zprávy dilia podzim –2004
obsah Kontakty
2
Premiéry a uÏití dûl
divadlo
4
hudebnû-dramatická díla
8
literatura
10
rozhlas a televize
10
Rozhovor
13
Informujeme
20
Nabízíme
novû zastupované ãeské hry
32
novû zastupované zahraniãní hry – pfieloÏené
35
novû zastupované zahraniãní hry – v originále
43
zahraniãní literaturu
47
pronájem hudebních materiálÛ
49
Rejstfiík
51
1
kontakty DILIA, divadelní a literární agentura obãanské sdruÏení Krátkého 1 190 03 Praha 9 – Vysoãany
AGENTURA
a
d
JUDr. Jifií Srstka tel.: 283 893 603
agentáÏ PhDr. Alexander Jerie tel.: 266 199 861
sektretariát fieditele Eva Kraupnerová tel.: 283 893 603 fax: 283 893 599
agentáÏ a distribuce textÛ PhDr. Jana Klime‰ová tel.: 266 199 837
m
referenti pro tuzemsko tel.: 266 199 826 referenti pro zahraniãí tel.: 266 199 833
l
Mediální oddûlení vedoucí oddûlení Jifiina Koudeláková tel.: 266 199 816 tel.: 283 892 691 fax: 283 891 588
Divadelní oddûlení vedoucí oddûlení Vûra Zárubová tel.: 266 199 830 fax: 283 890 597
vedoucí oddûlení Mgr. LukበMatásek tel. a fax: 266 199 823
¤EDITEL
Ústfiedna: 283 891 587 Záznamník (24 hodin dennû): 283 893 603 Linka pro volání z mobilu: 606 614 658
AgentáÏní oddûlení
h
Literární oddûlení vedoucí oddûlení ak. mal. Berenika Ovãáãková tel. a fax: 283 890 598 Hudební oddûlení vedoucí oddûlení Mgr. Matûj Doãekal tel. a fax: 283 893 709
2
kontakty KOLEKTIVNÍ SPRÁVA AUTORSK¯CH PRÁV
EKONOMICKÉ ODDùLENÍ
PRÁVNÍ ODDùLENÍ
fieditelka kolektivní správy Mgr. Jitka Mekle‰ová tel.: 266 199 844 fax: 283 893 599
hlavní ekonom Anna Tichá tel.: 266 199 818
vedoucí oddûlení Mgr. Martin ·tencel tel.: 266 199 817
vedoucí honoráfiové úãtárny Václava Kaplanová tel.: 266 199 821
Podrobné ãlenûní jednotliv˘ch oddûlení vãetnû seznamu zamûstnancÛ a jejich kompetencí naleznete na www.dilia.cz E-mailové adresy zamûstnancÛ DILIA jsou ve formátu
[email protected] Na webové stránce WWW.DILIA.CZ naleznete kromû kontaktních údajÛ popisy ãinností jednotliv˘ch oddûlení, novinky, informace pro autory i uÏivatele, formuláfie ke staÏení, synopse her a mnoho dal‰ích dÛleÏit˘ch údajÛ.
Kudy k nám: Metrem B na stanici „Vysoãanská“, poté cca 3 min. smûrem za âSOB (platí pro oba v˘chody z metra). U stanice metra jsou zastávky mnoha autobusÛ a tramvají. V pfiízemí na‰í budovy se nachází restaurace LYRA, na budovû je velk˘ nápis DILIA. 3
premiéry a uÏití dûl divadlo ¤ÍJEN¤ Í J E N • 1. 10. 2004 Mûstské divadlo Brno – Hudební scéna Galt MacDermot – Gerome Ragni – James Rado: HAIR úprava a reÏie: Dodo Gombár, j.h. • 2. 10. 2004 Loutkové divadlo Radost – Brno – Divadlo Ofiechov Vlastimil Pe‰ka: JEPPE A PÁN BÒH V KRAËASECH – první provedení Tû‰ínské divadlo – âeská scéna Pavel Kohout: HRÁâ A JEHO ·TùSTÍ Západoãeské divadlo - Cheb Otfried Preussler: âARODùJÒV UâE≈ hudba: Milan Nytra, pfieklad literární pfiedlohy Radovan Charvát, podle dramatizace Martina Urbana a ·tûpána Chaloupky upravila Vûra Herajtová
V˘bûr z divadelních premiér námi zastupovan˘ch autorÛ. Vybrané premiéry nejsou kompletním pfiehledem. Zastupovaní autofii jsou zv˘raznûni.
·PATNù PLACENÁ PROCHÁZKA písnû F. Havlík a Pavel Horák Pidivadlo – Praha Karel Jaromír Erben – Karel Makonj: O DLOUHÉM, ·IROKÉM, BYSTROZRAKÉM (a taky Ka‰párkovi) Mûstské divadlo Zlín – Studio Z Tankred Dorst: FERNANDO KRAPP MI NAPSAL DOPIS pfieklad: Ondfiej âern˘ • 8. 10. 2004 Národní divadlo v Brnû – Mahenovo divadlo Agáta Christie: PAST NA MY·I pfieklad: Jaroslav Chuchvalec, hudba: Jan Mikulá‰ek Jihoãeské divadlo – âeské Budûjovice Jaroslav Bene‰: NA T¯ LOUCE ZELEN¯ reÏie: Dagmar Hlubková j.h. Divadlo Lampion – Kladno Vlasta Pospí‰ilová: PRINCEZNA S OZVùNOU
Divadlo J. K. Tyla – PlzeÀ – Komorní divadlo Jifií ·litr – Jifií Such˘ – Václav Morávek:
• 9. 10. 2004 Horácké divadlo – Jihlava – Velká scéna Tennessee Williams: TRAMVAJ DO STANICE TOUHA Divadlo F. X. ·aldy – Liberec Tennessee Williams: KOâKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ ST¤E·E Divadlo Na zábradlí – Praha – Eliadova knihovna Ellen Maddow: MALOVAN¯ HAD V NAMALOVANÉM K¤ESLE – ãeská premiéra scénické ãtení Mûstská divadla praÏská – Divadlo ABC – Praha Jerome Klapka Jerome – Franti‰ek Zborník: T¤I MUÎI VE âLUNU A PES – první provedení Na motivy knihy Tfii muÏi ve ãlunu o psu nemluvû s pouÏitím pfiekladu J. Z. Nováka, úprava Milan Schejbal a Katefiina Fixová ·vandovo divadlo na Smíchovû – Praha – Velk˘ sál Fernand Crommelynck: VÁ·E≈ JAKO LED
4
premiéry a uÏití dûl • 10. 10. 2004 Slezské divadlo – Opava Antonín Dvofiák: RUSALKA libreto: Jaroslav Kvapil Divadlo Miriam – Praha Paul Eluard: PERUTINKA – ãeská premiéra • 11. 10. 2004 Divadlo Kalich – Praha Diego Ruiz, Fiona Bettanini, Nicola Pistoia, Pino Ammendola: BEZ P¤EDSUDKÒ – ãeská premiéra pfieklad: Karina I. HavlÛ • 14. 10. 2004 Divadelní studio Marta – Brno Alexej Nikolajeviã Ostrovskij: V¯NOSNÉ MÍSTO pfieklad: Leo‰ Suchafiípa • 15. 10. 2004 Horácké divadlo – Jihlava – Malá scéna Vlastimil Pe‰ka: O PERNÍKOVÉ CHALOUPCE Moravské divadlo – Olomouc – Velké divadlo Johann Strauss: CIKÁNSK¯ BARON
pfieklad: Martin Dubovic, choreografie: Jifií Kyselák j.h., texty písní: Jifií Aplt Divadelní spoleãnost Petra Bezruãe – Ostrava Ben Elton: POPCORN – ãeská premiéra hudba: Karel Albrecht Divadlo Alfa – PlzeÀ Iva Pefiinová: KOUZELN¯ PRSTEN – první provedení • 16. 10. 2004 Naivní divadlo Liberec Vítek Pefiina: O ZTRACENÉM BLESKU V˘chodoãeské divadlo – Pardubice K. M. Walló: PRINCEZNA SE ZLATOU HVùZDOU NA âELE hudba: Petr Malásek Divadlo Na zábradlí – Praha Ernst Jandl: Z CIZOTY Mûstské divadlo Zlín – Velk˘ sál Ladislav StroupeÏnick˘: NA·I FURIANTI hudba: Jan Budafi
• 22. 10. 2004 Divadlo Ungelt – Praha Véronique Olmi: MATHILDA – ãeská premiéra pfieklad: Jaromír Janeãek • 23. 10. 2004 Horácké divadlo – Jihlava – Velká scéna Alan Ayckbourn: KDES BYL (A) DNES V NOCI pfieklad: J. Z. Novák Mûstské divadlo Brno – ãinoherní scéna Michail Jurjeviã Lermontov: MA·KARÁDA pfieklad: Emanuel Frynta Tû‰ínské divadlo – âeská scéna – âesk˘ Tû‰ín Sa‰a Lich˘: KOUZELNÁ LAMPA ALADINOVA úprava: Ladislav Slíva, hudba: Jaroslav Wykrentt Divadlo J. K. Tyla – PlzeÀ – Komorní divadlo David Williamson: URVI TO pfieklad: Pavel KrÛta, hudba: Zdenûk Zdenûk • 24. 10. 2004 Divadlo Minor – Praha Jan JirkÛ: CIRKUS HARAMPÁDÍM – první provedení 5
premiéry a uÏití dûl • 26. 10. 2004 Divadlo Tramtarie – Olomouc Ladislav Smoãek: PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO • 27. 10. 2004 âinoherní klub o.p.s. – Praha Carlo Goldoni: IMPRESÁRIO ZE SMYRNY pfieklad: Jaroslav Pokorn˘, reÏie: Ladislav Smoãek • 29. 10. 2004 Loutkové divadlo Radost – Brno Josef Karel Kompit: PRINCEZNA SYLVESTRIE ANEB ZÁPAS O NEVùSTU – první provedení úprava: Vlastimil Pe‰ka Divadlo v ¤eznické – Praha J. N. Nestroy: LIDOÎROUTI – obnovená premiéra pfieklad: Karel Kraus, hudba Pavel Blatn˘ • 31. 10. 2004 DISK – KALD – Praha Mircea Eliade: OKAMÎIK! – první provedení pfieklad: Jifií Na‰inec
Listopad L I S T O PA D • 4. 11. 2004 Divadlo Miriam – Petrklíã – Praha Eric–Emmanuel Schmitt: OSKAR A RÒÎOVÁ PANÍ – ãeská premiéra pfieklad: Michal LázÀovsk˘ • 5. 11. 2004 Mûstské divadlo v Mostû – Vrchlického divadlo v Lounech Anton Pavloviã âechov: NÁMLUVY, SVATBA A JINÉ KATASTROFY pfieklad: Alena Morávková, hudba: TomበAlferi • 6. 11. 2004 Divadlo ·umperk, s.r.o. Julius Zeyer: RADÚZ A MAHULENA hudba: Josef Suk • 7. 11. 2004 Slezské divadlo – Opava Carlo Goldoni: SLUHA DVOU PÁNÒ pfieklad: Jaroslav Pokorn˘
• 11. 11. 2004 DIK – Divadlo Konzervatofie – Praha – ÎIÎKOVSKÉ DIVADLO JC Beth Henleyová: ZLOâINY SRDCE pfieklad: Ivo T. HavlÛ • 13. 11. 2004 Západoãeské divadlo – Cheb Julian Garner: PROBOUZENÍ pfieklad: Lubo‰ Trávníãek Komorní scéna Aréna – Ostrava William Shakespeare: SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ pfieklad: Martin Hilsk˘, hudba: Pavel Helebrand V˘chodoãeské divadlo – Pardubice – Mûstské divadlo Kenneth Ludwig: CYRANO V BUFFALU – ãeská premiéra pfieklad: Alexander Jerie • 16. 11. 2004 Divadlo na Vinohradech – Praha William Shakespeare: MACBETH pfieklad: Otto Franti‰ek Babler
6
premiéry a uÏití dûl Pidivadlo – Praha Petra Bílková: BAR HONOLULU – první provedení reÏie: Iveta Du‰ková, hudba: Jifií ·litr, texty písní: Jifií Such˘ • 17. 11. 2004 Palác Blaník – Praha Willy Russell: POKREVNÍ BRAT¤I pfieklad: Adam Novák • 19. 11. 2004 Mûstské divadlo Mladá Boleslav William Shakespeare: VEâER T¤ÍKRÁLOV¯ pfieklad: E. A. Saudek, muzikálová variace Milan Pásek, hudba Zdenûk Hlávka, úprava Milan Klipec, choreografie Franti‰ek Pokorn˘ Mûstské divadlo v Mostû – Malá scéna Martin Koláfi: VODA NA KAFE • 20. 11. 2004 Divadlo J. K. Tyla – PlzeÀ – Velké divadlo Petr Iljiã âajkovskij: LOUSKÁâEK choreografie: Jifií Kyselák
• 25. 11. 2004 Státní opera Praha Petr Iljiã âajkovskij: PIKOVÁ DÁMA choreografie: Regina Hofmanová
• 27. 11. 2004 Divadlo ·umperk, s.r.o. Claude Confortés: ZEJÍCÍ RÁNA pfieklad: Jindfiich Vesel˘
Divadlo Pfiíbram Harald Mueller: TICHÁ NOC–SVATÁ NOC pfieklad a reÏie: Franti‰ek Mi‰ka
Mûstské divadlo Zlín – Velk˘ sál Tennessee Williams: SESTUP ORFEÒV pfieklad: Jifií Koláfi, úprava: Milan Luke‰
• 26. 11. 2004 Klicperovo divadlo – Hradec Králové – v podkroví Edward Albee: T¤I VELKÉ ÎENY pfieklad: ·imon Pellar
• 30. 11. 2004 Václav Hanzlíãek – PraÏská divadelní agentura – Praha Divadlo U HasiãÛ v Praze Olga Scheinpflugová: OKÉNKO
Mûstské divadlo v Mostû – Divadlo rozmanitostí Leo Spáãil – Josef Pehr: GULIVER V MA≈ÁSKOVù Moravské divadlo – Olomouc – Velké divadlo Wolfgang Amadeus Mozart: AMADEUS Libreto a choreografie: Robert Balogh, j.h.
Tato rubrika byla vytvofiena s pouÏitím údajÛ ze serveru www.divadlo.cz a za laskavé pomoci divadelního oddûlení DILIA.
7
premiéry a uÏití dûl hudebnû-dramatická díla ¤ÍJEN¤ Í J E N • 1. 10. Mûstské divadlo Brno – Hudební scéna Galt MacDermot: VLASY – premiéra Muzikál, libreto a zpûvní texty Gerome Raghi & James Rado, hudební nastudování Karel Cón, Igor Rusinko a Karel Albrecht • 2. 10. Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Divadlo Jifiího Myrona Carl Zeller: PTÁâNÍK – premiéra Opereta, libreto Moritz Wert a Ludwig Held, dirigent TomበHanák • 8. 10. MHF Moravsk˘ podzim – Janáãkovo divadlo Brno Soubor Národního divadla moravskoslezského Ostrava Leo‰ Janáãek: JEJÍ PASTORKY≈A Libreto skladatel podle dramatu Gabriely
V˘bûr ze scénick˘ch a koncertních provedení hudebnû-dramatick˘ch dûl, ke kter˘m DILIA poskytla notové materiály.
Preissové, dirigent Jan ·rubafi • 9. 10. Rudolfinum – Dvofiákova síÀ – Praha PraÏská komorní filharmonie – Cyklus pro rodiãe s dûtmi Bedfiich Smetana: PRODANÁ NEVùSTA – ukázky z opery Dirigent Jakub HrÛ‰a • 15. 10. Národní divadlo v Brnû – Janáãkovo divadlo Bedfiich Smetana: BRANIBO¤I V âECHÁCH – premiéra Opera na libreto Karla Sabiny, dirigent Jakub Klecker Moravské divadlo Olomouc Johann Strauss: CIKÁNSK¯ BARON – premiéra Opereta na libreto Ignáce Schmitzera podle námûtu Mórice Jókaie, dirigent Petr ·umník • 18. 10. Jihoãeské divadlo âeské Budûjovice – KD Metropol Jára Bene‰: NA T¯ LOUCE ZELEN¯
– premiéra Opereta, libreto Tobis, ·pilar, Mírovsk˘, Rohan, dirigent Martin Peschík • 22. 10. Severoãeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem Oskar Nedbal: Z POHÁDKY DO POHÁDKY – premiéra Taneãní báchorka na libreto Ladislava Nováka, dirigent Tvrtko Karloviã • 30. 10. Divadlo J. K. Tyla v Plzni – Velké divadlo Leo‰ Janáãek: P¤ÍBùHY LI·KY BYSTROU·KY – premiéra Opera, libreto skladatel podle Rudolfa Tûsnohlídka, dirigent Jan Zbavitel LISTOPAD L I S T O PA D • 6. 11. Mûstské divadlo Brno Franz Lehár: VESELÁ VDOVA – premiéra Opereta na libreto Victora Léona a Leo Steina, dirigent Caspar Richter
8
premiéry a uÏití dûl • 13. 11. Rudolfinum – Dvofiákova síÀ – Praha PraÏská komorní filharmonie – Cyklus pro rodiãe s dûtmi Antonín Dvofiák: JAKOBÍN – ukázky z opery Dirigent Zbynûk Müller • 19. 11. Národní divadlo v Brnû – Janáãkovo divadlo BALETNÍ VEâER NA HUDBU âESK¯CH SKLADATELÒ – 1. premiéra Bohuslav MartinÛ: Symfonie ã. 3. a 6. Dirigent Milan KaÀák • 25. 11. Divadlo na Fidlovaãce – Praha Burton Lane: DIVOTVORN¯ HRNEC – premiéra Muzikál, libreto E. Y. Harburg a Fred Saidy, zpûvní texty E. Y. Harburg Státní opera Praha Petr Iljiã âajkovskij: PIKOVÁ DÁMA – premiéra Opera na libreto Modesta âajkovského podle stejnojmenné Pu‰kinovy novely Dirigent Roman Kofman
• 26. a 27. 11. Prague Pocket Opera – Divadlo Komedie, Praha „2x MartinÛ“ Bohuslav MartinÛ: SLZY NOÎE – premiéra Opera, libreto Georges Ribemont-Dessaignes, ãesk˘ pfieklad Eva Bezdûková, dirigent Marko Ivanoviã Bohuslav MartinÛ: ARIADNA – premiéra Opera, libreto skladatel podle hry Georgie Neveux Le Voyagere de Thésée, ãesk˘ pfieklad Eva Bezdûková, dirigent Marko Ivanoviã PROSINEC PROSINEC • 3. 12. Jihoãeské divadlo âeské Budûjovice – KD Metropol Antonín Dvofiák: JAKOBÍN – premiéra Opera na libreto Marie âervinkové-Riegrové Dirigent Petr Chromãák • 5. 12. Slezské divadlo Opava Stanis∏av Moniuszko: HALKA – premiéra Opera, libreto Wlodzimierz Wolski, dirigent Jan Snítil
• 9. 12. Národní divadlo v Praze – Národní divadlo Petr Iljiã âajkovskij: LOUSKÁâEK – premiéra Balet inspirovan˘ pohádkou Charlese Dickense, dirigent Sergej Poluektov • 16. 12. Státní opera Praha Sergej Prokofjev: POPELKA – premiéra Balet podle pohádky Charlese Perraulta, dirigent Leo‰ Svárovsk˘ • 18. 12. âeská televize – Praha Záznam pfiedstavení z Mûstského divadla v Brnû „Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi“ Dirigent Jifií Petrdlík
Tato rubrika byla vytvofiena za laskavé pomoci hudebního oddûlení DILIA.
9
premiéry a uÏití dûl V˘bûr z vydan˘ch titulÛ námi zastupovan˘ch autorÛ ve tfietím ãtvrtletí 2004.
literatura
Franti‰ek Hrubín: KU¤ÁTKO A OBILÍ – Euromedia Group
âE·TÍ AUTO¤I
Ota Pavel: JAK ·EL TÁTA AFRIKOU – Wydawnictwo Literackie, Krakow
Jaroslav VodráÏka: SLOVENSKÉ ROZPRÁVKY, HÁDANKY A REâ≈OVANKY (ilustrace) – Mladé letá Vladislav Vanãura: ROZMARNÉ LÉTO – MaÈa
Karel âapek: KNIHA APOKRYFÛ – Humanitas, Bucharest ANTHOLOGIE DES POETISMUS (rÛzní autofii) – DVA, München P¤EKLADY
J. J. Duffack: BOSORKA ALÎBùTA – Na‰e vojsko
F.M. Dostojevskij: IDIOT – Euromedia Group pfieklad ver‰Û: Kamil Bednáfi
JOSEF LADA DùTEM – ukázka z díla Franti‰ka Hrubína – Albatros
Jonathan Swift: GULLIVEROVY CESTY – Albatros pfieklad: Aloys Skoumal
SPISY Jaroslava Seiferta (sv. 12) – 4 ãernobílé kresby Adolfa Hoffmeistera – Akropolis Ladislav Fuks: OBRAZ MARTINA BLASKOWITZE – Euromedia Group/Odeon J. ·. Kubín: KNIHA POHÁDEK – Euromedia Group
V˘bûr z rozhlasov˘ch a televizních premiér ãi repríz námi zastupovan˘ch autorÛ. Vybrané pofiady nejsou kompletním pfiehledem. Zastupovaní autofii jsou zv˘raznûni.
ZÁ¤Í
Ignát Herrmann: NEDùLNÍ POVÍDKY – Nakladatelství Lidové noviny
Vítûzslav Nezval: PANTOMIMA (grafická úprava: Karel Teige) – Akropolis
rozhlas a televize
Jakob Grimm, Wilhelm Grimm: POHÁDKY GRIMMÒ - Brio pfieklad: Jitka Fuãíková Lion Feuchtwanger: GOYA – KMa-Levné knihy pfieklad: Emanuel a Emanuela Tilschovi ZAHRANIâNÍ AUTO¤I Thomas Block: NEBESKÁ PAST – Alpress
• od 17. 9. do 28. 11. 2004 âeská televize - âT 1 CIRKUS HUMBERTO (12 dílÛ) – vyrobeno 1988 Seriál podle románu Eduarda Basse, napsal Otto Zelenka, spolupráce na scénáfii: Oldfiich Lipsk˘, kamera: Andrej Barla, reÏie: Franti‰ek Filip • od 19. 9. do 14. 11. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Umberto Eco: JMÉNO RÒÎE – natoãeno 2002 Dramatick˘ seriál (9 dílÛ), pfieloÏil Zdenûk Fr˘bort, dramatizace Michal LázÀovsk˘, reÏie: Ivan Chrz
Tato rubrika byla vytvofiena za laskavé pomoci literárního oddûlení DILIA.
10
premiéry a uÏití dûl ¤ÍJEN • od 1. 10. do 12. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Graham Greene: MOC A SLÁVA – premiéra Rozhlasová ãetba na pokraãování (12 dílÛ), pfieklad: Hana Îantovská, reÏie: Hana Kofránková • 1. 10. 2004 âeská televize – âT 2 ÎIVOT A DÍLO SKLADATELE FOLT¯NA – vyrobeno 1992 Televizní inscenace podle románu Karla âapka, scénáfi: Franti‰ek Pavlíãek, kamera: Petr Polák, reÏie: Pavel Há‰a • 2. 10. 2004 âeská televize – âT 1 PROKLETÍ RODU BASKERVILLÒ ANEB POZOR ZL¯ PES – premiéra Podle románu A.C. Doyla napsal Jifií JankÛ, záznam inscenace Divadelního sdruÏení CD 2002, divadelní reÏie: Petr Svojtka, kamera: V. Damborsk˘, televizní reÏie: Gustav Skála
• 2. 10. a 9. 10 2004 âesk˘ rozhlas 2 – Praha BRAT¤I LVÍ SRDCE – natoãeno 1991 Dvoudílná rozhlasová hra podle románu Astrid Lindgrenové, pfieklad: J. VaÀková, scénáfi: Jana Knitlová, reÏie: Karel Weinlich • 2. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Ingeborg Bachmann: CIKÁDY – natoãeno 2003 Rozhlasová hra, pfieklad Michaela Jacobsenová, reÏie: Hana Kofránková • 8. 10. 2004 âeská televize – âT 2 USMÍVEJ SE, LÁSKO MÁ – vyrobeno 1995 Televizní inscenace podle povídky Vladislava Vanãury, scénáfi: Franti‰ek Pavlíãek, kamera: A. NoÏiãka, reÏie: Jaroslav Dudek • 3. 10. 2004 âeská televize – âT 1 SPRAVEDLNOST PRO SELVINA – vyrobeno 1968 Televizní film na motivy povídky Karla âapka, scénáfi: Zdenûk Bláha a Jifií Weiss, kamera: Jan âufiík, reÏie: Jifií Weiss
• 3. 10., 10. 10. a 17. 10. 2004 âeská televize – âT 2 ALEXANDR DUMAS STAR·Í – vyrobeno 1970 Televizní trilogie Jaroslava Dietla podle románu André Mauroise, pfieklad: Jifií KonÛpek, kamera: A. Navara, reÏie: Jaroslav Dudek • od 9. 10 do 6. 11. 2004 âesk˘ rozhlas 2 – Praha ªudo Zúbek: DOKTOR JESENIUS (5 dílÛ) – natoãeno 1997 Dramatizace: ·árka Kosková, scénická hudba: Milo‰ ·tûdroÀ, reÏie: Zdenûk Kozák • 9. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Boris Vian: IMPOTENT – premiéra Rozhlasová ãetba povídky v pfiekladu Tomá‰e Kybala, reÏie: Dimitrij Dudík • 9. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Christopher Fry: VELICE HOJN¯ FÉNIX – natoãeno 1997 Pfieklad: Bfietislav Hodek, rozhlasová úprava a reÏie: Ivan Chrz 11
premiéry a uÏití dûl • 10. 10. 2004 âeská televize – âT 1 TAJNÉ SNY – premiéra – vyrobeno 2004 Televizní adaptace divadelní hry Bernarda Sladea „An Act of the Imagination“, kamera: Jifií Machánû, reÏie: Juraj Herz • 12. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Roland Schimmelpfennig: Nabídka a poptávka – premiéra – natoãeno 2004 Rozhlasová hra, pfieklad: Jarmila Hrube‰ová, reÏie: Dimitrij Dudík • 13. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Rio Preisner: KDYÎ MYSLÍM NA EVROPU – premiéra Esej ãeského germanisty a literárního vûdce, reÏie: Ivan Chrz • 16. 10. 2004 âeská televize – âT 2 JAKOBYCHOM SE ANI NEZNALI – vyrobeno 1982 Záznam inscenace ãinohry Národního diva-
dla, napsal: Andrej Kutûrnickij, pfieklad: Jana Klusáková, divadelní reÏie a úprava: Miroslav Macháãek, kamera: A. NoÏiãka, reÏie televizního záznamu: Franti‰ek Filip • 23. 10. 2004 âeská televize – âT 2 HOTOVO! KONEC. – vyrobeno 2003 Záznam monodramatu Petera Turriniho z Divadla Kolowrat, pfieklad: Vladimír Tome‰, kamera: K. Slach, divadelní a televizní reÏie: Martin Porubjak • 24. 10. 2004 âeská televize – âT 2 DIVADELNÍ ROMÁN – vyrobeno 1994 Televizní pfiepis románu Michaila Bulgakova, pfieklad: Alena Morávková, Kamera: Josef ·pelda, scénáfi a reÏie: Viktor Polesn˘ • od 25. 10. do 31. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 2 – Praha O CHUDÉM KRÁLOVSTVÍâKU (7 ãástí) – natoãeno 2001 Pohádku Josefa Lady vypráví Franti‰ek Filipovsk˘
• 26. 10. 2004 âesk˘ rozhlas 3 – Vltava Friedrich Dürrenmatt: NOâNÍ ROZHOVOR – natoãeno 1964 Rozhlasová hra, pfieklad: Bohumil âerník, reÏie: Ludvík Pompe • 31. 10. 2004 âeská televize – âT 1 T¤I DÁMY S PISTOLÍ – premiéra Kriminální komedie podle divadelní hry Karla Wittlingera, kamera: Vladimír Opletal, scénáfi a reÏie: Franti‰ek Filip • od 31. 10. do 19. 12. 2004 âeská televize – âT 2 PÍSE≈ PRO RUDOLFA III.(8 dílÛ) – vyrobeno 1967–68 Muzikálov˘ seriál, scénáfi: Jaroslav Dietl, kamera: J. Lebeda, reÏie: J. Va‰ta
Tato rubrika byla vytvofiena za laskavé pomoci mediálního oddûlení DILIA.
12
rozhovor
Michal LázÀovsk˘Jana Klime‰ová
Divadlo Na Fidlovačce připravuje na prosinec dosud u nás nehranou revuální komedii G. Feydeaua „Šampióni“ v překladu Michala Lázňovského a v režii Petera Gábora. Jejím námětem jsou automobilové závody - honba za láskou, za štěstím a za slávou. A to se píše rok 1900! V hlavních rolích se představí M. Issová, E. Balzerová, T. Bebarová, O. Brousek, D. Rous, P. Nečas, L. Županič a další. JK: Pane Lázňovský, jak je možné, že tato hra klasika francouzské komedie dosud zůstala nepovšimnuta? Čím zaujala Vás? ML: Jen pro upřesnění: v originále se ta komedie jmenuje „Le Circuit“, tedy „Okruh“, a je z prostředí automobilových závodů, což ve své době byla na jevišti absolutní novinka. Dnes tím pochopitelně získala ducha „retro“. Má kolorit „báječných mužů na létajících strojích“, jsou v ní bláznivé divadelní nápady, vynikající plastické postavy, překvapivé situace a humor, který je někdy „klasický“, ale někdy i jemný až poetický, dokonce bych řekl spojený s melancholií. Já v ní cítím i cosi jako skrytou touhu po lásce... Nebo spíš po porozumění, po jakémsi spojenectví mezi mužem a ženou. Ženy jsou tu chytré, inteligentní, svým způsobem „vedou hru“. Jako bychom byli v naprosto obráceném gardu proti Strindbergovi (s nímž se Feydeau v Paříži určitě musel potkat). A to prý byl Feydeau misogyn! – A nebo je to zásluha Feydeauova spoluautora, Francise de Croisset. – A to, že ta hra nebyla dosud v Čechách objevena, si umím vysvětlit jedinou věcí: čekala na mě.
JK: Překládáte „na objednávku“, anebo jen to, co zajímá Vás? ML: Předesílám: jsem na volné noze. Takže na objednávku překládám rád, protože je větší naděje, že se věc skutečně uvede do života. Shodou dost nepochopitelných okolností jsem hned po Šampiónech, které jsem Fidlovačce sám navrhl, dostal lákavou nabídku přeložit jiného Feydeaua – Dámského krejčího – pro Činoherní klub. Ten má mít premiéru už v lednu 2005. To je pro změnu Feydeauův první velký úspěch. Mezi oběma hrami uplynulo čtvrt století a z nervózního začátečníka se stal slavný komediograf. Takže pro překladatele a badatele v oblasti francouzského divadla je to skutečná lahůdka. Ale na objednávku vzniká víc věcí: teď například B. M. Koltès: Quai Ouest pro souborné vydání Koltèse v Divadelním ústavu. Říkám Quai ouest, protože ještě nevím, jak se to bude jmenovat česky. A pak je tu objednávka na hry afrických frankofonních autorů, jejichž dramaturgii má na svědomí Lucie Němečková ve spolupráci s Divadelním ústavem a Českým rozhlasem. 13
rozhovor JK: Často překládáte společně s manželkou; shodnete se ve vkusu? Jak vůbec vypadá takový pracovní „tandem“ v praxi? ML: Většinou se to, že právě děláme spolu, pozná podle toho, že spolu nemluvíme… Ale vážně: obvykle je to tak, že má dobrá žena Matylda to odedře a já se pak rochním v charakterech postav, stylu a jiných laskominách. Ale pravda je, že ona mě pak zase musí ukázňovat a korigovat mou občas trochu nekonvenční gramatiku… JK: Příkladem společné práce je jeden z posledních překladů – „Bajka o lásce, pekle a márnici“. Tuto hru, která měla letos v září premiéru v Divadle Na prádle, napsal Afričan (z Konga) Caya Makhélé. Čím je africká dramatika zajímavá pro Středoevropany a čím zaujala Vás? ML: Bajka je druhá africká hra, kterou jsme překládali. První byla Nestyda od Koffiho Kwahulé. A po Bajce následovala Maska Siky (José Pliya). Všechny tyhle hry publikoval DÚ a byly uvedeny buď v Českém rozhlase nebo na divadlech. Pak jsme překládali ještě jednu, která se možná také dočká uvedení, a to je Kwahulého „Bintou“. No a teď je na cestě další hra, od Kossiho Efoui. Lucie Němečková, která je autorkou projektu „Tvůrčí Afrika“, nás tím
uvedla do světa, o kterém jsme moc nevěděli, ale který nám přinesl úžasně obohacující rozměr. Já myslím, že Evropa byla vždycky velká tehdy, když dovedla přijímat cizí, úplně nové podněty. Francie má ten problém – a tu výhodu – že má k Africe díky koloniální minulosti o hodně blíž než my. Ve Francii jsem i já tou Afrikou načichl. Teď se tím probíráme a setkáváme se s úžasně zajímavými černými autory, kteří jsou milí, vzdělaní a kultivovaní a navíc v něčem duševně bohatší než my. Takže pozor, černoši v Evropě nejen kopou fotbal, ale taky píšou hry! A na obojí je zajímavé pokoukání. Občas tomu sice člověk hned nerozumí, a tak musí pátrat. Ale každý rozluštěný problém vám za to přinese radost a obohacení. Takže já to dělám se zištných důvodů. Já se od nich hlavně chci něčemu přiučit. Nejvíc bych chtěl vědět, jak to dělají, že jejich mrtví stále cestují s nimi. A že si s nimi povídají… JK: Spolu s Frederikou Smetanovou vedete už 8 let Divadlo na voru. Jak tato divadelní skupina vznikla a jak se Vám s ní pracuje? ML: Vážně, už je to osm let. Založili jsme Divadlo na voru v naději, že se nám tady podaří rozjet česko-francouzskou divadelní spolupráci. Zatím to nefunguje v takovém měřítku, jak bychom si představovali, ale na druhé straně naše zájezdy do Francie a naše spolupráce s Francouzi, když to vyjde, jsou pro mne studánka čer-
14
rozhovor stvé vody. Hlavně proto, že ve Francii je otevřenější, vstřícnější a zároveň náročnější publikum než v Čechách. Je to víc dialog. Zažili jsme tam tak krásná setkání, že člověk pak vždycky znovu dostane chuť i tady dál bojovat o každou korunu. Oni tam nějak víc oceňují to, že si děláme svoje projekty, které si píšeme nebo sestavujeme sami, od srdce a bez velkých prostředků. Jsou určitě zvědavější. V Divadle na voru jsem tedy nejen překladatel, dramaturg, ale také scénárista, autor a režisér. Vesměs v těsné spolupráci s Frederikou Smetanovou. A jsme rádi, že jsme v poslední době našli zázemí v malostranském Divadle Na prádle. JK: Pokud jako scénárista nebo režisér pracujete s textem, snažíte se ho co nejpřesněji zachovat, anebo ho občas rád přizpůsobíte svým představám a danému účelu? ML: Já mám rád divadlo jako magii, nebo snad alchymii, nebo já nevím: asi „zaříkávání“. Inkantaci. Já beru slova vážně. Pro mě na jevišti postava nemůže říct nic „jen tak“ nebo „asi tak“. Já myslím, že je vždycky jenom jedna správná možnost. Jen ji uslyšet. K tomu potřebujete ticho. Koncentraci. Úctu k autorovi. – Tím je řečeno vše: i když třeba slova změním nebo zpřeházím, vždycky je to jen proto, že si myslím, že to tak za daných okolností musí být ku prospěchu autora. Je to otázka etiky.
JK: Zlobí Vás, když naopak někdo upravuje Vámi napsaný nebo přeložený text? ML: To mě zlobí dost. Protože hodně lidí v Čechách má patent na rozum, aniž by k tomu potřebovali vzdělání. Ale jsem velmi tolerantní vždy, když si myslím, že autoři inscenace (ať divadelní, televizní či rozhlasové), dramaturg, režisér atp. pracují poctivě, zasvěceně, zodpovědně, ve prospěch Díla. Protože o to jde. To není žvást, že všichni jen sloužíme. – Pýcha, šlendrián, pohodlnost, lenost, šmíráctví, nadutost, které dnes okolo sebe člověk vidí tak často, mě přivádějí k zoufalství. JK: Jak se stavíte k originálu jako překladatel? Jste zastáncem pokud možno přesného překladu? ML: Jsem pro přesnost, absolutně. Ale absolutní přesnost není možná. Protože přenos do jiného jazyka je především přenos do jiné kultury. Takže postupuji podle Stanislavského. Snažím se převtělit do autora a když už jsem uvnitř, zkouším s ním žít po česku. Beru ho do hospody, na chatu, do tramvaje (do taxíka ale nesedám nikdy). A tak ho počešťuji. A pak se snažím, spolu s ním, počeštěným, co 15
rozhovor nejpřesněji převést jeho dílo do živé, autentické, nicméně české podoby. Dokonce bych řekl, že se při tom snažím být až úzkostně přesný. Ale on je to přesto dost velký posun… Francouzská kultura je opravdu „někde jinde“, než jsme my. O Afričanech ani nemluvě. Tam jde především o empatii. Takže bych řekl, že sázím hlavně na intuici a že se snažím pochopit, a tedy interpretovat. A pak si dělám text pro svou „ideální inscenaci“: mám v hlavě nejlepší české herce, osvětlovače, muzikanty, techniku, všechno šlape jako na Broadwayi – dělám si to, čemu Mallarmé říkal „divadlo v křesle“. JK: Říká se, že pro autora původního díla bývá nejtěžší napsat první větu. Není pro překladatele stejně obtížné vhodně přeložit už samotný název? ML: Já tituly většinou nechávám až na konec. Nejlepší bývají ty, které vás napadnou jinak než „logicky“. Když k vám přijdou v polospánku, většinou tak mezi pátou a sedmou hodinou ranní. Třeba mám rád „Bajku o lásce, pekle a márnici“, protože si myslím, že tenhle název má v Čechách jakési reminiscence, že má rytmus, humor i poezii a že snad trochu naznačuje i žánr… Navíc mě těší, že má stejný počet slabik jako název francouzský. Teď si myslím, že se, asi na dvacátý pokus, dobře vyloupl i název „Šampióni“. Nebo jak
dlouho se hledal přesný název pro „Takový žertík“, který uvádí Společnost Jana Hrušínského… Jsem zvědav, jak se nakonec bude jmenovat „Quai ouest“. To je oříšek. Je to na francouzštinu neobvykle drsný, anglosasky úsečný titul a já si pořád říkám, že je to jako „West End“ a že i v češtině by to měla být jednoslabičná slova. Třeba „Dok dva“, nebo tak něco. Ten už se mě něco natrápil… Kupodivu, název nejtěžšího překladu, který jsem zatím dělal, „Imaginární opereta“ Valèra Novariny, kterou vydává Divadelní ústav, mi zatím dělal nejmenší problém (srov. „Opérette imaginaire“). JK: Překlad je vlastně interpretace cizího díla. Vy však máte za sebou (a jistě i před sebou) také autorskou tvorbu. Na jaká témata, formy a žánry se zaměřujete? ML: Já jsem chtěl být divadelní autor. Ale české divadlo mě nějak nevzalo moc vážně, tak jsem se dal trochu na televizi a hlavně na rozhlas. A pro rozhlas píšu hrozně rád. Asi to souvisí s tím, že patřím mezi lidi, kteří se s hmotou dost potýkají a rozhlas je přeci jen vzdušnější, éteričtější, fantazijnější než divadlo. Od „Zahrádkářů“, které mi kdysi natočil Josef Melč, přes adaptaci Voltairova „Candida“, kterého dělal Jiří Horčička, dále příběh mých praprarodičů „Do Ameriky a zase zpátky“ z dílny Hany Kofránkové, nebo „Dva nepravděpodobné příběhy“, které krásně vyvedla Alena Adamcová,… to jsou moje
16
rozhovor radosti. – A v poslední době mě začalo bavit psát rozhlasové hry pro mládež. Vrátil jsem se do dětství. Franz Werfel říkal, že jeho romány jsou indiánky. Já jsem si takovou indiánku na stará kolena dopřál taky: napsal jsem devět dílů „Rytířů kulatého stolu“. Pan režisér Horčička je skvěle načal a pak je s velkou citlivostí dodělával Dmitrij Dudík… (Teď bych chtěl najít nakladatelství pro mládež, které by mělo zájem, abych mu je přepsal do prózy. To by mě bavilo!) Takže v rádiu jsem jako autor poznal docela dost radosti. A to jsem zdaleka nevyjmenoval všechny tituly, třeba dramatizaci Umberta Eca, „Jméno růže“ (režie Ivan Chrz). JK: Takže s divadlem a médii Vás spojují i jiné profese než „jen“ ta překladatelská. Která z nich je Vám nejbližší? ML: Osm let jsem byl rozhlasovým redaktorem a moc rád jsem na stanici Praha dělal pořad „Setkání u kulatého stolku“, který jsme po celou tu dobu natáčeli s Ivanem Vyskočilem, Přemyslem Rutem, Janem Klusákem a Jiřím Justem každý měsíc. Sám jsem si ho stříhal, vybíral hudbu a znovu a znovu poslouchal ty chytré „řeči o něčem“, jak říkal Ivan Vyskočil… Jinak si v poslední době rád dělám vlastní divadelní projekty. Při tom se ukájím i jako režisér – mám na mysli práci s Divadlem na voru.
JK: Většina Vašich tvůrčích počinů je spojena s Francií a frankofonní kulturou. Jak se tento Váš zájem a vztah zrodil? Je Francie opravdu stále „sladká“? ML: To bylo kdysi na počátku 60. let na lešení. – Já jsem v patnácti letech trochu nevěděl, co chci, a taky jsem měl špatný kádrový profil, tak jsem skončil jako učeň klempíř. A jeden inženýr obchodní akademie mě na lešení, na stavbě, začal učit francouzsky. Moc se mi to líbilo a už jsem u toho zůstal. Francouzština se stala mým útočištěm před tupostí světa – je to fakt jako z Hrabala – a provází mě dál. Asi si tu frankofilii vezmu do hrobu. A co se týče „sladkosti“ Francie, já vám nevím… Já si myslím, že jsem asi původem Gal, tady nějaký Kelt či Prakelt. Takže francouzskou kulturu cítím jako kulturu mně blízkou. Ale nikomu ji nehodlám vnucovat. Na to musí být nátura. Protože Francie dovede být i pořádně hořká. Oni si lidi myslí, že když je někdo frankofil, tak že na Francii vidí všechno růžovými brýlemi. Hluboký omyl: my víme nejlíp, že Francie dovede být i potvora, arogantní blb, buran, úředník, byrokrat, ale pak zas gurmán, filozof, brilantní literát, který hájí prastaré hodnoty… Děvka i světice… Prostě je proměnlivá, ba vrtošivá jako krásná žena. A pak ji nemějte rád(a), milá paní doktorko...
17
rozhovor
Michal LázÀovsk˘ * 16. 1. 1947 Praha – autor, dramaturg, publicista, režisér, překladatel z francouzštiny
Vystudoval obor dějiny a teorie divadla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1967–72), poté byl do r. 1975 zaměstnán v Divadelním ústavu v Praze. V letech 1975–79 byl dramaturgem v Severomoravském divadle v Šumperku. Od r. 1983 do 1992 byl dramaturgem Realistického divadla v Praze, 1992–2000 redaktorem Českého rozhlasu. Od roku 2000 je na volné noze. M. Lázňovský je autorem her, scénářů, adaptací a překladů pro divadlo, rozhlas a televizi. Podílel se mj. na scénáři filmu „Pasti, pasti, pastičky" (režie V. Chytilová, 1998). V roce 1999 získal cenu F. Langra za „Povídky z Prahy a okolí". Od roku 1994 do 2004 připravoval pro Český rozhlas měsíčník „Setkání u kulatého stolku" a další pořady, psal pravidelně fejetony. Vede na katedře autorské tvorby DAMU seminář základů dramaturgie. Od roku 1996 vede spolu s Frédérique Smetanovou divadelní skupinu Divadlo na voru.
V L A S T N Í D I VA D E L N Í H R Y : Upálení Kryštofa Lautnera (1979), Dobrodružství (Dilia 1983), Podvojník (Dilia 1989), Odložený Filoktétes (2. místo v soutěži o Cenu A. Radoka 1992), Lhaní – Le Mensonge (dvojjazyčně vydalo nakl. Arcane 17 St. Nazaire, 1992), Hřích, Alma a Franz (2002). A D A P TA C E P R O D I VA D L O : V. Šukšin: Čáry na dlani (1986), Voltaire: Candide (1989), J. Roth: Jób (1994), Stendhal: Červený a černý (2000). R O Z H L A S OV É H RY: Zahrádkáři (1987; Cena posluchačů 1988), Dva nepravděpodobné příběhy (1989), Golem (1991), Do Ameriky a zase zpátky (1994), Dobrodružství rytířů kulatého stolu I.–IX. (série her pro mládež 1998–2003).
18
rozhovor ROZHLASOVÉ ADAPTACE A PŘEKLADY Candide (podle Voltaira, 1991), N. Renaude: Turistická divertimenta (1997), F. Bertrand: Poslední noc Tennessee Williamse (1998), A.Camus: Nedorozumění (1999), Y. Reza: Muž přístupný náhodám (1999), O. Wilde: Salome (2000), U. Eco: Jméno růže (9dílná dramatizace, 2001–2002), E. Westphal: Koncert v oranžérii PRÓZA: Povídky z Prahy a okolí (cena F. Langera 1999) FILM: Pasti, pasti, pastičky (spoluautor scénáře, režie Věra Chytilová, 1997) T V H RY: Imaginární portrét (ČT 1991), Divertimento (ČT 1992), Okenice (ČT 1994)
A D A P TA C E P R O T V: D. Kosztolányi: Zlatý drak (1985), F. Dürrenmatt: Play Strindberg (1995), Guy de Maupassant: Čas grundlí (2003). Uvedené či publikované překlady divadelních her z francouzštiny: J.-C. Barc: Víkend ve výtahu (s M. Lázňovskou, 2004), J.-C. Carrière: Terasa (s M. Lázňovskou, 2000), P. Claudel: Něco za něco (1997), J. Cocteau: Pekelný stroj (1995), E. Cormann: Berlíne, Berlíne, ty tančíš se smrtí (s M. Lázňovskou, 1988), J. Dell - G. Sibleyras: Takový žertík (s M. Lázňovskou, 2004), J.-C. Grumberg: Nejspíš sníš (2001), E. Ionesco: Macbett (Dilia 1976), K. Kwahulé: Nestyda (2001), C. Makhélé: Bajka o lásce, pekle a márnici (s M. Lázňovskou, 2002), Molière: Škola (nejen) pro ženy (1978), J. Plyia: Maska Siky (s M. Lázňovskou, 2004), N. Renaude: Turistická divertimenta (1997), Y. Reza: 0braz (1997), Muž přístupný náhodám (1997), Tři verze života (2002), C. Rich: Oblek na zimu (Dilia 1982), E. E. Schmitt: Návštěvník (s T. Vondrovicem,1997), Libertin/Heslo Morálka (s M. Lázňovskou, 2001), Oskar a růžová dáma (2004), Manželské vraždění (2004), G. Feydeau: Šampióni (2004).
19
informujeme
a
Nové webové stránky DILIA spu‰tûny
V prvním listopadovém týdnu jsme spustili nové webové stránky DILIA www.dilia.cz. Celý jejich obsah je postaven na systému článků – informací, který umožňuje jednodušší vyhledávání a snazší orientaci. Struktura webu je přizpůsobena tak, aby nejčastější typy klientů DILIA našly potřebné informace co nejrychleji. Základní dělení informací tedy vychází z hlavních tří rubrik PRO AUTORY, PRO ČLENY, PRO UŽIVATELE. Kromě obligátních informací o jednotlivých oddělení agentury (kontakt, popis činnosti, nejčastější dotazy, formuláře) jsou v podrubrikách umístěny i články, podrobněji vysvětlující specifická témata a problémy, které nejčastěji řešíme jak s autory, tak s uživateli. Fulltextové vyhledávání pak umožňuje vyhledávání dle zadaných výrazů. Celý systém funguje velice svižně a stránky jsou graficky optimalizovány tak, aby se načítaly rychle i „modemistům“. Nově jsme zpřístupnili i systém vyhledávání synopsí – k datu vydání těchto Zpráv je jich již přes 300 a neustále přibývají. Synopse tak kromě nabídky nových titulů k uvádění umožňují lepší přehled a pomoc při výběru textů – můžete vyhledávat v celém textu synopse, což umožňuje zúžit výběr synopsí např. dle žánru, obsazení aj. Informace na webu budeme průběžně doplňovat – počítáme ze zveřejněním seznamu zastupovaných autorů a kompletní databázi divadelních textů a notových materiálů, které má DILIA v nabídce.
Pro zpestření vyhlašujeme virtuální ankety, ve kterých můžete pouhým kliknutím hlasovat a odeslat tak konkrétní odpověď na anketní otázku. Tak nečekejte, připojte se a prohlížejte naše nové stránky – pokud Vám budou chybět nějaké informace, pište!
a
Drábkovy Akvabely v SADu
V časopisu Svět a divadlo číslo 4/2004 vyšla hra Davida Drábka Akvabely. Hra získala první cenu v posledním ročníku anonymní soutěže o nejlepší původní českou a slovenskou hru Cen A. Radoka. Inscenaci této hry chystá na jaro 2005 režisér Vladimír Morávek v hradeckém Klicperově divadle.
20
a
BoÏena ·imková získala cenu Jifiího Marka
Česká asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury udělila dne 17.6.2004 cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní román za rok 2003 autorce Boženě Šimkové za titul “Svatba bez příbuzenstva“. Božena Šimková (nar. 1935) vystudovala FF UK, pracovala jako redaktorka a divadelní dramaturgyně. Řadu let spolupracovala s vysíláním pro děti v rozhlase i v televizi. V letech 1974–1986 vznikl na základě jejího scénáře slavný večerníček „Krkonošská pohádka“. Na svém kontě má přes 30 televizních inscenací, několik rozhlasových her a téměř desítku her divadelních a také několik překladů. Na vydání svého prvního románu „O mrtvých jen dobře“ musela kvůli cenzuře čekat téměř čtvrt století – do r. 1992. Detektivní román B. Šimkové „Svatba bez příbuzenstva“ (nakl. Motto, 2003) se odehrává v létě 1992. Režisér Mísa má těsně před svatbou – má si brát o mnoho let mladší učitelku Alenu.. Ovšem v noci před svatbou, po oslavě ve Filmovém klubu, je na pražské Kampě nalezen mrtev. Podezřelých je hned několik: byla motivem k vraždě chystaná svatba, peníze, byt nebo snad film, který měl začít natáčet? Nebo to byla náhoda? DILIA ve svých vydáních prezentuje B. Šimkovou především jako autorku pohádek (a to převážně ze 60. a 80. let): Sedm krkavců (1965), Kocour v botách (1969), Zlatá panna (1980), O vodě, lásce a štěstí (1981), O zakletém hadu (1986), Třetí sudička (1986), Kovářská pohádka aneb Jak přišli kováři k měchu a další.
a
informujeme Mezinárodní soutûÏ dramatikÛ
Mezinárodní forum dramatiků (International Playrights‘ Forum) při Mezinárodním divadelním institutu (ITI) pořádá každé dva roky soutěž o divadelní hru na dané téma. Pro rok 2006 je tématem hra pro mládež. Hra musí být napsána v jednom z jazyků UNESCO (angličtina, francouzština). Vítěz obdrží kromě ceny 1000 dolarů též doporučení národním členům ITI, realizaci v podobě scénického čtení na kongresu ITI a publikování textu. Uzávěrka soutěže je 31. srpna 2005. Text by měl mít max. 30 stran po 32 řádcích. Jméno autora by mělo být v přiložené zalepené obálce nadepsané názvem hry. Texty zasílejte ve 3 kopiích na adresu Lia Kravia, 51 Agiou Polycarpou, Nea Smyrni, 17 124 ATHENS, Greece. Jen u oceněných textů budou otevřeny obálky s údaji o autorovi. Bližší informace viz www.playwrightsforum.com nebo tel. + 30 201 933 5830, hlas. schránka/fax: +30–201–935–1603
21
informujeme
h
Ve vûku 89 let zemfiel 30. ãervence hudební skladatel Jan Hanu‰
Narodil se 2. 5. 1915 v Praze, vystudoval obchodní akademii v Praze, soukromě skladbu u Otakara Jeremiáše a později dirigování u Pavla Dědečka na Pražské konzervatoři. Byl zaměstnán v rodinné firmě – ve vydavatelství významného českého nakladatele Františka Augustina Urbánka. Působil jako redaktor hudební edice Orbisu, Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, redaktor a ředitel vydavatelství Českého hudebního fondu Panton. Byl editorem děl A. Dvořáka a B. Smetany, členem výboru Přítomnosti, Společnosti Z. Fibicha, J. B. Foerstera a O. Ostrčila, Svazu čes. skladatelů, České hudební společnosti, festivalového výboru Pražského jara. Jeho hlavním posláním se však stala tvorba, vyživovaná z duchovních zdrojů, opravdová a vnitřně skromná jako mistr sám. Jan Hanuš je autorem více než 150 skladeb.
Z jeho hudebně–dramatických děl vydaných DILIA jmenujeme: „Plameny“ – opera-rapsodie na text J. Hanuše a J. Pokorného, op. 14 (1944) „Sůl nad zlato“ – balet o pěti obrazech podle pohádky Boženy Němcové. op. 28 (1953) „Othello“ – taneční drama podle W. Shakespeara, op. 36 (1955–56) „Sluha dvou pánů“ – opera o pěti obrazech podle Goldoniho komedie, libreto J. Pokorný, op. 42 (1958) „Pochodeň Prométheova“ – opera o třech dílech na motivy Aischyla, libreto J. Pokorný, op. 54 (1961–63) „Pohádka jedné noci“ – opera na motivy pohádky z Tisíce a jedné noci, libreto J. Pokorný, op. 62 (1961–68) – dosud nepremiérována! „Labyrint“ – taneční meditace na motivy Dantovy Božské komedie, op. 98 (1980–82
a
Zemfiel dramatik a scenárista Franti‰ek Pavlíãek
Ve věku nedožitých 81 let 29. září zemřel dramatik, scenárista a spisovatel František Pavlíček. Podepsán byl pod řadou divadelních i filmových scénářů, například pod slavným snímkem režiséra Františka Vláčila Markéta Lazarová.
22
Pavlíček často pracoval pro televizi, z jeho televizních dramatizací klasických děl je nejznámější Babička Boženy Němcové, kterou podle jeho scénáře natočil režisér Antonín Moskalyk. František Pavlíček se narodil 20. listopadu 1923 v Lukově na Zlínsku. Za druhé světové války po maturitě pracoval jako lesní dělník, poté vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pavlíček působil jako dramaturg v Českém rozhlase a v barrandovském filmovém studiu, koncem 60. let byl ředitelem Divadla na Vinohradech. V roce 1970 byl z funkce odvolán, poté se živil jako skladník. Od začátku 70. let byl Pavlíček perzekvován kvůli své politické činnosti, jeho díla proto byla často publikována a inscenována pod jinými jmény. Byl signatářem Charty 77, jeho politická činnost ho koncem 70. let přivedla do vězení. Po listopadu 1989 působil přes rok ve funkci ústředního ředitele Československého rozhlasu. V roce 2001 byla Františku Pavlíčkovi udělena Cena Vladislava Vančury za celoživotní dílo (před ním získal toto ocenění také F. Vláčil). Výběr z dramatických textů, které DILIA nabízí a zastupuje: Babička, Bajaja, Dávno, dávno již tomu, Chvála prostopášnosti, Kníže Bruncvík, Labyrint srdce, Malá mořská víla, Pasáček vepřů, Postaru se krást nedá, Slavík, Tři zlaté vlasy Děda Vševěda, Zápas s andělem.
a
informujeme
Zemfiela slavná francouzská spisovatelka Françoise Saganová
Slavná francouzská spisovatelka Françoise Saganová zemřela 24. září ve věku 69 let na plicní embolii v lázeňském městečku Honfleur na severním pobřeží Francie. Françoise Saganová, vlastním jménem Françoise Quoirezová, se narodila 21. června 1935 v obci Cajarc ve východofrancouzské oblasti Dauphiné. Proslula jako romanopiskyně a dramatička, když svůj první slavný román „Dobrý den, smutku“ zveřejnila v roce 1954 ve svých 19 letech. V poválečné francouzské literatuře se záhy prosadila jako spisovatelka, která dobře ovládá své řemeslo a umí vyjádřit životní pocity značné části mladé generace. Saganová také skládala šansony, psala filmové scénáře a působila jako filmová režisérka. Řada jejích románů byla s úspěchem zfilmována. Výběr z dramatických textů, které DILIA zastupuje: „Zámek ve Švédsku“ (překl. J. Simonides), „Kůň ve mdlobách“ a „Někdy i housle“ (překl. E. Bezděková).
23
informujeme
a
Nadaãní fond Cen A. Radoka vyhlásil uzávûrku soutûÏe
NADAČNÍ FOND CEN ALFRÉDA RADOKA vyhlašuje třináctý ročník soutěže o Cenu Alfréda Radoka (2004) za nejlepší původní divadelní hru. Soutěže se může zúčastnit kterýkoli autor píšící česky nebo slovensky s původní divadelní hrou, která dosud nebyla uvedena ani zveřejněna a nebude uvedena či zveřejněna do předpokládaného rozhodnutí poroty 22. 3. 2005. Soutěž je anonymní: Přihlášenou hru zašle každý účastník soutěže v 5 exemplářích (nebo ve dvou vytištěných exemplářích + disketa s textem hry), bez označení autora na titulním listě, na adresu sekretariátu soutěže: Nadační fond cen Alfréda Radoka, c/o AURA-PONT, Radlická 99, 150 00 Praha 5. Vstupní poplatek Kč 400,- za každou zaslanou hru uhradí každý účastník poštovní poukázkou na adresu nadačního fondu. Potvrzení o úhradě vloží do obálky spolu s texty a neopomene přitom v průvodním dopise uvést své jméno a adresu. Sekretariát soutěže se zaručuje, že zachová před porotou naprostou anonymitu všech přihlášených příspěvků.
Uzávěrka soutěže je 15. 12. 2004. Pětičlenná porota soutěže bude jmenována správní radou nadačního fondu. Jména deseti finalistů soutěže budou oznámena spolu s nominacemi na Ceny Alfréda Radoka za inscenační výsledky v roce 2004 na tiskové konferenci na přelomu února a března 2005. Výsledky soutěže budou zároveň s odměnami pro vítězné hry, respektive jejich autory, zveřejněny na slavnostním Večeru Cen Alfréda Radoka ve Stavovském divadle v Praze 22. 3. 2005. Deset nejlepších textů bude k dispozici všem zájemcům v knihovně Divadelního ústavu a na sekretariátě soutěže. Texty ostatních her budou autorům vráceny. S případnými dotazy se obracejte na Marii Reslovou, tajemnici správní rady Nadačního fondu cen A. Radoka, tel. 607 805 100, 224 809 170, e-mail:
[email protected]
24
a
informujeme Kameraman Josef Hanu‰ získal cenu E. E. Kische
Za knihu Život s kamerou i bez ní získal kameraman Josef Hanuš spolu s publicistou Zdeňkem Smíškem 21. září na 19. setkání spisovatelů literatury faktu v Letohradě na Pardubicku jednu z Cen E. E. Kische. Tuto česko-slovenskou cenu věnovanou literatuře faktu udělila porota vedená Oldřichem Šuléřem.
Ocenila, že Hanušovo vyprávění odhaluje technickou stránku o výrobě filmu a seznamuje s historkami, které obohacují knihu o lidský rozměr českých filmových umělců, aniž by autoři upadli do podbízivosti. V úvodním sympaticky otevřeném „seznamovacím“ rozhovoru se Smíškem sděluje Josef Hanuš mj. své názory na tvůrčí práci kameramana, na svůj podíl na seriálu Třicet případů majora Zemana a jiné normalizační pasti, na vztah režiséra a kameramana atd. Poté už následuje vcelku chronologicky řazené líčení života a stýkání i potýkání s filmem. Pravidelný tok děje je však přirozeně narušován vzpomínkami a úvahami z jiného časového nebo myšlenkového soudku. Defilují tu známá jména a zajímavé události, sondy do tvůrčích postupů, svědectví o nezapomenutelných setkáních nejen s lidmi z filmové branže, kratochvilné příhody i drobné epizody. Většinou jsme zvyklí “veselé příhody z natáčení“ číst či poslouchat spíš od herců, také proto je kameramanský zorný úhel Hanušova pohledu originální. Text doprovází bohatý výběr archivních snímků. (Zdroj: Právo, Český rozhlas)
25
informujeme
a
Dvû kulatá v˘roãí H. Ch. Andersena
Rok 2005 bude významný pro malé i velké příznivce pohádek: jeden z nejslavnějších autorů tohoto žánru na světě Hans Christian Andersen (2. 4. 1805 – 4. 8. 1875) bude mít dvě kulatá výročí. Tento dánský spisovatel se však zabýval i jinými literárními útvary – psal poezii, povídky, cestopisy, romány atd. Sepsal mimo jiné i autobiografii s názvem „Pohádka mého života“. V roce 1979 vyhlásila dánská divadelní Společnost H. Ch. Andersena za podpory dánského ministerstva kultury a dalších institucí světovou soutěž na hudební hru tematicky zaměřenou na život slavného pohádkáře nebo na námět některé z jeho pohádek. Mezi příspěvky z 21 zemí světa zvítězil muzikál českých autorů libretisty a textaře Ivo T. Havlů a skladatele Zdeňka Marata „Pohádka mého života“. Premiéra muzikálu se konala
v Odense v srpnu 1982 a v titulních rolích vystoupili členové Královské opery v Kodani. Diváci byli nadšeni a dánská kritika přijala dílo jednoznačně kladně. V roce 1983 se konaly dvě premiéry u nás – v Prešově a v Hudebním divadle Karlín. Obnovená dánská premiéra se konala opět v Odense v srpnu 1988. Bylo rozhodnuto, že „Pohádka mého života“ zůstane trvalou součástí Andersenovských slavností. Dílo bylo přeloženo do dánštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny a slovenštiny. Text v české a francouzské verzi vyšel v DILIA a je dispozici v agentážním oddělení; dánský a anglický překlad můžeme zprostředkovat. Partitura (včetně úprav pro orchestr K. Vlacha) i klavírní výtahy jsou k dispozici v hudebním oddělení DILIA. Kromě tohoto díla DILIA vydala řadu Andersenových původních i upravených pohádek (Pasáček vepřů, Slavík, Sněhová královna, Princezna na hrášku, Zelená perla aj.).
26
a
Fernand Crommelynck – belgick˘ dramatik, básník, prozaik
Narodil se 19. listopadu 1886 v Paříži jeho otec i strýc byli herci. Dětství a mládí prožil mezi Paříží a Bruselem, podle toho, kde otec právě dostal angažmá. Tatínkova herecká profese také vzbudila chlapcův zájem o divadlo, když se učil roli syn mu ochotně napovídal. První autorský úspěch mu přinesla v roce 1906 soutěž belgického časopisu Thyrse o nejlepší původní aktovku, ve které zvítězil s veršovanou mussetovskou hříčkou Do lesa už nepůjdeme (Nous n’irons plus au bois). Za Crommelynckovu prvotinu je ovšem považován Řezbář masek (Le Sculpteur de masques), původně jednoaktová hra přepracovaná později do tří jednání. Řezbáře doprovodil nadšenou předmluvou Crommelynckův velký vzor Émil Verhaeren. Do doby autorských začátků spadají také Obchodník se steskem (Le Marchand de regrets) a Dětinní milenci (Les Amants puérils). Vzrůstající zájem o nového autora přerušila první světová válka. Crommelynck s přáteli zakládá v Bruselu vlastní divadelní společnost Théâtre volant (Létající divadlo). Na repertoáru byly také Crommelynckovy hry, autor režíroval a pokud to bylo nutné, tak i hrál. Společnost vydržela dvě sezóny. Na sklonku války se Crommelynck vydal do Paříže. Tady také dokončil hru, jejíž námět nosil v hlavě už několik let – frašku Velkolepý paroháč (Le Cocu magnifique). Premiéra proběhla v Paříži v roce 1920 v Théâtre de l’œuvre v režii Lugné-Poea a sklidila ob-
informujeme rovský úspěch. Velkolepý paroháč zůstal nejuváděnější z Crommelynckových her a v Mejercholdově režii na konstruktivistické scéně vstoupil do dějin světové moderny. Hned další hra, tentokrát vycházející z Molièrova Lakomce a uvedená v roce 1925 vyvolala skandál. Crommelynckova tragická fraška Zlaté vnitřnosti (Tripes d’or) o lakomci, který své zlaťáky polyká a na konci hry umírá, se stala pro francouzské publikum i kritiku nepřijatelná. Spisovatel a kritik François Mauriac napíše památnou větu – Crommelynck píše jako opilý Molière. Na kritiku odpovídá Crommelynck především další divadelní tvorbou – všechny tři další hry vzbudí znovu zasloužený zájem divadelníků, kritiky i publika: Carine aneb dívka posedlá svou duší (Carine ou la jeune fille folle de son âme) uvedená v roce 1929, Žena s příliš malým srdcem (Une Femme qu’a le cœur trop petit) z roku 1934, stejně jako Vášeň jako led aneb myšlenka pana Doma (Chaud et Froid ou l’idée de monsieur Dom) poslední autorova hra. Nejotevřenější polemikou s postuláty francouzské kritiky představuje Žena s příliš malým srdcem (Une Femme qu’a le cœur trop petit). Hra o úzkoprsé novomanželce posedlé domácím pořádkem, v jejímž malém srdci není místo pro lidskou přirozenost ani pro lásku, je nejslunnější autorovou komedií. Do postavy Balbíny vtělil autor všechny nectnosti rozumářské Francie. 27
informujeme Nový společenský náboj pak nese poslední Crommelynckova komedie Vášeň jako led, ve které autor ukázal zrod politického mýtu, doktríny založené na nikdy nevyřčené, myšlence umírajícího pana Doma. Vášeň jako led mohli současníci vnímat jako přímé varování před šířícím se fašismem. Masový a vojenský charakter, který uctívání Domovy myšlenky ve hře nabývá, předpovídá totalitní režimy, které sužovaly Evropu ve 20. století. Po roce 1934 se Crommelynck jako divadelní autor odmlčel, mezi léty 1940–1945 dostal nabídku řídit bruselské Thé_tre des Galeries ve spolupráci s Lucienem Fonsonem. V padesátých letech vychází ještě neobvyklý detektivní román Je vrahem pan Larose? A také pětiaktová hra na motivy Shakespearova Jindřicha IV. s ústřední postavou sira Jana Falstaffa, Crommelynck ji opatřil podtitulem „pocta Shakespearovi“. Po roce 1945 se Fernand Crommelynck definitivně usadil ve Francii a ve svém bytě v Saint-Germain-en-Laye zde také v roce 1970 umírá. Crommelynckovu hru Vášeň jako led v režii Michala Langa uvádí od letošního 9. října Švandovo divadlo na Smíchově. Ve stejném divadle můžete zhlédnout obnovenou premiéru inscenace Velkolepý paroháč, která bude uvedena 30. prosince. Z díla zmíněného autora DILIA v roce 1980 vydala hru „Le Cocu magnifique“ pod názvem Žárlivost v překladu Jana Tomka.
d
Speciální nabídka
Divadelní oddělení upozorňuje na možnost výhodného provozování her zahraničních autorů, kde záloha již byla zaplacena a dílo lze tedy do vypršení smlouvy provozovat pouze za příslušná procenta autorských honorářů do zahraničí (k nim je samozřejmě nutno připočítat procenta pro překladatele, příp. úpravce).
Peter Turrini: Hotovo, konec - za 7 % z brutto tržeb (do 15. 3. 05) Peter Nicholls: Vášnivé hry - za 6 % z brutto tržeb (do 18. 10. 05) Willy Russell: Pokrevní bratři - za 8 % z brutto tržeb (do 6. 12. 05) Edward Albee: Všechno je v zahradě - za 6 % z brutto tržeb (do 31. 12. 05) Joan Shirley: Vražda sexem - za 6 % z brutto tržeb (do 28. 1. 06) Alan Ayckbourn: Kdes to byl(a) v noci - za 6 % z brutto tržeb (do 30. 6. 06) Alan Ayckbourn: Postel pro hosty - za 8 % z brutto tržeb (do 17. 10. 06) John Pielmeier: Agnus Dei - za 8,8 % z brutto tržeb (do 21. 11. 06) Ulrich Plenzdorf (podle Ajtmatova): Čas vlků - za 6 % z brutto tržeb (do 28. 11. 06) John Patrick: Opalu má každý rád - za 6 % z brutto tržeb (do 31. 12. 06) John Patrick: Podivná paní Savageová - za 7 % z brutto tržeb (do 31. 12. 06) Arthur Miller: Smrt obchodního cestujícího - za 7 % z brutto tržeb (do 31. 12. 06) Dan Goggin: Jeptišky (nutný hud. materiál) - za 7 % z brutto tržeb (do 31. 12. 06) Noël Coward: Rozmarný duch - za 7 % z brutto tržeb (do 19. 2. 07) Robert Bolt: Člověk pro každé počasí - za 6 % z brutto tržeb (do 25. 2. 07) Edward Albee: Pobřeží - za 7 % z brutto tržeb (do 20. 5. 07) Ray Cooney: všechny jeho hry - za 6 % z brutto tržeb (do 21. 5. 07) Alan Ayckbourn: Aby bylo jasno - za 8 % z brutto tržeb (do 31. 12. 07) Arthur Kopit: Tatínku, ubohý tatínku… - za 6 % z brutto tržeb (do 31.12. 07) Arthur Miller: Všichni moji synové - za 7 % z brutto tržeb (do 31.12. 07) William Inge: Návrat do pekla - za 6 % z brutto tržeb (do 31.12. 07) Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy - za 8 % z brutto tržeb (do 16. 1. 08) T. Williams: Tramvaj do stanice Touha - za 6 % z brutto tržeb (do 22. 2. 09) Timberlake Wertenbaker: Pro dobro vlasti - za 6 % z brutto tržeb (do 22. 2. 09) W. Kohlhaase, R. Zimmer: Ryba ve čtyřech - za 6 % z brutto tržeb (do 10. 4. 09) Nové tituly: Poiret, Jean: Klec bláznů - za 8 % z brutto tržeb + zúčt. záloha 2.000,-EUR brutto (do 31.12.07) Carriere, Jean-Claude: Ptačí sněm - za 8 % z brutto tržby + zúčt. záloha 304,-EUR brutto (do 31.12.08)
28
a
Agatha Christie – v âR dosud neuvedené hry!
informujeme • DOSUD NEUVEDENÉ: Poslední víkend (THE HOLLOW) 1951 – právě se překládá, dosud neuvedeno Během víkendové party na venkovském šlechtickém sídle se po letech náhodou setkávají bývalí milenci – významný londýnský lékař, charismatický Dr. John Christow a holywoodská star Veronica Crave. Mezi pozvanými je i Hercule Poirot, který se stane téměř přímým svědkem vraždy Dr. Christowa – mezi hlavní podezřelé patří nejen uhrančivá Veronica, ale i doktorova poněkud zaostalá manželka Gerda a jeho současná milenka – originální sochařka Henrietta.
AGATHA CHRISTIE (1890–1976) Dědicové Agathy Christie nepovolují žádné jevištní adaptace či dramatizace jejích děl s výjimkou těch, které sama buď napsala jako divadelní hry, či autorizovala dramatizaci. Pro Vaši inspiraci uvádíme jejich kompletní seznam a upozorňujeme, že pouze na tyto tituly je možné získat licenci! Domníváme se však, že i tak je nabídka poměrně široká, zejména vzhledem k tomu, že mnohé z nich podle našich informací dosud nebyly v České republice uvedeny.
Černá káva (BLACK COFFEE) 1930 – dosud nepřeloženo Noční můra britského vědce, Sira Clauda Amoryho, se stane skutečností, když je z jeho venkovského sídla odcizena stať s kritickými připomínkami k anglickému opevnění. Hercule Poirot je požádán, aby se případu ujal, ale přijede příliš pozdě, než aby stačil zabránit smrti svého klienta… Pavoukova síť (SPIDER’S WEB) 1954 – dosud nepřeloženo Ačkoli má Clarissa dobře vyvinutý smysl pro imaginaci, v okamži-
29
informujeme ku, kdy objeví mrtvolu v knihovně svého venkovského sídla, se dokonce i její vynalézavost ocitne v úzkých, když se pokusí zbavit se jí dřív, než se manžel vrátí domů… Rozsudek (VERDICT) 1958 – dosud nepřeloženo Prof. Karl Hendryk musel z politických důvodů emigrovat s rodinou do Londýna. Po té, co je jeho žena otrávena zaslepeným studentem, je jeho schopnost odpouštět podrobena těžké zkoušce… Pět malých prasátek (GO BACK FOR MURDER) 1960 – jako hra dosud nepřeloženo Šestnáct let poté, co její matka, obviněná z vraždy svého muže, zemřela ve vězení, se jednadvacetiletá Caroline Craleová vrací do Anglie, aby očistila její jméno. Hercule Poirot objevuje tajemství dávné minulosti… Schůzka se smrtí (APPOINTMENT WITH DEATH) 1945 – jako hra dosud nepřeloženo Během rodinného zájezdu do starověkého sídla Petra u Jeruzaléma, je poblíž tábora nalezena mrtva tyranská matka, paní Boyntonová. Pro celou rodinu je její smrt požehnáním, ovšem ona se své nadvlády nevzdává ani po smrti…
Smrt na Nilu (MURDER OD THE NILE) 1946 – jako hra dosud nepřeloženo, existuje pouze slovenský překlad Kay a Simon Doylovi si myslí, že zvítězili nad Jacqueline de Severarc, když pokračují ve své líbánkové plavbě po Nilu. Když člun odrazí od břehu, pokusí se jí Canon Pennyfeather odradit od jejích plánů na pomstu. Marně… • JIŽ UVEDENÉ: Neočekávaný host (THE UNEXPECTED GUEST) 1958 Z mlhy welšského venkova se vynoří Richard Starkwedder, který u nejbližších sousedů hledá pomoc po té, co v otáčivém křesle objevil tělo muže a svou ženu, jak stojí nad ním se zbraní v ruce… Korunní svědek (WITNESS FOR THE PROSECUTION) 1953 Leonard Vole sedí na lavici obžalovaných kvůli vraždě. Jeho žena Romaine má být jeho jediným alibi, ale dokonce ani jeho hlavní obhájce si není jistý, jak daleko zajde, aby svého muže ochránila… Hra překvapivě končí jinak než povídka, podle které vznikla. Past na myši (THE MOUSETRAP) 1952 Příběh se odehrává v nově otevřeném penzionu manželů Ralstonových, kam vedou stopy dávného zločinu. Rádio hlásí zhoršující se počasí. Do penzionu se sjíždějí první hosté. A někdo, inspirován
30
brutální písní o třech slepých myšičkách, se chystá vraždit. Nejslavnější hra Agathy Christie! Deset malých vojáčků (dříve černoušků) (AND THEN THERE WERE NONE – TEN LITTLE INDIANS) 1943 Deset hostů přijíždí na ostrov na pobřeží Devonu, aby se tu zúčastnili víkendové party. Tajemný hostitel je však nepřijde uvítat. Zatímco se postupně odhalují jejich tajemství, ostrov se stává pevností, z níž není úniku… Trojčlenka (RULE OF THREE) 1962 – tři aktovky Krysy (The Rats) Sandra Greyová a David Forrester přicházejí do jednoho londýnského bytu, kam byli pozváni na party – s překvapením však zjistí, že jsou v bytě sami. Někdo ví o jejich poměru a ten někdo je tu zamknul… Odpoledne na pláži aneb Krásné chvíle u moře (Afternoon at the Seaside) Na přeplněné pláži se Lady Beckmanové ztratí cenný náhrdelník – podezřelí jsou tři obyvatelé pobřežních chat. Pacientka (The Patient) Ačkoli je paní Wingfieldová paralyzovaná a uvězněná v sanatoriu, dokáže identifikovat útočníka, který způsobil její „nehodu“… Všechny texty jsou k dispozici v DILIA
a
informujeme DILIA v˘hradnû zastupuje Ödöna vonHorvátha
Ödön von Horváth • narozen 9. prosince 1901 ve Fiume v Maďarsku ve šlechtické rodině • studoval filosofii a germanistiku v Budapešti, Vídni, Bratislavě a Mnichově – psal výhradně v němčině • 1924–1934 žil v Berlíně, byl známý jako rozhodný antifašista • 1931 získal Kleistovu cenu • 1934 musel z politických důvodů odejít z Německa, usadil se v Rakousku a pokračoval v psaní her a románů • později emigroval před nacisty do Švýcarska • zemřel 1. června 1938 v Paříži, během bouře na něj padl strom • kromě úspěšných premiér jeho děl ve třicátých letech minulého století se další velká vlna zájmu o jeho hry zvedla zejména v šedesátých letech – jeho dílo inspirovalo mladší německé dramatiky, např. Franze Xavera Kroetze či Friedricha Dürrenmatta, v současné době patří mezi nejhranější německy píšící dramatiky Dilia nabízí a zastupuje tyto texty – Povídky z vídeňského lesa, Kasimír a Karolína, Figarův rozvod, Don Juan se vrací z války, Soudný den, Víra, naděje, láska a Benátská noc. 31
nabízíme
novû zastupované ãeské hry
Václav Beran O âAROVNÉM KAMENI Pohádka o pûti obrazech Osoby: 2 muÏi, 4 Ïeny Dekorace: vesnická svûtnice, m˘tina v ãarovném lese Václav Beran (1953) je dlouholet˘m ãlenem a v posledních letech i reÏisérem a autorem Divadelního spolku Rotunda ve Znojmû. Jeho pohádka „O ãarovném kameni“ - aãkoliv pouÏívá klasické motivy - nestaví do obvyklého ostrého protikladu ãernou a bílou, dobro a zlo, jak je v pohádkách zvykem. Letmo se zam˘‰lí i nad morální stránkou, kdy Matûj vlastnû pfiichází okrást tfii staré Ïeny o cosi, co jim patfií a co potfiebují k Ïivotu. Matûj nakonec, díky zakletí, nemorálnost svého chování pochopí a vzdá se svého úmyslu. Zbrkl˘ Matûj se po hádce s línou Krist˘nkou vydává do ãerného lesa, aby získal ãarovn˘ kámen, kter˘ léãí v‰echny neduhy. Dojde ke tfiem ãarodûjnicím, které kámen vlastní, ale získat se mu ho nepovede a je zaklet do stromu. Krist˘nka se po ãase vydá Matûje hledat a díky své lásce k nûmu se jí ho podafií vysvobodit. Oba se ‰Èastnû vracejí domÛ k dûdeãkovi - sice bez ãarovného kamene, ale s poznáním, Ïe láska a tolerance jsou dÛleÏitûj‰í neÏ kouzla. Text je k dispozici v DILIA.
Irena Dousková VÁÎENÍ DIVÁCI, MILÍ POSLUCHAâI Hra pro tfii Osoby: 2 muÏi, 1 Ïena âerná komedie „VáÏení diváci, milí posluchaãi“ sestává ze tfií vzájemnû souvisejících ãástí (Prolog, Diváci, Posluchaãi). Tématem hry jsou pfiedev‰ím rÛzné podoby na‰eho vûãného „diváctví„ resp. „posluchaãství“, jejich odraz v mezilidsk˘ch vztazích a jeho moÏné dÛsledky. Tragikomickou hlavní hrdinkou je moderátorka pfiitroublého leã populárního pofiadu v jednom soukromém rádiu. V‰echny role ve v‰ech tfiech ãástech by mûla hrát tatáÏ trojice hercÛ. Text je k dispozici v DILIA. Václav Henzl SVATBA V ANDRTHALII Osoby: 10 muÏÛ, 3 Ïeny (postavy andûlÛ mohou b˘t nahrazeny Ïenami) Dekorace: divoká krajina (jednotná pro celou hru) Darwin versus Bible – veselé nahlíÏení na to, jak se na zemi také mohlo roz‰ífiit lidstvo. Dûj se odehrává v pradávné dobû, kdy Adam s Evou byli vyhnáni z ráje. Jejich syn se stane vrahem a je nucen odejít do svûta. Na své cestû se setká s neandrtálskou dívkou a zamiluje se do ní. Text je k dispozici v DILIA.
32
novû zastupované ãeské hry Václav Henzl BUBLIBUB Malá pohádková crazy komedie pro dospûlé Osoby: 5 muÏÛ, 5 Ïen (moÏn˘ libovoln˘ kompars) Dekorace: náznaková (jednotná pro celé pfiedstavení) Celá komedie se odehrává v pekle. V podstatû nemá dûj – je to jen seskupení fiady v˘stupÛ a situací postaven˘ch tak, aby si herci mohli s chutí hrát, na jakémkoli místû improvizovat, a pfiitom aby nepociÈovali tíhu hereckého vypûtí, jaké proÏívají pfii interpretaci klasické divadelní hry. Scénáfi byl vytvofien pro amatérsk˘ soubor a snaÏí se v co nejvût‰í mífie ‰etfiit provozní náklady. Text je k dispozici v DILIA. Vladimír Huk KREJâOVSK¯ MISTR aneb Pohádka na péro Osoby: 5 muÏÛ, 5 Ïen Krejãovsk˘ mistr aneb pohádka na péro je hravá a opravdu na péro, protoÏe bez nataÏení se dál nehraje. V obsazení je velmi variabilní. Pokud kohouta a prÛvodce budou hrát Ïeny, je obsazení 3 muÏi a 7 Ïen. Ve tfiech obrazech, jejichÏ pfiestavba je velmi snadná, se krom jiného dozvíme, Ïe pfiísloví: „·evãe, drÏ se svého kopyta“, platí beze zbytku i pro krejãího. Text je k dispozici v DILIA.
nabízíme
Miroslav Král EJ, RADOST VELIKOU ZVÉSTUJEM VÁM… aneb âESK¯ BETLÉM Osoby: 5 – 10 muÏÛ, 3 – 5 Ïen, kompars Scénáfi vychází z vánoãních her ãeského lidového baroka a z jejich moderních úprav, vyuÏívá téÏ citací z Písma a hojnû i ãesk˘ch lidov˘ch koled. Koncepce nové adaptace vánoãních her pomûrnû vûrnû zachovává pfiíbûh o narození Pánû a zároveÀ i formu lidové hry s jejími typick˘mi postavami – Vopovûdník (Vopovûdnice), âert, SmerÈ, Anjelé, Josef, Maria, Pastu‰i, Králové, Herodes, Darovníci ... Poãet hercÛ nutn˘ pro realizaci této hry je velmi variabilní. Jeden herec mÛÏe hrát více rolí (snad kromû Vopovûdníka, ëábla, Josefa, Marie a Gabriela), ale na jevi‰ti je vlastnû moÏné v‰e, vãetnû pouÏití loutek). Je v‰ak nezbytné, aby byla hra inscenována jako lidová slavnost, jako oslava Ïivota, oslava pfiíchodu Spasitele. V Ïádném pfiípadû nejsou pfiípustné jakékoliv bombastické reÏijní a scénografické nápady. Tato hra je prostou kytkou, která potû‰í srdce i ducha. Staãí ji jen umístit do prostého dÏbánku a ten postavit na poctiv˘ stÛl pokryt˘ vy‰ívan˘m ubrusem po babiãce. Text je k dispozici v DILIA.
33
nabízíme
novû zastupované ãeské hry
Lenka Lagronová ANTILOPA Osoby: 1 muÏ, 2 Ïeny Hra obsahuje sled vizí, divok˘ch obrazÛ a snov˘ch asociací. Pfiíznaãná je práce s jazykem, kter˘ je stejnû divok˘ jako celá Antilopa: pln˘ neologismÛ, symbolÛ a opakujících se motivÛ. PfiestoÏe je hra psána prózou, má siln˘ básnick˘ potenciál. Postavy jakoby stály osamoceny jen se sv˘mi vá‰nûmi ve vyprázdnûném svûtû. Na poãátku se ocitáme v jakémsi symbolickém pokoji s bíl˘mi stûnami, kde se rozvíjí noãní dialog mezi Cílou a její Matkou – opakuje se zde motiv smrti, dospívání, fyzické touhy, touhy po svobodû, ale i po lásce a nûze. Vztah mezi Cílou a Matkou se odhaluje v rÛzn˘ch podobách – v lásce i sobectví, starostlivé nûze i snaze se odpoutat a dospût. Potom se za prosklen˘mi dvefimi objevuje Sebastian, kter˘ Ïádá o nocleh. Cíla, touÏící po muÏi, uzavfie Matku do skfiínû – lituje toho, touÏí b˘t zase nevinná, ale ãas nelze zastavit. Cíla Sebastiana svádí, chce plodit a dávat se, on je v‰ak zcela vyãerpan˘ a vztah odmítá. Nakonec Matka naposledy probuzena k Ïivotu odchází a v pokoji zÛstává jen Cíla a Sebastian, ktefií se teì koneãnû spolu pokusí „pustit Antilopu“. Text je k dispozici v DILIA.
Iva Pefiinová POHÁDKA DO DLANù Osoby: 5 úãinkujících jakéhokoli pohlaví Komedie pro dûti od 4 let po mlad‰í ‰kolní vûk. Pfiíbûh o ãtyfiech roãních obdobích je rozdûlen do ãtyfi jevi‰tních situací: Jak Jaro Zimu rozplakalo - Jak musí Léto dohfiát Jaro - Jak Podzim Zimu roztesknil – Jak Zima pra‰tí ze v‰ech sil. Personifikované roãní doby rozehrávají svÛj boj o vládu pfied oãima jednoho uÏaslého ãlovûka (herce v civilu), kter˘ právû usíná ve svém pokoji. Za oknem se bûhem jejich konfliktÛ odehrává barevná stínohra. Zima pfienechala dvû snûhové vloãky Jaru, „aby Ïily v seriálu, kter˘ nikdy neskonãí”. Tyto dvû vloãky se za oknem promûÀují v oÏivlé kapky vody, putují pod zemí, mofiem i oblohou, jsou párou i kroupami. Jejich promûny a putování jsou pfiiblíÏeny jakoby pohádkovou lupou ve formû krátk˘ch pohádek. âlovûk v pokoji proti tûmto náv‰tûvám protestuje, a pfiesto je do tohoto cyklu proti své vÛli vtaÏen, stává se kefiem, „dostane pupínky" (ra‰ení), rozkvétá, zraje i opadává. Na závûr mu v dlani uvízne vloãka – námût na pokraãování nekoneãného seriálu. Premiéra hry se konala r. 1991 v ND Liberec. Pozdûji byla pohádka uvedena i na ãinoherní scénû. Úspû‰nû se uÏ fiadu sezon hraje také v Maìarsku. Text je k dispozici v DILIA.
34
novû zastupované zahraniãní hry pfieloÏené Richard Baer SMÍ·ENÉ POCITY – (Mixed Emotions) Komedie o dvou dûjstvích Pfieklad Alexander Jerie Osoby: 2 muÏi, 2 Ïeny Kdysi to byly dva manÏelské páry, ãtyfii nerozluãní pfiátelé. Dnes zbyli jen dva - Christine, bytová architektka, a Herman, obchodník s koberci. Jejich Ïivotní druhové po mnoha letech ‰Èastného manÏelství zemfieli a zanechali je jejich samotû a opu‰tûnosti. Christine se rozhodne odstûhovat ke své pfiítelkyni na Floridu. A právû ve chvíli, kdy jí dva stûhováci pakují vûci, pfiijde Herman s nabídkou pÛsobící jako blesk z ãistého nebe: poÏádá ji o ruku. Dochází k mnoha komick˘m scénám, protoÏe Herman, pfies v‰echno, co ke Christine cítí, nezapfie svého obchodního Ïidovského ducha: vypoãítá v‰echny ekonomické v˘hody, které by jejich spoleãné souÏití pfiineslo, a lásku citovat zapomnûl. Christine zpoãátku ten naprosto absurdní nápad odmítá, ale HermanÛv ‰arm i pocit osamûní ji zfiejmû donutí zmûnit názor... Vtipná, dojímavá komedie o tom, Ïe ani po ‰edesátce ãlovûk není imunní ani vÛãi lásce, ani vÛãi sexu. Text je k dispozici v DILIA.
nabízíme
Jean-Claude Danaud ACH TA NùHA NA·ICH DAM – (Un ouvrage de dames) Pfieklad Jaromír Janeãek Osoby: 3 Ïeny Hra se s velk˘m úspûchem hraje v jednom men‰ím pafiíÏském divadle. Dvû Ïeny mající bohaté zku‰enosti se sv˘mi manÏeli i milenci vyjadfiují svoji nenávist k muÏskému pokolení. Jedna z nich má v ko‰íku hlavu svého manÏela, kterého právû zavraÏdila a které se snaÏí zbavit. Nakonec tou hlavou potû‰í jednu starou pannu, která jejího manÏela tajnû milovala a teì si jeho hlavu odná‰í domÛ, aby s ní - celá ‰Èastná – strávila zbytek svého Ïivota. Krutá satira, plná absurdních situací, ãerného humoru a zvlá‰tní, nadpfiirozené atmosféry. Text je k dispozici v DILIA. Jean Dell a Gérald Sibleyras TAKOV¯ MAL¯ ÎERTÍK – (Un petit jeu sans conséquence) Pfieklad Matylda a Michal LázÀovsk˘ch Osoby: 3 muÏi, 2 Ïeny (v‰ichni mlad‰ího stfiedního vûku) Matka (která ve hfie nevystupuje) uspofiádala rodinn˘ piknik na rozlouãenou se star˘m rodinn˘m domem, kter˘ se prodává. Bydlí v nûm jen neúspû‰n˘ BrunÛv bratranec Patrick. Ten je znám˘ tím, Ïe rád ‰ífií drby a parazituje na lidech. A ukazuje se, Ïe pro-
35
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
ti nûmu není obrany. Bruno a Claire jsou spokojen˘ pár, a pfiestoÏe nejsou oddáni, povaÏují se témûfi za manÏele. Patrik se ale o jejich souÏití vyjádfií v termínech, které Claire popudí, a tak „Ïertem“ fiekne, Ïe se s Brunem rozcházejí. Tak se zrodí „malá hra“, které se Bruno sice brání, ale která v‰echny pfieroste. Na scénû se navíc objeví Serge, s nímÏ tu Bruno kdysi strávil prázdniny, a od té doby se datují jakési jejich nevyjasnûné spory, jakkoli uÏ zdánlivû zapomenuté. Malá leÏ zasela sémû: Bruno s Claire se teì ze v‰ech stran dozvídají, Ïe si o nich v‰ichni mysleli, Ïe se k sobû vÛbec nehodí, a dochází ke skuteãnému rozkladu. Navíc se ukáÏe, Ïe Serge uÏ Claire vidûl a ve skuteãnosti nepfiijel kvÛli Brunovi, ale kvÛli ní. A Claire se najednou otevfiou nové obzory. Po rÛzn˘ch citov˘ch i situaãních peripetiích Claire Bruna opou‰tí - doslova uteãe a odjíÏdí se Sergem na motorce. Potrestáni jsou v‰ichni, kdo zÛstali, vãetnû parazita Patricka, kter˘ si musí hledat jinou moÏnost jak a kde pfieÏít: odskáãe to zfiejmû „rodinná“ pfiítelkynû Bruna a Claire Axelle, která si do celé hry také pfiiloÏila polínko. Velmi peãlivû, vtipnû, „dobfie napsaná“ hra, v níÏ se rozehrávají tragikomické situace s hofikostí i humorem. Vdûãná pro herce – postavy jsou pfiesnû vidûné, plastické – a jistû i pro diváky. Zábavná hra zab˘vající se tématy, která se dnes t˘kají mnoha zejména mlad‰ích lidí. Hra a její inscenace dostaly v roce 2003 nûkolik „MolièrÛ“ (francouzsk˘ Radok). Text je k dispozici v DILIA.
pfieloÏené
Françoise Dorinová FAKTURA – (La Facture) Pfieklad Jan Cimick˘ Osoby: 4 muÏi, 3 Ïeny Dekorace: pfiijímací salon pafiíÏského bytu Konverzaãní komedie z pafiíÏského prostfiedí (zcela ve stylu pafiíÏského „bulváru“), jejíÏ autorka, sama slavná divadelní hereãka i autorka, umí navodit nejen atmosféru dobré zábavy, ale i napûtí. Hlavní hrdinka, úspû‰ná Ïena - tvÛrkynû kosmetick˘ch zázrakÛ, má neustále ve v‰em neuvûfiitelné ‰tûstí. Zlom nastává ve chvíli, kdy Nella uvûfií, Ïe v‰echno musí b˘t splaceno a Ïe za své ‰tûstí bude tedy muset i ona jednou „zaplatit“. A Ïe faktura vzhledem k dosavadnímu ‰tûstí – bude hodnû mastná!… A Nella se rozhodne, Ïe nebude jen tak ãekat a vezme radûji osud do vlastních rukou! Text je k dispozici v DILIA. Caryl Churchillová LEHKÁ POHODA – (Cloud Nine, 1979) Komedie o dvou dûjstvích Pfieklad Martina Schlegelová Osoby: 7 hercÛ Caryl Churchillová patfií k nejznámûj‰ím souãasn˘m britsk˘m dramatikÛm. Na ãesk˘ch jevi‰tích byla tato „první dáma britského dramatu" dlouho opomíjena – teprve v loÀské sezónû nastal razantní prÛlom, kdyÏ její hry témûfi souãasnû uvedlo ND Praha a Divadlo Na Vinohradech. „Cloud Nine“ patfií spolu
36
novû zastupované zahraniãní hry s „Top Girls“ a „Serious Money“ k jejím nejúspû‰nûj‰ím hrám, byla ocenûna nejen v Anglii, ale i v USA. Také patfií k nejpfiekládanûj‰ím a obecnû nejhranûj‰ím. Vznikla na základû tfiít˘denního workshopu s herci a dal‰ími ãleny realizaãního t˘mu Joint Stock Theatre Group. Hra b˘vá ãasto zmiÀována v souvislosti s tématy krize patriarchální rodiny, vÏit˘ch ãi vnucen˘ch sexuálních stereotypÛ a chování a emancipace nejen Ïen, ale obecnû obou pohlaví. Zobrazuje rÛzné modely rodinného souÏití – první dûjství se odehrává v rodinû vysokého úfiedníka v britské kolonii v Africe za doby vlády královny Viktorie. Autorka vtipnû odhaluje, co se skr˘vá za zdánlivû tradiãními patriarchálními vztahy - v‰eobecnû roz‰ífiená nevûra, homosexualita atd. K celkové absurditû situací pfiispívá obsazení postav – v nûkolika pfiípadech mají muÏské role hrát Ïeny a Ïenské muÏi. Druhé dûjství se naproti tomu odehrává v souãasném Lond˘nû – pro postavy v‰ak uplyne jen 25 let. Tento velk˘ ãasov˘ skok zv˘razÀuje zmûny, které ve spoleãnosti nastaly. Rodinné souÏití je navenek mnohem svobodnûj‰í, lidé utváfiejí i jiné modely, Ïijí v komunitách atd. Autorka v‰ak neopou‰tí kritick˘ nadhled a tuto novou „svobodu“ komentuje stejnû ironicky jako pokrytectví minulosti. Specifickou rovinu tvofií písnû, které prolínají celou hru – v duchu brechtovské tradice zcizují a komentují samotn˘ dûj. Text je k dispozici v DILIA.
pfieloÏené
nabízíme
Donald Churchill, Peter Yeldham MOJE P¤ÍTELKYNù SLEâNA FLINTOVÁ – (My Friend Miss Flint) Komedie o dvou dûjstvích Pfieklad Alexander a Veronika Jeriovi Osoby: 3 muÏi, 3 Ïeny Tom Lambert je doktor botaniky, kter˘ Ïije celkem poklidn˘m Ïivotem, a jediné, co ho zajímá, jsou jeho rostlinky a pravideln˘ pofiad v televizi o zahrádkách a zahradniãení. To ov‰em jen do okamÏiku, kdy mu jeho Ïena Sára, se kterou sice neÏije ve spoleãné domácnosti, ale která mu dûlá daÀovou úãetní, sdûlí, Ïe posledních pût let podvádûl daÀov˘ úfiad. Sice nevûdomky, ale podvádûl. Sára si totiÏ vymyslela fiktivní osobu jménem sleãna Flintová, která pro nûj mûla pracovat jako konzultantka. O tuto osobu, která finanãnímu úfiadu dluÏí obrovskou sumu, se zaãali jeho zamûstnanci zajímat. Marné je Tomovo vysvûtlování, Ïe jeho vina to není, on se jen podepsal tam, kde mu Sára udûlala kfiíÏek. Za daÀové pfiiznání si kaÏd˘ ruãí sám... Text je k dispozici v DILIA. Philippe Minyana INVENTURY (Inventaires; 1987) Pfieklad Katefiina Neveu Osoby: 4 Ïeny + 1 muÏsk˘ hlas Philippe Minyana (nar. 1946), autor zhruba tfiiceti her, experimentátor hledající nové dramatické formy, je nejhranûj‰ím Ïijícím dramatikem ve Francii. Po úvodních autobigrafick˘ch hrách se Minyana soustfieìuje na dramatickou v˘stavbu, která se po37
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
sléze stává hlavním tématem jeho tvorby. V monologick˘ch hrách-zpovûdích (Inventury, Pokoje, André), které mu pfiinesly celosvûtov˘ úspûch, pfiebírá skuteãné Ïivotní pfiíbûhy obyãejn˘ch lidí, jejichÏ v‰ední fieã pfietavuje do nového, pÛsobivého divadelního jazyka. Dramatik vynechává interpunkci, a tak díky zhu‰tûnému stylu získávají tragické pfiíbûhy monstrózní obrysy. Pozdûji tento autor pracuje stále více s muzikálností slova, dramatické texty zaãíná komponovat jako hudební partitury (napfi. Struãná dramata I. a II.): „zvuk tvofií smysl“, tvrdí. Minyana se ve svém díle nenápadnû obrací ke Ïhav˘m spoleãensk˘m tématÛm, za nepodafien˘m soukrom˘m Ïivotem postav se r˘suje okolní svût zmítan˘ válkami, utrpením, nemocemi, bídou i médii. Pfii zpracování tûchto látek autor neváhá pouÏívat ãerného humoru. Tfii Ïeny stfiedního vûku jsou pozvány do televizního (rozhlasového) studia, aby zde v soutûÏi o nejsmutnûj‰í Ïivotní pfiíbûh odvyprávûly na pfieskáãku svoje Ïivoty. Jde o maraton slova. Jacqueline, Barbara a Angèle pfiedstupují na pokyn moderátorky pfied diváky a exhibicionisticky chrlí svÛj Ïivot, naplnûn˘ milostn˘mi pfiíbûhy, rodinn˘mi tragédiemi i váleãn˘mi vzpomínkami. Na jevi‰ti nejsou samy – kaÏdá si s sebou pfiinesla „svûdka“ - doliãn˘ pfiedmût, kter˘ se stal symbolem jejího utrpení a ztraceného Ïivotního ‰tûstí: Jacqueline pfii‰la s lavórem, Barbara se stojací lampou a Angèle s rÛÏov˘mi ‰aty. PfiestoÏe jde o pfietrhan˘ sled monologÛ, pÛsobí hra nesmírnû Ïivû a postavy si díky své spontaneitû a dramatiãnosti vyprávûného snadno udrÏí kontakt s divákem. V˘teãná pfiíleÏitost pro ãtyfii hereãky. Inventury obdrÏely v roce 1988 Cenu SACD (Spoleãnosti dra-
pfieloÏené
matick˘ch autorÛ a skladatelÛ) a v témÏe roce byl Minyana nominován na Cenu Molière v kategorii Nejlep‰í autor. Text mÛÏe DILIA zprostfiedkovat. Philippe Minyana STRUâNÁ DRAMATA II. – (Drames brefs II.; 1997) Pfieklad Katefiina Neveu Osoby: 4 muÏi, 3 Ïeny V kaÏdé z osmi mikroher tohoto díla se omezen˘ poãet protagonistÛ vyrovnává s minulostí i souãasností, do kter˘ch zasáhla napfi. druhá svûtová válka nebo ãerstvûji válka v Perském zálivu. Dramatickou strukturu i fieã Minyana v tûchto miniaturách ostrouhal na dfieÀ. Nesetkáváme se uÏ s pojmenovan˘mi postavami, ale pouze s figurami (MuÏ s dopisem, MuÏ na Ïidli, Usmívající se Ïena apod.). KaÏd˘ kus znamená nové figury, nové téma a novou situaci: dva muÏi ãtou dopisy po zemfielém pfiíteli a nepfiímo objasÀují jeho smrt, kolekce váleãn˘ch fotek vyvolá konfrontaci syna a otce, muÏ pfiijíÏdí z exilu do rodné zemû, ranûn˘ voják vypovídá o vojenské sluÏbû, Filoktétus o své opu‰tûnosti atd. Text dramat je koncipován jako partitura, strohou fieã doplÀují scénické poznámky navozující pouze urãité pohyby, herec a reÏisér musí provést hloubkov˘ rozbor, zamyslet se dÛkladnû nad formou i obsahem, poloÏit si základní inscenaãní otázky. Jde o soubor inspirujících, nûkdy vzájemnû souvisejících, etud, zpochybÀujících tradiãní formu a hledajících ãistotu a pfiesnost divadelního v˘razu. Text mÛÏe DILIA zprostfiedkovat.
38
novû zastupované zahraniãní hry Phyllis Nagyová NEZVùSTNÁ – (Disappeared; 1995) Pfieklad: Marie ·palová Osoby: 3 Ïeny, 5 muÏÛ Americká dramatiãka Phyllis Nagy se v roce 1991 dostala v rámci v˘mûnného programu do lond˘nského Royal Court, v Anglii se natrvalo usídlila a svou tvorbou se zapojila do hnutí in-yer-face theatre, nové vlny britské dramatiky 90. let. Její tvorba (k nejznámûj‰ím hrám patfií „Weldon Rising“ a „Butterfly Kiss“) nese celou fiadu znakÛ tzv. coolness, zároveÀ se v‰ak vymyká svou specifickou poetikou. Hra „Nezvûstná“ pfiedstavuje symbiózu pfiíbûhu s témûfi detektivní zápletkou a siln˘ch básnick˘ch obrazÛ. Autorka rozvíjí dûj v patnácti scénách, s nimiÏ pracuje na principu filmového scénáfie a postupného odkr˘vání faktÛ. V první scénû se v baru setkává mladá dívka Sarah Casey, která touÏí cestovat (ale pfiestoÏe pracuje v cestovní kanceláfii, nikdy neopustila New York City), s podivn˘m muÏem Elstonem, kter˘ se chvíli vydává za producenta Timothy Creightona a chvílemi tvrdí, Ïe je vrahem nûkolika Ïen. V závûru scény spoleãnû odcházejí z baru a od té chvíle je Sarah nezvûstná. Do pátrání po zmizelé dívce se v dal‰í scénû pou‰tí detektiv Ted Mitchell. V rozhovoru s její matkou Ellen zji‰Èuje, Ïe se Sarah mûly znaãnû odcizen˘ vztah. Scény v˘slechu jsou na zpÛsob filmového stfiihu proloÏeny obrazy z tiskové konference. V dal‰ích scénách se vracíme v ãase pfied onen veãer, kdy Sarah zmizela. Elston se vydává za Paula Jonase a chce si u Sarah objednat zájezd. Je mu jedno, kam pojede, vol-
pfieloÏené
nabízíme
bu nechává na Sarah. Pozdûji zve Elston na veãefii svou zamûstnavatelku Natalii, které sice patfií second-hand, ale nikdy si na sebe nevzala Ïádné ‰aty dvakrát. KdyÏ neuspûje, vydává se do baru, kde – jak víme z první scény – potká Sarah Casey. V dal‰í scénû jsme svûdky roztrÏky mezi Sarah a její matkou a pfiedstavuje se nám také snoubenec Sarah, nanicovat˘ kadefiník Anthony; ne‰Èastná Sarah se cítí b˘t uzavfiena v kleci stereotypních vztahÛ a odchází do baru. Dal‰í scény nás vracejí k pátrání po zmizelé Sarah. PfiestoÏe je Elston identifikován jako poslední, kdo Sarah Casey vidûl, chybí dÛkaz, Ïe má s jejím zmizením nûco spoleãného. Detektiv prohledá jeho byt a zji‰Èuje, Ïe Elston postrádá vlastní identitu, dokáÏe Ïít pouze skrze masky cizích lidí, které si obléká jako jejich odloÏené ‰aty. Elston tvrdí, Ïe Sarah chtûla zmizet, coÏ se jí povedlo. A detektivovi i divákovi tedy nezb˘vá nic jiného neÏ pfiistoupit na to, Ïe Sarah prostû zmizela, aÈ uÏ to znamená cokoli. Hra poskytuje v˘raznou hereckou pfiíleÏitost pro pfiedstavitelku Sarah (asi 25let) a Elstona (muÏ v podstatû jakéhokoliv vûku.) Text je k dispozici v DILIA. Valère Novarina IMAGINÁRNÍ OPERETA – (Opérette imaginaire) Osoby: 6 muÏÛ, 3 Ïeny Valère Novarina je u nás zcela neznám˘ francouzsk˘ autor (nar. 1942), kter˘ je neobyãejnû plodnou a uznávanou, byÈ ponûkud kontroverzní osobností. Je nejen dramatikem, ale také básníkem, malífiem, kreslífiem, reÏisérem… Jeho divadelní hry jsou ve vût39
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
‰inû pfiípadÛ skuteãn˘mi interpretaãními ofií‰ky, protoÏe v nich autor ãasto rozvíjí dosti abstraktní fietûzec imaginace, hry se slovy, s moÏnostmi jevi‰tû i hercovy tûlesnosti. Jeho cílem je „rozbíjet na jevi‰ti literaturu“. Není proto divu, Ïe do ãe‰tiny nebyl dosud pfiekládán. „Imaginární opereta“ bude tedy prvním pokusem pfievést na ãeské jevi‰tû Novarinovu jarryovsko-michauxovskou hru se slovy, obrazy i jejich v˘znamy. NemÛÏe se jednat o „vûrn˘ pfieklad“, pÛjde spí‰e o co nejvûrnûj‰í pfiebásnûní. V pfiípadû této hry, která byla uvedena na jevi‰tû v roce 1998, se jedná o jakousi dekonstrukci divadelní man˘ry v radostném komediálním aÏ surrealistickém tvaru, kter˘ je zcela otevfienou moÏností pro jevi‰tní interpretaci, nebo spí‰ re-kreaci. Ve hfie není vystopovateln˘ pfiíbûh, jsou tu vr‰ící se dialogy, monology, písnû, nûkdy i situace, jejichÏ interpretace je více neÏ nejednoznaãná… Premiéra Imaginární operety se ve Francii uskuteãnila v roce 1998. Vydání ãeského pfiekladu chystá na konec tohoto roku ve své edici Souãasná hra Divadelní ústav Praha. Text mÛÏe DILIA zprostfiedkovat. Lars Norén BOBBY FISCHER BYDLÍ V PASADENù – (Bobby Fischer bor i Pasadena, 1992) Pfieklad Olga Bártová a ·árka Císafiová Osoby: 2 Ïeny, 2 muÏi Dekorace: souãasn˘ stfiedostavovsk˘ byt ve Stockholmu Hra o tfiech dûjstvích (veãer, noc, následující ráno). Dûj se ode-
pfieloÏené
hrává v bytû rodiãÛ Gunnel a Carla v jedné prominentní stockholmské ãtvrti poãátkem devadesát˘ch let. V úvodní scénû se rodina vrací z divadla a postavy pÛsobí dojmem, jako by nevûdûly, co s naãat˘m veãerem. Dcera Ellen by práh rodného bytu rad‰i ani nepfiekroãila a schizofrenní syn Tomas se zavírá do svého temného kamrlíku. Aãkoli se od pfiedstavení Cesty dlouh˘m dnem do noci, které onoho veãera zhlédli, co nejusilovnûji distancují a budí dojem domova nenaru‰eného narkomanií, ekonomick˘mi problémy ãi nemocí, s pfiib˘vající tmou a opilostí se ze zdánlivû kaÏdodenních, plytk˘ch v˘mûn zaãnou drát na povrch bolestná rodinná i osobní traumata a obvinûní. Odhaluje se pozadí Ellenina alkoholismu, Tomasova vy‰inutí (následkem drog?), sexuální a citová vyprahlost manÏelství vysávaného nesobûstaãn˘mi dûtmi, otcova nevûra a ekonomické problémy a matãina neúspû‰ná herecká dráha. Masky padají a cesta do temnot lidské du‰e ústí v závûreãn˘ obraz Ellenina pádu po vzoru Ofélie... Drsnost pfiíbûhu vyvaÏuje ãern˘ humor a autorská ironie. Kvality této hry potvrzují mj. ãetná provedení na evropsk˘ch jevi‰tích a pfieklady do nûmãiny, angliãtiny, ital‰tiny, francouz‰tiny, holand‰tiny a dal‰ích svûtov˘ch jazykÛ. Text mÛÏe DILIA zprostfiedkovat.
40
novû zastupované zahraniãní hry Yasmina Reza OBRAZ – (Art) Pfieklad Michal LázÀovsk˘ Osoby: 3 muÏi Yasmina Reza (nar. 1959) je jednou z nejpopulárnûj‰ích souãasn˘ch francouzsk˘ch dramatiãek. Její dnes jiÏ svûtovû proslulá komedie z r. 1994 „Obraz“ (hrála se v New Yorku, dále v Lond˘nû a dal‰ích evropsk˘ch metropolích) získala Cenu Molière za nejlep‰í text, inscenaci i autora a fiadu dal‰ích divadelních ocenûní. Hra je originální v˘povûdí autorky – Ïeny o pfiátelství tfií muÏÛ v (mlad‰ím) stfiedním vûku. Marek, Boris a Ivan se scházejí pravidelnû uÏ patnáct let, chodí spolu do kaváren a kin, uÏívají mládeneckého Ïivota a pfii tom spolu mluví jen o banálních záleÏitostech. Pouze v˘jimeãnû se jeden druhému svûfií s dÛleÏit˘mi osobními problémy. Tento vesel˘, nezávazn˘ a uzavfien˘ pánsk˘ spolek se stal snad jedin˘m pevn˘m bodem v jejich Ïivotû a slouÏí jako oáza pfied nevyzpytateln˘m a pfiedev‰ím únavn˘m svûtem Ïen, aÈ uÏ jsou to manÏelky, druÏky ãi milenky. Av‰ak tentokrát je to docela jiné, protoÏe... Boris si koupil obraz. Zcela bíl˘, abstraktní obraz. Marek (inÏen˘r) zastává názor praktického racionalisty a hodnotu obrazu – velice drahého, protoÏe je od „uznávaného autora“ – není ochoten uznat. Nechápe „snobské“ gesto svého pfiítele. Boris naopak do obrazu promítá svÛj spoleãensk˘ úspûch a není ochoten se ho vzdát. Ivan se dûsí tohoto konfliktu, ostatnû jako v‰ech konfliktÛ, protoÏe odhaluje neznámé my‰lenkové a citové konãiny, které pfiesahují jeho obvyklé konvenãní uvaÏování, s nímÏ je Ïivot
pfieloÏené
nabízíme
v etablované spoleãnosti mnohem snaz‰í. Obraz - nenápadn˘ objekt, symbolick˘ prostor pro pfiedstavivost - se stává úheln˘m kamenem sporu a zatûÏkávací zkou‰kou v tomto dosud tak snadném pfiátelství. KaÏd˘ za sebe a v‰ichni dohromady se nyní tfii pfiátelé musejí obtíÏnû (a s nejist˘m v˘sledkem) pokusit najít cestu zpût k sobû. Text je k dispozici v DILIA. Marc-Gilbert Sauvajon KACHNA NA POMERANâÍCH Pfieklad Jaromír Janeãek Osoby: 2 muÏi, 3 Ïeny “Dvû holubiãky se milují láskou nûÏnou, ale jedna z nich se v hnízdeãku trochu nudí.“ Liz a Hugh se mohou chlubit patnácti lety spoleãného Ïivota bez jediného mráãku a viditeln˘ch problémÛ. MÛÏe toto harmonické souÏití, kterému se ãasto ponûkud ukvapenû fiíká “‰tûstí“, vyvolat po ãase jistou únavu a chuÈ na zmûnu? BohuÏel ano. A kdo je tím vinen? Hugh tvrdí, Ïe Liz a Liz si myslí, Ïe má ve‰keré dÛvody tvrdit, Ïe Hugh. A tak se Hugh pou‰tí do tûÏkého boje se siln˘m soupefiem - milencem své Ïeny. Volí zvlá‰tní, ale velice úãinnou taktiku, jak získat svoji Ïenu zpût. Taktiku, která vedle své nesporné úãinnosti sk˘tá celou fiadu mimofiádnû humorn˘ch situací. Hra byla s velk˘m úspûchem poprvé uvedena v roce 1971 v PafiíÏi, v divadle Gymnase-Marie Bell. Text je k dispozici v DILIA.
41
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
Robert Thomas TORNÁDO – (La Tornade) Pfieklad Jaromír Janeãek Osoby: 4 muÏi, 2 Ïeny Tato komedie slavného francouzského autora (Mandarínkov˘ pokoj, Past na osamûlého muÏe, Osm Ïen, VraÏedné dûdictví, Turecká kavárna aj.) je pfiehlídkou typicky thomasovského ohÀostroje nejbláznivûj‰ích nápadÛ a absurdních situací hravého pafiíÏského bulvárního divadla. Do PafiíÏe pfiijíÏdí Eva – Ïena plná energie, která právû podvanácté ovdovûla. PfiijíÏdí oÏenit nevlastního syna, zapfiisáhlého starého mládence, coÏ je nezbytná podmínka k získání kolosálního dûdictví. ProtoÏe ji ãas tlaãí a François se sÀatku brání, musí Eva vyvinout nesmírné úsilí, rafinovanost, originální nápaditost i Ïenskou lstivost, aby prosadila svou a dotlaãila ho k oltáfii. Stáváme se tak svûdky gejzíru neuvûfiiteln˘ch poÈouchlostí a fantazie, kde je velk˘ prostor pro hereckou improvizaci. Hra zaruãenû diváky dobfie naladí a pobaví. Text je k dispozici v DILIA. Boris Vian SVAâINA GENERÁLÒ – (Le goûter des généreaux) Komedie o tfiech aktech (1951) Pfieklad Katefiina Neveu Osoby: 10 muÏÛ, 2 Ïeny Boris Vian (1920-1959), jazzov˘ trumpetista, spisovatel, pfiekladatel, publicista, zpûvák a herec je znám jako hvûzda pováleãné
pfieloÏené
Saint-Germain-des-Prés. Jeho dramatická tvorba sahá od satirick˘ch her s váleãnou tematikou pfies komedie z umûleckého prostfiedí aÏ ke kabaretním skeãÛm a scénkám. Základním stavebním kamenem Vianov˘ch her je humor a ostrá kritika spoleãnosti. K dramatick˘m postavám pfiistupuje ãasto se zlomyslnou krutostí. Vytváfií (obãas s jistou dávkou morbidnosti) mechanicky jednající karikatury rÛzn˘ch spoleãensk˘ch prostfiedí, které zasazuje do rÛzn˘ch dramatick˘ch ÏánrÛ od vaudevillu pfies ãernou komedii aÏ po tragédii. Komedie „Svaãina generálÛ“ se odehrává v bytû vrchního generála Audubona a posléze také na frontû. Bûhem svaãiny, kterou Audubon pro své spolupracovníky zorganizuje, se ocitáme ve spoleãnosti neschopn˘ch, nemyslících a infantilních generálÛ, ktefií nakonec hloupû uposlechnou nesmyslného rozkazu a rozhodnou se rozpoutat válku, kterou jim za úãelem zv˘‰ení spotfieby a tím podpory stagnujícího národního hospodáfiství pfiikazuje vést pfiedseda vlády. Za nepfiítele si po dlouhém hledání zvolí AlÏír. Jde o „veselou“ parodii z vojenského prostfiedí, snaÏící se poukázat na pravé motivy a pfiíãiny mnoha váleãn˘ch konfliktÛ. Hra navíc pfiekvapí neãekan˘m koncem. Text mÛÏe DILIA zprostfiedkovat.
42
novû zastupované zahraniãní hry v originále Copi EVA PERON Osoby: 2 muÏi, 3 Ïeny Copi je autor, kter˘ je u nás znám pfiedev‰ím díky sv˘m brilantním absurdním aktovkám ze 60. let. „Eva Perón“ je jeho celoveãerní hra, která byla poprvé vydána v roce 1969 a k nám uÏ se v normalizaci bohuÏel nedostala. Eva Peron je sama o sobû podivn˘m bizardním politick˘m (lidsk˘m, Ïensk˘m) fenoménem a Copi pouÏil jako základní situaci své hry její smrt. Eva Peron umírá na rakovinu ve chvíli své slávy a rozletu, strÏena divok˘mi proudy ambicí, ctiÏádosti i sebeklamu a ztráty smyslu pro realitu. Její extrémní situace poslouÏila Copimu k rozehrání groteskní tragikomedie o smrti tragikomedie plné energie, zoufalství, touhy Ïít, ale i zloby a nespravedlivého osoãování. Eva se bije se lÏí, s fale‰n˘m vûdomím a fale‰n˘m obrazem, kter˘ vytváfiíme o sobû navenek, ale kter˘ si vytváfiíme i sami v sobû. Eva Peron tu není laskavá politiãka, ale uragán vÛle a nenávisti, projevující se ve vztazích k lidem, ktefií ji obklopují a ktefií ji zneuÏívají – aÈ uÏ jako zdroj pfiíjmÛ, nebo jako politickou „ikonu“. Chybí jí kdokoli blízk˘, její matka, pÛvodem z ulice, jen parazituje na svém privilegovaném postavení a také Ibiza, pravá ruka Perona, se hodlá uklidit do bezpeãí s tím, co si nahrabal… Copi dovede pracovat s ambiguitou vztahÛ a hodnot, nikdo ne-
nabízíme
ní jednoznaãnû negativní a odsouzeníhodn˘ v tomto dramatu o „posledních vûcech“ Ïeny, jejíÏ Ïivot je v‰e jen ne „vyrovnan˘“. Eva není na smrt pfiipravena a byla jí na tomto svûtû pfiifiãena role, jíÏ sama pfiestala rozumût. Je to skuteãnû groteskní „tanec smrti“, v nûmÏ nejsou postavy vykresleny psychologicky ani parodicky, ale jako nástroje (moÏná i loutky) nûjaké vy‰‰í kruté hry. V pfiípadû konkrétního zájmu o inscenování mÛÏe DILIA zprostfiedkovat vypracování pfiekladu. Charles Dyer RATTLE OF A SIMPLE MAN – (ProsÈáãkova fiehtaãka) Komedie o tfiech dûjstvích Osoby: 2 muÏi, 1 Ïena Anglick˘ autor Charles Dyer si pro svou komedii vybral téma opu‰tûnosti a samoty. Star˘ mládenec Percy (velik˘ fotbalov˘ fanou‰ek) se po jednom zápase opije v baru s kamarádem a vsadí se o padesát liber, Ïe pÛjde s prostitutkou Cyrrene k ní domÛ. S klubovou ‰álou kolem krku a fiehtaãkou v ruce vejde do jejího bytu, ale tam ho v‰echna odvaha opustí. Postupem ãasu se ukáÏe, Ïe se Ïenami nemá Ïádné zku‰enosti a Ïe je na svûtû více ménû sám. Dûvãe, kterému je kolem pûtadvaceti, nejprve hrubé a profesionálnû vstfiícné, brzy také obrátí. Oba dva mají vlastnû mnoho spoleãného... Text v originále je k dispozici v DILIA. 43
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
Elisabeth Fuller ME AND JEZEBEL Osoby: 2 Ïeny PÛvabná komedie o tom, jak se ke spisovatelce Elisabeth Fullerové nastûhuje slavná americká filmová hvûzda, dnes jiÏ stará paní, Betty Davisová. Poznaly se celkem náhodou prostfiednictvím spoleãné pfiítelkynû a Betty toho náleÏitû vyuÏije. PÛvodnû poÏádá o stfiechu nad hlavou na jeden aÏ dva dny, ale nakonec zÛstane cel˘ mûsíc a Lizinu domácnost obrátí vzhÛru nohama. ManÏel se odstûhuje, pfiítelkynû se jí vyh˘bají. Liz, která byla velkou fanynkou Betty jiÏ od sv˘ch dvanácti let, je nejprve její náv‰tûvou polichocena, ale kdyÏ se Betty pozvolna ujímá vedení domácnosti, rozhodne se se v‰ím skoncovat. Velice vtipnû napsaná konverzaãní hra. Vynikající pfiíleÏitost pro dvû hereãky (zhruba 40 a 70 let). Text v anglickém originále je k dispozici v DILIA. Fritz Kater VINETA (ODERWASSERSUCHT) – Vineta (ÎízeÀ po vodû z Odry) âinohra ze souãasnosti Osoby: 4 muÏi, 3 Ïeny V 18 krátk˘ch scénách vypráví autor ne vÏdy chronologicky a ãasto pouze v náznacích dûj, kter˘ lze snad shrnout takto: Na zaãátku 90. let se vrací do svého rodného mûsta Frankfurtu nad Odrou 32let˘ Steve, boxerská nadûje b˘valé NDR, jenÏ pfied 9 roky emigroval na Západ. Vrací se neúspû‰n˘ ke svému starému trenérovi s nadûjí, Ïe mu pfiípadné vítûzství v nastávajícím
v originále
boxerském turnaji umoÏní v posledním okamÏiku vykroãit na profesionální dráhu. Bûhem spoleãné pfiípravy na turnaj se Steve seznámí s mlad˘m boxerem Frankem, jeho snoubenkou Rosou a matkou Charlottou. Navíc znovu potkává lékafiku Leilu, kterou v mládí miloval. Nadûje mladého Franka, Ïe bude moci pokraãovat po turnaji v kariéfie profesionálního boxera v Hamburku, zÛstávají v‰ak stejnû tak nenaplnûné jako sny stárnoucího Steva: v podveãer turnaje Franka zmrzaãí mladistv˘ rowdy Mike – údajnû z lásky k Rose. A Steve, kter˘ nastoupí jako jeho náhradník, svÛj boj prohraje. Katerova hra ãerpá své nesporné napûtí z toho, jak se postupnû odhalují tajemství jednotliv˘ch postav, co o sobû sv˘m jednáním a sv˘mi slovy prozrazují. Pro v‰echny skonãila pádem Berlínské zdi jedna del‰í nebo krat‰í, více nebo ménû uspokojivá Ïivotní etapa a nyní se v‰ichni nacházejí v situaci, ve které se musí novû orientovat. Îádná z postav neprojde tímto pfierodem beze ztrát a leckterá z nich si novou Ïivotní perspektivu nenajde. Dialogy postav jsou vût‰inou útrÏkovité, coÏ jim propÛjãuje dynamiku. ÚtrÏkovitost dialogÛ kontrastuje s reflexivními monology, které jsou psány voln˘m ver‰em. Monology nejsou jenom prostfiedkem pro sdûlení „nevyfiãeného“, ale tvofií samostatnou v˘znamovou vrstvu hry, jak˘si protipól „Ïivotní prózy“. Armin Petras (znán˘ pod pseudonymem Fritz Kater) • 1962 narozen v Meschede, v západonûmeckém kraji Sauerland • 1969 s rodiãi (otec byl vûdec) pfiesídlil do NDR, vyrostl ve v˘chodním Berlínû
44
novû zastupované zahraniãní hry • 1985–1987 studoval reÏii na Berliner Hochschule für Schauspielkunst „Ernst Busch“ • 1988 byl vyho‰tûn z NDR, ode‰el do západního Berlína • asistent reÏie ve Frankfurter Theater am Turm (TAT) a v Münchner Kammerspiele • po pfievratu reÏíroval jak na v˘chodo- tak i západonûmeck˘ch scénách (dodnes celkem pfies 50 inscenací!) – v Magdeburgu, Lipsku, Mannheimu, Rostocku, Berlínû (Berliner Ensemble, Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz), Mnichovu (Bayerisches Staatsschauspiel) a Hannoveru • 1996-1999 umûleck˘ vedoucí v Theater Nordhausen a kmenov˘ reÏisér v Lipsku • 1999–2002 ‰éf ãinohry ve Staatstheater Kassel • 2002 pfiesídlil jako kmenov˘ reÏisér Frankfurter Schauspiel do Frankfurtu, kde v loÀské sezónû vedl Spielstätte in der Schmidtstraße • od poloviny 90. let pí‰e pod pseudonymem Fritz Kater • nejvût‰í úspûch mu pfiinesla „DDR - Heimat“ trilogie (Fight City.Vineta, zeit zu lieben zeit zu sterben, We are camera/jasonmaterial) – za jejíÏ druhou ãást obdrÏel prestiÏní Mülheimskou cenu za drama, v roce 2003 byl vyhlá‰en „dramatikem roku“, v roce 2004 se stal nositelem Lessingovy ceny DILIA vám nabízí v âR dosud nehrané autorovy texty: VINETA (oderwassersucht) keiner weiß mehr 2 oder martin kippenberger ist nicht tot KRIEG, BÖSE III (Sarajewo)
v originále
nabízíme
Stephen Lowe ODHAL DRUHOU TVÁ¤ – (Revelations) Osoby: 4 muÏi, 4 Ïeny Dekorace: zimní zahrada honosného sídla Edward a Jeni, znudûni manÏelsk˘m stereotypem, uspofiádají na pronajatém venkovském sídle swinger’s party. Spoleãnost, která se dostaví, má v‰ak ponûkud neobvyklé sloÏení. Zatímco Jimmy a Shirley jsou zku‰ení matadofii volného sexu a pfiesnû vûdí, „jak pfiiloÏit ruku k dílu tam, kde nechal tesafi díru“, Jack a Jill jsou naprostí nováãci - kazatel a sestra z církevního internátu pro sirotky. KdyÏ se dostaví je‰tû Emma a Tony, ktefií sexuální orgie natáãejí skrytou kamerou a pfiená‰ejí v pfiímém pfienosu na iInternet, je o v˘bu‰nou kombinaci postaráno. RozjíÏdí se vzru‰ující i bolestná hra plná obvinûní, v˘ãitek, podvodÛ, pfietváfiky a odhalení, pfii které padají masky, zábrany i vztahy. V‰e nakonec ústí do neãekanû mystického finále… Text v anglickém originále je k dispozici v DILIA. Wesley Moore A RECKONING – (Zúãtování) Osoby: 1 muÏ, 1 Ïena Poutavû napsané drama o vztahu otce a dcery. Spencer (kolem padesáti) je velice úspû‰n˘ architekt, kterému nedávno zemfiela manÏelka na rakovinu. KdyÏ ho neãekanû pfiijde nav‰tívit jeho dcera Irene, zdá se, Ïe spoleãn˘ smutek nad ztrátou milované bytosti bude hlavní osou jejich debaty. Ta ov‰em vyústí v konfrontaci a vzájemné vyãítání minulosti, pfiiãemÏ Irene Ïene vûci tak 45
nabízíme
novû zastupované zahraniãní hry
daleko, Ïe otce dokonce zaÏaluje u soudu. Divák s napûtím sleduje jejich boj: stále se odhalují nové skuteãnosti, kter˘mi oba protagonisté, pokou‰ejíce se najít k sobû cestu, zraÀují pfiedev‰ím sami sebe. Text v anglickém originále je k dispozici v DILIA. Reggie Oliver IMAGINARY LINES – (Pomyslné cesty) Komedie o dvou dûjstvích Osoby: 2 muÏi, 3 Ïeny Wanda je mladá, velice citlivá dívka, snílek, kter˘ v‰e, co Ïivot pfiiná‰í, bere nesmírnû váÏnû. A stejnû tak i sebe. Proto má problém i s tím, jak naloÏit se vztahy k muÏÛm: k milému, serióznímu majiteli antikvariátu Howardovi a k úspû‰nému politikovi (ãlenovi parlamanetu), nakladateli Siru Michaelu Thusrtonovi. Oba ji milují a marnû se snaÏí najít cestu – aÈ pomyslnou ãi skuteãnou - k jejím dvefiím. Text v anglickém originále je k dispozici v DILIA. Michael Pertwee DO NOT DISTURB – (Neru‰it) Komedie o dvou dûjstvích Osoby: 1 muÏ, 4 Ïeny Jay Spencer chce zapomenout na minulost a zaãít nov˘ Ïivot. Pfiestûhuje se do nového bytu a jediné, o co stojí, je absolutní klid a samota. To se mu ale nedafií, protoÏe mladá sousedka od vedle ho ru‰í sv˘mi nenadál˘mi pfiíchody a v˘hrÛÏkami o sebe-
v originále
vraÏdû, jeho souãasná manÏelka uÏ zase dûlá potíÏe, b˘valá manÏelka trvá na tom, Ïe mu ukáÏe cestu k JeÏí‰i, a sekretáfika k nûmu hofií neutuchající vá‰ní. V‰echny ãtyfii Ïeny Jaye pronásledují, útoãí na nûj a svádûjí ho, pfiiãemÏ on chce b˘t sám. Je to ale urãitû tak? ProtoÏe kdyÏ se mu to koneãnû podafií, pomy‰lení na absolutní samotu ho niãí. Zavolá tedy dal‰í Ïenû – své vlastní matce. Tato vtipná komedie, plná situaãního humoru, má i jist˘ podtext – je Jay obûtí, nebo si v‰echno ne‰tûstí zpÛsobil sám? Text v anglickém originále je k dispozici v DILIA. Clare Pollardová THE WEATHER – Poãasí Osoby: 3 Ïeny, 2 muÏi „Poslední vûc, kterou potfiebuje teenager ve svûtû, kde poãasí je nestálé a domácí poltergeist se váÏnû na‰tval, je neschopn˘ otec a hysterická matka.“ Prvotina ‰estadvacetileté autorky, která je zatím známá spí‰e jako básnífika. „Poãasí“ vypraví pfiíbûh jedné démonické puberÈaãky, její matky závislé na alkoholu a nakupování a ponûkud neschopného otce. A kdyÏ se vzájemná nevraÏivost nahromadí, zaãne domem létat nábytek… Clare Pollardová se v‰ak neomezuje jen na domácí trable – ve hfie stihne probrat i problémy s globalizací nebo mezinárodní terorismus. To v‰e ov‰em s drav˘m smyslem pro humor a neuvûfiitelnou energií. Zejména role matky sk˘tá velkou komediální pfiíleÏitost („Málem mû zabil opékaã topinek!“). Text v anglickém originále mÛÏe DILIA zprostfiedkovat.
46
zahraniãní literaturu Anna Davis CHEET Kathrin Cheet je tfiicetiletá lond˘nská taxikáfika, která pracuje pfiedev‰ím v noci, kdy projíÏdí tmav˘mi ulicemi a nabírá neznámé zákazníky, od nichÏ se lze mnohdy nadít neãekan˘ch vûcí. Tak se seznámí i s jist˘m Craigem, kter˘ veze svého opilého kamaráda. Tento Craig se pak stává jakousi tajemnou postavou, zasahující do Katina Ïivota v kladném i záporném smûru. Navíc je dluÏno poznamenat, Ïe Katin Ïivot je velice sloÏit˘. Kromû toho, Ïe její matka spáchala sebevraÏdu, kdyÏ Kate bylo patnáct (coÏ znaãnû poznamenalo její vztahy k lidem i okolí), má Kate pût milencÛ – z toho jednu Ïenu – a pût mobilÛ, rozli‰en˘ch barevnû, kter˘mi se s nimi dorozumívá. Takové je základní schéma bravurnû vystaveného pfiíbûhu románu mladé anglické autorky (1971), ve kterém se mísí a vzájemnû protínají pfiíbûhy celkem sedmi postav, vyprávûné hlavní hrdinkou, která zoufale hledá sama sebe. AÏ neãekanû poutavému ãtení, které upoutá kaÏdého od první do poslední stránky, nechybí pfiekvapivé rozuzlení. Hodder and Stoughton, London 2001. Stran 312. Gregory Norminton THE SHIP OF FOOLS První román mladého (25 let), nesmírnû talentovaného anglického spisovatele. Opilec s nevymáchanou hubou, Ïrout, puritánská jepti‰ka
nabízíme a mnich s pochybn˘m vzdûláním – to je jen nûkolik ãlenÛ osazenstva „Lodi bláznÛ“, korábu, kter˘ pluje neznámo kam. I kdyÏ jsou si v‰ichni vûdomi svízelné situace, ve které se ocitli – aby odvrátili blíÏící se katastrofu, kaÏd˘ z nich musí vyprávût pfiíbûh. A jak se tyto pfiíbûhy vzájemnû proplétají, vytváfiejí zajímavou mozaiku dÛvtipu a fantazie. Gargantuovská nymfomanka podnikla celou odyseu, aby na‰la svou matku. Princ jmenuje sluhu „fackovacím panákem“ – dítûtem, které je trestáno za nûj. Toulav˘ pûvec se ne‰títí chránit zahradu pfied hladov˘mi sirotky a vynálezce-zaãáteãník vstoupí do labyrintu vraÏd a intrik. Tyto mírnû ko‰ilaté a nekoneãnû vynalézavé pfiíbûhy „Lodi bláznÛ“ dûlají z této knihy Canterburské povídky nového milénia. Hodder and Stoughton, A Sceptre book, London 2002. Stran 277. Gregory Norminton ARTS AND WONDERS Mimofiádnû poutav˘ román, barvitû líãící na pozadí historick˘ch událostí stfiední Evropy 16. a 17. století vzestup a pád nadaného umûlce a mistra padûlatele Tommasa Grilliho. Tomasso se narodil ve Florencii jako mrzák – liliput a cel˘ Ïivot trpí neláskou a odporem svého okolí. Ov‰em uÏ v raném dûtství se prokáÏe jeho talent kreslífie, proto jej otec, úspû‰n˘ umûlec, dá do uãení k malífii Arcimboldovi. Ten mu pfied smrtí pfiedá doporuãující dopis do Prahy pro císafie Rudolfa II. Tomasso pfied touto cestou zakotví jako uãeÀ u tyranského malífie, odkud se mu sice podafií 47
nabízíme
zahraniãní literaturu
uprchnout, ale právû tam pochopí, jak je v˘hodné vyuÏít svÛj talent k nepoctiv˘m úãelÛm. OdjíÏdí do Prahy a události se dají do pohybu... Práva na tento román, kter˘ byl ocenûn prestiÏní cenou Writers’Award anglickou umûleckou radou (Arts Council of England), byla jiÏ prodána do Itálie, ·panûlska, Francie, Turecka a Ruska. Hodder and Stoughton, London 2004. Stran 490. Achmat Dangor BITTER FRUIT Jihoafrick˘ spisovatel, autor úspû‰né knihy Kafka’s Curse (práva prodána do Francie, Nûmecka, Holandska, Izraele, Itálie, ·panûlska a USA) se tentokrát pou‰tí na území, na které se aÏ dosud Ïádn˘ z jeho krajanÛ neodváÏil: popisuje a fie‰í problémy etnick˘ch skupin, mí‰ení ras a Ïivotního stylu nové jihoafrické spoleãenské elity. Poslední setkání Silase Aliho s poruãíkem bylo za zvlá‰tních okolností: sedûl zavfien˘ vzadu v policejní dodávce a díval se, jak poruãík znásilÀuje jeho Ïenu Lydii. KdyÏ ho teì, po dvaceti letech, náhodou potkává znovu, zloãiny z minulosti se vynofiují a hrozí rozbít jeho uÏ tak kfiehk˘ rodinn˘ Ïivot. Je to pfiíbûh Silase a Lydie, jejich rodiãÛ, pfiátel a kolegÛ, pfiíbûh o tom, jak se jejich Ïivoty daly pod tíhou minulosti neãekan˘m smûrem. Pfiíbûh kfiehk˘ch rodinn˘ch pout v nefunkãní spoleãnosti. Portrét JiÏní Afriky, kter˘ sv˘m dopadem pfiekraãuje geografické hranice. Atlantic Books, London 2003. Stran 281.
David Docherty THE KILLING JAR V pfiehradû na fiece Doon známé nádhernou pfiírodou, která ji obklopuje, je nalezena mrtvola mladé Ïeny, která byla zamûstnána v blízkém terapeutickém ústavu pro dûti a mládeÏ „The Arc“. Fotograf Harry Yeats, kter˘ strávil deset let fotografováním fauny i flóry povodí Doonu a fieditelka a majitelka ústavu, jehoÏ hlavní náplní je terapie hudbou, Ingrid McLeanová, se pustí do pátrání po vrahovi. K pfiehradû ov‰em pfiiléhají platinové doly McLean International, kde pfiedsedou pfiedstavenstva je Ingridin dûdeãek Graham McLean. Právû tato spoleãnost je trnem v oku v‰ech ochráncÛ pfiírody a jeden z nich je dokonce eko-terorista, jdoucí pfies mrtvoly. Ingrid a Harry se tak ocitají ve dvojím ohni; navíc je unesena Harryho dcera z pfiedchozího manÏelství. V prÛbûhu jejich pátrání vycházejí najevo dal‰í ohromující skuteãnosti, a to jak pokud jde o dal‰í budoucnost spoleãnosti McLean International (ke v‰emu dojde k ãásteãnému protrÏení hráze a obûtem na Ïivotech), tak i co se t˘ãe Ingridina soukromého Ïivota. Strhující ãtení od první do poslední stránky. Autor je uznávan˘ vysoko‰kolsk˘ uãitel, napsal nûkolik pozoruhodn˘ch knih na téma funkce a moc sdûlovacích prostfiedkÛ. V souãasné dobû je programov˘m fieditelem vysílání spoleãnosti Telewest Simon and Schuster 2001. Stran 390.
48
nabízíme
pronájem hudebních materiálÛ Robert Stolz (25. 8. 1880 – 27. 6. 1975) Operety rakouského skladatele Roberta Stolze b˘valy velice populární, ale dnes jsou trochu pozapomenuté, aã zemfiel teprve pfied 30 lety. Napsal jich asi ‰edesát, skládal rovnûÏ filmovou a ãinoherní hudbu. U nás Stolze uÏ dlouho nikdo nehrál a nûkterá díla pfies na‰e scény je‰tû vÛbec nepro‰la. PfiipomeÀme nûkolik oblíben˘ch titulÛ, u nichÏ mÛÏeme zprostfiedkovat notové materiály i práva; pro seznámení se s díly lze zapÛjãit ukázkové klavírní v˘tahy a u nûkter˘ch dûl i nahrávky: • Die Bauernprinzessin • Fest in Casablanca • Himmelblaue Träume (Grüezi) • Ein Mädel hat sich verlaufen (normální a zkrácená verze) • Mädi • Ein schöner Herbst (kvintetová verze) • Die Trauminsel • Wenn die kleinen Veilchen blühen • Zwei Herzen im Dreivierteltakt (Der verlorene Walzer) Dmitrij ·ostakoviã (25. 9. 1906 – 9. 8. 1975) Tohoto skladatele samozfiejmû pfiedstavovat nemusíme, ale chceme vyjmenovat tituly, k nimÏ mÛÏeme poskytnout provozovací materiály a zajistit provozovací práva. I zde rádi za‰leme ukázkov˘ klavírní v˘tah a pokud je k dispozici, i nahrávku. • Nos • Hráãi • Lady Macbeth mcenského újezdu
• • • • • •
Katefiina Izmailova Pohádka o hloupé My‰ce Moskva, âerjomu‰ki Zlat˘ vûk ·roub Svûtl˘ potok
Poslední ãtyfii díla jsou ponûkud poplatná stalinskému reÏimu, takÏe jejich uvádûní by se nemuselo setkat s velk˘m zájmem vefiejnosti. Prosíme tedy o Va‰i pozornost u pûti prvních dûl: 1) Nos / Nos, opus 15. První ·ostakoviãova opera (1927-1928). Trvání díla: 104 minut Sólové role: 1 vysok˘ tenor, 3 tenory, 1 baryton, 3 basy, 3 soprány, 1 mezzosoprán, 1 alt Dal‰í role: 66 vedlej‰ích rolí (z nichÏ 58 mÛÏe b˘t obsazeno 16 zpûváky), 7 mluven˘ch a nûm˘ch rolí, smí‰en˘ sbor Scéna: Petrohrad kolem roku 1870 Dûj: Komedie kolem nosu, kter˘ se nechce vrátit do obliãeje pfiísedícího Kovaljova a v uniformû státního úfiedníka dûlá v Petrohradû notné zmatky. Nepomohou ani prosby ani snahy o policejní akci. Pozdûji je nos sice polapen, ale ani lékafii se nepodafií vrátit jej do Kovaljovova obliãeje. Lékafi to povaÏuje za v˘hodu, neboÈ odpadnou starosti s r˘mou. Happy end: Kovaljov se probudí a nos je tam, kde má b˘t. Satira na star˘ rusk˘ reÏim. 2) Igroki / Hráãi, opus 63 (1942)
49
nabízíme
pronájem hudebních materiálÛ
fragment v instrumentaci Genadije RoÏdûstvûnského Trvání díla: 45 minut Sólové role: 2 tenory, 1 baryton, 3 basy Scéna: provinãní rusk˘ hostinec v polovinû 19. století. Dûj: Komedie o mal˘ch a vût‰ích gaunerech, ironicky nazvaná v hlaviãce díla zrcadlem dávno pro‰l˘ch dnÛ. Podvodník ãíslo jedna si vymyslí karetní trik a získá si v hostinci pfiátelství dal‰ích tfií ‰ejdífiÛ pro spoleãné nekalé hry. Zde konãí fragment díla. 3) Ledi Makbet mcenckogo uezda / Lady Macbeth mcenského újezdu Katerina Izmajlova / (Katefiina Izmailova), opus 29, první verze (1930–1932). Trvání díla: 170 minut Sólové role: 6 tenorÛ, 1 baryton, 1 vysok˘ bas, 8 basÛ, 3 soprány, 1 alt Dal‰í role: smí‰en˘ sbor Scéna: ruské provinãní krajské mûsto druhé poloviny 19. století Dûj: Katefiina, manÏelka obchodníka, se za nepfiítomnosti svého muÏe zaplete do milostné aféry se sluhou Sergejem. Tchán nechá Sergeje do krve zmlátit. Katefiina na to tchána otráví a jeho smrt prohlásí za otravu houbami. Navrátiv‰í se manÏel Ïenu zmlátí a následovnû je Katefiinou a Sergejem zabit. Ti mrtvolu skryjí ve sklepû a lidé si myslí, Ïe majitel domu zemfiel pfii povodni a Ïe ho odnesla voda. Katefiina a Sergej slaví svatbu. Zatímco jsou v kostele, hledá v domû tulák alkohol, objeví mrtvolu a oznámí vûc policii. Katefiina i Sergej jsou zatãeni a posláni na Sibifi. Ser-
gej ztrácí zájem o Katefiinu, jelikoÏ ta jiÏ nemá ani moc ani majetek. Dárky od Katefiiny dává Sonûtce. Ne‰Èastná Katefiina Sonûtku strãí do jezera a skoãí za ní. Obû utonou. 4) Katerina Izmajlova / Katefiina Izmailova, druhá verze 5) Skazka o glupom myËonke / Pohádka o hloupé My‰ce, opus 56 Libreto: Michail âechanovskij podle pohádky Samuila Mar‰aka Sólové role: my‰, kaãena, prase, kÛÀ, ropucha, ‰tika, koãka, pes Dûj: Na rozdíl od Mar‰akova podání má dûj ‰Èastn˘ konec: my‰ není seÏrána koãkou, zachránil ji pes Polkan. Pokud by byl zájem o tituly Moskva âerjomu‰ki, Zlat˘ vûk, ·roub a Svûtl˘ potok, dodáme rádi dal‰í informace, pfiípadnû klavírní v˘tah na ukázku a u tfiech posledních titulÛ i nahrávku.
50
Rejstfiík synopsí divadelních her NOVù ZASTUPOVANÉ âESKÉ HRY Václav Beran - O âAROVNÉM KAMENI Irena Dousková - VÁÎENÍ DIVÁCI, MILÍ POSLUCHAâI Václav Henzl - SVATBA V ANDRTHALII Václav Henzl - BUBLIBUB Vladimír Huk - KREJâOVSK¯ MISTR Miroslav Král - EJ, RADOST VELIKOU ZVÉSTUJEM VÁM… Lenka Lagronová - ANTILOPA Iva Pefiinová - POHÁDKA DO DLANù
rejstfiík
NOVù ZASTUPOVANÉ ZAHRANIâNÍ HRY V ORIGINÁLE Copi - EVA PERON Charles Dyer - RATTLE OF A SIMPLE MAN Elisabeth Fuller - ME AND JEZEBEL Fritz Kater - VINETA (ODERWASSERSUCHT) Stephen Lowe - REVELATIONS Wesley Moore - A RECKONING Reggie Oliver - IMAGINARY LINES Michael Pertwee - DO NOT DISTURB Clare Pollardová - THE WEATHER
NOVù ZASTUPOVANÉ ZAHRANIâNÍ HRY P¤ELOÎENÉ Richard Baer - SMÍ·ENÉ POCITY Jean-Claude Danaud - ACH TA NùHA NA·ICH DAM Jean Dell a Gérald Siblerias - TAKOV¯ MAL¯ ÎERTÍK Françoise Dorinová - FAKTURA Caryl Churchilová - LEHKÁ POHODA D. Churchill, P. Yeldham - MOJE P¤ÍTELKYNù SLEâNA FLINTOVÁ Philippe Minyana - INVENTURY Philippe Minyana - STRUâNÁ DRAMATA II. Phillis Nagyová - NEZVùSTNÁ Valère Novarina - IMAGINÁRNÍ OPERETA Lars Norén - BOBBY FISCHER BYDLÍ V PASADENù Yasmina Reza - OBRAZ Marc-Gilbert Sauvajon - KACHNA NA POMERANâÍCH Robert Thomas - TORNÁDO Boris Vian - SVAâINA GENERÁLÒ 51
