Zuzana Horáková
květen 2015
1
Zuzana Horáková
květen 2015
Zuzana Horáková
květen 2015
Zuzana Horáková
květen 2015
Zuzana Horáková
květen 2015
Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, MgA. Leoně Matějkové, za cenné konzultace a rady. Dále bych ráda poděkovala všem odborníkům, kteří se zájmem se mnou dané téma konzultovali. A v neposlední řadě mé rodině.
5
Zuzana Horáková
květen 2015
Abstrakt Světlo, důležitý zdroj lidské existence. Zdá se, že si člověk světlo natolik podmanil, že ho vložil i do noci, čímž se krása noci vytratila, ale především i její důležitá funkce. Tato bakalářská práce mapuje dopady na lidské zdraví, faunu i floru. Zkoumá vztah člověka a tmy. Cílem práce bylo nastínit současnou situaci a vyvodit z ní důsledky, které by měly mít v budoucnu pozitivní vliv na vztah světla, člověka a přírody. K řešení jsem se snažila přistupovat jako divák, který obdivuje přírodu a s dnešním pohledem na krajinu a město není spokojený. Vznikl projekt, který otevírá pohled na noc, jak ji už neznáme a vyzdvihuje její krásu. Do samotného projektu se můžou aktivně zapojit i lidé i příroda. Výsledkem není další hmotné svítidlo, ale instalace, která má za cíl ukázat, co možná nevědomě ztrácíme.
Abstract
Light is an important source of human existence. It appears that man subjugated the light so much that he inserted it also into the night, thus the beauty of the night disappeared, but above all its important functions. This bachelor thesis maps the impacts on human health, flora and fauna. The thesis explores the relationship between man and darkness. The aim of this thesis was outline the current situation and anticipate the consequences which should have a positive impact on the relationship of light, man and nature in future. To the solution I tried to approach as a spectator who admires nature and with today's view of the countryside and the city is not satisfied. It was created a project which opens a view of the night, which we already do not know so much. The project highlights also its beauty. People and nature can actively participate in the project itself. The result is not another massive light fitting, but installation that aims to show what we are slowly and unconsciously losing.
6
Zuzana Horáková
květen 2015
KLÍČOVÁ SLOVA Cirkadiánní cykly, melatonin, světelné znečištění, veřejné osvětlení, umělé světlo a jeho vliv
KEYWORDS Circadian cycles, melatonin, light pollution, public lighting, artifical light and its effect
7
Zuzana Horáková
květen 2015
OBSAH
1
ANALYTICKÁ ČÁST.................................................................................................... 11
1.1
ČLOVĚK VERSUS SVĚTLO .................................................................................. 11
1.1.1
Cirkadiánní cykly ............................................................................................... 11
1.1.2
Fenomén temné noci v tradici křesťanství ......................................................... 11
1.2
Cirkadiánní rytmy ...................................................................................................... 14
1.2.1
Melatonin ........................................................................................................... 14
1.2.2
Následky absence melatoninu v lidském těle ..................................................... 15
1.2.3
Neurologická, psychiatrická a degenerativní autoimunní onemocnění.............. 16
1.2.4
Léky, které zabraňují produkci melatoninu ........................................................ 20
1.2.5
Mikrospánky na silnicích v Americe ................................................................. 21
1.2.6
Mučení absencí spánku ...................................................................................... 21
1.3
SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ ....................................................................................... 22
1.3.1
Vymezení pojmu ................................................................................................ 22
1.3.2
Světelný závoj .................................................................................................... 23
1.3.3
Popis jevu ........................................................................................................... 24
1.3.4
Veřejné osvětlení versus plýtvání elektřinou ..................................................... 26
1.3.5
Oslnění ............................................................................................................... 28
1.3.6
Veřejné osvětlení ................................................................................................ 29
Jak by mělo správně svítit? ............................................................................................... 29 1.3.7
1.4
Bezpečnost a strach ............................................................................................ 31
DOPADY NA PŘÍRODU ......................................................................................... 32
1.4.1
FLORA ............................................................................................................... 32
1.4.2
FAUNA .............................................................................................................. 33
1.4.3
Legislativa .......................................................................................................... 35
8
Zuzana Horáková
2
květen 2015
NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 36 2.1
KONCEPT ................................................................................................................. 36
2.1.1
Co je to polární záře? ......................................................................................... 38
2.2
Výstup práce .............................................................................................................. 40
2.3
Popis instalace ........................................................................................................... 40
2.3.1 2.4
Technické řešení ................................................................................................. 40
Vizualizace ................................................................................................................ 44
3
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 48
4
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ............................................................................ 49
5
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH .............................................................................. 52
6
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 53
9
Zuzana Horáková
květen 2015
ÚVOD
Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zabývat světlem a jeho dopadem na lidské zdraví i na životní prostředí. Ještě před rokem bych si ani nepomyslela, jaké fatální důsledky může mít umělé noční svícení, které narůstá ve všech městech po celém světě. Zvyšování světelných podmínek v noci, stále silnější osvětlení a rostoucí osvětlovací plochy jsem asi jako i celá společnost považovala za zcela přirozený jev vzrůstající modernizace. Když jsem se v době trvání své praxe setkala s odborníkem, který se tento problém snažil vnést do podvědomí lidí, bylo mi zcela jasné, že se tímto problémem chci zabývat nadále a hlouběji. Jako je sluneční záření pro člověka životně důležité, může být i neškodné noční umělé osvětlování nebezpečné, škodlivé a mít fatální důsledky. Při pohledu na Zemi z oběžné dráhy, můžeme vidět ty nejjasnější státy, města. Svítíme natolik do noční oblohy, že znemožňuje práci astronomů. Je tento jev opravdu úměrný stupni vývoje každého státu? Čím vyspělejší tím ozářenější? Je symbolem civilizace noční svícení? Není tomu tak dávno, co si lidé dávali do oken polštáře a matrace, aby v noci z leteckého pohledu jejich domy nebyly vidět při bombardování. Pro koho tedy chceme být v noci viditelní? Opravdu obětujeme pro symbol civilizace a vyspělosti své zdraví? Ačkoliv se předpokládalo, že se člověk k danému prostředí adaptuje, byl zaznamenám stále větší rozvoj civilizačních chorob. Ano, tento název civilizační je poměrně výstižný. Můžeme si za dnešní nemoci, ač nevědomě, sami? Stylem našeho života? Dnešní populace hmyzu je značně ztenčená. Potravní řetězec byl narušen. Jaké další fatální důsledky nastanou, pokud se něco nezmění?
10
Zuzana Horáková
1 1.1
květen 2015
ANALYTICKÁ ČÁST ČLOVĚK VERSUS SVĚTLO
1.1.1 Cirkadiánní cykly
Rytmus neboli opakování cyklů, hraje odpradávna ve vesmíru důležitou roli. Cirkadiánní neboli 24hodiné rytmy vykazují všechny živé organismy. Pravidelné střídání světla a tmy představuje řídící faktor pro synchronizování cirkadiánního stimulátoru, biologických hodin. V minulosti bylo základním rozlišovacím prostředkem střídání dne a noci samotné sluneční světlo a tma, lidé byli na těchto řídících faktorech zcela závislí. Dnes je moderní člověk řízen spíše časem, je známé moto, že fungujeme 24 hodin 7 dní v týdnu. Novodobý člověk se stal pánem noci, zdá se, že je schopen samotnou tmu ze svého života zcela vymýtit a tento důležitý řídící faktor zcela potlačit. Noc má odpradávna s sebou přinášet zklidnění a s tím i spojený samotný spánek, nicméně dnes existuje spousta možností jak k sobě nepřipustit tmu. Každý pokrok ovšem s sebou nepřináší jen pozitiva. Vsazení umělého světelného zdroje do lidského nočního prostředí s sebou přineslo spoustu civilizačních chorob, má negativní následky nejen na člověka, ale i na faunu i flóru. Pokrok nelze zastavit, s ním i spojené znalosti o biorytmech, ale můžou pomoci kompenzovat negativní dopady technického pokroku naší civilizace.
1.1.2 Fenomén temné noci v tradici křesťanství
Noc je již od doby Starého Zákona považována za místo setkání Boha s člověkem. V noci nás přestávají rozptylovat jevy a události dne, tma zahaluje vše, co by nás mohlo rušit a stává se tak prostorem, ve které se duše setkává s Bohem. Na řadě míst evangelií čteme, že Kristus celou noc strávil v modlitbě, například „ V těch dnech vyšel na horu k modlitbě a celou noc se tam modlil k Bohu“. (Lukáš 6,12) Tma je přitom považována na jedné straně jako přírodní fenomén, protipól dne, ale zároveň je chápána v duchovním, mystickém smyslu. V prvním plánu Písma Svatého je tma chápána jako jev stvořený Bohem a tedy dobrý. Takto hovoří o temnotě již první věty bible: „(Bůh) viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první“. (Genesis1, 4-5) 11
Zuzana Horáková
květen 2015
Podobně i v žalmu 104, se tma výslovně chápe jako Boží čin: „učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit. Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří.“ (Žalm 104,19-20) První křesťanská století pak vchází do dějin jako údobí vzniku poustevnictví a vzápětí mnišství. Vznikají první kláštery v poušti, kde se mniši modlí v noci, ve tmě. Tato tradice pak provází křesťanství ve všech fázích jeho pestrých dějin a je zachována i v dnešních kartuziánských klášterech. „Kartuziánský den začíná v hodinu, kdy se velká část světa veselí nebo se zrovna chystá vyspat se ze zhýralosti materialistického světa. Mnich vstává ze svého prostého lože čtvrt hodiny před půlnocí, aby se pomodlil malé hodinky k Panně Marii, potom opustí celu a ubírá se ambity do klášterního kostela. Chórová místa se naplní, mniši se sliby jsou v bílých hábitech, novicové v černých. Kostel tone téměř v absolutní tmě, jediné světlo vychází z lampičky u svatostánku a z nízkých zastíněných lamp v chóru.“ (Lockhart R., 1985) Rovněž i současní cisterciáci vstávají o čtvrt na čtyři ráno a první dlouhá modlitba, zvaná matutinum, probíhá v téměř naprosté tmě, je noc, ve které bdí pouze mniši, modlící se za odpočívající svět. Po této modlitbě následuje volno až do svítání, které mniši využívají k individuální osobní modlitbě. Noci probdělé na modlitbách jsou rovněž známé z životopisů sv. Františka z Assisi a sv. Dominika. Podobnou tradici objevujeme i v klášterech karmelitánů, odkud v tzv. zlatém šestnáctém století vzniká nejslavnější dílo křesťanské mystiky, dílo zvané „Temná noc“ napsané Janem od Kříže. Je známo, že s oblibou celé noci modlil v noci v naprosté tmě kaple před svatostánkem, a že stejně tak mnohé noci strávil v modlitbě v okně své klášterní cely, kontemplující Boha skrze pohled do odpočívající tmavé španělské přírody. Tyto dlouhé noční modlitby se pro něj stávají základem jeho teologie, kdy noc bude chápána ve svém duchovním smyslu. Ve svých dílech rozlišuje tzv. noc smyslů a noc ducha. Noc smyslů přirovnává k domu, tonoucímu ve tmě, kde jsou všechna světla již zhasnuta. Má tím na mysli situaci člověka, kterého již neuspokojují žádné vjemy, které do něj proudí branou jeho pěti smyslů. Tyto vjemy již člověku v jeho hledání smyslu svého bytí nepřináší žádnou radost. Ani požitky chuti jídla, hudby, všeho co je příjemné pro zrak či hmat, již mystika neuspokojují. Řeholník se tak dostává do jistého vakua, z jedné strany viditelné opory našeho světa (přátelé, požitky světa atd.) utichají, z druhé strany Bůh mlčí. Noc ducha je pak druhou fází cesty člověka k Bohu, mnohem horší, tma je zde dokonalá, opory rovněž mizí, s nimi ale i smysl života. 12
Zuzana Horáková
květen 2015
Noc je naproti tomu něco přírodního: je to protipól světla, něco přírodního, neboť nás i všechny věci zahaluje do tmy. Není to předmět v doslovném smyslu: nestojí před námi a nemůže existovat sama o sobě. Není to ani obraz, pokud tím rozumíme nějaký viditelný tvar. Noc je neviditelná a beztvará. A přece ji vnímáme, ba je nám mnohem blíže než všechny věci a tvary, je s naším bytím spjatá mnohem úžeji. Tak jako světlo dává věcem s jejich viditelným i vlastnostmi vyniknout, noc je pohlcuje a hrozí pohltit i nás. Nic z toho, co se do ní ponoří, nepřestává být: existuje to dále, avšak neurčité, neviditelné a beztvaré jako noc sama, nebo podobné stínu, příznačné, a proto hrozivé. Naše vlastní bytí přitom není jen ohroženo zvnějšku nebezpečími, které v sobě noc skrývá, nýbrž je jí také samo vnitřně zasaženo. Noc nám znemožňuje používat naše smysly, omezuje naše pohyby, ochromuje naše síly, podivným kouzlem nás činí zajatce samoty, nás samotné proměňuje v stíny a přízraky. Noc má pro nás příchuť smrti. A to všechno platí nejen v biologické, nýbrž i psychologické a duchovní sféře. (Stein E., 2000) Chvíle modlitby v tmavých nocích, chvíle považované v nepřerušené linii křesťanské mystiky za chvíle zvláštním způsobem požehnané, tak zcela jistě budou v tradici církve pokračovat i nadále. Osvětlení v noci, ona nepřirozená záměna světla a tmy, je tak vnímána jako fenomén porušující přirozený rytmus noci a dne. Jako den má svoje povinnosti a úkoly a je vyhrazen spíše aktivitě a skutkům, noc je prostorem spíše modlitby a kontemplace. Tato kontemplace má však pro křesťanství větší vážnost, než chvíle aktivity. Této kapitole jsem se zde věnovala poněkud více, jelikož mi tato tématika velice pomohla k pochopení významu tmy a samotného střídání dne s nocí a inspirovala mne k myšlenkám, které nastínily řešení projektu.
13
Zuzana Horáková
1.2
květen 2015
Cirkadiánní rytmy Pro správné fungování fyziologických funkcí organismu jsou důležité obě stránky
světla, den i noc. Rytmicitě podléhá např. výše tělesné teploty, uvolňování některých hormonů, či dělení a metabolismus buněk. Světlo vstupuje do organismu očima, kde je nervovými zakončeními citlivých receptorů vedeno nervovými vlákny do mozku. Jedna část směřuje do mozkové kůry, kde je centrum zraku, a druhá do suprachiasmatických jader hypothalamu, tyto jádra jsou nazývána vnitřními hodinami organismu. První cesta umožňuje vidění a reakce na viděné, druhá synchronizuje fyziologické děje prostřednictvím sekrece hormonu epifýzy melatoninu.
1.2.1 Melatonin Melatonin, též nazývaný spánkový hormon, vznikající v šišince mozkové, hraje klíčovou roli při synchronizaci našich vnitřních biologických hodin. Produkce melatoninu je závislá na světle, v tomto případě na tmě. Vylučuje se v době, kdy většina lidí spí, nebo by fyziologicky měla. Melatonin byl objeven roku 1958 A. Lenerem, byl zkoumán a objeven ve všech živých organismech, od jednobuněčných mořských řas až po vyšší rostliny, v bezobratlých až po obratlovce, savce, včetně člověka. Zásadní je, že u všech živých organismů, ať už jsou aktivní ve dne jako člověk, či v noci jako malí hlodavci, se melatonin tvoří výhradně v noci. Je tedy jakýmsi signálem noci, který informuje organismus o denní době. (Illnerová, H. 1996) Jeho produkce začíná v časných nočních hodinách, kolem půlnoci je hladina nejvyšší a kolem východu slunce se produkce snižuje na minimum. Stoupající hladina melatoninu navozuje ospalost, její pokles naopak nastartovává k činnosti v nočních hodinách. Jeho produkce je značně ovlivňována světelnými podmínkami bezprostředního okolí. Produkce melatoninu je také ovlivňována věkem či stresem. U novorozenců dosahuje produkce melatoninu svého maxima, proto kojenci téměř stále spí, naopak věkem produkce klesá, ve stáří klesá až na úplné minimum, čímž můžeme vysvětlit mírnou nespavost populace s vyšším věkem.
14
Zuzana Horáková
květen 2015
Další funkcí melatoninu je kontrola produkce dalších hormonů, např. estrogenů, prolaktinů, testosteronů a růstového hormonu. Je silný antioxidant, chrání buněčnou DNA, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje správnou funkci imunity, zpomaluje stárnutí a procesy degenerativních onemocnění mozku, umožňuje ochranu cílových tkání před antigeny u autoimunitních onemocnění mozku, zpomaluje, až zastavuje růst tumorů a snižuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu a reprodukčních orgánů.
1.2.2 Následky absence melatoninu v lidském těle Dlouho se věřilo, že osvětlení v noci a následná změna života donutí naše vnitřní hodiny následovat environmentální změny způsobené používáním umělého osvětlení. Ovšem přítomnost světla v noci, kdy je pro správné fungování orgánů tma nezbytná, má za následek vznik civilizačních chorob a chronobiologických poruch. Mezi chronobiologické poruchy, řadíme především syndrom sezónní deprese a poruchy spánku, více náchylné a již diagnostikované na výskyt těchto obtíží jsou ženy, díky produkci a funkci ženských hormonů. Naopak civilizační choroby, postihují více muže než ženy. Mezi tyto choroby řadíme: urychlení procesu stárnutí, průběh neurologických, psychiatrických a autoimunitních onemocnění, rakovina prsu, prostaty a dalších orgánů. Syndrom sezónní deprese Objevuje se v severních zeměpisných šířkách v podzimním a zimním období, kdy se krátí světlé části dne a ubývá sluneční záření. Příčinou není jen prostý nedostatek světla, neboť takovým dnům bylo vystaveno lidstvo během celého svého vývoje, ale o malé kontrasty mezi dnem a nocí. Změna životního stylu, která nás uzavírá do budov pod umělé světlení, které používáme od probuzení do nočních hodin, nám narušuje rytmicitu cyklu dne a noci. Projevy syndromu sezónní deprese jsou známy každému, ovšem u některých lidí dochází ke stupňování obtíží až natolik, že jsou omezeny jejich denní aktivity. K symptomům patří nadměrná unavitelnost, ztráta aktivity a zájmu o okolí, snižuje se fyzická činnost následována i duševním útlumem, špatnou koncentrací a horší schopností se učit a pamatovat si. Syndrom provází často poruchy spánku, nejčastěji hypersomnie a permanentní ospalost. K tomu se
15
Zuzana Horáková
květen 2015
přidává zvýšená chuť k jídlu, často na sladké a na alkohol, takže dochází k přibývání na váze. Jako u každé deprese, se zvyšuje riziko sebevražedného jednání. Poruchy spánku Vlivem porušené sekrece melatoninu dochází k insomnii (chronická nespavost), kdy vnitřní hodiny řízené produkci melatoninu jsou rychlejší nebo pomalejší oproti normě. Periodická insomnie je projevem poruch ve vnímání světla, např. pokud je bdění značně delší než 24 hodin anebo např. u lidí s postižením zraku. Chronická nespavost provází letecké přesuny do jiných časových pásem nebo práci v noci či na směny. Světlo, kterému je člověk vystaven v noci, ať spí nebo nespí, potlačuje produkci melatoninu a posunuje nebo opožďuje jeho křivku. Tuto změnu ve světelném prostředí si mozek pamatuje a opakuje změny i další dny, i když expozice světla pominula. Důležité je, ve které části noci světlo působí. Pokud se tak děje do půlnoci, je produkce melatoninu opožděna ve svém nástupu a může se projevit tendence k časnějšímu probuzení, např. dětem, kterým se při usínání svítí, se dříve probouzejí. Pokud světlo svítí v době po půlnoci do časného rána, fáze se posouvá dopředu a při běžném čase vstávání se projevuje ospalost. Produkci melatoninu inhibuje světlo, což zhoršuje usínání a může docházet k přerušování spánku s nepříznivými následky na činnost v bdělém stavu: poruchy koncentrace, netrpělivost až agrese, horší zvládání stresu, zhoršená paměť a další projevy.
1.2.3 Neurologická, psychiatrická a degenerativní autoimunní onemocnění Ztráta vnitřní rytmicity je považována za jednu z příčin psychogenních onemocnění, např. maniodepresivní psychózy nebo endogenní deprese. Světelná expozice v noci a během spánku zvyšuje náchylnost k vzniku záchvatů u epileptiků (Drahoňovská, 2004) Byl prokázán pozitivní vliv melatoninu na projevy Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Melatonin zabraňuje odumírání mozkových buněk a oddaluje progresi onemocnění a tím zvyšuje kvalitu života postižených.
16
Zuzana Horáková
květen 2015
Stárnutí Výsledky některých experimentů na hmyzu a hlodavcích přinesly výsledky ve vztahu melatonin a prodloužená délka života. S věkem dochází k opotřebování organismu a zpomalení reparačních procesů již na úrovni buněk a melatonin jako antioxidant může oddálit patologické projevy celoživotní expozice volným radikálům. S věkem také roste pravděpodobnost výskytu zhoubných nádorů a antitumorový účinek melatoninu je považován za velmi pravděpodobný. Z těchto důvodů může být vnitřní melatonin považován za prostředek oddalující nepříznivé následky provázející stárnutí organismu. Ve Spojených státech i v některých státech západní Evropy je melatonin propagován jako lék či spíše potravinový doplněk k zpomalení stárnutí a lék na nespavost. Přestože nikde nebyl úplně registrován a někteří lékaři před jeho nekontrolovaným používáním varují, nabývá na své popularitě. Melatonin v tabletách jako doplněk stravy je dnes už k dostání i v České republice. Jeho stinnou stránkou je fakt, že každý člověk má jinak vysokou hladinu melatoninu, a proto uživatel nemůže vědět jaké dávkování má užít, aby byl výsledek zaručen.
Rakovina prsu Experimenty na zvířatech přinášejí jednoznačné výsledky o pozitivním vlivu melatoninu na růst nádorů prsu a jeho vznik. Melatonin reguluje produkci estrogenu, hormonu, který je zodpovědný za patologické změny v prsní tkáni. Navíc má silný antioxidační potenciál a kontroluje další ochranné mechanismy. Přesto, že epidemiologických studií, které prokázaly jednoznačný vliv melatoninu, a současně expozice světlu v noci není dostatek, vědci se shodují, že pravděpodobnost potencování vzniku rakoviny prsu světlem a tedy inhibicí melatoninu je velmi značná. Rakovina prsu je nejčastější příčinou úmrtí i onemocnění rakovinou u žen industrializovaného světa. Přes stále rozvinutější metody detekce, prevence a léčení projevuje toto onemocnění stále stoupající trend, který se nevyhýbá ani České republice. K jeho hlavním vnitřním příčinám patří: časný věk menarché, pozdní nástup menopauzy, první těhotenství po 30. roce, pozitivní rodinná anamnéza. Právě život v rozvinuté společnosti je uváděn jako významný, nepřímo působící příčinný environmentální faktor.
17
Zuzana Horáková
květen 2015
Rozsáhlá studie provedená ve Spojených státech zjišťovala vztah mezi světlem a rakovinou prsou. Bylo zjištěno, že slepé ženy mají menší riziko výskytu rakoviny prsu, ve zvýšeném riziku se pohybují ženy, které v noci často nespí (ne práce na směny). Ženy, které spí v osvětlených ložnicích, měly mírně vyšší riziko. Ženy pracující na směny měly nejvyšší riziko tohoto onemocnění, tím více, čím delší dobu tuto činnost vykonávaly. Naopak obyvatelé žijící za polárním kruhem mají nižší incidenci tohoto onemocnění.
1.1 Obr. Graf incidence a mortality karcinomu prsu v ČR.
Rakovina dalších orgánů Nádor může být jednou z příčin zhoubného bujení v orgánech, jejichž činnost podléhá cirkadiánním rytmům, pro prostatu, vaječníky a endometrium. Snížená hladina melatoninu byla zjištěna také u nemocných s malobuněčným karcinomem plic.
1.2 Obr. Graf incidence a mortality karcinomu prostaty v ČR. 18
Zuzana Horáková
květen 2015
Kolik světla je potřeba ke snížení hladiny melatoninu? Jaké spektrální složení? Jak dlouho trvá, než dojde k patologickým změnám v organismu nebo dočasným obtížím?
Účinek melatoninu na lidský organismus je předmětem rozsáhlého zkoumaní lékařů. Viditelné světlo pro lidské oko je elektromagnetické záření o vlnové délce 390 nm – 790 nm. Světlo o vlnové délce 446 nm – 484 nm způsobuje supresi meletoninu na polovinu, barva této vlnové délky je v oblasti modré a lze se s ní setkat běžně, např. u vysokotlakých rtuťových výbojek, zářivek, u halogenidových výbojek či u světelného zdroje založeného na technologie LED, diody emitující světlo. V roce 2012 Ph.D. Russel J. Reiter, profesor univerzity v Texase, hovoří o mnohem vyšším vzájemném působení světla a melatoninu. Nové studie vydaly překvapivé výsledky. Studie provedená na laboratorních potkanech definovala časový interval působení světla na melatonin, melatonin byl u potkanů zničen po osvícení bílým či modrým světlem vysoké chromatičnosti, za 250 mili sekund, u člověka je to celá vteřina. Ano, pouhá vteřina zničí v těle melatonin, k opětovnému nárůstu dojde až po 90 minutách pobytu v prostředí, kde naše oko není zasaženo modrou vlnovou délkou světla, která je našimi smysly vnímána jako denní, sluneční světlo, čímž nám z noci vytvoří astronomický den. Naopak vlnová délka o hodnotě 600 nm, která je tvořená červeným spektrálním světlem, melatonin vůbec neovlivňuje, je tedy nejvhodnějším nočním osvětlením, např. číslic u budíku apod.
1.3 Obr. Spektrální citlivost.
19
Zuzana Horáková
květen 2015
Podnětů, které můžou melatonin v noci z krve zcela vypudit, je celá řada, od osvícení mobilním telefonem, přes různé svítící kontrolky spotřebičů modrou či bílou barvou, až po veřejné osvětlení, které nám může narušovat tmu i přes zatemněná okna. Je nanejvýš žádoucí preferovat zdroje s teplou barvou světla (warm white) a co možná nejvíce omezit zdroje se studenou barvou světla (cool white), silně vyzařující v modré oblasti spektra. Možným řešením je například použití stmívačů a důmyslného nastavení osvětlení, které v nočních hodinách zaručí správné svícení, bez negativních dopadů na lidské zdraví v domácnostech. Studie také provedla měření hladiny melatoninu při procitnutí ze spánku v časných ranních hodinách. Při osvětlení po půl čtvrté ráno, se melatonin už po zbytek noci nevytvoří. Spánek ve světle, bez tvorby melatoninu, nedostatečně dlouhý spánek nutný k regeneraci, nemusí hned nutně představovat zdravotní riziko, ovšem po 20 až 30 letech se můžou objevit již zmíněné onemocnění, největší riziko je ovšem u lidí pracující na směny a doporučuje se, aby tuto práci po 5 letech opustili. Aby měl spánek kýžený výsledek, je k němu potřeba splnit čtyři environmentální podmínky: ticho, tma, teplota 16 ̊ C – 18 ̊ C a dobrá matrace či lůžko. Důležitá je také doba spánku, přibližně 8 hodin a alespoň hodinu a půl před spánkem se neosvítit modrou složkou světla.
Cítíte se po probuzení ospalí či unavení? Příčinou může být špatné načasování probuzení, ale i špatně zregenerované tělo po nedostatečném nebo nekvalitním spánku.
1.2.4 Léky, které zabraňují produkci melatoninu
Produkce melatoninu je nepříznivě ovlivňována celou řadou dalších faktorů, především některými léky. Jde např. o nesteroidní protizánětlivé léky jako je kyselina acetylsalicylová, která ve větších a chronických dávkách způsobí pokles až o 75 %, dále ibuprofen, betablokátory a indomethacin zcela zastavují noční produkci melatoninu. Léky proti úzkostlivosti Diazepam a Alprazolam blokují produkci melatoninu. Antidepresiva jako fluvoxamin, desipramin zvyšují produkci melatoninu, ale fluoxetin ho blokuje. Z vitamínů může produkci melatoninu významněji ovlivňovat vitamín B12, jehož velké dávky údajně 20
Zuzana Horáková
květen 2015
produkci snižují, to je problém pro kulturisty i jiné sportovce, kteří používají vitamin B12 a jeho derivát dibencozid. Známý je i účinek kofeinu, jehož nadbytek snižuje produkci melatoninu,
proto
způsobuje
nespavost,
úzkostnost,
arytmii
a
žaludeční
potíže.
Kortikosteroidy též vyvolávají poruchy spánku tím, že snižují produkci melatoninu. Ke snižování hladiny melatoninu dochází též, konzumací tabáku a alkoholu těsně před spánkem. Naopak produkci melatoninu můžeme zvýšit vystavením se přes den slunečnímu světlu, které má pozitivní účinky i proti depresím.
1.2.5 Mikrospánky na silnicích v Americe Statistiky amerického dopravního institutu National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA), uvádějí, že únava a ospalost při jízdě způsobuje v USA více než 100.000 havárií ročně, což má za následek 40.000 zranění a 1.550 úmrtí. V České republice je to přibližně 900 havárií za rok. Mikrospánek, únava a ospalost jsou častou příčinnou dopravních nehod. „Podle dostupných statistik působí lidský faktor více než polovinu nehod v provozu na silnicích“, uvádí prof. Ing. Mirko Novák, DrSc. z Fakulty dopravní ČVUT.
1.2.6 Mučení absencí spánku Odepírání spánku je asi nejčastější mučící technika. Je známo používání světla k mučení z popisů nacistických a zejména komunistických praktik. V současnosti používána i CIA při vyšetřování teroristů. Podle nejnovějších testů prováděných na zvířatech stačí i tři dny s nedostatkem spánku k tomu, aby došlo k vážnému poškození nebo naprostému zničení některých mozkových buněk. Po 7 dnech absence spánku může člověk i zemřít.
21
Zuzana Horáková
1.3
květen 2015
SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ
2.1 Obr. Mapa světelného znečištění.
1.3.1 Vymezení pojmu Světelné znečištění můžeme chápat jako jev, který narušuje přirozený stav prostředí. Ačkoliv neexistuje striktní definice, můžeme o znečištění hovořit tehdy, kdy se umělé osvětlení stává v exteriéru cizorodým, nepatřičným, škodlivým, nadbytečným polutantem. Jedná se o jev, který se hojně uplatňuje v moderní společnosti, ovšem počátky můžeme nalézt už na přelomu 19. století, jev, který nastává v době, kdy přirozeného světla značně ubývá, tedy během stmívání a výhradně pak v noci. Jakékoliv antropogenní svícení v noci venku je nutně znečišťováním. (Hollan J., leden2004) S modernizací a příchodem nových technologií světelné znečištění (světlo uměle přidávané do nočního prostředí) vzrostlo několikanásobně, za půl století až desetkrát. Tento problém se týká téměř všech obyvatel vyspělého světa, zemí, měst, ačkoliv si to většinou ani neuvědomují. Mezi hlavní projevy světelného znečištění patří oslnění silným zdrojem necloněného svítidla, pronikání světla do příbytků, osvětlení míst kde to není žádoucí, závojový jas oblohy (označovaný jako tzv. světelný smog) od špatně umístěných osvětlení, které spíše svítí do nebe než lidem na cestu, špatně umístěné reflektory a světlomety mající osvětlovat lidské výtvory, billboardy, světlo odražené od osvětlovaných objektů a podsvícené reklamní, komerční i nekomerční plochy. Světelné znečištění představuje riziko ekologické, bezpečnostní i zdravotní, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a představuje zbytečné plýtvání energií, peněz (leckdy zcela zbytečně) a zbytečně vyprodukované emise tisíců tun oxidu uhličitého. 22
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.2 Světelný závoj Určitě jste si už povšimli, že noci jsou čím dál více jasnější, obloha se stává světle šedou, vzduch se zdá špinavý a hvězdy jsou v nedohlednu, občas zahlédneme jasnou hvězdu či souhvězdí. Tato skutečnost, která trápí astronomy, i nejen amatérské hvězdáře, se týká všech industriálních měst, průmyslových oblastí, obchodních a logistických areálů i jejich okolí, avšak zvýšený jas oblohy je zpozorovatelný i mnoho desítek kilometrů od samotného zdroje světla. Právě problém světelného závoje, též nazývaný světelný smog, je pro pozorování oblohy a astronomii životně důležitý. Na světlém pozadí se slabé nebeské objekty ztrácejí, obzvláště jsou postižené objekty vzdáleného vesmíru, ale ušetřeny nejsou ani slabší hvězdy. Zatímco za dobrých podmínek lze na tmavé přírodní obloze spatřit 3000-500 hvězd, na většině území ČR (mimo města) je to kvůli světelnému závoji jen kolem 1000-1500 a ve velkých městech pouze několik desítek až stovek. Mléčná dráha není na mnoha místech vůbec vidět a jedinečné přírodní fenomény jako zvířetníkové světlo nebo prosvit jsou pak u nás ke spatření jen velmi vzácně. Není divu, že mnohým se noční obloha zdá prázdná a nezajímavá. V České republice již nenajdeme žádné místo, nad kterým by noční obloha nebyla viditelně postižena světelným znečištěním. Je jen málo míst, kde je toto postižení relativně malé.
2.2 Obr. Mapa světelného znečištění oblohy v Evropě a v České republice.
23
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.3 Popis jevu Jedná se o jev, kdy je světlo z pozemských zdrojů směřující vzhůru rozptylováno v ovzduší a způsobuje zvýšení jasu oblohy. Jedná se o stejný mechanismus jako ve dne, kdy je vlivem rozptylu slunečního světla nebe modré a to díky modré složce, která je v denním světle obsažena. Odraz světla, který je tímto jevem doprovázen, vzniká odrazem od osvětlovaných ploch, například činitel odrazu od silnice je až 20 % jdoucího světla do nebe. K rozptylu světla z odrazu umělého osvětlení bohužel dochází i u všech sebelepších osvětlení, lze ho ovšem minimalizovat tím, že nebudeme svítit, kde je to zcela zbytečné. Při zasněžení terénu je činitel odrazu natolik vysoký, že stačí až pětkrát slabší osvětlení pro dokonalou orientaci.
2.3 Obr. Světelný smog v Praze.
Nejproblematičtější světlo, z hlediska světelného znečištění, je světlo, které směřuje pod malým úhlem poblíž vodorovného směru. Takové světlo se totiž šíří v atmosféře na velké vzdálenosti a způsobuje světelný závoj i desítky kilometrů od svého zdroje. Proto je noční obloha zasažená světelným znečištěním i na místech, kde se v okolí nenachází žádné zdroje světla (například v oblasti pohraničních hor nebo vojenských prostorů) – v součtu se zde projevuje vliv osvětlení z mnoha vzdálených měst. Množství rozptýleného světla a tím i intenzitu světelného závoje ovlivňuje důležitý faktor a to vlnová délka, respektive barva 24
Zuzana Horáková
květen 2015
světla používaného k venkovnímu osvětlení. Modrá barva je v ovzduší rozšiřována nejvíce, červené světlo nejméně, proto je z hlediska dopadu na noční krajinu vhodné volit světelné zdroje vyzařující slabý teplý odstín.
2.4 Obr. Rozsah světelného smogu.
2.5 Obr. Rozptyl a odraz světla.
2.6 Obr. Pohled na Evropu v roce 2000 a prognóza na rok 2025. 25
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.4 Veřejné osvětlení versus plýtvání elektřinou Veřejné osvětlení tvoří největší podíl na světelném znečištění. Je to dáno především tím, že svítíme zkrátka všude, i tam kde to není potřeba špatně zvolenými světelnými zdroji, nebo špatně navrženým osvětlením. Určitě si všichni vybavíte dekorativní osvětlení parků a náměstí například ve tvaru koule či válce, toto osvětlení má navozovat atmosféru při stmívání a dotváří estetický dojem, avšak tvoří nejhorší procento znečištění z veřejného osvětlení. Tok světla jdoucí do všech směrů, hlavně do nebe, silně oslňuje, nejhůře tento vjem vnímají starší lidé, jelikož jim terén zahalí do neprostupné mlhy a ani zakrytí rukou svítidlo, neusnadňuje dobře vidět, tak ani samotná lampa neosvětluje dobře oblast, kterou osvětlovat má. V České republice je v rámci veřejného osvětlení provozováno více než 1,3 milionu světelných míst, jejichž celková spotřeba elektrické energie je zhruba 700 GWh za rok. Při ceně blížící se 3Kč/kWh činí náklady na provoz veřejného osvětlení asi 2 miliardy korun ročně – téměř veškeré veřejné osvětlení je přitom financováno z rozpočtů měst a obcí. Značná část veřejného osvětlení je přitom zastaralá, na hranici, nebo dokonce za hranicí své životnosti. Mnoho obcí však nemá ani základní přehled o stavu svého veřejného osvětlení a jeho provoz a údržbu zajišťují způsobem, který rozhodne nelze označit za hospodárný. Mnohdy se dá zdařilou rekonstrukcí veřejného osvětlení ušetřit až 3/4 provozních nákladů.
Možné úspory se ovšem zdaleka netýkají jen veřejného osvětlení. Zejména velká obchodní centra mohou uspořit nemalé částky tím, že po zavírací době zhasnou dále nepotřebné osvětlení. Soukromé subjekty se v tomto ohledu většinou chovají ekonomičtěji než obce a tuto chvályhodnou praxi si již přisvojily. Přesto se stále lze setkat s případy zcela prázdných parkovišť před nákupními zónami, kde se naplno svítí celou noc. Podobně pochybný je i ekonomický přínos obřích reklamních poutačů a billboardů, zářících během celé noci. Množství lidí, které by mohly oslovit je zcela minimální a ti, kteří se v pozdních hodinách venku pohybují, mívají většinou zcela jiné starosti. Tato reklamní zařízení ovšem představují významný zdroj světelného znečištění. Je žádoucí tyto reklamy alespoň od 23h do 5h ranní ponechat zhasnuté.
26
Zuzana Horáková
květen 2015
Architektonické osvětlení může představovat významný zdroj světelného znečištění, zejména je-li provedeno amatérsky a bez ohledu na okolní prostředí. Často většina světla zcela míjí svůj cíl a kromě samotné budovy je zbytečně osvětlené také široké okolí. Rovněž intenzita osvětlení bývá v některých případech zbytečně vysoká. Je bohužel spíše pravidlem než výjimkou, že takové dekorativní osvětlení bývá v provozu po celou noc, i když jsou ulice liduprázdné a není nikdo, kdo by takové nasvícení obdivoval.
2.7 Obr. Ukázka svícení do nebe.
Ke zhasínání architektonického osvětlení v pozdních nočních hodinách přistupují i velké metropole. Například Eiffelova věž v Paříži nebo Pražský hrad, ročně tím ušetří přes 100 tisíc korun. Koloseum v Římě nebo londýnský Buckinghamský palác se ale do tmy neponoří nikdy.
27
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.5 Oslnění Z očního hlediska pro výběr umělého osvětlení je nutno zohlednit parametry zrakového výkonu a zrakové pohody. Pro tyto parametry se pak uplatňují různé složky umělého osvětlení (rozložení jasů, směrovost světla, oslnění a způsob osvětlení). Rozložení jasů je rozhodující veličinou pro zrakový výkon. Je to schopnost oka rozlišovat mezi jasem pozorovatelného předmětu a jasem pozadí. Je prokázáno, že osoby s referenční vadou (krátkozrakost) a ve stáří s nástupem ztráty akomondace, vyžadují obecně vyšší hodnoty jasů pro rozlišení detailů než osoby bez referenčních vad. Směrovost světla je důležitou veličinou pro negativní vliv oslnění. Oslnění je velmi nepříjemný stav, při kterém je vidění silně zhoršené a nemožné. Vzniká tehdy, pokud je sítnice vystavena většímu jasu, než na který je adaptována. Oslnění může být způsobeno přímo zdrojem světla, svítidly nebo odrazem od lesklých povrchů. Stupeň oslnění se rozděluje na: Rušivé oslnění – narušuje zrakovou pohodu, aniž omezuje vidění. Pozornost je však rozptýlená, je pociťován nepříjemný stav, aniž by si jedinec uvědomil, že je to zaviněno oslněním. Omezující oslnění – ztěžuje rozeznávání, vidění se stává namáhavé, vzniká pocit nejistoty, únavy a pracovní výkon klesá. Oslepující oslnění – znemožňuje vidění i někdy na delší dobu, přesto, že příčina oslnění, jíž zanikla.
2.8 Obr. Zde můžeme vidět silné oslnění z reklamního billboardu.
28
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.6 Veřejné osvětlení Jak by mělo správně svítit? Aby tok světla byl zaručen, jen tam kde má být osvětlováno, svítidlo by mělo být tzv. plně cloněné. Dolní kryt svítidla by neměl být průhledný, čirý, pak totiž světlo rozptyluje do všech směrů, a je-li odněkud patrný ve dne, v noci se takový kryt zapnutého svítidla nutně stává velmi nápadným zdrojem světla. Zcela čirý kryt světlo nahoru značně vysílá, alespoň 8 procent se jej totiž vždy na krytu odráží, a pokud odrážející část je shora zdáli viditelná, nějaké světlo se odráží vždy i tímto směrem. Jedinou možností jak tomu zabránit, je umístit spodní kryt až dovnitř krytu horního, neprůsvitného. Pak se světlo odráží výhradně dovnitř a správně se recykluje, po jednom či několika odrazech v dutině může odejít ze svítidla opět jen dolů. Ačkoliv se pomalu vyměňují stará škodlivá necloněná svítidla za modernější cloněná, bohužel se do nich instaluje příliš silný zdroj, který vyzařuje bílé světlo. Stále přibývající halogenové výbojky a LED zdroje jsou z hlediska škodlivosti nejhorší. Nejvhodnějším zdrojem je nízkotlaká sodíková výbojka, která vyzařuje slabý teplý, oranžový odstín, přírodě škodí tedy méně. Svítidlo by nikdy nemělo svítit vzhůru, ani lidem do příbytků, tok světla by neměl přesahovat výšku 40 stupňů. Veřejné osvětlení by se mělo v pozdních nočních hodinách ztlumovat (každá výbojka jde ztlumit až o 1/3), na nepotřebných místech přímo zhasínat, nebo na přesvětlených komunikacích každou druhou odpojit.
2.9 Obr. Ukázka špatného veřejného osvětlení, silně přitahováno hmyzem. 29
Zuzana Horáková
květen 2015
Umělé osvětlení rovněž dramaticky mění noční krajinu a její ráz, a to takovým způsobem a v takovém měřítku, které bychom ve dne považovali za zcela nepřijatelné. I jediné špatně cloněné či nevhodně naklonění svítidlo pouličního osvětlení může být dominantou v širokém okolí, světelné emise z města pak mohou ovlivňovat panoráma noční krajiny na vzdálenost mnoha desítek kilometrů.
Největším problémem vidím fakt, že lidé jsou s celou situací zcela smíření. Neví o fatálních důsledcích. Někteří si před nepříjemným pronikajícím světlem okno zatemní, jiní tento jev berou jako přirozený jev současnosti. Světlo je bráno jako vždy přínosné, je potřeba tento problém více přinést lidem do podvědomí. Světelné znečištění trvale narůstá. Můžeme alespoň snížit dopady a jeho rozsah, tím že nastavíme nějaké limity, ačkoliv je to problém především legislativy. Společnost můžeme změnit i tím, že se změníme my sami. Pronikající světlo z interiérů do exteriérů je také znečišťováním.
2.1.1 Obr. Zde můžete vidět nesprávně umístěné veřejné osvětlené, necloněný zdroj svítidla, který představuje oslnění.
30
Zuzana Horáková
květen 2015
1.3.7 Bezpečnost a strach Často se potřeba veřejného osvětlení zdůvodňuje snahou o bezpečnost, že by však bylo ochranou před násilnými přepadeními, není nijak prokázáno, spíše naopak. Vytváří jen falešný pocit bezpečnosti. Člověk se odpradávna ve tmě bojí a cítí nejistě, je to pocit, který je v nás hluboko zakódován. Ačkoliv se podvědomě temných míst v prostředí vyhýbáme, ani pod tou nejjasnější lampou nemusí být bezpečno. Silný zdroj veřejného osvětlení, nejen při pohledu způsobuje oslnění, ale hlavně poskytuje možnému pachateli úkryt přímo u zdroje osvětlení, které nabízí silné kontrasty mezi světlem a stínem. Toto osvětlení, popřípadě silný světlomet namířený vodorovným směrem, aby dosvítil co nejdál, neplní svůj bezpečnostní účel, neosvětluje především prostor, který má. Značná část světla bez užitku uniká do okolí, které může obtěžovat.
2.1.2 Obr. Ukázka špatného svícení a silných kontrastů.
Adaptace zraku na náhlou změnu podmínek probíhá zpočátku velmi rychle, ale postupně výrazně zpomaluje, k maximální možné adaptaci dojde až po poměrně dlouhé době, např. úplné adaptace na tmu dosáhne oko asi až po 40 minutách.
Poté, co ve Spojených státech přestali pozdě v noci osvětlovat mnohé školní areály, ubyly škody způsobené vandaly. V nutných případech přitom instalovali infračervené detektory pohybu osob, náhlé zapnutí reflektoru jednak zloděje vystraší, ale hlavně ostatní upozorní, že se tam děje něco nepatřičného.
31
Zuzana Horáková
1.4
květen 2015
DOPADY NA PŘÍRODU Téměř všechny rostliny a většina živočichů řídí svoji životní aktivitu a chování
na základě množství světla v okolním prostředí. 1.4.1 FLORA Rostliny jsou na světle životně závislé, neboť energii potřebnou pro své metabolické procesy získávají ze slunečního svitu prostřednictvím fotosyntézy. Vzhledem k pravidelnému střídání dne a noci se u nich vyvinul mechanismus řídící životní funkce v závislosti na množství světla v okolním prostředí. Klíčovým prvkem tohoto mechanismu je produkce a přeměna specifického hormonu fytochromu, která je přímo spjatá se světlem dopadajícím na rostlinu. Narušení přirozených světelných cyklů umělým nočním osvětlením může posunout dobu kvetení, shazování listí i to, jestli semena rostliny vyklíčí či nikoliv, mimo vhodné období. Ačkoliv intenzita umělého osvětlení v drtivé většině případů není zdaleka dostatečná ke spuštění fotosyntézy, v blízkosti zdrojů nočního osvětlení postačuje k tomu, aby narušila fotoperiodické procesy v rostlinách. Jasným důkazem může být přítomnosti listí na větvích v blízkosti svítidel veřejného osvětlení ještě dlouho poté, co na zastíněných částech stromu už dávno opadalo. Prodlužování vegetační doby do období, kdy k tomu již nejsou vhodné podmínky, může být pro stromy škodlivé, neboť se zvyšuje riziko poškození olistěných částí mrazem či tíhou sněhové pokrývky. Umělé osvětlení může rovněž negativně ovlivňovat mechanismus otevírání a uzavírání průduchů na listech. Společně s ostatními negativními faktory vyskytujícími se v blízkosti lidských sídel (znečištění ovzduší, nedostatek či nadbytek využitelné vody a její znečištění, mechanické poškozování) je umělé osvětlení pro rostliny dalším stresovým činitelem.
3.1 Obr. Ukázka prodlužování vegetační doby nočním svícením na aleji akátů. 32
Zuzana Horáková
květen 2015
1.4.2 FAUNA Více než polovina živočišných druhů je alespoň částečně aktivních v noci, toto chování mají evolučně dané, ve tmě nočního prostředí je mnohem větší šance, že jedinec unikne pozornosti predátorů a zůstane naživu.
1.4.2.1 HMYZ Určitě jste si všimli, velkého úbytku hmyzu na reflektorech automobilů po noční jízdě, v porovnání s dřívější dobou, kdy bylo potřeba čistit nejen přední sklo od nalétaného hmyzu už po pár najetých kilometrech. Tento triviální fakt poukazuje na prořídnutí hmyzí populace. Na listině ohrožených, vymírajících, nebo již vymřelých druhů se ocitá stále vyšší počet. Umělé osvětlení v nočním prostředí chování živočichů výrazně ovlivňuje. Létající hmyz je světlem silně přitahován, při kontaktu s rozžhaveným tělesem svítidla může dojít k jeho poranění nebo usmrcení, v jiných případech krouží kolem zdroje světla až do úplného vyčerpání. Hmyz takto chycený do světelné pasti se samozřejmě stává snadnou kořistí pro své predátory. Jelikož je hmyz základem potravního řetězce a velmi důležitou součástí celého ekosystému, mohou být důsledky neuváženého a nešetrného osvětlování mnohem hlubší, než by se mohlo na první pohled zdát. Počátkem 20. století vzbuzovaly celá desetiletí pozornost hromadné nálety jepic, tisk popisoval hromady uhynulých jepic, které museli pod pouličními svítilnami zametači po rozednění odklízet. Dnes tento hmyz ve městech chybí, u populace jepic došlo k posunu do neosvětlených nebo méně osvětlených úseků toků. Touto problematikou se podrobně zabýval Eisenbeis, zjistil, že všechna pouliční svítidla hromadně přitahují hmyz, ovšem vysokotlaké sodíkové zdroje snižovaly počty náletového hmyzu až o 50%, u nočních motýlů až o 75%, při použití filtrační fólie byly nálety sníženy až o 90%. Dále konstatoval, že umělá svítidla narušují fyziologické funkce u hmyzu, příjem potravy, kladení vajíček, cirkadiánní cyklus, navigaci hmyzu i migraci. Naopak u pavouků došlo k dědičné preadaptaci, kdy se záměrně přesouvají k umělým nočním zdrojům, kde je kořist zaručena. Hmyz se podílí na opylování ovocných stromů i na opylování rostlin, z nichž některé druhy kvetou v noci, přirozeně vyvstává otázka, zda je vhodné například prosvětlovat koruny stromů v městských parcích. 33
Zuzana Horáková
květen 2015
1.4.2.2 PTÁCI Dezorientace umělým osvětlením postihuje i ptactvo. Stěhovaví ptáci podnikají své dlouhé lety téměř výhradně v noci, přičemž využívají Měsíc a hvězdy, stejně jako obrysy význačných krajinných prvků k orientaci, např. pobřeží, řeky. Je nasnadě, že v osídlené krajině s množstvím zdrojů světla správnou orientaci mohou ztratit. Již tak fyzicky extrémně namáhavý přelet se jim dále komplikuje, což může být pro mnoho z nich fatální. Světelné znečištění se však netýká jen migrujících druhů. Ptáci, kteří vlétnou do světelného kužele svítícího zespoda, například od diskoték, jsou oslnění, zmatení a mají strach vyletět mimo něj do tmavého okolního prostředí. Jsou tak doslova lapeni a mohou v záři reflektoru kroužit celé hodiny až do úplného vysílení. Je prokázáno, že zvýšená úroveň světla v okolním prostředí způsobuje posunutí doby aktivity zpěvného ptactva do pozdních nočních, či naopak velmi brzkých ranních hodin. Jsou dokonce známy případy, kdy někteří ptáci, zmateni okolním osvětlením, začali zpívat uprostřed noci. V dubnu 2015 guvernér USA vydal prohlášení, že New York zhasne kvůli migraci ptáků nepotřebná osvětlení na veřejných budovách od 23h vždy na jaře a podzim, odhaduje se, že v USA kvůli srážkám s budovami každoročně zemře až miliarda ptáků.
V přímořských oblastech je živě diskutován a zkoumán vliv umělého osvětlení na populaci mořských želv. Tito tvorové využívají jemných rozdílů mezi jasem moře a pevniny k orientaci během kritické fáze svého života – líhnutí na plážích. Pokud se ovšem v blízkosti nachází zdroj světla, stává se dominantním prvkem v nočním prostředí a znemožňuje mladým želvičkám nalézt správnou cestu. Stále se rozšiřující umělé osvětlení ovlivňuje i savce. Bohužel, stále máme jen velmi hrubé povědomí o tom, jak tito živočichové na změny v nočním prostředí reagují a jaké to pro ně má důsledky. Divoce žijící zvířata se většinou pohybují v místech, kde na ně umělé světlo přímo nepůsobí, problémy však mohou nastat, pokud se zatoulají do těsné blízkosti lidských sídel. Velké množství jasných světelných zdrojů je může dezorientovat a stresovat. Všeobecně známé je chování lesní zvěře, která zmatena světly projíždějícího automobilu skočí přímo pod jeho kola.
34
Zuzana Horáková
květen 2015
1.4.3 Legislativa Největším problémem v řešení světelného znečištění se ukrývá v legislativě. České právní předpisy problematiku podrobně neřeší. Ministerstvo dosud nevydalo konkrétní prováděcí vyhlášku, která by se zabývala přímo světelným znečištěním, ačkoliv byla původně plánovaná. Vyvstává otázka, opravdu může kdokoliv kdekoliv jakkoliv svítit? Jak se proti nežádoucímu obtěžujícímu svícení můžeme právně bránit? Například pokud nám do příbytků svítí reklamní billboardy? Prvním krokem by mohlo být řešení požádání dané firmy, aby po setmění zeslabila obrazovku řádově, aby zůstala čitelná, ale nesvítila o nic víc, než je pro čitelnost nezbytné. Nicméně, obec je povinna zajistit veřejný pořádek a nenechat na obyvatelích, aby se se znečišťovateli přeli sami o věcech, které jsou zřejmé každému. Bohužel, zatím obce rostoucí problém nočního svícení reklam většinou ignorují, stejně orgány státní správy, které mají pečovat o zdraví. Ovšem pokud je obec nečinná, může být poslední možnost opřít se o občanský zákoník. "...úprava sousedských vztahů je obsažena v § 1013 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Ten stanoví: 'Vlastník se zdrží všeho, co působí, že světlo vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise (světlo) na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod." Další možností je obrátit se na stavební úřad. Stavební úřady mají za úkol povolovat takové stavby, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v právních předpisech. Tedy i takové, které nebudou obtěžovat svoje okolí nadměrným osvětlením. Můžete si vyžádat informace o povolení ke konkrétnímu zdroji a zjistit, zda byla tato otázka při povolování řešena. Stavební úřad také může uložit tomu, kdo porušil povinnosti uložené stavebním nebo jiným povolením (souhlasem) úřadu, sankci. Jestliže jste u příslušných úřadů neuspěli a úředníci zůstali nečinní, zkuste se s podnětem obrátit na ombudsmana, veřejného ochránce práv. 35
Zuzana Horáková
2
květen 2015
NÁVRHOVÁ ČÁST
Zhasnout svět. Řešení, které bohužel v dnešním moderním světě není uskutečnitelné. „Potomstvo nepochopí, proč jsme znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo.“ Sebastian Castellio
K problému, kterým se výše zabývám, jsem se snažila přistupovat zcela aktivně, ačkoliv tento globální problém, nejde vyřešit lusknutím prstu, dala jsem si za cíl, vytvořit něco pro tmu, pro noc jak ji už neznáme. Nechtěla jsem problém řešit dalším světlem, které je jeho zhouba, ale tmou, která je jeho naděje. Prvotní myšlenky mě vedly ke vztahu světla a člověka. Proč se člověk přirozeně tmy obává? Odpověď můžeme naleznout v historii, ale přeci jenom neměl by civilizovaný člověk, který se snaží vnějšímu okolí stále přizpůsobovat, změnit i svoje pudy? K pochopení vztahu člověka a tmy mi nejvíce pomohl pohled z křesťanství. Tma je dobrá, opak dne, vše má protiklady, proto světlo a naopak tma má svoje klady i zápory. Tma nám umožní nevnímat věci smysly a zahalí nám horizont do podoby, jak ho dnes už neznáme. Tělo se zklidňuje, ano toto je nejdůležitější funkce tmy, zklidnit organismus, nastartovat regeneraci a uvolnit smysly a uklidnit mysl. V naprosté tmě zůstáváme pohlceni jen našim vnitřním světem. V dnešní době, se tma z našich nocí vytrácí, ačkoliv funkci noci nevědomě odsouváme. Je opravdu správné přinášet do noci den? 2.1
KONCEPT
Moji hlavní myšlenkou je ukázat krásu noci, ukázat její podstatu, ukázat to co jsme už dnes ztratili, změnit pohled lidí na ni, a přimět je, aby o ní přemýšleli i v jiném kontextu, než jsou dosud zvyklí. Vytrácením tmy z našeho nebe, nejen že ztrácíme úchvatný pohled na hvězdy, mléčnou dráhu, nebo na přírodní jevy, které jsou spíše výjimečné, ale věděli jste, že například i v České republice jde sledovat polární záři? Ovšem přes vrstvu světelného smogu a oslnění nám zůstává skrytá. 36
Zuzana Horáková
květen 2015
4.1 Obr. Zde můžeme vidět jednu z největších pozorovaných polární září nad ČR z roku 2003. Napravo můžeme vidět nejnovější polární záři z března roku 2015. Vidíte, jak do záře zasahuje světelný smog?
4.2 Obr. Zde můžeme vidět polární záři z roku 2003 pozorovanou přímo ve městě, v Praze. Polární záře se ztrácí v osvětlení noci, které tehdy nebylo ještě natolik silné jako dnes, stává se téměř nepozorovatelnou a člověk, si ji nemusí ani povšimnout. V dnešní době, kdy se osvětlení stále zvyšuje, za každých 10 let o 10%, si dovoluji říct, že za takových podmínek, ji skoro už téměř ani nezahlédneme.
Po tomto zjištění, jsem se rozhodla pomocí polární záře nastínit problém světelného znečištění a negativního dopadu, jelikož nynější situace ve městech i obcích je dost riziková, nemůžeme nechat celou situaci ještě více zhoršit, kdy by už mohla nastat neřešitelnou.
37
Zuzana Horáková
květen 2015
2.1.1 Co je to polární záře? Polární záře je jednotné pojmenování světelných jevů, které vznikají v atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji však v ionosféře asi 100 km nad zemí. Ionosféra je oblastí vysoké koncentrace iontů a volných elektronů. Polární záře se vyskytují hlavně v polárních oblastech (jižní záře – aurora australis, severní záře – aurora borealis). U nás je možno je spatřit pouze výjimečně, díky osvětlení oblohy. Můžou mít různý charakter. Někdy jsou spíše tmavé, jindy zářivě červené. Někdy záře jen nehnutě visí na obloze, jindy se dynamicky proměňuje. 2.1.1.1 Vznik polární záře Na Slunci se vytváří vlivem nerovností v magnetickém poli tzv. sluneční skvrny. Při erupci v těchto oblastech dojde k uvolnění mraku částic. Ten se nazývá slunečním větrem a je tvořený protony, elektrony a alfa částicemi. Mrak se pohybuje vesmírem (rychlostí řádově 0,1 % rychlosti světla). Na své cestě se může potkat se Zemí a jejím magnetickým polem. Zemské magnetické pole většinu částic odrazí dál do vesmíru, ale část se jich v něm zachytí a jsou stáčeny po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. Tyto polapené částice slunečního větru se začnou s molekulami v atmosféře srážet, a přitom z nich vyrážejí elektrony, na jejichž místo se okamžitě obsazují jiné. Při tomto ději se emituje elektromagnetické záření, které je ve viditelném spektru. Pro dusík to je 577nm (zelená barva) a pro kyslík 630nm (červená barva).
4.3 Obr. Schéma magnetosféry Země.
38
Zuzana Horáková
květen 2015
Zvuk polární záře Při pozorování nejintenzivnějších polárních září lze slyšet podivné praskání a bzučení. Jedná se o šum, který vydávají plasmové vlny šířící se podél magnetického pole Země. Tento jev je spíše vzácností. Ovšem roku 2012 se vědcům tento šum podařilo nahrát.
4.5 Obr. Pohled na polární záři na severním pólu. Vpravo, můžeme vidět stáčení polární záře spirálami, směrem k magnetickému pólu Země.
Historie Polární záře lidi fascinovala už od dávných dob. Staří Švédové měli pro tento jev jasné vysvětlení: Polární záře je odrazem obrovského hejna herinků (ryb) plujícím pod noční oblohou. Jiné národy zase věřili, že jde o nebeské ohně zažehnuté na severním a jižním konci světa. Norové ve svých starých písních zpívají o valkýrách, panenských bojovnicích na koních, ozbrojených oštěpy, které jezdily severskou krajinou tak divoce, že vzduch za nimi zářil energií. Jméno polární záře, Aurora Borealis, je složené ze jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování severního větru Boreas. Toto jméno poprvé použil v roku 1621 francouzský filozof Pierre Gassendi.
39
Zuzana Horáková
2.2
květen 2015
Výstup práce Výstupem mé práce je projekce polární záře na vodní mlhu v centru Liberce, na náměstí
Dr. Edvarda Beneše. Smyslem je poukázat na krásu noci a vyzdvihnout její pozitiva. Samotné zklidnění města i člověka přináší viditelná noc, nikoliv neprostupná tma. Otevírá se nový prostor, současnosti neznámý. Toto místo jsem zvolila z mnoha důvodů. V mých očích představuje samotné srdce Liberce, místo, kde se lidé rádi zastaví a pokochají se pohledem na úchvatnou novorenesanční radnici. Střed, do kterého vedou všechny okolní cesty, lidé jsou přivádění do centra dění. Především historické prostředí náměstí podtrhuje prožitek z instalace, který by vůbec nefungoval v rušném a hektickém prostředí.
2.3
Popis instalace
Projekce polární záře bude začínat na sklonku soumraku a noci. Aby promítání mělo kýžený efekt, budou na náměstí zaručeny tyto podmínky. Po dobu projekce bude zhasnuto veškeré rušivé osvětlení, podsvícení reklam, osvětlení budov i okolních domů, i samotné veřejné osvětlení, z důvodu případného oslnění, které by narušilo celkový vjem instalace. Jako každý jiný den se při stmívání rozsvítí veřejné osvětlení. Na sklonku noci, kdy nastupuje tma, bude pomalu zhasnuto, náměstí bude zahaleno tmou. V centru náměstí se náhle zvedne, stěna z vodní mlhy do výše, ve tvaru křivky. Ta mi poskytne projekční plochu. Projekce bude probíhat v její horní části, nepravidelnost horní plochy může poskytnout vítr. Celková stěna může být i samotnou přírodou rozfoukávána (na pohled méně prostupná).
2.3.1 Technické řešení Promítání polární záře lze docílit dvěma způsoby. První vhodnější způsob je promítání pomocí výkonného laseru, před který se umístí průhledný materiál, který zaručí rozostření paprsku. Laser má tu výhodu, že docílí reálnou projekci za pomocí jednoho přístroje, který pokryje celkový rozsah projekce, ale vzhledem k tomu, že částice dopadají na zem shora a vytvářejí tak barevné stopy, je potřeba zdroj světla umístit nad mlhu, tak aby tvořil paprsky 40
Zuzana Horáková
květen 2015
kolmé k Zemi. Laser, by se tedy umístil buď na balkón nebo střechu okolních domů, nebo je možnost využít i balkón radnice.
Druhý způsob, méně vhodný, ale také realizovatelný, je promítání z velkých profesionálních projektorů, které mají throw ratio kolem jedné, což je poměr vzdálenosti a horizontální velikosti projekce. Projektory budou umístěné na několika místech v krajních částech náměstí, aby byla projekce viditelná ze všech stran, a budou nasměrované pod vodorovným směrem vzhůru. Pronájem jednoho takového projektoru, na jeden den, se pohybuje okolo 40 tisíc korun.
5.1 Obr. Zde můžete vidět rozmístění profesionálních projektorů a pozici polární záře, za stmívání, V tomto případě se jedná o její maximální délku, přibližně 70 metrů. Vzdálenost projektoru 1 a 2 od projekční plochy je okolo 38 metrů.
41
Zuzana Horáková
květen 2015
5.2 Obr. Projekce v noci.
Vodní mlha bude vytvářená pomocí speciálních trysek, které budou napojené na potrubí, ve kterém bude hnána studená voda přes vysokotlaké čerpadlo. Vodní trysky přeměňují vodu na aerosol, rozptýlené částice mají velikost od 10 nm do 10 μm, čímž vznikne ochlazení vzduchu, které bude pro návštěvníky určitě přínosné. Rozměry vodní mlhy jsou ovlivňovány tlakem vody. Tyto trysky našly své hojné uplatnění v hotelových resortech, ale i při požárech, díky faktu, že hašením chladivou mlhou, nevzniká další újma na majetku z promáčení.
5.3 Obr. Zde můžete vidět hašení vodní mlhou a samotné trysky.
42
Zuzana Horáková
květen 2015
Samotní návštěvníci se můžou do instalace také zapojit, popřípadě ji i ovlivnit, jako celý problém. Na náměstí budou instalovány kamery (napojené na počítač, který přenáší data do projektorů i do čerpadla, které ovlivňuje tlak vody), které budou snímat pohyb, množství návštěvníků, ale i případné nežádoucí zdroje osvětlení z přilehlých domů. Pokud se na náměstí bude pohybovat málo lidí, polární záře bude malá i samotná nehmotná stěna. Pokud se na náměstí bude pohybovat hodně lidí záře i mlžná stěna se bude zvětšovat. Dále pokud kamery zaznamenají rušivé světlo z okolních bytů, také bude záře zmenšena. Instalace se tedy stává živým organismem, který reaguje na podněty z okolí. Není to jakási atrakce, pro pobavení, ale organismus, který dostává vlastní duši a může ukázat svoji výjimečnost. Lidé můžou do vodní stěny vstoupit a její celou cestu si projít, díky aerosolu nebudou mokří. Mlžná stěna představuje současnou situaci, která nastala v městech a obcích, ba i dokonce může představovat samotný světelný smog. Při pohledu vzhůru uvidí člověk díky mlze polární záři hůře, což symbolizuje skutečnost, že díky světelnému smogu, polární záři nemůžeme v našich městech zahlédnout. Instalace bude ukončena stažením vodní stěny z obzoru, polární záře se ztrácí a veřejné osvětlení se rozsvěcí.
Projekce polární záře bude probíhat jako festival noci, svátek, upomínka, jednou za rok. Bude se odehrávat výhradně v létě, 1. srpna. Tato akce bude předem probíhat na sociálních sítích, nejen proto, aby byli lidé informování o konání, ale aby měli možnost dozvědět o kontextu celé instalace a problému světelného znečištění. Délka projekce bude okolo 30 minut, ovšem lidé budou mít možnost, nejen hlasovat o navržené datum, ale i o délce projekce. Budou mít možnost zapojit se dle vlastního uvážení a možnost ovlivnit dané faktory, jako i můžou ovlivnit celkový problém světelného znečištění.
43
Zuzana Horáková
květen 2015
Výsledkem této, snad v budoucnu realizované instalace, není snaha o to lidem uměle přivést přírodní úkazy, které jsme ztratili, ale ukázat jim, co můžeme získat zpět. Hlavní myšlenkou, není možnost si pomocí dnešní moderní techniky nahrazovat, vytvářet uměle hvězdy či polární záři. Za cíl si kladu především boj za méně a slaběji osvětlované noci. Odměnou nám nejen bude pevnější zdraví, pomůžeme zregenerovat faunu i floru, ale bude se nám moci naskytnout ten úžasný pohled na přírodní polární záři, která je pozorovatelná i v České republice.
2.4
Vizualizace
6.1 Obr. Maximální velikost polární záře
44
Zuzana Horáková
květen 2015
6.2 Obr. Polární záře na náměstí
I samotná příroda může instalaci měnit či se do ní jen zapojit. Mlha rozfoukávána větrem.
45
Zuzana Horáková
květen 2015
6.3 Obr. Projekce za pomocí laseru, jedna z možných velikostí.
6.4 Obr. Technické parametry vodní mlhy.
46
Zuzana Horáková
květen 2015
6.5 Obr. Současná noční podoba náměstí Dr. E. Beneše v Liberci.
47
Zuzana Horáková
3
květen 2015
ZÁVĚR
„Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu.“ Deklarace práv UNESCO pro budoucí generace (přijata v roce 1994) Tento citát mě inspiroval natolik, že jsem na něm postavila celou svoji práci. Ano, myslím si, že nynější situace je už natolik neúnosná, že je potřeba ji aktivně řešit. Ačkoliv se státní orgány k celé situaci stavějí chladně, je na společnosti, aby jim změnila mínění, tím že se k problému postavíme čelem. Domnívám se, že větší boj ze strany masmédií, by mohl také celé situaci rapidně pomoci. Tento projekt je navržen především pro záchranu České republiky, ovšem za jiných podmínek by ve světě mohl fungovat také. Ačkoliv jde problém světelného znečištění prozatím pouze eliminovat, i to postačí k záchraně situace. Tento jev každým rokem narůstá, převzetím kontroly nad situací zaručí neprohlubování problému ještě níž, kde je. Buďme tedy obezřetní vůči okolí a přírodě, i když zatím nejsou vydané žádné upřesňující zákony jak správně svítit. Jde přeci jen o zdraví každého z nás.
48
Zuzana Horáková
4
květen 2015
SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ
BÁLSKÝ, M. (2009) Světelné znečištění [online], [cit. 2015-4-20] Dostupné z: http://www.astropardubice.cz/svetelne-znecisteni
BERGER, J. (1995): Biorytmy. Paseka, Praha, Litomyšl.
BIBLE (1993) Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 3. přeprac. vyd. Praha: Česká biblická společnost.
BODEN, M. J., KENNAWAY, D. J. (2006): Circadian rhythms and reproduction, [online], [cit. 2015-3-6] Dostupné z: www.reproduction-online.org
BORZOVÁ, C. (2002): Primární poruchy spánku, [online], [cit. 2015-5-6] Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/int/2002/01/03.pdf
ČAS (2011) Česká astronomická společnost. Světelné znečištění. [online], [cit. 2015-4-21] Dostupné z: http://www.astro.cz/znecisteni/
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST (2001) Optické úkazy v atmosféře, [online], [cit. 2015-5-3] Dostupné z: http://ukazy.astro.cz/polar.php
DRAHOŇOVSKÁ, H. (2004): Vliv světelného znečištění na veřejné zdraví, [online], [cit. 2015-5-19]. Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/noc/old/zprava_noc.pdf
FOŘT, P. (2008) Zdraví a potravní doplňky, [online], [cit. 2015-4-30] Dostupné z: http://www.knivic.unas.cz/melatonin.htm 49
Zuzana Horáková
květen 2015
FUČÍK, M. (1954): Základy fysiologie spánku a léčení spánkem. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha.
GABZDYL, P. (2010) Dny bez nocí. [online video], [cit. 2015-3-18] Dostupné z: http://www.asu.cas.cz/svetelne-znecisteni
HOLLAN, J. RNDr. a kol.(1994) Hospodaření s energií, Veronica časopis ochránců přírody, 6. Zvláštní vydání
HOLLAN, J. RNDr. (leden 2004, Brno) Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky [online], [cit. 2015-2-16] Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/noc/old/zprava_noc.pdf
ILLNEROVÁ (1996a): Melatonin a jeho působení, Vesmír, 5 (266).
ILLNEROVÁ, H. (1996b) Nález dalších biologických hodin u savců?, Vesmír, 7 (405).
JACOBSOVÁ, V. (2003): Denní a sezónní rytmy, [online], [cit. 2015-2-24] Dostupné z: http://zdravi.doktorka.cz/denni-sezonni-rytmy/
LOCKHART, R. (1985) Na cestě do nebe. Zvon. p. 74
MATOUŠEK, J. (2003): Vliv světla a osvětlení na člověka, [online], [cit. 2015-5-1] Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1794&h=4&th=56
50
Zuzana Horáková
květen 2015
NEVŠÍMALOVÁ, S. a Šonka, K. (2007): Poruchy spánku a bdění. Galén, Praha.
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (2014): zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy. ISBN 978-80-87974-01-8.
RUSSEL, J REITER, RhD (2012) Melatonin's role in Cancer Prevention. [online video], [cit. 2015-2-20] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=caffYwhqRSU
STEIN, E. (2000) Věda kříže: studie o svatém Janu od Kříže. 1. české vyd. Brno: Cesta. ISBN 8085319926.
STRUNECKÁ, A. a Patočka, J. (2005): O šišince, světle, serotoninu a depresi, [online], [cit. 2015-2-5] Dostupné z: http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/Psychiatrie%202_2005/04_strunecka.htm
SVĚTELNÉZNEČIŠTĚNÍ.CZ Co je světelné znečištění [online], [cit. 2015-2-14] Dostupné z: http://svetelneznecisteni.cz/co-je-svetelne-znecisteni/
VERONICA, časopis pro ochranu přírody a krajiny, [online], [cit. 2015-5-20] Dostupné z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1038
VLKOVÁ, E., Došková, H. (2004): Umělé osvětlení a oko, [online], [cit. 2015-5-6] Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/noc/old/zprava_noc.pdf
WIKIPEDIA.ORG Bipolární buňka sítnice [online], [cit. 2015-4-20] Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Bipol%C3%A1rn%C3%AD_bu%C5%88ka_s%C3%ADtnice 51
Zuzana Horáková
5
květen 2015
SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH
1.1 Obr. Graf incidence a mortality karcinomu prsu v ČR…………………………………………….18 1.2 Obr. Graf incidence a mortality karcinomu prostaty v ČR………………………………………...18 1.3 Obr. Spektrální citlivost……………………………………………………………………............19 2.1 Obr. Mapa světelného znečištění…………………………………………………………………..22 2.2 Obr. Mapa světelného znečištění oblohy v Evropě a v České republice………...………….……..23 2.3 Obr. Světelný smog v Praze………………...……………………………………………………..24 2.4 Obr. Rozsah světelného smogu….......………………………………………………………….....25 2.5 Obr. Rozptyl a odraz světla…………...…………………………………………………………...25 2.6 Obr. Pohled na Evropu v roce 2000 a prognóza na rok 2025….……...………………………......25 2.7 Obr. Ukázka svícení do nebe………………………………………………………………….......27 2.8 Obr. Oslnění z reklamního billboardu.…………………………...…………………………….....28 2.9 Obr. Ukázka špatného veřejného osvětlení..……….......................................................................29 2.1.1 Obr. Nesprávně umístěné veřejné osvětlené…...…………………………………………….....30 2.1.2 Obr. Ukázka špatného svícení a silných kontrast..…………………………………….…..........31
3.1 Obr. Ukázka prodlužování vegetační doby nočním svícením na aleji akátů.…….……….……...32 4.1 Obr. Jedna z největších pozorovaných polární září nad ČR z roku 200.……….………..…..........37 4.2 Obr. Polární záře z roku 2003………………………………………….…………….……...........37 4.3 Obr. Schéma magnetosféry Země...……………………………….………………….….…….....38 4.5 Obr. Pohled na polární záři na severním pólu..…………………………………….….…….........39 5.1 Obr. Rozmístění projektorů.......………………...………………………………………...............41 5.2 Obr. Projekce v noci…………..………………………………………………….……………….42 5.3 Obr. Hašení vodní mlhou a samotné trysky…...………………………………………………….42 6.1 Obr. Maximální velikost polární záře……………………………………..……………………...44 6.2 Obr. Polární záře na náměstí………………………………………………..……………….....…45 6.3 Obr. Projekce za pomocí laseru.....………………………………………………….………..…..46 6.4 Obr. Technické parametry vodní mlhy…………………………………………..………..……...46 6.5 Obr. Současná noční podoba náměstí Dr. E. Beneše v Liberci...............………..………….……47
52
Zuzana Horáková
6
květen 2015
SEZNAM PŘÍLOH
1x CD
53
