíření EU je „prožitou historií“. Koná se na státní úrovni mezi starou Evropskou unií a novými členy. Tento evropský vývoj, který se dokoná rozšířením EU na východ, podpoří naší práci zde v regionu. To znamená, že podmí nky pro přeshraniční spolupráci budou do budoucna lepší. To nemůže nikdo popřít. Myslím, že rozšíření EU na východ povede k rozšíření již existujícího evropského hospodářského prostoru. S tímto rozšířením dojde ke sblížení a vzájemnému přizpůsobení evropských zemí. Andrej Jankowski: Pro mě znamená vstup Polska do EU nové výzvy, ale také možnosti realizace nových nápadů a vizí. Právě na mě jako na ř editele Euroregionu Nisa dolehnou nové úkoly. V posledních 12 letech jsme v našem euroregionu dobře pracovali. Připravovali jsme se na rozšíření EU na východ. Teď rozšířením EU možností podstatně přibude. Naše práce se tím stane náročnější. Na posledním sezení předsednictva jsme například přemýšleli o tom, jak euroregion strukturálně přizpůsobíme z hlediska nových výzev. Mobilita, přijetí práce v sousední zemi, žádosti o peníze z podpůrných fondů, to vše jsou aspekty, které se změní. Jaký je dle Vašeho názoru stav přeshraniční spolupráce? Změní se rámcové podmínky pro přeshraniční aktivity? Andrej Jankowski: Ano, rámcové podmínky se určitě změní. Ale pro přeshraniční spolupráci bude i nadále zůstane to, co je důležité. To jsou lidé a instituce, kteří naplňují spolupráci životem. Možná vznikne pro spolupráci nový právní základ, tzn. předpisy. Ale to je méně d ů l e ž i t é . D ů l e ž i t ě j ší j so u l id é . A t i t o n a p l ň ovali přeshraniční spolupráci životem na velmi vysoké úrovni a díky rozšíření EU a lepším podmínkám se v budoucnu tato spolupráce ještě dále rozšíří.

4

Iva Hübnerová: V obla sti vzdělávání vzniklo do současné doby mnoho partner ství. To je dle mého názoru pro budoucn ost velmi důležit é, protože předevš ím přes osobní ko ntakty je spolupráce v oblasti vzdělávání dá le rozvíjena. Před téměř jedním rokem jsme rozhodli, že se zaměříme silněji na přeshra niční aktivity a projekty v oblasti školství a v zdělávání. Obzvláště důležité jsou přitom dě ti a mládež. Tito musí prostřednictvím proje ktů silněji seznámeni s Eur oregionem Nisa a se zde žijícími lidmi předevš í m z druhé stran y hranice. To má něco společ ného s regio nální identito u. V této souvisl osti se staráme v současné d obě v České republice o jednoh o diplomanda, který píše o če sko-německý c h školních kooper acích. Kromě toho jsme vytv ořili novou expe rtní skupinu „V zdělávání“ Eurore gionu Nisa. Zd e pracuje také PONTES-Agentura. S její pomocí má spolupráce v tomto oboru rozvin uta ještě intenzívněji. I tato expertní skupina je odpověd í na nové rámcové podmínky. P ro její činnost mohou být sa mozřejmě v y už i t y i n o v é f i n a n č n í m o ž n o s t i . D í ky tomu budou moci všechny tři strany využít v budoucnu Interre gn I IIa-program . Tím se zlepší také možnost i realizace projekt ů. Bude mož né provádět další projekty. Inovativní obsahy a metody bud ou vyvinuty. Mo žný velký cíl by mohlo být propojení všech tří šk olských systémů. Myslím na vzájemné uznávání získaných k valifikací. Ale až k tomu je z atím ještě cesta d louhá.


Květen 2004


Jak é pozadí mělo založení exp ertní skupiny „Vz dělávání“? Iva Hübnerová: Cíle m této expertn í skupiny je vyt voření platformy pro diskuse a spolupráci zainteresovaných expertů. V minul osti se ukázalo , že v oblasti vzdělá vání neexistuje žádná vhodn á platforma pro přeshraniční spolu práci. Společn ě jsme zjistili, že existuje po něč em takovém poptávka. Tak jsme se rozh odli založení m exp ertní skupin y „Vzdělávání“ zintenzívnit přeshraničn í spolupráci. Podobné iniciativy byly z naší st rany i v jinýc h obla stech. V expertní skupin ě pracují zainteresování regio nální aktéři. Tit o byli námi tázáni popř. někteří nás oslovili, že by měli z á jem na společné pr áci. Úkoly exp ertní skupinyp opř. její cíly jsou určovány samotn ými členy (experty). V dalším kroku stanovu jí obs ahy své práce jednotliví č lenové. Na z ačátku je po tř eba seznámit se se všemi třemi školskými systémy. Poté mu sí být stanoveny da lší úkoly a c íle, aby bylo možné zlepš it spolupráci a zintenzívnit ji. V každém případě je tato pracov ní skupina dobrou základnou pro iniciování spo lečných projek tů a v každém případě pro t o bud ou od 1. května lepší p odmínky, ab y bylo možné tyto projekty v rámci programu In terregn I IIa rea lizovat. Ger hard Walterott: Vzdělávání je v každém případě nejdůležitějš ím úkolem tét o sku piny, ale v nep oslední řadě jde také o zinte nzívnění výmě n dě tí a mládeže. Zde mohou a m usí následova t ještě množst ví akti vit, které nad ále podpoří s růstání lidí ž ijících v tomt o reg ionu. Mys lím , že tak b y mělo být této expertn í sku pině také rozuměno. Měla by pokrýt široké pole působnos ti, od setkávání ažpo vzdělávání. Obě jsou spolu tě sně spojeny. A k dyž už mluvím e o vzdělání, je často dáv ána politikou k diskusi formulace: “Chceme se vyvinout v společný vzděláva cí regi on!“Tomuto vyjádření se nezb ývá než připo jit. Ale jde také o to t uto myšlenku realizovat. To znamená p odložit tento cí l ko nkrétními opa třeními a zám ěry. Tato opatření musí b ýt real izována v ěkolika pracovních krocích ne od zeleného stolu , nýbrž experty všech tří stran. Ti musí analyzovat a zjistit výcho zí stav a jak vypadají kroky 1., 2. a 3 . Myslím, že p roto jsou takov é stru ktury, takové e xpertní skupin y vhodné a kv ůli tomu by mě ly b ýt také vyvíje ny, etablovány a vyvíjeny s cílem určit é výko nnosti.

Co m ůže vykonat vzdělávací sí ť PONTES pr o přeshraniční rozvoj vzdělávací krajiny? Iva Hübnerová: Malý m problémem jsou na územ í Euroregionu N isa jazykové prob lémy nebo pou žívání jazyků . Myslím, že vzdělávací síť PON TES mů že například přispět k tomu , že přibude vědo mostí a komunikace o naš ic h sousedech v Euroregionu Nisa . Zde existují tři jazyky, které jsou ste jně důležité. Němčina, čeština a polština. Nemůže být vždy s amozřejmé, ž e se kooperační rozhovory odehrávají v němčině, že všichni musí dobře mluvit německy, takže u mnoha jednání ani není počítáno s překladateli. K tomu by mohl například PONTES také přispět, ab y všechny tři jazyk y byly rovnopr ávné a že se v šechny tři strany musí snažit nauč it se jazyk sous eda a používa t jej. Sam ozřejmě není pro každého jednoduché n aučit se cizí jazyk , ale já sama se musím sna žit…Tím to začíná. Nemohu oček ávat, že od Ně mecka nebo Polska dostanu podklady v češti ně. Musím se v ždy snažit pře kládat to pro mé partnery do češti ny. Stejně tak se ale musí snažit partneři v Polsku a Německu. A když b y k tomu ještě mohla přispět síť PONTES, byl b y to velký úspě ch… Gerhard Walterott: Chtěl bych to dokon ce ještě zesílit. Myslím, že je zde potřeba ještě vytvořit pověd omí o problém u. V Euroregionu Nisa jsou různé jazyky. Tyto mohou a musí být používány rovnoprávně. To m ůže být stejně tak u odbornýc h jako u kulturn ích akcích. Dnes je to přece bo hužel tak, že v praxi ten, kte rý má německý pas a mluví němec ky očekává, ž e se bude mluvit německy. Jemu vů bec nedoc hází, že existují ještě další 2 jazyky. Pro něj je to normalita, sta ndard, že roz hovor probíh á v němčině… Iva Hübnerová: To se týká nejen na učení se jazyků , začíná to už u překladů a u tlumočníků. Každý, který připravu je projekt musí mít vždy na pamě ti: Chci zde u stolu sedět a mluvit s partnery z Polska, Česk é republiky a Německa. Tito mluví zp ravidla třemi rozdí lnými jazyky. Mají moji partneři možnost mluvit společný m jazykem? Co je společný jazy k? Pro to nejsou lidé ještě dostatečně senzibilizováni. Můž e být, že všichni tři mluví něme cky. Potom je to dobré. Pokud ne, musí se naplánovat také tlumočník. Musíme naše partnery akceptovat, i když neml uví právě něm ecky. Děkuji za zajímavý rozhovor!

Informace k Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa www.neisse-nisa-nysa.com

w w w . po n te s - po n t es . d e

5

Kvě ten 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě Na cestě k sobě Zkuš enosti v přeshraniční spolupráci osob v čestných úřadech

Ursula Wimmert a Remigiusz Cieplechowicz Občanská an gažovanost má tolik tvá ří, kolik je lidí na s větě, kteří se ang ažují, kteří ch tějí společně s něčím poh nout. Občanská angažovanost se nenechá omezit. Že t ímto způsobem mohou být lépe překoná vány hranice, popisuje Remigiusz Cieplechowicz, k terý delší dobu polské a něm ecké ženy doprovázel při výuc e vždy druhé ho jazyka. Zprvu uvolněné inic iativy polskýc h a německých aktérů se s tal v minulých lete ch díky podpoře Batory- ve spojení s Na dací Roberta Bosch v rámci p artnerství měst Görlitz/Zgorz elec projekt pod jménem „Jistě v zemi souseda“. Přitom hrálo naučení se nebo zdokonalení se v jazyku souseda s tejně velkou roli jako např. téma „Dějiny a mentalita v Pols ku a Německu“. Vrchol, ale v žádném případě n e konec společ ných akti vit tvořil p olsko-německý štědrý več er k poznání typic kých tradic v Domě kultury v prosinci 2003. Já osobně jse m mohl vznik společných kol a společné srůstání akti vních žen pozorovat po n ěkolik let. Tento příklad mě dal také odvahu pro rozhodnutí naučit se v sousedním městě polštinu. Ursula Wimmert „Germanica “ Zgorzelec Prvního května bude naše země jak je zná mo oficiálně přijata do EU. Již x l et se snaží moji krajané nehledě na hospodá řské faktory, které by č lověk nem ěl ztratit ze zře tele, o stejná práva jako je tomu u občanů EU. P řál bych si, aby mezi námi 1. kv ětna začala nová historie, aby p adly nejen hran ice na Nise, n ýbrž aby padly všechny hranice i v přenesené m slova smys lu v našich hlavách. Berme 1. květen více symbolicky. Pro mě je zřejmé, že bude potřeba po 1. květnu v tomto smyslu mnoho udělat. Tyto hranice jsou v nás p evně zakotven y a musí utéct mnoho času, než budeme tak d aleko, že se bude moci člověk cítit dobře v obou zemích. Musíme si toho být vědomi a sami k tomu svým d ílem přispět, potom to půjde snad rychleji. Existují však lidé popř. orga nizace, iniciativy, které zde již před 10 lety začali stavě t společný dům „Evropu“. Jistě nebylo jejich cílem hned v ytvoření velké Evropské un ie, nýbrž sezn ámit spolu dva národy, dvě kultury a mentality, jejich vzájemné přiblížení a vzájemná pomo c v tomto procesu sbližování , aby jednoduše př išli lidé spolu do řeči.Možná to nebyla žádná u nie v poli tickém slo va smyslu, ale Unie to byla, tot iž Ženská unie. Tato organizace se jmenuje Inter klub „Femina“. Před krátkou d obou jsem měl mo žnost spolupra covat s touto že nskou iniciativ ou a mohu vyřknou t těmto dámám jen velkou pochvalu . Ačkoliv ještě stá le mnoho problémů způs obují rozdílné jazyky, učí se s tejně Polky německy jako Němk y polsky, aby si v budoucnu lépe porozuměly.

Komunikace se koná ale i přesto. Ž eny se sebo u mají totiž velkou trpělivost a ještě jeden v komunikaci důležitý bod. Ony chtějí svým partnerům rozumět. Tento způsob jak spo lu zacházejí, stejně jako jak o rganizují společné akce a jak často mluví o společných pro blémech, byla p ro mě jedna z mnoha získaných zkušeností v oblasti přesh raniční spolupr áce.

Mohu jen říci, že jsem se během tohoto školení cítil velmi dobře a do budo ucna bych si je n přál, aby mezi našimi dvěma národy neměly h lavní slovo ter míny Polák a Němec, ale aby se do popředí dostaly termíny jako jednoduše člověk, ž ena, muž, dítě, bez o hledu na to odkud pochází. Takové organizace mají v našem životě velký vý znam, přispíva jí k tomu, že se lépe známe, že víme, jak s e má zacházet z předsudky a naší historií, nebo také co vš echno musí člo věk udělat, kd yž se v zahraničí dostane do tís ňové situace. Takové organizace řeší na úrovni člověk ke člově ku mnoho podceňovaných p roblémů a já douf ám, že se da jí v našem reg ionu najít ješ tě další podobné iniciativy,protož e po 1. květnu bude na obou s tranách ještě mnoho práce. P.S. Všechny informace v tomto textu jsou jen mé osobní dojmy.

Remigiusz Ciep lechowic z

P O NT E S d í l n a „ U čen í s e o b č an s k é angažo vanosti“ Kontakt Deutscher P aritätischer Wohlfahrtsverban d (DPWV), Landesverba nd Sachsen Regionalste lle Görlitz Ursula Wimmert Fischmarkt 8 02826 Görlitz Tel.: 049 - ( 0)3581 - 66 72 34 Fax: 049 - (0)3581 - 41 27 33 E-Mail: ursula.wimmert@pa risax.de

6

w ww. po n t es - p o n t e s .d e

Květen 2004


Multimediální učení v Euroregionu Nisa www.bildungsmarkt-neisse.de Stav vývoje a perspektivy

Andreas Sommer Představte si, že jste podn ikatel a zjistít e, že vaši zaměstnanci potře bují školení k tématu „marketing “, aby byli sch opní prodávat vaše produkty na českém a polském trhu. ALE vy nemáte žádnou možnost po slat vaše zamě stnance na 4 dny na školení do Drážďan. NEBO Jste na mateřské dovolené a hledáte možnost, jak se během doby doma vzdělávat, abyste neztratila n ávaznost na vaše p ov o l á n í . A L E m ůž e t e s e vz d ě lá vat jen večer, když vaše d ítě spí a babysitter si také vždy nemůžete do volit. NEBO Hledáte kurz jógy, jazykový kurz. Nabídka je velká. ALE vaše hledání je namáhavé a ča sově náročné , neboť neexi stuje žádné centrální místo. A potom ještě ne víte, zda nab ídka opravdu bude také dodržena taková, jak v ní stojí. NEBO Jste ten, kd o vzdělání nab ízí a hledáte c estu jak by na vaši nabídku moh lo dosáhnout co nejlevněji co n ejvíce uživatelů. Čtyři příklad y z praxe ukazují, jak je to těžké najít vzdělávací nabídku dle osobních představ nebo udělat si reklamu pro vlastní nabíd ku.

Kvalita vzdělávacích nabídek bude zajišťována jak evaluací zájemců o vzdělání stejně jako vlastním razítkem kvality poskytovatelů vzdělání. Vzdělávací trh by měl v posledním stupni vývoje být místem pro lidi, kteří se chtějí vzdělávat z vlastní iniciativy.

Zahájení provozu vzdělávací ho trhu Nisa: Září 2004

www.bildungsmarkt-neisse.de Učíme se celý život: nejen v e š kole, také v povolání, ve volném čase, v běžném dni a také v rodině. Celoživotní vzdělávání je více než jen doškolo vání se a to je jasné ne až od konference v Pise. Rychlá změ na na ší společnosti vyžaduje neu stálé přizpůsobov ání se a zvyšov ání vlastní kval ifikace z vlastní vůle. Toto nemá za cíl jen zlepšení kvality celého školského systému, nýbrž musí zohlednit vše chny životní f áze a tím umožnit, abychom se nestaly outs idery v proce su neustálé změny společnosti a pracovních ná roků. Se vzděláva cím trhem Nisa (Bildungsmarkt Neisse) se otevírají lidem v Euroregionu nové cesty celoživotního vzdělávání. Vzdělávací trh Nisa má propojit vzdělávací nabídky v Euroregionu Nisa, transpa rentně je před stavit a podpo rovat připravenost k dovzdělávání se u malých a středních pod niků. Aby byl akc eptován v Eu roregionu Nisa také E-Learning, je třeba region ální vědění zpř ístupnit vez ohledu na místo bydliště lidem všech věkových skup in. Virtuální vyučování, prezentace na fóliích, prezentace na diapozitivech, virtuelní inter view a exkurze v podnicích atd . tvoří základ pro zajímavou, metodicko didak ticky inovativní regionální platformu, kte rá umožní neformální učen í na pracovišti, v rodině i ve volném čase.

P O NT E S - d íl n a „ Vz d ěl áv ac í t r h N is a“ Kontakt Koordinace - PONTES-Agentur Mathias Piwko Internationale s Begegnungszentrum St. Ma rienthal Marienthal 10 , 02899 Ostritz Tel.: 0049-(0)-35823- 77254, Fax: 0049-(0)-3582377250 E-Mail: [email protected] e

Vzdìlávací datová banka a docentské forum Robert Vierte l WeiterBildungsInstitut der Hochschule Zitta u/Görlitz e.V. E-Learning Andreas Som mer Internationale s Hochschulinstitut Zittau

Technická realizace

Mike Altmann MultiMediaPa rk Goerlitz GmbH

w ww. pont es -p ont e s.d e

7

Květen 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě Škola dělá školu

Zpráva z praxe dílny PONTE S „Sousedství a jazyk“

Giselher Woite P roč chodí děti d o školy? Proč se učí? Čím jednou budou? Možná že si podobné otáz ky nekladou jen učitelé a vychovatelé, ale také mnoho dospělých a dětí. V rámci projektu d ílny PONTES „ Sousedství a jazyk“ si tím také lá meme hlavu. Jaké jsou rozdíly ve školských systémech v trojzemí Polska, České republiky a Německa? Rozšíření EU o Polsko a Českou re publiku otevře mož nosti sp olupráce v obla sti vzdělávání n ejen přes hranice ale také přes všechny jazykové bariéry. K tomu patří nejen naučení se jazyka soused ů, nýbrž také p ochopení toho, jak se čeští a p olští občané učí a pracují od školy až po budo ucí povolání. Již při třech set káních na Euro -školách v Zitt au a Zgorzelci zkoumali pedag ogové rozdíly, ale také věc i společné ve výchově v jeslích, školách, učilišt ích apod. Německo, opožd ěný národ? V každém případě začínají již v mateřské škole v Polsku i České republice s příp ravou na školu. K tomu patří zač átky počítání a psaní. Při výmě ně myšlenek je n utné účastníků m přiznat, že s e věci porovná vání školských systémů zhostili s vervou. Připravili si plakáty, obrázky, fotoalba a žádná otá zka nezůstala nezod povězena. V jakém věku jd ou Češi a Poláci do 1. třídy? Jak je školní výchova organizována? Je zajímavé, že v Euroregion u Nisa již exist ují školy, které vychovávají dvojj azyčně. V b udoucnu budou existovat i trojjazyčné učebnice pro tento region. Jen, stačí opravdu jen ja zykové znalost i? Bude moje školní a pracovní kvalifikace v sousední zemi uznávaná a budu tam také moci potom p racovat?

K tomuto téma tu se vyjadřovali odborně zda tní referenti se znalostí vzdělávacích systémů všech tří zemí. Těžko říci, zda je toto ten nejle pší model. Ale v každém případě se od sebe mohou leccos p řiučit. Dílna PONTES „Sousedství a jazyk“ nabízí také semináře a možnost naváz at kontakty se sousedy a pod poruje hledání partnerských zařízení. Aby bylo možné tyto nápady úspěšně organiz ovat a i nadále uskutečňovat, jsou naplánována v pracovn ím plánu AG „Pedagogové jazyka sousedů“ setkání v euro regionu každé dva měsí ce. Sr dečně vítáni jso u samozřejmě t aké další česká a polská zařízen í. Zájemci se moh ou pro další info rmace obrátit n a paní Elzbietu Brückner a pana Giselher Woiteho.

Díln a PONT ES „So usedství a jazyk“ Euro-S chulen gGmbH Görlitz Giselher Woite Straßb urg-Passage 02826 Görlitz Tel.: 0 049 - (0) 3581 - 40 51 26 Fax: 0 049 - (0) 3581 - 40 37 76 E-mail: Giselher.Woit [email protected] Euro-S zkola Sp. Z o.o, pani Elzbieta Brückner Tel. 0048 - (0) 75 - 77 1 93 89

8

w ww. pon te s- pont e s.d e

Květen 2004


Profesní orientace v trojzemí

Školy v regionu Nisa jsou připravovány pro Evropu

Christian Lange, sdw Blíží se stále blíž: Rozší ření Evr opské unie na v ýchod. V květnu 2004 přijme EU deset nových č lenů, mezi nimi také oba stát y so usedící se Sas kem, Českou re publiku a Pols ko. Nejvyšší ča s vy světlit a zané st školákům v Sasku do po vědomí z toho vy plývající přílež itost, které jso u s rozšířením spojeny. Neboť sje dnocená Evropa začíná již v hlavách. Od začátku roku s e angažuje Saské státní minister stvo kultury, ze mská pracovn í sk upina Škola-h ospodářství a Nadace německého průmyslu (sd w) společně s projektem „Sc hule Wirtscha ft Euroregion“ o novou přeshraniční profesní a pracovní orientaci školáků a šk olaček. Projekt je podporován iniciativou PO NTESu „Učen í se v Evropě a pro Evropu“. „Schule Wirts chaft Euregios“ startuje jako pilotní projekt v Euroregionu Nisa v trojzemí Česk é re publiky-Němec ka-Polska. Ce ntrálním cílem projektu podporovaného Nadací Robert a Bosch a program u EU Interregn II IA je senzibilace mládeže pro přeshraniční, tedy evropskou p rofesní a pracovní orientaci. K tomuto účelu js ou pro spolupráci vyhledáv ány všeobecně vz dělávající školy k přímě spolu práci se školami v sousedníc h ze mích. Součas ně k existujíc ím kooperačn ím modelům v oblasti vzdělávání a hospodářství se mají mlad í lidé a učitelé v tomto dlouhodob ě založeném spojení školy a hospodářství za bývat hospodářskými tématy. V současné době se účastní saské střední školy a gymnázia z re gionu PONTES svým dílem: š koly z oblasti Zittau kooperují s če skými, školy z Dolnoslezského kraje Horní Lu žice s polským i šk olami. Dvě š koly se dokonce pustili do trinacionáln í sp olupráce. At raktivní nabíd ka instrumentů Úč astnické školy a podniky mohou touto ces tou posílit svoji bi nac ioná ln í o rie ntaci po m ocí at rak tiv ního s oubor u ins trumentů. Stavební kameny orientované n a praxi jako podnikové knížky, odborné praxe, s polečné proje kty žáků s učni nebo zapojen í ex pertů z hospodářství do výu ky se již osvěd čili i v ostatníc h projektech nadac e. To vše přispí vá k tomu, že v ýuka ve školác h probíhá s orientací na praxi a požadavky ho spodářství. Ke sp ecielním stave bní m kamenů m, které jsou SDW nabízen y jso u přeshraniční dílny budouc nosti. Zvláště angažovaní žáci se v nich mohou po mnoho dní intenzivně, krit icky a kreativně za bývat tématy týkající mi se EU, např. o „Příležitostech a potenciálech pře shraničního hospodářského prostoru“. Díln y budoucnosti jsou raženy především přáními a podněty z řad žá ků. Velkou čá st zaujímá p ráce ve skupině, díky níž je posílena myšlenka práce v tý mu. Velký vý znam je dáván bezprostřední vý měně mladýc h lidí z polsk ých a českýc h partnerských ško l. K orientaci a přípravě na profesní a pracovn í sv ět je zúčastně ným žákům dá ván k dispozic i takzvaný „pa s vý běru povolání“ .

Tam jso u zaznamenáv ány odborné pr axe, návštěva školních a mimošk olních akcí, účast na projek tech nebo tak é zvláštní výsledk y ve škole. Pa s dokumentují cí profesní orientaci byl vyvinut v rámci progra mu „Škola/hos podářství/praco vní život“ Spolkov ého ministerstva vzdělávání a výzkumu. K tomu obdrží školy zúčastněné v projektu také podněty k rozvoji v zdělávacích o bsahů zaměře ných na praxi, například ve form ě vypracování „regionální pří ručky“, který zpracovává hospod ářské, politické, kulturní nebo společenské zvláštnosti daného hraničního re gionu. Podpora ze strany Německého svazu p rů myslu (SDW) je poskytována také při iniciování založení tzv. žákovský ch firem, nebo ť právě na tomto poli se mohou mladí lidé již v útlém věku utk at se situací na trhu přes hranice svého státu. Je jich podnikate lské myšlení a jednání je podporo váno a naučí s e přitom přebíra t odpovědnost. Rozvoj sĘpomocí učitelstva Od suc hého cvičení je projekt nejen kvůli své blízkosti praxi velice v zdálen. Sada různých prakt ických modulů není nic neměnného, nýbrž dyn amické a měnící se instrumen tarium. V úzké spolupráci se Saským ministerstvem školství, vedením škol a učiteli zúčastněných škol v regionu Nisa se celý projekt dále roz víjí. Pro ped agogy má tento koncept jednu velkou výhodu a to tu, že do něj mohou vnést sv é vědění o zvlá štnostech svéh o regionu a potřeb ách svých žák ů. Učitelstvo v í nejlépe, jak žá ci „tikají“, jaká mají přání o budoucím povolání a kde je bota tla čí. Evropa toto hes lo by nemělo být v budoucnu pro saské mla dé žádné abstrak tní slovo, nýbrž živý, prožívaný pojem. Řídící skupina & Inter netová platfor ma Plánováno je vybudování internetov ého portálu, který bude sloužit komunikaci m ezi školami z účastněnými v projektu „Schule Wirtschaft Euregios“. Aktuální informační materiály nebo ta ké výukové koncepty budou online k dispozici. Řídící s kupina , kte rá se sklád á ze zástupc ů vzd ěláv ání, zaměstn avatelů a PO NTES-Agentu ry, bude v regionech společně pracovat na tom, aby se stal projekt pro každého zn ámým . Transpare nt nost í proj ektu a před stavení m mezivýs ledků by měly být i další školy v Sasku povzbuzeny k ofenzívn í mu a optimistickému vyjítí vstříc evropské in tegraci. Průběh projektu sahá až do října 200 6.

Kontakt: Pani Aust St iftung der Deutschen Wirtschaft für Qualifizierung und Kooperation e. V. sd w im Haus der Deutschen Wirtschaft Breite Str. 29, 10 178 Berlin Te l.: 0049- (0)30 - 27 89 06 - 10 , Fa x 0049 - (0)30 - 27 89 06 - 55 E-Mail: schulewir [email protected] sd [email protected]


9

Kvě ten 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě 2. Německo-polské hospodářské dny ve Weisswasser

Kooperační burza regionálního hospodářství ve znaku rozšíření EU na východ

Mathias Piwko V minulém r oce se popr v é konali N ěmecko-pols ké h ospodářské dny. Kvůli velkému ohlasu náv štěvníků a počtu p olských a německých podniků se organizátor rozhodl, že bude p okračovat s hospodářskými dny i v tomto roce . O d 4.-6. června 2004 se budou konat na led ním stadionu ve Weisswasser 2 . Německo-polské hospodářs ké dny. Na akci zve Dolnoslezský okres Horní Lužice a krajské město Weisswasser, k teří usilují něm ecko-polskými hospodářským i d ny o přeshranič ní kontakty podniků. B erhard Lange, zemský rada Dolnoslezské ho okresu Horní L užice převzal patronát nad hospodářským i dny, které jsou o rganizovány Dolnoslezským okresem Horní Lužice, stejně ja ko spolkem „Hospodářské dn y e.V.“. Cílem hospodářských dnů je: Udržen í regionální po zice v mezinárodní soutěži investičních míst prostřednictvím evropské spolup ráce, Cílená senzibilace po dniků pro inves tiční místo budoucnost Lužice a partnerské reg iony, Vytvoře ní a vybudová ní binacionální ch sítí dle jednotlivých oborů Podpo ra polsko-něme ckého hospodářského prostoru jako jednotné ho prostoru Posílení hospodářského prostoru Horní Lužice Dolní S lezsko prostře dnictvím kooperace. Německo-polsk é hospodářské dny se stále více rozvíjejí v p latformu regionálního rozvoje, kooperace a komunikace v re gionu. To se projevuje také tím, že hospodářské dny stojí letos v e vropském kontextu. Z tohoto důvodu se jic h neúčastní jen ú častníci z Polsk a. Ve Weisswa sser se předsta vítaké podniky a p artneři z Itálie a Slovinska s nadějí, že z de naváží nové kontakty. A kce bu de d oprovázena roz manitý m a za jímav ý m d oprovodným programem. V pátek bude akce zahá jena sympóz iem „Ot evřen é h ospodářské prostory persp ektivy a přílež itosti pro střední třídu“. S obota bude v ěnována obsa hově prezenta cím stejně jako rů zným worksh opům. Doda tečně se bu dou konat dvě té matická sympózia. První se bude za bývat témate m „P řeshraniční s polupráce“. K romě jiného bude představen marketingový p rogram pro hraniční region, stejně jako n ejr ůznější práv ní a daňové asp ekty v Německ u a Polsku. Také vzdělávání učňů je kladen v obou zemích v elký význam p ro zajištění podnikatelského potenciálu.

Druhé sympóz ium proti t omu p ře dst av í „E vropské hospodářské prosto ry“ a bude reflekt ovat jejich pote nciály a příležitos ti. Přitom hosté z Polska, Slo vinska a Itálie dostanou slovo a v diskuzi představí regionysvéh o původu. V neděli, v „Den veře jnosti“, ve který je vstup zda rma, se uskutečn í exkurze a trh řemesel. Kromě toho se uskuteční také obsáhlý kulturní progra m. Cíle exkurzí pro účastník y v tento den bud ou hnědouhe lná elektrárn a Boxberg (Vattenfall Europe), Bombardier v Görlitz, polovod ičový závod v polském Zary stejně jako města Weisswasser, Goerlitz, Bad Muskau a Lužická jezerová oblast . Účinkujíc í a partneři 2. Německo-polských hospodářs kých dnů jsou mimo jiné sousedn í okresy a měst a, Hospodářská komora z Drážď an, Spolkový svaz průmys lníků středníh o stavu, Spolek na podporu hos podářství Dolního Slezska a P lánovací spole k (P lanungsverband). Z polské strany budou zastoupeny m imo jiné okres y Zary a Zgorzele c, město Katov ice a tamější ho spodářská komora. Ze Slov inska budou zastoupeni p ředstavitelé města a hospodářské komory z Nova-Gorica a z Itálie zástupc i regionu Gorizia.

2. Německo-polské hospodářské dny ve Weißwasser/O.L. 04.06.-06.06.2004

Kontakty: Wirtscha ftstage e.V. Wolfgan g Stöber/Ivonne Klein Prof. - Wagenfeld - Ring 66 02943 Weißwasser/O.L. Tel.: 004 9- (0)3576 - 28 80 13 Fax: 004 9 - (0)3576 - 28 80 73 E-Mail: Wirtschaftstage.stoeber@web .de Entwickl ungsgesellscha ft Niederschle sische Oberlaus itz mbH Ulrich W estphal Heidewe g 2 02953 Bad Muskau Tel.: 004 9- (0)35771 - 5 8 132 Fax: 004 9 - (0)35771 - 58 200 E-Mail: hein@lausitz-on line.de

10


Květen 2004


Slovensko zelená zahrada v srdci Evropy před vstupem do EU Problémy a perspektivy Vedle Polska a České republiky vstoupí do Evro pské unie 1. května ještě další st áty. Jan Schönfel der, student Univ erzity v Lipsku a praktikant na s lovenském instit utu ve Varšavě m luvil 16. 03. 200 4 pro nás s Magdou Vašáryovou, velvyslankyní Slovenské republiky ve Varšavě. Jan S chönfelder Prvního kvě tna tohoto rok u vstoupí Slovenská republika do Evropské unie. Co očekáváte pro Vaši zem i v následujících letech? Slovensko se stane součást í velkého ekon omického prostoru (po rozšíření bude mít EU přibližně 420 milionů lidí). Dále se nabízí pro Slovensko příležit ost převzít také část mezináro dní odpovědnosti (také v souvislosti s nadcházející m vstupem do NATO) a býti evropským státům přede vším členům EU spolehlivým partnerem. V neposlední řad ě se rozšíří t aké ekonomický p otenciál. Už asi 2 rok y je slovensk é hospodářství lídrem v růstu hospodářstv í ve střední Evropě s růs tem mezi 4 a 6 pr ocenty. Také nezamě stnanost kle sla v průbě hu posledních dvou let zĘ18 pod 14 procent a slovenská koruna posílila o 40%. Čem u vděčíte za tento vývoj? Samozřejmě především refo rmám Dzurindovy vlády, které se začínají vyplá cet. Na první m místě je samozřejmě refo rma veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu, který musí být za 2-3 roky p od 3%, aby Slovensko sp lnilo maastrichtská kritéria. V tét o souvislosti musí klesnout t aké míra inflace. Za zmínku stojí také jasně s e zlepšující saldo obchodní bila nce, dynamický nárůst přímých zahraničních investic a vĘneposlední řad ě také daňová reforma. Všechny daňové sazby včetně DPH činí 19 procent, což je jednoduc hé, transparentní a předchází se tím korupci. Jak to vlastn ě vypadá s inv esticemi něm eckých firem na Slovensku? Již od začátku 90. le t se ang ažují německé firmy velmi silně na slovenském t rhu. Za zmínku stojí především velké investice VW, Siemense a Henkel. Slovensko patří také k tzw. Višegráds ké čtyřce (vedle Polska, Ma ďarska a Če ské republiky). Jak probíhá ekonomická spolupráce těc hto zemí? Proces ekono mické spolupráce Visegrádský ch států byl v rámci CEFTA. Cílem bylo odstranění obchodních bariér, což se v oblasti průmyslového zboží t aké podařilo, u agrárních produktů bohužel ne. V posledních letech se obchod mezi těmito zem ěmi velmi rychle v yvíjel. Obchod mezi Slovenskem a Polskem již dosáhl více jak 1,8 miliard USD a stoupl v roc e 2003 o 30% p roti předchozímu roku. A to přesto, ž e neexistuje dálniční propoj ení mezi Polskem a Slovenskem … Ano, to souh lasí, ale je třeba vědět, že d álnice procháze jící horami není jednoduchá vě c. Celkově je celá infrastruktura problematická a to i v rám ci samotného Slovenska. Dvě metropole, hlavní město B ratislava (460.000 obyvatel) na západě a Ko šice (250.000) na východě n ejsou propojeny ž ádnou dálnicí…Tento projek t je ale již realizován a do r oku 2010/12 by měla být dálnice hotová. Do roku 2006 bude sa hat od Bratislavy až po Žilinu.

Jaké výhody má S lovensko oproti ostatním státům Višegrádu? V so učasné době především v ob lasti zahraniční ch investic. Zatímco do roku 20 00 bylo investováno hlavně v Maďarsku, Polsku a v České republice, od roku 2000 rostou silně investice na S lovensko. Samozřejmě je to z velké části dík y reformám prem ié ra Dzurindy ja ko například daňové reformy, která dělá Slovensko velmi atraktivní m. Vláda je velmi aktivn í (současně byli provedeny reformy zdravotnict ví, vysokého š kolství a ve státn í správě) a na Slovensku je mn oho aktivních, vzdělaných, motivovaných lidí. Rozdíl mezi městem a vesn icí není na Slovensku tak extré mní jako v Polsku (také co se týče kvality škol a volnočasový ch příležitostí). Současně leží země ve středu Evropy, na Dunaji a má také hranici k Ukraj ině, takže k vých odní Evropě. Tí m je Slovensko geograficky vel mi výhodně položeno. V nepos lední řadě musím jmenovat překrásnou, částečně nepoškoz enou přírodu jako cenný kapitál. (Tatry, Fatra, Slovenský ráj) Na S lovensku jsou přece ale také velké regionál ní rozdíly? Ano, ale regionální rozdíly jsou v každé zemi, stejně jako na Slovensku. Bratislava je například hospodářsky na 100% úrovně EU. Velký m problémem je posílení regionů se struk tu rální nezamě stnaností. Ta je částečně podmíněna také historicky, neboť v časech slovensk é industrializac e v 50. a 60. le t e ch m in ul é ho s t ol et í ča st o v j ed n om úd o lí stavěl jen jednu továrnu. Když se dostane tato továrna do konk ursu, vznikno u tím v elké problémy. N a východě Slovenska se k to mu přičítá ješt ě pasivita lidí a problém různých menšin (vedle maďarské ta ké Romové, Uk rajinci…) Posl ední otázka: Slovensko se samo nazývá „Zelenou zahr adou v srd ci Evr opy“ a těší své návštěvní ky kr ásnou přírodou, současně v šak ve Vysokých Tatrách potkáme např. mnoho Poláků, Čechů, Slováků, ale málo turis tů z ostatních zemí. Proč? V každém případě je to mimo jiné proto, že Slovensko jako malý a k tomu ještě mladý stát není příliš známé, a současně je na Slovensku samot ném, aby lákalo turisty. K tomu musím být vybudována turistic ká infrastruktu ra, nikdy ovše m nebudou Tatry konkurentem A lp .

K osobě Magdě Vašá ryové je 55 let, matka 2 dcer. Sama pochází z umělecké rodiny a její muž je významn ou osobností slovenské kultury. Je vystudovaná soc ioložka a po ukončení s tudia a po doč asné činnosti jako herečka začala pra covat v diplom atických služ bách. Kromě slovenštiny také perfektně německy, anglicky a polsky mluvící Mag da Vašáryová byla mim o jiné také poslední velvyslanky ní Československa v Austria.

w ww. pont es -p onte s.de

11

Květen 2004

Zvláštní vydání dopisu sítě Festivaly učení v Euroregionu Nisa Přípravy na festival učení v roce 2004 již začínají Claudia Meusel Jestliže si někdo myslí, že učení a oslava nepatří zcela dohromady, t ak se může 25. září 2004 v Ebersbach er Wohngebiet (E bersbašská obytná čtvrť) Obe rland přesvědč it o opaku. Již po třetí uspořádá Agentura P ONTESu Meziná rodního místa setkávání St. M arienthal evropský festival uče ní, tentokrát ve s polupráci s pan í Moritz z pro jektové kancelá ře „S ociá lní ho měst a E be rsbac h“. Zv l á ště ve lký v ý znam je letos k laden na zapoje ní českých partnerů. Učení ne ve třídách, ale na ulici. Učení ne ja ko stres, ale jako zábava. To js ou dva aspek ty, které by měly malé i ve lké návštěvníky p řimět k tomu, aby viděli téma vzdělávání také z jiné perspekt ivy. Festivalu se 25. září 2004 zúčastní mno ho vzdělávacích zařízení, firem a institucí a budou zvát návště vníky od dětí až po seniory k tom u, aby se zapojili, na workshopy a vědomostní testy. Návštěv níci se při tom budou také m oci informova t o aktuálních vzd ělávacích nab ídkách a nov ých vzdělávacích metodách.

Také v tomto roce bu de k dostání „ pas festivalu učení“ jako vstupenka a také lístek pro možnou vý hru v tombole. V současné době jsou přípravy festiva lu učení v plném proudu. Závazn ě se přihlásil o již více než 60 aktérů, mimo jiné Spolko vá ostraha hra nic, Psí sporto vní spolek, Mlá dežnická zubařská služba a jeden kouzelník. Ti všichni a další vzbudí dozajis ta svými stánky a dárečky velk ý zájem malých i velkých návštěvníků. Organiz átoři se těší na další zájemce, kteří se budou chtít Festivalu učení v Oberland u účastnit.

Kontakt PONTES-Agentur Claudia Meusel Tel.: 0 049 - (0)35823 - 77 - 252 Fax: 0 049 - (0)35823 - 77 - 250 E-Mail: [email protected]

Děkujeme za finanční podporu práce sítě PONTES v roce 2004

Tady by mohlo být Vaše logo!!! Impressum ______________________________________________________________ Dopis sí tě „ PONTES -Učení se v Evro pě a pro Evropu “ zvláštní vyd ání, květen 2004 Dopis s ítě vychází čtyř ikrát ročně a může být bezpla tně objednán u PONTES-Agentury v tištěné formě nebo jako PDFDokument. Náklad: 1000 exemplář ů Vydava tel: Internat ionales Begegn ungszentrum S t. Marienthal (I BZ), PONTES- Agentur St. Marienthal 10, 0289 9 Ostritz, Telefon: 0049 - (0) 358 23 - 77 252, Fax: 0049 - (0) 35823 - 77 250, E-Mail: ibz-pontes@t-o nline.de, Homepage: www.po ntes-pontes.de Redakc e a Layout: Mathias Piwko, Tel: 004 9 - (0) 35823 - 77 254,Fax: 00 49 - (0)35823 - 77 250, E-Ma il: ibz-piwko@t -online.de

E U R O P Ä I S C H E UNION

E u r o pä i s c h er S o z i a l f o n d

12


Zvláštní vydání dopisu sítě

Recommend Documents