ORGANIZACE JUNÁKA ZUZANA KLEINOVÁ KOUMES VLK STŘÍBRNÁ ŘEKA 2009 PODPŮRNÝ MATERIÁL PRO KOMPETENCE Z OBLASTI ORGANIZACE (ZAHRNUJE OBOR: ORGANIZACE A PRÁVO)
Obsah: 1. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA JUNÁKA 1.1 PRVKY ORGANIZAČNÍ STRUKTURY: 1.2 ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY 1.3 ORGÁNY ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK (OJ) JUNÁKA 1.4 A CO SKAUTSKÉ ODDÍLY? 2. STRUKTURA VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ JUNÁKA 3. NEJSEM SPOKOJEN S ŘÍDÍCÍM AKTEM – CO MOHU DĚLAT? 4. VŮDCE ODDÍLU 5. VOLBY DO ORGÁNŮ OJ – STŘEDISKOVÝ SNĚM
2 2 2 3 3 4 5 5 6
1. Organizační struktura Junáka Základ organizační struktury Junáka je popsán v nejvyšším vnitřním předpisu Junáka – ve Stanovách Junáka, podrobnější úpravu pak můžeme najít v novém znění Organizačního řádu a systematizace Junáka. 1.1 Prvky organizační struktury a) b) c) d)
Junák – svaz skautů a skautek ČR (Junák jako celek) Vyšší organizační jednotky (VOJ) – junácké kraje a okresy Základní organizační jednotky (ZOJ)– střediska a přístavy Zvláštní organizační jednotky (ZvOJ) – existuje jich několik, např. Vzdělávací středisko Gemini, Krajinská, Skautská ochranná služba
1.2 Ústřední orgány Spravují Junáka (jako celek) a rozdělení jejich kompetencí je analogické k dělbě moci v České republice: a) Valný sněm Junáka Je nejvyšším orgánem Junáka, schází se zpravidla jednou za tři roky a jeho delegáty jsou činovníci Junáka zvolení organizačními jednotkami v poměru k počtu jejich členů a členové Náčelnictva Junáka, Ústřední revizní komise Junáka a Rozhodčí a smírčí rady Junáka. Výhradně valnému sněmu přísluší schvalovat, případně měnit Stanovy Junáka a rozhodnout o zániku Junáka nebo o omezení jeho samostatnosti či svrchovanosti. Delegáti valného sněmu volí část Náčelnictva Junáka. b) Náčelnictvo Junáka Svou povahou je nejvíce podobno Parlamentu České republiky. Náčelnictvo představuje vrcholný orgán Junáka v období mezi sněmy, řídí se Stanovami a především usneseními, která přijal Valný sněm. Mezi jeho členy patří: a) náčelní a místonáčelní DK, b) náčelník a místonáčelník CHK, c) členky (max. 5) a členové (max. 5) zvolení Valným sněmem, d) po jednom zástupci z každého junáckého kraje; o jeho způsobu volby nebo jmenování a délce funkčního období rozhodne příslušný junácký kraj na svém sněmu, e) náčelní či náčelník a místonáčelník či místonáčelní kmene OS zvolení na sněmu kmene OS, f) hlavní kapitánka či kapitán vodních skautů. Náčelnictvo Junáka jmenuje starostu Junáka a Výkonnou radu, které klade meze jejích pravomocí. c) Výkonná rada Junáka Podobně jako Vláda ČR je Výkonná rada představitelkou „výkonné moci“ v Junáku. Společně se starostou, který představuje statutární orgán celého Junáka, se místostarosta a jednotliví zpravodajové (aktuálně má Výkonná rada Junáka 9 členů) podílí na rozvoji různých 2
specifických oblastí (např. nový program, zahraničí, registrace, vzdělávání apod.). Funkce jednotlivých zpravodajů by tak šly přirovnat k funkcím jednotlivých ministrů Vlády ČR. d) Rozhodčí a smírčí rada Junáka Jejím úkolem je řešit závažné spory uvnitř organizace, dbá na to, aby orgány Junáka ve svých rozhodnutích postupovaly v souladu s právním řádem ČR a chrání práva členů Junáka (její role je tedy podobná jako role soudů). Její činnost se řídí Řádem Rozhodčí a smírčí rady Junáka, je volena valným sněmem. e) Ústřední revizní komise Junáka Reviduje veškeré hospodaření v Junáku a mohli bychom ji tak přirovnat k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ČR. Její činnost se řídí Revizním řádem Junáka. Je volena valným sněmem.
1.3
Orgány organizačních jednotek (OJ) Junáka
Struktura jednotlivých orgánů OJ je u všech OJ (VOJ, ZOJ) podobná. Nejvyšším orgánem OJ v Junáku je jejich sněm. Mezi jednotlivými sněmy je pak nejvyšším řídícím orgánem Rada OJ, jejímiž členy jsou: a) statutární orgán a jeho zástupce (Předseda VOJ+zástupce; vedoucí střediska + zástupce) b) další členové volení sněmem OJ, jejich počet určí sněm OJ c) vedoucí podřízených jednotek (tzn. statutární orgány podřízených OJ a vůdcové oddílů, vůdci kmene dospělých, vůdci roverských kmenů) Statutární orgán je oprávněn se souhlasem rady OJ jmenovat zpravodaje OJ. Zpravodajové (např. výchovný, hospodář, duchovní zpravodaj…) se stávají členy rady pouze tehdy, pokud byli do rady zvoleni na sněmu příslušné jednotky. V opačném případě nedisponují hlasovacím právem v radě jednotky a tvoří spíše poradní základnu pro další rozvoj příslušné OJ. K orgánům OJ patří také revizní komise, která kontroluje hospodaření OJ a kterou volí sněm OJ.
1.4
A co skautské oddíly?
Určitě vás jako budoucí vůdce zajímá, kam asi v organizační struktuře Junáka patří jednotlivé skautské oddíly. Oddíly vlastně stojí zcela mimo organizační strukturu Junáka. Jsou definovány jako výchovné jednotky s určitými úkoly (čl. 91 Org. Řádu – např. zajištění bezpečnosti účastníků na akcích, zajištění kvalitní skautské výchovy apod.). Pro registraci musí mít oddíl mladších členů alespoň 12 členů, každý musí mít vedoucího s příslušnou kvalifikací pro vedení oddílu a alespoň jednoho zletilého zástupce s příslušnou kvalifikací.
3
2. Struktura vnitřních předpisů Junáka Struktura vnitřních předpisů Junáka je dána stupňovitě, právní síla jednotlivých předpisů je závislá na tom, který orgán je přijal. Nejvyšším vnitřním předpisem Junáka jsou Stanovy Junáka. Schvalovány nebo měněny jsou třípětinovou většinou přítomných delegátů na Valném sněmu a jejich existence je podmínkou existence celého Junáka. Stanovy popisují poslání a principy Junáka, jeho organizační strukturu, práva a povinnosti členů, nalezneme v nich body skautské výchovné metody, informace o Ústředních orgánech Junáka i otázku jmění Junáka. Náčelnictvo Junáka schvaluje ve většině případů jednotlivé Řády Junáka. Řády jsou dlouhodobě platné předpisy, které v návaznosti na Stanovy Junáka určují hlavní úkoly, práva a povinnosti členů, jednotek a orgánů Junáka a upravují vnitřní život Junáka. Mezi základní řády Junáka patří:
Organizační řád a systematizace Junáka Volební řád Řád pro výchovu činovníku a činovnic Junáka Hospodářský řád Revizní řád, krojový řád a další….
Výkonná rada Junáka naplňuje své úkoly pomocí směrnic Junáka, které většinou více specifikují ustanovení nějakého řádu (např. směrnice o proplácení cestovních náhrad – upřesnění Hospodářského řádu). Jednotliví zpravodajové Výkonné rady pak mohou vydávat v rámci své působnosti tzv. Pokyny, kterými většinou zpřesňují a aktualizují nějakou skutečnost spadající do jejich působnosti. Např. každý rok se můžete setkat s Pokynem k táborům, který vydává zpravodaj pro program. Podřízené OJ pak většinou vydávají vyhlášky (kraje, okresu, střediska). Většinu platných vnitřních předpisů najdete na webu skautské křižovatky: http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dokumenty/spisovna/
4
3. Nejsem spokojen s řídícím aktem – co mohu dělat? Pokud člen Junáka není spokojen s nějakým řídícím aktem (vnitřním předpisem či rozhodnutím), může využít možnosti se mu bránit, a to použitím jednoho z opravných prostředků: Odpor – podává se původci řídícího aktu s odůvodněním proč a čeho se domáháme; jeho forma by měla být podobná formě napadaného aktu; původce řídícího aktu o odporu neprodleně rozhodne a uvědomí odpůrce; pokud původce odpůrci nevyhoví,musí bez prodlení předat odpor radě OJ, která o něm rozhodne (pokud rada OJ není původcem napadeného aktu). Odvolání – pokud rada OJ nevyhoví odporu, je možné podat odvolání k radě jednotky nadřízené; ta neprodleně rozhodne, proti rozhodnutí nadřízené OJ není odvolání Mimořádný opravný prostředek – Pokud bylo odvolání zamítnuto a odpůrce se cítí zásadním způsobem poškozen na právech, která jsou mu zaručena stanovami, může jako mimořádný opravný prostředek požádat oprávněný orgán, aby případ předložil k projednání RSRJ.
4. Vůdce oddílu Jak jste se již dozvěděli výše, každý skautský oddíl musí mít svého vůdce, který má příslušnou kvalifikaci pro vedení oddílu – tzn. složenou vůdcovskou zkoušku (výjimku může udělit příslušná středisková rada a to na jeden rok, mimořádně a se souhlasem VOJ i opakovaně). Vůdce oddílu je zpravidla jmenován i odvoláván rozhodnutím vedoucího střediska, případně střediskovou radou. Podobně by středisková rada měla stanovovat práva a povinnosti vůdců oddílů. Obvykle se vychází z doporučené náplně funkce vůdce oddílu, která je popsána v příloze organizačního řádu. Povinnosti vůdce oddílu Základní povinností vůdce oddílu by mělo být vedení a výchova členů oddílů k naplňování poslání Junáka, v duchu skautského slibu a zákona, a dle skautské výchovné metody. Další oblasti, ve kterých by měl vůdce oddílu zajistit činnost oddílu, naleznete v příloze k organizačnímu řádu. Práva vůdce oddílu Podobně jsou v příloze k organizačnímu řádu stanoveny doporučené pravomoci vůdce oddílu např. z titulu své funkce se účastnit s rozhodujícím hlasem zasedání rady ZOJ a reprezentovat v radě ZOJ zájmy svého oddílu.
5
5. Volby do orgánů OJ – střediskový sněm Volby Ústředních orgánu podrobně popisuje Volební řád, zatímco volby orgánů OJ upravuje Organizační řád. Volby do VOJ i ZOJ se řídí podobnými pravidly, budeme tedy brát v úvahu volby na střediskové úrovni. Sněmu jako nejvyššímu orgánu střediska (to už víme) náleží především volba střediskové rady, revizní komise, statutárního orgánu a jeho zástupce (vedoucí střediska a jeho zástupce), delegáty na sněmy VOJ. Každý střediskový sněm musí mít své volební orgány: Svolavatele sněmu (středisková rada, vyhlásí svolání sněmu nejméně 30 dnů před jeho konáním, stejně tak to oznámí nadřízené OJ, vše nejpozději 42 měsíců od konání posledního sněmu) Samotný sněm (svým závěrečným usnesením potvrzuje na závěr sněmu výsledek voleb) Kandidátní komisi – jmenována střediskovou radou, je tříčlenná, zodpovídá za přípravu kandidátních listin (shromažďuje řádné i pilné návrhy) Volební komisi – zodpovídá za samotný průběh voleb, je volena na sněmu po jeho zahájení, členství v komisi je neslučitelné s kandidaturou v těch samých volbách. Její předseda řídí jednání po celou dobu voleb. Dále na sněmu potkáme kandidáty – člen Junáka starší 18 let, občansky bezúhonný, souhlasící se svou kandidaturou; a také delegáty – činovník registrovaný v příslušném středisku, může volit se silou jednoho hlasu. Pokud na řádném sněmu není přítomna alespoň polovina delegátů není usnášeníschopný, tzn. do 2 měsíců je svolán sněm náhradní, kterému k usnášeníschopnosti postačuje třetina celkového počtu delegátů (stejně tak sněmu mimořádnému). Nejprve proběhne volba vedoucího střediska a jeho zástupce (kandidují ve dvojicích), následuje volba členů revizní komise a dalších členů střediskové rady, případně delegátů na sněm VOJ.
Text vznikl jako skripta Vůdcovského lesního kurzu Stříbrná řeka. Je možné jej využívat v nezmněněné podobě jako vzdělávací text na kurzech Junáka – svazu skautů a skautek ČR. Text neprošel jazykovou úpravou a je neprodejný. Text může obsahovat drobné „nepřesnosti“ z důvodu zjednodušení problematiky pro čtenáře. Informace v textu jsou aktuální pouze v roce vydání textu. Vydal: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pardubický kraj. Pardubice, 2009. © Zuzana Kleinová, 2009.
6
Poznámky:
7
8
