ZpravodajNo. 5 EDITORIAL. Vždy se to zdá nemožné dokud to neuděláš. prosinec Přejeme Vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2014 plný odvahy!

OBSAH 1 Editorial 2 Pozvánka na jarní setkání Active Citizens škol 2 Co nás motivuje? 2 Video o projektu 3 Ohlédnutí za proběhlými akcemi 3 Školení učitelů ve Šlapanicích 3 Školení učitelů v Poděbradech 4 Školení studentů a učitelů v Praze 4 Studijní cesta do Coventry 5 Metodická fokusní skupina 5 První část kvalitativního výzkumu dokončena 5 Konference Propojme se! 6 Active Citizens ve světě 7 Témata školních komunitních projektů 2013/2014 10 Inspirace pro vás 10 Pocit domova je spojený s místní komunitou - rozhovor s Ondřejem Matějkou 13 Komunitní škola a standardy kvality 15 Active Citizens tým se představuje 15 Kontakt

Zpravodaj

No. 5 prosinec 2013

EDITORIAL

PF 2014

Milí účastníci a přátelé, v tomto čísle newsletteru se opět ohlížíme za celým uplynulým půl rokem. Při sestavování přehledu aktivit, které proběhly mezi zářím a listopadem, jsme tím množstvím byli až trochu zaskočeni. Tři školení, studijní cesta do Velké Británie, konference Propojme se!, kvalitativní výzkum a v neposlední řadě vylaďování metodiky. A aby toho nebylo málo, tak jsme vytvořili o projektu i krátké propagační video. Snad se Vám bude líbit! Active Citizens letos slaví své páté narozeniny. V  tuto chvíli projekt běží v  38 zemích světa. Chtěli bychom vás krátce seznámit s tím, jak v jiných zemích probíhá. Samozřejmě nemůžeme ignorovat to, co vás v tuto chvíli zajímá a pálí nejvíce. Vaše školní komunitní projekty. Malou přehlídku témat školních projektů najdete na stranách 7-9.

Vždy se to zdá nemožné … dokud to neuděláš. Nelson Mandela

Přejeme Vám krásné Vánoce a úspěšný rok 2014 plný odvahy!

A na závěr nabízíme malou inspiraci. S Ondřejem Matějkou jsme si povídali o dobrovolnictví v komunitě. A pro ty, kteří se zajímají o problematiku komunitních škol, nabízíme standardy, podle kterých se pozná, zda je škola opravdu komunitní. Teď vám již přejeme příjemné čtení a krásné Vánoce! Váš projektový tým

2|

Co nás motivuje? V  této chvíli mě motivuje vědomí, že můžu něco změnit. Že díky tomuhle se můžu dát dohromady s  lidmi, kteří vidí smysl v  tom, něco udělat pro svoji komunitu. To mě motivuje. Dalibor student, SPŠ Hranice

Mě k  tomu táhne strávit svůj volný čas něčím, co je smysluplné, nějakým pomáháním ostatním lidem. Eliška studentka, Gymnázium, Mnichovo Hradiště

Mám rád, když vidím lidi se usmívat a jsem ještě radši, když k  tomu můžu přispět. Také si myslím, že je důležité, abychom se aktivně účastnili dění kolem sebe, abychom aktivně nějakým způsobem utvářeli naši komunitu, naši společnost. Tomáš student, Gymnázium, Olomouc Hejčín

Pozvánka na jarní setkání Active Citizens škol Další setkání Active Citizens se uskuteční 24.-25. dubna 2014 v Praze. Za každý školní tým se mohou zúčastnit dva učitelé a dva studenti. Těšte se na interaktivní larpovou hru Občan 2.0, neformální výměnu zkušeností z vašich projektů a návštěvu veletrhu neziskových organizací!

Já si myslím, že projekt Active Citizens je důležitý, protože se studenti zapojují do  dění ve  své komunitě, jsou vychovávaní k  tomu, aby nebyli lhostejní, aby nepřehlíželi věci, ale aby se je snažili aktivně změnit. (…) Učitelé tu mají tu roli, že studenty nějakým způsobem vedou. I když jedním z bodů v desateru [desatero komunitního projektu] je, že je to studentský projekt, takže to není tak, že by učitelé přišli a řekli: “Vy nám to zorganizujete tak, jak jsme si to vysnili“. Ale přeci jen máme za ně zodpovědnost, to znamená, že nějakým způsobem to musíme řídit a  to je určitě něco, co se hodí. (…) Tohle je jiná forma řízení, kdy studenti jsou více partnery, kdy více promýšlíme věci a nenařizujeme jim, co by měli dělat. Miroslav Ježek učitel, Gymnázium Třebíč

Video o projektu Chcete kamarádům, kolegům, rodičům, ale třeba i místním partnerům krátce vysvětlit, o čem je Active Citizens? Podívejte se naše nové video, možná se na něm poznáte vy nebo vaši kamarádi. Děkujeme všem za skvělou spolupráci! Video je ke stažení zde: http://youtu.be/Zb_23HvF9lA

3 | Ohlédnutí za proběhlými akcemi

Já a ty: Školení pro učitele (Šlapanice, září)

Školení učitelů prvního ročníku (Poděbrady, září)

V polovině září proběhlo druhé školení učitelů ve Šlapanicích u Brna. Hlavním tématem bylo naslouchání, dialog, oceňování odlišností, moc aktivních občanů a mapování komunity. Co jsou funkční aspekty dialogu? Jakou moc máme my občané? Kdo rozhoduje v našem okolí? To jsou některé z otázek, na které se účastníci snažili nalézt odpověď. Mapování komunity si pak vy-

Koncem září se v Poděbradech na dva dny sešli učitelé ze škol, které jsou v projektu Active Citizens zapojené již od roku 2012. Prostor byl především pro reflexi toho, jak se dařila práce se studentským týmem, metodikou i práce s partnery mimo školu.

zkoušeli přímo na příkladu Šlapanic. Nejprve si zjistili dostupné informace o Šlapanicích na internetu. Pak se vydali za místními občany a organizacemi a přímo jich se ptali na to, co jim ve Šlapanicích chybí a jakou změnu by si přáli. Na základě takovéhoto mapování vznikly čtyři konkrétní nápady na projekty, které účastníci představili zástupcům občanského sdružení Čisté Šlapanice.

Diskutovaly se i výzvy a plány na další rok. Dostali jsme se ale i k obecnějším tématům, třeba úvahám nad tím, jaká byla role školy a učitele v minulosti a jaká očekávání s nimi jsou spojena dnes.

4 | Ohlédnutí za proběhlými akcemi

Studijní cesta do Coventry (Velká Británie, říjen) Skupina 15 českých učitelů strávila začátkem října pět dní v britském městě Coventry. Cílem studijní cesty bylo především seznámit se s komunitními aktivitami místních škol a setkat se a vyměnit si zkušenosti s učiteli, kteří na školách tyto aktivity s žáky realizují. Na jedné z komunitních škol strávili učitelé dokonce celý den, zúčastnili se vyučování a setkali se kromě ředitelky a brit-

ských kolegů i  s  českými studenty, kteří na této škole dlouhodobě studují. Součástí cesty bylo i několik workshopů zaměřených na leadership a dobrovolnickou práci a také návštěva místní radnice a  pana starosty. Studijní cesta byla pořádána ve  spolupráci s  International Centre for Excellence of Community Schools (ICECS).

My společně: Školení pro učitele a studenty (Praha, říjen) Co jste zjistili o vaší komunitě? Jakému tématu byste se chtěli věnovat? Jak by vaše město mělo vypadat v budoucnu? Co to je společensky prospěšný projekt? Pro koho by ten váš měl být? Jak si správně vybrat cíl? A jak ho správně naplánovat a rozdělit role v týmu? Takové a mnohé další otázky se ozývaly v  polovině října v  Praze na posledním z letošní série školení Active Citizens. Účastnilo se jej přes 60 učitelů a zástupců studentských týmů ze 17 středních škol. Účastníci na úvod představili výsledky mapování své komunity a hlavní témata, na

která při mapování přišli. Poté se zamýšleli nad desaterem společensky prospěšného projektu a tím, jaké proměny by ve svých komunitách chtěli dosáhnout. A potom již pomalu vstupovali do vod samotného plánování projektu – definice cílové skupiny, SWOT analýza, stanovení SMART cílů, tvorba harmonogramu, spolupráce s partnerem, propagace akce a mnohé další. Příležitost byla i k setkání a diskuzi s mladými lidmi z iniciativ Žijeme tady, Živé město, Pragulic a zástupci Nadace Via.

5 | Ohlédnutí za proběhlými akcemi

Metodická fokusní skupina (Praha, listopad) Koncem listopadu se v  Praze sešla skupinka učitelů, která nám pomáhá metodiku Active Citizens vylepšit tak, abychom ji příští rok mohli sebevědomě rozeslat na všechny střední školy v republice. Učitelů jsme se ptali zejména na jejich zkušenosti s jednotlivými aktivitami. Metodička projektu Veronika Endrštová o setkání s učiteli říká: „Chceme vytvořit metodiku, která nebude odtržená od reality ve školách. Proto pro nás mají setkání s  učiteli velký smysl - pomáhají nám reflektovat obsah i  formu aktivit. Často tak docházíme ke  zjištění, že některá témata jsou pro studenty příliš složitá, nebo že učitelé naráží na časové bariéry, kvůli nimž není možné probrat některé oblasti příliš do hloubky. Kromě toho ale také společně objevujeme funkční prvky, učitelé přicházejí s vlastními nápady na vylepšení aktivit nebo sdílejí způsob, jakým propojili dílčí témata v  jeden celek. Velmi cenné jsou i  tipy na  grafické pojetí a celkový formát tak, aby se s metodikou učitelům dobře pracovalo.“ Listopadové setkání bylo ve  všech těchto směrech velice inspirativní.

Konference Propojme se! (Praha, listopad) První část kvalitativního výzkumu dokončena Od  října se 10 škol zapojilo do  kvalitativního výzkumu, pomocí kterého se snažíme zjistit, co se studenti i  učitelé během projektu naučí i  to, jak projekt případně vylepšit. Během dvou měsíců Pavla Burgos z  organizace Anthropictures všechny školní týmy minimálně jednou navšívila a se studenty a učiteli týmu Active Citizens si povídala o  jejich cestě k  projektovému plánu. “Prostřednictvím rozhovoru s  vylosovaným studentem a  učitelem jsem zjišťovala, jak, proč a s jakým cílem projekt v  každé škole vzniká. S  celými týmy jsem

pak pomocí prezentačního programu PREZI a  dramatizace projektového tématu rozebírala různá úskalí, která realizace projektu může přinést,” vysvětluje Pavla. A jaká je atmosféra v týmech? K tomu Pavla říká: „Atmosféra v týmech slovy studentů: ‚Trošku se hledáme‘. ‚Teprve se poznáváme, ale myslím, že budeme dobrá parta‘. ‚Učíme se táhnout za jeden provaz.‘ ‚Ale jo, začíná se to hýbat‘.“ Druhá fáze výzkumu se uskuteční na jaře po realizaci komunitních projektů. Výsledky pak budou prezentovány na podzim 2014.

Konference Propojme se! aneb Mozaika pohledů na  spolupráci škol, měst a obcí se konala ve čtvrtek 14. listopadu v Praze. Zúčastnilo se jí kolem stovky starostů, úředníků městských samospráv a ředitelů škol. Na konferenci se představilo 17 programů, které se snaží nějakou formou zapojit mladé lidi do dění v místě, kde žijí a  posílit tak jejich občanské dovednosti. Projekt Active Citizens představili studenti Jan Morawiec a Marek Veselý z 1st International School of Ostrava. Výstupy z  konference včetně videozáznamu najdete na: http://goo.gl/1SNrQG

6 | Active Citizens ve světě

Možná ne všichni vědí, že český Active Citizens – komunitní vzdělávání pro střední školy je součástí velké globální rodiny. Active Citizens celosvětově letos slaví své páté narozeniny. Projekt běží jak ve venkovských oblastech Pákistánu a  jižního Súdánu, tak v městských čtvrtích východního Londýna a  Dillí. Je velmi populární zejména v  zemích severní Afriky nebo jižní Asie. A co řeší aktivní občané v Egyptě, Barmě, Súdánu nebo Pákistánu? Třeba úklid odpadků nebo sázení stromů v súdánském uprchlickém táboře Al Fateh, vytvoření vzdělávacího centra zajištujícího základní vzdělání pro děti v pákistánském Matiari nebo školení o právech pro dělnice v barmských textilkách.

38

zemí zapojeno

945

projektů realizováno

24,000

aktivních občanů se zúčastnilo školení

Celou výroční zprávu za rok 2012-2013 v angličtině si můžete přečíst zde: http://www.activecitizens.cz/2013/11/ projekt-active-citizens-bezi-v-38-zemich -sveta/

7 | Témata školních komunitních projektů 2013/2014

AMEN PHAGERAS E FALA (Bouráme zeď) Gymnázium Elgartova, Brno Propojení dětí z českých a romských rodin s cílem zlepšit jejich vzájemné porozumění i šance Romů na uplatnění ve většinové společnosti.

Spolu lepší cestou

MAZANÝ FILIP aneb mrsťa prsťa v Českém Brodě Střední odborná škola, Český Brod-Liblice Oživení kulturního života v Českém Brodě akcemi pro veřejnost připravenými školou v partnerství s různými institucemi.

Odpadfest

Studenti seniorům Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, p. o. Navazování vztahů mezi studenty a seniory formou tematických vánočních a velikonočních setkání.

Dej zeleni zelenou

Střední průmyslová škola, Hranice

Gymnázium, SOŠE a SOU, Kaplice

Gymnázium, Mnichovo Hradiště

Pomoc mladým lidem z nízkoprahového centra a dětského domova a dlouhodobá výpomoc v místní charitativní organizaci.

Založení tradice jednodenního festivalu Odpadfest zaměřeného na problematiku snížení produkce a recyklace odpadů.

Zvýšení povědomí občanů Mnichova Hradiště o možnostech zapojení do koncepce rozvoje městské zeleně.

Město Most – dobré místo pro život

Čtení a tvoření nejen pro děti

Střední škola technická, Most Vydávání tištěného a elektronického média zaměřeného na příběhy občanů Mostu a jeho komunitní život.

Selfless dream day Evropská obchodní akademie, Děčín Snížení kriminality mládeže na Děčínsku prostřednictvím prezentace práce hasičů, záchranářů a policistů.

Vánoce s dětským domovem Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most Propojení dětí z běžných rodin s dětmi z dětského domova díky sérii předvánočních setkání.

EDUCA – Střední odborná škola, s.r.o., Nový Jičín Zpestření života seniorům a dětem v nemocnicích a dalších zařízeních četbou.

Hej! Fair Trade Gymnázium Olomouc-Hejčín Vzdělávání v oblasti Fair Trade a problémů globální nerovnosti připravené studenty pro žáky základních škol.

LAETITIA PRO CIVITATE (Radost pro město) Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava Zlepšení společenské ohleduplnosti mladých lidí a příprava kulturního programu pro seniory.

8 | Témata školních komunitních projektů 2013/2014

Gastronomem v každém věku

Cyklistika v Třebíči a okolí

Střední škola společného stravování, Ostrava – Hrabůvka

Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o., Třebíč

Kurzy gastronomických dovedností pro pěstounské rodiny zakončené společnou „gurmánskou přehlídkou“.

Tvorba tematické platformy pro rozvoj cyklistiky v Třebíči a jejím okolí a příprava jednodenního Dne cyklistiky.

Postavme si Ústí

Otevři oči a začni pomáhat, aneb slušnosti není nikdy dost

Gymnázium Jateční, Ústí nad Labem Zvýšení zájmu veřejnosti o urbanistický rozvoj Ústí and Labem prostřednictvím diskusí, přednášek a akcí ve veřejném prostoru.

Aktivní Kladno Gymnázium Kladno Rozšíření kulturní nabídky města přípravou kulturně-sportovních aktivit a propojováním místních kulturně zaměřených organizací.

Obchodní akademie, Česká Lípa

Otevřete oči, ne peněženku Gymnázium Třebíč Komponovaný večer pro seniory složený z přednášky a edukativních scének upozorňujících na reálné nástrahy v jejich životě.

Kniha za knihou Gymnázium J. V. Jirsíka, České Budějovice Bazar knih, jehož výtěžek bude věnován mateřské škole pro zrakově postižené.

Střední škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. Most Lepší pochopení problematiky různých druhů závislosti u dětí základních škol prostřednictvím divadelních scének a přednášek vedených studenty.

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická, Ústí nad Labem Osvěta o zdravém stravování mezi žáky základních a středních škol.

Máme miliony příležitostí žít Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště, Český Krumlov Vytváření a upevňování společenských vztahů mezi místními lidmi všech generací pomocí oživování tradičních zvyků a svátků.

Osvěta o potřebách a životě lidí s postižením mezi mladšími studenty obchodní akademie vedená jejich staršími spolužáky.

Závislosti, aneb špatní kamarádi a šikana, aneb následky na celý život

ZACHRAŇ SE!

TAMTAMy hlásí změnu Střední škola logistiky a chemie, Olomouc Dlouhodobá spolupráce studentů s centrem pro sluchově postižené děti s  cílem zlepšit každodenní život těchto dětí a jejich rodin jakož i porozumění obou skupin.

WALK THROUGH 1st International School of Ostrava – základní škola a gymnázium, s.r.o., Ostrava Přetvoření „šedivého místa“ v centru Ostravy ve spolupráci s umělci všech věkových kategorií a žánrů.

9 | Témata školních komunitních projektů 2013/2014

Dětský den na zámku Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o., Prostějov Oživení historické paměti obyvatel města Prostějov formou veřejné akce na místním zámku připomínající interaktivně jeho historii.

1 Ústí nad Labem Gymnázium Jateční www.gymjat.cz

3

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola dravotnická www.szsvzs.cz

1

7

2

8

2 Most

4

Střední škola diplomacie a veřejné správy s.r.o. www.ssdvs.cz

6 5

Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola www.vos-sosmost.cz

Bourání mezigeneračních barier 2 Střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Volyně Odstraňování bariér ve vzájemném pochopení různých generací pomocí společných akcí.

3 Děčín

Sbírka šatstva pro klienty Azylového domu a sportovní aktivity a soutěže pro děti, jež v azylovém domě žijí.

13 9

4 Mladá Boleslav Gymnázium Dr. Josefa Pekaře www.pekargmb.cz

10 12

5 Český Brod Střední odborná škola www.sosceskybrod.cz

6 Kladno

7 Česká Lípa

Mendelova střední škola, Nový Jičín

17

11

Evropská obchodní akademie www.oadc.cz

Gymnázium Kladno www.gymnasiumkladno.cz

Pomoc hřeje i zahřeje aneb Šatník!

14

Střední škola technická www.sstmost.cz

Obchodní akademie www.oa.clnet.cz/

8 Mnichovo Hradiště Gymnázium Mnichovo Hradiště www.gmh.cz

9 České Budějovice Gymnázium J. V. Jirsíka www.gjvj.cz

10 Český Krumlov Střední odborná škola zdravotnická a Střední odborné učiliště www.zdravkack.cz/skola

11 Volyně Střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky www.sos-sou.volyne.cz

12 Kaplice Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice www.geukaplice.cz

13 Třebíč Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o. www.ssos-sou.cz

14 Svitavy Obchodní akademie a Vyšší odborná škola ekonomická www.oa.svitavy.cz

15 Brno Gymnázium Elgartova www.gymelg.cz

16 Bzenec Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví www.sosbzenec.cz

17 Prostějov Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o. www.sospo.eu

18 Olomouc Gymnázium Olomouc-Hejčín www.gytool.cz Střední škola logistiky a chemie www.sslch.cz

19 Hranice Střední průmyslová škola Hranice www.sps.hranet.cz

15 16

20 Opava Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická www.oa-opava.cz

21 Nový Jičín Mendelova střední škola www.mendelova-stredni.cz EDUCA - Střední odborná škola, s.r.o. sites.google.com/a/educa-sos.eu/educa/

22 Ostrava Střední škola společného stravování www.ssss.cz 1st International School of Ostrava základní škola a gymnázium, s.r.o. www.is-ostrava.cz

23 Český Těsín Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, p. o. www.sshopct.cz

10 | Pro inspiraci

Pocit domova je spojený s místní komunitou

Rozhovor s Ondřejem Matějkou, ředitelem občanského sdružení Antikomplex, o dobrovolnictví, výchově k občanství, o odvaze a trapnosti Máte projekt, který se jmenuje Komunita, proti nudě imunita. O  co v  něm jde?

dva půlhodinové dokumentární autorské filmy pro ČT2. Jejich autory jsou Filip Remunda a Jan Látal. Reportáže točí kolega Petr Mikšíček.

My jsme pro ten projekt nakonec zvolili z hlediska komunikace název zapojme.se, Kromě spolupráce s  televizí děláte což souvisí s  tím, že podstatná část prov projektu ještě něco jiného? jektu je tvorba televizních dokumentárDruhá část je kvalitně zpracovaný e-learních pořadů o  dobrovolnictví na  místní ning na  témata, která s  dobrovolnictvím úrovni. Pro televizi jsme chtěli jednodušší na místní úrovni souvisí, ať už je to komunázev. Z té široké palety témat, která spanitní plánování nebo fundraising nebo to, dají pod občanské vzdělávání, jsme si vyjak komunikovat s  místní veřejností. Děbrali dobrovolnictví na místní úrovni. Vělají to pro nás i lidé externě, spojili jsme se říme, že právě to je s Hestií, Arnikou a řamísto, kde se dá do- „Bez nějaké živoucí místní komunity dou dalších organizacela nízkoprahově cí. E-learning je k načlověk není ani politicky aktivní.“ podněcovat občanlezení pod webovou sky aktivní jednání. stránkou zapojme.se. Z našich zkušeností z pohraničí víme, že A třetí část byly workshopy pro veřejnost, bez nějaké živoucí místní komunity člotakové celodenní dílny. Tyto workshopy věk není ani politicky aktivní. jsme dělali na  podzim v  několika desítA  o  čem ty televizní pořady přesně kách krajských měst a  měly velký ohlas. jsou? Jedním z  témat je komunitní plánování, to znamená, jak v obci zapojit lidi do proMapují různé oblasti dobrovolnictví. Nacesu rozhodování, co se v té obci bude dít. příklad jak zapojovat dobrovolníky, jak V podstatě je to o tom, jakými technikami komunitně plánovat, jak se bránit různým lidi oslovit. Druhé téma pro workshopy věcem. Spousta místních aktivit je dána je občanský aktivismus, říká se tomu adtím, že někdo proti něčemu protestuje vokační aktivity. Advokacie znamená, že nebo naopak chce na něco sehnat penísi vyjednáváte nějaký zájem. Například ze. Takže k  tomu máme nějaké příběhy. máte zájem na  tom, aby se zřídila další Vzniká sedm kratších reportáží pro ČT 24 třída školky. spíše zpravodajského typu. A pak vznikají

A  pro koho celý projekt zapojme.se vlastně je?

Co člověk vlastně získá tím, že se zapojí do dění v místě, kde žije?

Získá spoustu věcí, které nečeká. Třeba Je pro širokou veřejnost, zejména pro doto, že se tam začne cítit víc doma, protože spělé. Chodí tam jak důchodci tak mladí. Filzjistí, že tam vlastně nežije sám, anonymmy jsou udělané tak, aby oslovily lidi, kteří ně. Získá pocit zázemí a  to je třeba věc, jsou těsně před tím, než začnou něco dělat. která je pro mnoho lidí důležitá. Je velice Řekli jsme si, že nejsme schopni nějakým častá u lidí, kteří se někam přistěhují. Třefilmem, webem nebo e-learningem oslovit ba mladí lidé se typicky přistěhují někam někoho, kdo vůbec nemá zájem o veřejné na venkov do baráku a připadají si, že se dění. Proto jsme si řekli, že je zkusíme zacítam nic neděje. Nebo tam něco postrádalit tak, abychom šli těsně pod hranici, než jí, tak začnou něco dělat. Vlastně ten pocit se z  člověka stane někdo, kdo je občansky domova je spojený aktivní. Ten práh není snadné přeskočit, ale „Když se člověk dobrovolnicky zapojí s  místní komuničlověka lze strhnout. do dění v místě, kde žije, začne se tou. Vůbec to není snadné a je to často Které skupiny obytam cítit víc doma.“ spojené se spoustou vatel mají potencikrachů a podobně, ale ten zážitek komuál stát se občansky aktivními? nity je hodně zabydlující. Zároveň člověk Hodně zajímavá je třeba skupina důzíská pocit sebevědomí, že je schopen si chodců, zejména takových těch mladších některé věci zařídit a není odkázaný na to, šedesáti a  sedmdesáti, kteří jsou v  důco mu kdo dá. A i když není úspěšný, tak chodu čerstvě a jsou, ještě docela zdraví, je statisticky prokázáno, že se pak stejně jak technika či medicína pokročuje. Mají cítí líp. zároveň peníze, našetřeno, často trochu To zní trochu zvláštně, že to vlastně pracují a berou k tomu důchod. Další tymá cenu, i když svým úsilím člověk nic pická skupina jsou matky s dětmi, na manezmění. teřské nebo na rodičovské dovolené, kteObčas se taky něco povede, ale zároveň ré mají často tendenci se sdružovat a jsou nemá cenu lakovat věci na růžovo a říkat, také zásobárnou občansky aktivních lidí. že když se do toho pustíte, tak uspějete. Zajímavé jsou také ženy středního věku, Nemusíte vždycky uspět. Zpravidla u adkterým odešly děti z domova.

11 | Pro inspiraci ►► potřebují. To je také důležité, ale ta informace sama tě nepřiměje k  tomu, abys něco udělala. A jaké jsou tedy ty konkrétní překážky, které lidem brání být aktivní?

vokačních věcí občan tahá za  kratší konec. Často se totiž o  těch věcech dozví ve chvíli, kdy už jsou nějakým způsobem rozjeté a  bojovat proti něčemu, co už je rozjeté, je velice obtížné.

Takovou bariérou je například, že účast na demonstraci se považuje za projev politického extremismu. Když jdete na  demonstraci, nedej bože s  dětmi, tak jste považováni za špatné rodiče, kteří vystavují svoje děti nějakému politickému hazardu. A je to nesmysl, pokud je demonstrace nenásilná. Což v  Česku je, pokud se netýká Romů. Další konkrétní bariérou je stud, že budou někde vidět. Chceme říkat, že to jsou věci, na  které se člověk může trochu vykašlat a že jde o to, sebrat odvahu a pustit se do toho. Takže vzdělávání podle nás není tolik o informacích. My se v rámci Active Citizens zajímáme hodně o  pojítko mezi identitou a  kulturou jednotlivce a  vztahem k  místu, kde člověk žije. Jak to vidíš ty?

A myslíš, že lidem v Čechách chybí pro aktivní zapojení do veřejného dění nějaké konkrétní znalosti a  dovednosti? Nebo jde jen o to sebrat tu chuť a odvahu? Jako dost důležité, ono je to vzájemně propojené. Antikomplex má hodně zkušeností Já si myslím, že z  pohraničí. A  tam znalostí je dost. To „Nemá cenu lakovat věci na růžovo jsme se naučili to, co z  hlediska vzděláa říkat, že když se do toho pustíte, platí i  jinde, jenom vání není problém. v tom pohraničí je to Problém je spíš zbatak uspějete.“ víc vidět, protože je vit lidi konkrétních to vyhrocenější – bez bariér, které jim brání v tom být občansky vztahu k  místu je těžké najít motivaci pro aktivní. A to jsou věci, které leží trošku jinde než to, na co se obvykle ve vzdělávání jakoukoli aktivitu. Jak vypadá vztah k míszaměřujeme. Obvykle se snažíme vybavit tu, kde žijete? Tak, že máte v hlavě nějakou lidi vědomostí o tom, kam jít, když něco představu o tom, čím je to místo hezké, dů-

ležité a zajímavé. Máte v hlavě nějaký příběh toho místa a s tím příběhem se pak identifikujete. Bez identity s místem jste tam cizí, není důvod cokoli pro to místo dělat.

židle a koláče a povídají si. Najednou vidíte, že tady ještě je život, není to mrtvé, a  to jinak je tam důležité. Je to podnět k nějakému vztahu.

Můžeš situaci v  pohraničí trochu víc přiblížit?

Jaká je tvoje osobní zkušenost s Prahou?

Pro mě osobně bylo třeba hodně důležiV  pohraničí se buduje nová společnost té, že jsem občas začal jezdit na kole. To relativně krátkou dobu, necelých sedmměsto vidíte jinak než z auta nebo tramdesát let. Na mnoha místech už je hodně vaje. Vidíte jiná místa, vidíte je z  jiného vidět, ale na mnoha místech pořád ještě úhlu pohledu, a už to je hezký. Vidíte jiný ne. Tam se ukazuNajednou jsem „Bez identity s místem jste tam cizí, lidi. je, že to je kapitál Prahu začal mít rád. nebo kulturní statek není důvod cokoli pro to místo dělat.“ Prostě vztah k tomu té identity, který je místu je něco, co je téměř neviditelný, ale který je nesmírně obtížně uchopitelné, ale zároveň to hraje důležitý. Bez tohoto rozměru naší identity roli v tom, jestli něco děláte nebo ne. jsme slepí, hluší a neteční vůči tomu, co se Já mám takový dojem, že v  současné kolem nás děje. A ono to funguje i jinde, chvíli má u nás mnoho lidí pocit bezmoci jenom pohraničí je taková naše laboratoř, nebo frustrace z úrovně politické kultury kde se tohle dá studovat. a politiky obecně. Čím bys přesvědčoval Jak vidíš situaci ve  velkých městech, mladé lidi, že angažovanost ve veřejném například v Praze? prostoru má smysl. Samozřejmě i  v  Praze jsou lidé neteční To je hodně těžké, protože u mladých lidí a hluší, protože k ní nemají vztah. Projekse ukazuje, že jsou tou nechutí vůči veřejty typu Zažít město jinak přesně pracují nému životu a  zapojení se do  něj postis  tím, že město vnímáte všedně. To znaženi víc než jejich rodiče. Oni jsou na tom mená, že jdete po ulici, kde jezdí auta, je i  podle mezinárodních srovnávacích průtam hluk, obchody stále zkumů hůř než mladí stejné a  vlastně vás to „Mladým lidem je třeba nelhat.“ lidé v zahraničí. Takže to místo nezajímá, protoje opravdu velice vážný že neznáte žádný jeho příběh. Ta ničivá problém, protože my se nemůžeme sposíla městské všednosti je obrovská. A pak lehnout na to, že mladá generace to nějak máte šanci to město zažít jinak, to znameudělá líp. Zatím to na to vůbec nevypadá. ná, že v  jeden den jsou někde ulice bez A čím je přesvědčovat, to je dost těžká věc. aut a lidi vyjdou ven, vynesou si tam stoly, Musíme vzdělávat vícekanálově.

12 | Pro inspiraci ►► To zní dost komplexně. Ve škole se to Co to znamená? musí změnit, mimo školu se to musí Škola musí změnit svůj přístup k  výchozměnit… vě k občanství, která je dneska zaměřená Škola se nesmí bát mluvit i  o  aktuálních na  informace. Například na  to, aby žáci politických tématech. Samozřejmě vhodměli znalosti o tom, kolik je senátorů. Ale ným způsobem. Ale nemůže se tomu vůbec není zaměřena na to, jak to zařídit, vyhýbat a  nemůže učit demokracii jen když něco chci udělat nebo co jsou ty na příkladu aténské polis, ale na příkladu překážky, když se člověk chce občansky České republiky 2013. Zároveň se musí angažovat. Ve  škole se to musí změnit. měnit postoje rodičů. Oni si nemůžou Škola se v tomhle sama trochu vyoutovamyslet, že to ti mladí za  ně zařídí, jak tu la, protože s mladými lidmi žhavé politické tento postoj trochu je. Že my je pošleme věci neřeší, protože chce být apolitická. do  Ameriky, oni se A tím pádem ta škola vzdělají a  pak nemá šanci žáky ně„Každý, kdo ve třídě někdy zkoušel tam nám to tady udělají jak pořádně motivoněco organizovat, to zažil. Že je to lépe. Mladí lidé movat. A  zároveň škola je společensky nebo vlastně trochu trapné, že se ostatní hou jet do zahraničí, ale ten habitus, co si systémově vzato ten nechtějí zapojovat. Člověk bude v sobě nesou, ten je, hlavní nástroj, kde se když se vrátí, stejný. to má dělat. My spotrapný, ale trapnost holt léháme na školu, ale Takže nespoléhat někdy patří k věci.“ ta to nedělá. na  tohle a  pracovat i na změně chování dospělých? A co mimo školu? Ano, a mladým lidem můžete říct to samé Tam se to musí změnit taky. Na mladé doco dospělým. Že když chcete, aby věci léhá to, co se říká doma, co se říká ve vebyly lepší, musí se angažovat. Ale to všichřejnosti a  v  médiích. To je obrovský vliv. ni vědí, to je přesně ta informace. Takže Mladé neovlivňujeme jen tím, že se na ně spíš jim nějak umět říct jasně ty bariéry. zaměřujeme. Škola podle průzkumů, není Že člověk bude trapný, ale že trapnost ten hlavní zdroj, odkud čerpají svoje obholt někdy patří k věci. To se nedá nic děčanské postoje. Oni jsou pod vlivem celélat, že budete trapní, že se něco nepoveho toho klimatu. To znamená, že je potřede nebo tak. Důležité je umět s tím nějak ba to změnit i u dospělých. Nejde si říci, pracovat. A postupně do toho zapojovat že to změníme u mladých a ono to bude víc lidí. Umět překonávat strachy. lepší. To jdete proti zdi.

Nevím, jestli mladé lidi namotivujeme, když jim řekneme, že budou trapní. Namotivujete ho samozřejmě pozitivními příběhy. Ale zároveň je třeba mu nelhat. To není to jediné, co se mu stane, že bude trapný. Jak už jsem říkal, bude si připadat méně bezmocný, sebevědomější, bude mít větší pocit osobní svobody. Ale to se všechno dá slibovat, ale dokud to člověk nezažije, tak je to trochu, jako když vyprávíte slepému o barvách. Proto je taky dobré připravit ho na  tu trapnost, která je s tím spojená. Každý, kdo ve třídě někdy zkoušel něco organizovat, to zažil. Že je to vlastně trochu trapné, že se ostatní nechtějí zapojovat. Ale někdy se to podaří zlomit. Já myslím, že výchova v tomto musí být férová a  nesmí slibovat nějaké snadné věci. Děkuji za rozhovor. Připravila Jana Lachmann.

Ondřej Matějka (nar. 1979) Vystudoval historii a politologii v Praze. Zabývá se reflexí historie, didaktikou dějepisu a občanským vzděláváním. Ředitel Antikomplex o.s. Založil Centrum občanského vzdělávání Masarykovy univerzity. Vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

O organizaci Antikomplex Antikomplex se od roku 1998 věnuje kritické reflexi dějin českých zemí. A to zejména jejich „německé části“, což znamená oblasti pohraničí a vyhnání Němců. Spíš než o historii jako takovou jde o to, jak historie ovlivňuje dnešní společnost a život v České republice. V  rámci této činnosti se organizace začala věnovat celé řadě vzdělávacích, politických a občanských otázek. Vzdělávací aktivity Antikomplexu se zabývají didaktikou, zejména didaktikou historie, občanských nauk a občanských kompetencí. Více na www.antikomplex.cz.

13 | Pro inspiraci

Komunitní škola a standardy kvality Komunitní škola je škola otevřená svému okolí. Je to škola, která umožňuje volný tok dovedností, znalostí a  prostředků mezi různými hráči v komunitě, ať už je to samospráva, rodiče nebo podnikatelé. Ti všichni si mezi sebou mohou být velmi prospěšní, když se znají, pravidelně se setkávají a vědí, co potřebují jeden od  druhého. Škola je v  tomto schématu takovým pomyslným centrem, kde se všechny tyto skupiny mohou bavit o tom, jak zkvalitnit prostředí, ve kterém žijí. Plní tak prapůvodní roli jako centra vzdělanosti a setkávání lidí. Bere se přitom v  úvahu, že každá škola se vyvíjí jinak – některé škole se daří rychleji naplňovat vize, některá dokáže efektivněji reagovat na  potřeby místní komunity, někde je vyšší nadšení a  nasazení zaměstnanců školy pro komunitní vzdělávání nebo některé školy lépe umějí rozvinout své komunitně orientované aktivity. Jak ale zjistit, do jaké míry je škola, která si říká „komunitní“, opravdu komunitní? Právě z tohoto důvodu byly vytvořeny klíčové charakteristiky (standardy) komunitních škol, na základě kterých se dá změřit kvalita komunitní školy. Tyto standardy byly vytvářeny od roku 2005 mezinárodním společenstvím několika nevládních organizací pod vedením britské Conti-

nYOU. Jejich propagátorem v  České republice je Mgr. Marek Lauermann.

Vedení (leadership) Kvalitní vedení posiluje a  rozvíjí schopnosti všech zaměstnanců a  umožňuje jim profesní růst. Dobré vedení znamená, že mezi zaměstnanci školy – partnery – panuje shoda ohledně vize školy a všem je jasné, kam škola směřuje. Dobré vedení je zárukou jasných kompetencí všech pracovníků školy.

Partnerství Dobrá komunitní škola vytváří pevná partnerství s  ostatními organizacemi a  členy komunity. Partnerství napomohou návaznosti všech služeb a  členové komunity se mohou navzájem podporovat.

Sociální inkluze Dobrá komunitní škola dokáže vytvořit příležitost pro všechny zájemce o vzdělávání a osobnostní rozvoj – bez ohledu na  jejich pohlaví, náboženskou příslušnost, etnický původ, místo ve společenském žebříčku, výši rodinných příjmů, fyzické schopnosti či sexuální orientaci. Komunitní školy potírají stereotypní vnímání druhých lidí a  nabízejí možnosti pro všechny. Tím škola přispívá k soudrž-

nosti společenství, může dokonce napomoci znesvářeným skupinám vzájemně se poznat. Nepředpojatost je nezbytná pro vytvoření příznivé atmosféry ve výuce, kde se děti odnaučují stereotypům či negativnímu pohledu na druhé.

komunitní školy se vztahy stávají méně formálními. Kvalitní komunitní škola podněcuje k dobrovolnické práci – děti, rodiče i ostatní členy komunity.

Celoživotní učení

Komunitní škola by měla být pro místní komunitu hlavní zdrojem nabízejícím co nejširší škálu služeb. Složení služeb by mělo odpovídat aktuálním potřebám členů komunity. Zpravidla mezi ně patří podpora rodin, možnosti dalšího vzdělávání pro děti i dospělé, zapojení organizací, zdravotnické a sociální služby. Škola jako taková nemusí veškeré služby zajišťovat sama, ale může prostor pro služby poskytované jinými organizacemi.

Vzdělávání v  průběhu celého života je nezbytné k  tomu, aby se člověk dokázal vyrovnávat s  překotně se měnícím okolním světem. Je zapotřebí, aby děti mohly vidět, že učení je celoživotní záležitost a že škola je pouze jedním z míst, kde učení probíhá. Je důležité, aby rodiče byli dětem příkladem a ukázali jim, že vzdělávat se člověk může profesně i pro radost. Školy, které podporují vzdělávání dospělých přispívají v  širší komunitě k  atmosféře, v  níž budou děti lépe prospívat.

Dobrovolnictví

Zapojení rodičů

Komunitní škola žáky podněcuje k  participaci na  životě komunity – využívají poznatky z výuky v reálném životě. Díky tomu si uvědomují své občanské postoje a  posilují je, rozvíjejí své znalosti a  dovednosti, sebevědomí a  sebedůvěru. Žáci, pro které je učivo příliš náročné, dostanou možnost zazářit v  roli dobrovolníků. Pro rozvoj dětí je zásadní fungování ve  vztazích s  jinými dospělými, než s rodiči a učiteli, protože na půdě

Žáci se nejlépe učí tehdy, mají-li podporu ze strany rodičů. Proto je třeba, aby rodiče znali potřeby svých dětí a dokázali jim doma vytvořit co nejlepší podmínky pro učení. Zapojením rodičů škola přispívá k tomu, aby rodiče lépe porozuměli tomu, o co škola usiluje, a podpořili její přístup. Rodiče mohou přispět i různými praktickými návrhy. Zapojení znamená, že mezi rodiči a učiteli probíhá aktivní dialog.

Služby

14 | Pro inspiraci

►►

Kultura školy

Rozvoj komunity

Komunitní škola je otevřená a  vstřícná ke  změnám. Na  všechny aspekty školního života se vztahují demokratické zásady. Zaměstnanci školy naslouchají dětem, rodičům, partnerům a komunitě a  vhodným způsobem upravují své postupy. Kultura školy podněcuje tvořivost, iniciativu a  participaci a  tato atmosféra proniká i  do  vedení výukových aktivit. Tak mají rodiče i  komunita důvěru ve  školu a  žáci rozvíjejí své schopnosti a  dovednosti díky jejich praktickému uplatňování.

Komunitní školy se zapojují do  rozvoje komunity. V  některých zemích je škola hlavním katalyzátorem místních změn a  rozvoje. Jinde tato odpovědnost připadá jiným organizacím. Tento standard a ukazatele jsou určeny těm školám, které jsou hlavními aktéry v  rozvoji komunity. V  takovém případě škola pomáhá skupinám v komunitě, aby dokázaly aktivně jednat, angažovat se v  komunitě a poskytovat služby místním lidem. Škola může pomoci třeba tak, že zájemce seznámí s  tím, jak se pořádá porada či schůze, jak se provádí průzkum, pomůže s vyhodnocením výsledků apod.

A  na  závěr k  roli ředitele: Na  ředitelích je, aby přijali zodpovědnost za otevírání škol, za vytváření a zřetelné formulování nabídek pro efektivní spolupráci s rodiči a  veřejností tak, aby byli zaměstnanci motivováni k naplňování vize školy. Ředitel je tím, kdo je za naplňování komunitní vize školy zodpovědný, protože on je jejím hlavním nositelem.

Více informací o standardech komunitních škol: http://communityschoolstandards.org/ Mgr. Marek Lauermann http://komunitniskola.blogspot.cz Email: [email protected]

15 | O organizátorech Active Citizens

Kdo stojí za projektem?

Jaké tváře se skrývají za projektovým týmem? Marta Brichová

British Council British Council je britská mezinárodní organizace, která působí ve 110 zemích světa. British Council v České republice již přes sedmdesát let usiluje o posílení našich vztahů se Spojeným královstvím. Podporuje otevřenou diskusi na aktuální společenská témata a napomáhá výměně zkušeností v oblasti vzdělávání a rozvoje občanské společnosti. Kromě těchto aktivit nabízí British Council řadu jazykových kurzů vedoucích k mezinárodně uznávaným zkouškám. Více na www.britishcouncil.cz.

Manažerka projektu [email protected] 221 991 114  (725 794 241)

Člověk v tísni, o.p.s. vzdělávací program Varianty Společnost Člověk v  tísni vznikla v  roce 1992 v  okruhu válečných zpravodajů a novinářů, kterým už nestačilo jen přivážet ze zahraničních cest informace o probíhajících válkách, a  začali do  oblastí konfliktů vyvážet pomoc. Postupně se Člověk v tísni etabloval jako profesionální humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. Vzdělávací program Varianty nabízí informační servis a metodickou podporu v oblasti interkulturního a  globálního rozvojového vzdělávání. Více na www.varianty.cz.

Kontakt

Veronika Endrštová

Metodička a lektorka projektu [email protected]

Jana Lachmann

PR a web [email protected]

Jana Krčmářová

Asistentka projektu

Email: [email protected] Web: www.activecitizens.cz Připojte se k nám na Facebooku: https://www.facebook.com/ActiveCitizensKomunitniVzdelavani

Petra Skalická

Lektorka

Eva Špániková

Lektorka

Jana Kubelková

Lektorka