Zpravodaj. Tendr na odstranění starých ekologických zátěží ČISLO2 STŘEDA, 10. LISTOPADU 2010 OBSAH ČÍSLA. Téma

2

Zpravodaj

ČISLO STŘEDA, 10. LISTOPADU 2010

vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek TÉMA ČÍSLA

Strana 5

Tendr na odstranění starých ekologických zátěží

OBSAH ČÍSLA

Úvodní slovo šéfredaktorky

2

TOP sledované kauzy

3

Nejsledovanějších 10 kauz za minulý měsíc

Téma

5

Tendr na odstranění starých ekologických zátěží

Sloupek odborníka (rozhovory, výklad zákona, stanoviska…) JUDr. Michal Krenk, Ph.D., Neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku (2. část)

Upozornění na legislativní změny vč. komentáře

7

12

Mgr. David Mareš, Velká novela zákona o veřejných zakázkách

KASA CINK

19

Statistiky veřejných zakázek v uplynulém měsíci

Školení, semináře, konference

20

Aktuální knižní tituly na trhu

21

VZ24.cz zpravodaj č. 2

Strana

1

2

Zpravodaj


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek

ÚVODNÍ SLOVO ŠÉFREDAKTORKY Milé čtenářky, milí čtenáři, přinášíme Vám druhé číslo Zpravodaje VZ24.cz portálu VZ24.cz. Opět se v něm dočtete o nejaktuálnějších kauzách, které hýbou děním ve světě veřejných zakázek. Jako téma tohoto čísla jsme vybrali Tendr na odstranění starých ekologických zátěží, který není ani po dvou letech od svého vzniku u konce – ÚOHS opět zastavil průběh zakázky, chce prozkoumat, zda konsorcium PPF Advisory nebylo vyloučeno v rozporu se zákonem… Bližší informace naleznete v článku na páté straně našeho zpravodaje, nebo přímo na stránkách www.vz24.cz, kde se touto kauzou již několik měsíců zabýváme. Ráda bych Vás také informovala o novinkách na našem portálu. Připravili jsme pro Vás novou sekci „Svět VZ24“, ve které Vás ještě přehledněji a podrobněji budeme informovat o dění v oblasti veřejných zakázek. Tato sekce je dalším krokem, kterým pro Vás chceme vybudovat opravdu komplexní zdroj informací o veřejných zakázkách na jednom místě. Plánů máme samozřejmě mnoho a další novinky se již chystají o tom ale zase někdy příště. Mezi novinky ve Světě VZ24 patří „Sloupek odborníka“, ve kterém naleznete komentáře erudovaných osobností spojených s oblastí veřejných zakázek. KASA CINK je rubrika, která Vám přináší analýzy a statistiky o veřejných zakázkách přidělených veřejnými zadavateli podnikatelům. Jaký druh zadávacího řízení je nejčastější, či kolik zakázek a za kolik byl tendr vypsán bez soutěže? atd., to vše se dočtete v nové rubrice KASA CINK. Ve Světě VZ24 naleznete také kompletní seznam vydaných Zpravodajů VZ24 a informace o aktualitách na našich stránkách. Připravujeme pro Vás každý den něco nového, naším cílem je vytvořit pro Vás „Váš portál, Váš zpravodaj“. Těšíme se na Vaše nápady, postřehy, komentáře. Přeji Vám příjemné čtení Monika Turková, šéfredaktorka Zpravodaje VZ24.cz


Strana

2

2

Zpravodaj



TOP SLEDOVANÉ KAUZY Tendr na odstranění starých ekologických zátěží

Státní maturity

Ministerstvo financí vyhlásilo veřejný tendr na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou na konci roku 2008. Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je asi 115 miliard korun. Kritici soutěže však tvrdí, že tendr je předražený a může připravit státní kasu o desítky miliard korun. více

Státní maturita je již více než třináct let připravovaný projekt státu, který zažil již dva odklady. Původně měly maturity začít v roce 2008, poté v roce 2010. Loni však kvůli jejich údajné nepřipravenosti vyšlo do ulic na 7000 studentů, nové zkoušky pak byly odloženy na jaro roku 2011. Jejich příprava stála od roku 2000 celkem 342 milionů korun. Do roku 2011 pak spolkne ještě dalších 285 milionů, provoz bude ročně stát čtvrt miliardy. Vítěz výběrového řízení by měl zajistit digitalizaci a logistiku státních maturit v příštích pěti letech. více

Novela zákona o veřejných zakázkách Účelem předmětné novely je minimalizovat nedostatky zjištěné při dosavadní aplikaci zákona o veřejných zakázkách a dále zjednodušit, zpřesnit a zefektivnit zadávání veřejných zakázek a posílit jeho transparentnost. Účelem novely je také začlenit do českého práva změny práva EU na poli zadávání veřejných zakázek. více

Tendr ČT na výběr koncesionářských poplatků Česká televize vypsala veřejnou zakázku na zajištění správy a výběru koncesionářských poplatků v následujících sedmi letech. Hodnota zakázky je 1,06 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Nyní ale tendr pozastavila. Zadávací dokumentaci zakázky za více než jednu miliardu korun má nyní prověřit dozorčí komise Rady ČT. více


Lesy ČR - tendry Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byly založeny dne 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 72% běžného přírůstu. více

Temelín ČEZ pracuje na rozšíření Temelína o nové dva jaderné bloky. Veřejná zakázka na dostavbu jaderné elektrárny je ve fázi zadávacího řízení, usilují o ni francouzská Areva, konsorcium společností Westinghouse a ruskočeské konsorcium vedené Atomstrojexportem. Zároveň běží povolovací řízení v rámci posuzování dopadů rozšíření Temelína na životní prostředí. více

Strana

3

2

Zpravodaj



Opencard Projekt opencard už prověřilo několik auditů. Poukázaly na některé chyby především v počátcích projektu, například nevýhodné smlouvy města s firmou Haguess. Projekt je podle kritiků předražený, podle auditorů stál přes 800 milionů. Nejvíce inkasovala firma Haguess, asi 320 milionů korun. Trestní oznámení na neznámého pachatele podala v prosinci 2009 kvůli opencard opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková. více

Johnovy forenzní audity Ministr vnitra a šéf Věcí veřejných Radek John chce nechat důkladně prověřit hospodaření policejního prezidia a generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Hloubkové forenzní audity mají odhalit případné plýtvání penězi nebo tzv. malé domů při zadávání veřejných zakázek. "Je to vymetání kostlivců ze skříní," říká John. více


Sledování ministra Pospíšila Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) měl být sledován na objednávku Ladislava Veselého, který pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři spoluvlastněné bývalým ministrem Pavlem Němcem. Pospíšil po několika dnech od zveřejnění případu řekl, že není spokojen s dosavadním vyšetřováním. Ministr řekl, že kauzu může spojovat s tím, jak se ministerstvo pod jeho vedením snaží rušit "podezřelé zakázky". Mezi tyto podezřelé zakázky patří například tendr na provozování elektronického systému domácího vězení, ve kterém se angažoval exministr Němec. více

Tunel Blanka Tunelový komplex Blanka, který je v současné době největším evropským projektem městských tunelů a klade si za cíl uvolnit obytnou zónu od zbytné dopravy, snížit nehodovost a ulevit životnímu prostředí, stvořila firma Metrostav. Ale už od roku 2008 dochází k propadům, naposledy letos v červenci, a při vyšetřování nehodovosti vycházejí na povrch nejrůznější pochybení, které má na svědomí právě Metrostav. více

Strana

4

Zpravodaj

2



TÉMA ČÍSLA TENDR NA ODSTRANĚNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Ekotendr za stamiliardy O veřejné zakázce na odstranění starých ekologických zátěží, která by se mohla stát největším tendrem v dějinách ČR, rozhodla vláda v listopadu 2008 a vypsalo ji 15. prosince 2008 ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem. Jde v ní o hodně – ve hře je až 114,5 miliardy korun. Zájemci se po vyhlášení mohli hlásit do 9. února 2009, a ve dvou kolech se mělo rozhodnout, kdo tuto zakázku získá. Mezi postupujícími do druhého kola měla rozhodnout o vítězi konečná cena, a celý tendr měl získat jediný dodavatel. Předmětem tohoto supertendru, jak jej nazvala některá média, je odstranění ekologických škod, které tu byly napáchány do roku 1992. Týká se to přibližně tří set lokalit, mimo jiné by se jednalo o sanaci kontaminované půdy a podzemní vody, skládky chemikálií v areálech chemiček, strojíren a podobných průmyslových závodů, a další. Do veřejné soutěže se přihlásilo celkem šest subjektů. Do druhého kola postoupily tři – byli to firmy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Karob z česko-slovenské investiční skupiny J&T, brzy přejmenované na Enviromental Services. Všichni tři nepostupující, tedy sdružení firem PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ a Dekonta, sdružení PD-Gruppe – Stavoprogres a koncorsium společností Deme Environmental Contractors a Dredging International, však po svém vyřazení podali proti tomuto rozhodnutí námitku. Ministerstvo financí ho však zamítlo. Přesto se termín na základě žádostí uchazečů v druhém kole posunul z 13. srpna na 13. října 2009, o dva měsíce. Těsně před jeho vypršením se však termín posouval znovu, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevydal rozhodnutí ohledně odvolání vyřazených uchazečů. A právě ÚOHS vrátil do hry sdružení PPF, když zrušil jeho vyloučení ministerstvem financí, a přiznal mu možnost pokračovat v soutěži. Na to ministerstvo reagovalo posunutím ožehavého termínu na rok 2010 bez bližšího data. Koncem roku pak poslanecká sněmovna přijala návrh KDU-ČSL o pozastavení tohoto tendru. Případ měly přezkoumat dvě nezávislé advokátní kanceláře, jejichž úkolem bylo vytvořit právní rozhodnutí, na základě kterého by celá veřejná zakázka mohla být zrušena. Ministerstvo financí ale na jaře 2010 požádalo


Strana

5

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek o pokračování tendru, i proto, že v případě zrušení České republice hrozily žaloby od všech účastníků, a vláda 3. května 2010 rozhodla o jeho pokračování. Hned den po volbách, tedy 30. května, sice v České televizi prohlásili zástupci ODS, ČSSD i VV, že jsou pro zrušení této zakázky, tendr ale nerušeně pokračoval dál. Spor o něj byl i jedním z klíčových bodů letního koaličního vyjednávání. Nakonec nová vláda v srpnu prohlásila, že ho nechá dojít do konce a posoudí nabídky, ale nezaručila, že vybere vítěze. Chtěla kvůli tomu i prohlášení ministerstva financí, že by České republice v daném případě nehrozila arbitráž. Po druhé námitce PPF se tendr ještě jednou zastavil, když antimonopolní úřad znovu zkoumal rozhodnutí o vyřazení. Podle Milana Tománka z PPF to znamená, že ministerstvo financí teď nesmí přijímat cenové nabídky firem, které v soutěži zůstaly, a soutěž je až do konečného rozhodnutí antimonopolního úřadu úplně pozastavena. Tedy poslední termín pro podání cenových nabídek 7. prosince 2010 je neplatný. Jako každá velká zakázka, i ta největší má řadu odpůrců. Kritizována byla především cena, ale i nejasné vymezení samotného předmětu plnění a podobně. V čele kritiků stál po dobu svého působení ve funkci tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, který uváděl, že cena sanací by měla pohybovat jen okolo 40 miliard, a ne 115, jak tvrdilo ministerstvo financí. Tendr rovněž kritizovala ČSSD, podle které je tendr poznamenán neodpustitelnými chybami a měl by být bez odkladu zastaven. Podobně reagovala KDU-ČSL, když v říjnu 2009 vyzvala tehdejšího premiéra Jana Fischera, aby zastavil něco, co lidovci nazývali největším tunelem v dějinách ČR. Vedle politických stran přišla kritika i od Hospodářské komory, podle které je tendr v podobě jediné zakázky nevýhodný pro menší a střední české podniky, a navrhovala ho rozdělit do menších celků, například podle krajů. Organizace Transparency International zase tvrdí, že návrh ministra financí vyšel ze zpracování sporných materiálů a v této podobě bude ekozakázka extrémně nevýhodná pro státní rozpočet, který zatíží o dalších třicet miliard. Své k tomu řeklo i občanské sdružení Pozor!, když vyzvalo nynějšího premiéra Petra Nečase, aby se pevně zasadil o transparentnost tendru. Podle Pozor! už v něm došlo k řadě nejasnostem, a proto prosazují především zprůhlednění celé zakázky. Ekotendr za potenciálních až 115 miliard tak nadále vzbuzuje mimořádnou společenskou i politickou pozornost, a doprovází ho i nejrůznější mediální přestřelky, naposledy mezi staronovým ministrem financí Miroslavem Kalouskem a ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem. Další přinese i nejbližší klíčové datum, 7. prosince, tedy uzávěrka přijímání návrhů.

Autor: redakce VZ24.cz


Strana

6

Zpravodaj

2



SLOUPEK ODBORNÍKA ROZHOVORY, VÝKLAD ZÁKONA, STANOVISKA atd.

NEPLATNOST SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU – K PROBLÉMŮM APLIKACE INSTITUTU CIVILNÍMI SOUDY (2. část) III.

LEGITIMACE K NÁVRHU NA NEPLATNOST SMLOUVY

S ohledem na soukromoprávní charakter smlouvy na veřejnou zakázku je legitimace státních orgánů k zahájení řízení o její neplatnost limitována čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky. Uvedené ústavní limity přitom v zásadě nepřipouštějí jiný než doslovný výklad těch veřejnoprávních předpisů, upravujících pravomoc a působnost státních orgánů. Je proto třeba odmítnout publikovaný názor dovozující legitimaci k podání návrhu u státního zastupitelství a to extenzivním výkladem ust. § 42 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 1 I pokud jde o ÚOHS, je třeba na otázku, zda je tento státní orgán legitimován k podání návrhu na určení neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku, odpovědět záporně. Žádná z právních úprav zadávání veřejných zakázek ani zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, takovou pravomoc ÚOHS neupravuje. Tato skutečnost ovšem neznamená, že institut neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku se u ÚOHS neuplatňuje při výkonu jeho dohlédací činnosti nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách. Přestože ÚOHS není legitimován k podání návrhu na neplatnost smlouvy, ani nemá pravomoc takovou neplatnost autoritativně určit (viz. níže), v řadě jeho rozhodnutí lze takové konstatování neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku nalézt, byť pouze v odůvodnění, a nikoliv ve výrokové části vydaných správních rozhodnutí. 2 1 2

Nedorost, L.: Neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku, Právní rádce č. 12/2000. Rozh. ÚOHS ze dne 21.1. 2000, č.j.: S 8/2000‐150/208/2000 – Št nebo Rozh. předsedy ÚOHS ze dne 20.12. 2000, č.j.: 2R 25/00‐Ju.


Strana

7

Zpravodaj

2



K neplatnosti smlouvy o veřejnou zakázku však ÚOHS na druhou stranu přihlížet musí a to v dohlédacích řízeních vedených v případech, kdy již k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku došlo. Nemožnost posouzení platnosti uzavřené smlouvy jako předběžné otázky (s účinky in concreto pouze pro vedené řízení a bez autoritativního určení) by ÚOHS v řadě případů shledaného porušení zákonných postupů znemožnila uložení pokuty za správní delikt zadavatele (zásah veřejnoprávní) nebo uložení zákazu plnění z uzavřené smlouvy (zásah soukromoprávní). Časovou hranici pro postup zjednávání nápravy ze strany ÚOHS pak podle závěrů soudní praxe tvoří okamžik plně realizované veřejné zakázky, když jiný postup by ve svých důsledcích vedl k rozporu mezi objektivní potřebou a formálním naplněním zákona s důsledky neúčelného plýtvání veřejných finančních prostředků. 3 Takový přístup však ÚOHS bezpochyby umožňuje, aby předmětem posouzení učinil i změny uzavřené a dosud zcela nesplněné smlouvy na veřejnou zakázku, u kterých je dána pochybnost jejich souladu ze zákonem o veřejných zakázkách. 4 Jediným státním orgánem mající pravomoc k závaznému a autoritativnímu určení neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku je soud. Jeho pravomoc v uvedené oblasti plyne z ust. § 7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pravomoc soudu ostatně zdůrazňuje i samotný zákonodárce při přijetí zák. č. 179/2010 Sb., kterým se mění ZVZ. 5 Posouzení neplatnosti smlouvy o veřejnou zakázku soudem ve sporu vyvolaném žalobou zadavatele nebo vybraného uchazeče je velmi zřídkavé. Jeho příčinou zpravidla bývají personální změny ve statutárních orgánech účastníků smlouvy a následné přehodnocení postupu předcházející reprezentace. Takové podané žaloby účastníků uzavřené smlouvy mají zpravidla povahu žalob o splnění povinnosti (o vzájemné vrácení plnění z neplatné smlouvy), přičemž vlastní vyřešení otázky neplatnosti smlouvy o veřejnou zakázku představuje pro soud otázku předběžnou. K možnosti určení neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku na základě návrhu osoby stojící mimo okruh smluvních stran se publikující autoři (s odkazem na závěry starší rozhodovací soudní praxe) stavěli vesměs zdrženlivě. 6 Procesní předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (§ 80 písm. c) o.s.ř.) spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má obecně ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo právo týká.

3

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.12. 1996, sp. zn. 2A 7/96, publikovaný in: Soudní rozhledy č. 5/97. Např. posouzení změny (dodatku) smlouvy na veřejnou zakázku s podmínkami v zadávací dokumentaci a ust. § 44 odst. 3 písm. a) ZVZ, za kterých lze překročit výši nabídkové ceny. 5 Důvodová zpráva k zák. č. 179/2010 Sb., str. 33 6 Pipková, H.: Neplatnost smlouvy, Právní rádce č. 9/2000. 4


Strana

8

Zpravodaj

2



Rozhodovací praxe soudů přitom v současné době neomezuje okruh osob aktivně věcně legitimovaných k podání určovací žaloby pouze na účastníky smlouvy, ale za splnění podmínky, že určení existence či neexistence právního vztahu či práva má důsledky pro právní postavení třetí osoby, ho rozšiřuje i na osoby, které nejsou účastníky posuzovaného vztahu. 7 Okruh osob pasivně legitimovaných ve vedeném řízení by v takovém případě musely nutně tvořit obě smluvní strany, tedy zadavatel a vybraný uchazeč. 8 Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován. I v případě uvedeného procesního předpokladu úspěšnosti podané určovací žaloby soudní praxe dovodila, že je splněn v případě neúspěšného účastníka nabídkového řízení, který se domáhal určení neplatnosti smlouvy o prodeji nemovitostí uzavřené mezi obcí a jiným zájemcem o koupi. 9 Přestože se ani jeden z uváděných případů rozhodovací praxe přímo netýká určení neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku, povahu institutu absolutní neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku podle ust. § 70 zák. č. 199/1994 Sb., Nejvyšší soud v ČR v odůvodnění vydaného rozh. ze dne 26.10.2004, sp. zn. 32 Odo 21/2004 vyložil tak, že „Neplatnost podle tohoto ustanovení není stanovena na ochranu jen jednoho účastníka závazkového vztahu (v daném případě žalobce jako úspěšného uchazeče veřejné obchodní soutěže), tak jak určuje pravidlo obsažené v § 267 odst. 1 obch. zák., ale všech uchazečů veřejné soutěže, zejména pak těch neúspěšných“ Z odůvodnění nepřímo plyne požadavek určitého těsnějšího vztahu žalobce k zadávacímu řízení, jehož výsledkem je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud tedy rozhodovací praxe soudů přijme možnost podávání žalob na určení neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku ze strany třetích osob, pak patrně jejich aktivní věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledá pouze tehdy, budou–li v řízení tvrdit a také prokáží, že byli neúspěšnými uchazeči nebo alespoň zájemci o spornou veřejnou zakázku.

7

Rozh. NS ČR ze dne 25.5. 1998 sp. zn. 2 Odon 146/97 publikované in: ObP č. 2/2002, str. 20, nebo rozh. NS ČR ze dne 3.9.2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008. Rozh. Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2.6. 1994, sp. zn. 13 Co 71/94 publikované in: Soudní rozhledy, č. 6/1996, str. 161 9 Rozh. NS ČR ze dne 27.10.1999, sp. zn. 2 Cdon 824/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 2/2001, str. 90, nebo rozh. NS ČR ze dne 3.9.2009, sp. zn. 28 Cdo 4108/2008. 8


Strana

9

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek IV.

PROBLÉMY APLIKACE SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SOUDY

Ačkoliv novely zákona o veřejných zakázkách č. 417/2009 Sb., a č. 179/2010 Sb., jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11.12.2007, jejímž cílem byla zvýšit účinnost přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek, v případě institutu neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku představují oproti zákonné úpravě účinné do 31.12.2009 značný krok zpět a výrazné omezení co do možnosti jeho aplikace soudy. Především je třeba uvést, že z aplikačního dosahu ust. § 118 odst. 5 ZVZ je vyjmutá celá oblast veřejných zakázek malého rozsahu (§ 18 odst. 3 ZVZ) a dále veřejné zakázky zadávané na základě obecné výjimky z působnosti zákona (§ 18 odst. 1 a 2 ZVZ) a výjimky z působnosti zákona pro sektorové zadavatele (§ 19 ZVZ). Pokud v případě uzavření těchto smluv na veřejnou zakázku dojde k porušení ZVZ (např. odhlédnutí od zásad dle § 6 při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu), bude třeba takové smlouvy patrně nadále pokládat za absolutně neplatné podle ust. § 39 obč. zák. Pro úplnost je třeba uvést, že dle rozhodovací praxe soudů se právo namítnout absolutní neplatnost právního úkonu nepromlčuje. 10 V případě ostatních podlimitních a nadlimitních zakázek omezuje ust. § 118 odst. 5 ZVZ soud v možnosti určit neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku v případě zjištění i velmi závažného porušení ZVZ ve všech případech s výjimkou toho, kdy ÚOHS na základě návrhu stěžovatele dříve uloží zákaz jejího plnění. Tuto možnost ÚOHS ust. § 118 a § 120 ZVZ v zásadě omezuje na případy, kdy zadavatel : a) zadá veřejnou zakázku bez oznámení zadávacího řízení, ač je povinen oznámení uveřejnit, nebo b) nedodrží zákaz uzavření smlouvy a současně je zjištěno v jeho postupu další porušení zákona, které podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zatímco právo dovolat se relativní neplatnosti právního úkonu u soudu se promlčuje v občanskoprávních vztazích v obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 obč. zák.) 11 a v obchodněprávních vztazích v obecné čtyřleté promlčecí lhůtě (§ 397 obch. zák.), je možnost stěžovatele zahájit u ÚOHS řízení na uložení zákazu plnění smlouvy limitováno nepoměrně kratší objektivní lhůtou v trvání 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy (§ 114 odst. 4 ZVZ). 10 11

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.11.2005, sp. zn. 12 Co 154/2003. Rozh. Nejvyššího soudu SSR R 50/1985 nebo rozh. Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2001, sp. zn. 22 Cdo 1669/2000


Strana 10

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek Ustanovení § 118 odst. 5 ZVZ sice umožňuje určit za neplatnou smlouvu na veřejnou zakázku z jiného důvodu, takové důvody zcela bez souvislosti s povinnostmi uloženými ZVZ však budou v praxi spíše výjimečné. 12 Závěrem lze konstatovat, že účelnost a efektivitu nově přijaté úpravy institutu neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku posoudí až aplikační praxe. Protože účelem přijaté novely ZVZ mělo být zefektivnění přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek, které je v širším slova smyslu vykonáváno nejen ÚOHS, ale i soudy, je možno v rámci úvah de lege ferenda pouze doporučit přijetí takové úpravy, která odstraní výše uvedená zákonná omezení, která ve svých důsledcích možnosti nezávislého soudního přezkumu platnosti smluv na veřejné zakázky zužují.

Autor: JUDr. Michal Krenk, Ph.D., soudce Krajského soudu v Praze

12

Např. důvod neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku pro neurčitost požadovaného díla (§ 536 odst. 1 obch. zák.) má obvykle původ v zadávací dokumentaci vypracované v rozporu s ust. § 44 a násl. ZVZ.


Strana 11

Zpravodaj

2



UPOZORNĚNÍ NA LEGISLATIVNÍ ZMĚNY VČETNĚ KOMENTÁŘE

Velká novela zákona o veřejných zakázkách

Ačkoli právní úprava zadávání veřejných zakázek, která je obsažena v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je poměrně mladá, 15. září 2010 vstoupila v účinnost v pořadí již devátá novela uvedeného zákona, a to ve formě zákona č. 179/2010 Sb. Novela reaguje zčásti na nezbytnost začlenění příslušné evropské směrnice do českého právního řádu (již dříve došlo k harmonizaci dohledové části zákona o veřejných zakázkách s evropským právem, nyní bylo provedeno začlenění evropských „zelených pravidel“ týkajících se nákupu dopravních prostředků) a zčásti reaguje na poznatky praxe, které byly získány při praktické aplikaci zákona o veřejných zakázkách. Prostřednictvím novely Mgr. David Mareš, právník, MT Legal s.r.o

tedy dochází k dalšímu zohlednění praktických zkušeností s dosavadním fungováním zákona. Společným jmenovatelem všech změn je posílení efektivity a transparentnosti při zadávání veřejných zakázek, jakož i celkové zjednodušení postupů v rámci tendrů.

Novela prošla zdlouhavým legislativním procesem. Do Poslanecké sněmovny byla připravena jako vládní návrh zákona, nicméně tento se dočkal řady pozměňovacích návrhů již v dolní komoře Parlamentu ČR. Další zásahy byly provedeny v rámci schvalování návrhu v Senátu těsně před sněmovními volbami. Legislativní pouť novely byla úspěšně zakončena podpisem prezidenta republiky na konci května 2010. Účelem tohoto článku je zmapovat novinky, které aktuální právní úprava přináší. S ohledem na značný rozsah novely podává článek jen základní přehled změn, které se týkají především zadavatelů veřejných zakázek. Nutno podotknout, že předložený výčet není kompletní a řada nových ustanovení zákona si jistě zaslouží samostatný komentář v dalších příspěvcích.


Strana 12

Zpravodaj

2



Změny v úvodní části zákona a jeho obecných institutech Jak již zaznělo, rozsah změn zákona o veřejných zakázkách je značně široký a změny se týkají prakticky všech částí zákona. Pokud se jedná o úvodní (obecnou) část zákona, bylo přeformulováno pravidlo pro postup sektorového zadavatele, který obdrží dotaci z veřejných rozpočtů. Nově takový zadavatel již nemusí postupovat v režimu přísnějších pravidel platných pro veřejné zadavatele, ale v souladu s evropským právem jako sektorový zadavatel. Novela též výslovně upravila možnost centrálního zadavatele pořizovat plnění pouze pro jeden další subjekt (jediného pověřujícího zadavatele), jakož i výslovně zakotvila oprávnění centrálního zadavatele pořizovat plnění i pro vlastní potřebu. Novelou bylo v souladu s evropským právem provedeno upřesnění definice veřejné zakázky na dodávky tak, že dodávky nově mohou zahrnovat kromě pořízení zboží i poskytnutí stavebních prací, pokud tyto nejsou základním účelem veřejné zakázky (oproti předchozí úpravě, kdy součástí dodávek mohly být pouze s dodávkou související služby). K úpravám došlo i v případě rámcových smluv. Kromě upřesnění definice (resp. využitelnosti rámcových smluv) bude zadavatel v případě rámcových smluv na období delší než 1 roku oprávněn požadovat po dodavateli po uplynutí každého roku jejího trvání, aby znovu prokázal splnění kvalifikace v původním rozsahu (či opakovaně předložil jen některé doklady), jinak dodavatel nebude moci být vyzván k plnění nebo podání nabídky. Zadavatel bude oprávněn při uzavírání rámcové smlouvy s více uchazeči upravit podmínky plnění veřejné zakázky jednotlivých uchazečů do samostatných příloh rámcové smlouvy, aby mohla být v konkrétním případě zajištěna ochrana obchodního tajemství či zachováno soutěžní prostředí (v tomto případě totiž platí, že zadavatel uzavírá vždy jedinou rámcovou smlouvu stejného znění se všemi uchazeči a možnost odlišné textace doposud byla problematická). V případě sektorových zadavatelů nová právní úprava zjednodušuje postup při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, když sektorový zadavatel již nemusí nezbytně postupovat ve formálním jednacím řízení bez uveřejnění a může k zadání zakázky zvolit jednodušší postup ve formě výzvy dodavateli k plnění. Novela také zpřísňuje pravidla pro


Strana 13

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek stanovení hodnotících kritérií při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy (v tzv. minitendrech), přičemž zadavateli např. umožňuje provést změnu hodnotících kritérií pouze tehdy, pokud tato kritéria byla vymezena v původní zadávací dokumentaci alespoň obecným způsobem (tj. zadavatel může vybírat dodavatele z účastníků rámcové smlouvy podle odlišných hodnotících kritérií, než na základě kterých vybral účastníky rámcové smlouvy). Novela dále specifikuje postup zadavatele při výběru dodavatele v případě rámcové smlouvy uzavřené s více účastníky, pokud v rámcové smlouvě byly vymezeny všechny podmínky plnění. V takovém případě bude zadavatel zpravidla vyzývat k plnění toho dodavatele, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí. V případě záměru využití opčního práva bude zadavatel mít novou povinnost vyčíslit nejen předpokládanou hodnotu původního plnění, ale i hodnotu opčního práva vždy ve vztahu k dodávkám, službám i stavebním pracím, které hodlá pořídit formou využití opce. Již také nebude možné, aby zadavatel vybral obrazně řečeno dodavatele 1 km dálnice a na základě výhrady opčního práva následně zadával zakázky na dostavbu dalších rozsáhlých úseků dálnice, neboť hodnota opčního práva nebude moci přesáhnout 30 % hodnoty původního plnění určeného zadavatelem před zahájením zadávacího řízení. Změny v podmínkách tendrů Novelou provedené úpravy se týkají zjednodušeného podlimitního řízení, tedy tendru, ve kterém zadavatel vyzývá nejméně pět dodavatelů k podání nabídky. Novela zpřesňuje definici profilu (internetové stránky) zadavatele, na které je zadavatel povinen uveřejnit výzvu v rámci takového tendru, přičemž byla zavedena povinnost uveřejnit profil zadavatele v Informačním systému o veřejných zakázkách (dříve označovaném jako centrální adresa). V dané souvislosti rovněž došlo ke zrušení povinnosti používat pouze webové stránky atestované Ministerstvem vnitra. Výslovně byla uzákoněna povinnost zadavatele přijmout a posoudit nabídky i od nevyzvaných dodavatelů, kteří se účastní zjednodušeného podlimitního řízení (například v návaznosti na informace uveřejněné na internetu). Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění byly rozšířeny o případy, kdy předchozí veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení (např. zadavatel si nově bude moci vyhradit ve veřejné zakázce zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,


Strana 14

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek že využije opčního práva ve vztahu ke smluvnímu dodavateli na základě postupu v jednacím řízení bez uveřejnění). V případě jednacího řízení bez uveřejnění došlo novelou k zákonnému zakotvení výkladové praxe ÚOHS, že předmětem veřejné zakázky navazující na soutěž o návrh nesmí být vlastní realizace návrhu (tj. např. autor projektové dokumentace, kterého zadavatel vybral v rámci soutěže o návrh, nebude moci být zadavatelem automaticky osloven k tomu, aby projekt podle dokumentace sám zrealizoval). Novela dále odstranila logický rozpor mezi počátkem běhu lhůt (pro podání nabídky, prokázání splnění kvalifikace apod.) a vlastním zahájením zadávacího řízení. Nově je totiž stanoveno, že zadávací řízení se zahajuje již odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (tj. nikoliv až uveřejněním takového oznámení v Informačním systému o veřejných zakázkách). Novela rovněž výslovně zakotvila automatické prodloužení zadávací lhůty (tj. lhůty, po kterou je uchazeč vázán podanou nabídkou) o dobu, kdy z důvodu podaných námitek zadávací lhůta neběží, i v případě, že konec lhůty byl stanoven pevným datem. Další upřesnění souvisí se lhůtou pro poskytnutí dodatečných informací zadavatelem, která je nově zkrácena na pět, potažmo tři pracovní dny od doručení žádosti tazatele, přičemž lhůta, ve které musí být žádost o jejich poskytnutí zaslána zadavateli, byla vypuštěna. Výslovně je také upravena povinnost zadavatele poskytnout na základě žádosti dodavatele dodatečně informace ke kvalifikační dokumentaci, resp. k požadavkům na kvalifikaci obecně, a to ve lhůtě pěti pracovních dnů. Pokud se jedná o kvalifikační předpoklady, novela rozšiřuje povinné prokazování kvalifikace o doklady mající vztah k vlastnické struktuře dodavatele (konkrétně struktuře společníků dodavatele). Zadavatel musí od dodavatelů rovněž vyžadovat předložení seznamu zaměstnanců nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele a rozhodovali o veřejných zakázkách. Uvedené požadavky jistě zvyšují administrativní náročnost související s podáním nabídky, navíc samotné prokázání aktuální vlastnické struktury bude v některých případech komplikované či prakticky vyloučené (zejména v případě akciových společností s akciemi na jméno, které nejsou zaknihované, byť tato oblast je nyní předmětem další navrhované novelizace). Problematickou novinkou zákona, u které je nyní zřejmé, že zakládá rozpor s evropským právem, je novelou zavedená možnost účasti akciových společností výlučně s akciemi na jméno (i tento aspekt je aktuálně diskutován a bude předmětem další novely zákona o veřejných zakázkách).


Administrativní a finanční náročnost naopak sníží další

Strana 15

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek novinka zákona, kterou je prokazování kvalifikačních předpokladů prostřednictvím prostých kopií dokladů, přičemž originály dokladů si bude moci zadavatel v případě zájmu vyžádat až od vybraného uchazeče. Z důvodu vzájemnosti uznávání dokladů již zákon o veřejných zakázkách nebude trvat na úředním překladu dokladů vystavených ve slovenském jazyce. Zákonnou úpravou dále dochází k rozšíření některých povinností i na subdodavatele, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje část kvalifikačních předpokladů. Jmenovitě se jedná o povinnost zajistit předložení výpisu z obchodního rejstříku subdodavatele a prohlášení, že subdodavateli nebyl uložen zákaz plnění veřejných zakázek (tj. subdodavatel není zapsán v tzv. black listu). Tyto doklady musí dodavatel předkládat ve své nabídce. K zajištění transparentnosti v zadávacím řízení má sloužit další povinnost zadavatele (resp. komise), která spočívá v sepsání protokolu o posouzení kvalifikace. Dodavatelé, jejichž kvalifikace byla posuzována, budou mít možnost nahlížet do takového protokolu či pořizovat si z něho výpisy. Při otevírání obálek s nabídkami budou zadavatelé opět povinně číst nabídkové ceny uchazečů. S ohledem na skutečnost, že se změnou zákonné úpravy v oblasti hodnocení nabídek mohou vznikat situace, kdy nabídkové ceny nebudou součástí nabídky uchazečů, bude muset až další praxe ukázat, jak se aplikačně vypořádat s novými požadavky zákona. Již avizovaná zásadní změna, kterou novela zákona přináší, je spojena s hodnocením nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Pokud si zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolí právě ekonomickou výhodnost nabídky, bude povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vždy vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny plnění. Smyslem uvedeného je odstranit prostor pro jakékoli zneužití hodnotících kritérií. Vždy bude platit, že dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Novinkou zákona je i to, že výše nabídkové ceny již nebude muset být vždy jedním z výslovných hodnotících kritérií. Nicméně i tak v nějaké podobě bude muset být cena v rámci nabídky obsažena (např. v rámci hodnocení nákladů životního cyklu). Nově taktéž platí, že váha jednotlivých dílčích hodnotících kritérií nemusí být vyjadřována výhradně v procentech. Bude přípustné, aby zadavatel stanovil i jiný matematický vzorec


Strana 16

Zpravodaj

2


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek hodnocení. V souladu s rozhodovací praxí ÚOHS bude zadavatel, resp. hodnotící komise, povinen uvést ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech dílčích hodnotících kritérií, aby provedené hodnocení bylo jednoznačně přezkoumatelné nejen uchazeči, ale i ze strany ÚOHS. Zadavatel již nebude mít možnost zrušit zjednodušené podlimitní řízení bez dalšího. Pro zrušení veřejné zakázky zadávané v tomto druhu řízení tak budou platit stejná pravidla jako pro otevřené tendry (otevřené či užší zadávací řízení). Naopak zadavatel nově má možnost zrušit zadávací řízení v případě, pokud v něm zůstane jediný dodavatel a zadavatel tedy nebude mít k dispozici pro účely hodnocení více konkurenčních nabídek. Při doručování písemností bude většina úkonů zadavatele vázána na odeslání a nikoliv na povinnost doručit jako doposud. Novela zákona upřednostňuje komunikaci zadavatelů prostřednictvím datových schránek. Ačkoli z právní úpravy vyplývá, že datová schránka bude muset být využívána přednostně vždy, pokud to povaha písemnosti umožní (např. pokud komunikaci prostřednictvím datové schránky nevyloučí důvěrnost informací), skutečný rozsah této povinnosti bude muset být příslušnými orgány ještě blíže upřesněn, a to jak ve vztahu k jednotlivým druhům zadavatelů, tak věcným vymezení případů, kdy doručování prostřednictvím datové schránky má vyloučit ostatní způsoby doručování. Zájem o přísnější regulaci zadávání veřejných zakázek přetrvává i u nové vládní reprezentace. Kabinet premiéra Nečase hodlá přijmout další opatření vedoucí k vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a ke snížení prostoru pro korupci ve veřejném sektoru, která je dlouhodobě spojována s vynakládáním veřejných prostředků formou zadávání veřejných zakázek. V programovém prohlášení Vlády České republiky je této oblasti věnována pozornost v rámci kapitoly Práva, spravedlnosti, veřejná správa, byrokracie a korupce. Z obsahu kapitoly lze vysledovat, jaké nové legislativní kroky je možné v blízké budoucnosti očekávat. Tyto snahy vedou k uveřejňování „životopisu“ veřejných zakázek na internetu nebo důslednějšímu čerpání výhod elektronizace zadávání veřejných zakázek (zejména masovější využívání elektronických aukcí, elektronických tržišť či centrálních nákupů). Veřejně známým je také záměr vlády odhalit uchazeče o veřejnou zakázku tzv. „do naha“. Zatím nejednoznačné kontury má další zamýšlené opatření vlády k posílení transparentnosti, a to nemožnost odvolávek na obchodní tajemství v rámci procesu zadávání veřejných zakázek.


Strana 17

Zpravodaj

2



Je zřejmé, že v řadě případů se bude jednat spíše o dlouhodobější cíle, v některých případech bude záměr také narážet na úpravu obsaženou v evropském právu. Některým zamýšleným úpravám (např. snížení limitu pro povinnou soutěž o veřejnou zakázku na 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb, resp. 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací) zřejmě právně nic bránit nebude. Je také evidentní, že provedení některých dalších opatření si vyžádá i právo Evropské unie, zejména pokud se jedná o oblast veřejných zakázek z resortu obrany. Další úpravy zákona o veřejných zakázkách tedy na sebe nenechají dlouho čekat a jubilejní desáté novely se dočkáme zřejmě již v tomto kalendářním roce.

Autor: Mgr. David Mareš, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář


Strana 18

Zpravodaj

2



KASA CINK – veřejné zakázky v číslech ŘÍJEN 2010 Více na www.vz24.cz


Strana 19

Zpravodaj

2



ŠKOLENÍ, SEMINÁŘE, KONFERENCE 16. 11. 2010 (9-13 hod) 18. 11. 2010 (9-15 hod) 23. 11. 2010 (9.30-13.30 hod) 25. 11. 2010 (9–15 hod) 25. 11. 2010 (9–13 hod) 30. 11. 2010 (9–11 hod)

14. 12. 2010 (9–13 hod)


Zadávání VZ s přehledem a bezchybně, velká novela zákona o VZ účinná od 15. 9. 2010 – nejčastější chyby praxe

BRNO, Hotel Slovan, Lidická ulice 23, přednáškový sál

Autorský zákon v kontextu VZ

PRAHA 1, Palác Broadway – vchod A, Na Příkopě 31


OSTRAVA, Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh, náměstí SNP 1

Elektronizace VZ v souvislosti s velkou novelou zákona Zadávání VZ - novela

Aktuální otázky k veřejným zakázkám


PRAHA 1, Palác Broadway – vchod A, Na Příkopě 31 BRNO, Hotel Slovan, Lidická ulice 23, přednáškový sál PRAHA 1, Palác Broadway – vchod A, Na Příkopě 31

BRNO, Hotel Slovan, Lidická ulice 23, přednáškový sál

Strana 20

Zpravodaj

2



AKTUÁLNÍ KNIŽNÍ TITULY NA TRHU Veřejné zakázky a PPP projekty - Potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR Kniha popisuje dosavadní zkušenosti s právní úpravou veřejných zakázek a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Zabývá se jednotlivými fázemi zadávacích a udělovacích řízení se zaměřením na realizaci veřejných projektů a na přezkum postupu zadavatelů Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Kniha obsahuje příspěvky nejvýznamnějších odborníků z akademické oblasti i praxe. Příspěvky byly prezentovány na 2. ročníku mezinárodní vědecké konference s názvem „Veřejné zakázky a PPP projekty – problémy aplikační praxe“ konané ve dnech 15 – 16. 5. 2008 na PEF MZLU v Brně. Publikace je jedním z výstupů této konference, jejímž cílem bylo i projednání procedury RIA - Regulation Impact Assessment v souvislosti s přípravou novely zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona Ministerstvem pro místní rozvoj. Publikace je určena pro pracovníky zadavatelů, dodavatelů, poradenských společností, akademickým pracovníkům i širší odborné veřejnosti. Autoři: Radek Jurčík, Lenka Krutáková Formát a strany: A5 brožovaná, 512 stran Cena: 350 Kč Vydavatelství: Aleš Čeněk, s.r.o.

ÚZ - 798 Veřejné zakázky, koncesní předpisy Zákon o veřejných zakázkách je od 15. 9. 2010 dotčen mnoha významnými změnami (celkem 141 změnových bodů), které zvyšují transparentnost zadávacích řízení, zjednodušují prokazování kvalifikace, zpřehledňují ustanovení samotného zákona a také transponují směrnici ES. Změněn byl rovněž koncesní zákon. Součástí publikace je věcný rejstřík k zákonu o veřejných zakázkách. Publikace obsahuje 12 předpisů v aktuálním znění, všechny novelizované pasáže jsou zvýrazněny tučně. Formát a strany: A5, brožovaná, 144 stran Cena: 67 Kč Vydavatelství: Sagit


Strana 21

Zpravodaj

2



Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU – průvodce pro obce a města Publikace, zpracovaná ve spolupráci Svazu měst a obcí ČR, její dceřiné společnosti MEPCO, s.r.o. a bruselské společnosti SN Consultancies, je určena především zástupcům místních samospráv. Má sloužit jako průvodce platnou i připravovanou evropskou legislativou v oblasti veřejných zakázek a veřejné podpory a seznámit zástupce samospráv s dopadem této legislativy na práva a povinnosti českých obcí. Příručka má dvě hlavní části – první je věnována problematice zadávání veřejných zakázek, druhá poskytování veřejné podpory. V obou částech jsou vysvětleny použité pojmy, dále jsou čtenáři seznámeni s příslušnými evropskými normami a s tím, jak se tyto normy promítají do českého právního řádu a jak ovlivňují pozici místních samospráv při zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejné podpory. Součástí publikace je i rozsáhlý přílohový materiál, obsahující např. výčet a podrobný popis metod ohodnocování veřejných zakázek, příklady rozhodnutí o udělení veřejné podpory v zemích EU nebo seznam opatření jednotlivých operačních programů Strukturálních fondů EU. Autoři: Lenka Krutáková, Tomáš Kruták Formát a strany: A5, brožovaný, 176 stran Cena: 230 Kč Vydavatelství: Linde

Více knižních publikací najdete na www.linde.cz.


Strana 22

Zpravodaj

2



Vydává iVZ CZ, a. s. Týnská 633/12, Praha 1, 110 00 e-mail: [email protected] http://www.vz24.cz/ Šéfredaktorka: Monika Turková Zástupce šéfredaktorky: Miroslava Bendová Společnost využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Jakékoliv užití, reprodukce, kopírování, další zpracování nebo úprava jakéhokoliv obsahu uveřejněného na internetových stránkách vz24.cz včetně převzetí článků je bez souhlasu iVZ CZ, a.s. zakázáno.

Najdete nás také na Facebooku a Twitteru.


Strana 23

Zpravodaj. Tendr na odstranění starých ekologických zátěží ČISLO2 STŘEDA, 10. LISTOPADU 2010 OBSAH ČÍSLA. Téma

Recommend Documents