Leden 2011
Pro potřebu základních organizací KSČM
Vyškov
Okresní výbor KSČM přeje všem členům a sympatizantům úspěšný rok 2011, což ovšem předpokládá neúspěch Vlády bezohledné nezodpovědnosti. Pozvánky
Zveme vás na internetovou stránku komunistů z Ivanovic na Hané www.kscminh.websnadno.cz KSČM a LKŽ zvou na tradiční Dětský karneval, který proběhne v sobotu 12. února 2011 od 15 hodin v sále Besedního domu ve Vyškově. Nikdo nám nic nedá!
Nejen že nám současní vládcové – představitelé pravicových boháčů – dobrovolně nedají ani vindru, oni se budou snažit nám sebrat i to málo, co jsme schopní k zajištění své činnosti posmetat po všech koutech. Snížení dotací politickým stranám není sice prvním krokem. Tím byla krádež majetku KSČ (v době, kdy přijali zákon, který znemožňuje vyvlastnit dokonce i korupčníky), zejména budov, novin a časopisů, vesměs rozšířených a oblíbených. V situaci, kdy pravicové strany dostávají tučnou apanáž od všemožných kmotrů za veřejné zakázky a další služby, je snížení volebních dotací jednoznačným ekonomickým tlakem na strany hájící zájmy nemajetných. Volební kampaň, ale i prostý provoz jednotlivých stupňů politických stran, je stále nákladnější. Zvýšení daně ze všeho (DPH) opět postihne právě chudší většinu společnosti, která může být oporou levicových struktur. Je tedy jen a jen na nás, abychom nezbytné náklady na činnost strany kryli i zvýšeným výběrem členských příspěvků, případně darů. Nejedná se o plošné a povinné zvyšování výšky členského příspěvku, ale o dobrovolné respektování půlprocentní výšky těmi členy, kteří si to s ohledem na byť skromné, ale dostatečné zajištění mohou dovolit. Druhou možností je podpora v konkrétních případech, jako byl náš nákup kopírky. Třetí a před volbami snad nejvýznamnější složkou je
2
aktivní podíl na získávání sympatizantů k volební podpoře. Patří sem i roznášení volebních materiálů, které sice pošta ochotně za příslušnou částku zvládne, ale tak nějak neosobně. Jistě je mnohem působivější, podám-li volební letáček známému i se slovním komentářem. Přece však je asi třeba doplnit, že to hlavní, čím člen strany může přispět naší úspěšnosti ve společnosti, je osobní trpělivá práce při seznamování s naší politikou v každodenním životě, aby v předvolebním období měli levicově cítící občané snadné rozhodování. Vyžaduje to, abychom průběžně sledovali události politického života, nezapomínali na četné kiksy a podvody vládnoucích stran (i když sdělovadla na ně zpravidla „zapomenou“ během několika dnů), abychom v předvolebním období mohli jen poukazovat na rozpory mezi předvolebními sliby a denní povolební praxí pravice, ale mnohdy i ČSSD, a připomínat je. Výběr informací a náš tisk Jistě každý chápe potřebu, aby naše levicové postoje nepramenily jen z víry, z přesvědčení, že to nebo ono je pro společnost správné, ale abychom si je vyvozovali zhodnocením informací. Tedy vycházet ze znalosti a závěrů o problémech a potřebách lidí v konkrétní historické (současné) etapě. Avšak právě takové významné informace nejsou pravicovými médii předkládány. Je dobře známo, že naší stranou ovlivňované Haló noviny nemají odpovídající náklad. Tedy náklad odpovídající tomu, že jsou jediným deníkem informujícím pravidelně a nezkresleně (nikoli antikomunisticky) o záměrech i činnosti KSČM. Nemůžeme ovšem čekat, že média vlastněná pravicově orientovanými finančníky změní svou taktiku. Vždyť právě naše strana a jí nakloněné Haló noviny usilují o to, aby se hodnoty vytvářené ve společnosti rozdělovaly spravedlivěji, tedy aby byli lépe placeni pracující, kteří se na tvorbě nových hodnot nejvíce podílejí. Mnohdy si stýskáme, že naši straničtí představitelé by měli dělat to nebo ono, aniž bychom vlastně věděli, co opravdu dělají. Kdo totiž nečte nám nakloněný tisk, získává o naší straně zkreslené a často přímo lživé informace. Mohli bychom mít k úrovni Haló novin řadu oprávněných výhrad či připomínek. Musí nám ovšem být jasné, že pokud se nezvýší odběr novin, nebude mít redakce možnost lépe vybírat kvalitní, především mladé, redaktory, protože nebude mít možnost je přiměřeně odměňovat. Takže jednak nesledování našeho tisku vede ke
3
zkreslování představ o naší práci dokonce i mezi našimi členy, jednak zvyšuje ekonomický tlak na komunistickou stranu. Každý člen strany by měl odebírat naše noviny. Nejméně jeden dva dny v týdnu. Pondělní noviny mají přílohu Naše pravda, ve které bývají zajímavé informace obecnějšího rázu (ne denní zpravodajství). V pátek mají Haló noviny televizní přílohu a přílohu Obrys-Kmen (příloha Unie českých spisovatelů). V sobotu je zařazena příloha spíše zábavného charakteru s řadou zajímavých, opět ne denních, informací.V dalších dnech bývá příloha (součást novin) stránka věnovaná mladým, poradna Sdružení na ochranu nájemníků, stránky informací o práci našich poslanců (včetně poslanců EP), diskusní příspěvky čtenářů atd. Myslím, že si každý z nás může denně najít svou rubriku, nebo alespoň svůj den s příslušnou přílohou. Trpíme informační blokádou, ale pravice ji samozřejmě neodstraní. K tomu se musíme rozhodnout sami. Kdo celý život odebíral a četl Rudé právo a nedokázal přejít na Haló noviny, škodí sobě (čtením často zkreslených informací), ale vlastně i celému stranickému kolektivu. Mně bulvár (i ten politický) tak trochu připomíná sňatkového podvodníka. Aby uspěl, musí vypadat důvěryhodně až blahobytně. Šeptá do ouška samé příjemné a pravděpodobné věci a sliby, ale to vše jen proto, aby obloudil. Náš tisk mezi takové nepatří. Mnohdy je až příliš skromný (na víc nemá finance), ale hovoří upřímně a nezklame. Tak co, dáme se klamat nějakým sympatickým a bohatým sňatkovým podvodníkem raději než skromně, ale pravdivě informovat o naší práci a plánech? Historický kalendář únor 1921 90. výročí 15. února se konalo v Československé republice první sčítání lidu. Z něho vyplynulo, že na území republiky žije 13 003 446 obyvatel. Z toho v českých zemích 10 000 587 a na Slovensku 3 993 859. 1931 80. výročí 4. února byl na Duchcovsku uspořádán mohutný protestní pochod nezaměst-naných. Před příchodem průvodu do Duchcova napadli průvod četníci, kteří čtyři dělníky zastřelili a další čtyři těžce zranili. Odpovědí severočeského dělnictva byla masová účast na pohřbu obětí a bouřlivé demonstrace při Mezinárodním dni boje proti nezaměstnanosti. 25. února byl v ČSR na podnět KSČ uspořádán druhý Mezinárodní den boje proti nezaměstnanosti. V Praze a v dalších městech byl úředně zakázán a policie zatkla stovky jeho organizátorů. Přesto se této bojové akce zúčastnilo na stovce různých míst po celé republice přes 200 000 nezaměstnaných,
4
kteří demon-strovali za svá základní práva a proti důsledkům hospodářské krize. 1936 75. výročí V průběhu února se konaly na různých místech konference nezaměstnaných, na kterých byli voleni delegáti na celostátní sjezd nezaměstnaných, který se měl konat v Praze. Sjezd se však nekonal, protože byl vládou zakázán. Na mnoha místech se konaly manifestace za jednotnou frontu na obranu republiky proti nebezpečí fašismu a hitlerovské agrese proti ČSR. Pokud se však začalo hovořit o SSSR, byla akce úředně rozpuštěna, přestože Čs. republika měla s SSSR spojeneckou smlouvu. 1941 70. výročí 3. února referoval náčelník generálního štábu wehrmachtu generál Halder Hitlerovi o průběhu příprav operace Barbarosa – útoku proti Sovětskému svazu. Seznámil jej také s připravenou první variantou k rozvinutí německých ozbro-jených sil podle tohoto plánu. 3. února zahájila britská vojska v Africe útok proti Eritreji a 10. února proti Somálsku. 7. února byla vládou Protektorátu Čechy a Morava vyhlášena pracovní povinnost pro všechny obyvatele od osmnácti do padesáti let a všichni obdrželi pracovní knížku, ve které muselo být zaznamenáno pracovní místo, které určil pracovní úřad. Ve Vyškově téhož dne byli gestapem zatčeni obchodníci Metelka, Zidek a Kania, údajně pro černý obchod. 12. února zatklo gestapo většinu členů I. ilegálního vedení KSČ. Zatčení unikl pouze J. Zika. Do konce února byla zatčena celá řada dalších funkcionářů KSČ. Během února byly skončeny přípravy k vystěhování prvních pěti českých obcí Vyškovska podle nacistických plánů, zdůvodněných nutností rozšířit vojenské cvičiště bývalé čs. armády pro potřebu Wehrmachtu. 1946 65. výročí 1. února zrušilo maďarské národní shromáždění státní formu království a vyhlásilo Maďarskou lidovou republiku. 15. února přijala československá vláda usnesení, podle něhož bylo německým antifašistům umožněno vystěhovat se z Československa zvláštními transporty, nebo i jednotlivě s veškerým movitým majetkem. 27. února byla v Budapešti mezi Československem a Maďarskem uzavřena dohoda o výměně obyvatelstva, podle níž měli přesídlit slovenští občané z Maďarska na Slovensko a stejný počet Maďarů ze Slovenska do Maďarska. Pan prezident nepřekvapil – připravte si opasky! Pana inženýra Klause známe dobře nejméně od roku 1990. Tehdy se ho sice prezident Československé socialistické republiky Václav Havel
5
pokusil trochu upozadit, ale nadnárodní monopoly měly zřejmě jiný názor. A tak jsme od roku 1990 podle jejich návodu a jeho ekonomických opatření vytrvale utahovali opasky, abychom se za dva tři roky ... Nu, abychom si je za dva tři roky museli utahovat mnozí ještě víc. Teprve teď, kdy máme půl milionu nezaměstnaných, nejeden tisíc bezdomovců a několik tisíc milionářů (mezi nimiž září jasně pár miliardářů, byť v některých případech stíhaných za lumpárny, ale pro naši spravedlnost nedostupných), mohl s uspokojením pan prezident Klaus v novoročních projevech potvrdit, že jsme se neměli nikdy tak dobře jako v posledních dvou letech. Musíme si však nejprve utáhnout opasky, abychom něco udělali se státním rozpočtem. Máme sice problémy s důchodovou reformou, na níž se chystají napakovat další finanční hyeny, máme problémy se zdravotnictvím, které spíše než ministerstvo toho jména obhospodařuje farmaceutická klika, máme problémy v dopravě, byť jsme zrušili již nejednu místní dráhu, máme problémy ve všem, ale nikdy jsme se prý neměli tak dobře jako v posledních dvou letech. Ano, mnozí se mají opravdu dobře a jsou v žitě, žerou a mlaskají. Mnozí se mají slušně a jsou spokojeni. Ale jako by na těch, kteří dnes strádají, nezáleželo. Teprve teď můžeme pochopit, o čem byla řeč, když se o USA hovořilo jako o dvoutřetinové společnosti. Jenže dnes ta prostřední třetina sklouzává ne k těm bohatým, ale pomaloučku pomalu dolů. Mnozí se obávají, zda bude na bydlení, zda bude na vzdělání dětí, na stav při vážnějším onemocnění... Ale stačí se opět na pár roků trochu přiškrtit a bude víc milionářů, přibude nějaký miliardář. A kdo by z občanů nebyl hrdý na to, že je máme? Dokonce i dolarové. Vše nejlepší v roce 2011 http://vyskov-kscm.ic.cz/ Proč? Proč je i ve vyspělých zemích často bída, ačkoli tyto země dokáží vyrobit – a vlastně také vyrábějí - základních životních potřeb více, než by všichni občané spotřebovali? Nu proto, že jde o země kapitalistické. Proč je dodnes ve světě hlad, podvýživa a řada neléčených nemocí, když vyspělé země dokáží vyrobit dostatek potravin i léků pro celý svět? Inu proto, že by se kapitál musel vzdát části vysokých zisků ve prospěch potřebných. Raději tam pošle pořádkové protiteroristické síly a ještě na tom vydělá! Třeba získá levnou naftu a podobně. Proč je taková antikomunistická nenávist náplní života pravice? Inu proto, že pokud by se neudržela u moci tímto způsobem, hrozilo by jí odříznutí od nezaslouženého bohatství, korupčních zisků a nadpráv daných bohatstvím. Proč se v krizi kapitalistických zemí vždy sahá na životní úroveň pracujících, zatímco ze státních rozpočtů jdou miliardy těm, kteří krizi zavinili
6
a dokonce (jak vidíme nejen v USA, ale i u nás) na ní – jako banky – vydělávají? Inu proto, že skutečnými vládci nejsou zvolení zastupitelé, ale ti, kteří mají rozhodující majetky a ekonomické prostředky. Dokud se v zastupitelských sborech nesejdou ti, kterým jde o slušný život většiny, budou pravicové strany lhát jak baron Prášil a podporovat ty, kdo jim jako dosud různým korupčnictvím zajišťují blahobytný život. Mimochodem. Kolik že poskytl údajně náš stát, tedy ČR, miliard na tak zvané očištění bank od převratu? Myslíte, že je to jen oněch 600 miliard korun, které svého času přiznal Miloš Zeman skoro ve shodě s Václavem Havlem? Zrníčka z historie -1 V roce 1989 zaútočila vojska USA na Panamu se zdůvodněním, že jsou zde ohroženy životy Američanů a že panamský prezident Noriega obchoduje s drogami. Stálo to tisíce mrtvých a další tisíce zraněných. Prezident Noriega byl zajat, přepraven do USA a tam odsouzen za obchod s drogami. V letech 1839 až 1842 (a pak 1856 – 1860) donutili Angličané vojenskou agresí Čínu, aby podepsala dohodu o uvolnění několika čínských přístavů k nekontrolovanému dovozu - především opia - do Číny. V Číně vzniklo více než milion veřejných „čajoven“, kde se podávalo opium. Marná byla snaha „boxerů“, kteří se snažili proti této vnucené a nerovnoprávné dohodě bojovat. Mělo to dva zásadní důsledky. Opium, pěstované téměř zadarmo v britské kolonii Indie, vyneslo Británii obrovské zisky, ale nalomilo moc čínského císařství i zdraví a rodinné svazky mnoha Číňanů. Porovnejme. Noriega dostal v USA za údajný dovoz drog prakticky doživotní vězení. Britská královna, oslavovaná Viktorie, a britské bankovní a obchodní kruhy shrábly miliardy ve prospěch dalšího rozvoje – evropské části britského impéria. Inu, když dva dělají totéž, kapitalisté jsou v právu. Průzkumy mínění aneb - jak si z lidí dělají legraci Častým a oblíbeným prostředkem jsou průzkumy mínění. Jaké průzkumy? Jakého mínění? No přece účelové průzkumy požadovaného mínění občanů. Nevěříte? Tak se podívejme třeba na dva podobné průzkumy. Příslušná agentura dělala průzkum, zda je u nás třeba provést důchodovou reformu. A nadpoloviční většina odpověděla, že ano. Problém je v tom, že naprosto nebylo řečeno, jak má reformovaný systém důchodů vypadat. To znamená, že pod jedno políčko „ano“ jsou zahrnuty kladné odpovědi těch, kteří jsou přesvědčeni, že důchodové zajištění by mělo více zohlednit zajištění ve stáří všech občanů, kteří celý život pracovali. Jiní ovšem odpovídali „ano“ proto, že by současný systém zrušili a nahradili jej
7
pojištěním v soukromých firmách. A ještě další své „ano“ vidí tak, že by nemuseli nic platit, protože oni už jsou za vodou a skládat se někomu na důchod nepotřebují. Nicméně vláda si výsledky bezpochyby vyloží jako souhlas většiny občanů se svou důchodovou reformou, tedy reformou s využitím soukromých milionářských pojišťoven. Tedy nejchudším ještě méně, bohatým podle toho, kolik se rozhodli u soukromníků uložit, a především soukromým pojišťovnám miliardové úložky, s nimiž budou moci nafukovat finanční bubliny. Ovšem s tím, že praskne-li taková bublina, bude věcí, ba povinností státu občanům škodu uhradit. Podobně otázka, zda se vládě podaří takovou reformu zavést, byla odpovězena kladně zhruba jednou polovinou dotázaných. Otázka ovšem naprosto neobsahuje postoj, zda taková reforma bude pro dotyčné občany výhodná, ale jen a jen konstatuje, že 118 poslanců si prosadí třeba i to, že korupce již neexistuje. (Nejen u pana Macka, Čunka, Drobila a stovek dalších.) Zkrátka oba průzkumy vlastně nevypovídají o ničem věcně, ale mají vytvořit veřejný dojem, že co vláda učiní, lidé jí již odsouhlasili. Slovní hříčky V Německu byl za slovo roku 2010 vybrán výraz Wutbürger, což znamená něco jako vzteklý či naštvaný občan. U nás by asi zvítězilo – pokud by se vedení nebálo podobný výběr připustit – slovo „podvedenec“. Alespoň při porovnání volebních slibů a povolební politiky vládních stran se musí většina voličů cítit podvedena. Němci se aspoň zlobí. My mlčíme, takže si vláda dělá co chce a bez jakéhokoli ohledu na většinu občanů. Jak na korupci Na korupci se musí od lesa. Asi jako v ČR. Totiž podle zásady, že co oči nevidí, srdce a policii nebolí. O soudech to platí obdobně. Proto se u nás všechny velké korupce zametají pod koberec. Dokonce i pod takový ten prezidentský, s kterým se na letišti vítají hlavy států. Důsledkem je, že četné korupce nejsou vidět, oči jsou spokojené a – korupčníci dvojnásobně. Tajná dohoda pana prezidenta a koalice nemá s korupcí nic společného! Jen s důvěrou občanů, ale do voleb daleko… Mimochodem. Znáte aktualizované přísloví o psu, který štěká, ale nekouše? No podle pana Marčáka zní: Radek John, který štěká, nekouše.
8
Názory a výroky Polsko dluží vysvětlení, jak to bylo se zajatými rudoarmějci ÜV Komunistické strany Ruské federace projednával rozhodnutí Dumy o popravách polských zajatců v Katyni. Několik poslanců vyzvalo prezidenta Medvěděva, aby požádal polské představitele o vysvětlení, co se stalo s rudoarmějci, které vzali Poláci do zajetí v roce 1920 po bitvě u Varšavy. Jednalo se o 130 000 občanů Ruska, z nichž asi 86 000 se domů nevrátilo. Zahynuli v Polsku následkem mučení, hladu a poprav. První dotaz o osudu zajatých rudoarmějců vznesl již v roce 1920 tehdejší sovětský ministr zahraničí Georgij Čičerin. Poláci odmítli odpověď a objasnění dluží dodnes. Čili opět známý dvojí metr. (Z článku v Haló novinách.) Jak byla hodnocena Čs. republika v roce 1990
Počátkem roku 1990 na žádost federální vlády se u nás uskutečnila mise Světové banky. Ta vypracovala stanovisko k tehdejšímu stavu ekonomiky Československa. Představitelé světové banky nejsou a ani nebyli žádní levičáci ani socialisté. Ve stanovisku se mimo jiné píše: „V mnoha ohledech jsou československá ekonomická opatření v posledních dvaceti letech dobrá. Příjmy na hlavu stále stoupají, třebaže ve druhé polovině osmdesátých let jen ve stěží postihnutelné míře. I vnější a vnitřní stabilita je udržována. Zjevná inflace je menší než dvě procenta. Nezaměstnanost skutečně neexistuje. Sociální ukazatele země dávají relativně dobrý obrázek. Dostupnost obyvatelstva ke zdravotním službám, dostatečná doprava, služby, v péči o děti a možnosti rekreace jsou působivé … Celkový standard vzdělání zůstává vysoký. Československo má bezpochyby poměrně malé vnější zadlužení. (V. Věrtelář – Haló noviny) Poznámka: Srovnejme si se skutečností dnes – 20 let po sametu !!!! Nakonec trochu humoru „Tak si myslím, že by v Superstar měli už konečně začít zpívat i politici.“ „Prosím vás a o čem?“ „O tom, jak přišli k majetku!“ Vláda je prý připravena skládat účty. Je to možné, ale platit je budou muset občané. Dnes už si prý opasky utahují i bohatí. Prosím vás, tak leda na kufrech, když letí na Kanáry! Ptá se přítel: „To krásné nové auto jsi ukradl?“ „Ale kdepak. Je poctivě koupené.“ „A kde jsi na ně vzal peníze? „ „No, udělal jsem jednu banku.“ Nepřipomíná to „boj vlády“ s korupcí?
9
Telefon 517 348 472, 517 348 861, 725 646 076, e-mail:
[email protected]; http://www.vyskov-kscm.ic.cz pro vnitřní potřebu
