Zveme vás na jarní semináře SPZO 2015

Zveme vás na jarní semináře SPZO 2015 Den

Obec

Místo

Okres

Garant

Spojení

10.2. Vsisko

restaurace U Facků

Olomouc

Ing. Sypták

777 757 987

12.2. Telnice

restaurace Orlovna

Brno-venkov

Ing. Petrucha

777 757 986

18.2. Radim

Obecní dům Radim

Kolín

Ing. Zeman

777 757 981

19.2. Bitozeves

Golf klub

Louny

Ing. Čech

777 757 993

24.2. Veselí nad Lužnicí

kulturní dům

Tábor

Ing. Markytán

777 757 982

25.2. Větrný Jeníkov

kulturní dům

Jihlava

Ing. Tomšíček

777 757 988

26.2. Hradec Králové

Kongresové centrum Aldis Hradec Králové Ing. Hrdina

777 757 985

27.2. Kralovice

kulturní dům

Plzeň-sever

Ing. Čech

777 757 993

3.3.

Mladějov

kulturní dům

Jičín

Ing. Dědek

777 757 984

4.3.

Nepomuk

Hotel U zeleného stromu

Plzeň-jih

Ing. Novák

777 757 983

Prezence začíná v 900, přednášky od 930 hodin

ISBN - 978-80-87065-58-7

Obsah: CHEMICKÁ OCHRANA – SOUČÁST INTEGROVANÉ OCHRANY

2

Jan Kazda, Veronika Řičařová, Marek Seidenglanz

ŘEPKA OLEJKA NA JAŘE 2015

4

Petr Baranyk

MARKETINGOVÉ INFORMACE

18

Martin Volf

REGULACE RŮSTU A FUNGICIDNÍ OCHRANA

23

Roman Hnilička, Karel Říha, Tomáš Spitzer

VÝŽIVA A HNOJENÍ ŘEPKY OZIMÉ

33

Jaroslav Mráz

POKUSY S LISTOVÝMI HNOJIVY A STIMULÁTORY V ROCE 2014

38

Josef Škeřík a kol.

KOREKCE VÝŽIVY OLEJNIN LISTOVÝMI HNOJIVY

45

Luděk Hřivna

ZMĚNY V NITRÁTOVÉ SMĚRNICI A V PODMÍNKÁCH PRO DOTACE

52

Tomáš Lošák a kol.

PODMÍNKY PODMÍNĚNOSTI PRO NOVÉ OBDOBÍ SZP

63

Dana Koubová

ŘEPKOVÝ OLEJ – KRÁL MEZI OLEJI Jiří Brát, Petr Zehnálek, Petr Baranyk

66

Výsledky maloparcelkových pokusů v ochraně proti jarním škůdcům ozimé řepky 2011 - 2014

Jan Kazda Veronika Řičařová Marek Seidenglanz

Uhříněves Šumperk

Slapy

Humpolec

88 insekticidních sledů

2

První termín

Var. Přípravek 1 2

Druhý termín Dávka l/ha

Kontrola Vaztak Active + Mospilan (T-mix)

3

Bez ošetření !!!

4

Vaztak Active

5

Třetí termín

Dávka l/ha

Přípravek

0,3 + 0,1 Avaunt

Přípravek

Dávka l/ha

0,17

Čtvrtý termín Přípravek

Dávka l/ha

Biscaya

0,3

Avaunt

0,17

Biscaya

0,3

0,3

Avaunt

+0,17

Biscaya

0,3

Vaztak Active

0,3

Mospilan

0,1

Biscaya

0,3

6

Vaztak Active

0,3

Vaztak Active

0,2

Biscaya

0,3

7

Vaztak Active

0,3

Vaztak Active + Avaunt (t – mix)

0,2 + 0,17

Biscaya

0,3

8

Buldock 25 EC

9

Buldock 25 EC + Mospilan

0,3

Mavrik

0,2

0,2 + 0,1 Mavrik

0,2

Mospilan + RollwetZeon Mospilan + RollwetZeon

0,18 + 0,4 0,18 + 0,4

10 Nurelle

0,6

Plenum

0,15

Vývoj

0,2

11 Nurelle 12 Nurelle

0,6

Plenum

0,15

Vývoj B

0, 2

0,6

Plenum

0,15

NanoFyt SI

0,5

13 Nurelle

0,6

Nurelle

0,6

Bariard

0,3

14 Nurelle

0,6

Reldan

2

Bariard

0,3

První termín

Var. Přípravek

Druhý termín Dávka l/ha

Přípravek

15 Reldan + Rafan

1,3 + 0,12

Reldan + Rafan

16 Reldan + Rafan

1,3 + 0,12

Reldan

Třetí termín

Dávka l/ha

Čtvrtý termín Přípravek

Dávka l/ha

1,3 + 0,12

Bariard

0,3

2

Bariard

0,3

17 Nurelle

0,6

Avaunt

0,17

Biscaya

0,3

18

Proteus

0,75

Avaunt

0,17

Avaunt

0,17

19 Proteus

0,75

Avaunt + Trend

DPX 11-3

0,3

20 21 22 23 24

Trebon

0,2

Trebon

0,2

Biscaya

0,3

Trebon

0,2

Proteus

0,75 l

Biscaya

0,3

Trebon

0,2

Nurelle

0,6 l

Biscaya

0,3

Nurelle

0,6

Trebon

Biscaya

0,3

Rapid

0,08

Fyfanon EW

2

Rapid

0,08

25 Mospilan+Vaztak Active

0,2 + 0,120

Mospilan + Spartan

0,10 + 0,2

Mospilan + Markate

0,180 + 0,15

26 Mospilan+Vaztak Active

0,2 + 0,120

Mospilan + Spartan

0,10 + 0,15

Mospilan + Spartan

0,180 + 0,2

0,75

Nurelle

0,6

Biscaya

0,3

0,6

Proteus

0,75

Biscaya

0,3

27 Proteus 28 Nurelle

0,17 + 0,1 %

3

Nurelle Proteus Nurelle

4

Nurelle

Trebon Trebon Nurelle Nurelle

Varianty podle tabulky

100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Účinnost přípravků na krytonosce řepkového (2. termín aplikace) 100,0

Procento kontroly kontrola = 100 %

Procento kontroly kontrola = 100 %

Účinnost přípravků na krytonosce řepkového (1. termín aplikace)

90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

Marek Seidenglanz

5

Přehled přípravků

6

Viking thiacloprid Trebon Vaztak Plenum Nurelle

Účinnost (%)

0

20

40

60

Účinnost přípravků na blýskáčka (2. termín aplikace) 100

Procento kontroly , kontrola = 100 %

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

7

80

100

2013 2012 2011

N- fenol

Atonik

Vaztak

Mospilan + Vaztak

Biscaya

Účinnost (%)

0

20

40

8

60

80

100

2013 2012 2011

Účinnost přípravků na bejlomorku průměr 4 variant 100,0 90,0

Účinnost (%)

80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

9

Řepka olejka na jaře 2015

Doc. Ing. Petr BARANYK, CSc. SPZO Praha, ČZU Praha

Ing. Jiří Zeman SPZO Praha 1

Nové registrace ÚKZÚZ pro zásev 2015/16 A. Hybridní odrůdy — ASTRONOM — BONZZAI — DK EXCEPTION — DK IMPRESSION CL — FACTOR KWS — ORIOLUS — SY ALISSA — SY SAVEO

Mimořádně do POP SPZO: (Limagrain) PX104 (Pioneer, ptH) (VP Agro, ptH) TROY (Rapool, ptH) (Monsanto) (Monsanto, Clearfield) (KWS) (Rapool) (Syngenta) (Syngenta)

B. Liniové odrůdy — ARABELLA — DIEGO

(Limagrain) (VP Agro)

10

Sortiment odrůd v POP SPZO 2014/15 Sortiment A 1ARTOGA 2ASTRONOM 3BONZZAI 4DK EXCEPTION 5DK EXQUISITE 6DK EXSSENCE 7ES ALEGRIA 8NK LINUS 9ORIOLUS 10PX104 11RESCATOR 12ROHAN 13RUMBA 14SHERPA 15SIDNEY

Typ odrůdy

Sortiment B 1ARABELLA 2BONANZA 3BUZZ 4DIEGO 5DK EXPLICIT 6DK EXSTORM 7DK IMPRESSION CL 8INSPIRATION 9JUMPER 10LOHANA 11MARATHON 12PR46W26 13SIDNEY 14PULSAR 15SY SAVEO 16TROY

H H ptH H H H L H H ptH L H H H L

Typ odrůdy

L H L L H H H (CL) H H L H H L H H ptH 3

n = 15

4

11

n = 15

5

TKK

POP SPZO 2014/15

12

PL

PR

Tloušťka kořenového krčku v POP SPZO 18 16 14 12

(mm)

10

10,7

10,2

9,9

10,0

9,9

9,1

9,0

Min.

8

Průměr

7,2

Max.

6 4 2 0

n = 28

n = 28

n = 27

n = 25

n = 27

n = 30

n = 28

n = 30

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15 7

SDO IA řepka ozimá 2013/14 Výnos semen (t/ha)

130

8,5

y = -0,1878x + 112,37 8,0 110 7,5

7,06 t/ha

90

6,41 t/ha

70

6,0

50

5,5 30 5,0 Základní agrotechnika (ZA) Intenzivní agrotechnika (IA)

4,5

10

Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 6 lokalit: Domanínek, Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy, Opava, Trutnov

Přírůstek výnosu IA/ZA (%) Spojnice lineárního trendu IA (%)

-10

Průměr

NK Grandia

Slaki CS

Bonanza

NK Morse

DK Exstorm

PT205

Sidney

DK Exquisite

Harry

Xenon

Rescator

PR46W26

DK Explicit

Arot

DK Sensei

DK Excellium

Inspiration

Sherpa

DK Exssence

Arizona

4,0

8

13

IA (%, ZA = 100%)

6,5

Marathon

Výnos semen (t/ha)

7,0

Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2014 ← ← ← stabilní odrůdy

adaptabilní odrůdy → → →

7,40

Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)

Marathon (H)

DK Sensei (ptH)

Sherpa (H)

DK Excellium (H) DK Exquisite (H)

Inspiration (H)

6,60

Xenon (H) Bonanza (H)

DK Explicit (H) Arot

PT205 (H) DK Exstorm (H)

NK Grandia

DK Exssence (H) Arizona (H)

Sidney

PR46W26 (H) Rescator

NK Morse

Harry Slaki CS

1,10

0,55

0,00

5,80

Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)

9

Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, průměr sklizní 2013 a 14 ← ← ← stabilní odrůdy

adaptabilní odrůdy → → →

7,00

DK Explicit (H)

DK Exquisite (H) Inspiration (H) Sherpa (H) PT205 (H) 6,30

DK Exstorm (H)

Xenon (H)

PR46W26 (H)

Rescator NK Morse

NK Grandia

Arot Harry

Slaki CS

Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)

14

0,90

0,45

5,60 0,00

Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)

Marathon (H)

10

Víceleté výsledky maloparcelních pokusů s intenzivní agrotechnikou SDO (ORO) IA, sklizeň roku 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet využitelných lokalit

4

1

8

9

5

9

6

7

6

3

6

7

6

Výnos ZA (t/ha)

3,83 2,61 6,49 4,49 5,58 4,83 4,63 4,88 4,44 5,97 4,70 5,98 6,41

Výnos IA (t/ha)

5,29 2,81 7,03 5,09 6,03 5,65 5,89 5,57 5,04 6,85 5,36 6,26 7,06

Přírůstek výnosů IA (t/ha) 1,46 0,20 0,54 0,60 0,45 0,82 1,26 0,69 0,60 0,88 0,66 0,27 0,65 Přírůstek výnosů IA (%)

38

8

8

13

8

17

Rozdíl výnosů IA-ZA (průměr za 13 sledovaných let)

27

14

14

15

14

5

10

15 %

11

Clearfield pokusy SPZO 2013/14

Humpolec a Kujavy porovnání výnosů semen jednotlivých variant (%) 125

100 % = výnos konvenčního hybridu = 6,17 t/ha

121,8

konvenční herbicid

115

112,4

111,2 106,2

Cleravis

106,5

107,0

105,3

104,5

103,0

105

100,1

99,5 95

100,0

91,6 88,2

87,4

85

75

12

15

Statistické vyhodnocení

13

CL v POP SPZO 2013/14 řepka ozimá výnos semen (t/ha)

5,2

Sortiment B, n = 10

5,1 5,0

Diference mezi nejlepší a nejslabší odrůdou = 0,48 t/ha = 9,9 % Průměrný výnos = 4,84 t/ha

4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3

14

16

POP jarní řepka SPZO 2014 výnos semen (t/ha)

54

3,0 Výnos semen (t/ha) Obsah oleje (%)

52

2,8

48 46

2,4

44

Obsah oleje (%)

Výnos semen (t/ha)

50 2,6

2,2 42 2,0 40 1,8

38

15

POP jarní řepka SPZO 2012-14 výnos semen (t/ha)

2,6

54

2,5

52 Výnos semen (t/ha)

2,4

50

2,3

48

2,2

46

2,1

44

2,0

42

1,9

40

1,8

38

Obsah oleje (%)

Výnos semen (t/ha)

Obsah oleje (%)

16

17

Martin Volf

plocha 389.298 ha Ø výnos ČR 4,03 t/ha Produkce 1,567 mil.t

3,98 3,90 4,13

4,05

3,90 3,90

4,25

4,25 3,95

Zdroj: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

18

Výnos řepky v ČR 2004 - 2014 (t/ha) 4,00 3,75 3,50 3,25 3,00 2,75 2,50

Světová produkce řepky (mil.t) 70 65 60 55 50 45 40 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 14/15

19

Produkce řepky v EU 28 (mil. t) 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 +7,3 %

+13%

12,0 Oil World

Produkce řepky v ČR (tis. tun) 1 500

2015 = pokles produkce o 20 %

1 250 1 000 750 500

20

-15 %

Ceny olejů burza ARAG (€/t) (ARAG= Amsterdam, Rotterdam, Antverpy, Gent)

800 řep oil soj oil

750

slu oil 700 650 600 550

ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 10 000 9 500 9 000 MATIF na únor 2015

8 500 MATIF na listopad 2014

8 000

21

ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 10 200 MATIF na květen 2015

10 000 9 800 9 600 9 400 MATIF srpen 15

9 200

Produkce řepky v EU (mil. tun) Ø 2010-14 21,03

2012 19,8

2013 21,23

2014 24,16

2015 20,54

D

5,31

4,92

5,78

6,69

5,00

FR

5,11

5,46

4,37

5,52

4,90

PL

2,42

2,11

2,87

3,1

2,64

GB

2,43

2,56

2,13

2,46

2,16

ČR

1,25

1,15

1,44

1,53

1,22

EU 28

Zdroj: Oil World

22

Ing. Roman Hnilička, Ph.D. Ing. Karel Říha RNDr. Tomáš Spitzer, CS.C. Agroslužba SPZO

Regulace růstu a fungicidní ochrana

Průběh počasí – podzim 2014

4,5 3,5 2,5 1,5 0,5 VII VIII

VIII IX

IX

X

X

XI

XI

XII

XII

-0,5 -1,5 -2,5 -3,5

0

-4,5 2013% normálu 2014 odch. teplot °C úhrn srážek

23

Odchylka teplot °C

Srážkovýúhrn úhrnvv%%normálu normálu Srážkový

Průběh srážek teplota-2014 podzim 2014 Srážkya2013 200200 180180 160160 140140 120 120 100 100 80 80 60 60 40 40 20 20 0

Výsledky pokusů podzim 2014 Délka kořene Hmotnost Hmotnost kořenů PrůměrPrůměr Průměr k.k. k. Délka Délka kořene kořene Hmotnost kořenů kořenů k. k. k.

150 140 130 120 110 100 90 90

% %%

Kontrola

Tilmor Tilmor Tilmor

Caryx Caryx Caryx

Magnello Magnello Magnello Magnello

Caramba Bumper S. Caramba Bumper S. Caramba Caramba Bumper BumperS. S. (Vel) (Vel) (Vel) (Vel)

Orius Orius Orius Orius (Vel) (Vel) (Vel) (Vel)

Tilmor Tilmor Tilmor Tilmor (Agrov) (Agrov) (Agrov) (Agrov)

Tilmor Tilmor Tilmor Tilmor (Super) (Super) (Super) (Super)

Tilmor (Agrov)

Tilmor (Super)

Výsledky pokusů podzim 2014 (m) Nadzemní části

Počet listů

V. veget. vrcholu

130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 Kontrola

Tilmor

Caryx

Magnello

Caramba

24

Bumper S. (Vel)

Orius (Vel)

Kvalitativní parametry porostu 2. dekáda listopadu 2014

výška rostliny 24,3 cm

počet listů 9,4 ks

v. veget. vrch. 18,5 mm

(m) nad. části 67,1 g

průměr k. k. 12,4 mm

hmotnost kořene 17,7 g

délka kořene 17,5 cm

Základem vysokého výnosu je kvalitní podzimní vývoj

Stav porostů na podzim 2014 Časně seté porosty

Optimální termín setí

Pozdě seté porosty

Problémy s přerůstáním Příjem uvolněného půdního N Rychlé zapojení porostu

Vyrovnaný porost Fáze listové růžice Optimálně zapojený porost

Problémy při vzcházení Pomalý vývoj Nevyrovnané porosty

25

Zdravotní stav – podzim 2014 Plíseň zelná

Zdravotní stav – podzim 2014 Phoma lingam Slabé porosty - fungicid

Silné porosty - regulace - fungicid Napadení listů na podzim 2014 na některých lokalitách 30 – 60 %

26

Co lze očekávat…. Na základě analogie s jinými roky je vysoce pravděpodobné, že v závěru února a v průběhu března dojde k mrazovým dnům. Problematické bývá i předjaří – půda nasycená vodou a střídání teplot vyvolává značné pohyby půdy, poškození kořenů a kořenových krčků

Jak pokračovat…. Při silném poškození listové plochy bude potřeba výrazně stimulovat činnost vegetačního vrcholu (auxiny) pomocí cukru nebo jiných C látek. Aby nebyly C látky zneužity houbami, je potřeba dodat kontaktní fungicid.

Co nejdříve dodat N, nejlépe hnojiva s vyšším obsahem NO3-. Spotřeba živin na regeneraci asimilační plochy bude vyšší. Výhodu mají porosty na podzim hnojené, se zásobou v kořenech.

27

Obnovení růstu na jaře

Cytokininy – látky, které v přítomnosti auxinů stimulují buněčné dělení Auxiny – důležité pro regulaci apikální dominance

13. 1. 2015

Regulace rostlin jaro - 2015 Počet větví

10,5

Počet větví (ks)

10,0 9,5

9,90

9,86

Metconazole

Tebuconazole

9,0 8,5

8,51

8,0 7,5 Kontrola

+ 16,1 %

28

Zdravotní stav – jaro 2015 Zdravotní stav porostů předpoklad vývoje podle stavu porostů na podzim Teplotně nadprůměrný prosinec a leden + neustále vlhké rostliny = PODPORA ROZVOJE CHOROB

Zdravotní stav – jaro 2015 Plíseň šedá

Apel Bumper Super Paroli

29

Kdy provádět ošetření Špatný zdravotní stav Řídké porosty Zabránění poléhání Přechod do generativní fáze

Regulace porostů na jaře Reakce rostlin na RR v jarním období závisí, podobně jako na podzim: Teplota v době aplikace Délka dne Intenzita růstu Důležité podmínky v období aplikace a následně po ní

30

Silné kořeny – základ úspěchu (g) 450 400

Hmotnost kořenů – podzim 2014 (20 ks) (g)

%

350 300 250

283

%

337

306

358

326

349

382

408

364

200 150 100 50 0

Kontrola

Tilmor

Caryx

Magnello Caramba Bumper S. (Vel)

Orius (Vell)

Tilmor (Agrov)

Silné kořeny – základ úspěchu Hmotnost kořenů v (g) 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Kontrola

Regulováno 2013

Kontrola

Regulováno 2014

31

Tilmor (Super)

150 145 140 135 130 125 120 115 110 105 100

Výsledky PP s fungicidy 2014

t/ha

Přírůstek produkce 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00

t/ha

12

%

10 8 6 4 2 0 Tilmor Tilmor Propulse

Caryx Tilmor Amistar X

Caryx( Agro) Staccato Tilmor (Agro) Staccato Acanto Amistar (Agro)

(Staccato + Staccato) Staccato Acanto (Trend)

Caryx Caryx Pictor

Orius (Vel) Orius (Vel) (B. S. + Mirador (Roll))

Orius Orius Bumper S.

Toprex Toprex Symetra

Výsledky PP s fungicidy 2013

Název grafu 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Tilmor Tilmor Prosaro

Tilmor (Agro) Tilmor (Agro) Prosaro (Agro)

Staccato Staccato Acanto

(Staccato + Staccato) Staccato Acanto (Trend)

Caryx Caryx Pictor

32

Orius (Vel) Orius (Vel) (B. S. + Mirador (Roll))

Orius Orius Bumper S.

Toprex Toprex Amistar X

%

Semináře SPZO – jaro 2015 Výživa a hnojení řepky ozimé Jaroslav Mráz

Odběr a export živin (kg/t sklizeného semene; semeno : sláma = 2,2) Rozdělení N u řepky

Rozdělení P2O5 u řepky

sláma 6,6 kg 29 %

sláma 14,5 kg 30 % semeno 33,5 kg 70 %

semeno 5,0 kg 53 %

semeno 16,1 kg 71 %

Rozdělení K2O u řepky

Rozdělení S u řepky

Rozdělení CaO u řepky

sláma 4,4 kg 47 %

Rozdělení MgO u řepky

semeno 6,3 kg 12 %

semeno 10,0 kg 17 %

sláma 50,7 kg 83 %

sláma 44,6 kg 88 %

33

semeno 4,3 kg 48 %

sláma 4,7 kg 52 %

Faktory ovlivňující účinnost hnojiv •

rozložení srážek (vstup do půdy, intenzita mineralizace)

•

teplota půdy (rychlost mineralizace a nitrifikace, přeměna aplikovaných hnojiv)

•

prosychání povrchové vrstvy (po aplikaci na povrch půdy omezuje prostup živin do zóny kořenů)

•

ztráty živin (únik do ovzduší, povrchové splavení a proplavení)

Fáze od aplikace do využití živin 1. prostup ke kořeni skrz půdu 2. vstup do kořene 3. zpracování v rostlině

4

34

Vlivy na rychlost účinku dusíkatých hnojiv 1. hloubka a rozložení kořenů pod povrchem půdy 2. teplota půdy v okolí kořenového vlášení 3. srážky po aplikaci hnojiv

5

Formy dusíku v půdě a v hnojivech v NO3- - dusičnanová forma negativní náboj – pohyblivá v půdě podporuje růst nadzemní hmoty – vyšší riziko při návratu mrazů

v NH4+ - amonná forma pozitivní náboj – těžko pohyblivá v půdě podporuje růst kořene

v NH2 – močovina CO(NH2)2 bez náboje (před hydrolýzou) – pohyblivá v půdě příjem i při teplotách 2°C podporuje nejdříve růst kořene - nízké riziko při návratu mrazů

35

Přeměny dusíku v půdě únik amoniaku močovinový

zpomalení účinku N

amonný

CO(NH2)2 -->

dusičnanový

NH4+

-->

NO3-

ovlivnění procesů inhibitor ureázy

inhibitor nitrifikace

Přeměna dusíku v rostlině nitrátreduktáza

NO3-

-->

nitritreduktáza

NO2-

S, Mo

--> Mn, Cu, Fe, Mg

NH4+ - vstup do aminokyselin

hnojivo

36

NH4+

Rozdělení forem N v hnojivech DASA

síran amonný

NO3 (%) 25

močovina, UREAstabil, Alzon NH2 (%) 100

NH4 (%) 75

NH4 (%) 100

DAM

LAV, Sulfan, LAS NO3 (%) 25 NO3 (%) 50

NH2 (%) 50 NH4 (%) 50

NH4 (%) 25

Modelové postupy hnojení N a S říjen podzim

0N

30 - 40 N UREAstabil, močovina**

únor

březen

duben

celkem (kg/ha)

jaro 0

1 90 - 130 N

25 - 30 S

2

3*

N

S

180 - 220

30

60 - 80 N + 30 S (30 N)

90 - 130 N

80 N

(30 N)

90 - 110 N

80 N + 30 S

(30 N)

25 - 30 S

90 - 110 N

80 N

(30 N)

kieserit, síran am.

LAV, LAS, UREAstabil, močovina***

DASA, SAM, DAM, LAV

* v případě silných porostů a dostatku srážek ** nejlépe po poklesu nočních teplot, srážky očekávány do 2 - 3 dnů po aplikaci *** srážky očekávány do 5 - 7 dnů po aplikaci

37

Proč používat listová hnojiva a stimulátory:

Listová hnojiva a stimulátory 2001 - 2014

Dodání potřebných živin Dodání biologicky aktivních látek Ovlivnění zdravotního stavu Ovlivnění růstu, vývoje a odolnosti rostlin – stres, herbicidy atd.

J OSEF ŠKEŘÍK, AGROSLUŽBA, ČLENSKÉ PODNIKY, POKUSNÉ STANICE

2

První pokusy se stimulátory 2001 - 2006

Použití stimulátorů

D Atonic Atonic

ØNa podzim normální porosty v jako stimulátor v jako regulátor

+ +

Atonic

ØNa podzim pozdě seté porosty v jako stimulátor

vNa jaře vpři regeneraci vpři prodlužovacím růstu vporosty poškozené pozdním mrazem vpři butonizaci vpři kvetení vpo odkvětu

B

2006

2005

2004

2003

2002

2001

Průměr

106

112

104

107

109 107

112

108,3

108

108,0 108,0

+ +

Rexan

+

Rexan

+

+

Rexan Sunagreen

+

105 +

+ +

Sunagreen

107

116

105

105

117

106

108

106,5

113

113,0 109,3

+ +

+

Atonic + Rex.

+

+

109,8 106,0

111

+

Atonik + Sun.

104,0

104

+

Sunagreen

107,0

108

+

Rexan

Sunagreen

K

106 +

112,0

112 110

119

112,3

108

103,0

103

Podzimní aplikace přípravku Rexan 2004 (%) Hmotnost kořenů

Průměr krčku

Počet listů

Výnos

Rexan 0,3

106

114

105

104

Rexan 0,3 + 0,3

114

115

105

107

Rexan 0,5

122

115

110

107

107

Rexan 0,3 Lokalita Mráz

Datum Přípravek Navýšení Aplikace

Agria Drásov

22.4. -6,8 °C

12.5.

Corpo Rozseč

22.4. -8 °C

29.4.

Atonic Pro 116,5 % + fungicid Atonic pro 107,8 %

CCC

123

116

Sunagreen

102

113

Kontrola

38

106 104

Výnos řepky po ošetření stimulátory 5,60

Pokusná stanice Uhříněves 2009

5,55

5,50 (t/ha)

5,50

%

102,7 103,2

104,0

Dlouživý růst

103,0 102,0

%

102,0

t/ha

5,40

103,9

5,48 5,43

5,45

Fortehum (výnos v %)

105,0 5,54

Butonizace 2006

2005

101,0

Fortehum

100,0

Fortehum

Fortehum

107

108

5,25

99,0

5,20

98,0

Fortehum Mikrotop

Fortehum + Mikrotop

110

106

5,35

5,33 100,0

5,30

2004

Průměr

104

104,0 106,7

105

108,0

7

Pozdní výsev (výnos v %) 2009

Trisol Aktivátor 1 l 105 Trisol Aktivátor 2 l

107

Trisol Aktivátor 3 l

112

Energen Aktivátor 1 l

106

Kontrola

100

2010 E. aktivátor, bór, močovina

Podzim Trisol special

107

Caramba, bór, močovina

Energen CLEANSTORM

Energen FULHUM – 1 l/ha

Kontrola

Výnos HTS t/ha g 4,95

Energen CLEANSTORM

5,42

Energen STIMUL

5,52

Energen STIMUL

5,42 t/ha

Kontrola

Butonizace

Butonizace Trisol olejniny

Trisol aktivátor

Trisol stimul + CarbonB. Trisol olejniny

E. Aktivátor Bor močovina

2006 2007 2008 2009 110 107 106

E. Fructus

116

Výnos po aplikaci přípravku Energen, pozdní setí, Uhříněves 2013, setí 18.9.2012

Výnos a HTS po aplikaci přípravků Energen Dlouž. růst

Dlouž. růst Trisol aktivátor

5,52

5,36 5,52

5,60

114,0

5,50

112,0

5,40

110,0

5,30

108,0

5,20

106,0

5,10

104,0

5,00

102,0

4,90

100,0

4,80

98,0

4,70

96,0

4,60

5,41

kontrola výnos %

39

4,95 100,0

Cleanstorm 0,6 l a 0,9 l 5,42 109,6

0 a Stimul 1 l 5,52 111,6

Fulhum 1 l a Stimul 1 l 5,52 111,5

94,0

%

2009 17.9., aplikace 21.10.

Aplikace Trisolu (výnos v %)

POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ GALLEKO 2013 Průměr kontrol

Parametr

Galleko

% na průměr

Tloušťka koř. krčku

mm

13,38

14,10

105,35

9,30

10,47

112,54 103,37

Počet listů

ks/r

Výnos při 8% vlhkosti

t/ha

4,07

4,21

Výnos

(%)

99,96

103,68

HTS

g

5,24

5,26

100,38

Olejnatost

%

43,46

43,44

99,95

Maloparcelkový pokus ve Výzkumné stanici České zemědělské univerzity v Praze Uhříněvsi

Výnos řepky po aplikaci přípravku Galleko kořen, 3 lokality, 2013/14 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 4,2

109,3

115

5,16

110

104,5 105 4,95

100,0 4,75

95

2

4,54 90 85 Kontrola 1

Galleko kořen t/ha

Kontrola 2 %

1

BBCH 52

BBCH 55

BBCH 61

3.10.2013 20.3.2014

1.4.2014

23.4.2014 xxx

xxx

t/ha

VÝNOS %

g

HTS %

xxx

xxx

6,04

100,0

5,12

100,0

xxx

6,59

109,2

5,07

99,1

3 CARAMBA 1 l/ha

ALBIT 60 ml/ha

xxx

6,38

105,6

5,00

97,6

4 CARAMBA 1 l/ha

ALBIT 60 ml/ha

ALBIT 60 ml/ha

6,34

105,0

5,02

98,0

Albit – poloprovozní pokusy 2014

%

HTS g

Graf 1: Výnos po aplikaci přípravku Albit 3 lokality, 2014

Olejnatost %

%

5,0

%

xxx

ALBIT 60 ml/ha

ALBIT 60 ml/ha

xxx

3

xxx

ALBIT 60 ml/ha

ALBIT 60 ml/ha

xxx

7,37

110,4

4,88

97,6

43,6

99,9

4

xxx

ALBIT 60 ml/ha

xxx

ALBIT 60 ml/ha

7,35

110,1

4,99

98,0

43,3

99,2

106,5

5,06

99,1

4,95 4,86

4,9

6,67 100,0 5,09 100,0 43,6 100,0

xxx

ALBIT 2 60 ml/ha

7,11

BBCH 60

průměr kontrol

VÝNOS t/ha

Aplikace III

BBCH 33 - 35

CARAMBA 1 l/ha + ALBIT 60 ml/ha ALBIT 60 ml/ha

Maloparcelkový pokus ve Výzkumném ústavu olejnin v Opavě BBCH 14

Aplikace II

BBCH 15 1 CARAMBA 1 l/ha

100 95,5

Aplikace I

4,8

104,5

103,1

4,75

4,7

44,1 101,2

100,0

4,6

4,54

4,5

95,5

4,4 4,3 Kontrola 1

Albit t/ha

40

Kontrola 2 %

průměr kontrol

106 104 102 100 98 96 94 92 90

3,47

3,38

3,40

3,00 2,80

3,32

3,27

119,3

3,14

3,20

120,5 2,93

110,0

112,4 108,1

116,3

5,10 5,00 4,90 4,80 4,70 4,60 4,50 4,40 4,30 4,20

120,0

114,2 2,89

100,7

2,91

100,0

100,0 99,3

2,60

t/ha

2,40

%

Výnos řepky po aplikaci přípravků PRP, 3 lokality, 2013/14 5,03 4,95 4,89 4,85

130,0

90,0 80,0

2,20

70,0

2,00

60,0

104,5

Přírůstek výnosu po aplikaci Lignohumátu Max v t/ha, průměr 5 lokalit

100,0 95

95,5

90

4,30

PRP SOL

PRP EVB 1

PRP kontrola průměr EVB 2 2 kontrol

Přírůstek výnosu po aplikaci přípravků Terrasorb a Agrovital (2011/2012, průměr 2 lokalit) 108,8

4,00

t/ha

104,5 %

105,3

106,5

110,0

109,0

107,2

4,10

4

115,0

113,1

4,20

4,1

t/ha

100

4,54

t/ha %

19

3,9

105

4,74

106,1 101,7

kontrola 1 1.2.2015

103,0

110

106,5

106,8 102,7

105,0

3,90

%

Výnos listová hnojiva a stimulátory 2012, 2 lokality 3,51 %

3,60

100,0 3,80

3,8

3,70

102,8 %

3,7

100,0 97,3 95,0

3,60 3,50

3,6

90,0

3,40

2009 3,866 4,041

t/ha 1.2.2015

21

Aplikace I

Aplikace II

Aplikace III

5 - 6 listů

výška řepky 25 - 30 cm

plný květ výnos

t/ha

%

Kontrola bez ošetření

kontrola bez ošetření

kontrola bez ošetření

6,59

100,0

1,25 l TSC/ha

0,625 l TSC/ha

0,625 l TSC/ha

7,1

107,9

1,25 l TSC/ha 1,75 l TSC/ha

1,25 l TSC/ha 0,872 l TSC/ha 1,75 l TSC/ha

0,872 l TSC/ha

t/ha

4,10

3,90 3,80 3,70

7,12

108,0

7,14

108,4

7,17

108,8

7,24

109,9

%

4,06

4,00

3,60 0,872 l TSC/ha

(%)

22

Přínos přípravku Nano-gro v roce 2011, Nanogro průměr 4 lokalit

Pokus Uhříněves: Terra-Sorb complex – řepka

0,872 l TSC/ha

85,0

3,30

2010 3,681 3,78

3,88

3,65

% na kontrolu

kontrola Lignohumát

Výnos v t/ha

3,5

3,50 3,40 t/ha %

41

kontrola 3,65 100,0

Nano-gro 4,06 111,1

Nano-gro -30 kg N 3,88 106,3

112,0 110,0 108,0 106,0 104,0 102,0 100,0 98,0 96,0 94,0

Pokusy YARAVITA

Hydroplus bor

Hydroplus Imber

Hydroplus Imber

2002 2003 2004 2005 2006 2007 112

Kontrola 1

Kontrola 2

Yaravita

Kontrola

Yaravita

19

19,1

19,0

9,7

9,8

10,9

14,40

14,95

Počet listů/r podzim:

7,2

11

13,8

9,2

9,3

9,7

9,18

11,75

128,1

Výnos (t/ha při 8% vlhkosti):

4,88

4,99

5,13

4,16

3,99

4,14

4,50

4,50

4,63

% na průmě r kontro l

Yaravita

Tloušťka koř. krčku (mm):1)

5,00

Výnos

(%)

99

101

104

102

98

102

100,0

102,7

102,7

HTS

G

5,17

5,17

5,28

4,79

4,56

4,51

4,92

4,90

99,4

4,88

4,99

Výnos v t/ha

4,50

Výnos

102,0

98,9

102,7 4,63 100,0

101,5 100,0 4,50

98,0 4,16

95,0

4,14 3,99

4,00

90,0 3,50

85,0 80,0

3,00 Kontrola 1 Kontrola 2

Yara Vita

Kontrola 1 Kontrola 2

Pertoltice

Olejnatost

%

44,87

45,88

45,17

43,13

43,73

43,78

44,40

44,48

5,0 4,9

104,5 5,0

kontrola

YARAVITA

průměr

Agrosol 106

103,7

104 4,9

Kontrola

Agrosol

Přírůstek výnosu

t/ha

t/ha

t/ha

6 lokalit

3,383

3,792

0,409

%

100

112,1

102

4,8

100,0

4,7

4,7

4,6

95,5

4,5

4,5

100

Agrosol

98 96 94

4,4

92

4,3

90 Kontrola 1

Yara Vita

Jizerka

100,2

Výnos řepky po aplikaci přípravků YaraVita, 3 lokality, 2014

Yara

Vita

Výnos (t/ha při 8% vlhkosti):

Kontrola 2

PRŮMĚR KONTROL

Výnos %

42

110

105,0

103,9

101,1

103,8

108

110,0

Výnos (t/ha při 8% vlhkosti):

5,13

Parametr

109

Výnos po aplikaci listových hnojiv Yara

Průměr

Kontrola 2

Jizerka

Butonizace

5,50

Kontrola 1

Pertoltice

Dlouživý růst

Výnos v %

POLOPROVOZNÍ POKUS S TECHNOLOGIÍ YARAVITA

Podzim

Pokus s listovými hnojivy na pozdním setí na stanici v Uhříněvsi 2012 - 2013

Fumag, Carbon Bor, Klomag, Sulfika

Uhříněves, pozdní setí, 18.9.

P

CarbonBor

D

B

2002 2003 2004 2005 2006 2007

Klomag SNB

Klomag SNB

CarbonBor

Fumag

Sulfika SNP

Sulfika SNB

115

107

106

110

l/ha 1

jaro, prodlužovací růst - TM s krytonoscem

jaro, tvorba poupat, kvetení - TM blýskáček

l/ha

Borosan F

3 4 5

Borosan Humine 3

Fertimag

MikroK

Fertimag

5

2

2

5

Borosan F

LovoCan

Fertimag

2

190

5

Borosan F

Borosan Humine 2

Fertimag

2

Aplikace II

Aplikace III

10.11.2012

27.4.2013

21.5.2013

Fáze porostu

4 - 5 listů

BBCH 36 - 39

plný květ

LovoCaN –

Borosan F –

Fertimag –

40 l/ha

2 l/ha

5 l/ha

F Kombi –

Borosan F –

Fertimag –

5 l/ha

2 l/ha

5 l/ha

kontrola

kontrola

kontrola

5

t/ha

Var.

Var. BorosanF 2 l/ha 7,03

100

7,25

103,1

LovoCaN 190 l/ha

7,37

104,8

Fertimag 5 l/ha

7,37

104,8

7,4

105,3

Borosan Humine 3 l/ha Fertimag 5 l/ha Borosan F 3 l/ha LVCH 4 5 l/ha Borosan Humine 3 l/ha + MgN sol 5 l/ha

Termín aplikace

Kontrola

4,87

103,0

4,95

104,7

4,72

100,0

2013

2014

Průměr

103,5

101,1

102,3

5. – 6. list prodlužování butonizace 100 % (7,03 t/ha) 100 % (7,45 t/ha) 100 % (7,24 t/ha)

Retafos, Fortestim, Campofort výnos v %

2014

5. – 6. list prodlužování

101,6

P

D B Fortestim beta Campofort Fortestim beta Campofort Retafos Fortestim beta Campofort

butonizace 5. – 6. list prodlužování

103,0

butonizace 100 %

Kontrola

%

%

Aplikace Borosan v řepce ozimé – lokalita Opava Borosan Forte 3 l/ha + LVCH2 5 l/ha

Výnos t/ha

Aplikace Lovo CaN v řepce ozimé – lokalita Opava

l/ha

kontrola

2

Aplikace I

Datum

107

Pokus s listovými hnojivy na stanici v Opavě 2012-13 podzim, 4. - 6. pravých listů TM s růst. regulátorem

Varianta

111

(7,45 t/ha)

43

2002 2003 2004 2005 2006 112 110 108 114 110 107 106 108 112 112

Hořké soli

Pokus s hnojivy UREAstabil a Amisan Uhříněves Hnojení N (hnojivo, kg N/ha)

D Hořká sůl + močovina Hořká sůl mikrotop

B 2007 2009 2010 2011 2012 2013 2007 Hořká sůl + močovina 108 hořká sůl mikrotop

104 106

podzim

prod. h.

104

111

Průměr

(kg/ha) N S

t/ha 2013 2014

t/ha

%

AMS 70 kg/ha + 115 kg/ha

US US UREAstabil + DASA 25 kg/ha 105 kg/ha

106

US

LAV

25 kg/ha 105 kg/ha

185

18

190

30

190

30

7,90

7,9 110,4

7,57

7,82

7,65 107,5

7,29

7,02

7,15 100,0

STU

106 110

Celkem

US

UREAstabil + AmisaN

LAV + DASA

DASA 60 kg/ha DASA 60 kg/ha

Výnos po aplikaci hnojiva Ensin v řepce ozimé – Výzkumná stanice ČZU – Praha Uhříněves

UREAstabil v regenerační dávce - vliv na výnos řepky (SPZO, PS Uhříněves 2013 - 2014)

výnos (t/ha)

reg. h.

8,0

počátek jarní výška řepky Před setím vegetace 15 - 20 cm

t/ha

%

t/ha

%

NPK 150 kg/ha

LAD 27 80 kg N/ha

ENSIN 300 kg/ha

7,42

105,5

7,06

99,9

7,24

102,7

NPK 150 kg/ha

LAD 27 60 kg N/ha

ENSIN 400 kg/ha

7,07

100,6

7,39

104,5

7,23

102,5

NPK 150 kg/ha

ENSIN 180 kg N/ha

7,49

106,5

7,35

104,0

7,42

105,3

NPK 150 kg/ha

LAD 27 80 kg N/ha

7,03

100

7,07

100

7,05

100

7,82

7,5

7,29 7,02

7,0 6,5 2013

UREAstabil + DASA

2014

LAV + DASA

Aplikace III

2014 Výnos

Aplikace I

7,57

Aplikace II

2013 Výnos

8,5

LAD 27 300 kg/ha

Průměr t/ha

%

Aplikace stimulátorů a listových hnojiv na jaře v období butonizace

Aplikace stimulátorů a listových hnojiv - na jaře v období regenerace rostlin – zahájení dlouživého růstu V tomto období tak můžeme rostlinám velmi významně pomoci překonat stresy a poškození po překonané zimě, případně jarního sucha.

üV této vývojové fázi mají rostliny největší nároky na živiny (zvláště Mg a S). üPříjem bývá často ovlivněn suchem i vyšší teplotou, a proto je třeba s přihlédnutím k povětrnostním podmínkám a chemickému rozboru rostlin věnovat větší pozornost foliární výživě. üDůsledkem nevyrovnané výživy bývá častý fyziologický opad květů, který nastává při neharmonické výživě N : P na počátku kvetení. üV důsledku sucha je omezen i příjem K, Mg, S, B z půdy, a proto je žádoucí uvedené prvky aplikovat foliárně, např. společně s pesticidy nebo insekticidy. üDoporučujeme proto v tomto období stimulárory nebo hnojiva s vyšším obsahem Mg a síry, ale i bóru. üVýběr doporučujeme upřesnit podle aktuálního stavu porostu.

Urychlíme tím také jarní regeneraci kořenů i listů a nastupující intenzivní růst. Listová hnojiva ( zvláště B) v tomto období je vhodné aplikovat spolu s postřikem na krytonosce. Většinu hnojiv je také možno kombinovat s DAM a dalšími kapalnými hnojivy. 41

42

44

KOREKCE VÝŽIVY OLEJNIN LISTOVÝMI HNOJIVY Luděk Hřivna Mendelu Brno Nezbytným předpokladem pro zdárný růst a vývoj rostlin i pro jejich dobrý zdravotní stav je optimální výživa. Platí to i pro porosty ozimé řepky a slunečnice. Racionální výživa může významným způsobem promluvit do tvorby výnosotvorných prvků i do kvality produktu. Rostliny přijímají zpravidla živiny povrchem kořenovým a částečně povrchem listovým. Hlavní funkce kořenového povrchu spočívá v příjmu vody a v ní rozpuštěných anorganických látek. Listový povrch slouží především k příjmu oxidu uhličitého a absorpci sluneční energie nezbytné pro základní životní projev rostlin fotosyntézu. Oba povrchy jsou spojeny vzájemnou funkční vazbou. Fotosyntéza se neobejde bez příjmu vody a minerálních látek, funkce kořenů je závislá na produkci asimilátů vznikajících v procesu fotosyntézy. Hladina asimilátů v rostlině ovlivňuje růst a funkci kořenů. Mimokořenová výživa je významným prostředkem pro úpravu výživného stavu rostlin během vegetace. Svůj význam má především při aplikaci mikroživin. Naopak u makroelementů představuje vždy jen dočasné řešení a lze ji chápat pouze jako prostředek pro překlenutí určitého, pro rostliny z pohledu příjmu živin kořeny, nepříznivého období. Rostliny mohou přijímat živiny všemi orgány – tedy i listy, stonky, květy. Mechanismus vstupu živin do rostliny nadzemními orgány je podobný jako u kořenů (VANĚK ET AL., 2002). Důležitým předpokladem působení jednotlivých živin je to, aby roztok zasáhl co největší plochu rostliny a zůstal tam co nejdelší dobu (HŘIVNA ET AL., 2012). K tomu je zapotřebí přidávat k hnojivým roztokům smáčedla (obr. 1). Obr. 1: Význam smáčedla (detergentu) při foliární výživě rostlin

45

Mimokořenová výživa nemůže nahradit plně výživu kořenovou, a proto je nutné ji chápat jako speciální opatření - tedy jako: 

doplněk výživy, hlavně pro širokolisté rostliny a u speciálních kultur



opatření pro eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin při nevhodných půdních podmínkách (nedostatek vláhy, nevhodné pH, silná sorpce apod.), poškození kořenů a pro překonání kritických období růstu rostlin, případně jako prevenci před možným poškozením rostlin (např. mrazem) apod. (VANĚK ET AL., 2002). Účinnost mimokořenové aplikace hnojiv je odvislá od vlastností aplikované látky, přídavných látek a použité koncentrace, významný je i stav rostliny (orgán, stáří, vývojová fáze, vlhkost povrchu a výživný stav), ale především od vnějších podmínek jako je teplota, vlhkost, světlo, denní doba, cirkulace vzduchu atd. Při suchém počasí je nebezpečí rychlého oschnutí postřiku a naopak dešťovými srážkami může být aplikovaná látka smyta (VANĚK ET AL., 2002). Hlavní překážkou při vstupu živin do nadzemních částí rostlin je kutikula. Ta je složena ze tří dobře odlišitelných vrstev a pokrývá pokožku (obr. 2). Svrchní část tvoří epikutikulární vosk a pod ní je uložený kutin, který obsahuje vodu odpuzující látky (mastné kyseliny, vosky). Poslední kutinová vrstva obsahuje kromě kutinu a celulózového skeletu i hydrofilní pektiny. Ty bobtnají ve vlhkém prostředí a jsou propustnější pro vodu a v ní rozpuštěné látky. Se stářím listu se samozřejmě snižuje propustnost listu pro vodu, a tím pádem i jeho schopnost přijímat živiny. Součástí listů jsou i průduchy. Ve výživě je jejich funkce omezená a slouží pouze k výměně plynů (CO2, H2O, NH3, NOx, SO2). Obr. 2: Epidermální stěna listu

Při ovlhčení povrchu listů, které je umožněno přidáním detergentů (smáčedel) ke hnojivému roztoku, se kutikula rozestoupí a umožní kontakt roztoku s buňkami epidermální části listu (RYANT ET AL., 2004). Po překonání kutikulární bariéry vstupují živiny do tzv. volného prostoru, který zahrnuje intermicelární prostory buněčných stěn a mezibuněčné prostory. Volným prostorem mohou živiny difundovat do hlubších vrstev mezofylu, obdobně jako živiny přiváděné do

46

volných prostorů listů xylémem z kořenů, a tím je zajištěna přijatelnost foliárně aplikovaných živin všemi buňkami mezofylu (obr. 3). Obr. 3: Stavba listu

Tuto fázi lze považovat za pasivní příjem živin, který není závislý na metabolismu. Ve volných prostorách se však živiny pohybují i zpět na povrch listů a mohou být vyplaveny deštěm nebo závlahou (VANĚK, 2002). Živiny jsou zapojeny do metabolických procesů až po překonání plazmalemmy, což se děje za aktivní účasti buňky. Ionty v cytoplazmě mohou být v buňce hromaděny, metabolizovány nebo transportovány symplastem do dalších buněk. Při foliární aplikaci živin jsou do volných prostorů mezofylu přiváděny jen živiny na list aplikované. Foliárně aplikovaná živina je ve zvýšené míře listem hromaděna, což může dočasně snížit její příjem z půdy a současně dochází ke zvýšení příjmu ostatních živin kořenovým systémem, a to jako důsledek metabolických změn (RYANT ET AL., 2004). Rychlost příjmu a absorbce jednotlivých živin je značně rozdílná. Kationty pronikají přes membrány rychleji než anionty (TRČKOVÁ, 2003). Listy rostlin mohou absorbovat všechny hlavní živiny a mikroprvky s rychlostí absorpce uvedenou v tabulce 4. Tab. 4: Doba absorpce 50 % celkového množství živiny Živina N (aplik. v močovině)

Doba absorpce ½ až 2 h

Velikost hydratovaného iontu 0,44 nm

Mg, Na

2-5h

0,45 nm

Zn

1 den

K

1 - 3 dny

Mn

2 dny

0,75 nm

Ca

4 dny

0,99 nm

P

5 - 10 dnů

S

7 - 8 dnů

Fe, Mo

10 - 12 dnů 47

Rychlost příjmu iontů v rostlině ovlivňuje účinnost foliární výživy. Přijaté živiny rostlinou se vyznačují rozdílnou mobilitou (tab. 5). U nemobilních živin je proto třeba postřiky opakovat nebo je provádět v době, kdy je rostlina nejvíce potřebuje. Řada živin, které jsou pomalu přijímány (ionty Fe, Mo, Mg) a v rostlinách relativně nemobilní, mohou být ve formě foliární výživy velmi účinné a mohou preventivně zajistit, případně odstranit jejich nedostatky. Při mimokořenové výživě lze dosáhnout až 85% účinnost živin, zatímco při aplikaci hnojiv přes půdu pouze 30 - 60% účinnosti v závislosti na druhu živiny. Tab. 5: Absorpce a relativní mobilita foliárně aplikovaných živin (WITTWER A BUKOVAC, 1969) Pořadí adsorpce

Pořadí mobility

Rychle: N (močovina), Rb, Na, K, Cl, Zn

mobilní: N (močoviny), Rb, Na, K, P, Cl, S

Středně rychle: Ca, S, Ba, P, Mn, Br

částečně mobilní: Zn, Cu, Mn, Fe, Mo, Br

Pomalu: Mg, Sr, Cu, Fe, Mo

nemobilní: Mg, Ca, Sr, Ba

Účinnost foliární výživy je závislá na koncentraci a dávce roztoku, která nesmí být příliš vysoká, aby nedocházelo k popálení listů. Při mimokořenové aplikaci je nutné dodržovat výrobcem doporučenou koncentraci roztoku. Značný význam mají i faktory vnějšího prostředí: vlhkost, teplota, světlo. Čím je relativní vlhkost vzduchu větší, tím déle zůstane roztok na povrchu listů a zvýší se vstup iontů do listů. Po odpaření vody, při vyšší teplotě, je příjem iontů omezen a může docházet i k popálení listů. Pro aplikaci kapalných hnojiv je výhodnější vyšší teplota a větší relativní vlhkost vzduchu. Za těchto podmínek je expozice hnojiv na povrchu listů nejdelší. Za optimální se považuje teplota 15 – 20 oC. Hnojení příliš brzy z jara, kdy jsou nižší teploty, není tedy tolik účinné. Účinnost mimokořenové výživy je odvislá také od vlastností aplikované látky, přídavných látek a použité koncentrace. Při suchém počasí je nebezpečí rychlého oschnutí postřiku a naopak dešťovými srážkami může být postřiková látka smyta. Jak již bylo uvedeno, mimokořenová výživa nemůže plně nahradit výživu kořenovou a svoje opodstatnění má zvláště jako doplněk výživy a při eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin (poškození kořenů, nedostatek vláhy, nevhodné pH, silná sorpce apod.) a pro překonání kritických období růstu rostlin. Hlavní výhodou mimokořenového hnojení je rychlost působení při kombinaci s jinými zásahy i ekonomika aplikace. Příkladem uplatnění mimokořenové výživy u olejnin je hnojení bórem. Například řepka se vyznačuje značnou dynamikou růstu. V období od konce regenerace až do tvorby šešulí rychle přirůstá sušina rostlin a ne vždy tomuto nárůstu odpovídá i dynamika čerpání jednotlivých živin. Platí to i pro bór. Z půdy rostlina bór přijímá přes kořeny. Optimální pH je 5 – 6. V rostlině je bór relativně málo pohyblivý a jeho obsah vzrůstá od nižších částí rostlin k vyšším. Zatímco jednoděložné rostliny obsahují v průměru 2 – 5 mg B.kg-1 sušiny, u dvouděložných, mezi které patří i olejniny, se jeho hladina pohybuje v rozmezí od 22 do 100 mg.kg-1 sušiny. Tyto skutečnosti nahrávají tomu, že bór může rostlinám řepky, případně jiných olejnin, často chybět.

48

Svým působením v rostlině se bór podobá fosforu. S OH- skupinami cukrů vytváří polyhydroxylové sloučeniny, které stabilizují buněčné stěny. Byl prokázán také jeho pozitivní vliv na růst meristematických (dělivých) tkání. V případě nedostatku B dochází ke vzniku jejich abnormální deformace. Významná je také úloha bóru v metabolismu cukrů. Bór tvoří estery s alkoholy a cukry, které mohou v této formě snadněji přecházet přes buněčné membrány než samotné vysoce polární molekuly cukrů. Při jeho nedostatku se translokace cukrů snižuje. Bór také zasahuje do pentozofosfátového cyklu. Nedostatek bóru blokuje tuto cestu a zvyšuje se tvorba fenolických sloučenin, které vedou k černání a nekrózám vegetačního vrcholu. Bór má také vztah k syntéze cytokininu. Jeho nedostatek snižuje syntézu cytokininu a zvyšuje hladinu auxinů. Vzniklé nekrózy u rostlin deficitních na tento prvek jsou způsobeny právě vysokou koncentrací auxinu. V řadě případů se deficience bóru kryje s deficiencí vápníku. V prvé řadě je zasažen vegetační vrchol, který odumírá a zároveň odumírá i kořenová čepička. U ozimé řepky deficience začínají od vegetačního vrcholu, kde dochází k redukci květů a šešulí, zpomaluje se dlouživý růst, rostliny mají zbytnělý stonek, který často praská a může být vstupním místem další infekce. U růstového vrcholu můžeme pozorovat intenzivní růst bočních stonků, které však brzy odumírají. U rostlin slunečnice se na horních listech tvoří chloróza, které předchází nekrotické skvrny mezi nervaturou listů. Při zvláště silných deficiencích je stonek a posléze i úbor deformován a dokonce může dojít k jeho opadu. Projevy skryté deficience B jsou u řepky častější, než výše popsané příznaky hlubokého deficitu. Proto je nezbytné pravidelně odebírat vzorky rostlin pro stanovení obsahu B v jejich sušině a pak v případě deficitu rychle reagovat postřikem hnojivy obsahujícími bór. Při stanovení dávky hnojiva vycházíme z celkové potřeby bóru, které je v podzimním období cca 70 - 100 g.ha-1 a během jarní vegetace porosty čerpají cca 400 - 500g B.ha-1. Jako příklad uplatnění B ve výživě slunečnice a řepky ozimé můžeme uvést výsledky poloprovozních polních pokusů ze 3 lokalit.

Výsledky pokusů V prvním poloprovozním pokusu byl zkoušen vliv dávek bóru v kapalném hnojivu Yara Vita Bór a Wuxal SUS Boron na koncentraci živin, výnos a obsah oleje u slunečnice. Předplodinou byla ozimá pšenice. Pokus byl založen na půdě středně těžké s těmito základními agrochemickými parametry stanovenými metodou podle Mehlicha III: půdní reakce (pH/KCl) 6,6, obsah přístupných živin: P 111, K 335, Mg 157 mg.kg-1 zeminy. Obsah S vodorozpustné 39 mg.kg-1 zeminy, obsah B 0,88 mg.kg-1 zeminy. Do pokusu byly zařazeny následující varianty (tab. 6): Tab. 6: Schéma pokusu (slunečnice) Var. č.

Schéma pokusu

Dávka bóru g.ha-1

Obsah bóru v litru hnojiva

Dávka hnojiva v l/ha

-

-

-

1.

Kontrola

2.

Yara Vita Bor B1

200

150 g

1,3

3.

Yara Vita Bor B2

400

150 g

2,6

4.

Wuxal Boron B1

190

95 g

2,0

5.

Wuxal Boron B2

380

95 g

2,0 (2x)

49

Další polní pokusy byly založeny s ozimou řepkou na 2 lokalitách. Na první lokalitě při základním hnojení bylo aplikováno 250 kg NPK.ha-1 (15 : 15 : 15). Hnojení dusíkem pak bylo realizováno ve 3 termínech a to 19.2. – 81 kg N.ha-1 (LAV 27), 13.4. – 63 kg N.ha-1 (směs DAM + SAM) a 21.4. - 24 kg N.ha-1 (SAM). Na 2. lokalitě bylo hnojení dusíkatými hnojivy během vegetace rozděleno rovněž do 3 termínů. A to regenerační 28.2. – 67 kg N.ha-1 (LAV 27), 1. produkční 48 kg N.ha-1 (DAM 390) a druhé produkční hnojení 54 kg N.ha-1 (LAV 27). Postřik bórem byl proveden podle metodiky uvedené v tab. 7. Tab. 7: Schéma pokusu (ozimá řepka) Varianta

Schéma hnojení

Ozimá řepka

1.

kontrola

bez aplikace B

2.

B1

200 g B při prod. hnojení

3.

B2

400 g B při prod. hnojení

Výsledky pokusu se slunečnicí Dobrý výživný stav rostlin se promítl i do výnosu nažek (tab. 8). Prokázalo se, že při vhodně rozložených srážkách je dostačující dávka bóru dodaná ve formě foliární výživy kolem 200 g a že při ideálním výživném stavu porostu, zabezpečeném dobrým obsahem všech přístupných živin v půdě, listová výživa B spolu s ostatními prvky zvyšuje výnos již při první aplikované dávce (var. 2, 4) o 7,4 – 8,6 % a při dvojnásobných dávkách ( var. 3, 5) o 7,4 – 9,2 %. Olejnatost nažek byla výrazně ovlivněná výnosem. U variant s nejvyšším výnosem (var. 3, 4) byla i nejnižší olejnatost. Její pokles dosáhl hodnoty 0,6 a 0,4 % oproti kontrole. Olejnatost se v průměru variant 2 a 4 (dávka B1) oproti kontrole zvýšila a dosáhla 100,7 % a u dávky B2 (var. 3 a 5) 100,5 %. Nejvyšší olejnatosti 49,3 % bylo dosaženo u varianty 2 s Hydro Plus B1 a nejnižší u var. 3 s Hydro Plus B2. Výnos nažek a olejnatost však výrazně ovlivnila produkci oleje v t/ha, která se oproti foliárně neošetřené kontrole zvýšila v průměru o 0,13 – 0,15 t/ha, což představuje nárůst o 8,2 – 9,5 %. Tab. 8: Průměrné výsledky pokusu Výnos nažek t/ha

Relativní

Olejnatost

Relativní

%

v%

%

1.Kontrola

3,26

100,0

48,4

100,0

1,57

100,0

2.Yara Vita Bor B1

3,50

107,4

49.3

101,8

1,72

109,5

3.Yara Vita Bor B2

3,56

109,2

48,1

99,4

1,71

108,9

4.Wuxal Boron B1

3,54

108,6

48,2

99,6

1,70

108,2

5.Wuxal Boron B2

3,50

107,4

49,2

101,6

1,72

109,5

Schéma pokusu

50

Produkce oleje t/ha

relat. %

Výsledky pokusů s ozimou řepkou Vývoj a růst řepky na obou pokusných lokalitách byl do značné míry nepříznivě ovlivněn průběhem počasí. Nízký srážkový úhrn v měsíci dubnu způsobil, že řepka rychle odkvetla, čímž byla silně zredukovaná doba kvetení a narušen proces opylování. Následný nedostatek srážek v květnu a počátkem měsíce června zhoršil růst a vývoj šešulí, urychlil významně průběh vegetace a nepříznivě ovlivnil hmotnost tisíce semen. Aplikace bóru měla na obou lokalitách příznivý vliv na výnos semen (tab. 9). Výnosové zvýšení o 8,1 – 8,8 % je ekonomicky efektivní. Z tabulky 10 je zřejmé, že mimokořenová výživa bórem nevede ke zvýšení obsahu tuku v semeni. Koncentrace tuku v semeni řepky korespondovala sice negativně s výší výnosu, ale rozdíly nejsou podstatné. Téměř u všech variant, kde došlo vlivem aplikovaného bóru k nárůstu výnosu, se snížil obsah tuku v semeni. Největší pokles byl stanoven na poloprovozním pokusu v lokalitě 2 (-2,1 %). Přesto se však u všech variant pohyboval obsah tuku vysoko nad hodnotou 42,0 %. Tab. 9: Výnos semen po aplikaci B Stanoviště

Lokalita 1

Lokalita 2

t.ha-1

rel. %

t.ha-1

rel. %

Kontrola

3,571

100,0

2,895

100,0

B1

3,832

107,3

3,020

104,3

B2

3,884

108,8

3,130

108,1

DT 0.05

0,316

-

0,222

-

DT 0.01

0,460

-

0,323

-

Tab. 10: Obsah tuku v semeni (% ) Stanoviště

Lokalita 1

Lokalita 2

tuk

rel. %

tuk

rel. %

Kontrola

48,2

100,0

43,7

100,0

B1

47,9

99,4

43,2

98,9

B2

46,7

96,9

43,9

100,5

Závěr Optimální výživa olejnin, stejně jako u ostatních polních plodin, je nezbytným předpokladem pro harmonický vývoj rostlin, jehož projevem v závislosti na konkrétních půdních a povětrnostních podmínkách je dobrý výnos. Výsledky poloprovozních pokusů prokázaly, že mimokořenová výživa bórem jak u slunečnice, tak u ozimé řepky je významným faktorem, který příznivě působí na výnos nažek a semene. Listová hnojiva nám umožňují dodat pohotově celkovou dávku bóru v plně přijatelné formě pro rostlinu.

51

ZMĚNY V NITRÁTOVÉ SMĚRNICI Ing. Jan Klír, CSc. VÚRV, v.v.i. Praha - Ruzyně V roce 2014 se požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech částečně změnily, a to z důvodů požadavků s odloženou účinností a vlivem novelizace nařízení vlády č. 262/2012 Sb. V polovině trvání 3. akčního programu byly přijaty změny, které jsou výsledkem jednání se zástupci Evropské komise. Novela má číslo 117/2014 Sb. a přináší změny podmínek nitrátové směrnice od hospodářského roku 2014-2015, tedy s účinností od 1. července 2014. Úpravy podmínek akčního programu nitrátové směrnice reagují na výsledky vyjednávání s Evropskou komisí o nastavení podmínek akčního programu v České republice a rovněž upřesňují odkazy na další předpisy obecného charakteru, především vyhlášku č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (§ 39). Vybrané požadavky z nitrátové směrnice jsou současně i požadavky na dotace: •

Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1): – 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb., – platí pouze ve zranitelných oblastech.

•

Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1): – 1 vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy okolo útvarů povrchových vod), – platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby.

•

Minimální požadavky pro použití hnojiv: – 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb., – platí i mimo zranitelné oblasti, pro žadatele o dotace na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015).

Změny v nitrátové směrnici s účinností od 1. ledna 2014 S účinností od 1. ledna 2014 nabyly účinnosti časově odložené zpřísněné požadavky na skladování statkových hnojiv ve zranitelných oblastech, zveřejněné již v roce 2008. Skladovací kapacity pro statková hnojiva Ve zranitelných oblastech musí mít zemědělec skladovací kapacity: 

na šestiměsíční produkci tekutých statkových hnojiv (výjimka je u hnojůvky, kde musí být kapacita na minimálně pětiměsíční produkci – upřesněno od 1. července 2014),



na šestiměsíční produkci tuhých statkových hnojiv, pokud je nelze před použitím ukládat na zemědělské půdě, např. z důvodů nevhodných půdních podmínek, velkého rozsahu meliorací apod.

Uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě Hnůj skotu nebo prasat může být uložen na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, avšak až po tříměsíčním skladování na hnojišti. 52

To neplatí pro: 

hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny,



hnůj skotu ze stelivových provozů bez produkce močůvky, který vzniká při denní spotřebě steliva nad 6 kg/DJ.

Tuhá statková hnojiva od jiných druhů zvířat (např. koně, ovce, kozy, drůbež) mohou být uložena na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, a to bez nutnosti tříměsíčního skladování na hnojišti.

Změny v nitrátové směrnici s účinností od 1. července 2014 Změny jsou stanoveny novelou nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, a to nařízením vlády č. 117/2014 Sb. Změny platí od hospodářského roku 2014-2015, tedy s účinností od 1. července 2014. Pokud jde o požadavky na hnojení, nově nelze ve zranitelné oblasti používat dusíkaté hnojivé látky (s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků a pastvy zvířat nebo jejich jiného pobytu na z.p.), pokud je půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, a to bez ohledu na hloubku promrznutí nebo výšku sněhové pokrývky. Původní podmínky vyplývaly z dosud platných obecných požadavků § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Tam však jsou vyjmenovaná omezení méně přísná, například se smí hnojit až do výšky sněhové vrstvy 5 cm nebo na zamrzlou půdu, pokud je předpoklad, že přes den její povrch rozmrzne alespoň do hloubky 5 cm. Pro hodnocení přívodu organického dusíku živočišného původu do půdy (limit 170 kg N/ha zemědělské půdy, v průměru podniku) je uveden odkaz na příslušné přílohy v nové vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. V příloze č. 3, tabulce C (tab. 3C) jsou přímo uvedeny údaje o produkci dusíku ve výkalech a moči, trusu a v dalších statkových hnojivech, již po odpočtu ztrát N ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Nově byly upraveny i požadavky na kapacitu skladovacích prostor pro skladování hnojůvky. Požadované kapacity se zvýšily z tříměsíční na pětiměsíční produkci. Produkci hnojůvky je možné vypočítat na základě ČSN 75 6190 pro stavbu zpevněného hnojiště. Dále došlo k provázání požadavků na technický stav skladovacích zařízení z hlediska ochrany vod s požadavky § 39 vodního zákona. Nesleduje se tedy pouze velikost skladů, ale i jejich stav. Byly upraveny i požadavky na používání hnojiv na pozemcích se sklonitostí nad 10°. Nově nelze používat dusíkaté hnojivé látky ani na zemědělských pozemcích s kulturou travní porost. Do této doby se podmínka vztahovala pouze na ornou půdu. Stále platí výjimka pro pastvu zvířat a pro tuhá statková a organická hnojiva. Na pozemcích s ornou půdou se sklonem nad 10° se musí tuhá statková a organická hnojiva (mimo rostlinných zbytků) zapravit do půdy do 24 hodin po aplikaci. Mimo zranitelné oblasti platí lhůta 48 hodin. Výrazně byla zjednodušena tabulka období zákazu hnojení. Nově bylo prodlouženo období zákazu hnojení v předjarním období pro jarní plodiny. Dříve avizované prodloužení období na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem od roku 2014 nebylo uplatněno. K tabulce limitů hnojení se vztahuje změna zápočtu využitelného dusíku u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem. Nyní se do limitu hnojení započítává 30 % z přívodu celkového dusíku, místo původních 40 %. Limity se u většiny plodin hodnotí za hospodářský rok. Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení k ozimé řepce sklizené až v příštím roce. Při pěstování více plodin po sobě, např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně.

53

Tabulka: Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě Klimatický region*)

0–5

6–9

Minerální dusíkatá hnojiva

Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem

1. 11. – 31. 1. (pro ozimé plodiny)

15. 11. – 31. 1. (pro ozimé plodiny)

15. 10. – 15. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

15. 11. – 15. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

15. 10. – 15. 2. (pro ozimé plodiny)

5. 11. – 15. 2. (pro ozimé plodiny)

1. 10. – 28. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

5. 11. – 28. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem**) 1. 6. – 31. 7.***) a 15. 12. – 15. 2.

1. 6. – 31. 7.***) a 15. 12. – 28. 2.

(Zdroj: NV č. 262/2012 Sb., ve znění NV č. 117/2014 Sb.)

Pravidla pro hodnocení limitů přívodu dusíku k plodinám: 

dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu,



započítání dusíku z jeho celkového přívodu u různých druhů hnojiv, pro účely hodnocení limitu hnojení: o minerální hnojiva ………………………………………………………. 100 % o hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravené kaly …………….. 30 % o hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem -

kejda prasat a digestát z bioplynové stanice (příp. jejich tekuté podíly po mechanické separaci, tzv. fugát) ……………………………... 70 %

-

ostatní hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem ………………….. 60 %



pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů,



pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3, tabulky A (tab. 3A) vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv,



limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích,



při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi,



plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby a podmínek.

54

25.01.2015

Nitrátová směrnice • Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů („nitrátová směrnice“). • Implementace nitrátové směrnice v České republice:

Změny v podmínkách pro dotace

– § 33 vodního zákona, – nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (vymezení zranitelných oblastí, 1. akční program na období 2004 – 2008), – novela nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (1. revize zranitelných oblastí, 2. akční program na období 2008 – 2012), – nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (2. revize zranitelných oblastí, 3. akční program na období 2012 – 2016), novela NV č. 117/2014 Sb.

Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684

E-mail: [email protected]

W eb: www.vurv.cz

Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1, NS)

Nitrátová směrnice a dotace

1 1 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 1 2 Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? 1 3 Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru podniku? 1 4 Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? 1 5 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod? 1 6 Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? 1 7 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? 1 8 Splňují sklady statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod?

• Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1): – 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb., – platí pouze ve zranitelných oblastech.

• Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1): – 1 vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy okolo útvarů povrchových vod), – platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby.

• Minimální požadavky pro použití hnojiv: – 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb., – platí i mimo zranitelné oblasti, pro žadatele o dotace na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015).

Minimální požadavky pro použití hnojiv

Dobrý zemědělský a environmentální stav DZES 1 • Zachovat i mimo zranitelné oblasti ochranné pásy:

1 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 2 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vodž?

– pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry – u DPB s průměrnou sklonitostí nad 7° ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.

3 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem?

• Dodržet při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, za účelem ochrany vodních organismů.

4 Je při hnojení dusíkatými hnojivými látkami zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? 5 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a travním porostu se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití?

55

Období zákazu hnojení

Období zákazu hnojení Klimatick ý region

0–5

6–9

Minerální dusíkatá hnojiva

Hnojiva s pomalu Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, uvolnitelným dusíkem upravené kaly

1. 11. – 31. 1. (pro ozimé plodiny)

15. 11. – 31. 1. (pro ozimé plodiny)

15. 10. – 15. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

15. 11. – 15. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

15. 10. – 15. 2. (pro ozimé plodiny)

5. 11. –15. 2. (pro ozimé plodiny)

1. 10. – 28. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

5. 11. – 28. 2. (pro ostatní plodiny a kultury)

1. 6. – 31. 7. (bez ozimé plodiny nebo meziplodiny) a 15. 12. – 15. 2.

1. 6. – 31. 7. (bez ozimé plodiny nebo meziplodiny) a 15. 12. – 28. 2.

Limity hnojení k plodinám Limity hnojení k plodinám

Plodina

• K jednotlivým plodinám byly stanoveny maximální limity přívodu dusíku hnojením a odpovídající průměrné výnosy hlavního produktu. • Limity se u většiny plodin hodnotí za hospodářský rok. • Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení k ozimé řepce sklizené až v příštím roce. • Při pěstování více plodin po sobě, např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně.

190

7,7

ječmen ozimý

140

6,7

ječmen jarní

110

6,0

kukuřice na zrno

230

11,0

cukrovka

210

70,0

řepka ozimá

230

4,5

kukuřice na siláž

230

60,0

jetel, vojtěška

40

10,0

trávy na orné půdě

200

10,0

trvalé travní porosty

160

8,0

zelí

250

70,0

…

…

LPIS: zemědělské kultury (NV č.

Podmínky pro dotace od roku 2015

¨

¨

Výnos hlavního produktu (t/ha)

pšenice ozimá

…

¨

Limit hnojení (kg N/ha)

307/2014 Sb.) ¨

Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (NV k LPIS); účinnost od 01.01.2015

¨

Nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor (NV ke cross compliance, NV k CC); účinnost od 01.01.2015

¨

¨

Nařízení vlády č. …/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům (NV k PP)

¨

56

Od 01.01.2015 – úprava definic zemědělských kultur Orná půda - nové členění ¤ R = standardní orná půda ¤ G= travní porost na orné půdě, do 5 let (pův. TO) ¤ U = úhor (max. 3 roky, min 1x za rok pasen nebo posečen, příp. je bez porostu) Trvalý travní porost (T) – travní porost starší než 5 let (pův. TSP) Sady (S) ¤ min. 100 stromů na 1 ha, šíře meziřadí max. 12 m ¤ min. 800 keřů na 1 ha, šíře meziřadí max. 5 m Sady nesplňující požadavky = jiná trvalá kultura (J)

Zemědělské kultury Zemědělské kultury do 31. 12. 2014 Orná půda R Travní porost - ostatní Travní porost - stálá pastvina Vinice Chmelnice Sad Školka Porost rychle rostoucích dřevin

TO TSP V C S K D

Rybník Zalesněná půda Jiná kultura Zelinářská zahrada

B L O Z

Cross compliance (NV č. 309/2014 Sb.)

Zemědělské kultury od 1. 1. 2015 Standardní orná půda R Úhor U Travní porost G Trvalý travní porost T Vinice V Chmelnice C Sad S Školka K Rychle rostoucí dřeviny D Jiná trvalá kultura J Rybník B Zalesněná půda L

Nyní pouze 3 oblasti (pův. oblast GAEC zařazena do 1. oblasti) 1. Životní prostředí, změna klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy. 2. Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin.

Jiná kultura

O

¨

Mimoprodukční plocha

M

3. Dobré životní podmínky zvířat (welfare). Požadavky se vztahují na: ¨ ¨

¨

¨ ¨

Hlavní změny proti stavu do roku 2014:

Zavedení možnosti uplatňovat tzv. systém včasného varování (Early Warning System, EWS), který svou podstatou navazuje na systém zanedbatelných porušení.

¨

Pokud je splněno – 0 % sankce. Opět možné použít pouze u požadavků, kde není přímé nebezpečí pro lidské zdraví a zdraví zvířat.

¤

dobrý zemědělský a environmentální stav = DZES (Good Agricultural and Environmental Condition, původně používána zkratka „GAEC“)

¤

povinné požadavky na hospodaření = PPH (Statutory Management Requirements, původně používána zkratka „SMR“)

Změny v cross compliance od roku 2015 Dobrý zemědělský a environmentální stav

Povinné požadavky na hospodaření ¨

Byly upraveny požadavky v oblastech:

U porušení malého rozsahu, závažnosti a odstranitelnosti může být uloženo nápravné opatření.

Změny v cross compliance od roku 2015 ¨

příjemce některých podpor podle nařízení EP a Rady (NEPR) č. 1308/2013 (např. restrukturalizace a přeměna vinic)

Změny v cross compliance od roku 2015

Změny v cross compliance od roku 2015 ¨

příjemce přímých plateb příjemce některých podpor Programu rozvoje venkova (PRV)

¨

17 SMR + 2 AEO → 13 PPH Do podmíněnosti již nejsou zařazeny pův. SMR:

¨

12 GAEC → 7 DZES Do podmíněnosti již nejsou zařazeny původní GAEC: zákaz provádění zásahů na zaplavené nebo vodou přesycené půdě (pův. GAEC 5), ¤ zákaz rozorávání travních porostů (pův. GAEC 8); ale v rámci platby za ozelenění jsou stanoveny oblasti, kde rozorávat nelze, ¤ podmínka minimální péče o travní porosty, již neplatí výška porostu 30 cm po 31.10. (pův. GAEC 9). ¤

požadavky na oznamování nákaz, mimo TSE (původní SMR 13, 14, 15), ¤ požadavky na používání upravených kalů (původní SMR 3), ¤ minimální požadavky na používání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin (POR) pro žadatele o dotace na agroenvironmentálně-klimatická opatření (pův. 5a, 8a); nově budou kontrolovány samostatně, přímo v rámci AEKO. ¤

¨

57

Nově bude součástí standardů DZES kontrola ochranných pásů u postřiků, ve vztahu k vodním organizmům.

Dobrý zemědělský a environmentální stav

Změny v cross compliance od roku 2015 GAEC 11

→

DZES 1

GAEC 10 GAEC 12

→ →

DZES 2 DZES 3

GAEC 1

→

DZES 4

GAEC 2 GAEC 3+4

→ →

DZES 5 DZES 6

GAEC 6+7

→

DZES 7

GAEC 5 → podmínky) GAEC 8 → GAEC 9

→

DZES 1 „Ochranné pásy podél útvarů povrchových vod“ Zachovat i mimo zranitelné oblasti ochranné pásy (stanovené podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb.).:

¨

¤

(neplatí pro pastvu ani pro statková hnojiva rostlinného původu – sláma apod.) ¤

zrušen (nevhodné půdní

zrušen (sečení TTP na 30 cm)

Dobrý zemědělský a environmentální stav DZES 3 „Ochrana podzemních vod před znečištěním“

DZES 2 „Zavlažovací soustavy“ Pokud je v souladu s § 6 odst. 1 vodního zákona využíváno zvláštní technické zařízení k zavlažování, předloží žadatel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, které bylo vydáno v souladu s vodním zákonem.

Při manipulaci se závadnými látkami zajistit ochranu povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí a zamezit vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních bez platného povolení.

¨

Závadné látky skladovat tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a zároveň zajistit, aby technický stav skladovacích zařízení závadných látek splňoval kvalitativní požadavky vodního zákona.

DZES 4 „Zachování minimálního pokryvu půdy“ ¨ Na DPB s druhem zemědělské kultury standardní orná půda a sklonitostí nad 5° zajistit po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo uplatnit alespoň jedno z opatření:

DZES 3 (pokračování)

¨

¨

Dobrý zemědělský a environmentální stav

Dobrý zemědělský a environmentální stav

¨

u DPB s průměrnou sklonitostí nad 7° ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem

Dodržet při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost od břehové čáry, za účelem ochrany vodních organizmů.

¨

zrušen (rozorání TTP)

Dobrý zemědělský a environmentální stav

¨

pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry

Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zajistit provedení zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek. Vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek.

¤

ponechání strniště sklizené plodiny do založení porostu jařiny*

¤

podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby, až do založení porostu jařiny*

¤

osetí meziplodinou do 20.09., ponechání porostu min. do 31.10.

Možnost orby k zapravení statkových hnojiv (mimo hnojiv z chovu drůbeže) nebo organických hnojiv, a to v dávce 10 – 50 t/ha. Pozn.: * “založením porostu jařiny“ se rozumí i potřebná předseťová příprava a v jejím rámci např. i jarní orba

58

Dobrý zemědělský a environmentální stav

Dobrý zemědělský a environmentální stav DZES 5 „Omezování eroze“

DZES 5 (pokračování)

Na ploše DPB označené v evidenci půdy jako půda:

Na ploše dílu PB označené v evidenci půdy jako půda:

¨

mírně erozně ohrožená (MEO) vodní erozí zajistit, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. Uvedené podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha z.p. za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás z.p. o min. šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou, a na kterém bude žadatelem pěstována jiná než erozně nebezpečná plodina.

¨

silně erozně ohrožená (SEO) vodní erozí zajistit, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin, travních nebo jetelotravních směsí

Dobrý zemědělský a environmentální stav

Dobrý zemědělský a environmentální stav

DZES 6 „Zachování organických složek půdy“ ¨ Nzbytky a současně na minimálně 20 % užívané orné půdy zajistit každoročně: ¤ aplikování tuhých statkových nebo organických hnojiv minimálně v dávce 25 t/ha, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže minimálně v dávce 4 t/ha; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin, například slámy, není stanovena minimální dávka, nebo ¤ pokrytí tohoto % výměry, popřípadě části v termínu minimálně od 01.06. do 31.07. porostem N vázajících plodin (cizrna, čočka, fazol, hrách, peluška, jetel, komonice, lupina, sója, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec); popř. jejich směsí; porosty lze zakládat epálit bylinné i jako podsev do krycí plodiny, nebo směsi s travami v případě, že zastoupení trav nepřesáhne 50 %.

DZES 7 „Krajinné prvky, invazní rostliny“ ¨

Nezrušit a nepoškodit krajinný prvek a druh zemědělské kultury rybník, včetně zákazu řezu dřevin v době od 31.03. do 01.11.; uvedené podmínky se nevztahují na zásahy provedené se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny.

¨

Zajistit na dílu půdního bloku regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu; zároveň zajistit regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.

Přímé platby od roku 2015 (NV v

Přímé platby od roku 2015 (NV v

návrhu)

návrhu)

Systém jednotné platby na plochu (SAPS) - do 31.12.2020.

Mezi přímé platby patří:

¨

¨

¨

Nový systém je vícesložkový – dosavadní plošné platby (SAPS) budou pouze jednou částí plateb.

¨

Jednotná platba na plochu zemědělské půdy (SAPS)

Platby budou poskytovány pouze „aktivním zemědělcům“.

¨

Platba pro mladé zemědělce (příplatek 25 % k SAPS)

Platby budou vypláceny pouze na zemědělskou plochu udržovanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin.

¨

Platba za ozelenění („greening“)

¨

Platby vázané na produkci

59

Přímé platby od roku 2015 (NV v návrhu) Žadatel musí být: ¨ Zemědělský podnikatel ¤ zaregistrovaný u místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností ¤ evidovaný v registru zemědělských podnikatelů ¨ Aktivní zemědělec ¤ neprokazuje se u subjektů s celkovou částkou přímých plateb (PP) menší než 5 000 EUR za rok (cca 20 ha) ¤ subjekt provozující letiště, železniční služby, vodárny, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály (negativní seznam činností) bude muset prokazovat, že n roční částka PP tvoří min. 5 % nezemědělských příjmů nebo n příjmy ze zemědělské činnosti tvoří min. 1/3 celkových příjmů

Přímé platby od roku 2015 SAPS + mladý zemědělec

Mladý zemědělec

Základní platba ¨

¨

¨

¨

¨

¨

Až do roku 2020 bude pro výplatu přímých plateb používán systém jednotné platby na plochu (SAPS). Minimální výměra zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu je 1 ha. Zemědělská půda musí být evidovaná na žadatele v LPIS ode dne doručení žádosti o platbu do 31.08. Odhad sazby SAPS je cca 130 EUR/ha (cca 3 500 Kč/ha). Degresivita - snížení platby o 5 % z části nad 150 tis. EUR.

¨

Mladí zemědělci jsou po dobu 5 let od zahájení činnosti podporováni navýšením sazby SAPS o 25 % (cca 870 Kč/ha), pouze do výměry 90 ha. Tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od založení podniku do prvního podání žádosti o přímé platby. Mladým zemědělcem se rozumí: fyzická osoba zakládající nový podnik, max. 5 let před podáním žádosti na přímé platby, která v roce podání žádosti o SAPS nedosáhla věku 40 let ¤ právnická osoba musí být řízena mladým zemědělcem, který splňuje definici žadatele fyzické osoby, plní funkce statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu z více než 50 % ¤

Ozelenění („greening“) Na greening je vázána část přímých plateb (cca 2 000 Kč/ha) ¨

Přímé platby od roku 2015 Ozelenění („greening“)

¨

¨

60

Postupy příznivé pro životní prostředí: ¤

diverzifikace plodin

¤

zachování trvalých travních porostů (TTP)

¤

plocha využívaná v ekologickém zájmu (EFA)

Odpovědi na časté dotazy: ¤

hodnotí se za celý podnik, který má např. 2 od sebe vzdálené farmy

¤

i drobné nesplnění má za následek ztrátu 2 000 Kč/ha z.p. podniku

Další možnosti způsobilosti pro platbu za ozelenění: ¤

splnění podmínek pro ekologické zemědělství

¤

využití tzv. rovnocenných postupů AEKO PRV „Zatravňování orné půdy“, „Biopásy“ a “Ochrana čejky chocholaté“ (platné od roku 2016); platba AEKO bude přitom adekvátně snížena

Diverzifikace plodin (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013, čl. 44) ¨ ¨

¨

¨

¨

¨

Diverzifikace plodin

Výměra orné půdy do 10 ha – stačí jedna plodina. 10 - 30 ha orné půdy – min. 2 plodiny, hlavní plodina nesmí být na více než 75 % orné půdy. Nad 30 ha orné půdy – min. 3 plodiny, hlavní plodina nesmí být na více než 75 %, dvě hlavní plodiny na více než 95 %. Nemusí plnit podniky s více než 75 % o.p. pro produkci bylinné píce či trav (vč. kombinace s úhorem) či více než 75 % TTP, přičemž zbývající orná půda nesmí činit více než 30 ha. Deklarace jednotlivých plodin bude uváděna každoročně v jednotné žádosti (2015). Osevní sled z Portálu farmáře. Kontrola plnění bude probíhat v období od 01.06. do 31.08. Např. jetel v podsevu v obilí sklizeném nazeleno – po 01.06. bude ještě „oves“ nebo už „jetel“.

Jednotlivou plodinou se rozumí: ¨

plodina podle rodu (např. pšenice x kukuřice)

¨

ozimá x jarní varianta (např. pšenice ozimá x pšenice jarní)

¨

u brukvovitých, lilkovitých a tykvovitých plodin podle druhu (např. lilek brambor x lilek rajče)

¨

úhor (U)

¨

tráva na orné půdě (G)

¨

směs jednotlivých plodin

Zachování trvalých travních porostů

Plocha využívaná v ekologickém zájmu - EFA

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013, čl. 45)

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1307/2013, čl. 46)

Zrušení podmínky plošného zákazu rozorání TTP (GAEC 8). Zákaz rozorání trvalých travních porostů (změna kultury v LPIS z T na R) ale i nadále platí v následujících územích: ¨ Natura 2000, ¨ 1. zóna CHKO a NP, které se nenacházejí v oblastech Natura 2000, národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a přírodní památky, ¨ pásy o šířce minimálně 12 m, které přiléhají k vodnímu útvaru, ¨ silně erozně ohrožená (SEO) půda, ¨ v LPIS vymezené podmáčené a rašelinné louky, ¨ III. aplikační pásmo zranitelných oblastí (ZOD). Nesnížit poměr travních porostů vůči celkové zemědělské půdě o více než 5 %. Tento limit bude sledován na úrovni celé ČR.

Podniky s více než 15 ha orné půdy - vyčlenit min. 5 % orné půdy jako plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA). Evropská komise připraví do 31.03.2017 hodnotící zprávu o výsledku aplikace EFA (případné navýšení na 7 %). ¨ Výjimka (75 % TTP, 75 % o.p. píce, úhor a zbytek do 30 ha). ¨ EFA v ČR pro rok 2015 (výběr z 10 možností EU): půda ležící ladem (úhor) krajinné prvky (KP) ¤ souvrať ¤ plochy s rychle rostoucími dřevinami (RRD) ¤ zalesněné plochy ¤ plochy s meziplodinami ¤ plochy s plodinami, které poutají vzdušný dusík ¤ ¤

¨

Každá plocha bude přepočtena váhovým koeficientem, kterým se zohlední přínos dané plochy.

Úhor ¨ ¨ ¨ ¨ ¨

Krajinné prvky

Přepočtový koeficient 1,0 Doba trvání max. 3 roky. Udržování úhoru 01.01. - 15.(31.)07. posledního roku. Zákaz hnojení. Zasetí ozimé plodiny po ukončení úhoru, do 31.10.

Mez (1,0) ¨ Terasa (1,0) ¨ Travnatá údolnice (1,0) ¨ Skupina dřevin (1,5) ¨ Stromořadí (2,0) ¨ Solitérní dřevina (1,5) ¨ Příkop (2,0) Krajinné prvky vnější musí přiléhat k DPB s kulturou orná půda (u příkopu, meze, stromořadí, terasy – delší stranou) ¨

Úhor s porostem ¨ Založení plodiny, která nesmí být sklizena ani pasena. ¨ Zákaz používání POR. Úhor bez porostu ¨ Zákaz na SEO a MEO. ¨ Lze použít herbicidy.

61

Plochy s RRD na výmladkových plantážích

Souvrať Přepočtový koeficient 1,5

¨

¨

Šíře souvratě 1-20 m. Maximální plocha souvratě v rámci dílu půdního bloku 20 %. Doba trvání souvratě od založení hlavní plodiny do 15.07. Na souvrati založení jiné plodiny než plodina hlavní uvnitř pozemku, která nesmí být sklizena ani pasena. Zákaz hnojení do doby sklizně hlavní plodiny.

¨ ¨

¨ ¨

¨

¨

¨

¨

¨ ¨

¨

¨

¨

Přepočtový koeficient 1,0 Zalesněné plochy zemědělské půdy evidované v LPIS. Lesní porosty založené výsadbou v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. b) bodu ii) nařízení Rady č. 1307/2013. Zalesňování zemědělské půdy dle dotačního titulu Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a Programu rozvoje venkova (PRV) 2007 – 2013, resp. 2014 - 2020.

¨

Přepočtový koeficient 0,3

¨

Na zelené hnojení nebo pro zajištění pokryvu půdy v mimovegetačním období.

¨

Založeny výsevem směsi plodin různých rodů (max. 90 % rostlin jedné plodiny při kontrole na místě) uvedených v seznamu nebo podsevem trav do hlavní plodiny.

¨

Letní varianta meziplodin na zelené hnojení zasetá do 31.07. a ponechána na pozemku do 20.09.

¨

Podzimní varianta určená k pokryvu půdy v zimním období zasetá do 20.09. a ponechána na pozemku do 31.10.

¨

Nelze využít meziplodiny podporované dotačně ze starých AEO.

¨

Není vyžadováno certifikované ani farmářské osivo.

Meziplodiny ¨

¨

Plantáž založena z druhu nebo křížence stanovených dřevin. Zákaz hnojení minerálními hnojivy a používání POR.

Plochy s meziplodinami

Zalesněné plochy

¨

Přepočtový koeficient 0,3 Zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou, která je rovnoměrně a souvisle osázená dřevinami. Podnože a výmladkové pařezy dřevin zůstávají po sklizni v půdě a v nové sezoně z nich vyrůstají nové výhonky, a to v minimálním počtu 1 000 životaschopných jedinců na 1 ha. Do plochy RRD se započítává související manipulační prostor (definováno v nařízení k LPIS).

Plochy s plodinami, které poutají dusík

Směsi bude možné zakládat z následujících druhů: bér vlašský, čirok zrnový, hořčice bílá, jetel nachový (inkarnát), jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, koriandr setý, kostřava červená, krambe habešské, lesknice kanárská, lnička setá, lupina žlutá, mastňák habešský, peluška (hrách setý rolní), pohanka obecná, proso seté, ředkev olejná, řepka jarní, sléz krmný, slunečnice roční, srha laločnatá, svazenka vratičolistá, světlice barvířská (saflor), vikev panonská, žito trsnaté (lesní)

¨ ¨

¨

¨

Trávy do podsevu: bojínek luční, Festulolia sp., jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, kostřava červená, kostřava luční, kostřava rákosovitá, srha laločnatá

¨

62

Přepočtový koeficient 0,7 Plodiny uvedené v seznamu (cizrna, čočka, fazol, hrách, včetně pelušky, jetel, komonice, lupina, sója, vojtěška, úročník, vikev, bob, vičenec) budou pěstovány na pozemku minimálně v období od 01.06. do 15.07. (kontrola porostu nebo posklizňových zbytků na místě). Pokud jsou plodiny ve směsi, musí být plodiny poutající vzdušný dusík více než 50 % (kontrola na místě). Po sklizni jednoletých plodin nebo pokud dojde k zrušení porostu víceletých plodin, bude založena ozimá plodina do 31.10. Není vyžadováno certifikované ani farmářské osivo.

PODMÍNKY PODMÍNĚNOSTI PRO NOVÉ OBDOBÍ SZP PLATNÉ OD 1. 1. 2015 Mgr. Dana Koubová Informace MZe ze dne 8. 1. 2015 (zdroj www.agronavigator.cz) Dne 18. 12. 2014 bylo publikováno nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor, ve kterém jsou pro nadcházející rok s účinností od 1. ledna 2015 připraveny povinné požadavky na hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jejichž plnění je závazné pro všechny zemědělské subjekty, které žádají o přímé platby, některé podpory Programu rozvoje venkova a některé podpory společné organizace trhu s vínem. Změny v podmínkách kontrol podmíněnosti pro nadcházející období, které bylo nutné provést s ohledem na změny související evropské legislativy, se dotýkají zejména odlišného uspořádání požadavků a standardů, některé požadavky a standardy nejsou již v nadcházejícím období uplatňovány a v rámci standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu byly doplněny některé podmínky v souladu s již zmíněnou úpravou evropské legislativy.

Požadavky a standardy U stanovených požadavků a standardů k plnění podmínek podmíněnosti dochází k úpravě označení a změně číslování. Označení, na které jsme si již zvykli, zkratka SMR (Statutory Management Requirements) pro označení povinných požadavků na hospodaření, je nahrazena označením PPH (povinné požadavky na hospodaření). Dochází také ke změně označení standardů známých pod zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions), které budou uváděny pod zkratkou DZES (dobrý zemědělský a environmentální stav). Přehled změn v označení povinných požadavků na hospodaření: 2014 navazující požadavky 2015 SMR 1 ochrana ptáků

PPH 2 ochrana ptáků

SMR 3 kaly

pouze jako požadavky národní legislativy

SMR 4 nitrátová směrnice

PPH 1 nitrátová směrnice

SMR 5 ochrana EVL

PPH 3 ochrana EVL

5a AEO hnojiva

pouze jako požadavky PRV

SMR 6 označování a evidence prasat

PPH 6 označování a evidence prasat

SMR 7 označování a evidence skotu

PPH 7 označování a evidence skotu

SMR 8 označování a evidence ovcí a koz

PPH 8 označování a evidence ovcí a koz

8a AEO přípravky na ochranu rostlin

pouze jako požadavky PRV

SMR 9 přípravky na ochranu rostlin

PPH 10 přípravky na ochranu rostlin

SMR 10 zákaz používání hormon. látek

PPH 5 zákaz používání hormon. látek

SMR 11 potravinové právo

PPH 4 potravinové právo

SMR 12 TSE

PPH 9 TSE

63

2014

navazující požadavky 2015

SMR 13 tlumení kulhavky a slintavky

ukončení k 31. 12. 2014

SMR 14 vezikulár. choroby prasat

ukončení k 31. 12. 2014

SMR 15 katerál. horečka ovcí

ukončení k 31. 12. 2014

SMR 16 ochrana telat

PPH 11 ochrana telat

SMR 17 ochrana prasat

PPH 12 ochrana prasat

SMR 18 ochrana hospodář. zvířat

PPH 13 ochrana hospodář. zvířat

Dále nejsou již zařazeny požadavky kalové směrnice (aktuální SMR 3) a požadavky na včasné oznamování nákaz u zvířat (aktuální SMR 13 – tlumení slintavky kulhavky, SMR 14 – tlumení některých nákaz a opatření týkající se vezikulární choroby prasat, SMR 15 – tlumení katarální horečky ovcí), a nebude tak v rámci podmíněnosti probíhat jejich kontrola. V rámci podmíněnosti nebudou také dále prováděny kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (aktuální 5a/AEO 1 - 6 a 8a/AEO 7 - 10) agroenvironmentálních opatření, které však zůstávají nadále platné pro splnění podmínek agroenvironmentálně-klimatických opatření v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 - 2020. Podmínky pro zachování dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy jsou řešeny v rámci sedmi standardů, které se týkají: 1. ochranných pásů podél vodních toků 2. zavlažovacích soustav 3. ochrany podzemních vod před znečištěním 4. minimálního pokryvu půdy 5. minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze 6. zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť 7. zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin. Nadále nejsou v rámci Kontroly podmíněnosti uplatňovány podmínky minimální péče o travní porosty (aktuální GAEC 9) a zákazu přeměny kultury travní porost na ornou půdu tzv. rozorání (aktuální GAEC 8). Pravidla ochrany trvalých travních porostů jsou pro nové období SZP řešeny v rámci plnění podmínek pro poskytování přímých plateb (greening).

Stručný přehled podmínek pro standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu: 1.

Dodržení ochranných pásů podél vodních toků

Standard obsahuje tři požadavky na zachování ochranného pásu podél vodních toků uvnitř i vně zranitelných oblastí: a) pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; a u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí převyšující 7 stupňů ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a

64

b) dodrží při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou ochrannou vzdálenost za účelem ochrany vodních organismů od břehové čáry. 2.

Povolení pro užívání zavlažovacích soustav

Standard obsahuje požadavek na držení povolení k nakládání s vodami pro uživatele technických zařízení k zavlažování tj. těch, pro jejichž provoz je třeba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii. 3.

Ochrana podzemních vod před znečištěním

Standard obsahuje požadavky stanovené § 38 a 39 vodního zákona k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí při manipulaci, skladování a vypouštění závadných látek. 4.

Zachování minimálního pokryvu půdy

Standardem jsou stanoveny požadavky pro zachování minimálního pokryvu půdy na DPB převyšující 5 stupňů průměrné sklonitosti. Navrženo je pět způsobů plnění, ze kterých si bude mít možnost vybrat necelých 10 tisíc zemědělských subjektů hospodařících na výše uvedeném podílu zem. půdy. Možnostmi plnění tohoto standardu, které jsou definovány tak, aby zajišťovaly pokryv půdy, umožňovaly přípravu půdy pro další plodiny a současně a také splňovaly podmínky Integrované ochrany rostlin. Čtyři z uvedených možností předpokládají minimální pokryv půdy zachováním strniště včetně podmítnutého nebo založením porostu ozimů nebo meziplodin a následně provedení případné jarní orby. Pátá možnost umožňuje provedení podzimní orby v jakékoli zemědělcem zvolené hloubce včetně hluboké orby a přenechání tohoto stavu až do jarního období. Tato možnost samotnou operaci orby doplňuje dalšími benefity pro zlepšení stavu půdy – zapravení hnojiv, resp. doplnění organických látek. 5.

Dodržení minimální úrovně obhospodařování půdy k omezování eroze

Standard upravuje podmínky pěstování erozně nebezpečných plodin na mírně a silně erozně ohrožených půdách vymezených v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). 6.

Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť

Standardem je stanoven zákaz pálení bylinných zbytků a jsou stanoveny podmínky pro aplikaci hnojiv pro zachování úrovně organických složek v půdě. 7.

Zachování krajinných prvků a opatření proti invazním druhům rostlin

Standard upravuje povinnost nerušení a nepoškozování krajinných prvků včetně zákazu řezu v období od 31. března do 1. listopadu a povinnost regulace invazních rostlin.

Systém vyhodnocování Pro účely hodnocení při zjištění porušení stanovených podmínek bude i dále platit, že za méně závažná, tzv. zanedbatelná porušení, bude možné neuložit sankci (snížení dotace) v případě, že žadatel splní uložená nápravná opatření. Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/kontroly-podminenosti-cross-compliance1/aktuality/index-5.html

65

ŘEPKOVÝ OLEJ – KRÁL MEZI OLEJI Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.1, Ing. Petr Zehnálek2, Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. 3 1 Vím, co jím a piju, o.p.s. Praha, 2ÚKZÚZ Hradec nad Svitavou, 3SPZO Úvod Řepka olejka je naší nejrozšířenější olejninou. Podstatná část řepkového oleje v České republice se však zpracovává na methylestery, které jsou dle požadavků legislativy přimíchávány do motorové nafty v množství 6 %. Běžný spotřebitel má řepkový olej zafixován jako surovinu pro technické účely a nezná složení řepkového oleje, a tím ani jeho význam z hlediska výživy. Řepkový olej má řadu nutričních předností. Z běžně používaných olejů má nejnižší obsah nasycených mastných kyselin (SAFA). Z hlediska obsahu omega 3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) patří k nejvýznamnějším zdrojům rostlinného původu této skupiny mastných kyselin (MK).

Nevhodná skladba konzumovaných tuků v naší populaci Vysoká konzumace SAFA je problémem celé řady zemí, stejně jako nedostatečný příjem omega 3 PUFA. Pro SAFA je tolerovaný příjem 10 % z celkového příjmu energie (FAO 2010), což odpovídá přibližně 20 g denně. Češi konzumují nadbytek SAFA (16,9 % z celkového příjmu energie), mnohem více než většina států v Evropě i na celém světě (Micha et al. 2014). Příjem omega 3 PUFA s prodlouženým řetězcem, v ČR vyskytujících se v rybách, je 145 mg/den (Micha et al. 2014). To je méně než doporučovaných 250 mg/den. Příjem omega 3 PUFA rostlinného původu je 1 364 mg/den (Micha et al. 2014). To je v dolní části intervalu doporučovaných výživových dávek. Tento příjem postačuje pro zajištění základních funkcí v organismu, pro dosažení kardioprotektivních účinků by bylo účelné příjem zvýšit alespoň nad 2 g denně. Na základě soudobých vědeckých poznatků existují přesvědčivé důkazy, že záměna SAFA za PUFA snižuje rizika srdečně cévních onemocnění (FAO 2010). Dopady změn stravovacích návyků mohou být velmi významné. Záměna SAFA za PUFA na úrovni 5 % z celkového příjmu energie vedla ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění (KVO) o 42 % (Hu et al. 1997). Nejúčinnější způsob, jak snížit spotřebu SAFA, představuje alternativní použití rostlinných olejů a tuků s nutričně vyváženým složením místo tuků živočišných v různých aplikacích studené i teplé kuchyně. Pozornost by měla být zaměřena na celkové složení tuků v těchto výrobcích. Vedle nižšího obsahu SAFA by měly být vybírány výrobky s vyšším obsahem omega 3 PUFA. Používání řepkového oleje v potravinářském průmyslu (například výroba margarinů, majonéz) i k přímé spotřebě v domácnostech je v souladu s výše uvedenými trendy ve výživě – snižování konzumace SAFA a jejich efektivní záměna za PUFA.

Vliv konzumace řepkového oleje na rizikové faktory KVO Záměna nasycených mastných kyselin za nenasycené založená na konzumaci řepkového oleje, byla testována v řadě studií. Řepkový olej byl podáván intervenovaným skupinám přímo nebo i prostřednictvím výrobků z něj vyrobených, např. margarinů. U jednotlivých studií byla kromě výsledného efektu vyhodnocována i kvalita odborného zpracování. Tabulka I uvádí výsledky 9 studií, které byly vyhodnoceny z hlediska designu i účinku jako velmi dobře provedené. Z údajů v tabulce vyplývá, že v rámci těchto studií nahradily MUFA+PUFA řepkového oleje SAFA ve stravě v průměru na úrovni 8 % z celkového příjmu energie, což představuje při doporučovaném denním příjmu energie pro dospělou osobu 2 000 kcal konzumaci přibližně 18 g MUFA+PUFA řepkového oleje místo SAFA pocházejících z jiných tuků. Hladina celkového cholesterolu v důsledku těchto záměn poklesla v průměru o 11 % a hladina LDL-cholesterolu o 15 %.

66

Tab. 1: Změny v příjmu nenasycených mastných kyselin a vliv na hladinu celkového a LDL-cholesterolu ∆(MUFA ∆celkový ∆LDL ∆(MUFA+PUFA) +PUFA) cholesterol cholesterol (g/2000 kcal) (% en.) (%) (%) Baudet and Jacotot 1988 9,5 21,2 -17,0 -21,0 Karvonen et al 2002 3,3 7,3 -5,1 -6,6 Kratz et al 2002 11,5 25,5 -14,3 -17,5 Matheson et al 1996 2,1 4,7 -7,0 -10,0 Noakes and Clifton 1998 7,6 16,9 -8,4 -12,8 Seppanen-Laakso et al 1992 5,4 12,0 -3,0 -6,4 Uusitupa et al 1994 13,4 29,7 -21,6 -29,5 Valsta et al 1992 9,1 20,2 -15,5 -24,0 Wardlaw et al 1991 10,0 22,2 -8,8 -11,8 Průměr 8,0 17,7 -11,2 -15,5 ∆(MUFA +PUFA) – změna příjmu nenasycených MK, ∆celk.-C – změna hladiny celkového cholesterolu, ∆LDL-C – změna hladiny LDL - cholesterolu Studie

Soutěž „O nutričně nejkvalitnější řepku“ Již sedmým rokem probíhá soutěž „O nutričně nejkvalitnější řepku“. V roce 2008 zvítězily odrůdy Labrador, Aviso a Radost, v roce 2009 Appolon a Labrador, v roce 2010 Exfile a opět Labrador, v roce 2011 Jumper a opět Labrador, v roce 2012 DK Explicit a Jumper, v roce 2013 DK Sensei a opět Jumper. Jak dopadlo hodnocení odrůd v obou kategoriích v roce 2014, ukazují tabulky II a III. Odrůdy jsou seřazeny sestupně dle klesajícího indexu „I“. Tab. 2: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v nově registrovaných odrůdách (průměr z let 2012 až 2014) Odrůda Astronom DK Exception Factor KWS DK Impression CL Arabella SY Alissa SY Saveo Bonzzai Diego Oriolus

% obsah kyseliny linolové linolenové 19,73 20,75 19,31 18,51 20,11 18,15 17,54 17,78 17,52 16,17

10,82 9,61 10,27 10,50 9,32 10,03 10,23 9,54 8,93 8,95

Hodnota indexu "I" 41,37 39,97 39,84 39,52 38,75 38,22 38,00 36,85 35,37 34,06

Index „I“ je dán obsahem esenciálních mastných kyselin vypočítaným dle vzorce: I = % LA + 2 * % ALA, kde % LA odpovídá procentuálnímu obsahu kyseliny linolové a % ALA obdobně procentuálnímu obsahu kyseliny alfa-linolenové v oleji jednotlivých odrůd. Složení olejů je vyjádřeno průměrnými hodnotami z rozborů za 3 roky v případě nově registrovaných odrůd. Poslední výsledky jsou započteny z nové sklizně. V každém roce jsou analyzovány odrůdy z jednoho pokusného místa. Dvojnásobné započtení obsahu kyseliny alfa-linolenové v rámci indexu „I“ zdůrazňuje menší dostupnost omega 3 polynenasycených mastných kyselin v rámci existujících přírodních zdrojů. 67

Tab. 3: Obsah esenciálních mastných kyselin a hodnoty indexu „I“ v odrůdách aktuálně zkoušených v pokusech pro Seznam doporučených odrůd v ročníku 2013/2014 (průměr z let 2012 až 2014) Odrůda DK Exquisite Inspiration DK Sensei DK Explicit NK Grandia Bonanza DK Exstorm NK Morse DK Excellium PT205 Arizona Harry Xenon PR46W26 Sherpa Marathon Rescator Slaki CS Arot DK Exssence Sidney

% obsah kyseliny linolové linolenové 19,43 18,77 19,29 19,54 18,23 18,82 18,65 18,42 18,45 18,26 18,96 18,09 16,56 18,16 18,47 18,73 16,98 18,39 16,53 14,77 9,13

10,29 10,54 10,05 9,76 10,15 9,70 9,47 9,55 9,48 9,58 9,05 9,48 10,20 9,34 9,05 8,53 9,01 8,07 8,76 9,09 8,15

Hodnota indexu "I" 40,02 39,85 39,39 39,07 38,54 38,21 37,60 37,53 37,41 37,41 37,06 37,05 36,96 36,85 36,57 35,79 35,00 34,53 34,05 32,96 25,44

Vítězem v rámci kategorie nově registrovaných odrůd se v roce 2014 stala odrůda Astronom. Nejvyššího indexu v rámci odrůd aktuálně zkoušených v pokusech pro Seznam doporučených odrůd v ročníku 2013/14 dosáhla a vítězem v rámci této kategorie se stala odrůda DK Exquisite.

Závěr Česká republika patří mezi země s nejvyšším příjmem SAFA. Zvýšení konzumace řepkového oleje a produktů z něj vyrobených místo živočišných tuků patří k žádoucím změnám stravovacích návyků. Řepkový olej má z rostlinných olejů nejnižší obsah SAFA a je dobrým zdrojem omega 3 PUFA. Je vhodný do studené kuchyně. Lze jej použít i v teplé kuchyni při jednorázových aplikacích, pokud nedochází k dlouhodobému přehřívání. V rámci potravinářského průmyslu je řepkový olej využíván v řadě výrobků (např. majonézy). V kombinaci s tropickými oleji jej lze použít i do dalších výrobků, kde tropický olej dodává produktu příslušnou texturu a řepkovým olejem se vylepšuje výživová hodnota produktu. Díky tomu mají např. moderní kvalitní margariny po výživové stránce lepší složení, než např. máslo.

Literatura: Micha R., Khatibzadeh S., Shi P., et al. (2014). Global, regional, and national consumption levels of dietary fats and oils in 1990 and 2010: a systematic analysis including 266 country-specific nutrition surveys. Br Med J. 348: 1 - 20. Více informací a další použitá literatura jsou dostupné v rámci brožury o řepkovém oleji na webu: http://www.olejnadzlato.cz/wp-content/uploads/2014/09/brozura-A5_web-1.pdf

68

Jarní semináře pro pěstitele olejnin •

Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů pořádaných Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin

•

Podporováno Evropskou unií v rámci realizace projektů Programu rozvoje venkova č. 13/018/1310a/164/000080

•

Vydává: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Jankovcova 18, 170 37 Praha 7

•

Redakční a grafická úprava: Ing. Roman Hnilička, Ph.D., e-mail: [email protected] Ing. Josef Škeřík, CSc., e-mail: [email protected] www.spzo.cz

•

Tisk: Garret – Kostelec n. Č. lesy