Zpětná logistika a její aplikace v Becker Bohemia

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Studijní obor: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství

Zpětná logistika a její aplikace v Becker Bohemia (diplomová práce)

Vypracoval: Bc. Jiří Jícha Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Vinš, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zpětná logistika a její aplikace v Becker Bohemia“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 20. dubna 2014

................................. Bc. Jiří Jícha

Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Marku Vinšovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat RNDr. Jiřímu Tišerovi ze společnosti Becker Bohemia s.r.o. za poskytnuté interní informace.

Název diplomové práce: Zpětná logistika a její aplikace v Becker Bohemia

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá zpětnou logistikou, její procesy jsou ukázány na příkladu společnosti Becker Bohemia s.r.o. Cílem práce je definování pozice a funkce zpětné logistiky v rámci integrovaného logistického řetězce a deskripce jejího fungování na konkrétním příkladu společnosti zabývající se svozem odpadu. Práce je členěna na 3 teoretické kapitoly a 1 praktickou kapitolu. Obsahem teoretické části je úvod do problematiky. Praktická část nejprve představuje společnost Becker Bohemia s.r.o., dále popisuje její technické zázemí a procesy nakládání s různými druhy odpadu. Závěr praktické části se věnuje analýze areálu společnosti.

Klíčová slova: ABC analýza, integrovaný logistický řetězec, odpad, zpětná logistika

Title of the Master’s Thesis: Reverse logistics and its application in Becker Bohemia

Abstract: The thesis is inquiring into theory of reverse logistics, its processes are demonstrated on the example of the company Becker Bohemia s.r.o. The aim of the thesis is to define the position and function of reverse logistics in supply chain and its description on the basis of activities of a company that deals with waste collection. The research is divided into 3 theoretical chapters and one practital chapter. The theoretical part introduces the selected topic. The practical part presents Becker Bohemia s.r.o. at first, followed by a description of its technical base and the processes handling with different types of waste. The conclusion of the practical part is devoted to an analysis of the grounds of the company.

Key Words: ABC analysis, supply chain, waste, reverse logistics

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1. Vymezení logistiky a její vývoj ................................................................................... 10 2. Logistický řetězec a jeho integrace ............................................................................. 13 2.1 Pasivní a aktivní prvky .......................................................................................... 13 2.2 Způsoby integrace logistického řetězce .............................................................. 14 2.3 Metody řízení .......................................................................................................... 15 2.3.1 Push a pull princip .......................................................................................... 16 2.3.2 Bod rozpojení ................................................................................................... 17 2.4 Typy logistických řetězců ...................................................................................... 19 2.5 Specifika logistických řetězců ............................................................................... 20 2.5.1 Oblast vývoje .................................................................................................... 20 2.5.2 Oblast nákupu a zásobování .......................................................................... 21 2.5.3 Oblast výroby ................................................................................................... 24 2.5.4 Oblast obchodu ................................................................................................ 26 3. Zpětná logistika jako součást logistického řetězce .................................................. 29 3.1 Význam a definice .................................................................................................. 29 3.2 Procesy ve zpětné logistice .................................................................................... 30 3.3 Odpadová logistika ................................................................................................ 32 4. Becker Bohemia s.r.o., provozovna Kralovice .......................................................... 35 4.1 Popis areálu ............................................................................................................. 36 4.2 Technická základna ................................................................................................ 39 4.3 Charakteristika nakládání s jednotlivými druhy odpadu .................................... 43 4.3.1 Směsný komunální odpad.............................................................................. 43 4.3.2 Tříděný odpad.................................................................................................. 43 4.3.3 Nápojové kartony (tetrapaky) ....................................................................... 45 4.3.4 Biologicky rozložitelný odpad ....................................................................... 46

4.3.5 Sběrný dvůr ...................................................................................................... 48 4.4 Aplikace ABC analýzy na uspořádání odpadu na skladovacích plochách .. 49 4.5 Rozbor pohybů techniky v areálu ........................................................................ 54 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 57 Seznam literatury a zdrojů .............................................................................................. 61 Seznam tabulek, grafů a obrázků ................................................................................... 63 Seznam příloh ................................................................................................................... 64

ÚVOD Logistické řetězce bývají často vnímány jen ve směru výrobce → obchodník → spotřebitel. Mezi jejich jednotlivými články je velká pozornost věnována integraci a vzájemnému propojení, vše za účelem zvýšení efektivity a snížení nákladů. Komplikace pak mohou nastat v místech, kde tyto řetězce končí. Podstata problému tkví v neekonomičnosti organizace zpětných toků, tedy ve způsobu nakládání s danými vysloužilými nebo jinak dále neprodejnými výrobky. Znamenají zvýšené náklady pro firmy (plýtvání se zdroji) a zároveň také pro společnost (vzhledem k jejich možnému vyššímu negativnímu vlivu na životní prostředí). Význam zpětné logistiky spočívá právě v eliminaci těchto negativních jevů. V rámci zpětné logistiky hraje nezastupitelnou roli odpadová logistika. Zvyšující se zájem o nakládání s odpady v posledním desetiletí je dán zejména rostoucím environmentálním uvědoměním. V současnosti se tato pozornost začíná kromě tříděného (separovaného) odpadu soustředit také na odpad komunální. Důkazem je například nařízení Evropské unie, které stanovuje členským státům povinnost recyklovat minimálně padesát procent tohoto druhu odpadu. Česká republika limit zatím neplní, recykluje cca 30 %.1 O odpadovou logistiku je vhodné se zajímat nejen z výše zmíněných legislativních důvodů, ale zároveň také kvůli faktu, že se stále více rozmáhá konzumní způsob života, podněcující lidi k častějšímu nakupování, a to jak potravin, tak i například elektroniky a dalšího spotřebitelského zboží. Výsledkem je vznik množství různého odpadu, který se musí zpracovat. Právě zde začínají působit procesy odpadové logistiky, které mají za cíl s tímto odpadem nakládat, respektive se snaží o jeho co možná největší zpětné využití. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že odpadová logistika je jednou z komponent konzumního způsobu života a zároveň nutnou podmínkou pro jeho další rozvoj a fungování. Cílem práce je definování role zpětné logistiky v rámci integrovaného logistického řetězce a její aplikace ve formě odpadové logistiky na společnost Becker Bohemia s.r.o., kde dojde k deskripci procesů spojených se svozem odpadu

JAKOUBEK, K. Plné popelnice? V okolí recyklují, Češi platí. Plzeňský deník. České Budějovice: Vltava-Labe-Press, 2013, č. 150/2013, str. 11. ISSN: 1210-5139.

1

8

a k analýze rozmístění skladovaného odpadu v provozovně v Kralovicích. Metodický aparát sestává z ABC analýzy, respektive ze špagetového diagramu. Teoretická část práce se skládá ze tří kapitol. První z nich se zabývá logistikou v obecné rovině, bude zde popsán vývoj její role a jejího významu v průběhu doby. Druhá kapitola je zaměřena na logistický řetězec - jeho prvky, metody řízení a způsoby integrace. V závěru dojde k popsání specifik logistického řetězce v různých oblastech, například ve vývoji či ve výrobě. Poslední kapitola teoretické části poté podá přehled o zpětné logistice jakožto součásti logistického řetězce. Kromě jejího zadefinování budou zmíněny její procesy a podkapitola 3.3 pojedná o dílčí části zpětné logistiky, a to o odpadové logistice. Ta bude následně v praktické části, prezentované čtvrtou kapitolou, aplikována na činnosti firmy Becker Bohemia s.r.o., působící v západních Čechách. Po seznámení s rozložením prvků v areálu provozovny společnosti v Kralovicích a popsání její technické základny dojde k deskripci charakteristik nakládání s jednotlivými druhy odpadu. Konkrétně půjde o směsný komunální odpad, tříděný (separovaný) odpad a nápojové kartony. Vzhledem k širšímu poli působnosti kralovické provozovny, kdy tato funguje také jako sběrný dvůr a část areálu je vyhrazena pro práci s biologicky rozložitelným odpadem, dojde k popsání i těchto činností. Zbylá část kapitoly se zaměří na analýzu uspořádání odpadu na skladovacích plochách, v souvislosti s tím bude proveden rozbor pohybů techniky v areálu.

9

1. Vymezení logistiky a její vývoj Ačkoliv se může zdát, že pojem „logistika“ je fenoménem několika posledních desetiletí, jeho užívání se datuje až do starověku, kde ale zastával odlišný význam než v současnosti. Logistika toho času označovala praktické počítání s číslicemi, čímž se lišila od aritmetiky, která se jimi zabývala v teoretické rovině. Od počátku 20. století se začala ztotožňovat se symbolickou (matematickou) logikou, od 60. let začala označovat mimo jiné zázemí, které slouží armádě k výcviku, skladování zásob a materiálu. Až teprve tato definice se přibližuje současnému chápání logistiky, ačkoliv označuje jen její dílčí část – vojenskou logistiku. Vojenskou logistiku lze na základě definice NATO vymezit jako „nauku o plánování, provádění přesunu a technickém zabezpečení sil“. Logistika by se v tomto pojetí měla tedy zabývat zejména: •

navrhováním, vytvářením, získáváním, skladováním, přepravou, distribucí, údržbou a alokací materiálu;

•

přepravou osob;

•

budováním, údržbou, provozováním a rozmísťováním budov a zařízení;

•

poskytováním služeb;

•

zabezpečováním lékařské a zdravotnické podpory.2

Základním problémem vojenské logistiky jsou zásoby a rychlost jejich dodání na místo určení. Zodpovědnost za toto nese velitel jednotky, samotná realizace materiálového zabezpečení je prováděna logistickými jednotkami. U zásobování materiálem je nutné stanovit přednosti podle naléhavosti situace (jak při přípravě, tak v průběhu i po skončení bojové činnosti), naplánovat trasu, rozhodnout o množství materiálu apod. Konkrétně se tato rozhodnutí týkají munice, pohonných hmot,

proviantu

a

ženijního,

chemického,

tankového,

automobilového,

výzbrojního, zdravotnického a topografického materiálu. Důležitost správně zvoleného způsobu dodávek zásob ve vojenských podmínkách byla prokázána mimo jiné ve válce v Afghánistánu, proběhnuvší po teroristických útocích z 11. září 2001, kde bylo nutné vzít v úvahu fakt, že se jedná o stát ležící

NATO. Logistics [online]. [cit. 2013-09-29]. Dostupné z: http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_61741.htm?selectedLocale=en. 2

10

ve vnitrozemí, daleko od Evropy, s členitým terénem a nezpevněnými cestami. Zásoby a materiál (respektive také vojáci) musely být tedy přepravovány letecky, z důvodu větší mobility převážně vrtulníky. Na závěr je nutné podotknout, že ač byla vojenská logistika oficiálně definována až ve 20. století, traduje se, že zásady vojenské logistiky zformuloval již císař Leontos VI. mezi lety 886-911, když prohlásil, že je třeba „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit“. Definice logistiky tak, jak ji chápeme v současnosti (tedy tzv. podnikové logistiky), vznikla v roce 1964 v USA. V té době se v americké marketingové teorii zrodil pohled na podnikání jako na tok různých zdrojů (informací, peněz, materiálu) a s ním vznikla myšlenka měřit efektivnost jako vztah mezi vstupy a výstupy systému, který je tvořen výše zmíněnými prvky. Na základě tohoto vymezil tehdejší National Council of Physical Distribution Management logistiku jako „proces plánování, realizace a řízení účinného nákladově efektivního toku a skladování surovin, zásob ve výrobě, hotových výrobků a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby“.3 Od doby svého vzniku až do současnosti prošla praxe podnikové logistiky vývojem, který lze rozdělit do čtyř základních fází. První z nich svého vrcholu dosáhla v 60. letech 20. století. Toto období se vyznačovalo masovostí a s ní související homogenní poptávkou, v důsledku čehož téměř neexistoval problém zásob, logistika se tedy uplatňovala pouze v distribuci. Zároveň bylo zjištěno, že osmdesátiprocentní podíl na obratu má pouhých 20 % zboží, čímž bylo potvrzeno tzv. Paretovo pravidlo, které říká, že 80 % důsledků pramení z 20 % příčin. Druhá fáze pokrývá období od 70. do počátku 90. let. Sedmdesátá léta byla charakteristická zesilováním mezinárodní konkurence a přítomností hospodářské deprese, která započala postupnou segmentaci trhu. Nastalá nehomogenita kladla zvýšené nároky nejen na marketing, který se již nemohl spoléhat pouze na koncepci 4P, ale také na logistiku. Podniky ve snaze zvýšit produktivitu a snížit náklady

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století. 1. vyd. Praha: Radix, 2005. ISBN 80-86031-59-4. Str. 20-33. 3

11

začaly uplatňovat její principy kromě distribuce také na výrobu a zásobování. Je ale nutné podotknout, že logistika byla uplatňována jen uvnitř každého z těchto podnikových útvarů a sloužila jejich specifickým cílům, které často byly navzájem rozporuplné. Vzhledem k této izolovanosti tedy nebylo možné dosáhnout plného synergického efektu. V 80. letech začala růst individualizace poptávky, kdy zákazníci vyžadovali široký výběr, příznivou cenu, kvalitu a rychlé dodání zboží. Výrobci se tedy dostali do tzv. magického trojúhelníku. Jednalo se o koncepci, kde se na jednotlivých vrcholech nacházela kvalita, cena a pružnost. Tento trojúhelník nebyl statický, postupně se měnily jeho dominantní vrcholy. Nejdříve se jednalo o zvyšování kvality, následně o snižování nákladů a nakonec o zvyšování pružnosti. Reakcí na individualizaci a rostoucí nároky spotřebitelů byl vznik flexibilních továren - jejich podstatou bylo rychlé seřizování výrobních linek, minimální vnitrozávodová manipulace a přeprava, krátká příprava výroby, tedy obecně minimalizace časové neefektivnosti a ztrát. Devadesátá léta 20. století, která jsou považována za třetí fázi ve vývoji logistiky, přinesla zejména integrování logistiky. Nejdříve docházelo k vnitřní integraci logistických funkcí nákupu, zásobování, výroby a distribuce, následně probíhala integrace vnější.4 Doposud poslední fáze, která začala na počátku 21. století, přináší celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů, nedílnou součástí je využívání IT technologií. Z magického trojúhelníku se stává magický čtyřúhelník, kdy se ke kvalitě, ceně a pružnosti přidává individualizace, jejíž působení lze nejlépe vysledovat například v automobilovém průmyslu. Logistika jako taková je uskutečňována prostřednictvím logistických řetězců, které čítají mnoho subjektů. Mezi ty základní, jež samotné logistické řetězce iniciují, patří výrobci hmotného zboží a poskytovatelé služeb společně s obchodními společnostmi. K ostatním se řadí například poskytovatelé logistických služeb, dopravci, zasílatelé, dodavatelé přepravních a manipulačních prostředků, správci a provozovatelé dopravních cest, překladišť a terminálů, letišť, přístavů apod. Logistickým řetězcům se podrobněji věnuje následující kapitola.

4

Poznámka: Podrobněji se integraci v logistice věnuje podkapitola 2.2.

12

2. Logistický řetězec a jeho integrace Logistický řetězec označuje dynamické propojení trhu s potřeby s trhem surovin, materiálů a dílů s tím, že procesy v něm obsažené mají mít hodnototvorný charakter. Lze u něj rozlišit hmotnou a nehmotnou stránku. Hmotná stránka logistického řetězce spočívá v přemísťování a uchovávání výrobku (v různé fázi dokončenosti), obalů, surovin. Spadá sem také přemísťování osob, například techniků a údržbářů. Nehmotná stránka poté tkví v přemísťování a uchovávání informací, které jsou potřebné pro přemísťování a uchovávání hmotných aspektů řetězce, součástí jsou také toky peněz. Následující kapitola se bude zabývat logistickým řetězcem v jeho hmotné i nehmotné dimenzi a možnostmi jeho integrace.

2.1 Pasivní a aktivní prvky U každého procesu v řetězci je možné vysledovat dva typy prvků, pasivní a aktivní. Pasivními prvky jsou věci, které probíhají (respektive jsou přemísťovány, manipulovány a skladovány) celým logistickým řetězcem. Lze tedy mezi ně zařadit především výrobky, a to v různé fázi jejich rozpracovanosti - kromě hotových výrobků sem spadají také nedokončené výrobky, suroviny a materiál vhodný pro jejich výrobu, obecně věci souhrnně označované jako „zboží“. Tato skupina pasivních prvků představuje nejvýznamnější část hmotné stránky logistického řetězce. Dále sem spadají obaly a přepravní prostředky, které usnadňují pohyb zboží. Přepravní prostředky se dělí do čtyř skupin: •

I. řádu, kam patří přepravky určené pro ruční nošení s nosností do 15 kg;

•

II. řádu, kam patří palety (EURO, ISO, průmyslové);

•

III. řádu, kam patří kontejnery, návěsy a výměnné nástavby;

•

IV. řádu, kam patří například lichtery.5

K pasivním prvkům se řadí i odpad, který vzniká při výrobě, distribuci a spotřebě zboží, a v neposlední řadě také informace, jejichž pohyb probíhá před pohybem zboží, během něho a po něm.

RATHOUSKÝ, B. 3LG526 – Logistické systémy [přednáška]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. LS 2012/2013.

5

13

Aby se mohl pohyb pasivních prvků v řetězci realizovat, je k tomu zapotřebí prostředků, které jejich transport umožňují. Takové prostředky se označují jako aktivní prvky. Pomocí nich dochází k balení, nakládání, přepravě, překládání, vykládání, uskladňování, kontrole a sledování pasivních prvků obecně, respektive ke zpracování, přenosu a uchování informací. Na základě této charakteristiky lze za aktivní prvky označit dopravní a manipulační prostředky, zařízení určená pro balení, skladování a identifikaci, počítače, lidi.

2.2 Způsoby integrace logistického řetězce Subjekty logistického řetězce se namísto izolovaného jednání uchylují často ke vzájemné integraci. Důvodem může být snaha eliminovat časovou neefektivitu v rámci řetězce, záměr zvýšit kvalitu poskytovaných služeb nebo plán snížit logistické náklady. Z hlediska způsobu integrace je možné rozlišit vnitřní a vnější integraci, horizontální a vertikální integraci. Vnitřní integrace zahrnuje propojení procesů uvnitř jednoho podniku, zpravidla se jedná o procesy nákupu, zásobování, výroby a odbytu. Na ni navazuje integrace vnější, kdy dochází k propojení podniku s jeho dodavateli, distribučními a obchodními články a konečnými zákazníky. V této integraci jsou zahrnuty také zpětné toky – může se jednat o reklamované či neprodané zboží, obaly, odpady určené k recyklaci nebo k likvidaci. Výše zmíněné dva typy integrace spadají do takzvané horizontální dimenze integrace. O vertikální dimenzi integrace by se jednalo v případě, kdy by došlo k propojení a logistickému sladění výroby s vývojem, tvorbou strategií a s marketingem, tedy k propojení podnikových funkcí od úrovně operativní až po úroveň strategickou. Jako plně integrované logistické řetězce lze označit ty, jež splňují následující charakteristiky: •

vedou od dodavatelů ke konečným zákazníkům;

•

procházejí fázemi nákupu a zásobování, výroby, distribuce a prodeje včetně poskytování následných služeb a ústí do recyklace;

•

uskutečňují se za pomoci dopravy, informačních a komunikačních technologií; 14

•

zahrnují sklady surovin, materiálu a dílů, rozpracovaných a hotových výrobků;

•

přidávají hodnotu.6

Jedná se tedy o řetězce s horizontální dimenzí integrace v rozsahu vnější integrace. Tento

vysoký

stupeň

integrace

umožňuje

celému

logistickému

řetězci

spolupracovat a pružně reagovat na přání zákazníka (tzv. efficient customer response, ECR), kdy je při nákupu finálního výrobku automaticky odeslána zpráva předcházejícím článkům. Například při nákupu kalhot v obchodě odešle systém EPOS (electronic point of sales) požadavek velkoobchodnímu článku na doplnění daného sortimentu, dále vygeneruje zprávu pro výrobce, že je potřeba daný produkt vyrobit, a dodavateli oznámí, že výrobce bude potřebovat nový materiál.7 O řízení integrovaného logistického řetězce se stará Supply Chain Management (SCM), který dle definice CSCMP (Council of Supply Chain Management Professionals) zahrnuje „plánování a řízení všech aktivit v rámci obstarávání, získávání a zpracování surovin (zdrojů) a plánování a řízení všech aktivit logistického managementu. Zahrnuje také koordinaci a spolupráci s partnery v řetězci (dodavateli, prostředníky, poskytovateli 3PL služeb, zákazníky). Má integrační funkci s primární odpovědností za propojení hlavních podnikových funkcí a procesů v rámci společností i mezi nimi do pevného a výkonného obchodního modelu. Kromě logistických funkcí zmíněných výše se SCM stará o koordinaci procesů a aktivit v oblasti marketingu, prodeje, produktového designu, financí a informačních technologií.“8

2.3 Metody řízení K zajištění optimálního množství materiálu v logistickém řetězci existují dva základní přístupy, tzv. push nebo pull princip. Místo v řetězci, kde se tyto principy setkávají, se označuje jako bod rozpojení.

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 229. DONALD, C., WATERS, J. Global Logistics: New Directions in Supply Chain Management. 5. vyd. Londýn: Kogan Page Publishers, 2007. ISBN 0-7494-4813-X. Str. 6. 8 CSCMP. Glossary of Terms – Supply Chain Management [online]. [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://cscmp.org/resources-research/glossary-terms. 6 7

15

2.3.1 Push a pull princip Push systém funguje na principu, kdy materiálový tok je zahajován článkem (podnikem) ležícím hlouběji v řetězci. Tento určuje (respektive odhaduje) velikost poptávky ze strany následujících článků, na základě čehož obstarává materiál pro svoji výrobu. Vzhledem k neznalosti skutečné poptávky jsou procesy realizovány na základě plánů, které se odvíjí poptávky, kterou podnik dle svých forecastů předpokládá. Pull princip se obdobně jako push princip snaží zajistit dostatek materiálu pro výrobu, avšak na rozdíl od něj je množství potřebného materiálu objednáváno na základě skutečných objednávek od následujících článků. Materiálový tok je v řetězci tedy zahajován článkem ležícím blíže ke konečnému spotřebiteli. Z podstaty obou konceptů je zřejmé, že pull princip je méně rizikový, protože u něj na rozdíl od push principu nehrozí chybně stanovená predikce poptávky, a tím pádem přebytek, nebo naopak nedostatek potřebného materiálu. Existuje několik faktorů, které by měl podnik zohlednit při rozhodování o aplikaci push nebo pull konceptu: •

Dodací lhůta materiálu. Pokud tato lhůta převyšuje délku dodací lhůty, kterou podnik stanovuje pro své zákazníky, nebo se k ní blíží, je obecně pro podnik lepší řídit vztahy s odběratelem na bázi push. Délka dodací lhůty materiálu je ovlivněna z velké části volbou dopravního prostředku. Správně zvolený dopravní prostředek může výrazně zkrátit dobu přepravy na velkých vzdálenostech, na druhou stranu se musí brát ohled na redukci dopravních nákladů. Dodací lhůta dále závisí na době přijetí a zpracování objednávky a na aktuální disponibilitě materiálu u dodavatele. Z těchto faktorů

je

zřejmé,

že

zefektivněním

spolupráce

s

dodavatelem

(např. zavedením Just in Time nebo Kanban systému) lze přesunout některé produkty ze skupiny push do skupiny pull; •

Spotřeba materiálu. Pro velkoobrátkové zboží (položky A v ABC analýze9) je vhodné použít pull princip, protože tím dochází k objemové úspoře zásob finálních produktů a k lepšímu vytížení dopravních kapacit v případě vyšší

9

Poznámka: Viz podkapitola 2.5.2.

16

frekvence dodávek. Z hlediska XYZ analýzy10 je pro položky se stabilní spotřebou vhodné užít push princip, neboť tato stabilita umožňuje dosáhnout vyšší přesnosti u predikcí poptávky; •

Hodnota položek. Materiálové položky a produkty s vyšší hodnotou je výhodnější řídit podle pull, tím se zamezí vysokým nákladům spojeným s kapitálovými náklady, které jsou v materiálu vázány;

•

Životní cyklus položky. Materiálové položky s krátkým životním cyklem by měly být z důvodu jejich náchylnosti na morální zastarávání dodávány v pull konceptu;

•

Rozměry položek. Velkorozměrné obtížně skladovatelné položky je vhodnější dodávat v konceptu pull, aby se zamezilo vysokým skladovacím nákladům;

•

Míra kastomizace položek pro odběratele. V případě vyšší kastomizace produktů je výhodnější zvolit pull princip, protože za této situace je těžké docílit požadované přesnosti predikcí při push principu.11

2.3.2 Bod rozpojení Místo v logistickém řetězci, kde se stýkají push a pull princip řízení, tedy okruh řízený na základě predikcí a plánů a okruh řízený objednávkami zákazníků, se označuje jako tzv. bod rozpojení (decoupling point, DC). Je charakteristický přítomností zásob, jejichž prostřednictvím jsou zákazníci uspokojováni. Bod rozpojení rozděluje z pohledu zásob logistický řetězec na dvě části. V úseku od DC k zákazníkům by se již neměly nacházet žádné zásoby, které nemají konkrétní určení, respektive které čekají na rozhodnutí, jaká zakázka z nich bude uspokojena (tzv. volné zásoby). Může zde tedy být umístěno zboží čekající na kompletaci a expedici, zásilky v celních skladech a pojistné zásoby, avšak i u těchto zásob by měly být vyvíjeny snahy o jejich minimalizaci. Ve druhé části řetězce, v úseku od DC k dodavatelům, není vytváření volných zásob nijak zakazováno, jejich velikost závisí na plánu výroby.

Poznámka: Viz tamtéž. JIRSÁK, P., MERVART, M., VINŠ, M. Logistika pro ekonomy – vstupní logistika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. ISBN 978-80-7357-958-6. Str. 64-67. 10 11

17

Jeho konkrétní umístění bývá zpravidla: •

ve skladu hotových výrobků nebo v distribučním skladu, v tomto případě se jedná o výrobu (respektive výrobu a expedici) na sklad. Výhodou je rychlá expedice zboží odběratelům, na druhou stranu je eliminována možnost uspokojení individuálních potřeb zákazníků a dochází k riziku neprodejnosti výrobků v případě změny zákaznických preferencí;

•

v

montážním

meziskladu

nebo

ve

skladu

surovin,

materiálů

a nakupovaných dílů, kdy se jedná o montáž, respektive výrobu na zakázku. Toto řešení odstraňuje nevýhody z předchozího bodu, navíc minimalizuje potřebu skladu hotových výrobků; •

v dodavatelských článcích, pak jde o nákup i o výrobu na zakázku. Celý logistický řetězec je v tomto případě řízen podle zakázek.12

Na základě výše zmíněných charakteristik jednotlivých typů umístění DC je zřejmé, že čím silnější je u firem potřeba zbavit se nepřiměřených zásob a čím více je nutná individualizace výrobků, tím hlouběji v řetězci by měl DC ležet. Změna polohy DC bývá také ovlivňována fází životního cyklu, ve které se výrobek aktuálně nachází. V tomto ohledu platí, že čím je výrobek více etablovaný na trhu, tím hlouběji v řetězci by měl ležet. Ve fázi zavádění produktu by měl tedy být co nejblíže konečnému spotřebiteli, kdežto ve fázi nasycení co nejblíže dodavatelům.

12

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 288-295.

18

2.4 Typy logistických řetězců Na základě užívání push nebo pull konceptu řízení se v praxi rozlišují tři typy logistických řetězců, které jsou uvedeny v Tabulce 1. Jedná se o tradiční typ řetězce s přetržitými toky, o řetězec s kontinuálními toky a o řetězec se synchronními toky. Tabulka 1 Typy logistických řetězců Tradiční typ s přetržitými toky Dodavatel

→

Zásoba

→

Výrobce

→

Zásoba

Výrobce

→

Zásoba → Konsolidační centrum → Zákazník

→

Zákazník

Řetězec s kontinuálními toky Dodavatel

→

Řetězec se synchronními toky Dodavatel

→

Výrobce

→

Konsolidační centrum → Zákazník

Zdroj: Vlastní zpracování.

U typu logistického řetězce s přetržitými toky dochází k objednávání surovin u dodavatelů na základě predikcí prodeje. Dodávky materiálu jsou následně uskutečňovány na sklad v co největších dávkách tak, aby podnik ušetřil na dopravních nákladech, získal množstevní rabaty apod. V důsledku toho jsou vyráběny velké série hotových výrobků, které jsou následně také uskladněny. Je zřejmé, že se u tohoto typu řetězce jedná o řízení toků na bázi push principu a bod rozpojení leží ve skladu hotových výrobků, což s sebou přináší výhody a nevýhody popsané v předchozí podkapitole. Tento typ řetězce převládal do 80. let 20. století, v současnosti se vyskytuje u firem, které nabízejí nepočetný sortiment, lze se s ním setkat například v oděvním nebo potravinářském průmyslu. Řetězec s kontinuálními toky má již strukturu zjednodušenou. Z důvodu přechodu dodávek surovin na termínované dodávky v konceptu Just in Time je zde odstraněn sklad mezi dodavateli a výrobou a sklad hotových výrobků již neuchovává veškeré vyrobené zboží, ale slouží pouze k vyrovnávání toku z výroby k zákazníkům. Uplatňuje se pull princip. Z důvodu redukce zásob za účelem zvýšení pružnosti a plynulosti toku je do distribuční části řetězce vloženo konsolidační centrum, které eliminuje problémy v dopravě, které by jinak vznikly větší frekvencí a menší velikostí zásilek směřujících k zákazníkům.

19

Řetězec se synchronním tokem je nejpružnější z důvodu odstranění veškerých zásob (kromě pojistných). Tok materiálu je zcela plynulý, řetězec je schopný rychle reagovat na jakékoliv změny poptávky. De facto se jedná o výrobu na zakázku, se kterou se lze setkat například v automobilovém průmyslu.13

2.5 Specifika logistických řetězců Charakteristiky logistických řetězců se v jednotlivých odvětvích od sebe liší. Následující podkapitola podá základní přehled o specifických vlastnostech oblasti vývoje, nákupu a zásobování, výroby a maloobchodu.

2.5.1 Oblast vývoje Již od 90. let minulého století se projevuje potřeba využívat logistické aktivity ještě před vstupem samotného výrobku do logistických řetězců, tj. při jeho samotném vývoji. V té době začaly daný koncept aplikovat firmy v Japonsku, které se řídily heslem „první vyhrává“. Jednalo se o snahu uvádět výrobky na trh v co nejkratší době, a to zároveň při zachování jejich vysoké kvality a nízkých nákladů. Tato nutnost stlačování času při uvádění nových výrobků má v současné době zásadní význam. Důvodem jsou rychlé změny, které se na trhu odehrávají – ať už se jedná o rychle se měnící přání zákazníků, rychlé morální/technologické zastarávání či neustálé zkracování životního cyklu výrobků, všechny tyto aspekty jen umocňují význam časového zefektivnění procesů logistických řetězců již ve fázi vývoje. Z hlediska využití času se rozlišuje sekvenční a souběžné řazení činností (Sequential/Concurrent Engineering). Podstata prvního typu spočívá v nutnosti dokončit každou aktivitu dříve, než je započata aktivita další. Výsledkem je zdlouhavý, časově neefektivní proces, který odděluje marketing od navrhování, navrhování od výroby a tyto všechny činnosti od konečných zákazníků. Naproti tomu souběžné řazení činností při navrhování, vývoji a vytváření logistických řetězců nových výrobků vnáší již do rané fáze navrhování poznatky o různých fázích životního cyklu výrobků včetně možností recyklace. Tím pádem

ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN 80-7179-534-8. Str. 33-34.

13

20

je možné již ve vývoji dané produkty navrhnout s ohledem na co nejmenší náročnost výroby, přepravy a manipulace. Tento koncept zároveň dovoluje interakci se zpětnou logistikou, jejíž činnosti mohou být zjednodušeny a zpřehledněny vytvořením výrobku, který klade důraz na co největší zpětné využití použitých materiálů po skončení životního cyklu, respektive na jeho co nejšetrnější likvidaci. Spolupráce mezi jednotlivými složkami podniku (vývoj, výroba, marketing apod.) přináší zvýšení kvality navrhování, časovou a nákladovou úsporu, čímž firmě vzniká konkurenční výhoda, na druhou stranu je potřeba dbát na vzdělání a pečlivost pracovníků, dobrou komunikaci a interdisciplinaritu znalostí.

2.5.2 Oblast nákupu a zásobování Prvotní otázkou, kterou si podnik musí v oblasti nákupu a zásobování položit, je, zda potřebný materiál bude zajišťován z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím cizích dodávek. Faktory, které ovlivňují konkrétní volbu v rámci strategie „Make or Buy“, jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 2 Faktory ovlivňující formu zajištění materiálu Vlastní výroba

Cizí dodávka

•

cena je větší než vlastní náklady

•

cena je nižší než vlastní náklady

•

existují volné kapacity ve výrobě

•

nedostatečná kapacita vlastní

•

je potřeba mít plnou kontrolu

výroby •

nad kvalitou •

je k dispozici know-how

•

nespolehliví/chybějící dodavatelé

•

je požadována 100% jistota

kvalitu •

dodavatel disponuje požadovaným know-how a patenty, které jsou ale pro vlastní

v zásobení •

dodavatel je schopen zajistit vyšší

výrobu příliš drahé/nezajistitelné

malé výrobní množství •

(nezajímavé pro dodavatele)

nejsou zkušenosti s řízením podobné výroby

•

nejedná se o strategický materiál

•

potřeba zajistit vícezdrojové zásobování

Zdroj: Vlastní zpracování. Data čerpána z: REFERENCE FOR BUSINESS. Make-or-Buy Decisions – strategy, levels, definition [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.referenceforbusiness.com/management/Log-Mar/Make-or-Buy-Decisions.html.

21

Při zvolení zásobování prostřednictvím dodavatelů je stále více kladen důraz na jejich certifikaci. Mezi nejužívanější patří certifikace ISO 9001, přičemž většina ohodnocených firem pochází z Asie. ISO 9001 pokrývá relativně širokou oblast systému řízení kvality – zabývá se principy řízení dokumentace, lidských zdrojů, infrastruktury, zavádí procesy komunikace se zákazníky, hodnocení dodavatelů a měření výkonnosti procesů.14 Ostatní využívané normy zahrnují například ISO 14001, které se zabývá vlivem podniku a jeho činností na životní prostředí, ISO 27001, které stanovuje normy pro oblast bezpečnosti informací, ISO 28001, deklarující plnění pravidel bezpečnosti v rámci integrovaného logistického řetězce, a další. Lze rozlišit dva druhy zásobovacích řetězců. První z nich funguje na tradičním principu, kdy součástí řetězce je výrobní závod dodavatele, sklad dodavatele, sklad odběratele (finálního výrobce) a výrobní závod, každý článek je tedy doplněn vlastním skladem. Druhý typ zásobovacího řetězce je koncipován ve stylu Just in Time (JIT). Ten je založen na sladění procesů a zdrojů mezi odběrateli a dodavateli v řetězci tak, aby odběratel obdržel zboží označené, na správném místě, v čase, kvalitě, obalu a množství, které požaduje. Jestliže je dodavatel ochoten a schopen se takto plně podřídit požadavkům odběratele, pak není nutné, aby zboží bylo dodáváno dlouho před tím, než je ho potřeba v příslušných procesech. Dochází tedy k úspoře času a nákladů a k možnosti větší kastomizace produktů. K bezproblémovému fungování dodávek v režimu JIT je zapotřebí sladění odběratele s dodavatelem v mnoha oblastech. Mezi nejzásadnější patří koordinace obou subjektů v plánování výroby, v kontrole kvality, ve zvolení vhodných obalů zamezujících poničení zboží a zároveň vylučujících nutnost překládat zboží z přepravních prostředků dodavatele do odběratelových, v nastavení způsobu dodávek zboží (cross-docking, milk-run) apod. Klasický JIT model, ve kterém dochází k plné koordinaci procesů mezi dodavatelem a odběratelem a v řetězci se nachází jen závod dodavatele a odběratele (finálního

INTERNATIONAL ORGANIZATION FOR STANDARDIZATION. ISO 9000 – Quality management [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_9000.

14

22

výrobce) bez přítomnosti skladů, se označuje jako synchronní model JIT. V takovém řetězci se tedy pohybuje jen materiál, který je aktuálně potřeba. Pokud absolutní vyloučení skladů není možné, ať už z důvodu přílišné vzdálenosti mezi články nebo užitím nekompatibilních přepravních jednotek, dochází ke vložení krátkodobé zásoby před závod odběratele. Tento koncept JIT se nazývá emancipační. Přístup k plánování dodávek materiálu je vhodné diverzifikovat, aby nedocházelo pro určité skupiny materiálu k zajišťování lepších dodavatelských služeb, než jaké ve skutečnosti potřebují, a na druhé straně aby nedocházelo k mnohem nižším výkonům u skupin, které vyžadují přesný opak. Tuto diverzifikaci lze provést ABC analýzou, která bude také využita v analytické části této práce, respektive XYZ analýzou. Analýza ABC vychází z tzv. Paretova pravidla, které říká, že 20 % příčin je zodpovědných za 80 % důsledků. Klasifikuje prvky do několika homogenních skupin podle podílu spotřeby jednotlivých prvků na celkové spotřebě (obratu): do skupiny A patří malý počet položek, které ale mají velký podíl na spotřebě, do skupiny C naopak velké množství položek, které mají malý podíl na spotřebě, položky skupiny B leží mezi těmito dvěma extrémy. Využívá se pro nastavení frekvence a způsobu dodávek (např. určuje položky, které jsou vhodné pro JIT), pro optimalizaci rozložení položek ve skladu, nastavení dodacích lhůt pro zákazníky a dodavatele atd. Co se týče postupu, prvním krokem ABC analýzy je identifikace všech položek materiálu a stanovení výše spotřeby (poptávky) pro jednotlivé položky společně se stanovením podílů daných položkových spotřeb na spotřebě celkové, následně dojde na základě tohoto kritéria k jejich uspořádání sestupně. Prvních 20 % položek (respektive 80 % spotřeby) poté spadá do skupiny A, dalších 30 % položek (15 % spotřeby) do skupiny B a zbylých 50 % položek (5 % spotřeby) do skupiny C. Pokud není možné položky klasifikovat dle těchto striktních podílů, je nutné si stanovit variační rozpětí R, tj. rozdíl mezi maximálním a minimálním podílem na spotřebě v rámci jedné skupiny. Poté jsou stanoveny hranice pro jednotlivé skupiny položek tak, aby v rámci jedné skupiny byly položky co nejvíce homogenní, tj. aby nepřesahovaly zvolené R. Je tedy zřejmé, že výstupem nemusí 23

vždy být klasifikace položek přesně do tří skupin, jejich počet záleží na konkrétních analyzovaných datech. Účelem analýzy XYZ je rovněž rozčlenění prvků do relativně homogenních skupin, v tomto případě ale dle kritéria stability poptávky – položky skupiny X vyjadřují stabilní poptávku (resp. spotřebu), položky skupiny Y vykazují určité výkyvy a skupina Z se vyznačuje nepravidelnou poptávkou. Úvodní kroky jsou stejné jako u ABC analýzy, je nutné identifikovat všechny položky, zjistit výši jejich spotřeby a podíly na celku. Dále je potřeba vypočítat stabilitu poptávky na základě směrodatné odchylky, s pomocí které bude určen variační koeficient. Následně dojde k uspořádání analyzovaných položek vzestupně podle velikosti tohoto koeficientu. Na základě jeho velikosti lze již určit položky spadající do skupin X, Y, Z. Stabilní poptávku vykazují položky s variačním koeficientem v rozmezí <0, 0.2>, méně stabilní poptávka spadá do intervalu (0.2, 1>, nestabilní poptávku nakonec určuje variační koeficient (1, ∞). Výsledky obou analýz lze zkombinovat, a tak na položky nahlížet zároveň z hlediska stability poptávky i podílu na spotřebě. Například pro výše zmíněný koncept Just in Time je nejvhodnější zvolit položky AX nebo BX.15

2.5.3 Oblast výroby Chápání a podstata výroby a výrobních procesů prošla v průběhu vývoje radikálními změnami. Poté, co si podniky uvědomily, že „hlavním posláním podniku není vyrábět, ale prodávat“16, nebylo již dále možné k výrobě přistupovat tradičním způsobem, který fungoval na bázi hromadné nebo velkosériové výroby, přesunů velkých dávek s nízkou frekvencí, centralizovaného plánování, slabé koordinace s dodavateli a velké chybovosti. Zrodil se tedy nový přístup, který je v mnoha ohledech protikladem toho starého. Spočívá v malosériové výrobě, individualizované zakázkové výrobě, v přesunech malých dávek s velkou frekvencí, dále je charakteristická souběžným zpracováváním, koordinací a

synchronizací

činností,

decentralizovaným

plánováním,

vysokou

zainteresovaností pracovníků a úzkou spoluprací s dodavateli.

15 16

JIRSÁK, P., MERVART, M., VINŠ, M. Logistika pro ekonomy – vstupní logistika, str. 135-170. PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 335.

24

Z pohledu plánování a řízení se výroba dělí na hromadnou (malý počet druhů výrobků ve velkém množství), sériovou (nevelký počet variant výrobků ve středně velkých až velkých množstvích) a kusovou (velký počet druhů výrobků v malých množstvích). Naproti tomu logistická typologie výroby rozeznává: •

kontinuální výrobu, kdy je hromadně produkováno několik málo výrobků podobného

druhu,

mezi

technologickými

operacemi

nedochází

ke skladování; •

linkovou výrobu, kde je několik výrobků vyráběno na pružných zařízeních stejného druhu, rozmístěných dle skupin výrobků, a každý výrobek prochází výrobou po víceméně stálé trase;

•

zakázkovou výrobu, která je charakteristická velkým počtem variant výrobků nebo výrobky plně individualizovanými podle přání zákazníků, každý výrobek prochází výrobou po samostatné trase.

V závislosti na charakteristice výroby je možné se setkat s dvěma variantami uspořádání pracovišť – technologickým a předmětným. Technologické uspořádání se vyznačuje zařazováním pracovišť s podobným technologických charakterem do jednoho výrobního úseku. Výhodou je soustředění pracovníků stejné profese, při změně výrobního programu stačí změnit pouze mezioperační manipulaci. Nevýhodou pak bývá větší vzdálenost mezi jednotlivými pracovišti, dlouhá průběžná doba výroby a také zvýšené nároky na kapacity meziskladů. Toto uspořádání pracovišť je obecně vhodné pro kusovou nebo malosériovou výrobu. U předmětného uspořádání jsou do výrobních úseků zahrnuta všechna pracoviště, která jsou nutná k výrobě konkrétní části výrobku. Je zde krátká průběžná doba výroby, dochází k redukci počtu mezioperačních manipulací, stejně tak jako nároků na kapacity meziskladů. Na druhou stranu je při změně výrobního programu potřeba změnit celé uspořádání pracovišť, může také nastat problém s využitím volné kapacity. Užívá se u hromadné výroby. S cílem odstranit nedostatky technologického uspořádání pracovišť byl v 80. letech 20. století představen koncept flexibilní továrny. Její podstatou je decentralizované řízení a vysoká pružnost a kvalita daná krátkou přípravou výroby, plynulým procesem výroby a minimální přítomností výrobních zásob. 25

Zefektivněním výroby se zabývá také koncept „lean production“. Jeho cílem je zeštíhlení výroby prostřednictvím eliminace všech druhů plýtvání – Muda (nadprodukce, čekání, nadbytečná doprava, nadbytečné pohyby, zásoby, nedostatečné využití prostoru, nedostatečné využití lidského kapitálu, chyby), Mura (nedostatečné provázání navazujících interních i externích procesů), Muri (přetěžování

pracovníků).

Původně

vznikl

v

automobilovém

průmyslu,

v současnosti se s ním však lze setkat i v jiných odvětvích.17 V oblasti výroby je stejně jako u zpětné (a zejména odpadové) logistiky důležité dbát na správné koncipování skladů, ev. meziskladů. U odpadového hospodářství se obdobně jako ve výrobě může projevovat sezónnost, kdy je potřeba počítat s přebytkem nebo nedostatkem daného výrobku (druhu odpadu) na skladovacích plochách. Podniky mohou zaujmout dvojí přístup ke způsobu uložení výrobků. Prvním z nich je pevné umístění, kdy je určité skupině výrobků přiděleno předem známé a pevné místo, druhým způsobem pak může být nahodilé umístění, které se hodí pro objemnější položky, tím pádem je vhodnější pro skladování v rámci odpadové logistiky. Optimálnost navržení skladu je pak možné zkontrolovat například pomocí tzv. špagetového diagramu18, který zachycuje pohyb pracovníka (manipulační techniky) v určitém časovém období. Tento způsob analýzy je vhodné vykonat při snímkování průběhu práce. Pokud se vyskytnou výrazné nelogičnosti v trase pohybu, je vhodné navrhnout změnu rozmístění prvků ve skladu, respektive obecně ve sledovaném prostoru.

2.5.4 Oblast obchodu Velkoobchodní a maloobchodní články jsou významným prvkem logistického řetězce, který umožňuje dané zboží doručit přímo konečnému zákazníkovi, spotřebiteli. Existuje několik způsobů, jak tyto dodávky pojmout. Nejrozšířenější variantou jsou skladové dodávky do prodejen maloobchodu. Ty mohou využívat distribučního skladu výrobce, skladových služeb externího poskytovatele logistických služeb nebo velkoobchodního článku. Důležitost skladů

17 18

JIRSÁK, P., MERVART, M., VINŠ, M. Logistika pro ekonomy – vstupní logistika, str. 174-177. Poznámka: Špagetový diagram bude využit v praktické části této práce.

26

velkoobchodu je dána skutečností, že překlenují trojí základní rozpor mezi výrobou a maloobchodem: •

rozpor sortimentní, který spočívá ve skutečnosti, že maloobchod požaduje složitější a komplexnější sortiment, než je výroba schopna poskytnout, sklad tedy plní funkci kompletační;

•

rozpor množstevní a časový, kdy maloobchod potřebuje časté dodávky menšího množství zboží, zatímco výroba méně frekventované dodávky relativně velkého množství zboží, sklad tedy slouží k uložení zásob aktuálně nevyžadovaných výrobků;

•

rozpor prostorový, daný rozdílným umísťováním výrobních závodů (u zdrojů surovin, u dopravních cest a uzlů) a prodejen maloobchodu (v blízkosti konečných spotřebitelů), sklady jsou tedy alokovány s ohledem na tento fakt, v místech s dobrou dopravní obslužností.

Další možností je aplikovat přímé dodávky z výroby do prodejen maloobchodu. Tato varianta nabývá na významu, neboť se vyznačuje vysokou pružností, eliminuje nákladné skladování, manipulaci a časové prodlevy. Zároveň alespoň částečně usnadňuje fungování zpětné logistiky, kdy při tomto způsobu řešení dodávek může být prakticky eliminována část zpětných toků zahrnující pohyby neprodaného zboží. Je ale nutné podotknout, že celková úspěšnost je při tom dána přesností, s jakou maloobchodní prodejny nadimenzují své objednávky. Přímé dodávky lze pojmout trojím způsobem. První možností je klasická expedice zboží podle objednávek na základě rozvozního plánu přímo jednotlivým prodejnám, uplatňuje se zejména u rychle zkazitelného zboží (například u mléčných výrobků). Dále lze využít cross-dockingového centra, které funguje jako článek mezi maloobchodní sítí a více dodavateli (výrobci) zároveň a které se užívá u výrobků s velkým objemem toku. Do něj se sbíhají dodávky od všech dodavatelů, třídí se a kompletují, následně se odtud expedují a rozvážejí do prodejen. Zboží do cross-dockingového centra přichází ve sjednanou dobu, zpravidla večer, následující den ráno je poté expedováno. Poslední variantou jsou samostatné zásilky zboží, které má vysokou cenu nebo je nutné ho dodat co nejdříve. Z důvodu dopravní ekonomičnosti je zároveň nutné, aby dané zboží bylo buď dostatečně

27

velké (v případě samostatných dodávek), nebo aby bylo možné jej přidat k jiným relativně velkým zásilkám mimo normální operační strukturu.19 Mezi ostatní způsoby dodávek zboží lze zařadit přímý prodej zákazníkům (menším potravinářským prodejnám, hotelům, drobným výrobcům) ze samoobslužných velkoobchodních skladů (tzv. typ Cash and Carry), zásilkový obchod aplikovaný u nepotravinářského zboží, který však dosahuje marginálního významu, a přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům, kdy se také jedná o významově okrajovou variantu.

19

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 414-428.

28

3. Zpětná logistika jako součást logistického řetězce Materiálový tok je v logistickém řetězci sledován převážně ve směru od výrobce (respektive jeho prvotního dodavatele) ke konečnému spotřebiteli, tedy takzvaně „po proudu“. Pro firmy by však mělo být neméně důležité věnovat pozornost také tokům „proti proudu“, kde v případě jejich podcenění hrozí růst nákladů způsobený neefektivitou v dopravě a špatným využitím času, v některých případech může dokonce dojít i ke ztrátě loajality zákazníka. Zpětné toky tedy bývají integrovány do logistických řetězců, konkrétně se jedná o vnější dimenzi integrace. Zpětným tokům, respektive zpětné logistice, která se jejich správným nastavením a řízením zabývá, bude věnována následující kapitola.

3.1 Význam a definice Z článků logistických řetězců se v souvislosti s procesy, které v nich probíhají, uvolňuje značné množství výrobků, přepravních prostředků, obalů a odpadů, jejichž zpětné toky je třeba zajistit po organizační, informační, komunikační a finanční stránce a fyzicky po manipulační, skladové a dopravní stránce až po demontáž, třídění, přepracování k opětovnému prodeji, recyklaci nebo likvidaci. Výše zmíněné v souvislosti s nadměrnou osobní spotřebou, z níž v důsledku vyplývá rostoucí zatěžování životního prostředí v zemích s vysokou životní úrovní, vede v posledních letech k prosazování legislativy, která rozšiřuje odpovědnost výrobců

u

jimi

produkovaných

výrobků

až

za

hranici

spotřeby,

tj. až po jejich recyklaci či k životnímu prostředí šetrnou likvidaci.20 Například u baterií je výrobcům dána povinnost odebírat použité články zpět, tím dochází k situaci, že mnoho výrobků musí putovat od spotřebitele k firmě, která je pověřena jejich zpracováním. Objevují se tedy toky, které mají opačný směr než v klasickém zásobovacím řetězci.

20

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 553-554.

29

Na tuto skutečnost reagovala logistická teorie tím, že začala rozpracovávat tzv. zpětnou (reverzní) logistiku. Jejím hlavním cílem je podpora alternativního využití výrobků (respektive jejich obalů), jež už jednou využity byly, nemohou ale být znovu prodány. Zpětná logistika byla původně spojována s procesy recyklace výrobků. V současné době jsou definice tohoto typu logistiky závislé na tom, v souvislosti se kterým průmyslovým odvětvím je reverzní logistika zmiňována, obecně však platí, že v jejím rámci dochází k materiálovému zpětnému toku směrem k producentům, respektive předcházejícím článkům obchodněvýrobního řetězce. Například maloobchod vidí hlavní úkol reverzní logistiky v zajištění přesunu neprodaného zboží a reklamovaných výrobků zpět k subjektům, od

nichž

bylo

nakoupeno,

nebo

kteří

jsou

ochotni

zboží

odkoupit

a následně prodat či zpracovat. Pro výrobce je pak reverzní logistika prostředkem získání zpět vícenásobně použitelných obalů, popřípadě pokažených výrobků jako sekundárního zdroje surovin pro další výrobu. Je nutné upozornit, že reverzní logistiku nelze chápat jako pouhé otočení dopředných toků v klasickém logistickém řetězci. Její specifika spočívají mimo jiné ve složitosti materiálového toku, kdy se v případě klasické distribuce „po proudu“ výrobek pohybuje po přímé trase z místa odeslání do místa určení, zatímco u zpětných toků zpravidla prochází jedním či více body koncentrace, za které lze považovat například kontejnery. V reverzní logistice také hraje významnější úlohu proces třídění, a to kvůli neznalosti kvality toků. Obecně lze říci, že informace o budoucích tocích jsou zde hůře zjistitelné, což znesnadňuje přesné naplánování činností.

3.2 Procesy ve zpětné logistice Výrobky se dostávají na trh prostřednictvím klasického logistického řetězce, následně jsou užívány způsobem, pro který byly navrženy a vyprodukovány. Po jisté době však není výrobek pro majitele nadále použitelný. Zde mohou nastat dvě možnosti. Buď může být výrobek odprodán za sníženou cenu (v tomto případě zůstává zachován původní způsob jeho využití), nebo se může stát součástí toku nepoužitelných výrobků, čímž se stává předmětem aktivit zpětné logistiky. Mezi základní účastníky procesů reverzní logistiky patří subjekty, které produkty vracejí. Mohou sem spadat jak koncoví spotřebitelé, tak také obchodníci, 30

kteří výrobek prodávají. Mezi subjekty, které tyto produkty přijímají, patří obchodníci a výrobci (ať už ti, kteří daný výrobek původně vyrobili, nebo ti, pro které je odpad surovinou). Třetí skupinu subjektů tvoří podniky, které mají na

starosti

sběr,

třídění

a

zpracování

výrobků,

ti tedy

fungují jako

zprostředkovatelé. Ne všechny tyto zprostředkovatelské aktivity však musejí být ponechány třetím stranám, některé operace si mohou zajišťovat sami výrobci a obchodníci. Obecně lze říci, že v procesech zpětné logistiky figurují tyto pasivní prvky: •

odpad a materiálové ztráty v souvislosti s výrobou;

•

zboží vrácené obchodem, včetně obalů;

•

použité výrobky od spotřebitelů.

Z výroby vstupují do zpětného toku zbytky surovin, nepovedené meziprodukty a vedlejší produkty výroby. Typickým příkladem jsou firmy v ocelářském průmyslu, které musí řešit, jakým způsobem přeměnit vedlejší produkty vzniklé při výrobě železa a oceli na suroviny, které budou moci dále využít. Do kategorie zboží vráceného obchodem lze zařadit neprodané výrobky, které se výrobce zavázal převzít zpět (zejména u sezónního zboží), dále pak zboží poškozené při přepravě, s prošlou záruční lhůtou (rychle se kazící potraviny) a obaly. Koncoví zákazníci pak mohou vracet vadné výrobky v záruční lhůtě, největší podíl ale mají výrobky spotřebované, na konci své fyzické či morální životnosti. Výrobci elektroniky tak například musí navrhnout takovou konstrukci svých výrobků, aby byly lehce demontovatelné pro účely usnadnění jejich eventuální opravy, respektive aby obsahovaly méně nebezpečných látek (pro účely recyklace a likvidace). Systém zpětné logistiky je postaven na těchto základních činnostech: •

Gatekeeping;

•

Collection;

•

Sortation & Separation;

•

Disposition/Re-processing.

31

Gatekeeping představuje „vstupní inspekci“, která rozhoduje o tom, zda daný výrobek vpustit do systému reverzní logistiky. Při této inspekci firma zjišťuje, zda zákazníkem vracený výrobek byl danou firmou vůbec vyroben nebo prodán, zda výrobek splňuje pravidla reklamační politiky podniku (zejména se to týká reklamační lhůty) apod. Pokud je firma v těchto oblastech příliš liberální, dochází ke zbytečnému zvyšování nákladů. Na druhou stranu, příliš striktní pravidla a procesy reklamace mohou potenciálního zákazníka odradit již od samotného prvotního nákupu zboží. Collection symbolizuje sběr, shromažďování výrobků pro další zpracování. Zákazník může poslat výrobek přímo výrobci, další variantou je odevzdání výrobku obchodníkovi, od kterého byl výrobek koupen, který tento následně přeposílá výrobci. Sortation & Separation zahrnuje procesy třídění výrobků dle způsobu, jakým budou následně zpracovávány. Je třeba určit, jaké hodnoty výrobek v danou chvíli dosahuje (v závislosti na velikosti poškození, obtížnosti opravy), tím pádem do kterého místa zpracování produkt poputuje. Disposition/Re-processing nakonec zahrnuje samotné zpracování výrobků. Může se jednat o opravu a následný opětovný prodej výrobku, o demontování použitelných funkčních dílů, recyklaci, uložení na skládku apod.21

3.3 Odpadová logistika Do zpětné logistiky spadá také řízení toků odpadů, které jsou určeny výhradně k

likvidaci,

typicky

skládkováním

a

spalováním,

ačkoliv

zde

fakticky

k materiálovému zpětnému toku směrem k výrobcům nedochází.22 Jedná se v tomto případě o tzv. odpadovou logistiku, a to konkrétně o její podčást zabývající se likvidací odpadu. Za druhou podčást lze označit procesy zabývající se zpětným využitím (recyklací) odpadů, které však již odpovídají definici zpětné logistiky. Předmětem odpadové logistiky obecně je optimalizace sběru (svozu), třídění, homogenizace, paketizace, přepravy, skladování, trvalého uložení odpadu ŠKAPA, R. Reverzní logistika [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005 [cit. 201311-18]. Str. 35-43. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/ps06/2985126/es2005-01.pdf. 22 Tamtéž, str. 20-21. 21

32

až po jeho spálení nebo recyklaci, tj. optimalizace uceleného souboru procesů a operací mezi místy vzniku odpadu a místy jeho opětovného zhodnocení nebo likvidace. V souvislosti s těmito procesy je nutné vyřešit mnoho dílčích kroků – zda třídění odpadu bude probíhat již při jejich vzniku nebo až později v třídírně; jakým způsobem bude docházet k odvozu odpadu kontejnerů (zda se kontejner vysype, nebo bude převezen i s odpadem); jaké dopravní prostředky budou pro svoz odpadu zvoleny a jaká bude jejich optimalizace jízd apod.23 Z hlediska činností zpětné logistiky, které byly zmíněny v předchozí podkapitole, se v rámci odpadové logistiky nacházejí všechny čtyři typy, nicméně vstupní inspekce (Gatekeeping) zde nenabývá takového významu. U tříděného odpadu se limitovaně aplikuje pomocí určení rozměrů otvorů, kterými se do kontejneru daný odpad vhazuje, naproti tomu ve sběrných dvorech je již možné vstupní inspekci provádět v plném rozsahu, a to díky přítomnosti pověřeného zaměstnance. Od zpětné logistiky je možné odlišit tzv. zelenou logistiku (green logistics). Zatímco zpětná logistika se věnuje především pohybům zboží z místa jeho spotřeby s cílem jej opětovně zhodnotit, zelená logistika studuje a minimalizuje dopady logistiky

na

životní

prostředí,

snaží

se

zejména

snížit

energetickou

a materiálovou náročnost různých logistických činností, měří vlivy konkrétních oborů dopravy na životní prostředí atp. První firmy ji začaly aplikovat již v 80. letech 20. století, k rozmachu však došlo až na počátku 21. století v souvislosti s narůstajícím zájmem zákazníků o to, jak je zboží vyráběno a distribuováno.24 Graf 1 na následující straně zachycuje vztah reverzní a zelené logistiky. Z něj je patrné, že se nejedná o separované koncepty, ale naopak lze mezi nimi najít několik shodností. Lze vidět, že průnikem obou množin je mimo jiné právě odpadová logistika, konkrétně její podčást zabývající se zpětným zpracováním odpadu.

PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století, str. 556. WISEGEEK. What is Green Logistics? [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.wisegeek.com/what-is-green-logistics.htm. 23 24

33

Graf 1 Vztah reverzní a zelené logistiky na konkrétních příkladech

Zdroj: ŠKAPA, R. Reverzní logistika [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005 [cit. 2013-11-18]. Str. 22. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/ps06/2985126/es200501.pdf.

Principy odpadové logistiky budou ve čtvrté kapitole aplikovány na činnosti společnosti Becker Bohemia s.r.o. (konkrétně na provozovnu ve městě Kralovice), která se zabývá nakládáním s odpady a kterou lze na základě výše vydefinovaných skupin subjektů působících ve zpětné logistice označit za zprostředkovatele, který svým působením propojuje subjekty, které odpad produkují, a subjekty, kteří jej ve výrobě mohou znovu využít.

34

4. Becker Bohemia s.r.o., provozovna Kralovice Provozovna v Kralovicích vznikla již v roce 1993 pod názvem POTI, služby životnímu prostředí, s.r.o. (posléze ALBA-POTI s.r.o.) převzetím Technických služeb Kožlany jako malá firma regionálního významu, zpočátku zabývající se jen svozem komunálního odpadu v Kralovicích a okolí. V roce 1997 byl vybudován moderní areál s vlastní opravárenskou linkou a třídící linkou druhotných surovin, o tři roky později došlo ke vstupu německého partnera, firmy Jakob Becker KG.25 Do roku 2006 nesla společnost název BECKER Kralovice s.r.o., po fúzi se společností BECKER Plzeň s.r.o. byl název změněn na Becker Bohemia s.r.o. V současnosti je Becker Bohemia s.r.o. držitelem několika certifikátů ISO. Konkrétně se jedná o ISO 9001, který se zaměřuje na systém managementu jakosti podniku, dále ISO 14001, který certifikuje systém environmentálního managementu podniku, a ISO 18001, kontrolující systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti.26 Rozloha kralovického areálu přesahuje 20 000 m2, pracuje zde 70 zaměstnanců. Atrakční obvod provozovny je relativně rozsáhlý. Zahrnuje bývalé okresy Plzeň-sever, Rakovník, Rokycany (bez samotného města Rokycany) a okrajové oblasti Karlovarského kraje (Žluticko, Valeč a okolí). Činnosti v oblasti nakládání s odpady se řídí Plánem odpadového hospodářství Plzeňského kraje. Jedná se o strategii respektující zásady stanovené zákonem, zahrnující program prevence vzniku odpadů, u již vzniklých odpadů stanovuje zásadu jejich odděleného shromažďování a vytváření podmínek pro jejich další využití vysokým stupněm recyklace nebo materiálového využití. Není-li však takovéto zužitkování možné (ať už z technických či ekonomických důvodů), je upřednostňováno energetické využití odpadů před jejich odstraňováním.

Poznámka: Společnost Jakob Becker KG podniká v oblasti odpadového hospodářství již více než 100 let, kromě České republiky a Německa je činná také v Polsku, Rakousku, Itálii, Srbsku, Makedonii, Bělorusku a Chorvatsku. 26 BECKER BOHEMIA. O společnosti [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.beckerbohemia.cz/. 25

35

Mezi základní principy nakládání s odpady v Plzeňském kraji patří: •

podpora a prevence vzniku odpadů, zpomalování trendu nárůstu produkce odpadů v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje, snižování měrné produkce odpadů;

•

podpora systému separace dále využitelných složek komunálního odpadu a odděleného sběru nebezpečných složek komunálního odpadu;

•

podpora systémů pro materiálové nebo energetické využití odpadů;

•

omezování skládkování odpadů, snížení počtu skládek, rekultivace zaplněných skládkových prostor;

•

podpora

integrace

obcí

za

účelem

společného

řešení

nakládání

s komunálním odpadem; •

vybudování sítě zařízení pro nakládání s odpady v kraji v rámci integrovaného systému;

•

vybudování krajského centra pro odpadové hospodářství.27

Co se týče reálných výsledků v oblasti sběru tříděného odpadu, kterých Plzeňský kraj dosahuje, na základě zprávy Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s., který analyzoval data za rok 2012 v rámci všech krajů ČR, lze jeho výtěžnost měřenou v kilogramech na 1 obyvatele označit za nadprůměrnou. U papíru se kraj umístil na 4. místě (14,3 kg/obyv.), u plastu na 3. místě (11,5 kg/obyv.) a výtěžnost skla byla druhá nejvyšší (12,6 kg/obyv.). Na druhou stranu je v Plzeňském kraji nadprůměrná také produkce komunálního odpadu (2. místo; 210,4 kg/obyv.).28

4.1 Popis areálu Areál společnosti Becker Bohemia s.r.o., který aktuálně zaujímá plochu o velikosti 20 000 m2, se nachází na okraji města Kralovice ležícího 36 kilometrů severně od Plzně. Z Obrázku 1 na straně 38, který schematicky zachycuje celý areál společně s vyznačenými nejdůležitějšími prvky, je patrná jeho západně-východní orientace, která je dána limitujícími aspekty okolní zástavby – ze severní strany je ohraničen BECKER BOHEMIA. Separovaný sběr nápojových kartonů (tetrapaků) v městech a obcích Polygonu. Kralovice, 2007. Str. 5-6. 28 IURMO. Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012) [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-02-27]. Str. 6-31. Dostupné z: http://www.instituturmo.cz/images/hodnoceni%20nakladu%20na%20hospodareni%20s%20ko%20v%20obcich%20cr% 20za%20rok%202012_f.pdf. 27

36

železniční tratí Kralovice u Rakovníka – Rakovník, jižně se pak nachází další, zpravidla průmyslové, objekty. Vjezd do provozovny je umožněn ze západního konce, kde hned za vstupní branou, po obou stranách příjezdové cesty, je dedikované místo sloužící jako sběrný dvůr (na obrázku vyznačeno béžovou barvou). Nalevo, tzn. blíže k železniční trati, lze odložit

elektroodpad,

napravo

se

poté nacházejí kontejnery

společnosti

ELEKTROWIN a.s., určené pro odevzdání tzv. bílé elektroniky (lednice, sporáky apod.). Na tato sběrná místa navazují parkovací plochy pro vozy na svoz komunálního odpadu, respektive nosiče kontejnerů. Červenou barvou označená budova je nejvýznamnější částí celého areálu. V její první části (nejblíže k parkovištím) se nachází kancelářské zázemí společně s šatnami pro zaměstnance. Z něj je možný vstup do dílny, kde probíhají revize a eventuální opravy technické základny, kterou provozovna disponuje. Zbylou část budovy následně zabírá třídička druhotných surovin s lisem. Před ní je fialovou barvou vyznačen prostor pro ukládání tzv. smíšeného papíru. Na budovu z východní strany navazuje rozlehlá zpevněná manipulační plocha (zelená barva), jejíž část blíže k třídičce se využívá k uskladnění balíků slisovaného vytříděného odpadu, které jsou na místo vyváženy právě z prostoru třídičky. O prostory východně od manipulační plochy byl areál rozšířen v roce 2011. Nejdůležitějším prvkem, který byl na tomto území vybudován, je tzv. kompostárna (modrá barva). Lze se k ní dostat po příjezdové cestě označené číslem 4871/2, jedná se o speciálně dedikované místo pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, kde dochází k jeho nadrcení a následnému haldování. Nezbytnou součástí je jímka, která zachycuje odpadní vodu z kompostárny a nachází se v jejím jihozápadním rohu. V blízkosti kompostárny se nachází také budova překládací haly (červená barva) sloužící k dočasnému uložení skla, komunálního a objemného odpadu. Co se týče ploch, které leží mezi zpevněnou manipulační plochou a kompostárnou, respektive napravo od příjezdové cesty k překládací hale, jsou v současné době bez využití. Zároveň se však plánuje rozšíření areálu provozovny o prostory navazující na jižní část území, o které byl zvětšen v roce 2011. Ty budou určeny pro nakládání s odpady, zejména pak pro štěpkování dřeva. 37

Obrázek 1 Nákres areálu (měřítko 1:1000)

38 Zdroj: Vlastní zpracování. Data čerpána z: ČÚZK. Katastr nemovitostí [online]. [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Katastrnemovitosti.aspx.

4.2 Technická základna Co se týče technické základny kralovické provozovny společnosti Becker Bohemia s.r.o., disponuje tato různými prostředky jak pro samotný svoz odpadu, tak také pro jeho zpracování a manipulaci v rámci areálu. Svážení odpadu od jednotlivých fyzických a právnických osob zajišťuje celkem 17 vozidel. Dle úpravy je lze rozdělit na nosiče kontejnerů/výměnných nástaveb a na popelářské vozy určené pro přepravu komunálního odpadu. Nosičů kontejnerů je k dispozici sedm, jsou ve dvou- či třínápravovém provedení. Konkrétně se jedná o dva vozy Mercedes-Benz Atego 1828, jeden vůz MAN M05, jeden vůz Renault Kerax 370.26 a tři vozy Mercedes-Benz Actros 2641. Poslední jmenovaný typ je v rámci vozového parku provozovny nejmladší, lze ho vidět na Obrázku 2 na následující straně společně se samolisovacím kontejnerem, který oproti klasickým kontejnerům umožňuje naložit větší množství odpadu, a tím zvýšit efektivitu svozu. Samotný vůz je vybaven pomocným jeřábem (ramenem) pro manipulaci s výměnnými nástavbami, zároveň splňuje emisní normu EURO 5, která v současnosti29 stanovuje nejpřísnější požadavky na obsah oxidů dusíku, nespálených uhlovodíků, oxidu uhelnatého a siřičitého a pevných látek ve výfukových plynech. Pokud má vůz jet delší svozovou trasu, zpravidla delší než 30 km, nebo se očekává větší množství naloženého odpadu, je možné k němu v zájmu zajištění hospodárnosti připojit nákladní přívěs, který je schopen pojmout další výměnnou nástavbu (kontejner), a tím tak zdvojnásobit kapacitu pro odpad. V provozovně se nacházejí dohromady 4 přívěsy, jejichž výrobcem je společnost Schwarzmüller.

29

Poznámka: Únor 2014. Ve 2. polovině roku 2014 bude nahrazena normou EURO 6.

39

Obrázek 2 Mercedes-Benz Actros 2641

Zdroj: Vlastní foto.

Vozů pro přepravu odpadu je deset. Dva jsou typu Mercedes-Benz Rotopress 520 (viz Příloha 1). Jak je z názvu patrné, mají zabudovanou nástavbu Rotopress, která je dimenzovaná pro rotační způsob stlačování obsahu. Obecně pro ni platí univerzální rozsah použití pro všechny běžné druhy odpadu (plast, papír, směsný odpad, bioodpad), pro stejné účely je využívána i v Kralovicích, během sezóny je pak intenzivněji nasazována na svoz bioodpadu z důvodu dobrých těsnících vlastností celé konstrukce. Nástavba umožňuje kontinuální promíchávání hmoty, její rozmělňování a stlačování lisovacím šnekem po celou dobu provozu. Vlivem rovnoměrného plnění je dána nízká spotřeba pohonných hmot vozidla, vzhledem k souměrnému zatěžování podvozku jsou zajištěny příznivé jízdní vlastnosti vozidla. Dalších pět vozů je také od společnosti Mercedes-Benz, jedná se však o provedení Actros 2532 (Příloha 2). Vozový park popelářských vozů pak doplňuje jedno vozidlo typu Renault Premium D260 a dvě typu MAN 25.284 MVLC s nástavbou Zoeller Medium XL. Celkové provozní náklady výše zmíněného vozového parku překračují 1 milion Kč měsíčně, na toto období je průměrně zapotřebí 35 000 litrů nafty.

40

K manipulaci s odpadem v rámci areálu provozovny slouží dva vysokozdvižné vozíky a dva teleskopické manipulátory. Vysokozdvižné vozíky jsou vyrobeny firmami Linde a Desta a, jak je vidět na obrázku níže, mají manipulační vidlice uzpůsobeny pro úchyt balíků slisovaného odpadu, kdy tyto umožňují jejich uchopení z bočních stran. Obrázek 3 Vysokozdvižný vozík Desta s vidlicemi pro boční úchop

Zdroj: Vlastní foto.

Oba teleskopické manipulátory jsou od společnosti Merlo. Větší z nich, model P55.9CS (viz Příloha 3) je schopen maximálního zdvižení do výšky 8,6 metru, přičemž nosnost činí 5 500 kg. Model P34.7 dosáhne výšky 7,1 metru, jeho nosnost je pak 3 400 kg. Oba typy jsou využívány jak k manipulaci s bioodpadem, tak k nakládání komunálního odpadu a dalších surovin. Na území areálu vyčleněného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, který se označuje jako tzv. kompostárna, se nachází speciální mobilní drtič odpadu typu EP 5500 SHARK. Jeho účelem je rozmělňování širokého spektra odpadů – od užitného dřeva (stará dřevěná okna, nábytek) přes větve, kmeny stromů, odpady ze zahrad až po materiál ze staveb nebo odpad z parků.

41

Na Obrázku 4 je stroj zobrazen v nákresové podobě, která ukazuje jeho hlavní konstrukční prvky. Číslo 1 znázorňuje kostru podvozku, číslo 2 násypku s podávacím dopravníkem, číslo 3 pak vstupní prostor pro materiál. Samotné drcení je umožněno díky pohonnému agregátu (číslo 4) a rotoru (číslo 5). Rozdrcený materiál je poté odnesen vynášecím dopravníkem (číslo 6). Obrázek 4 Hlavní konstrukční prvky drtiče EP 5500 SHARK

Zdroj: FORAGRI. Drtiče série EP 5500 SHARK [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.foragri.cz/produkty/willibald/drtice/ep5500.

Příloha 4 zachycuje výše popsaný drtič v areálu firmy Becker Bohemia s.r.o. v Kralovicích. Bylo s ním dokončeno drcení a právě probíhá revizní čištění a údržba. Důležitou

součástí

technické

základny

je

třídička

druhotných

surovin

(viz Příloha 5), která byla vybudována společně s celým areálem v roce 1997. Ze surovin jí prochází plast a papír, po slisování (viz Příloha 6) je daný odpad vyvezen na manipulační plochu.30 Měsíčně se jedná o 400 tun plastu a 100 tun papíru. Třídící linka je v provozu na tři osmihodinové směny, v každé z nich pracuje 11 zaměstnanců.

30

Poznámka: Podrobnější popis samotného procesu je v podkapitole 4.3.2 Tříděný odpad.

42

4.3 Charakteristika nakládání s jednotlivými druhy odpadu Různorodost domácnostmi a firmami vyprodukovaného odpadu se odráží v možnostech jeho zpracování, biologicky rozložitelný odpad vyžaduje odlišný přístup než například sklo ze separovaného sběru. Následující část práce se tak bude zabývat nakládáním s jednotlivými druhy odpadu, nastíní základní procesy a postupy nutné pro jejich co nejefektivnější zpětné využití.

4.3.1 Směsný komunální odpad Komunální odpad je ze zájmové oblasti kralovické provozovny Becker Bohemia s.r.o. svážen každý den. Jednotlivé vozy mají dány pravidelné trasy, které jsou zaneseny do harmonogramu, který je k vidění v Příloze 7. V jeho horní části je vždy uvedeno jméno řidiče a pomocí státní poznávací značky definován samotný vůz. Následuje seznam obcí (popřípadě větších podniků, viz například hotel Bílý Beránek) v chronologickém pořadí pro jednotlivé dny v týdnu, a to pro sudé a liché týdny zvlášť. U každého dne je určeno, kde bude nakonec odpad vyložen. Pokud je pro vůz naplánována údržba, uvede se tento údaj také do harmonogramu. Poté, co vůz projede svoji předepsanou trasu, může v závislosti na své aktuální poloze náklad vyložit rovnou na skládce, nebo se s ním vrátit zpět do areálu v Kralovicích. Zde odpad putuje do překládací haly, kde je naložen do kontejnerů. Tyto jsou následně vyvezeny na příslušnou skládku. Valná většina končí na skládce ve Vrbičce u Lubence, neboť nabízí nejlevnější uskladnění. Denně dochází ke svozu cca 700 popelnic s komunálním odpadem, jeho roční objem se poté pohybuje kolem dvaceti tisíc tun.

4.3.2 Tříděný odpad Do tříděného (separovaného) odpadu je započítáváno sklo, papír a plasty. Jak název napovídá, tyto jsou vybírány do samostatných nádob. Může se jednat jak o klasické kontejnery nacházející se na veřejně přístupných místech, tak v případě papíru také o speciální modré popelnice (respektive kontejnery), které si obyvatelé zájmové oblasti mohou zdarma objednat do svých domácností a zároveň jim budou zdarma

43

vyváženy.31 Svoz kontejnerů na tříděný odpad probíhá dle harmonogramů podobného formátu jako u komunálního odpadu, u cca 10 % obcí se však děje na základě objednávky. Obsah nádob je převezen do areálu společnosti, kde dochází k jeho dotřídění. Zde je nutné uvést, že tímto procesem prochází pouze plasty a papír. Sklo není dále tříděno, důvodem je skutečnost, že by docházelo k poškozování třídící linky. Tento materiál je ve své původní podobě a formě uskladněn v překládací hale a následně naložen na kamiony a odvezen do skláren, které jsou již schopny jej dotřídit. Plasty a papír tedy putují na třídící linku, kde dochází k jejich jednodruhovému roztřídění – plasty na PET lahve podle jednotlivých barev, fólie, tvrdé plasty HD-PE; papír na kartony, šedou lepenku. Takto rozdělené odpady propadávají do boxů, odkud jsou poté nahrnuty na lis. Ne všechen papír však musí procházet tříděním. Jedná se zejména o čistý (jednodruhový, ničím nekontaminovaný) papír od velkých firem, který jde rovnou do lisu.32 V něm je obsah lisován do kvádrů o rozměrech 80 x 80 x 110 cm. Ty jsou poté pomocí vysokozdvižného vozíku vyskládány na manipulační plochu. Balíky jednotlivých druhů odpadu na ní nemají přesně dedikované místo, dochází tedy k jejich nahodilému umísťování, vždy je však daný druh alokován pohromadě. Odtud jsou nakonec odváženy kamiony. Ty si pro takto vytříděné suroviny jezdí na objednávku, která je uskutečňována vždy ve středu pro celý následující týden; denně se jedná v průměru o dvě až tři soupravy. Papír putuje do papíren v Německu a v Číně (v tomto případě ještě přes českou firmu v roli prostředníka). Plast je posílán firmám v Polsku a v Itálii. Ročně třídičkou a lisem projde necelých 9 000 tun separovaného odpadu, přibližně třetinu z toho tvoří plasty, dvě třetiny papír. Sklo, jak již bylo uvedeno výše, tímto procesem v provozovně v Kralovicích neprochází.

Poznámka: Jedná se o v nedávné době nově zavedenou službu. Poznámka: Lisem ani třídičkou neprochází tzv. smíšený papír, který je hrubě přetříděn (od kartonu a nečistot) a následně také uskladněn před halou třídičky. 31 32

44

4.3.3 Nápojové kartony (tetrapaky) Firma Becker Bohemia s.r.o. se zaměřuje také na nakládání s nápojovými kartony. Jedná se o kombinované obaly, mezi jejichž nejznámější představitele patří ty od švédské společnosti Tetra Pak. Obal je tvořen několika vrstvami různých materiálů.

Graf

2

zobrazuje

materiálové

složení průměrného

tetrapaku

(tzv. aseptického33, do kterého se plní nápoje s prodlouženou trvanlivostí, zejména trvanlivá mléka, džusy, víno). Z něj je zřejmé, že největší podíl na složení zaujímá kartonový papír (73,5 %), který je následovaný polyethylenem (21,0 %). Graf 2 Materiálové složení aseptického tetrapaku 5,00% 0,50%

21,00%

73,50%

kartonový papír

polyethylen

hliníková fólie

tiskové barvy

Zdroj: Vlastní zpracování. Data čerpána z: BECKER BOHEMIA. Separovaný sběr nápojových kartonů (tetrapaků) v městech a obcích Polygonu. Kralovice, 2007. Str. 8.

Oddělené sbírání nápojových kartonů bylo po dlouhou dobu značně omezené. Ještě před 7 lety se jejich vybrané množství v rámci Plzeňského kraje pohybovalo řádově v desítkách tun ročně, zatímco u tradičně sbíraných surovin (papíru, skla a plastů) hodnoty dosahovaly tisíců až desetitisíců tun ročně. Důvody tohoto menšího využívání tetrapaků byly jednak ekonomické, kdy vyšší náročnost zpracování této suroviny neumožňovala větší komerční rozšíření sběru, tak osvětové. Ještě v roce 2002 panoval všeobecně rozšířený názor, že tento kombinovaný obal se nedá recyklovat, a některé výzvy směřovaly dokonce k vyhýbání se nápojovým kartonům při nákupech. Uvedený trend se ale ukázal jako mylný, v posledních Poznámka: Tzv. neaseptické nápojové kartony neobsahují hliníkovou vrstvu, jsou tedy používány na potraviny k okamžité spotřebě (kefíry, jogurtová a čerstvá mléka). 33

45

letech podíl nápojových kartonů jako obalů na trhu stále stoupá a někteří zpracovatelé (zejména papírny) se již přizpůsobili požadavkům obchodu.34 Výše zmíněné oddělené sbírání tetrapaků (prostřednictvím tzv. iglú, která zároveň bývají určená pro plasty) je nezbytné zejména z důvodu, že pro další zpracování musejí být separované od ostatních komodit či odpadů a neznečištěné nežádoucími příměsmi. Před vložením nápojového kartonu do speciálně k tomu určeného kontejneru (iglú) je potřeba obal vypláchnout trochou vody (nebo alespoň důkladně spotřebovat jeho původní obsah), rozložit jeho rohy a stlačit jej, aby se zmenšil jeho objem, a nezabíral tak tolik místa.35 Takto vytříděné nápojové kartony (ročně se jedná o zhruba 35 tun) jsou v kralovické provozovně

následně

slisovány

a

připraveny

na

kamionovou expedici.

Ta zpravidla směřuje do papíren v Žimrovicích a v Bělé pod Bezdězem, které jsou technologicky na zpracování této komodity vybaveny. Zde dojde k oddělení jednotlivých vrstev nápojového kartonu vířivým rozvlákněním a k zachycení kvalitních papírových vláken na sítech. Tato vlákna jsou pak výchozí surovinou pro výrobu dalšího papíru. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody. Druhou, avšak nikoliv tak rozšířenou možností je expedice slisovaných tetrapaků do firem specializujících se na výrobu stavebního materiálu, kde jsou složky nápojových kartonů využity například do izolačních desek. Celý proces recyklace tetrapaků názorně zobrazuje Příloha 8.

4.3.4 Biologicky rozložitelný odpad V areálu společnosti v Kralovicích se nachází i zázemí sloužící ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů, tzv. kompostárna, která byla vybudována v roce 2011. Jedním z důvodů jejího založení v areálu provozovny byl fakt, že se v dané oblasti žádné zařízení takového typu nenacházelo. Pouze v prostoru tří bývalých zemědělských družstev (nyní zemědělské akciové společnosti) došlo k vybudování bioplynové kogenerační stanice, kde je však zpracovávána výhradně prasečí kejda přímo z vlastních provozů, další odpady nejsou přijímány. Dalším důvodem byl

BECKER BOHEMIA. Separovaný sběr nápojových kartonů (tetrapaků) v městech a obcích Polygonu. Kralovice, 2007. Str. 6-7. 35 EKO-KOM. Použitý nápojový karton. Co s ním? Informační brožura. 34

46

zvyšující se podíl biologicky rozložitelného materiálu v komunálním odpadu a zároveň objevující se zvýšené požadavky na jeho zpracování ze strany zákazníků (obcí, sportovních klubů, stavebních firem). Kompostárna byla dimenzována s ohledem na velikost území, které má obsluhovat. Zájmová oblast zahrnuje severní část bývalého okresu Plzeň-sever (území úřadů s rozšířenou působností Kralovice a Nýřany), vlastní město Plzeň a dále podstatné části bývalých okresů Rakovník a Rokycany. V této zájmové oblasti žije zhruba 60 000 obyvatel.36 Do zařízení jsou přijímány jak odpady určené ke kompostování, tak odpadní dřevo určené k dalšímu zpracování. To musí být nekontaminované a především známého původu. Takovýto odpad může pocházet jak z veřejných prostranství, tak i od občanů či od právnických nebo podnikajících fyzických osob. Tyto subjekty mohou využít speciálních popelnic a kontejnerů nebo mají možnost kdykoliv v rámci provozní doby od pondělí do soboty odevzdat odpad v samotném areálu firmy, která v tomto ohledu plní funkci sběrného dvora. Co se týče samotného procesu nakládání s bioodpadem, veškerá organická hmota (tráva, listí apod.) je kompostována na haldách, následně mechanicko-biologicky upravována, drcena ve speciálním drtiči, sítována a nakonec zpětně využívána. A to jako kompost na obnovu travnatých ploch v obcích, pro potřeby občanů zájmové oblasti, na přihnojování zemědělské půdy a k úpravám zelených pásů podél místních i krajských komunikací. Část kompostu je využívána firmami ze sousedního Ústeckého kraje k rekultivaci vytěžených nebo skrývkových ploch. Nakládání s odpadním dřevem je mírně odlišné. To je zpravidla ve formě starých dřevěných oken nebo vyřazeného nábytku přivezeno subjekty ze zájmové oblasti do areálu společnosti Becker Bohemia s.r.o. jakožto sběrného dvora. Tento odpad následně směřuje na drtičku, která je schopná kromě již zmíněného užitného dřeva drtit i větve, odpady ze zahrad a parků nebo materiál ze staveb. Drť starého dřeva, která vznikne, je buď využívána jako palivo v teplárnách, nebo je poslána do Jihlavy nábytkářské firmě Kronospan, a.s., která ji využívá pro výrobu lisovaných desek.

BECKER BOHEMIA. Analýza potenciálu tvorby odpadů v zájmové oblasti a materiálových toků. Kralovice, 2010. Str. 1.

36

47

4.3.5 Sběrný dvůr Již bylo několikrát zmíněno, že kralovická provozovna zastává také funkci sběrného dvora. Škála přijímaného odpadu je vcelku rozsáhlá. Právnické osoby, fyzické osoby, respektive obecní orgány mohou na toto místo odložit dřevo (starý nábytek, okna apod.), sklo, papír, plasty (následné nakládání s nimi je popsáno výše), dovezený bioodpad putuje do kompostárny. Barvy a laky nejsou v areálu zpracovávány, ale jsou expedovány do Mostu, kde jsou v tamních spalovnách vystaveny vysokému žáru a uvolněné škodliviny poté zachycují speciální filtry. Významnou složkou přijímaného odpadu do sběrného dvora je elektroodpad. Vysloužilé spotřebiče je nutné odevzdávat v nedemontovaném stavu. Může se jednat o videokamery, digitální a analogové fotoaparáty, všechny druhy televizních přijímačů, ostatní spotřební elektroniku (DVD přehrávače, gramofony, reproduktory, sluchátka), elektrické a elektronické hudební nástroje, počítačové monitory, tiskárny atd. Odvoz a zpracování takovýchto odevzdaných elektrozařízení zajišťuje společnost ASEKOL s.r.o., která deklaruje více než 99% znovuvyužití materiálu. Jedná se o neziskový kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení, který byl založen významnými výrobci a dovozci z oboru spotřební elektroniky a výpočetní techniky. Zajišťuje zpětný odběr a oddělený sběr použitých elektrických zařízení, jejich recyklaci a materiálové využití. Takzvaná bílá elektronika (lednice, mrazáky, sporáky apod.) je ve sběrném dvoře také odebírána. Její odvoz a recyklaci má na starosti společnost ELEKTROWIN a.s. Ta zajišťuje mimo jiné speciální zeleno-žluté kontejnery, ve kterých jsou spotřebiče po naplnění jejich kapacity odváženy.

48

4.4 Aplikace ABC analýzy na uspořádání odpadu na skladovacích plochách Evidenci množství odpadu na vstupu i na výstupu zaznamenává program EVI 8 od společnosti Inisoft, jeho prostřednictvím lze všechny výkazy a hlášení generovat v elektronické podobě, což usnadňuje komunikaci s úřady. Na základě měsíčních dat o sběru vybraných druhů odpadu za rok 2013 (v tunách) bude v následující části práce provedena ABC analýza, která bude pro úplnost doplněna XYZ analýzou, která určí, zda u některých položek nedochází k sezónním výkyvům. Do rozboru budou zařazeny všechny druhy papíru (karton B19, šedá lepenka, smíšený papír), všechny druhy plastu (PET lahve dle jednotlivých barev, tvrdé plasty HD-PE, barevné a transparentní fólie, tetrapaky) a sklo ze separovaného sběru, objemný a směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad a odpadní dřevo. Vzhledem k povaze sběru a marginálnímu podílu na celkovém množství nedojde k zahrnutí elektroodpadu ze sběrného dvora, stejně tak nebudou zařazeny odpady, které se se do areálu provozovny nedostávají a míří zpravidla rovnou na skládku (stavební suť apod.). Tabulka 3 na následující straně zobrazuje výstupy provedených ABC a XYZ analýz. Z výsledků ABC analýzy je patrné, že nedochází ke striktní platnosti Paretova pravidla 20/80, pro zajištění co největší homogennosti položek ve skupinách bylo tedy užito klasifikace na základě variačního rozpětí, u kterého byla zvolena hodnota 5 %. Do skupiny A (největší podíl na celkovém množství sváženého odpadu) lze zařadit pouze směsný komunální odpad, jehož podíl dosahuje téměř 40 procent, do skupiny B spadá 5 položek, do skupiny C pak zbylých deset. Co se týče množstevních výkyvů, lze největší vysledovat u biologicky rozložitelného odpadu a odpadního dřeva, na což má vliv průběh vegetačního období rostlin a dřevin, respektive omezení stavebních a renovačních činností přes zimní měsíce. Do skupiny Y patří ještě směsný komunální odpad, kde k výraznému navýšení množství dochází během topné sezóny. Ostatní sledované položky pak vykazují stabilní hodnoty během celého roku.

49

Tabulka 3 Výstupy ABC a XYZ analýzy Položka

Podíl na svozu

Zařazení

Variační koeficient

Zařazení

Směsný komunální odpad

39,79 %

A

0,2895

Y

Biologicky rozložitelný odpad

11,89 %

B

0,3091

Y

Smíšený papír

7,86 %

B

0,0070

X

Lepenka šedá

7,85 %

B

0,0066

X

Karton B19

7,84 %

B

0,0069

X

Odpadní dřevo

7,32 %

B

0,3126

Y

Objemný odpad

4,98 %

C

0,0196

X

Sklo

4,13 %

C

0,0100

X

Fólie barevné

3,49 %

C

0,0188

X

HD-PE

0,94 %

C

0,0436

X

Fólie transparentní

0,94 %

C

0,0267

X

PET zelené

0,83 %

C

0,0160

X

PET transparentní

0,83 %

C

0,0184

X

PET modré

0,69 %

C

0,0074

X

PET hnědé

0,41 %

C

0,0102

X

Tetrapaky

0,19 %

C

0,1296

X

Zdroj: Vlastní zpracování.

Vzhledem k faktu, že některé výše uvedené položky mají speciálně dedikovaná a vhodně dimenzovaná místa ke skladování, je potřeba pro další analýzu, která má za cíl uspořádat komodity v rámci manipulační plochy37, omezit výčet sledovaných druhů odpadu. Vyloučeny tedy budou položky z překládací haly (směsný

37

Poznámka: V současnosti jsou na ní jednotlivé druhy odpadu umísťovány nahodile.

50

komunální odpad, objemný odpad, sklo), z kompostárny (biologicky rozložitelný odpad, odpadní dřevo) a smíšený papír, který je skladován vně manipulační plochy u její západní strany. V Tabulce 4 je možné vidět výsledky ABC analýzy vztažené na položky nacházející se na manipulační ploše, klasifikace do skupin byla opět udělána na základě 5% variačního rozpětí. Je zřejmé, že majoritní podíl společně zaujímají karton B19 s šedou lepenkou, naopak zcela minimální je sebrané množství tetrapaků. Tabulka 4 Výstupy ABC analýzy pro odpad na manipulační ploše Položka

Podíl na svozu

Zařazení

Lepenka šedá

32,69 %

A

Karton B19

32,65 %

A

Fólie barevné

14,52 %

B

HD-PE

3,92 %

C

Fólie transparentní

3,91 %

C

PET zelené

3,46 %

C

PET transparentní

3,45 %

C

PET modré

2,88 %

C

PET hnědé

1,72 %

C

Tetrapaky

0,79 %

C

Zdroj: Vlastní zpracování.

Pro úplnost je nutné poznamenat, že stejné množství jednoho druhu odpadu z hlediska hmotnosti nemusí vyžadovat stejné množství prostoru pro uskladnění jako jiný druh odpadu. Tabulka na další straně proto ukazuje průměrnou hmotnost balíků jednotlivých položek nacházejících se na manipulační ploše. Zároveň je v ní pro zajímavost uvedeno, jaký podíl na tvorbě balíků za rok daná komodita zaujímá. První dvě místa zůstávají shodná s ABC analýzou, stejně tak se pozice nezměnila u tetrapaků. U zbylých položek došlo ke změně pořadí. Největší propad byl 51

zaznamenán u barevných fólií, kdy jejich významnost klesla z 15 % v hmotnostním vyjádření (3. místo) na necelá 4 % v prostorovém vyjádření (6. místo), a to právě z důvodu větší váhy balíku. Rozdíly lze najít také u tvrdých plastů HD-PE (4. → 9. místo) a u transparentních fólií (5. → 8. místo). Tabulka 5 Zohlednění hmotnosti u jednotlivých druhů balíků Položka

Podíl na celkovém množství

Váha balíku

balíků

v tunách

Lepenka šedá

29,25 %

0,29

Karton B19

29,24 %

0,29

PET transparentní

5,60 %

0,16

PET zelené

5,59 %

0,16

PET modré

4,67 %

0,16

Fólie barevné

3,78 %

0,28

PET hnědé

2,80 %

0,16

Fólie transparentní

1,00 %

0,28

HD-PE

1,00 %

0,20

Tetrapaky

0,20 %

0,25

Zdroj: Vlastní zpracování.

Co se týče návrhu uspořádání odpadu na manipulační ploše, jeho rozvržení bude reflektovat výsledky ABC analýzy, a to z toho důvodu, že k odvozu surovin dochází na objednávku po nasbírání množství, které naplní jeden standardní návěs. V případě, že by k odvozu docházelo po určité fixní době, bylo by možné položky uspořádat dle výsledků Tabulky 5. Při výpočtu plochy, kterou bude daný odpad v množství dostatečném pro naplnění jednoho návěsu zabírat, je důležité zohlednit tyto předpoklady: •

rozměry 1 balíku činí 80 x 80 x 110 cm;

•

do návěsu se vejde maximálně 90 balíků; 52

•

hmotnost nákladu nesmí přesáhnout 24 tun;

•

papír (karton B19, šedou lepenku) lze na ploše stohovat do 7 vrstev;

•

plast (PET, fólie, HD-PE, tetrapaky) lze na ploše stohovat do 5 vrstev.

Tabulka 6 podává přehled o navrženém řazení jednotlivých typů balíků, jejich uskladněném počtu a potřebné ploše. Nejjižněji, tedy nejblíže třídící hale z pohledu vzdálenosti ujeté vysokozdvižným vozíkem, budou umístěny balíky šedé lepenky, vedle kterých bude prostor určený pro karton B19. Následovat budou barevné fólie a položky skupiny C. Nejblíže železniční trati tedy bude odpad s nejnižším podílem na celkovém množství, tetrapaky. Báze jednotlivých bloků odpadu mohou být různé – 6 x 3 balíky, 5 x 4 balíky apod. Rozlehlost manipulační plochy, která činí 1 836 m2, umožňuje eventuálně také snížit počet balíků stohovaných na sebe, vše s ohledem na zachování dostatečného prostoru pro pohyb techniky. Tabulka 6 Návrh pořadí balíků odpadu na manipulační ploše (jih → sever) Položka

Počet balíků

Plocha (m2)

1. Lepenka šedá

82

11,52

2. Karton B19

82

11,52

3. Fólie barevné

85

16,32

4. HD-PE

90

17,28

5. Fólie transparentní

85

16,32

6. PET zelené

90

17,28

7. PET transparentní

90

17,28

8. PET modré

90

12,28

9. PET hnědé

90

17,28

10. Tetrapaky

90

17,28

Zdroj: Vlastní zpracování.

Výše popsaný způsob řazení by měl zajistit úsporu času a nákladů při transportu balíků od lisu na místo uskladnění, neboť nejčastěji manipulované položky budou umístěny nejblíže místu předchozího zpracování. 53

4.5 Rozbor pohybů techniky v areálu Na Obrázku 5 na straně 55 jsou pomocí tzv. špagetového diagramu zachyceny trasy pohybu nejvýznamnějších druhů odpadu na území kralovické provozovny. Z něj je patrné, že jednotlivé trasy obecně odpovídají celkovému rozložení areálu a leží víceméně v jedné ose, nedochází tedy k jejich zbytečnému křížení. Zároveň je vidět, že všechny odpady jsou ke svým finálním úložištím (označeným kolečky) dopravovány nejkratší a nejpřímější cestou. Zelená linka znázorňuje pohyb separovaného odpadu, který prochází procesy třídění a lisování, platí tedy pro plast, papír (s výjimkou smíšeného) a nápojové kartony. Po jejich složení vozy před prostorem hlavní budovy a následném dotřídění a slisování do balíků dochází k odvozu těchto výstupů vysokozdvižnými vozíky na přiléhající manipulační plochu, odkud jsou po určité době naloženy na návěsy a exportovány z areálu. Modrá linka znázorňuje pohyb biologicky rozložitelného odpadu, respektive všech komodit, se kterými je možné nakládat v prostoru kompostárny.38 Vzhledem k faktu, že vše potřebné ke zpracování bioodpadu se nachází na tomto dedikovaném území, projíždějí vozy celým areálem provozovny bez mezizastávky až na její druhý konec, kde svůj náklad vyloží. Na místě pak může dojít k jeho nadrcení. Červená linka znázorňuje pohyb separovaného odpadu ve formě skla a také pohyb komunálního a objemného odpadu. Jak již bylo zmíněno v předchozích částech práce, ani s jednou z těchto komodit se v rámci areálu nijak nemanipuluje, proto vozy opět bez mezizastávky směřují až na jeho druhý konec do překládací haly, kde odpad následně čeká na odvoz.

38

Poznámka: Viz podkapitola 4.3.4 Biologicky rozložitelný odpad.

54

Obrázek 5 Pohyb techniky v areálu

55 Zdroj: Vlastní zpracování.

Kromě výše zmíněných silných stránek trasování pohybů techniky v rámci kralovické provozovny Becker Bohemia s.r.o., mezi které patří zejména přehlednost a přímost vedení, lze najít určité nedostatky. Ty tkví především v délce trasy pro biologicky rozložitelný odpad, kdy by tato mohla být zkrácena přemístěním kompostárny na vedlejší nevyužívanou plochu, kterou vozy při své cestě míjejí. Trasa komodit vedoucí do překládací haly je obdobně dlouhá, zde nicméně nelze najít vhodnější řešení, a to z důvodu prostorových nároků na samotný objekt a také kvůli související finanční náročnosti. Eventuální postavení nové haly by vzhledem ke stáří té stávající rovněž znamenalo neefektivní proinvestování peněz v minulosti vložených do její výstavby. Současné zdání izolovanosti překládací haly od zbytku areálu bude navíc v následujících letech napraveno v důsledku zužitkování plochy v jižní části provozovny, která na ni přímo navazuje. Manipulační plocha určená k uskladnění slisovaných balíků tříděného odpadu je umístěna vhodně, navazuje přímo na budovu třídičky, tím pádem dochází k minimalizaci vzdálenosti, kterou musí vysokozdvižné vozíky ujet, je tedy zajištěna jak časová, tak nákladová efektivita pohybu daného odpadu.

56

ZÁVĚR Cílem práce bylo definování role zpětné logistiky v rámci integrovaného logistického řetězce a její následná aplikace ve formě odpadové logistiky na společnost Becker Bohemia s.r.o., kde po popsání samotné společnosti přišla na řadu deskripce procesů spojených se svozem různých druhů odpadu. Součástí praktické části práce byla také analýza rozmístění skladovaného odpadu v provozovně společnosti nacházející se ve městě Kralovice a rozbor pohybů techniky v rámci daného areálu. V úvodních kapitolách bylo konstatováno, že zpětná logistika je součástí integrovaného logistického řetězce, a to konkrétně v jeho vnější dimenzi. Z charakteristiky jejích činností, kdy se tyto zabývají tokem zboží, odpadu a surovin proti proudu klasického řetězce, je zřejmé, že při dimenzování svých aktivit je ovlivňována push konceptem řízení materiálového toku. Zpětná logistika je tedy závislá na předcházejících složkách řetězce, přičemž některé mohou její fungování značně usnadnit. To se týká především oblasti vývoje, kde při vhodném navržení jak výrobku samotného, tak také jeho obalu je možné nákladově i časově zefektivnit procesy zpětné logistiky. Vliv má zároveň oblast nákupu a zásobování, která má možnost působit na velikost hmotných toků v rámci zpětné logistiky. Význam zde má především přesnost tvorby predikcí prodeje, neboť čím větší je rozdíl mezi vyrobeným a spotřebiteli poptávaným množstvím, tím pravděpodobnější je (v určitých odvětvích podléhajících sezónnosti, například v oděvnictví) intenzivní reverzní tok neprodaného zboží. Za složku zpětné logistiky lze označit tzv. odpadovou logistiku, která se zaobírá řízením toků použitého nebo dále již neupotřebitelného zboží. Fungují v ní stejné procesy jako ve zpětné logistice obecně, nicméně aplikace některých z nich je limitovaná, což se týká zejména tzv. vstupní inspekce (Gatekeeping). Bylo také vysledováno, že lze najít shodné prvky mezi odpadovou a zelenou logistikou. Oblastí, kde se překrývají, je recyklace výrobků, obalů a odpadů, tedy významná součást aktivit odpadové logistiky. Praktická část práce se věnovala společnosti Becker Bohemia s.r.o., která působí v západních Čechách. Její provozovna ve městě Kralovice se odpadovému hospodářství věnuje již přes 20 let, součástí mezinárodně působící skupiny 57

Jakob Becker KG je od roku 2000. Obsluhuje nemalé území – jedná se o bývalé okresy Plzeň-sever, Rakovník, Rokycany (bez samotného města Rokycany) a o okrajové části Karlovarského kraje. Plocha kralovického areálu byla v roce 2011 zdvojnásobena, aktuálně tak dosahuje 20 000 m2. Tato rozlehlost umožňuje bezproblémové přechodné skladování odpadu – nejsou s ním spojené žádné přímé náklady ve smyslu potenciálního nájemného, navíc je rozumně nastaven pravidelný svoz odpadu návěsovými soupravami, tím pádem nedochází k jeho nadměrnému hromadění. Nejdůležitějšími prvky jsou třídící linka druhotných surovin, na kterou navazuje lis, a mobilní drtič odpadu, které umožňují prvotní zpracování odpadu, firma tedy nemusí tyto činnosti outsourcovat, respektive odpad za tímto účelem kamkoliv převážet. Především drtič pak také zvyšuje přidanou hodnotu odpadu, který jím prochází, neboť je zpětně využíván jako kvalitní kompost nebo jako složka dřevěného nábytku. Provozovna je činná v oblasti sběru komunálního odpadu, tříděného odpadu, nápojových kartonů (tetrapaků). Součástí areálu je i tzv. kompostárna, kde lze zpracovávat biologicky rozložitelný odpad a odpadní dřevo, zároveň mohou občané a firmy využívat její funkce sběrného dvora. Co se týče komunálního odpadu, je svážen podle předem daných harmonogramů. V závislosti na situaci může být buď vyvezen rovnou na skládku, nebo je dočasně uložen v překládací hale provozovny, odkud následně putuje na skládku u obce Vrbička. Do tříděného odpadu spadají plasty, sklo a papír. Tyto suroviny jsou vybírány separovaně, pro každou je určen speciální kontejner. Papír a plasty putují na třídičku, kde jsou rozděleny na jednotlivé druhy, po slisování do balíků čekají na manipulační ploše na expedici, zpravidla do zahraničí. Sklo tímto procesem neprochází, neboť by mohlo poškozovat samotnou třídící linku. V nezměněném stavu tedy putuje rovnou do skláren, které si dotřídění zajišťují samy. Oddělené sbírání nápojových kartonů zažívá rozmach až v několika posledních letech. Ty jsou také převezeny do areálu, slisovány a připraveny na expedici,

58

která směřuje do papíren v ČR. Alternativní možností je využití složek slisovaných a nadrcených tetrapaků v izolačních deskách. Kompostárna funguje od roku 2011. V ní zpracovávaný biologicky rozložitelný odpad pochází od fyzických a právnických osob, které bydlí (respektive mají sídlo) na území okresů Plzeň-sever, Rakovník, Rokycany nebo v krajském městě Plzni. Přijímají se sem jak materiály určené pouze ke kompostování (listí, tráva apod.), tak odpadní dřevo. Vytvořený kompost mohou využívat subjekty ze zájmové oblasti. Odpadní dřevo je na speciální drtičce rozemleto a dále expedováno teplárnám nebo k výrobě nábytku. Největší význam kralovické provozovny Becker Bohemia s.r.o. jakožto sběrného dvora tkví především v možnosti odevzdání elektroodpadu. Jeho odvoz a následné zpracování zajišťují společnosti ASEKOL s.r.o. a ELEKTROWIN a.s. Prostřednictvím ABC analýzy byly v podkapitole 4.4 do skupin seřazeny jednotlivé druhy odpadu dle jejich podílu na celkovém množství svezeného odpadu za rok 2013. Za položku typu A byl označen pouze směsný komunální odpad, jehož podíl činil 39,79 %. Mezi pěti zástupci skupiny B dosáhl nejvyšší hodnoty biologicky rozložitelný odpad – 11,89 %. Naopak marginální význam měly nápojové kartony, které s 0,19% podílem uzavíraly seznam odpadů skupiny C. S ohledem na skutečnost, že ne všechny druhy odpadu zahrnuté do výše zmíněné ABC analýzy jsou skladovány na manipulační ploše, došlo k omezení jejich výčtu právě na ty, které tuto podmínku splňují. Největšího podílu zde dosáhla šedá lepenka s kartonem B19, které dohromady zaujímaly přes 65 %. I v této analýze skončily na posledním místě tetrapaky. Rozdíly v hmotnosti u jednotlivých druhů balíků umísťovaných na manipulační ploše byly zohledněny v následujícím rozboru, jehož výsledky se s předcházející ABC analýzou shodovaly pouze u 1., 2. a 10. (posledního) místa. Nejvíce uskladněných balíků za rok 2013 zaznamenala šedá lepenka. Na konci podkapitoly bylo navrženo uspořádání jednotlivých druhů balíků na manipulační ploše, které respektuje výsledky ABC analýzy a kterým je možné nahradit současnou praxi nahodilého rozmísťování.

59

V závěru praktické části práce došlo k rozboru pohybů techniky v rámci areálu, přičemž s odkazem na špagetový diagram lze konstatovat, že jednotlivé trasy jsou vedeny přehledně. Výtka směřovala pouze k délce některých z nich, kde v jednom případě byla navržena alternativa, ve druhém došlo k vyhodnocení aktuálního řešení jako jediného možného. Odpadová logistika (respektive zpětná logistika obecně) je oblastí, která bude do budoucna nadále posilovat a které bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Ač se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o sofistikovaný systém, který, aby fungoval efektivně, musí být rozumně nastaven. Jak bylo ukázáno na příkladu firmy Becker Bohemia s.r.o., do procesů zpracovávání odpadu vstupují v posledních letech stále nové komodity – tetrapaky, bioodpad, částečně také elektroodpad. Výše navržená opatření mohou pomoci zachovat časovou a nákladovou efektivitu nakládání s odpady v rámci areálu společnosti i v případě navýšení množství svážených komodit v budoucnu.

60

Seznam literatury a zdrojů Tištěné zdroje: 1. ASEKOL. Vysloužilé spotřebiče nepatří do popelnice! Patří na sběrný dvůr! Informační brožura. 2. BECKER BOHEMIA. Analýza potenciálu tvorby odpadů v zájmové oblasti a materiálových toků. Kralovice, 2010. 3. BECKER BOHEMIA. Separovaný sběr nápojových kartonů (tetrapaků) v městech a obcích Polygonu. Kralovice, 2007. 4. DONALD, C., WATERS, J. Global Logistics: New Directions in Supply Chain Management. 5. vyd. Londýn: Kogan Page Publishers, 2007. ISBN 0-74944813-X. 5. EKO-KOM. Použitý nápojový karton. Co s ním? Informační brožura. 6. JAKOUBEK, K. Plné popelnice? V okolí recyklují, Češi platí. Plzeňský deník. České Budějovice: Vltava-Labe-Press, 2013, č. 150/2013. ISSN: 1210-5139. 7. JIRSÁK, P., MERVART, M., VINŠ, M. Logistika pro ekonomy – vstupní logistika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. ISBN 978-80-7357-958-6. 8. PERNICA, P. Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století. 1. vyd. Praha: Radix, 2005. ISBN 80-86031-59-4. 9. ŠTŮSEK, J. Řízení provozu v logistických řetězcích. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN 80-7179-534-8.

Elektronické zdroje: 10. BECKER BOHEMIA. O společnosti [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.becker-bohemia.cz/. 11. CSCMP. Glossary of Terms – Supply Chain Management [online]. [cit. 2013-1007]. Dostupné z: http://cscmp.org/resources-research/glossary-terms. 12. ČÚZK.

Katastr

nemovitostí

[online].

[cit.

2014-02-16].

Dostupné

z:

http://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti.aspx. 13. FORAGRI. Drtiče série EP 5500 SHARK [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.foragri.cz/produkty/willibald/drtice/ep5500. 61

14. INTERNATIONAL ORGANIZATION FOR STANDARDIZATION. ISO 9000 – Quality management [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/iso_9000. 15. IURMO. Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012) [online]. Praha, 2013 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.instituturmo.cz/images/hodnoceni%20nakladu%20na%20hospodareni%20s%20ko %20v%20obcich%20cr%20za%20rok%202012_f.pdf. 16. NATO.

Logistics

[online].

[cit.

2013-09-29].

Dostupné

z:

http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_61741.htm?selectedLocale=en. 17. REFERENCE FOR BUSINESS. Make-or-Buy Decisions – strategy, levels, definition [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.referenceforbusiness.com/management/Log-Mar/Make-or-BuyDecisions.html. 18. ŠKAPA, R. Reverzní logistika [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/ps06/2985126/es2005-01.pdf. 19. WISEGEEK. What is Green Logistics? [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.wisegeek.com/what-is-green-logistics.htm.

Ostatní zdroje: 20. Konzultace s RNDr. Jiřím Tišerem, jednatelem provozovny Kralovice společnosti Becker Bohemia s.r.o. 21. RATHOUSKÝ, B. 3LG526 – Logistické systémy. [přednáška]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. LS 2012/2013.

62

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek: Tabulka 1 Typy logistických řetězců ............................................................................. 19 Tabulka 2 Faktory ovlivňující formu zajištění materiálu ........................................... 21 Tabulka 3 Výstupy ABC a XYZ analýzy ....................................................................... 50 Tabulka 4 Výstupy ABC analýzy pro odpad na manipulační ploše ......................... 51 Tabulka 5 Zohlednění hmotnosti u jednotlivých druhů balíků ................................ 52 Tabulka 6 Návrh pořadí balíků odpadu na manipulační ploše (jih → sever) ......... 53

Seznam grafů: Graf 1 Vztah reverzní a zelené logistiky na konkrétních příkladech ........................ 34 Graf 2 Materiálové složení aseptického tetrapaku ...................................................... 45

Seznam obrázků: Obrázek 1 Nákres areálu (měřítko 1:1000) .................................................................... 38 Obrázek 2 Mercedes-Benz Actros 2641 ......................................................................... 40 Obrázek 3 Vysokozdvižný vozík Desta s vidlicemi pro boční úchop ...................... 41 Obrázek 4 Hlavní konstrukční prvky drtiče EP 5500 SHARK ................................... 42 Obrázek 5 Pohyb techniky v areálu ............................................................................... 55

63

Seznam příloh Příloha 1 Mercedes-Benz Rotopress 520 ........................................................................ 65 Příloha 2 Mercedes-Benz Actros 2532............................................................................ 65 Příloha 3 Merlo P55.9CS .................................................................................................. 66 Příloha 4 Drtič EP 5500 SHARK ..................................................................................... 66 Příloha 5 Třídička druhotných surovin ......................................................................... 67 Příloha 6 Lis ....................................................................................................................... 67 Příloha 7 Harmonogram svozu komunálního odpadu pro konkrétní vůz ............. 68 Příloha 8 Schéma zpracování nápojových kartonů ..................................................... 69

64

Příloha 1 Mercedes-Benz Rotopress 520

Zdroj: Vlastní foto.

Příloha 2 Mercedes-Benz Actros 2532

Zdroj: Vlastní foto.

65

Příloha 3 Merlo P55.9CS

Zdroj: Vlastní foto.

Příloha 4 Drtič EP 5500 SHARK

Zdroj: Vlastní foto.

66

Příloha 5 Třídička druhotných surovin

Zdroj: Vlastní foto.

Příloha 6 Lis

Zdroj: Vlastní foto.

67

Příloha 7 Harmonogram svozu komunálního odpadu pro konkrétní vůz

Zdroj: Becker Bohemia.

68

Příloha 8 Schéma zpracování nápojových kartonů

69 Zdroj: Becker Bohemia.