Způsoby realizace výkonu zástavního práva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Způsoby realizace výkonu zástavního práva Bakalářská práce

Autor:

Josef Zeuner Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. Ondřej Kuchař

Praha

červen 2010

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 29.6.2010

Josef Zeuner

2

Chtěl bych tímto poděkovat mé rodině za podporu, kterou mi poskytovala po celou dobu studia. Ze stejného důvodu bych rád poděkoval všem kolegům a kolegyním z mého pracoviště. V neposlední řadě patří moje poděkování vedoucímu této bakalářské práce, JUDr. Ondřeji Kuchařovi, za vstřícný přístup a cenné rady, které mi, jak doufám, pomohou tuto práci úspěšně obhájit.

3

Anotace

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Bakalářská práce, kterou jsem zpracoval na téma „Způsoby realizace výkonu zástavního práva“, popisuje možnosti, které český právní řád dává zástavnímu věřiteli z hlediska jeho oprávnění zástavu realizovat. Cílem bakalářské práce je popsat jednotlivé způsoby realizace zástavního práva a podat obecnou charakteristiku zástavního práva, jeho význam a uvést právní vztahy, které mezi subjekty ze zástavního práva vznikají. V bakalářské práci se zabývám také otázkami vzniku a zániku zástavního práva, jakož i výhodami a některými problémy při jeho uplatňování.

Annotation Lien serves as a legal right to keep or sell somebody else's property as security for a debt. Liquidation of the collateral is used to satisfy the claim if the debtor cannot fulfil their obligations in time. In my Bachelor's degree thesis, ‘Methods of Enforcement of Lien’, I describe various ways that creditors are allowed to use to enforce lien according to Czech law. Objective of my Bachelor's degree thesis is to describe in detail individual options of lien enforcement, to give a general characteristic of lien, its importance and the state the legal relationships between entities that arise from the lien. I deal also with issues of emergence and extinction of the lien as well as advantages and some problems in its implementation.

4

Obsah Úvod

6

1. Charakteristika a současná právní úprava zástavního práva v českém právním řádu

7

1.1. Charakteristika zástavního práva

8

1.2. Současná právní úprava zástavního práva

9

2.

Subjekty a předmět zástavního práva

11

2.1. Subjekty zástavního práva

11

2.2. Předmět zástavního práva

15

3. Vznik zástavního práva, práva a povinnosti ze zástavního práva, podzástavní právo

17

3.1. Vznik zástavního práva

17

3.1.1. Zástavní právo vzniklé na základě smlouvy

18

3.1.2. Zástavní právo vzniklé rozhodnutím soudu

19

3.1.3. Zástavní právo vzniklé ze zákona

20

3.1.4. Zástavní právo vzniklé na základě rozhodnutí správního orgánu

22

3.2.

Práva a povinnosti ze zástavního práva

23

3.3.

Podzástavní právo

24

4. Způsoby realizace výkonu zástavního práva

25

4.1. Zpeněžení zástavy jejím soudním prodejem

26

4.2. Prodej zástavy ve veřejné dražbě

33

4.3. Realizace zástavního podle zákona o cenných papírech

38

4.4. Realizace zástavního práva k obchodnímu podílu

38

5. Zástavní právo a insolvenční řízení

40

6. Zánik zástavního práva

42

7. Výhody a úskalí při realizaci zástavního práva

44

Závěr

46

Příloha - Zadání bakalářské práce 5

Úvod

Cílem mé bakalářské práce je popsat nejčastější způsoby realizace výkonu zástavního práva, tak jak je tato problematika upravena v českém právním řádu. Zároveň bych chtěl v této práci uvést právní předpisy, které problematiku zástavního práva upravují. Pokusím se rovněž podat základní informace o zástavním právu, zejména k čemu zástavní právo slouží, co může sloužit jako předmět zástavního práva a jaké jsou právní vztahy mezi subjekty zástavního práva při jeho vzniku, průběhu a zániku. V závěru této bakalářské práce se pokusím uvést nejen výhody, které zástavní právo věřiteli dává, ale rovněž případná úskalí při realizaci výkonu zástavního práva. K výběru tématu této bakalářské práce mě inspirovala moje patnáctiletá praxe na finančním úřadě. Jelikož se profesně zabývám do značné míry daňovou exekucí, poměrně často přicházím do kontaktu s problematikou zástavního práva. Jsem si vědom, že uplatňování zástavního práva na základě rozhodnutí správního orgánu je pouze malou částí široké problematiky zástavního práva. Proto očekávám, že si v souvislosti s vypracováním této práce své znalosti o zástavním právu rozšířím. Problematiku zástavního práva jsem rozčlenil do jednotlivých kapitol v souladu se zadáním bakalářské práce. V úvodních třech kapitolách a jejich podkapitolách uvádím charakteristiku a současnou právní úpravu zástavního práva. Zabývám se rovněž subjekty a předmětem zástavního práva. Uvádím, jak zástavní právo vzniká, jaká práva a povinnosti jednotlivým subjektům ze zástavního práva náleží a co je právo podzástavní. Z hlediska vzniku popisuji zástavní právo vzniklé na základě smlouvy, rozhodnutím soudu a zástavní právo vzniklé ze zákona. Způsoby realizace výkonu zástavního práva rozebírám v kapitole čtvrté, kterou jsem rovněž rozčlenil do podkapitol. Konkrétně se zde zabývám zpeněžením zástavy jejím soudním prodejem a prodejem zástavy ve veřejné dražbě, jakož i realizací zástavního práva k cenným papírům a realizací zástavního práva k obchodnímu podílu. 6

V kapitole páté se zabývám zástavním právem v rámci insolvenčního řízení. V šesté kapitole rozebírám právní úpravu zániku zástavního práva a v kapitole sedmé shrnuji výhody, které zástavní právo poskytuje a případná úskalí, se kterými je možné se při realizaci zástavního práva v praxi setkat.

1. Charakteristika

a

současná

právní

úprava

zástavního práva v českém právním řádu

Zástavní právo, potažmo právo podzástavní, patří do kategorie tzv. věcných práv k věci cizí. Věcná práva, jako taková, představují důležitou a poměrně rozsáhlou skupinu majetkových práv, která jsou spojována s ovládáním konkrétní věci. Osoba, která je subjektem věcného práva, je oprávněna se prosadit vůči všem ostatním osobám, které by ji chtěly ve výkonu jejího věcného práva rušit. Věcná práva zahrnují vlastnické právo, držbu věci jinou osobou než vlastníkem a věcná práva k věci cizí. Mezi věcná práva k věci cizí se řadí, kromě práva zástavního a podzástavního, rovněž práva odpovídající věcnému břemeni a právo zadržovací (tzv. retenční). Zadržovacím právem se rozumí právo věřitele zadržet movitou věc dlužníka jako zajištění své splatné pohledávky. Na rozdíl od zástavního práva má zadržovací právo funkci pouze zajišťovací, nikoli uhrazovací. Věřitel se proto nemůže ze zadržené věci přímo uspokojit, ale musí navrhnout její zpeněžení v rámci soudního výkonu rozhodnutí. V tomto případě má takto zajištěný věřitel přednostní právo na uspokojení z výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i před zástavním věřitelem1.

1

§ 175 – 180 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník)

7

1.1. Charakteristika zástavního práva

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn. Je jedním ze zajišťovacích prostředků, který posiluje věřitelovo postavení a možnost, že jeho pohledávka bude uspokojena, neučiní-li tak dobrovolně dlužník. Obecně jsou zajišťovací prostředky upravené v pátém oddíle občanského zákoníku. Zahrnují smluvní pokutu, ručení, dohodu o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, zástavní smlouvu, zajištění závazků převodem práva, zajištění postoupením pohledávky, jistotu a uznání dluhu2. Úprava zajišťovacích prostředků v občanském zákoníku se použije i pro zajištění obchodních závazků, není-li v obchodním zákoníku úprava specifická3. Komplexně je v obchodním zákoníku upraveno ručení, uznání závazku, bankovní záruka – což je zajišťovací prostředek použitelný pouze pro obchodní závazkové vztahy, a finanční zajištění. Obchodní zákoník dále specifikuje a poněkud odlišně doplňuje právní úpravu smluvní pokuty a zástavního práva k věci. Zástavní právo je v praxi nejčastější zajišťovací institut – zajišťuje se jím povinnost k plnění. Zástavní právo jakožto věcné právo, má jednak funkci zajišťovací a dále funkci uhrazovací. Jako zajišťovací prostředek působí svojí hrozbou postihu majetku především vůči dlužníkovi. Následně při nesplnění pohledávky působí jako prostředek uhrazení pohledávky tím, že dojde ke zpeněžení zástavy. Věřitel je uspokojen z výtěžku zpeněžení zástavy. Věcněprávní podstata zástavního práva přitom umožňuje, aby uspokojení ze zástavy jejím zpeněžením byl povinen strpět každý, přičemž není rozhodné, kdo je aktuálním vlastníkem věci. Občanský zákoník obsahuje legální definici pojmu zástavního práva: „Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy“.4

2

§ 544 – 558 občanského zákoníku § 300 – 323f zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“ 4 § 152 občanského zákoníku 3

8

Zástavní právo lze charakterizovat těmito zásadami: a) zásada akcesority – určuje místo zástavního práva ve vztahu k zajištěnému hlavnímu závazku. Zástavní právo je existenčně spjato se závazkem hlavním, to znamená, že existuje pouze tehdy, je-li dána existence či předpoklad existence hlavního závazku a zánikem hlavního závazku dochází k zániku zástavního práva, b) zásada subsidiarity – k realizaci zástavního práva lze přistoupit až poté, kdy dluh nebyl plněn řádně a včas, c) zásada práva k cizí věci – vyjadřuje skutečnost, že zástavní právo vzniká vůči zástavě náležející osobě odlišné od zástavního věřitele. Tato zásada se projeví např. i při zániku zástavního práva, a to splynutím, d) zásada individualizace zástavy – zástavní právo může vzniknout jen k individuálně určeným věcem. Individualizována musí být také zajišťovaná pohledávka, e) zásada nedělitelnosti – celou zástavou se zajišťuje celá pohledávka.5

1.2. Současná právní úprava zástavního práva

Problematika zástavního práva je v českém právním řádu začleněna do mnoha právních předpisů. Obecnou právní úpravu zástavního práva, včetně práva podzástavního, nalezneme v občanském zákoníku, v ustanoveních § 152 – 174. Právní úprava zástavního práva v občanském zákoníku je plně použitelná i v obchodních závazkových vztazích. Obchodní zákoník např. ve svém ustanovení § 117a upravuje možnost zřídit zástavní právo k obchodnímu podílu společnosti s ručením omezeným. Uvedená ustanovení obchodního zákoníku upravují podmínky vzniku zástavního práva k obchodnímu podílu, možnosti prodeje takto zatíženého obchodního podílu, včetně zániku zástavního práva. V osmém, posledním, odstavci § 117a obchodního zákoníku je uvedeno, že pro zástavní právo k obchodnímu podílu se použijí obecná ustanovení

5

Zdroj:http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&refresh=yes&levelid=OC_574.HTM

9

občanského a obchodního zákoníku o zástavním právu k movitým věcem, není-li stanoveno jinak. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že obchodní zákoník jako speciální předpis má z hlediska aplikovatelnosti přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Dne 1. 7. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, který nahradil právní úpravu přeměn obchodních společností, obsaženou v obchodním zákoníku. Do tohoto zákona byla implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Tento zákon mimo jiné obsahuje obecnou právní úpravu společnou pro všechny druhy přeměn obchodních společností a družstev, upravuje vnitrostátní a přeshraniční fúze, rozdělení, převod jmění na společníka a změnu právní formy. V této souvislosti zákon upravuje rovněž pravidla přechodu zástavního práva k obchodnímu podílu nebo k akcii společnosti zúčastněné na přeměně.6 Právo Evropských společenství se promítlo rovněž do obchodního zákoníku. Konkrétně v jeho oddílu 6, § 323a a následujících, je upravena problematika finančního zajištění, mimo jiné zástavním právem k finančnímu kolaterálu, což jsou peněžní prostředky nebo finanční nástroje, které jsou poskytovatelem finančního zajištění poskytnuty jako předmět finančního zajištění. O způsobech realizace zástavního práva bude pojednáno v dalších kapitolách. Obecně je možno uvést, že základní úprava realizace zástavního práva je obsažena v občanském soudním řádu7. Zástavní právo je také realizováno v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a v zákoně o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Specifické úpravy zástavního práva jsou lze nalézt v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o cenných papírech č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o dluhopisech č. 190/2004 Sb., ve 6

§ 338 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů 7 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský soudní řád“

10

znění pozdějších předpisů, v zákoně o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v katastrálním zákoně č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o ochranných známkách č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o civilním letectví č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v celním zákoně č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výčet není úplný a svědčí o tom, že se problematika zástavního práva týká velmi širokého spektra právních vztahů, které mezi lidmi vznikají z jejich každodenního života, jakož i z jejich podnikatelské činnosti.

2. Subjekty a předmět zástavního práva 2.1. Subjekty zástavního práva

Do právních vztahů, vzniklých v souvislosti se zástavním právem, vstupují zástavní věřitel, zástavce, obligační (osobní) dlužník a zástavní dlužník. Zástavním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem. Zástavcem je osoba, která na základě zástavní smlouvy se zástavním věřitelem zřizuje zástavní právo k věci, jíž je vlastníkem (tedy poskytne věřiteli zástavu) nebo je ke zřízení zástavního práva jinak oprávněn. Vzhledem k tomu, že osoba zástavce může být odlišná od dlužníka, nemá v tomto případě zástavce povinnost uhradit pohledávku. Má však povinnost strpět uspokojení věřitele ze zastavené věci, pokud dlužník nesplní včas a řádně pohledávku zajištěnou zástavním právem. Obligačním (osobním) dlužníkem je dlužník zajištěné pohledávky (např. ten, komu byl poskytnut úvěr a má povinnost tento úvěr splatit). 11

Zástavní dlužník je zpravidla totožný s osobou zástavce nebo s osobou obligačního dlužníka. Může však být i osobou od těchto osob odlišnou. Zástavní dlužník je povinen strpět výkon zástavního práva ze strany zástavního věřitele, ale sám zástavní právo nezřídil, a není tak zástavcem. Zástavce, obligační dlužník a zástavní dlužník může být jedna a táž osoba, a to v případě, že dlužník pohledávky uzavře s věřitelem zástavní smlouvu, ve které poskytne jako zástavu věc, jež má ve svém vlastnictví. Pokud ale osoba, která poskytne jako zástavu cizí věc bez souhlasu jejího vlastníka, uzavře s věřitelem zástavní smlouvu, dochází k tomu, že osoby zástavce, obligačního dlužníka a zástavního dlužníka budou odlišné. K uvedené problematice je nutno připomenout, že v právních vztazích, vzniklých v souvislosti se zástavním právem dochází ke změnám. Změny mohou nastat v obsahu právního vztahu na základě změny obsahu dohodou, prodlení dlužníka, prodlení věřitele apod., ale také v subjektech vztahu. Mezi obecné důvody změny subjektů závazků upravené občanským zákoníkem patří postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku, poukázka a poukázka na cenné papíry. Právní úprava změn subjektů závazkových právních vztahů obsažená v občanském zákoníku platí i pro obchodní závazkové vztahy vzhledem k tomu, že obchodní zákoník tuto úpravu neobsahuje.8 Postoupení pohledávky (tzv. cese) je upraveno ustanoveními § 524 až 530 občanského zákoníku. Postoupením dochází ke změně v osobě věřitele, osoba dlužníka ani obsah závazku (například čas, místo či podmínky plnění) se nemění. Postoupením (cesí) postupuje původní věřitel (postupitel, cedent) svou pohledávku třetí osobě – novému věřiteli (postupníku, cesionáři). Postupník se stává právním nástupcem postupitele (jedná se o tzv. singulární sukcesi). Titulem (právním důvodem) postoupení pohledávky může být smlouva nebo zákon. Smlouvu o postoupení pohledávky uzavírá postupitel (tedy původní věřitel) s postupníkem (novým věřitelem). Smlouva musí mít, pod sankcí neplatnosti, písemnou formu. Pohledávka musí být jednoznačně určena a vymezena, aby ze smlouvy bez možných pochybností vyplývalo, jaká pohledávka je předmětem postupu.

8

srovnej ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku

12

Ke vzniku smlouvy není zákonem vyžadován souhlas ani jiný právní úkon dlužníka. Postupitel je však povinen postoupení pohledávky oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu. Dokud postoupení pohledávky není dlužníkovi oznámeno (nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže), zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Ze zákona může nastat změna v subjektu závazkového právního vztahu například v důsledku dědické posloupnosti či při přechodu pohledávky na nového věřitele v důsledku splnění ručitelem. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená, samozřejmě včetně nároku na soudní uplatnění pohledávky.9 Stejně tak i zajišťovací prostředky sledují osud postoupené pohledávky i bez souhlasu zajistitele (tedy osoby, která zajištění závazku poskytla). Je-li splnění postoupené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, stanoví zákon ve prospěch zajistitele pouze povinnost postupitele podat zajistiteli zprávu o postoupení pohledávky.10 Porušení této povinnosti však není zákonem sankcionováno. Námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky. Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky, jestliže je oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v případě, že jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení nebyly ještě splatné. Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupený nárok sám svým jménem na účet postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi, může postupitel pohledávku vymáhat pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním. Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník použít své k započtení způsobilé pohledávky, jež má dlužník vůči postupiteli v době jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi.

9

§ 524 odst. 2 a následující občanského zákoníku § 528 odst. 1 občanského zákoníku

10

13

Ke změně v subjektu závazkového vztahu dojde rovněž na základě převzetí dluhu – jedná se o tzv. privativní intercesi. Převzetím dluhu vstupuje do původního závazkového právního vztahu namísto původního dlužníka nový dlužník. Ten přebírá dluh na sebe. Převzetím dluhu tedy dochází ke změně v osobě dlužníka. Převzít lze dluh peněžitý, z nepeněžitých dluhů jen ty, jejichž předmětem je plnění zastupitelné. Převzetí vzniká na základě písemné smlouvy, ve které se nový dlužník dohodne s původním dlužníkem, že přejímá jeho dluh. K dohodě o převzetí dluhu se vyžaduje souhlas věřitele. Změnou osoby dlužníka by totiž mohlo být vážně ohroženo postavení věřitele. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníkovi nebo tomu, kdo dluh převzal. K převzetí dluhu může dojít i na základě zákona (například při vypořádání dědictví) či na základě soudního rozhodnutí (například při vypořádání podílového spoluvlastnictví). Námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i osoba, která dluh převzala. Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka. Kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka (zde jde o tzv. kumulativní intercesi). Věřitel má právo požadovat splnění na kterémkoliv z dlužníků. Jestliže nový dlužník splnil dluh, nemá právo požadovat od původního dlužníka to, co plnil, neboť plnil svůj závazek.11 Závěrem k této problematice je třeba uvést případ změny v subjektech v souvislosti s přistoupením k závazku. Zde se jedná o tzv. kumulativní intercesi. Při přistoupení k závazku přistupuje k původnímu dlužníkovi nový dlužník na základě písemné smlouvy s věřitelem, kterou se zavazuje, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek. Oba dlužníci jsou pak zavázáni společně a nerozdílně. K této dohodě se tedy nevyžaduje souhlas původního dlužníka. Od přistoupení k závazku je nutno odlišit tzv. převzetí plnění, při kterém nedochází ke změně subjektů závazkového vztahu. Na základě dohody dlužníka a další třetí osoby, se tato třetí osoba zavazuje splnit závazek dlužníka věřiteli. Věřiteli z toho však přímé právo nevzniká.12 11 12

§ 531 a 532 občanského zákoníku § 533 a 534 občanského zákoníku

14

2.2. Předmět zástavního práva

Předmětem zástavního práva je zástava. Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír, předmět průmyslového vlastnictví nebo ochranná známka. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. Pohledávka může být zajištěna zástavním právem na několika samostatných zástavách (jedná se o tzv. vespolné zástavní právo).13 Zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství takové pohledávky. Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva. Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky. Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. Zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného.14

13 14

§ 153 občanského zákoníku (§ 155 občanského zákoníku)

15

3. Vznik zástavního práva, práva a povinnosti ze zástavního práva, podzástavní právo, zánik zástavního práva

3.1. Vznik zástavního práva

Předpokladem vzniku zástavního práva je existence současné, ale i budoucí zajišťované pohledávky, způsobilý předmět zástavního práva (zástava) a právní důvod (tzv. titul). Dle § 156 občanského zákoníku vzniká zástavní právo na základě písemné smlouvy nebo rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. U movitých věcí se ke vzniku zástavního práva vyžaduje odevzdání zástavy zástavnímu věřiteli, příp. předání do úschovy nebo ke skladování pro zástavního věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, pokud je to dohodnuto v zástavní smlouvě. V případě, že není možné předmět zástavy předat a zástavce jej nadále používá, vzniká zástavní právo smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu ve spojení s jejím vyznačením v rejstříku zástav, který vede Notářská komora České republiky. Stejný postup se vyžaduje v případě nemovitých věcí, které se neevidují v katastru nemovitostí, věcí hromadných a souborů věcí.15 Zástavní právo k nemovitým věcem, které podléhají evidenci v katastru nemovitostí, vzniká teprve vkladem do této evidence. Stejný postup je vyžadován v případě uplatnění zástavního práva k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu. 15

§ 156 odst. 3 občanského zákoníku 16

O návrhu na vklad do evidence katastru nemovitostí rozhodne katastrální úřad na základě podání zástavního věřitele nebo zástavce. Právní účinky vkladu přitom nastanou ke dni podání návrhu. U cenných papírů vzniká zástavní právo odevzdáním listinného cenného papíru zástavnímu věřiteli. U zaknihovaného cenného papíru se vedle zástavní smlouvy vyžaduje ještě registrace, že slouží jako zástava, v evidenci cenných papírů. Obdobně je vyžadován zápis zástavního práva k předmětu průmyslového vlastnictví, registrovaného v příslušném rejstříku u Úřadu průmyslového vlastnictví. Stejně tak zástavní právo k podniku vzniká jeho zápisem do obchodního rejstříku, přičemž podnik je možné zastavit jako věc hromadnou. V případě zástavního práva ke směnce, tj. cenného papíru převoditelného rubopisem, musí být na rubu směnky doložka „k zastavení“ a podpis zástavce (tzv. zástavní rubopis). Písemná smlouva se vyžaduje rovněž při zřízení zástavního práva k pohledávce. Vůči dlužníku zastavené pohledávky je takové zástavní právo účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o zástavním právu nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva. Zástavní právo ke spoluvlastnickému podílu vzniká písemnou zástavní smlouvou. K jeho vzniku není třeba souhlas ostatních spoluvlastníků, protože zatížením spoluvlastnického podílu nejsou ostatní spoluvlastníci dotčeni. Zvláštním druhem zástavního práva je soudcovské (exekuční) zástavní právo na nemovitostech, které vzniká nezávisle na vůli zástavce rozhodnutím soudu v rámci výkonu rozhodnutí. Věcné účinky vzniku zástavního práva v tomto případě nastávají již dnem doručení usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí. V daném případě se místo zpeněžení dlužníkovy nemovitosti oprávněný spokojí se zajištěním své pohledávky.16 Příkladem zákonného zástavního práva je ustanovení § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), pomocí něhož má správce daně možnost zajistit daňové pohledávky a jejich příslušenství. Toto zástavní právo může správce daně uplatnit jak k věcem, tak třeba i k pohledávkám daňového dlužníka nebo jeho ručitele.

16

§ 338b-338e občanského soudního řádu

17

3.1.1.

Zástavní právo vzniklé na základě smlouvy

Ustanovením § 156 občanského zákoníku je ke vzniku zástavního práva obligatorně vyžadováno uzavření smlouvy, a to písemnou formou. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Zástava musí být jasně specifikována, tak aby nemohlo dojít k její záměně. Stejně tak u pohledávek musí být uvedeno, kdy a jak pohledávka vznikla, její výše vyjádřená v penězích, její splatnost, vykonatelnost, výše úroků apod. Do zástavní smlouvy je vhodné uvést práva a povinnosti zástavního dlužníka, jež vyplývají z občanského zákoníku, jakož i platnost a účinnost smlouvy. Ve smlouvě, jejímž předmětem je nemovitost, se zpravidla uvádí, že věcněprávní účinky smlouvy nastávají zápisem vkladu do katastru nemovitostí. V tomto případě se do zástavní smlouvy vkládá tzv. intabulační doložka, ze které je patrné, který katastrální úřad provede v souladu se smlouvou o zástavním právu na příslušném listu vlastnictví změnu. Občanský zákoník uvádí případy, které mají za následek neplatnost ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřených ujednání, jestliže stanoví, že: a) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit, b) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí nemovitou věc nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona zastavit jinému, dalšímu věřiteli, c) zástavní věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem, d) zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy, e) při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.17

17

§ 169 občanského zákoníku

18

3.1.2.

Zástavní právo vzniklé rozhodnutím soudu

O nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti (tzv. soudcovské zástavní právo)18 rozhoduje soud na základě návrhu. Jedná se o zvláštní druh řízení, které je současně způsobem exekuce. Od obvyklého zástavního práva se liší tím, že má především zajišťovací funkci a umožňuje věřiteli, aby při rozvrhovém jednání (při rozdělování výtěžku v rámci výkonu rozhodnutí) získal stejné pořadí, jako zástavní věřitel, jehož zástavní právo vzniklo na základě smlouvy. K návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitosti je nutné doložit soudu pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, ukládající zaplacení peněžité pohledávky. Občanský soudní řád stanoví, že výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno. Současně musí oprávněný listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem doložit, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad. Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení. Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím. Zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává podle zvláštních předpisů do katastru nemovitostí. Z výkonu rozhodnutí nebo exekuce jsou vyloučeny byty nebo nebytové prostory a domy s byty nebo nebytovými prostory, nebylo-li do katastru nemovitostí vloženo prohlášení vlastníka, a to v případech, kdy k takovým bytům nebo nebytovým prostorům mají právo k výlučnému nabytí vlastnictví osoby podle § 23 a 24 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 18

§ 338b a následující občanského soudního řádu

19

Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Jestliže ve stejný den soudu dojde několik návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně.

3.1.3.

Zástavní právo vzniklé ze zákona

Rovněž zástavní právo, jež vzniká ze zákona, lze nalézt v mnoha právních předpisech. Aby došlo ke vzniku tzv. zákonného zástavního práva, musí být splněny podmínky uvedené v příslušném zákoně. Například podle § 672 občanského zákoníku má pronajímatel nemovitosti na zajištění nájemného zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté věci a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí. Příklady zákonného zástavního práva najdeme také v obchodním zákoníku. Dle ustanovení § 535 má skladovatel k zajištění svých nároků ze smlouvy o skladování zboží zákonné zástavní právo na skladovaných věcech, dokud se u něho nacházejí. Toto zákonné zástavní právo má přednost před jinými zástavními právy. Podobně podle § 608 obchodního zákoníku má k zajištění svých nároků vůči příkazci zasílatel zástavní právo k zásilce, dokud je zásilka u zasílatele nebo u někoho, kdo ji má u sebe jeho jménem, anebo dokud má zasílatel listiny, které jej opravňují, aby se zásilkou nakládal. Obdobně je upraven vznik zákonného zástavního práva v ustanovení § 628 obchodního zákoníku, kdy dopravce má k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy o přepravě věci zástavní právo k zásilce, dokud s ní může nakládat. Vázne-li na zásilce několik zástavních práv, má zástavní právo dopravce přednost před zástavními právy dříve vzniklými a zástavní právo 20

dopravce má přednost před zástavním právem zasílatele. Rovněž tak banka má podle § 707 obchodního zákoníku k zajištění svých práv ze smlouvy o bankovním uložení věcí zástavní právo k předmětu uložení, dokud se u ní nachází. Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), v § 15 stanoví, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou vlastníci jednotek tyto náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. V případě neplnění uvedených povinností vzniká k zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka. V celním zákoně19 je upraveno celní zástavní právo, které slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy. Zástavou je dovážené zboží, které není zbožím pocházejícím z Evropských společenství. Celní zástavní právo vzniká již v okamžiku vstupu zástavy na území Evropských společenství. Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se přitom považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat. Zákonné zástavní právo vzniká rovněž v souvislosti s převodem zemědělských a některých lesních pozemků z vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu České republiky na jiné osoby, a to k zajištění dosud nezaplacené kupní ceny uvedených nemovitostí. 20

19

20

§ 305 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 10 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na

jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

21

3.1.4. Zástavní právo vzniklé na základě rozhodnutí správního orgánu

Jak vyplývá ze zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení21, Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán“) může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném a penále zřídit svým rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného (dále jen „dlužník“), který má dluh na pojistném nebo penále. Správní orgán přitom musí respektovat podmínky stanovené občanským zákoníkem, pokud zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nestanoví jinak. Při rozhodování o zřízení zástavního práva správní orgán postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami: a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje, b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy správní orgán učinil v řízení první úkon, c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek. Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr. Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem. Podobně jako správa sociálního zabezpečení může správce daně k zajištění daňové pohledávky a jejího příslušenství správce daně zřídit zástavní právo svým rozhodnutím. Rozhodnutí musí obsahovat označení daňové pohledávky, její výši a předmět zástavního práva. Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému dlužníkovi. Zástavní právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o 21

§ 104i zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

22

zřízení zástavního práva katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr. Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od daňového dlužníka, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.22 Rozhodnutí správce daně musí být odůvodněno a daňový dlužník může proti tomuto rozhodnutí podat odvolání, které nemá odkladný účinek.23 Zástavní právo vzniklé rozhodnutím správního orgánu je svým charakterem zákonným zástavním právem. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu v daňovém řízení lze na rozdíl od řízení občanskoprávního zřídit pouze zákonné zástavní právo. Vzniká ze zákona ke všem věcem a pohledávkám daňového dlužníka nebo věřitele a správce daně svým rozhodnutím pouze vymezuje jeho rozsah.24

3.2. Práva a povinnosti ze zástavního práva

Práva a povinnosti ze zástavního práva jsou upravena v § 162-168 občanského zákoníku a lze je rozdělit na práva a povinnosti před splatností pohledávky a po její splatnosti. Před splatností pohledávky má zástavní věřitel povinnost starat se o zástavu s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Pokud zástavnímu věřiteli vzniknou s plněním těchto povinností nějaké náklady, je zástavní dlužník povinen tyto účelně vynaložené náklady nahradit. Zástavní věřitel může zástavu užívat a čerpat z ní užitky, případně si přisvojovat plody, pouze však jen na základě výslovného souhlasu zástavce. Zástavní věřitel odpovídá zástavci za ztrátu,

22

§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o správě daní“ 23 § 48 odst. 1 zákona o správě daní 24

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.4.2005, čj. 5 Afs 162/2004 – 61, www.nssoud.cz.

23

poškození nebo zničení zástavy podle obecných ustanovení občanského zákoníku. Zástavce nebo zástavní dlužník je povinen zdržet se všeho, čím by docházelo ke zhoršování zástavy na újmu zástavního věřitele. Dojde-li ke snížení ceny zástavy tak, že zajištění zástavy se stane nedostatečným, má zástavní věřitel právo žádat od dlužníka doplnění zástavy bez zbytečného odkladu. Neučiní-li tak dlužník, stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou. Po splatnosti pohledávky má zástavní věřitel právo na zpeněžení zástavy a uspokojení z výtěžku. Tím dochází k realizaci zástavního práva a splnění jeho účelu, ke kterému bylo zřízeno. Zástavní věřitel má pro zpeněžení zástavy tři možnosti. Pokud je dlužník sám vlastníkem zástavy, může podat žalobu proti dlužníkovi na splnění závazku. Zástavní věřitel může také podat návrh na výkon rozhodnutí zpeněžením zástavy na základě vykonatelného rozsudku soudu v nalézacím řízení. Jestliže dlužník není vlastníkem zástavy, může zástavní věřitel dosáhnout zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě anebo soudním prodejem zástavy podle občanského soudního řádu25. Řízení o soudním prodeji zástavy se zahajuje podáním tzv. zástavní žaloby. V případě prodeje zástavy ve veřejné dražbě se jedná o tzv. dražbu nedobrovolnou. Kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný, musí své právo uplatnit žalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Tuto žalobu lze podat do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem zahájení dražby.26

3.3. Podzástavní právo

Ustanovení § 173 – 174 občanského zákoníku dále upravují tzv. podzástavní právo, jež na právní úpravu zástavního práva navazuje.

25 26

§ 200y a následující občanského soudního řádu § 166 občanského zákoníku

24

Podzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem. V daném případě musí být zástavou věc. V důsledku toho vznikne zástavnímu věřiteli zástavní právo k pohledávce a podzástavní právo k zástavě zajišťující tuto pohledávku. V podstatě jde o dva samostatné závazkové vztahy, přičemž ve druhém závazkovém vztahu je pohledávka, zajištěná zástavním právem, sama zastavena. Ke vzniku podzástavního práva se souhlas vlastníka zastavené věci nemusí vyžadovat. Účinné je však vůči němu až tehdy, když mu je jeho vznik písemně oznámen. V případě, že splatná pohledávka, která je zajištěna podzástavám právem, není včas splněna podzástavnímu věřiteli, může se tento domáhat uspokojení z podzástavy v rámci oprávnění zástavního věřitele (podzástavce).

4. Způsoby realizace výkonu zástavního práva

Jak bylo uvedeno výše, není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.27 Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu. Je-li pohledávka zajištěna více zástavami, může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo, je-li to třeba k uspokojení pohledávky, může navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav. Právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem u soudu po dlužníku není shora uvedeným dotčeno. 27

§ 165 občanského zákoníku

25

Občanský zákoník dále stanoví povinnost poddlužníka splnit svůj dluh po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli v případě, kdy je zástavou pohledávka. Je-li předmětem plnění zastavené pohledávky věc, vzniká předáním této věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k pohledávce tím zaniká. Vedle toho platí, že se zástavní věřitel může domáhat uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem u soudu v klasickém nalézacím řízení, a z tohoto řízení vzešlý právní titul nechat vykonat buď prodejem movitých věcí nebo nemovitostí.

4.1. Zpeněžení zástavy jejím soudním prodejem

Řízení o soudním prodeji zástavy se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.28 Žaloba o nařízení soudního prodeje musí mít náležitosti stanovené pro všechny žaloby občanským soudním řádem. K žalobě je zástavní věřitel povinen připojit listinné důkazy, jichž se dovolává. V případě tzv. vespolného zástavního práva může být na návrh zástavního věřitele zpeněžena kterákoliv z více zástav anebo i všechny zástavy. Účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Ustanovení § 85 a následujících občanského soudního řádu stanoví místní příslušnost soudu. K řízení o soudním prodeji zástavy je věcně příslušným okresní soud. Místně příslušným je, tvoří-li zástavu nemovitost, okresní soud, v jehož obvodu je zastavená nemovitost, nebo tvoří-li zástavu něco jiného než nemovitost, obecný soud zástavního dlužníka nebo na výběr daný soud podle hledisek uvedených v § 87 odst. 1 písm. a) a c) občanského soudního řádu, týkajících se zástavního dlužníka. K projednání žaloby o soudním prodeji zástavy soud prvního stupně nařídí jednání, k němuž předvolá věřitele, zástavního dlužníka, jejich zástupce, zmocněnce nebo opatrovníky a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Bez nařízení jednání může být ve věci rozhodnuto, jestliže lze ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených 28

§ 200y občanského soudního řádu

26

listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, nebo doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Jestliže listiny předložené soudu spolehlivě nedokládají zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě nebo kdo je zástavním dlužníkem nebo má-li soud za to, že žalobu je třeba na základě předložených listin zamítnout, vždy nařídí jednání. Z hlediska skutkového stavu se soud v řízení o soudním prodeji zástavy zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej se navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti, například promlčení zástavního práva, zánik zajištěné pohledávky a další, nejsou pro rozhodnutí o žalobě právně významné. Uvedené skutečnosti nemusí být za řízení prokázány. Postačuje, jestliže budou soudu předloženy takové listiny, které jsou způsobilé rozhodné skutečnosti doložit. Soudy tedy žalobě vyhoví nejen tehdy, jestliže zástavní věřitel rozhodné skutečnosti prokázal, ale i v případě, že se na základě předložených listin jeví aspoň jako pravděpodobné. Požadavek ustanovení § 200z odst. 1 občanského soudního řádu, spočívající v doložení zajištěné pohledávky, nespočívá jen v tom, že zástavní věřitel prokáže nebo alespoň osvědčí, že mu vznikla vůči dlužníku ze smlouvy nebo na základě jiné právní skutečnosti pohledávka zajištěná zástavním právem. Zajištěnou pohledávku lze pokládat za doloženou jen tehdy, bude-li rovněž alespoň osvědčena výše vzniklé pohledávky a její příslušenství. Žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy pak lze považovat - jak je zřejmé z ustanovení § 79 odst. 1 a § 200y odst. 1 občanského soudního řádu - za úplnou a výrok usnesení soudu je z materiálního hlediska vykonatelný - jak je nepochybné z ustanovení § 261a odst. 4 občanského soudního řádu - pouze v případě, že obsahují údaj o výši zástavním právem zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.29 O žalobě na nařízení prodeje zástavy soud vždy rozhodne usnesením. Proti tomuto usnesení je přípustné odvolání. Usnesení o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem,

29

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 623/2007, ze dne 18.3.2008

27

kterým nabylo právní moci. Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Zástavní věřitel, který se chce domoci uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, proto musí podat u soudu další návrh, a to návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Na základě pravomocného a vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze po podání návrhu zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy soudem nebo nařídit exekuci soudním exekutorem, ke kterému však musí směřovat až podaný návrh na nařízení exekuce. Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze ve prospěch pohledávky zajištěné zástavním právem provést – v závislosti na tom, co je zástavou – prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí, prodejem podniku, přikázáním peněžité pohledávky a postižením jiných majetkových práv. Proti vymáhané pohledávce zajištěné zástavním právem lze po nařízení výkonu rozhodnutí namítat vše, co nebylo možné uplatňovat v řízení o soudním prodeji zástavy. Bude-li po nařízení výkonu rozhodnutí zjištěno, že zástavní právo zajišťující vymáhanou pohledávku zaniklo, soud výkon rozhodnutí zastaví. Namítne-li povinný důvodně námitku promlčení zástavního práva, soud výkon rozhodnutí zastaví. Každý, kdo se domnívá, že má k zástavě právo, které nepřipouští, aby se z výtěžku zpeněžení zástavy uspokojil vymáhající zástavní věřitel, se může po nařízení výkonu rozhodnutí domáhat, aby zástava byla z výkonu rozhodnutí vyloučena. Zvláštní právní předpisy neumožňují soudní prodej zástavy v případě, jestliže takové zpeněžení zástavy buď výslovně zakazují, nebo stanoví-li jako možný jen jiný způsob zpeněžení zástavy než její prodej soudem. Soudní prodej zástavy není možný například tehdy, jsou-li zástavou cenné papíry, tj. akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy30, je-li zástavou obchodní podíl31 nebo jdeli o zástavu, k níž vzniklo celní zástavní právo32 .

30 31

32

§ 44 a § 44a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech § 117a obchodního zákoníku § 305 odst. 5 a § 313 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon

28

Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí upravuje občanský soudní řád v ustanoveních § 323 a následujících. Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení. V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi, které vykonavatel soudu sepíše. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí soud doručí povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány. Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného. Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána do úschovy nebo skladování, osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned poté, co byly sepsány. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou, pokud není cena stanovena úředně nebo uveřejněn kurs kótovaného investičního nástroje, nebo uveřejněna hodnota cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování. Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po zjištění ceny sepsaných věcí podle soud zajistí, aby zvlášť významné kulturní předměty byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za rozhodnou cenu. Finanční kolaterál podle zvláštního právního předpisu nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí. Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li občanský soudní řád jinak. Soud oznámí dražební rok dražební vyhláškou, kterou doručí povinnému, manželu povinného, oprávněnému, a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební vyhláška uveřejní způsobem v místě obvyklým. Dražební vyhláška není soudním rozhodnutím. V dražební vyhlášce soud uvede čas a místo dražby, označení dražených věcí, zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí, rozhodnou cenu věci anebo souboru 29

věcí, výši nejnižšího podání, zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení. Nezbytnou náležitostí dražební vyhlášky je také upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, a jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství, a pokud je prokáží příslušnými listinami. Nutné je rovněž poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží. Dražbu může provést i vykonavatel, který o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit. Nejnižší podání v dražbě činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů. Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne, nedohodnou-li se tito dražitelé jinak, soud losem, komu má příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti. Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další závady váznoucí na věci. Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných a včas přihlášených věřitelů. Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele, zastavena, nebo zadržena soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, se postupuje podle pořadí. U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek, se postupuje přiměřeně podle § 337d občanského soudního řádu. Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na řízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky anebo přihláška 30

dalšího oprávněného či dalšího věřitele. Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis. Prodej nemovitostí je v občanském soudním řádu upraven ustanoveními § 335 a následujících. Podobně jako u věcí movitých probíhá ve 4 fázích – nařízení prodeje, odhad ceny nemovitostí a závad s nimi spojených, dražba a rozvrh výtěžku. Jednotlivé fáze jsou od sebe odděleny rozhodnutím, které vydává soud a které je pro další fázi závazné. Prodávané nemovitosti jsou vlastnictvím dlužníků, kteří nesplnili svou povinnost zaplatit dluh většího rozsahu uloženou jim vykonatelným rozhodnutím. V takovém případě soud nařídí výkon rozhodnutí prodejem věřitelem označených nemovitostí. Poté soud ustanoví znalce k ocenění nemovitostí a rozhodne, jaká je výsledná cena. Současně rozhodne, které závady (nájemní práva, věcná břemena apod.) prodejem v dražbě nezaniknou, ostatní závady zanikají po právní moci rozvrhu výtěžku. Určená cena je základem pro stanovení nejnižšího podání a dražební jistoty. Poté soud nařídí dražbu. Učiní tak dražební vyhláškou, kterou vyvěsí mimo jiné na úřední desce soudu a úředních deskách katastrálního úřadu a dotčených obcí, kde dlužník bydlí a kde je nemovitost. V dražební vyhlášce soud určí datum a místo konání dražby, stanoví nejnižší podání (vyvolávací cenu) a výši jistoty, kterou je třeba před dražbou u soudu složit (podmínka účasti). Současně soud vyzve dlužníkovy věřitele k přihlášení svých pohledávek, poskytne další výzvy a poučení, jak mají osoby dotčené dražbou postupovat. Po provedené dražbě a udělení příklepu vydražiteli může vydražitel nemovitost převzít. Soud mu současně určí lhůtu k zaplacení nejvyššího podání. V případě, že vydražitel nezaplatí včas, koná se na jeho náklady nová dražba bez jeho účasti. Nová dražba se na návrh věřitele – oprávněného koná i tehdy, pokud při první dražbě o nemovitosti nikdo neprojevil zájem. Nejnižší podání se při opakované dražbě sníží. Po udělení příklepu a zaplacení nejvyššího podání následuje rozvrhové jednání, při kterém soud podle zákonných pravidel určí, jakou část z výtěžku dražby dostanou jednotliví přihlášení věřitelé. Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti. Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla 31

poskytnuta vydražiteli náhrada. Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují. Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad. Jak již bylo uvedeno výše, výkon rozhodnutí prodejem zástavy může provést na základě rozhodnutí soudu soudní exekutor. Exekutor je státem pověřená fyzická osoba provádějící nucený výkon exekučních titulů za úplatu. Při výkonu má postavení veřejného činitele. Samosprávným orgánem exekutorů je Exekutorská komora ČR. Státní dohled vykonává ministerstvo spravedlnosti, jehož ministr exekutory jmenuje a odvolává. Soudní exekutor postupuje ve své činnosti podle exekučního řádu.33 Způsoby provádění exekuce v exekučním řádu jsou v základu shodné s občanským soudním řádem. Soudní exekutor může použít tyto způsoby exekuce: exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, exekuce přikázáním pohledávky (jde zejména o bankovní účty, obchodní podíly, patenty a licence), exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí (včetně prodeje zástav), exekuce prodejem podniku, exekuce vyklizením, exekuce odebráním věci, exekuce rozdělením společné věci, exekuce provedením prací a výkonů. Z výše uvedených osmi způsobů exekuce se první čtyři používají pro vymáhání peněžitých pohledávek a další čtyři pro vymáhání práv na nepeněžitá plnění. Po podání návrhu na nařízení exekuce je druhou fází rozhodování o nařízení exekuce samotné. Největšími výhodami úpravy v exekučním řádu oproti občanskému soudnímu řádu je zavedení 15 denní lhůty pro nařízení exekuce - lhůty stanovené soudům pro rozhodování povedou k rychlejšímu vydávání rozhodnutí a tím i k efektivní ochraně subjektivních práv. Důležitá je skutečnost, že soud neuvádí, jakým způsobem bude exekuce provedena. Exekutor není nařízením exekuce omezen ve výběru způsobů provedení exekuce. Proto je možné, aby najednou jednotlivými exekučními příkazy postihnul veškerý majetek povinného. V exekučním řádu se uplatňuje tzv. generální inhibitorium na majetek povinného. To znamená, že po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto 33

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád

32

povinnost, je neplatný. V exekučním řádu jsou odvolací důvody omezeny pouze na namítání skutečností rozhodných pro nařízení exekuce. Samotné exekuční řízení se zahajuje na návrh. O návrhu musí věcně příslušný soud rozhodnout ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od jeho předložení. Návrh musí podat oprávněný a může jej podat buď přímo exekutorovi nebo příslušnému exekučnímu soudu s určením exekutora, který má exekuci provést. Oprávněný může rovněž využít možnost, aby pro něj návrh na provedení exekuce sepsal přímo exekutor na základě listin předložených oprávněným. Exekutoři jsou oprávněni provádět exekuce po celém území České republiky.

4.2. Prodej zástavy ve veřejné dražbě

Problematiku veřejných dražeb upravuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Veřejná dražba je veřejné jednání, organizované dražebníkem za účelem přechodu vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která učiní nejvyšší nabídku. Veřejná dražba může být buď dobrovolná (na návrh vlastníka) nebo nedobrovolná (na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je právně doložena). Zákon o veřejných upravuje mimo jiné povinnosti a výši odměny dražebníka, náležitosti dražební vyhlášky, odhad ceny předmětu dražby, průběh dražby, nabytí vlastnictví, věcná břemena, předkupní právo atd. Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím

nálezem34

nebo

doložena

vykonatelným

notářským

zápisem

nebo

vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním

34

zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

33

právním předpisem35, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.36 Dražebním věřitelem dle tohoto zákona je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti37. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu. Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby. Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník; nikdo nesmí dražit za ně. Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy nebo jde-li o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel. Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu nedobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně. Uzavírá-li smlouvu o provedení dražby s dražebníkem společně více navrhovatelů, kteří nejsou spoluvlastníky předmětu dražby, musí být přílohou této smlouvy smlouva upravující jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků. Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.

35

§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb. § 78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 36 37

§ 36 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách § 24 zákona o správě daní

34

Je-li předmětem dražby nemovitost, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zašle dražebník současně s výše uvedenými oznámeními i oznámení o dražbě příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky o podaném návrhu na provedení nedobrovolné dražby. Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům. Oznámení o dražbě musí obsahovat označení dražebníka, navrhovatele dražby a předmětu dražby a dále i důvod, pro který je navrhováno provedení dražby. Je-li zástavci doručeno oznámení o dražbě, jsou neplatné právní úkony učiněné zástavcem, jimiž by po doručení takového upozornění předmět dražby zcizil, zatížil, uzavřel nájemní smlouvu nebo jimiž by vznikly vůči předmětu dražby nové závazky snižující jeho hodnotu nebo omezující možnost nakládat s předmětem dražby; to neplatí, nebyl-li předmět dražby vydražen nebo byla-li dražba zmařena a nekoná se opakovaná dražba, upustil-li dražebník od dražby nebo byla-li dražba neplatná. Uvedená omezení se vztahují obdobně též na právní úkony zástavního dlužníka. Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede, že se jedná o dražbu nedobrovolnou, a jde-li o opakovanou dražbu, i tuto skutečnost. Dále označení dražebníka, navrhovatele, vlastníka předmětu dražby, dlužníka, popřípadě zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby. Místo, datum a čas zahájení dražby, označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství. Ve vyhlášce musí být rovněž uvedena práva a závazky na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu, a je-li předmětem dražby kulturní památka, i tuto skutečnost. Dražebník musí uvést rovněž nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit. Požaduje-li dražebník složení dražební jistoty, uvádí způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení. Nezbytnou náležitostí dražební vyhlášky je dále datum a čas konání prohlídky předmětu dražby, u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky. Patří sem i upozornění, že osoby, které mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinny doložit dražebníkovi své právo stanoveným způsobem, výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, jakož i podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli. Dražebník je povinen upozornit dražební věřitele, 35

že mohou u dražebníka přihlásit stanoveným způsobem své pohledávky a účastníky dražby o lhůtě k úhradě ceny dosažené vydražením a o případných následcích neuhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě. Tyto a další informace jsou dané zákonem. Dražební vyhlášku uveřejní dražebník způsobem vzhledem k předmětu dražby v místě obvyklým nejméně 15 dnů před zahájením dražby, není-li dále stanoveno jinak. Je-li předmětem dražby nemovitost, nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100.000,Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku vždy též na centrální adrese, a to nejméně 60 dnů před konáním dražby. Ve stejné lhůtě doručí dražebník dražební vyhlášku i tomu obecnímu úřadu a úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se má dražba konat, s žádostí o její uveřejnění na úřední desce. Na úřední desce lze uveřejnit i jen místo a čas konání dražby, označení předmětu dražby, uvedení nejnižšího podání, výši minimálního příhozu a odhadnutou nebo zjištěnou cenu, je-li uveden též údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky. Pro předměty dražby podléhající zkáze je dražebník oprávněn lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky přiměřeně zkrátit. Dražební vyhlášku dražebník zasílá dražebním věřitelům, vlastníkovi, zástavci, dlužníkovi, osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí nebo v listinách osvědčujících vlastnictví předmětu dražby nezbytných k nakládání s ním, správci daně příslušnému podle místa trvalého pobytu dlužníka, je-li dlužník fyzickou osobou, nebo sídla dlužníka, je-li dlužník právnickou osobou; není-li možné zjistit místo trvalého pobytu nebo sídlo dlužníka, zašle se dražební vyhláška správci daně příslušnému v době vzniku zástavního práva. Jde-li o nemovitost, též správci daně, v jehož obvodu se nemovitost nachází, jde-li o majetek právnické osoby, jejímž zakladatelem, zřizovatelem, společníkem nebo členem je stát, též orgánu státu vykonávajícímu práva zakladatele, zřizovatele, společníka nebo člena této právnické osoby. Vyhláška se zasílá rovněž České správě sociálního zabezpečení, Všeobecné zdravotní pojišťovně; pokud Všeobecná zdravotní pojišťovna nebude příslušnou zdravotní pojišťovnou, zašle dražební vyhlášku příslušné zdravotní pojišťovně. Dražební vyhlášku spolu se všemi jejími dodatky je dražebník povinen před zahájením dražby vyvěsit ve veřejně přístupné části objektu, v němž se dražba koná. Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise. 36

Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě. Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny. Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými. Náklady veřejných dražeb jsou odměna dražebníka a náklady účelně vynaložené dražebníkem na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby. Mezi náklady patří i přiměřené náklady na zabezpečení informovanosti o dražbě a náklady na uveřejnění dražební vyhlášky, jakož i náklady vynaložené dražebníkem na zvýšení jeho pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu, pokud s ohledem na hodnotu dražené věci bylo nutno sjednat zvýšení pojistného dražebníka o více než deset procent původního pojistného. Náklady veřejné dražby jsou hrazeny až z jejího výtěžku. K doplnění této problematiky je třeba zmínit veřejné dražby, které pořádají finanční a celní úřady podle zákona o správě daní. Správce daně provádí vymáhání daňového nedoplatku a jeho příslušenství, u něhož je daňový dlužník evidován, daňovou exekucí.38 Daňová exekuce se, mimo jiné, provádí vydáním exekučního příkazu na prodej věcí movitých nebo nemovitostí. Pro výkon daňové exekuce se přiměřeně použije občanský soudní řád. Zákon o správě daní a poplatků správci daně umožňuje požádat o provedení exekuce soud nebo soudního exekutora.

38

§ 73 a následující zákona o správě daní

37

4.3. Realizace zástavního práva dle zákona o cenných papírech

Ustanovením § 44 zákona o cenných papírech je stanoveno, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Zástavní věřitel také může uplatnit právo na plnění ze zastaveného cenného papíru podle § 43 odst. 5 zákona o cenných papírech.39 O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce. Obchodník s cennými papíry prodává zastavený cenný papír svým jménem na účet zástavce na regulovaném trhu, jedná-li se o kótovaný cenný papír, nebo zástavní věřitel ve veřejné dražbě, jedná-li se o cenný papír, který není registrovaný. Výnos z prodeje cenného papíru snížený o náklady spojené s jeho prodejem a obvyklou odměnu vydá obchodník s cennými papíry zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem prodeje cenný papír opatřený zástavním rubopisem, vyznačí na tomto cenném papíru rubopis znějící na kupujícího po škrtnutí zástavního rubopisu zástavním věřitelem za vlastníka obchodník s cennými papíry.

4.4. Realizace zástavního práva k obchodnímu podílu

Zastavení obchodního podílu, jakožto předmětu zástavního práva, je upraveno ustanovením § 117a obchodního zákoníku a následujících. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu. Podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny. Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, je vyžadován souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu 39

Zástavní věřitel není oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným cenným papírem, pokud tento

zákon nebo zvláštní právní předpis anebo smlouva nestanoví jinak. Vznikne-li ze zastaveného cenného papíru právo na plnění, je emitent povinen plnit zástavnímu věřiteli. Zástavní věřitel započte obdržené plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem, pokud smlouva nestanoví jinak.

38

zástavní právo nevznikne. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva k obchodnímu podílu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis uvedeného práva do obchodního rejstříku, případně jeho výmaz, je oprávněn podat zástavní věřitel nebo zástavce. K návrhu se přikládá zástavní smlouva nebo listiny potvrzující zánik zástavního práva a doklad o souhlasu valné hromady, je-li potřebný, nestanoví-li obchodní zákon jinak. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo, umožňuje-li to zvláštní právní předpis, ve veřejné dražbě. Zástavní věřitel vydá bez zbytečného odkladu dlužníku výtěžek prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů. Převodem obchodního podílu zástavní právo k němu zaniká. Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikne nárok na základě účasti ve společnosti po splatnosti zajištěné pohledávky, náležejí do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli, a započítávají se na zajištěnou pohledávku. Jestliže se nepodaří zastavený obchodní podíl prodat, je zástavní věřitel oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. Zástavní věřitel může vykonávat práva spojená s obchodním podílem od okamžiku neúspěšného pokusu o prodej. Zástavní věřitel se může se zástavcem dohodnout, že přijme jeho obchodní podíl na úhradu dluhu smlouvou40. Ve smlouvě musí být uvedeno, že se obchodní podíl převádí na úhradu dluhu, včetně jeho důvodu a výše. K převodu obchodního podílu na úhradu dluhu se nevyžaduje souhlas valné hromady. Převodem obchodního podílu na zástavního věřitele zástavní právo zaniká. Pro účely převodu na úhradu dluhu však musí být hodnota podílu stanovena znalcem jmenovaným soudem na návrh zástavního věřitele. Zástavní věřitel je povinen vyplatit bez zbytečného odkladu po převodu zástavci částku, o niž převyšuje takto stanovená hodnota dlužnou pohledávku s příslušenstvím včetně nákladů znaleckého posudku.

40

§ 115 obchodního zákoníku

39

Není-li stanoveno jinak, použijí se pro zástavní právo k obchodnímu podílu obecná ustanovení občanského a obchodního zákoníku o zástavním právu k movitým věcem. Změna osoby společníka se zapisuje do seznamu společníků a do obchodního rejstříku. Společnost je povinna zapsat změnu v osobě společníka do seznamu společníků, jakmile je jí tato změna prokázána.

5. Zástavní právo a insolvenční řízení

Insolvenční zákon41 nahradil dosavadní právní úpravu úpadkového práva obsaženou v zákonu č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání (konkurzní zákon). Zrušen však konkurzní zákon nebyl, neboť konkurzní řízení, která již byla podle tohoto zákona zahájena, budou podle něj nadále vedena i ukončena. V rámci insolvenčního řízení se zpeněžují movité i nemovité věci dlužníka, které jsou zároveň předmětem zástavního práva. V tomto případě platí, že zajištění věřitelé jsou uspokojováni odděleně od věřitelů nezajištěných, a to ze sta procent výtěžku předmětu zajištění. Z tohoto výtěžku se odečítá odměna insolvenčního správce a náklady spojené se správou a zpeněžením předmětu zajištění. Zde došlo k výraznému posílení postavení zajištěného věřitele oproti právní úpravě v zákoně o konkurzu a vyrovnání. Podle staré právní úpravy zajištěný věřitel (např. věřitel, jehož pohledávka byla zajištěna zástavním právem zatěžujícím majetek úpadce) byl uspokojen z výtěžku prodeje zástavy jen ve výši 70 %. Insolvenční zákon rozlišuje tři základní způsoby zpeněžení dlužníkova majetku: veřejnou dražbu, prodej movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu a prodej majetku mimo dražbu. O konkrétním způsobu zpeněžení rozhoduje se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. V případě veřejné dražby schvaluje věřitelský výbor i smlouvu o provedení dražby. Prodej mimo dražbu podléhá kromě schválení věřitelského výboru navíc i schválení soudu. V případě podnikatelů je možné zpeněžit nemovitost i v rámci převodu celého nebo části podniku dlužníka. K převodu podniku nebo jeho části je opět nutný souhlas věřitelského výboru a soudu.

41

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

40

Věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak.42 Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.43 Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění.44 Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou. Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.45 Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením, zapsáno ve veřejném či 42

§ 165 insolvenčního zákona § 166 insolvenčního zákona 44 § 167 insolvenčního zákona 45 § 293 insolvenčního zákona 43

41

neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, oznámí insolvenční správce zánik zajištění orgánu nebo osobě, která tento seznam vede.46 Došlo-li v konkursu k rozvrhu výtěžku zpeněžení zástavy, nemůže se nároku na vyplacení části výtěžku zpeněžení, odpovídající jeho zajištění, úspěšně domáhat ten zástavní věřitel, který do konkursu svou pohledávku nepřihlásil, nebo u ní neuplatnil právo na oddělené uspokojení.47

6. Zánik zástavního práva

Realizace zástavního práva, jak byla popsána výše, má za následek zánik zástavního práva. Pro úplnost je nutno uvést ještě způsoby zániku zástavního práva, jak jsou uvedeny v ustanovení § 170 odst. 1 občanského zákoníku. Zástavní právo může zpravidla zaniknout při současném zániku zajištěné pohledávky. Zánikem zajištěné pohledávky zaniká zástavní právo, neboť se jedná o akcesorický právní vztah odvozený od hlavního závazku, tj. pohledávky zajištěné zástavním právem. Nejčastěji k tomu dochází splněním, započtením, dohodou stran, následnou nemožností plnění a dalšími způsoby zániku závazků. Patří sem i možnost splynutí věřitele a dlužníka ze závazkového právního vztahu v jednu osobu. Zástavní právo však může také zaniknout při současném trvání zajištěné pohledávky. Důvodem zániku zástavního práva může být v tomto případě zánik zástavy, případně pokud se zástavní věřitel vzdá zástavního práva jednostranným právním úkonem. Zástavní právo může zaniknout rovněž uplynutím doby, na niž bylo zřízeno. Zástavní dlužník nebo zástavce mohou dosáhnout zániku zástavního práva tím, že zástavnímu věřiteli složí obvyklou cenu zástavy. 46

§ 299 insolvenčního zákona

47

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 2782/2008, ze dne 18.12.2008

42

Zánik zástavního práva je upraven i v dalších právních předpisech. Zástavní právo zřízené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým okresní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. Zástavní právo zřízené rozhodnutím správce daně zaniká rovněž právní mocí rozhodnutí, kterým správce daně zástavní právo ruší. Celní zástavní právo48 zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši. Zástavní právo k obchodnímu podílu nebo akcii zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jestliže dochází ke změně právní formy na veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost nebo družstvo.49 Důležitou ochranu zástavního věřitele skýtá ustanovení § 170 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Na základě toho lze dosáhnout uspokojení promlčené pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Obdobná ustanovení o tom, že promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká, najdeme i v dalších právních předpisech.50 Promlčením se rozumí oslabení možnosti právo vykonat - resp. uplatnit před soudem. Nejedná o zánik práva. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v zákonem stanovených lhůtách. K promlčení (na rozdíl od prekluze, kdy právo zaniká, nemůže být uplatněno a pokud je z tohoto práva plněno, dochází k bezdůvodnému obohacení) soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li tak se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Pokud tedy dlužník plní dobrovolně po uplynutí promlčecí lhůty, pak se nejedná o plnění bez právního důvodu - vše je tedy v souladu s právem a dlužník nemá nárok na vrácení takového plnění, ani kdyby se snažil námitku promlčení uplatnit po tomto plnění. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Zvláštní pravidlo platí pro zástavní práva, která se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

48

§ 305 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon § 43 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev 50 § 70 odst. 4 zákona o správě daní: „Je-li daňový nedoplatek zajištěn na movitých věcech, nemůže se zástavní právo promlčet, má-li věřitel zástavu v držení“. § 70 odst. 5 zákona o správě daní: „Je-li daňový nedoplatek zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do třiceti let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. 49

43

„Zástavní právo se nemůže promlčet dříve, dokud marně neuplyne promlčecí doba u zajištěné pohledávky. Není přitom významné, zda se promlčení zajištěné pohledávky řídí obecnou promlčecí dobou nebo zda nastala taková právní skutečnost, která měla za následek její "prodloužení"; z pohledu ustanovení § 100 odst. 2 věty třetí občanského zákoníku je rozhodné pouze to, kdy se - podle příslušné hmotněprávní úpravy - promlčuje věřitelova pohledávka za (osobním) dlužníkem, zajištěná zástavním právem, i kdyby jeho předmětem byl majetek jiné osoby než dlužníka této pohledávky“.51

7. Výhody a úskalí při realizaci zástavního práva

Zástavní právo tvoří jeden z nejspolehlivějších nástrojů zajištění závazků. Je právem absolutním, které zabezpečuje zástavnímu věřiteli ochranu proti každému, kdo by jej ve výkonu tohoto práva neoprávněně ohrožoval nebo zkracoval. Zástavní právo má věcnou povahu – zatěžuje věc, velmi často nemovitost. Zástavní věřitel má v takovém majetku záruku, že jeho pohledávka bude uspokojena z výtěžku zpeněžení zástavy v případě, že dluh, který pohledávce odpovídá, nebude včas splněn. Ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil. Otázkou zůstává, zda dlužník, který není schopen plnit své závazky, bude schopen toto zajištění doplnit. V řízení o soudním prodeji zástavy podle občanského soudního řádu má zástavní věřitel možnost poměrně jednoduchým postupem zpeněžit zástavu a uspokojit tak svou pohledávku. Systematicky je soudní prodej zástavy v rámci občanského soudního řádu řazen mezi nesporná řízení. Zástavnímu věřiteli umožňuje v daném řízení i bez exekučního titulu navrhnout soudu, aby zpeněžil zástavu. Exekučním titulem je v tomto řízení usnesení o nařízení prodeje zástavy. Poté, kdy je toto usnesení vykonatelné, lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutím prodejem zástavy.

51

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 888/2007, ze dne 15.2.2008

44

Další výhoda uplatněného zástavního práva, zejména k nemovitosti, spočívá v předpokladu, že zástavní věřitel bude při případném nuceném prodeji zastavené nemovitosti uspokojen z výtěžku zástavy přednostně před ostatními věřiteli. Jak bylo popsáno výše, tento princip se uplatňuje při realizaci zástavního práva za podmínek stanovených zákonem v rámci rozvrhu rozdělované podstaty. Z hlediska vzniku zástavního práva se jeví jako značně problematická skutečnost, že nemovitost, jako předmět zástavního práva může být zastavena více zástavními právy, přičemž součet zajištěných pohledávek může až několikrát převyšovat hodnotu zastavené nemovitosti. Z uvedeného je zřejmé, že při nuceném prodeji takové zástavy nemohou být zástavní věřitelé uspokojeni v plné výši. V zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je zakotvena právní úprava zástavního práva k silničním motorovým vozidlům. Při jeho uplatňování se postupuje podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o zástavním právu k věcem movitým. Jak vyplývá z ustanovení § 9 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, žádost o zapsání zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu a přípojnému vozidlu podává vlastník silničního vozidla nebo zástavní věřitel se souhlasem vlastníka. Žádost musí být doložena smlouvou nebo rozhodnutím o zřízení zástavního práva k silničnímu motorovému vozidlu. Zápis zástavního práva provede okresní úřad do technického průkazu silničního motorového vozidla, přičemž současně zaeviduje zástavní právo do registru silničních vozidel. Na základě této právní úpravy je značně problematický pro vznik zástavního práva požadavek jeho zápisu do technického průkazu vozidla v případě, že o vzniku zástavního práva rozhodne soud nebo správní orgán, a držitel technického průkazu je nekontaktní. Okresní úřady totiž vznik zástavního práva do registru silničních vozidel bez předložení technického průkazu k vozidlu neprovedou.

45

Závěr Jak jsem uvedl v anotaci této bakalářské práce - zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Toto ustanovení § 152 občanského zákoníku plně vystihuje účel a funkce zástavního práva. To znamená jeho funkci zajišťovací a následně funkci uhrazovací, které je dosaženo zpeněžením zástavy. Právě uhrazovací funkce zástavního práva se stala tématem této bakalářské práce. Uvedenou problematiku popisuji z hlediska současné právní úpravy, tak jak je zakotvena v českém právním řádu. V úvodu bakalářské práce jsem se zaměřil na podání charakteristiky zástavního práva, jakožto nejčastějšího zajišťovacího prostředku. V další kapitole popisuji postavení subjektů zástavního práva - zástavního věřitele, zástavce, obligačního a zástavní dlužníka. Zabývám se rovněž případy, kdy dochází ke změně těchto subjektů na základě postoupení pohledávky, převzetí dluhu a přistoupení k závazku. V další části bakalářské práce se stručně zabývám otázkou předmětu zástavního práva – tedy co může být zástavou a jaké pohledávky mohou být zástavním právem zajištěny. Poměrně značnou část věnuji otázkám vzniku zástavního práva, včetně jeho předpokladů. Z hlediska vzniku popisuji zástavní právo ze zákona, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, jakož i ze smlouvy. Domnívám se, že této fázi vzniku zástavního práva je nutno věnovat zvýšenou pozornost, neboť uplatněním zástavního práva je významným způsobem vstupováno do majetkových poměrů dotčených subjektů. Na výše uvedenou problematiku navazují otázky práv a povinností ze zástavního práva, která jsou upravena občanský zákoníkem, a lze je rozdělit na práva a povinnosti před splatností pohledávky a po její splatnosti. V další části bakalářské práce podávám krátký výklad o problematice podzástavního práva, které na právní úpravu zástavního práva navazuje. Dále se již zabývám hlavním tématem bakalářské práce, tedy samotnou realizací zástavního práva. Konkrétně popisuji právní úpravu zpeněžení zástavy jejím soudním prodejem, prodej zástavy ve veřejné dražbě, realizaci zástavního podle zákona o cenných papírech a realizaci zástavního práva k obchodnímu podílu. 46

V závěru se krátce věnuji vztahu zástavního práva a insolvenčního řízení. V samostatné kapitole uvádím právní úpravu zániku zástavního práva. Na úplný závěr bakalářské práce jsem zařadil několik poznámek k výhodám zástavního práva, uvádím rovněž některá úskalí při realizaci zástavního práva, na které jsem při studiu dané problematiky narazil. Při studiu dané problematiky jsem si ověřil, že zástavní právo je kvalitním zajišťovacím prostředkem, který dává věřiteli záruku uspokojení vcelku bezproblémového uspokojení jeho pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Jako v každé lidské činnosti je však nutno k tomuto zajišťovacímu prostředku přistupovat obezřetně, ať už při uzavírání kvalitní smlouvy nebo při výběru vhodné zástavy. Jsem rovněž přesvědčen, že současná právní úprava zástavnímu věřiteli poskytuje dostatek možností, jak své právo při realizaci zástavního práva uplatnit.

47

Seznam použité literatury: doc. JUDr. Vladimír Plecitý, CSc., JUDr. Josef Vrabec, doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D., recenze: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc., Základy občanského práva. 4. Rozšířené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7380145-8. doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D. a kolektiv, recenze: prof. JUDr. Stanislava Černá, CSc., prof. JUDr. Jan Dědič, Základy obchodního práva. 2. Rozšířené vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7380-144-1. GIESE, Ernst; DUŠEK, Petr; PAYNE-KOUBOVÁ, Jana; DETSCHOVÁ, Lucie. Zajištění závazků v České republice. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179658-1. Otázky a odpovědi z praxe - měsíčník z oblasti účetnictví, daní a práva č. 3/2004, vydavatelství ASPI Publishing s.r.o. Použité právní předpisy, zdroj Sbírka zákonů České republiky dostupný z Portálu veřejné správy České republiky: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/699?docid=1985 Právní rádce, web dostupný z http://pravniradce.ihned.cz/c1-22286450-rizikauspokojeni-zastavniho-veritele-v-exekuci-prodejem-nemovitosti Právní rádce, web dostupný z http://pravniradce.ihned.cz/c1-20421940-zajisteniobchodnich-zavazkovych-vztahu Poznámky pod čarou v této bakalářské práci.

48