Zvládnutí skladebního učiva žáky 9. ročníků ZŠ a kvarty víceletého gymnázia (srovnání)

Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

Zvládnutí skladebního učiva žáky 9. ročníků ZŠ a kvarty víceletého gymnázia (srovnání)

Závěrečná práce

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ivana Kolářová, CSc.

Mgr. Dagmar Šašková

Brno 2015

Zpracoval/a:

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury. Souhlasím s tím, aby má práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Mgr. Dagmar Šašková

V Pacově dne 25. května 2015

PODĚKOVÁNÍ: Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Ivaně Kolářové, CSc., za odborné vedení mé závěrečné práce, za všechny rady, které mi poskytla, a za její trpělivost. Děkuji také žákům a studentům, kteří vypracovali mnou zadanou písemnou práci a umožnili mi tím problém skladebních dovedností popsat a vyhodnotit. Poděkování patří i mé rodině za stálou podporu.

ANOTACE:

Závěrečná práce je zaměřena na zjištění a srovnávání znalostí skladebního učiva žáků 9. ročníků základních škol a studentů odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia. Porovnám studenty několika ZŠ – vesnického i městského typu versus odpovídající ročník víceletého gymnázia městského typu. Jednotlivé jevy vyhodnocuji, porovnávám, analyzuji a následně komparuji.

Klíčová slova: skladební dovednosti, skladba věty, RVP ZV, RVP pro gymnázia, Standardy základního vzdělávání

ABSTRACT:

The final thesis is focused on a survey and comparison of the 9th form basic school students knowledge and the knowledge of the forth year grammar school students. I compare students of several basic schools – in villages and towns with a parallel year of a town grammar school. I included the first two years of a grammar school into my thesis to find out whether the knowledge is permanent. I evaluate, contrast, analyse and compare particular effects.

Key words: structural skills, syntax, RVP ZV, RVP for grammar schools, basic school educational standarts

OBSAH:

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. ÚVOD……………………………………………………………………………….. 9 2. STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ……………………...10

3. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ……………………………….. 11 3.1 Očekávané výstupy pro skladební dovednosti – RVP ZV …………………... 12 3.2 Očekávané výstupy pro skladební dovednosti – RVP pro gymnázia ………. 13 3.3 Charakteristika cvičení podle způsobu provedení …………………………... 13

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4. METODOLOGICKÝ POSTUP VÝZKUMU ……………………..... 16 4.1 Zkoumaný vzorek …………………………………………………………...… 16 4.2 Stanovení hypotéz ……………………………………………………………... 16 4.3 Metody užité při zkoumání …………………………………………………… 16 4.4 Metodický postup při zadávání písemné práce …………………………….... 17 4.5 Písemná práce - skladební dovednosti ……………………………………..… 19

5. INTERPRETACE JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ …………………… 21 6. SROVNÁNÍ ŠKOL MEZI SEBOU …………………………………. 43

7. CELKOVÉ SHRNUTÍ ……………………………………………….. 45 8. ZÁVĚR …………………………………………………………….….. 46 9. POUŽITÁ LITERATURA ………………………………………...… 47 10. PŘÍLOHY ……………………………………………………………. 48

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. ÚVOD

Ve své závěrečné práci se zabývám srovnáním skladebních znalostí a dovedností žáků 9. ročníků ZŠ a kvarty víceletého gymnázia. K posouzení toho, zda jsou získané vědomosti trvalého charakteru, připojila jsem do své studie též dva první ročníky gymnázia. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry žáci a studenti dané jevy ovládají a které jevy jim činí potíže. Dalším aspektem výzkumu bylo srovnání skladebních dovedností mezi jednotlivými ročníky. Cílem vyučování skladbě je, aby žák poznal stavbu věty, pochopil její strukturu, osvojil si větné vzorce, syntagmatická pravidla a zákonitosti výstavby textu. Cíle jsou formulovány se zřetelem k potřebám: (a) žáka jako adresáta projevu – má si uvědomovat a chápat významovou a formální stránku věty; (b) žáka jako autora projevu – má umět tvořit věty na základě znalosti věcného obsahu a požadavků formální stránky věty. (Čechová, M., 1998) Důležitým úkolem jazykového vyučování je praktické pochopení a zvládnutí skladby: poznání stavby formálně-mluvnické musí sloužit k pochopení stavby významové. Dosavadní způsob zmechanizovaného větného rozboru, ulpívající mnohdy na pouhém pojmenování větných členů nebo vět v souvětí, někdy nedokáže postihnout vlastní formální ani obsahovou stránku věty a odvádí žáky od skutečného smyslu skladby. Rozbor větný a souvětný má nepochybně důležitou hodnotu pro ujasnění vztahů mezi strukturami myšlení a jejich jazykovými koreláty, rozbor souvětí pak je nezbytnou podmínkou k zvládnutí interpunkce. Vlastním cílem vyučování skladbě by však mělo být také aktivní tvoření vět, souvětí i vyšších nadvětných celků, správné a obratné ústní i písemné vyjadřování. Větný rozbor je jen prostředkem k dosažení tohoto cíle. Vedle skladby větné a souvětné je třeba věnovat pozornost i výstavbě vyšších celků, při níž se stále více uplatňují i principy slohové. (Brabcová, R., 1990)

9

2. STANDARDY PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Z programového prohlášení vlády vyplývá s účinností od 1. 9. 2012 zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základních škol. Testování vychází z požadavků daných Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV), který je pro školy povinný. (Hausenblas, O. a kol., 1995) Od 1. 9. 2013 jsou součástí RVP ZV též standardy pro základní vzdělávání, které konkretizují jednotlivé výstupy. Záměrem standardů je napomoci učitelům, školám, rodičům i žákům při naplňování vzdělávacích cílů a stát se oporou pro hodnocení žáků. Standardy jsou důležitým podkladem pro tvorbu další vzdělávací koncepce státu. V současné době máme k dispozici standardy pro minimální úroveň, další – pro úroveň optimální a excelentní – se připravují. Standardy v podstatě jen více konkretizují výstupy z RVP ZV na konci 5. a 9. ročníku a sjednocují různě nastavené úrovně jednotlivých škol. Týkají se předmětu český jazyk, matematika a anglický jazyk. Tvořili je učitelé s odborníky z vysokých škol a dalších odborných pracovišť. RVP ZV říká, co má žák umět, standardy popisují, jak dobře to má umět. Ve výuce českému jazyku žáci získávají poučení o mateřštině, které uplatní při tvorbě mluvených i psaných projevů a které jim umožní zdokonalit vlastní porozumění textu. Získají kompetence k přijímání i produkci jazykových textů. Texty a témata užívaná ve výuce přispějí k formování jejich osobnosti a k vytváření dalších kompetencí. Studenty znalost větných členů, jejich vztahů, druhů vět a aktuálního členění výpovědí vede k získání schopnosti smysluplného dorozumívání, logické struktury vět a snadnějšího odlišení záměru mluvčího.

10

3. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE V RVP ZV

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace je tvořena obory český jazyk a literatura, cizí jazyk a další cizí jazyk. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělávání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dokázali pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obor Český jazyk a literatura se skládá ze tří složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova.

V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.

Stejně jako všechny vzdělávací oblasti má vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace přispívat k naplňování a rozvíjení klíčových kompetencí a má vést žáka k:  pochopení jazyka jako historického jevu ovlivněného společenským a kulturním vývojem společnosti  vytvoření pozitivního vztahu k českému jazyku jako k jazyku mateřskému  vnímání a užívaní jazyka jako cenného informačního kanálu k vyjádření postojů, hledisek a potřeb jedince  zvládnutí pravidel mezilidské komunikace  k získávání informací a ke zvládnutí práce s jazykovými prameny 11

 ke kultivovanému projevu, a tedy i k sebevědomému vystupování na veřejnosti  k rozvoji vztahu k četbě, k rozvoji estetického a emocionálního vnímání (RVP ZV, 2005) Dle RVP pro gymnázia má vzdělávání v oblasti Jazyk a jazyková komunikace opět přispívat k rozvíjení a naplňování klíčových kompetencí. Studenty vede k:  vnímání jazyka jako komunikačního prostředku k předávání informací, vědomostí či požitků utvářených v interakci s okolním světem  celistvému ovládnutí pravidel mezilidské komunikace a jejich respektování  formování hodnot a postojů ve vztahu ke světu i k sobě samému  pochopení své role v komunikačních situacích  pochopení společensko-historického vývoje společnosti  utváření vlastních uměleckých či věcných textů  porozumění výstavby textu a jeho kritické posouzení z hlediska stylového (RVP pro gymnázia, 2005)

3.1 Očekávané výstupy pro skladební dovednosti - RVP ZV, společné i pro víceletá gymnázia

Po úspěšném ukončení základního vzdělávání, a tedy také po prvních čtyřech ročnících osmiletého gymnázia žák: -

v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí

-

rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

-

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

-

odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

Skladební učivo: výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu, věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice. (RVP ZV, 2005)

12

3.2

Očekávané výstupy pro skladební dovednosti – RVP pro gymnázia:

-

ve svém projevu žák uplatňuje znalosti tvarosloví, slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka

-

využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích

Skladební učivo: základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuální členění výpovědi); základy valenční a textové syntaxe. (RVP pro gymnázia) Ve skladbě existuje spousta možností k poznávání funkcí jazyka a rozvíjení myšlení žáků. V současném pojetí skladebního učiva na druhém stupni ZŠ se rozvíjejí poznatky o větných členech, druhy významového poměru, věty jednočlenné, větné ekvivalenty aj. Na střední škole se toto učivo dále prohlubuje. Pro splnění cíle vyučování je velmi důležité průběžné procvičování a opakování skladebního učiva. (Čechová, M., 1998) Cvičení jsou neopomenutelnou součástí jazykového vyučování, která by mimo jiné měla rozvíjet klíčové kompetence definované v RVP. Existuje mnoho hledisek, podle nichž lze cvičení a úkoly členit. Uvádíme typologii cvičení podle způsobu provedení, kterou ve své publikaci užívá Radoslava Brabcová.

3.3 Charakteristika cvičení podle způsobu provedení

a) Cvičení určovací a vyhledávací Tento typ cvičení je nejběžnější. Cvičení jsou zaměřená na vyhledání a následné určení požadovaného jevu. V menší míře jsou úkoly zadávány samostatně, převažuje však výskyt jejich kombinace. Příklad: Urči větné členy.

b) Cvičení doplňovací Nejčastěji zařazovaný typ cvičení. Žák má za úkol doplnit chybějící interpunkci, skupiny písmen, větné členy, vedlejší věty apod. Jsou časově úsporná. Příklad: Doplňte do vět výrazy tak, aby vznikl několikanásobný větný člen.

13

c) Cvičení vysvětlovací K tomuto typu cvičení jsou řazeny úkoly, v nichž žák musí nějaký jev vysvětlit, zdůvodnit. Často se objevuje ve spojení s jinými typy cvičení, zejména s určovacími a vyhledávacími. Příklad: Zdůvodněte pravopis vybraných jevů.

d) Cvičení konstrukční Za konstrukční úkoly označujeme taková cvičení, při nichž žáci něco vytvářejí. Často se uplatní ve vyučování slohu nebo stylistiky. Základem je schopnost aplikace probraného učiva. Jsou náročnější jak na čas, tak na žákovy znalosti. Příklad: Rozšiřte podmět ve větě na podmět několikanásobný. Vytvoř věty podle schématu.

e) Cvičení substituční a transformační Stejně jako cvičení konstrukční patří k náročnějším typům. U substitučních cvičení se nemění struktura věty, dochází pouze k nahrazení jednoho jevu druhým. Příklad: Nahraďte přísudek jmenný se sponou slovesným a opačně. f) Cvičení problémová K problémovým cvičením řadíme cvičení, kdy je zadán úkol, ale není nastíněn ani způsob řešení, ani druh jevu, kterého se úkol týká. Úkol řeší žák vlastním zkoumáním. Příklad: Použijte danou větu v souvětí tak, aby byla – hlavní větou – větou vedlejší. (Brabcová, R., 1990)

14

II. PRAKTICKÁ ČÁST

15

4. METODOLOGICKÝ POSTUP VÝZKUMU

4.1 Zkoumaný vzorek Výzkum byl prováděn na přelomu března a dubna na několika školách kraje Vysočina. Celkem se jej zúčastnilo 150 žáků. Byly vybrány základní školy typu: – vesnického: ZŠ Lukavec (12 žáků), ZŠ Hořepník (10 žáků) – městského: ZŠ Osvobození Pelhřimov (20 žáků) a ZŠ Pacov (17 žáků). a gymnázia: – Gymnázium Pacov: kvarta – 9. roč. (17 žáků); 1. roč. (27 žáků) – Gymnázium Pelhřimov: kvarta – 9. roč. (23 žáků), 1. roč. (24 žáků).

4.2 Stanovení hypotéz 1. Osmileté gymnázium je výběrová škola, předpokládáme tedy, že žáci kvarty by měli prokázat lepší výsledky než žáci 9. ročníku ZŠ. 2. Čtyřleté gymnázium je výběrová škola, předpokládáme tedy, že žáci 1. ročníku čtyřletých gymnázií by měli prokázat lepší výsledky než žáci 9. ročníku ZŠ.

4.3 Metody užité při zkoumání -

individuální testování s využitím písemné práce s otevřenými otázkami

-

obsahová analýza prací žáků

-

kvantitativní hodnocení, srovnání

16

4.4 Metodický postup při zadávání písemné práce Písemná práce byla zadána žákům 9. tříd ve 4 základních školách, studentům víceletého gymnázia v Pacově a Pelhřimově a studentům 1. ročníku uvedených gymnázií. Připravila jsem anonymní písemnou práci s osmi úkoly. Typy úloh byly vybrány ze dvou publikací od Jany Eislerové (viz použitá literatura), neboť se v mé praxi osvědčily, hlavně při kontrolních písemných pracích. Zohledněna byla též souvislost s indikátory Standardů ZV: očekávaným výstupem je rozlišení významových vztahů gramatických jednotek ve větě i souvětí. Vzhledem k tomu, že v současné době indikátory stanovují minimální úroveň, které má dosáhnout absolvent 9. ročníku ZŠ, předpokládáme, že by písemnou práci měli zvládnout minimálně s 50 % úspěšností jak oni, tak žáci kvarty osmiletého gymnázia a žáci 1. ročníku čtyřletého gymnázia.

Indikátory skladebních úkolů dle Standardů ZV: 1. Žák spojí větné členy ve větě do skladebních dvojic. 2. Žák nahradí jednoduchý větný člen větným členem několikanásobným, správně doplní interpunkční znaménko nebo spojku. 3. Žák doplní slovo podle naznačených syntaktických vztahů a určení doplněný větný člen. (Standardy ZV, 2013) Z výše uvedeného vyplývá, že žák/žákyně 9. třídy by měl/a zvládnout určování větných členů a minimálně stejné znalosti předpokládám u studentů vybraných ročníků gymnázia. Písemná práce byla zadána vyučující. Čas vyhrazený pro zpracování úkolů byl 45 minut. Žáci řešili úkoly zcela samostatně, v průběhu uvedených 45 minut již do jejich práce nikdo nevstupoval. Maximální možný zisk byl 55 bodů. Časový limit byl dostačující, někteří žáci, zvláště z gymnázií, odevzdávali práci dříve.

17

9. ročník a kvartu víceletého gymnázia jsme ke srovnání vybrali záměrně. Jde o žáky různých typů škol, ale stejného postupového ročníku. U výběrového typu školy – gymnázia je možné usuzovat na vyšší úroveň jazykových dovedností a vědomostí. Pokusíme se tedy ověřit, zda jsou skladební dovednosti studentů gymnázia lepší než žáků 9. tříd ZŠ. Současně srovnáním s 1. ročníkem čtyřletého gymnázia chceme ukázat, zda jsou skladební dovednosti získané na ZŠ trvalého charakteru. Studenti mají mít po absolvování povinné školní docházky látku skladby zvládnutou. Srovnání 1. ročníku gymnázia s 9. ročníkem ZŠ umožní zjistit, zda jsou jazykové znalosti a dovednosti studentů prohlubovány, zda stagnují, nebo se naopak zhoršují. Hlavním cílem práce bylo zjistit úroveň skladebních dovedností studentů uvedených typů škol.

18

4.5 PÍSEMNÁ PRÁCE - skladební dovednosti: 1. Urči větné členy: Děti přinesly dnes domů své první vysvědčení. Byla s námi tentokrát nespokojena. Nikdy mi nevymizí z paměti vědomosti získané na základní škole. Z horečky se jí udělaly na rtech opary.

2. Přívlastky shodné nahraďte neshodnými a naopak: Ze zahrady se ozýval ptačí zpěv. Sluneční skvrny prý mají vliv na náš život. Kniha vzbudila neobyčejný zájem čtenářů. Nejradši mám buchty s mákem. Byla to zajímavá atrakce pro turisty. 3. Napiš vzorec, který znázorňuje dané souvětí (např. 1VH, 2VV): Tatínek ani nepromluvil, jenom na ni vrhl odmítavý pohled. Musím podotknout, že toho se maminka obávala nejvíce. Buď se ke všemu přiznáš, nebo všem řeknu, jak ses zachoval! 4. Vyhledej předměty a urči, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny, příp. pád: Večer se všichni doma díváme na televizi. Co ti včera mamka řekla? Bál se přijít domů pozdě. Dlouze se radil o dalším postupu. V neděli jsem si velice pochutnal na řízku s bramborovou kaší.

5. Najdi ve větách podmět a urči, kterým slovním druhem je vyjádřen: Konečně vběhl do cíle poslední závodník. Hluk ve třídě přerušilo hlasité „psst“. Na výlet pojedeme všichni. Ti dva si povídali celý večer. V soutěži se nám nepodařilo vyhrát.

19

6. Přísudky slovesné nahraďte jmennými se sponou a naopak: Proč jsi tak zbledla? Kvůli nepořádku se na mě máma pořád zlobí. Manžel mé sestry je žárlivý. Eva je velmi dobrá studentka. Růže ve váze už jsou uvadlé.

7. Urči druh příslovečných určení: Běžel pro vodu, plakala radostí, byl úplně zdráv, přes všechny potíže zvítězil, pro nemoc se nedostavil.

8. Vytvoř věty podle následujících schémat: příslovečné určení místa

přísudek

přívlastek shodný

podmět

předmět


podmět

přísudek

příslovečné určení času

předmět

podmět


přísudek

příslovečné určení místa

doplněk

20

5. INTERPRETACE JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ Cvičení 1

Urči větné členy: Děti přinesly dnes domů své první vysvědčení. Byla s námi tentokrát nespokojena. Nikdy mi nevymizí z paměti vědomosti získané na základní škole. Z horečky se jí udělaly na rtech opary.

Toto cvičení bylo komplexní. Jednalo se o určování větných členů u pěti vět jednoduchých. Využila jsem nejběžnějšího typu skladebního cvičení – určovací. Bylo možné získat 24 bodů. Maximálního bodového zisku dosáhli jen 4 žáci. U gymnaziálních studentů a žáků ZŠ městského typu byl nejčastější výsledek kolem 20 bodů (83 % úspěšnost). 8 studentů nevyřešilo správně žádný úkol, tj. nezískali žádný bod. Nedostatečné výsledky dosahovali žáci ZŠ vesnického typu. Řada z nich měla 0 bodů (5 %). Nejčastěji žáci zapomínali určovat typ přísudku. V několika případech žáci zaměnili příslovečné určení a předmět.

21

Srovnávací tabulka k 1. cvičení škola/počet bodů G. Pelhřimov – kvarta (23 žáků) G. Pelhřimov – 1. roč. (24 žáků) G. Pacov – kvarta (17 žáků) G. Pacov – 1. roč. (27 žáků)

0 -

1–4 -

5–8 -

9–12 -

13–16 8,6 %

17–20 30,6 %

21–24 60,8 %

-

-

-

-

20,9 %

41,7 %

37,4 %

-

-

-

23,5 %

-

41,2 %

35,3 %

3,7 %

7,4 %

11,1 %

7,5 %

29,6 %

33,3 %

7,4 %

22

ZŠ Pelhřimov – 9. roč. (20 žáků) ZŠ Pacov – 9. roč. (17 žáků) ZŠ Lukavec – 9. roč. (12 žáků) ZŠ Hořepník – 9. roč. (10 žáků)

5%

5%

15 %

10 %

-

40 %

25 %

5,9 %

-

5,9 %

23,5 %

-

52,9 %

11,8 %

16,7 %

25 %

8,3 %

8,3 %

16,7 %

16,6 %

8,4 %

30 %

20 %

20 %

-

-

30 %

-

Komentář k 1. cvičení: Nejlepších výsledků dosáhli žáci Gymnázia Pelhřimov, kteří měli všichni minimálně 13 bodů. Více než 90 % z nich mělo 2/3 úkolů správně. Výrazný byl rozdíl mezi žáky 1. ročníků Gymnázia Pacov a Pelhřimov. Překvapující byl také výrazně vyšší počet žáků 9. třídy ZŠ Pacov ve skupině bodů 17–20 a 21–24 bodů než počet žáků se stejnými bodovými zisky z 1. ročníku Gymnázia Pacov. Nejslabší je úroveň znalostí žáků ZŠ Hořepník (70 % pouze s 1/3 úspěšně vyřešeného úkolu).

Cvičení 2 Přívlastky shodné nahraďte neshodnými a naopak: Ze zahrady se ozýval ptačí zpěv. Sluneční skvrny prý mají vliv na náš život. Kniha vzbudila neobyčejný zájem čtenářů. Nejradši mám buchty s mákem. Byla to zajímavá atrakce pro turisty.

Šlo o cvičení substituční a transformační, které patří k náročnějším typům. S nahrazením přívlastku shodného přívlastkem neshodným a naopak však většina žáků neměla problémy. Plný počet 5 bodů získalo 33 žáků (22 %). 28 žáků nezískalo ani jeden bod (19 %). Průměrné 3 body získalo 40 žáků (27 %). Nejlepších výsledků dosahovali studenti Gymnázia Pelhřimov.

23

24

Srovnávací tabulka ke 2. cvičení škola/počet bodů G. Pelhřimov – kvarta (23 žáků) G. Pelhřimov – 1. roč. (24 žáků) G. Pacov – kvarta (17 žáků) G. Pacov – 1. roč. (27 žáků) ZŠ Pelhřimov – 9. roč. (20 žáků) ZŠ Pacov – 9. roč. (17 žáků) ZŠ Lukavec – 9. roč. (12 žáků) ZŠ Hořepník – 9. roč. (10 žáků)

0 4,3 %

1 4,3 %

2 -

3 34,7 %

4 39,4 %

5 17,3 %

-

-

4,2 %

29,2 %

25 %

41,6 %

5,9 %

-

-

47 %

41,2 %

5,9 %

29,6 %

7,5 %

3,7 %

18,5 %

14,8 %

25,9 %

40 %

10 %

-

25 %

10 %

15 %

17,6 %

17,6 %

-

35,4 %

29,4 %

-

8,3 %

-

8,3 %

8,3 %

-

75,1 %

60 %

10 %

30 %

-

-

-

Komentář ke 2. cvičení: V řešení úkolů byli nejúspěšnější žáci kvarty z obou gymnázií a 1. ročníku Gymnázia Pelhřimov. Výrazně slabší než ostatní gymnazisté byli žáci 1. ročníku Gymnázia Pacov. Vysoká tentokrát byla úspěšnost žáků 9. ročníku ZŠ Lukavec. Naopak žáci 9. ročníků ZŠ Pacov a Pelhřimov tentokrát dopadli hůře. Nejslabší byli žáci ZŠ Hořepník.

25

Cvičení 3 Napiš vzorec, který znázorňuje dané souvětí (např. 1VH, 2VV): Tatínek ani nepromluvil, jenom na ni vrhl odmítavý pohled. Musím podotknout, že toho se maminka obávala nejvíce. Buď se ke všemu přiznáš, nebo všem řeknu, jak ses zachoval!

Ve 3. cvičení měli žáci zapsat vzorec, který znázorňuje zadané souvětí. Jednalo se tedy o cvičení konstrukčního typu, mohli získat 3 body. Úspěšnost byla celkově nízká. 3 bodů dosáhlo 29 žáků (19 % úspěšnost). Naopak 0 bodů mělo 57 žáků (38 %). Překvapující bylo, kolik studentů Gymnázia Pacov si se cvičením nevědělo rady (30 ze 44).

26

27

Srovnávací tabulka k 3. cvičení škola/počet bodů G. Pelhřimov – kvarta (23 žáků) G. Pelhřimov – 1. roč. (24 žáků) G. Pacov – kvarta (17 žáků) G. Pacov – 1. roč. (27 žáků) ZŠ Pelhřimov – 9. roč. (20 žáků) ZŠ Pacov – 9. roč. (17 žáků) ZŠ Lukavec – 9. roč. (12 žáků) ZŠ Hořepník – 9. roč. (10 žáků)

0 -

1 21,7 %

2 26 %

3 52,3 %

4,2 %

12,4 %

29,2 %

54,2 %

35,3 %

52,9 %

11,8 %

-

88,9 %

11,1 %

-

-

25 %

35 %

25 %

15 %

47 %

35,3 %

11,8 %

5,9 %

75 %

25 %

-

-

40 %

20 %

40 %

-

Komentář k 3. cvičení: Úspěšnost byla nižší než u předchozích cvičení. Především se projevily výrazné rozdíly u všech typů škol. Žáci Gymnázia Pelhřimov byli opět nejúspěšnější. Znalosti obou ročníků Gymnázia Pacov byly velice slabé. V 1. ročníku dokonce převažovaly „nulové“ výsledky. Zatímco v předchozím cvičení byli úspěšní žáci z Lukavce, ve 3. cvičení byly jejich výsledky spolu se studenty 1. ročníku Gymnázia Pacov nejslabší ze všech škol.

28

Cvičení 4 Vyhledej předměty a urči, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny, příp. pád: Večer se všichni doma díváme na televizi. Co ti včera mamka řekla? Bál se přijít domů pozdě. Dlouze se radil o dalším postupu. V neděli jsem si velice pochutnal na řízku s bramborovou kaší.

Šlo o určovací a vyhledávací typ cvičení, který je vhodný k aktivnímu opakování. Žáci a studenti ve větách hledali předměty a měli určit, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny. Kategorii pádu u předmětu však často zapomínali určovat. Studenti mohli získat celkem 5 bodů. Těch dosáhlo 33 žáků (22 % úspěšnost). Žádný bod získalo 36 žáků (24 %), průměrných 3 bodů dosáhlo 43 žáků (28 %).

29


0 4,5 %

1 -

2 -

3 26 %

4 26 %

5 43,5 %

-

-

-

16,7 %

37,5 %

45,8 %

17,6 %

5,9 %

-

35,4 %

23,5 %

17,6 %

44,4 %

7,4 %

-

37 %

3,8 %

7,4 %

35 %

-

10 %

25 %

15 %

15 %

35,3 %

5,9 %

5,9 %

41,1 %

-

11,8 %

33,3 %

16,7 %

16,7 %

25 %

8,3 %

-

30 %

-

40 %

20 %

10 %

-

30

Komentář k 4. cvičení: Znovu se ukázala převaha úspěšných žáků z Gymnázia Pelhřimov, o něco méně úspěšní byli studenti kvarty pacovského gymnázia, naopak studenti 1. ročníku z téže školy projevili znalosti nedostatečné (pouze 11 % mělo znalosti více než průměrné, 51 % dosáhlo pouze 1 nebo nemělo žádný bod). Výsledky žáků všech ZŠ se ukázaly jako výrazně slabší.

Cvičení 5 Najdi ve větách podmět a urči, kterým slovním druhem je vyjádřen: Konečně vběhl do cíle poslední závodník. Hluk ve třídě přerušilo hlasité „psst“. Na výlet pojedeme všichni. Ti dva si povídali celý večer. V soutěži se nám nepodařilo vyhrát.

5. cvičení bylo stejného typu jako předcházející. Žáci tentokrát hledali podmět a určovali, kterým slovním druhem je vyjádřen. Bylo možné získat maximálně 5 bodů, to se podařilo 59 studentům (39 % úspěšnost). 0 bodů získalo 18 žáků (12 %). 3 bodů dosáhlo 24 žáků (16 %).

31

32


0 4,3 %

1 -

2 -

3 13 %

4 13 %

5 69,7 %

-

-

-

16,7 %

37,5 %

45,8 %

-

11,8 %

-

29,4 %

-

58,8 %

25,9 %

7,4 %

14,8 %

7,5 %

18,5 %

25,9 %

10 %

10 %

-

25 %

5%

50 %

17,6 %

11,8 %

17,6 %

11,8 %

29,4 %

11,8 %

16,7 %

-

33,3 %

16,7 %

8,3 %

25 %

30 %

30 %

20 %

10 %

-

10 %

Komentář k 5. cvičení: Výsledky byly podobné jako u předchozího cvičení. Nejlépe dopadli celkově studenti Gymnázia Pelhřimov. Jejich výsledkům se nejvíce přiblížila kvarta pacovského gymnázia a také 9. třída ZŠ Pelhřimov. Nejslabší byly opět ZŠ Lukavec a Hořepník.

33

Cvičení 6 Přísudky slovesné nahraďte jmennými se sponou a naopak: Proč jsi tak zbledla? Kvůli nepořádku se na mě máma pořád zlobí. Manžel mé sestry je žárlivý. Eva je velmi dobrá studentka. Růže ve váze už jsou uvadlé. 6. cvičení bylo zaměřené na přísudkovou přeměnu. Šlo o cvičení substituční a transformační, které stejně jako cvičení konstrukční patří k náročnějším typům. Nejlepších výsledků dosáhli studenti 1. ročníku Gymnázia Pelhřimov. Naopak nejslabší byli žáci ZŠ Hořepník. Plných 5 bodů získalo 63 žáků (42 %), což je sice počet poměrně vysoký, ale stejně tak výrazný počet žáků - 57 měl 0 bodů (38 %).

34

35


0 -

1 -

2 4,4 %

3 -

4 34,8 %

5 60,8 %

4,2 %

-

-

-

16,6 %

79,2 %

47 %

5,9 %

5,9 %

-

11,8 %

29,4 %

55,6 %

-

11,1 %

-

3,7 %

29,6 %

45 %

-

-

-

10 %

45 %

70,6 %

-

5,9 %

5,9 %

-

17,6 %

25 %

8,3 %

-

16,7 %

8,3 %

41,7 %

90 %

10 %

-

-

-

-

Komentář k 6. cvičení: Podobně jako v 5. cvičení se u cv. 6 ukázal velký rozdíl mezi žáky kvarty a 1. ročníku pelhřimovského gymnázia a škol ostatních. Lepších výsledků než studenti pacovského gymnázia dosáhli žáci ZŠ Pelhřimov a tentokrát i ZŠ Lukavec. Naopak žáci ZŠ Pacov a Hořepník měli výsledky nejslabší.

36

Cvičení 7 Urči druh příslovečných určení: Běžel pro vodu, plakala radostí, byl úplně zdráv, přes všechny potíže zvítězil, pro nemoc se nedostavil.

Jednalo se o nejčastější typ cvičení - určovací a vyhledávací. Problémy žákům dělalo příslovečné určení účelu a příčiny. Často je zaměňovali za příslovečné určení místa a způsobu. 5 bodů získalo 37 úspěšných (25 %). 0 bodů naproti tomu 28 žáků (19 %). 3 body posbíralo 31 studentů (21 %).

37


0 -

1 13 %

2 8,7 %

3 34,8 %

4 34,8 %

5 8,7 %

-

-

-

29,2 %

37,5 %

33,3 %

17,6 %

5,9 %

-

23,5 %

11,8 %

41,2 %

29,6 %

3,7 %

3,7 %

14,8 %

14,8 %

33,4 %

30 %

10 %

-

15 %

35 %

10 %

17,6 %

5,9 %

-

23,5 %

11,8 %

41,2 %

33,3 %

-

25 %

-

8,4 %

33,3 %

50 %

10 %

-

30 %

10 %

-

38

Komentář k 7. cvičení: Nejlepších výsledků v tomto cvičení dosáhli shodně žáci ZŠ Pacov a kvarty Gymnázia Pacov. 53 % studentů jmenovaných škol dosáhlo 4–5 bodů z pěti možných. Za nimi skončili studenti 1. ročníku Gymnázia Pelhřimov a Pacov. Nejslabší byli žáci ZŠ Hořepník.

Cvičení 8 Vytvoř věty podle následujících schémat: příslovečné určení místa

přísudek


podmět

předmět


podmět

přísudek


předmět

podmět


přísudek


doplněk

Jednalo se o komplexní cvičení konstrukčního typu. Studenti měli vytvořit 3 věty dle zadaných schémat. Měli tak prokázat schopnost aplikace probraného učiva. Potíž studentům činil doplněk ve 3. větě jednoduché. Někdy žáci chybně zapisovali přívlastek na místo předmětu. 3 body získalo 32 žáků (21 %), stejný počet měl 0 bodů.

39

40

Srovnávací tabulka k 8. cvičení škola/počet bodů G. Pelhřimov – kvarta (23 žáků) G. Pelhřimov – 1. roč. (24 žáků) G. Pacov – kvarta (17 žáků) G. Pacov – 1. roč. (27 žáků) ZŠ Pelhřimov – 9. roč. (20 žáků) ZŠ Pacov – 9. roč. (17

0 4,4 %

1 30,4 %

2 56,5 %

3 8,7 %

-

12,5 %

54,2 %

33,3 %

-

29,4 %

29,4 %

41,2 %

44,4 %

14,8 %

29,6 %

11,2 %

30 %

5%

30 %

35 %

17,6 %

17,6 %

53 %

11,8 %

41

žáků) ZŠ Lukavec – 9. roč. (12 žáků) ZŠ Hořepník – 9. roč. (10 žáků)

33,3 %

33,3 %

8,3 %

25,1 %

60 %

40 %

-

-

Komentář k 8. cvičení: Nejlepších výsledků dosáhli studenti kvarty Gymnázia Pacov (41 % získalo plný počet 3 bodů). Za nimi skončili studenti obou tříd Gymnázia Pelhřimov. Naopak 44 % studentů 1. ročníku Gymnázia Pacov získalo 0 bodů. 9. třída ZŠ Hořepník je nejslabší sledovanou.

42

6. SROVNÁNÍ ŠKOL MEZI SEBOU

43

V písemné práci týkající se skladebních dovedností bylo možné získat celkem 55 bodů. Těch nedosáhl žádný ze 150 studentů. Nejlepším výsledkem bylo 52 bodů, které získal/a pouze 1 student/ka Gymnázia Pelhřimov. Byli i tací, kteří získali 0 bodů, celkem 4 studenti. V níže uvedené tabulce najdete procentuální úspěšnost všech typů škol. K výsledkům jsem se dopracovala takto: vypočítala jsem procentuální úspěšnost každého žáka, sečetla všechny výsledky žáků ve třídě a následně dělila počtem žáků ve třídě. Vyšel mi celkový průměr třídy. Nejlépe dopadli studenti Gymnázia Pelhřimov, dále pak Gymnázia Pacov. Zatímco studenti kvarty pacovského gymnázia se ukázali jako výrazně lepší než žáci 1. ročníku téže školy, výsledky sledovaných ročníků gymnázia pelhřimovského byly zcela srovnatelné. Studenti 1. ročníku Gymnázia Pelhřimov dosáhli nejlepších výsledků ze všech a výrazně se lišili od slabších výsledků 9. ročníků všech ZŠ. Naopak studenti 1. ročníku Gymnázia Pacov měli mírně slabší výsledky než ZŠ Pacov a ZŠ Pelhřimov, ti dosáhli průměrných výsledků. Nejslabších výsledků celkově dosáhli žáci ZŠ Hořepník. ZŠ Pelhřimov ZŠ Pacov ZŠ Lukavec ZŠ Hořepník Kvarta Gymnázium Pacov Kvarta Gymnázium Pelhřimov 1. ročník Gymnázium Pacov 1. ročník Gymnázium Pelhřimov

55 % 51 % 43 % 26 % 66 % 79 % 49 % 83 %

44

7. CELKOVÉ SHRNUTÍ Úspěšnost žáků 9. tříd ZŠ v písemce ze skladby byla 44 %, studentů víceletého gymnázia 72 %. Ke zjištění, zda jsou skladební dovednosti trvalého charakteru, oslovila jsem ke své studii též studenty 1. ročníku gymnázia. Průměrný výsledek studentů 1. ročníku Gymnázia Pacov a Pelhřimov byl 66 %. Porovnání žákovské úspěšnosti ZŠ vesnického a městského typu dopadlo následovně: studenti ZŠ Pelhřimov a Pacov (městský typ, celkem 37 žáků) měli 53 % úspěšnost. Žáci ZŠ Hořepník a Lukavec (vesnický typ, celkem 22 žáků) dosáhli 35 % úspěšnosti.

7.1 Vyhodnocení hypotéz 1. Osmileté gymnázium je výběrová škola, předpokládáme tedy, že žáci kvarty prokážou lepší výsledky než žáci 9. ročníku ZŠ. Tato hypotéza se potvrdila především při srovnání kvarty obou gymnázií a ZŠ Lukavec a Hořepník. 2. Čtyřleté gymnázium je výběrová škola, předpokládáme tedy, že žáci 1. ročníku čtyřletých gymnázií prokážou lepší výsledky než žáci 9. ročníku ZŠ. Prokáže se tím, že jejich skladební dovednosti jsou trvalého charakteru. Tato hypotéza se potvrdila zčásti. Zatímco studenti 1. ročníku pelhřimovského gymnázia měli nejlepší výsledek vůbec (83 %), studenti 1. ročníku pacovského gymnázia měli horší výsledek než žáci 9. ročníků ZŠ městského typu (ZŠ Pacov a Pelhřimov).

Současně se ukázaly další rozdíly, s nimiž jsme před zahájením výzkumu nemohli počítat: -

Výrazný rozdíl výsledků Gymnázia Pelhřimov a Gymnázia Pacov jak u kvarty, tak u 1. ročníků (u těch je rozdíl hodně výrazný).

-

Výrazný rozdíl výsledků ZŠ z měst Pelhřimov a Pacov oproti menším školám vesnického typu v Lukavci a Hořepníku.

45

8. ZÁVĚR V závěrečné práci jsem se zabývala skladebními dovednostmi. Práce se skládala z teoretické a praktické části. V teoretické části uvádím jazykové znalosti, cíle jazykového vzdělávání, očekávané výstupy ze skladby v rámci RVP ZV a zmiňuji též Standardy ZV. V praktické části jsem vymezila oblast výzkumu, skupinu dotazovaných a pojetí písemné práce na téma skladba. U vybraného vzorku respondentů základních a středních škol jsem zjišťovala, do jaké míry žáci znalosti a dovednosti zkoumaného učiva ovládají a umí prakticky použít. Výsledky jsem zpracovala do grafů a tabulek a opatřila je komentářem. Výzkum ukázal, že získané znalosti a dovednosti se u srovnávaných skupin liší. Z výsledků výzkumu vyplývá, že žáci studující na gymnáziích ovládají učivo daleko lépe než žáci 9. tříd základních škol. Celková úspěšnost studentů víceletých gymnázií v testu byla 72 %, zatímco žáků 9. ročníků základních škol pouze 44 %. Úspěšnost studentů 1. ročníku gymnázia byla 66 %. Tím se potvrzuje, že učivo skladby studenti gymnázií ovládají a jejich znalosti ze ZŠ jsou trvalého charakteru. Porovnání žákovské úspěšnosti ZŠ vesnického a městského typu dopadlo následovně: studenti ZŠ Pelhřimov a Pacov (městský typ, celkem 37 žáků) měli 53% úspěšnost. Žáci ZŠ Hořepník a Lukavec (vesnický typ, celkem 22 žáků) dosáhli 35% úspěšnosti. Pokud bychom vycházeli z obvyklé praxe hodnocení rozsáhlých písemných prací z jazykového rozboru (např. čtvrtletních), tj. podmínkou klasifikace žáka alespoň známkou dostatečně by bylo získání 60 % bodů, dosáhli by tohoto průměru pouze žáci Gymnázia Pelhřimov a kvarty Gymnázia Pacov. Při mírnějších požadavcích na 50 % úspěšnost by podmínky splnili ještě žáci ZŠ Pelhřimov a Pacov. Výsledky ostatních škol se projevily jako neuspokojivé. Za zamyšlení stojí nejen velmi slabé výkony žáků ZŠ Lukavec a ZŠ Hořepník, ale též 1. ročníku čtyřletého Gymnázia Pacov, kteří by jako zástupci výběrové střední školy měli vykazovat lepší znalosti a dovednosti než žáci ZŠ. Srovnání jednotlivých cvičení ukázalo, že největší potíže žákům činí znázornění stavby souvětí, tj. pochopení vztahů vět v souvětí, naopak nejlépe dokázali určit větné členy. Překvapivé je, že např. s poznáním způsobu vyjádření podmětu měli žáci potíže větší.

46

9. POUŽITÁ LITERATURA  BALABÁNOVÁ, J. Učivo o skladbě na 2. stupni ZŠ. Diplomová práce. Brno, 2012.  BRABCOVÁ, R. a kol. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, s. 47. ISBN 8004-24251-0.  ČECHOVÁ, M. STYBLÍK, V. Čeština a její vyučování. Praha: SPN, 1998. ISBN 8085937-47-6.  EISLEROVÁ, J. Český jazyk - příprava k přijímacím zkouškám na střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003. 143 s. ISBN 80-7200-733-5.  EISLEROVÁ, J. Příprava na přijímací zkoušky na SŠ. Český jazyk: 4letá gymnázia a odborné školy. 1. vyd. Praha: Fragment, 2009. 152 s. ISBN 978-80-253-0799-1.  GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 8085931-79-6.  GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. 130 s. ISBN 8085931-15-X.  HAUSENBLAS, O. Standardy na 2. stupni ZŠ očima učitelů. Č. 2, Projekt NEMES o standardech na ZŠ. 1. vyd. Praha: STROM, 1995. 76 s. ISBN 80-901662-5-3.  HAUSER, P. KNESELOVÁ, H. ONDRÁŠKOVÁ, K. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Díl I. část obecná. Brno: MU, 1994, s. 29. ISBN 80-210-1035-5.  Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP, 2005. 102 s. ISBN 978-8087000-11-3.  Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávaní. Praha: VÚP, 2007. Dostupné na: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV-pomuckaucitelum.pdf ( cit. 8. 5. 2015)  Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 3., rev. Praha: Academia, 2003. ISBN 978-80-200-1080-3.  Standardy pro základní vzdělávání. Český jazyk a literatura. Zpracováno dle upraveného RVP ZV účinného od 1. 9. 2013.  Upravený Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013.

47

10. PŘÍLOHY: 10.1

STANDARDY ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělávací obor

Český jazyk a literatura

Ročník

9.

Tematický okruh

Jazyková výchova (Syntax)

Očekávaný výstup RVP ZV

ČJL‐9‐2‐06 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě jednoduché i v souvětí.

Indikátor



Příkladové úlohy

Určete větné členy, nezapomeňte na druh příslovečného určení a typ přívlastku:

ČJL‐9‐2‐06.1 Žák určí ve větách vyznačená slova jako větné členy.

A) B) C) D)

V závěru prochází stezka Milíčovským lesem. V závěru prochází stezka Milíčovským lesem. Závody v plavání se konají v sobotu. V Liberci uspořádali pro děti základních škol závody v lehké atletice.

Poznámky k úloze

Řešení: A) B) C) D)

Pks PU místa Po Pt

Indikátor ČJL‐9‐2‐06.1 lze testovat pouze otevřenou úlohou.

48

Vzdělávací obor


Ročník

9.

Tematický okruh




Indikátor

 ČJL‐9‐2‐06.2 Žák rozšíří daný větný člen na několikanásobný, správně doplní interpunkční znaménko nebo spojku. 1. Doplňte do vět výrazy v daném významovém poměru. Užijte vhodné spojovací prostředky.


a) Dnes navštívím bratra………………………………(sestra, otec ‐ slučovací)

b) Zápas nevyhrála Slavie……………………….(Sparta – odporovací)

c) Zlobí se na tebe nejen bratr………………… ( kamarád – stupňovací)

2. Rozhodněte, kde doplníte čárku: a) Zmrzlina byla výborná avšak předražená. b) Naše družstvo se rozhodne buď pro bílé nebo pro modré dresy. c) Rozkvetly žluté bílé i červené tulipány. d) Je již teplé a proto příjemné jaro.

Poznámky k úloze

Řešení:

1. Doplňte vhodné spojovací prostředky: a) Dnes navštívím bratra, sestru a otce. b) Zápas nevyhrála Slavie, ale Sparta. c) Zlobí se na tebe nejen bratr, ba dokonce i kamarád.

49

2. Rozhodněte, kde doplníte čárku: a) Zmrzlina byla výborná, avšak předražená. b) Naše družstvo se rozhodne buď pro bílé, nebo pro modré dresy. c) Rozkvetly žluté, bílé i červené tulipány. d) Je již teplé, a proto příjemné jaro. Indikátor ČJL‐9‐2‐06.2 lze testovat pouze otevřenou úlohou.

50

Vzdělávací obor


Ročník

9.

Tematický okruh



ČJL‐9‐2‐06 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě jednoduché i v souvětí

Indikátor

 ČJL‐9‐2‐06.3 Žák doplní slovo podle naznačených vztahů a určí doplněný větný člen. (podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení místa, času, způsobu)


Doplňte věty podle nápovědy a napište, jaké větné členy jste doplnili.

Tuto neděli upeču ………dort. (jaký dort?) …………………

Tuto neděli upeču dort………….. . (dort pro koho?) …………………

Tuto neděli …………..upeču dort. (jak upeču?) …………………

Poznámky k úloze

Řešení

Tuto neděli upeču výborný dort. přívlastek shodný Tuto neděli upeču dort mamince. předmět Tuto neděli určitě upeču dort. příslovečné určení způsobu Indikátor ČJL‐9‐2‐06.3 lze testovat pouze otevřenou úlohou.

51

Vzdělávací obor


Ročník

9.

Tematický okruh




Indikátor




Užijte vhodně větný ekvivalent při:

ČJL‐9‐2‐06.4 Žák vyjádří obsah dvojčlenných vět větným ekvivalentem.

A) B) C) D)

Poznámky k úloze

Řešení

A) B) C) D)

Vyslovení nesouhlasu. Přivolání kočky. Upozornění na nebezpečí. Vyjádření obsahu věty: Počkejte na mě!

Ne. Čiči. Pozor! Počkat na mě! Počkat!

Indikátor ČJL‐9‐2‐06.4 lze testovat pouze otevřenou úlohou.

52

Vzdělávací obor


Ročník

9.

Tematický okruh



ČJL‐9‐2‐06 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě jednoduché i v souvětí

Indikátor

 ČJL‐9‐2‐06.5 Žák užije uvedené sloveso ve větách, které vypovídají něco o povětrnostních podmínkách jako větu jednočlennou a jako větu dvojčlennou (maximum)


Vyjádřete obsah věty vhodnou větou jednočlennou.

Venku tiše padá sníh. ………………………………….

Vyjádřete obsah věty vhodnou větou dvojčlennou. V prosinci se brzy stmívá. ……………………………...

Poznámky k úloze

Řešení

Venku tiše sněží. V prosinci je brzy tma. Indikátor ČJL‐9‐2‐06.5 lze testovat pouze otevřenou úlohou.

53

Vzdělávací obor


Ročník

9.

Tematický okruh




Indikátor

 ČJL‐9‐2‐06.6 Žák vybere z nabízených možností grafickou stavbu souvětí a přiřadí ji k danému souvětí (lze i obráceně – přiřadí ke grafu jedno z nabízených souvětí)


Vyberte pro následující souvětí jeho grafickou stavbu z nabízených možností:

1. a) b) c)

Náš Petr, který právě přijel z hor, musí jít zítra k zubaři. 1VH, 2VV, 3VH 1VH, 2VH, 3VH 1VHa, 2VV, 1VHb

Poznámky k úloze

2. a) b) c) Řešení

1. c)

Buď se ke všemu přiznáš, nebo všem řeknu, jak ses zachoval! 1VV, 2VH, 3VV 1VH, 2VH, 3VV 1VH, 2VV, 3VH

2. b)

54

10.2

PÍSEMNÁ PRÁCE - skladební dovednosti:

1. Urči větné členy: Děti přinesly dnes domů své první vysvědčení. Byla s námi tentokrát nespokojena. Nikdy mi nevymizí z paměti vědomosti získané na základní škole. Z horečky se jí udělaly na rtech opary. 2. Přívlastky shodné nahraďte neshodnými a naopak: Ze zahrady se ozýval ptačí zpěv. Sluneční skvrny prý mají vliv na náš život. Kniha vzbudila neobyčejný zájem čtenářů. Nejradši mám buchty s mákem. Byla to zajímavá atrakce pro turisty. 3. Napiš vzorec, který znázorňuje dané souvětí (např. 1VH, 2VV): Tatínek ani nepromluvil, jenom na ni vrhl odmítavý pohled. Musím podotknout, že toho se maminka obávala nejvíce. Buď se ke všemu přiznáš, nebo všem řeknu, jak ses zachoval! 4. Vyhledej předměty a urči, kterým slovním druhem jsou vyjádřeny, příp. pád: Večer se všichni doma díváme na televizi. Co ti včera mamka řekla? Bál se přijít domů pozdě. Dlouze se radil o dalším postupu. V neděli jsem si velice pochutnal na řízku s bramborovou kaší. 5. Najdi ve větách podmět a urči, kterým slovním druhem je vyjádřen: Konečně vběhl do cíle poslední závodník. Hluk ve třídě přerušilo hlasité „psst“. Na výlet pojedeme všichni. Ti dva si povídali celý večer. V soutěži se nám nepodařilo vyhrát. 55

6. Přísudky slovesné nahraďte jmennými se sponou a naopak: Proč jsi tak zbledla? Kvůli nepořádku se na mě máma pořád zlobí. Manžel mé sestry je žárlivý. Eva je velmi dobrá studentka. Růže ve váze už jsou uvadlé. 7. Urči druh příslovečných určení: Běžel pro vodu, plakala radostí, byl úplně zdráv, přes všechny potíže zvítězil, pro nemoc se nedostavil. 8. Vytvoř věty podle následujících schémat: příslovečné určení místa

přísudek

podmět

předmět


podmět

přísudek

předmět



přísudek


podmět


56

doplněk

Zvládnutí skladebního učiva žáky 9. ročníků ZŠ a kvarty víceletého gymnázia (srovnání)

Recommend Documents