Zpravodaj zima 2002
Esso a globální oteplování Akce: aktivisté Greenpeace obsadili čerpací st anice Esso v L ucembursku
slovo na úvod
Skandál v Japonsku:
Milí čtenáři,
věří ještě někdo jadernému průmyslu?
na konci listopadu skončilo setkání představitelů členských států NATO. Z ulic zmizely kolony státnických vozů doprovázené policií s ječícími sirénami a pohled na oblohu už také neruší přelety helikoptér a stíhaček. Obchodníci sundali bednění z výloh obchodů a všichni jsme si s úlevou vydechli. Jsme rádi, že během pražského summitu nedošlo k žádným výtržnostem a že se všechny protesty obešly bez násilí, ať už ze strany demonstrantů či policie. Právo vyjádřit nenásilným způsobem svůj názor, byť pro někoho kontroverzní, patří mezi základní lidská práva. Není divu, že právě totalitní státy tak nenávidí svobodu projevu a shromažďování. Hlas svědomí se totiž stává nebezpečnou třaskavinou a rychlejším katalyzátorem dění než obratně vržený Molotovův koktejl. Nejsme rádi, že USA jako klíčový stát NATO uvažuje o přehodnocení svého jaderného programu. Možnost preventivního zásahu jadernými zbraněmi, a to i v případě nejaderného konfliktu, nepůsobí zrovna jako krok s mírovým posláním. Věříme, že není třeba takto dramaticky snižovat práh možností pro použití jaderných zbraní. Zbraně hromadného ničení patří mezi nejhorší lidské vynálezy a jejich přítomnost ve vojenském arzenálu světových mocností je signálem, že se světem stále není něco v pořádku. Nechci však, aby toto úvodní slovo působilo příliš pesimisticky. Sám za sebe mohu prohlásit, že jsem nadšený z konkrétních změn ve smýšlení lidí ve vztahu k přírodě a životu vůbec, které jsou podle mého názoru stále viditelnější. Jsem velmi rád, že lidí podobně uvažujících neustále přibývá, protože pokud chceme něčeho dosáhnout, můžeme tak učinit jen my sami. Proto chci poděkovat všem, kteří nám neúnavně pomáhají podle svých možností, aby se svět stal lepším místem k životu, byť je to leckdy úsilí takřka sisyfovské. Hezké vánoční svátky a Šťastný nový rok přeje
Tomáš Tetiva šéfredaktor
V roce 1967 přivítali s nadšením obyvatelé městečka Okuma na pacifickém pobřeží v severním Japonsku atomovou elektrárnu, kterou zde tehdy jako druhou v zemi nechala postavit největší japonská energetická společnost Tokyo Electric Power Co. (TEPCO). Elektrárna dala lidem práci a místní úřady si mnuly ruce nad penězi plynoucími z daňových poplatků. Po arabském ropném embargu v roce 1973 Japonsko začalo klást důraz na svůj jaderný program a obyvatelé Okumy zatoužili po dalších elektrárnách. Celkem 10 ze všech 53 japonských jaderných reaktorů se nyní nachází právě v tomto regionu severně od Tokia. Na mapě v návštěvnickém centru jsou všechny reaktory zakresleny pod symbolem “smajlíka”. Letos v září se však však vlna optimismu hluboko propadla. TEPCO veřejně přiznalo, že společnost porušila vládní bezpečnostní standardy tím, že zatajila trhliny v plášti svých 12 reaktorů, včetně všech 10 v okolí Okumy. Postoje místních obyvatel se začaly měnit. Devětadvacet zfalšovaných záznamů pravidelných bezpečnostních kontrol vyústilo v rozsáhlý skandál v celém japonském nukleárním průmyslu, jehož bezpečnostní standardy byly dosud považovány za jedny z vůbec nejvyšších na světě. Skandál propukl 22. srpna, když TEPCO oznámilo, že jeho inspektoři objevili trhliny v potrubí během rutinní kontroly na jednom z jeho reaktorů v Okumě. O čtyři dny později oznámili, že nalezli další trhliny přímo v plášti reaktoru s palivovými tyčemi na další elektrárně. Následující týden státní úřad pro jadernou bezpečnost (NISA) oznámil, že záznamy o opravách byly falšovány řadu let. Tyto hrozivé informace předal úřadům již v roce 2000 anonymní svědek, který dříve pracoval jako inženýr pro General Electrics na údržbě reaktorů a shromažďoval alarmující informace o utajených závadách. Několik let však trvalo, než úřady tento skandál zveřejnily. Trhliny byly nalezeny na povrchu pláště aktivní zóny poblíž svarů a na potrubích zajišťujících přívod chladící vody do reaktoru. Nejdelší trhlina měřila neuvěřitelných dvacet metrů a byla hluboká několik centimetrů. Plášť aktivní zóny je přitom jeden z hlavních komponentů reaktoru a podle norem musí být kontrolován každý rok. Je zřejmé, že záznamy bezpečnostních kontrol reaktorů byly falšovány po mnoho let a státní úřad pro jadernou bezpečnost dostával lživé informace. Jeho představitelé později oznámili, že při jejím vyšetřování vyšlo najevo nejméně 29 zfalšovaných záznamů o inspekcích, které provádělo TEPCO od roku 1990. Výsledek – TEPCO již uzavřelo čtyři své reaktory a dalších 15 projde důkladnou prohlídkou v blízké budoucnosti. Dobře maskovaná krize jaderné energetiky Zřejmě nejvíce otřásl veřejností přístup TEPCO, které provozovalo po celé roky svoje reaktory nacházející se prakticky v havarijním stavu, aniž by bralo ohled na možná závažná rizika. NISA tato fakta minimálně od roku 2000 velmi dobře znala, nicméně jim
Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Tetiva, e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Jiří Tutter, Ing. Jan Haverkamp, Václav Vašků, MUDr. Miroslav Šuta, Ing. Zuzana Piknová, Ing. Jimi Dabrundashvili, Václav Folda, Jana Flossmanová, Ing. Jitka Nesrstová, Roman Posolda Grafická úprava: Jan Cholt,
[email protected] Tisk: Tiskárna STO PRO Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 8168 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře
Aktivisté Greenpeace obklopení japonskou policií a pobřežní stráží protestují poblíže jaderné elektrárny v Takahamě proti transportu plutoniového paliva (MOX) z Velké Británie.
Foto Greenpeace/ Gavin Newman
Zpravodaj časopis pro ochranu přírody a životního prostředí Číslo 4 (zima), IX. ročník, prosinec 2002 Vydává: Greenpeace Česká republika Adresa redakce: Českomalínská 27, 160 00 Praha 6 tel.: +420-224 319 667, fax: +420-233 332 289 e-mail:
[email protected], www.greenpeace.cz
Foto Greenpeace/ Sims
nevěnovala pozornost. Důvod byl jednoduchý – pokud budou reaktory odstaveny, pro majitele to bude znamenat ztrátu 816 000 dolarů denně za každý reaktor. Takže úřady se rozhodly riskovat a ohrozit životy a zdraví lidí kvůli milionovým ziskům průmyslové firmy. “TEPCO stejně jako NISA jsou zločinci,” prohlásil koordinátor nukleární kampaně Greenpeace Kuzue Suzuki, “propagují jadernou energii a přitom utajují bezpečnostní analýzy před nezávislými experty.” Skandál nakonec přerostl v krizi celého energetického průmyslu. Kromě TEPCO přiznaly pod tlakem událostí další dvě významné energetické společnosti Chubu Electric a Tohoku Electric, že od roku 1990 tajily informace o trhlinách v potrubí svých reaktorů. S dluhem ve výši 100 miliard USD může TEPCO společně s těmito společnostmi způsobit zkrat v energetickém rozvoji Japonska. Přestože ignorování základních bezpečnostních standardů rozhněvalo celou veřejnost včetně médií a nevládních organizací, pokouší se japonský atomový průmysl přežít svojí fázi klinické smrti. Atomoví odborníci projektují dalších dvanáct reaktorů, což je vice než v jakékoliv jiné zemi, a další tři jsou již ve fázi výstavby. Japonští úředníci jsou názoru, že jaderná energetika bude klíčová pro rozvoj Japonska v následujících
dvou stoletích. Jako odpověď na tuto politiku připravuje Greenpeace Japonsko studii o energetickém rozvoji Japonska nazvanou “Energy Rich Japan”, ve které je nastíněn přechod z jaderné energetiky na program obnovitelných zdrojů energie, aniž by došlo k výpadku v energetickém sektoru země. Nicméně “výstavba reaktorů je nemožná bez souhlasu místní komunity,” řekl Tomohisa Koyama, zástupce ředitele oddělení infrastruktury na japonském ministerstvu průmyslu a obchodu. Důvěryhodnost zodpovědných míst je však pro běžné občany nyní velmi nízká, neboť klíčový bezpečnostní úřad byl do skandálu zapojen a utajoval fakta. „Obáváme se, že výstavba nových reaktorů zpomalí,” dodal Koyama. Japonská společnost se nyní chová více aktivně. “Nechceme tady další Černobyl,” říká rybář pohlížející k jaderné elektrárně, ”slyšeli jsme, že Němci už žádné další elektrárny nestaví a my je také nechceme.” Kvůli falšování bezpečnostních zpráv a úniku radiace při nehodě v roce 1999 na zařízení v Tokiamuře, kde dva zaměstnanci zemřeli a 667 občanů bylo zasaženo radiací, čelí jaderný průmysl těžkým časům. Tokiamurská nehoda se stala japonským Černobylem. Další informace získáte na http://www.greenpeace.cz Oxidové směsné palivo (MOX) – nevyzkoušená technologie a další podvody Jaderný průmysl užívá MOX jako hlavní argument ve prospěch recyklace vyhořelého paliva. Má se za to, že MOX bude levné, a tím se zvýší účinnost jaderných elektráren. MOX však není dosud vyzkoušené v praxi a zřejmě bude představovat mnohem větší riziko než běžné uranové palivo. Greenpeace vede kampaň proti využívání plutoniového MOX paliva v jaderných reaktorech a proti jeho transportu. Atomové elektrárny, kde došlo ke zfalšování záznamů, měly hrát hlavní roli ve vládním jaderném programu v souvislosti s MOX a bylo stanoveno, že budou zavezeny palivem na konci letošního září. Celý proces byl naštěstí odložen, protože Japonsko odmítlo převzít transport paliva z Velké Británie, neboť dodavatel paliva (BNFL) zfalšoval údaje v záznamech.
Spolana: jen pár žlutých květáků nebo nekonečný toxický příběh? Když Greenpeace od jara 2001 varovalo Spolanu před rizikem vyplavení toxických látek povodní, šlo podle vedení podniku prý jen o strašení lidí. Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) dokonce prohlásil, že Greenpeace svými neopodstatněnými požadavky na protipovodňová opatření ve Spolaně poškozuje dobré jméno chemického průmyslu. Během srpnových záplav se prakticky celá Spolana ocitla pod vodou. Došlo k opakovaným chemickým poplachům kvůli havarijním únikům chlóru. Do Labe se ze Spolany odplavily tisíce tun chemikálií i několik obrovských ocelových kontejnerů. Situace byla tak vážná, že nočního zasedání místního krizové štábu se zúčastnili ministři vnitra a obrany. Německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin dokonce považoval za nezbytné zkontrolovat situaci ve Spolaně osobně z vrtulníku a setkat se bleskově se svým českým kolegou. Předseda představenstva Spolany a generální ředitel Unipetrolu Pavel Švarc to ale vidí jinak. Po diskusi v České rozhlase mi řekl, že Spolana prý situaci během povodní zvládla a že prý se vlastně nic nestalo… až na pár žlutých květáků.
Spolana – „Odpovědná péče“ nebo celosvětová ostuda O toxickém zamoření Spolany referovala nejen všechna česká a významná západní média, ale také deníky pro nás v tak exotických zemích, jakými jsou Irán, Singapur či Brazílie. V rámci studie „Firemní zločiny“ Greenpeace předložilo chování Spolany i na pořad jednání globálního ekologického summitu v Johannesburgu. Případ Spolana se stal tak známý, že jsem byl pozván přednášet o něm do Francie na konferenci o průmyslových haváriích. Neratovická chemička se společně s loňským výbuchem v továrně AZT v Toulouse a největší průmyslovou katastrofou v dějinách v indickém Bhopalu stala symbolem neodpovědnosti chemického průmyslu ve světě. Ale Svaz chemického průmyslu je jiného názoru. Za údajně dobré chování k životnímu prostředí odměnil Spolanu právem užívat značku „Responsible care“, které se v češtině říká „Odpovědné podnikání v chemii“. Svědkem chemické havárie Sebejistota bossů Spolany byla tak velká, že mne po opadnutí velké vody pozvali přímo do podniku. V doprovodu šéfekologa Spolany ing. Dobeše a zpracovatele zprávy o povodni ve Spolaně ing. Papeže jsem se po exkurzi do okolí dioxinového
Sanace dioxinů – dveře otevřené korupci Na jaře 2002 ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Fond národní majetku (FNM) začaly konečně vybírat metodu, kterou by dioxinové zamoření mělo být zlikvidováno. FNM však v rozporu se zákonem odmítá zveřejnit jakékoli informace týkající se Spolany. Fond tají smlouvu o financovaní likvidace zamoření i tzv. studii proveditelnosti. Tají též odborné posudky, na základě kterých se mají na sanaci zamoření ve Spolaně vynaložit miliardy korun. A tají dokonce i jména odborníků, kteří posudky pro výběr sanační metody zpracovali. Sanace zamoření dioxiny a rtutí má přitom stát až 4 miliardy Kč. Proto Greenpeace podalo na FNM žalobu u Městského soudu v Praze kvůli neposkytnutí informací. Poté co nový ministr ŽP Libor Ambrozek nahradil náměstkyni Evu Tylovou paní Ivanou Jiráskovou, dalo MŽP ČR zelenou tomu, aby FNM udělil zakázku na sanaci dioxinů ve Spolaně za téměř 3 miliardy Kč bez výběrového řízení firmě SITA Bohemia, která vlastní licenci na technologii BCD. Přitom fond
i ministerstvo byly ze strany Greenpeace upozorněni na existenci přinejmenším tří kvalitních, komerčně dostupných a vyzkoušených destrukčních technologiích. OSN i na projekty mnohonásobně menší, např. na Slovensku či Filipínách, vybírá z více technologií. Zatajování informací ze strany FNM společně s přidělením zakázky v hodnotě téměř 100 milionů EURO bez výběrového řízení otvírá dveře korupci. Asi není náhoda, že o gigantické zakázce bylo rozhodnuto několik dní po vyhození náměstkyně Tylové a pár dnů před volbou nového vedení FNM parlamentem. Podle právníků by mohlo jít o trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku, a proto Greenpeace ve věci podalo trestní oznámení a současně podnět k antimonopolnímu úřadu. Rychle obnovit nejnebezpečnější výrobu Spolana neohrožuje své okolí jen 30 let starými dioxiny, ale i stávajícími provozy. Z nich nejnebezpečnější je výroba PVC, při níž se nakládá se stovkami tun rtuti a tisíci tunami chloru i rakovinotvorných dichloretanu a vinylchloridu. Spolana chce co nejrychleji obnovit výrobu PVC, ochromenou červnovým výbuchem a srpnovými povodněmi spojenými s úniky chlóru. A to přesto, že bezpečnostní zpráva Spolany zpracovaná podle zákona o prevenci závažných havárií byla tak špatná, že již před povodněmi ji dostala chemička k přepracování. Během několika dnů podepsaly stovky místních lidí petici žádajících mimo jiné nespouštět nejnebezpečnější výrobu ve Spolaně bez dokončené bezpečnostní zprávy, havarijních i evakuačních plánů a jejich projednání s veřejností. Tento názor podpořil dokonce i ministr Ambrozek, avšak Spolana požadavek odmítla. Pro management dlouhodobě prodělečné Spolany jsou zase peníze až na prvním místě. Další informace můžete získat na internetové adrese: http://www.greenpeace.cz/agentorange
Při srpnových povodních nakonec Labe zaplavilo téměř celý provoz Spolany. Aktivisté Greenpeace nabídli vedení Spolany pomoc pří budování protipovodňových hrází, to však tuto nabídku odmítlo.
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
a rtuťového zamoření chystal k prohlídce zásobníků chlóru. Ve vzdálenosti pár desítek metrů jsem najednou ucítil štiplavý zápach a uviděl žlutý mrak unikajícího chlóru. Byl jsem očitým svědkem další vážné havárie ve Spolaně. Až ta změnila názor ministra vnitra Grosse (ČSSD), který vážnou situaci ve Spolaně do té doby bagatelizoval. O únicích chlóru během povodní se mnozí lidé z okolí bohužel nedozvěděli vůbec nebo pozdě. Kvůli tomu šlendriánu mohlo mnohým jít o zdraví nebo dokonce o život. Ale předseda představenstva Spolany Pavel Švarce si to zřejmě nemyslí. Novináři agentury AFP tvrdil, že dvouhodinové zpoždění v ohlášení úniku chlóru bylo pouhým „drobným technickým a komunikačním nedostatkem“.
P.S. Po dopsání tohoto článku Greenpeace chemickými rozbory prokázalo vysoké koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB) v půdě a potravinách v blízkosti Spolany. Zatímco tiskový mluvčí Spolany problém opět bagatelizoval, hlavní hygienik označil v telefonickém rozhovoru nalezené množství dioxinů za vážné a přislíbil na místo vyslat tým expertů. Ti mají odebrat další vzorky, které bude analyzovat národní referenční laboratoř ve Frýdku-Místku.
Milé příznivkyně, příznivci a přátelé Greenpeace, s blížícím se koncem roku se všichni ohlížíme zpět za tím, co nám uplynulých dvanáct měsíců přineslo. Asi se všichni shodneme na tom, že pro Českou republiku toho horšího bylo tentokrát spíše víc. Pro českou kancelář Greenpeace byl rok 2002 prvním rokem bez finanční dotace z mateřské Greenpeace International. Přestože naše příjmy nedosáhly očekávané hladiny (na rozdíl od srpnového stavu vody na našich řekách), dařilo se nám pokračovat v naší práci a dokonce dosáhnout výraznějších úspěchů a široké pozitivní reakce veřejnosti. A to všechno pouze díky Vám. Je trochu těžké vyjádřit naše díky tak, abychom neopakovali věty z dopisů, inzerátů či předchozích čísel časopisu Greenpeace. Takže si vystačíme s prostým sdělením i za cenu malého "repete": Děkujeme Vám! Děkujeme Vám za Vaši podporu morální
i finanční, za Vaše milé dopisy i e-maily; za to, že jste s námi. Greenpeace není jen naše desetičlenná posádka sklepní kanceláře v Praze Bubenči, ale Vy všichni - jedenáct tisíc lidí ze všech koutů Čech, Moravy i Slezska společně s dvěma a půl miliony lidí na celém světě. Máme Vás rádi. Přejeme Vám krásnou zimu, klidné Vánoce s Vašimi blízkými, veselého Silvestra a všechno nejlepší v roce 2003 a se zvláštními pozdravy pro Michala Alberta, Tomáše Hakra, Vladislava Hříbka, Jiřího Macka, Hanu Smolkovou, Jiřího Svojšeho, Eugena Točíka, Tomáše Vondru a Radku z Hradčanské se těšíme na další shledání u březnového vydání Zpravodaje Greenpeace.
Vaši Jitka Nesrstová a Vašek Folda, oddělení fundraisingu
Foto Greenpeace/ Beent Jes
Foto Greenpeace
Aktivisté Greenpeace obsadili čerpací stanici Esso Wasserbillig na hranici Lucemburska a Německa. Více než 600 dobrovolníků zablokovalo všechny čerpací stanice Esso v Lucembursku kvůli úsilí ropné společnosti Esso sabotosabotovat mezinárodní jednání na ochranu klimatu.
Foto Greenpeace/ Patsy Lynch
Foto Greenpeace/ Tomáš Tetiva
Aktivisté Greenpeace připoutaní řetězy k čerpacím stojanům na benzínových pumpách Exxon v New Yorku jako součást globálního protestu proti společnosti ExxonMobile.
Foto Greenpeace/ Pierre Gleizes
Mezinárodní tým aktivistů Greenpeace na nejseverněji položené čerpací stanici Esso v Lucembursku. Dobrovolníci připoutaní k čerpacím stojanům protestují proti bezohledné politice ropné společnosti Esso.
Nenásilná blokáda na čerpací stani ci Exxon na rohu 23. ulice a 10. avenue na Manhattanu. Na snímku aktivistka Greenpeace Maria Ramos, kterou právě zatkla policie.
Esso je klimatický zločinec č. 1. Aktivisté Greenpeace s transparenty upozorňující řidiče na důvody blokády čerpací stanice Esso ve městě Esch.
Esso a globální oteplování Motto: Nyní máme nový a jistější důkaz, že většinu pozorovaných oteplení za posledních 50 let je možno připsat na vrub lidské činnosti... Mezivládní panel OSN pro klimatické změny, leden 2001 Průzkumy praví, že přibližně 150 000 řidičů ve Francii, Německu, Holandsku a Belgii vstává každý den s jednou konkrétní myšlenkou - zajet si do Lucemburska natankovat benzín. Lucembursko v současné době opravdu slouží jako jakási levná benzínová pumpa Evropy. Díky daňovým úlevám jsou tu totiž benzín i nafta přibližně o třetinu levnější než v ostatních státech Unie. Není náhoda, že právě na hranicích Lucemburska s Německem stojí vůbec největší benzínová stanice na světě. Ta patří společnosti Esso, která je největší a také nejbohatší ropnou společností na světě. Dne 25. října 2002 však tato společnost nevydělala v Lucembursku ani cent. Miliardy lidí už dnes nemají přístup k tak základním lidským potřebám, jako je nezávadná pitná voda. Ve stejný okamžik však lidé v bohatých zemích podléhají slabomyslné doktríně vnucované reklamou, že jediným cílem našeho života je zvyšovat materiální spotřebu. Jestliže se tyto vzorce nepodaří změnit, bude destrukce naší planety probíhat stále rychleji.
Greenpeace versus Esso Je pátek, 25. října, 6 hodin ráno. Více než 600 dobrovolníků Greenpeace z 31 zemí obsazuje všechny benzínové pumpy Esso v celém Lucembursku. Cíl akce je prostý: varovat před zločinnou politikou ropné společnosti Esso ohledně globálního oteplování. "Nesmíme dovolit, aby jedna ropná společnost diktovala politiku celé planety a vystavila nás mizerii klimatických
změn," vysvětluje své důvody dlouhovlasá aktivistka měkkou francouzštinou řidiči, který, soudě podle značky, přijíždí až z Lyonu. "Oui, Oui, bon," směje se na ní řidič a bere si letáky a lízátko, na němž je napsáno "Esso sucks". Pak si jde prohlédnout stojany uzamčené masivními zámky pro cyklisty. Světe div se! Evropští řidiči na protest reagují povětšinou přátelsky. "Držíme vám palce," mává na nás postarší řidička přijíždějící z Německa. Tu a tam se na nás přátelsky zazubí dokonce i zarostlý řidič kamionu s očima krhavýma po celonoční štrece. Kolem osmé hodiny přijíždí lucemburská policie a hned za ní kriminálka. A tu zažívám další šok. Přichází starší prošedivělý důstojník a s příslovečnou francouzskou zdvořilostí nám klade inteligentní otázku: "Proč jste tady? Čeho chcete svým protestem dosáhnout?" Ano, co vlastně má Greenpeace proti Essu? Našli si snad ochránci životního prostředí nového globálního nepřítele? Na první pohled to tak možná opravdu vypadá. Podívejme se ale, jaká jsou fakta.
Klimatický nepřítel číslo jedna Esso je globální značkou nadnárodní společnosti Esso, jenž fúzovala s firmou Mobil na ExxonMobil. Ať se však setkáme s kteroukoliv z těchto tří značek, jde vždy o stejnou firmu společnost, jež má na svědomí klimatické zločiny. Esso se už dlouho snaží přesvědčit veřejnost, že globální oteplování je výmysl, ačkoliv právě tato společnost na něm má hlavní zásluhu. Každý rok dává Esso miliony dolarů na propagandu, jejímž cílem je zpochybnit globální oteplování. Esso se také více než kterákoliv jiná ropná společnost snaží zablokovat mezinárodní jednání na ochranu klimatu. Zatímco se zbytek světa pokouší zastavit globální oteplování, Esso již utratilo miliony dolarů, aby sabotovalo účast USA na Kjótskémprotokolu - mezinárodní dohodě o ochraně klimatu.
Esso odmítá investovat do čisté energie a obnovitelných zdrojů. Namísto toho investuje peníze do rozvoje těžby ropy a zemního plynu. Dokonce i takové ropné společnosti jako Shell a BP hodlají v příštích třech letech investovat více než 500 milionů dolarů do projektů tzv. "zelené energie". Esso je přitom nejbohatší ropná společnost na světě - její zisk za rok 2000 činil více než 12 miliard dolarů. Jestliže si někdo může dovolit zastavit globální oteplování, je to právě Esso.
Co tvrdí Esso? Esso již více než deset let popírá jakoukoliv souvislost mezi spalováním fosilních paliv a klimatickými změnami, avšak pokouší se tuto svou pozici dovedně skrývat, a to zejména v Evropě, kde je takový názor nepopulární. Aktivity společnosti však prozrazují její postoj ke globálnímu oteplování zcela jasně. Když se přední světoví klimatologové z Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) sešli v září 2001 v Londýně, aby potvrdili společnou zprávu o změnách klimatu, jejich konečný návrh obsahoval mj. i následující větu: "V klimatickém systému Země došlo od dob průmyslové revoluce k prokazatelným změnám, a to jak v globálním, tak i v regionálním měřítku, přičemž některé z těchto změn jsou důsledkem lidské činnosti." Společnost Esso tehdy zuřivě lobovala za to, aby poslední věta "některé z těchto změn jsou důsledkem lidské činnosti ..." byla z textu odstraněna. Společnost Esso také ráda tvrdí, že nemá žádný vliv na prezidenta Bushe a její příspěvky na Bushovu volební kampaň byly minimální. Jen v roce 2000 však činily její příspěvky Republikánské straně přes 1 milión dolarů, což je více, než daly všechny ostatní ropné společnosti. Tyto příspěvky jsou však jen špičkou mnohamilionové reklamní kampaně snažící se znemožnit Kjótský protokol. V roce 1999 vydala společnost Esso na antiklimatický lobbing celkem 11,7 miliónu dolarů. Esso stálo v čele antiklima-
tických nátlakových skupin, jako je například Global Climate Coalition, jež se nijak netají tím, že byla založena jen proto, aby jménem ropného a uhelného průmyslu nabourávala jednání OSN o ochraně klimatu.
a pořádají přednášky, jimiž se snaží nabourat vědecký konsensus o klimatických změnách a globálním oteplování.
Globální oteplování
Greenpeace nedávno vydalo zprávu s názvem "Dekáda špinavých triků", jež popisuje 25 lstí, které Esso během posledních 10 let použilo, aby sabotovalo Kjótský protokol a Úmluvu o změnách klimatu. Jednou z nich byla (dnes již kompletně zdiskreditovaná) tzv. "Petice vědců". Cílem této petice, kterou údajně podepsalo 17 000 vědců, bylo vytvořit dojem, že vědci nejsou ohledně problematiky globálního oteplování jednotní. Organizátoři petice se pokusili podvést její signatáře tvrzením, že za peticí stojí respektovaná Americká národní akademie věd, což nebyla pravda. Mezi údajnými "vědci" - signatáři této pětice - se objevují i takové "kapacity", jako postavy z televizního seriálu M*A*S*H a jedna zpěvačka ze Spice Girls. Esso také založilo a podporovalo pseudovědeckou skupinu tzv. "klimatických skeptiků", kteří cestují po světě
Svět se otepluje díky hromadění skleníkových plynů v atmosféře, jež jsou tam vypouštěny jako následek lidských aktivit. Jedním z hlavních plynů, který způsobuje globální oteplování, je oxid uhličitý, jenž pochází ze spalování fosilních paliv - zejména ropy, uhlí a zemního plynu. Globální oteplování vede nejen ke zvyšování teploty Země, ale také k tomu, že vzrůstá počet povodní, dlouhotrvajících such, ničivých požárů, stále intenzivnějších bouří a hurikánů, vln horka, rozšiřování infekčních nemocí a vymírání živočišných a rostlinných druhů. V poslední době - od tropů až k arktickým oblastem zažíváme stále extrémnější a nestálejší počasí. To má devastující vliv na lidi a životní prostředí. Jen během posledních tří let zahubily extrémní události zapříčiněné počasím více než 100 000 lidí . Série varování přicházející od nejlepších světových klimatických expertů potvrzuje naléhavost klimatické krize.
Co je Kjótský protokol? V prosinci 1997 se průmyslově vyspělé země v japonském Kjótu dohodly, že omezí své emise plynů, jež způsobují globální oteplování. To by měl být první krok ke stabilizaci světového klimatu. Tyto země odsouhlasily tzv. Kjótský protokol, mezinárodní úmluvu, jež pro jednotlivé země stanovuje cíle pro snížení emisí vzhledem k úrovni roku 1990. Země EU přijaly například závazek snížit své emise o 8 procent, USA o 7 a Japonsko o 6 procent. Kjótský protokol nevstoupí v platnost dříve, dokud jej
nebude ratifikovat 55 zemí reprezentujících 55 procent veškerých emisí (vztaženo k roku 1990). Jinými slovy, tyto země musí přijmout národní legislativu, aby dosáhly podmínek protokolu, ke kterým se zavázaly. V březnu 2001, necelý týden po své inauguraci, prezident Bush oznámil, že Spojené státy nebudou ratifikovat Kjótský protokol, který je podle něj "mrtvý". V červenci 2001 v Bonnu ukázala mezinárodní komunita, že Kjótský protokol je životaschopný navzdory absenci USA, a to díky dosažení politické dohody o pravidlech jeho implementace. Spojené státy se této dohody neúčastnily
Spice Girls a globální oteplování
Mezivládní panel OSN pro klimatické změny (IPCC) studoval všechna dostupná data týkající se zemského klimatu a vyvodil z nich, že ke klimatické změně již opravdu dochází, tato změna je zapříčiněna spalováním fosilních paliv a že svět se pravděpodobně oteplí více než kdykoliv předtím. IPCC předpovídá, že pokud nedojde k omezení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, budeme čelit následujícím událostem: - Budeme zažívat více vln veder a povodní. - Pevninské ledovce stejně jak polární zalednění budou dále tát. - Hladina moří by mohla stoupnout až o šest metrů. - Mnoho rostlin a živočišných druhů vyhyne. - Epidemie nemocí (například malárie) budou vypukat stále častěji. - Miliony lidí se budou muset stěhovat. Esso stále popírá, že globální oteplování je dnes už realitou. Komu věřit? Skupině 2 500 nezávislých vědců při OSN nebo největší ropné společnosti na světě? Další informace na internetu: www.stopesso.org www.greenpeace.cz/stopesso www.stopesso.ca
a nejsou její součástí. Spojené státy jsou největším znečišťovatelem na světě. Se svými čtyřmi procenty světové populace USA vypouštějí čtvrtinu světových emisí oxidu uhličitého. Avšak prezident Bush neváhal sabotovat pokusy o dohodu o Kjótském protokolu. Esso vedlo ropnou lobby proti Kjótskému protokolu a povzbuzovalo Bushovu politiku. Kjótský protokol je pouze prvním krokem vedoucím ke stabilizaci světového klimatu, avšak je životně důležitý. Žádná země nemá právo prohlásit, že protokol je mrtvý a odsoudit nás všechny k noční můře globálního oteplování.
Foto Greenpeace/ Daniel Beltra
Koupí propagačních předmětů podpoříte činnost Greenpeace Batikované tričko Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké) Velikosti: S, M, L, XL Cena: 390 Kč
Webové tričko Bavlněné tričko s krátkým rukávem, zelené, oranžový nápis "www.greenpeace.cz" (vpředu malý, vzadu velký) Velikosti: S, M, L, XL Cena: 330 Kč
Batikované tričko - dívčí Tričko Natural Tričko z nebělené bavlny s krátkým rukávem, vpředu vyšité logo Greenpeace Velikosti: M, L, XL Cena: 350 Kč
Bavlněné batikované tričko s dlouhým rukávem rukávem, červenooranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti: S, M, L, XL Cena: 390 Kč
Tričko "NO TIME TO WASTE" Bavlněné tričko s krátkým rukávem, černé, vpředu bílý nápis "NO TIME TO WASTE" Velikosti: M, L, XL Cena: 220 Kč - do vyprodání zásob
Čepice Natural Šestidílná čepice s kšiltem, z nebělené bavlny, vpředu vyšité logo Greenpeace Cena: 270 Kč
Zelená čepice Šestidílná bavlněná čepice s kšiltem, vpředu vyšité bílé logo Greenpeace Cena: 240 Kč
Hrníček Greenpeace Skleněný hrníček s matovaným povrchem, logo Greenpeace (oranžové nebo zelené) Cena: 150 Kč
Taška "GENETIC EXPERIMENT" Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis "GENETIC EXPERIMENT" Cena: 100 Kč
Kalendář Greenpeace pro rok 2003 Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30 x 38 cm, texty v angličtině Cena: 330 Kč
Tričko s límečkem Bavlněné tričko s krátkým rukávem a límečkem, modré, malé bílé logo Greenpeace vpředu. Velikosti: M, L, XL Cena: 290 Kč
Tričko s obrázkem kosatky Bavlněné tričko s krátkým rukávem, šedý melír, vpředu obrázek kosatky a logo Greenpeace Velikosti: S, M, L, XL Cena: 290 Kč Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 73 Kč na poštovné a balné). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace, Českomalínská 27, 160 00 Praha 6, tel. 224 319 667, fax: 233 332 289, e-mail:
[email protected] * Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Ilonka Mašková, která se o náš "obchod" stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu. Vzhledem k nově lepší kvalitě některých triček (vyšší gramáž bavlny u webového trička a trička s kosatkou), nemůžeme nadále tato trička prodávat za ceny, uvedené v předchozích číslech časopisu.
