ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. březen 2010
Do Olomouce se vrátil vzácný misál z doby Karla IV. Olomouc - Po zhruba třech letech restaurátorských prací se do Vědecké knihovny v Olomouci vrátil vzácný Opatovický misál. Rukopis ze 2. poloviny 14. století byl v extrémně špatném stavu. Odborníci proto museli vytvořit novou vazbu, obnovit barevné iluminace i vyspravit listy napadené vlhkostí a plísní. "Rukopis bude uložen v trezoru, knihovna ho veřejnosti zpřístupní v digitální podobě," řekl vedoucí sbírky historických fondů Miloš Korhoň. Rukopis knihovna zakoupila na počátku 80. let minulého století již ve velmi špatném stavu, pak ale na dlouhou dobu skončil ve skříni zabalený do papíru. Teprve zhruba před čtyřmi lety se jím odborníci začali zabývat a bylo jasné, že do záchrany vzácné památky se musejí pustit restaurátoři. „Restaurátoři v rámci možností očistili a vyrovnali jednotlivá folia. Pro vyplnění chybějících míst museli otestovat zcela nový pracovní postup založený na výrobě tekuté dolévací směsi z historického papíru,“ uvedl Korhoň. Odborníci také museli vyrobit zcela novou vazbu, neboť stávající, pocházející zřejmě z 19. století, byla nefunkční. „Na vazbu jsme objednali kůži z Velké Británie, aby se co nejvíce podobala historické vazbě,“ doplnil pracovník knihovny. Restaurátorské práce stály zhruba 800.000 korun, polovinu knihovna získala z ministerstva kultury a další část poskytl zřizovatel, jímž je Olomoucký kraj. Iluminace září barvami Misál obsahuje 231 listů. Původně jich bylo více, v minulosti ale byly některé vyřezány. Novotou září barevné iluminace a iniciály, na některých stranách ale zůstala rozpitá barva z dob, kdy na rukopis působilo vlhko. Knihovníci nicméně zásah odborníků považují za cela mimořádný. „Nevíme o tom, že by byl u některého rukopisu potřebný zásah tak velkého rozsahu,“ doplnil Rostislav Krušinský z Vědecké knihovny. Misál je významnou památkou českého výtvarného umění z doby kolem poloviny 14. století. Je pojmenovaný podle benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem. Rukopis byl zhotoven v pražské dílně působící na dvoře císaře Karla IV., která ve své době produkovala nejprestižnější rukopisy určené pro významné osobnosti. Nevyčíslitelná hodnota Misál je liturgickou knihou, která byla základní pomůckou pro sloužení mše v kostele. „Tento rukopis patří k nejvýznamnějším památkám české středověké knižní malby a k jedněm z nejvýznamnějším dokladů českého gotického malířství. Protože české umění v polovině 14. století bylo na svém rozkvětu,“ uvedla dříve Jana Hrbáčová z Muzea umění. Význam díla je o to větší, že z předpokládaného množství rukopisů vzniklých v této významné dílně se dochoval jen zlomek. Historická hodnota je nevyčíslitelná. Pracovní postupy při restaurování středověkého rukopisu přiblíží veřejnosti výstava, kterou uspořádá Vědecké knihovna ve spolupráci s Arcidiecézním muzeem Olomouc. Vědecká knihovna opatruje i další vzácné středověké rukopisy včetně Bible olomoucké, Bible boskovické či Evangeliáře zábrdovického. (ČTK) OD 10. 3. 2010
1
Domy v centru dostanou svá znamení i trojjazyčné cedulky Olomouc – Obnovit zašlou slávu domovních znamení plánuje letos v centru města olomoucká radnice. Další čtyři domy by tak mají ozdobit umělecká díla, která lidem připomenou historii stavby. Kromě toho dostane ještě do léta na šedesát objektů trojjazyčnou informační tabuli. Nového označení se nyní dočká dům U Stříbrného rýče, dům U Bílé růže a dům U Slunce na Dolním náměstí a dům U Zlaté koule na Horním náměstí. Projekt obnovy domovních znamení v roce 2006 grantem podpořila olomoucká radnice. Lidé si mohou na náměstí všimnout už tří nových plastik nad průčelím domů U Zlatého prstenu, U Modré hvězdy a U Zeleného stromu. „V uplynulých dvou letech nebyl s ohledem na rozpočtovou situaci projekt dále rozvíjen, ale možnost využít pětaosmdesáti procentní dotaci z regionálního operačního programu nám otevřela dveře k jeho pokračování,“ informoval náměstek primátora Jan Holpuch. Nápad vyrobit, osadit a doplnit symboly na historické domy vznikl na univerzitě a v Agentuře Galia, které ve městě společně o domovních znameních uspořádaly před pěti lety sympozium. „V případě příznivé finanční situace bychom chtěli v dalších letech v projetu pokračovat,“ dodal Holpuch. Mezi olomouckými výtvarníky byl o práci na prvních třech domovních znameních obrovský zájem. „Každý umělec měl jiný přístup. Například Jana Bébarová pojala označení domu U Zeleného stromu moderně. Předpokládám, že i nyní se nám sejde mnoho zajímavých náčrtů, protože pro výtvarníky je to velmi prestižní záležitost. Neznám olomouckého umělce, který by neměl rád naše město a jeho historii. V půlce března se sejdeme a rozpracujeme návrhy na další symboly,“ uvedl Libor Gašparovič z Agentury Galia a předseda Spolku olomouckých výtvarníků. Znamení místo adresy Domovní znamení v minulosti nahrazovala neexistující adresy a popisná čísla, která se začala používat až v 18. století za vlády Marie Terezie. „Ve středověku i raném novověku nebyly adresy. Stavby totiž neměly čísla a ulice neměly své názvy. Proto majitelé označili svůj dům znamením, aby při doručování zásilek a vzkazů byla jasné, kde se objekt nachází. Symbol se většinou pojil s místem, zajímavým příběhem či pověstí. Znamení se ale často měnila, protože domy střídaly majitele a ne každému se líbilo označení například U Zeleného stromu,“ vysvětlil Milan Tichák, olomoucký historik a patriot. Doplnil také, že projekt je dobrým nápadem, protože většina Olomoučanů už ani netuší, které domy se honosily nad vchodem symbolem zlatého lva nebo stříbrného rýče. „Proto je určitě dobré lidem připomenout historii a původ domovního značení. Může to také ozdobit centrum města,“ podotkl Tichák. Informační cedulky na 57 stavbách Druhou větví projektu obnovy domovních znamení je osazení informačních cedulí na významné historické památky města. Radnice ve shodě s církví a univerzitou navrhla 57 objektů, které by v budoucnu měly být označeny tabulí o velikosti 40×60 centimetrů. Text bude česky, anglicky a německy a turisté se zde budou moci dočíst základní data o historii, funkci a architektonické hodnotě objektu. „Tabulky plánujeme osadit ještě před začátkem turistické sezony, aby návštěvníci, kteří přijedou navštívit Olomouc už mohli systém využívat,“ uzavřel Holpuch. Celkové náklady obou částí projektu se vyšplhají lehce přes milion korun. Z toho však radnice zaplatí jen necelých dvě stě tisíc, zbytek půjde z evropské kasy. (Lucie Bukvová) OD 9. 3. 2010
2
Staré chodby pod Olomoucí se mají otevřít lidem Olomouc – Projít se veřejnosti zatím uzavřenými chodbami pod olomouckými parky budou moci snad už příští rok obyvatelé a návštěvníci Olomouce. Nabídne se jim možnost vžít se do role vojáků z 18. století, zakusit jejich pocity ve stísněném prostoru i si představit události před téměř třemi sty lety. Autoři knihy Olomoucké podzemí jednají totiž s radnicí o zpřístupnění části naslouchacích a minérských chodeb pod Smetanovými a Čechovými sady. Podzemní labyrint, který pochází z poloviny 18. století, byl součástí pevnosti a sloužil jako špionážní a detonační systém. Zajímavé sklepní prostory skrývají pod sebou také měšťanské domy a kostely. „Podzemí jako snad jediné zachovává neměnnou tvář po celou historii stavby. I když ji v minulosti zbourali a na jejím místě vyrostla nová, sklepy a krypty zůstaly většinou nedotčené. Je tedy důkazem staleté historie města. Dokládá, jak se v určitých dobách stavělo, co se používalo za materiály. Bylo by tedy určitě zajímavé jej turistům zpřístupnit,“ vysvětlil jeden z autorů knihy o olomouckém podzemí Vladimír Gračka. V Olomouci jsou podle něj velmi zajímavé objekty, které pod sebou ukrývají nejedno tajemství. Prohlídka sklepů, krypt a chodeb Pod měšťanskými domy, ale i církevními a vojenskými stavbami by si lidé mohli prohlédnout architektonické zajímavosti či se ponořit do válečné historie města a projít se chodbami, ve kterých tehdejší vojáci jako špioni odposlouchávali pohyb nepřátel. „Například pod Smetanovými a Čechovými sady jsou stovky metrů chodeb, které využívala armáda jako naslouchací chodby pro špionáž nebo minérské galerie, kde se umístil střelný prach, který případně obránci města odpálili a tím mohli zničit pěchotu nepřítele. Prostory se nacházejí pod bývalými bastiony olomoucké pevnosti,“ popsal Gračka. Autoři knihy by chtěli chodby zpřístupnit a vytvořit v Olomouci trasu s průvodcem, který by zájemce provedl po nejzajímavějších kryptách a sklepeních města. „Už nyní ve spolupráci s radnicí provádíme turisty v kryptách několika olomouckých kostelů, trasu bychom ale chtěli rozšířit právě do naslouchacích chodeb a do některých měšťanských domů. U každého objektu zájemcům odtajníme jeho historii, čemu podzemí sloužilo a seznámíme je se zajímavostmi,“ řekl Gračka. Radnice: Dříve než za rok to nebude Radnice letos v rozpočtu vyčlenila sto tisíc korun na zpracování studie, která ukáže možnosti konkrétního využití jednotlivých částí podzemí a také finanční náročnost jeho zpřístupnění. „Spolupracujeme při tom s Výstavištěm Flora, protože rozsáhlé minérské a naslouchací chodby se nacházejí v parcích. Záležet bude také na tom, zda a za jakých podmínek budeme moci využít peníze z Regionálního operačního programu. Dříve než příští turistickou sezónu se realizace projektu na zpřístupnění podzemí nejspíš nedočkáme,“ vysvětlil mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák. Doplnil, že podobně jako opravené forty nebo zrekonstruovaná Korunní pevnůstka může zpřístupněná část podzemí zatraktivnit turistickou nabídku Olomouce. Trasa po bramborových sklepech? Národní památkový ústav (NPÚ) podzemí bere jako součást kulturních památek, nikoli jako samostatnou stavbu. „Podzemí vnímáme jako civilní záležitost bez romantického pohledu. Zpřístupnění veřejnosti bychom uvítali, zlepšil by se totiž jeho technický stav. Konkrétně naslouchací chodby by si to zasloužily. V případě rekonstrukce budeme k podzemí přistupovat jako k památce, jejíž je součástí. Nápad je to dobrý, jen se obávám, aby se z toho nestala trasa po bramborových sklepích,“ podotkl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie NPÚ v Olomouci. Více o tajnostech olomouckého podzemí se mohou zájemci dozvědět v publikaci Olomoucké podzemí autorů Vladimíra Gračky, Slavomíry Kašpárkové , Petra Hrubana a Pavla Zlínského. Předmluvu připojil Josef Bláha. (Lucie Bukvová) OD 8. 3. 2010
3
Masné krámy otevírají: pasáž, obchůdky i kubánský bar Olomouc – Jeden z nejstarších domů na Dolním náměstí v Olomouci, Masné krámy, který vloni skončil jako vietnamská tržnice, se po částečné rekonstrukci tento týden znovu otevírá Olomoučanům. Průchozí pasáž nabídne obchůdky po stranách a také kubánskou restauraci v prvním patře. Pasáži vracejí noví majitelé původní charakter a lidem se v ní nyní v první fázi obnovy otevře několik obchůdků s pestrým sortimentem. Podle Jany Kajzarové, která má pronájmy na starosti, nabídnou Masné krámy od začátku tohoto týdne například pekárnu, koženou galanterii, květinářství či tabákové výrobky. „V tuto chvíli máme nasmlouvanou čtvrtinu místa, s dalšími zájemci jednáme,“ uvedla v pátek Kajzarová s tím, že oficiální otevření pak chystají majitelé na polovinu března. V prvním patře z Dolního náměstí rovněž otevře kubánská restaurace. „Nabídne míchané nápoje a speciality. Bude to stylová záležitost,“ poznamenala. „Další prostory nabízíme. Chceme pro Olomoučany co nejpestřejší sortiment, jednáme i o zřízení kavárny,“ uvedl jeden z majitelů Masných krámů Marek Novotný. Masné krámy byly kompletně rekonstruovány před sedmi lety. Pasáž se ovšem postupně proměnila v asijskou tržnici s levným textilem a přestala být pasáží, jelikož bývalý majitel jeden vstup uzavřel. To mu památkáři vytýkali, stejně tak rozmístění regálů v pasáži. „Pasáž bude opět průchozí. A to od rána do 22 hodin,“ uvedl Novotný. Lidé se tedy opět dostanou Masnými krámy z Dolního náměstí na Uhelnou ulici a zpět. Památkáři změnu přivítali Dům ze šestnáctého století koupily v polovině loňského roku od vietnamského vlastníka dvě rodiny z Olomouce a Uherského Hradiště. Řemeslníci v minulých dnech opravili dlažbu a další části přízemního podlaží. Změnu majitele přivítali i olomoučtí památkáři, kteří kritizovali předchůdce za necitlivý přístup k opravám. „První zkušenosti s novým majitelem jsou velmi dobré, respektuje požadavky památkové péče, byť mu to přináší zvýšené finanční náklady,“ reagovala již dříve Vlasta Kauerová z olomouckého magistrátu. „Změna se zdá být příslibem něčeho lepšího,“ podotkla. Sídlo prvního olomouckého divadla Podnikatelé z Olomouce a Uherského Hradiště koupili objekt v květnu loňského roku od vietnamského obchodníka z Brna Pham Thanh Longa za něco přes šedesát milionů korun. Ten jej se společníky pořídil v roce 2000 v dražbě za patnáct milionů korun. Zchátralý dům během dvou let firma opravila za zhruba třicet milionů. Památkáři přístup k památce, ve které kdysi sídlilo první olomoucké divadlo, kritizovali a hrozili vlastníkovi objektu pokutou ve výši desítek tisíc korun. Objekt sloužil jako masné krámy a poté jako velkosklad národního podniku Technomat. Po roce 1989 se o dům začali zajímat potomci řezníků, ale soud jejich nároky zamítl. (Daniela Tauberová) OD 1. 3. 2010
Banka v Národním domě otevřela. Co bude dál? Olomouc – Kdysi vyhledávaný kulturní a společenský stánek v Olomouci, Národní dům, začal od pondělka zčásti sloužit klientům Raiffeisenbank. Ta do prostor v přízemí přemístila pobočku ze suterénu objektu na třídě Svobody. Zda a jak bude rekonstrukce Národního domu postupovat? Majitele objektu se kontaktovat nepodařilo.
4
V přízemí domu již v těchto dnech pokročily stavební úpravy ve zbylé části někdejší kavárny, která neslouží peněžnímu ústavu. Podle dřívějších informací investora by prostor měl sloužit původnímu účelu. „I my máme z dřívějška informace, že majitel má zájem otevřít v těchto prostorách kavárnu,“ uvedla Marcela Buiglová ze stavebního odboru magistrátu. Jaké má investor další plány, to se zjistit nepodařilo. Na rekonstrukci Národního domu má platné stavební povolení, prostory banky stavební úřad zkolaudoval. Od památkářů dostal za práce, které nechal udělat bez souhlasu odboru památkové péče, pokutu. Otázky se týkají i archeologického průzkumu dvora, kolem kterého panovala od objevu cenných nálezů složitá situace. Klienti banky, kteří včera přišli do nové pobočky, úpravy nějak zásadně nekomentovali. „Moderní interiér, podobný jako na jejich jiných pobočkách. Jen se tu dost špatně parkuje,“ hodnotila mladá žena. Na kdysi vyhledávanou kavárnu a restauraci vzpomíná hlavně starší generace. „Každé ráno jsme si tam zašli na kávu. Popovídali jsme si a šli po svých,“ vzpomínal Karel Kašpar. „Kam máme zajít teď? Tady, jak mají ty hamburgery? Do cukrárny v Opeře? Pro nás tady nic není. Tak stojíme u Trojice a povídáme,“ přidal se další Olomoučan František Novák. (Daniela Tauberová) OD 29. 3. 2010
Památkáři: okna Městského domu by měla zůstat původní Přerov – Měla by mít nová okna v Městském domě v Přerově moderní vzhled a nebo raději kopírovat historický projekt z roku 1897, kdy byl tento honosný kulturní stánek postaven? Památkáři, kteří v souvislosti s plánovanou výměnou oken problém posuzují, mají ve věci jasno: „Městský dům je pro Přerov natolik významný, že bychom se měli snažit zachovat původní vzhled,“ míní přerovský památkář Karel Žurek. Výměna oken v historické budově se stala tento týden na jednání zastupitelstva předmětem sporu. Zatímco radní poukazovali na stanovisko památkářů a navrhovali zpracovat stavebně historický průzkum, opozice tvrdila, že jsou to vyhozené peníze. „Na základě jakého předpisu je nutné nechat udělat průzkum?,“ ptala se například zastupitelka Marta Jandová (SpP). Opozičním zastupitelům vadilo hlavně to, že má město na zhotovení studie, jež má posuzovat pouze vzhled oken, vynaložit částku 50 tisíc korun. Přerovský památkář Karel Žurek ale podobné výhrady nechápe. „Je to běžná praxe, pokud se jedná o objekt v městské památkové zóně. Vzhledem k tomu, že je v budově pět druhů oken a celkem je jich na sedm desítek, odborné posouzení si zaslouží,“ řekl. Městský dům čeká i oprava fasády Podle něj je už jejich výměna nutná. Generální rekonstrukce Městského domu totiž proběhla v roce 1992 a výměna oken tehdy nebyla její součástí. „Naposledy se měnila někdy v šedesátých letech. Budeme tedy muset celou věc konzultovat s historiky a obrátit se i na Státní okresní archiv,“ doplnil také vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Vladimír Čajka. Zástupci města řeší i to, zda se ke vzhledu Městského domu více hodí kastlová okna a nebo eurookna. „Nejen hlavní vchodová vrata, ale všechny ostatní prvky, by měly být přizpůsobeny tomu, aby objekt nepřišel o svou historickou hodnotu,“ myslí si přerovský památkář Karel Žurek. Budova Městského domu pochází z roku 1897 a nákladnou opravou, která zahrnovala rekonstrukci sálu, vnitřních štuk, přestavbu jeviště a všech vnitřních prostor, prošla v devadesátých letech minulého století. Od té doby proběhly jen dílčí úpravy – například výměna sedadel ve velkém sále a nebo rekonstrukce sociálních zařízení. „Budovu čekají i další úpravy. Kromě výměny oken bude nezbytná oprava fasády, která je už v havarijním stavu,“ uzavřel Žurek. (Petra Poláková – Uvírová) PřD 13. 2. 2010
5
Hrady v regionu si nevidomí budou moci osahat, ze všech stran Olomouc – Už brzy budou mít nevidomí možnost si některé památky Olomouckého kraje užít takříkajíc na vlastní kůži. V tovačovské Střední škole řezbářské totiž vznikají speciální haptické – hmatové modely hradů a zámků. Jako první se dřevěné podoby dočká zámek ve Velkých Losinách na Šumpersku, k vidění bude spolu se startem nové sezony. „Myšlenka těchto modelů je vcelku stará. Člověk může vnímat prostor, když je uvnitř objektu, ale nemůže si ani z dobrého popisu udělat přesnější představu o prostoru a celém objektu. Vždycky jsme si mysleli, že je to drahá záležitost, že nám takové modely budou asi dlouho nedostupné, tedy kromě výjimek, které potkáváme v zahraničí. Třeba ve Vídni je krásný model svatoštěpánské katedrály,“ říká Jan Příborský, ředitel olomouckého Tyflocentra. Centrum spolupracuje na zhotovení hmatových modelů s olomouckým Národním památkovým ústavem. Do dřevěné podoby by se tak měly zpracovat památky, které Národní památkový ústav spravuje, tedy zámky ve Velkých Losinách a Jánském Vrchu a hrady Bouzov a Šternberk. „Hlavním důvodem je to, že chceme zlepšit a zkvalitnit služby, které poskytujeme návštěvníkům v objektech, jež jsou v naší správě. Vznikl tak pilotní projekt, který zatím počítá s modelem zámku ve Velkých Losinách. Podle toho, jaký bude ohlas i náklady, tak bychom postupně nechali podobné modely zhotovit i na zbývající naše objekty,“ vysvětluje ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný. U dřevěného zámku by měla být také část mobiliáře, který si budou moci návštěvníci prohlédnout a hlavně ohmatat. Na tamním zámeckém nádvoří se pak připravuje i místnost s videoprojekcí, která návštěvníky celou památkou provede. Například na dalším hradu, šternberském, zase pracují na zpřístupnění některých pater památky. „Bude tam speciální vstup ze zahrady, takže se dostanou rovnou do prvního patra. Pokud vše stihneme, tak by se model i videoprůvodce ve Velkých Losinách mohli zpřístupnit 30. dubna. Ve Šternberku počítáme, že by se vše dalo stihnout do zahájení sezony, od května by to mohlo být hotové,“ podotýká šéf památkářů. František Fiala pracuje na velkolosinském zámku už pětatřicet let. Říká, že když byl mladý, tu a tam vozíčkáře po zámeckých sálech nosil na zádech. „Dneska si už netroufnu,“ říká a pokračuje: „Losiny jsou lázeňským městem, předpokládáme, že cestovní ruch se tady bude dál rozvíjet, a imobilních je tady poměrně dost. Myslím si, že model zámku a videoprůvodce je pro ně docela dobrá náhrada. Zatím se nic lepšího nevymyslelo, tak aby se do památky nemusely dělat razantní zásahy,“ míní kastelán. (Petra Opletalová) OD 18. 3. 2010 (foto NPÚ)
Památkáři chválí opravy zámků Přerovsko/Hranicko – Postupné opravy architektonických skvostů na Přerovsku a Hranicku chválí památkáři. Zvlášť dobře hodnotí to, že do rekonstrukcí se pouštějí i menší města či soukromí vlastníci, pro které navzdory možným dotacím znamená taková investice velký zásah do rozpočtu. Dobrým příkladem jsou zámky v Hustopečích, v Potštátě a ve Všechovicích. „Všechovický zámek našel po dvaceti letech chátrání soukromého majitele, který investoval prostředky na jeho opravu. Loni proběhla výměna oken, letos by se měla opravit střecha,“ poznamenal Josef Březina z přerovské pobočky Národního památkového ústavu v Olomouci. Renesančnímu zámku v Potštátě se zase na severní a východní straně vrátila původní podoba fasády. Také obnovená sgrafita na zámku v Hustopečích si vysloužila pochvalu památkářů.
6
„Do svého vlastnictví jsme zámek získali v roce 2001 a postupně se snažíme o jeho opravu. Letos bychom chtěli dokončit jižní stranu, posunout se na nádvoří a opravit i některé místnosti,“ líčí starostka městyse Júlia Vozáková. Na rekonstrukci střechy, která je v havarijním stavu, a také na obnovu fasády žádají letos Hustopeče o dotaci. „Plánů máme samozřejmě hodně. Je to pro nás důležitý prostor i pro konání nejrůznějších společenských akcí,“ dodala starostka. Z lipnické konírny se stane obřadní síň a kavárna Velkou proměnou prochází v posledních letech i zámek v Lipníku nad Bečvou. „Lipenský areál je jedním z nejvýznamnějších v okrese a jeho střešní zahrada je úžasné dílo. Město opravilo nejprve zámek, poté se vrhlo na jeho součásti,“ sdělil Březina a dodal, že Lipník se nejprve musel postarat o sjednocení majetkoprávních vztahů. V bývalé konírně, na které dělníci pracují nyní, má nejpozději v létě vzniknout obřadní síň, galerie i kavárna. Největším z loňských počinů v areálu přerovského zámku je zbudování reprezentativní městské galerie. Ta vyšla na 4,9 milionu korun. Další 2,3 milionu pak stála oprava ohradní zdi. „V další etapě je uvažováno s regenerací a revitalizací zámeckého příkopu, konkrétně s úpravami východního a jižního příkopu, letní scény, přeložkou trafostanice a sadovými úpravami,“ sdělil mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. V Tovačově přijde na řadu i park Opravy a zpřístupnění další části zámku plánují v Tovačově. „I když je to obrovský objekt a finančně je jeho oprava velmi náročná, myslím, že to nejzákladnější, a sice statiku budovy, mají již v Tovačově za sebou. Dalším velkou investicí v budoucnosti bude zámecký park, k němuž se chystá projektová dokumentace,“ doplnil Březina. (pakk) HD 2. 3. 2010
Kácení u zámku v Dřevohosticích končí Dřevohostice – S poslední, třetí etapou obnovy aleje u zámku už téměř končí v Dřevohosticích. Letos padlo třiatřicet stromů, na podzim je nahradí pětatřicet nových. S obnovou stromořadí, které lemuje vodní příkop okolo dřevohostického zámku, začalo vedení města už v roce 2008. Dělníci také vyčistí příkop, obnoví stezku podél něj a vysvahují břehy. „Nejstarší stromy měly asi 130 let. Byly už ale ve špatném stavu, takže procházejícím lidem by mohlo hrozit nebezpečí úrazu,“ řekl místostarosta Dřevohostic Petr Dostál, podle kterého lokalitu využívají k procházkám i děti z místní školky a základní školy. Zatímco původní alej obsahovala vedle lip i kaštany, ta nová, která ji postupně nahrazuje, bude jen lipová. Jírovce totiž odborníci nedoporučili kvůli jejich možným chorobám. Kácení provádí skupina pod vedením kastelána Jiřího Kasperlika. „Během tří týdnů jde pryč třiatřicet stromů. O odklizení a pokácených stromů se starají místní chlapi, kteří si dřevo odvážejí pro své účely,“ vysvětlil Kasperlik. Přímo u zámku se kmeny rozřežou a očistí od větví. Zájemci je pak dostávají zdarma za odvoz. „Dřevo beru na topení,“ poznamenal Lubomír Kroulík. Z původních stromů zůstane kolem zámku jen asi pět, aby symbolicky odkázaly k více než sto let staré aleji, která je už minulostí. Zachováno bude například torzo stromu se svatým obrázkem. Říká se, že ten sem dřevohostičtí umístili na památku dítěte, které zde utonulo na začátku dvacátého století. Pokácením stromů obnova nekončí. „Na třetí etapu jsme získali dotaci ve výši šest set tisíc korun od Místní akční skupiny. Ta je určena i na vyčištění vodního příkopu, jeho vysvahování, vytrhání pařezů, obnovu komunikace a její osazení informačními tabulemi a mobiliářem,“ sdělil místostarosta. Na podzimní sázení aleje přijedou zřejmě zástupci některých moravských měst a obcí. „Náš zámek je žerotínský, nejvýznamnější zdejší postavou byl Karel Starší ze Žerotína. Chceme oslovit zástupce ostatních měst a obcí, kde mají také zámky Žerotínů, aby přijeli na sázení stromů,“ nastínil Dostál a dodal, že návštěva přerovského primátora je už předjednaná. Přerovský zámek patří totiž také mezi někdejší sídla Žerotínů. (Pavla Kubištová) PřD 4. 3. 2010
7
Na zámku bude nové infocentrum i promítací sál Dřevohostice – Informační centrum s promítacím sálem vznikne v dřevohostickém zámku. Zabere tři místnosti v prvním poschodí. Kromě toho by na zámku měla být v budoucnu místnost připomínající osobnost arcibiskupa Skrbenského. „Informační centrum vyjde zhruba na 700 tisíc korun. Ty využijeme na osvětlení, promítací techniku, vnitřní propojovací dveře či podlahy,“ uvedl místostarosta Dřevohostic Petr Dostál. Sál by podle něj mohly využívat i škola a školka či firmy pro svá zasedání nebo valné hromady. „Budou se v něm konat i zeměpisné a historické přednášky. Jde o to, abychom zámek co nejvíc oživili,“ dodal Dostál. „Zámek si půjčujeme k různým akcím, pořádáme tam třeba dětské dny nebo vystoupení mažoretek,“ řekla ředitelka základní školy v Dřevohosticích Nataša Kučerová. „Díky novému infocentru budeme moci rozšířit naši spolupráci s jinými školami. Například v Předmostí mají krásné školní muzeum a my je teď budeme moci pozvat zase k nám na zámek. Stručně řečeno, oni nám nabídnou pravěk a my jim na oplátku středověk.“ V rámci základní údržby hodlá vedení městyse provést i drobnou modernizaci dalších místností, které se tak změní na jakési zázemí přednáškového sálu. „Jednu místnost bychom rádi vyhradili pro uctění památky kardinála Lva Skrbenského, který zde prožil dětství,“ uvedl místostarosta. Místo koupelny byla kaple S žádostí o zapůjčení některých věcí se proto dřevohostičtí obrátili na Goberta Skrbenského, potomka poslední majitelky zámku Leonie Skrbenské. „Přislíbil nám zapůjčit kněžské roucho a některé dokumenty ze svých soukromých sbírek,“ dodal Dostál. V zámku dřív sídlil ústav sociální péče, což jeho interiér hodně pozměnilo. Přesto se však podařilo zjistit, že v části, která sloužila jako koupelna, bývala kaple. „Podrobnosti ještě ověřujeme, ale nasvědčují tomu různé indicie. Například zdobený pískovcový portál nebo zdobnější klenba či niky. Že v prvním patře zámku byla kaple, je zmiňováno i v pramenech,“ sdělil památkář Karel Žurek. Právě v této místnosti by mělo být místo věnované muži, který se stal devátým arcibiskupem olomouckým. (Pavla Kubištová) HD 6. 3. 2010
Lidé už s příspěvky na fasádu ani nepočítají Hranice, Přerov – Už ne sníh ani rampouchy, ale kusy omítky padají teď po oblevě z některých domů v centru města Hranic. Přesto, že stojí v památkové zóně, s příspěvkem na opravu fasády majitelé těchto budov ve většině případů nepočítají. Ze zkušenosti totiž vědí, že by se ho stejně nedočkali. V minulém týdnu nechalo město s pomocí plošiny shodit uvolněné kusy omítky z budovy staré radnice na Masarykově náměstí. Domů, z nichž opadává sněhem navlhlá fasáda, je však v centru města Hranic více. „Někteří lidé už se i přišli zeptat na to, jestli by mohli získat na opravu narušené fasády příspěvek,“ uvedl pracovník radničního odboru kultury Petr Vystrčil, který má starosti památkovou péči. Každým rokem žádají Hranice o státní dotaci z programu regenerace městských památkových zón. Ještě před čtyřmi lety činila 400 tisíc korun, v posledních třech letech už byla poloviční. Mimo jiné i proto, že si o příspěvek z této dotace žádá ve městě čím dál méně lidí. „Já už o tyto peníze nežádám, je to zbytečné,“ uvedl spolumajitel domu v centru města Vladimír Polášek, který prý na údržbu svého domu, jež stojí v památkové zóně, nedostal od státu ani od města za uplynulých dvacet let ani korunu. „Ani když jsem měnil okna, tak jsem s žádostí o příspěvek neuspěl,“ řekl a dodal, že zná nejméně tři další majitele nemovitostí, které stojí v blízkém sousedství, a kteří mají stejné zkušenosti jako on. Dalším neúspěšným žadatelem o příspěvek na údržbu svého domu v centru Hranic je Zdeněk Šohajek.
8
„Památkáři nám vždycky jen do všeho mluvili. Když jsme obnovovali fasádu a znovu jsme ji chtěli natřít na žluto, nařídili nám pod hrozbu pokuty, že musí být zelená. Teď se budou vyjadřovat i k plánované výměně oken. Ale ještě nikdy nám na obnovu našeho domu, který podléhá správě památkové péče, nedali ani korunu,“ podotkl Šohajek. K získání příspěvku z prostředků na regeneraci městské památkové zóny musejí žadatelé splnit několik podmínek. Jejich dům musí stát v památkově chráněném území a navíc musí být sám památkou. „Cílem dotace je zhodnotit památkovou hodnotu objektů. Když například někdo mění okna, musí dodržet jejich původní vzhled a ne je zmodernizovat,“ vysvětlil Petr Vystrčil. Pokud by někdo všechny podmínky k poskytnutí příspěvku splnil, přesto by musel se svou aktuální žádostí počkat až do podzimu. Peníze by však ani v případě, že by uspěl, neviděl dříve než na jaře příštího roku, kdy je stát městům rozesílá. O jejich přerozdělování rozhoduje pak v obcích nejprve komise, poté rada a nakonec ještě zastupitelé. Přerov tentokrát zmíněnou dotaci od státu nežádal. „Loni jsme žádali, získali řádově 200 tisíc korun a využili je na rekonstrukci ohradní zdi,“ sdělil tiskový mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. (Kateřina Kapková) PřD 8. 3. 2010
Lichtenštejnové poslali 170 tisíc na opravu zámecké kaple Úsov - Jeden z nejznámějších šlechtický rodů, Lichtenštejnové, se hlásí ke svému bývalému majetku v Úsově na Šumpersku. Přímo z Lichtenštejnského knížectví dostala úsovská radnice deset tisíc švýcarských franků (přes 170 tisíc korun) na opravu kaple svatého Rocha. Kaple ze sedmnáctého století patří k nejcennějším stavbám na tamním bývalém lichtenštejnském panství. „Pomoci si velmi vážíme. Určitě nám přijde vhod,“ řekl starosta Úsova Zdeněk Ticháček. Kontakt se šlechtickým rodem zprostředkoval rodák z Úsova, který nyní žije v Bavorsku a pracuje pro česko-německý fond porozumění. Právě z tohoto fondu dostane Úsov další peníze na opravu vzácné kaple. Stavba z roku 1624 má v devadesátých letech zrestaurované malby, v roce 1993 se na střechu kaple vrátily dřevěné došky, které za doby komunistického režimu nahradil eternit. Předloni nechali odborníci vyměnit část špatných došků. „Nyní přicházejí na řadu opravy fasády, schodiště, kamenných prvků a dveří,“ vyjmenoval Ticháček. Lichtenštejnové si mimořádnou památku přijeli do Úsova prohlédnout loni v létě. U kaple svatého Rocha se každoročně konají známé poutě. V poslední době se tu také zvyšuje zájem mladých o svatební obřady. Jedinečnost kaple oceňují také tvůrci prestižní celoevropské Svatojakubské poutní cesty. Její součástí bude sto padesát památek z celé Evropy, mezi nimi právě i úsovská kaple. Finanční dotace od šlechtických rodů do jejich bývalých sídel je v regionu ojedinělá. Lichtenštejnové ale například pomohli i šternberskému hradu. Poslední majitelé panství navštívili loni. „Od knížete jsme dostali nabídku na zapůjčení historických předmětů z depozitářů rodu ve Vídni,“ řekla kastelánka hradu Šternberk Helena Gottwaldová. Věří, že pro cenné hradní sbírky získá atraktivní historické exponáty, i když jen na přechodnou dobu. „Předměty, které třeba stovky let nikdo neviděl, určitě nalákají na prohlídku hradu další návštěvníky,“ podotkla Gottwaldová. (rš) MFD 15. 3. 2010
Komise hodnotila památky v Přerově Přerov – Přerovské pamětihodnosti a historické objekty si minulý týden prohlédla celostátní porota, která vybírá nejlépe zpracovaný Program regenerace městských památkových zón a městských památkových rezervací v České republice. Přerov byl nominován do celostátního kola po svém vítězství v Olomouckém kraji. „Komise, složená ze zástupců Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, ministerstva kultury a ministerstva pro místní rozvoj zhlédla prezentaci o Přerově, navštívila zámek, prošla se kolem městských hradeb a svou návštěvu ukončila v nově vybudované Galerii města,“ uvedl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Slavnostní vyhlášení vítěze soutěže proběhne 15. dubna ve Španělském sále Pražského hradu. (Petra Poláková – Uvírová) PřD 4. 3. 2010
9
Rozstřižením pohřební pásky otevřeli park Loučná nad Desnou - Nůžky v rukou místostarosty Loučné nad Desnou Bohumila Tkadlece (ČSSD) a zahradního architekta Petra Kubeši uzavřely v páteční podvečer dílo, které změnilo tvář centra Loučné. Přestřižením pásky udělali tečku za rok a půl trvající rekonstrukcí zámeckého parku. Jeho velká část ještě leží pod sněhem, takže nová podoba zatím návštěvníka neohromí. To přijde až s nástupem jara. „Slavnostní otevření s hudbou a prohlídkou uspořádáme 1. června, kdy park bude ve vrcholné formě. Dnešní zakončení díla a jeho prezentace bylo nutné kvůli dotaci. Je to podmínka žádosti o poslední platbu. Jinak bychom na těch posledních několik milionů museli čekat do léta,“ řekl starosta Pavel Martínek (ČSSD). Na dílo za 23 milionů korun získala Loučná 19 milionů korun z grantu Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Unikátní zámecký park je chráněnou památkou, ještě před pár lety byl přitom v rozkladu. Je plný speciálních kultivarů, mnohé z nich jsou kolem 150 let staré. Některé stromy bylo nutné skácet, zbývajících 170 stromů čekalo ošetření a přibylo k nim také 90 nových dřevin a na šest tisíc květin a keřů. Nově osety jsou všechny trávníky a mezi nimi se klikatí nově zbudované pískové cesty, které zabírají čtyři tisíce metrů čtverečních. Cesty kolem zámku jsou vydlážděné. Osazeno je už i 22 laviček, u nichž nechybějí odpadkové koše. Že se park změnil, je jasné i z nového oplocení s impozantními bránami, které podle dobových fotografií věrně kopíruje původní oplocení z 19. století. „Novu dominantou parku je socha Neptuna na ostrůvku uprostřed jezírka. Opět podle dobových fotografií ji stvořil sochař Jaroslav Jelínek. Původní plastika se v 50. letech zřítila do vody, kde se postupně rozpadla,“ uvedl Martínek. Pod terénním zlomem v dolní části parku čeká na návštěvníky další novinka - obnovená umělá jeskyně grotta. Z té původní zbyla ruina; zachoval se jen jeden pilíř, větší část bylo nutné znovu postavit. Kamenné klenby prověřily zručnost současných řemeslníků. Park má už svého správce a hlídá ho i kamerový systém. „Vydáme i tištěného průvodce s podrobným popisem. Čekáme, že se park stane dalším turistickým cílem a že do Loučné přiláká i odborníky a studenty oboru zahradní architektury. A připravujeme už také rekonstrukci dolní části parku kolem řeky Desné,“ uzavřel starosta. Otevření zámeckého parku spojila obec s prezentací desítek velkoformátových snímků loučenských domů, které vyjdou letos v srpnu v knize nazvané Loučná nad Desnou a Kouty nad Desnou ve fotografiích. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 13. 3. 2010
Vesnice se dostanou k penězům na opravy památek Prostějovsko – Obce v regionu budou mít možnost získat peníze na opravu památek a úpravu veřejných prostranství. Místní akční skupina Na cestě k prosperitě, která sdružuje dvacet pět obcí z jižní části Prostějovska, vyhlásí v pátek čtvrtou a pátou výzvu k žádostem o grant. „Památky v obcích ležely řadu let na okraji zájmu. Podpora je určená na investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví venkova,“ uvedla předsedkyně sdružení Ivana Korvasová. Za získané peníze tak sídla nejen opraví nemovité památky, ale mohou si zřídit i místní muzeum nebo oživit historický park. Další možností je žádost na úpravu veřejného prostranství. Takto získané peníze poslouží například na výsadbu zeleně, opravu místních cest, obnovu či výstavbu chodníků. „V konečném důsledku se tím zvýší také atraktivita prostranství pro návštěvníky obcí,“ míní Korvasová. (Pavel Moš) PvD 17. 3. 2010
10
Zámky se už chystají na jarní budíček Šumpersko/Jesenicko - Už jen necelé tři týdny zbývají do chvíle, kdy všem památkám zazvoní jarní budíček a otevře 3. dubna novou turistickou sezonu. Zimní generální úklid všude finišuje, na většině objektů začíná se současným oteplením mytí oken. Například na zámku Jánský Vrch v Javorníku trvá jejich vyčištění celé tři týdny. Protože zahájení sezony vychází na Velikonoce, pojme ho Jánský Vrch stylově. „Zámek bude po celé tři dny nazdobený ve stylu Velikonoc, v sobotu budou navíc prohlídky kostýmované a návštěvníci se při nich setkají s osobnostmi, které tady kdysi působily - na příklad básníkem Josefem Eichendorfem nebo biskupem Försterem,“ zve kastelánka zámku Kateřina Danielová. Nádvoří bude 3. dubna patřit trhům s medovinou, košíky či vizovickým pečivem a s ukázkami zdobení kraslic. Novinkou letošní sezony je na Jánském Vrchu přemístění pokladny do domečku u hlavní brány, kde bude k dispozici také úschovna zavazadel. Dokončení opravy se během léta dočká zahradní altán ve francouzské zahradě, kde by správa zámku chtěla do budoucna pořádat svatby. Letos dostane altán novou fasádu za 1,2 milionu korun. Pokračovat bude také oprava zídky kolem hlavního nádvoří. „Zpracován je i projekt na obnovu jedenáctihektarového parku. Pokud dostaneme dotaci, začne jeho úprava kolem přístupového schodiště,“ informovala kastelánka. Na zámku Velké Lesiny přinese letošní sezona velkou novinku pro vozíčkáře. Zatímco dosud si mohli zámek prohlédnout jen zvenku, od 1. května „projdou“ s průvodkyní celu trasu, aniž by museli zdolávat schody. Umožní jim to půlhodinový film promítaný na stěnu salonu v přízemí. S Markétou Macharovou, která běžně v zámku provází, ho natočila šumperská firma Vistafilm. „Promítaný bude ve vysokém rozlišení přes celou stěnu, takže dojem bude velmi autentický. Jakoby návštěvník seděl v kině,“ řekla Marcela Tomášková z Národního památkového ústavu Olomouc. Pět milionů korun dotace z Programu záchrany architektonického dědictví umožní pokračovat letos ve Velkých Losinách v opravě kočárovny a zahájit opravu zahradního domku. V budoucnu by tu měly být výstavní prostory, depozitáře a restaurace. „Doufáme, že se to podaří do tří let,“ řekla Marcela Tomášková. Také zámek v Úsově, kde hlavní expozici tvoří lovecké a přírodní sbírky Lichtenštejnů v původní instalaci z přelomu 19. a 20. století, chystá novinku. Součástí každé prohlídky se stane výstup na krytý i otevřený ochoz podél hradby se vstupem do hradní věže a s krásným výhledem do okolí. „V minulém roce byla zpřístupněna nejstarší stavba areálu - takzvaný Vlašimský palác, kde je interaktivní expozice pro děti nazvaná Hádanky pánů z Vlašimi. Malby na zdech a kulisy navozují atmosféru na příklad černé kuchyně, hráčského doupěte nebo středověké mučírny. Expozici je možné navštívit i samostatně,“ uvedla mluvčí Vlastivědného muzea Šumperk Miluše Berková. Letos bude v paláci zpřístupněno i sklepení s nově vybudovaným bludištem. Poslední dubnovou sobotu chystají na úsovském zámku tradiční slet čarodějnic. Atrakcí především pro městské děti je malý zoologický koutek s pávy, kozami a ovečkami na nádvoří. V dubnu budou všechny zámky otevřeny jen o víkendech, cena vstupného zůstává stejná jako v minulém roce. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 16. 3. 2010
11
Zámecký příkop čeká oživení, škaredé trafo ale zůstane Přerov – Revitalizací zanedbaného příkopu nyní pokračují opravy Přerovského zámku, které si v minulých letech vyžádaly investice v řádech desítek milionů korun. Trafostanice ze sedmdesátých let zřejmě ale bude dál hyzdit historickou část města. Město se totiž nejspíš bude muset vzdát myšlenky na zapuštění trafostanice do země. Částka pět milionů korun totiž přerovským radním připadá příliš vysoká. „Zapustit nevzhlednou trafostanici do země je ideálním řešením, to si uvědomujeme. Stavba ze sedmdesátých let se totiž do této lokality vůbec nehodí,“ uvedl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Jen zpracování projektu by ale přišlo město na 450 tisíc korun, takže radní s tím prozatím otálejí. „Zapuštění trafostanice by nás přišlo na pět milionů, takže jsme se rozhodli projekt neodsouhlasit a počkat,“ dodala náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková. (ODS). Zámecký příkop podle ní hyzdí také stará garáž, kterou hodlá město srovnat se zemí. „Součástí revitalizace budou úpravy východního a jižního příkopu, dále letní scény a pak sadové úpravy,“ upřesnil rozsah prací mluvčí magistrátu a poznamenal, že projekt regenerace Přerovského zámku tím pomalu spěje do finále. Poslední investicí bylo zbudování reprezentativní galerie města Přerova za zhruba 4,9 milionu korun. V nových prostorách nyní vystavují svá díla přerovští výtvarníci. Zhruba 2,3 milionu stála také oprava ohradní zdi, která probíhala od léta až do listopadu. Nová fasáda i topení Přerovský zámek ale město opravuje už řadu let a za tu dobu do této památky investovalo několik desítek milionů korun. V minulých letech zde došlo například ke statickému zajištění zámku, výměně krovů a střešní krytiny. Na zámku byla obnovena také venkovní fasáda a došlo k výměně veškerých oken. Zámecké prostory byly vybaveny topením, což umožňuje zajišťovat celoroční provoz. Rekonstrukce přinesla i několik vzácných archeologických objevů. Na nádvoří se podařilo odborníkům nalézt například unikátní keramickou, 4,5 centimetrů vysokou figurku ze druhé poloviny 13. století. (Petra Poláková – Uvírová) PřD 6. 3. 2010
Hranice by rády otevřely zámeckou zahradu Hranice - Zahrada u renesančního zámku v Hranicích by se mohla v budoucnu otevřít pro veřejnost. „Radnice se nepřístupný areál chystá upravit a doplnit vybavením pro odpočinek a trávení volného času,“ řekl starosta Hranic Miroslav Wildner. Celý projekt ale zatím existuje jen na papíře. Podmínkou jeho realizace je totiž získání evropského příspěvku v některém z dotačních titulů. Hranická zámecká zahrada leží v centru dvacetitisícového města. Nachází se v památkově chráněném území, západně od zámku, ve kterém sídlí městský úřad. Podle představ radnice by se z ní měla v budoucnu stát odpočinková zóna s dětským hřištěm nebo zpevněnou plochou vyčleněnou mimo jiné pro sport a kulturu, přístupná z přilehlých ulic. „Termíny oprav jsou ale závislé na tom, jak budou vyhlášeny jednotlivé dotační tituly,“ poznamenal Miroslav Wildner. Kromě obnovy zámecké zahrady totiž radnice plánuje i opravu městského parku za řekou Bečvou. Ta rovněž počítá s novým mobiliářem nebo s obnovou zeleně, rovněž v tomto případě je ale závislá na evropských penězích. Náklady na ni se mají podle prozatímních odhadů pohybovat kolem dvaceti milionů korun a podobnou částku si zřejmě vyžádá i obnova zámecké zahrady. „Když budou finanční
12
prostředky a dotace, samozřejmě se do obou akcí pustíme,“ dodal starosta Hranic. V letošním rozpočtu města na ně ale peníze vyčleněny nejsou. Trojkřídlý dvojposchoďový zámek na hranickém Pernštejnském náměstí stojí na místě původní tvrze a pozdějšího hradu. Potřebám města budova slouží od poloviny dvacátého století. Radnice v minulých letech investovala například do rozsáhlé rekonstrukce zámeckých sklepů, která přišla na patnáct milionů korun. Hranice do letošního roku vstoupily s rozpočtem, který předpokládal příjmy 334,7 milionu korun a výdaje o pět milionů nižší. Mezi větší místní investice, které pro letošní rok hranická radnice připravila, patří přístavba mateřské školky k základní škole na Šromotově náměstí za deset milionů korun nebo rekonstrukce šaten u venkovního bazénu. Na tu je v rozpočtu města vyčleněno osmnáct milionů korun. (ČTK) MFD 19. 3. 2010
Pod kostelem je asi gotická krypta Horní Moštěnice – Další archeologické zajímavosti čekají odborníci z Muzea Komenského v Přerově při rekonstrukci podlahy v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Horní Moštěnici. Zatím našli hrobku z roku 1502, ještě větší nálezy si slibují od průzkumu v jižní části kostelní lodi. „Jižní kaple má v symbolice větší význam než severní, takže očekáváme další zajímavé nálezy. Dokonce se domníváme, že ve středu pod presbytářem by mohla být dochovaná původní gotická krypta,“ zmínil muzeolog Jan Mikulík. Přítomnosti krypty nasvědčuje nejen dutě znějící místo pod dlažbou, ale také stavební zvyklosti za doby arcibiskupa Bruna ze Schauenburku. To by potvrdilo, že kostel na tomto místě stál dokonce už ve třináctém století. Opravu podlahové části kostela zahájila farnost proto, že dlažba se místy propadala. Další postup prací záleží na tom, zda sežene peníze i na jižní část lodi. (Pavla Kubištová) ŠaJD 15. 3. 2010
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVD HD
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
13
