Místní akèní skupina Sdruení Rùe pùsobí v naem regionu ji sedmým rokem. Za tu dobu podpoøila u témìø stovku projektù obcí, neziskových organizací i podnikatelù. Nai roli v regionu nevnímáme jen jako dalí z cestièek penìz z Bruselu na venkov, ale zejména v propojování lidí, kteøí na venkovì ijí a èasto mají podobné nápady i elán nìco dìlat a mìnit. Proto je i jednou z podmínek realizace projektù naich adatelù kooperace s jinými organizacemi, návaznost na jiné aktivity èi projekty. Pro dìní a aktivity v naem regionu se snaíme získat pomoc a inspiraci i jinde. Proto navazujeme spolupráci s jinými Místními akèními skupinami z Èeské re publiky (na èeském venkovì jich pùsobí více ne stovka), ale komunikujeme i s obdobnými regiony i v zahranièí. Protoe více hlav více vymyslí i udìlá, navázali jsme spolupráci i s Fakultou managementu VE v Jindøichovì Hradci, která má zájem o spolupráci, zejména kvùli uplatnìní praxí pro své studenty v regionech MAS. Podobnou spolupráci
chceme navázat i fakultami Jihoèeské univerzity v Èeských Budìjovicích. Vedle podpory individuálních projektù pøipravujeme také vlastní projekty, které mají víceménì dopad na celé území regionu, a které posunují region smìrem, na kterém jsme se v rámci dlouhodobé strategie dohodli. Pøipravit a realizovat takové projekty je pro jednotlivé subjekty s omezenou sférou zájmù a vlivu obtíné. V letoním roce konèíme hned tøi takové projekty spolupráce na podporu dalího vzdìlávání dospìlých v regionu, na podporu rekonstrukce drobných sakrálních staveb a na podporu místního trhu. Doufáme, e virtuální Venkovská trnice (www.venkovskatrznice.eu), jeden z vý stupù poslednì jmenovaného projektu pøispìje k propojování lidí v regionu a ke vzájemné komunikaci. V pøedkládaném zpravodaji Vám pøiblííme i dalí výstupy projektù spolupráce. Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe
(opatøení è.1) (opatøení è.6)
Místní akèní skupina Sdruení Rùe s koncem roku 2010 uzavírá první etapu èerpání finanèních pøestøedkù z Programu rozvoje venkova. Za celé toto období MAS vyhlásila celkem 5 výzev k podávání ádostí o dotaci z PRV, do kterých bylo pøihláeno celkem 85 ádostí. Z tìchto ádostí bylo 72% úspìných. Nejvìtí zájem mají adatelé o fichi è. 7 Podmínky pro volný èas a fichi è. 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Naopak ádná dotace dosud nebyla èerpána ve fichi è. 3 Konkurenceschopnost zemìdìlství (Pro dalí výzvy bude tato fiche upravena, tak aby více odpovídala aktuálním potøebám zemìdìlcù). Nejvíce projetkù je realizováno na území mìsta Nové Hrady, Borovany a mìstyse Ledenice (graf è.1). Tabulka: Pøehled finanèních prostøedkù èerpaných v jednotlivých opatøení
1
Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání
2 208 402 2 685 900
2
Infrastruktura pro pøedkolní výchovu
3
Konkurenceschopnost zemìdìlství
4
Konkurenceschopnost cestovního ruchu
1 452 995
5
Konkurenceschopnost mikropodnikù
2 100 000
6
Podmínky pro sociální sluby a zdravotní péèi
1 604 918
7
Podmínky pro volný èas
4 089 107
8
Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí
2 251 510
9
Podmínky pro ochranu zdraví a majeteku obyvatel
1 279 997
10
Podmínky pro ochranu kulturního dìdictví venkova
3 489 231
Graf è.1: Pøehled finanèních prostøedkù dle místa realizace projektu
0
Graf è.2: Pøehled finanèních prostøedkù dle typu adatele
Manaerka MAS Sdruení Rùe Ÿ øízení èinnosti sekretariátu MAS Ÿ odpovìdnost za realizaci Strategického plánu LEADER Ÿ zastupování MAS v jednání vùèi SZIF a dalím organizacím Ÿ pøíprava a administrace výzev k podávání projektù Úèetní MAS Sdruení Rùe Ÿ vedení úèetnictví organizace Ÿ poradenství ve vìcech finanèních pro adatele Ÿ kontrola a potvrzení Hláení o zmìnách adatelù Ÿ kontrola projektù adatelù pøed podáním ádosti o platbu
Na fotografii zleva: Olina Èerná, Zuzana Guthová , Petra Kozáková
Asistentka manaerky MAS Sdruení Rùe Ÿ manaerka kontrol projektù Ÿ administrativní kontrola a kontrola pøijatelnosti ádostí o dotaci Ÿ monitoring realizace projektù Ÿ konzultaèní èinnost pro nositele projektù Ÿ pøíprava propagaèních materiálù a aktualizace internetových stránek MAS Ÿ manaerka projektu spolupráce
Sekretariát MAS Sdruení Rùe se bìhem listopadu pøestìhuje do nových prostor v budovì radnice mìsta Borovany. Naleznete nás v boèní budovì radnice, bývalém sídle Infocentra mìsta Borovany. Adresa a ostatní kontakty zústávají stejné: ikovo námìstí 107 373 12 Borovany Tel.: 386 327 055, Email:
[email protected]
http://mas.sdruzeniruze.cz
Nové sídlo MAS Sdruení Rùe vedle radnice v Borovanech, v byvalém sídle Infocentra
V tomto èísle zpravodaje pøedstavíme dalí z úspìných projektù, které byly ji podpoøené v pøedchozích výzvách a jsou v naem regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení: 1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání
6 Podmínky pro sociální sluby a zdravotní péèi
Moná Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem obdobný projekt realizovat ve Vaí obci. Tato opatøení budou vyhláena v bøeznu 2011, take máte dostatek èasu na rozmylení a zajitìní potøebných dokladù. Blií informace o opatøeních naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí. Vem adatelùm nadále nabízíme poradenství k pøípravì projektù i pøi zpracování ádostí.
Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení a zlepování materiálních podmínek pro rozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizaci vlastních vzdìlávacích programù. Cílem tohoto opatøení je zefektivnit provoz kol v regionu, sníit jejich energetickou nároènost a otevøít je vzdìlávání a dalím aktivitám veøejnosti. V tomto opatøení byly dosud podpoøeny ètyøi projekty
Mìsto Borovany získalo z Programu rozvoje venkova dotaci ve výi 382 761 Kè na vìtí otevøení Základní koly Borovany veøejnosti a pro rozvoj komunitnch aktivit. Tyto prostøedky byly pøedevím vyuity pro zajitìní materiálního zázemí a technické vybavenosti pro nejrùznìjí vzdìlávací a øemeslné kurzy. Pro vzdì lávání dìtí a dospìlých jsme se rozhodli poøídit nìkolik interaktivních tabulí. Ve spolupráci s mìstem Borovany byl vypracován projekt s celkovým rozpoètem 753 482 Kè. kola v prùbìhu mìsíce dubna nakoupila pìt interaktivních tabulí s nejmodernìjí technologií a 22. kvìtna byly zahájeny kurzy pro veøejnost, které
Zefektivnìní výuky v Z Horní Strop nice, Rozvoj vzdìlávacích kapacit mìsta Nové Hrady, Modernizace budo vy základní koly a druiny v Svatém Janu nad Malí a projekt Aktivní kola Borovany v celkové výi dotace 2 208 402 Kè. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
Samotná realizace vzdìlávací èásti projektu se skládá z teoretické a praktické èásti. Interaktivní tabule se vyuívají v teoretické èásti, která dokumentuje danou problematiku prezentace pracov ních postupù, odkazy na internetové prezentace, video ukázky, fotografie výrobkù apod. V praktické èásti jsou interaktivní tabule vyuívány ke znázor nìní postupù práce. Hlavním pøínosem kurzù je získání nových dovedností uplatnitelných na trhu práce. Materiál Vyuití interaktivních tabulí pøi výuce dospìlých potøebný k praktické èásti zajiuje partner projektu støedisko Nazaret. zabezpeèuje partner projektu støedisko Nazaret (www.nazaret.cz). Mgr. Lubomír Lacko øeditel základní koly Borovany
Koíkáøský kurz (22.5.2010) 12 úèastníkù Vrbové proutí je typický tradiènì pouívaný tuzemský materiál. Pøedmìtem výuky bylo pletení koù, nùí a nástin pletení nábytku. Práce s pedigem (5.6.2010) 12 úèastníkù Pedig se získává z tropické rostliny u nás známé jako ratan. Pøedmìtem výuky byly køehèí, pøípadnì ozdobné výrobky. Vitráe (19.6.2010) 12 úèastníkù Úèastníci vyrábìli drobné ozdoby spojováním kouskù barevného skla cínovým páskem. Tapiserie (25.9.2010) 12 úèastníkù Tapisérie je zpùsob tkaní v rámu bez pomoci tkalcovského stavu. Tkaní na stavu (6.11.2010) 12 úèastníkù Podle pouitého materiálu získáváme tkaním na stavu tkaniny, které lze pouít na uití odìvu, odìvního doplòku, èi výrobu kobercù.
Figurky z kukuøièného.ustí
, 9:00 16:00
Tvárný pøírodní materiál získávaný z obalu kukuøièného klasu, se dá výbornì pouít pro výrobu nejrùznìjích figurek.
Úèastníci koíkáøského kurzu si domù odnesli vlastnoruènì vyrobený koík z vrbového proutí
http://mas.sdruzeniruze.cz
V tomto opatøení lze ádat o podporu aktivit obcí, organizací a sdruení právnických osob zabývajících se poskytováním zdravotních slueb, èi sociálních slueb seniorùm. Jedná se o vytváøení a zlep ování materiálnì technických a pro storových podmínek pro poskytování uvedených slueb pro seniory.
Mìsto Nové Hrady díky podpoøe z Programu rozvoje venkova obdrelo dotaci pro realizaci prací v novohradském domì s peèovatelskou slubou (DPS). Mohli jsme tak navázat na projekt z roku 2009, kdy jsme provedli nákup a instalaci audiotelefonù, poøízení IT technologie a audiovideo vybavení spoleèenské míst nosti a kolícího centra. V letoním roce jsme ve zlepování stavu naí DPSky pokraèovali v rámci projektu Zvýení kvality a dostupnosti slueb DPS II. etapa. Dolo ke zøízení bezbariérového pøístupu a k výmìnì oken v pøízemí objektu a v èásti 1. patra. Výmìna oken ji byla nutná, protoe jejich stav byl z hlediska netìsnosti a opotøebení nevyhovující. Nová okna také pøinesou sníení tepel ných ztrát.
Výmìna oken v DPS v Nových Hradech
Dùm s peèovatelskou slubou v Boro vanech byl postaven panelovou tech nologií pøed 32 lety. Po celou dobu byl o bydlení v nìm mimoøádný zájem, proto také v roce 1995 bylo pøistavìno 3. nad zemní podlaí a celkový poèet bytù dosáhl 63. Následující roky byla pùvodní podlaí zateplena a vymìnìna okna. Ovem v posledních letech se projevily dalí problémy vyvstala jednak potøeba
Na základì výbìrového øízení provádìla stavební práce èeskobudìjovická firma OKNO TECHNIK, která provedla výmìnu døevìných oken za plastová, výmìnu stávajících parapetù (a s tím souvisejících stavebních úprav) a postavila té bezbariérovou rampu pro zajitìní bez peèného pøístupu seniorù a zdravotnì postiených osob. Celkové realizaèní náklady projektu èinily 594 915 korun, dotace by dle ádosti o proplacení výdajù mìla èinit 432 664, Kè. Vzhledem k ukonèení projektu bych rád touto cestou podìkoval vem, kteøí pøispìli k úspìné realizaci. Podìkování patøí zamìstnankyním sekretariátu MAS Sdruení Rùe a pracovníkùm SZIF Èeské Budìjovice za pomoc pøi administraci projektu, zhotoviteli díla za velmi dobøe odvedenou práci a velmi ohleduplné chování k obyvatelùm DPS v prùbìhu stavebních prací, stavebnímu dozoru panu J. Bìlohlavovi ze Stavební poradny a panu místostarostovi M. lencovi za dohled nad kvalitou provedení stavebních prací a paní Marii Mrkvièkové (MìÚ Nové Hrady, Investièní odbor) za pøípravu projektu a dohled nad jeho realizací, administrací a vyúètováním. Velké podìkování pak patøí paní Evì Brychové (LEDAX) za pomoc pøi komunikaci s obyvateli DPS a pomoc naim seniorùm pøed a po ukonèení výmìny oken. Chtìl bych vak podìkovat i naim seniorùm v DPS, a to za vstøíc nost, pochopení a vzájemnou ohle duplnost v prùbìhu stavebních prací.
rekonstruovat dosluhující umakartová bytová jádra, jednak se zmìnila poptávka po bytech. Stále byli neuspokojeni adatelé o byty 1+0, kdeto o byty 1+1 zájem poklesl. Proto se mìsto rozhodlo vedle probíhající rekonstrukce bytù 1+0, financované z prostøedkù mìsta, poádat o podporu z programu Leader konkrétnì fiche è.6 Strategického plánu Místní akèní skupiny Sdruení Rùe. Projekt byl nazván Humanizace DPS Borovany, protoe nelo jen o stavebnì technická opatøení smìøující k vytvoøení bytù v poptávané struktuøe a souèasné kvalitì, ale také o estetizaci spoleèných prostor, kdy do tìchto aktivit byli zapojeni zde bydlící senioøi, z nich nìkteøí se podílejí na výtvarných aktivitách místního støediska sociálních slueb Nazaret. Vlastní stavební práce probìhly relativnì rychle, nicménì ve fázi proráení elezo betonových panelù pro vstupy do nových bytù znamenaly po nìkolik dnù znaèné
http://mas.sdruzeniruze.cz
Ve 4. výzvì byly podpoøeny projekty Zvýení kvality slueb DPS Nové Hrady II. etapa a Humanizace domu s peèovatelskou slubou v Borovanech v celkové výi dotace 1 604 918 Kè. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
Novì vybudovaný beriérový pøístup do Domu s peèovatelskou slubou
Vìøím, e nová okna a bezbariérová ram pa jsou odmìnou za drobná omezení, které stavba znamenala. Úspìnou realizací letoních stavebních prací v rámci tohoto projektu a stavbou pergoly (souèást projektu Revitalizace veøejných prostranství) nae aktivita v Domì s peèovatelskou slubou nekonèí. V následujícím období bychom rádi pokraèovali v dalí etapì výmìny oken ve zbylých èástech DPS a postupnì té pøistoupili i k modernizaci výtahu, rekonstrukci koupelen a obmìnì kuchyò ských linek. Cíl tìchto dalích krokù zùstává stejný jako v minulosti: postupnì vylepovat podmínky pro ivot naich seniorù v Domì s peèovatelskou slubou. Mgr. Vladimír Hokr starosta mìsta Nové Hrady
naruení klidu pro vechny obyvatele domu. Oceòujeme, e to pøijali s takovým pochopením. Mìsto zároveò oceòuje podporu z programu Leader, bez ní by takovou akci jen tìko provedlo. Náklady na rekonstrukci bytu 1+1 a jeho pøetvoøení na dva byty 1+0 jsou toti témìø dvakrát vyí ne je rekonstrukce dvou bytù 1+0. S podporou z programu Leader ve výi 622 tis. korun se tak podaøilo pøebudovat 2 byty 1+1 na 4 byty 1+0 a jetì zrekonstruovat jeden byt 1+1. Celkové náklady pøestavby dosáhly 1.101 tis. korun, take mìsto se na realizaci podílelo 43 % investice. Podstatné vak je, e dnes u rekon struované byty slouí ke spokojenosti jejich uivatelù. PhDr. Stanislav Malík starosta mìsta Nové Hrady
Na zaèátku tohoto roku byl zahájen pùl roèní rekvalifikaèní Kurz obecních koordinátorù, jeho realizátorem a garan tem byla na základì zadávacího øízení vybrána Národní sí venkovských komu nitních kol. Pro dvanáct úèastnic ze dvou mikroregionù Sdruení Rùe a Podho rácko bylo pøipraveno intenzivní vzdìlá vání napøíklad v oblasti klíèových kompetencí a role koordinátora pro rozvoj obce, strategického pøístupu v obci, mobi lizace a motivace lidí pro podporu rozvoje obce a projektù pro rozvoj obce. Jaká je role koordinátora Venkovské ko munitní koly a co vlastnì obecní koordi nátor koordinuje? Cílem èinnosti koordinátora je podpora zapojení lidí do ivota obce a provoz komunitní koly, pøípadnì navrhování a øízení obecních projektù. Tím mùe koordinátor poslouit starostovi a zastupitelstvu k uvolnìní rukou, místní kole k pøeití a rozvoji, a obèanùm, kteøí s jeho pomocí a podporou budou brát obec více za svou. Na konci celého vzdìlávacího cyklu èekala vechny úèastnice obhajoba vlastních prací, která probìhla 18. èervna 2010
Úèastnice rekvalfikaèního Kurzu obecní koordinátor
www.venkovskatrznice.eu Realizace projektu spolupráce Venkovská trnice II se blíí do finále a nae virtuální internetová venkovská trnice startuje. Vytvoøili jsme databázi podnikatelù a ne ziskových organizací, které pùsobí v na em území, která bude k dispozici na tìchto webových stránkách. Budeteli napøíklad hledat klempíøe k opravì støechy, bude snadné pomocí stránek vyhledat firmu z blízkosti Vaí obce. Pokud Vám po opravì zbudou nìjaké okapy, náøadí, èi se u Vás najde cokoliv jiného pro vás nepotøebného, mùete to prostøednictvím stránek nabíd nout k prodeji èi ke smìnì. Pokud budete napøíklad organizovat prodejní výstavu
v Borovanech. Budoucí koordinátorky absolvovaly souhrnný test a souèasnì pøedstavili vlastní plán na zahájení práce v obci, ve které budou pùsobit. Z pøedstavených plánù, bylo zøejmé, e koordinátorky neèeká lehký úkol. Kadá obec a zájmy jejích obyvatel jsou jiné. Proto práce v obci je vdy specifická a nelze jeden model aplikovat vude jako pøes kopírák. Toto jsem jako nestranná pozorovatelka obhajoby hodnotila jako nejtìí úkol koordinátorek. Kadá musela reálnì zhodnotit atmosféru obce, její pøipravenost na komunitní práci a sou èasnì upøímnì zhodnotit i vlastní pøed poklady a schopnosti pro oslovení obyvatel a zástupcù obce pro spolupráci. Zda se jim to podaøilo, to bude moné zhodnotit a v prùbìhu èasu, ale pevnì vìøím v jejich úspìch a pøeju vem úèastnicím mnoho sil a elánu. Nakonec tedy vech dvanáct úèastnic obhájilo vlastní práci a získalo osvìdèení o rekvalifikaci na obecního koordinátora. Nìkteré koordinátorky mají v obcích více ménì snazí pozici a souèasnì pro nì obhajobou kurzu práce zdaleka neskon èila. V nìkterých obcích je prokolení vlastního koordinátora venkovské komu nitní koly souèástí aktivit na vybavení kol a vytváøení zázemí pro vzdìlávání dospìlých a spolkové aktivity a následnou realizaci vzdìlávacích kurzù pro dospìlé v obci. Tyto aktivy jsou realizovány díky projektu Venkovské komunitní koly rozvoj celoivotního vzdìlávání v re gionech Èeské republiky, jeho nositelem je nae Místní akèní skupina. Na projektu spolupracujeme jetì s dalími dvìma místními akèními skupinami MAS Pod horácko (kraj Vysoèina) a MAS Nad Orlicí (Pardubický kraj). Cílem projektu je
nabídnout veøejnosti vzdìlávací kurzy a aktivity, které lidé potøebují a o které mají zájem a díky dalímu vzdìlávání a spo lupráci obyvatel obcí podpoøit dalí rozvoj regionù. Pøípravou a organizací vzdì lávacích kurzù jsou v zapojených obcích povìøeny právì prokolené koordinátorky.
svých prací mùete akci pomocí stránek propagovat a tak na ni pøilákat více návtìvníkù. Do kadé domácnosti v regionu doputuje bìhem prosince katalog podnikatelù (platný k uvedenému datu), který bude obsahovat podrobný návod na vyuívání webových stránek i na zaloení záznamu o vlastní firmì do databáze. Seznam podnikatelù zdaleka není ko neèný. Jednak øada z oslovených podni katelù neprojevila zájem úèastnit se projektu, øada moná nebyla ani tazateli zjitìna a vyhledána. Data v titìném katalogu budou pravdìpo dobnì rychle zastarávat, zatímco webové stránky budeme prùbìnì aktualizovat a
doplòovat. Pokud k Vám titìný katalog nedoputuje, kontaktujte nás, zaleme Vám ho na vai adresu. Máme zájem i o to, aby se katalog dostal do rukou chataøù a chalupáøù, kteøí se k nám jezdí rekreo vat. I oni urèitì potøebují tu a tam slueb místních øemeslníkù, které moná sami neznají. Zde uvítáme pomoc obcí a dobro volníkù s distribucí katalogu. Informace o Venkovské trnici a aktuální nabídce se budou také pravidelnì objevovat v døevìných vitrínách, které budou instalovány na 20 místech naeho regionu.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Poèítaèový kurz v Ledenicích
V souèasné dobì ji bylo ve vìtinì takto zapojených obcích vzdìlávání zahájeno. Pøevánì se jedná o veèerní jazykové a poèí taèové kurzy, také o kurzy vaøení èi jiných øemesel. Zatím jsme zaznamenali jen samé pozitivní ohlasy a v ádné z obcí nenastal problém s naplnìním tìchto kurzù. Je to pochopitelné, obyvatelé meních obcí vítají dostupnost kurzù a vlastní vzdìlá vání ve známém prostøedí, v kolektivu blízkých obyvatel obce. Doufáme, e tento zpùsob podpory a tento realizovaný projekt zajistí udritelnost fungování venkovských komunitních kol i po jeho ukonèení a nabídka kurzù pro veøejnost bude i v dalích letech aktualizována. Helena Jaloevská manaerka projektu MAS Sdruení Rùe
Zuzana Guthová Manaerka MAS
Moná i ve Vaem okolí v poslední dobì prokoukla nìjaká sakrální stavba kaplièka, køíek, nebo boí muka. Moná to bylo díky Vám, nebo nìkomu z Vaeho okolí, kdo kaplièku vybílil, opravil, nebo tøeba jen ozdobil pøed Duièkami. Moná to ale byla vìtí a finanènì nároènìjí oprava, která potøebuje zkuené øemesl níky. Právì takové stavební a restau rátorské práce jsou øeeny v projektu, který v souèasné dobì realizuje nae MAS. Jedná se o projekt nazvaný Rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihoèeském pohranièí, na jeho realizacii spolu pracujeme s dalími dvìmi regiony jiních Èech (MAS Pomalí a MAS Blanský les Netolicko). Projekt byl podpoøen z Programu rozvoje venkova èástkou 3 431 820 Kè, ze které je 2 490 260 Kè urèeno pro aktivity na naem území. Z tìchto prostøedkù bylo èásteènì, nebo kompletnì opraveno 32 sakrálních staveb a byla zøízena stálá výstavní expozice v Borovanském kláte øe. Souèástí projektu byl i kurz podmaleb na skle a exkurze do Novohradských hor. Tyto akce probìhly v listopadu 2010.
V MAS Pomalí bylo bìhem realizace projektu zrestaurováno 12 kamenných zastavení Mariánské poutní cesty u Sobì nova a 2 kaplièky u Nové Vsi. V MAS Blanský les Netolicko projekt umonil provést vzorové restaurátorské práce na historicky cenné soe sv. Jana Nepo muckého v Netolicích. Souèástí projektu byly i semináøe a exkurze zamìøené na sakrální architekturu a její obnovu a vy tvoøení putovní výstavy. Cílem spoleèného projektu není jednorá zová a øemeslnì perfektní oprava sakrál ních staveb, ale snaha o znovunalezení jejich fyzického i duchovního majitele, znovunastolení vztahu s místními obyva teli a obnova genia loci. O to více nás potìilo mnoství obrázkù, kytièek a vìneèkù, které se na Duièky v Duiè kovém období v okolí novì opravených sakrálních staveb objevilo. Blií informace o projektu mùete získat i na internetových stránkách, které v tìch to dnech vznikají:
Posouzení stavu kaplièky v Beneovì nad Èernou
Olina Èerná manaerka projektu D. Èerný pøi rekonstrukci køíe ve Støákovicích a pan vihla pøi úpravì textu na køíi u Olenice
Exkurze za kaplièkami v Novohradských horách
Kadý úèastník kurzu Podmalby na sklo si domù odnesl vlastnoruènì malovaný obrázek
Díky spolupráci s Místní akèní skupinou Pomalí, farností, s mìstem Borovany a Ná rodním památkovým ústavem vznikla v prostorách borovské farnosti v místnosti zvané Orlovna výstavní expozice Øímovské paijové cesty. Pùvodní 6 km dlouhá køíová cesta rozloená v malebné zvlnìné krajinì okolo mìsteèka Øímov s 25 zastaveními pochází ze 17 století.
Ukázka z expozice Øímosvké paivové cesty v Borovanském zámku
Slavnostní otevøení expozice
Díky køíové cestì se Øímov stal význam ným poutním místem, kam vedle vìøících jihoèeských smìøovali i poutníci z jiných krajù Èech i Moravy a dokonce i z Rakouska. Bohuel po roce 1990 byly odcizeny z nìkolika zastavení vzácné sochy. Pro toe krádee pokraèovaly (poslední a nej rozsáhlejí kráde je z roku 2009), bylo rozhodnuto, e poslední zachovalé sochy ze 17. století budou z Øímovské paijové cesty odvezeny a doèasnì umístìny
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kaplièka v Bìlé u Malont pøed a po rekonstrukci
v depozitáøi Jihoèeského muzea. Od té doby se hledalo místo, kam vzácné kousky uloit tak, aby byly v bezpeèí a zároveò mohly být prezentovány veøejnosti. Podaøilo se. Sela se dobrá vùle, zapálení lidé, potøebné finance a vhodné prostory v borovanské faøe v místnosti sousedící s muzeem pouování. Nae místní akèní skupina, která projekt financuje z dotace Programu rozvoje venkova, si na 5 let pronajala jednu z místností fary, tzv. Orlovnu, a zajistila stavební úpravy. Firma Al Systém pana Hruky z Borovan zhotovila expozici s øímovskými sochami tak, aby výstavní expozice mohla být slavnostnì otevøena spolu s obnovenými prostory celého boro vanského klátera. Aèkoliv v plenéru je støetnutí s historií i duchovním posláním paijové cesty nezapomenutelným záitkem, vìøíme, e i ve skromných prostorách borovanské fary Øímovská paijová cesta poutníky návtìvníky potìí. Zuzana Guthová manaerka MAS Sdruení Rùe
Koncem èervna ná region navtívila vznikající Místní akèní skupina z regionu poblí mìsta Cluj Napoca. Autobus a 33 èleny MAS a dvìma tlumoèníky dorazil tìsnì pøed pùlnocí z pátku 25. na 26. èervna. Pro kolegy z Rumunska jsme pøipravili bohatý program, který mìl pøiblíit jak strategii naí MAS, tak jednotlivé realizované i plá nované projekty a také umonit setkání s nìkterými zajímavými lidmi z regionu. Velký úspìch mìla návtìva farmy Roberta Blíence s obírným výkladem, prohlídka stájí i jeho truhlárny podpoøené programem LEADER ÈR. Dotazy na kody zpùsobené na stádu ovcí medvìdy èi vlky sice vyvolaly na naich tváøích úsmìv, nicménì v jiných ohledech byla diskuse oboustrannì pøínosná.
Hned druhý kolní den se zástupci naí MAS spolu s paní Dupkanièovou z Im pulzního pøeshranièního centra vydali na návtìvu regionu Muhlviertel ALM v Ra kousku, se kterým jsme na podzim 2007
Velice se líbila i prohlídka Klátera a historické kovárny v Nových Hradech. V kovárnì se dokonce nìkteøí úèastníci chopili kladiva, aby si vlastnoruènì pod vedením zkueného kováøe vyrobili ko vaný høebík. I pøes pokroèilou dobu se nám podaøilo jetì zahlédnout prùvod v historických odìvech, který vycházel z hradu, kde ten den probíhaly mìstské slavnosti. Pomìrnì hektický den jsme po zhltnutí veèeøe zakonèili výjezdem do Èíkrajic, kde se v podveèer konalo znovuvysvìcení èásteènì obnovené kaplièky. Úèastníkùm chutnaly také èeské tradièní koláèky z borovského receptáøe a potìili
se zdobenými perníèky z Mladoovic. My v MASce na oplátku ochutnali pálenku a vynikající sýry zrající v jeskyni. koda jen, e exkurze byla zorganizována pomìrnì narychlo a e vìtina èlenù naí Místní akèní skupiny mìla tou dobou vlastní program a nemohla se spoleèného setkání zúèastnit. Pøi spoleèné diskusi jsme nali nìkolik spoleèných témat, která by mohla být do budoucna pøedmìtem pøípadného pro jektu spolupráce.
uzavøeli smlouvu o spolupráci. Tento region sice s naím regionem pøímo nesousedí, ale leí velmi blízko naí jiní hranice. Velmi pestrou a zvlnìnou krajinou jsme po klikaté silnici dorazili do mìsteèka Un tenwiessenbach, sídla mikroregionu ALM. Sídlo a sekretariát jsou umístìny v samém centru obce a slouí také jako informaèní centrum. Spektrum aktivit, kterým se Muhlviertel ALM vìnuje je iroké. Jednou z nich je rozvoj cestovního ruchu, který je pro hornatý a velice lesnatý region význam nou pøíleitostí k rozvoji a nabídce pra covních pøíleitostí. Silným partnerem regionu je zde zejména sdruení vìnující se rozvoji hipoturistiky. Dalí oblastí, kde je region velice aktivní je práce s mládeí a její podpora. Stejnì jako nám, záleí rakouským partnerùm na tom, aby mladí neopoutìli region a aby po získání vzdìlání a zkueností se do nìj rádi vraceli. Dlouholeté zkuenosti má region také s výukou jazykù mezi nimi také èeského i ruského jazyka. Øada projektù regionu se zamìøuje na podporu místního hospodáøství napø. podporou místního znaèení. Místní specia litou jsou ALMské husy, ALMtí býci, ALMské døevo a výrobky z nìj. Velkým trendem v cestovním ruchu je zamìøení na wellness pobyty, láznì a turi stiku.
Strategií regionu pro nejblií období je
http://mas.sdruzeniruze.cz
Zuzana Guthová MAS Sdruení Rùe
Ÿ vyzkouení monosti zavedení místní mìny Ÿ rozvoj sociálního kapitálu Ÿ rozvoj/ochrana a udritelné vyuití pøírodního kapitálu Ÿ vzdìlávání obyvatelstva Bìhem pøíjemného posezení pod zøíceninou hradu Ruttenstein jsme také my pøedstavili èinnosti naeho mikro regionu a strategii naí MAS pro program LEADER. V následné diskusi jsme nali celou øadu témat, nad kterými bychom mohli spolupracovat a u v rámci pro gramu LEADER (projekty spolupráce) nebo v programu pøíhranièní spolupráce. Prvními tématy, kterým se budeme v rámci obnovené spolupráce vìnovat, bude podpora hipoturistiky a propojení koòských stezek na obou stranách hranice a také obnova a rozvoj tradice podmalby na sklo, která bývala v minulosti v oblasti Novohradských hor velmi ivá a která se v malé míøe dosud na rakouské stranì Novohradských hor dodnes zachovala. A zjistíme základní pøedpoklady pro moné spoleèné projekty, opìt se sejde me s naimi partnery, tentokráte v nás Borovanech, kde mají zájem seznámit se s chránìnou dílnou Nazaret a dalími realizovanými projekty. Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe
Ve druhé polovinì záøí jsem se zúèastnila pracovního výjezdu do Polska do území místní akèní skupiny "Partnerstwo dla Krajny i Paluk" poblí mìst Bydgo a Naklo v severozápadní èásti Polska. Týdenní exkurze byla zamìøena zejména budování místních partnerství a komunitní vzdìlá vání. Pojetí komunitních kol u nás a v Pol
sku se hodnì lií. Zatímco u nás komunitní kola je zamìøena pøevánì na celoivotní vzdìlávání dospìlých a volný èas, v Polsku je tento termín vyhrazen pro základní koly spravované komunitou tedy jakési nestátní neziskové koly. V Polsku toti pøed 10 lety byly malé venkovské koly (pod cca 100 dìtí) hromadnì rueny. Pokud místní lidé chtìly kolu zachovat, zaloili neziskovou organizaci, která dodnes kolu provozuje. koly dostávají peníze podle poètu ákù stejnì jako koly státní. V malých komunitních kolách mají sice uèitelé nií platy, zato se o kolu zpravidla stará skuteènì celá komunita. O prázd ninách rodièe vymalují, tatínkové opraví, babièky se starají o volný èas dìtí, udrují kolní zahradu apod. koly fungují velice dobøe a efektivnì a jsou své obci komunitì velkým pøínosem. Velice mì také pøekvapilo, e v Polsku existuje nìkolik desítek a stovek drustev ních bank, které pùsobí v urèitém omeze ném území. Výhoda místních drustevních bank je v tom, e peníze pracují jen v omezeném území, banky podporují místní podnikatele, spravují peníze místních organizací, obcí, kol apod. Banky zakládají a podporují také fondy místního rozvoje. Vùbec celkový stav filantropie tedy dobroèinnosti na místním venkovì mì velice zaujal. Fondy na podporu malých
Úèastníci exkurze u jednoho stolu
projektù èi rùzných aktivit vytváøejí jednotlivé koly, obce, jejech místní èásti i samotná MAS. Zdrojem penìz jsou dary jednotlivcù, firem, zisky z prodeje ruko dìlných výrobkù, výtìky z místních loterií, sbírek a podobnì. V tomto ohledu jsou Poláci velice vynalézaví. Vedle této vlast nosti nás hostitelé velice mile pøekvapili svojí pohostinností, vlídností a vstøícností. Ochutnali jsme také mnoho místních specialit, vyzkoueli si øadu tradièních øemeslných technik, navázali nová pøátel ství a odvezli bohatou inspiraci pro vlastní práci. Exkurzi pøipravila Národní sí venkovských komunitních kol pro koordinátory komunitního vzdìlávání a èle ny partnerských MAS. Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe
V Polsku jsme vyzkoueli podmalbu na skle
pøi ZU v Trhových Svinech si Vás dovoluje pozvat na tyto kozerty: 24. listopadu DECHOVÝ KVINTET Barbora Gálová flétna Linda Èesáková hoboj Martina Kamenská klarinet Ale Chutný fagot Luká Golej lesní roh 15. prosince CIMBAL CLASSIC Druhý týden v kvìtnu patøí pravidelnì poøádání soutìe Novohradská flétna ve Státním hradu Nové Hrady. V tomto roce probìhl 7.roèník. Pøihlásilo se 128 hráèù na flétnu pøíènou a zobcovou z 37 hudebních kol Èeské republiky a Polska. Výkony hodnotila odborná porota sloená z výkonných umìlcù a významných pedagogù (Petr Ries øeditel Konzervatoøe v È. Budìjovicích, Norbert Girlinger prof. Privatsuniversitet Linz, Miroslav Lopu chovský prof. Praské konzervatoøe, Vlasta Bachtíková, hudební skladatelka
). Celkem deset ákù ZU Trhové Sviny reprezentovalo kolu a mìsto. Ve velké konkurenci obsadili 2 první, 3 druhá, 3 tøetí místa a 2 Èestná uznání. Blahopøeji touto cestou ákùm i jejich uèitelùm MgA. Monice Tuháèkové, Jaroslavu Bráchovi a Ctiradu Sedláèkovi. Doufám, e i dalí roèníky soutìe pøeijí ekonomickou krizi a dobrá vìc se opìt podaøí.
V dobì letních prázdnin (14.8. 21.8.2010) se Nové Hrady staly støediskem soustøedìní mladých hudebníkù hráèù na smyècové nástroje. Ti zde proili týden plný hudby ve spoleènosti skvìlých pedagogù a zajímavých osobností. Mezi úèastníky letos byli i rakoutí sousedé. V tomto týdnu se uskuteènilo pìt koncertù sólistù, komorních souborù a or chestru v Nových Hradech a Hluboké nad Vltavou. Výuku houslí vedla Dagmar Záru bová, specialistka na barokní hudbu, a Leo Èepický, primárius Wihanova kvarteta. Hru na violu a orchestrální hru vyuèoval Jiøí Richter, prof. Hudebního gymnázia J.Nerudy v Praze a hru na violoncello Renata Strarybková, prof. Praské konzervatoøe. Tìí nás, e poèet úèastníkù se oproti loòskému roèníku témìø zdvojnásobil a e se podaøilo obsadit i výuku hry na violu. Vìra Kuthanová ZU T.Sviny
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kateøina a Dalibor truncovi Vánoèní koncert 19. ledna JAN KRDLÍK violoncello árka Bezperátová klavír 16. února MUSICA DOLCE VITA Daniela Demuthová mezzosoprán ofie Vokálková flétna Zbyòka olcová harfa Koncerty probíhají od 19 hodin v Kul turním domì v Trhových Svinech. Koncerty finanènì podporují: Nadace ivot umìlce, Nadace ÈHF Sdruení Rùe, Sv. Jan nad Malí, Trhové Sviny, Besednice. nformace v ZU T.Sviny, tel. 386 322 487 email
[email protected]. Pøedplatné je vhodným dárkem pro Vae blízké!
Podpoøili jsme u celou øadu projektù ve 23 obcích naeho regionu. Aèkoliv vechny projekty deklarují spolupráci a zájem místní veøejnosti, u øady z nich se jedná spíe o pøání, ne o realitu. V sobotu 18. 9. na slavnostním otevøení návsi ve Svìtví jsem se pøesvìdèila, e obnova místní návsi je skuteènì projektem, který se realizoval díky zapojení mnoha místních aktérù. A z takových projektù máme vdycky velkou radost. Na slavnosti pod
irým nebem byl pøítomen snad kadý obyvatel obce a urèitì jetì mnoho hostí, protoe tolik lidí, kolik se jich na slavnostním odhalení pøekrásné vitráe se znakem osady selo, asi ani ve Svìtví neije. Nìkolikrát roènì osadou projídím a pozoruji, jak se Svìtví probouzí do krásy. Myslím, e obyvatelé osady mohou být na to právem hrdí. Nárokem toho, kdo se na této promìnì podílí. Zuzana Guthová Jedním z klíèových projektù, které si pøedsevzala osadní rada ve Svìtví byla radikální zmìna centra vesnice. V roce 2008 jsme dokonèili projekt revitalizace centra a hledali monosti profinancování. Splnili jsme vechny formální záleitosti a veøejnì jsme obhajovali ná projekt poèátkem roku 2009. Byli jsme úspìní a dotaci se povedlo získat. Se samotnou pøestavbou centra vesnice se zaèalo na pøelomu mìsíce záøí a øíjna minulého roku, dokonèení a pøedání díla se protáhlo a do pøedvánoèního období. Kadoroèní slavnostní rozsvícení vánoèního stromu, kdy se sejde vìtina obyvatel, se mohlo proto konat ji v samém centru vesnice. Revitalizace centra pøinesla vesnici øadu benefitù, které aktivnì vyuívají nejen místní obèané, ale také turisté. Usku teènìní projektu pøineslo zásadní zlepení uitné a estetické èásti støedu vesnice, úrovnì nabídky kvality cestování veøejnou autobusovou dopravou vybudováním ná stupního ostrùvku a autobusové zastávky ve smìru Nové Hrady, zvýení bezpeènosti obèanù vybudováním chodníkù, bezpeèný pøístup k informaèním tabulím v osadì,
Jak chutná zelenina z Novohradských hor zná moná mnoho z Vás, protoe si vlastní zeleninu pìstuje. Mnoho z nás zahrádku nevlastní nebo sortiment výpìstkù nepo kryje zcela nae potøeby a chutì. Nejen Evropou, ale u i naí republikou hýbe hnutí jídla z blízka, tedy potravin, které nemusí být nutnì v kvalitì BIO, ale které pocházejí z blízkého okolí a jsou èerstvé. Také v Èeských Budìjovicích pozvolna vzniká tzv. Bedýnkový systém, tedy jakési neformální drustvo dodavatelù a odbìratelù èerstvých potravin z blízka. Podstatou bedýnkového systému je to, e spotøebitel dostává zeleninu sezónní, tedy takovou, která právì dozrává. Zákazníci si nemohou moc vybírat, co pøesnì dostanou. Záleí hodnì na umu a nápaditosti pìstitele, ale také na poèasí, srnkách, mykách, slimácích. Zelenina putuje ke svému konzumentovi pøímo z pole (tedy nikoliv z polic supermarketu pøes sklady a chladírny, dozrávárny apod.). Objednávky konzumentù pøedstavují urèitou jistotu a podporu pro pìstitele. Je moné zaplatit za dodávky pøedem na celý rok dopøedu, co pro spotøebitele je záruka dodávek èerstvé zeleniny po celý rok a pro pìstitele jistota odbìru úrody, popøípadì pomoc v pøípadì nìjaké kalamity, neúrody apod.
Jedním z dodavatelù zeleniny a orga nizátorem celého systému je je Martina Filipová, která pìstuje zeleninu v Hodo nicích u Malont. Aèkoliv se u jedná o podhùøí Novohradských hor, bývalá osada Hodonice leí v mimoøádnì klimaticky pøíznivé poloze (døíve se tu rozkládaly rozsáhlé ovocné sady) a zeleninì se dobøe daøí. Martina pomáhá bedýnkový systém rozjet, dodává vlastní zeleninu, zprostøed kuje dodávky BIO mléka, BIO vajec i BIO masa a HLAVNÌ hledá dalí dodavatele i odbìratele zeleniny. Zájem o pøímé dodávky zdravých potravin nejen v Èes kých Budìjovicích rychle narùstá a nìkolik málo dodavatelù ji moná u brzy nedokáe uspokojit. Je to pøíleitost k odbytu pøebytkù drobných pìstitelù zeleniny, ovoce, ale i jiných potravin a surovin. A jak to funguje? V Domì U Beránka v Èeských Budìjovicích se pøihlaují lidé se zájmem o odbìr èerstvých potravin. Letoní
http://mas.sdruzeniruze.cz
které jsou velmi vyuívané, a ji místními obèany nebo i pøijídìjícími turisty, kteøí mají zajímavý informaèní zdroj na místa, která je moná navtívit v pøilehlém okolí. Obèané Svìtví si centra vesnice váí, a bylo proto pøirozené, e se instalace vitráe do kaplièky stala symbolickým zavrením tohoto projektu a následné slavnostní odhalení i spoleèenskokulturní událostí. S neobyèejným nasazením se vìtina obyvatel zapojila do pøíprav, kterým vìnovala spoustu èasu a energie. Myslím, e nadení a zaujetí bylo vidìt i pøi samotné slavnosti. Bylo pro mne veliké potìení, kdy jsem oslovil vynikajícího èeského houslistu pana Jaroslava Svìceného s prosbou o úèast na otevøení centra osady a pan Svìcený (mimo chodem také patron Svìtví) s radostí pøijal a doslova se stal zlatým høebem tohoto slavnostního setkání. Pro øadu z nás bylo nezapomenutelným záitkem setkání a hudební vystoupení této osobnosti souèasné èeské kultury. Datum 18.9.2010 se proto pro osadu Svìtví stalo velice významným dnem. V tomto krásném sobotním sluncem prozáøeném dopoledni pan Jaroslav Svìcený slavnostnì otevøel centrum vesnice symbolickým odhalením vitráe romberského znaku v kaplièce, která se tímto stala pøirozeným støedo bodem naí osady. Závìrem mi proto dovolte podìkovat vem, kteøí se podíleli na pøípravách akce, úèinkujícím, státním úøadùm, firmám, sponzorùm, jednotlivcùm a panu Jaroslavu Svìcenému. Ing. Václav Pøibyl, pøedseda
sezóna byla zavádìcí a poznávací, a dodavatelé i odbìratelé se spí uèili, jaké jsou monosti bedýnkového systému. I proto si lidé objednávali dodávky zeleniny na kadý týden zvlá. Pravidelnì kadé úterý si pak mohli vyzvednout zeleninovou taku v kavárnì U Beránka. Jinak je obvyklé objednat si (a èasto i zaplatit) zeleninu na celou sezónu. Bedýnkový systém je alternativní zpùsob prodeje, který nebude nejspí nikdy hrát hlavní roli na poli trhu. Pøesto jsou pøímé dodávky èerstvých potravin u veøejnosti stále oblíbenìjí. Pro organizátory, zpravidla skupinu nadencù, je dùleité najít dostatek odbìratelù a zároveò dodavatelù a vhodným zpùsobem je propojit. To není vùbec snadné zadání a my budeme rádi, pokud se nám k vytvoøení tohoto systému podaøí pøispìt. Pokud máte zájem se do systému zapojit a to jak na stranì odbìratelù èi na stranì dodavatelù, kontaktujte MAS (
[email protected], 724643050) nebo pøímo M. Filipovou (
[email protected]).
Zuzana Guthová MAS Sdruení Rùe
Jan Kojan byl malíøem ivota rybáøù, výlovù jihoèeských rybníkù a krajiny kolem nich. V odborných kruzích byl oznaèován jako malíø domova. Narodil se 10. srpna 1886 v Kojákovicích u Tøebonì, kde se pøísnì støeilo rodové sepìtí s pùdou a rodové tradice. Byl prvorozeným synem chalupníka, který ovládal nìkolik øemesel, aby uivil svých pìt dìtí. Jan proíval dìtství jako kadý venkovský kluk v obyèejných venkovských hrách a pøi práci v hospodáøství. S otcem chodíval prodávat øemeslné výrobky na trhy a jarmarky. Na tìchto cestách poznával okolní krajinu. Zde proíval atmosféru kadodenního ivota s kadoroèními obøady výlovù rybníkù. Jeho první výtvarné pokusy nebyly pøíli ocenìny. Za pomalované úly a vrata rodné chaloupky dostal zøejmì výprask a jetì ve druhé tøídì ohodnotil pan uèitel jeho výtvarné pokusy známkou 3. Po roce studia na èeskobudìjovické reálce pøeel na bechyòskou keramickou kolu a poté pracoval v rakovnické amotce. V roce 1906 vak opustil své zamìstnání a vrátil se ke studiu na Umìleckoprùmyslové kole v Praze. Bìhem studia byl ákem slavných výtvarníkù. Po absolvování Umprum pokraèoval od roku 1912 ve studiích na Akademii výtvarných studií. Po jeho prvních obrazech vak nastala dlouhá odmlka, která byla vyplnìna 1. svìtovou válkou a pobytem v Rusku. Na frontu odeel pøímo ze koly v roce 1914. Brzy padl do zajetí a pozdìji vyuèoval kreslení na støední kole v Mièurinsku. Do vlasti se vrátil a v roce 1919.
Po návratu do Prahy pokraèoval ve studiu na akademii. Ale i po jejím ukonèení v roce 1922 trvalo dlouho, ne se zaèal malování vìnovat naplno. Tou dobou pravidelnì zajídìl na Tøeboòsko, kde na cházel motivy mu blízké. Studoval rybo lovy, maloval rybáøe a venkovské motivy. V té dobì se rovnì vìnoval sochaøství a bìhem dvou let vytvoøil pomníky padlým v Kojákovicích a v Branné. V kronice obecné koly v Kojákovicích je k tomu uvedeno:
Veèeøe, Jedlíci brambor 1936
Slavnost odhalení pomníku padlým 19.srpna 1923: Na popud zdejího rodáka p. prof. Jana Kojana usnesl se sbor dobrovolných hasièù zdejích postaviti v Kojákovicích pomník padlým vojínùm zdejí obce. Spoleèným úsilím veho obèanstva bylo dílo vykonáno. Po dvoumìsíèní pilné práci, pøi ní i obèané, kde mohli, pomáhali, vytesal pan profesor z pískovcového kvádru 5 680 kg tìkého, majestátní postavu Osvobozeného národa. Hotová socha vytaena byla na vysoký podstavec podoby komolého jehlanu z cementu a mramorové drti zhotoveného, na jeho ètyøech bocích znázornìno jest reliéfy utrpení naich vojínù a jejich rodin za svìtové války je pøineslo osvobození 28.10 1918. Jména 18. padlých vytesána jsou na dvou poboèních deskách podstavce. Slavnostní odhalení pomníku konáno bylo 19. srpna 1923, za pøítomnosti asi 1 300 úèastníkù. Po uvítacím proslovu správce
Jan Kojan v ateliéru
Bratr Josef Kojan pøi klepání kosy
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jan Kojan (10. srpna 1886 4. èervna 1951) Narozen v Kojákovicích
koly Jana Hesa, zapìl zpìvácký spolek Pìslav z Tøebonì slavnostní sbor, naèe ujal se slova referent p. J. Greif, tajemník èsl. obce legionáøské. V pìkné øeèi vzpomnìl bìd a utrpení naich lidí za války, objasnil historii naeho odboje doma i za hranicemi a ocenil významný kulturní èin zdejího obèanstva, postavením pomníku vykonaný. Po jeho proslovu zahrála hudba obì národní hymny. ákynì II. tø. Anna Kojanová velmi pìknì pøednesla báseò Probuzení. Starosta obce p. Frant. Kojan podìkovav tvùrci pomníku p. prof. Kojanovi, pøevzal formálnì pomník v majetek obce. Sleèna Marie Hajná po krátkém proslovu podala p. profesoru kytici. Po proslovech hostí, je následovaly, podìkoval správce koly jménem slavnostního výboru øeèníkùm i ve zúèastnìným a zakonèil dopolední slavnost. Po celou dobu dopolední slavnosti stála u pomníku èestná strá: 6 sokolù a 6 vojínù se zbraní. Odpolední slavnost vyplnìna byla: øeèí odborného uèitele p. imka a cvièením borovanského Sokola.
Pabìrkáøi
Janu Kojanovi trvalo dlouho, ne nael malíøskou jistotu a vlastní zpùsob vy jádøení. Hledal cestu k výtvarnému vyjá døení atmosféry kraje a prostøedí rybáøské práce. O tomto problému zøejmì více pøemýlel, ne prakticky ovìøoval, protoe obrazù z té doby je málo. Avak potom staèil jen malý impuls a jeho tvorba se zaèala rozvíjet tempem, kterým jako by chtìl dohonit ve, co zmekal. Tím impulsem byl pobyt v Paøíi v roce 1926, kde na nìho zapùsobilo dílo dvou málo známých malíøù. Ve vzpomínkách na tento pobyt pozdìji uvedl: Pøed oèima mi stále stál charakter naeho kraje a lidu a onen vlastní duchovní ráz jiních Èech. Po návratu z Paøíe nastala v jeho díle zmìna. Jeho nové obrazy jsou ji malo vány energickými tahy tìtce a pachtle. Barvu pro své obrazy nael v krajinì, kterou miloval. Dominuje edá, èerná, hnìdá, nìkdy tmavá zeleò. Na obrazech se støídají postavy a scény z rybáøského ivo ta, vesnického prostøedí i øada zátií. Souèasnì s cyklem na vesnické motivy pracoval na velkolepém obrazu Rybolov (formát 500 x 275 cm). Obraz se mu vak pøíli nelíbil. Proto se pustil do pøípravy
Výlov rybníka
Náèrtky z výlovu, 1949 nové, rovnì velké varianty Rybolovu. Poøídil øadu skic a náèrtù. Práci vak pøeru ila 2. svìtová válka. Kdy se po letech k obrazu vrátil, nemoc mu ji nedovolila ho dokonèit. Na jaøe roku 1949 tìce onemocnìl a dva roky poté 4.6.1951 zemøel ve svém domku ve Lhotì. Je pochován na farním høbitovì v Mladoovicích.
Výlov rybníka
Lhota, 1938 Svou lásku k rodnému kraji vyjádøil nejen svými obrazy, ale i slovy: V jiních Èechách jsem il mezi svými. Staèí mi mùj domov a mám ho rád. Nejezdil jsem k moøi za lovem pláten, nebyl jsem dokonce ani na Slovensku. Nelákal mne ani krásný pohled oka ani romantismus. Tam, kde jsem il, poutalo mne vdycky pøemý livé prostøedí duchovosti jiních Èech. Na jihoèeských hrázích, uprostøed modøínských bain, obor a rybníkù jsem doma je to kraj biblický, jakoby z nìj pocházel rybáø a apotol Petr. Miluji tento dokonalý, krásný a organický obraz jiních Èech, ponìvad nic se z nìj nedá vylomit: krajina, podnebí, lid, charakter. A ovem barva. Má práce je vyznáním této mé jihoèeské lásky
Ryby pøi výlovu rybníka, 1949
Rybáøi
Olina Èerná MAS Sdruení Rùe
I v dalích èíslech zpravodaje MAS Sdruení Rùe chceme pøedstavovat zajímavé osobnosti. Víté o nìjaké významné osobnosti naeho regionu, a u z historie nebo ze souèasnosti? Budeme rádi za Vae námìty. Do zpravodaje mùete pøispìt pøímo Vaím èlánkem a nebo nám tuto osobnost mùete pouze doporuèit a my ve zpracujeme. Tìíme se na Vae pøíspìvky. Helena Jaloevská MAS Sdruení Rùe
http://mas.sdruzeniruze.cz
Podaøilo se nám navázat spolupráci s regionem MAS Loucko (okolí mìsta Jihlava). S tímto regionem nás pojí snaha oivit tradièní øemesla a zájem o podporu rozvoje venkovských muzeí a expozic. Partneøi nás pozvali na Den øemesel, který v mìsteèku Luka nad Jihlavou. Cestou zpìt z Luk nad Jihlavou se zastavíme v Plasné u Kardaovy Øeèice na místním vyhláeném adventním trhu. Exkurze je urèena zejména èlenùm Místní akèní skupiny
Sdruení Rùe, dále nositelùm øemesel a zájemcùm o øemesla, zájemcùm o rozvoj venkovských muzeí a expozic i dalí veøej nosti. Odjezd autobusu bude v 8.00 z Borovan (autobusové nádraí), návrat v cca 17.45. Zájezd je v rámci výmìny zkueností mezi regiony MAS hrazen plnì z Programu rozvoje venkova. Pøihlásit se mùete do 22. listopadu na 602471653 nebo na
[email protected].
Zveme Vás na semináø o tradièních postupech pøi budování a opravì venkov ských staveb. Semináø bude zamìøen na obnovu významného kulturního dìdictví naeho regionu kostela sv. Bartolomìje v Mladoovicích, kde byla odhalena a zrestaurována unikátní sgrafitová fasáda z roku 1576. Celková oprava kostela si vyádala více ne 7 miliónù Kè.
Semináø se koná v Mladoovicích ve spoleèenském sá le místní restaurace. S historií kostela, postupem restaurátorských prací a cel kovou opravou kostela nás seznámí Mgr. Roman Lavièka z Národního památkového ústavu v Èeských Budìjovicích. Pøihlásit se mùete do 2. prosince na 602471653 nebo na
[email protected].
Program Zelená úsporám je v tuto chvíli zablokovaný pro pøíjem dalích ádostí, ale v únoru bude pøíjem opìt zahájen. adatelé mají proto èas pro pøípravu svých ádostí. Vyuijte prosím kontaktù na nae externí poradce a Vae plány a pøedstavy konzultujte s odborníky.
(Borovany) Ÿ energetický poradce (
[email protected], 387981273) (Nové Hrady, Èeské Budìjovice) Ÿ energetický poradce (pkriha@termscz.com, 602 482 086) (Ledenice) Ÿ energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace ZÚ (
[email protected], 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice) Ÿ projektant, poradce (
[email protected], 602 352 434) (Tøeboò) Ÿ Univerzitní pedagog (ZF JU), (
[email protected], 724 363 545)
Pøítí èíslo zpavodaje Místní akèní skupiny Sdruení Rùe vyjde 20. bøezna 2011, dalí 20. kvìtna 2011. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. Pøíspìvky posílejte na
[email protected]
Zpravodaj vychází 3x roènì a distribujeme jej veøejnosti zdarma prostøednictvím obchodù a obecních úøadù v regionu. V pøípadì zájmu je mono objednat zasílání zpravodaje pøímo na Vai adresu (za potovné a balné 60 Kè na rok).
Pokud máte zájem dostávat Zpravodaj pøímo do domu, polete nám emailem svou adresu a my Vám vystavíme podklady pro platební pøíkaz. Dìkujeme vem zájemcùm, kteøí ji zpra vodaj takto objednali.
Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdruení Rùe za úèelem informování obyvatel a vech subjektù regionu Sdruení Rùe v nákladu 3 000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Titìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdruení Rùe, ikovo námìstí 107, 373 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Jaloevská,
[email protected]
http://mas.sdruzeniruze.cz